Cloud Computing - nové přístupy - T

Cloud Computing - nové přístupy
Svět IT je v pohybu
1
Obsah
5
1. Úvod
7
7
8
9
2. Cloud computing – svět IT se mění!
2.1 Změny v ekosystému IT
2.2 Příklad Microsoftu: na cestě k poskytovateli IT služeb
2.3 Tržní očekávání a přijatelnost
12
12
12
12
15
15
16
17
3. Cloud computing – co to je a jak se používá
21
4. Praktické příklady
25
5. Souhrn
26
6. Slovník a vysvětlivky
28
7. Zdroje
30
8. Seznam obrázků
3.1 Definice a vymezení
3.1.1 Závazná definice? Ani náhodou
3.1.2 Plně integrovaný - definice NIST
3.2 Cesty vývoje cloud computingu
3.2.1 Celkový pohled
3.2.2 Výběr správné varianty cloud computingu
3.2.3 Formy cloud computingu a cesty vývoje
3
4
1. Úvod
Cloud computing se stává přínosným pro podnikání – toto je prozatím úvodní závěr z tohoto moderního trendu v roce 2010.
Pro užívání cloud computingu se rozhoduje stále více firem, a to nejen v rámci projektů, ale i trvalé podpoře obchodních procesů.
Dokumentuje to nejen rostoucí počet uzavřených kontraktů a jejich rozsah, ale také hodnocení stovek odborníků zodpovědných za IT
v nejnovější studii provedené Mnichovskou univerzitou (MTU) (Life 2, 2010). Přesto, že v Německu a dalších částech Evropy jsou z nového
sourcingového modelu ještě značné obavy, rostoucí počet případových příkladů ukazuje, že koncepce je v podnikatelské praxi přijímána
rozumným a přínosným způsobem (Ruediger 2010).
Přívrženci též referují o rostoucím počtu uživatelů z podnikového prostředí. Finanční analytici odhadují, že Amazon se svými webovými
službami vytváří obrat zhruba 100 miliónů dolarů s meziročními přírůstky ve dvojnásobném objemu (Maier 2010). Tvrdí, že již není
zapotřebí křížové podpory těchto typů služeb. Googlu se podařilo uzavřít kontrakty s britskou úklidovou firmou Rentokill Initial (COWO
2009), s tradiční značkou Jaguar Landrover (Handelsblatt 2009) a v neposlední řadě s městskou správou Los Angeles (Heise 2009).
Do roku 2010 rázně vstoupila společnost IBM, která oznámila smlouvu na cloud computing s firmou Panasonic (COWO 2010). Salesforce
informuje o více než 70.000 zákaznících jeho CRM software a stále rostoucí zisky. Ve finančním roce 2010 dosáhly tržby této společnosti
1,3 miliardy USD (IT-Times 2010).
Téma cloud computing energicky prosazují čtyři tržní trendy:
1. Rostoucí globalizace (zejména ve virtuálním světě) vytváří nové a dynamičtější trhy se souběžně rostoucí konkurenci a jejím
poměrem.
2. Na trh práce vstupuje nová generace lidí přístupných IT a trvá na používání zdrojů a služeb určených původně pro osobní užívání na pracovišti (technologický populismus). Základními funkcemi jsou, pokud jde o ně, mobilita a webové aplikace.
3. Stálý tlak nákladů (především v obdobích recese) nutí firmy IT prověřovat jejich investice. Úlohu zde mohou hrát i „zelená“
témata.
4. V několika posledních letech vyzrálo mnoho technologií, které jsou nutné pro vytváření cloudů. Umožňují vysokou úroveň automatizace v produkci IT (industrializace IT). Současně budou nadále k dispozici širokopásmové sítě umožňující vysoce výkonný
přístup k síťovým zdrojům.
!
„Cloud computing trvale změní IT firmy, jejich
technologie a jejich obchodní modely.“
[BITKOM, President Prof. Scheer]
Etablovaní poskytovatelé IT služeb a interní útvary IT musejí na tyto nové podněty reagovat přinejmenším zavedením dynamických
cenových, zásobovacích a produkčních modelů IT. Současně budou nadále nastolovat diskusi pokud jde o slabiny vztahující se
ke cloud computing – a budou v těchto oblastech využívat své kompetence. Je to další významný náznak, že se cloud computing
stává vážným námětem. Lze to snadno vidět na změnách strategických a obchodních modelech známých poskytovatelů IT. Nové
impulsy v ekosystému IT znamenají, že etablovaní poskytovatelé IT opouštějí stávající strategie a staré podnikatelské modely.
Hlavně poskytovatelé internetových služeb se snaží učinit internet společensky přijatelným pro obchodní procesy používající
cloud computing. Svět tradičního poskytování IT je tudíž vystaven novému útoku z internetu. Mnoho diskusí, které již byly vedeny
ve vztahu k internetu, se též prosazují do současné agendy – na zcela prvním místě témata bezpečnosti (viz Bílá kniha T-Systems
„Jak můžete bezpečně využívat výhod Cloud Computingu“, dále schopnost integrace, všeobecné právní podmínky a úrovně služby
(service levels).
5
Zvlášť americké prostředí, jež je tradičně vysoce vnímavé vůči novým tématům IT, přes tyto diskuse velmi rychle shledává význam
a příležitosti poskytované cloud computingem. Nový sourcingový model v porovnání s tradičním typem provozu datových center
charakterizují flexibilita, nákladové přínosy a především rychlost. Cloud computing tudíž oslovuje prostředí firem, které, v naší době
globalizovaného světa, sázejí na rychlou reakci na tržní vývoj a současně chtějí dlouhodobě snížit náklady na IT. Analytici potvrzují,
že americký trh zaznamená významný růst poptávky po cloud computingu během 12 až 18 měsíců. Ve studii Life 2 zadané
společností Deutsche Telekom, se více než jedna třetina oslovených v USA domnívá, že cloud computing bude v budoucnu velmi
důležitý, přičemž jejich podíl v Německu činil 20%. Gartner následně předpovídá, že v roce 2014 bude v USA vytvářeno asi 50%
tržeb z globálního cloudového trhu (Baltner 2010).
V kontinentální Evropě, zvláště v Německu nadále převládají pochyby, byť je již někdy zjevné, že firmy přemýšlejí o vhodném
používání cloudových služeb a začínají se vstupními projekty. Toto téma se dávno objevilo na programu německých generálních
ředitelů a počet německojazyčných publikací je značný. Odvětvová asociace ITC – BITKOM publikovala souhrnného průvodce
Cloud computing – evoluce v technologii, revoluce pro podnikání (Cloud computing – Evolution in technology, revolution for
business) a k dostání je první učebnice Cloud Computing od C. Brauna a kol. Velká převaha amerických poskytovatelů dokonce
vede k prvním úvahám ohledně nabízení cloud computing z Německa, aby se tento trend vyrovnal (Hackmann 2010). Skutečnost,
že asijské firmy a dokonce vlády jako třeba japonská v případě Kasumigaseki Cloud (Hoover 2009), se intenzivně zapojují do této
problematiky se zde přehlíží. Tento trend by mohla udržitelně podporovat dobrá infrastruktura v těchto zemích.
Studie Mnichovské univerzity (LMU – Ludwig-Maximilian Universität) Life 2, uveřejněná v létě 2010 a podporovaná společností
Deutsche Telekom, tato pozorování a hypotézy potvrzuje. Ukazuje též, že německé firmy se chtějí, a možná dokonce potřebují, nyní
i v budoucnu zapojit do výběru a vývoje příležitostí spojených s tématem cloud computing. Ukazuje to několik výňatků z této studie:
■■ Jedna třetina generálních ředitelů dotazovaných v USA a v Německu považuje cloud computing za jeden tří hlavních trendů IT
v několika příštích letech.
■■ Asi jedna polovina zodpovědných pracovníků IT očekává, že se cloud computing zavede během příštích 2-5 let. 81% jich je
přesvědčeno, že se cloud computing na trhu zavede.
■■ Více než polovina vedoucích pracovníků IT v něm vidí dokonce dominantní alternativu pro dodávky IT v budoucnosti.
A jen 4% se domnívají, že cloud computing zůstane pouhým reklamním sloganem.
■■ 71 procent šéfů IT předvídá, že se firmy budou snažit udržovat náklady na ICT proměnné, či udržovat nízké fixní náklady na IT.
Úkolem tohoto dokumentu je rozšířit chápání fenoménu cloud computing, ukázat současný vývoj, možnosti rozvoje a ustavičně
podněcovat firmy k větší angažovanosti v této otázce. Druhá část se krátce zabývá ekosystémem IT a trhem, třetí část pojednává
definici Národního institutu pro standardy a technologii (National Institute of Standards and Technology), jež je základem různých
variant – či cest vývoje – pro outsourcing. Tyto volby jsou podrobně prezentovány a hodnoceny. Osvětlování uzavírá několik případových studií v části 4, která ilustruje implementaci různých koncepcí poskytování cloudu. Tento dokument uzavírá souhrn
v části 5.
6
2. Cloud Computing – svět IT se mění!
2.1 Změny v ekosystému IT
Diskuse o cloud computingu se rychle dostává k výrazu „změna úhlu pohledu“. Změna úhlu pohledu znamená přerušení současné
doktríny. V případě cloud computing tento výraz charakterizuje změnu podstaty IT: rostoucí dynamiku produkce, poskytování,
užívání a fakturace či placení IT služeb. Uživatelé a poskytovatelé však dosud nejsou zajedno ohledně časového rozvrhu (harmonogramu) a významu této změny. Pravděpodobně se to odráží ve výsledcích studie firmy pro výzkum trhu Vanson Bourne (pro CA)
(ZDnet 2010).
