informační systémy a obce

Odborný časopis pro veřejnou správu
3
BŘEZEN 2011
98 KČ/4,80 EUR
příloha:
kauza:
téma:
finanční produkty
pro municipality
přímá volba starostů:
máme se na ni těšit?
informační systémy
a obce
Měsíčník vydavatelství Economia
ModerniObec.cz
INFORMAČNÍ SYSTÉMY GORDIC®
• DATOVÉ SKLADY
• mAnAžerSKÉ infOrmAční
SYSTÉmY
• náSTrOje
BuSineSS inTeLLigence (Bi)
S VAzBOu nA cOnTrOLLing
POŘiĎTe Si TYTO náSTrOje V rámci
inTegrOVAnÉhO OPerAčníhO PrOgrAmu
nA rOzVOj SLužeB egOVernmenTu
V KrAjích.
Správné využívání datových skladů, manažerských informačních systémů a nástrojů
Business Intelligence výrazně přispívá k zabezpečení vnitřního kontrolního systému
účetní jednotky a analýze informací o ekonomickém dění.
MO001152
www.gordic.cz
Názor
martiN půta
starosta hrádku nad Nisou,
předseda politického hnutí
Starostové pro Liberecký kraj
Můžeme samozřejmě pasivně
čekat na to, až
se některé dnes
diskutované
návrhy dostanou
do připravovaných zákonů.
Ale chceme-li
skutečně změnit
současný stav,
měli bychom
začít každý sám
u sebe při své
práci.
březen 2011
K
orupce – a především boj proti ní, je evergreenem české politiky minimálně posledních
patnáct let. Zvláště silně se s korupcí nesouhlasí a bojuje před volbami. V tomto zvláštním čase se
naprostá většina kandidátů snaží přesvědčit voliče, že
problém korupce vnímá stejně silně jako oni a že se
bude snažit zatočit s ní v jejich obci, městě, kraji a případně v parlamentu. Pomyslné dlouhodobé plíživé
posunování hranic toho, co je ještě přípustné a co už
je za hranou morálky a spravedlnosti, nás dovedlo až
tam, kde stojíme dnes. Nové a nové korupční skandály
napříč politickým spektrem i stupni veřejné správy nejenže snižují důvěru občanů v instituce demokratického státu, ale stavějí i politickou reprezentaci a ostatní
zástupce veřejné správy do pozice podvodníků, jimž
jde především o vlastní kapsu.
Korupce podkopává samu podstatu demokracie. To,
že zvyšuje náklady na fungování veřejného sektoru, je
obzvláště zřetelné nyní, kdy na běžné zaměstnance
ve státním sektoru dopadají nutná úsporná opatření,
aby bylo možné pokrýt ztráty ze stamilionových kauz,
které snad ani není třeba jmenovat.
Na otázku, máme-li dostatečné nástroje pro boj
s korupcí, podle mého názoru existuje jednoduchá
odpověď. Ano, máme! Opatření, která může zastupitelstvo či rada obce přijmout, je celá řada a závisí zcela
na vůli těchto samosprávných orgánů, budou-li například snižovat limit pro zadání zakázek či zveřejňovat
všechny zakázky na webu obce a nepřipustí uzavřený
okruh možných uchazečů. V našem městě jsme takový
krok udělali již v roce 2005 a myslím si, že právě webové stránky a otevřenost při zadávání zakázek jsou
jedním z nejjednodušších a nejlevnějších řešení, která
navíc vedou k opravdovému soutěžení a hledání nejlepších dodavatelů
Hlavním a nejdůležitějším protikorupčním opatřením na obecní úrovni je otevřenost vůči veřejnosti,
zveřejňování jednotlivých veřejných zakázek a jejich
výsledků. Domnívám se, že existuje přímá úměra mezi
rozsahem zveřejňovaných informací a zájmem veřejnosti o dění ve městě. Tato forma otevřené komunikace odbourává nejen možnost korupčního jednání
na straně jedné, ale omezuje i věrohodnost spekulací
a pomluv na straně druhé. A může být samozřejmě
i nástrojem kontroly, pokud se některá ze zakázek neobjeví v tomto systému.
Nedomnívám se, že úloha voličů končí dnem voleb.
Občané mají právo na informace o naplňování předvolebních slibů a na to, jakým způsobem je jimi zvolení zástupci dosahují. Hlavním nástrojem boje proti
korupci je kromě zveřejňování informací rovněž zájem
občanů o to, co a jakým způsobem se ve městě děje.
Je na každém z nás, jak důsledně budeme prosazovat
a požadovat zveřejňování všech důležitých informací.
Ale záleží i na občanech, zda tuto formu otevřené komunikace a průhledné protikorupční politiky budou
po svých volených zástupcích vytrvale požadovat.
Můžeme pasivně čekat na to, až se některé dnes
diskutované návrhy dostanou do chystaných zákonů.
Ale chceme-li skutečně změnit současný stav, měli bychom začít každý sám u sebe při své práci. Tak přeji
hodně štěstí při naplňování předvolebních slibů… n
Srdečně Vás zveme na
SETKÁNÍ V ROCE 2011
15. března
Setkání starostů
a místostarostů
Karlovarského kraje
22. března – Praha
Konference o právu
a zákonných
povinnostech samospráv
29. března – Praha
Konference o řízení
hospodaření
a nancování samospráv
14. dubna – Otrokovice
Setkání starostů
a místostarostů Zlínského
kraje
28. dubna – Praha
Konference o bezpečnosti
silničního provozu
v intravilánu ČR
Hlavní témata setkání:
● Hospodaření a nancování
obcí v roce 2011, zadluženost
● Výstavba a plánování
● Obecně závazné vyhlášky
obcí v souvislosti se změnami
zákona o místních poplatcích
● Priority v rozvoji krajů v roce
2011
REGIONSERVIS S.R.O.
Perlitová 4, Praha 4, 140 00
[email protected]
Tel.: 240 200 272
Mobil: 724 931 593
Více informací na:
MO001073-12
Foto: archiv
město a korupce?
začít se dá hned
a u sebe...
www.regionservis.cz
1
Obsah
n titulní strana
Centrální portál sladí obecní IT agendy (Ing. Vladimír Přech) _ _ _ _ 30
Masarykovo náměstí v Ostravě
n evrOpská unie
n názOr
V Kopřivnici si s pomocí peněz z EU budují »chytrý úřad« _ _ _ _ _ _ 31
Město a korupce? Začít se dá hned a u sebe... (Martin Půta) _ _ _ _ _ _ 1
n spektrum
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 4
n živOtní prOstředí
n kauza
Granty Fondu ASEKOL pomáhají už čtvrtým rokem
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 32
Přímá volba starostů: Největší rozruch budí otázka kompetencí
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 6
EKOLAMP vidí letošek nadějně _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 33
n ekOnOmika
V Táboře jezdí už i CNG midibusy (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 33
Bydlení nelze ponechat na pospas pouze developerům
(PhDr. Jiřina Ondráčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 8
V Ostravě do žlutých kontejnerů lidé vkládají i kovové obaly
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 34
Zlepšit hospodaření? Jistě, ale nezaměňme nástroje za cíl
(Ing. Luděk Tesař) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 10
Změřte si ekologickou stopu _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 35
Jste na protikorupční mapě? (Martin Kameník) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 11
Veřejný zadavatel a řešení škody způsobené poradcem
(Mgr. Tomáš Machurek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 12
n management
Slasti a strasti vedoucího pracovníka na poli personálním
(PhDr. Lenka Hronová, PhDr. Pavel Dittrich, CSc.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 36
n s p r áva a r O z v O j
Jak se řídí průmyslová zóna _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 37
Letos by se ve veřejné správě zásadní změny ještě dít neměly
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 14
n l e g i s l at i va
Smluvní podmínky FIDIC – znáte je i na vaší radnici?
(doc. Ing. Aleš Tomek, CSc.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 16
Výši nájmu napoví mapa _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 17
Ostravské recepty pro rozvoj lidských zdrojů ve veřejné správě _ _ _ _ 18
Příspěvek k problematice úprav vodních toků _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 19
Přehled územních jednotek a celků od roku 1850 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 19
Velký česko-německý slovník pro veřejnou správu _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 19
Sčítání lidu přináší obcím méně povinností než v minulosti _ _ _ _ _ _ 20
Soutěž Cesty městy: Přihlásíte se? _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 22
Granty pro komunitní projekty _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 22
n téma: infOrmační systémy a Obce
Elektronizace veřejné správy v kontextu domácím i unijním
(Simona Dvořáčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 23
Platnost elektronických originálů lze posoudit snadno
(Ing. Pavel Nemrava) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 25
V on-line sítích musí být pořád živo (Simona Dvořáčková) _ _ _ _ _ _ _ 26
Portály územních podkladů slouží kraji, obcím i veřejnosti _ _ _ _ _ _27
Zavedení spisové služby výrazně promění styl práce
(Hana Dušková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 28
Zásady bezpečné e-komunikace (Ing. Václav Koudele) _ _ _ _ _ _ _ _ 29
Moderní obec – Měsíčník vydavatelství economia
Nezapomněli jste na výroční zprávu o informacích?
(Mgr. Pavla Samková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 38
Jak pořídit územní plán, aby ho soud nezrušil
(JUDr. Michal Bernard, Ph.D.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 40
Jak zadávat zakázky na poradenské služby?
(JUDr. Petr Solský, Mgr. Aleš Roztočil, LL.M.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 42
Zástupci krajů a obcí v orgánech o. s. /2
(JUDr. Petr Pospíšil, LL.M.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 43
Snížené odměny členů zastupitelstev (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ 44
Ze sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 45
n právní pOradna
n s e r v i s _
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 46
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 48
n přílOha: finanční prOdukty
Bankovní úvěry tvoří většinu závazků obcí, ale rizikem nejsou
(Ing. Věra Kameníčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ I
Specializované poradenství i jednoduché produkty _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ IV
Proč nyní Nový Panel neláká? (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ V
Moderní finanční nástroje ulehčují municipalitám práci _ _ _ _ _ _ _ VI
V Bratislavě se úspěšně rozvíjí projekt městské karty _ _ _ _ _ _ _ _ _ VIII
Uzávěrka tohoto čísla: 16. 2. 2011
Ročník XVII, číslo 3 •Vychází 3. 3. 2011 • Cena výtisku ve volném prodeji 98 Kč • Roční předplatné 1176 Kč • Adresa redakce: Moderní obec, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected], http://moderniobec.cz • Publisher divize odborného tisku: Daniel Köppl • Řízením redakce pověřen: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, e-mail: [email protected] • redaktorka:
Mgr. Simona Dvořáčková, tel.: 233 071 491, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Libor Hofman, tel.: 233 071 411, e-mail: [email protected] • Manažer inzerce: Petr
Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová, advokátka a zastupitelka města Mohelnice; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, zastupitelka města Bílovce; Ing. Zdeňka
Škarková, ředitelka RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: ECONOMIA, a. s., IČO: 00499153, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001,
e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.
economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • doručování předplatného provádí: Mediaservis,
s. r. o., Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia s. r. o. • Internetový online archiv: divize Nová
média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Nová média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail: obchod@
ihned.cz • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia, a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku
autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. •
© 2011 ECONOMIA, a. s.
2
březen 2011
GRANTY 2011
Napište veřejně prospěšný projekt usilující o získání dotací
z fondů Evropské unie a my vám ho pomůžeme uskutečnit.
Vyhlašujeme grantové kolo na rok 2011, v němž podpoříme také neziskové organizace a obce usilující o získání
dotací z fondů Evropské unie. Pomůžeme jim uhradit například část nákladů na zpracování studie nebo přípravu projektu.
Kromě toho samozřejmě nezapomínáme ani na další prospěšná témata shrnutá do čtyř základních programů: Pro zdraví,
Pro radost, Pro budoucnost a Pro Evropu. Uzávěrka pro podávání žádostí je 25. března 2011.
MO001143
Více informací na www.nadaceokd.cz.
› HAVÍŘOV
První setkání barmských rodin se zástupci města se uskutečnilo v závěru letošního ledna.
město přijalo dvě rodiny
barmských uprchlíků
›
Testováním projde i tento dům v havířovské Uzavřené ulici.
4
Věřím, že integrace obou rodin do naší občanské společnosti proběhne úspěšně a že
rozšířené kulturní prostřední bude přínosem pro nás všechny,« uvedl starosta města
Ondřej Přenosil.
Město Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
poskytlo Barmáncům dva uvolněné městské byty, za které budou rodiny platit běžné
nájemné. V průběhu prvního půl roku bude
mít každá rodina k dispozici asistenta, který
jim pomůže s náročným přechodem do nového prostředí, seznámí rodiny se životem
ve městě i našimi zvyklostmi, pomůže s vyřízením nezbytných záležitostí na úřadech,
ale i při hledání práce.
/sto/
BRANDÝS NAD LABEM - STARÁ BOLESLAV V březnu se do Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi přistěhují dvě rodiny
barmských uprchlíků. Město oběma rodinám poskytne nový domov a po letech strávených na útěku a v utečeneckých táborech
jim pomůže začít v naší zemi nový a důstojnější život.
»Humanitární pomoc lidem v nouzi a zároveň symbolické vrácení pomoci, které
se dostalo českým občanům opouštějícím
republiku v nelehkých obdobích naší historie. To jsou dva hlavní důvody, proč jsme
se rozhodli zapojit se do programu Ministerstva vnitra pro pomoc uprchlíkům a přijmout v našem městě dvě barmské rodiny.
praha má své první nabíjecí
stanice pro elektrovozidla
›
FOTO: jOseF Talaš
Snižovat spotřeby energie
a vody v jednotlivých domácnostech v Evropě má pomoci projekt BECA (Balanced
European Conservation Approach – ICT
Services for Resource Saving in Social Housing), do kterého se zapojuje Městská realitní agentura Havířov (MRA). »Cílem projektu
je navrhnout a poté testovat takové materiály a prostředky komunikace pro nájemce
sociálního bydlení, aby uživatelé bytů byli
dobře a správně informováni o své aktuální
spotřebě vody a energie a přemýšleli, zda
je možné s vodou a energií zacházet v budoucnu úsporněji,« uvedl k projektu ředitel
MRA Pavel Merta.
Inovativní služby se budou testovat v pilotních místech sedmi evropských měst
ve Švédsku, Španělsku, Německu, Itálii,
Bulharsku, Srbsku, v České republice se
zapojuje právě Havířov. Pro testování navržených inovací budou v Havířově určeny
dva domy na Uzavřené a Jabůrkové ulici.
»Původně jsme uvažovali zapojit do projektu BECA dva konstrukčně stejné domy,
z nichž je jeden zateplený a druh nikoli. Setkali jsme se všal s nepochopením nájemníků. Proto budeme posuzovat dva stejné
domy, oba již zateplené. Zajímat se budeme o spotřebu energií u jejich obyvatel, přičemž jedni budou mít informace o tom, jak
se ve spotřebě chovají, zatímco druzí nikoli,« doplnil Pavel Merta.
Projekt potrvá 36 měsíců. »Celkový rozpočet Městské realitní agentury v Havířově
pro projekt BECA je téměř 89 tisíc eur, polovinu hradí Evropská unie,« uvedl dále Pavel
Merta. Partnery projektu jsou správcovské
bytové společnosti, poskytovatelé energetických služeb, zařízení, která se zabývají
měření a rozúčtováním spotřeby a v neposlední řadě výzkumné a poradenské firmy
/sky/
z oblasti bydlení.
PRAHA Příznivci elektromobility mohou
od února čerpat v hlavním městě do svých
vozidel elektřinu z prvních tří nabíjecích
stanic, které zprovoznila Pražská energetika, a. s. (PRE) ve spolupráci s Unibail-Rodamco. Po dobu šesti měsíců bude služba
zdarma v rámci zkušebního provozu, kdy
budou energetici získávat nové poznatky
a technická data z praktického využití.
Dvě nabíjecí stanice jsou umístěny v garážích obchodních center Chodov a Černý
Most a třetí je v Centru energetického poradenství PRE, v němž lze dobíjet jednostopá
elektrovozidla.
»Přijede-li dnes zákazník svým elektromobilem, elektroskútrem či elektrokolem
do některého z center, navigační grafika jej
navede na speciální parkovací místo u dobíjecí stanice. Tam může elektrovozidlo
připojit,« vysvětlil Mgr. Petr Holubec, tiskový mluvčí PRE. »Během dvouhodinového
nakupování a pobytu v centru se baterie
nabijí například z 20 % na 60–70 % jejich
kapacity. V případě rychlého dobíjení dojde
ke zkrácení času nabíjení nebo k úplnému
dobití baterií,« doplnil Mgr. Holubec.
Využívání elektrovozidel celosvětově roste, oblíbená jsou především v severských
zemích. Elektrovozidla, zejména skútry
a kola, se hodí nejen na cesty do zaměstnání či krátké projížďky po městě, ale také
k relaxaci. Navíc jsou řešením, jak zlepšit
kvalitu ovzduší a snížit hluk, což trápí Prahu stejně jako jiné metropole.
Přes počáteční vyšší pořizovací náklady elektrovozidel přináší jejich provoz významné úspory, a proto i u nás lze očekávat
jejich nárůst. Další nabíjecí stanice plánuje PRE postavit spolu s městskými částmi
v každém pražském obvodě a ve druhé
polovině roku i na parkovištích v centru,
u sportovních areálů a na záchytných parkovištích na okraji Prahy.
/sky/
FOTO: pre, a. s.
Havířov
testuje
sociální byty
FOTO: arCHIV
Spektrum
V současnosti slouží nabíjecí sloupky hlavně řidičům jednostopých elektrovozidel.
březen 2011
Spektrum
evropský
strom roku
premiérově
Obec v podhůří Nízkého
Jeseníku přibližně na polovině cesty mezi
městy Olomouc a Šternberk spoléhá až
do 6. března na hlasy příznivců svého Hromova dubu. Do tohoto data totiž můžete
na stránkách www.voting.treeoftheyear.
com hlasovat pro jednoho z finalistů mezinárodní ankety Evropský strom roku.
Její první ročník pořádá Nadace Partnerství ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí a Ministerstvem životního
prostředí. Českou republiku zastupuje vítěz
FOTO: arCHIV
› BOHUŇOVICE
Smart ed ve službách ZOO Praha vykazuje na jedno nabití dojezd téměř 140 km.
přírůstek do ZOO praha
Pro Hromův dub loni v národní anketě
Strom roku hlasovalo více než 12 tisíc lidí.
MO001095-19
loňské národní ankety, jímž je právě bohuňovický Hromův dub. Spolu s ním v anketě o nejsympatičtější strom Evropy soutěží
po jednom platanu z Bulharska a Maďarska,
dále lípa z Rumunska a dub ze Slovenska.
Hromův dub je poslední vzpomínkou
na souvislou výsadbu čtyř dubů, které zpevňovaly hráze dnes již zaniklého Velkého
rybníka. Své jméno dub údajně získal podle
uhlíře Hroma, jenž bydlel v chýši u rybníka.
Podle pověsti se silák Hrom vzepřel církevnímu hodnostáři a odmítl vstoupit do jeho
ozbrojené gardy. Své stavení pak zapálil
a zmizel v lesích. Více než 400 let starý Hromův dub v loňském roce vyhrál českou anketu Strom roku. Hlasovalo pro něj více než
/sky/
12 tisíc lidí.
březen 2011
ních veřejných dobíjecích stanic pro elektrovozidla v Praze (viz text na protější straně) se v ulicích české metropole objevil další
elektromobil typu Smart ed (electric drive).
K pražské záchranné službě, která vůz stejného typu stačila převzít od zástupci společností E.ON a Mercedes-Benz o několik
dnů dříve, se totiž v první polovině února
svým elektromobilem připojila i pražská
zoologická zahrada. Na roční zkušební provoz jí jej zdarma zapůjčila energetická společnost E.ON.
U slavnostního předání nechyběl ani
primátor hlavního města MUDr. Bohuslav
Svoboda. Jak při této příležitosti uvedl, pro
Prahu je nesmírně výhodné, že se začínají postupně objevovat konkrétní projekty
v oblasti chytré mobility, neboť výrazně
zvyšují kvalitu života ve městě. »Jsme připraveni tyto projekty podpořit nejenom
na celoměstské úrovni, ale i řešení jednotlivých městských částí. Nechceme preferovat
žádnou z technologií. Jediným kritériem
zůstává požadavek na maximální šetrnost
k životnímu prostředí,« dodal primátor.
Praha se chcet stát členem skupiny světových metropolí zaměřených na snižování
uhlíkové stopy a zavádění čistého automobilismu.
/zr/
Ocelový obr v Nasavrkách
› NASAVRKY
Pro rozhrnování, ukládání
a hutnění komunálního odpadu ze spádové oblasti Pardubicka, Chrudimska a Železných hor na skládce v katastru města
Nasavrky (okres Chrudim) je určen skládkový kompaktor Cat 816FII. Od společnost
Phoenix-Zeppelin, která je výhradním
prodejcem strojů Caterpillar pro Českou
republiku a Slovensko, jej minulý měsíc
převzala firma AVE CZ Odpadové hospodářství, s. r. o. Její dceřiná společnost AVE
Nasavrky si stroj pořídila formou pětiletého
operativního pronájmu.
Kompaktor je díky svým vlastnostem přizpůsoben pro práci v náročném provozu
na skládkách komunálního odpadu. »Stroj
je vybaven ocelovými koly se „špičkami“
s prodlouženou životností a velkým hutnicím účinkem. Pro účely ukládání a rozhrnování odpadu výrobce kompaktor vybavil zesílenou radlicí a zvýšenou ochranou spodku
FOTO: arCHIV pHOenIx-zeppelIn
FOTO: arCHIV nadaCe parTnersTVí
› PRAHA Takřka současně s instalací prv-
V Česku již pracuje deset skládkových
kompaktorů značky Cat.
stroje. Pohon obstarává výkonný motor
značky CAT C9 nové generace, který splňuje
náročné předpisy pro provoz jak po stránce
emisní, tak hlukové,« řekl Josef Tvrdík, prodejce stavebních strojů Caterpillar ve Phoenix-Zeppelin. »Kompaktor přispěje k ještě
vyššímu využití skládkového objemu a dalšímu omezení případných úletů,« dodal
Ing. Luboš Kačírek, MBA, předseda předsta/xy/
venstva AVE Nasavrky.
5
Kauza
přímá volba starostů: největší
rozruch budí otázka kompetencí
Zatím vše spíše hovoří pro to, že přímé volby starostů se dočkáme už v příštích komunálních volbách v roce 2014. Bude
však mít takový starosta silnější pozici vůči zastupitelstvu,
jímž nebyl zvolen, a tudíž mu ani není odpovědný?
co si vEzmEmE za své z analýzy?
Zatím však není nic rozhodnuto a nelze dokonce ani vyloučit, že z přímé volby starostů nakonec ještě, alespoň v roce 2014, sejde.
Nebo že se bude jednat o jejím zavedení
na všechny obce bez ohledu na počet obyvatel. Jisté je, že už existuje Ministerstvem
vnitra vypracovaná analýza, jež se zabývala
možnostmi přímé volby starostů v menších
obcích a kterou letos v lednu vzala na vědomí i vláda. Následně dostala výsledky
analýzy k projednání Legislativní rada vlády, avšak o harmonogramu přípravy přímé
volby se dosud stále vyjednává. Převládá
však stanovisko, že přímá volba starostů by
se měla stát součástí nového komplexního
volebního kodexu, jehož přijetí se předpokládá v říjnu 2012 (možná i dříve, aby se
podle něho postupovalo už v krajských volbách 2012). Podle nové úpravy by se však
starostové měli volit přímo s velkou pravděpodobností už v roce 2014.
K jakým hlavním závěrům analýza dospěla? Výhody přímé volby starostů se
obecně spatřují zejména v posílení mandátu, pozice a autority starosty při naplňování
jeho volebního programu, zavedení přímé
odpovědnosti občanům za výkon funkce
a s tím souvisejícího většího zapojení občanů do rozhodovacích procesů v obci. Snaha
o zavedení přímé volby starostů v ČR se odvíjí od nedostatků současného stavu právní
úpravy obecního zřízení a fungování organizace místní samosprávy. Mezi těmito nedostatky se nejčastěji uvádějí:
n neznalost a nezájem veřejnosti podílet
se na rozhodování komunálních orgánů;
n ze strany občanů ztotožnění rozhodo-
6
vací činnosti zastupitelstva a rady s osobou
starosty;
n v menších obcích často pouze formální výkon pravomoci zastupitelstva s tím, že
vlastní výkon činnosti a zásadní rozhodování vykonává starosta;
n starosta je často zvolen na základě koaliční dohody politických stran, aniž získal
nejvíce hlasů ve volbách;
n radními se stávají politici bez odborné
vybavenosti potřebné k výkonu rozhodovací činnosti, která je tak fakticky soustředěna
v rukou vedoucích úředníků;
n v malých obcích, zejména tam, kde se
nevolí rada obce, mají volby již nyní charakter blížící se fakticky přímé volbě.
Autoři analýzy navrhují tyto změny:
n zakotvit přímou volbu starosty (primátora, hejtmana) se silným politickým mandátem a pod jasnou kontrolou veřejnosti;
polovičaté řEšEní? i to všaK
můžE razit cEstu do budoucna
JUDr. Stanislav Polčák, předseda poslaneckého Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, zdůrazňuje, že zvažované řešení nechat v příštích komunálních volbách
přímo volit starosty jen v menších obcích
představuje nejmenší možný zásah do současné organizace územní samosprávy.
»Měl-li by starosta vykonávat určité pravomoci jako vyhrazené, aniž by si je zastupitelstvo mohlo vyhradit, bylo by nutno
změnit Ústavu. Navržená koncepce předpokládá odvolání starosty v místním referendu. Nová úprava bude počítat s přímou
Slováci volí přímo své starosty a primátory už od roku 1990
Institut přímé volby starostů a primátorů je na Slovensku součástí
zákona o volbách už od roku 1990. Platí pro všechny města, obce
a městské části Bratislavy a Košic.
Přímá volba více personifikuje rozhodovací procesy. Klade větší
důraz na osobní odpovědnost než na politické zázemí. Změna
na nepřímou či dvoukolovou volbu by podle našeho názoru nebyla
přínosem. Přímá volba občany dává starostům a primátorům větší
váhu, důvěryhodnost, ale klade na ně i větší odpovědnost. Zároveň
chrání místní samosprávy před nárůstem přímých politických vlivů.
Zákon o obecním zřízení definuje široké spektrum práv a povinností starosty. Ten například svolává a vede jednání zastupitelstva
obce a rady obce, vykonává správu obce a je statutárním orgánem obce (vydává pracovní řád, organizační
řád i vnitřní předpisy pro odměňování zaměstnanců obce). Domnívá-li se, že usnesení zastupitelstva obce
odporuje zákonu nebo že je pro obec zjevně nevýhodné, může jeho výkon pozastavit. Může uložit pokutu
do výše 6638 eur právnické nebo fyzické osobě oprávněné pro podnikání. Rozhoduje ve všech věcech, které nejsou zákonem či statutem obce vyhrazeny zastupitelstvu obce. Funkce starosty je neslučitelná s funkcí
poslance (na Slovensku si podrželi pojmenování »poslanec« i pro zastupitele obce – pozn. redakce), proto
do 60 dnů od složení slibu starosty pověří svým zastupováním v zastupitelstvu obce jiného poslance, kterého může z tohoto zastupování kdykoliv odvolat.
Výkon funkce starosty nelze sloučit ani s prací zaměstnance obce, v níž byl starosta přímo zvolen do svého
úřadu, s prací ve statutárním orgánu rozpočtové organizace nebo příspěvkové organizace zřízené obcí, v níž
byl zvolen. Starosta nemůže být ani předsedou samosprávného kraje nebo vedoucím zaměstnancem orgánu
státní správy.
Jistěže nelze vyloučit situaci, kdy se starosta (primátor) dostane do ideového nebo jiného sporu s většinou
v zastupitelstvu. Pak musí obě strany sporu přijmout ústupky a hledat kompromisní řešení při prosazování svých volebních programů a rozvojových plánů obce. Tento politický aspekt však nelze nikdy vyloučit
a kompromisy v tomto smyslu by bylo nutné velmi často hledat i tehdy, pokud by starostu nebo primátora
volilo zastupitelstvo.
Poslední novela zákona o obecním zřízení reagovala na určitou nerovnováhu ve vztazích mezi starostou
a zastupitelstvem. Vyřešila to tím, že kompetence rozhodovat o zástupci starosty byla přesunuta na starostu. Zároveň lze, aby města nad 20 tisíc obyvatel měla po dvou zástupcích primátora, což dává větší šanci
širšímu politickému spektru zastoupenému v zastupitelstvu participovat na moci i na vnitřní kontrole. n
FOTO: ARCHIV
E
xperiment, v němž by se »pokusnými králíky« měly stát menší obce?
Ing. Josef Bartoněk, předseda Sdružení místních samospráv ČR (SMS), v němž
mají výrazné zastoupení zejména menší
sídla, tuhle myšlenku jednoznačně odmítá.
To, že se přímá volba starostů zřejmě nejprve ověří pouze v menších obcích, nepovažuje za zneklidňující. »Naše členské obce se
nebojí být předmětem tohoto „experimentu“ – a spíše než než aby se cítily být v nějakém podřadném postavení, to naopak
berou jako příležitost stát se jakýmsi předvojem v prosazování přímé demokracie.
Podle našich starostů měla být přímá volba
zavedena už dávno. Za současné politické
situace však asi neexistuje jiná možnost než
posilovat prvky přímé demokracie jen postupně,« poznamenává předseda SMS.
učinit starostu osobně odpovědným
za výkon veřejné moci v obci i chod úřadu;
n změnit postavení rady obce, která by
byla jmenována z významných odborníků;
Radu by jmenoval starosta, který by si tak
sám vybral tým svých spolupracovníků;
n změnit rozdělení kompetencí mezi orgány územní samosprávy, tedy jasně oddělit koncepční a strategické rozhodování, jež
by příslušelo zastupitelstvu, a operativní
rozhodování, které by náleželo starostovi.
n
JozEF turčÁny
výkonný podpředseda Sdružení měst a obcí Slovenska (ZMOS)
březen 2011
volbou tam, kde nebude zřízena rada obce.
Osobně jsem se už smířil s tím, že nemůžeme jít cestou jednoznačně vhodnějšího
postupu změny Ústavy a nového vymezení
pravomocí mezi orgány obecní samosprávy s cílem uspořádat je v logice základní
odpovědnosti přímo voleného starosty.
Sáhneme po polovičatém řešení, leč myslím, že voliči si ve střednědobém horizontu
tuto změnu vynutí na úrovni celé samosprávy, protože si nenechají vysvětlit, proč
se někde volí starosta přímo a jinde je jeho
výběr dán zákulisním vyjednáváním,« tvrdí
JUDr. Stanislav Polčák.
na čEm dialog vÁznE přEdEvším
Podle jeho slov existují ovšem i určitá rizika spojená s přímou volbou starostů.
Například finanční náročnost, vyšší míra
možné politizace komunálních problémů,
jež by mohla vyústit v účelové a opakované obtěžování voličů referendy o odvolání
starosty. »Zásadní riziko však představuje
kompetenčně slabý přímo volený starosta,
protože nesplní očekávání voličů. Myslím,
že rizik není málo, ale je i hodně pozitivních
příležitostí. Ty převažují nad riziky, pouze
vyžadují dostatek politické odvahy,« říká
šéf výboru pro veřejnou správu a regionální
rozvoj dolní komory Parlamentu. Domnívá
se, že pro hledání kompromisu i na vládní
úrovni bude nejsložitější kompetenční vymezení postavení přímo voleného starosty
vůči zastupitelstvu.
»Přímo volený starosta by byl na zastupitelstvu nezávislý, nemohl by jím být odvolán a nebyl by mu ani za výkon své funkce
odpovědný,« vysvětluje JUDr. Stanislav Polčák. »Nabízejí se dvě základní řešení: Buď
neslučitelnost funkce starosty s funkcí člena zastupitelstva. Nebo řešení, že starosta
z titulu své funkce bude členem zastupitelstva. Zastupitelstvu by měla příslušet
zásadní koncepční rozhodovací pravomoc,
většina výkonných pravomocí by náležela
starostovi.«
nEbyl by lEpší volEbní systém
s většinovými prvKy?
Předseda Svazu měst a obcí ČR (SMO), poslanec Evropského parlamentu Ing. Oldřich
Vlasák otevřeně přiznává, že se mu myšlenka přímé volby starostů příliš nezamlouvá.
Podle jeho slov se k tomuto institutu negativně staví i většina členů SMO a svaz jako
celek nadále jeho zavedení nepodporuje.
»Aktuálně jsou navíc naše postoje ovlivněny pozitivními či negativními zkušenostmi z voleb a povolebního vývoje. Svaz
dlouhodobě volá po přechodu na volební
systém s většinovými prvky včetně aplikace
preferencí tak, aby se do zastupitelstva dostali kandidáti s největším počtem hlasů,«
vysvětluje Ing. Oldřich Vlasák nejen svůj
postoj. »Na tento prvek přímé demokracie
musíme nahlížet v širším kontextu uspořádání politického systému v naší zemi, který
se opírá o zastupitelský model. Ten u nás
funguje poměrně bezproblémově. Proč jej
tedy v případě samospráv měnit?«
Zkušený komunální politik, navíc i dlouholetý europoslanec nemůže nevidět poptávku po přímé volbě. »Její zavedení by
březen 2011
IluSTRAční FOTO: DAgMAR HOFMAnOVá
Kauza
Také pro obec Bukvice (necelých 150 obyvatel) na Jičínsku platí značná pravděpodobnost,
že si tam občané už v roce 2014 budou volit starostu/starostku přímo.
Jak přímou volbu vidí starostové tří menších obcí
n Vladimír Sedláček, starosta obce Mistřice
(1165 obyv.), okres Uherské Hradiště:
Přínos přímé volby starostů vidím v tom, že by se tak
posílil mandát starosty, neboť by se pro něj – jako
pro konkrétního kandidáta – vyslovila většina obyvatel obce. Rizikem by se však mohly stát případné
snahy o kupování si hlasů voličů. Větší roli by asi
hrály i osobní sympatie/antipatie obyvatel obce
k jednotlivým kandidátům, kteří by se přímé volby
starosty účastnili. Dosavadní legislativní úprava postavení starosty vůči ostatním orgánům obce se mně
zdá vyhovující. Vadí mi však poměrný volební systém
pro volbu zastupitelstva obce. Pro komunální volby
bych rozhodně upřednostnil většinový systém.
n Ing. Karel Dušek, starosta obce Horní Pěna
(592 obyv.), okres Jindřichův Hradec:
Z pohledu obcí naší velikosti bych se přímé volby neobával. Bylo by to naopak dobré zrcadlo veřejného
mínění nastavené tomu kterému kandidátovi na post
starosty. V čem však spatřuji velký problém, je ono,
z poslední doby známé, »kupčení s voličskými
hlasy«. Myslím si, že by bylo docela reálně možné,
aby určitá skupina lidí takto obec ovládla a nakonec
ji i de facto vytunelovala a zmizela. Do doby, než
bude nějakou zákonnou úpravou tomuto fenoménu
účinně zabráněno, bych přímou volbu nepodpořil.
Kdyby však měla být přímá volba starosty uzákoněna, pak by měla platit pro všechny obce a města bez
bylo politickým rozhodnutím. Legislativní
komise SMO doporučila zaměřit se v diskusi jen na obce, kde není volena rada. V nich
starosta vykonává kompetence rady, což je
jediné rozlišovací hledisko. Jinak by mohla
být narušena rovnost mezi obcemi. Uvědomme si, že už teď má starosta v obci, kde
se nevolí rada, mnohem více kompetencí
než v obci, která radu má. Navíc v menších
obcích politika bývá především o osobnostech, lidé se tam navzájem znají, a de facto
tak volí spíše osobnosti než politické strany,« poznamenává předseda Svazu měst
a obcí.
K případnému novému nastavení kompetencí přímo volených starostů Ing. Ol-
výjimky. Ovšem to asi není v zájmu řady reprezentací
větších měst, už od okresních výše. V nich totiž obsazení postu starosty a místostarostů bývá otázkou
politikaření, a to již na úrovni okresních měst.
Pokud jde o postavení přímo voleného starosty
a případné nové vymezení jeho kompetenci k dalším
orgánům obce, domnívám se, že pravomoci starosty
obce jsou dostatečné už nyní, a dál bych je z výše
uvedených důvodů neposiloval. naopak je nezbytně
nutné, aby správně fungovalo zastupitelstvo obce
spolu s výbory obce (finančním a kontrolním). Vše je,
jak se říká, »o lidech«. Kdo se tedy uchází o post starosty či o post člena zastupitelstva obce již dopředu
s nějakými nekalými úmysly, ten se bude vždy snažit
najít nějakou skulinu v zákonech ve svůj osobní
prospěch, ať je momentálně legislativa jakákoliv.
Martina Hejná, starostka obce Malovice
(650 obyv.), okres Prachatice:
n
Osobně jsem pro přímou volbu starosty. V posledních komunálních volbách občané beztak vybírali
členy zastupitelstva jmenovitě a nevolili strany.
Rozhodovali se podle aktivity jednotlivých kandidátů
a jejich zásluh, nikoliv na základě známostí nebo
nějakých planých předvolebních slibů. Přínosem
přímé volby by byla její lepší průhlednost a vyloučení
případných následných »výměnných politických
obchodů« v rámci zastupitelstva, které by starostu ze
svého středu už nevolilo.
/rš/
dřich Vlasák dodává: »Šlo by především
o politické rozhodnutí, zda učinit zásah
do Ústavy, který by byl pro posílení kompetencí starosty nutný. Nebo jestli by stačilo provést spíše kosmetické změny pouze
na úrovni zákona o obcích. Pokud nedojde
k úpravě Ústavy a posílení kompetencí starosty jako orgánu obce, pak se samozřejmě
starosta může stát prakticky žadatelem
o podporu zastupitelstva. Zvolena však
může být i velmi kontroverzní osoba, která
nebude schopna se zastupitelstvem vůbec
spolupracovat, což může vést i k omezení
n
rozvoje obce.«
ivan ryšavý
7
Ekonomika
Bydlení nelze ponechat
na pospas pouze developerům
Letošní úsporná opatření si vyžádala i škrty v dotačních titulech vypisovaných každoročně Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR). O významu a budoucnosti státní podpory bydlení
jsme hovořili s ministrem Ing. Kamilem Jankovským.
P
n Někteří představitelé obcí požadují
opustit rozsáhlý systém národních dotací a část těchto peněz přesunout přímo
do rozpočtů obcí. Usiluje o to i skupina
poslanců z řad starostů. Jaký je váš názor?
Každý dotační titul je vázán na plnění státní resortní politiky. Pokud je v centru zrušíme a posílíme o to neúčelově rozpočty obcí,
znamená to, že stát rezignuje na konkrétní
politiku, neboť nelze očekávat, že se jí obce
ujmou plošně a dobrovolně samy. Zrušímeli například dotace na budování obecní infrastruktury pro následnou bytovou výstavbu, znamená to, že obcím nedáme možnost
samostatně aktivně vytvářet nové zóny pro
bydlení a necháme je napospas developerům. Budiž. Jestliže nebudou třeba dotace
na obnovu drobné vesnické sakrální architektury, dáme tím najevo, že stát už o podporu těchto drobných památek přestal mít
zájem. Budiž. Když nedáme dotace tvořící
bonusovou odměnu za úspěch v soutěži
Vesnice roku, můžeme tuto soutěž de facto
zrušit. Jestliže zrušíme dotace na výstavbu
sociálních bytů, sdělíme tím, že problém
bydlení vybraných sociálních skupin stát
přestává vnímat a nechá jej na řešení pouze
obcím nebo charitám. A tak dále…
Nejste tedy pro škrtání dotací?
Nejsem pro plošné škrtání všech forem
dotací do obcí. Ale když se některé z nich
ukážou jako překonané, budu ten první, kdo
je bude chtít zrušit. Ano, je možné na jedné
straně rušit, ale je třeba případ od případu
zodpovědně říci, zda onu konkrétní dotaci
společnost vyžaduje nebo není-li naopak
ona dotace kontraproduktivní, zda třeba
náhodou zbytečně nevytlačuje soukromou
iniciativu z trhu. A poznamenávám, že pojem »rozsáhlý systém národních dotací«
je trochu úsměvný. Neumím zcela přesně
n
8
n Není zájem soukromých investorů vyvolán tím, že jde v podstatě o velkorysý dar
od státu?
Soukromý sektor dostal stejné podmínky
jako obce. To je také jedna z obecných dotačních podmínek politiky Evropské unie.
Všem stejně.
