Ekologické centrum Most Milena Pencová Euroregion Kru‰nohofií

INFORMAâNÍ âTVRTLETNÍK
âESKÉ RAFINÉRSKÉ
â Í S L O
3/2000
AKTUÁLNÍ TÉMA
Ekologické centrum Most
PORTRÉT
Milena Pencová
SPOLUPRÁCE BEZ HRANIC
Euroregion Kru‰nohofií
TRENDY
Co je to visbreaking?
F O T O R E P O R TÁ Î
Kralupy – mûsto sportu
INFORMAâNÍ âTVRTLETNÍK
âESKÉ RAFINÉRSKÉ
â Í S L O
3/2000
INFORMAâNÍ âTVRTLETNÍK
âESKÉ RAFINÉRSKÉ
â Í S L O
OBSAH
Table of Content
3/2000
AKTUÁLNÍ TÉMA
3 Slovo úvodem
An introductory Word
Zbynûk Smrãka
fieditel pro v‰eobecné
záleÏitosti
Director for General Affairs
Ekologické centrum Most
PORTRÉT
Milena Pencová
SPOLUPRÁCE BEZ HRANIC
Euroregion Kru‰nohofií
TRENDY
Co je to visbreaking?
F O T O R E P O R TÁ Î
Kralupy – mûsto sportu
EKONOMIKA
4 Ekologické centrum Most
pro Kru‰nohofií
Environmental Centre
in Most for Kru‰nohofií
6 Zajímavá ãísla
Interesting Figures
FOKUS
7 Euroregion
8 Nበportrét:
Our Portrait:
Milena Pencová
PETROLEUM
10 Jednotka visbreakingu
v rafinérii Litvínov
Visbreaker at Litvínov
Rafinery
12 Kaleidoskop zajímavostí
Kaleidoscope
FORUM
Impressum:
MAGAZÍN • informaãní ãtvrtletník
âeské rafinérské, a.s.
13 Veltrusy – klenot dolního
Povltaví
An invitation to Veltrusy
Vydavatel: âeská rafinérská, a.s.
P.O.BOX 96, 278 01 Kralupy nad Vltavou
¤ídí redakãní rada
pfiedseda: Ing. Ale‰ Soukup, CSc.
vedoucí sekce vztahÛ s vefiejností
14 Kralupy – mûsto sportu
Kralupy – a Town of Sports
Redakce: agentura Press In
tel. / fax: 02 - 2494 7679
Fotografie: Michaela Lieschke,
Bohumír ProkÛpek, Drahomíra Srbová,
Mûlnick˘ deník a archiv âeské rafinérské
Grafika: Antonín Votroubek
Grafické studio a tisk: Scantypa s.r.o.
16 Litvínovské koupali‰tû
patfiilo zamûstnancÛm
a jejich dûtem
Litvínov Swimming Pool
Packed with âeská
rafinérská’s Employess
and Their Children
Uzávûrka: 1. záfií 2000
Magazín vychází ãtyfiikrát roãnû.
Je distribuován zdarma.
Pfietisk cel˘ch ãlánkÛ i jejich ãástí
je povolen jen se svolením redakce.
Reg. zn. MKâR - 8103
18 Prague Junior Note 2000
19 Co o nás napsali
v novinách
What Newspapers
Wrote about Us
2
3/2000
ÚVODNÍK
Dear Friends,
Readers of our Magazine,
VáÏení pfiátelé,
ãtenáfii na‰eho Magazínu,
Five years ago, when âeská
rafinérská launched its activities, the company set itself the
task of placing among the cream of Central European industrial plants by attaining top
performances thanks to its state
-of-the-art technology and its
qualified and dedicated staff.
This goal may seem to be
immodest but if our company
wants to succeed in the keen
competition, we can hardly set
ourselves lower or less challenging objectives. While striving to meet that goal, the identification of our employees with
the company’s objectives are
of utmost importance. That is
why âeská rafinérská goes out
of its way in an effort to assist
its employees in upgrading
their qualification.
In anticipation of a new century, we have launched a number of programmes in the human resources sector whose
aim is to raise the qualification
of our key employees to the level existing in Europe’s best oil
refineries. That is why „2000“
figures in all these projects,
including the Operator 2000, Shift Foremen 2000 and Laboratory
Assistant 2000 Schemes. The backbone of this innovative approach is
âeská rafinérská’s new wage system which motivates the employees to
do their utmost in implementing these and many other programmes.
None of âeská rafinérská’s projects and programmes is immutable,
everything is constantly developing and changing, each programme is
being improved on the strength of newly gained experiences, and not only those made by our company but also its shareholders. As a result, we
have had a unique opportunity to draw from experiences which foreign
oil refineries had taken years to amass. It is no easy task to work in an
international company combining six corporate cultures of eight different nationalities. On the other hand, thanks to that our employees can
improve their English in daily contact with their foreign colleagues. In addition to language training and improvement of technical and business
skills, I would like to stress another asset we have thus acquired - business and behaviour ethics, a discipline whose standards greatly deteriorated in this country in the past. In my opinion, business ethics is
something a self-respecting company can hardly afford to ignore.
pfied pûti lety, krátce po zahájení svého pÛsobení, si âeská rafinérská vytkla ve své vizi
za cíl „zafiadit se mezi nejlep‰í
stfiedoevropské prÛmyslové
podniky tím, Ïe bude dosahovat trvale ‰piãkov˘ch v˘konÛ
prostfiednictvím moderní technologie, kvalifikovan˘ch a obûtav˘ch pracovníkÛ“.
MoÏná, Ïe tento cíl vypadá
ponûkud neskromnû, ale pokud na‰e spoleãnost chce
uspût v ostré konkurenci, která
v na‰í branÏi existuje, nemÛÏeme si dovolit stanovovat nízké
a nenároãné mety. Pfii naplÀování tohoto úkolu jsou pak rozhodující pfiedev‰ím lidé, jejich
ztotoÏnûní se se spoleãností
a pfiijetí jejích cílÛ za své.
Spoleãnost se proto snaÏí pro
rozvoj sv˘ch zamûstnancÛ
a zvy‰ování jejich kvalifikace
dûlat maximum moÏného.
V personální oblasti uskuteãÀujeme fiadu programÛ, jejichÏ
cílem je s nástupem nového
století dosáhnout u klíãov˘ch
pracovníkÛ kvalifikace na úrovni nejlep‰ích rafinérií. Proto
mají tyto projekty ve sv˘ch názvech ãíslici 2000. Patfií sem program Operátor 2000, Smûnov˘ vedoucí 2000 a Laborant 2000. Kostru tohoto progresivního pfiístupu tvofií nov˘ mzdov˘ systém, kter˘ zamûstnance k plnûní tûchto a celé fiady dal‰ích programÛ motivuje.
Îádn˘ z tûchto projektÛ a programÛ není nemûnn˘ a strnul˘, v‰e se
ustaviãnû vyvíjí a podléhá zmûnám, vylep‰uje na základû zku‰eností,
a to nejen na‰í spoleãnosti, ale i jejích akcionáfiÛ. Mûli jsme a máme
tak jedineãnou moÏnost ãerpat ze zku‰eností, ke kter˘m se jednotlivé
zahraniãní rafinérské spoleãnosti propracovávaly léta. Není sice jednoduché pracovat v mezinárodní spoleãnosti, která spojuje ‰est podnikov˘ch kultur osmi národností, ale díky tomu si napfiíklad mÛÏete dennû
v kontaktu se zahraniãními kolegy zdokonalovat angliãtinu, aniÏ byste
museli utrácet za letenku. Kromû jazykové praxe, technick˘ch a obchodních znalostí bych zde rád - jako devízu, kterou jsme tak získali zdÛraznil i etiku podnikání a chování vÛbec, coÏ je disciplína, která v âeské republice za uplynulá léta doznala obzvlá‰tních trhlin a kterou, podle
mého názoru, musí spoleãnost, jeÏ chce patfiit mezi nejlep‰í, bezpodmíneãnû vyznávat.
Zbynûk Smrãka
fieditel pro v‰eobecné záleÏitosti
Director for General Affairs
3
EKONOMIKA
âESKÁ
RAFINÉRSKÁ
▲
▲ Dohodu o spolupráci podepisují ing. M. Kuliha, generální fieditel Chemopetrolu,
ing. I. Ottis, generální fieditel âeské rafinérské, ing. J. Balej, fieditel Oblastního
inspektorátu âIÎP a ing. M. Soldát ze spoleãnosti CELIO.
Sídlo Ekologického centra Most pro Kru‰nohofií (1. patro)
U N I K ÁT N Í
V
PROJEKT
âESKÉ
REPUBLICE
Ekologické
Mgr. Martin Kabrna, vedoucí Ekologického centra Most pro Kru‰nohofií
centr um
Informaãní stfiedisko
pro sbûr, zpracování
a multimediální
Most
poskytování informací
o Ïivotním prostfiedí
v okrese Most, jehoÏ
pro Kr u‰nohofií
vznik iniciovala
âeská rafinérská,
je od 3. ãervence 2000
V·E,
CO
CHCETE
VùDùT
otevfieno ‰iroké
O
ÎIVOTNÍM
PROST¤EDÍ
vefiejnosti.
4
„Zatím máme k dispozici údaje
z celého okresu Mostecka, ale
monitoring jiÏ brzy roz‰ífiíme do
sousedních okresÛ,“ uvádí mgr.
Martin Kabrna, vedoucí Ekologického centra Most pro Kru‰nohofií.
„V˘sledky monitoringu budou pfiístupné na internetu nejen v ãe‰tinû a angliãtinû, ale i v nûmãinû
pro obyvatele saského pfiíhraniãí.