Sporné zařazování významu cloud computing
n
30
25
20
15
10
5
1
0
Dočasný trend
2
3
4
5
Úplná změna úhlu pohledu
Obr. 1.
Je skutečností, že prostřednictvím cloud computingu se obslužné (užitné) přístupy při poskytování IT přibližují realitě. Sektor IT je
nicméně ještě velmi vzdálen od skutečnosti „IT jako elektřina ze zásuvky“. Světy IT a telekomunikací se ještě často nechápou jako
integrovaná jednotka jak bylo po desítky let běžnou praxí v přehnaném případě analogie s elektřinou. Většina poskytovatelů cloud
computingu se soustřeďuje na IT služby a pokládají síťové spoje za nepřetržitě dostupné zdroje.
7
!
Cloud computing znamená pro uživatele novou volbu a slibuje
větší možnost výběru. Pro poskytovatele to znamená, že musejí
zaměřit své portfolio a svoji strategii na změnu úhlu pohledu.
Cloud computing znamená v poskytování služeb IT zcela novou éru a v souladu s tím i nový a patřičný model podnikání
(obchodní model). V příštích letech trvale změní konkurenční prostředí. Poskytovatelé nejrůznějšího původu jsou trendu cloud
computingu vystaveni v oblastech své působnosti. Internetové firmy, poskytovatelé IT služeb, výrobci hardwaru a softwaru,
poskytovatelé telekomunikačních služeb se nyní bok po boku prezentují jako kandidáti na navrhování nového ekosystému IT.
Nejlepší startovní pozici mají v současnosti zvláště poskytovatelé telekomunikačních služeb, protože kontrolují nezbytnou páteř
pro cloud – síť.
Zjevný je již trend ke kratším smluvním obdobím. Vztah mezi zákazníky a dodavateli nabývá ve „věku cloudu„ více situačního
charakteru. Zvláště v segmentu „hrubých„ infrastrukturních služeb bude v budoucnu rozhodovat cena. Analytici společnosti
Experton však v aktuální studii „Cloud Vendor Benchmark„ (Cloud zkušebním testem prodejce) podotýkají, že se očekávaná
cenová válka ještě nedostavila (Experton 2010).
S čistými službami IT infrastruktury nabízenými jako „Infrastructure as-a-Service„ (Infrastruktura jako služba) se však několika
příštích letech vytvoří „efekt benzínky„: faktor zaměnitelnosti otevírá možnost přejít rychle k nejlevnějšímu poskytovateli. Na druhé straně kategorií služeb je situace odlišná: dodávka kompletního softwaru „as-a-service„ (jako služby) je, mimo jiné podle
Camille Mendlera z Yankee Group, ve mnoha firmách už zavedeným sourcingovým modelem. Kvůli specifickému designu, však
zde není tak snadné provést změnu.
Nicméně i skeptici vůči cloud computingu považují SaaS za akceptovaný model poskytování softwaru, který může výrazně
ovlivnit budoucí design IT pracovišť. Budou existovat pracoviště vybavená pro danou situaci, založená na centrálně dostupných
procesech a na malém počtu velmi výkonných terminálů. U tohoto druhu scénáře má síťové spojení klíčovou úlohu, zvláště pro
mobilní uživatele.
Lze definitivně říci, že ekosystém IT se rozvíjí. Nabídkou nízkonákladových infrastrukturních zdrojů nebo aplikací se firmy, které
dosud dodávaly na trh koncových a soukromých zákazníků řešení zdarma, dostávají do polohy nové generace poskytovatelů IT
služeb. EC2 a S3 od firmy Amazon jsou do jisté míry alternativami nabídek tradičního hostingu. Jako nízkonákladovou alternativu konvenčních softwarových nabídek nabízí Google své Google Apps. Na platformové úrovni se na trh zařadila vedle Google
s jeho AppEngine i Salesforce s vývojářským prostředím Force.com. Obchodní zákazníky uznal za klientelu rovněž Amazon
a od roku 2009 nabízí v reakci na obavy o bezpečnost virtuální privátní cloud (Current Analysis 2009).
2.2 Příklad Microsoftu: na cestě k poskytovateli IT služeb
Microsoft například na tuto výzvu odpovídá poskytováním aplikací typu modelu SaaS. Rychle se mu podařilo nalézt významné
distributory nabídky BPOS. Vyvolává to velký zájem v podnikové sféře (viz oddíl 4 – praktické příklady).
8
Microsoft nabídkou BPOS rozšiřuje svoji přidanou hodnotu tím, že se stává hostitelem svých vlastních IT aplikací. Tato reakce jako
příklad ukazuje, že výrobci softwaru musejí přinejmenším přemýšlet o nových licenčních modelech, pokud vůbec nepřevezmou
novou roli v rámci ekosystému IT. Tato nová úloha naopak nutí tradiční partnery, jako například poskytovatele IT služeb, kteří nemají
vlastní softwarové produkty, změnit pozici, případně jako integrátoři různých cloudových služeb či jako poskytovatelé poradenství
nebo podpory a začít s privátními nebo hybridními cloudy.
Microsoft reagoval rovněž uvedením své platformy Azure na trh a oslovuje tak rovněž developery. Zde budou rovněž podporovány
otevřené standardy.
Příklad Microsoft ukazuje, že cloud computing není jen dočasným trendem. Několik měsíců vládla hybridní strategie, v níž měl koexistovat tradiční licenční byznys a užití zaměřené na potřeby („Software plus Services“). Na veletrhu CeBIT 2010 se firma se sídlem
v Redmondu přiznala k jasnému a výhradnímu cloudovému přístupu („we’re all in“). Významným přínosem pro uživatele je příslib
dostát 90ti dennímu aktualizačnímu cyklu pro cloudové produkty, zatímco pro klasické instalované programy tato doba činí 3 roky.
Portfolio služeb Microsoft se proto dramaticky rozšiřuje směrem k poskytování služeb místo orientace na exkluzivní prodej licencí
jak tomu bylo doposud. Cloud computing tudíž mění nejen způsob využívání zdrojů a služeb IT, nýbrž i úlohy poskytovatelů
působících v ekosystému IT. Ve mnoha případech to vyžaduje výraznou změnu myšlení – nejen mezi potenciálními uživateli, ale
i mezi poskytovateli. Je to nepochybnou známkou změny úhlu pohledu – paradigma. Microsoft není v žádném případě jeho jediným
příkladem – svůj obchodní model změnilo i Cisco a plánuje se stát poskytovatelem řízených služeb (managed services).
2.3 Tržní očekávání a přijatelnost.
Cloud computing bude kanibalizovat některé stávající IT služby. Analytici odhadují, že do roku 2013 bude asi jedna třetina globálních
IT služeb nahrazena nabídkami cloudu (IDC 2008). Všichni analytici shodně prognózují v této oblasti zhruba třicetiprocentní tempo
růstu. Týká se to i Německa, což s ohledem na trh, který se právě začal rozvíjet, stěží překvapuje. Firma Technoconsult vypočítala
pro rok 2009 pro Německo tržní objem asi 285 miliónů eur (BITKOM 2009). Analytici skupiny Experton přicházejí dokonce se 436
milióny eur, a to současně s předpovědí 1,22 miliardy eur pro rok 2012, což se zdá být zanedbatelné s americkými hodnotami (IDC:
17 miliard USD v roce 2009). Podobná prohlášení však lze těžko hodnotit, protože jejich definice nabídek opravdového cloudu je
nejasná. Několik analytiků například zahrnuje do trhu cloudem příjmy z onlinové reklamy. Analytici Expertonu však do roku 2011
očekávají nejvyšší dynamiku růstu ve vývojářských platformách (development platforms), bezpečnosti IT a Infrastructure-as-a-Service.
!
„Počet firem, které si troufnou na cloud computing, se bude
rychle zvyšovat.“ [Carlo Velten, Experton]
Ve studii Life2 Deutsche Telekomu, uveřejněné v létě 2010 skoro 100% dotázaných manažerů IT uvedlo, že udrží své investice
do cloud computingu (přibližně 20%), nebo je dokonce zvýší (asi 80 procent). 28% odpovědných pracovníků ICT tvrdí, že ve své firmě
již cloud computing používají. 58% jich je současně přesvědčeno, že cloud computing bude pro jejich podnik v budoucnu velice
významný.
9
Noví zákazníci využívající cloud computing
Jak se firmy přizpůsobují cloud computingu
Rentokil Initial
Jaguar Landrover
Los Angeles
Panasonic
Philips
Conti
MAN
Linde
Glaxo Smith Kline
Coca Cola
Genentech
Brenntag
New York Times
Inovátoři
2000
První napodobitelé
Časná většina
2010
Pozdní většina
Opozdilci
2020
Obr. 2.
V Německu to znamená, že v příštích 5 letech by každá z více než 550 firem mohla zavést cloud computing pro tisíce zaměstnanců.
V Německu, Velké Británii, Francii, Španělsku a v USA existuje potenciál další více než stovky firem s více než 1.000 zaměstnanci, kteří
chtějí v budoucnu využívat cloud computing. (Life2, 2010).
Zdá se, že cílovou skupinou pro nabídky cloudu jsou hlavně soukromí uživatelé a malé firmy s nízkými rozpočty na IT a s krátkými rozhodovacími procesy. Cílené zavádění cloud computingu však může být v krátkém a středním výhledu přínosem i pro podniky střední
velikosti. Kvůli otevřeným otázkám týkajícím se ochrany dat, datové bezpečnosti a všeobecných právních podmínek zatím mají střední
firmy nikoli neoprávněné výhrady. Sluší též poznamenat, že nová, v některých případech pro většinu neznámá generace poskytovatelů
IT služeb, nemusí být touto zákaznickou klientelou považována za důvěryhodnou. Požadavky zákazníků středních podniků nemusí
vždy splňovat ani vysoká úroveň standardizace nabídky.