FOTO: ARCHIV
o posledních změnách ve Státním
fondu rozvoje bydlení (SFRB), k nimž
došlo po loňských parlamentních
volbách, je jeho organizační struktura velmi jednoduchá a jeho současným úkolům
plně vyhovuje. Ministr Ing. Kamil Jankovský v té souvislosti připouští, že případná
potřeba dalších, ovšem už spíše jen dílčích
změn by mohla nastat pouze tehdy, kdy by
fond byl v budoucnu pověřen nějakými zásadně novými úkoly.»SFRB se již dnes zaobírá přípravou financování na další období.
Chtěl bych tvorbě jeho rozpočtu dát delší
vizi, než je pouze jeden rok,« konstatuje šéf
rezortu místního rozvoje.
Čím si vysvětlujete malý zájem obcí?
Zájem obcí o výstavbu sociálních bytů
za relativně tvrdých dotačních podmínek
klesá. Ale to nic nemění na faktu, že o výstavbu takových bytů je obecně zájem
v soukromé sféře. Pokud tedy privátní sektor v tomto směru zastoupí municipální
sféru, bude to jedině dobře.
n
Ministr Ing. Kamil Jankovský: Za současných relativně tvrdých podmínek klesá
zájem obcí o výstavbu sociálních bytů.
Nicméně obecně je o ni zájem v soukromé
sféře. Zastoupí-li tedy privátní sektor municipální sféru, bude to jedině dobře.
odhadnout situaci v jiných resortech, ale
na Ministerstvu pro místní rozvoj se proti období let 1997–2006 nyní rozděluje ze
státního rozpočtu směrem do obcí řádově
třetina tehdejších objemů. A to mluvím
v absolutních číslech. V reálných cenách by
to bylo ještě mnohem méně.
n Jaký ohlas měl program na podporu výstavby sociálních bytů, vyhlášený předloni? Letos nepokračuje, jaký je důvod?
Dotace na výstavbu sociálních bytů plynuly od roku 2004 prostřednictvím titulu
Výstavba podporovaných bytů, kde mohly
být investorem pouze obce. Proto nebyl zájem ostatních případných subjektů, které
by případně tento druh bydlení také rády
rozvíjely, dost dobře měřitelný. O to více se
očekával nový dotační titul, který spravuje Státní fond rozvoje bydlení a umožňuje žádat o dotace každému. Výsledky jsou
překvapivé – převažují soukromí žadatelé.
Žádostí bylo podáno celkem 54, smlouvy
byly uzavřeny s 29 žadateli, z nichž bylo
15 fyzických a 11 právnických osob a jen
tři obce. To je pozitivní zjištění, protože to
znamená, že lze do určité míry získat pro
tento typ výstavby i soukromý sektor. V letošním roce byl program pozastaven pro
nedostatek zdrojů v rozpočtu fondu. Dále
pokračuje pouze program podporovaných
bytů, který by měl letos mít k dispozici asi
200 milionů korun.
n Je vůbec třeba stavět sociální byty? Někteří kritikové programu poukazují na to,
že existuje značné množství neobsazených
bytů, které by mohly sloužit jako sociální.
Mimochodem, má vůbec někdo přehled
o tom, kolik prázdných bytů existuje?
Již dlouhodobě je na každoroční výstavbě malého množství bytů přísně určených
pro vybrané sociální skupiny obecná shoda napříč celým politickým spektrem. Hovoříme ale o malém počtu, přibližně 300
bytů ročně. Proti období let 1997–2005,
kdy to bylo mnohdy až o řád více, jde o zanedbatelné množství. Jistě, neobsazené
byty mohou sloužit jako sociální, proti
tomu nic nenamítám. To lze jedině přivítat. Prozatím však máme stále požadavky
na podporu vzniku dalších nových sociálních bytů. A to i za velmi tvrdých dotačních
podmínek, které jsou poslední roky nastaveny. Zřejmě to vyplývá ze skutečnosti, že
byt není věc movitá, která se dá přestěhovat z místa nadbytku do místa nedostatku. Volné byty jsou především tam, kde je
vysoké tržní nájemné, tedy v soukromém
vlastnictví; nejde tedy o byty vhodné pro
námi vybrané sociální skupiny. Obce, pokud vím, nějaké nepřeberné množství volných bytů pro sociální účely také nemají.
A na jejich sociálních odborech přitom
zpravidla bývá stálý seznam čekatelů.
n Jak hodnotíte program Úvěry na modernizaci bytů?
Ten obce standardně a dlouhodobě využívají, protože jde o praktický, relativně
jednoduchý, úspěšný a rozpočtově nenáročný program, kdy se prostředky vracejí
zpět, dokonce i mírně zhodnocené. Pomáhá především v menších obcích a městech.
V řadě z nich v minulosti nastartoval místní
fondy podpory bydlení. Program nutí investory ke spoluúčasti, a tak vtahuje do procesu místní soukromé finanční prostředky.
V loňském roce byl rozsah programu relativně slabší především proto, že po dvouleté přestávce, kdy byl znovu obnoven, s ním
obce už nepočítaly. Státní fond uzavřel jen
březen 2011
Ekonomika
16 úvěrových smluv v objemu asi 70 milionů korun. Program by měl fungovat i nadále. Nevidím důvod k tomu jej opouštět.
Co bude dál s programem Panel?
Ten je mimořádně úspěšný. Zejména bytová družstva a společenství vlastníků bytů
jej považují za prvořadou možnost, jak udržet kvalitu bydlení ve starší zástavbě. Svým
rozsahem je víc než srovnatelný s ostatními
programy. Zatímco ty ostatní podporují
vznik bytů okolo 100–200 bytových jednotek ročně, Nový Panel znamená podporu
zhruba 0,1 mil. bytů ročně! Je sice určen pro
panelové i nepanelové byty, ale zejména ty
staré panelové jej potřebují velmi nutně,
protože vykazují vysokou míru technického
i morálního opotřebení. Z celkem 1,2 mil.
bytů v panelových domech je zatím opraveno zhruba 0,7 mil. bytů, ovšem z nich asi
jen polovina komplexně. Proto se o další
peníze do rozpočtu SFRB na program Nový
Panel chci osobně zasadit.
n
n Bude Státní fond rozvoje bydlení existovat i nadále a ve stejné podobě?
Organizační struktura tohoto fondu je
velmi jednoduchá a jeho současným úkolům plně vyhovuje. Poslední změny proběhly loni po volbách. Potřeba dílčích změn
by mohla nastat pouze v případě, že by byl
v budoucnu pověřen nějakými zásadně
novými úkoly. V současné době klesl počet
jeho pracovníků asi o 20 %, což je poměrně drastické omezení aparátu. Ale taková je
ekonomická nutnost. Fond se již dnes zao-
Nejsem pro plošné škrtání všech forem dotací. Ale
když se některé z nich ukážou jako překonané, budu
první, kdo bude požadovat
jejich zrušení.
bírá přípravou financování na další období.
Chtěl bych tvorbě jeho rozpočtu dát delší
vizi, než je jen jeden rok.
n Měla jsem na mysli to, že v poslední
době byly slyšet určité úvahy o oprávněnosti existence mimorozpočtových prostředků, tedy fondů…
Tyto námitky existují a existovat budou.
V některých ekonomicky rozvinutých členských zemích Evropské unie podobné fondy fungují skvěle. Jsou však i státy s dobře
fungující bytovou politikou, kde takové fondy vůbec nemají. A není to tím, že by někde
vládla levice a jinde pravice. Jde o to, abychom se dlouhodobě shodli, co je pro bytovou politiku v naší zemí prioritou. Teprve
pak, o úroveň níže, lze řešit, zda státní fond
ano či ne. Fondy mají četné výhody včetně
té, že jsou méně závislé na vůli momentální
vlády. A to je zřejmě hlavní výtka. Ministra
financí chápu, ovšem osobně bych SFRB
nerušil, a to minimálně do konce deregulačních procesů v nájemném a do doby, než
bude většina bytových a zejména panelových domů komplexně opravena a zateplena. Ale najde-li vláda jiné řešení, nebudu
tvrdit, že není možné.
n Letos ve větší části republiky skončila
regulace nájemného. Nakolik pokročilo
sestavování cenových map?
Informativní databáze místně obvyklého nájemného, kterou novináři zkratkovitě
přejmenovali na cenové mapy, ačkoli tento
pojem je v právním systému určen pro zcela jinou veličinu, se v současné době (počátek února – pozn. red.) zpracovává. Termín
konec února zatím platí.
n Způsobil konec regulace nájemného
nějaké zásadnější problémy?
S uspokojením mohu konstatovat, že
obě katastrofické vize, které mnozí odborníci před koncem roku publikovali, se
nenaplnily. Především nedošlo k zahlcení
soudů žalobami na nájemné. Podle našich
informací, byť zatím neověřených, byly
k letošnímu 10. únoru na celém území republiky podány pouze tři žaloby na určení
nájemného. A pokud někteří finanční analytici předpovídali, že se ceny nájemného,
zejména neregulovaného, »utrhnou« – jak
zněla ta druhá katastrofická předpověď,
pak byli také zklamáni. Statistika lednové
inflace u bytů s regulovaným nájemným
představuje nárůst o 6,3 %, u bytů se smluvn
ním nájemným 0,6 %.
jiřina ondráčková
www.avia.cz | tel.: 800 224 422
let
záruka
záruka
na celé vozidlo bez
omezení kilometrů
na prorezavění
karoserie kabiny
Stará láska nerezaví
Jediné nákladní vozidlo s kompletně
pozinkovanou karoserií kabiny
březen 2011
MO001107-1
ZALOŽENO 1919
9
Ekonomika
zlepšit hospodaření? jistě,
ale nezaměňme nástroje za cíl
Zaslepená touha mnoha radnic bezhlavě hned a okamžitě
aplikovat moderní metody řízení, aniž by pochopily jejich
smysl a ujasnily si, zda je pro daný cíl opravdu potřebují, vede
ke zbytečnému plýtvání veřejnými prostředky.
S
tále častěji se v mnoha městech a obcích setkávám s tím, že tam po loňských komunálních volbách začali jistě chvályhodně hledat možnosti, jak zlepšit
své hospodaření. Motivují je k tomu i nižsí
daňové příjmy, přičemž především nastupuje snaha omezit výdaje. Ovšem vedení
měst a obcí své úsilí často cílí nesprávným
směrem nebo volí málo účinné nástroje. Tak
se zbytečně, bez efektu, koncepce a smyslu
utrácejí peníze za drahé nástroje řízení přebírané z podnikatelského sektoru.
Pravdou je, což bych rád zdůraznil, že
podnikatelský sektor se pro veřejnou správu naprosto správně stále více stává inspirací a vzorem. Má totiž mnohem větší motivaci efektivněji fungovat, sice zisk a peníze.
Vedle toho musí, pokud působí v konkurenčním prostředí, poskytovat kvalitní službu. Touha po zisku a konkurence působí po
celá staletí, díky čemuž vznikly firmy »štiky«
– ale také, postupem času, velcí nenasytní
žrouti. Ti však stále více tloustli, až se přetvořili v neohrabané monopoly a oligopoly.
Také veřejná správa byla inspirací firmám
– například internet vznikl ve školství. Nicméně mnoho efektivních metod řízení má
svůj prvopočátek především ve firmách.
Proto nyní různé dotační nástroje podporují aplikaci řady nástrojů řízení přebíraných z podnikatelského prostředí.
Samosprávy se ve snaze racionalizovat
své hospodaření dopouštějí školáckých
chyb. Chtějí snížit výdaje a zlepšit efekt,
takže cíl mají shodný s podnikatelským
sektorem. Ovšem mnohdy chabá znalost
moderních metod řízení nebo zaslepená touha tyto metody ihned a bez náležité přípravy ve své praxi uplatnit vedou
k tomu, že radnice za jejich aplikaci zbytečně utrácejí.
když nEvímE, co chcEmE,
alE chcEmE to okamžitě...
n Chyba číslo 1: Samospráva nemá priority a cíle a chce racionalizovat. Pokud
možno okamžitě po volbách, hned! Je třeba
provést reorganizace, racionalizace, audity,
propouštění, škrty a revoluce...
Samosprávy se často dopouštějí chyby,
kterou bych snad nejlépe charakterizoval větou »Nevíme, co chceme, ale chceme
to okamžitě«. Cíl velmi často chybí, a proto
jej nelze dosáhnout.
Doporučení: Ujasněte si nejdříve dobře
cíle a priority a teprve až potom nakupujte
jejich naplnění.
10
Zastupitelstva dlouze řeší
nákup stroje pro technické
služby, ale málokdy se zabývají efektem, který vyžadují. Tedy čistými chodníky, udržovanou zelení...
PotřEBujEmE ProcESní audit,
nEBo nižší náklady?
n Chyba číslo 2: Samospráva nakupuje
nástroj, nikoliv cíl (efekt). To váže na předchozí chybu. Samosprávy vyhlásí výběrové
řízení, aby si pořídily nástroj, o němž často
ani nevědí, co znamená. Běžně se setkávám
s případy, kdy radnice nakoupily drahý procesní audit, software na projektové nebo
procesní řízení apod. s vidinou, že tento
software či audit vykoná zázrak a zlepší jim
řízení. To je velký omyl. Každá firma, která
je zaměřena na procesní audity a řízení, nabízí efekt. Firmy, které chtějí snížit výdaje,
nakupují snížení výdajů, nikoliv software či
procesní audit. Firmu, objednávající si racionalizace, zajímá výsledek, méně nástroj,
díky němuž nastala pozitivní změna.
U obcí a měst je to opačně. Nakupují se
nástroje CAF, procesní audity, personální
audity, projektové řízení, ale pravým cílem
je, že radnice chce snížit provozní výdaje,
například o 10 mil. Kč při zachování či zlepšení výsledků organizace. To je neustále se
opakující chyba. Zastupitelstva se často hodiny zabývají nákupem stroje pro technické
služby, ale málokdy kontrolují a řeší definici
výsledku, který požadují. Tedy čistotu chodníků, udržovanou zeleň, bezpečné ulice.
Baví se hodiny o nástroji místo o efektu.
Doporučení: Nakupujte naplnění vašich
cílů, nikoliv nástroje.
vydávat PEnízE »za nic«?
až Příliš Běžný jEv
n Chyba číslo 3: Zažité utrácení a špatné nakupování veřejných služeb. Samospráva, stejně jako ústřední vláda, nebude
nikdy nikým jiným než vrchním nákupčím
s určitou omezenou možností ovlivnit pravidla života.
Volám marně po změnách už od dob, kdy
jsem byl na Ministerstvu financí. Pokaždé je
to stejné. Rozpočet, a to nejen obecní, nýbrž
bohužel i ten státní, se sestavuje tak, že si
vezmeme čísla rozpočtu předchozího (skutečnosti) a plánujeme podle nich rok následující. Obce i stát vyjednávají o rozpočtu
místo toho, aby nakupovaly služby a měly
nastavený systém controllingu. Zkrátka,
několik málo peněz přidáme či něco málo
ubereme, a to podle pocitu a místa, kam
peníze tečou. Nesleduje se efekt výdajů. Je
to, jako byste přišli do obchodu s potravinami a prodavači sdělíli: »Minulý rok jsem
tu v lednu utratil 1000 Kč. Takže tady je
1050 Kč a něco mi dejte«.
Samospráva ani vlastně neví (jen tuší),
tím méně v tom má jasno vláda, jaké služby, v jaké kvalitě a za kolik pro občany
nakupuje. Ani občanovi není známa cena
veřejně nakupovaných služeb, jejichž je
příjemcem. U zubaře nedostaneme účet:
»Pane Nováku, dělá to 4211 Kč, ale zaplatil
to za vás stát, neboť platíte daně.« A pan
Novák by mohl posoudit, že za takové peníze je ta služba dobrá nebo špatná. Ředitel příspěvkové organizace chce po samosprávě peníze, jenže ta se ho neptá: »Pane
řediteli, co za to našim zákazníkům (občanům) nabídnete, jak jsou naši občané
s vašimi službami spokojeni, co očekávají?« Tím méně získá samospráva informace
o tom, jaké služby zákazníci organizace
čerpají, jak reagují na současné služby, jaké
má organizace výsledky ve vazbě na občany a jaké jsou trendy ve službách. Nikdo
se v procesu rozpočtování nezajímá o to,
co chce zákazník (občan, zaměstnanec,
podnikatel…), ani o to, jaká je cena a kvalita poskytovaných služeb. Nikdo se neptá, kam se ubírají služby, jaký objem jich
nakupujeme a v jaké kvalitě. Ani příjemci
obecních peněz tak nepřemýšlejí, nejsou
k tomu vedeni.
Výsledkem je, že samospráva pro občany často nakupuje nepotřebné, nekvalitní
a drahé služby – a dokonce o tom ani sama
neví. Úspěch samosprávy se tím výrazně
omezuje! Příliš často se vyhazují peníze
za nic, to je jádro pudla.
Doporučení: Samospráva by měla změnit
proces »vyjednávání o rozpočtu« na proces
»nakupování služeb a controlling«.
nEž začnEtE nakuPovat
naPlnění Svých cílů
Dříve než začne podnikat zásadní změny
a nakupovat moderní nástroje řízení, by si
samospráva ideálně měla ujasnit cíle, revidovat strategické dokumenty řízení města –
a teprve až potom nakupovat plnění svých
cílů. Pak se lze směle a efektivně vrhnout
na revoluce, změny a zlepšování úřadů, orn
ganizací a společností měst a obcí.
luděk tESař
ekonom – specialista na veřejné finance
a hospodaření obcí
březen 2011
Ekonomika
jste na protikorupční mapě?
z
atímco na národní úrovni si boj
proti korupci vynucuje rozsáhlejší
a komplikovanější reformu systému
zahrnující koordinaci a zapojení celé řady
složek státní moci, v případě územních
samosprávných celků jsou žádoucí kroky
proti korupci v mnohém jednodušší, jak
po stránce jejich tvorby, tak uskutečnění.
Představy o tom, jak účinně omezit korupci, se však mohou značně lišit, a ne všechny
kroky, byť dobře míněné, musí být ve skutečnosti účinné.
tvorBa ProtikoruPční StratEgiE
Jak poznat účinnou protikorupční politiku města? Na co by se měla zaměřit a co
by mělo být jejím obsahem? Odpovědi lze
nalézt u amerického profesora ekonomie
Roberta Klitgaarda, který je respektovaným
odborníkem v boji proti korupci a autorem
známého korupčního vzorce: korupce =
monopol moci + volnost v rozhodování
– odpovědnost (která zahrnuje také transparentnost). Podle něj by protikorupční
strategie měla klást větší důraz na prevenci
než na represi a zaměřovat se na řešení systémových problémů než na zkorumpované
jedince (politiky, úředníky). V tomto pojetí
není korupce chápána jako pouhé selhání
jedinců, nýbrž jako chyba v systému.
Protikorupční strategie je tedy cestou
k maximálnímu možnému snížení rizika
korupce. To lze v jednotlivých rozhodovacích procesech posuzovat právě pomocí
Klitgaardova vzorce. Různé typy i fáze rozhodovacích procesů vyžadují odlišný protikorupční přístup: Tak třeba má-li jeden
úředník příliš velký monopol moci (celé
rozhodnutí je zcela v jeho kompetenci)
a není žádoucí nebo možné proces rozdělit či do něj zapojit další osoby, vykompenzuje se toto zvýšené korupční riziko
IlUSTRAČNÍ FOTO: JIřÍ NěmEČEk
V komunálních volbách loni v říjnu jsme byli svědky radikální
proměny vedení řady obcí a měst. Občané tak dali jasně najevo svůj netolerantní postoj ke klientelismu a korupci. Teď je
řada na nově zvolených komunálních politicích, aby důvěru
voličů nezklamali a přešli od slibů ke konkrétním činům.
Komunální politici by měli prokázat,
že boj s korupcí myslí vážně.
přísnějším omezením volnosti v rozhodování (zavedením srozumitelných pravidel)
a zvýšením osobní odpovědnosti a transparentnosti (stanovení jasných sankcí,
zveřejňování výsledků rozhodnutí na internetu apod.).
Sdružení Oživení se dlouhodobě zabývá protikorupčním poradenstvím pro potřeby samospráv a v rámci komunálních
voleb připravilo pro kandidáty tzv. Protikorupční desatero, jednoduchý recept, jak
systémově ošetřit korupčně exponované
oblasti na radnicích (například veřejné zakázky, dotace, střet zájmů – viz www.bezkorupce.cz). Tato opatření jsou převážně
preventivního charakteru a stojí na principu transparentnosti, který zaručuje občanům možnost kontrolovat činnost své
Internetový projekt Města –
obce – bezkorupce
Najdete jej na http://mapa.bezkorupce.cz.
Interaktivní mapa zahrnuje údaje o 228 městech v ČR.
n Projekt vznikl za podpory Velvyslanectví USA
v České republice.
ZDROJ: OŽIVENÍ, O. S.
n
n
reprezentace i úředníků radnice a více se
podílet na správě věcí veřejných. Cílem
bylo poskytnout příštím komunálním politikům jasný návod, co by měl obsahovat
program boje proti korupci, aby byl věcný
a konkrétní. Obdobný apel na kandidáty
učinila i iniciativa Vyměňtepolitiky.cz svojí
Semilskou výzvou.
maPa ProtikoruPčních oPatřEní
Nyní se územní samosprávy nacházejí v pomyslném »bodě nula«, kdy by jejich nové reprezentace měly začít plnit svá předvolební
předsevzetí a sliby, mezi nimiž boj proti korupci málokdy chyběl. Příklady dobré praxe
ukazují, že to jde – třeba v Semilech nastavení systému zadávání veřejných zakázek
vedlo k větší otevřenosti a kontrole. Přehledný popis 40 protikorupčních opatření
pro místní samosprávy, ověřených v praxi, je zveřejněn v protikorupční wikipedii
na wiki.bezkorupce.cz.
Častým důvodem selhání protikorupční politiky bývá izolovaná tvorba a implementace protikorupčních opatření, která se
často chápou jako vnitřní záležitost úřadu
– a nikoli jako veřejná záležitost se širokým
dopadem na občany.
Sdružení Oživení proto spustilo internetový projekt Města – obce – bezkorupce: Interaktivní mapu protikorupčních opatření
ČR, která přehledně zobrazuje, jaké protikorupční nástroje mají či plánují uskutečnit v konkrétních městech a obcích. Mapa
dokládá, ve kterých městech jsou starostové a primátoři ochotni přeměnit své sliby v konkrétní protikorupční kroky. Mapa
bude i zdrojem porovnání jednotlivých
lokálních protikorupčních politik a příkladů dobré praxe tam, kde komplexně a systémově přistupují k řešení korupce. Svými
funkcemi činí z lokálních protikorupčních
politik věc veřejnou, jelikož umožňuje občanům veřejnou kontrolu plnění slíbených
protikorupčních opatření a zároveň poskytuje starostům cennou zpětnou vazbu
ve formě komentářů a výsledného hodnon
cení úrovně jejich opatření.
martin kamEník
Oživení, o. s.
MO001127
Finanční řízení pro municipality
TÉMATA KONFERENCE
6. dubna 2011, Praha
 Základy finančního řízení municipalit, zdroje příjmů a nové mandatorní výdaje, zásady finančních operací,
finanční audity
 Řízení investičních projektů, projektové financování
 Vypisování výběrových řízení na finanční služby – proč obce často selhávají?
 Dotace pro municipality, příprava na jejich vyčerpání – co bude potom? Zásady fiskální udržitelnosti projektů
 Inovativní přístupy: Projekty PPP, JESSICA, revolvingové rozvojové fondy, příklady z ČR i ze zahraničí
 Veřejné zakázky a koncese
Místo konání:
Magistrát hl. města Prahy
Mariánské nám. 2
110 00 Praha 1
Více informací na:
www.bids.cz/frm
Registrační poplatek:
1 900 Kč + DPH (státní správa)
Mediální partner
B.I.D. services s.r.o., Milíčova 20, 130 00 Praha 3, Česká republika
Tel.: +420 222 781 017, Fax: +420 222 780 147, E-mail: [email protected], www.bids.cz/frm
březen 2011
11
Ekonomika
veřejný zadavatel a řešení
škody způsobené poradcem
v
souvislosti s pojištěním se lze zabývat celou řadou otázek. Například,
nakolik je vhodné v zadávacích řízeních požadovat pojištění odpovědnosti
dodavatelů za škodu způsobenou třetí osobě, a to již při zahájení zadávacího řízení
ve srovnání s přesunutím takového požadavku do smluvních podmínek účinných
až ve vztahu k vybranému dodavateli. Nebo
opadem výluk z pojištění na další účast
dodavatele v zadávacím řízení, faktickými a právními limity možnosti prokazovat
požadavek na pojištění sdružením či prostřednictvím subdodavatele atd.
V tomto příspěvku bych se nicméně rád
zaměřil na jiný problém související s pojištěním. K podrobnějšímu zamyšlení nad
tímto problémem mě inspirovaly stále častější případy, kdy zadavateli vznikla škoda,
kterou následně uplatní u svého poradce,
jenž mu asistoval či přímo zajišťoval realizaci zadávacího řízení a který – podle tvrzení zadavatele – za tuto škodu nese odpovědnost.
né pojištění poradce, jehož prostřednictvím
se bude zajišťovat administrace zadávacího
řízení.
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (ZVZ)
umožňuje v § 55 odst. 1 písm. a) zadavateli
požadovat na dodavateli předložení pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou
dodavatelem třetí osobě. Takový požadavek
může zadavatel vznést na dodavatele nejen v případě nadlimitních a podlimitních
veřejných zakázek, jejichž zadávání ZVZ
primárně upravuje, ale i v případě zakázek
malého rozsahu (tzn. veřejných zakázek, jejichž předpokládaná hodnota nedosahuje
částky 2 mil. Kč bez DPH u veřejných zakázek na dodávky a služby, resp. 6 mil. Kč bez
DPH u veřejných zakázek na stavební práce). Sledujeme-li pojištění ve vztahu k poradcům, zajišťujícím realizaci zadávacího
řízení, budeme se pohybovat v úrovni veřejných zakázek malého rozsahu na služby.
Pojištění PoradcE jE třEBa
i vhodně naStavit
Škoda, která zadavateli vznikla, může spočívat v povinnosti zaplatit pokutu za porušení zákona o veřejných zakázkách (podle
povahy správního deliktu až 5 % z ceny veřejné zakázky nebo až 10 mil. Kč), v horších
případech představuje tuto škodu částka,
kterou poskytovatel dotace z nejrůznějších
evropských strukturálních fondů (ESF) odmítá zadavateli uhradit v důsledku zjištěné
chyby zadávacího řízení.
Není třeba zdůrazňovat, že v době, kdy je
řada veřejných zakázek více či méně kofinancována z ESF, mohou takové škody dosahovat i několik desítek či dokonce stovek
milionů korun, a pro zadavatele tak mohou
být velmi bolestné. Škoda způsobená poradcem může (mimo jiné) spočívat v tom,
že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
uloží zákaz plnění uzavřené smlouvy a vybraný dodavatel (účastník takové smlouvy)
bude na zadavateli uplatňovat nároky z titulu ušlého zisku a dalších škod způsobených v důsledku ukončení smlouvy.
Je proto zřejmé, že by zadavatel měl
na možnost vzniku takových nepříjemných
situací s předstihem pamatovat a účinně
jim předcházet. Jedním z preventivních
opatření je nepochybně i vhodně nastave-
V době, kdy je řada veřejných zakázek kofinancována z evropských strukturálních fondů, škoda
vzniklá zadavateli kvůli
chybě v zadávacím řízení způsobené poradcem
může činit i několik desítek nebo až stovek milionů
korun.
12
Pojištění ProfESní odPovědnoSti
jako kvalifikační PřEdPoPklad
Problematiku pojištění upravuje primárně zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon
o pojistné smlouvě), ve znění pozdějších
předpisů (ZPS). Pojištění odpovědnosti
za škodu (někdy je rovněž označováno jako
»pojištění profesní odpovědnosti«) lze podle zákona o pojistné smlouvě sjednat pouze
jako pojištění škodové. Takové pojištění si
tedy poradci sjednávají pro případ vzniku
FOTO: ARCHIV
Dosavadní praktické poznatky naznačují, že veřejní zadavatelé často plně nedoceňují důležitost rozsahu krytí pojištění
poradce (rozsahu pojistných událostí) a výši celkového limitu
jeho pojistného plnění. Přitom škoda způsobená chybou poradce v administraci zadávacího řízení může být pro veřejného zadavatele velmi bolestná.
Mgr. Tomáš Machurek, partner MT Legal
s. r. o., advokátní kanceláře: Veřejní
zadavatelé by měli po svých poradcích
pro veřejné zakázky vyžadovat pojištění
profesní odpovědnosti.
jejich odpovědnosti za škodu, kterou by
způsobili třetí osobě.
Smyslem požadavku na prokázání existence pojištění profesní odpovědnosti poradců (jako jednoho z ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů podle
§ 55 odst. 1 písm. a) zákona o veřejnýcnh
zakázkách) je tedy poskytnout zadavateli
potřebnou míru jistoty, že v případě vzniku
škody způsobené vadnou činností poradce, bude zadavateli taková škoda uhrazena i v případě, že by škodu nebyl schopen
uhradit z vlastních zdrojů sám poradce
(právě díky adekvátní výši limitu pojistného plnění hrazeného pojistitelem).
Požadovaná minimální výše (úroveň)
celkového limitu pojistného plnění (LPP),
popř. LPP pro jednu pojistnou událost,
je stanovena primárně s ohledem na výši
možné škody způsobené nekvalitním plněním poradce (výše pokuty od ÚOHS,
snížení/nepřidělení dotace z ESF, ušlý zisk
apod.), nikoliv s ohledem na předpokládanou hodnotu. Vezmeme-li například v úvahu administraci zadávacího řízení veřejné
zakázky kofinancované z evropských strukturálních fondů, u níž v případě pochybení
hrozí krácení či úplné odebrání dotace v řádech i několika stovek milionů korun, jistě
nemusí být označen za neoprávněný požadavek zadavatele, aby poradce měl rovněž
sjednáno pojištění s minimálním limitem
pojistného plnění ve výši i několik stovek
milionů korun.
Pojištěni muSí Být i advokáti
Z vlastní advokátní praxe vím, že na advokáty se v souvislosti s poskytováním právních
služeb kladou zvýšené požadavky, i pokud
jde o pojištění. V návaznosti na obecnou
objektivní odpovědnost advokáta za škodu
způsobenou v souvislosti s výkonem advokacie, zakotvenou v § 24 odst. 1 zákona číslo
březen 2011
85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších právních předpisů (ZA), jsou pro výkon
advokacie stanoveny i minimální limity
pojistného plnění. Některé minimální LPP
stanoví Česká advokátní komora stavovským předpisem, některé další minimální
LPP stanoví přímo zákon o advokacii.
Například advokáti vykonávající advokacii
prostřednictvím společnosti s ručením omezeným (s. r. o.) či komanditní společnosti (k.
s.) musejí splňovat podmínku LPP, a to již
od vzniku společnosti, minimálně ve výši 50
mil. Kč za každého společníka (v případě s. r.
o.), resp. minimálně 10 mil. za každého komanditistu (v případě k. s.). Povinnost takto
vysokého pojištění tedy plyne pro tuto kategorii poradců přímo ze zákona.
PtEjmE SE také na cElkový limit
PojiStného Plnění PoradcE
Zadavatel by měl při stanovení požadavku
na pojištění profesní odpovědnosti klást
důraz nejen na výši LPP (jež mu dodává garanci pokrytí případné škody co do finanční výše), ale zejména vůbec na to, zda se
pojištění profesní odpovědnosti vztahuje
na veškeré škody, k nimž by mohlo činností
poradce dojít.
Jde tedy o kontrolu pojištění z hlediska
vymezení pojistného nebezpečí, pojistných
událostí, které jsou kryty pojištěním profesní odpovědnosti, a výluk z pojištění (tzn.
pojistné události a stanovení podmínek,
za kterých nevzniká pojistiteli – pojišťovně
– povinnost poskytnout zadavateli pojistné
plnění). Takovou kontrolu si může zadavatel provést nikoliv až v momentě posouzení
kvalifikace, ale v obecné rovině klidně i pře-
IlUSTRAČNÍ FOTO: FIlIP JANDOUREk
Ekonomika
Z Operačního programu Doprava byl podpořen i dálniční most v pražských Komořanech.
dem. Jde o ověření toho, zda jsou pojistitelé vůbec schopni pojistit škodné události,
ke kterým může v souvislosti s administrací
zadávacího řízení dojít. Pro tyto účely mohou mít potřebné informace nejen samotní
pojistitelé (pojišťovací instituce), ale i pojišťovací makléři.
Zadavatel tak může předejít nepříjemnému překvapení z toho, že jeho poradce
nemá pojištěním krytu požadovanou škodu
(spočívající například ve snížení či odebrání dotace z evropských strukturálních fondů nebo v ušlém zisku, který od zadavatele
požaduje vybraný dodavatel z titulu neplat-
né smlouvy v důsledku vadného zadávacího řízení), až v okamžiku, kdy tuto škodu
na svém poradci zadavatel uplatňuje.
Dosavadní praktické poznatky spíše
vedou k závěru, že zadavatelé důležitost
rozsahu krytí pojištění poradce (rozsahu
pojistných událostí) a výši celkového limitu
pojistného plnění značně podceňují. Proto
je nanejvýš žádoucí problematice pojištění
věnovat pozornost tam, kde si ji opravdu
n
zaslouží.
tomáš machurEk
mT legal s. r. o., advokátní kancelář
Veřejný zadavatel by se vždy měl zajímat o pojištění poradce proti odpovědnosti
za škodu způsobenou třetí osobě
Poradenské společnosti, zaměřující se na poskytování služeb v oblasti veřejných zakázek, obvykle bývají
pojištěny proti odpovědnosti za škodu způsobenou
zadavateli. Avšak například ze zkušeností přední
nezávislé pojišťovací makléřské společnosti RENOmIA vyplývá, že v řadě případů tito poradci nejsou
pojištěni dostatečně. lze se u nich totiž vcelku běžně
setkat s tak nízkými limity pojistného plnění, jakož
i s rozsahem pojistného krytí, že to nemůže odpovídat rozsahu poskytovaných služeb.
Žádný ze subjektů na českém pojišťovacím trhu však
nedokáže poskytnout přesná data počtu pojištěných
poradenských firem, resp. procenta jejich propojištěnosti. Důvodem je fakt, že tyto firmy se často
nepohybují výhradně v oblasti veřejných zakázek, ale
současně nabízejí i své služby podnikatelských, finančních, organizačních či ekonomických poradců. Proto
ani pojistitelé, ani pojišťovací makléři nevedou žádné
speciální statistiky poradců pro veřejné zakázky.
ZJISTĚTE SI, CO OBSAHUJÍ
VÝLUKY POJISTNÉ SMLOUVY
Také ve společnosti RENOmIA se setkávají s obecně
panující představou, že z pojištění odpovědnosti
za škody jsou kryty veškeré zadavatelovy »vícenáklady«, které zadavatel musí v souvislosti s činností pojištěného vynaložit. Jenže tak tomu není. Pojištění se
vztahuje pouze na případy škody, za které pojištěný
právně odpovídá – tedy když jsou naplněny veškeré
znaky odpovědnosti za škody. Zjednodušeně řečeno,
březen 2011
vznikla-li zadavateli škoda v přímém důsledku
porušení povinnosti na straně poradce. A z těchto
případů se pak pojištění vztahuje pouze na ty, které
nejsou uvedeny ve výlukách pojistné smlouvy.
Zatímco s prvně zmíněnou skutečností nelze cokoliv
udělat, neboť vyplývá ze samotného předmětu pojištění, některé výluky z pojištění lze smluvně upravit
odchylně od pojistných podmínek. V tom pak lze
spatřovat zejména úlohu pojišťovacího makléře, který by měl být schopen správně nastavit požadovaný
rozsah pojištění.
ZÁKON TO VÝSLOVNĚ NEUKLÁDÁ,
ALE VY POJIŠTĚNÍ VYŽADUJTE
Veřejný zadavatel může – ale také nemusí požadovat
na dodavateli předložení pojištění odpovědnosti
za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě.
konkrétně v ust. § 55 odst. 1 písm. a) zákona
č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, se praví:
»k prokázání splnění ekonomických a finančních
kvalifikačních předpokladů dodavatele může veřejný
zadavatel požadovat předložení jednoho či více
z těchto dokladů: a) pojistnou smlouvu, jejímž
předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu
způsobenou dodavatelem třetí osobě.«
Veřejní zadavatelé by u poradců, kteří pro ně
vykonávají poradenské služby, rozhodně měli vyžadovat pojištění. Toto pojištění však musí vykazovat
parametry odpovídající rozsahu těchto služeb. Nelze
se proto spokojit pouze s konstatováním, že poradce
je pojištěn na odpovědnost za škodu s určitým
limitem plnění. kromě limitu pojistného plnění by
zadavatel měl mít přehled též o sjednané spoluúčasti
(tj. o částce, kterou pojišťovna nehradí), stejně jako
o rozsahu pojištění. Podstatné je zejména krytí tzv.
čistých finančních škod (což jsou veškeré škody kromě škody na zdraví a na majetku), – a také zahrnutí
krytí pokut uložených v důsledku vadného poradenství. Ačkoli si bez těchto složek nelze »funkční«
pojištění poradce představit, lze se v praxi, jak potvrzují i odborníci ze společnosti RENOmIA, s takovým
pojištěním často setkat. Pojistná smlouva, která tyto
náležitosti nenaplňuje, představuje pro veřejného
zadavatele z pohledu krytí případně vzniklých škod
určité riziko.
NEVYNUCUJTE SI VÍC, NEŽ JE TŘEBA
Na druhou stranu je však třeba i upozornit, že podmínky kladené na pojištění nesmějí být nastaveny
v nepoměru ke skutečným potřebám. V této souvislosti je nutné připomenout i zásady stanovené v ust.
§6 zákona č. 137/2006 Sb., podle nichž je veřejný
zadavatel povinen postupovat i při výběru poradce,
tedy zásady transparentnosti, rovného zacházení
a zákazu diskriminace. Pokud by veřejný zadavatel
v tomto ohledu nastavil nepřiměřeně přísná kritéria
pojištění, mohlo by se v takovém jednání spatřovat
porušení posledně zmiňované zásady.
Podmínky pojištění proto musí být nastaveny rozumně s ohledem na reálnou potřebu zadavatele. /sky/
13
Správa a rozvoj
Letos by se ve veřejné správě
zásadní změny ještě dít neměly
n Mělo by se toto »embargo« vztahovat
také na už avizovaná rušení živnostenských úřadů v obcích s rozšířenou působností nebo přesun výplaty dávkových systémů na nové krajské úřady práce?
Určitě ano. Pochopte, Ministerstvo vnitra zcela jistě vůbec není proti krokům
jiných resortů, které jsou logické a přinesou finanční úspory i kvalitnější výkon
jednotlivých agend. Ale tvrdíme, že takové
kroky nelze přijímat bez konzultace s naším ministerstvem, které má gesci za veřejnou správu, stejně jako bez konzultace se
sdruženími, která hájí zájmy měst a obcí.
Prostě chce to lepší komunikaci s územím.
Ministerstvo vnitra takovou komunikaci
s municipální sférou považuje za jednu ze
svých priorit a je třeba, aby se i ostatní resorty naučily s územními samosprávnými
celky důkladně probrat každou zvažovanou změnu, každý případný zásah do jejich kompetence, a dopřát sluchu i jejich
názorům a stanoviskům. Já v tuto chvíli
14
skutečně nevím, zda například rušení živnostenských úřadů v »trojkových« obcích
by pro ně a občany v jejich spádových územích bylo nějakým přínosem. Vím však
zcela přesně, že existence kontaktních míst
veřejné správy Czech POINT nyní už ve více
než pěti tisícovkách obcí žádnou duplicitu
s činností živnostenských odborů v obcích
s rozšířenou působností nepředstavuje.
Czech POINT sice kromě jiného poskytuje
také výpisy ze Živnostenského rejstříku, ale
to neznamená, že se tím řeší práce na agendě živnostenského podnikání.
A víme vůbec, kolik úředníků vyžaduje
každá agenda v obci s rozšířenou působností, která má ve spádovém území, dejme
tomu, dalších 15 tisíc obyvatel, a v jiné,
jež jich má pouze 10 tisíc? Potažmo, kolik úředníků je třeba na tu či onu agendu
i v obcích prvního nebo druhého typu
na každých, řekněme, pět set obyvatel?
Nu, to dnes úplně přesně nevíme. Do současné doby nebyl celý systém financování
státní správy v území zaměřen na agendy,
ale jen na celkový příspěvek na výkon státní správy a ten přepočítaný matematickým
modelem. Ale je mně jasné, na co narážíte.
