systematická review - Masarykova univerzita

SEXUÁLNÍ ORIENTACE, GENDEROVÝ VÝVOJ A
GENDER-ROLE BEHAVIOR DĚTÍ HOMOSEXUÁLNÍCH
RODIČŮ: SYSTEMATICKÁ REVIEW
Jiří Ammer
397 921, Psychologie
Vedoucí práce: Mgr. Jan Širůček, Ph.D.
Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, 2015
ABSTRAKT
V rámci empirické části systematické review o sexuální orientaci, genderovém vývoji a gender-role
behavior potomků homosexuálních rodičů bylo nalezeno a zhodnoceno třináct studií publikovaných
mezi roky 1986 a 2014 v recenzovaných periodicích (jedna belgická, jedna nizozemská, čtyři britské a
sedm ze Spojených států). 11 z nich zkoumalo potomky lesbických matek, 1 potomky gay otců a 1
potomky obou skupin. Dohromady bylo pomocí rozhovorů, testů a dotazníků zkoumáno 499 potomků
homosexuálních rodičů ve věku 1-44 let a 990 potomků heterosexuálních rodičů jako kontrolní skupina.
I přes metodologické nedostatky (nízká externí validita, neadekvátnost metod nebo jejich nízká validita
a reliabilita či jiné porušení interní validity výzkumu) a chybějící informace některých studií z výsledků
vyplývá, že potomci homosexuálních rodičů se neliší v sexuální orientaci a gender-role behavior od
potomků z tradičních rodin. Potomci lesbických rodičů jsou ale sexuálně flexibilnější a méně zasažení
genderovými stereotypy. Výsledky o potomcích gay otců jsou v této oblasti nedostatečné.
Klíčová slova: děti, potomci, lesby, gayové, homosexuální, stejnopohlavní rodiny, sexuální orientace,
gender-role behavior, genderový vývoj, review.
Thirteen studies published between 1986 and 2014 in peer-reviewed journals wrote about sexual
orientation, gender development and gender-role behavior of offspring of same-sex parents (one
Belgian, one Dutch, four British and seven North American). Eleven of them examined offspring of
lesbian mothers, one on offspring of gay fathers and one on both. The studies encompassed a total of
499 offspring of same-sex parents 1 to 44 years old and 990 offspring of heterosexual parents as a control
group, who were assessed by interviews, tests or questionnaires. Even though some studies were
methodologically insufficient or incomplete (low external validity, inadequate or low-reliability and
low-validity methods, or other disruption of internal validity), we can say from their results that
offspring of homosexual and heterosexual parents are the same in sexual orientation and gender-role
behavior and that offspring of lesbian mothers are sexually more flexible and less affected by gender
stereotypes. Results of gay fathers and their offspring are insufficient.
Keywords: children, offspring, lesbian, gay, homosexual, same-sex parents, sexual orientation,
gender-role behavior, gender development, review.
ÚVOD
V České republice a dalších vyspělých zemích roste počet dětí, které se narodí do netradiční rodiny.
Takovými jsou i rodiny bez otce nebo bez matky, z nichž nemalou částí jsou celky tvořené z rodičů
stejného pohlaví a jejich dětí. Podle analýzy posledního Sčítání lidu (Český statistický úřad, 2011)
vyrůstá v domácnostech osob stejného pohlaví 897 dětí, jejich počet je ale podle odhadů až třikrát vyšší.
Například v Dánsku je takových dětí víc jak 3000, v USA a Norsku vychovává děti asi 5 % homosexuálů
(Anderssen, Amlie a Ytterøy, 2002).
Rodinné jednotky, které tvoří děti a dva otcové nebo dvě matky, se musí potýkat se dvěma hlavními
legislativními problémy. V některých státech formálně nemají jak vzniknout a pokud již existují, jsou
často v právním vakuu. Česká legislativa neřeší žádný z nich. O adopci u nás nemohou požádat osoby
v registrovaném partnerství a neexistuje ani možnost adoptovat biologické dítě partnera (zákon o
rodině č.94/1963 Sb., zákon o registrovaném partnerství č. 115/2006 Sb.).
V praxi to znamená, že pokud se homosexuální ženě narodí dítě, které pak vychovává s partnerkou, je
oficiálně rodičem jen ona. A pokud například po několika letech společného života zemře, partnerka
nemá jakýkoliv právní nárok na svěření tohoto dítěte do péče. V České republice je navíc legálně
nemožné, aby žena sama nebo dvě ženy v páru požádaly o umělé oplodnění (§ 6 odst. 1 z. č. 373/2011
Sb.), přestože tyto ženy i reprodukční kliniky zákony obcházejí nebo porušují.
Téma homosexuálních adopcí je (možná i díky této neuspokojivé legislativní situaci) u nás stále
aktuálnější. Poslanecká sněmovna řeší návrhy zákonů o adopci biologických dětí partnera, o
homoparentalitě se diskutuje také v akademické sféře (např. Masarykovy debaty) nebo v médiích (např.
Máte slovo s M. Jílkovou). Do debat se zapojují i odborníci, jejichž názory nejsou jednotné. Např. Václav
Mertin se staví na stranu homosexuálů, naopak Jeroným Klimeš jim rodičovská práva odpírá.
Argument protistrany byl vždy stejný: zachování tradiční rodiny a rodinných hodnot, ochrana zájmů a
zdravého vývoje dítěte. O prvním při padesátiprocentní rozvodovosti heterosexuálních párů a počtu
matek samoživitelek v ČR nemá smysl polemizovat. Co je však pro psychologii zajímavé, jsou právě
zájmy a zdravý vývoj dítěte.
I když psychologové homoparentalitu zkoumají už od sedmdesátých let, nevzniklo na toto téma příliš
mnoho studií. Z těch publikovaných se ale vzácná většina shoduje na tom, že psychický vývoj dětí
vychovávaných v homosexuálních rodinách není o nic více ohrožen než u dětí z rodin tradičních, stejně
tak děti nejsou kvůli orientaci svých rodičů více šikanovány a jejich vztahy s vrstevníky jsou podobné
jako u dětí z tradičních rodin (např. Bos, van Balen a van den Boom, 2004; Tasker a Patterson, 2007; pro
přehled viz Goldberg, 2009). V čem obecná shoda nepanuje, jsou rozdíly v sexuální orientaci,
genderovém vývoji a gender-role behavior (např. studie Allena a Burrela, 1996 nebo vyjádření
Goodmana, Emeryho a Haugaarda, 1998 oproti vyjádření Baumrinda, 1995 nebo studii Camerona a
Camerona, 1997). U studií vyjadřujících se pro i proti homoparentalitě je potřeba dávat pozor i na jejich
ideologické pozadí. Například studie Camerona a Camerona z roku 1996 je ideologií přímo znečištěná
a metodologicky velmi pochybná (více viz Ammer, 2014).