Velké firmy a velké mezinárodní skupiny přistupují k tématu cloud computingu pragmaticky. Chápou, že veřejný cloud zahrnuje
bezpečnostní rizika a že privátní, soukromý cloud, je prostě lepší alternativou. Z tohoto pohledu hodnotí možnosti (volby) používání
extrémně nízkonákladových zdrojů v nekritických scénářích nebo adaptaci zásad cloudu pro IT služby, které jsou pro firmu kritické.
Tato druhá kategorie zahrnuje zvláště (outsourcingové) kontrakty s firmami Philips, Continental, MAN a Linde. Mc Kinsey ve studii také
popisuje, že řešení z privátního cloudu je levnější pro firmy od určité velikosti. (McKinsey 2009).
10
!
„Ke cloudu budou brzy migrovat všechny aplikace.“
[Roland Schütz, COO Infrastructure Services, Lufthansa Systems]
Často vyjadřovaná domněnka, že se e-mail a systémy pro spolupráci perfektně hodí pro přechod ke cloudu, je cloudový kontrakt
mezi firmou Panasonic a IBM zahrnující 380.000 pracovních stanic, vyčlenění 90.000 mailových schránek z Glaxo Smith Kline
do BPOS Microsoft a 30.000 uživatelů Microsoft Exchange, které Microsoft podporuje pro Coca-Colu (Hoower 2008). Pro
komunikaci a spolupráci na bázi cloud computingu se rozhodla také města Los Angeles, Washington a biotechnologická firma
Genentech, a to se společností Google.
Tato nová obchodní spojení jasně ukazují trend zvyšování pružnosti IT služeb a vzdání se tradičních statických smluv o IT službách. Je však sporné, zda se flexibilita vztahuje také k výrazu kontrakty a/nebo k zaměnitelnosti poskytovatele.
11
3. Cloud computing – co to je a jak se používá
3.1 Definice a vymezení
3.1.1 Závazná definice? Ani náhodou.
Ukončení diskusí o tom, co tvoří cloud computing není v dohledu. Analytici, poskytovatelé různého původu, uživatelé, asociace
a mnoho dalších uveřejnili své definice a v některých případech je už revidovali. Definice zpravidla silně odrážejí pozici, z níž ten
který autor působí na trhu. Občas je nalézán explicitní odkaz na poskytování služeb přes internet, což podtrhuje tvrzení jako by
byl cloud computing službou z webu ve srovnání s tradičním poskytováním služeb in-house, nebo přes bezpečné sítě poskytovatele služby. Tento názor ve svém výkladu termínu cloud computing zastává mezi jinými IT novinář Walt Mossberg (Mossberg
2010).
Do diskusí o podstatě cloud computingu se zapojují i akademické instituce. Berkeleyská studie Ambrusta a kol. z února 2010
definuje cloud jako datacentrový hardware a software. S dodatečným fakturačním modelem pay-as-you-go (podle odběru) je
výsledkem cloud computing placený podle aktuální spotřeby zdrojů. Tvrdí se zde, že tato forma využívání zdrojů a SaaS daly
společně vzniknout cloud computingu. (Berkeley 2009).
Mnoho definic bylo během diskusí dále rozvinuto a tím se pozornost přesunula od produkční metody k obchodnímu (business)
modelu. Ani jeden z těchto pokusů však nebyl integrující a dostatečně vyčerpávající, aby jej bylo možno použít všeobecně.
3.1.2 Plně integrovaný model – definice NIST
Na tomto nejednoznačném pozadí National Institute of Standards and Technology (NIST) v USA 15. května 2009 uveřejnil
definici, která extrahovala základní části stávajících prohlášení. Definice zakrátko vytvořila základní pracovní základnu pro cloud
computing (Forrester například uznal definici NIST v září 2009, kterou však také reflektoval výzkum Macquarieho nebo výšeuvedená studie Vanson Bourne). Poprvé byla lehce upravena v říjnu 2009 a současná verze 15 se stala směrodatnou.
NIST definuje cloud computing „jako model umožňující síťový přístup podle potřeby ke sdílenému sdružení konfigurovatelných
operačních zdrojů (např. sítí, serverů, úložišť, aplikací a služeb), který lze rychle realizovat s vynaložením minimálního úsilí nebo
minimální interakcí poskytovatele služby. Druhá část definice popisuje aktuální přidanou hodnotu: „Model cloudu se skládá
z pěti základních charakteristik (1), tří modelů služeb (2) a čtyř modelů nasazení (3).“
Model Cloud 5-4-3 (NIST), upravil Macquarie
Služby na
vyžádání
Vysokorychlostní
přístup
Veřejný
Cloud
Sdílení
zdrojů
Privátní
Cloud
Vysoká
pružnost
Hybridní
Cloud
Měřené
služby
Komunitní
Cloud
Obr. 3.
12
5 Charakteristik
4 Modely nasazení
3 Modely služeb
Infrastructure- Platformas-a-Service as-a-Service
IaaS
PaaS
Softwareas-a-Service
SaaS
Základní charakteristické znaky dle NIST (1)
Definice NIST uvedením pěti základních kritérií cloud computing poskytuje velice významný podnět k diskusi. Uživatelé musejí mít
prostřednictvím cloud computing možnost nezávislého uspořádání zdrojů podle potřeby (On-demand self service – samoobsluha
podle potřeb). Dále by měli mít síťový přístup umožňující přístup k potřebným zdrojům z různých terminálů (širokopásmový přístup
– Broad network access). Uživatel zde nekontroluje zdroje ani nezná jejich přesné umístění. Zdroje jsou „sdružovány„ (pooled –
serverové a úložné jednotky jsou logicky seskupovány do velkých celků) a jsou zpřístupněny ve pro více uživatelů/zákazníků, kteří
využívají tento model (Resouce pooling – sdružování zdrojů). Tento model je poskytován pružně, takže zdroje mohou být odstupňovány v reálném čase (v ideálním případě automaticky podle požadovaných aplikací). Zákazníkovi zdroje připadají „neomezené„ (což
samozřejmě není pravda). V daném případě to vyvolává paralely k dodávkám elektřiny (vysoká pružnost).
Závěrečným kritériem specifikovaným autory je poskytování služby, které zahrnuje automatickou kontrolu a optimalizaci zdrojů. Je to
třeba kvantitativně zachycovat, aby poskytovatelé a uživatelé měli úplný přehled, který v konečném důsledku umožňuje fakturaci dle
skutečného odběru „pay-per-use„ (Measured service – měřená služba). Účtování podle odběru , které se často uvádí jako základní
kritérium cloudové služby, však autoři v NIST explicitně jako podmínku pro cloud computing neuváději.
Těchto pět základních kritérií lze používat jako měřítko pro zařazení služby jako cloudové a k podpoře cílené diskuse o cloudových
službách v podnikatelském prostředí. V podnikatelském prostředí však musí být status základního kritéria přiřčen další složce: bezpečnosti, jež je úzce spojena se správou dodavatelských sítí. Kompletní fungování správy služby end-to end a související poskytnutí
úrovní služby nelze realizovat mimo jiné bez kontroly „poslední míle„.Obzvláštní výzvou pro poskytovatele cloudových služeb pro
podnikatelské účely jsou dodávky služeb různými sítěmi.
Modely služeb podle NIST (2)
Pokud jde o modely služeb, model NIST se odvolává na zavedené úrovně Infrastructure-as-a-Service (IaaS), Platform-as-a-Service
(Paas) a Software-as-a-Service – přesně ve smyslu modelu cloudové vrstvy (Cloud layer model) úrovní přidané hodnoty založených
na sobě navzájem.
Na trhu se také zavedla kategorizace cloudových nabídek podle tří úrovní IaaS, PaaS a SaaS. IaaS se týká dodávky „hrubých„ infrastrukturních zdrojů jako výpočetního výkonu a paměti, SaaS se vztahuje na používání specifických kompletních aplikací. Služby
IaaS jsou v současnosti všeobecně fakturovány za odběr, zatímco služby SaaS jsou účtovány měsíčním paušálem za uživatele.
Služby PaaS jsou určeny developerům. Pro aplikace jsou poskytovány vývoj a operační prostředí. Fakturační model se liší podle
užití.
Analytici a konzultační firmy se přesto pokoušejí rozdělit tuto část na tři. Forrester například formuluje čtvrtou úroveň jako BusinessProcess-as-a-Service (Obchodní proces jako služba), v níž jsou mimo IT služeb poskytovány fyzické služby skutečným lidem stejně
jako tomu je u vyčlenění obchodních procesů dle fakturačního modelu v závislosti na skutečném odběru služby. Výsledně je vytvořena cloudová kategorizace (taxonomie), založená na Forresterových specifikacích, které lze definovat uživatelskou otevřeností, tj.
možným množstvím konečných uživatelů stejně jako obchodní blízkostí nebo obchodní hodnotou nabídky.
13
Kategorizace (taxonomie) cloudů založena na analýze Forrester
Otevřenost
Veřejný Cloud
@ Globální poskytovatel
Virtuální
privátní Cloud
@ Vyhrazený
IaaS
PaaS
SaaS
BPaaS
Dynamické
služby
infrastruktury
Integrace jako
služba
Služby
dynamických
aplikací
Dynamické BPO
služby
Nástroje pro
virtualizaci
infrastruktury
Nástroje pro
virtualizaci
middleware
Nástroje pro
virtualizaci
aplikací
BP
Virtualization
Tools
Infrastruktura
Platformy
Aplikace
Firemní procesy
poskytovatel
Privátní Cloud
@ vlastní DC
Originální
trh cloudu
Rozšířený
trh pro cloud
Blízkost k obchodu
Obr. 4.