Takovým klasickým příkladem jsou Černošice. Jako obec s rozšířenou působností
pokrývají svými agendami prakticky celý
okres Praha-západ. Leč vzhledem k poměrně menšímu počtu vlastních obyvatel
dostávají příspěvek na výkon státní správy
stejně vysoký (či stejně nízký?) jako jiná
»trojková« obec, avšak s podstatně menším
počtem obyvatel ve svém spádovém území. Už jsme však zahájili projekt Procesní
modelování agendy, který nám řekne, jak je
každá jednotlivá agenda procesně zajištěna, kolik nás (a obec) její výkon stojí i jaká
je její kvalita a efektivnost. Konečným cílem je případné stanovení standardů výkonu jednotlivých agend veřejné správy,
díky čemuž bude také možné prokazatelně a jednoznačně stanovit způsob jejich
financování. Do projektu jsou zařazeny tři
desítky agend a jak máme zprávy z obcí,
s agendami našeho ministerstva, například matrikou, evidencí obyvatel a osobních dokladů žádné větší problémy nemají. Mnohem více je však zatěžují agendy,
které na ně stát přenesl v posledních deseti letech a týkají se například životního
prostředí. Pojďme se tedy podívat na to,
zda na obce stát nepřenáší více povinností (a agend), než po něm požaduje i sama
Evropská unie. Od standardů výkonu jednotlivých agend si pak slibujeme, že občan
n
Státní tajemník a náměstek ministra vnitra JUDr. František Vavera, Ph.D.: Pojďme
hledat úspory ve veřejné správě všude,
kde se prostředky vynakládají neúčelně.
i stát budou mít přesnou kontrolu, jaké veřejné služby a v jaké frekvenci i v jaké kvalitě byly za dané finanční prostředky státu
(tedy i občana) zajištěny. Naší filozofií přitom je dosavadní přístup k posuzování veřejné správy změnit z tradičního vrchnostenského pohledu na pohled službový. Jistě
se shodnu se čtenáři Moderní obce na tom,
že v řadě případů se ve veřejné správě vynakládají peníze na činnosti, které nejenže
nemají oporu v žádném zákoně, ale dokonce po nich neexistuje ani žádná reálná společenská poptávka. Proto když tvrdíme, že
nyní jedním z nejsložitějších problémů veřejné správy je nedostatek finančních prostředků, pojďme hledat úspory tam, kde se
finanční prostředky vynakládají neúčelně.
n Ovšem co nejvíce agend v přenesené
působnosti – a to i v obcích s pověřeným
obecním úřadem či »jedničkových« obcích – přece mělo maximálně přiblížit stát
občanům...
Ano, tak se to vykládalo. Jenže třeba právě u obcí se základní působností by výkon
státní správy měl být zřejmě omezen na minimum. Já například vůbec nejsem přesvědčen o tom, že by úřady těchto obcí měly být
i ohlašovnami pobytu. Pro přiblížení státu
lidem tu přece jsou kontaktní místa Czech
POINT. Nyní přemýšlíme o způsobech, jak
zajistit, aby tato asistovaná místa výkonu
veřejné správy mohla vyřizovat nejen výstupy z různých agend, ale aby tam existovala
i možnost různých podání a dokonce, že
by se jejich prostřednictvím kupovaly také
státní dluhopisy. Chceme rovněž vytvořit
elektronickou sbírku zákonů, do níž by byl
vstup právě přes Czech POINT, a každý si
tak mohl nechat jeho prostřednictvím vyjet
jakýkoliv zákon či vyhlášku.
březen 2011
MO001148
D
o konce listopadu 2011 má být hotova a pro jednání vlády připravena
Analýza aktuálního stavu veřejné
správy, kterou provádí pracovní skupina
ustanovená při Ministerstvu vnitra ČR.
Do její činnosti se zapojí zástupci Asociace
krajů, Svazu měst a obcí, Sdružení místních
samospráv, Spolku pro obnovu venkova
spolu s dalšími odborníky z ústřední státní
správy i akademické sféry. Cílem analýzy
je zmapovat aktuální stav veřejné správy,
definovat hlavní systémové nedostatky
a navrhnout základní teze k jejich odstranění. Navržená opatření se mají orientovat
na zvýšení efektivnosti veřejné správy, snížení veřejných výdajů a optimalizaci struktury veřejné správy tak, aby bylo možné odstranit multiplicity při výkonu jednotlivých
agend a zajistit implementaci moderních
metod při řízení veřejné správy.
Státní tajemník a náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu, legislativu a archivnictví JUDr. František Vavera, Ph.D.,
zdůrazňuje, že úkol připravit analýzu vyplývá z Programového prohlášení vlády,
přičemž by se měla stát východiskem pro
tvorbu Koncepce dalšího směru vývoje veřejné správy v ČR. »Proto už nyní v březnu
Ministerstvo vnitra předloží vládě materiál
nelegislativního charakteru, který by jasně
deklaroval, že do doby, než budou výsledky
analýzy k dispozici, resp. než bude zpracována uvedená koncepce, nebudou žádné
změny v organizaci veřejné správy přípustné,« říká JUDr. František Vavera, Ph.D.
FOTO: ARCHIV
Ministerstvo vnitra připravuje Analýzu aktuálního stavu veřejné správy. Zároveň mj. začalo přezkoumávat agendy, které
územní samosprávné celky musí vykonávat, chystá protikorupční opatření a také zcela nový zákon o úřednících.
Správa a rozvoj
Součástí výstupu z Analýzy aktuálního
stavu veřejné správy má být i návrh opatření pro systémový boj proti korupci. Co
lze pro to učinit ve veřejné správě už teď?
Jedním z takových opatření by určitě
bylo, kdyby nejen z jednání zastupitelstev,
ale i rady obce existovaly výstupy s hlasováním podle jmen, a to v případech, kdy
by se projednávaly pronájmy a prodej majetku obce, přijetí dotací, veřejné zakázky
apod. Dnes se v zápisech z jednání běžně
uvádí jen to, že příslušný bod byl projednán a (ne)schválen. Ale veřejnost se nedozví, zda šlo o schválení jednomyslně či
těsnou většinou, a už vůbec ne, jak který
zastupitel nebo člen rady hlasoval. Jistě, ne
vše lze zveřejnit a je třeba dostát například
zákonům o ochraně utajovaných informací a o ochraně osobních údajů. Tohle vše
chceme se samosprávami prodiskutovat,
abychom zase naopak případně neparalyzovali jednání zastupitelstev a rad obcí.
Jednání zastupitelstva jsou ze zákona veřejná už dnes a v řadě míst přitom sehrává pozitivní roli i internet, místní televize.
S reprezentacemi samospráv, které mají
zastoupení v naší pracovní komisi pro tuto
problematiku, chceme například probrat
myšlenku, že by projednávání majetkových
záležitostí do 1 mil. Kč bylo vyhrazeno zastupitelstvu obce, na němž by bylo, zda tuto
svou kompetenci svěří radě či nikoliv.
n
Měl by Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)
mít pravomoci ke kontrole hospodaření
obcí, jak se o tom poslední dobou mluví?
Už nyní může NKÚ v územních samosprávných celcích prověřovat způsob
nakládání se státním majetkem. Uvedu
příklad: Zakoupí-li radnice pro úředníky,
kteří zajišťují přenesený výkon státní správy, předražené počítače, už to pro ni může
být z právního hlediska velmi složité. Když
se však obec v rámci své samostatné působnosti rozhodne, že před obecním úřadem
nechá položit chodník z mramoru, nikdo jí
v tom nemůže zabránit, neboť se svým ma-
MO001148
n
březen 2011
Jde o to na jedné straně
posílit profesionalitu úředníků a na straně druhé
jim dát jistotu, že střídání
politiků v čele úřadů na ně
bude mít menší vliv.
jetkem hospodaří samostatně – nedostala-li ovšem na chodník dotaci z veřejných
zdrojů. NKÚ by nově získal možnost kontrolovat zákonnost postupu obce v souladu
s právními předpisy i v její samostatně působnosti. Zákon o obcích přece jasně praví,
že majetek obce musí být využíván účelně
a hospodárně a obec je povinna pečovat
o jeho zachování a rozvoj. Zatím tento návrh projednává Legislativní rada vlády. Jde
o úkol, který je obsažen i v Programovém
prohlášení vlády. Z rozsáhlé a náročné diskuse s odbornou veřejností na toto téma
dosud vyplývá, že jde o výrazně složitý problém s nejednoznačným řešením. Mimo
jiné by tento krok znamenal i změnu Ústavy ČR a také výrazné zvýšení nákladů spojených s činností NKÚ. Jestliže tuto možnost
Legislativní rada vládě doporučí, kabinet ji
pojme do návrhu ústavního zákona, který
bude schválen Parlamentem a podepsán
prezidentem, rozhodně to nebude znamenat, že napřesrok NKÚ začne plošně kontrolovat obce. Ostatně na to nemá ani kapacitu, jeho role by byla spíše preventivní.
n Ministr John mj. počítá s přijetím nového zákona o úřednících. Co už o tomto
chystaném zákoně víme?
Zeptáte-li se mě na rozdíl mezi úředníkem třeba Ministerstva vnitra a zaměstnancem územního samosprávného celku, kteří
oba vydávají správní rozhodnutí, pak za něj
musím označit fakt, že zaměstnanec obce
či kraje musí složit zkoušku odborné způ-
sobilosti a průběžně se vzdělávat, zatímco
úředník ministerstva žádnou zkoušku vykonávat nemusí a až do důchodu si může
vystačit s tím, co se naučil na vysoké škole.
Naopak ministerského úředníka můžete
propustit prakticky ze dne na den, ale odvolat vedoucího úředníka obce tak jednoduché zdaleka není. Nabízí se vyjít ze zákonů č. 312/2002 Sb., o úřednících územních
samosprávných celků, a č. 218/2002 Sb.,
o službě státních zaměstnanců ve správních
úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služebního zákona). I kvůli
výše uvedenému bych pro nový zákon bral
jako základ zákon č. 312/2002 Sb., neboť je
stručný, v některých případech i nyní přesný a hlavně je úspěšně aplikován už osm
let. Jde o to na jedné straně posílit profesionalitu úředníků a na straně druhé jim dát
jistotu, že střídání politiků v čele ministerstev a dalších úřadů, ale i obcí a krajů na ně
bude mít menší vliv. Chci připomenout, že
i pro tuto problematiku již na Ministerstvu
vnitra začala pracovat pracovní skupina,
v níž zasedají i zástupci obcí a měst.
V čem vidíte výhody a nevýhody přímé
volby starostů?
Výhodou určitě je posílení přímé demokracie. Jenže zatím se mluví o přímé volbě
v »malých« obcích. Z toho vyplývá jedna
z nevýhod – vznik složitého volebního systému, resp. dvou kategorií obcí s různými
pravomocemi svých orgánů, což zcela neodpovídá naší historické tradici. Mezi dosud nevyjasněné body patří nezávislost starosty na zastupitelstvu, jeho odvolatelnost
apod. Jednoznačně musíme řešit změnu
vnitřní struktury orgánů obce a zcela nově
stanovit jejich pravomoci. Tato řešení musí
být velmi uvážlivá, protože jinak by mohla
vést až k paralyzování činnosti obce. Určitě
je tedy nemůže určovat jen centrum aniž by
n
přihlíželo k názorům obcí a měst.
n
ivan ryšavý
15
Správa a rozvoj
Smluvní podmínky FiDic –
znáte je i na vaší radnici?
i
nvestiční, resp. stavební činnosti se
účastní řada subjektů, které vstupují do vzájemných smluvních vztahů.
Z podstaty věci vyplývá, že při tom vzniká
řada neuralgických bodů, sporů a rizik.
Nejsou-li včas ošetřeny, dochází ke ztrátám
času i peněz. Nástrojem, jak tyto negativní vlivy potlačit či aspoň výrazněji omezit,
jsou standadní smluvní podmínky FIDIC.
FIDIC je mezinárodní asociace konzultačních inženýrů se sídlem v Ženevě (Fédération Internationales des Ingénieurs-Conseils – www.fidic.org). Z ČR je jejím členem
CACE – Česká asociace konzultačních inženýrů, Czech Association of Consulting Engineers (www.cace.cz).
čtyři zákLaDní SmLuvní
poDmínky jSou už i v češtině
Již déle než padesát let FIDIC vydává smluvní podmínky, které se užívají na celém světě
i u nás. Česká asociace konzultačních inženýrů získala souhlas k překladu anglického
originálu čtyř základních smluvních podmínek FIDIC do češtiny, a to:
n Červené knihy – Obchodní podmínky
pro stavební a inženýrské práce staveb, jejichž projektovou přípravu zajišťuje objednatel (investor).
n Žluté knihy – Obchodní podmínky pro
zakázky »dodej a vyprojektuj-postav« pro
elektrická a strojní vybavení a pro stavební
a inženýrské práce staveb, jejichž projektovou přípravu zajišťuje zhotovitel.
n Bílé knihy – Vzorová smlouva mezi objednatelem a konzultantem o poskytnutí
služeb.
n Zelené knihy – Obchodní podmínky jednoduchých staveb.
jaké jSou hLavní výhoDy
Standardní smluvní dokumenty FIDIC obsahují standardní smluvní podmínky pro
různé varianty zajišťování výstavby projektů. Jako jejich hlavní výhody lze uvést:
n Jsou ověřeny na tisících projektů v mnoha právních prostředích. Obsahují osvědčené postupy pro všechny obvyklé, ale také
pro mnohé neobvyklé situace ve výstavbě.
n Jasně, rozumně a vyváženě definují role,
rizika, úkoly a postupy všech účastníků výstavby.
n Obdobně definují roli, rizika a postupy
pro správce stavby. Bílá kniha pak obsahuje
vzor pro jeho smlouvu.
n »Value for money« – podmínky FIDIC
jsou všeobecně známé, zadavatel/objednatel tak může očekávat více kvalitních
16
nabídek, čímž si zlepšuje konkurenční prostředí.
n Dokumenty kladou důraz na jakost
a testování předávaných prací.
n Rozdělení na všeobecné obchodní podmínky (nemění se) a zvláštní obchodní
podmínky (po úpravě na místní podmínky
se mění jenom specifická data projektů)
vede k úsporám na straně zadavatele, objednatele i zhotovitele.
pro municipaLity je zvLášť
DůLežitá červená kniha
V posledních letech se smluvní podmínky FIDIC (Červená kniha) užívají v praxi
obcí a svazků obcí, zejména při uzavírání
smluv na stavební práce při výstavbě a rekonstrukcích vodohospodářských staveb
(kanalizace, čistírny odpadních vod apod.)
v rámci projektů podporovaných Evropskou
unií prostřednictvím Státního fondu životního prostředí. Ne pokaždé se tyto podmínky aplikují správně. Například se spojují
Všeobecné a Zvláštní obchodní podmínky
do jednoho dokumentu. Nechybějí ani různá »vylepšení« podmínek, zdánlivě v zájmu
objednatele, často však se zcela opačnými
důsledky, než se původně zamýšlelo.
Pro představu uveďme alespoň některé
kapitoly Červené knihy i s několika body
v každé z nich.
Dubnový seminář na téma
Smluvní podmínky FIDIC
Smluvní podmínky FIDIC – zásady a problémové body, takový je název semináře, který pořádá
Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra ekonomiky
a řízení ve stavebnictví, dne 5. 4. v učebně fakulty
B 367 v Praze Dejvicích.
n Seminář je určen především pracovníkům, kteří
se zabývají stavebními kontrakty; zejména pracovníkům investorských a právních útvarů centrálních
orgánů, krajských, městských a obecních úřadů,
dále zaměstnancům stavebních firem, projektových
organizací a samostatným právním subjektům.
n Účastníci získají přehled zejména o zásadách
FIDIC a jejich problémových bodech. Problematiku
si dále osvětlí a prohloubí v případových studiích
a diskusi. Těžiště spočívá ve výkladu Red Book 1999.
n Lektory semiínáře budou doc. Ing. Aleš Tomek,
CSc., vedoucí katedry ekonomiky a řízení ve stavebnictví Fakulty stavební ČVUT v Praze, a Ing. Jaromír
Kačena, pracovník Mott MacDonald Praha, s. r .o.
n Bližší informace o semináři najdete na http://
k126.fsv.cvut.cz/, nebo je podá doc. Ing. Václav Jelen, CSc., tel 224 354 531, e-mail [email protected].
n
ZDROJ: FS ČVUT
ILUSTRAČní FOTO: JOSeF nOSeK
Při uzavírání stavebních kontraktů, zejména v souvislosti
s projekty kofinancovanými z evropských fondů, se i městům
a obcím vyplatí znát podmínky FIDIC, které jsou zavedeným
mezinárodním smluvním vzorem ve stavebnictví.
Smluvní podmínky FIDIC se využívají
v praxi obcí zejména při stavebních pracech na projektech podpořených EU.
1. Všeobecná ustanovení. Definuje se
smlouva o dílo, strany a osoby, data, zkoušky, lhůty a dokončení, cena, platby, práce
a vybavení, další definice, výklad pojmů.
2. Objednatel. Právo na přístup na staveniště, personál objednatele, finanční opatření objednatele, nároky objednatele atd.
3. Správce stavby. Povinnosti a pravomoc
správce stavby, pověření správcem stavby,
pokyny pro správce stavby atd.
4. Zhotovitel. Všeobecné povinnosti, záruka za dílo, podzhotovitelé, spolupráce,
vytyčování, bezpečnostní postupy, zajištění
jakosti, dostatečnost přijaté ceny díla aj.
5. Jmenovaní podzhotovitelé. Jejich definice, překážky jmenování, platby jmenovaným podzhotovitelů atd.
8. Zahájení prací, zpoždění a přerušení
prací. Zahájení prací, Lhůta pro dokončení,
prodloužení lhůty pro dokončení.
10. Převzetí objednatelem. Převzetí stavby a částí stavby, převzetí částí stavby, překážky provedení přejímacích zkoušek, plochy pro uvedení do původního stavu.
11. Odpovědnost za vady. Dokončení
zbývajících prací a odstranění vad, náklady
na odstranění vad, neodstranění vad, nesplněné povinnosti atd.
14. Cena díla a platby. Cena díla, záloha,
žádost o potvrzení dílčí platby. harmonogram plateb, platba, opožděná platba, vyúčtování atd.
Smluvní podmínky FIDIC poskytují velmi důkladný, v řadě případů úplný přehled
situací, s nimiž je třeba v projektech počítat. To příslušným pracovníkům umožňuje
mj. předem si uvědomit, »co je čeká«, a případně včas zahájit jednání o řešení sporných záležitostí. Jsem přesvědčen o tom, že
znalost standardních smluvních podmínek
FIDIC a uplatnění jejich zásad a postupů
přispěje ke zkvalitnění aktivit orgánů měst,
obcí i jejich svazků na projektech zlepšován
ní technické infrastruktury.
aLeš tomek
Fakulta stavební ČVUT v Praze
březen 2011
MO00
Správa a rozvoj
výši nájmu napoví mapa
D
ruhá únorová neděle patřila premiérové prezentaci metodiky sběru
dat k mapě místně obvyklého nájemného. Stalo se tak v brněnské pobočce
Občanského sdružení majitelů domů, bytů
a dalších nemovitostí v ČR (OSMD). Pronajímatelé bytů se poprvé seznámili s dotazníky ke zjišťování výše sjednaného smluvního nájemného v obcích ČR. Dotazníky
vyplňují ti, kdo pronajímají byty na základě
svobodného smluvního vztahu s nájemníky, přičemž musí jít jen o smlouvy uzavřené
po 1. 3. 2009 (tedy nejde o změny nájemného podle zákona č. 107/2006 Sb, o jednostranném zvyšování nájemného z bytu).
Sběr dat je celostátní a v souladu s podmínkami Ministerstva pro místní rozvoj
(MMR). Zpracování získaných údajů zajišťuje Institut regionálních informací, s. r. o.,
(IRI) formou veřejné zakázky na zpracování
oficiální mapy místně obvyklého nájemného, pro niž jej vybralo MMR. V souladu
s podmínkami ministerstva mají být údaje zasílány pravidelně po celý rok. Podle
mluvčí OSMD Ing. Anety Červenkové toto
březen 2011
MO001147
občanské sdružení k tomu pro svých 5200
členů (z nichž každý pronajímá v průměru
10 bytů) připravilo odpovědní obálky bez
nutnosti hradit poštovné. »Tato forma je
Informativní databáze místně obvyklého nájemného
Tato databáze, známější spíše jako »cenová mapa
místně obvyklého nájemného«, by měla být k dispozici od konce února 2011 (tedy po uzávěrce tohoto vydání Moderní obce). Bude veřejně dostupná
na internetových stránkách Ministerstva pro místní
rozvoj – MMR (www.mmr.cz) a také Občanského
sdružení majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí
v ČR (www.osmd.cz) a její obsah bude odpovídat
podmínkám zadaným MMR. V průběhu roku budou
údaje měsíčně postupně doplňovány a aktualizovány tak, aby na konci roku 2011 obsahovala
údaje pro všechna určená města, tj. města ČR nad
2000 obyvatel, v nichž skončila účinnost zákona
107/2006 Sb. Celkem je to 639 určených měst a 36
městských obvodů ve městech Ostrava, Ústí nad
ZDROJ: OSMD
Labem a Opava.
FOTO: ARCHIV OSMD
Nyní by už na webu MMR měla být mapa místně obvyklého
nájemného. Má pronajímatelům bytů a nájemníkům sloužit
jako vodítko, jakých cen lze dosáhnout v daném místě a čase.
Do Brna se sjeli i pronajimatelé z dalších
moravských měst a obcí.
nutná vzhledem k verifikaci údajů, které
musí být osvědčeny originálním podpisem,
k němuž alternativou je pouze stvrzení digitálním podpisem při zaslání elektronicky,« uvedla mluvčí.
Dotazníky jsou k dispozici nejen členům
OSMD. Ing. Aneta Červenková dokonce tvrdí, že už v únoru se do sběru dat hlásili jak
pronajímatelé, tak některé subjekty sdružující nájemníky, neboť i jim záleží na tom,
aby mapa zobrazovala co nejvěrnější situaci na trhu s byty. V rámci internetového provozu mapy místně obvyklého nájemného
budou osloveni i jednotliví pronajímatelé
a nájemníci, pro něž jsou v systému přichystány dotazníky ke stažení. Systém má
začít fungovat v těchto dnech.
/rš/
17
Správa a rozvoj
ostravské recepty pro rozvoj
lidských zdrojů ve veřejné správě
Statutární město Ostrava na svém magistrátě a úřadech všech
23 městských obvodů zaměstnává přes 2000 lidí. Proto velmi
uvítalo možnosti, které nabízí Operační program (OP) Lidské
zdroje a zaměstnanost. V rámci jeho dvou výzev Ostrava získala spolufinancování už pěti projektů, které podporují rozvoj
lidských zdrojů ve veřejné správě.
C
elková dotace z OP Lidské zdroje
a zaměstnanost pro statutární město
Ostrava činila téměř 28 mil. Kč. Město se na financování těchto svých projektů
podílí dalšími pěti miliony korun.
Jde o následující projekty:
n Optimalizace bezpečnostních procesů
v prostředí Magistrátu města Ostravy;
n Procesní optimalizace odboru ekonomického rozvoje Magistrátu města Ostravy;
n
Optimalizace řídicích a plánovacích
procesů odboru sociálních věcí a zdravotnictví MMO (Optiplan);
n Nastavení systému řízení lidských zdrojů Městské policie Ostrava;
n Rozvoj personálního potenciálu Magistrátu města Ostravy.
detailní informaCe o aktuálním
Stavu projektů měSta
Pojem Projektové řízení zahrnuje identifikovanou škálu činností, procesů, kompetencí z oblasti právní, majetkové, finanční
aj., a to za předem definovaný časový úsek.
Implementace horizontálního řízení projektů, vytváření projektových týmů s individuálními kompetencemi jednotlivých členů v čele s pracovníkem neodpovídajícím
za celý projekt, v rámci hierarchicky, tedy
vertikálního systému manažerského řízení,
je poněkud obtížná.
Statutární město Ostrava si projektové
řízení vzalo za své a přizpůsobilo mu podmínky, za nichž v rámci magistrátu funguje.
Díky projektu Procesní optimalizace odboru ekonomického rozvoje Magistrátu
města Ostravy se v rámci jednoho odboru
soustřeďují projektoví manažeři, kteří spolupracují s dalšími kolegy ostatních kompetenčně příslušných odborů a oddělení. Projekt poskytne supervizi tomuto způsobu
řízení a umožní navrhnout úpravy jednotlivých kompetencí a procesů, které povedou
ke zlepšení a zefektivnění projektového
řízení. Z hlediska finančního řízení projekt
navrhne informační systém, který využije
stávající data k dispozici v ekonomickém
systému města a definuje odpovědnosti
jednotlivých nositelů projektu ve vztahu
k datům využívaným informačním systémem. Konečným důsledkem tak budou
podrobné informace o projektech města,
o jejich financování, stavu a fázi realizace.
Systém bude dále sloužit ke sledování finančních toků a k zajištění předfinancování a spolufinancování projektů.
jak prohloubit vztah
měStSká poliCie – občan
Městská policie Ostrava je zřízena v rámci
samostatné působnosti města obecně závaznou vyhláškou 1/1992 a v souladu se zákonem o obecní policii je orgánem města.
Projekt Nastavení systému řízení lidských zdrojů Městské policie Ostrava je
směrován dovnitř, do organizace, jeho důsledky se však projeví zejména v rámci vztahu občan – policie. Zjednodušeně řečeno,
projekt se zaměřil na vzdělávání a rozvoj
MO001142
efektivně fungujíCí tým
identifikuje bezpečnoStní rizika
U většiny obcí lze obecně identifikovat bezpečnostní opatření, která obvykle spočívají
v systémech technické ochrany ve vazbě
na jednotlivé oblasti bezpečnosti. Již méně
bývají v rámci úřadu tyto procesy podrobeny analýze bezpečnostních hrozeb a rizik
jako celku. V současnosti se lze setkat s řešením bezpečnosti, kdy jsou aktiva úřadu
chráněna fyzicky bez vazeb na informační
aktiva a naopak. Nezřídka se ochrana aktiv úřadu provádí zvlášť z pohledu fyzické
bezpečnosti a zvlášť z pohledu informační
bezpečnosti. Zpravidla se sestavuje i tým
složený na straně jedné ze zaměstnanců
informatiky, zabývajících se ochranou aktiv
z hlediska informační bezpečnosti, na straně druhé ze zaměstnanců, kteří mají na starosti fyzickou a administrativní bezpečnost
nevyjímaje oblast utajovaných informací.
Projekt Optimalizace bezpečnostních
procesů v prostředí Magistrátu města Ostravy v rámci své definice vede k sestavení
právě takového efektivně fungujícího projektového týmu. Díky použití metod procesní analýzy a projektového řízení projekt
tomuto týmu vytváří předpoklady, které mu
umožní analyzovat a identifikovat bezpeč-
nostní rizika a hrozby. Předmětem realizovaného projektu je zmapování a popis stávajícího systému bezpečnostních procesů
v podmínkách Magistrátu města Ostravy
(MMO) s následnou procesní optimalizací.
Cílem jSou doStupnější
a kvalitnější SoCiální Služby
Zákon o sociálních službách mimo jiné
ukládá obcím v samostatné působnosti
povinnost zjišťovat potřeby poskytování
sociálních služeb a zajistit ve spolupráci
s krajem a poskytovateli jejich dostatečnou nabídku a dostupnost. Statutární město Ostrava nabízí svým občanům pomoc,
podporu a informace ze sociální oblasti
prostřednictvím odboru sociálních věcí,
školství, sportu a volnočasových aktivit magistrátu a také konkrétní sociální služby:
n řídí 28 registrovaných služeb prostřednictvím 10 příspěvkových organizací, k nimž
vykonává zřizovatelskou funkci v oblasti
sociální péče;
n spolupracuje s městskými obvody,
z nichž některé jsou zřizovateli registrovaných sociálních služeb (6 městských obvodů poskytuje 14 sociálních služeb);
n spolupracuje s nestátními neziskovými
organizacemi (občanskými sdruženími,
účelovými zařízeními církví, obecně prospěšnými společnostmi) i fyzickými osobami, a to přibližně 50 organizacemi a 140
sociálními službami;
n koordinuje tvorbu a realizaci komunitního plánu sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava,
Dodejme, že v září 2010 zastupitelstvo
města schválilo 3. Komunitní plán na období let 2011 –2014.
Hlavní cíle projektu Optimalizace řídicích a plánovacích procesů odboru sociálních věcí a zdravotnictví MMO (Optiplan)
směřují k zajištění dostupných, kvalitních
a efektivních sociálních služeb prostřednictvím optimálního nastavení systému řízení
a rozvoje organizací v oblasti sociálních
služeb, nastavení systému sběru a sdílení
manažerských dat pro sociální oblast. Prostřednictvím projektu bude vytvořen informační systém pro potřeby řízení a plánování optimální sítě sociálních služeb.
18
březen 2011
Správa a rozvoj
příspěvek k problematice
úprav vodních toků
p
FOTO: ARCHIV
racovníkům stavebních odborů, odborů životního prostředí, specialistům z oblasti vodního hospodářství
a krajinným inženýrům je určena monografie s názvem Revitalizace toku. Nabízí podrobný přehled způsobů posouzení
stavu vodního toku a jeho okolí a možných
revitalizačních postupů. Významná část
knihy se věnuje vegetačnímu doprovodu
vodního toku a problematice návrhu migračních cest pro vodní organismy (tzv. rybích přechodů).
Poutavá publikace Miloslava Šlezingra, vedoucího Ústavu tvorby a ochrany
Budova ostravského magistrátu z r. 1930
má nejvyšší radniční věž u nás (85 m).
kompetencí v oblasti řízení lidských zdrojů,
na zefektivnění finančního řízení a zefektivnění personální práce, mimo jiné za pomoci personálního informačního systému.
lepší fungování perSonálníCh
proCeSů uvnitř magiStrátu
V důsledku organizačních změn, jimiž magistrát nedávno prošel, vyvstala potřeba
hlubší analýzy a nastavení správného fungování personálních procesů a komunikace uvnitř jeho organizační struktury.
To je předmětem projektu Rozvoj personálního potenciálu Magistrátu města Ostravy. Ten se zaměřuje především na odbor
sociálních věcí, školství, sportu a volnočasových aktivit a odbor kultury a zdravotnictví, které byly organizačními změnami
dotčeny nejvíce. Součástí projektu je však
i manažerské vzdělávání všech vedoucích
zaměstnanců působících na magistrátu.
Výstupem projektu bude optimalizovaný
personální potenciál a nastavení systému
vzdělávání vedoucích zaměstnanců.
Statutární město Ostrava si od uskutečnění všech těchto pěti projektů slibuje ověření
předpokladů, s nimiž do nich vstupovalo.
Vedení města by nepochybně o podobné
projekty usilovalo i v případě, že by se mu
nepodařilo dosáhnout na jejich spolufinancování z OP Lidské zdroje a zaměstnanost. V takovém případě by však realizace
projektů byla pomalejší a pravděpodobně
i v menším rozsahu. Získané spolufinancování Evropského sociálního fondu tak rozvoj Statutárního města Ostrava jednoznačn
ně podpoří.
kolektiv autorů mmo
březen 2011
krajiny
Mendelovy
univerzity v Brně,
představuje řadu nových myšlenek a napomáhá pochopení
a prohloubení znalostí dané problematiky.
Monografii doplňují
fotografie,
nákresy,
základními výpočtové
metody a povedené
realizace. Letos ji vydalo
nakladatelství
VUTIUM.
/sky/
přehled územních jednotek
a celků od roku 1850
u
žitečným zdrojem informací pro zaměstnance státní správy a členy samospráv může být publikace s názvem Retrospektivní přehled územních
jednotek a územních celků od roku 1850
do současnosti. Kniha obsahuje všechna
potřebná data o vzniku, zániku a změnách
hranic územních jednotek a celků, o příslušnosti k vyšším typům nebo vymezení
pomocí nižších typů.
Zájemci v knize najdou soupis sídel
se základními informacemi, přehled okresů
a krajů, přehled správních, soudních a berních obvodů a soupis výjimek a zvláštností.
Textová část s přílohami obsahuje stručný
úvod, vymezení základních pojmů, krátký
historický exkurz a návod k používání pře-
hledů. Těžištěm knihy
je část tabulková. Čtenáři mají přehledným,
úsporným a jednotným způsobem k dispozici informace, jež
odpovídají aktuálnímu
stavu poznání. Díky
odkazům na právní
normy propojuje navíc
autor Štěpán Mleziva
dvě dosud izolované
disciplíny:
historický místopis a dějiny
správy. Publikaci, kterou vydalo v roce 2010
pražské nakladatelství Academia, jistě ocení i archiváři a odborná veřejnost.
/sky/
velký česko-německý
slovník pro veřejnou správu
S
tarostům a dalším členům zastupitelstev obcí a měst, volené reprezentaci krajů, stejně jako zaměstnancům územních samosprávných celků, ale
také právníkům, studentům, překladatelům a tlumočníkům i všem dalším, kteří
se zabývají veřejnou správou a přicházejí
do kontaktu s německými, rakouskými či
švýcarskými partnery, je určen Velký českoněmecký slovník pro veřejnou správu, který
letos v lednu vydalo nakladatelství Linde
Praha.
Slovníkem o více než 19 tisících heslech
autor Ing. Antonín Kaňa zaplnil určitou mezeru na našem slovníkovém trhu. Územní
veřejná správa v ČR totiž během posledních
dvou desetiletí prošla významnými systémovými změnami a byla rovněž výrazně
ovlivněna vstupem naší země do EU. Vzhledem k rozvoji spolupráce s municipálními
partnery z německy mluvících zemí se stále naléhavěji pociťovala potřeba sjednotit
odbornou terminologii i v oblasti veřejné
správy, její reformy a modernizace.
Česká část slovníku vznikala zejména
podrobnou
excerpcí desítek zákonů,
článků v odborných
časopisech a dalších
materiálů o reformě
a modernizaci veřejné
správy. Německé ekvivalenty byly čerpány
hlavně z odpovídajících právních norem
německy
mluvících
zemí a v řadě případů
je autor konzultoval
přímo s německými
odborníky.
/sky/
19
Správa a rozvoj
Sčítání lidu přináší obcím méně
povinností než v minulosti
Sčítání lidu, domů a bytů v České republice naplno vypukne
7. března, kdy pracovníci České pošty v roli sčítacích komisařů
vyrazí do všech domácností. Rozhodným okamžikem, ke kterému sčítání proběhne, bude půlnoc z 25. na 26. března 2011.
Toto sčítání přináší celou řadu novinek pro obce. Především
budou mít proti sčítání před deseti lety minimum úkolů.
n Z čeho pro sčítání lidu, domů a bytů
pramení povinnosti obcí?
Sčítání se řídí zákonem č. 296/2009 Sb.,
o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011. Vše
jsme se snažili připravit tak, aby s ním obce
měly co nejméně práce. Podstatná část úkolů, na nichž se podílely, je už hotova z minulého roku. Myslím tím například kontrolu, aktualizaci a doplnění seznamů budov
s domovním číslem, kontrolu správnosti
vymezení částí obcí, ověření aktuálnosti soustavy základních sídelních jednotek
atd. Velmi rád bych všem, kteří nám s těmito úkoly pomohli a podílejí se na přípravě
celého sčítání, hluboce poděkoval.
n Přinese letošní sčítání obcím nějaká
data, která dříve neměly k dispozici?
Ano, jedna velká novinka se týká všech
měst a obcí. Poprvé v historii totiž sčítání
přinese odpověď na to, kde lidé skutečně
bydlí. Všechny výsledky totiž zveřejníme
podle faktického bydliště občanů, nikoliv
podle trvalého pobytu, jako to bývalo v minulosti. Starostové menších obcí kolem
velkých měst by o tom jistě mohli vyprávět. Trvale hlášených mají jen pár lidí, ale
ve skutečnosti jich v dané obci žije často
dvoj- až trojnásobek. V tomto směru bude
letošní sčítání přelomové, protože všem
obcím budeme připraveni dát informace
o počtech skutečně bydlících občanů.
n To mluvíte pouze o počtu lidí, skutečně
bydlících v obci, nebo i o nějaké jejich bližší charakteristice?
Nabídneme výsledky sčítání včetně kompletní charakteristiky obyvatel každé obce.
Třeba kvůli plánování dopravy jistě budou
důležité informace o tom, jak tito lidé dojíždějí do zaměstnání. Za povšimnutí určitě
budou stát rovněž data, jestli jde o mladé
rodiny s dětmi, stejně jako to, kolik a jak
starých dětí v obci žije. To snad ocení všichni starostové, kteří budou potřebovat plánovat kapacitu jeslí či mateřských a základních škol. Také druhá strana věkové škály
bude zajímavá z hlediska plánování služeb
20
pro seniory. Tyto informace není možné
zjistit jinak než ze sčítání.
n Ve
formulářích je také otázka, jestli má
rodina možnost používat počítač a připojení k internetu. Mohou tato data nějak
pomoci obcím?
Starostové díky nim zjistí, kolik obyvatel
a v jaké věkové, vzdělanostní i jiné struktuře
má možnost číst například webové stránky
obce a využívat nejnovější informační technologie ke komunikaci s jejím úřadem. Tyto
informace se jistě pro obce stanou významným vodítkem pro volbu dalších moderních
komunikačních nástrojů, aby se ještě lépe
domlouvaly se svými občany.
n Musí také obec vyplňovat nějaké sčítací
formuláře?
Ano, ale jen pokud je vlastníkem domů
určených k bydlení. V takovém případě vyplní příslušné domovní listy. Může je odevzdat sčítacímu komisaři, odeslat prostřednictvím datové schránky na ČSÚ, poštou
v obálce převzaté od sčítacího komisaře či
vyplnit elektronicky na www.scitani.cz.
n A jak to bude s lidmi, kteří jsou trvale
hlášeni k pobytu na obecním úřadě? Jim
doručíte formuláře přímo tam?
FOTO: ARCHIV
N
ěkteré jim však přesto zůstaly. Které
to jsou a jak by se s nimi měly obce
co nejlépe vypořádat, na to jsme se
ptali místopředsedy Českého statistického
úřadu (ČSÚ) Ing. Stanislava Drápala.
Místopředseda Českého statistického
úřadu Ing. Stanislav Drápal: Všechny obce
dostanou k dispozici výsledky sčítání
včetně kompletní charakteristiky jejich
obyvatelstva.
Vůbec ne. Obce se vůbec nemusejí obávat
toho, že by při sčítání lidu musely vyplňovat
formuláře za osoby hlášené k trvalému pobytu na ohlašovně pobytu. Při sčítání komisaři zastihnou tyto lidi tam, kde skutečně
bydlí, a to bez ohledu na jejich trvalé bydliště. Komisaři totiž poctivě půjdou do všech
domácností v celé zemi včetně rekreačních
objektů.
n Už zmíněný zákon č. 296/2009 Sb. mj.
říká, že by obce kvůli sčítání měly zdarma
zpřístupnit lidem internet, pokud to místní podmínky dovolí. Co se rozumí formulaci, »pokud to místní podmínky dovolí«?
Při letošním sčítání lidu, domů a bytů
mohou lidé poprvé sčítací formuláře vyplnit také on-line na internetu. To bude
Základní termíny sčítání lidu, domů a bytů 2011
26. února 2011 Začíná fungovat call centrum pro veřejnost, na bezplatnou linku 800 879 702 se mohou
lidé obracet s dotazy a nejasnostmi ohledně sčítání každý den od 8.00 do 22.00.
Sčítací komisaři začnou zároveň roznášet domácnostem do schránek informační letáky o blížícím se sčítání.
Zároveň s letákem vhodí komisař do schránky lísteček s návrhem termínu, kdy do dané domácnosti přinese
sčítací formuláře. Každá domácnost najde ve schránce letáček nejpozději 6. března.
n 7. března 2011 Sčítací komisaři začínají navštěvovat domácnosti a roznášet formuláře. Každý občan
dostane zelený SČÍTACÍ LIST OSOBY. Majitelé a uživatelé bytů dostanou navíc žlutý BYTOVÝ LIST a majitelé či
správci domů ještě oranžový DOMOVNÍ LIST. Roznáška formulářů končí 25. března 2011.
n 25./26. března 2011 Půlnoc z 25. na 26. března je tzv. rozhodným okamžikem sčítání. Informace do sčítacích formulářů se vyplňují podle skutečnosti platné v tento rozhodný okamžik.
Příklad: Pokud se miminko narodilo dvě hodiny po půlnoci, tak ještě nebylo v rozhodný okamžik na světě
a do sčítání se nepočítá. Pokud se však narodilo hodinu před půlnocí, tak bylo v rozhodný okamžik mezi námi
a je třeba tuto radostnou novinu do sčítání uvést.
n 26. března 2011 V tento den je možné začít odevzdávat vyplněné sčítací formuláře. Existují tři základní
cesty: n Internet n Předání sčítacímu komisaři n Odeslání poštou v obálce nebo odevzdání na kterékoliv poště
n 14. dubna 2011 Do tohoto dne mají všichni podle zákona odevzdat formuláře – ať už je budou odesílat
přes internet, poštou v obálce, nebo osobně předávat sčítacímu komisaři.
n 20. dubna 2011 Končí činnost call centra s bezplatnou linkou 800 879 702. Dále bude k dispozici pro
informace o sčítání lidu číslo Českého statistického úřadu 274 057 777, které je v provozu v úředních dnech.