Ve výzkumu sexuální orientace figuruje několik teorií o možných příčinách vzniku homosexuality, dnes
se však počítá s možností kombinace některých z nich. Tyto teorie také ilustrují možný vliv rodičů na
genderový vývoj dětí. I když se většina teorií přímo nezabývá homoparentalitou, teoretizují vliv rodičů
na zkoumané proměnné a dají se rozdělit do dvou skupin: teorie, které přisuzují přímý vliv rodičům, a
teorie přisuzující vliv spíše procesním proměnným, jenž z typu rodiny mohou vyplývat.
Do první skupiny patří psychoanalytická teorie, která se zaměřuje na podobu vztahu s rodiči, a podle
které by intergenerační přenos homosexuality platil v případě blízkých vztahů lesbických matek se
svými syny kvůli absenci otce (Bailey, Bobrow, Wolfe a Mikach, 1995). Biologické teorie přisuzují
rodičům přímý vliv pouze částečně v případě zkoumání genů spojených s homosexualitou (Hu,
Magnuson, Hu a Pattatucci, 1993, cit. dle Golombok a Tasker, 1996; podrobnosti viz Kendler, Thornton,
Gilman a Kessler, 2000). Na pomezí dvou výše uvedených kategorií je teorie sociálního učení, neboť
původně její teoretici přisuzovali rodičům přímý vliv (Lytton a Romney, 1991), ale při aplikaci jejich
poznatků na stejnopohlavní páry zjišťujeme, že vliv na orientaci nebo genderový vývoj by měly spíše
genderové stereotypy a tolerantnější atmosféra v širším okolí (Golombok a Tasker, 1996).
Do druhé kategorie přímo spadají environmentální a behaviorální přístupy, podle kterých by přenos
fungoval kvůli otevřenějšímu rodinnému prostředí s absencí negativního posilování (Gartrell, Bos a
Goldberg, 2011). Podle poznatků teorie kognitivního vývoje si děti vytváří konstrukty o genderu
z širšího okolí mnohem více, než od rodičů samotných (Martin, 1993). Dá se ale předpokládat, že
atmosféra v širším okolí dětí z homosexuálních rodin bude otevřenější a flexibilnější, což může na
genderový vývoj mít vliv.
I když se teorie neshodují na tom, co přesně má vliv na sexuální orientaci a genderový vývoj, zdá se, že
se aplikované poznatky shodují na výsledku: sexuální orientace rodičů bude mít vliv na sexuální
orientaci a genderový vývoj jejich dětí, ať už v podobě přímého vlivu strukturálních proměnných nebo
v podobě vlivu procesních proměnných spojených s homosexuální rodinou. Jinými slovy, lesbické nebo
gay rodiny jsou odlišné svou strukturou (dvě matky, dva otcové), ale mohou být odlišné i rodinnými
procesy (např. dělba práce) a tyto odlišnosti mohou mít dle současné teorie vliv na zkoumané
proměnné.
I přes veškeré zmíněné argumenty se jedná pouze o teorie a důležité je také to, co tvrdí empirické
výzkumy založené na reálných informacích o zkoumané populaci. Jako nejdůležitější považuji
následující otázku, kterou si tímto také stanovuji jako otázku výzkumnou:
Existuje rozdíl v sexuální orientaci, genderovém vývoji a gender-role behavior mezi dětmi
vychovávanými homosexuálními rodiči a dětmi vychovávanými heterosexuálními rodiči?
Na tuto otázku by měla odpovědět moje systematická review, jejímž účelem pro tuto práci je:

Popsat, analyzovat a interpretovat empirické studie zabývající se danými proměnnými

Poskytnout přehled existujících studií

Odhalit problémy současného výzkumu a navrhnout jejich řešení
METODY
Kritéria výběru vzorku (tedy výzkumů) byla stanovena na základě existující literatury tak, aby ze všech
studií zabývajících se homoparentalitou byl vybrán vzorek takových studií, které zkoumají požadované
proměnné a které poskytnou dostatečně odborné odpovědi na zkoumané otázky.
Do konečného vzorku byly zahrnuty pouze původní studie publikované po roce 1986. Rok publikace
byl takto stanoven na základě úvahy, že rané publikace mohou být nedostatečně odborné (teprve v roce
1992 byla homosexualita vyjmuta z MKN; tolerance 6 let byla zvážena po pročtení a zhodnocení starších
studií). Základním kritériem byl výběr studií zkoumajících rodiny vedené homosexuály alespoň v
jednom z výzkumných témat: sexuální preference nebo orientace, genderový vývoj a gender-role
behavior. Vzhledem k omezeným jazykovým možnostem autora byly do konečného vzorku vybrány
pouze studie v anglickém jazyce. Dále byly zahrnuty pouze studie, kde v případě zkoumání sexuální
orientace potomků byla tato hodnocena self-reportem u potomků starších 14 let (vývojové hledisko
coming outu; zvolen mezní věk nejčastěji používaný pro self-report).
Výběr vzorku, tedy relevantních studií, probíhal pomocí dvou metod výběru. První metodou byl
systematický průzkum literatury v dostupných databázích a druhou bylo získávání studií metodou
snowballu (průzkum bibliografií nalezených studií). K použitým databázím patřily Web of Knowledge,
EBSCO, JStor, ProQuest, Science Direct a několik dalších. V různých kombinacích byla použita
následující klíčová slova: lesbian, gay, homosexual*, parent*, famil*, couple(s), mother(s), father(s), children,
child, kid(s), same-sex parent*, planned, sexual orientation, sexual preference, gender, gender identity, genderrole behavior, gender development. Počty nalezených studií a flow diagram celého vyhledávání naleznete
v Příloze č. 1.
K účelu popisu, analýzy a následného publikování byla použita metoda dvojího těžení informací
(Petticrew a Roberts, 2008), kde byly ve dvou krocích vybrány relevantní informace ze studií, příp. byly
tyto zhodnoceny a rozděleny do kategorií. Tato metoda slouží k tomu, aby se zabránilo publikování
nadbytečných informací. V prvním kroku byly ke všem studiím zaznamenány základní údaje do
šablony. V druhém kroku byly tyto údaje zjednodušeně uspořádány do dvou výsledkových tabulek –
do tabulky deskriptivní a numerické. Zaznamenány a hodnoceny byly všechny údaje, které byly
relevantní vzhledem k analýze studií (pro všechny údaje viz tabulky v Příloze č. 2 a č. 3).
Pokud byla dostupná, byla zaznamenána informace o rodinné historii. Jedná se zejména o změnu
rodinného kontextu, tedy zda dítě prožilo první měsíce a roky života v heterosexuální, nebo
homosexuální rodině. Byla provedena také jednoduchá analýza diskurzu, kdy v prvním čtení byly
vybrány věty s určitým nábojem (pro-homosexuálním nebo proti-homosexuálním) a ve druhém byly
kvůli objektivitě vybrány z těchto vět pouze ty explicitně vyjádřené. Negativním diskurzem se pak
myslí studie vymezující se proti homosexuálům nebo homoparentalitě.