Mnoho poskytovatelů se navíc snaží rozšiřovat dodávky svých služeb cloud computing o koncepci „jako služba“ (as-a-Service).
Dokazují tak kritérium NIST týkající se „volného“ odstupňovatelného používání na žádost zákazníka, pružného a přesného přizpůsobování hardwarových/softwarových řešení požadavkům zákazníků (scalability) a obecně též fakturace podle užití. Toto se týká
především podbodů stávajícího členění jako Storage-aaS, Comupute-aaS (obě IaaS), nebo Communication-as-a-Service (varianta
SaaS). Ve formě Enterprise-Mobility-as-a-Service (Verizon), Desktop-as-a-Service (Materna), Security-as-a-Service (McAfee),
Test-as-a-Service či Landscape-as-a-Service (obě T-Systems) též existují nabídky přesahující členění na tři. Tento trend je shrnut
v pojmu Everything-as-a-Service (Vše jako služba – XaaS).
Modely použití dle NIST (3)
Čtyři modely použití navzájem rozlišené v definici NIST jsou soukromé cloudy, komunitní cloudy, veřejné cloudy a hybridní cloudy.
Privátní cloudy jsou provozovány pouze pro organizaci nebo firmu. Infrastrukturu též může spravovat třetí strana. Vzhledem k tomu,
že tato třetí strana (třeba poskytovatel IT služby) má obecně zájem na realizaci úspor přizpůsobováním požadavkům zákazníků, bude
jejím strategickým cílem začlenit do její infrastruktury nebo platformy co nejvíce dodatečných zákazníků. V tomto případě by vznikla
zvláštní forma soukromého cloudu – virtuální či sdílený privátní cloud. Tato forma cloudu je založena na vysoce standardizované technické „základní vrstvě“ (base layer), která je ideální pro mnoho použití, které mohou být používány pro různé aplikace několika firem.
(viz část 3.2.3 Formy cloudu a cesty vývoje).
V komunitním cloudu naopak sdílí zdroje infrastruktury několik organizací se stejnými zájmy. Ve veřejném cloudu je cloudová
infrastruktura zpřístupněna široké veřejnosti realizací maximálních úspor jaké jsou na spotřebitelském trhu vůbec možné. Vlastníkem
samotné infrastruktury je však firma, která poskytuje cloudové služby. Hybridní přístup chápeme jako kombinované používání různých
forem cloudu, které zůstávají logicky odděleny, ale umožňují společnou výměnu dat a aplikací. Nepodstatné zde je, zda se pro výměny
využívá standardních či patentovaných (chráněných) technologií.
14
3.2 Cesty vývoje cloud computingu
3.2.1 Celkový pohled
Cloud computing znamená z abstraktního hlediska trend k industrializaci IT produkce. Znamená to, že úspory dosahované
pružným a přesným přizpůsobováním hardwarového/softwarového řešení potřebám zákazníků významně přispívají k úspěšnosti
cloudových nabídek. IT byla doposud v podnicích poskytována pro specifické úkoly. Vrstvy fyzického hardwaru a softwaru, které
probíhaly její pomocí byly k dispozici jen pro toto zamýšlené použití a byly založeny na očekávaném maximálním zatížení. S virtualizačními přístupy, jichž se již široce využívá, byl dále optimalizován stupeň využití hardwaru.
Pro zodpovědné pracovníky IT nyní cloud computing nabízí další cestu k úspoře nákladů a pružného přizpůsobování zdrojů ICT
současnému obchodnímu trendu. Kladné důsledky budou zjevné především ve zlepšení struktury nákladů (pomocí zpružnění
nákladů na ICT a vyloučení kapitálových závazků), využívání produktivního potenciálu a rychlejším a pružnějším přístupu k novým
technologiím. Vyčleňování s tím související veškeré správy aplikací vytváří útvarům ICT další volný prostor. Cloud computing
s průměrnými rozpočtovými výdaji na probíhající operace ve výši 60-80% rovněž uvolňuje dodatečné prostředky na inovace
a umožňuje věnovat se strategickým námětům.
Z tohoto hlediska nyní lze odpovídajícím způsobem popsat různé cloudové přístupy: všechny modely využívání cloud computingu
zahrnují úspory, vzniklé přizpůsobování řešení potřebám zákazníků. Tyto úspory plynou z aplikací a infrastruktury/platformy,
kterou lze rozšiřovat, s mnoha uživateli. Vede to ke standardizaci operací založených na oddělení infrastruktury a aplikací. Zjevně
existují úspory na ose Y (zákazníci, viz obr. 5), protože poskytovatelé v zákaznické sféře musejí být schopni počítat s mimořádně
vysokým počtem uživatelů v řádu miliónů, či dokonce miliard, jakož i s dramatickými výkyvy zatížení. Úspory dosažitelné ve směru
osy X (technologie, viz obr. 5) jsou složitější. Pro byznys to je však zajímavá varianta: zvýšené efektivnosti se zde dosahuje konsolidací na sdílené infrastruktuře/operační platformě. Na této platformě poté mohou být společně provozovány různé aplikace
a různé varianty jedné aplikace (např. systémy SAP pro různé speciální oblasti a národní organizace). Je omezena závislost
na infrastruktuře a výsledkem je její lepší využívání.
V privátním cloudu proto sdílí jednu základnu různé aplikace, ve veřejných cloudech tuto základnu sdílí více uživatelů. Komunitní
cloudy stojí někde uprostřed, kdy mnoho uživatelů sdílí sestavu rozličných (většinou odvětvově specifických) transakčních aplikací či infrastrukturních zdrojů. Hybridní cloudy se pokoušejí ke stávajícím přínosům komunitních nebo privátních cloudů připojit
obrovské nákladové přínosy veřejných cloudů. Spojení mezi privátními cloudy a komunitními cloudy lze přirozeně chápat jako
hybridní variantu.
15
Počet zákazníků
Formy cloudu a cesty vývoje
Veřejný Cloud
(C)
Hybridní Cloud
(B)
App
MW
OS
HW
NW
Služby
na
míru
Komunitní
Clouds
(D)
(C)
(A)
Privátní Clouds
Množství technologií
Obr. 5.
3.2.2 Výběr správné varianty cloud computingu
Vedle rozhodování, zda mají být aplikace a data migrovány do privátního, veřejného či hybridního cloudu, má stejnou platnost
otázka, jaký zvolit vertikální rozsah výroby, nebo jaký model vybrat. Zde je výběr relevantního modelu služby (Iaas, Paas a Saas)
určen na jedné straně externími směrnicemi (normami) a na druhé straně požadavky aplikace a nároky na ni. Externí omezení jako
právní specifikace a specifikace o shodě určují do jaké míry firma předá kontrolu svých klíčových aplikací a dat, nebo v jaké formě
cloud computing může tuto kontrolu předat.
Nabídky typu Infrastructure-as-a-Service (IaaS) má smysl pokud cloud neobsahuje znalosti provozu aplikací – případ speciálních
aplikací – nebo si má firma tyto znalosti ponechat. V tomto případě v závislosti na situaci lze použít softwarových modulů, middleware nebo uživatelských rozhraní, které již nabízí poskytovatel cloudu. V tomto případě, v závislosti na požadovaný vertikální rozsah
produkce, představuje vhodnou sourcingovou alternativu Platform-as-a-Service.
Tam, kde je požadována podpora IT pro standardní aplikace, lze ji často získat jako plnou službu (Software-as-a-Service) z cloudu.
Firma v tomto případě předává kontrolu operací a přizpůsobuje se možnostem adaptace, jež jsou ve srovnání s provozem in-house
většinou omezeny.
Tři modely služby popsané v definici NIST nabízejí firmám příležitost dostávat řešení z cloudu v závislosti na „úrovni standardizace!“ a na požadovaném vertikálním rozsahu produkce.
16
3.2.3 Formy cloud computing a cesty vývoje
Vývoj privátního (soukromého) cloudu (A)
S přístupem soukromého cloudu se firmy soustřeďují na typ transformace, který konsoliduje stávající systém. Vyvinuly se hlavně přirozenou cestou a často mají vysokou majetnickou úroveň. S tím souvisí strategický odklon od instalací fyzického hardwaru, na nichž
běží specifické aplikace pro určité účely (např. ERP). Prvním krokem je vyhodnocení aplikací, které by mohly být migrovány
do sdílené, standardizované a virtualizované platformy. Tato operační platforma je zachována jako pool virtualizovaného hardwaru
a umožňuje sdílené užívání různých aplikací.
Přístup privátního cloudu je především šit na míru jednomu zákazníkovi. Je-li však omezen na jednu firmu, vesměs relativně malý
počet uživatelů, jsou výsledkem jen malé úspory dosažené přizpůsobením zákaznickým potřebám. Je to důsledkem technologie
a skutečnosti, že jsou různé aplikace (nejprve migrovány a poté) provozovány na jedné platformě. Poskytovatelé ICT se proto nejraději zaměřují na vývoj směrem ke sdíleným či virtuálním privátním cloudům. Tento přístup prospívá poskytovateli i uživateli, protože
jen touto cestou lze vytvářet dodatečné úspory pomocí přizpůsobování potřebám vyšším počtem uživatelů. Mimoto využívání již
zavedených operačních procesů probíhajících bez problémů, standardizovaného systému správy a lepší využívání zdrojů vede
ke dlouhodobému snižování nákladů, které může poskytovatel přenášet na zákazníky. Flexibilita platformy též umožňuje migraci
dalších aplikací do cloudu. Tento přístup proto realizuje dva hlavní důsledky cloud computing: snižování nákladů a flexibilitu či
opakované používání technologie. V závislosti na úsporách přizpůsobováním potřebám zákazníků, jsou náklady nižší o 10-30%
(podle rozsahu již provedené virtualizace).