Budeme se také snaÏit pomáhat
obãanÛm a drobn˘m podnikatelÛm,
ktefií ze zákona musí napfi. evidovat produkci odpadÛ v provozovnû
ãi vyplÀovat ne zrovna jednoduché
formuláfie k rÛzn˘m Ïádostem
úfiadÛm. Ale hlavnû jsme pfiipraveni po 24 hodiny telefonicky nebo
elektronickou po‰tou reagovat na
dotazy obãanÛ, a to i z jin˘ch
okresÛ,“ dodává pan Kabrna.
Realizace tohoto u nás ojedinûlého projektu byla odstartována
3/2000
13. bfiezna 2000 podepsáním Dohody o spolupráci pfii vzniku a provozování Ekologického centra Most
pro Kru‰nohofií a o v˘mûnû informací o Ïivotním prostfiedí, k níÏ
se pfiipojili zástupci deseti smluvních stran: spoleãností CELIO,
âeská inspekce Ïivotního prostfiedí - oblastní inspektorát Ústí nad
Labem, âeská rafinérská, Chemopetrol, Mostecká uhelná spoleãnost, Okresní hygienická stanice
Most, Podnikatelské a inovaãní
centrum Severní âechy, Povodí
Ohfie, Úfiad práce Most a V˘zkumn˘
ústav pro hnûdé uhlí. Slavnostního aktu se zúãastnili ministr
Ïivotního prostfiedí âR Milo‰
KuÏvar t, senátor a pfiedseda
Hospodáfiské a sociální rady
Mostecka Richard Falbr a pfiednosta Okresního úfiadu v Mostû
Pavel Weiss, ktefií svou podporu
EKONOMIKA
v centru také trenéfii a konzultanti. Ekologické centrum sídlí v prvním patfie budovy VÚHU na ulici
BudovatelÛ ã. 2830 v Mostû, pracuje nepfietrÏitû a klíãové informace poskytuje aktuálnû na internetu. V souãasné dobû zamûstnává
6 pracovníkÛ, ktefií byli pfiipraveni
v rámci osmit˘denního vzdûlávacího projektu a vybráni byli ti nejlep‰í. Není bez zajímavosti, Ïe tfii
pracovnice se rekrutují z Centra
pro znovuzapojení do pracovní
ãinnosti âeské rafinérské.
Ekologickému centru vyjádfiili podepsáním Memoranda o podpofie.
Projekt se stal souãástí Globálního plánu revitalizace pánevních
okresÛ severozápadních âech
a kromû jiného má pfiispût ke
zmûnû vnímání Mostecka a k vytvofiení lep‰ího image z pohledu
nejen místních obyvatel, ale i náv‰tûvníkÛ a potenciálních investorÛ, tedy v republikovém i mezinárodním mûfiítku.
Dispeãefii centra nepfietrÏitû
monitorují ovzdu‰í, vodu, pÛdu,
odpad a hluk, zpracovávají obdrÏené informace do formy vhodné
k multimediální prezentaci, registrují podnûty obyvatel, provûfiují je
a vysvûtlují, sledují dlouhodobé
trendy v˘voje Ïivotního prostfiedí,
zab˘vají se poradenskou ãinností,
pfiípravou semináfiÛ a osvûtov˘ch
akcí. Kromû dispeãerÛ pÛsobí
Kontakt pro vefiejnost:
tel. 035/6208706
e-mail: [email protected]
internet: www.ECMOST.CZ
osobní náv‰tûvy moÏné
na adrese: BudovatelÛ 2830,
Most
5
A Unique Project: Environmental Centre in Most
for Kru‰nohofií
An Information Centre, specializing in the collection, processing and multimedia presentation of
environmental information, a project initiated by
âeská rafinérská, has been in service in Most since last July. This unique project is part and parcel
of a global programme aimed at revitalizing the
whole region. The staff of the Information Centre
have been monitoring air, water, and soil pollution
as well as indicators on waste and noise. The data
thus obtained are presented to the general public.
For its part, the Centre receives and handles suggestions from individual citizens, checks their reports, monitoring long-term trends in the development of the environment, providing consultation
and organizing educational programmes and activities. The Centre operates non-stop, providing its information on the Internet.
EKONOMIKA
âESKÁ
RAFINÉRSKÁ
ZAJÍMAVÁ âÍSLA
INTERESTING FIGURES
âeská rafinérská dosáhla v prvním pololetí roku 2000 podle pfiedbûÏn˘ch v˘sledkÛ zaloÏen˘ch na ãesk˘ch úãetních standardech zisku pfied
zdanûním 1,652 miliardy Kã. Obrat za toto období ãinil 23,5 miliardy Kã.
Ve druhém ãtvrtletí leto‰ního roku ãinil zisk pfied zdanûním podle ãesk˘ch úãetních standardÛ 1,376 miliardy Kã pfii obratu 14 miliard Kã.
Podle mezinárodních úãetních standardÛ ãinil zisk pfied zdanûním
v prvním pololetí 2000 1,808 miliardy Kã, ve druhém ãtvrtletí tohoto roku 1,452 miliardy Kã.
NárÛstu zisku v porovnání s prvním pololetím roku 1999, kdy tento
ukazatel dosáhl 1,004 miliardy Kã, bylo docíleno pfiedev‰ím vy‰‰í rafinérskou marÏí. Tato rafinérská marÏe, coÏ je rozdíl mezi cenami produktÛ a náklady na nákup ropy, byla v odvûtví zpracování ropy a v˘roby paliv vy‰‰í celosvûtovû. Dal‰ím v˘znamn˘m faktorem, kter˘ mûl vliv na zv˘‰ení zisku, byly úspory v oblasti provozních, logistick˘ch a reÏijních nákladÛ spoleãnosti. V˘znamn˘m pfiíspûvkem k dosaÏen˘m v˘sledkÛm bylo plné vyuÏití konverzní kapacity a maximalizace synergick˘ch efektÛ
obou rafinérií spoleãnosti. Zv˘‰ení obratu z 13 miliard na 23,5 miliardy
Kã bylo zpÛsobeno zejména vy‰‰ími cenami koneãn˘ch produktÛ, jejichÏ
celková úroveÀ byla ovlivnûna vysokou cenou ropy.
According to the preliminary results based on the Czech accounting
standards, during the first half of 2000 âeská rafinérská generated profits before taxation 1,652 billion Kã. Its sales amounted to 23,5 billion
Kã. In the second quarter of this year âeská rafinérská’s before-tax profits accounted for 1,376 billion Kã, with its sales reaching 14 billion Kã.
According to the international accounting standards, âeská rafinérská’s profit before taxation in the first half of 2000 totalled 1,808 billion Kã, reaching 1,452 billion Kã in the second quarter of this year.
The company’s growth in profits, as compared with the first half of
1999, when this particular indicator totalled 1,004 billion Kã, was attained primarily thanks to its higher refinery margin of profit. As a matter
of fact, this refinery margin of profit tended to be higher in the oil-processing and fuel production sector world-wide. Another major factor affecting its growing profits lay in the savings âeská rafinérská made in
operating, logistic and overhead costs. A sizeable contributory factor
was the full use of the conversion capacity and maximization of the synergies of the company’s both oil refineries. Its sales increase, from 13
billion Kã to 23,5 billion, was attained mainly by the higher prices of final
products whose overall level was affected by the high crude oil prices.
Ekonomické v˘sledky/Economics
Obrat/Revenues
Hrub˘ zisk/Pre-tax profit
I–VI 2000
23,5 mld/billion Kã
1,652 mld/billion Kã
SVĚTOVÉ TRHY ROPY / WORLD PETROLEUM MARKETS
I–VI 1999
13 mld/billion Kã
1,004 mld/billion Kã
ČTVRTLETNÍ PŘEHLED / 3 MONTH OVERVIEW
CENA ROPY BRENT (USD/t)
BRENT CRUDE OIL PRICE (USD per tonne)
1. 4. 2000 – 30. 6. 2000
31
29
27
25
23
21
03 apr 99
13 apr
03 may
18 may
02 jun
CENA BENZINU BEZOLOVNATÉHO (USD/t)
PREMIUM GASOLINE FOB ARA (USD per tonne)
17 jun
27 jun
CENA MOTOROVÉ NAFTY (USD/t)
DIESEL PRICE ARA (USD per tonne)
1. 4. 2000 – 30. 6. 2000
1. 4. 2000 – 30. 6. 2000
390
270
360
262
252
330
242
300
232
270
03 apr 99
13 apr
03 may
18 may
02 jun
17 jun
27 jun
224
03 apr 99
6
13 apr
03 may
18 may
02 jun
17 jun
27 jun
3/2000
FOKUS
PRIORITOU
J E D O P R AVA
Euroregion
A EKOLOGIE
Aktivnû v Euroregionu Kru‰nohofií
âESKÉ RAFINÉRSKÉ
Pfiedev‰ím touha po dobr˘ch sousedsk˘ch vztazích bez nenávisti, nacionalismu a pfiedsudkÛ, stejnû jako snaha
o zv˘‰ení Ïivotní úrovnû a zv˘‰ení prestiÏe území na obou stranách spoleãné
hranice motivuje obyvatele ãeského
a nûmeckého pohraniãí ke spolupráci
a rÛzn˘m spoleãn˘m aktivitám. Proto
podle pfiíkladu pfieshraniãních regionÛ
v fiadû míst Evropy vznikl v roce 1992
Euroregion
Kru‰nohofií/Erzgebirge
sdruÏením ãesk˘ch mûst a obcí okresÛ
Most, Chomutov, Louny, ãásteãnû
Teplicka a Litomûfiicka s nûmeck˘mi
okresy oblasti stfiedního Kru‰nohofií okr. Mittleres Erzgebirge, Annaberg,
Stollberg a Freiberg.