Pro porovnání váhy jednotlivých výsledků byly všechny relevantní statistické informace převedeny na
všeobecný ukazatel velikosti účinku Cohenovo d (zvoleno bylo díky univerzálnosti, jasné interpretaci a
široké škále dostupných převodních vzorců), protože až na jednu výjimky velikost účinku nebyla
uvedena. Pro jednotlivé vzorce převodu a také detaily kritérií výběru nebo analýzy viz Ammer, 2014.
VÝSLEDKY
Sexuální orientace a chování
Pouze ve dvou (Golombok a Badger, 2010; Golombok a Tasker, 1996) z šesti studií autoři provedli
srovnání sexuální orientace s kontrolní skupinou. U obou studií byla autorem této práce z uvedených
frekvencí vytvořena náhradní matice a spočítán chí-kvadrát. Výsledky byly nesignifikantní – potomci
heterosexuálních a homosexuálních rodičů se v sexuální orientaci nelišili. Tři studie u potomků gay a
lesbických rodičů reportovaly pouze frekvence: 9 % neheterosexuálních potomků (Bailey et al., 1995), a
1 z 6 neheterosexuálních potomků (Cameron a Cameron, 1996). Nakonec ve studii Gartrell et al. (2011)
bylo 5,4 % gay a 2,7 % bisexuálních synů a 0 % lesbických a 18,9 % bisexuálních dcer. Výsledky šesté
studie nejsou publikovány vcelku kvůli malému vzorku (méně než 10 lidí odpovědělo kladně na jednu
ze tří otázek ohledně neheterosexuální orientace, Wainright, Russell a Patterson, 2004).
Mimo to Gartrell et al. (2011) sice nenašli rozdíl v prožitém stejnopohlavním sexuálním kontaktu u
chlapců, ale ukázalo se, že dcery lesbických matek z jejich výzkumu měly častěji sexuální kontakt
s dívkou (15,4 % vs. 5,1 %; d=0,40; p<0,01). Konečně Golombok a Tasker zjistily, že synové a dcery
lesbických matek častěji než potomci single matek zvažovali stejnopohlavní vztah (d=1,07; p<0,01) a ve
větší míře prožili stejnopohlavní sexuální zkušenost (d=0,75; p<0,05).
Genderový vývoj a gender-role behavior
Pro přehlednost jsou uvedeny studie (N=7) zabývající se oběma proměnnými, protože dvě ze tří studií
zkoumající genderový vývoj se také zabývají gender-role behavior, respektive se překrývají teoretická
pojetí těchto konstruktů (více viz Diskusi).
Ve všech studiích provedli autoři srovnání s kontrolní skupinou. Ve studiích Golombok et al. (2003),
Brewaeys, Ponjaert, Van Hall a Golombok (1997) a Farr, Forssell a Patterson (2010) nenalezli rozdíly
v maskulinitě či feminitě gender-role behavior u chlapců ani u dívek. Vzorek chlapců z rodin, ve kterých
chybí otcové, ze studie MacCallum a Golombok (2004) byl více feminní (d=0,25; p<0,05) než chlapci z
kompletních heterosexuálních rodin, ale stejně maskulinní, obojí bez vlivu sexuální orientace rodičů.
Autoři Green et al. (1996) zkoumali v rámci genderového vývoje řadu proměnných. U 7 z nich (64%) se
neprokázal signifikantní rozdíl mezi dětmi lesbických a heterosexuálních matek, ale ukázalo se, že
dcery lesbických matek projevovaly častější cross-dressing (zkoušení oblečení typického pro opačné
pohlaví), vybíraly si více mužských povolání a častěji si hrály s autíčky a puškami (v pořadí d= -0,75;
0,90; -1,40; -1,05; vše p<0,05).
Ze 4 aspektů, resp. 7 kategorií genderového vývoje, které zkoumaly Fulcher, Sutfin a Patterson, se
signifikance projevila u jedné kategorie: děti lesbických rodičů vnímaly genderové přestupky chlapců
jako méně závažné než děti heterosexuálních rodičů (d=0,40; p<0,05). Při důkladnější analýze autorky
zjistily, že efekt sexuální orientace rodičů zmizí, pokud se kontroluje vliv dělby práce mezi rodiči a
rodičovské postoje k gender-role behavior.
Konečně studie Bos a Sandfort (2010) nalezla statisticky významný rozdíl mezi zkoumanou a kontrolní
skupinou v celku 7 složek genderového vývoje (d=0,30; p<0,001), přičemž z analýzy kontrastů plyne, že
děti lesbických a heterosexuálních rodičů vnímají stejnou genderovou typičnost (jestli se cítí být
typickým příslušníkem daného genderu), genderovou spokojenost (jestli jsou spokojení s tím, že jsou
chlapec/dívka) a tlak od vrstevníků na genderové přizpůsobení. Zároveň podle této analýzy děti
lesbických rodičů vnímají menší tlak na přizpůsobení od rodičů, v menší míře vnímají příslušníky svého
pohlaví jako lepší než pohlaví opačného (intergroup bias) a jsou si méně jisté, že jejich budoucí vztah
bude heterosexuální (v pořadí d=0,08; p<0,05; d=0,19; p<0,001; d=0,05; p<0,05).
DISKUZE
Cílem této systematické review bylo poskytnout přehled studií, které zkoumají sexuální orientaci,
genderový vývoj a gender-role behavior potomků homosexuálních rodičů, popsat je, analyzovat a
interpretovat a v závěrečné fázi identifikovat problémy a pokusit se navrhnout jejich řešení. Oproti
obavám o nejasnosti výsledků, které vznesli někteří zmínění autoři (Baumrind, 1995; Cameron a
Cameron, 1997), jsou závěry konečného vzorku 13 studií překvapivě konzistentní (až na výjimku
(Cameron a Cameron, 1996) která je diskutována později), přesto je však nutno zohlednit mnohé
metodologické nedostatky. Co se týče zkoumaných osob a proměnných, ze všech studií pouze dvě
zkoumaly gay otce, zbytek výzkumů se zaměřoval pouze na lesbické matky, přičemž sexuální orientace
byla předmětem 6 studií, gender-role behavior také předmětem 6 studií a 3 studie zkoumaly genderový
vývoj.
Sexuální orientace
Kvůli absenci srovnání s kontrolní skupinou u většiny studií lze obtížně dělat globální závěry. Na
základě dvou studií, v kterých toto srovnání nechybí, by se díky nesignifikantním výsledkům dalo říct,
že sexuální orientace nemá vliv na sexuální orientaci dětí. To ale pouze v případě, že by v obou autoři
použili Kinseyho nebo jinou škálu místo pouhého dotazu na pohlaví romantického partnera. Kromě
možné sociální žádoucnosti, která by se mohla i přes blindness projevit, zůstává u některých studií
problém v položené otázce. Např. u Golombok a Badger (2010) by nebyli „odhaleni“ homosexuálové
bez partnera, podobný problém má i studie Wainright et al. (2004), jejíž výsledky kvůli neúplnosti
nejsou publikovány.