Základním požadavkem všech přístupů privátního cloudu je tudíž vysoká úroveň standardizace a určitá velikost poskytovatele.
Původní soukromý cloud nabízí širokou oblast individuálnosti, byť je již do jisté míry v porovnání s tradičním přístupem omezena.
U sdílených privátních cloudů je možností individualizace méně, neboť platforma služeb poskytovatele je standardní. Ve srovnání se
standardním provozem to však přináší vyšší efektivnost a nižší náklady (vysoká úroveň standardizace = nižší náklady).
Privátní cloud může být provozován in-house nebo poskytovatelem služby. V případě provozu in-house je velká možnost kontroly dat
a služeb. Je-li provozovatelem externí poskytovatel, jsou obvykle rizika upravena kontraktem. Tento kontrakt též obvykle upravuje
scénář možného odchodu a způsob návratu dat. Minimalizuje to možnost zablokování prodejců. Typickými poskytovateli (sdílených) privátních cloudů jsou IBM a T-Systems, včetně poskytovatelů virtualizační technologie, mezi které patří například WMware.
Současný vývoj též ukazuje, že se mnoho firem stále větší měrou rozhoduje používat privátních cloudů (Ruediger 2010). Praktické
příklady jsou vedeny v části 4.
Souhrn privátních cloudů: S přístupem privátního cloudu mohou firmy realizovat některé přínosy cloud computingu ve vlastním
data centru nebo s poskytovatelem služby. Na straně techniky získávají na pružnosti a standardizaci IT infrastruktury a současně
mají vysokou míru kontroly zdrojů, služeb a dat. Standardizace a lepší využívání zdrojů také může přinést efekty snižování nákladů.
Firma může sama stanovit kvalitu služby (pod podmínkou, že je odpovídajícím způsobem brána v potaz i složka sítě).
17
Privátní cloud přirozeně nemůže dosáhnout úspor z přizpůsobení potřebám a tudíž ani nákladovým efektům veřejných cloudů.
Úroveň flexibility rychlosti a objemu objednatelných zdrojů nemůže konkurovat veřejnému cloudu. Dalším významným přínosem
je, že v privátním cloudu může být nastaven bezpečnostní scénář, mohou být vytvořeny architektury, aby odpovídaly individuálním
požadavkům zákazníků, neboť se nepoužívá veřejných sítí ani zdrojů či aplikací. Znamená to, že privátní cloudy jsou schopny být
v souladu s právními předpisy zvláště tím, že mapují právní požadavky do subdodavatelského zpracování dat. Zahrnuje to smluvní
vztah, který musí být dokumentován písemně a který úzce upravuje vztah a služby poskytované mezi zákazníkem a dodavatelem,
jakož i možnost provádět pravidelný monitoring služby zákazníkem. Lze též splnit závazek poskytnout informaci v případě neočekávaného či nedovoleného zpracování bez pokynu uživatele jak to vyžaduje zákon o ochraně dat. Tam, kde jsou na zpracování dat
kladeny zvláštní požadavky, musí být uživatel schopen zvolit specifické zdroje, omezení a bezpečnostní úrovně, což je rovněž možné
ve scénáři privátního cloudu.
!
„Vývoj jasně směřuje ke zvýšenému používání veřejného
cloudu.“ [Prof. Arnold Picot, LMU München, Life 2, 2010]
Vývoj k veřejnému cloudu (B)
Veřejné cloudy inklinují k vytváření úspor objemem uživatelů. Zatímco v podnikové oblasti lze podle našich údajů dosáhnout hodnot kolem 10 miliónů, Google se svými Google Apps podporuje 1,7 miliardy uživatelů, z nichž jsou 2 milióny podnikových. Podpora
dodatečných 100.000 pracovních stanic velké firmy neklade ve smyslu přizpůsobování řešení požadavkům zákazníků zvláštní
nároky na stávající infrastrukturu/platformu.
Tento vývoj přiměl autory dokumentu „Nad cloudy“ (Above the clouds - Berkeley) k závěru, že vytváření a provoz gigantických datových center v nízkonákladových lokalitách se v budoucnu stane normou. Sníží to dramaticky náklady na služby datových center
(14 až 20%). Autoři předpovídají, že cloud computing, za těchto podmínek a s přijatelností minimální využitelnosti zdrojů – může
nabízet služby za nižší ceny než střední datové centrum a být přitom ziskový. (Berkeley 2009).
Kvůli obrovskému počtu uživatelů jsou veřejné cloudy zaměřeny nejen na technickou standardizaci, ale i na standardní nabídky
a standardní kontrakty se standardními fakturačními modely. Zde by se tedy nemělo zapomínat, že převážná většina uživatelů
používá služby zdarma. Minimalizuje to obrovským způsobem náklady na zákaznickou podporu. Individualizace je možná jen se
značnými náklady a/nebo úsilím.
Pozorování ukazuje, že vedle používání infrastrukturních zdrojů pro vývojové a zkušební účely stávající aplikace nahradí relevantní
nabídky SaaS veřejných cloudů, například ze samoovládaných ústřednových serverů ke Google Mail. Tento přístup všeobecně
neznamená migraci aplikací, ale skok ke stávajícím (pro firmu novým) nabídkám, které jsou odzkoušeny v prostředí soukromých
zákazníků. Pro uživatele zde přímý skok do veřejného cloudu znamená jasný zlom. Tento krok je snadnější, jestliže stávající poskytovatelé softwaru „on-premise“ tyto služby nabízejí „as-a-Service“ (jako službu) z cloudu.
Dalšími příklady použití jsou případy, kdy nezávislí poskytovatelé softwaru připojují cloudové zdroje k jejich vývojářskému a zkušebnímu prostředí („developer cloud“). Úspory nákladů se odhadují až na 77%. Vývojáři tedy mohou používat stávající kompletní vývojová prostředí (PaaS), která výrazně zkracují období vývoje. V tomto případě se však vývojáři musí včas rozhodnout, jakých nabídek
využít. Rozhodnutí pro platformu, která už v budoucnu nebude podporována, nebo která úplně zmizí z trhu, by mělo dalekosáhlé
důsledky pro firmu, která ji používá.
18
!
„Při volbě scénáře nasazení je obrovský rozdíl mezi projektovým
využitím a dlouhodobým používáním cloudových služeb.“
[Dr. Michael Pauly, T-Systems]
Používání cloudových zdrojů nebo platforem pro specifické projekty není v souladu s provozem v cloudu ve smyslu trvalé
kontraktace služby. Týká se využívání cloudových zdrojů (tedy například pro zkušební a vývojové účely) pro určitou specifickou
situaci, což ukazuje, proč se často odkazuje na IT přicházející ze zásuvky. Zde je třeba nastolit skutečnost, že se uživatel trvale
nespoléhá na jednoho poskytovatele služby. Nelze očekávat ztrátu kontroly, která je spojena s procesem stálé podpory, zvýšenou
o anulaci, včetně přenosu dat. Na rozdíl od scénářů jako Iaas či dokonce PaaS z veřejného internetu, je tato závislost mnohem
vyšší používá-li se dlouhodobě nabídek SaaS.
Typickými přístupy veřejného cloudu jsou nabídky Microsoftu, Googlu, Amazonu a Salesforce. Tyto firmy mají velké zdroje infrastruktury, různá prostředí (včetně vlastních) pro vývoj aplikací (Azure, Google App Engine, Force.com) a kompletní softwarová
řešení (Google Apps, Salesforce CRM).
Souhrn veřejných cloudů: Veřejné cloudy lze všeobecně používat ve dvou typech scénářů: specificky situačních a dlouhodobých. I v případě specificky situačního nasazení, tzn. krátkodobého s předvídatelnou dobou trvání – například k projektové
podpoře, se využívá celé škály cloudových výhod: flexibilita, dostupnost a rychlá realizace výsledků s nízkým finančním rizikem.
Dlouhodobé (tj. trvalé) používání veřejného cloud computing, by naopak mělo být strategicky vyjasněno, protože zde může
nastat případ závazku ke specifické službě. Ztěžuje to svobodu výběru budoucího poskytovatele. Zde také příliš vysoké úspory
vzniklé přizpůsobováním potřebám zákazníků vedou k potenciálně vysokým úsporám nákladů na vysoce standardizované služby, což mohou potlačit náklady na integraci. Poskytovatelé mají vysokou úroveň zkušeností v technické ochraně dat a služeb, ale
nenabízejí bezpečnost ve smyslu finančních závazků, právní jistoty a ochrany dat.
Vývoj komunitního (veřejného, obecného) cloudu (C)
Komunitní cloudy ve srovnání s veřejnými cloudy omezují potenciální skupinu oslovených a v porovnání s původními privátními
cloudy ji rozšiřují. Komunální cloud je obecně k dispozici jen specifické skupině uživatelů takových jako ve specifickém sektoru. Nabízené transakce tudíž nelze aplikovat horizontálně, ale jsi přizpůsobeny specifickým sektorům. Účastníci tohoto cloudu
mohou vytvářet mechanismy křížově organizační spolupráce nebo se spoléhat na certifikované (ověřené) standardy. Certifikována
může být tudíž práce ve „farmaceutickém cloudu“. Účastníci tohoto cloudu se mohou opřít o (spolehnout na) tyto certifikace,
které operátor obdrží pro všechny účastníky. Různí účastníci tohoto cloudu, od originálního výrobce či subproducenta služby
nebo zboží po vývojáře nové služby, provozovatele cloudu po zákazníka, jsou zohledněni v nabídkách a napomáhají tak vytváření
sítí přidaných hodnot. Znovu se oživuje pojem místa na trhu. Tento aspekt komunitních cloudů přestavují sítě přidaných hodnot
v automobilovém průmyslu.