V uplynul˘ch pûti letech byly v Euroregionu
Kru‰nohofií/Erzgebirge finanãnû podpofieny
mnohé projekty z prostfiedkÛ Evropské unie
pro podporu pfieshraniãní spolupráce. Na realizaci projektÛ v oblasti hospodáfiského rozvoje,
dopravy, Ïivotního prostfiedí, rekvalifikace
a vzdûlávání bylo vûnováno asi 200 miliónÛ Kã
z programu Phare CBC a pfies 90 miliónÛ DEM
z programu Interreg II, coÏ pfiedstavuje 120
jednotliv˘ch projektÛ v hodnotû 155 miliónÛ
DEM.
Kromû toho sdruÏení pofiádá také mnoho
men‰ích akcí, finanãnû podporovan˘ch
z Fondu mal˘ch projektÛ Phare CBC a Fondu
regionální spolupráce. Mnohé z nich se staly
jiÏ dobrou tradicí, jako napfiíklad letní tábory
s jazykov˘m kursem pro vítûze ‰kolních olympiád v nûmeckém jazyce, dále matematické
olympiády v Annabergu, kde soutûÏí ãeské dûti s nûmeck˘mi. Mladí ochránci pfiírody obou
národností se setkávají v ekokempu pokaÏdé
na jiné stranû hranice. âistí les, sázejí stromky, krmí zvûfi a roz‰ifiují si znalosti o ekologii.
V rámci divadelního festivalu Euroretheater se
ãe‰tí umûlci pfiedstavují nûmeck˘m divákÛm
v Annabergu, Freibergu a Stollbergu, zatímco
nûmeãtí herci, zpûváci a taneãníci obohatí program divadel v Mostû, Teplicích a Chebu.
Konají se adventní koncerty, v˘stavy, firemní
prezentace a sportovní akce jako napfiíklad
pfieshraniãní závody na lyÏích v Reitzenhainu/Hofie sv. ·ebestiána.
Mgr. Franti‰ek Bína, jednatel Euroregionu Kru‰nohofií
Fond mal˘ch projektÛ Phare CBC a Interreg
II pfiispívá rovnûÏ na vydávání dvojjazyãného
ãtvrtletníku Infopress, kter˘ informuje o aktivitách a zámûrech Euroregionu Kru‰nohofií/Erzgebirge i o v˘znamn˘ch akcích na obou stranách hranic.
âeská strana Euroregionu klade nejvût‰í dÛraz na prÛchodnost hranice a zlep‰ení infrastruktury. Dopravní komise proto vypracovala
studii, podle níÏ by mûl na Mostecku vzniknout
je‰tû minimálnû jeden pfiechod pro nákladní
automobily a mûlo by dojít k propojení dálnice
Praha-Chemnitz pfies Chomutov a Most.
Pfiedpokládá se, Ïe lep‰í dopravní spojení pfiispûje k rozvoji podnikání a cestovního ruchu
a následnû k vytváfiení nov˘ch pracovních pfiíleÏitostí.
7
Podle stanov mohou do Euroregionu vstupovat i jiné právnické subjekty neÏ obce, a proto
se v únoru 1999 ke ãlenství pfiihlásila i âeská
rafinérská. Za oblasti svého prioritního pÛsobení si vybrala dvû ze sedmi spoleãn˘ch ãeskonûmeck˘ch komisí: dopravu a Ïivotní prostfiedí.
„âeská rafinérská, která má sama zájem
exportovat asfalt, v˘znamnû pfiispûla k fie‰ení
kritické dopravní situace v dobû, kdy tady byl
uzavfien hraniãní pfiechod pro nákladní dopravu. V Ïivû diskutované a dfiíve kontroverzní oblasti Ïivotního prostfiedí se âeská rafinérská
aktivnû úãastní. Za jednoznaãnû nejv˘znamnûj‰í pokládám já i saská strana iniciaci projektu
Ekologické centrum Most pro Kru‰nohofií,“ pfiipomíná mgr. Franti‰ek Bína, jednatel Euroregionu Kru‰nohofií/Erzgebirge. „Rádi jsme
nûmeck˘m partnerÛm pfiedstavili âeskou rafinérskou jako podnik se zahraniãní kapitálovou
úãastí, progresivní podnik, jehoÏ prioritou je
‰etrnost k Ïivotnímu prostfiedí. Nûmce to zajímá uÏ proto, Ïe d˘cháme stejn˘ vzduch a taky
Ïe z Livínova je do Nûmecka blíÏe neÏ do
Prahy.“
„âeská rafinérská rozhodnû pfiinesla do Ïivota Euroregionu novou dynamiku, sv˘m pfiístupem k projednáván˘m záleÏitostem, odbornou zdatností, ale i stylem jednání na zasedáních pracovní skupin i mimo nû, mÛÏe b˘t pfiíkladem pro ostatní, nejen ãeské ãleny
Euroregionu.“ dodává Franti‰ek Bína.
Euroregion Kru‰nohofií (Ore Mountains)
Our Priorities Are Transportation and Environmental Protection
It was primarily an aspiration to maintain good neighbourly relations that has motivated the inhabitants of the Czech and German border regions to foster mutual co-operation. Known as Kru‰nohofií
/ Erzgebirge, this Euroregion was established back in 1992. As legal
entities other than communities are also eligible to join the Euroregion,
âeská rafinérská became a member in 1999, being involved primairly
in the field of transportation and environmental protection. The
European Union funds significantly contribute to many cross-border cooperation projects (namely in economic development, transportation,
environmental protection, education, culture, publication of a joint magazine etc.) .
FOKUS
âESKÁ
RAFINÉRSKÁ
Zaãínala jako laborantka v Kauãuku
Kralupy, kam nastoupila v roce 1962
po maturitû na chemické prÛmyslovce.
Nabídka pracovat v oddûlení v˘chovy
a vzdûlávání byla spojena s první rekvalifikací a pfiivedla ji na my‰lenku
studovat v˘chovu a vzdûlávání dospûl˘ch (nyní andragogiku) na Filozofické
fakultû UK v Praze. CtiÏádost a snaha
dokázat nedÛvûfiivému sousedovi, co
v‰echno moderní Ïena zvládne, motivovaly Milenu Pencovou natolik, Ïe vysokou ‰kolu absolvovala na samé jedniãky a mohla se pochlubit ãerven˘m
diplomem. V té dobû jiÏ byla vdaná
a mûla syna Libora.
N
á
‰
p
o
r
t
r
é
t
Milena
Pencová
8
3/2000
FOKUS
N E B O J Í M
S E
N I â E H O
O kvalifikovanou sílu s vysoko‰kolsk˘m
vzdûláním záhy projevilo zájem generální fieditelství VHJ Chemopetrol v Praze, pod které
spadal Institut pro vzdûlávání mistrÛ a stfiedních vedoucích pracovníkÛ v Dobfiichovicích.
Bûhem dvaceti let (1970-1990), kdy Milena
Pencová na institutu pracovala, vyuÏila moÏnosti absolvovat rÛzné kursy a dále se vzdûlávat, coÏ zÛstalo jejím celoÏivotním koníãkem.
Po zru‰ení generálního fieditelství dostala
nabídku od novû jmenovaného personálního
fieditele Kauãuku Ctirada Svobody a bez váhání se rekvalifikovala z oblasti vzdûlávání na
personální práci. Krátce po nástupu v‰ak personální fieditel váÏnû onemocnûl a ona ze dne
na den nastoupila na jeho místo. „Bylo to pro
mne nelehké období a snad pod vlivem
ãast˘ch stresÛ jsem asi po dvou letech dost
váÏnû onemocnûla i já. Z práce mû rovnou odvezli do nemocnice a nikdo z vedení podniku
se za mnou tehdy nepfii‰el podívat. Nikdo se
nezajímal, jak mi je,“ vzpomíná Milena
Pencová a dodává: „Teì pfieskoãím, udûlám
vsuvku a pfiipomenu, Ïe zcela jinou zku‰enost
mám s âeskou rafinérskou, m˘m posledním
zamûstnavatelem, na kterého nedám dopustit.
KdyÏ jsem byla pouhé tfii dny hospitalizována
kvÛli banálnímu vy‰etfiení, pfii‰la mû nav‰tívit
nejen moje ‰éfová Alenka Stejskalová, ale dokonce i sám pan generální fieditel Ottis a jeho
sekretáfika.“
Po odchodu z Kauãuku Milena Pencová asi
dva roky vedla personální odbor ve spoleãnosti MERO, kde získala dal‰í kvalifikaci - nauãila
se mzdové úãetnictví, které pod tento útvar
spadalo. Do âeské rafinérské nastoupila krátce po jejím vzniku v bfieznu 1996 jako vedoucí
personálního oddûlení v Kralupech. Po dvou letech pfiijala nabídnutou práci v t˘mu BPI, kter˘
provádûl reengineering a pfiipravoval zavedení
nového poãítaãového programu, jehoÏ cílem
bylo zlep‰ení toku informací, úspora pracovních sil a nákladÛ.