Studie bez kontrolní skupiny měří poměrně dobře. Bailey et al. (1995) i Gartrell, Bos a Goldberg (2011)
používají Kinseyho škálu a respondenti jsou blind, Cameron s Cameronem pokládají jasnou otázku o
tom, jak se jedinec sexuálně identifikuje (můžeme ale spekulovat, jak „poctivě“ vyplní respondenti Sex
Survey o víc jak 500 otázkách). Výsledky Baileyho et al. jsou pak v souladu s Kinseyho reporty (Kinsey,
Pomeroy a Martin, 1998b), podle nichž se až 12 % mužů ve věku 20-35 let identifikuje
v neheterosexuálním spektru. Těmto reportům (Kinsey, Pomeroy a Martin, 1998a) odpovídají také
výsledky Gartrell, Bos a Goldberg, protože se podle nich až 16 % žen ve věku 20-35 let identifikuje jako
bisexuální nebo homosexuální. Podle Diamonda a Butterworta (2008) však dvě ze tří žen v průběhu
života změní označení své sexuální identity. Výsledky bratrů Cameronů nelze interpretovat, neboť
vzorek šesti lidí je silně nedostatečný.
Výsledky (Gartrell, Bos a Goldberg, 2011; Golombok a Tasker, 1996) naznačují, že synové (druhý
případ) a dcery (první a druhý případ) lesbických matek jsou sexuálně flexibilnější. Nutno poznamenat,
že tyto projevy chování nemusí mít souvislost se sexuální orientací – ostatně Golombok a Tasker
ukázaly, že i přes středně vysokou velikost účinku u zvažování stejnopohlavních vztahů a prožití
stejnopohlavních sexuálních zkušeností nebyl rozdíl v sexuální orientaci signifikantní. Příčina tohoto
rozdílu může spočívat v otevřenějším rodinném prostředí vytvořeném lesbickými páry, které může
podporovat romantickou a sexuální diverzitu a otevřenost. Díky absenci stigmatizace v rodině se také
mohou k odlišným sexuálním a romantickým zkušenostem respondenti snadněji přiznat.
Na základě analyzovaných studií můžeme říci, že se potomci homosexuálních rodičů neliší od svých
vrstevníků v sexuální orientaci i přes to, že jsou potomci lesbických matek sexuálně flexibilnější.
Otázkou ale zůstává, nakolik je vzorek šesti studií (respektive tří s adekvátní metodologií)
reprezentativní, zvláště když studie Baileyho et al. má poměrně nízkou externí a diskutabilní interní
validitu a když ve více jak polovině studií u potomků proběhla změna rodinného kontextu (v případě
platnosti environmentálního vlivu by se vliv sexuální orientace rodičů nemusel projevit a čísla by tak
byla podhodnocená).
Gender-role behavior
Výsledky studií zkoumající gender-role behavior jsou poměrně jasné. Žádné rozdíly s ohledem na
sexuální orientaci rodičů nezjistily studie Brewaeys et al. (1996), Golombok et al. (2003) a MacCallum,
Golombok (2004) ani Farr, Forssell a Patterson (2010), kteří navíc obohatili výsledky i o děti gay otců.
Studie MacCallum a Golombok sice ukázala signifikantní rozdíl, ten se ale projevil mezi tzv. fatherabsent a father-present rodinami a měl nízkou velikost účinku – zdá se tedy, že maskulinitu chlapců
jemně ovlivňuje přítomnost nebo nepřítomnost otce spíše než sexuální orientace rodičů.
Studie Brewaeys et al. má navíc vysokou externí validitu (100% vzorek lesbických matek podstupujících
umělé oplodnění v daném období), stejně jako studie Golombok et al. (ALSPAC), a Farr, Forssell,
Patterson.
Zdá se tedy, že sexuální orientace rodičů nemá na gender-role behavior potomků žádný vliv, a pokud,
tak prostřednictvím strukturálních proměnných, které se se sexuální orientací spojují, ale nevážou se
pouze k ní (i v rodinách vedených heterosexuálními matkami samoživitelkami chybí otec a i jiné než
homoparentální rodiny mohou vytvářet uvolněnější atmosféru s méně stereotypy).
Genderový vývoj
Studie Green et al. (1986) a Fulcher, Sutfin a Patterson (2008) částečně zaměňují zkoumané konstrukty
nebo je zmatečně měří. První zmíněná je nejstarší v této systematické review, což je na ní znát, ať už
velmi slabou teorií, nejasně měřeným konstruktům nebo nízkou externí validitou. Z 11 proměnných
byla neparametrická korelace signifikantní u čtyřech, přičemž je otázkou, o čem vůbec svědčí míra hry
s autíčky a zbraněmi a cross-dressing u děvčat. Zajímavá je ovšem větší flexibilita sex-typed preferencí
u dcer se statisticky silným rozdílem, protože v jiné studii (Fulcher, Sutfin, Patterson) se při měření jinou
metodou rozdíl neprojevil vůbec. Díky nedostatečným informacím o metodách je obtížné zhodnotit
důvod této nekonzistence.
Nejjasnější vymezení genderového vývoje poskytují Bos a Sandfort (2010), kteří se řídí
multidimenzionálním pojetím genderového vývoje podle Egana a Perryho (2001). Slabostí jejich
výzkumu je ne příliš vysoká externí validita a nízká reliabilita jinak vydařených a adekvátně použitých
metod. Zajímavá je zde analýza kontrastů. Rozdíl podle ní nebyl v těch složkách genderového vývoje,
které Egan a Perry považují za klíčové (genderová typičnost a spokojenost), ale v těch vedlejších. To, že
děti lesbických rodičů prožívají menší tlak na genderové přizpůsobení, osobně považuji za pozitivní
rozdíl stejně jako fakt, že v menší míře podléhají intergroup bias (i přes nízké velikosti účinku). Nízká
velikost účinku a zjišťování vidiny budoucího heterosexuálního vztahu u desetiletých dětí intepretaci
téměř znemožňují.
Nad výzkumem Fulcher, Sutfin a Patterson z roku 2008 visí otazníky především kvůli měřicím
nástrojům. Mají většinou malou reliabilitu a není jasné, nakolik jsou validní. Například u metody SERLI
vyvstávají pochybnosti, zda výběr pohlaví osob na obrázcích implicitně nepodporuje stereotypní volbu.
I přesto by se případný nežádoucí vliv nástroje projevil u kontrolní skupiny stejně jako u zkoumané, a
tak výtka zůstává spíše směrem k nižší externí validitě. Téměř všechny rozdíly v jednotlivých složkách
genderového vývoje nebyly signifikantní. Z jediného statisticky významného rozdílu plyne, že děti
rodičů s tolerantnějšími postoji k gender-role behavior a k rovnovážnosti dělby práce vnímají genderové
přestupky s mužským aktérem jako méně závažné bez ohledu na sexuální orientaci rodičů.
Zdá se tedy, že sexuální orientace rodičů nemá přímý vliv na základní aspekty genderového vývoje.
Tyto výsledky jsou zcela konzistentní s dřívějšími studiemi (Fagot a Leinbach, 1995; Tenenbaum a
Leaper, 2002) i se zmíněnou studií MacCallum a Golombok (2004) a potvrzují domněnku, že genderový
vývoj ovlivňují spíše procesní než strukturální proměnné.