Komunitní cloudy obvykle realizuje konglomerát různých účastníků: jeden operátor infrastruktury (IT a telekomunikace) a nejméně jeden projektant, vývojář aplikací a poskytovatel průřezových úkolů jako legalizace a fakturace. Komunitní cloud mohou
vlastními silami provozovat jen ICT firmy, které nabízejí široké spektrum služeb. Siemens pracuje na komunitním cloudu v prostředí zdravotní péče, dalšími případy cloudů s vertikální strukturou jsou Flock IT Australia a Dealer Track v USA. Za komunitní cloudy
lze též považovat Kasumigaseki Cloud v Japonsku nebo Nebula project americké NASA.
19
Souhrn komunitních cloudů: Komunitní cloudy jsou výrazně zaměřeny na skupiny uživatelů, kteří sdílejí „společné zájmy“. Potenciální velikost a tudíž úspory z komunitních cloudů jsou proto zaměřeny na cílovou skupinu, či oslovený sektor. Komunitní cloudy
umožňují zvláště malým firmám podílet se na efektech snižování nákladů nebo mít vůbec vysoce kvalitní IT služby. Poskytovatelé
komunitního cloudu vyžadují znalosti oboru a zkušenosti ohledně relevantních bezpečnostních požadavků, z technického a právního hlediska a také z hlediska ovládání. Faktor „uzavřenosti„ komunitního cloudu musí být vyhodnocen jako vysoký, protože
postavení na trhu získá jen několik alternativních poskytovatelů.
Vývoj hybridního cloudu (D)
Přístupy hybridního cloudu se v příštích letech stanou významnou hnací silou rozvoje IT v obchodním prostředí. Spojují, mimo jiné,
velmi nízkonákladové služby z veřejných cloudů s daty chráněných a spolehlivých aplikací z privátních cloudů. Firmy budou, kde to
bude možné, využívat nákladových výhod veřejných cloudů a nahrazovat interní IT procesy. Nové zdroje a služby však nicméně musejí být integrovány do podnikové IT ve smyslu technologie, procesů, organizace a právních aspektů. Konzultační firmy a integrátoři
systémů tento segment shledají jako bohaté pole činnosti. Jakákoli kombinace různých cloudů se označuje za hybridní cloud.
Integrace zdrojů a služeb výhradně z různých soukromých a veřejných cloudů se všeobecně neoznačuje za hybridní přístup.
Integrátoři by nicméně měli sledovat i oblast obchodu. Má se za to, že hybridní cloudy musejí být často implementovány tam, kde
jsou do podnikové IT zaváděny zdroje veřejného cloudu. Hybridní cloudy dlouhodobě podporují firemní architekturu ICT. Na konci
procesu změn může stát portál, který je implementován buď ve firmě samé, nebo integrální prvek, a který umožňuje výběr služeb
nebo zdrojů z poolu zavedeného poskytovatele velice rychle stisknutím tlačítka.
Souhrn hybridních cloudů:
Firemně specifické optimum spojování různých cloudových služeb z různých zdrojů dělá z přistupů hybridního cloudu nejdůležitější
cloudový byznys dneška. Hybridní cloudy jsou obecně firemně specifické. Lze je realizovat in-house nebo pomocí externího integrátora a dodavatele. Znamená to, že lze věnovat zvláštní pozornost specifickým požadavkům firmy. Neočekávají se úspory z pružného
a přesného přizpůsobení hardwarového/softwarového řešení požadavkům zákazníka. Přesto je však myslitelné, že se kupříkladu pro
velké poskytovatele stanou obvyklými standardy integrační scénáře nebo rozhraní. Hybridním provozem vznikají úspory nákladů.
V cílovém scénáři má uživatel, pokud jde o užívání služeb a výběr poskytovatelů, nejvyšší stupeň flexibility.
20
4. Praktické příklady
Použití privátních cloudů na příkladu Dynamických služeb T-Systems (A)
IT služby, které jsou předmětem zvláštních regulací (např. ochrany dat, finančního práva atd.) a které mají být trvale přesunuty
do cloudů se hodí pro převod do veřejných cloudů v menší míře. Je-li však cílem současně dosahovat nákladových úspor s vyšší
bezpečností a odpovídajícími požadavky na shodu, měl by se zvážit přechod k soukromému cloudu. Vhodným pracovním zatížením
jsou například dávkové práce, datově intenzivní aplikace a specifické aplikace, s výjimkou finančního systému.
Typickým sdíleným privátním cloudem jsou Dynamické služby T-Systems. Na této bázi se již provozuje přes 100 řešení. T-Systems
například pro mezinárodní petrolejářskou společnost převedl na dynamickou platformu 232 systémů SAP, s celkem 1,2 miliónu
SAP uživatelů. Na tuto platformu byly dále převedeny standardní aplikace, jako například Exchange. Pomocí modelu fakturace
podle užívání a konsolidace nebo dynamizace infrastruktury dosáhl zákazník stamiliónových úspor.
Jiným příkladem je chemický distributor Brenntag, který výrazně vyrostl akvizicemi v Asii. Bylo jasné, že se rychle zvýšil počet
technologií na infrastrukturní i aplikační úrovni. To vedlo k úzkým místům a značné složitosti IT. Pro odstranění těchto problémů při
jejich současném rozvoji se firma Brenntag uchýlila k Dynamickým službám spojeným s páteří MPLS od T-Systems. Rozhodujícím
faktorem byla pro Brenntag schopnost dodat kompletní škálu ICT služeb z jednoho zdroje.
Použití varianty privátního cloudu (Dynamic Services) ve firmě Brenntag

Firewall
Router

MPLS
páteř (DC)/
Dohled
Místní
okruhy


Datové centrum - dynamické služby

Služby T-Systems SAP
Řízení služeb
Obr. 6.
Platforma plní požadavky dodávky dynamických kapacit IT ve spojení s dynamickým cenovým modelem. Lze ji využívat pro hostování různých aplikací pro různé uživatele.
Ve výsledku má zákazník přístup k výhodám cloud computingu: transparentnost nákladů a tím jistotu jejich plánován, vysokou
flexibilnost prostřednictvím přizpůsobené platformy, což umožňuje rychlý růst a nižší správní náklady na IT, neboť standardizovaná
platforma odstraňuje složitost na straně uživatele.
21
Vedle privátního cloudu, společnost T-Systems také v rámci inovačního projektu pracuje na rychlém poskytování architektury
SAP přes internet. V České republice se například jedná o projekt „GOLEM“. Instalace typického modelu SAP, který zahrnuje BW,
CRM a portálové systémy normálně trvá několik dnů. Použitím Landscape-as-a-Service trvá registrace těchto typů architektury
SAP pár minut. Pomocí technického přizpůsobení (customizace), tzn. komunikací individuálních systémů a „záplat„ (patches)
jsou zde již zahrnuty dodatečné úkony, které je třeba provádět dvakrát
LaaS demonstruje, jak mohou firmy v budoucnu získávat z internetu architektury systému SAP pro předběžná hodnocení. Pomocí
LaaS lze rychle poskytovat kopie stávajících aktivních systémů pro zkušební scénáře. Na základě toho lze poté architektury měnit.
Laas se týká nejen prostředí SAP, ale hodí se i jako platforma pro další aplikace jako webové aplikace nebo Exchange. Pomocí
samoobslužných uživatelských webových portálů mohou uživatelé připojovat dodatečné systémy ve špičkách nebo pro zvyšování
výkonu. Systémy v architektuře lze obdobně nahrazovat nebo odstraňovat.
Vzhledem k mnohaletým zkušenostem s poskytováním dynamického SAPu, SAP v červnu 2010 T-Systems oficiálně certifikoval
jako poskytovatele cloudových služeb pro aplikace SAP. Toto osvědčení mají v současnosti jen čtyři firmy na světě.
!
„T-Systems prokazuje velmi vysokou úroveň zralosti v oblasti standardizace a automatizace virtualizovaných architektur (prostředí)
SAP.“ [Michael Ressemann, SAP AG]
Používání veřejných cloudů (B)
Tyto první základní příklady ukazují selektivní nebo trvalý přechod k veřejným cloudovým službám, jenž je možný a byl už vyzkoušen
a testován v praxi. Proto odpovídá vertikálnímu vývoji přehledového diagramu.
Použití infrastrukturních zdrojů na příkladu The New York Times (B1)
Nejsnazší cestou používání cloud computing je získání infrastrukturních zdrojů zdarma z internetu nebo veřejného cloudu.
Několik již existujících příkladů výrazně ukazuje nákladový vliv cloud computingu v časově omezených IT projektech. Klasickým
příkladem tohoto dosažitelného nákladového vlivu je projekt, v jehož rámci The New York Times převádí staré články a snímky
do formátu PDF, aby je mohl zpřístupňovat na internetu. V tomto scénáři zjevně není třeba přihlížet k právním ani k bezpečnostním
aspektům. Musí být pouze vyjasněny otázky autorských práv a vydavatelská společnost, která tato práva vlastní, může postupovat
dle libosti.