„Dostala jsem se do t˘mu mnohem mlad‰ích kolegÛ, kter˘ vedla Ameriãanka Angie
Brinson. V‰ichni jsme si tykali a dobfie spolu
vycházeli. Abych tûm poãítaãovû a jazykovû
zdatn˘m mlaìochÛm staãila, chodila jsem do
práce brzy ráno, v‰echno si pfiedem pfieloÏila
z angliãtiny a dÛkladnû se pfiipravila. S v˘poãetní technikou jsem vlastnû zaãala pracovat
aÏ ve sv˘ch ‰estapadesáti letech. Novû zaveden˘ program jsem potom uãila v‰echny personalistky v podniku. Angie mû nejvíce potû‰ila, kdyÏ v souvislosti s m˘m pracovním hodnocením pfiiznala, Ïe musí zmûnit názor na lidi
v pfiedpenzijním vûku,“ usmívá se Milena
Pencová, která letos v dubnu ode‰la do dÛchodu a teì funguje jako moderní „hlídací“ babiãka.
V této roli jsme ji také zastihli. Desetiletou
Terezku vozí ráno autem do ‰koly a o ãtyfiletého Mí‰u se zatím stará cel˘ den. Pfiesto má
dost energie i na jiné aktivity. V zastupitelstvu
mûsta Kralupy pracuje v komisi pro ‰kolství
a kulturu, dvakrát t˘dnû cviãí aerobik a chystá
se do pokroãilej‰ího kursu angliãtiny. V˘ãet jejích koníãkÛ je dlouh˘, ale bohuÏel jí na nû nezb˘vá mnoho ãasu. Má ráda klasickou hudbu.
Koncerty nav‰tûvuje pfiedev‰ím kralupské, ale
i v Nelahozevsi a Veltrusích. Operu (nejradûji
má Verdiho) poslouchá spí‰e z nahrávek. Také
ráda ‰ije a pfie‰ívá staré vûci na nové, i kdyÏ
toho teì, kdyÏ je spousta hezké konfekce, moc
nevyuÏívá. Chtûla by se znovu vûnovat grafologii - poznávání povah lidí podle písma. Ráda
cestuje a poznává cizí zemû, ale také jezdí po
okolí na kole. Kolegynû z personálního oddûlení
9
N O V É H O
jí na rozlouãenou vûnovaly cyklistickou soupravu: rukavice, ponoÏky a ãelenku. S podnikem
je ostatnû stále v kontaktu. KdyÏ doma peãe,
nosí koláãe nebo buchty b˘val˘m mlad˘m kolegÛm z poãítaãového t˘mu. Pr˘ za to, Ïe jí s nimi bylo fajn.
Krédem Mileny Pencové je nebát se niãeho
nového. Pracovní kariéru zaãala jako chemická
laborantka a skonãila u zavádûní poãítaãového
programu. Cel˘ Ïivot se uãila a teì ji dokonce
láká je‰tû univerzita tfietího vûku.
Our Portrait - Milena Pencová:
No Fears of New Challenges
After her GCE exam at a chemical school, she found a job at
Kauãuk Kralupy as a laboratory assistant. An offer to work in the
plant’s Educational and Training Department made it imperative for her
to undergo the first retraining in her career and to study at Prague
Charles University. After her graduation, Chemopetrol expressed its interest in employing such a highly qualified university-trained specialist.
For twenty years Mrs Pencová worked in its Institute for the Education
of Shift Foreman and Intermediary Managerial Staff, upgrading her
own qualification at the same time. Back in 1990, she returned to
Kauãuk, after being requalified from an expert on employee training to
a human resources specialist. Then Mrs Pencová worked in the MERO
company, acquiring yet another qualification - that of an accountant.
She joined âeská rafinérská in 1996 as head of its Personnel
Department at Kralupy, working in a team in charge of re-engineering
and preparing the introduction of a new computer programme in the
company. „In actual fact, my first experiences in working with computer technology came when I was 56. Later on, I myself taught all the
staff of the Personnel Department how to use the newly introduced
computer programme,“ says Mrs Pencová who retired last April. She is
now a „baby-sitting“granny. Still, she has enough energy for other activities, working in the Kralupy Town Council, going in for sports and travelling. Her lifelong credo is - Never fear anything new. Throughout her
life Mrs Pencová learnt many new things, now she has her sights set
on studies at a Third Age University.
PETROLEUM
âESKÁ
RAFINÉRSKÁ
Jednotka visbreakingu v rafinérii Litvínov
Ing. Ale‰ Ponert
vedoucí sekce
uhlovodíkové logistiky
V
I
S
B
Rozvojov˘ program âeské rafinérské
byl zaloÏen na dal‰ím prohloubení zpracování ropy a získání vysok˘ch v˘tûÏkÛ svûtl˘ch v˘robkÛ. V rafinérii
v Litvínovû byla uvedena do provozu
jednotka visbreaking, která vysoce zefektivní v˘robu a pfienese tak tuto rafinérii mezi pfiední ropné komplexy se
Ïádnou nebo velice minimální v˘robou
topn˘ch olejÛ. Tento proces je první
svého druhu v âeské republice, kde
rozvoj konverzních jednotek byl ponûkud netypicky zamûfien od svého poãátku na hydrokrakovací procesy.
Hydrokrakování vycházelo z tradice,
zahájené v˘stavbou záluÏského komplexu na v˘robu pohonn˘ch hmot z uhlí
hydrokrakováním dehtÛ pfied druhou
svûtovou válkou. Hydrokrakování tûÏk˘ch dehtov˘ch frakcí bylo nadãasové.
Konverzní procesy, pokud se v rafinériích v té dobû vyskytovaly, byly v˘hradnû termokrakové. Proto visbreakingy,
termální kraky a koneãnû i koksovací
jednotky mají v západních rafinériích
dlouhou tradici a zpravidla doplÀují
spektrum dal‰ích konverzních postupÛ. Jsou oceÀovány zejména nízké pofiizovací i provozní náklady, které b˘vají velkou pfiedností zvlá‰tû v nynûj‰ím
relativnû stísnûném podnikatelském
prostoru západních rafinérií.
R
E
A
Historie
Visbreaking patfií mezi termální krakování,
nejstar‰í konverzní proces, objeven˘ víceménû
náhodou r. 1864 v americké Pensylvánii. První
termálnû krakovací komerãní jednotky vznikly
mezi lety 1910-1920, kdy prudk˘ v˘voj automobilismu zpÛsobil rostoucí poptávku po autobenzínu, kterou nebylo moÏno pokr˘t klasickou
cestou v˘stavby dal‰ích tûÏních kapacit a nov˘ch rafinérií pro zpracování ropy. Navíc benzín
z termálního krakování byl kvalitnûj‰í z hlediska oxidaãní charakteristiky a hrál tak dÛleÏitou
roli pfii v˘voji motorÛ s vût‰ím kompresním pomûrem. Uvádí se, Ïe na poãátku ãtyfiicát˘ch let
více neÏ 40 % autobenzínu pocházelo z termálních krakÛ, av‰ak ve v˘robû autobenzínÛ
zaãaly b˘t v krátké dobû vytlaãovány efektivnûj‰ími fluidními kraky. Termální kraky v‰ak
pfiesto zÛstaly dÛleÏit˘mi technologiemi právû
jako konverzní jednotky, prohlubující zpracování ropy. Dnes nejuÏívanûj‰ím termokrakov˘m
postupem je visbreaking, kter˘ pfiedstavuje
mírnou formu ‰tûpení atmosférického nebo
vakuového zbytku tak, aby jeho viskosita vyhovûla poÏadavkÛm na topn˘ olej, pfii vzniku urãitého mnoÏství lehk˘ch produktÛ. Koksování je
naproti tomu uskuteãÀováno za tvrd˘ch reakãních podmínek s cílem roz‰tûpit zbytek na
destiláty a petrochemick˘ koks. Visbreaking je
ãasto uÏíván v evropsk˘ch rafinériích, zatímco
pro americké je charakteristické koksování,
neboÈ trh topn˘ch olejÛ se v USA zcela
zhroutil.
K
I
Ing. Milan Vitvar
vedoucí technologické
sekce
N
G
Technologie
Visbreaking je nekatalytick˘m procesem,
kde se konverze uskuteãÀuje zahfiíváním materiálu na vysokou teplotu v peci. Patfií mezi
tzv. „carbon rejection“ procesy, charakteristické endotermním chováním. Reakãní podmínky
(tlak 7-70 bar, teplota 455-540 °C) a doba zdrÏení musí b˘t peãlivû voleny podle dan˘ch technologick˘ch cílÛ. V praxi existují 2 technologické typy visbreakingÛ. Typ bez soakeru („coil“)
je zpravidla popisován jako vysokoteplotní
s krátkou dobou zdrÏení a reakãním prostorem
je pouze pec. Druh˘m typem je zafiízení se soakerem, coÏ je nádoba, umístûná za pecí a urãená k prodlouÏení doby zdrÏení. Tento typ b˘vá uvádûn jako nízkoteplotní s dlouhou dobou
zdrÏení. V souãasné dobû je dávána pfiednost
druhému typu pro v˘razné úspory energií (v˘stupní teplota z pece je niωí aÏ o cca 80 °C)
a del‰í interval mezi odkoksováním. Soaker
byl vyvinut firmou Shell. První soakery byly
prázdné nádoby, nyní b˘vají do soakerÛ umísÈovány speciální vestavby pro zabránûní zpûtného mísení a tím nekontrolovatelného pfiekrakování ãásti reakãních produktÛ.