Stále bude také fungovat informační e-mail [email protected].
n
ZDROJ: ČSÚ
březen 2011
Správa a rozvoj
možné od 26. března do 14. dubna 2011
na internetové adrese www.scitani.cz.
Na základě zákona č. 296/2009 Sb., mají
obce zabezpečit podle místních podmínek
bezplatný přístup občanů k veřejnému
internetovému připojení pro vyplňování
sčítacích formulářů. Jestliže však v obci
v době sčítání internet nebude třeba vůbec fungovat nebo nemá-li obec možnost
zajistit jeho bezpečné využívání z hlediska
ochrany osobních údajů občanů, tak místní podmínky prostě on-line sečtení neumožní a nic se neděje.
čistě na obcích, aby se rozhodly, jestli tyto
texty vyvěsí třeba na své webové stránky či
zda některé informace otisknou v obecním
zpravodaji. Vím, že řada obcí takto postupovala, a velmi jim za to děkuji.
A kdyby tyto informace chtěl někdo ze
starostů ještě získat?
Všechny informační texty najdou na už
uvedené adrese www.scitani.cz v sekci Pro
média pod odkazem Základní informace
o sčítání a tiskové zprávy.
n
Musí mít obecní počítače pro on-line
vyplňování formulářů veřejností nějaký
speciální software?
Elektronické sčítací formuláře jsou
v technologii Adobe PDF a k vyplnění je
nezbytná aplikace Adobe Reader, případně Adobe Acrobat, obě ve verzi 9.0 a vyšší.
Adobe Reader bude možné zdarma stáhnout prostřednictvím našich stránek www.
scitani.cz
n Zákon hovoří také o tzv. dodatečném
sečtení. Jak se tento institut dotkne obcí?
V dodatečném sečtení jde o to, že pokud
ani do 10 kalendářních dnů po rozhodném
okamžiku se komisaři nepodaří doručit
do domácnosti formuláře – třeba proto, že
příslušný občan pobývá v zahraničí, pak by
si měl tento občan po návratu vyzvednou
formuláře do 14. dubna na kterémkoliv pracovišti ČSÚ, na sběrném místě České pošty
nebo na kterémkoliv obecním úřadě.
n Jak by měly obecní úřady informovat
o sčítání veřejnost?
Nyní už by měla na všech úředních deskách viset Oznámení o sčítání lidu, domů
bytů včetně vymezení sčítacích obvodů –
a také jména sčítacích komisařů a čísla jejich služebních průkazů, stejně jako spojení
na jednotlivé komisaře. Tyto materiály obce
obdržely od ČSÚ. Kolegové z oddělení public relations na konci ledna také rozeslali
informační texty pro občany. Necháváme
n Takže obce budou mít pro tyto případy
připravené formuláře?
Přesně tak, formuláře doručí ČSÚ obcím
do 4. dubna včetně vysvětlivek, informačních letáků a obálek s předtištěnou adresou,
na kterou občan může vyplněné formuláře
odeslat. V případě jakýchkoliv komplikací
doporučuji kontaktovat příslušné krajské
pracoviště ČSÚ. Zároveň mohou obce také
využít služeb bezplatné linky 800 879 702,
která bude v provozu od 26. 2. do 20. 4.
n
n Budou muset v těchto formulářích zaměstnanci radnic sami něco vyplňovat?
Budou-li obce předávat formuláře občanům v rámci dodatečného sečtení, je třeba
dohlédnout, aby byla vyplněna identifikační část v hlavičce formuláře, tedy okres,
obec, část obce, PSČ, sčítací obvod, ulice,
číslo domu a pořadové číslo budovy. Část
už bude vyplněna od nás z Českého statistického úřadu, ale přesnou adresu osoby je
třeba doplnit při předání. Zároveň je nutné, aby se příslušný pracovník obecního
či městského úřadu zeptal, jestli dotyčný
občan vyplní formuláře na internetu, nebo
zda je odešle poštou do P.O. Boxu – v tom
případě mu předá pracovník i příslušnou
obálku s předtištěnou adresou P.O. Boxu.
n Kdo bude obcím kompenzovat náklady,
které jim se sčítáním lidu vzniknou?
I na to státní rozpočet pamatuje. Podle Směrnice Ministerstva financí čj. 12/70
384/2010 – 124, mají obce nárok na účelové
dotace, které získají prostřednictvím krajských rozpočtů. Čerpat je možné peníze
na náklady spojené se zajištěním sčítání
lidu, jako jsou poštovní poplatky, nákup
kancelářských potřeb, instalace a provoz
výpočetní nebo reprografické techniky
včetně oprav, zajištění pořádkového dohledu obecní nebo městskou policií v lokalitách, vyžadujících asistenci policie v době
distribuce a sběru formulářů, či zabezpečení dohledu a provozu v místě veřejného
internetového připojení mimo jeho běžnou
pracovní dobu.
/sky/
„Vize přestane být snem“
Regionální operační program regionu soudržnosti Severozápad
ROP Severozápad – 19 miliard korun pro lepší život v Ústeckém a Karlovarském kraji
Podpořené projekty přinesou mimo jiné:
–190 kilometrů nových
a rekonstruovaných silnic II. a III. třídy;
–nové přístroje v 9 nemocnicích;
–21 moderních sportovišť
a stadionů;
–dalších 1422 lůžek pro návštěvníky
regionu v hotelech a penzionech;
–14 modernizovaných škol s novým
vybavením;
Ústí nad Labem – Lanová dráha na Větruši
Cheb – Revitalizace zahrad mateřských škol
Dolní Poustevna – Centrum setkávání
Litoměřice – Nové CT pro městskou nemocnici
–prodloužení cyklostezek v regionu
o 20 kilometrů;
S podporou Regionálního
operačního programu Severozápad
je v Ústeckém kraji a Karlovarském
kraji realizováno již 257 projektů.
březen 2011
www.nuts2severozapad.cz
21
Podporováno z Evropského fondu pro regionální rozvoj
MO001150-1
–modernizovaná náměstí a veřejné
prostranství v 32 městech a obcích.
Správa a rozvoj
Soutěž Cesty městy:
přihlásíte se?
z
FOTO: ARCHIV NADACE PARTNERSTVÍ
klidňujete ve svém městě či obci dopravu? Pochlubte se ostatním a získejte navíc některou z atraktivních
cen! Ještě až do 31. května se můžete přihlásit do jubilejního 10. ročníku celostátní
soutěže Cesty městy.
Soutěž je zaměřena na zklidňování dopravy a každoročně ji vyhlašuje Nadace
Partnerství. Ta letos v soutěži mezi nejzajímavější dopravní projekty rozdělí ceny
za více než 0,5 mil. Kč. »Chceme zviditelnit
a odměnit ta řešení, která se mohou stát
inspirací pro ostatní,« uvádí Radek Patrný
z Nadace Partnerství.
Zklidňování dopravy se po vzoru pokrokvých světových metropolí stále více zabydluje i v praxi českých municipalit. Jde o velmi efektivní cestu ke zlepšení veřejného
prostředí a zvýšení kvality života obyvatel
v urbanizovaných územích. »Také letos Ministerstvo dopravy přebírá záštitu nad sou-
p
od novým názvem ČSOB a ERA pro
podporu regionů vstoupil v únoru
do svého pátého pokračování projekt
společenské odpovědnosti – program podpory regionů. Letos se orientuje na komunitní rozvoj v regionech. Menší komunitní
projekty se v něm mohou do 18. března
ucházet až o sedmdesátitisícové granty.
Koncem července bude vyhlášeno druhé
grantové kolo s cílem podpořit tři velké projekty shodně vždy po 300 tisících korun.
Jak uvedla Denisa Salátková, tisková
mluvčí Poštovní spořitelny, pro obě grantová kola jsou připraveny tři miliony korun, z nichž dva obdrží malé komunitní
projekty. Na tuto sumu se rovným dílem
složily grantový fond ČSOB a grantový fond
ERA. Zatímco grantový fond ERA se zaměří
na podporu projektů k vytváření aktivních
místních komunit, grantový fond ČSOB
se orientuje na péči o přírodní a kulturní
dědictví na místní úrovni. Projekty tohoto
druhu by se podle Pavlíny Folovské, manažerky společenské odpovědnosti ČSOB, by
měly věnovat ochraně přírodních lokalit
významných pro místní komunitu, obnově
a zachování místních památek a drobného
kulturního dědictví či utváření pozitivního
vztahu k místnímu životnímu prostředí.
O granty mohou žádat obce a sdružení
obcí i jejich příspěvkové organizace, nevládní neziskové organizace, registrované
jako občanská sdružení, nadace a nadační
fondy, obecně prospěšné společnosti a účelová zařízení církví. Více informací najdete
na www.csob.cz a www.postovnisporitelna.
cz a též na webu Nadace VIA (www.nadacevia.cz), která je odborným garantem projektu.
/sky/
MO001129
Projekt Nová komunikace pro pěší
1. etapa – třída Budovatelů v Mostě, patří
k zajímavým loňským soutěžním řešením.
těží Cesty městy, která je svým zaměřením
na zklidňování dopravy a zrovnoprávňování jejích jednotlivých druhů plně v souladu
s našimi prioritami v oblasti bezpečnosti
silničního provozu,« říká vedoucí samostatného oddělení BESIP Ondřej Valenta.
Do soutěže lze přihlásit dopravní řešení
zaměřená na zvyšování bezpečnosti provozu, zkvalitňování veřejného prostoru
a optimální uspořádání automobilové, cyklistické, pěší a veřejné dopravy. Podmínkou
účasti je jejich uvedení do provozu v období
od 1. 1. 2006 do 31. 5. 2011 a jejich příznivý
vliv na životní prostředí v okolí. »Své projekty mohou nominovat města, obce, sdružení obcí, mikroregiony či městské obvody
a městské části,« upřesňuje Radek Patrný.
Již pátým rokem je generálním partnerem soutěže Cesty městy společnost Škoda
Auto. »Podpora projektů a opatření, která
zvyšují bezpečnost všech účastníků dopravního provozu, patří v oblasti společenské
odpovědnosti do našich priorit,« připomíná ředitel vnějších vztahů společnosti Radek Špicar. Dalšími partnery soutěže jsou
Ministerstvo dopravy ČR, společnost 3M
Česko, stejně jako Národní síť Zdravých
měst ČR, Svaz měst a obcí ČR a Sdružení
místních samospráv ČR. Dlouhodobým
hlavním mediálním partnerem je měsíčník
Moderní obec, mediálním partnerem pak
časopis Dopravní inženýrství.
Více informací o soutěži včetně ojedinělé
databáze všech projektů, které se zúčastnily všech předchozích ročníků soutěže,
najdete na www.cestymesty.cz. Potřebné
informace poskytne také Ing. Radek Patrný,
Nadace Partnerství, tel.: 274 816 727, mob.:
774 676 139, e-mail: [email protected].
/ak/
Granty
pro komunitní
projekty
22
březen 2011
Téma
ilustrační fOtO: radim beznOska
informační systémy a obce
Razítko je symbolem úřadu a správy. Stane se v budoucnu důsledkem elektronizace jen vzpomínkou pro pamětníky?
elektronizace veřejné správy
v kontextu domácím i unijním
Sousloví veřejná správa se již delší dobu užívá s přívlastky
efektivní nebo přátelská. Často se v této souvislosti zmiňuje také pojem Smart Administration (inteligentní či chytrá
správa). Důležitým nástrojem jejího prosazení jsou moderní
informační a komunikační technologie (ICT).
S
mart Admistration patří k prioritám
politiky soudržnosti EU (Rozhodnutí
Rady EU 2006/702/ES), kterou je třeba podporovat z unijních fondů investicemi do lidského kapitálu a odpovídajícího
vybavení ICT ve veřejné správě a službách
na všech územních úrovních.
ChyTrá Správa po čeSku
Vláda ČR zpracovala v roce 2007 strategii
Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné
služby (Smart Administration) 2007–2015
(www.smartadministration.cz/file/9) a stanovila v ní tyto vize pro rok 2015:
n Veřejná správa v ČR je primárně pojata jako služba občanovi, naplňuje principy
dobrého vládnutí.
n Veřejné služby jsou klientsky orientovány, naplňují očekávání občanů, flexibilně
reagují na jejich potřeby a fungují hospodárně.
březen 2011
n Veřejná správa a služby přispívají ke zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky
a zvyšování kvality života obyvatel v ČR.
Z pohledu ICT na úrovni státní správy vymezila strategie jako klíčové tyto problémy:
nedostatečnou vybavenost a neefektivní
využívání ICT, neexistenci jednotné komunikační infrastruktury, nepropojenost
jednotlivých registrů, nízkou počítačovou
gramotnost zaměstnanců, neexistující
elektronizaci komunikace (povinnost papírové formy). Na úrovni samosprávy jde
zejména o: nedostatečné zavádění a využívání ICT, problémy s využitím nových
metod nebo chybějící záruku kompatibility
software mezi úřady veřejné správy.
Rozvoj informačních systémů veřejné
správy a budování e-Governmentu (elektronizace veřejné správy) prostřednictvím
moderních ICT má zlepšit spolupráci orgánů veřejné správy, usnadnit občanům
a podnikatelům kontakt se státem a učinit
veřejnou správu průhlednější (transparentní) a efektivní. Cílem je zpřístupnit agendy
veřejné správy on-line způsobem. Stěžejními pilíři e-Governmentu jsou projekty:
n základní registry (obyvatel; osob; práv
a povinností; územní identifikace, adres
a nemovitostí);
n datové schránky;
n Czech POINT (český podací ověřovací
informační národní terminál);
n komunikační infrastruktura veřejné
správy (KIVS).
inveSTiční projekTy
SpolufinanCuje iop
Projekty Smart Administration lze v letech
2007–2013 spolufinancovat z Integrovaného operačního programu (IOP). Jedná se
především o projekty zavádění nových ICT
na úřady. Podporu mohou získat projekty
ústřední státní správy (v prioritní ose 1 Modernizace veřejné správy), které se zaměřují
zejména na:
n vytváření, rozvoj a údržbu celostátních
základních registrů veřejné správy včetně
systému bezpečného přístupu;
n budování komunikační infrastruktury
veřejné správy;
n vybudování přístupových míst pro ko-
23
›
Téma
informační systémy a obce
› munikaci s informačním systémem veřejné
správy;
n elektronizaci služeb veřejné správy především formou elektronizace procesních
postupů u jednotlivých agend, např. v oblasti justice či bezpečnosti.
Projekty územní samosprávy lze podpořit v prioritní ose 2 Zavádění ICT v územní
veřejné správě, zaměřené především na:
n sdílení dat s centrálními registry a vytváření dalších relevantních registrů (např.
pořízení technického a technologického
vybavení);
n budování komunikační infrastruktury
(výstavba datových sítí, projekty na zajištění vysoké míry zabezpečení ICT);
n vybudování přístupových míst pro komunikaci s informačním systémem veřejné
správy (Czech POINT);
n
elektronizaci služeb veřejné správy
(např. elektronické a spisové služby, digitalizace).
Podle informací z Ministerstva vnitra
(MV), bylo v rámci osy 2 zatím schváleno
5 471 projektů. Vzešly ze tří výzev určených
obcím a jedné výzvy určené krajům. Nejvíce obecních projektů se týká vybudování
Czech POINTů. Tento projekt e-Governmentu je velmi kladně hodnocen, avšak
je třeba o něm informovat. Např. valašská
obec Vigantice s necelou tisícovkou obyvatel vybudovala kontaktní místo v budově
obecního úřadu už více než před rokem.
Podle vyjádření zástupkyně úřadu je největší zájem o pořizování výpisů z rejstříku
trestů, ale ne všichni obyvatelé o existenci
Czech POINTu v obci vědí.
»V současné době probíhá vyhodnocování (evaluace) celého IOP. Případné zaměření a vyhlášení dalších výzev záleží na výstupech z této studie,« informoval Bc. Jiří
Korbel z tiskového odboru MV.
akční plán e-governmenTu 2011–
2015 z dílny evropSké komiSe
Koncem minulého roku zveřejnila Evropská
komise druhý Akční plán e-Governmentu
(ke stažení na http://ec.europa.eu), v němž
nastínila své představy o spolupráci s veřejnými orgány členských států na rozšíření
a zlepšení elektronických služeb veřejné
správy. Plán mj. vychází ze strategie Digitální agendy pro Evropu z května 2010, která
má zastřešit rozvoj informační společnosti
a podporu využívání ICT do roku 2020 a je
jedním z pilířů hlavní unijní strategie Evropa 2020.
Hlavním cílem plánu je zvýšit do konce
roku 2015 míru aktivního využívání služeb
e-Governmentu na 50 % občanů EU a 80 %
podniků z členských zemí. Při snižování
administrativní zátěže vychází z myšlenky
použité při budování základních registrů
v ČR. Tedy, že informace od občanů budou
vyžadovány pouze jednou a poté budou
sdíleny jednotlivými orgány veřejné správy. Komise usiluje o to, aby vybrané životní situace spojené např. se založením firmy, studiem, přestěhováním či odchodem
do důchodu bylo možné vyřídit on-line
z kteréhokoliv místa v EU nezávisle na původním působišti (celoevropsky používaná
národní elektronická totožnost, tzv. e-ID).
24
Obecně lze říci, že s e-Governmentem jsou nejdále
severské země. V případě
datových schránek však
můžeme konstatovat, že
u nás fungují po technické
i legislativní stránce v takovém rozsahu, že se země
EU mohou inspirovat spíše
u nás než my u nich.
Mezi další priority akčního plánu patří
podpora zapojení uživatelů při navrhování
služeb e-Governmentu, zlepšení transparentnosti veřejné správy a zapojení občanů
do rozhodování o veřejných záležitostech.
pokrok z pohledu daTovýCh
SChránek a konTakTníCh míST
Pokrok v e-Governmentu u nás dokumentuje nejlépe další rozvoj datových schránek
a rozšiřování počtu Czech POINTů (více informací na www.czechpoint.cz). Otázkou
je však financování jejich provozu do budoucna. Podle MV by se na něm mělo podílet více subjektů. Např. řada pracovišť
Czech POINT vznikla na různých úřadech
a za několik let bude třeba technicky je obměnit a tato obměna už nebude hrazena
z evropských fondů.
Datové schránky nyní podporují dalších
osm souborových formátů nebo umožňují
detailnější identifikaci odesílatele datové
zprávy. K novinkám z poslední doby patří
také zavedení nového ukázkového prostředí, které umožňuje cvičné seznámení
s možnostmi datových schránek (www.
isdstest.cz). Za jednu z nejdůležitějších
změn považuje MV ústy Jiřího Korbela
možnost přečíst si datovou zprávu i z počítače, ve kterém není nainstalovaný doplněk
602XML Filler (bez něj totiž nejsou k dispo-
ICT a vztah k veřejné správě
Podle zatím posledního z každoročních šetření českého statistického úřadu provedeného a zveřejněného v roce 2010 využívalo v čr internet ve vztahu
k veřejné správě 91 % podniků a 22 % občanů.
Podniky (údaje za rok 2009):
83 % získávalo informace z webů úřadů, stahovalo si formuláře
n 75% komunikovalo s úřady
n 44 % využilo služeb Czech POintů
n 11 % se elektronicky přihlásilo do veřejných
výběrových řízení
n
Jednotlivci 16+ (údaje za rok 2009):
n 19 % vyhledávalo informace
n 9 % stahovalo si formuláře
n 8 % komunikovalo s úřady
n 11 % alespoň jednou využilo Czech POintů
n 5 % odesílalo formuláře on-line
zdrOJ: čsú
zici některé důležité informace týkající se
zabezpečení datové zprávy, jako je časové
razítko a elektronická značka) nebo pohodlnější způsob vyhledávání adresáta. Uživatelé datových schránek najdou na www.
datoveschranky.info novou sekci Pravidla
doručování přístupových údajů, kde zjistí,
jaké možnosti a povinnosti v případě manipulace s přístupovými údaji mají.
Odesílání i přijímání datových zpráv je
pro uživatele bezplatné a změna tohoto
stavu se v současnosti nepřipravuje.
jak dál v oblaSTi elekTronizaCe
veřejné Správy
Podle informací z MV probíhá v současné
době aktualizace celé strategie Smart Administration s ohledem na aktuální ekonomické podmínky a možnosti. Jednotlivé
projekty e-Governmentu procházejí revizí zejména z důvodů snižování nákladů,
a tento proces ještě není u konce. Výsledky
budou zohledněny v návrzích na další rozpočtové období.
Rok 2011 považuje MV za rok základních registrů. »V současnosti připravujeme
změnu harmonogramu, k níž musíme sáhnout proto, že někteří neúspěšní uchazeči
výběrového řízení podali stížnost k Úřadu
na ochranu hospodářské soutěže. Přesto
věříme, že termín ostrého startu projektu,
kterým je 1. červenec 2012, stihneme,« řekl
Bc. Jiří Korbel. Kromě toho v současnosti
probíhá výběrové řízení na nové rámcové
smlouvy na Komunikační infrastrukturu
veřejné správy (projekt bezpečného datového a hlasového propojení úřadů).
V souladu s celkovou koncepcí e-Governmentu je i příprava projektů e-Sbírka (elektronická Sbírka zákonů a mezinárodních
smluv) a e-Legislativa (elektronický legislativní proces), které umožní mj. snadnější
orientaci v aktuální podobě právních předpisů a dojde ke sjednocení jejich formální
stránky. e-Sbírka má být otevřeným informačním systémem, jehož působnost půjde
rozšířit o právní předpisy vyhlášené a vydané i kraji a obcemi. Příprava architektury
projektů začne letos, předpokládané spuštění systémů je 1. ledna 2014.
V záležitosti poradenství obcím v otázkách realizace e-Governmentu, doporučuje
Bc. Korbel zástupcům měst a obcí účastnit
se specializovaných konferencí, na nichž
přednášejí odborníci z MV o aktuálních
otázkách e-Governmentu (příležitostí je například konference Internet ve státní správě
a samosprávě 4. a 5. dubna v Hradci Králové). V kompetenci místních samospráv jsou
pak aktivity v rámci poradenských center
(tzv. e-Gon centra) při trojkových obcích.
Tento projekt je však ve svém počátku a nelze jej zatím vyhodnocovat.
»Pokud jde o naši inspiraci zeměmi EU,
obecně můžeme říct, že s e-Governmentem jsou nejdále severské země. V případě
datových schránek však lze konstatovat, že
v České republice fungují po technické i legislativní stránce v takovém rozsahu, že se
mohou země EU inspirovat spíše u nás než
n
my u nich,« komentoval Bc. Korbel.
Simona dvořáčková
březen 2011
finanční produkty
Příloha
ilustrační foto: archiv
SPOLEČNÁ PříLOha ČaSOPiSŮ mOdErNí ObEc a baNkOvNictví č. 3/2011
Výstavba moderní okružní křižovatky byla ve Veltrusech dokončena v minulém roce. Zajímavý projekt, který kvůli umístění komunikace pro pěší počítal
i s přeložením veřejného osvětlení, byl podpořen ze středočeského Regionálního operačního programu téměř 12 miliony korun.
bankovní úvěry tvoří většinu
závazků obcí, ale rizikem nejsou
Asi polovina obcí už vykazuje deficit svého rozpočtu. Také
různě vysoký dluh má dnes již každá druhá obec. Je to logickou reakcí na průměrný třetinový podíl kapitálových výdajů
na celkových výdajích obcí. Obce jím překonávají i stát.
Ú
zemními rozpočty proteklo v roce
2009 kolem 400 mld. Kč (údaje
za rok 2010 zatím nejsou k dispozici). Pro srovnání, státní rozpočet měl předloni k dispozici sumu zhruba 2,5krát vyšší.
Objem příjmů obcí, krajů a dobrovolných
svazků obcí (DSO) se postupně zvyšuje.
Dvě třetiny z tohoto objemu získávají obce
včetně Prahy a DSO, o zbývající části těchto
zdrojů rozhodují krajské samosprávy.
A jak obce a kraje s těmito penězi hospodaří? Dá se říci, že v zásadě dobře, i když
jednoznačné příznaky rozdělující obce
na dobře a špatně hospodařící se hledají
obtížně. Platí, že případů, kdy obec nemohla dostát svým závazkům včas a řádně, je
velmi málo a často za nimi stojí nepodaře-
březen 2011
ný podnikatelský záměr. O tom, je-li podnikatelská činnost pro obce přínosná, neexistují dostatečné analýzy. Zcela určitě však
lze nalézt řadu obcí, které svou podnikatelskou činností zvyšují objem svého rozpočtu
a na tomto základě mohou poskytovat více
veřejných služeb svým obyvatelům.
RozPočty obcí mají vyšší Podíl
kaPItálových výdajů než stát
Zhruba polovina všech obcí je různou měrou zadlužena. Do hledáčku Ministerstva
financí, které na základě soustavy monitorovacích a informačních ukazatelů sleduje
finanční zdraví obcí, se však dostává jen
asi jedno procento z nich. Také CCB-Czech
Credit Bureau přiřadila za výsledky roku
2009 nejhorší stupeň ratingu pouze necelým 8 % obcí. I tato fakta svědčí o v zásadě
dobrém hospodaření územní samosprávy.
Polovina obcí vykazuje deficit rozpočtu. Tato skutečnost, stejně jako zadlužení
přibližně poloviny všech obcí, je logickou
reakcí na vysoký podíl kapitálových výdajů
na celkových výdajích obcí. Obce v průměru vynakládají až třetinu rozpočtu na kapitálové výdaje. Ve státním rozpočtu je tento
podíl podstatně nižší.
V zásadě lze uvést, že čím větší je obec,
tím má i vyšší dluh v přepočtu na obyvatele. Platí to, rozdělíme-li obce do kategorií
podle počtu obyvatelstva. Nejnižším podílem zadlužených sídel mezi těmito kategoriemi vyniká segment nejmenších obcí
(do 200 obyvatel). Budeme-li se však v jednotlivých velikostních kategoriích zabývat
pouze zadluženými obceemi, pak naopak
nejmenší zadlužené obce vykazují nejvyšší
dluh v přepočtu na obyvatele. Ten dokonce
převyšuje i zadlužení »na hlavu« vykázané
statutárními městy.
I
›
Příloha
Pokud je tedy nějaká skupina obcí ohrožena finanční nestabilitou nejvíce, pak je to
malá obec s dluhem. Navíc v tomto případě ve značné části nejde o bankovní úvěry,
ale o jiný druh závazku.
bankovní ÚvěRy
obce neohRožují
Z hlediska obcí relativně zabezpečeným
dluhem jsou bankovní úvěry. Banky nyní
disponují potřebnými nástroji, jak celkem
spolehlivě odhadovat dluhovou kapacitu obcí tak, aby ani peněžnímu ústavu,
ani obci nevznikly při splácení dluhu problémy. Pokud jde o půjčky, obce – na rozdíl
od firem – mají jednu velkou výhodu. Část
svých rozpočtových příjmů, zejména výnos
sdílených daní, získávají pravidelně (samozřejmě v závislosti na celostátním výnosu
tří sdílených daní), aniž pro to musejí něco
udělat. A daňové příjmy tvoří podstatnou
část celkových příjmů obcí.
Dluh územní samosprávy (obcí a krajů)
se postupně zvyšuje, i když jeho tempo je
v posledních letech poměrně malé. Nejvyšší podíl na dluhu mají bankovní úvěry
(téměř 70 %). Jejich vývoj byl v posledních
dvou letech poměrně odlišný (viz graf). Zatímco v lednu 2009 roční tempo jejich růstu dosahovalo 6,5 %, v prosinci téhož roku
to bylo již 30,6 %. Rok 2010 však poskytuje
jiný obrázek: V lednu téhož roku totiž roční tempo růstu bylo jen nepatrně nižší než
v prosinci 2009 (28,2 %). V prosinci 2010 se
však roční tempo růstu dokonce o téměř
1 % snížilo. Dá se předpokládat, že objem
bankovních úvěrů se bude i v roce 2011
zvyšovat, ale tempo růstu bude nižší než
v roce 2009.
munIcIPalIty se učí
větší tRansPaRentnostI
Na to, zda obce mají či nemají podnikat,
existují různé názory. Každopádně úkolem obcí je správně reagovat na požadavky
svých obyvatel co do objemu a struktury
poskytovaných veřejných služeb. Jsou při
tom i pod větším drobnohledem (než například státní instituce), a proto by jejich
nakládání s veřejnými penězi mělo být co
nejprůhlednější a nejefektivnější.
Dokončená výběrová řízení územní samosprávy v roce 2010
počet zadavatelů
počet zakázek
celková cena
v mil. Kč
obce
820
2443
37 400
15,3
47
82
3893
47,5
Praha
1
444
13 222
29,8
kraj
13
527
8883
16,9
rrrs
4
10
65
6,5
885
3506
63 464
18,1
celkem/průměr
Poznámka: Údaje za Prahu zahrnují i údaje za městské části; rrrs – regionální rada regionu soudržnosti; Dso
– dobrovolný svazek obcí.
ZDroJ: uveřeJňovací systém veřeJných ZaKáZeK mmr, vlastní výPočty ccB-cZech creDit Bureau, a.s.
Jedním z relativně transparentních způsobů nakládání s veřejnými penězi jsou
výdaje prostřednictvím veřejných zakázek evidovaných v uveřejňovacím (veřejně
dostupném) systému veřejných zakázek,
který zabezpečuje Ministerstvo pro místní
rozvoj. Evidence veřejné zakázky v tomto
systému je povinná zejména pro všechny
zadavatele veřejného sektoru a pro zakázky
převyšující určitý limit.
Zveřejnění ostatních zakázek je dobrovolné. Systém umožňuje mj. »kontrolovat«,
kolik který subjekt zadal výběrových řízení,
kdo v nich vyhrál a za jakou cenu. Využívání uveřejňovacího systému by mělo přispět
k transparentnějšímu vynakládání veřejných peněz.
A jak si tam územní samosprávy počínají? V České republice téměř tři čtvrtiny
obcí mají méně než 800 obyvatel, čemuž
v zásadě odpovídají i jejich relativně nízké
rozpočtové výdaje. Lze proto očekávat, že
výběrová řízení obcí se nebudou v uveřejňovacím systému vyskytovat často. Nalezneme tam však i veřejné zakázky s cenou,
která daného limitu nedosahuje.
Z uveřejňovacího systému veřejných
zakázek vyplývá, že 885 subjektů územní
samosprávy dokončilo v roce 2010 výběrová řízení, za která zaplatily 63,5 mld. Kč.
Veškerá tato řízení se týkala 3506 veřejných
zakázek (více viz tabulka nahoře).
mld. Kč
50
45
40
35
30
31.12.2010
30.11.2010
30.9.2010
30.10.2010
31.8.2010
31.7.2010
30.6.2010
31.5.2010
30.4.2010
31.3.2010
28.2.2010
31.1.2010
31.1.2010
31.12.2009
30.10.2009
30.9.2009
31.8.2009
31.7.2009
30.6.2009
31.5.2009
30.4.2009
31.3.2009
25
28.2.2009
prům. cena na zakázku v mil. Kč
Dso
Bankovní úvěry územním samosprávám
31.1.2009
Podíl veřejných zakázek
na veřejných výdajích stouPá
Z celkem více než šesti tisíc obcí jich uveřejnilo v daném systému výběrové řízení
dokončené v roce 2010 pouze 13 %. Dále
to byly všechny kraje a 6 % dobrovolných
svazků obcí. Na jeden kraj tak v průměru
připadlo 41 dokončených a zveřejněných
výběrových řízení, v případě obcí to byla tři
a u dobrovolných svazků obcí dvě výběrová řízení. DSO dosáhly i nejvyšší průměrné
ceny připadající na jedno dokončené výběrové řízení.
Pro srovnání uvádíme objem výdajů obcí
a krajů, pro který připadá výběrové řízení v úvahu. Výdaje obcí a DSO v roce 2009
po odpočtu nákladů na mzdy a sociální pojištění, transfery a podobné výdaje dosáhly
výše 145 mld. Kč. Jejich výdaje na dokončená a zveřejněná výběrová řízení v roce 2010
činily celkem 41 mld. Kč. Odhadneme-li
růst těchto výdajů v roce 2010 na 10 %, pak
se zveřejněné výdaje v systému veřejných
zakázek podílely na vybraných výdajích
34 %. Ve skutečnosti bude tento poměr vyšší, protože výběrová řízení zveřejnilo jenom
13 % obcí, ale odhadované výdaje se týkají
všech obcí. Ještě méně to vychází pro krajské samosprávy, a to pouhých 23 %, z nichž
však každá zveřejnila několik dokončených
výběrových řízení.
A na co by si zejména obce měly při výběrových řízení dávat pozor? Především na to,
zda vítězná firma nebyla poslána do bankrotu, jak dlouho na trhu existuje, zda její
roční obrat není na danou zakázku příliš
malý. Od věci není ani analýza vlastnických
vztahů firmy a případně také účasti firmy
v jiném výběrovém řízení.
Vypsání výběrového řízení na zakázku je
jistě dobrým vykročením, evidence v uveřejňovacím systému MMR správným pokračováním a důkladné prověření finanční
situace uchazečů o zakázku pak logickým
dovršením procesu efektivního vynakládan
ní veřejných peněz.
věRa kameníčková
ccB-czech credit Bureau, a. s.
ZDroJ: čnB, vlastní výPočty ccB-cZech creDit Bureau, a. s.
II
březen 2011
MO001137-1
›
finanční produkty
MO001137-1
finanční produkty
březen 2011
Příloha
III
Příloha
finanční produkty
specializované poradenství
i jednoduché produkty
Nabídka finančních produktů pro města a obce je poměrně
široká, od jednoduchých účtů až po specializované finanční
poradenství, finanční deriváty k zajištění úrokového rizika
nebo komplexní majetkové a odpovědnostní pojištění.
z
eptali jsme se v některých bankách
a pojišťovnách, jaká je jejich nabídka
pro letošní rok a jak obecně vidí další
spolupráci s municipalitami.
anketa
náRok na IndIvIduální
PoRadenství
Podle slov Jana Parýzka, ředitele odboru projekty a produkty veřejných financí
České spořitelny, nevydal se tento peněžní
ústav cestou balíčků pro municipální sféru. »Domnívám se, že ty jsou vhodné spíše
pro retailové segmenty a masový trh. U nás
platí, že každé město či obec mají nárok
na individuální poradenství prostřednictvím našeho bankéře – specialisty na veřejný sektor. Snažíme se veškeré podmínky
přizpůsobit individuálním přáním klienta,«
zdůraznil Jan Parýzek.
Pokud jde o nové produkty, chce Česká
spořitelna společně s municipalitami rozvíjet elektronické systémy vypořádání plateb
ve veřejném sektoru (Faktura 24, POS terminály, Platba 24, platby různých poplatků
a služeb přímo z webového portálu města
a podobně). »V tom vidíme budoucnost.
Mladší generace totiž tyto platby preferuje
před složenkami a hotovostními platbami,«
konstatoval ředitel odboru projekty a produkty veřejných financí ČS.
Poslední dobou také roste zájem měst
a obcí o finanční deriváty k zajištění úrokového rizika. Také municipální klienti totiž
chtěli využít historicky nízkých úrokových
sazeb pro své dlouhodobé úvěry úročené
plovoucí sazbou a typickým řešením je úrokový swap.
Z pohledu poptávky po produktech podle zkušeností České spořitelny hospodářská
krize nezměnila nic zásadního. Jak Jan Parýzek potvrdil, úvěrová aktivita municipalit zůstává stále vysoká a souvisí s nutností
předfinancovat a kofinancovat projekty dotované z evropských fondů. Nezaznamenali
v tomto segmentu žádné zhoršování kvality
úvěrového portfolia. Procento klasifikovaných úvěrů obcí je v České spořitelně stále
velmi nízké.
A jak vidí v České spořitelně další vývoj
financování měst a obcí a způsobů jejich
spolupráce s bankovními ústavy? »To je
právě otázka. Jedno je však jisté: Česká spořitelna u toho určitě nebude chybět,« dodal
Jan Parýzek.
1. Jaké jsou trendy ve sféře nových finančních
produktů pro municipality? Jaké nové produkty,
případně balíčky produktů pro ně letos připravujete? o co bývá největší zájem a jak se vaše
spolupráce s municipalitami vyvíjí?
2. Změnila něco v této oblasti krize? splácejí svoje
závazky města a obce, nebo i zde roste počet
klasifikovaných úvěrů?
3. Jak vypadá budoucnost financování měst a obcí
a jejich spolupráce s finančními institucemi?
Iv
jednoduchý tRansPaRentní Účet
PRo modeRní obce
Naopak jen jednoduché produkty městům
a obcím nabízí Poštovní spořitelna. Adam
Kusý z tohoto peněžního domu k tomu
vysvětlil: »Municipalitám nabízíme cenově výhodný program Postkonto Obec. Jde
o jednoduchý transparentní účet, který
pokrývá všechny základní potřeby moderní obce. Prvních šest měsíců je účet veden
bezplatně a v rámci účtu se vydávají tři platební karty zdarma. Program dále obsahuje
všechny formy elektronického bankovnictví, měsíční výpisy a 10 příkazů zadaných
elektronicky. Účet také nabízí tzv. pásmové úročení v závislosti na výši zůstatku až
do výše 1,2 % p. a. V nejbližší době neplánujeme zavedení nových produktů a služeb
pro komunální sféru.«
Podle vyjádření Adama Kusého z hlediska splácení závazků municipality pro Poštovní spořitelnu i nadále představují velmi
stabilní segment. Objem klasifikovaných
úvěrů v této oblasti je v porovnání s ostatními segmenty zanedbatelný.
Poštovní spořitelna počítá s tím, že také
v budoucnu si banky podrží svou klíčovou
roli zejména v oblastech zajišťování platebního styku, získávání prostředků z dotací
a financování rozvoje obcí a měst.
munIcIPální sféRa Patří
ke sPolehlIvým klIentům
Pavla Hávová, tisková mluvčí ČSOB, uvedla, že v rámci ČSOB Municipálního programu je přímo pro obce, města, kraje i jimi
zřízené organizace připravena široká škála
produktů a služeb. Jejich podmínky jsou
pravidelně aktualizovány a přizpůsobovány požadavkům trhu. Již před koncem
loňského roku v ČSOB například uvedli
nové možnosti úročení netermínovaných
depozit. »V úvěrové oblasti stále převažuje
zájem municipalit o předfinancování dotací a spolufinancování projektů podporovaných z fondů Evropské unie a státu. Registrujeme však také požadavky na provozní
financování,« upřesnila Pavla Hávová.
Snížení příjmů obcí a měst z rozpočtového určení daní v řadě případů přineslo
nutnost přijmout restriktivní opatření v oblasti výdajů. Některé municipality rovněž
přehodnocují své záměry a stále více se
orientují na uskutečňování projektů, které
jim v budoucnu přinesou snížení energetických a dalších provozních nákladů. Města a obce přesto patří podle ČSOB ke spolehlivým klientům, kteří splácejí pravidelně
své závazky.
»Náš vztah k našim klientům – městům
a obcím – nebyl ani v důsledku recese výrazně poznamenán. Nadále je považujeme
za důvěryhodné a spolehlivé partnery, s nimiž hodláme i nadále rozvíjet spolupráci,«
shrnula Pavla Hávová.
ÚsPěšný PRogRam PojIštění
měst a obcí
Jak uvedl Radek Starosta, vedoucí odboru
pojištění podnikatelů Pojišťovny Kooperativa, VIG, tento pojišťovací ústav již delší dobu nabízí svůj úspěšný program pro
pojištění měst a obcí. Balíček mimo jiné
definuje, které subjekty mohou do tohoto
programu vstoupit. Týká se obcí, dále neziskových organizací, které obec zřídila,
a také obchodních společností, které zřídila
obec a kde je její podíl vyšší než 50 %. Tyto
subjekty si mohou sjednat komplexní majetkové a odpovědnostní pojištění ve zvýhodněném režimu.
»V roce 2010 jsme zaznamenali zvýšený
zájem o pojištění odpovědnosti za škody
způsobené třetí osobě. Vztahuje se na škody, které se stanou na prostranstvích patřících pojištěnému subjektu, jako například
úrazy na chodnících, ale i úrazy, které způsobí například pád sněhu z obecní budovy.
Takto pojištěno je u Kooperativy přibližně
600 měst a obcí,« upřesnil Radek Starosta.
»V této souvislosti je nutné zmínit i zvýšení zájmu o pojištění odpovědnosti zastupitelů za škodu způsobenou obci. Pojištění
se týká osob, které vykonávají funkci člena
zastupitelstva dané obce. Toto pojištění lze
sjednat v různých variantách, a to podle
funkce, pro niž má být pojistná ochrana
sjednána,« uzavřel Radek Starosta.