Vnitřní IT útvar odhadl dobu trvání tohoto projektu převodu 11 miliónů článků a obrázků do PDF na 7 týdnů a hardwarové
investice na zhruba 150.000 dolarů. To je významná investice do hardwaru, kterého je zapotřebí jen pro specifický projekt. Derek
Gottfried v blogu NYT popisuje skladbu alternativního projektu: použití 100 instancí z Elastic Computer Cloud (pružného počítačového cloudu) (EC2) od Amazonu. Převod mohl být uskutečněn během 24 hodin. Mimo 149.700 dolarů se ušetřilo 7 týdnů
práce projektového týmu. Nákup hardwaru byl zbytečný. Úspora dosáhla přibližně 99% (New York Times 2007).
Přechod k SaaS na příkladu Google Apps (B2)
Typickými příklady trvalého vyčlenění služeb do veřejného cloudu je použití Google Apps, Salesforce CRM nebo BPOS Microsoft
jako alternativ tradičních lokálních instalací. Uživatel zde vstupuje do trvalého smluvního vztahu s poskytovatelem cloudu. V tomto
scénáři se navíc nepoužívá modelů plateb podle využívání, nýbrž většinou měsíčních paušálů (příležitostně též ročních paušálních
plateb). Uživatelé jejich užíváním ve spotřebitelském prostředí „nastupují„ na platformy, které již vytvářejí vysoké úspory přizpůsobováním potřebám zákazníků. Firma však k tomu musí učinit základní strategické rozhodnutí. Týká se dvou důležitých aspektů:
na jedné straně opuštění stávajícího řešení a jeho znalosti koncovým uživatelem, na straně druhé závazného rozhodnutí ve prospěch poskytovatele cloudu s odpovídající závislostí.
22
Významnou úlohu při rozhodování firmy Jaguar Landrover nasadit Google Apps sehrála vedle nákladových efektů možnost získání
transparence v prostředí IT. Do konce roku má do Google apps přejít 14.500 pracovních stanic. Ve firmě Jaguar Landrover nebyla
standardizace chápána jako omezení, nýbrž spíše jako výhoda. Podle informatika Jeremyho Vincenta plynou úsporné efekty nejen
z nákladově efektivnější softwarové varianty, ale i z jasného snížení nákladů na údržbu.
Vytváření hybridních scénářů s využitím příkladu BPOS od Microsoft
Poštovní schránky (e-mail) jsou základem pro hybridní cloud. Zákazník se může rozhodnout při využití modelu BPOS (Business
Productivity On-line System) z důvodu úspory nákladů nebo bezpečnosti tak, že část systému je umístěna uvnitř firmy. Poskytovatel
služeb v modelu BPOS může i nadále vykonávat specifické činnosti, které souvisí například s údržbou systému nebo konfigurací.
Zaměstnanci zákazníka pak mají přiděleny specifické role, které závisí na jejich funkcích, a kteří tak mohou využívat specifické
zdroje spojené s e-mailovými službami. V tomto pojetí musí být také umožněn přenos rolí mezi zaměstnanci nebo případně k poskytovateli e-mailových služeb. Výsledkem je komplexní struktura, kterou lze nazvat „Desktop-as-a-Service“ pro koncové uživatele.
Všichni poskytovatelé služby musí zajistit přístup do sdílené Active Directory a v souladu s procesy ITIL musí mít stndardizovaný
design služeb. Tento cíl však vyžaduje vyšší náklady na integraci.
Komunitní (obecný) cloud, který se používá v T-City (D)
První skutečnou implementací „Process&Service Platform„ je „proces školky„ v T-City Friedrichshafen. Tento proces usnadňuje
rodičům zápis dětí, podporuje vedení školky prováděním administrativních úkonů a poskytuje městské správě přehled o využívání
jejích zařízení. Právní koncepce brání neoprávněnému přístupu k osobním údajům uloženým v souladu se směrnicemi pro právní
ochranu dat v Německém datovém centru. Lokální ukládání dat, papírová rozhraní či vysvětlovací telefonáty mezi městskou správou
a školkami nyní patří minulosti. Díky externímu ukládání do cloudu již nedělá problémy ani ztráta dat. Toto řešení přináší užitek
všem zúčastněným: rodiče mohou daleko snáze najít preferovanou školku, správa školky může snáze plánovat a městské správě se
dostává transparentního přehledu o využívání kapacity školek pouhým stisknutím tlačítka.
Realizace procesu a platformy služeb ve veřejném sektoru.
Rodičovský
portál
Rezervace/Registrace
Matriční data
Docházka
Portál
školky
Administrativní
portál
Procesy
a
platforma pro
služby
Výkazy
Plánování
Obr. 7.
23
Různí uživatelé (rodiče, školky, městská správa) mají přístup do komunitního cloudu internetem nebo webovými portály. Každá
skupina uživatelů však má přístup k patřičné informaci. Například rodiče mají přístup na stránky a profily školek a do rezervačního systému. Samospráva může na druhé straně vstupovat do nosných dat a plánovacích parametrů školního roku a jiných
všeobecných podmínek. K datům dětí, o něž pečují, mají pouze odpovídající učitelé školek. Městská samospráva může konečně
spravovat celý systém správním portálem, např. vydáváním zvláštních uživatelských oprávnění.
Na tomto příkladu si lze představit neobvyklou cestu vývoje: komunitní cloud je řešením správního procesu, který dříve nebyl
podporován IT. Komunitní cloudy se v podnikatelském prostředí dále vyvinou ze stávajících služeb migrací do dynamických
platforem, nebo spoluprací oborových odborníků s profesionálními poskytovateli služeb IT vzniknou nové.
24
5. Souhrn
Princip slepice a vejce: již dávno není zjevné, zda základní změny, kterou sledujeme v osobním prostředí, ve společnosti, v pracovním životě a přirozeně v IT a mezi IT manažery, spouští internetová revoluce (a tudíž moderní ICT), či změna ve společnosti.
Vyvolal toto společenské povstání hlad nové generace po zvýšené dynamice všude, kde to je možné, nebo to je nabídka IT
služeb, které byly zpřístupněny rychle a v celosvětovém měřítku? Cloud computing je ve své nynější podobě pouhým vrcholkem
ledovce. Je to víceméně soustředěný pohled na to, co lze získat od IT: pohotově dostupný a značně přizpůsobivý zdroj, který
nabízí nekonečný počet možností. Všechny možnosti však nejsou životaschopné.
Změní se požadavky IT manažerů, zvláště jako stratégů a dalších specialistů IT, protože ke cloudovým službám přechází stále více
specializovaných oddělení? Již nestačí stará odpověď IT oddělení: „Protože chtějí-li pracovat, musejí přicházet k nám.“
Provoz totiž probíhá také externě v datovém centru – v cloudu.
Na tomto pozadí má zásadní význam společný design široké podnikové cloudové strategie. Nemluvě o novém přístupu, umožňujecloud computing mnoho nových věcí, skýtá množství možností, které v této formě dříve neexistovaly. Přestože každá nabídka,
která se označuje za cloudovou, nesplňuje při podrobném hodnocení kritéria NIST, má pro uživatele nesmírný význam, že se mu
může pro jeho podnikání dostat primárních výhod: nákladových úspor, zvýšení flexibility a navíc získaného volného prostoru pro
inovace přes snižující se rozpočty na IT.
Mnoho velkých firem ve střední Evropě v současné době nepokládá velké poskytovatele z veřejného cloudu za seriózní partnery.
Stále ještě chybí důvěra. Cenové modely však záhy přesvědčí stále více velkých firem, aby zahrnuly cloud computing do svého
sourcingového mixu. Nabídky z evropských datových center – ve světle legislativních obav – dále zvýší přijatelnost a pronikání
cloudových služeb také do evropských firem.
Z touhy po právní bezpečnosti a ochrany dat a důvěře, vkládané v Německo (či Evropu) jako místa pro podnikání, mohou těžit
zavedení poskytovatelé IT služeb. Proto se musejí včas připravit na cloud computing a dále důsledně rozvíjet své portfolio a produkční kapacity a metodyv tomto směru.
Používání cloud computing bude nepostradatelné pro všechny. Počáteční konkurence na cloudovém trhu naopak dále rozšíří
přínos pro velké i malé firmy. Aby však bylo možno tyto přínosy dlouhodobě realizovat, stává se rozhodujícím výběr správného
partnera. Jako provozovatelé cloudových služeb v konečném důsledku přežijí jen ti, kteří budou schopni realizovat příslušné
úspory přizpůsobováním potřebám zákazníků. V příštích několika letech bude také nebývalá poptávka po specifickém know-how,
jako sektorových, integračních, transformačních a konzultačních zkušenostech. Jako spolehlivé protistrany pro používání nových
podnikatelských modelů se budou moci prezentovat jen partneři, kteří dokáží zvládat všechny základní aspekty cloud computingu.
25
6. Slovník a vysvětlivky
26
Termín
Význam
Application Service
Providing
Poskytování aplikací (např. ERP systému) pro výměnu informací mezi veřejnou sítí internet a/nebo
privátní datovou sítí.
BPaaS
Business-Process-as-a-Service pokrývají všechny firemní procesy včetně HR prostřednictvím (veřejného)
cloudu.
BPOS
Microsoft Business Productivity Online Standard Suite je kompletní řešení, které obsahuje samostatné produkty Exchange Online, SharePoint Online, Office Live Meeting a Office Communications Online.
CIO
Manažer IT v pozici managmentu (CIO).
Collaboration
Spolupráce mezi více osobami nebo firmami.
CRM
Customer Relationship Management (CRM) popisuje metody a techniky potřebné pro řízení vztahů se
zákazníky, vztahy mezi zákazníky a dodavateli a další vazby.