Metodologické poznámky
Téměř všechny studie se vyznačují malým vzorkem – žádná ze studií nepřekročila hranici 100 osob. U
skrytých populací je to logické, přesto tento fakt snižuje možnosti generalizace. Někteří autoři se
pokoušeli externí validitu výzkumů zvýšit bootstrappingem (Farr, Forssell a Patterson, 2010), jiní
získáním co největšího vzorku z dané oblasti (Brewaeys et al., 1996; Golombok et al., 2003). Kritická je
externí validita u výzkumu Camerona a Camerona (1996), kteří ovšem tento fakt nijak nediskutují.
Metody měření gender-role behavior se zdají být adekvátními, u genderového vývoje je situace složitější
pravděpodobně kvůli nedostatečné shodě v operacionalizaci konstruktu. Z metod zjišťujících sexuální
orientaci můžeme za kvalitní považovat pouze Kinseyho Self-Rating. U většiny studií chybí (alespoň
zčásti) údaje o blindness, což znesnadňuje hodnocení interní validity výzkumů.
Diskurz byl u 11 studií ryze akademický a neutrální. Studie Greena et al. (1986) a Farr, Forssell a
Patterson (2010) (možná nezáměrně) lehce odbývají signifikantní výsledky oproti těm nesignifikantním.
První zmíněná také obsahuje několik lehce homofilních výroků. Závažnější problém byl v diskurzu
studie Camerona a Camerona (1996). Kromě všudypřítomných samoúčelných zavádějících čísel
obsažených v celé studii a velmi zastaralé teorii obsahuje jejich práce mnoho ideologických
homofobních trvzení („Common opinion holds that, like drug use, homosexuality is a learned pathology
(…)”;„We are not surprised if parents who enjoy beer produce disproportionate numbers of beerdrinking children (…) It would be rather surprising, therefore, if parental sexual orientation and
behavior had no influence on progeny.”). Interpretace jejich výsledků by tak i díky nedostatečné
metodologii byla přinejmenším bolestná.
Největší slabinou současného výzkumu ovšem zůstává nedostatečné zahrnutí gay otců a jejich dětí do
výzkumů, neboť pouze z jedné studie o sexuální orientaci a jedné o gender-role behavior dětí gay otců
lze těžko vyvozovat závěry.
I přes kritiku je nutné podívat se na silné stránky výzkumů. Obdivuhodné je, že se v posledních dvou
desetiletích podařilo najít alespoň toto množství homosexuálních rodin, ať už kompletních či
nekompletních. Užitečný je nově nastolený trend zkoumání plánovaných rodin. Většina studií také má
velmi kvalitní teoretické základy, jejichž návaznost na praktickou část je inspirující. Mnozí výzkumníci
navíc velmi pečlivě vybírali kontrolní skupiny, aby dosáhli co největší shody.
I když se téměř ke každé studii dají najít výtky, je tato skupina 13 článků unikátní a jejich výsledky se
jistě dají interpretovat, i když mnohdy s opatrností.
Do budoucna je třeba provést sérii longitudinálních výzkumů s většími vzorky, které zahrnují lesbické
i gay rodiny, kde děti vyrůstají od malička. Tyto výzkumy musí mít pečlivě vybrané kontrolní skupiny
a také by měly být zaměřené na sexuální orientaci s cílem rozlišit orientaci a sexuální chování či
případnou flexibilitu. Stěžejní pak bude shodnout se na operacionalizaci genderového vývoje a
důkladněji zkoumat vliv strukturálních a procesních proměnných s ohledem na sexuální orientaci
rodičů. Důležité je do budoucna nezapomenout na případné pozitivní vlivy netradičních rodin na jejich
děti.
Největším omezením této systematické review je riziko, jestli se do práce dostaly všechny studie, které
by splnily všechna kritéria výběru. To především kvůli omezeným jazykovým možnostem autora a
limitovanému vzorku databází. Jako omezení může být považována také nekvalifikovaná analýza
diskurzu, ale ta nebyla hlavním cílem studie a je použita pouze k dokreslení statistických výsledků,
abychom k některým výzkumům přihlíželi s opatrností.
Závěr
Tato systematická review nenašla významné rozdíly mezi skupinami 499 dětí homosexuálních rodičů
a 990 dětí heterosexuálních rodičů v sexuální orientaci, gender-role behavior ani základních aspektech
genderového vývoje. Vedlejší aspekty genderového vývoje, v nichž bylo nalezeno několik rozdílů, jsou
podle hlubší analýzy ovlivněny spíše procesními (například postoje rodičů) než strukturálními
proměnnými (jejich sexuální orientace), a tyto rozdíly jsou navíc hodnotově subjektivní (otázka, zda
jsou nebo nejsou pro děti prospěšné). Významné rozdíly byly nalezeny ve větší sexuální flexibilitě dětí
homosexuálních rodičů, přesto jsou ale heterosexuální ve stejné míře jako jejich vrstevníci. Opět je na
subjektivním zhodnocení, zda jsou tyto výsledky „v zájmu dítěte“. Kvůli metodologickým nebo
ideologickým nedostatkům je třeba výsledky všech studií brát s opatrností, přičemž generalizace je
možná z velké části pouze na rodiny vedené lesbickými matkami, neboť výzkumy o gay otcích často
chybí.
Přesto je na závěr nutné říct, že obavy o zdravý vývoj dítěte vyrůstajícího s homosexuálními rodiči
podle existujících studií nejsou na místě, neboť se jejich vývoj ve většině aspektů obsáhnutých v této
studii neliší od vývoje dětí z tradičních heterosexuálních rodin. Výsledky naznačují, že se společnost
může k homoparentalitě stavět pozitivněji a že zákonodárci mají dostatečný odborný podklad pro to,
aby mohli legislativní situaci homosexuálních rodičů a především jejich dětí zlepšit například
povolením adopce dítěte partnera nebo společné adopce homosexuálními páry.
PŘÍLOHY
Příloha č. 1 – Flow diagram
Tabulka 1
Výsledková část deskriptivní
Studie
1
Ze mě
Typ studie
Výbě r vzorku
Promě nné Z.O.
3
K.S.
4
Rodinná historie
2
Baile y e t al.,
USA
Je dnorázová
1995
Příle žitostný
SOr
GO
ne ní
Tazate l Z.O.