/zr/
březen 2011
finanční produkty
Příloha
Proč nyní nový Panel neláká?
d
alších přibližně 25 mil. Kč půjde
do programu Regionální rozvojový
fond (RRF). Předseda představenstva a generální ředitel ČMZRB Ing. Ladislav Macka poznamenává, že zejména menší obce se zajímají i o programy, které jsou
určeny malým a středním podnikatelům
a z nichž se především skládá její produktové portfolio. »Radnice totiž často podnikatelům samy aktivně zprostředkovávají informace o našich produktech, neboť chtějí,
aby v obcích vznikala nová pracovní místa
a rozvíjelo se malé a střední podnikání.«
n Čím mohou být vaše municipální programy pro obce a města zajímavé?
Všechny jsou určeny pro zachování a rozvoj infrastruktury obcí a založeny na dlouhodobém, v případě OBCE 2 na až 15letém
úvěrování. Často jde o úvěry na vodohospodářskou infrastrukturu, ale jejich záběr
bývá širší – od elektrifikace a plynofikace
přes školská a předškolská či sociální, kulturní nebo sportovní zařízení až po projekty na skládkování a likvidaci odpadu apod.
Podporu z těchto programů lze kombinovat
s dotacemi z evropských fondů. Pro financování každého z našich programů existuje
jiný veřejný zdroj. Takže program OBEC 2
se uskutečňuje ve spolupráci s Rozvojovou
bankou Rady Evropy. RRF zase využívá jako
zdroj splátky z úvěrů poskytnutých už dříve v rámci evropského programu PHARE
na výstavbu průmyslových zón. MUFIS 2
pracuje s penězi, jež nám v 90. letech poskytla vláda USA k financování dlouhodobých infrastrukturálních projektů. Americký program pomoci už naplnil svůj účel
a prostředky, které přinesl, se již vracejí.
Než se v řádných termínech převedou zpět
do USA, využíváme je v MUFIS 2. Veřejné
zdroje našich programů umožňují určité
změkčení podmínek pro příjemce podpory. Například nevyžadujeme zajištění
a příjemci neplatí ani různé poplatky, třeba za předčasné splacení úvěru či odložení
jeho čerpání. RRF má i značně nižší úrokové sazby než komerční banky.Více o našich
programech najdete na www.cmzrb.cz.
n Vlastníci bytových domů mohli kombinovat podporu z programů Zelená úsporám a Nový Panel. Promítá se »zmrazení«
Zelené úsporám do zájmu o Nový Panel?
Chci připomenout, že v rámci programu
Panel, následně Nový Panel, vlastníci bytových domů, tedy i obce, ale také společenství vlastníků či bytová družstva, mohli
dosáhnout jak na záruku na úvěr, tak na příspěvek na úhradu úroků za přijaté úvěry.
Úroková bonifikace není zanedbatelná, neboť při běžné 15leté době splatnosti úvěru
představují úhrady úroků až 60 % celkových
nákladů na úhradu splátek. Také záruka
na úvěr měla svůj smysl, což se prokázalo
během nástupu ekonomické recese, kdy
banky začaly být velmi nedůvěřivé při poskytování úvěrů. Smyslem programu Panel,
foto: martin svoZíleK
Zhruba po 500 mil. Kč hodlá Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s., (ČMZRB) ročně – s výhledem až do roku 2014
– vkládat do municipálních programů OBEC 2 a MUFIS 2.
Ing. Ladislav Macka, předseda představenstva a generální ředitel ČMZRB, a. s.
resp. Nový Panel, vždy byla – a mělo by to
tak i zůstat, podpora rekonstrukcí bytových,
zejména panelových domů, které povedou
k prodloužení jejich životnosti. Kombinace
našeho programu se Zelenou úsporám, zaměřenou na zateplování a úspory energií,
se projevila jako optimální. Vždyť by bylo
nesmyslné jen zateplovat dům, aniž by se
provedla jeho nutná revitalizace, a dům tak
mohl řádně sloužit po další desítky let. Zájem o úrokové bonifikace vzrostl natolik, že
loni v létě se přidělené prostředky na ně vyčerpaly a příjem žádostí musel být zastaven.
Možnost žádat o záruky na úvěr však trvá.
Jenže pozastavení Zelené úsporám znamená, že vlastníci domů nyní vyčkávají nejen
se zateplováním, ale také s rekonstrukcemi,
protože oba programy by rádi kombinovali
i nadále. Proto je zájem o Nový Panel zatím
spíše vlažný. Ale program běží dál a ministr
pro místní rozvoj Kamil Jankovský už ujistil,
že opatří i peníze, aby se mohlo obnovit poskytování příspěvků na úhradu úroků. n
Ivan Ryšavý
ÚVĚRY NA FINANCOVÁNÍ MUNICIPÁLNÍCH PROJEKTŮ
V současné době lze od Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s.,
(ČMZRB) získat úvěry na nancování
municipálních projektů v rámci tří programů: OBEC 2, MUFIS 2 a REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÝ FOND.
Ke společným rysům všech programů
patří výhodná pevná úroková sazba,
možnost získání úvěru bez zajištění,
možnost odkladu splácení jistiny, mini-
březen 2011
mální rozsah poplatků. Bez sankce je
nedočerpání úvěru, či předčasné splacení části nebo celého úvěru.
Zájemci najdou veškeré informace
o jednotlivých programech na adrese
www.cmzrb.cz, část Produkty a služby, Úvěry pro obce.
Municipální úvěry lze získat na základě
žádosti (v případě tzv. zakázek malého
rozsahu), nebo vyzváním ČMZRB, aby
podala nabídku v rámci zjednodušeného podlimitního řízení. ČMZRB rovněž
předkládá nabídky obcím na základě
oznámení uveřejněných v Informačním
systému veřejných zakázek. V případě
dotazů lze kontaktovat JUDr. Loudovou
(255 721 487, e-mail: Loudova@cmzrb.
cz) nebo Ing. Jakobeho (255 721 480,
e-mail: [email protected]).
MO001140
v
Příloha
finanční produkty
moderní finanční nástroje
ulehčují municipalitám práci
Během své každodenní práce řeší představitelé municipalit celou
řadu úkolů, při nichž jim Komerční banka může podat pomocnou
ruku. Ta malým obcím, stejně jako velkým městům nabízí produkty a služby přizpůsobené jejich specifickým potřebám.
t
ým poradců s dlouholetými zkušenostmi z oblasti municipalit je připraven poskytnout cenné rady a doporučit konkrétní produkty, které pomohou
obcím překonat i období nižších rozpočtových příjmů.
výběR PoPlatků
snadno a Rychle
Výběr poplatků, pokut a odvodů už nemusí
být zdlouhavou a nepříjemnou administrativní zátěží. Platby přes internet zajistí
obci například služba Mojeplatba. Radnice
jednoduše umístí na své internetové stránky ikonu Mojeplatba a občan je při placení přesměrován do svého internetového
bankovnictví, kde se mu zobrazí již předvyplněný platební příkaz. Občan jej pouze
podepíše svým elektronickým podpisem
a municipalita pak dostane už jen zprávu
o provedení autorizace. Výhodou předvyplněného příkazu je, že obec sama určí platbě variabilní symbol a občan jej nemůže
splést. Odpadá tak starost s dohledáváním
plateb, u nichž variabilní symboly chybějí
či jsou chybné.
akcePtujte PřI Placení
za obecní služby Platební kaRty
Uhrazení poplatků, pokut nebo i běžných
služeb na úřadech jistě občanům zpříjemní možnost využít svou platební kartu
ve speciálním Platebním terminálu pro
municipality. Komerční banka nabízí municipalitám speciální verzi softwaru pro
platební terminály, která umožňuje vložení
specifického symbolu jako identifikátoru
platby (např. rodné číslo). Tyto transakce je
pak možné identifikovat přímo na výpisech
z akceptace platebních karet.
městskou Pokladnu Plní
také fInance ze sfRb
Pro hladkou administraci těchto plateb
nabízí Komerční banka Běžný účet Fondu rozvoje bydlení a účelový účet půjčky.
Běžný účet FRB je určen municipalitám,
kterým jsou na tento účet převáděny finanční prostředky ze Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB). Účelový účet půjčky
slouží fyzickým či právnickým osobám,
které mají podepsanou smlouvu s municipalitou o poskytnutí úvěru z FRB.
vI
Překlenutí Přechodného
nedostatku fInančních
PRostředků v RozPočtu
Komerční banka nabízí územním samosprávám rovněž účinné řešení při přechodném nedostatku finančních prostředků.
Povolený debet na běžném účtu, Kontokorentní úvěr nebo Revolvingový úvěr pomohou územním samosprávným celkům
efektivně vyřešit případný aktuální nedostatek financí.
Pomoc bank PřI čeRPání
PRostředků z evRoPských fondů
Žádost o evropské dotace je pro řadu měst
zbytečnou noční můrou. Nemusíte být odborníky na evropské fondy, abyste na peníze z Bruselu dosáhli. Komerční banka nabízí řadu produktů a služeb, které pomohou
každému městu.
»Například balíček služeb KB EU Point
obsahuje bezplatný průzkum vhodných dotačních programů, bezplatné poradenské
služby speciálně vyškolených KB EU Point
specialistů a na míru šitý úvěrový program
Ponte II. KB EU Point specialisté pomohou
nastavit vhodný model financování, doporučí poradenskou firmu pro vypracování
žádosti o dotaci a provedou klienta celým
dotačním procesem. Výhodou přímého zapojení banky do procesu žádosti o evropské
peníze je právě schopnost nastavit projekt
od začátku tak, aby bylo zajištěno vhodné
a finančně přijatelné řešení,« říká Kamil
Souček, segmentový manažer pro municipality v Komerční bance.
Zajímavou možností je rovněž využití
Municipálních úvěrů ze zdrojů EIB s dotací. Municipalita může takto získat prostředky pro své projekty spolu s dotací ve výši až
10 % z poskytnuté výše úvěru.
alteRnatIvní zPůsoby
fInancování
Dalšími nástroji k financování municipálních projektů jsou Odkupy pohledávek bez
zpětného postihu za postupitelem (například stavební firmou) nebo Komunální leasing. Ve srovnání s klasickými úvěry se jedná
o složitější produkty – proto se určitě pokaždé vyplatí předchozí konzultace s bankou.
Mnoho municipalit se potýká s problémem profinancování řady projektů, které
jsou finančně náročné a u nichž je třeba
přistoupit k vícezdrojovému financování. Mezi možná řešení patří také prodeje
majetku. K hladkému uskutečnění prodeje může přispět i Komerční banka, a to
zprostředkováním Dohody o správě kupní
ceny. Podstatou tohoto produktu je zvýšení jistoty obce i kupujícího při prodeji majetku – kupující složí kupní cenu, kterou
banka převezme do správy a až po splnění
sjednaných podmínek peníze vyplatí prodávajícímu.
Skutečně inovativní formu financování
velkých projektů, které jsou finančně náročné a vyžadují finance z mnoha zdrojů,
představuje tzv. Metoda PPP (Public Private Partnership), tedy spolupráce veřejného
a soukromého sektoru za účelem zajištění
financování, výstavby, obnovení, správy či
údržby veřejné infrastruktury nebo poskytování veřejné služby.
Typickým rysem PPP projektů je, že počáteční náklady na příslušnou infrastrukturu jsou placeny a financovány soukromým
sektorem. Veřejný sektor následně platí
soukromému partnerovi pravidelné poplatky na základě koncesní smlouvy. Soukromý
subjekt obvykle financuje z vlastních prostředků pouze menší část projektu, většinu
financování poskytují banky a mezinárodní
finanční instituce.
Podobně může obec pro zajištění vyšších
objemů finančních prostředků pro financování náročných investic využít emise Komunálních obligací.
co navíc mohou munIcIPalIty
očekávat od komeRční banky
Samozřejmostí je vedle široké škály produktů a služeb, jež Komerční banka nabízí
územním samosprávám, pomoc bankovních poradců, KB EU Point specialistů
a dalších odborných týmů banky. Ty pomohou svým klientům definovat rozpočtové možnosti s přihlédnutím k plánovaným
investicím nebo poradí s možností financování z rozličných fondů.
Součástí poradenství jsou také odborné
konzultace pro případ potřeby výběru banky podle zákona, pomoc při strukturování
finančního modelu každého jednotlivého
projektu nebo nalezení vhodného mixu
depozitních bankovních produktů a jiných
investičních instrumentů ke zhodnocování
volných finančních prostředků.
Komerční banka rovněž nezapomíná ani
na poradenství v oblasti zajišťovacích operací, kterými je možné účinně ošetřit úroková nebo měnová rizika.
/sto/
březen 2011
MO001
finanční produkty
březen 2011
MO001149
Příloha
vII
Příloha
finanční produkty
v bratislavě se úspěšně rozvíjí
projekt městské karty
Slovenská metropole registruje velký zájem o svou městskou
kartu, spojující běžné výhody karet tohoto druhu (MHD
kupon, slevy, vstupenka do knihovny apod.) s platební katou.
b
PRůkoPník ve střední
a východní evRoPě
»Městské karty si lidé zvykli používat především jako vstupenku do městských institucí, jako průkazku na městskou hromadnou
dopravu či jako slevovou kartu. Zapojením
platebního systému však dochází ke sloučení těchto funkcí s běžnou platební kartou. Díky technologii MasterCard PayPass
městská karta nabízí i řadu dalších využití,
zejména rychlé platby za menší transakce
(do 20 eur) bez zadávání PIN či vkládání
karty do terminálu,« konstatoval Milan Lai-
foto: archiv
ratislavskou městskou kartu zatím
vydávají tři slovenské banky, další
už o to deklarovaly svůj zájem. Karta obsahuje rovněž technologii MasterCard
PayPass, která otevírá další možnosti jejího
využití. Město hradilo jen náklady spojené
s marketingem a poskytováním slev pro držitele karty. Náklady na samotný vývoj karty však neneslo – na nich se podílely banky
a MasterCard. Ale ani pro ně městská karta
nebyla výrazněji finančně náročná, neboť
pro její vývoj využily standardní procesy
a systémy, které již pro implementaci nových karetních produktů mají.
Karta v sobě spojuje hned několik výhod a benefitů a obyvatelé hlavního města Slovenska o ni mohou žádat od ledna
2011. Lze ji použít při nákupu zboží a služeb se speciálními slevami či jako vstupenku do knihovny. Díky spolupráci se
společností MasterCard městská karta plní
i funkce běžné platební karty včetně použití při mezinárodním platebním styku. Karta slouží rovněž jako předplacená jízdenka
v bratislavské městské hromadné dopravě,
přitom držitel karty získá 10% slevu z ceny
předplaceného cestovného.
Bratislavská městská karta využívá technologii MasterCard PayPass.
Funkce Bratislavské městské karty
Bratislavská městská karta (BmK) v sobě spojuje více
funkcí – mezinárodní platební kartu, identifikační
čipovou kartu (mhD), průkaz do knihovny, elektronickou vstupenku, kartu na slevy a benefity.
1. Mezinárodní platební karta Maestro:
n kontaktní platební karta s využitím kontaktního
čipu nebo magnetického proužku;
n platební karta s bezkontaktní technologií PayPass
(bez potřeby zadání Pin kódu při platbě do 20 eur).
Bratislavskou městskou kartou lze platit všude, kde
je platební terminál (Pos) na platbu kartou.
2. Identifikační čipová karta:
n umožňuje nákup předplatných jízdenek se slevou
na bratislavskou mhD, před prvním nákupem těchto
předplacených jízdenek je třeba kartu aktivovat
na prodejním místě Dopravního podniku Bratislava
za poplatek 2,30 eura;
n Bratislavská městská karta slouží na identifikaci
předplatných jízdenek ve vozidlech bratislavské
mhD.
3. Průkaz do knihovny:
BmK lze využít jako čipový průkaz v následujících
knihovnách:
n městská knihovna v Bratislavě;
univerzitní knihovna v Bratislavě;
centrum vědecko-technických informací sr.
4. Elektronická vstupenka:
Bratislavskou městskou kartu lze využít jako nosič
elektronické vstupenky na vybrané kulturní a sportovní akce při nákupu v prodejní síti společnosti
ticketportal.
5. Karta na získávání slev a benefitů:
Bratislavskou městskou kartu lze využít na získávání
výhod:
n v organizacích zřízených hlavním městem sr Bratislava, jako jsou Dopravní podnik Bratislava, správa
tělovýchovných a rekreačních zařízení hlavního města sr Bratislavy (například plovárna Pasienky, bruslení, letní koupaliště, fitness, sauny a další), Zoologická
zahrada v Bratislavě, muzeum města Bratislavy, Galerie města Bratislavy, městská knihovna v Bratislavě,
Bratislavské kulturní a informační středisko, městské
divadlo P. o. hviezdoslava, marianum;
n u komerčních partnerů, to znamená v otevřeném
systému komerčních partnerů při nákupu zboží a služeb (registrace komerčních partnerů se uskutečňuje
přes kontakt Bratislavské městské karty);
n v síti slev a výhod karty euro<26.
n
n
tl, obchodní ředitel MasterCard Europe pro
Slovensko. Jak uvedl, Bratislavská městská
karta je jednou z prvních karet svého druhu
ve střední a východní Evropě, která v sobě
spojuje platební a dopravní aplikaci.
Primátor hlavního města Slovenska Milan Ftáčnik požádal o vydání karty hned
první den spuštění projektu. Stal se tak jedním z 5400 obyvatel Bratislavy, kteří od letošního ledna podali žádost o kartu.
náklady na PRojekt
jdou za bankamI
Do celoměstského projektu se zatím zapojily tři banky – OTP Banka, UniCredit Bank
a VÚB Bank. Zájem potvrdily také Poštová
banka a Volksbank Slovensko. »Prozatímní
jednání vedení hlavního města s bankovními institucemi naznačují, že se v průběhu
roku 2011 projektu zúčastní i ostatní bankovní domy působící na slovenském finančním trhu,« potvrdil Milan Ftáčnik.
Díky spolupráci s bankami nemusí slovenská metropole investovat do přípravy
projektu. Počítá jen s investicemi do propagace karty. Pro banky je projekt zajímavý
především díky provázání na běžnou platební kartu a na mezinárodní systém MasterCard a technologii MasterCard PayPass.
masteRcaRd PayPass
na slovensku: už 35 tIsíc nosIčů
Bezkontaktní technologie MasterCard PayPass nahrazuje platby v hotovosti hlavně
u menších nákupů. Transakce trvají méně
než pět vteřin, při platbě není třeba vkládat
kartu do terminálu ani zadávat PIN.
»Technologie MasterCard PayPass vstoupila na slovenský trh v září 2008, kdy
Volksbank Slovensko začala vydávat karty umožňující bezkontaktní platby. Od té
doby bylo na slovenském trhu vydáno přes
35 tisíc nosičů včetně hodinek a předplacené nálepky umožňujících platit prostřednictvím této technologie. Na Slovensku
bylo doposud nainstalováno přibližně 1500
terminálů akceptujících tento typ plateb,«
uvedl Milan Laitl.
sPolečné dílo města a bank
»Velmi nás těší, že se podařilo spustit projekt Bratislava City Card. Jde o špičkový
produkt vytvořený společně s magistrátem
a místními bankami, který zahrnuje magistrátem poskytované výhody a přístupy,
platební funkci PayPass a kupony na místní
hromadnou dopravu – to vše na jediné kartě,« uzavřel generální ředitel MasterCard
Europe pro Českou republiku a Slovensko
Brian Lang.
/ha/
ZDroJ: mastercarD euroPe Pro slovensKo
vIII
březen 2011
informační systémy a obce
Téma
platnost elektronických
originálů lze posoudit snadno
k
ontrola pravosti doručeného elektronického dokumentu by měla být
samozřejmá. Pro úřady je to povinnost daná legislativou, ostatní subjekty se
tak »pouze« chrání, aby nepřijaly formálně
vadný či dokonce podvržený dokument.
Pokud uživatel hodlá ověřovat pravost
vlastními silami, musí komplikovaně nastavit prohlížeč PDF souborů, importovat
kořenové certifikáty všech certifikačních
autorit a provádět kontroly proti listinám
zneplatněných certifikátů (CRL). Ani pak
není jisté, že je dokument pravý. Certifikát
sice již mohl být zneplatněn, ale tato skutečnost se projeví až v příštím vydání CRL.
Někteří povinnou kontrolu ignorují, jiným
stačí pouze hlášení informačního systému.
výSTup SrozumiTelný uživaTelům
Podstatné je i to, že formulář vydává jednoduché a přehledné zhodnocení, jak na tom
posuzovaný dokument je a co z toho vyplývá pro příjemce. Například, zda lze daný
dokument konvertovat na CzechPOINTu.
Podle Pavla Nemravy, člena představenstva, je kontrola pravosti e-dokumentů
vlastními silami zbytečně komplikovaná.
Kontrola dokumentu nemůže proběhnout bez komunikace s certifikačními autoritami. Tři autority působící v ČR nemusí
stačit – podle novely zákona o elektronickém podpisu musí úřady akceptovat certifikáty vydané autoritami v celé EU. Řešení
Software602 pokrývá všechny české certifikační autority a několik nejvýznamnějších
v zemích EU. Do budoucna zahrne všechny
kvalifikované certifikační autority v EU. n
pavel nemrava
software602
MO001141
auTomaTizovaná konTrola
Služba firmy Software602 řeší kontrolu dokumentu jednoduše. Uživatel si stáhne inteligentní formulář a vloží do něj posuzova-
ný dokument. V několika vteřinách obdrží
hlášení o stavu připojených podpisů. Během té doby byl kontrolní součet elektronického podpisu (hash) odeslán na server
k prověření. Vlastní dokument neopustil
počítač uživatele, takže nehrozí prozrazení
jeho obsahu. Prověření na serveru zahrnuje
mimo jiné následující kontroly:
n Jde o zaručený elektronický podpis?
n Není certifikát expirovaný?
n Nedošlo po podepsání ke změně dokumentu a nebyl porušen kontrolní součet?
n Byl dokument podepsán před tak dlouhou dobou, aby se možná změna stavu certifikátu už projevila v aktuální CRL listině?
fOtO: sOftware602
Společnost Software602 poskytuje službu pro rychlé zjištění
pravosti elektronických dokumentů. Služba je součástí formulářové spisové služby představené »šestsetdvojkou« nedávno a je také zdarma dostupná na portálu SecuStamp.com.
březen 2011
25
Téma
informační systémy a obce
v on-line sítích musí
být pořád živo
Takřka raketový vzestup oblíbenosti v oblasti on-line komunikace zaznamenávají tzv. sociální sítě. Některé z nich jsou
určeny pro sdílení informací a zábavu, jiné pomáhají hledat
práci, jmenujme třeba Facebook, YouTube, Twitter, MySpace,
LinkedIn aj., přičemž prvně zmíněná je doslova fenoménem.
p
odle serveru Socialbakers.com, který disponuje statistikou Facebooku
(dále FB), bylo v únoru u nás už přes
tři miliony jeho uživatelů (více viz rámeček). Města a obce, které využívají sociální
sítě, chtějí jejich prostřednictvím rozšiřovat
a zatraktivňovat svou komunikaci s informačně zdatnějšími občany a dostat se hlavně k mladší generaci občanů. Pokud v současnosti také zvažujete založení obecního
profilu na sociálních sítích, mohou vám
pomoci doporučení a názory odborníka
na marketing veřejné správy, internetového
publicisty a příklady vybraných obcí.
prázdná Slova neSTvoří
ani na inTerneTu beSTSeller
Každý komunikační nástroj má svá pozitiva i negativa. »Nemá smysl, aby město
komunikovalo na billboardu kompletní
program letního festivalu, budovalo neřízené skupiny na sociálních sítích či chrlilo
texty do blogů, které nikdo nečte,« říká Nikola Foret z Mezinárodního institutu marketingu, komunikace a podnikání (IIMCE).
Internet umožňuje minimalizovat náklady na rozrůzňování způsobů komunikace
s jednotlivými skupinami. Například redaktor webu se může za téměř stejné náklady
starat o web, o několik různorodých profilů
na FB či blogů.
Lze tak cíleně komunikovat s různými
skupinami a díky tomu nebudou např.
kulturní fanoušci zatěžováni zprávami pro
investory. »Skupiny na internetu musí žít
– je nutné budovat vztah, komunikovat, vytvářet stimuly a hlavně moderovat příspěvky. Příkladů, kdy se marketingová aktivita
na internetu obrátila proti zadavateli, je už
více než dost,« upozorňuje Nikola Foret.
Pro municipalitu či kraj je také důležitá
otázka, zda se vyplatí budovat vlastní sociální skupiny nebo skrytě využívat skupiny již
vytvořené a funkční. Pokud se rozhodnou
Přehled uživatelů Facebooku
u nás v únoru 2011
n přes
3 mil. tj. 30 % z celkové populace
o 45 % uživatelů internetu
n z toho 51 % žen, 49 % mužů
n 23 % do 17 let
n 63 % 18–34 let
n 12 % 35–54 let
n 2 % nad 55 let
n jde
zdrOJ: sOCialbakers.COm
26
pro druhou možnost, musí si dát dvojnásob pozor na formu komunikace. Je otázka
chvilky, kdy dojde k odhalení neopatrného
přispěvatele z PR agentury najaté městem.
Nejdůležitější je mít na paměti, že internet je svět virtuální. To, že máme tisíce
fanoušků nebo návštěv webu, ještě nemusí
znamenat, že lidé skutečně přijdou na koncert nebo k volbám. Zpětná vazba a hodnocení účinnosti by tak neměly chybět ani
u relativně levných aktivit na internetu.
Jako ve všem, tak i u moderních technologií
platí, že je třeba dělat věci poctivě a pořádně. »Hlavní by vždy měla být životaschopná myšlenka. Prázdná slova nevytvoří ani
na internetu bestseller,« uzavírá Nikola Foret.
obouSměrná a živá diSkuSe
Také podle Jana Handla, přispěvatele např.
serveru Lupa.cz, dělá množství uživatelů
např. FB nebo Twitteru ze sociálních sítí
výborný komunikační kanál směrem k domácí i přespolní veřejnosti. Na FB existuje
v současnosti pro každé větší město nebo
obec většinou několik stránek s různě
kvalitním obsahem. Tyto stránky vytvořili obyvatelé a o jejich existenci dali vědět
svým známým. Pokud novinky ze stránky
na FB mají dostatečný počet odběratelů, je
vhodné informovat jejím prostřednictvím
o aktuálním místním dění. Nabízí se tak
možnost, aby obec převzala administraci
těchto stránek, stačí se dohodnout s jejich
autorem.
Jan Handl doporučuje, že nemá smysl
na FB pouze překlápět aktuality z oficiálního webu, ale hodí se zveřejňovat zde např.
i zákulisní informace, diskutovat s občany,
ptát se jich na názor a čerpat zpětnou vazbu. Sociální sítě umožňují obousměrnou
komunikaci a je třeba toho využít. Správě stránky na FB stačí věnovat pár minut
za den nebo týden – odpovídat na dotazy
a zveřejňovat novinky.
Na přístupnost úřadu na FB je důležité
upozornit např. na obecním webu, na nástěnce i jinde. »Příliv nových odběratelů
zpráv je pozvolný a je třeba mít trpělivost. Nelze počítat s tím, že již druhý den
po vzniku stránky se s ní spojí polovina
občanů,« zdůrazňuje Jan Handl. »Je to běh
na dlouhou trať, ale rozhodně ne nutnost.
Pokud nebude správce stránky na FB dělat
svoji práci rád a z přesvědčení, návštěvníci
to poznají,« dodává.
Síť Twitter (založená na sdílení textů a odkazů s maximální délkou 140 znaků) není
tolik populární jako FB, ale je rychlá a jednoduchá. Aplikace v mobilních telefonech
umožní odběratelům zpráv být ve spojení
s úřadem, pokládat otázky či sdělení dál šířit. Úřady Twitter používají zatím výjimečně, což je vzhledem k počtu jeho uživatelů
u nás (několik desítek tisíc) pochopitelné.
»Twitter ale může komunikaci úřadu výrazně oživit,« zakončuje Jan Handl.
zkušenoSTi vybranýCh
»průkopniCkýCh« muniCipaliT
V rámci ankety jsme vyzpovídali zástupce
vybraných měst a obcí, které různou měrou
komunikují s veřejností na FB nebo Twitteru. Dotázaní se shodli v tom, že tak chtějí
oslovit co nejširší občanskou obec, především její mladší část.
n České Budějovice: Město spustilo svůj
FB profil letos v lednu. Důvodem byl podle
Mgr. Michala Bosáka, vedoucího oddělení
vnějších vztahů a správce stránky, důraz
na větší otevřenost radnice v současném
volebním období. Tuto formu komunikace
vnímá jako vhodnější pro diskusi nad místními tématy, protože je mj. méně anonymnější. Zveřejněná sdělení spíše kopírují oficiální tisková vyjádření města, ale »snažíme
se příspěvky na FB více provázat s dalšími
tématy, která souvisí s městem, ale netýkají
se přímo radnice,« říká Mgr. Bosák.
n Děčín: Další statutární město je na FB
od loňského roku (předtím využívalo neoficiálně FB stránku Děčínsko), na Twitteru
pak od letoška. Spolu se službou SMS info
je podle slov tiskové mluvčí Markéty Lakomé považuje za stěžejní elektronické služby
nové doby. O stránky se stará informatik,
který zveřejňuje oznámení z magistrátu či
odkazy na informační portál e-decin.cz.
n Lanškroun: Desetitisícové město má
FB stránku asi půl roku a aktualizuje ji především automaticky prostřednictvím RSS
kanálu. Ing. Petra Brejšová z kanceláře starosty však sdělila, že se plánuje rozšíření
obsahu o reportáže z akcí a nová videa.
n Moravský Beroun: Třítisícové město na
Olomoucku informuje na FB o aktuálním
dění v kultuře, sportu i komunální politice
od ledna roku 2010. Stránky spravuje pracovnice Informačního centra. Tajemnice
městského úřadu Mgr. Barbora Novotná
vidí hlavní výhodu komunikace v možnosti
rychlého vzájemného sdílení informací.
n Olbramice: Obec na Ostravsku s 600
obyvateli má profil na FB něco málo přes
rok. Stránku spravuje v rámci obecního
webu účetní, která sleduje každý měsíc její
návštěvnost. Zveřejňovány jsou nyní hlavně aktuality a fotografie ze života obce.
Profil na FB a Twittru si zakládají také organizace zřizované městy a obcemi, např.
zvířecí útulky, knihovny nebo třeba hvězdárny. Mgr. Pavel Gabzdyl, zástupce ředitele
Hvězdárny a planetária Brno si pochvaluje
především bezprostřední odezvu fanoušků
a návštěvníků stránek FB, kterou využili
např. při výběru obálky jedné z publikací
n
nebo při různých anketách.
Simona dvořáčková
březen 2011
informační systémy a obce
Téma
portály územních podkladů
slouží kraji, obcím i veřejnosti
Portál jednotných územně analytických podkladů a územních
plánů (JUAP) a Jednotná digitální technická mapa (JDTM)
Zlínského kraje zapadají do procesu elektronizace veřejné
správy (e-government).
březen 2011
JDTM je složena z Účelové mapy polohopisné situace a průběhů inženýrských sítí.
unikáTní řešení
Portál se neustále rozvíjí, v dnešní podobě
už zcela nahrazuje softwarová řešení geografických informačních systémů. Díky
jednoduchému přístupu k informacím je
univerzálním nástrojem pro celou škálu využití v oblasti veřejné správy.
Řešení ZK je unikátní v celorepublikovém
měřítku. Unifikace dat a portálová řešení
územního plánování se u nás objevily jen
na úrovni jednotlivých obcí s rozšířenou
působností. »V principu by ale toto řešení
šlo nasadit pro veškeré informace z oblasti
územního plánování v celé republice. Ambice něco podobného vytvořit ale v současné době chybí,« konstatuje Mgr. Pospíšil.
fOtO: arCHiV
jednoTné zpraCování
a hromadné udržování daT
Impulsem pro vznik portálu JUAP byla povinnost úřadů obcí s rozšířenou působností
vyplývající ze Stavebního zákona po roce
2007 pořizovat územně analytické podklady. »Izolovaná a nekoordinovaná řešení
jednotlivých obcí těžko mohou ve svém výsledku naplnit potřeby kraje spravovat pro
své území veškerá dostupná data se všemi
výhodami z toho plynoucími – analýzy, projektování apod.,« říká Mgr. Jaroslav Pospíšil
z oddělení územního plánování Krajského
úřadu Zlínského kraje (KÚ ZK).
Model portálu nadefinovali pracovníci
kraje, realizoval jej soukromý subjekt a funguje na principu outsourcingu. Portál byl
spuštěn v březnu 2008 a počáteční provoz
zcela hradil kraj. Pak se finančně zapojily
všechny obce s rozšířenou působností ZK.
Vytvoření prvotní datové sady, která se stala
základem obsahu datového skladu portálu, bylo spolufinancováno z Integrovaného
operačního programu (IOP).
Předpokladem fungování portálu je neustálé vytváření a udržování datové základny
na principech jednotnosti a hromadnosti.
Existují datové modely a závazné technologické postupy zpracování dat pro všechny
jevy z oblasti územního plánování. Příslušnou datovou část si spravují pro svá správní
území jednotlivé obce s rozšířenou působností a ve výsledku jako skládačka vzniká
datová sada pro celý kraj.
Výstupem procesu zpracování je portál,
který zobrazuje aktuální stav datového skladu. Každý občan ZK si může prohlédnout
např. k jakému účelu v územním plánu je
určen jeho pozemek, zda a jak je zasíťovaný
či zda leží v ochranném pásmu. Ne všechny
informace jsou veřejné. Příjemci informací
z portálu JUAP jsou v první řadě pořizovatelé a projektanti územně plánovacích dokumentací, stavební úřady, poskytovatelé
údajů, obce, kraj, zřizované organizace atd.
Ti všichni mají neomezený přístup.
fOtO: arCHiV
p
ortál JUAP (www.juap-zk.cz) umožní
uživatelům prohlédnout si z pohodlí jednoho místa územní plány měst
a obcí, které jsou jednotně a přehledně
zpracovány. Portál JDTM (www.jdtm-zk.
cz) nabízí společnou správu, aktualizaci, tvorbu a vzájemné sdílení technických
map mezi jejich uživateli – obcemi, správci
inženýrských sítí, krajem a zhotoviteli geodetických měření prostřednictvím správce
datového skladu.
inSpiraCe pro další kraje
»V době zahájení projektu v roce 2004 neexistoval nikde v ČR jednotný systém pro
tvorbu, správu a aktualizaci digitálních
technických map (DTM) měst a obcí. Mapy
existovaly v IS měst, obcí a správců inženýrských sítí izolovaně. Polohově i obsahově byly nejednotné a neúplné a správci
inženýrských sítí i obce vynakládali značné
částky na zaměřování již jednou zaměřených lokalit,« vysvětluje RNDr. Ivo Skrášek,
vedoucí oddělení IT, KÚ ZK.
Principem JDTM je využívání již naměřených dat při nových měřeních a navracení aktualizovaných měření zpět do datového skladu. Tím je zajištěn aktuální stav
DTM jednotlivých obcí kraje. Na portálu je
přístupný komfortní mapový klient, prostřednictvím kterého obce, města, geodeti
i projektanti pracují nejen s daty DTM, ale
i s katastrální mapou, ortofotomapou atd.
Projekt JDTM ZK byl vzorem pro typizovaný projekt DTM, který je součástí tématu
Digitální mapy veřejné správy v rámci osmé
výzvy IOP Rozvoj služeb e-Governmentu
v krajích. Výzva byla uzavřena na podzim
2010 a k relizaci projektu se přihlásily kraje
Plzeňský, Karlovarský a Liberecký.
Úspěch JDTM v budoucnu hodně závisí
na tom, jaký bude vývoj legislativy. »V současné době není jednoduše dosažitelný
stav, kdy je každý stavebník povinen předat zaměření skutečného provedení stavby
na stavební úřad, popřípadě do datového
skladu DTM,« komentuje RNDr. Skrášek.
»Pokud se toto podaří legislativně podchytit, lze do budoucna uvažovat o tom, že výstupy z Portálu JDTM ZK mohou nahradit
závazná vyjádření správců inženýrských
sítí, což zjednoduší a zlevní celý proces sta/sd/
vebního řízení.«
Každou změnu v území zaznamená příslušný pracovník obce s rozšířenou působností
a změna se automaticky promítne do prostředí webového prohlížeče Portálu JUAP.
27
Téma
informační systémy a obce
zavedení spisové služby
výrazně promění styl práce
Elektronizace čím dál více zasahuje oblast veřejné správy.
Od loňského roku například platí, že územní samosprávné
celky jako tzv. veřejnoprávní původci uvedení v zákoně
o archivnictví (č. 499/2004 Sb.) jsou povinné evidovat dokumenty v elektronické podobě. Jak se v tomto ohledu městům
a obcím daří, jsme zjišťovali v západočeském Starém Plzenci.
k
dalšímu softwaru, který zde pomáhá s nejrůznější agendou, si místní
pořídili i spisovou službu. »Už jsme
ji vlastně měli mít dřív, ale spisová služba
má u nás vazbu na systém Vita, který používá stavební úřad, a chtěli jsme vše řešit
současně a komplexně,« říká Ing. Zdeněk
Kugler, tajemník Městského úřadu ve Starém Plzenci. Spisová služba je zde součástí širšího softwaru s názvem eObec, jehož
plné využití se teprve plánuje. Zatím místní,
kromě spisové služby, využívají ePodatelnu,
která je už zhruba čtyři roky pro města také
zákonnou povinností.
Instalace Spisové služby proběhla už
v polovině prosince, od ledna běží ostrý
provoz. »Ve skutečnosti pokračujeme i nadále cvičně,« konstatuje tajemník. »Zcela
zvládnout nový způsob práce chce přece
jen nějaký čas. Se systémem pracují všichni úředníci městského úřadu, což je asi 20
lidí. Práci s ním ještě nemáme zažitou, ale
učíme se bojem – prostě daný dokument
musíme vyřídit.« Nutnost elektronické práce s dokumenty odstartovalo uzákonění
datových schránek. Ty používají ve Starém
Plzenci už víc než rok. Dosud ale postupovali tak, že dokumenty posílal do schránky
fOtO: autOrka
adreSáT STokráT jinak
V okamžiku zavedení elektronické komunikace se musí změnit celý styl práce. To
samozřejmě zpočátku celou administrativu
zpomalí, ale zhruba po roce praxe se vše
dokonale zažije a práce se proti minulosti
výrazně zrychlí. Teprve potom to pracovníci úřadů opravdu ocení. »Už dnes vidíme
velkou výhodu v tom, že se nás do podacího deníku může podívat víc najednou,
zatímco dřív jsme si jej museli půjčovat,«
říká Renata Lukuczová, referentka odboru
výstavby. »Ale fáze učení je těžká,« dodává.
Problém vidí pracovníci úřadu hlavně
v adresáři. Ten využívá číselník České pošty, v němž je však adresa prezentována jen
jedním možným způsobem. »Například
adresát, žijící na Náměstí Bratří Synků 5,
Praha 4, je tam uveden jen s touto adresou.
A pouze, je-li přesně takto zadána, ji systém
dokáže najít. Máme-li ale u nás adresu Bří.
Synků 5 – což je ovšem pouze jedna z možných variant – systém ji nenajde, ačkoli
číselník České pošty ji takto vyžaduje,« vysvětluje Marie Šulová, další referentka téhož odboru. »To znamená, že člověk musí
ty adresy v adresáři nejprve »ručně« dohledat a na zásilkách upravit, než je může elektronicky odeslat,« dodává.
Tomáš Janoušek, IT specialista, který má
ve Starém Plzenci nový software na starosti,
vidí řešení tohoto problému v centrálních
registrech, kde by byly veškeré možné používané transkripce adres, a systém by je
tak pro konkrétní zásilky čerpal z jednoho
spolehlivého a hlavně kompletního zdroje.
Bohužel to je hudba dost vzdálené budoucnosti, protože založení centrálních registrů
bylo odsunuto na neurčito.
Renata Lukuczová oceňuje možnost hromadného přístupu do podacího deníku.
28
nač hledaT, Co Se najde Samo
Ing. Kugler upozorňuje na další problém:
»Stává se nám také, že nemůžeme najít IČ.
V takovém případě nelze použít datovou
schránku, ale zásilku je nutné poslat papírovou cestou.« Na rozdíl od adres v různých
tvarech, má tento problém jednoduché
řešení. »Každá právnická osoba má dnes
datovou schránku,« říká Martin Bursa, konzultant Asseco Solutions, který se ve Starém
Plzenci o software stará. »Pokud neznáte
IČ, nemusíte složitě hledat. V rámci spiso-
fOtO: autOrka
každý za sebe a podací deník byl veden
v papírové podobě.