Termálnû krakovací reakce jsou reakcemi
prvního fiádu. StupeÀ konverze a destrukce
uhlovodíkÛ se rychle zvût‰ují s teplotou a dobou zdrÏení. Krakovací reakce se zaãínají vyskytovat pfii 390-400 °C. Novotvorba se pfiibliÏnû zdvojnásobuje s cca 15 °C do úrovnû
440 °C a se 40 °C do 600 °C. Také tlak hraje
dÛleÏitou roli a urãuje, v jaké fázi se reakce
VISBRE
10
3/2000
uskuteãÀují. Pfii nízk˘ch tlacích (6 bar) a vysok˘ch teplotách (nad 540 °C) reakce probíhají
v plynné fázi a jsou preferovány tvorby lehãích
uhlovodíkÛ. Pfii vy‰‰ích tlacích (15-70 bar)
a niωích teplotách (400-519 °C) je fáze kapalná nebo smûsná a je preferována tvorba
uhlovodíkÛ vroucí v oblasti benzínu ãi plynového oleje.
Pokud se vezme ‰iroká ‰kála moÏn˘ch surovin (atmosférick˘ zbytek, vakuov˘ zbytek)
a zvlá‰tû jejich kvalita, kde hraje nejvût‰í roli
obsah asfaltenÛ, sodíku a ConradsonÛv zbytek, lze konstatovat, Ïe v˘tûÏky svûtl˘ch produktÛ z visbreakingÛ se pohybují v rozmezí
10-50 %. Pfii termálním krakování dochází
k pfiednostnímu ‰tûpení uhlovodíkÛ v pofiadí:
n-parafiny, iso-parafiny, cyklo-parafiny, aromáty,
polynaftenické aromáty, polyaromáty. Pfii technologick˘ch podmínkách visbreakingÛ zÛstávají proto asfalteny prakticky nedotãeny, zatímco
peptizaãní sloÏky, které asfalteny za normálních okolností udrÏují v koloidnû-suspenzním
stavu, jsou rozru‰ovány. Proto konverzi ze strany produktÛ limituje stabilita visbreakového
zbytku, kdy pfii vy‰‰í konverzi mÛÏe docházet
k vyluãování asfaltenÛ. Pro stabilitu existuje fiada testovacích metod, zpravidla se vyjadfiuje
ve dnech.
Visbreaking v Litvínovû
Visbreaking postaven˘ v Litvínovû je jednotkou s atmosférickou destilací, vakuovou fle‰ovou kolonou a soakerem v licenci firmy Shell.
Kromû speciálního uspofiádání soakeru jsou
inÏen˘rsky zajímav˘m prvkem transfery. Tyto
jsou dlouhé a jejich úlohou je udrÏovat stejnou
rychlost pfii postupu produktu smûrem ke kolonû a zabraÀovat tvorbû kapek, ve kter˘ch dochází k polymeracím a koksování. Chlazen je
aÏ zbytek atmosférické kolony v˘mûnou tepla
s nástfiikem.
Zafiazení visbreakingu do litvínovské rafinérie pfiiná‰í fiadu v˘hod. Atmosférické destiláty
jsou zpracovány v existujících hydrogenaãních
rafinacích, které mají dostateãnou kapacitu.
Vakuov˘ fle‰ov˘ destilát je zaveden do stávajícího hydrokraku spolu s vakuov˘mi destiláty,
nyní pouÏívan˘mi jako fiedicí sloÏka pfii v˘robû
topn˘ch olejÛ. K jejich uvolnûní do‰lo po najetí visbreakingu. Specifická je vazba na POX
Chemopetrolu, která je ve svûtovém mûfiítku
vzácná. UmoÏÀuje vysokou konverzi jednotky,
neboÈ není nutno udrÏovat rezervu ve stabilitû
visbreakového zbytku, která by jinak musela
b˘t zaji‰Èována, pokud by byl zbytek distribuován jako topn˘ olej. Dal‰ími v˘hodami je niωí
citlivost k odbytu asfaltÛ, niωí citlivost ke kvalitû ropy a zejména stav, kdy po vût‰inu roku
bude rafinérie bez produkce topn˘ch olejÛ.
Takto mÛÏe pokraãovat ve zpracování ruské
PETROLEUM
ropovodní ropy i v dobû, kdy bude platit sirn˘ limit pro topné oleje ve v˘‰i 1 %. V˘jimkou bude
pouze krátké zimní období, kdy se pfiedpokládá minimální v˘roba topného oleje s vy‰‰ím
obsahem síry a jeho umístûní pfieváÏnû na export, pokud nebude adekvátnû sníÏeno zpracování ropy. V˘hodou situování v Litvínovû je
i zdroj vodíku z POX, dostupn˘ pro rafinaci nebo hydrogenaci visbreakov˘ch frakcí.
Zafiízení splÀuje ve‰keré ekologické limity.
Pec je otápûna zemním plynem, technologicky
je fie‰ena likvidace zplodin odkoksování.
Odpadní teplo je vyuÏito pro v˘robu páry.
Nejvût‰í vliv na ekologii je v‰ak nepfiím˘, kdy
dochází k likvidaci síry z topn˘ch olejÛ vlivem
celkového efektu technologie v kontextu litvínovské rafinérie a Chemopetrolu. Zafiazení
visbreakingu je zároveÀ v˘zvou vybízející k vyuÏití dal‰ích synergick˘ch efektÛ v rámci celého litvínovského komplexu. V tabulce v pfiíloze
je uveden pfiehled v˘tûÏkÛ pfii 2 základních
reÏimech visbreakingu, reÏimu v˘roby topného
oleje a suroviny pro POX vãetnû pfiíslu‰n˘ch kapacit a technologického reÏimu.
Jednotka visbreaking byla uvedena do provozu v fiíjnu 1999. 28. 10. 1999 bylo dosaÏeno krakovacích teplot, 1. – 2. 12. 1999 byl proveden garanãní test a 16. aÏ 29. 2. 2000 do‰lo
k odkoksování jednotky. Byly poãáteãní problémy s ãerpadly (mechanické ucpávky) a byla
zji‰tûna malá prÛchodnost lapaãe koksu ve
frakcionátoru, ale v souãasné dobû jsou uvedené závady jiÏ vyfie‰eny.
Pfiedná‰ka byla pfiednesena na semináfii âeské asociace petrolejáfiského prÛmyslu a obchodu (âAPPO) „Moderní paliva
a maziva“ dne 7. ãervna 1999 na veletrhu AUTOTEC-AUTOSALON v Brnû.
Tabulka - V˘tûÏky podle projektové dokumentace (BDEP)
V˘kon jednotky
2500 t/den
mírn˘
reÏim
tvrd˘
reÏim
V˘tûÏky % hm.:
plyn
benzín
plynov˘ olej
vakuov˘ plynov˘ olej
vakuov˘ destilát
VB zbytek
Odplyny + ztráty
2,4
4,6
12,3
1,5
13,8
65,2
0,2
3,0
5,9
15,0
1,5
14,0
60,4
0,2
Technologické podmínky
Pec:
teplota (°C)
mírn˘
reÏim
tvrd˘
reÏim
– vstup
– v˘stup
tlak (MPa)
– vstup
– v˘stup
Soaker:
teplota (°C)
– vstup
Atm. kolona: teplota (°C)
vstup
Vak. kolona: teplota (°C)
– vstup
267
446
267
454
1,4
1,0
1,5
1,0
428
433
424
428
360
362
EAKING
Visbreaking Unit
at Litvínov Refinery
âeská rafinérská’s development programme proceeds from the
task of further promoting oil processing in a bid to raise yields of its
light products. That is why the company, the first in the Czech Republic
to do so, has introduced visbreaking, a thermal cracking process
which is used in Western refineries. The visbreaking unit and its facilities have brought a number of advantages to the Litvínov refinery.
Atmospheric distillates are processed during the existing hydrogenation refining procedures that have sufficient capacities. Vacuum flash
distillate is introduced into the existing hydrocracking process together
with vacuum distillates currently used in the production of heating oils.
Of specific importance is the refinery’s link with POX Chemopetrol, an
arrangement that is quite rare on a world-wide scale. It facilitates
11
a high level of conversion of the unit since no reserves have to be
maintained in the stability of visbreaking residue. Another advantage
is lower sensitivity to asphalt outlet, lower sensitivity in terms of the
quality of crude oil, and especially the absence of the production of
heating oils for most part of the year. In this way, the processing of
Russian crude oil may continue unabated even at a time when the 1%
sulphur limit for heating oils is imposed (with the exception of a very
short winter period). The visbreaking unit is known to meet all the environmental limits. Its furnace is fuelled by natural gas, the liquidation
of decoking products has been solved technologically. Waste heat is
used for steam generation. But the biggest environmental advantage
is indirect: due to the overall impact of the technology used, sulphur is
removed from heating oils. At the same time, the visbreaking unit
poses a major challenge, making it imperative to make use of further
synergies throughout the entire Litvínov complex.
PETROLEUM
âESKÁ
RAFINÉRSKÁ
KALEIDOSKOP
Z A J Í M A V O S T Í
Poptávka po ropû by se podle
analytikÛ spoleãnosti Merrill Lynch
mohla v následujících letech zvy‰ovat o 1,6 mil. barelÛ za den.
Cena ropy se ustálí uprostfied rozpûtí 20 aÏ 30 dolarÛ za barel, aÏ
bude vyrovnanûj‰í vztah mezi nabídkou a poptávkou a obnoví se
zásoby ropy v zemích OECD.
Oãekávaná doba návratu cen do
uvedeného rozpûtí v‰ak nebyla
specifikována. Ve druhém leto‰ním ãtvrtletí zásoby ropy v zemích
OECD stouply pouze o 82 mil. barelÛ proti bûÏn˘m 100 mil., pfiiãemÏ sektor oãekával nárÛst
o 200 mil. barelÛ. Odhadovan˘
rÛst poptávky o 1,6 mil. barelÛ vychází z pfiedpokladu, Ïe míra rÛstu poptávky po ropû bude poloviãní ve srovnání s rÛstem svûtového HDP. V posledních pûti letech
byl pomûr rÛstu poptávky po ropû
k mífie rÛstu HDP 0,66. Dal‰ím
pfiedpokladem je, Ïe se svûtov˘
hospodáfisk˘ rÛst v následujících
letech udrÏí nad tfiemi procenty.