Kodé r
blind
blind
blind
zčásti
ne
ne jasná, asi různá ne
Diskurz
5
Inte rní
validita
ne utrální
Ne syste matický
Exte rní
5
validita
5
zpochybnite l nízká
ná kvůli
žádoucnosti
Bos, Sandfort,
Nizoze mí
Je dnorázová
2010
Bre wae ys e t
Be lgie
USA
Longitudinální
Příle žitostný
zah. 1995
Syste matický
Je dnorázová
Náhodný
Came ron, 1996
Farr, Forsse ll,
GRB
SOr
Syste matický
USA
Je dnorázová
Patte rson, 2010
Příle žitostný
Je dnorázová
Patte rson, 2008
USA
LM-P
TR
ne byla změ na
63 %
42 %
plánované rodiny
LM-P
TR
ne byla změ na
100 % RR
56 % RR
umě lé oplodně ní
dě ti QR
ne ní
ne jasná, asi různá ano
GRB
LM-P, GO-P
TR
ne byla změ na
75 % RR
41 % RR
adopce
GRB
LM-P
TR
ne byla změ na
Ne syste matický
G. vývoj
N/A
N/A
adopce , naroze ní
SOr
LM-P
TR
ne byla změ na
93 %
N/A
plánované rodiny
LM-P
TR, SM
ne byla změ na
80 %
90 %, 71 %
plánované rodiny
Longitudinální
Příle žitostný a
NLLFS
Snowball
2011
zah. 1986
Syste matický
Golombok,
Ve lká
Longitudinální
Příle žitostný
Badge r, 2010
Británie
zah. 1997
Ne syste matický
ano
N/A
SOr
ne utrální
vysoká
stře dní
ne úplná
N/A
N/A
N/A
ne utrální
vysoká
vysoká
ne úplná
zčásti
N/A
silně
nízká
ve lmi nízká
s výtkou k
vysoká
ne gativní
Příle žitostný
Goldbe rdg,
N/A
57,7 %
Syste matický
Fulche r, Sutfin, USA
Gartre ll, Bos,
G. vývoj
Ne syste matický
al., 1996
Came ron,
Příle žitostný
N/A
ano
N/A
ne utrální
vě ku
N/A
ano
N/A
ne utrální
s výtkou k
stře dní
me todě
ano
ano
N/A
ne utrální
vysoká
vysoká
ano
ano
ano
ne utrální
zpochybnite l stře dní
ná kvůli
me todě
Golombok, e t
Ve lká
Longitudinální
Komunitní studie GRB
LM-P, LM-S
TR, SM
al., 2003
Británie
ALSPAC
a Snowball
90 %
90 %
zah. 1991
Syste matický
N/A
N/A
ano
N/A
ne utrální
vysoká
ne úplná
vysoká
T abulka 1 - pokračování
Studie
Ze mě
Typ studie
Výbě r vzorku
Golombok,
Ve lká
Longitudinální
Příle žitostný a
Taske r, 1996
Británie
zah. 1987
Snowball
Promě nné Z.O.
SOr
K.S.
Rodinná historie
LM-P
SM
vě tšinou změ na
62%
N/A
byla
LM
SM
vě tšinou změ na
Tazate l Z.O.
Kodé r
blind
blind
blind
ne
ano
ano
ano
ano
N/A
Diskurz
Inte rní
Exte rní
validita
validita
ne utrální
vysoká
stře dní
le hce
s výtkou k
stře dní
pozitivní
me todě
ne utrální
vysoká
Ne syste matický
Gre e n e t al.,
USA
Je dnorázová
1986
Příle žitostný
G. vývoj
Ne syste matický
GRB
GRB
MacCallum,
Ve lká
Longitudinální
Příle žitostný
Golombok,
Británie
zah. 1997
Ne syste matický
USA
Longitudinální
Komutní studie
Add He alth
Syste matický
byla
LM-P, LM-S
TR, SM
ne byla změ na
93 % RR
97 %, 95 %
plánované rodiny
N/A
zčásti
N/A
stře dní
LM-P
TR
ne jasná, asi různá ano
ano
N/A
ne utrální
N/A
N/A
viz tab. 2
2 chybí
7 plánované
2 ne
9 ano
1 ne
11 ne utrální 3 vysoká
4 vysoká
5 ano
3 zčásti 2 ano
1 le hce
4 vysoká
6 stře dní
6 N/A
2 N/A
pozitivní
ne úplná
2 nízká
1 silně
3 s výtkou
1 N/A
ne gativní
2
ne úplná
2004
Wainright,
Russe l,
SOr
vysoká
N/A
Patte rson, 2004
Ce lke m
7 z USA, 4 z
7 longitudinální 10 příle žitostný
6 SOr
VB, 1 z Be lgie
6 je dnorázové
1 náhodný
3 G. vývoj
2 komunitní s.
6 GRB
a 1 z Nizoze mí
11 přítomna rodiny
7 ne syste matický
5 změ na
1 N/A
6 syste matický
10 N/A
zpochybnite l
ná
1 nízká
1
Studie jsou se řaze ny podle abe ce dy a jsou uve de ny pouze údaje , kte ré se týkají mě ře ných promě nných (např. u me tod, výsle dků atp.).
2
Zkratky pro promě nné : G. vývoj (ge nde rový vývoj), SOr (se xuální orie ntace ), GRB (ge nde r-role be havior)
3
Zkratky pro je dnotlivé skupiny: LM (le sbické matky be z spe cifikace ), LM-P (le sbické matky v páru), LM-S (single le sbické matky), GO (ne spe cifikovaní gay otcové ), GO-P (gay otcové v páru),
4
K.S. (kontrolní skupina), Z.O. (zkoumané osoby)
5
Kate gorie pro hodnoce ní diskurzu, inte rní a e xte rní validity jsou popsaný v části Me toda
TR (tradiční rodina - matka a ote c), SM (single he te rose xuální matky).
Tabulka 2
Výsledková část num erická
Studie
1
N rodiče
Z.O.
2
Baile y e t al., 1995 55 GO
N dě ti
Z.O.
3
82 S
4
N dě ti
vě k
vě k
K.S.
K.S.
m (sd)
rozsah
re liabilita
-
-
25,3 (6,2)
17 až 43 KINSEY
N/A
žádná
N/A
pouze
7 z 75 (9%) gay ne bo
fre kve nce
bise xuál
me toda
dotazník
validita
analýza
6
N rodiče
promě nná
výsle de k
5
se lf-re port
pře vod na
Cohe novo d
se xuální orie ntace
+ inte rvie w
7 ne dostupné
-
68 z 75 (91%) he te ro
re port otce
Bos, Sandfort,
64 LM-P
32 S, 31 D
68 TR
34 S, 34 D
9,9 (1,5)
9 až 12
2010
MGIQ a SQS
N/A
dotazníky
α 0,66 až 0,78 ANOVA
se lf-re porty
MANOVA
kontrasty
vše chny složky F(8, 130) = 2,87 ***
ge nde rová typičnost F(1, 130) = 0,64
ge nde rová spokoje nost
pociťovaný tlak od rodičů
pociťovaný tlak od vrste vníků
inte rgroup bias
30 LM-P
15 S, 15 D
62 TR
37 S, 31 D
5 (N/A)
4 až 8
1996
PSAI
"dostate čná" ANOVA
dotazník
"prokázaná"
GRB: cross-ge nde r be havior
0,01
F(1, 130) = 0,83
0,01
F(1, 130) = 5,14 *
0,08 *
F(1, 130) = 0,91
0,01
F(1, 130) = 13,87 ***
0,19 ***
se xual que stionning F(1, 130) = 3,49 *
Bre wae ys e t al.,
0,30 ***
0,05 *
chl: F(2, 49) = 1,92
0,15
dív: F(2. 43) = 0,28
0,03
re port matky
Came ron,
-
Came ron, 1996
2Ss
-
HomRod
836,
N/A
N/A
ne využita
4Ds
vlastní
N/A
žádná,
dotazník
N/A
pouze
0 z 4 že n le sba
fre kve nce
4 z 4 že n, 1 z 2 mužů
se lf-re port
se xuální orie ntace
HomRod
Farr, Forsse ll,
29 LM-P
11 S, 16 D
Patte rson, 2010
27 GO-P
18 S, 11 D
1 z 2 mužů gay
-
he te rose xuální
50 TR
24 S, 26 D
3 (1,3)
1 až 6
PSAI
"prokázaná"
dotazník
α 0,83 a 0,89
re port matky
ANOVA
GRB: cross-ge nde r be havior
chl: F(2, 50) = 1,34
0,22
dív: F(2, 50) < 1,00
-0,05
T abulka 2 - pokračování
Studie
Fulche r, Sutfin,
N rodiče
N dě ti
N rodiče
N dě ti
vě k
vě k
Z.O.