Ing. Kugler v nadsázce přirovnává osvojování nového systému k boji.
vé služby je k dispozici tlačítko Dohledat
schránku ISDS, a to najde adresu podle
kteréhokoli atributu, aniž byste museli znát
právě IČ.«
Přes všechny »porodní« problémy elektronické práce s dokumenty však evidentně
převažuje velká výhoda: Úřady dnes díky ní
ušetří nemalé peníze za poštovné. Poněkud
úsměvné však je, že takto ušlý zisk stát České poště refunduje, takže ačkoli obce nyní
ušetří, daňový poplatník nikoli.
STavba povolena
Jestliže jsme se na začátku zmínili o stavebním úřadu, pojďme na toto téma pokračovat. Mnohé stavební úřady v naší zemi
mají specializovaný software s názvem
Vita. Prostřednictvím tohoto softwaru jsou
například přijímány a vyřizovány žádosti
o stavební povolení a vydávána příslušná
rozhodnutí. Dál už ale Vita s dokumenty
nepracuje, předá je spisové službě, která
realizuje jejich zasílání občanům prostřednictvím datových schránek. Přitom oba
systémy spolu musí umět výborně komunikovat. Dodavatel sofwaru, který obsahuje spisovou službu, tedy musí být schopen
uzpůsobit jej tak, aby v komunikaci nenastaly problémy. Ve Starém Plzenci proto eObec doznala mnoha dovývojů na míru, aby
komunikace na trase: Vita – spisová služba
– datová schránka – občan nikde nevázla.
Do vývoje však nezůstaly jen u vyřešení
plynulé komunikace, jako je tomu na mnoha jiných úřadech. Ve Starém Plzenci se
data z Vity přímo ve spisové službě ukládají,
což přináší okamžitou výhodu – pracovníci, kteří se něco potřebují dovědět, nemusí
do Vity, ale stačí jim podívat se do spisovky.
Výhodou, která však bude patrná až po nějaké době, je skutečnost, že pokud by se Vita
časem nahrazovala jiným softwarem, budou ve spisové službě příslušná data k disn
pozici.
hana dušková
březen 2011
informační systémy a obce
Téma
zásady bezpečné e-komunikace
o
tázka bezpečnosti z pohledu měst
a obcí má více rovin. Tou první je,
že se obec může stát obětí hackera,
tedy člověka, který své výborné znalosti informačních a komunikačních technologií
zneužívá k prospěchu sebe, nebo někoho
jiného, nebo ke škodě své oběti. Takový
hacker snadno vytvoří falešné stránky obce
a mylně jimi informuje občany. Jiný pohled
je z pohledu obce např. jako zřizovatele
školy, protože děti jsou z hlediska počítačové bezpečnosti snad nejvíce ohroženou
skupinou. Další může být z pohledu zaměstnanců obce, kteří se sami mohou stát
obětí svého vlastního nebezpečného chování v kyberprostoru internetu.
výhody a úSkalí náSTrojů
okamžiTé komunikaCe
Jiným rizikovým nástrojem jsou tzv. instant
messengery. Patří mezi ně např. Skype, ICQ
či MSN. Mezinárodně se označují zkratkou
IM (z anglického Instant Messaging, v překladu »okamžité sdělování«). Oproti komunikaci přes e-mail mají výhodu v tom, že
se dva lidé spolu baví v reálném čase, a to
prostřednictvím psaných zpráv, telefonátů
nebo videohovorů.
Jednou z jejich záporných stránek je však
velmi špatné zabezpečení, které lze zneužít
prostřednictvím tzv. sniffingu, neboli čmu-
Nejčastější rizika e-komunikace
Hackerství:
n vytvoření falešných stránek měst či obcí apod.
E-mail:
n porušení »listovního tajemství«
n zneužívání falešných identit
n kyberšikana
n hoaxy
n phishing (»rhybaření« ) a pharming (»farmaření«)
ICQ, Skype, MSN:
n sniffing (»čmuchání«)
n zneužívání falešných identit
Sociální sítě (např. Facebook):
n zneužití citlivých údajů
Ing. Václav Koudele parafrázuje známé
»Nemyslíš – zaplatíš« v prostředí internetu jako »Nevíš, neumíš – také zaplatíš«.
chání. Kdokoli může »odposlouchávat« to,
co si píšete se svým protějškem. Nesdělujte
proto přes IM žádné důležité věci a do kontaktů si přidávejte pouze ty, které znáte
z reálného života, ostatní zájemce blokujte.
Obzvláště pak ty, kdo píší v cizím jazyce.
Jedná se velmi pravděpodobně o podvodné účty, z nichž budou automaticky posílány nebezpečné soubory nebo internetové
odkazy. Častým důsledkem je zavirovaný
počítač.
zveřejňujTe jen To,
za čím Si STojíTe
Nejnovějším rizikem a současně největším
fenoménem současné internetové komunikace jsou sociální sítě. Co poradit? Důležité je nezavírat před sociálními sítěmi oči
a netvářit se, že když tam nejsem, tak se mě
to netýká. Doporučuji, abyste se však například Facebooku nebáli a svůj účet si tam
vytvořili. Měli byste se ale řídit pravidlem,
že na internetu o sobě sdělujete jen takové
informace, které byste se nebáli hlasitě vykřičet na náměstí před svými spoluobčany.
Na internetu totiž z dlouhodobého hlediska
není nikdy nic tajné, vše se nakonec provalí, nebo zveřejní. Z pohledu města a obce
je nezanedbatelná právě jednoduchost komunikace s využitím sociálních sítí. Tento
fenomén jsem vnímal např. při podzimních
komunálních volbách, kdy prostřednictvím
Facebooku šířily fiktivní osoby »drby« z činnosti radnice ve městě.
Více informací k bezpečnosti na internetu se dozvíte např. na stránkách projektu
Safer Internet (www.saferinternet.cz), který
n
je podporován Evropskou komisí.
váClav koudele
vedoucí odboru informatiky
krajský úřad Plzeňského kraje
MO001094-10
e-mail – dobrý Sluha i zlý pán
Jedna z nejpoužívanějších funkcí internetové komunikace nám může posloužit, ale
i uškodit. Toho si byli vědomi i na Ministerstvu spravedlnosti a v novém trestním
zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.) účinném
od 1. 1. 2010 se vztahuje »listovní tajemství«
už i na e-mailovou komunikaci.
Velké riziko se pojí s využíváním e-mailu
z pohledu falešných identit. Jeden člověk si
totiž může založit nepřeberné množství emailových adres. Toto mějte na paměti především tehdy, když řešíte například přestupek, kdy jeden soused (dejme tomu, že se
jmenuje Karel Krásný) začne elektronickou
poštou vyhrožovat druhému z e-mailové
adresy [email protected]. Tuto adresu si však mohl zaregistrovat kdokoli a pan
Krásný v tom může být úplně nevinně, protože si někdo jeho identitu neoprávněně
vypůjčil.
Taková zneužití jsou však často vystopovatelná a policie v případě řešení konkrétního případu umí (na základě údajů poskytovatelů poštovních serverů, připojení
k internetu) najít konkrétního viníka (pokud není dostatečně informačně vzdělaný
a dokáže za sebou zahladit stopy). Falešné
identity lze zneužít i k šikanování. Tzv. kyberšikana se stává velkým problémem.
Od té reálné, fyzické se liší tím, že je viditelná jen v kyberprostoru.
Další velmi rozšířené riziko jsou tzv. hoaxy. Oč se vlastně jedná? Už vám někdy přišla
zpráva se sdělením typu »Dívenka se ztrátou paměti po tsunami«, »Sedm štěňátek
retrívrů«, nebo »Jak přežít infarkt«? Uvěřili
jste naléhavému sdělení, které se vyskytuje ve všech těchto hoaxech, a poslali jste
e-maily na všechny adresy, které máte v adresáři? Pak vězte, že jste se nechali napálit.
Autorovi těchto poplašných zpráv nejde
v drtivé většině případů o záchranu štěňat,
dětí, nebo vašeho zdraví, ale o kontakty, které tak ochotně kopírujete do pole »adresát«.
Posílá na ně pak nevyžádanou reklamu (tzv.
spam) nebo podvodné e-maily.
Pro jiný typ podvodných e-mailů se vžil
termín »rhybaření« (z anglického phishing)
a »farmaření« (pharming). Obecně je lze zařadit do tzv. sociálního inženýrství. Spočívá
především v tom, že obdržíte důvěryhodně vypadající e-mail od své banky, ve kterém vás vyzývá, abyste z důvodu validace
údajů o platebních kartách zadali jejich
čísla do internetového bankovnictví. Odkaz v podvodném e-mailu vás však nepřesměruje na stránky banky, ale na stránky
hackera (lupiče), které se jako internetové
bankovnictví jen tváří. Ve skutečnosti mají
jedinou funkci – získat od vás údaje, které
dokáže buď zneužít, nebo je prodat někomu jinému.
fOtO: arCHiV
Jaké nebezpečí hrozí obci, která má své internetové stránky?
Jaká rizika s sebou nese využívání sociálních sítí, jako je
například Facebook? Komunikace na síti se nemusíte obávat,
pokud dodržujete základní bezpečnostní pravidla.
březen 2011
29
Téma
informační systémy a obce
Centrální portál sladí
obecní iT agendy
Není žádnou výjimkou, když v organizaci nebo úřadu existuje
vedle sebe více systémů pro vedení různých agend (ekonomika, spisová služba, personalistika, správní agenda a jiné).
Manažerské výstupy a přehledy vytváří každý systém odděleně, a pokud chce pracovník úřadu k těmto informacím přistupovat, je tento proces často zdlouhavý.
k
omplikace s tím spojené mají různý
charakter: od rozdílného uživatelského rozhraní až po nutnost pamatovat si a opakovaně zadávat přístupové
údaje.
různí referenTi – různé STránky
i pohledy
Portály mohou být rozděleny na část veřejnou a neveřejnou. Veřejná část slouží pro
zobrazení veřejných informací a dokumentů. Neveřejná část obsahuje administraci
portálu a poskytuje uživatelům personalizovaný přístup k neveřejným informacím
a funkčnostem. Každý uživatel si může nastavit svůj uživatelský profil a prohlížet si
ty stránky, které ho vzhledem k jeho funkci
a pracovnímu zařazení zajímají.
Kromě toho může také publikovat či
sdílet články či soubory, které sám vytvořil
nebo obdržel, a pochopitelně i vyhledávat
nad veškerým obsahem portálu. Každý
přihlášený uživatel portálu má k dispozici sadu vlastních stránek. Ty mohou být
prázdné, nebo mají přednastavený obsah.
Důležitou vlastností každé stránky však je,
že si uživatel může měnit její obsah sám,
tzn. přidávat, přesouvat nebo odebírat
portlety. Stránky také může libovolně přidávat, pojmenovávat i odebírat.
Jak již bylo řečeno, součástí portálů mohou být i nástroje pro publikaci libovolného obsahu. Uživatelé, kteří k tomu mají
udělena práva, mohou vytvářet šablony
pro zadávání článků, novinek, prezentací.
Takto lze vytvořit například kompletní informační servis pro veřejnou i neveřejnou
část portálu. Rovněž není třeba zdůrazňovat, jak důležitou součástí každého portálu
je hledání. Jedná se o velmi mocný nástroj,
kterým lze velmi snadno a rychle dohledat
požadované informace. Vyhledávat lze fulltextově, podle klíčových slov nebo tzv. rámcově, např. pouze v rámci jednoho portletu.
Sofistikované portálové řešení tedy zásadně
n
přispívá k vnitřní IT integraci úřadu.
vladimír přeCh
GOrdiC ®
fOtO: GOrdiC
generování a publikaCe
TiSkovýCh SeSTav jde Snáze
Neméně důležitým nástrojem pro podporu
rozhodovacího procesu jsou tiskové sestavy, které poskytují buď aktuální, nebo historický pohled na data. Jakým způsobem
sestavy například z ekonomiky do portálu
dostat?
Proces generování a publikace tiskových
sestav obecně začíná v jakémkoliv modulu,
ze kterého je potřeba tyto sestavy pořídit
a který poskytuje funkčnost odloženého
zpracování (např. Účetnictví a rozpočet).
V něm lze pro každou tiskovou sestavu definovat její generování do úložiště sestav, a to
buď ihned, nebo v pravidelném intervalu
několika hodin nebo dnů (obr. 2).
fOtO: GOrdiC
víCe dodavaTelů? není problém
Není proto divu, že v rámci aktuálního procesu vnitřní integrace úřadu roste poptávka po aplikacích, které by měly být schopny
zobrazovat informace z různorodých systémů, a dávat tak uživateli k dispozici celkový
pohled o aktuálním stavu agend či procesů,
které ho vzhledem k charakteru jeho práce zajímají. Toto přinášejí právě portálová
řešení (např. Centrální Portál GINIS), díky
kterým získává organizace jednotný přístup
k datům z různorodých systémů, robustní
portálovou a integrační platformu, centralizovaný systém pro podporu rozhodování,
atd. (obr. 1).
Na rozdíl od dosavadního přístupu k informacím přicházejí portálová řešení s centrálním přístupem a jednotným zobrazením
všech informací nejenom z ekonomického
informačního systému nebo spisové služby
(např. GINIS), ale díky otevřenosti a podpoře příslušných standardů lze integrovat
i specializované agendy, které zaměstnanec
úřadu při své práci využívá. Uživatelé portálů pak mohou využívat on-line pohledy
z těchto systémů, náhledy sestav generovaných z jednotlivých aplikací do portálového úložiště, tvorbu stránek s vlastním
obsahem, členění portálu do komunitních
stránek nebo různé možnosti vyhledávání.
kriTiCká hodnoTa rozSvíTí
Semafor
On-line pohledy poskytují aktuální náhled
na stav jakékoliv připojené agendy a slouží
jako podpora pro rozhodování. Vytvořit je
nebývá složité. V administraci si pracovník
nadefinuje, jaká data se budou zobrazovat
(například část sestavy) a jaký typ výstupu
požaduje – jestli se bude jednat o tabulku,
graf, semafor atd. Druhým krokem, který se
již realizuje v samotném portálu, je vytvoření portletu (okna na obrazovce, v níž je
umístěna nějaká aplikace) a výběr pohledu,
který se bude v tomto okně zobrazovat uživateli. Takový portlet s pohledem si může
uživatel přidat do své portálové stránky,
stejně jako si nastavit typ grafu či »kritickou
hodnotu« semaforu.
Sestavy vygenerované do úložiště sestav
portál v pravidelném intervalu aktualizuje
a vyhodnocuje veškeré změny, které se zde
udály. Výsledkem je zobrazení tiskových
sestav v portálovém úložišti dokumentů,
jehož obsah lze také zobrazovat rychlými náhledy v portletech. Pochopitelně, ne
všichni by měli vidět všechno, a tak k podadresářům úložiště jsou přiřazena práva
přístupu.
Obr. 1 Úvodní stránka portálu: Jednotlivé pohledy jsou umístěny
v oknech – portletech.
30
Obr. 2 Ukázka procesu generování a publikace sestav z informačního systému.
březen 2011
Evropská uniE
v kopřivnici si s pomocí peněz
z Eu budují »chytrý úřad«
Dílna kvality Kopřivnice, tak se nazývá jeden z projektů, které
se uskutečňují v rámci naplňování strategie zkvalitňování
služeb veřejné správy Smart Administration, tedy i s podporou peněz z evropských strukturálních fondů. Radnicím se
díky tomu nabízejí další možnosti zvýšení efektivnosti veřejné
správy a veřejných služeb.
přínos pro občany i zaměstnancE
Na radnici si od projektu slibují, že se tam
tak například zkvalitní strategické plánování, projektové a procesní řízení a zavede se
procesně-projektové rozpočetnictví, účetnictví a controlling. Na úřadě bude také
instalován software, který bude podporovat
efektivitu procesního a projektového řízení. »Některé tyto aktivity jsme jednotlivě
začali provádět už dříve, ale nyní jsme cítili
potřebu propojit je do jednoho logického
systému, který bude podporován moderní
informační technikou. Náš městský úřad
tak dosáhne úrovně odpovídající evropským standardům,« doplňuje Ing. Petra
Plevová a dodává: »Projekt se řeší v rámci
naplňování strategie zkvalitňování služeb
veřejné správy Smart Administration, přičemž naším cílem je vytvořit chytrý úřad,
který bude efektivně řídit veškeré své zdroje
a procesy.«
Konkrétně to vše v konečném důsledku
občanům přinese zkrácení doby nutné pro
vyřízení jejich požadavků a zjednodušení souvisejících agend. Pro zaměstnance
městského úřadu projekt bude zase znamenat, že rutinní záležitosti se v co největší
míře zautomatizují, čímž se uvolní jejich
kapacita pro tvůrčí práci s klienty.
»V současné době můžeme za výstup
z projektu označit ukončené proškolení tří
desítek zaměstnanců úřadu v oblasti Smart
Administration, dále probíhá proškolování
projektových pracovníků úřadu v metodě
PRINC 2, ve fázi dokončení je Systémový
audit úřadu na bázi metody CAF,« vyjmenovává přínosy projektu Ing. Petra Plevová.
březen 2011
Někdy je na projektech
znát, že dodavatelské firmě chybějí hlubší znalosti
prostředí daného úřadu.
bEz podpory města to nEjdE
»Všem chybám však lze snadno předejít,
stačí se pozorně držet příruček pro žadatele
a příjemce a veškeré pochybnosti konzultovat se zaměstnanci odboru strukturálních
fondů,« konstatuje dále. »Musím však dodat, že celková úroveň projektů se zvyšuje
a je vidět, že vedení obcí a měst velmi záleží na zlepšování fungování veřejné správy
a služeb občanům a v podávání žádostí své
zaměstnance všemožně podporují.«
To potvrzuje i manažerka kvality kopřivnické radnice. »Musím říci, že podpora vedení města je pro úspěšnou realizaci
projektů důležitou, ne-li hlavní podmínkou. Pokud bych však měla budoucím žadatelům v něčem poradit, tak v Kopřivnici
se osvědčilo mít samostatné oddělení zajištující administraci projektů. Koordinace
projektu a komunikace mezi jednotlivými
odděleními se tím značně usnadnila,« dodala Ing. Petra Plevová s tím, že evropské
fondy bude městský úřad k svému rozvoji
využívat i nadále. V roce 2011 tak v Kopřivnici plánují uskutečnit nejen další projekty
z OP Lidské zdroje a zaměstnanost, ale také
z ROP Moravskoslezsko a Integrovaného
operačního programu.
projEkt radnici nic nEstojí
Celkové náklady projektu se vyšplhají na téměř 10 mil. Kč. Z této sumy však více než
osm milionů pokryje Operační program
Lidské zdroje a zaměstnanost. Zbytek uhradí město z vlastních zdrojů. Protože však
část dotace půjde i na platy zaměstnanců,
kteří na projektu pracují, radnici se peníze,
které vloží do své spoluúčasti na projektu,
vrátí. Jinak řečeno, rozpočet města nebude
v konečném výsledku nijak zatížen.
»Během samotné realizace projektu
jsme se zatím nesetkali s výraznými problémy, daří se nám dodržovat stanovené
cíle i časový harmonogram,« říká Ing. Petra
Plevová. Ale vzápětí zdůrazňuje, že stejně
jako při tvorbě žádosti, i při zavádění projektu do praxe je zcela zásadní komunikace s ostatními zaměstnanci úřadu – a také
s jeho vedením. »Aby výsledky projektu byly
co nejkvalitnější, je třeba neustále získávat
zpětnou vazbu a pracovat s ní,« upozorňuje
manažerka.
znalost prostřEdí jE při tvorbě
projEktů zásadní
Projekty financované ze strukturálních fondů provází pověst složité administrace, v níž
se málokdo vyzná. Některé úřady řeší tento
problém spoluprací s externími dodavateli.
Tak postupovali i v Kopřivnici. Spolupráce
s externí poradenskou firmou však v sobě
podle pracovníků Ministerstva vnitra, které
má projekty modernizace veřejné správy
na starosti, může skrývat i některá rizika.
»Projekty tohoto druhu musí řešit specifické problémy a potřeby jednotlivých úřadů. Ale někdy je na nich znát, že dodavatelské firmě chybějí hlubší znalosti prostředí.
Doporučuji nastavit interní projektový tým
tak, aby byl plnohodnotně kompetentní,
a mohl tak být i plně odpovědný za projektové řízení a věcnou stránku projektu,«
uvádí ředitel odboru strukturálních fondů
Ministerstva vnitra Ing. Pavel Kryštof.
/ak/
FOTO: ARCHIV
p
od názvem Dílna kvality Kopřivnice
se za téměř deset milionů korun přetváří kopřivnická radnice na »chytrý
úřad«. Projekt má zlepšit procesy uvnitř
úřadu a jeho řízení, a tím přispět ke zkvalitnění služeb poskytovaných občanům
města. »Již při samotné přípravě projektu
jsme věnovali zvýšenou pozornost logické
návaznosti jednotlivých aktivit, které jsme
chtěli řešit. Naším záměrem je totiž vybudovat jednotný a vnitřně provázaný systém
řízení organizace. Proto bylo nutné vše důkladně prodiskutovat a vyhodnotit napříč
klíčovými odbory a úseky úřadu,« vysvětluje Ing. Petra Plevová, manažerka kvality
Městského úřadu v Kopřivnici.
S jakými dalšími chybami v projektech se
pracovníci tohoto odboru setkávají? »Hlavní je nepodceňovat přípravu. Jak již bylo
řečeno, projekt musí reagovat na aktuální
situaci a reálné potřeby úřadu. Nemělo by
se podceňovat ani nastavení aktivit v čase.
Často se totiž stává, že žadatelé neodhadnou, jak dlouho budou jednotlivé etapy projektu trvat, a celá realizace se tím posouvá.
Někdy také při uskutečňování projektu dochází ke změnám, které je třeba konzultovat s pracovníky Ministerstva vnitra. Pokud
to realizátoři neudělají, hrozí jim finanční
sankce,« vysvětluje Ing. Pavel Kryštof.
Proškolování zaměstnanců Městského
úřadu Kopřivnice je v plném proudu.
31
Životní prostředí
Ještě až do 31. března mohou obce, kraje, nevládní neziskové
organizace a provozovatelé sběrných dvorů letos už čtvrtým
rokem za sebou požádat Fond ASEKOL o granty pro projekty
zaměřené na zlepšení efektivity sběru elektroodpadu. V tomto
roce byly pro grantové řízení vyhlášeny programy Intenzita,
Rekonstrukce a Osvěta.
J
aké projekty mají naději tuto podporu
získat? Leccos mohou napovědět zkušenosti z Petrovic na Příbramsku a Nového Města na Moravě. Tamní radnice totiž
na granty Fondu ASEKOL pro své sběrné
dvory dosáhly v uplynulém roce. Zařadily
se tak mezi celkem 32 příjemců podpory
FOTO: ARCHIV
Mobilní závora v místě zpětného odběru
EEZ v Novém Městě na Moravě.
Zejména tříděný elektroodpad na novém
SD velmi rychle vzbudil pozornost různých
pobertů. Proto obci loni přišel vhod grant
Fondu ASEKOL, za nějž radnice pořídila dvě
bezpečnostní kamery, záznamové zařízení
a zabezpečovací zařízení velína. Následně
byl díky dalšímu grantu, tentokrát od společnosti ELEKTROWIN, kamerový systém
ve dvoře rozšířen o další kamery a halogeny
s pohybovými čidly. Dnes už je proto dvůr
monitorován po celé své ploše.
Kamerový systém již umožnil identifikovat dva neukázněné občany, kteří ve dvoře
nesložili odpad v souladu s provozním řádem. Petr Štěpánek však oceňuje zejména
preventivní účinek kamer.
Pochvalně se také zmínil o jednoduchém
způsobu přípravy žádosti o grant. »Porovnám-li ji s náročností administrace jiných
dotací, pak žádost o grant z Fondu ASEKOL
je skutečně „oddechová činnost,« potvrdil
starosta Petrovic.
FOTO: ARCHIV
kamery pro sběrný dvůr
v petrovicích
Novinky na sběrném dvoře (SD) v Petrovicích si na vlastní oči letos koncem ledna
mohli prohlédnout členové Rady Fondu
ASEKOL. Dvůr zaujal nejen perfektní údržbou a pořádkem, ale i šíří záběru služeb, které obyvatelům obce poskytuje. Odevzdávat
tam lze od pondělí až do soboty plasty, sklo,
papír, nebezpečný odpad, velkoobjemový
odpad, pneumatiky, tetrapack, vysloužilé
elektrospotřebiče, polystyren, v omezené
míře také stavební sutě. Sběrný dvůr se
nachází v areálu čistírny odpadních vod,
a proto příjem odpadů od občanů zajišťuje
její obsluha. Starosta Petr Štěpánek si v té
souvislosti pochvaloval, že nebylo nutné
přijímat další zaměstnance a obec ušetřila.
Protože se však v SD odpady ještě dále
dotřiďují a zajišťuje se odvoz některých vytříděných komodit k odběratelům, náklady
na provoz SD činí zhruba 100 tisíc korun
ročně. »To nám však z podstatné části kompenzují příspěvky za třídění od společností
ASEKOL, ELEKTROWIN a EKO-KOM,« poznamenal starosta. Podle jeho slov dalším
pozitivem je fakt, že během posledních čtyř
let v obci postupně klesá produkce směsné-
ho komunálního a naopak se zvyšuje podíl
vytříděného odpadu. Náklady na vybudování SD vyšly na celkem 5,81 mil. Kč. Avšak
díky dotaci z evropských fondů a Státního
fondu životního prostředí obec nakonec
do tohoto projektu musela z vlastních zdrojů vložit pouze 0,58 mil. Kč.
E-domek na petrovickém SD je rovněž
osazen skrytě zabudovanou kamerou.
32
mobilní závory pro sběrný dvůr
v novém městě na moravě
Zabezpečení místa zpětného odběru elektrozařízení řešili s využitím grantu Fondu
ASEKOL také v rámci svého recyklačního
dvora v Novém Městě na Moravě. Marcela
Kratochvílová z radničního odboru investic
a správy majetku uvedla, že tento grant městu pokryl 70 % celkových uznatelných nákladů na uvedený projekt, konkrétně na dvě
mobilní závory včetně oplocení a bran.
Díky tomu obsluha nyní lépe koriguje
příjezdy a odjezdy osob dovážejících vyřa-
FOTO: ARCHIV
Granty z fondu asekol
pomáhají už čtvrtým rokem
Sběrný dvůr v Petrovicích na Příbramsku
je součástí areálu čistírny odpadních vod.
zené elektrozařízení. Marcela Kratochvílová
si od toho slibuje větší přehlednost průběžného zpětného odběru elektrošrotu.
Dalším kladem projektu je, že v místě
zpětného odběru se teď pohybují už jen ty
osoby, které tam obsluha vpustí, a odpady
se předávají a třídí pod kontrolou.
fond asekol uŽ podpořil
101 proJektů
Nezisková společnost ASEKOL, která je zakladatelem fondu, od roku 2008 podobným
způsobem podpořila už 101 projektů, mezi
něž rozdělila více než 9 mil. Kč. Také letos
bude objem finanční podpory opět v rozsahu několika milionů.
V minulém roce, jak uvedla Hana Ansorgová ze společnosti ASEKOL, vybrané projekty získaly granty v úhrnné výši více než
dva miliony korun. Další projekty byly podpořeny bezplatným zapůjčením přístřešků
na vysloužilá elektrozařízení, tzv. E-domků.
»Jako obvykle hledaly podporu především
města, obce a provozovatelé sběrných dvorů. Zaznamenali jsme však i několik žádostí neziskových organizací. Jednoznačně
nejčastější požadavek se loni týkal zabezpečení sběrného dvora, a to zejména prostřednictvím kamerového systému. Velmi
žádaný byl také E-domek, který byl minulý rok poprvé přímo zařazen do nabídky,«
n
uzavřela Hana Ansorgová.
ivan ryšavý
Grantové řízení Fondu
ASEKOL pro rok 2011
Vyhlášené programy:
n Program Intenzita (vytvoření nebo zvýšení
počtu sběrných míst v konkrétní lokalitě, popřípadě
i zlepšení jejich dostupnosti)
n Program Rekonstrukce (je zaměřen na kvalitu
sběrných míst z hlediska zvýšení kapacity, jejich
rekonstrukce nebo zlepšení vybavení)
n Program Osvěta (je zaměřen na vzdělání
a osvětu v oblasti problematiky zpětného odběru
a recyklace elektrozařízení)
Více na www.asekol.cz
ZDROJ: ASEKOL
březen 2011
Životní prostředí
ekolamp vidí letošek nadějně
l
ho odběru elektrozařízení. Za zmínku stojí
především účast v programu pro školy Recyklohraní a marketingová kampaň Rozsvítíme Vaše Vánoce. Osvětová práce bude
pro EKOLAMP prioritou i letos. Sběrná síť
se nyní opírá o smluvní spolupráci s 580
sběrnými dvory měst a obcí. Zpětný odběr
se uskutečňuje i prostřednictvím velkoobchodní sběrné sítě o 345 provozovnách.
Až do roku 2013 zůstává EKOLAMP jediným systémem, který má od Ministerstva
životního prostředí autorizaci ke zpětnému
odběru a recyklaci historického elektrozařízení skupiny č. 5 (tj. osvětlovacích zařízení
a svítidel). Tuto povinnost naplňuje pro tři
stovky svých členů, mezi nimiž se nacházejí
i významné mezinárodní společnosti, jako
jsou Philips, OSRAM, Narva, Modus, TREVOS či CTS Praha.
»Ještě před námi zůstává dlouhá cesta, abychom se výsledky sběru a recyklace
elektrozařízení mohli srovnávat s vyspělými zeměmi, hlavně na severu Evropy. Každý rok se nám to však o další krůček daří.
I do letošního roku tak hledíme s optimismem,« dodal Ing. Alexandr Hanousek. /rch/
FOTO: ARCHIV
oňské zpomalení ekonomického růstu
se promítlo i do stagnujících výsledků
kolektivních systémů zpětného odběru elektrozařízení. Ing. Alexandr Hanousek,
jednatel kolektivního systému EKOLAMP,
tento vývoj vysvětluje tím, že ekonomická
recese přibrzdila i obměnu některých osvětlovacích zařízení. Navíc loni parlament ani
nezvládl přijmout některé potřebné změny
nebo rovnou nový koncept zákona o odpadech. Ten by měl jasně definovat podmínky
k fungování zpětného odběru elektrozařízení pro všechny zúčastněné subjekty.
Skepse ve společnosti, jak potvrdily i sociologické průzkumy, se však také negativně
odrazila v ochotě lidí dál zvyšovat svůj podíl
na ochraně životního prostředí.
V roce 2010 EKOLAMP zpětně odebral
721,9 tuny světelných zdrojů, tedy o 6 tun
více než v roce předchozím. Materiálové
využití dosáhlo rekordních 96,2 % (zákonná kvóta je 80 %). Přispěla k tomu i nová síť
malých sběrných nádob, jež lze nyní nalézt
už na 1200 místech. Během uplynulého
roku EKOLAMP rovněž sebral 276,9 tuny
průmyslových svítidel. Při jejich recyklaci
EKOLAMP má smluvní vztahy už s 580
sběrnými dvory měst a obcí a jeho malé
sběrné nádoby jsou již na 1200 místech.
bylo dosaženo 79,5% materiálového využití
(zákonná kvóta činí 70 %). Co do sběru, jde
v této skupině svítidel o 18% pokles. Způsobily jej zejména zmiňovaná odložená spotřeba, případně investice v segmentu B2B,
tedy do nakládání s elektrozařízeními, která
nejsou určena pro domácnost .
EKOLAMP loni uskutečnil několik vzdělávacích projektů, které úspěšně podpořily
zvyšující se povědomí o významu zpětné-
v táboře jezdí
už i cnG midibusy
březen 2011
dí. Stlačený zemní plyn je totiž »čistým palivem«, při jehož spalování vzniká především
vodní pára s téměř nulovými emisemi pevných částic a minimem dalších škodlivin.
ekonomická atraktivita
z více úhlů pohledu
Ale ve hře je i další důležitý aspekt. »Využívání CNG zpomaluje růst nákladů na provoz autobusů s tímto pohonem,« tvrdí
Ing. Michal Fořter a připomíná, že jízdné
v MHD letos zachovává loňskou úroveň.
Na jeho slova navazuje Ing. Petr Pistulka,
ředitel divize MHD společnosti COMETT
PLUS, která na základě smlouvy se Sdružením měst a obcí okresu Tábor o závazku veřejné služby k zajištění autobusové dopravy
obsluhuje nejen Tábor, ale i města Sezimovo
Ústí a Planá nad Lužnicí a obce Radimovice
u Tábora, Košín, Slapy, Radimovice u Želče
a Dražičky. »CNG je cenově výhodnější než
nafta,« říká zástupce firmy, která od roku
2007 v Táboře provozuje i vlastní veřejnou
plnicí stanici na CNG. »Naše celkové úspory u tohoto pohonu se po započtení všech
vlivů pohybují okolo 20 %.« Ředitel se opírá
o zkušenost z využívání nyní již šesti nízkopodlažních autobusů (12 m) a tří nízkopodlažních kloubových autobusů (18 m) s tímto pohonem. Dalších 12 CNG autobusů
má divize linkové dopravy.
Úspornější pohon je zajímavý i pro radnici. Třebaže ani při nasazení CNG autobusů nelze uvažovat o snížení příspěvku uve-
FOTO: ARCHIV
n
a délku měří 7,5 a na šířku 2,15 metru (Škoda Superb je kratší o 266
a užší o 33 centimetrů). Pojmou
však až 30 cestujících, přičemž pro 15 z nich
mají k dispozici sedadla. Nechybí jim plošina pro vozíčkáře a jsou vybaveny vnitřním
i vnějším hlášením linek a zastávek, vnějšími a vnitřními směrovými tabulemi a LCD
obrazovkami, které cestujícím zprostředkují dopravní informace a propagují kulturní
akce města. Především však jsou poháněny
stlačeným zemním plynem (CNG).
Řeč je o třech midibusech (vzhledem
k obsaditelnosti 15 + 15 jde o »midibusy«,
v Česku se však i této kategorii vozidel říká
»minibusy«), které byly do táborské městské
hromadné dopravy (MHD) začleněny letos
31. ledna. Vyrobila je firma STRATOS AUTO,
jsou na podvozku IVECO Daily s CNG motorem IVECO. Nástavba a celé vozidlo nesou
typové označení STRATOS LF33. Pravda,
autobusy MHD s tímto pohonem už několik let nejsou v Táboře raritou. Leč midibusy se v historickém centru prosadí lepšími
manévrovacími schopnostmi. Proto jejich
nasazení pomohlo radnici ve spolupráci
s dopravcem vyřešit horší dostupnost MHD
některých okrajových částí i středu města
a zavést tam dvě nové linky.
Ing. Michal Fořter, vedoucí oddělení
správy majetku odboru dopravy táborské
radnice, vyzvedává jak podstatně tišší chod
CNG motorů v porovnání s naftovými, tak
jejich ohleduplnost vůči životnímu prostře-
CNG midibus se snadno proplete i křivolakými uličkami pod nejstarší památkou
Tábora – hradní věží Kotnov.
dených měst a obcí na provoz MHD (loni
včetně příspěvku od krajského úřadu šlo
celkem o 33,7 mil. Kč, tedy 41 % celkových
nákladů – zbytek činily tržby), je reálné, slovy Ing. Petra Pistulky, »jeho udržení v přijatelné výši, ačkoliv nárůst cen nafty a také
náhradních dílů se každoročně zvyšuje«.
Rozdíl pořizovacích cen CNG autobusů a autobusů s klasickým pohonem bývá
kompenzován dotací Ministerstva dopravy.
Táborské midibusy však podporu čerpaly odjinud. Předloni totiž společnost COMETT PLUS zpracovala projekt nákupu
pěti nízkopodlažních plynových autobusů,
jehož partnerem bylo město Tábor. Projekt
byl podpořen Regionálním operačním programem Jihozápad. Kromě tří midibusů tak
s pomocí evropských peněz byly zakoupen
ny ještě dva nízkopodlažní autobusy.
ivan ryšavý
33
Životní prostředí
Žluté kontejnery na tříděný odpad máme v povědomí zafixovány jako nádoby pro odložení prázdných PET lahví, ale i dalších upotřebených plastových obalů. V Ostravě už několik let
mohou občané do zhruba tisícovky těchto kontejnerů vhazovat také nápojové kartony a od začátku letošního roku i kovové obaly, především plechovky od potravin a nápojů a kovové
obaly od kosmetiky.
J
de o společný postup Statutárního
města Ostrava a svozové společnosti
OZO Ostrava, s. r. o., které se tak snaží
posílit separaci jednotlivých složek komunálního odpadu a umožnit jejich efektivnější využití. »Město v souladu se státními
cíli a vlastním plánem odpadového hospodářství postupně rozšiřuje síť stanovišť pro
separované složky komunálního odpadu:
papír, sklo i plast spolu s nápojovým kartonem – a nyní nově také s kovovými obaly.
S podporou občanů se množství těchto složek odložených do speciálních nádob každoročně zvyšuje. Proto jsme po loňském
pilotním ověření ve dvou částech města
od začátku letošního ledna systém třídění
rozšířili také o kovové obaly,« konstatoval
náměstek primátora Ing. Dalibor Madej.
Vývoj sběru tříděného
odpadu v kontejnerech
na území Ostravy (v tunách)
rok
plasty
sklo
papír*
2006
1644
1424
1188
2007
2072
1711
1500
2008
2354
2024
1751
2009
2819
2204
3300
Údaje za rok 2010 nebyly v době redakční uzávěrky
ještě k dispozici.
* Papír se v Ostravě sbírá také prostřednictvím
výkupen. Celkové množství papíru získaného
z kontejnerů a z výkupen se ročně pohybuje okolo
pěti tisíc tun.
ZDROJ: OZO OSTRAVA, S. R. O.
34
FOTO: HAnA CSERnAIOVá
co napověděl pilotní proJekt
Pilotní projekt uskutečněný ve spolupráci
města Ostrava a společností OZO Ostrava,
s. r. o., a EKO-KOM, a. s., loni trval od března do listopadu a proběhl v nejrozlehlejším městském obvodě – Slezské Ostravě,
a ve Výškovicích, které jsou jako typické, relativně uzavřené sídliště zase součástí nejlidnatějšího městského obvodu Ostrava-Jih.
Pro Výškovice existuje už déle samostatná
svozová linka, takže vyhodnocovat složení
obsahu 59 žlutých kontejnerů z této oblasti
bylo vcelku snadné. Ve Slezské Ostravě bylo
naopak umístěno 50 nádob výlučně urče-
ných pro kovové obaly. Jejich obsah svážela
speciální svozová linka. Dotřídění a prozkoumání složení obsahu všech kontejnerů
zajišťovaly pracovnice laboratoře OZO Ostrava. Třítýdenní frekvence svozů obsahu
žlutých kontejnerů z Výškovic se nezměnila, ze Slezské Ostravy se obsah speciálních
nádob vyvážel třikrát týdně.
Tato šedá samolepka je nyní umístěna
na všech žlutých kontejnerech v Ostravě.
co vše Je a není »kovový odpad«
Kovovými obaly se v Ostravě rozumějí hlavně plechovky od nápojů a potravin i obaly
od kosmetických výrobků (spreje). Je-li to
možné, doporučuje se plechovku (stejně
jako PET lahev) sešlápnout, aby se šetřil
prostor v kontejneru i při svozu. Ze sprejů
není nutné oddělovat drobné plastové části. Do kontejneru naopak nepatří plechovky
od barev, ředidel a dalších chemikálií – tyto
obaly spadají do kategorie nebezpečného
odpadu, a je proto třeba je zvlášť odkládat,
například do sběrných dvorů. Do kontejneru se nemají vhazovat ani kovové obaly,
které jsou znečištěny zbytky potravin, nebo
obaly, u nichž se uplatnila kombinace kovů,
nejčastěji železa a hliníku (o takové obaly
zpracovatelé nemají zájem).