Agip, ropná spoleãnost patfiící
k italské skupinû Eni, prodala firmû Shell svÛj fietûzec 320 ãerpacích stanic v Keni, Ugandû,
Etiopii, Eritreji a PobfieÏí slonoviny. Shell povaÏuje tuto transakci
za „klíãovou investici“ do „klíãov˘ch trhÛ“, Agip zase uvádí, Ïe
prodej neznamená, Ïe by se tato
italská spoleãnost z afrického
trhu stáhla. Shell jiÏ má 500 ãerpacích stanic v pûti africk˘ch zemích. Agip se také snaÏí omezit
svÛj podíl na italském trhu pohonn˘ch hmot, ale v˘mûnou za
expanzi v zahraniãí, vãetnû Evropy
a JiÏní Ameriky.
âtrnáct pfiedních energetick˘ch
a petrochemick˘ch spoleãností
otevfie prÛmyslovou zásobovací
burzu. Zakládajícími par tner y
jsou Shell, BP Amoco, Conoco,
Dow Chemicals, Equilon, Mitsubishi, Motiva, Occidental, Phillips,
Repsol YPF, Statoil, Tosco,
TotalFinaElf a Unocal. Zakládající
par tnefii budou spolupracovat,
aby burza byla atraktivní pro
v‰echny spoleãnosti v tomto sektoru. Burza bude zpoãátku zahrnovat v‰echny zásobovací aktivity
t˘kající produktÛ a sluÏeb pouÏívan˘ch v prÛzkumu ropy a plynu,
petrochemii, rafinaci, marketingu
a maloobchodu. Celkové roãní v˘daje zakládajících ãlenÛ na zásobování pfiesahují 125 mld USD.
Z toho 40 % pfiipadá na Severní
a JiÏní Ameriku, 40 % na Evropu
a Afriku a 20 % na Asii-Tichomofií
a Blízk˘ v˘chod.
poskytne poãáteãní likviditu.
V loÀském roce hodnota komoditních kontraktÛ OTC pfiesáhla 1,8
bilionu dolarÛ a nadále rychle roste.
této hodnoty bude postoupeno
zahraniãním spoleãnostem. Norsko je v souãasné dobû druh˘m
nejvût‰ím v˘vozcem ropy za
Saúdskou Arábií.
Nûmecká
Shell, britsko-nizozemsk˘ ropn˘
ropná spoleãnost
Veba Öl a její venezuelsk˘ partner
PVDSA se dohodli na investicích
ve v˘‰i 52 mil. EUR do rafinérie
v nûmeckém Gelsenkirchenu, kterou spoleãnû vlastní. Vût‰ina investic bude pouÏita na financování prací na hydrokraku. Obû spoleãnosti hodlají zv˘‰it produkci
nafty a sníÏit produkci topného
oleje. Rafinérie Ruhr Öl má roãní
kapacitu 12,3 mil. tun, coÏ je
zhruba 11 % z celkové kapacity
atmosférické destilace v Nûmecku v roce 1999.
A
Spoleãnost ABB Lummus Global
merická ropná spoleãnost
Conoco oznámila své zámûry na
znovuobnovení aktivity na ázerbajdÏánsk˘ch ropn˘ch polích, která vloni opustila kvÛli nízk˘m svûtov˘m cenám ropy.
zahájí projekt modernizace pro
Èjumenskou ropnou spoleãnost
v Rusku vzhledem k tomu, Ïe jí
US Export-Import Bank schválila
záruku za pÛjãku ve v˘‰i 550 mil.
USD. Lummus pouÏije 198 mil.
USD z pÛjãky na modernizaci
rafinérie v Rjazani s cílem zv˘‰it
její objem jejích kvalitních produktÛ - vysoce ãist˘ch pohonn˘ch
hmot.
Skupina pfiedních evropsk˘ch finanãních institucí se spojila s nûkter˘mi v˘znamn˘mi spoleãnostmi v oblasti energie a pfiírodních
zdrojÛ s cílem otevfiít Intercontinental Exchange, novou internetovou burzu, která by mûla zmûnit
obchodování s energií, kovy a dal‰ími komoditami formou OTC. Burza se sídlem v americké Atlantû
nebude mít Ïádné „ãlenství“ a nebude vyÏadovat Ïádné jiné poplatky neÏ ty, které souvisejí s obchodem. Bude otevfiená v‰em komerãním úãastníkÛm trhu. Sedm
zakládajících spoleãností, k nimÏ
patfií BP Amoco, Deutsche Bank,
Goldman Sachs, Morgan Stanley
Dean Witter, Royal Dutch/Shell,
Société Générale a TotalFinaElf,
P
etrol Ofisi, nejvût‰í tureck˘ prodejce benzínu, zaznamenal ve
druhém leto‰ním ãtvrtletí ãist˘
zisk ve v˘‰i 23 mil. USD, coÏ znamená meziroãní zhor‰ení o 59 %.
N
orská vláda se chystá zmûnit
fiízení svého ropného prÛmyslu
a v nejbliωí dobû pfievede zfiejmû
velkou ãást nalezi‰È ropy a plynu
na spoleãnosti Statoil a Norsk
Hydro. Hodnota této transakce se
odhaduje na 200 mld NOK (pfiibliÏnû 2 mld USD). Deset procent
12
koncern, investuje 10 mil. USD
do roz‰ífiení ãásti sítû ãerpacích
stanic v Rumunsku v rámci snah
upevnit své postavení na trhu ve
v˘chodní Evropû. Finanãní prostfiedky budou vyuÏity na v˘stavbu
‰esti nov˘ch stanic vãetnû servisních center.
Slovensk˘ protimonopolní úfiad
se dvûma podmínkami schválil
vstup maìarské ropné a plynárenské spoleãnosti MOL do bratislavské rafinérie Slovnaft. Úfiad,
kter˘ zkoumal celospoleãenské
v˘hody spojení obou spoleãností,
souhlasil se vstupem MOL do
Slovnaftu s podmínkou, Ïe úãastníci správního fiízení nesmûjí do
konce roku 2004 zvy‰ovat poãet
ãerpacích stanic ve srovnání se
stavem, kdy byla podepsána
smlouva o koupi a upsání akcií
(smlouva mezi MOL a Slovnaftem
byla uzavfiena letos v dubnu).
Slovnaft rovnûÏ nemÛÏe zvy‰ovat
svÛj trÏní podíl v˘stavbou nov˘ch
ãerpacích stanic. Pokud spoleãnost otevfie novou ãerpací stanici,
musí do 180 dnÛ od jejího otevfiení zru‰it nebo prodat jinou benzínovou pumpu se stejn˘m objemem prodeje pohonn˘ch hmot.
MOL by mûl podle smlouvy ve
Slovnaftu nejpr ve získat podíl
36,2 procenta za ãástku nepfievy‰ující 262 mil. USD. Po dvou letech od upsání nov˘ch akcií bude
mít MOL opci na odkoupení nejménû 50 % dal‰ích akcií plus
jeden hlas akciového kapitálu
Slovnaftu.
3/2000
FORUM
Veltrusy
klenot
dolního Povltaví
P
O
Z
V
Á
N
Náv‰tûvník kralupské
rafinérie ani netu‰í,
Ïe v blízkosti
prÛmyslového areálu
(a to smûrem
severozápadním
pfies zásobníky ropy
a poloproduktÛ)
se nachází jedna
z nejatraktivnûj‰ích
pamûtihodností
dolního Povltaví –
státní zámek Veltrusy.
PÛvodnû barokní loveck˘ zámek z 18. století, pozdûji pfiestavûn˘ v rokokovém stylu, stojí
uprostfied francouzské zahrady,
K
A
K
N
Á
V
·
T
ù
V
ù
slouÏí RudolfÛv sál také jako svatební síÀ,“ uvedla PhDr. Eva
Hájková, vedoucí správy zámku.
Letos v ãervnu se ve Veltrusích
konal Velk˘ trh tovarÛ Království
ãeského, jako pfiipomenutí 225.
v˘roãí konání prvního vzorkového
veletrhu na svûtû. V ãervenci pak
VII. roãník V˘stavy rÛÏí a kvûtin
s promenádním koncertem a vyhodnocením soutûÏí RÛÏe Miss
2000 a RÛÏe zámku Veltrusy. Jak
nám prozradila Eva Hájková, z pfiipravovan˘ch akcí se náv‰tûvníci
mohou tû‰it na vystoupení známého kytaristy ·tûpána Raka
a recitátora Alfréda Strejãka, ktefií jiÏ potvrdili úãast na leto‰ním
závûreãném adventním koncertu
(17. prosince 2000). Na pfiípravû
tûchto tradiãních adventních koncertÛ se âeská rafinérská pravidelnû podílí jiÏ od roku 1997 a pfiispívá tak k neopakovatelnému
v níÏ se procházejí pestrobarevní
pávi. Za pûkného poãasí láká
k procházkám pfiilehl˘ anglick˘
park.
Od prosince 1998 mají Veltrusy
pro náv‰tûvníky dal‰í magnet, nezávisl˘ na poãasí: kulturní a spoleãensk˘ RudolfÛv sál, zrekonstruovan˘ z b˘val˘ch skladov˘ch
prostor ve v˘chodním kfiídle zámku. Dominantou sálu je kfii‰Èálov˘
lustr, jehoÏ v˘robu v Kamenickém
·enovû financovala âeská rafinérská. Tradiãní adventní koncerty,
které se dfiíve se konaly v kapacitnû nedostaãujícím zámeckém
divadélku, letos v prosinci se jiÏ
uskuteãní v novém sále.