Z.O.
K.S.
K.S.
m (sd)
rozsah
33 LM-P
10 S, 23 D
33 TR
15 S, 18 D
5 (0,7)
4 až 6
Patte rson, 2008
me toda
validita
analýza
promě nná
výsle de k
re liabilita
TGTM
N/A
rozhovor
α=0,69
Cohe novo d
MANOVA
N/A
te st
α 0,67 až 0,86
závažnost ge nd. pře stupků
akté r chlape c
se lf-re port
SERLI
pře vod na
se lf-re port
F(3, 62) = 5,01 *
0,40 *
akté r dívka
F(3, 62) = 1,59
0,14
se x-type d pre fe re nce současné
F(3, 62) < 1,00
<0,09
se x-type d pre fe re nce budoucí
F(3, 62) < 1,00
<0,09
fle xibilita
F(3, 62) = 1,31
0,12
o vlastním pohlaví
F(3, 62) < 1,00
<0,09
o druhé m pohlaví
F(3, 62) = 1,62
0,15
znalost ge nd. ste re otypů
Gartre ll, Bos,
77 LM-P
39 S, 39 D
-
Goldbe rdg, 2011
199 S,
17,1 (0,36) N/A
235 D
KINSEY
N/A
dotazník
N/A
žádná
se xuální orie ntace
chlapci
se lf-re port
5,4 % gay; 2,7 % bi
dívky 0 % le sby, 18,9 % bi
jiné otázky
chí-
dotazník
kvadrát
se xuální zkuše nost s osobou
-
chl: χ2(1,175)=0,00
0,00
dív: χ2(1,175)=6,66 **
0,40**
cross-dre ssing dce ry Ke ndall τ β = -0,23 *
-0,75 *
ste jné ho pohlaví
se lf-re port
Gre e n e t al., 1986 56 LM
26 S, 30 D
48 SM
20 S, 28 D
8 (N/A)
3 až 11
SDQ
N/A
ne param
dotazník
N/A
e trická
re port matky
kore lace
se x-type d pre fe re nce dce ry Ke ndall τ β = 0,27 *
0,90 *
pre fe re nce autíče k dce ry Ke ndall τ β = -0,39*
-1,40 *
pre f. zbraní dce ry Ke ndall τ β = -0,31*
-1,05 *
ne signifikantní be z udání
výsle dku: cross-dre ssing
chlapci, přání být druhým
pohlavím, záje m o manže lství
a rodičovství, se x-type d
pre fe re nce u chlapců,
pre fe re nce TV programu,
oblíbe ných hrače k, oblíbe ných
he r; míra hry s pane nkami
T abulka 2 - pokračování
Studie
Golombok,
N rodiče
N dě ti
N rodiče
N dě ti
vě k
vě k
Z.O.
Z.O.
K.S.
K.S.
m (sd)
rozsah
20 LM-P
18 ne spe c. 36 TR
Badge r, 2010
27 SM
32 ne spe c 19 (N/A)
N/A
20 ne spe c
me toda
validita
analýza
promě nná
výsle de k
re liabilita
pře vod na
Cohe novo d
rozhovor
N/A
chí-
se lf-re port
N/A
kvadrát
se xuální orie ntace
χ2 (1, 70)= 0,00
0,00
1 dce ra LM-P
homose xuální,
zbyte k
he te rose xuální
Golombok e t al., 19 LM-P
9 S, 10 D
74 TR
39 S, 35 D
2003
11 S, 9 D
60 SM
33 S, 27 D
20 LM-S
7,5 (N/A)
5 až 10
AI
"prokázaná"
rozhovor
α=0,88
t-te st
chlapci
se lf-re port
Golombok,
-
8 S, 17 D
-
12 S, 19 D
23,5 (N/A) N/A
Taske r, 1996
ge nde r-role be havior
Kinse y
N/A
chí-
dotazník
N/A
kvadrát
se lf-re port
t(88) = -0,98
-0,21
dívky t(76) = -0,63
-0,14
S-pohlavní se xuální přitažlivost
zvažování S-pohlavního vztahu
prožití S-pohlavního vztahu
+ polo-
χ2 (1, 40) = 1,39
0,35
χ2 (1, 40) = 8,94 **
1,07 **
2
χ (1, 45) = 5,54 *
Kinse yho se lf-re port χ2 (1, 45) = 1,67
0,75 *
0,39
strukturované
rozhovory
MacCallum,
25 LM-P
Golombok, 2004
a LM-S
9 S, 16 D
38 TR
21 S, 17 D
38 SM
17 S, 21 D
11,8 (0,5)
N/A
CSRI
"vysoká"
dotazník
α 0,80 a 0,81
ANCOVA
GRB
maskulinita
se lf-re port
fe minita
Wainright,
Russe l,
Patte rson, 2004
44 LM-P
21 S, 23 D
44 TR
21 S, 23 D
15,1 (1,5)
N/A
dotazník
N/A
se lf-re port
N/A
žádná
chl: F(2, 44) = 0,23
0,02
dív: F(2, 51) = 1,27
0,10
chl: F(2, 44) = 3,14 *
0,25 *
dív: F(2, 51) = 0,21
0,01
ste jnopohlavní se xuální
mé ně ne ž 10 z
přitažlivost v minulosti
ce lé ho vzorku;
a ste jnopohlavní vztah v ne publikovate lné
minulosti
kvůli dohodě
-
T abulka 2 - pokračování
Studie
Ce lke m:
N rodiče
N dě ti
N rodiče
N dě ti
vě k
vě k
Z.O.
Z.O.
K.S.