Pilotní projekt potvrdil, že společný sběr
a svoz kovových obalů spolu s plasty a nápojovými kartony je levnější, než kdyby se
sběr kovových obalů a jejich odvoz zajišťovaly samostatně. Dotřiďování na separační
lince v Ostravě-Kunčicích se totiž muselo
provádět v obou případech. Obsah žlutých
FOTO: HAnA CSERnAIOVá
v ostravě do žlutých kontejnerů
lidé vkládají i kovové obaly
Markéta Csernaiová z Ostravy-Výškovic
si s rodiči a sestrou Petrou třídění kovových obalů vyzkoušela již loni. Letos je
do žlutých kontejnerů odkládá už běžně.
kontejnerů se musí třídit, protože i samotných typů plastů s rozdílným způsobem
dalšího zpracování je více. Dotřídění při samostatném sběru kovových obalů je rovněž
nutné: Jen asi 60 % obsahu sběrných nádob
tvořily využitelné kovy. Zbytek zhruba půl
na půl sestával na jedné straně z plastů,
skla apod., na straně druhé ze znečištěných
či nebezpečných kovových obalů.
předpoklady úspěchu
Ředitel OZO Ostrava Ing. Karel Belda nabádá s hodnocením novinky počkat alespoň
rok, než si na ni lidé zvyknou.Upozorňuje
i na to, že z jedné nádoby, do níž bylo možné
vkládat kovový odpad, se v průměru během
devíti sledovaných měsíců získalo asi 34 kg
využitelných kovů. »Při přibližně jedné tisícovce žlutých kontejnerů v Ostravě tak lze,
ovšem podle velmi hrubého odhadu, získat
ročně možná 50 tun využitelného kovu.«
»Kovové obaly nejsou významnou složkou komunálního odpadu,« poznamenává
dále ředitel OZO Ostrava, »a jejich podíl
v něm činí asi 1–3 %. Pokud se je však podaří vytřídit a využít, je to určitě lepší, než
je uložit na skládku.« Podle Ing. Karla Beldy je dobré začít přemýšlet o podobném
sběru kovových obalů až tehdy, jakmile se
v obci úspěšně zavede třídění »běžných«
složek odpadu. »Když si občané na třídění
zvyknou, není pak už těžké „naučit“ je ještě
„něco přidat“. Svozové firmy si však musí
upravit systém dotřiďování nové komodity.
A určitě pro ni budou muset předem najít
také stabilní odbyt,« shrnul ředitel OZO Ostrava předpoklady úspěšného třídění kovových obalů s využitím žlutých kontejnerů.
Žluté kontejnery »zpřístupnili« nápojovým kartonům a kovovým obalům (zatím
však jen hliníkovým nápojovým plechovkám) loni v září také v Brně. Které další
město či region budou Ostravu a Brno nán
sledovat?
ivan ryšavý
březen 2011
Životní prostředí
změřte si ekologickou stopu
e
kologická stopa (dále ES) je uměle vytvořená jednotka, která určuje,
kolik metrů čtverečních zeměkoule
potřebuje člověk, město, stát nebo lidstvo
k dané činnosti nebo pro svůj život. Jednotka v sobě obsahuje vše od získání potravin,
dopravu až po vyprodukovaný odpad. Někdy se pro přehlednost čísel používají též
hektary. K výpočtu stopy se využívá oficiální statistika o spotřebě, která je převedena
na množství biologicky produktivní země
a vodních ploch nutných k vyprodukovaní
zdrojů a k likvidaci odpadů při využívání
daných technologií. Vzhledem k tomu, že
lidé spotřebují zdroje z celé planety a znečištění, které produkují, ovlivňuje velmi
vzdálená místa, tvoří ES součet všech ploch
z různých částí zeměkoule.
počíteJte s kalkulátorem
Myšlenku mapování ES měst a obcí u nás
rozšiřuje Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s. (TIMUR). Iniciativa vychází z evropské kampaně Udržitelná města (Sustainable Cities), z projektu Evropské
březen 2011
komise Společné evropské indikátory
(European Common Indicators), z procesů zavádění místních indikátorů v zahraničí a z místního plánování a rozhodování
za účasti občanů v ČR (místní Agenda 21,
MA 21). Změřit si svou ekostopu mohou
města a obce zdarma díky kalkulátoru na
stránkách www.ekostopa.cz/mesto.
Výpočet ekologické stopy lze provést dvojím způsobem. Orientační výpočet dovoluje
zapojené municipalitě stanovit přibližnou
hodnotu ES. Výpočet není finančně náročný, vychází z krajských dat a obce do něj
zadávají základní údaje. Jedná se zejména o počet obyvatel, o rozlohu základních
funkčních ploch, údaje o produkci a nakládání s odpadem a údaje o nové výstavbě.
Druhý typ výpočtu je podrobný a umožňuje stanovit přesnou hodnotu ES. Všechna
potřebná vstupní data vycházejí z místní
úrovně a jejich získání je trochu náročnější.
Na druhou stranu však obec získá detailní
pohled na environmentální udržitelnost
svého území. Realizátoři projektu předpokládají, že tento výpočet bude zajímavý ze-
FOTO: TIMUR
Představte si ekonomiku jako velké zvíře. Jak velkou pastvinu
potřebujeme, abychom toto zvíře uživili? Plocha této pastviny
je ekologická stopa.
Zástupci TIMURu Miroslav Lupač a Viktor
Třebický představili fungování kalkulátoru
ekostopy na lednovém semináři v Praze.
jména pro municipality zapojené do procesů MA 21, neboť ES by se do budoucna měla
stát součástí kritérií MA 21.
Jak ekostopu vyuŽiJete
Ukazatel ES mohou města a obce využít
pro osvětu a prezentaci a zapojit občany
a také firmy do diskuse o moderním přístupu ke komplexní ochraně prostředí.
Na základě výsledků z podrobného výpočtu
budou obce moci modelovat a předpovídat
výsledky ES do budoucna. Tyto předpovědi
mohou rovněž stvrdit na zmíněném webu
dobrovolným závazkem ke snížení své ES
/sd/
do určitého data.
35
MO001110
ManageMent
slasti a strasti vedoucího
pracovníka na poli personálním
Být vedoucím pracovníkem znamená zodpovídat za procesy,
pracoviště a především za svůj tým, což s sebou nese množství
činností nad rámec odbornosti. A platí to pro oblast veřejné
správy i pro komerční sféru.
n
astupující manažeři si mnohdy nedokáží představit, co vše je ve skutečnosti čeká, když plni nadšení
a motivace kývnou na nabídku převzít roli
vedoucího. Záměrně píšeme »roli«, protože
jde o to, jak daný jedinec naplní očekávání
svých nadřízených, kolegů na stejné úrovni
řízení, podřízených a také svá vlastní očekávání. S přijetím místa vedoucího se výrazně
mění obsah, struktura i časové rozvržení
(timing) práce. Vedle odborné práce si vedoucí musí najít čas i na práci personální.
Novou oblastí se stává řízení lidských zdrojů (ŘLZ) nebo také »HR« (human resources)
činnosti a zde je třeba rozvíjet a udržovat
své kompetence i průběžným »studiem«.
Vztahy, spolupráce, učení
Vedoucí pracovník by měl být obeznámen
především s tím, jak vést své lidi v týmu,
orientovat se v základních pracovně-právních otázkách, věnovat se poznávání svých
podřízených a rovněž sebepoznání a sebeřízení. Odborná manažerská literatura uvádí mezi základními kompetencemi vedoucího tyto oblasti:
n budování týmových vztahů na pracovišti;
n týmová práce a kooperace;
n učení, podpora, rozvoj, koučování druhých.
Není manažerskou slabinou, když se vedoucí bude radit s odborným personalis-
tou. Naopak, taková spolupráce vždy posune řešení v dané oblasti k vyšší kvalitě.
VyMezení Množiny koMpetencí
Být vedoucím znamená v oblasti ŘLZ být
kompetentní v následujících záležitostech:
n Ve spolupráci s personalistou připravit
a realizovat výběrové řízení na nové spolupracovníky.
n Připravit adaptační plán a postupně jej
s novým zaměstnancem vyhodnocovat.
Nezvládnutí adaptačního období (zkušební
doby) je totiž v praxi jedním z hlavních příčin fluktuace.
n Poznávat v každodenní činnosti specifika svých podřízených.
n Umět motivovat.
n Průběžně hodnotit výkon zaměstnance
(tj. více činnost a méně vlastnosti osobnosti).
n Budovat tým, posilovat vztahy uvnitř
a využívat plně týmových rolí všech jeho
členů.
n Umět připravit, vést a řídit porady týmu
a zapojovat do jejich programu ostatní.
n Připravovat takové podmínky, aby lidé
mohli rozvíjet svou odbornost.
n Volit tzv. participativní styl řízení, který
zapojuje ostatní do činností, jejich plánování, ale i do rozhodování v týmu.
n Delegovat, koučovat.
n V případě potřeby umět i diplomaticky
a lidsky ukončit pracovní poměr.
Kompetence vedoucího pracovníka v oblasti ŘLZ prostupují
celou životní dráhou zaměstnance.
přijímání
nových lidí
adaptace
nových lidí
kompetence
vedoucího
v ŘLZ
uvolňování
z pracovního
poměru
rozvoj,
školení
vedení lidí
hodnocení
VzděláVání jako příležitost
i preVence Vyhoření
Jednou z možností, jak proniknout do oblasti řízení lidských zdrojů, je čerpat
z »univerzity života«. Další možností je
cílené a systematické vzdělávání. Základní osnova vzdělávání úředníků územních
samosprávných celků je dána zákonem č.
312/2002. Úředníci v manažerských pozicích, jako jsou vedoucí úředníci a vedoucí
úřadu, prokazují zvláštní odbornou způsobilost z obecné části a vedoucí úředníci
ještě alespoň z jedné správní činnosti stanovené prováděcím právním předpisem.
Povinností manažera je zajistit úředníkovi
prohlubování kvalifikace. Postupuje při
tom podle plánu vzdělávání. Plán musí
být vypracován do jednoho roku od vzniku
pracovního poměru a nejméně jedenkrát
za tři roky je nutné tento plán hodnotit
a podle výsledků hodnocení provést jeho
aktualizaci.
Promítnutí strohé řeči zákona do praxe
může být jen formálním postupem. Je však
daleko výhodnější, pokud manažer umí
s touto povinností nakládat jako s vítaným
nástrojem, který mu umožňuje nejen rozvíjet odbornost konkrétního pracovníka, ale
využívat vzdělávání také k zapojování podřízených do nových rolí v týmu, k podpoře
jejich aktivity a růstu. Takový postup vede
ke zvyšování kvality a efektivity práce a přispívá ke spokojenosti a lepší výkonnosti
zaměstnanců. Nezanedbatelným efektem
je využití vzdělávání jako prevence syndromu vyhoření. Každý manažer by si toto riziko měl uvědomovat jak u sebe sama, tak
u vlastních podřízených.
Ekonomické důvody nutí manažery
na všech stupních pečlivě zvažovat i investice do vzdělání, aby přínos vynaložených
prostředků byl co největší. V podmínkách
veřejné správy je třeba velmi často reagovat na měnící se legislativu jednotlivých
agend, ale kromě odborných znalostí je třeba stále pamatovat na rozvoj osobnostních
vlastností a dovedností. Různé vzdělávací
společnosti či fyzické osoby (akreditované či neakreditované) nabízejí nepřeberné
množství »manažerských kurzů«. Obsahově je »řemeslo« vedoucího všude stejné, ale
přece jen je lepší, když dodavatel vzdělávání zná daný obor činnosti a umí na konkrétních příkladech a modelových situacích
nabídnout reálné situace.
Institut pro místní správu Praha např.
nabízí kromě cyklu modulu vzdělávání
vedoucích úředníků a vedoucích úřadů
i mnoho kurzů průběžného vzdělávání
s manažerskou tematikou (www.institutn
praha.cz/nabidka-kurzu).
lenka hronoVá
paVel dittrich
Institut pro místní správu Praha
36
březen 2011
ManageMent
jak se řídí průmyslová zóna
M
anažerem mošnovské zóny je
Ing. Adamčík už šest let. Za tu
dobu do ní firmy investovaly šest
miliard korun. Zajímalo nás, jaké činnosti
tvoří jeho pracovní agendu či jaké znalosti
a dovednosti mu nejvíce pomáhají v práci.
nost Hyundai. Za tu dobu jsme kompletně
připravili pozemky a vybavili je potřebnou
infrastrukturou. Vybudovány byly např. objekty čistírny odpadních vod, vnitřní i vnější
kanalizace, vodovody, plynovody a vnitřní
komunikace. Byly odstraněny veškeré stavby v území včetně části tzv. bývalých nádrží. Část území prošla sanací, zhruba z jedné
čtvrtiny je mošnovská zóna brownfield, což
není příliš známo. Investice společností, jež
v zóně působí nebo které zahájí svou činnost v nebližších letech, dosahují celkové
výše 6,4 mld. Kč. Tyto firmy vytvořily dosud
téměř 1200 nových pracovních míst.
Letos bude dokončena stavba tzv. mostních objektů na silnici II/464 – realizace této
stavby je podmínkou pro budoucí kolejové
napojení Letiště Leoše Janáčka Ostrava. Kolejové napojení bude sloužit rovněž pro logistický areál v Mošnově. Samotný projekt
kolejového napojení spadá do gesce Moravskoslezského kraje a realizace by měla
začít v roce 2012.
n Jak vypadá běžný pracovní den manažera průmyslové zóny?
Mým hlavním úkolem je koordinovat přípravu projektu v rámci magistrátu
(tj. vedení týmu lidí napříč magistrátem)
i mimo něj. Zde je to především spolupráce
s poskytovatelem dotace – agenturou CzechInvest, projektanty, technickým dozorem
stavby, zhotoviteli staveb a rovněž s orgány
státní správy a samosprávy (např. Moravskoslezský kraj a stavební úřady v Příboře
a Kopřivnici).
Konkrétně je to jednání s investory, spolupráce při přípravě kupních smluv, koordinace majetkové přípravy území – koordinace činností při změně územních plánů,
příprava žádostí o financování projektu
z externích zdrojů, organizace jednání, kontrola plnění úkolů a harmonogramů, účast
v komisích veřejných zakázek zhotovitelů
technické infrastruktury, iniciace a odsouhlasení propagačních materiálů o projektu,
příprava podkladů pro rozhodování orgánů
města. Mými hlavními pracovními nástroji
jsou telefon a e-mail, preferuji ale osobní
kontakt, protože jedna krátká schůzka či
jednání nahradí desítky mailů.
FOTO: magIsTráT měsTa OsTravy
březen 2011
Ing. Adamčík vnímá získaný titul jako
ocenění vynikající práce celého týmu.
my lidi zaměstnávají, platí daně, školí lidi
téměř výhradně na vyspělých zařízeních
a technologiích, nepřímo dávají práci projektantům a stavebním firmám, využívají
místních služeb atd. Velmi si také vážím
spolupráce se svými kolegy, jsou to profesionálové na svém místě. A co mi úkoly
na projektu berou? Nebude to vůbec znít
jako fráze – čas a energii.
n Jakou manažerskou metu nebo cíl jste
si pro sebe stanovil?
Posunout Ostravu dopředu a využít příležitostí, které nabízí.
/sd/
n Jak se vám dařilo překonávat interkulturní rozdíly při jednání s korejskými investory?
Rozdílů v jednání byla opravdu celá řada.
Začíná to např. už samotným předáním
vizitky – musíte ji předat přímo do rukou,
zpravidla si přečíst jméno osoby, od které
ji přijímáte, s mírným úklonem. Při jednání
zásadně mluví nejstarší a většinou i nejvýše
postavený zástupce. Mladý manažer ve vysoké pozici je v korejské firmě něco těžko
představitelného.
Řadu věcí a odlišností jsme se dozvěděli
několik měsíců po zahájení jednání na speciálním školení. Až zpětně jsme tedy zjistili,
co všechno jsme měli dělat jinak.
n Přibližte prosím historii projektu. Co se
dosud podařilo a co vás ještě čeká?
Projekt se připravuje od roku 2005, kdy
o mošnovskou zónu projevila zájem společ-
Rok 2009 byl v Mošnově ve znamení dokončovacích prací na inženýrských sítích.
FOTO: radam kIm
Nejen zajímavé podnikatelské počiny či projekty, ale především lidé, kteří stojí za jejich rozvojem, si zaslouží ocenění.
Titulem Manažer podnikatelské nemovitosti, který uděluje
CzechInvest, se může pyšnit projektový manažer z ostravského magistrátu Ing. Daniel Adamčík za svoji práci pro Strategickou průmyslovou zónu Ostrava-Mošnov.
n Které vlastnosti jsou důležité při řízení
velkých projektů?
Musíte umět přesvědčit lidi a dostat je
na svou stranu, umět najít kompromis
ve všech situacích, odhadnout správně, co
je nebo není pro projekt důležité, věnovat
se i nepodstatnému – ale vyřešit podstatné.
Osobně se řídím heslem »Kdo chce, hledá
způsob, kdo nechce, hledá důvod«.
Co vám práce přináší a naopak bere?
Během celého projektu jsem získal neuvěřitelné množství zkušeností z různých
oborů. Velkou motivací je možnost zajistit
práci pro lidi a přispět k rozvoji Ostravy,
potažmo celého Moravskoslezského kraje. Na nové investory se často nahlíží jako
na něco nechtěného – ale právě tyto firn
MO001124-7
37
L e g i s L at i va
Nezapomněli
jste na výroční
zprávu
o informacích?
Z
ákon č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen zákon
o svobodném přístupu k informacím),
upravuje postup tzv. povinných subjektů
na úseku informování veřejnosti. Povinnými subjekty, které mají podle tohoto
zákona povinnost poskytovat informace
vztahující se k jejich působnosti, jsou státní
orgány, územní samosprávné celky – obce
a kraje (a jejich orgány), veřejné instituce
a dále subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo
právnických osob v oblasti veřejné správy,
a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti.
Povinné subjekty musí v plném rozsahu
postupovat podle zákona o svobodném
přístupu k informacím, což znamená především povinnost zveřejňovat stanovený
okruh informací, vyřizovat obdržené žádosti o informace a plnit další povinnosti
stanovené zákonem.
V tomto období je aktuální připomenout zejména jednu povinnost – zpracování výroční zprávy v oblasti poskytování
informací za předcházející kalendářní rok
(dále jen výroční zpráva). Smyslem zprávy
je možnost hodnotit, jak se právo svobodného přístupu k informacím uskutečňuje
v praxi.
Podle § 18 zákona o svobodném přístupu
k informacím musí výroční zprávu zveřejnit
každý povinný subjekt. Zpráva se zpracovává za předcházející kalendářní rok a povinný subjekt ji musí zveřejnit do 1. března
následujícího roku.
Pokusím se problematiku výroční zprávy
blíže přiblížit a upozornit na některé související aspekty zejména ve vztahu k obcím.
OBsaH vÝROČNÍ ZPRÁvY
Zákon o svobodném přístupu k informacím v ust. § 18 odst. 1 výslovně uvádí, jaké
náležitosti má výroční zpráva obsahovat:
a) počet podaných žádostí o informace
a počet vydaných rozhodnutí o odmítnutí
žádosti,
b) počet podaných odvolání proti rozhodnutí,
c) opis podstatných částí každého rozsudku soudu ve věci přezkoumání zákonnosti rozhodnutí povinného subjektu
o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace a přehled všech výdajů, které povinný
subjekt vynaložil v souvislosti se soudními
řízeními o právech a povinnostech podle
tohoto zákona, a to včetně nákladů na své
vlastní zaměstnance a nákladů na právní
zastoupení,
38
d) výčet poskytnutých výhradních licencí, včetně odůvodnění nezbytnosti poskytnutí výhradní licence,
e) počet stížností podaných podle § 16a,
důvody jejich podání a stručný popis způsobu jejich vyřízení.
Uvedené údaje, které se obligatorně uvádějí do výroční zprávy, se týkají jen písemně podaných žádostí o informace v režimu
zákona o svobodném přístupu k informacím1), neboť pouze ve vztahu k nim je zákonem o svobodném přístupu k informacím
dána určitá evidenční povinnost a je s nimi
spojena možnost podávání opravných prostředků (stížnost, odvolání, soudní žaloby).
Nad rámec těchto zákonem vyžadovaných údajů je možné ve výroční zprávě
podle uvážení povinného subjektu uvádět
i další informace vztahující se k uplatňování zákona o svobodném přístupu k informacím, a které mohou činnost povinného
subjektu více dokreslit a upřesnit. Vhodné
je uvést například podrobnější údaje o způsobech vyřízení podaných žádostí (v kolika
případech byla žádost o informaci odložena
a z jakého důvodu, zda se rozhodnutí o odmítnutí žádosti týkalo pouze části žádosti
nebo žádosti jako celku apod.), počtu ústně
podaných žádostí o informace, oblastech,
kterých se dotazy nejčastěji týkaly, informace o obsahu a návštěvnosti webových
stránek povinného subjektu aj.
V praxi zejména menší obce často řeší
otázku, zda je třeba výroční zprávu zpracovávat i tehdy, jestliže v daném kalendářním
roce obec nevyřizovala žádnou žádost o poskytnutí informace. Z dikce ustanovení zákona lze podle mého názoru poměrně jednoznačně dovodit, že výroční zprávu musí
zveřejnit povinný subjekt (obec) v každém
případě, tj. i tehdy, jestliže skutečně neobdržel a nevyřizoval žádnou žádost o informace.
FORMa vÝROČNÍ ZPRÁvY
Pokud jde o formu výroční zprávy, neexistuje žádný předepsaný vzor nebo formulář.
Rozhodující je pouze to, aby výroční zpráva
obsahovala veškeré náležitosti, které předepisuje zákon.
V praxi se lze setkat zejména s výročními
zprávami zpracovanými v textové podobě,
některé povinné subjekty ke zprávě připojují tabulky či grafy, jejichž přínosem je zejména to, že jsou přehlednější a díky tomu
lze požadované údaje velmi rychle zjistit.
Územní samosprávný celek zpracovává
pouze jednu výroční zprávu, tzn. souhrnnou výroční zprávu za všechny své orgány
včetně organizačních složek2).
Zejména na větších obecních úřadech se
však lze setkat s výročními zprávami, které
požadované údaje uvádějí sice souhrnně
(za celý povinný subjekt), ale dále je podrobněji člení podle organizační struktury,
tzn. obce uvádějí, kolik žádostí o informace vyřizovaly jednotlivé odbory a oddělení
obecního úřadu, příp. organizační složky.
KDO sCHvaLUJe vÝROČNÍ ZPRÁvU
Na OBCi
Zpracování výroční zprávy spadá do samostatné působnosti obce /viz § 8 zákona
č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení),
ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích)3)/. Její schvalování není zákonem o svobodném přístupu k informacím
ani zákonem o obcích výslovně vyhrazeno
žádnému orgánu obce; určení orgánu příslušného k jejímu schválení se tak může určitým způsobem jevit jako sporné.
Domnívám se, že by s ohledem na ustanovení § 102 odst. 3 zákona o obcích, podle
kterého rada obce zabezpečuje rozhodování v ostatních záležitostech v samostatné
působnosti obce nevyhrazených jinému
orgánu, měla být výroční zpráva předložena ke schválení radě obce (rada obce však
může tuto kompetenci svěřit obecnímu
úřadu nebo starostovi). V obcích, kde se
rada nevolí, by pak měl výroční zprávu
schvalovat starosta; zastupitelstvo obce si
může tuto působnost vyhradit.
Lze se však setkat i s názorem, že schvalování výroční zprávy spadá do kompetence
starosty, neboť podle § 103 odst. 4 písm. e)
zákona o obcích starosta odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce.
ZveŘeJNĚNÍ vÝROČNÍ ZPRÁvY
Po schválení je třeba výroční zprávu zveřejnit. Zákon stanoví mezní termín, kdy k tomuto zveřejnění nejpozději musí dojít, a to
1. březen4). Do tohoto termínu musí všechny povinné subjekty výroční zprávu nejen
schválit, ale rovněž zveřejnit zákonem stanoveným způsobem.
Výroční zpráva je součástí povinně zveřejňovaných informací o povinném subjektu (viz § 5 zákona o svobodném přístupu
k informacím5)).
To znamená, že výroční zprávu je třeba zveřejnit v sídle povinného subjektu
na místě, které je všeobecně přístupné
(zpravidla jde o informační tabule na podatelně nebo ve vestibulu obecního úřadu),
a rovněž způsobem umožňujícím dálkový
přístup (na webových stránkách povinného subjektu).
Struktura povinně zveřejňovaných informací způsobem umožňujícím dálkový
přístup je dána prováděcí vyhláškou k zákonu o svobodném přístupu k informacím
č. 442/2006 Sb., kterou se stanoví struktura informací zveřejňovaných o povinném
subjektu způsobem umožňujícím dálkový
přístup, ve znění vyhlášky č. 416/2008 Sb.
(dále jen vyhláška).
Podle této vyhlášky se výroční zpráva
v rámci souboru povinně zveřejňovaných
informací uvádí pod položkou 17 (vzhledem k tomu, že vyhláška určuje strukturu
povinně zveřejňovaných informací včetně
jejich pořadí, označení a uvozovacího textu
jako závaznou, je třeba toto pořadí dodržet).
Pokud jde o formu uveřejnění, vyhláška
připouští uvedení výroční zprávy jako textové informace nebo rovněž hypertextovým odkazem na internetové stránky s uvedenými informacemi.
Vyhláška dále konkretizuje, že v rámci této
položky se uvádějí výroční zprávy nejméně
za dva poslední roky. Dochází tím k určitému »nesouladu« mezi ustanovením § 5 odst.
březen 2011
L e g i s L at i va
1 písm. g) zákona o svobodném přístupu
k informací, který vyžaduje zveřejnění »výroční zprávy za předcházející kalendářní
rok«, a vyhláškou, která vyžaduje »dohledatelnost« výroční zprávy dálkovým způsobem
minimálně za dva roky zpětně. V praxi však
toto nečiní povinným subjektům potíže.
na kterou mnohdy povinné subjekty zapomínají.
Kontrolu plnění povinnosti zpracovat
a zveřejnit výroční zprávu zabezpečuje Ministerstvo vnitra, kterému je podle zákona
o obcích svěřena kontrola nad výkonem san
mostatné působnosti obce7).
POZNÁMKY ZÁvĚReM
V praxi se osvědčila průběžná evidence
vyřizovaných žádostí, neboť »nárazové«
dohledávání jednotlivých vyřizovaných žádostí na závěr roku může být problematickým, a to zejména tam, kde se obecní úřad
člení na odbory a oddělení a kde žádosti
o informace nevyřizuje centrálně jeden odbor (oddělení).
Taková evidence rovněž umožňuje evidenčnímu místu sledovat běh lhůt pro vyřízení žádosti, příp. vyřizování žádostí metodicky usměrňovat.
Současně může výroční zpráva sloužit
jako jakási zpětná kontrola plnění jiné povinnosti povinného subjektu, a to zveřejňovat poskytnuté informace na webových
stránkách (viz § 5 zákona o svobodném
přístupu k informacím6)). Je to povinnost,
Poznámky
1) Viz § 13 odst. 3 zákona o svobodném přístupu
k informacím, který stanoví, že ustanovení § 14 až
16a a § 18 zákona platí pouze pro žádosti podané
písemně.
2) Srov. § 2 odst. 2 vyhlášky č. 442/2006 Sb., kterou se
stanoví struktura informací zveřejňovaných o povinném subjektu způsobem umožňujícím dálkový
přístup, ve znění vyhlášky č. 416/2008 Sb., který
stanoví, že v případě územních samosprávných
celků, jejichž součástí je více povinných subjektů,
se informace zveřejňují pouze jednou.
3) § 8 zákona o obcích stanoví, že pokud zvláštní zákon upravuje působnost obcí a nestanoví, že jde
o přenesenou působnost obce, platí, že jde vždy
o samostatnou působnost.
4) Někdy se lze setkat s mylným názorem, že termín
1. 3. se váže ke zpracování, resp. schválení výroční
zprávy.
5) Zákon o svobodném přístupu k informacím
v § 5 vyjmenovává informace, které musí zveřejnit
každý povinný subjekt ve svém sídle a svých úřadovnách na místě, které je všeobecně přístupné,
a rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup
– ve výčtu obsaženém v odst. 1 tohoto ustanovení
je pod písm. g) uvedena »výroční zpráva za předcházející kalendářní rok o činnosti povinného subjektu v oblasti poskytování informací«.
6) Podle § 5 odst. 3 zákona o svobodném přístupu
k informacím je povinný subjekt povinen do 15
dnů od poskytnutí informací na žádost tyto informace zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup, s tím, že o informacích, poskytnutých
v jiné než elektronické podobě, nebo mimořádně
rozsáhlých elektronicky poskytnutých informacích postačí zveřejnit doprovodnou informaci vyjadřující jejich obsah.
7) Ministerstvo vnitra uvádí, že nesplnění povinnosti
pořídit výroční zprávu je zejména na malých obcích (obcích, které nezřizují radu obce) druhým
nejčastějším pochybením – viz Furek, A., Rothanzl, L.: Zákon o svobodném přístupu k informacím,
komentář, Linde Praha, 2010
PavLa saMKOvÁ
právnička
Výroční zpráva
o činnosti orgánů obce … v oblasti poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb.,
o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, za rok 201x
Výroční zpráva je zpracována na základě povinnosti vyplývající z ustanovení § 18 zákona č. 106/1999 Sb.,
o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
1. Počet podaných žádostí o informace a počet vydaných rozhodnutí o odmítnutí žádosti – § 18 odst. 1 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb.
V průběhu roku 201x obec obdržela celkem xx písemných žádostí o poskytnutí informace a bylo vydáno celkem x rozhodnutí o odmítnutí žádosti
nebo její části.
2. Počet podaných odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti nebo její části – § 18 odst. 1 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb.
Nebyla podána žádná odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti.
3. Opis podstatných částí každého rozsudku soudu – § 18 odst. 1 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb.
Soud nepřezkoumával žádné rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace.
4. Výčet poskytnutých výhradních licencí – § 18 odst. 1 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb.
V roce 201x nebyla poskytnuta žádná výhradní licence.
5. Počet stížností podaných podle § 16a zákona č. 106/1999 Sb., důvody jejich podání a stručný popis způsobu jejich vyřízení – § 18
odst. 1 písm. e) zákona č. 106/1999 Sb.
Byly podány 2 stížnosti.
Důvodem podání prvé stížnosti byla námitka opožděného vyřízení žádosti; nadřízený orgán (krajský úřad) potvrdil správnost postupu obecního úřadu
a stížnost shledal nedůvodnou.
Druhá stížnost byla podána z důvodu nesouhlasu vyřízení žádostí odložením; stížnost byla postoupena nadřízenému orgánu (krajský úřad), který
o jejím vyřízení do doby zpracování výroční zprávy nerozhodl.
6. Další informace vztahující se k uplatňování tohoto zákona – § 18 odst. 1 písm. f) zákona č. 106/1999 Sb.
V případě jedné písemné žádosti o poskytnutí informace byla vyžadována úhrada nákladů podle § 17 zákona č. 106/1999 Sb. (finanční úhrada činila
x Kč a byla žadatelem zaplacena).
Ve srovnání s předchozím rokem je počet písemně podaných žádostí o … % vyšší/nižší.
Položené dotazy se týkaly především oblasti dopravy, životního prostředí a záležitostí týkajících se fungování a chodu obecního úřadu.
V prostorách podatelny obecního úřadu je umístěna informační tabule, na které jsou zveřejněny soubory základních informací zveřejňovaných povinně v souladu s § 5 odst. 1 zákona.
Webová stránka obce (www………...cz) poskytuje občanům velké množství informací o činnosti orgánů obce; ve zvláštním oddíle »Povinné informace« jsou umístěny všechny povinně zveřejňované informace.
březen 2011
39
L e g i s L at i va
Jak pořídit
územní plán,
aby ho soud
nezrušil
N
ejvyšší správní soud (NSS) ruší ročně desítky územních plánů obcí.
Obyvatelé měst a obcí dostali spolu s novým stavebním zákonem exkluzivní
možnost, jak se bránit proti schváleným
územním plánům, jejich změnám a zásadám územního rozvoje.
Jakým způsobem Nejvyšší správní soud
k přezkumu přistupuje a které typické chyby při pořizování a schvalování územních
plánů »trestá« jejich rušením? Na tuto otázku odpovídá alespoň v základních aspektech tento článek, jehož cílem je zároveň
přispět k minimalizaci rizika, že tyto složitě
přijímané dokumenty budou následně pro
nezákonnost rušeny soudem.
ZÁKLaDNÍ PRÁvNÍ vYMeZeNÍ
Nový stavební zákon č. 183/2006 Sb.
s účinností od 1. 1. 2007 určil, že řada úkonů správních činností v územním plánování a rozhodování v území bude schvalována
formou opatření obecné povahy.
Jako opatření obecné povahy se vydávají
zásady územního rozvoje (podle ustanovení § 36 odst. 4), územní plán a jeho změny
(podle ustanovení § 43 odst. 4), vymezení
zastavěného území (podle ustanovení § 59
odst. 2), regulační plán (podle ustanovení
§ 62 odst. 1), územní opatření o stavební uzávěře (podle ustanovení § 97 odst. 1)
a územní opatření o asanaci území (podle
ustanovení § 97 odst. 2).
Opatření obecné povahy je forma správní činnosti, která není právním předpisem ani rozhodnutím a zároveň je daný
akt správního orgánu právním předpisem
takto označen. Opatření obecné povahy
lze charakterizovat jako akt orgánu veřejné
správy, který neurčitému okruhu adresátů
ukládá určité (konkrétní) povinnosti. Jde
o zcela novou formu správní činnosti, kterou do českého právního řádu přinesl nový
správní řád. Opatření obecné povahy je zakotveno v jeho ustanoveních § 171 až 174.
Územně plánovací dokumentace (ÚPD)
a další úkony podle stavebního zákona
schvalované jako opatření obecné povahy
jsou soudně přezkoumatelné na základě
žaloby, o které rozhoduje Nejvyšší správní soud. Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je oprávněna
podat osoba, která tvrdí, že byla zkrácena
na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem. Nejvyšší
správní soud otázku přípustnosti žaloby
(tzv. aktivní procesní legitimace) posuzuje relativně široce a odmítá pouze takové
návrhy, kdy je zcela zjevné, že navrhovatel
nemůže být schváleným opatřením obecné
povahy dotčen na svých právech. Přitom
není jako podmínka žaloby vyžadováno
40
předchozí podávání námitek či připomínek
k pořizování ÚPD (viz rozsudek NSS č.j. 1
Ao 2/2010 – 116, ze dne 16. listopadu 2010).
Návrh na zrušení opatření obecné povahy
nebo jeho částí, vydaného obcí nebo krajem, může podat též Ministerstvo vnitra.
Zrušení opatření obecné povahy nebo jeho
částí, vydaného krajem, může navrhnout
rovvněž obec. K podání návrhu na přezkum
opatření obecné povahy soudní řád správní
nestanoví žádnou omezující lhůtu.
Nejvyšší správní soud má na rozhodnutí
pouze třicet dnů ode dne, kdy mu došel návrh na zrušení. Soud opatření obecné povahy zruší, pokud zjistí, že jsou v rozporu
se zákonem, nebo že ten, kdo je vydal, překročil meze své působnosti a pravomoci,
anebo že opatření nebylo vydáno zákonem
stanoveným způsobem.
Nejvyšší správní soud od doby účinnosti
uvedených ustanovení rozhodoval už o několika desítkách územních plánů obcí, jejich změn a krajských zásadách územního
rozvoje. Z jeho dosavadní rozhodovací činnosti se vyvinula relativně konstantní judikatura. Ta může sloužit jako vodítko pro
pořizovatele územně plánovací dokumentace a zastupitelstva obcí a krajů, která je
následně schvalují výše popsanou formou
opatření obecné povahy, k minimalizaci
rizika, že tento složitě přijímaný dokument
bude následně zrušen soudem.
CO ZaHRNUJe PĚtistUPŇOvÝ
»test«
Při přezkoumávání zákonnosti územně
plánovací dokumentace Nejvyšší správní
soud postupuje standardně v tzv. algoritmu pěti kroků. Pokud územní plán uspěje v tomto pětistupňovém »testu«, podanou žalobu zamítne. Nejprve zkoumá, zda
územní plán vydal orgán, který je k tomu
nadán zákonnou pravomocí a působností.
Ty první dva kroky zpravidla nečiní problém a soud přechází ke třetímu kroku
algoritmu, kterým je přezkum zákonnosti
postupu vydání územního plánu. Většina
ze soudem rušených územních plánů neuspěje právě v tomto kroku, kdy zkoumá
všechny okolnosti procesu vydání územního plánu od rozhodnutí o jeho pořízení až po jeho vyvěšení na úřední desku. O
některých nejběžnějších důvodech zrušení
územních plánů pro rozpor se zákonem
stanovenými pravidly pro jeho vydání se
ještě zmíním.
Ve čtvrtém přezkumném kroku soud
zkoumá soulad napadeného územního
plánu s hmotně právními předpisy. Tedy
zejména s limity a požadavky předpisů
na ochranu zdraví lidí a životního prostředí, stavebně technickými předpisy atd.
Co konkrétně NSS přezkoumává v posledním kroku daného algoritmu, shrnul
ve svém rozsudku ze dne 4. srpna 2010,
č.j. 4 Ao 3/2010 – 54: »Proporcionalitu
soud vnímá dvěma způsoby – v jejím užším a širším smyslu. Proporcionalitou
v širším smyslu soud chápe obecnou přiměřenost právní regulace. Mezi základní
atributy právního státu patří přiměřenost
práva a z tohoto důvodu je úkolem mj. právě i soudní moci přispívat svojí rozhodovací
Nejvyšší správní soud
od doby účinnosti uvedených ustanovení rozhodoval už o několika
desítkách územních plánů
obcí, jejich změn a krajských zásadách územního
rozvoje. Z jeho dosavadní
rozhodovací činnosti se vyvinula relativně konstantní judikatura.
činností k rozumnému uspořádání společenských vztahů. Soud se proto v rámci přezkumu souladu opatření obecné povahy se
zákonem věnuje též otázkám, zda napadené opatření obecné povahy vůbec umožňuje
dosáhnout sledovaný cíl (kritérium vhodnosti), zda opatření obecné povahy a sledovaný cíl spolu logicky souvisí a zda cíle
nelze lépe dosáhnout jiným legislativním
prostředkem (kritérium potřebnosti), zda
opatření obecné povahy omezuje své adresáty co nejméně (kritérium minimalizace
zásahu); v neposlední řadě soud také zkoumá, zda je následek napadeného opatření
obecné povahy úměrný sledovanému cíli
(kritérium proporcionality v užším slova
smyslu).« Soud poměřuje zvolený způsob
k míře zásahu do práv jednotlivců, zejména
do práva vlastnického, práva na podnikání
a práv na ochranu zdraví a příznivé životní prostředí. Podle NSS musí mít zásahy
ústavních práv zásadně výjimečnou povahu, musí být prováděny z ústavně legitimních důvodů a jen v nezbytně nutné míře
a nejšetrnějším ze způsobů, které ještě vedou rozumně k zamýšlenému cíli, nediskriminačním způsobem, s vyloučením libovůle a na základě zákona.
ÚsKaLÍ DODRŽeNÍ ZÁKONNÉHO
POstUPU
Největším úskalím správného (rozuměj
zákonného) postupu pořízení a schválení
územně plánovací dokumentace je s ohledem na dosavadní judikaturu proces jeho
vydání (2. krok) a otázka proporcionality
přijatého řešení (5. krok). Soud samozřejmě nezasahuje do otázky věcné správnosti
samosprávou přijatého řešení a omezuje se
na přezkum zákonnosti ve výše uvedených
krocích. Pregnantně úlohu NSS při přezkumu územních plánů popsal ve svém rozsudku ze dne 24. října 2007 č.j. 2 Ao 2/2007
– 73: »Není úkolem soudu stanovovat, jakým
způsobem má být určité území využito; jeho
úkolem je sledovat, zda příslušná politická
jednotka (obec) se při tvorbě územního plánu pohybovala ve shora popsaných mantinelech. Bylo-li tomu tak, je každá varianta
využití území, která se takto „vejde“ do mantinelů územního plánování, akceptovatelná
a soud není oprávněn politické jednotce
vnucovat variantu jinou. Soud brání jedbřezen 2011
L e g i s L at i va
notlivce (a tím zprostředkovaně i celé politické společenství) před excesy v územním
plánování a nedodržením zákonných mantinelů, avšak není jeho úkolem sám územní
plány dotvářet.«
vYPOŘÁDÁNÍ NÁMiteK
a PŘiPOMÍNeK
Velké problémy způsobuje pořizovatelům
zejména správný způsob vypořádání námitek k ÚPD. Rozhodnutí o námitkách,
které je podle § 172 odst. 5 správního řádu
součástí odůvodnění samotného opatření
obecné povahy, musí splňovat náležitosti
kladené správním řádem na odůvodnění
rozhodnutí (§ 68 odst. 3).