„Díky finanãní podpofie âeské
rafinérské jsme mohli vyjít vstfiíc
i obecnímu úfiadu. Pozval napfiíklad do Rudolfova sálu na slavnostní akci Ïáky vystupující ze
základní ‰koly. Od leto‰ního srpna
13
Z
Á
M
K
U
kouzlu pfiedveãera vánoãních
svátkÛ v tak malebném místû, jak˘m zdej‰í zámecké prostfiedí
bezesporu je.
Závûrem proto paní kastelánka
pozvala ãtenáfie Magazínu nejen
k prohlídce zámku, ale právû na
jeden z leto‰ních adventních koncertÛ.
An Invitation to Veltrusy
Veltrusy Chateau ranks among the most attractive sights and tourist destinations around the town
of Kralupy nad Vltavou. Since 1998 the Chateau
has been offering its visitors another attractive programme - cultural and social events prepared in its
Rudolf Hall, reconstructed in a former warehouse
in the eastern wing of the Chateau. The dominating
feature of the Rudolf Hall is its crystal-glass chandelier whose production in Kamenick˘ ·enov was financed by âeská rafinérská. The company is also
known to participate in preparing traditional preChristmas concerts as well as other events at
Veltrusy Chateau.
FORUM
âESKÁ
RAFINÉRSKÁ
m û s t o
s p o r t u
O posledním ãervnovém
víkendu Kralupy zaÏily skuteãnou explozi sportovních
událostí na republikové, ale
i svûtové úrovni.
Mistrovství svûta v hokejbale
Jedineãnou událostí pro Kralupy bylo uspofiádání mistrovství
svûta juniorÛ v hokejbale za úãasti 12 t˘mÛ z celého svûta. Turnaj
se hrál nejprve na zimním stadionu ve skupinách, které rozdûlily
t˘my do finálové skupiny a skupin
o 5. – 8. a 9. – 12. místo.
âeská juniorská reprezentace
jako domácí nastupovala do turnaje s velk˘mi ambicemi, vÏdyÈ
i kralup‰tí patfií v hokejbalové lize
k nejlep‰ím. V utkáních v základní
skupinû na‰i ho‰i zvítûzili s v˘razn˘mi rozdíly, rekordnû 13:1 proti
Estonsku. I ve finálové skupinû
postupnû porazili USA, Kanadu
i Slovensko.
Finálové utkání proti sobû svedlo domácí âechy a zámofiskou hokejbalovou velmoc Kanadu.
Favorizovaní domácí po tfiech vítûzstvích ve finálové skupinû zahájili utkání sebevûdomû, mûli více ze hry, ale nevyuÏili fiady ‰ancí
ani pfiesilovku a v závûru tfietí tfietiny inkasovali 2 branky. Domácí
podporovaní diváky poprvé skórovali aÏ poté, co na poãátku 2. tfietiny inkasovali tfietí gól, a do konce tfietiny sníÏili náskok soupefie
na rozdíl jedné branky. V závûreãném náporu i díky vypjaté psychice neotoãili reprezentanti âR v˘voj zápasu, ale naopak inkasovali. V˘sledkem 5:2 se stali kanad‰tí juniofii v Kralupech nad Vltavou
mistry svûta v hokejbale.
14
3/2000
FORUM
Mistrovství âR turistÛ
Oddíl Klubu ãesk˘ch turistÛ má
v Kralupech dlouholetou tradici,
a to zejména v práci s mládeÏí. JiÏ
nûkolik let se kralupsk˘ oddíl
ucházel o pofiádání vrcholného
sportovního podniku - mistrovství
republiky. Pofiadatelství bylo udûleno právû na rok 2000.
Krásného sluneãného rána v sobotu 24. 6. vybûhl první závodník
a ãekala ho nároãná traÈ v okolí
mûsta. Mistrovství republiky probûhlo v 9 kategoriích a celkem se
jej zúãastnilo na tfii stovky závodníkÛ od nejmlad‰ích aÏ po dospûlé.
Do cíle závodu pak dobíhali postupnû závodníci v‰ech kategorií
unaveni, ale vût‰inou spokojeni
se sv˘m v˘konem. Jak prohlásil
pfii vyhla‰ování v˘sledkÛ Zbynûk
Smrãka, fieditel pro v‰eobecné záleÏitosti âeské rafinérské: „Blahopfieji vítûzÛm jednotliv˘ch kategorií, ale i v‰em, ktefií dobûhli. Mé
uznání si zaslouÏí i pofiadatelé za
perfektní pfiípravu závodÛ, i za poãasí. Takovéto akce bude v Kralupech âeská rafinérská vÏdy ráda
podporovat.“
Kralupy - a Town of Sports
In June, Kralupy witnessed a true explosion of
top sporting events, both at the nation-wide and international level. Quite indisputably, the No.
1 event was the Junior Hockeyball World
Championships, which brought together 12 teams
from all over the world. The Czech national team,
one of the hot favourites, eventually lost in the finals to Canada. The Kralupy-based section of the
Czech Hikers Union was charged to organize this
year’s National Championships. As many as 300
competitors, from the smallest kids to adults, competed on a demanding route prepared near the
town. No wonder then that most of the winners
came from Kralupy. âeská rafinérská is always
keen and proud to support such sporting events.
15
FORUM
âESKÁ
RAFINÉRSKÁ
ODPOLEDNE
L I T V Í N O V S K É
K O U P A L I · T ù
P A T ¤ I L O
Z A M ù S T N A N C Ò M
A
Z
A
M
ù
S
T
N
A
N
J E J I C H
E
C
D ù T E M
K
É
ODPOLEDNE
Za krásného, sluneãného poãasí se 3. ãervna jiÏ po ãtvrté uskuteãnilo „Zamûstnanecké
odpoledne âeské rafinérské“. Tentokrát se
spojilo s oslavou Dne dûtí.
V prostorách litvínovského areálu u Koldomu byly vedle bazénÛ pfiipraveny soutûÏe pro
dûti v rÛzn˘ch dovednostech, v prÛbûhu celého
odpoledne hrála dechovka „Pichlovanka“ a také univerzální kapela „Renesance“, sportovalo
se na hfii‰tích. Pro v‰echny bylo pfiipraveno obãerstvení a dostatek nápojÛ. KaÏdé dítû obdrÏelo u vstupu praktick˘ dárek na blíÏící se
prázdniny.
Vrcholem setkání pracovníkÛ z obou ãástí
spoleãnosti bylo vystoupení Ivana Mládka a legendárního Banjo Bandu. Sv˘m nestárnoucím
humorem pobavil nejen pamûtníky, ale i mladou i nejmen‰í generaci.
Dlouho do veãera obsazená místa u stolÛ
pod velkokapacitními stany svûdãila o tom, Ïe
zamûstnanci âeské rafinérské nejen umí vzít
za práci, ale dokáÏí se i bavit a rádi poskytnou
sv˘m dûtem moÏnosti k vyskotaãení, které
s nástupem léta uÏ potfiebovaly.
Dûti také malovaly. U kresliãsk˘ch stolÛ tvofiily variace na téma: „Svût, ve kterém Ïiji“.
Nejzdafiilej‰í kresby budou vyuÏity pro zkrá‰lení exteriéru nové administrativní budovy spoleãnosti v Kralupech nad Vltavou.
âeská rafinérská uÏ nyní pfiipravuje zamûstnanecké odpoledne roku 2001. Podle nepsaného pravidla cirkulace by se mûlo uskuteãnit
v Kralupech nad Vltavou nebo jeho okolí.
16
3/2000
Litvínov Swimming Pool Packed with âeská rafinérská’s Employees
and Their Children
For the fourth time running, âeská rafinérská organized for its workers An Employees Afternoon, this time coupled with celebrations of
Children’s Day. Held in Litvínov’s Swimming Pool, the event included
various children’s contests as well as music performances and lots of
FORUM
sports. The genuine highlight of the whole afternoon turned out to be
a concert by the popular Czech entertainer Ivan Mládek and his Banjo
Band. The children were also invited to paint to their hearts content,
while the best of their paintings will grace the walls of the company’s
new office building at Kralupy. The successful party lasted until late in
the evening, showing that âeská rafinérská’s employees are not only
hard-working but also fond of good fun and entertainment.
17
FORUM
âESKÁ
RAFINÉRSKÁ
klavírních sekcí v âeské republice). Za 35 let
pedagogické ãinnosti získala mnoho zku‰eností v práci s dûtmi a samozfiejmû i s pfiípravou hudebních soutûÏí.
Interpreti jsou podle vûku rozdûleni do pûti
kategorií. Pro svÛj program mají k dispozici ãasov˘ limit (nejmlad‰í 4 – 8 minut, nejstar‰í 15
– 20 minut) bez omezení poãtu skladeb, ale
musí pfiedvést minimálnû dva rozdílné hudební
styly – klasiku a modernu. KaÏd˘ rok se hraje
na klavír a je‰tû na jeden jin˘ nástroj. Letos to
byly housle, loni violoncello, jindy tfieba kytara
nebo zobcová flétna. Porota, vÏdy v mezinárodním sloÏení, mÛÏe udûlit maximálnû 25 bodÛ.