End-2-End SLA
Produktově orientovaný proces, který je podporován od začátku do konce ze strany poskytovatele
služeb jasně definovanými parametry.
Grid Computing
Typ geograficky odděleného výpočetního výkonu, který se tváří jako „virtuální super počítač“ a skládá se
z oddělených počítačů.
ICT
Informační a komunikační technologie.
Legacy Systems
Pojem „legacy systems“ popisuje již existující systém, který se v čase vyvíjí.
LMU
Ludwig-Maximiliánova-Univerzita v Mnichově.
Managed Services
Služby, které patří do oblasti informačních a komunikačních technologií a jsou dostupné prostřednictvím specializovaného poskytovatele po daný čas. Služby mohou být v širším pohledu definovány,
ukončeny nebo upraveny podle potřeb zákazníka - na zavolání.
Outsourcing
Outsourcing řeší převzetí firemních úkolů a struktur specializovanou firmou - třetí stranou.
Outtasking
Externí poskytovatel služeb přebírá jednotlivé úkoly, přičemž společnost zajišťuje kontrolu (převzetí
zaměstnanců a aktiv).
PaaS
Platform-as-a-Service (PaaS) popisuje nabídku integrovaného prostředí jako služby, která se platí na základě skutečného využití.
Pooling
Servery a úložiště logicky sloučené do velkých celků.
Termín
Význam
Reseller
Reseller přeprodává produkty a služby jiných poskytovatelů koncovým zákazníkům. Může nabízet
služby pod svým jménem a vytvářet si svou značku a marketing.
Období recese
Fáze, kdy ekonomický růst stagnuje a přechází do poklesu.
SAP BW
Tato zkratka znamená SAP Business Information Warehouse a je součástí toho, co je dnes známé jako
SAP NetWeaver Business Intelligence (zkratka: SAP BI).
SAPS je zkratkou pro „SAP Application Performance Standard“. To označuje index, který specifikuje,
kolik položek může systém SAP zpracovat za jednotku času.
SAPS
SaaS
Software-as-a-Service. Software se používá jako hostovaná služba. Může být přístupná přes internet.
Service Level Agreement (SLA)
Formálně odsouhlasený dokument, který je součástí smlouvy na poskytování ICT služeb. Stanovuje
kvalitativní a kvantitativní parametry, podle kterých se měří úroveň poskytovaných služeb.
Scalability
Flexibilní a jednoznačná adaptace hardwaru nebo softwaru podle potřeb zákazníka.
Gas station effect Zaměnitelnost nabízených služeb. Cena závisí na službě a její nezaměnitelnosti z pohledu kvality.
TCO
Celkové náklady na vlastnictví (TCO) jsou kalkulace, které se používají při sestavení a odhadu všech
nákladů spojených s investicí (hardware, software).
Utility Computing
Technologie a business modely, které může poskytovatel zpoplatnit svým zákazníkům podle aktuálního
využití.
27
7. Zdroje
28
Zdroj
Název
Baltner 2010 Cloud Computing: 70 Milliarden Dollar Umsatz in 2010 [70 billion dollar revenue in 2010], Uwe Baltner, CHIP
online, June 24, 2010.
Berkeley 2009
Above the Clouds: A Berkeley View of Cloud Computing, Michael Armbrust et al., Electrical Engineering and
Computer Sciences University of California at Berkeley, February 2009.
BITKOM 2009
Cloud Computing – Evolution in der Technik, Revolution im Business [Evolution in technology, revolution in
business], BITKOM, October 2009.
COWO 2009
Rentokil Initial wird Google-Apps-Großkunde [Rentokil Initial becomes major Google Apps customer], Thomas Cloer, Computerwoche, Oct. 12, 2009.
COWO 2010 IBM vermeldet „größten Cloud Computing-Deal weltweit“ [IBM reports „largest cloud computing deal worldwide“], Thomas Cloer, Computerwoche, Jan. 14, 2010.
Current Analysis 2009 Amazon Ups Its Game with Private Cloud Option (Competitive Intelligence Report), Current Analysis, August
2009.
Eriksdotter 2010
Bin ich schon in der Cloud? IDC-Studie mit interessantem Ergebnis [Am I already in the cloud? IDC study with
interesting results], Holger Eriksdotter, CIO, Jun. 7, 2010.
Experton 2010 Cloud Vendor Benchmark 2010, Dr. Carlo Velten (Experton), April 2010.
Forrester 2009 Market Overview Of Current Cloud Service Offerings From Global IT Providers, Paul Roehrig, Jun. 9, 2009.
Hackmann 2010 „Die deutsche Cloud betont unsere Stärken“ [The German cloud emphasizes our strengths], Joachim Hackmann, Computerwoche, Mar. 15, 2010.
Handelsblatt 2009
Jaguar Land Rover steigt auf Google um [Jaguar Land Rover gets on board with Google], Axel Postinett,
Handelsblatt, Oct. 22, 2009.
Heise 2009
Los Angeles taucht in Googles Wolke ein [Los Angeles plunges into Google’s cloud], Peter-Michael Ziegler,
heise online.
Hoover 2008 Coke’s Largest Bottler Taps Microsoft For SaaS, J. Nicholas Hoover, Information Week, Jul. 19, 2008.
Hoover 2009 Japan Hopes IT Investment, Private Cloud Will Spur Economic Recovery, J. Nicholas Hoover, Information
Week, May 15, 2009.
IDC 2008
Cloud Computing shaping the next 20 years of IT, Frank Gens, IDC Global Research Advisory.
IDC 2009 IDC multi-client project: „Cloud Computing und -Services“ – Status Quo und Trends in Deutschland
2009 [„Cloud computing and services“ – Status quo and trends in Germany 2009], IDC, 2009.
Zdroj
Název
IDC 2010
The Digital Universe decade – Are You ready?, John Gantz und David Reinsel, IDC, May 2010.
IT-Times 2010 Salesforce.com: Gewinn steigt um 48% [Profit grows by 48%], Alexander Mittermaier, IT-Times, Feb. 25,
2010.
Kisker 2009
Ein Ratgeber im Cloud-Computing-Wirrwarr – Forrester stellt Taxonomie vor [A guide to cloud computing
jargon – Forrester presents taxonomy], Holger Kisker (Forrester), CIO, Nov. 18, 2009.
Levie 2010 The Coming Tornado: Cloud in the Enterprise, Aaron Livie (CEO of Box.net), TechCrunch, Jan. 10, 2010.
Life 2 2010
LIFE2 – Vernetztes Arbeiten in Wirtschaft und Gesellschaft [Connected work in business and society],
Prof. Dr. Tobias Kretschmar, Institute for Communication Economics, Ludwig-Maximilians-Universität München, August 2010.
Maier 2010 Amazon.com: Wachsender Beitrag des Cloud Computing [Growing contribution of cloud computing], Gerhard Maier, BoerseGo.de, Jun. 3, 2010.
McKinsey 2009 Clearing the air on cloud computing, McKinsey&Company, April 2009.
Mossberg 2010 Learning About Everything Under The Cloud, Walter S. Mossberg, Wall Street Journal, May 5, 2010.
New York Times 2007
Self-service, Prorated Super Computing Fun!, Derek Gottfrid, The New York Times Blog, Nov. 1, 2007.
NIST 2009 NIST-Definition of Cloud Computing v15, Peter Mell (NIST).
Reti 2008
Cloud Computing und T-Systems [Cloud Computing and T-Systems], Dr. Martin Reti, Oct. 10, 2008.
Ruediger 2010 Dax-Konzerne entdecken die Cloud [DAX companies discover the cloud], Ariane Ruediger, Computerwoche,
May 21, 2010.
Seeger 2010 Wolken los! [Clouds away!], Heinrich Seeger, Executive Research (Financial Times Deutschland), 2010.
T-Systems 2009
White Paper Cloud Computing – Alternative Sourcing-Strategie für Unternehmens-ICT, Dr. Martin Reti und
Dr. Michael Pauly, März 2009.
T-Systems 2010 White Paper Security in the Cloud – Wie Sie die Vorteile von Cloud Computing sicher nutzen können [How
you can use the benefits of cloud computing securely], Dr. Eberhard von Faber and Uwe Werner, T-Systems,
February 2010.
ZDnet 2009 Microsoft pumps cloud, trumps Google with GSK, Phil Wainewright, ZDnet.de, Mar. 2, 2009.
ZDnet 2010 So sehen Europas Firmen Cloud Computing [How Europe’s companies see cloud computing], Peter Marwan, ZDnet.de, Apr. 7, 2010.
8. Seznam obrázků
30
Číslo
Název
Obr 1:
Sporné zařazení významu cloud computing
Obr 2:
Jak se firmy přizpůsobují cloud computingu
Obr 3:
Cloud model 5-4-3 (NIST), upravil Macquarie
Obr 4:
Kategorizace cloudu na základě analýzy Forrester
Obr 5:
Formy cloudu a cesty vývoje
Obr 6:
Použití varianty privátního cloudu ve firmě Brenntag
Obr 7:
Implementace procesů a platformy pro služby ve veřejném sektoru
31
Cloud Computing | 2011
Publikováno:
T-Systems Czech Republic a.s.
Na Pankráci 17,19
140 21 Praha 4
Odpovědnost za obsah:
Korporátní marketing a komunikace
Kontakt:
T-Systems Czech Republic a.s.
Business Develpoment
Na Pankráci 17,19
140 21 Praha 4
E-mail: [email protected]
T-Systems Czech Republic a.s.
Korporátní marketing a komunikace
Na Pankráci 17,19
140 21 Praha 4
E-mail: [email protected]