K.S.
m (sd)
rozsah
386 LM
499 dě tí
405 TR
990 dě tí
11,9
1 až 43
82 GO
125 SM
me toda
validita
analýza
promě nná
výsle de k
pře vod na
re liabilita
11 dotazníků,
-
Cohe novo d
-
-
5 rozhovorů, 1
-
0,08* až
1,40*
te st
14 se lfre portů
3 re porty
rodičů
* p < 0,05 | ** p < 0,01 | *** p < 0,001
1
Studie jsou se řaze ny podle abe ce dy a jsou uve de ny pouze údaje , kte ré se týkají mě ře ných promě nných (např. u me tod, výsle dků atp.).
2
Zkratky pro je dnotlivé skupiny: LM (le sbické matky be z spe cifikace ), LM-P (le sbické matky v páru), LM-S (single le sbické matky), GO (ne spe cifikovaní gay otcové ), GO-P (gay otcové v páru),
TR (tradiční rodina - matka a ote c), SM (single he te rose xuální matky).
3
Zkratky: S (synové ), D (dce ry), ne spe c (pohlaví ne uve de no), S s HomRod (muži s homose xuálními rodiči), D s HomRod (že ny s homose xuálními rodiči).
4
MGIQ: Multidime nsional Ge nde r Ide ntity Que stionnaire , SQS: Se xual Que stioning Scale , PSAI: Pre -school Acitivite s Inve ntory, TGTM: The Ge nde r Transgre ssions Me asure , SERLI: The Se x-
Role Le arning Inde x, AI: Activitie s Inve ntory, SDQ: Son-Daughte r Que stionnaire , CSRI: Childre n's Se x Role Inve ntory.
5
Na vyšším řádku vždy validita, na nižším re liabilita.
6
GRB: Ge nde r-role be havior
ZDROJE
Allen, M., & Burrel, N. (1996). Comparing the impact of homosexual and heterosexual parents on
children: Meta-analysis of existing research. Journal of Homosexuality, 32, 19–35.
Ammer, J. (2014). Sexuální orientace, genderový vývoj a gender-role behavior dětí homosexuálních rodičů:
systematická review (Bakalářská práce). Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Brno.
Anderssen, N., Amlie, C., & Ytterøy, E. A. (2002). Outcomes for children with lesbian or gay parents. A
review of studies from 1978 to 2000. Scandinavian Journal of Psychology, 43(4), 335–51.
Bailey, J. M., Bobrow, D., Wolfe, M., & Mikach, S. (1995). Sexual orientation of adult sons of gay fathers.
Developmental Psychology, 31(1), 124–129.
Baumrind, D. (1995). Commentary on sexual orientation: Research and social policy implications.
Developmental Psychology, 31, 130–136.
Bos, H. M. W., van Balen, F., & van den Boom, D. C. (2004). Experience of parenthood, couple
relationship, social support, and child-rearing goals in planned lesbian mother families. Journal of Child
Psychology and Psychiatry, 45, 755–774.
Brewaeys, a, Ponjaert, I., Van Hall, E. V, & Golombok, S. (1997). Donor insemination: child development
and family functioning in lesbian mother families. Human Reproduction (Oxford, England), 12(6), 1349–
59.
Cameron, P., & Cameron, K. (1996). Homosexual parents. Adolescence, 31(124), 757–76.
Cameron, P., & Cameron, K. (1997). Did the APA misrepresent the scientific literature to courts in
support of homosexual custody? Journal of Psychology, 131, 313–332.
Český statistický úřad. (2011). Sčítání lidí, domů a bytů: analýza. Staženo 2. 2. 2014 z
http://www.scitani.cz/csu/produkty.nsf/podskupina?openform&:2012-E_1.13
Diamond, L. M., & Butterwort, M. (2008). Questioning gender and sexual identity: Dynamic links over
time. Sex Roles, 59, 365–376.
Fagot, B. I., & Leinbach, M. D. (1995). Gender knowledge in egalitarian and traditional families. Sex
Roles, 32, 513–526.
Farr, R. H., Forssell, S. L., & Patterson, C. J. (2010). Parenting and Child Development in Adoptive
Families: Does Parental Sexual Orientation Matter? Applied Developmental Science, 14(3), 164–178.
Gartrell, N. K., Bos, H. M. W., & Goldberg, N. G. (2011). Adolescents of the U.S. National Longitudinal
Lesbian Family Study: sexual orientation, sexual behavior, and sexual risk exposure. Archives of Sexual
Behavior, 40(6), 1199–209.
Goldberg, A. E. (2009). Lesbian and gay parents and their children: Research on the family life cycle. 2009.
Washington, DC: American Psychological Association.
Golombok, S., & Badger, S. (2010). Children raised in mother-headed families from infancy: a follow-up
of children of lesbian and single heterosexual mothers, at early adulthood. Human Reproduction (Oxford,
England), 25(1), 150–7.
Golombok, S., Perry, B., Burston, A., Murray, C., Mooney-Somers, J., Stevens, M., & Golding, J. (2003).
Children with lesbian parents: A community study. Developmental Psychology, 39(1), 20–33.
Golombok, S., & Tasker, F. (1996). Do parents influence the sexual orientation of their children? Findings
from a longitudinal study of lesbian families. Developmental Psychology, 32(1), 3–11.
Goodman, G. S., Emery, R. E., & Haugaard, J. J. (1998). Developmental psychology and law: Divorce,
child maltreatment, foster care and adoption. In W. Damon, I. E. Sigel, & K. A. Renninger (Eds.),
Handbook of child psychology (pp. 775–874). New York: Wiley.
Kendler, K. S., Thornton, L. M., Gilman, S. E., & Kessler, R. C. (2000). Sexual orientation in a U.S. national
sample of twin and non-twin sibling pairs. American Journal of Psychiatry, 157, 1843–1846.
Kinsey, A., Pomeroy, W., & Martin, C. (1998a). Sexual behavior in the human female (p. 842). Bloomington:
Indiana University Press.
Kinsey, A., Pomeroy, W., & Martin, C. (1998b). Sexual behavior in the human male (p. 804). Bloomington:
Indiana University Press.
Lytton, H., & Romney, D. M. (1991). Parents’ differential socialization of boys and girls: A meta-analysis.
Psychological Bulletin, 109, 267–296.
Martin, C. L. (1993). New directions for assessing children’s gender knowledge. Developmental
Psychology, 13, 184–204.
Parlament ČR. (1963). Zákon o rodině. Praha.
Parlament ČR. (2006). Zákon o registrovaném partnerství. Praha.
Parlament ČR. (2011). Zákon o specifických zdravotních službách. Praha.
Petticrew, M., & Roberts, H. (2008). Systematic reviews in the social sciences: A practical guide. Malden:
Blackwell Publishing.
Tasker, F., & Patterson, C. J. (2007). Research on lesbian and gay parenting: Retrospect and prospect.
Journal of GLBT Family Studies, 3, 9–34.
Tenenbaum, H., & Leaper, C. (2002). Are parents’ gender schemas related to their children's genderrelated cognitions? A meta-analysis. Developmental Psychology, 38(4), 615–630.
Wainright, J. L., Russell, S. T., & Patterson, C. J. (2004). Psychosocial adjustment, school outcomes, and
romantic relationships of adolescents with same-sex parents. Child Development, 75(6), 1886–1898.