„DÛleÏité je, aby soutûÏící mûli pocit úspû‰nosti. Na závûr v‰ichni dostanou diplom za
úãast a plnou ta‰ku dárkÛ od sponzorÛ, bez
kter˘ch by soutûÏ vÛbec nebyla uskuteãnitelná,“ dodává Vlastimila Pospí‰ilová. „BohuÏel
je rok od roku obtíÏnûj‰í získat sponzory pro
aktivity zdrav˘ch a talentovan˘ch dûtí, zejména
hudba zÛstává trochu popelkou. Proto mû mile pfiekvapil vstfiícn˘ pfiístup âeské rafinérské
jako hlavního finanãního sponzora.
SoutûÏ mlad˘ch interpretÛ nejen podchycuje
Prague
Junior
Note
2000
Celostátní klavírní a houslová soutûÏ Prague Junior
Note 2000, vypsaná pro
sólisty do patnácti let, probíhala ve dnech 8. – 12.
ãervna 2000 v praÏském
Lichten‰tejnském paláci.
Leto‰ního devátého roãníku
se zúãastnilo 187 dûtí z 58
mûst âeské republiky.
talenty, ale také dává pfiíklad, jak lze dûti motivovat k pozitivním zájmov˘m aktivitám ve volném
ãase. Pofiadatelé spoleãnû se SdruÏením pro
protidrogovou prevenci u dûtí a mládeÏe zdÛrazÀují tento aspekt na Koncertû laureátÛ
Prague Junior Note, kter˘ je vÏdy pfiehlídkou
nejúspû‰nûj‰ích úãastníkÛ pfiedchozích roãníkÛ.
Zásluhy Vlastimily Pospí‰ilové ocenil na leto‰ním Koncertû vítûzÛ profesor Ivan ·traus,
místopfiedseda Nadace Bohuslava MartinÛ.
Pfiedal jí parfém s pfiáním, aby se jeho vÛnû kolem ní linula stejnû vábivû jako krásná hudba,
interpretovaná talentovan˘mi dûtmi.
„Tû‰í mû, Ïe o Prague Junior Note je stále
vût‰í zájem a Ïe se vûk úãastníkÛ sniÏuje. âtyfii z letos pfiihlá‰en˘ch dûtí se narodily v roce
Prague Junior Note 2000
1994. Mnozí soutûÏící se uÏ znají z pfiedchozích roãníkÛ, je to pro nû takov˘ hudební semináfi a motivace k dal‰ímu rozvoji osobnosti,“
fiíká Vlastimila Pospí‰ilová, fieditelka soutûÏe
a majitelka umûlecké agentury V. P. Art, která
je pofiadatelkou, organizátorkou a du‰í celé akVlasta Pospí‰ilová, fieditelka soutûÏe Prague Junior
Note 2000 na Koncertû laureátÛ
ce (jinak vedoucí v‰ech klavírních oddûlení
praÏsk˘ch základních umûleck˘ch ‰kol a v‰ech
18
This year’s „Ninth Nation-wide Piano and Violin Competition for
Soloists Under 15“ was attended by as many as 187 children from 58
towns in the Czech Republic. Even though the contest has lately been
attracting a growing number of competitors, it is, unfortunately, increasingly difficult to get sponsors for the event. That is why Mrs
Vlastimila Pospí‰ilová, the main organiser and driving force behind the
event, appreciates the assistance and sponsorship provided by âeská
rafinérská. The contest of young performing artists is not only a major
talent-spotting opportunity, it is also an excellent offer of childrens
worthwhile hobby for their leisure time.
3/2000
C O
FORUM
O
Napsali
o nás
N Á S
Bene‰ovsk˘ deník
Pfiíbramsk˘ deník
Berounsk˘ deník
Kladensk˘ deník
Rakovnick˘ deník
Mûlnick˘ deník
Boleslavsk˘ deník
Kolínsk˘ deník
Kutnohorsk˘ deník
N A P S A L I
V
N O V I N Á C H
DENÍKY BOHEMIA
Mûlnick˘ deník
26. 6. 2000
Podle loÀského zisku byla âeská rafinérská devátá
Ocenûní/V Ïebfiíãku Czech Top 100 je spoleãnost mezi desítkou nejlep‰ích.
âeská rafinérská se v Ïebfiíãku Czech Top
100, kter˘ byl vyhlá‰en minul˘ t˘den v praÏském Trojském zámku, zafiadila opût mezi deset nejv˘znamnûj‰ích spoleãností v ãesk˘ch
zemích. „V˘‰í zisku se âeská rafinérská umístila na deváté pfiíãce, podle obratu na ‰estém
místû,“ konstatoval Jaroslav RÛÏek z tiskového oddûlení spoleãnosti. V roce 1999, za kter˘ byl poslední Ïebfiíãek Czech Top 100 sestavován, dosáhla âeská rafinérská obratu jedenatfiicet miliard korun a zisku pfied zdanûním
ve v˘‰i dvou miliard korun.V loÀském roce spo-
leãnost v pofiadí sestavovaném sdruÏením
Czech Top 100 získala v obratu osmé místo
a v zisku sedmé. „V poslední dobû získala spoleãnost i ocenûní za v˘sledky v bezpeãnosti
práce a ochranû Ïivotního prostfiedí,“ doplnil
RÛÏek.
28. 7. 2000
Velké firmy se snaÏí nastavit propou‰tûn˘m pol‰táfi
Nezamûstnanost na Mostecku
dosáhla v ãervnu 21,5 procenta
a podle posledních prognóz není
nadûje, Ïe by se její rÛst v leto‰ním roce zastavil, spí‰e naopak.
Zatímco men‰í zamûstnavatelé si
s ohledem na situaci na trhu pracovních sil vût‰inou hlavu s osudem lidí, kter˘m dávají v˘povûì,
pfiíli‰ nelámou, ti velcí se propou‰tûn˘m snaÏí nastavit zmûkãující
pol‰táfi finanãní i jiné pomoci.
âeská rafinérská zfiídila centrum
pomoci „Centrum pro znovuzapo-
kvalifikaci,“ uvedl generální fieditel spoleãnosti Ivan Ottis, kter˘
v‰ak zároveÀ upozornil na to, Ïe
centrum je urãeno pouze tûm
zamûstnancÛm kralupského a litvínovského provozu, ktefií v nich
pracovali pfied 1. lednem 1996,
kdy spoleãnost vznikla. Jak upfiesnil tiskov˘ mluvãí âeské rafinérské Jaroslav RÛÏek, nabízejí se
zamûstnancÛm propou‰tûn˘m
z dÛvodu nadbyteãnosti dvû moÏnosti. „Buì mohou odejít za obvykl˘ch podmínek, nebo souhlasit
jení do pracovní ãinnosti“, takov˘to ponûkud krkolomn˘ název dostala praktická realizace v âeské
republice nezvyklé pomoci lidem,
ktefií musejí pro nadbyteãnost
odejít ze svého dosavadního zamûstnání v âeské rafinérské.
„Centrum jsme zfiídili 1. dubna
1998. DokáÏeme pochopit pocity
lidí, ktefií se dozvûdí, Ïe budou
bez práce, snaÏíme se zmírnit tvrd˘ náraz. Dáváme jim tak vlastnû
ãas na to, aby se poohlédli po nûãem jiném, zmûnili pfiípadnû svou
WHAT THEY WROTE ABOUT US
Mûlnick˘ deník, June 26, 2000
Právo, July 28, 2000
âeská rafinérská Ninth in Last Year’s Corporate
Profits Rankings
Large Companies Trying to Offer a Cushion to Their
Laid-off Staff
19
se zmûnou pracovního zafiazení,
stát se zamûstnanci centra a podepsat novou pracovní smlouvu
na dobu urãitou, konkrétnû na
dva roky,“ uvedl. První rok pobírají zamûstnanci centra prÛmûrn˘
plat, ve druhém roce se pak jejich
pfiíjem sniÏuje kaÏdé dva mûsíce
o deset procent. Doposud jím pro‰lo nebo je v nûm zapojeno 232
lidí.
Libûna Novotná
1. LEDNA 2001
KONâÍ UÎÍVÁNÍ
OLOVNAT¯CH BENZÍNÒ!
Chcete vûdût víc
o na‰í spoleãnosti?
¤IDIâI, CO BYSTE MùLI VùDùT?
ano
Rafinérie Kralupy
P. O. Box 96
278 01 Kralupy nad Vltavou
tel.: 0205 / 70 21 11
fax: 0205 / 70 26 32
e-mail: [email protected]
internet: http://www.crc.cz
ne
PouÏívejte bezolovnaté
benziny bez pfiísady
Rafinérie Litvínov
P. O. Box 47
436 01 Litvínov
tel.: 035 / 616 11 11
fax: 035 / 616 50 86
ne
katalyzátor?
Prohlédnûte si technick˘
prÛkaz, zda musíte pouÏívat
olovnaté palivo
Jak˘ je oktanov˘ nárok?
91 oktanÛ
96 oktanÛ
DNES POUÎÍVÁTE SPECIÁL
DNES POUÎÍVÁTE SUPER
ano
Pro uÏivatele
dosavadního benzinu
Super 96 je nutné
provádût
BA 91
Normal
BA 95
BA 98
Natural Superplus
BA 91
Normal
+ aditiv od v˘robce
BA 95 bezolovnat˘
Natural
aditiv
INDIVIDUÁLNÍ
ADITIVACI.
PODROBNùJ·Í INFORMACE NAJDETE NA INTERNETOV¯CH STRÁNKÁCH âESKÉ RAFINÉRSKÉ www.crc.cz
NEBO U PROVOZOVATELE VA·Í âERPACÍ STANICE
KAFKA DESIGN
âeská rafinérská, a.s.
Má Va‰e