Podle rozsudku NSS ze dne 16. 12. 2008,
čj. 1 Ao 3/2008 – 136: »I v odůvodnění opatření obecné povahy je nutno uvést důvody
výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich
hodnocení a při výkladu právních předpisů
(§ 68 odst. 3 a § 174 odst. 1 správního řádu
z roku 2004). Nedostatek rozhodovacích důvodů způsobuje jeho nepřezkoumatelnost.«
Za správné vypořádání námitek či připomínek, například ve vztahu k ochraně
životního prostředí, nelze podle Nejvyššího
správního soudu považovat pouhý odkaz
na stanovisko dotčeného orgánu. K tomu
NSS ve svém rozsudku ze dne 7. ledna 2009
č.j. 2 Ao 2/2008 – 62 uvádí: »Pouhý odkaz
na to, že byl rozsah nezastavitelných ploch
dohodnut s dotčenými orgány, je zcela nedostatečný. Jak bylo výše uvedeno, stanoviska dotčených orgánů jsou pro odpůrce závazná, ovšem nejde o stanoviska vydávaná
formou rozhodnutí, proti nimž by měli navrhovatelé přímou zákonnou cestu obrany.
Teprve v rozhodnutí o námitce se tak mají
zkoumatelné části zrušit.« (Viz rozsudek
ze dne 16. prosince 2010 č.j. 1 Ao 6/2010
– 130.)
Nepřípustná je též situace, kdy územní
plán obce reguluje plochy nadmístního
významu, aniž by tato regulace vycházela
z nadřazených zásad územního rozvoje.
Podle rozsudku NSS v kauze územního
plánu obce Vysoká nad Labem ze dne 23.
září 2009 č.j. 1 Ao 1/2009 – 185: »Vymezení
těchto ploch nadmístního významu je pro
pořizování územních plánů obcí závazné
ve dvojím smyslu: pozitivním a negativním. V pozitivním smyslu jsou nadřazenou
územně plánovací dokumentací vymezené
rozvojové plochy nadmístního významu pro
územní plány obcí závazné tak, že obec ve
svém územním plánu nemůže vymezit rozvojové plochy nadmístního významu, které
v nadřazené územně plánovací dokumentaci obsaženy nejsou.«
možnost seznámit s tím, jaká stanoviska
byla podkladem pro nevyhovění jejich námitce, co bylo jejich obsahem a zda byla
skutečně promítnuta do územního plánu.«
V rámci přezkumu žalobou napadeného
územního plánu soud povinně přezkoumává i podkladová stanoviska dotčených
orgánů. Je to z toho důvodu, že podle ustanovení § 4 odst. 2 stavebního zákona jsou
závazným podkladem pro opatření obecné
povahy a zároveň tato stanoviska nejsou samostatně přezkoumatelná. Nejvyšší správní soud už například zrušil ÚPD kraje kvůli
tomu, že Ministerstvo životního prostředí
v rozporu se zákonem nevyžadovalo posouzení vlivů na životní prostředí, tzv. SEA
(viz rozsudek NSS ze dne 25. listopadu 2009
č.j. 3 Ao 1/2007 – 210. Pokud nějaké podkladové stanovisko chybí (v praxi například
stanovisko k zásahu do krajinného rázu), je
to zpravidla též důvodem ke zrušení napadeného opatření obecné povahy.
sHRNUtÍ
Judikatura Nejvyššího správního soudu
ve věci územně plánovací dokumentace
je již poměrně bohatá a neustále řeší nové
aspekty této rozmanité a náročné činnosti.
Ne všechny územní plány neuspějí v rámci
zmíněného algoritmu soudního přezkumu.
Nicméně případů, kde soud zruší celý nebo
část takového dokumentu, je stále poměrně velké množství. Pro postižené obce či
kraje je to vždy velmi nepříjemné. Při dobré
znalosti a aplikaci právních předpisů a dosavadní soudní judikatury se lze tomuto
n
problému úspěšně vyvarovat.
DaLŠÍ NeZÁKONNOsti
Z dalších nezákonností, pro které dochází
k rušení územně plánovací dokumentace,
je rozpor grafické části ÚPD s částí textovou, rozpor zadání s dalšími fázemi pořizování či jiné formy vnitřního nesouladu
ÚPD. »Nejvyšší správní soud shrnuje, že
jestliže by opatření obecné povahy bylo nesrozumitelné (např. jeho obsah by nedával
rozumný smysl, bylo by vnitřně rozporné
apod.), jeho adresáti by se jím nemohli řídit
a spoléhat na něj a současně by jej nebylo
možné podrobit ani řádnému přezkumu
v řízení před soudem. Shledá-li proto soud,
že opatření obecné povahy nebo jeho část
je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost,
musí jej bez dalšího v celku nebo v nepře-
MiCHaL BeRNaRD
Advokátní kancelář Mgr. Vítězslava Dohnala
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec
na 12 měsíců za cenu 1176 Kč (včetně DPH)
Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno.
ADRESA
KÓD:
2507
OBJEDNAVATELE:
ZPŮSOB
PLATBY:
FAKTURA
PLATEBNÍ KARTA
SIPO
NÁZEV ORGANIZACE:
SLOŽENKA
spoj. č.
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
TITUL:
ÚDAJE
ULICE , Č. P.:
OBEC:
PSČ:
PROFESE:
PRO FAKTURACI:
IČ:
DIČ:
Č. ÚČTU:
ADRESA
PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)
NÁZEV ORGANIZACE:
VYPLŇTE
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
KONTAKT:
TITUL:
ULICE , Č. P.:
OBEC:
Vyplněný lístek odešlete na adresu:
ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7.
Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022,
internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz/mo
březen 2011
PSČ:
RAZÍTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu,
analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků.
Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO NE
41
L e g i s L at i va
Jak zadávat
zakázky
na poradenské
služby?
Příslušné ustanovení § 50 odst. 4 zákona
č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách
zakazuje při hodnocení ekonomicky nejvýhodnější nabídky použít ekonomické
a finanční kvalifikační předpoklady a technické kvalifikační předpoklady.
Pokud však zadavatel poptává například
odborné nebo právní poradenství, vzniká
problém, zda je v souladu se zákonem zohlednění stupně kvalifikace a zkušeností
osob zodpovědných za realizaci zakázky
v rámci vyhodnocení ekonomicky nejvýhodnější nabídky, neboť tyto aspekty bývají
typicky zohledňovány právě v rámci technických kvalifikačních předpokladů.
Jak ale postupovat, když veřejný zadavatel potřebuje poradenství s garancí maximální odbornosti a spolehlivosti? Podle
jakých kritérií lze vyhodnotit, která nabídka poradenských služeb nejlépe vyhovuje
potřebě spolehlivosti a odbornosti, aniž by
byla použita kritéria míry odbornosti a zkušeností těch zaměstnanců uchazeče, kteří
mají službu poskytnout?
ZaKÁZKY a JeJiCH HODNOCeNÍ v ČR
Popsané obtíže s hodnocením nabídek
u zakázek na služby spojené s intelektuální
činností se reálně projevují ve znásobené
míře právě u zakázek na odborné poradenské služby, zejména služby právních poradců.
Přirozenými kritérii jsou vedle ceny a klientského servisu především kvalifikace
a zkušenosti vedoucích expertů. To platí
ještě více u věcí velké důležitosti pro zadavatele (klienta), v nichž je nutno minimalizovat či vyloučit jakoukoli možnost selhání
(spory o mimořádně vysoké částky či hodnoty, dále vysoce specializované činnosti
nebo naopak záležitosti komplexní, které
vyžadují zapojení více expertů apod.).
Pokud výstupem objednané služby má
být odborné posouzení nebo doporučení v tak zásadní věci, je zcela jasné, jaký je
rozdíl mezi posouzením či doporučením
vypracovaným průměrným odborníkem
nebo respektovaným specialistou. Proto
obvykle při výběru uchazeče o zakázku
cena ustupuje do pozadí a o to větší váhu
má posouzení kvality služby typicky zjišťované na základě kvalifikace a zkušeností
expertů, kteří na zakázce budou pracovat.
Tento přístup je zcela kompatibilní se
zásadou »best value for money«, kterou
prosazuje v našem prostředí Platforma pro
transparentní veřejné zakázky.1)
Zakázky na právní služby jsou specifické
i tím, že předpokladem pro jejich poskytování je naprostá důvěra mezi zadavatelem (klientem) a poskytovatelem právních
služeb.
42
Jestliže jsou tato přirozená hodnotící kritéria vyloučena, nezbývá zadavatelům než
používat různé triky. Nešťastnou variantou
hodnotícího kritéria je například »testování« uchazeče prostřednictvím vypracování
analýz na témata třeba jen volně související
s předmětem zakázky.2) Takový postup v zásadě velmi nepřesným způsobem zkoumá
právě onu »zapovězenou« kvalifikaci, zkušenosti a know-how uchazeče, přičemž
není vůbec zaručeno, že zadanou analýzu
zpracovává osoba uvedená v realizačním
týmu zakázky.
Další nevýhodou je, že hodnocení těchto »testů« je značně subjektivní a vyžaduje
od hodnotící komise odbornost, kterou její
členové často nedisponují. Navíc se dotýká ochrany know-how uchazečů. Tento
způsob hodnocení nabídek je ve výsledku
nejen věcně nevhodný, ale i v rozporu se
zásadou transparentnosti.
ŘeŠeNÍ Za stÁvaJÍCÍ PRÁvNÍ
ÚPRavY
Tyto důvody je možné a nutné zohlednit
i v rámci postupů podle stávajících právních předpisů České republiky, a to tak,
aby byl výsledek zadávacího řízení vůbec
smysluplný. Oddělení technických kvalifikačních předpokladů a hodnotících kritérií
není nedotknutelným dogmatem, zejména
ve specifické oblasti služeb právních a poradenských.
O tom svědčí i důvodová zpráva k zákonu
č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, která k ustanovení o oddělení ekonomických,
finančních a technických kvalifikačních
předpokladů od hodnotících kritérií (nyní
§ 50 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách)
uvádí: »Ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady a technické kvalifikační
předpoklady, ani jejich část, nemohou být
obecně předmětem hodnotících kritérií, a to
bez ohledu na to, zda je prokázání splnění
příslušného kvalifikačního předpokladu
v rámci zadávacího řízení požadováno či
nikoliv (výjimkou v tomto ohledu je poskytování některých služeb, kdy zpravidla
nedochází k hmotnému zachycení jejich
výsledku – jedná se například o poradenské služby, právní služby či vzdělávací
služby).«3)
Řešením popsaných patálií s konstruováním hodnotících kritérií, které by umožňovaly výběr odborné služby bez zohlednění
odbornosti jejího poskytovatele, je podle
mého názoru rozumný výklad stávající
formulace § 50 odst. 4 zákona o veřejných
zakázkách. Tedy připuštění hodnotících
kritérií týkajících se kvalifikace a zkušeností s obdobnými projekty u členů pracovního týmu, který má podle nabídky zakázku
realizovat.
Ta samozřejmě nelze používat u všech
veřejných zakázek, ale pouze u těch, kde
jedinou možností zajištění maximální kvality služby je co možná největší odbornost
toho, kdo službu poskytuje. V tom totiž
spočívá specifikum zakázek na poradenské
a právní služby.
Dalším omezením je, že taková hodnotící kritéria se musí týkat konkrétní nabízené služby, nikoli obecně osoby uchazeče.
A rovněž musí být formulována způsobem
umožňujícím vyhodnocení splnění kritérií
»více/méně«, na rozdíl od technických kvalifikačních předpokladů, které jsou vyhodnocovány způsobem »splněno ano/ne«.
Naznačený výklad je i v souladu s dosavadní aplikační praxí Úřadu pro ochranu
hospodářské soutěže ve vztahu k § 50 odst.
4 ZVZ. Úřad opakovaně připustil, aby zadavatel hodnotil »skutečnosti, které se svým
obsahem dotýkají způsobilosti uchazečů,
a to ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce. Může se jednat o technickou úroveň či
způsob provádění konkrétní veřejné zakázky. V těchto případech se však již nejedná
o vlastní obecnou kvalifikaci uchazeče, která je nezbytná k účasti v každé veřejné zakázce, ale o předložení co nejvýhodnějšího
řešení zadavatelem předem konkretizovaného parametru.«4)
POMOHLa BY ZMĚNa ZÁKONa?
I přes možnost výkladového překlenutí
praktických potíží při aplikaci § 50 odst. 4
zákona o veřejných zakázkách na zakázky
na poradenské služby je zřejmé, že k právní
jistotě zadavatelů v této věci by jistě přispěla změna zákona o veřejných zakázkách.
Ta by ve vztahu k poradenským a právním
službám, potažmo i k jiným službám týkajícím se intelektuální činnosti, jednoznačně
vymezila přípustná hodnotící kritéria zahrnující i kvalifikaci a zkušenosti s realizací
obdobných zakázek u konkrétních osob,
které se podle nabídky mají na poskytnutí
služby podílet.
Lze proto jen doporučit, aby se tato úvaha o možné změně právní úpravy promítla již v rozsáhlé novele zákona o veřejných
bzakázkách, kterou chystá Ministerstvo pro
místní rozvoj.
Pozitivní efekt by mělo též případné
celkové zjednodušení zadávání veřejných
zakázek na poradenské a právní služby.
Zejména právní služby jsou podle práva
Evropské unie považovány za tzv. neprioritní služby, které až na určité výjimky nemusejí právní regulaci zadávání veřejných
zakázek podléhat. V souladu s tím i právní
úprava jednotlivých členských států, například všech sousedních zemí, buď zadávání
zakázek na právní služby značně zjednodušuje proti obecné právní úpravě zadávání
veřejných zakázek nebo umožňuje i přímé
n
zadání takových zakázek.
Poznámky
1) Srov. »39 opatření na zvýšení transparentnosti
a efektivnosti zadávání veřejných zakázek«, dostupné na http://www.transparentnizakazky.cz/.
2) Srov. kritiku tohoto fenoménu tamtéž, opatření č.
25.
3) Sněmovní tisk č. 1076/0, IV. volební období, vládní
návrh zákona o veřejných zakázkách, str. 144. Zvýraznění doplnil autor.
4) Srov. rozhodnutí ze dne 28. 5. 2007, čj. S106/200710505/2007/540-AS, dostupné na www.compet.
cz. Obdobně viz rozhodnutí z 19.12.2007, čj.
S312/2007/VZ-23287/2007/530/Va, tamtéž.
PetR sOLsKÝ a aLeŠ ROZtOČiL
Havel, Holásek & Partners
březen 2011
L e g i s L at i va
Zástupci
krajů a obcí
v orgánech o. s.
/2
i
v druhém díle se s ohledem na vlastní
praxi budu zabývat danou problematikou podle zákona o krajích. Právní
úprava v zákoně o obcích je však totožná,
proto většinu popsaných postupů lze analogicky aplikovat i v případě obcí.
ZastUPiteLÉ v ŘÍDiCÍCH
a DOZORČÍCH ORgÁNeCH
Pro posouzení možnosti účasti členů zastupitelstva kraje v orgánech na kraj napojených obchodních společností (o. s.) je
nejdůležitější právní úprava obsažená v zákoně č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 130/2000 Sb.). V ust. § 5 odst. 2 písm.
c) je zakotveno, že funkce člena zastupitelstva kraje je mj. neslučitelná s funkcí statutárního zástupce právnické osoby zřízené
nebo založené krajem, anebo v níž má kraj
majetkovou účast.
Aplikace tohoto ustanovení v praxi není
jednotná, a to především z důvodu použití poněkud nešťastného pojmu »statutární
zástupce právnické osoby«. Ten totiž zřetelně nekoresponduje s obecně používaným
pojmem »statutární orgán«, který pro jednotlivé druhy obchodních společností jednoznačně definuje obchodní zákoník.7)
Je tedy otázkou, zda člena představenstva (resp. jednatele) o. s. považovat
za »statutárního zástupce právnické osoby«
ve smyslu zákona č. 130/2000 Sb. a zda je
tedy výkon funkce člena zastupitelstva kraje neslučitelný s výkonem těchto řídicích
funkcí v obchodních společnostech.8)
Ačkoliv záměr zákonodárce byl zřejmě
takový, aby i v těchto případech byla neslučitelnost funkcí dána, mám zato, že se tento úmysl v platné právní úpravě dostatečně
nepromítnul. Pojem »statutární zástupce
právnické osoby« není v českém právu definován. Nelze proto, podle mého mínění,
pouze výkladem dovozovat jeho shodnost
s obecně používaným pojmem »statutární
orgán«.9)
Ve smyslu zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen zákon o střetu zájmů), se za veřejného funkcionáře pro účely tohoto zákona považuje také člen zastupitelstva kraje,
který je pro výkon této funkce dlouhodobě
uvolněn, a člen zastupitelstva kraje, který
před svým zvolením do této funkce nebyl
v pracovním poměru, ale vykonává funkce
ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva
kraje, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn.
Podle ust. § 5 odst. 2 zákona o střetu zájmů tomuto veřejnému funkcionáři, jestliže
zastupuje kraj nebo obec v řídicích, dozorbřezen 2011
čích nebo kontrolních orgánech podnikající právnické osoby, pokud v ní kraj nebo
obec má podíl nebo hlasovací práva, nenáleží za tuto činnost odměna. Z toho ale
a contrario vyplývá, že »běžný« člen zastupitelstva kraje, který není pro výkon funkce uvolněn, může za členství v orgánech
krajských obchodních společností odměnu
pobírat.
NÁZOR aUtORa
Účast členů zastupitelstva kraje v řídicích
orgánech obchodních společností by měla
být vzácnou výjimkou. Mám zato, že není
úkolem regionálního politika, aby jako
člen statutárního orgánu přímo řídil činnost krajem založené o. s. Volená politická
reprezentace má stanovit vize směřování
regionu, a to i v jednotlivých odvětvích.
Na úrovni krajem založených obchodních
společností by však měl fungovat profesionální management, který se může plně
věnovat činnosti v obchodní společnosti.10)
Zastupitelé kraje budou mít i bez toho, že
by vykonávali funkci člena představenstva
anebo jednatele, zachován dostatečný vliv
na obchodní společnost, neboť rada kraje
bude vykonávat působnost valné hromady
obchodní společnosti (nebo bude zmocňovat zástupce kraje k jednání na valné hromadě obchodní společnosti, v níž má kraj
majetkový podíl spolu s jinými subjekty).
Kromě toho mohou prostřednictvím
svých zástupců v dozorčí radě přímo kontrolovat činnost společnosti a jejího managementu.
ZaMĚstNaNCi ÚŘaDU v ORgÁNeCH
OBCHODNÍ sPOLeČNOsti
V praxi také může nastat situace, že do řídicích a kontrolních orgánů na kraj navázané
obchodní společnosti budou nominováni
zaměstnanci kraje zařazení do krajského
úřadu.11)
V souladu s ust. § 16 odst. 3 zákona číslo
312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen zákon o úřednících), platí obecné pravidlo, že úředník nesmí být členem řídicího,
dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, jejímž předmětem činnosti je
podnikání.
Zákon o úřednících však současně stanoví, že toto pravidlo neplatí, pokud úředníka do takového orgánu vyslal územní
samosprávný celek, jehož je zaměstnancem. Ovšem úředníkovi nenáleží odměna
za výkon funkce v orgánech obchodní společnosti podle věty první a tato odměna mu
nesmí být poskytnuta ani po skončení pracovního poměru.
Myslím si, že obdobně jako v případě
politiků, by účast zaměstnanců kraje v řídicích orgánech obchodních společností
měla být spíše výjimkou. Své opodstatnění
naopak může mít účast odborníků z krajského úřadu v dozorčích radách krajských
n
obchodních společností.
Poznámky
7) Ani pro příspěvkové organizace nepoužívá zákon
č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územ-
ních rozpočtů, ani zákon o krajích pojem »statutární zástupce«, ale rovněž hovoří o řediteli nebo
jiném »statutárním orgánu«. Setkal jsem se v praxi
s názorem, že »statutárním zástupcem právnické
osoby« není ředitel, nýbrž »statutární zástupce
ředitele«.
8) V případě vícečlenného představenstva a. s. je
i z jazykového hlediska zřejmé, že tomu tak být
nemůže. Pokud je člen zastupitelstva kraje členem
představenstva jako kolektivního řídicího orgánu
o. s., je statutárním orgánem celé představenstvo
společnosti, nikoliv jeden jeho člen. On sám nesmí
činit úkony a statutárním orgánem (ani zástupcem) tak není. V případě s. r. o. s jedním jednatelem nebo i a. s. s jednočlenným představenstvem,
by člen zastupitelstva kraje jako jednatel či představenstvo statutárním orgánem společnosti byl
– »statutární orgán« ale zřejmě není totéž co »statutární zástupce« a tedy by neslučitelnost, jak se
domnívám, také nebyla dána.
9) N obecní úrovni řešený důvod neslučitelnosti
v zákoně o volbách zakomponován není, resp.
byl obsažen pouze dočasně na základě novely
provedené zákonem č. 96/2005 Sb. Současně byl
zákonem č. 96/2005 Sb. novelizován i zákon o volbách do zastupitelstev krajů, kde se nově v ust. §
5 odst. 5 stanovilo, že funkce člena zastupitelstva
kraje je neslučitelná s funkcí statutárního orgánu
příspěvkové organizace kraje a osoby oprávněné
jednat za organizační složku kraje. Zákonodárce
v podstatě dal za pravdu názoru, že »statutárním
zástupcem právnické osoby« podle ustanovení § 5
odst. 2 písm. c) zákona o volbách do zastupitelstev
krajů není ředitel příspěvkové organizace. Zákon
č. 96/2005 Sb. byl však jako celek zrušen nálezem
Ústavního soudu č. 283/2005 Sb. ze dne 22. června
2006.
10) Dvořák T.: Akciová společnost a Evropská akciová společnost, Praha: Aspi a. s., 2005, str. 500: Jako
významná se jeví otázka vztahů představenstva
a vedoucích zaměstnanců společnosti – managementu. Existují přitom dvě základní možnosti
uspořádání vzájemných vztahů (které lze různě
modelovat či kombinovat). Prvou možností je, že
členové představenstva budou sami vedoucími zaměstnanci společnosti a spojí tak ve svých rukou
výkon funkce člena statutárního orgánu a vrcholového managementu zároveň. Výhodou tohoto řešení je, že nemohou vzniknout kompetenční střety
mezi představenstvem a managementem a mohou tak být operativně řešeny všechny potřebné
otázky. Alternativně lze též členy představenstva
a management od sebe oddělit. Vzájemné vztahy
budou uspořádány tak, že představenstvo bude
toliko určovat základní linii a management ji bude
operativně realizovat.
11) Tento postup např. Moravskoslezský kraj realizoval v roce 2008 při založení KIC Odpady, a. s.
Do představenstva o. s. byli jmenováni úředníci
krajského úřadu. Důvodem byl fakt, že společnost vznikla za účelem přípravy projektu krajské
spalovny komunálních odpadů a reálnou činnost
(spočívající v provozu tohoto podniku) má začít
vykonávat až za několik let. Personální propojení
vedení společnosti s krajským úřadem je výhodné,
neboť poskytuje členům představenstva a. s. odborné i technické zázemí pro jejich činnost, která
je v této fázi spíše administrativního charakteru.
PetR POsPÍŠiL
Krajský úřad Moravskoslezského kraje
a Právnická fakulta
Masarykovy univerzity
43
L e g i s L at i va
Snížené
odměny členů
zastupitelstev
v
souvislosti se současným stavem
veřejných financí a snahou je reformovat (s cílem zastavit rostoucí
veřejný dluh České republiky) vláda přijala
celou řadu opatření. Jedním z nich je přijetí nařízení vlády č. 375/2010 Sb., kterým se
mění nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů. Novela č. 375/2010 Sb. s účinností od 1. ledna
2011 poprvé v historii odměňování členů
zastupitelstev územních samosprávných
celků (dále jen zastupitelstev) snížila jejich
měsíční odměny, a to v průměru o 5 %.
Odměny členů zastupitelstev sice nejsou hrazeny ze státního rozpočtu (a nemají tedy vliv na celkovou výši deficitu
státního rozpočtu), na druhou stranu jsou
však rozpočty jednotlivých územních samosprávných celků, z nichž jsou tyto odměny hrazeny, nedílnou součástí soustavy
veřejných rozpočtů. Část příjmů rozpočtů
územních samosprávných celků pochází
mj. i ze státního rozpočtu. Snížení odměn
členů zastupitelstev zohledňuje také princip solidarity, neboť pro rok 2011 dochází
proti předchozímu roku ke snížení celkového objemu prostředků na platy a ostatní
platby za provedenou práci o 10 % pro zaměstnance ve veřejných službách a správě,
vojáky z povolání a příslušníky bezpečnostních sborů (což ovšem neznamená, že platy
všech pracovníků veřejného sektoru musí
klesnout právě o 10 %), a dále ke snížení
platů ústavních činitelů o 5 %.
Snížení měsíčních odměn se týká jak
dlouhodobě uvolněných členů zastupitelstev (obcí, krajů a hlavního města Prahy),
tak i neuvolněných členů těchto zastupitelstev (včetně zastupitelstev městských
obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních měst a městských částí
hlavního města Prahy).
Novela nařízení vlády č. 37/2003 Sb. tedy
snížila pevné výše odměn u uvolněných
členů zastupitelstev (nelze je rozhodnutím
zastupitelstva zvýšit nebo snížit) a maximální výše odměn u neuvolněných členů
zastupitelstev (o konkrétní výši odměny
neuvolněného člena zastupitelstva musí
vždy rozhodnout příslušné zastupitelstvo)
v průměru o 5 % pro obě skupiny členů zastupitelstev.
DOPaDY NOveLY Na UvOLNĚNÉ
ZastUPiteLe
S účinností od letošního 1. ledna došlo
k automatickému snížení odměn všech
uvolněných členů zastupitelstev. Vymezení
funkcí, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni, je ve vyhrazené pravomoci
zastupitelstva /§ 84 odst. 2 písm. k) zákona
č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení),
ve znění pozdějších předpisů, § 35 odst. 2
písm. o) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích
(krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů/. V případě hl. města Prahy se v § 59
odst. 2 písm. h) uvádí, že Zastupitelstvu
hlavního města Prahy je vyhrazeno stanovit počet uvolněných členů Zastupitelstva
hlavního města Prahy /obdobně to platí
i v případě zastupitelstva městské části
hl. města Prahy – § 89 odst. 1 písm. b) zákona o hlavním městě Praze/. Na rozdíl
od obecního a krajského zřízení tedy zákon
o hlavním městě Praze výslovně uvádí, že
vyhrazenou pravomocí zastupitelstva je
»pouze« stanovení počtu uvolněných členů
zastupitelstva bez bližší specifikace funkcí, pro které budou členové zastupitelstva
uvolněni.
Je otázkou výkladu zákona o hlavním
městě Praze, zda stanovení počtu uvolněných členů Zastupitelstva hlavního města
Prahy nebo zastupitelstva městské části hlavního města Prahy v sobě zahrnuje
i vymezení konkrétních funkcí, pro které
budou členové zastupitelstva uvolněni, či
nikoliv.
Bez ohledu na to, zda uvolnění členové
»pražských« zastupitelstev byli ustanoveni
do uvolněné funkce zastupitelstvem nebo
radou (viz § 68 odst. 3 a § 94 odst. 3 zákona
o hlavním městě Praze), mají všichni uvolnění členové zastupitelstev všech úrovní
územních samosprávných celků (včetně
zastupitelstev městských obvodů nebo
městských částí územně členěných statutárních měst a městských částí hlavního
města Prahy) právní nárok na měsíční odměnu, jejíž pevnou výši stanoví nařízení
vlády č. 37/2003 Sb. v platném a účinném
znění. S ohledem na nabytí účinnosti novely č. 375/2010 Sb. k letošnímu 1. lednu
došlo ke snížení odměn uvolněných členů
zastupitelstev o 5 %, přičemž žádné případné usnesení příslušného zastupitelstva
na tom nemůže vůbec nic změnit.
DOPaDY NOveLY Na NeUvOLNĚNÉ
ZastUPiteLe
Zatímco se snížením odměn u uvolněných
členů zastupitelstev v souvislosti s nabytím
účinnosti novely č. 375/2010 Sb. nemuselo
příslušné zastupitelstvo vyvinout jakoukoliv činnost (mohlo se maximálně a »nepovinně« usnést na tom, že toto snížení
odměn bere na vědomí), u neuvolněných
členů zastupitelstev je, resp. může být situace zcela odlišná. Základní rozdíl mezi odměnami uvolněných a neuvolněných členů
zastupitelstev spočívá v tom, že neuvolnění
členové nemají ze zákona žádný právní nárok na vyplácení měsíčních odměn. Tento
nárok na měsíční odměnu neuvolněným
členům zastupitelstva vznikne až v okamžiku, resp. ode dne, který stanoví zastupitelstvo (§ 77 odst. 2 obecního zřízení, § 52
odst. 2 krajského zřízení).
Zákon o hlavním městě Praze se v tomto
směru opět odlišuje od obecního a krajského zřízení, neboť podle jeho § 56 odst. 2
se odměna poskytne poprvé za měsíc, kdy
člen zastupitelstva hlavního města Prahy
nabyl práv a povinností člena zastupitelstva hlavního města Prahy podle tohoto
zákona (tato nevhodná formulace může
evokovat, že i neuvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy má ze zákona
nárok na měsíční odměnu, což však není
pravda – viz § 52 odst. 5 zákona o hlavním
městě Praze).
Zastupitelstvo je při určování odměn
neuvolněných členů zastupitelstva vázáno maximální výší, kterou stanoví platné
a účinné znění příslušného prováděcího
právního předpisu (v současné době nařízení vlády č. 37/2003 Sb. ve znění nařízení
vlády č. 375/2010 Sb.). Konkrétní reakce zastupitelstva na novelu č. 375/2010 Sb. u neuvolněných členů zastupitelstva je závislá
na tom, jakým způsobem byly formulovány
stávající výše odměn.
MO001044-7
44
březen 2011
L e g i s L at i va
V zásadě přicházejí v úvahu dva základní způsoby, a to buď stanovení výše odměn
konkrétní částkou (například 1000 Kč) anebo stanovení odměn obecným vyjádřením
pro danou funkci s odkazem na účinné znění nařízení vlády č. 37/2003 Sb. (například
»maximální výše odměny« nebo »jedna polovina maximální výše odměny« atd.).
Pokud zastupitelstvo před 1. lednem 2011
nestanovilo maximální výši odměn pro neuvolněné členy zastupitelstva konkrétní
částkou, resp. výše odměn byla pro danou
funkci stanovena níže, než uvádí novela č.
375/2010 Sb., nemuselo zastupitelstvo tuto
záležitost jakkoliv řešit.
Problém však nastává, pokud zastupitelstvo využilo maximální výše odměn neuvolněných členů zastupitelstva a tato výše
byla zároveň stanovena konkrétní částkou.
V tomto případě bylo nezbytné, aby se zastupitelstvo usneslo (pokud lze ještě před
výplatou měsíční odměny za leden 2011)
na nové (nižší) výši měsíčních odměn při
respektování maximálních částek pro příslušnou funkci podle novely č. 375/2010 Sb.
Takovému postupu se mohlo zastupitelstvo
vyhnout v případě, že v minulosti stanovilo
výši odměn obecně jako maximum podle
platného a účinného nařízení vlády (výše
odměny nebyla stanovena konkrétním
číslem). Snížením maximální výše odměn
podle nařízení vlády by se tak předchozí
usnesení zastupitelstva nedostalo do rozporu s právním řádem, neboť by došlo k automatickému snížení odměn, aniž by zastupitelstvo muselo zasedat a schválit novou
výši snížených měsíčních odměn.
Jsou-li v roce 2011 vypláceny měsíční odměny neuvolněným členům zastupitelstva
ve výši, která přesahuje maximální částku
stanovenou v novele č. 375/2010 Sb., jde
bezpochyby o takový postup příslušného
územního samosprávného celku, který
není v souladu s platným právním řádem
a v případě nezjednání nápravy může dojít
k aktivaci dozorového mechanismu Ministerstva vnitra nad územními samosprávnými celky v samostatné působnosti (resp.
magistrátu územně členěného statutárního
města vůči městským obvodům nebo městským částem nebo Magistrátu hlavního
města Prahy ve vztahu k městským částem
hl. města Prahy).
DaLŠÍ ZMĚNY
Novela č. 375/2010 Sb. do § 3 odst. 2 nařízení vlády č. 37/2003 Sb. doplnila pravidlo,
že odměna za výkon funkce člena zastupitelstva územního samosprávního celku se
nevyplácí ode dne následujícího po dni zániku mandátu člena zastupitelstva územního samosprávního celku.
Poslední změna spočívá v zaokrouhlování měsíční odměny u členů zastupitelstev
obcí a hl. města Prahy (včetně zastupitelstev městských obvodů nebo městských
částí územně členěných statutárních měst
a městských částí hl. města Prahy), a to
na celé koruny nahoru namísto předchozích desetikorun nahoru (viz § 3 odst. 3). n
JaN BŘeŇ
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ
Uvádíme přehled vybraných právních
předpisů a dalších aktů státních orgánů
publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 111/2010 do částky 128/2010).
Částka 111 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 5. listopadu 2010.
Nález Ústavního soudu ze dne 7. září 2010
ve věci návrhu na zrušení části § 2 odst. 2
a části § 2 odst. 3 obecně závazné vyhlášky
města Jeseník č. 1/2008 o zákazu konzumace
alkoholických nápojů na veřejném prostranství
(publikovaný pod č. 304/2010 Sb.)
Ústavní soud návrh zamítl.
Právní věty nálezu: I. Konzumace alkoholu – se
znakem způsobilosti narušit veřejný pořádek
– se věcně i logicky neomezuje na samotné
(vlastní) požívání alkoholického nápoje (tj. pití
jako takové), nýbrž zahrnuje i obdobně tomu
imanentní a veřejně reflektovatelné činnosti,
jež počínají opatřením alkoholického nápoje
a pokračují jeho »veřejnou« připraveností
ke skutečné konzumaci. Právě znak takové
»veřejné připravenosti« obec přiléhavě vystihuje v dotčeném ustanovení podmínkou, že jde
o alkoholický nápoj v »otevřené lahvi či jiné
nádobě«, jakož i podmínkou »zdržování se«;
ta je významná nejen proto, že je typovým
»předpolím« konzumace, nýbrž i tím, že ze
zákazu vylučuje pouhý přenos nádoby (přes
veřejné prostranství), jenž – oproti tomu –
samo o sobě veřejnou konzumaci alkoholu
neimplikuje.
Lze proto uzavřít, že zákaz zdržování se
na veřejném prostranství s otevřenou lahví
nebo jinou nádobou s alkoholickým nápojem
subsumovat pod zákaz konzumace alkoholu
na veřejném prostranství lze, pročež je možné
i na ně vztáhnout uznání jeho regulace obecně
závaznou vyhláškou, jak bylo dovozeno nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 33/05.
II. Je-li aprobovatelné regulovat konzumaci
alkoholu na veřejných prostranstvích, a tato
ospravedlnitelná regulace zahrnuje právem
i jednání vlastní konzumaci »přípravná« (její
»předpolí«), pak je stejně tak – logicky i věcně
– udržitelné, aby postihla činnosti obdobně přípravné (konzumaci alkoholických nápojů nutně
předcházející), resp. činnosti, jež zakázanou
»veřejnou« konzumaci svým účelem umožňují.
Jestliže ani navrhovatel zákaz samotného »zjevného umožňování« nezpochybňuje, stejně jako
jeho podobu ve vztahu k »rozlévání alkoholických nápojů« – a s čímž se lze ztotožnit – pak
není spolehlivého argumentu, aby ku »zjevnému umožňování« bylo o »výdeji otevřené lahve
anebo jiné nádoby s alkoholickým nápojem«
uvažováno jinak. Obojí, ať již »rozlévání«, tak
tento »výdej« do otevřené nádoby, totiž z povahy věci směřují k založení té »přípravy«, jež pro
zakázanou konzumaci alkoholických nápojů
vytváří věcné předpoklady.
Částka 116 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 22. listopadu 2010.
Vyhláška č. 316/2010 Sb., kterou se mění
vyhláška Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb.,
o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění
pozdějších předpisů, a vyhláška č. 564/2002
Sb., o stanovení území okresů České republiky
a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů
Novela vyhlášek č. 388/2002 Sb. a číslo
564/2002 Sb. v zájmu zajištění řádného
výkonu státní správy zařadila do uvedených
vyhlášek nově vzniklou obec Libhošť, která se
oddělila od obce Nový Jičín v Moravskoslezském kraji a vznikla s účinností od 1. ledna
2011. Vyhláška dále provádí několik změn
v souvislosti se zánikem některých obcí v důsledku sloučení s jinou obcí, a dále v souvislosti se změnou názvu některých obcí.
Účinnost od 1. ledna 2011
Částka 119 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 29. listopadu 2010.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 328/2010 Sb.,
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra vyhlásil na den 9. dubna 2011
nové volby do Zastupitelstva obce Brtnička
(okres Jihlava).
Sdělení Ministerstva vnitra č. 329/2010 Sb.,
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra vyhlásil na den 9. dubna 2011
nové volby do Zastupitelstva obce Horní Kamenice (okres Domažlice) a Kšice (okres Tachov).
Částka 127 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 8. prosince 2010.
Zákon č. 345/2010 Sb., kterým se mění zákon
č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických
stranách a v politických hnutích, ve znění
pozdějších předpisů
Novela zákona č. 424/1991 Sb. snižuje
příspěvek politickým stranám a politickým
hnutím o 5 %, který se jim vyplácí ze státního
rozpočtu. Dosavadní částka ve výši 900 000 Kč
ročně na mandát poslance nebo senátora se
snižuje na 855 000 Kč, a částka 250 000 Kč
ročně na mandát člena zastupitelstva kraje
a člena zastupitelstva hlavního města Prahy se
snižuje na 237 500 Kč.
Účinnost od 1. ledna 2011
Částka 128 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 8. prosince 2010.
Zákon č. 348/2010 Sb., kterým se mění zákon
č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní
podpoře stavebního spoření a o doplnění
zákona České národní rady č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních
z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Novela zákona o stavebním spoření snížila výši
poskytované zálohy státní podpory z 15 %
na 10 % z uspořené částky v příslušném
kalendářním roce, maximálně však z částky
20 000 Kč. Na základě novely zákona o daních
z příjmů příspěvek fyzickým osobám podle
zákona upravujícího stavební spoření a státní
podporu stavebního spoření, na který vznikl
nárok v roce 2010 a který byl poukázán stavební spořitelně po 31. prosinci 2010, podléhá
dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby
daně ve výši 50 %.
Účinnost od 1. ledna 2011
Mgr. JaN BŘeŇ
právník
březen 2011
45
Právní Poradna
Odměny předsedům
osadních výborů
n Doposud jsem vyplácela odměny předsedům osadních výborů podle nařízení
vlády č. 37/2003. U obce se 3723 obyvateli
to do prosince 2010 činilo1500 Kč měsíčně. Od letošního ledna bychom jim museli odměnu snížit podle nového nařízení
vlády č. 375/2010 na 1482 Kč měsíčně,
abychom nepřekročili nárok v tabulce.
Ale nevím, zda skutečně se toto nařízení
vlády vztahuje i na předsedy osadních výborů. Netýká se to pouze pro členy výborů
kontrolního a finančního? Nemohla bych
je vyplácet na dohodu o provedení práce
nebo na dohodu o pracovní činnosti malého rozsahu?
Pro zodpovězení této otázky by bylo zapotřebí upřesnit některé další podrobnosti,
zejména, zda předsedové osadních výborů zastupitelstva obce jsou, nebo nejsou
současně členy zastupitelstva (ve vztahu
k předsedům osadních/místních výborů
totiž neplatí pravidlo, že předsedou výboru
zastupitelstva obce může být vždy jen člen
zastupitelstva obce), a pokud ano, zda jsou
pro výkon této funkce dlouhodobě uvolněni, či nikoli.
Z dotazu tyto skutečnosti zřetelně nevyplývají, z výše vyplácené odměny lze jen
dovodit, že se nejedná o uvolněnou funkci
člena zastupitelstva obce (dále jen zastupitelstvo), takže se v obecné rovině vyjádřím
k ostatním v úvahu přicházejícím možnostem, tedy za prvé k variantě, že předsedové
osadních výborů nejsou členy zastupitel-
Radní členem
finančního výboru?
n Zastupitelstvo města zvolilo za předsedu finančního výboru a člena finančního
výboru zastupitelstva dva z členů rady
města. Jako členové rady města se podílejí aktivně na tvorbě rozpočtu města. Jak
hodnotit takové rozhodnutí v konfrontaci
s ustanovením § 119 odst. 1 zákona o obcích a s tím, že finanční výbor provádí
kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce?
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní
zřízení), v platném znění, ukládá zastupitelstvu obce, aby zřídilo finanční výbor
a kontrolní výbor. Výbory zastupitelstva
obce včetně kontrolního a finančního, jsou
poradními a kontrolními orgány zastupitelstva obce, jemuž předkládají svá stanoviska a návrhy (včetně svých kontrolních
zjištění). Podle § 119 odst. 1 zákona o obcích musí být finanční výbor nejméně tříčlenný a jeho členy nemohou být starosta,
místostarosta, tajemník obecního úřadu
ani osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na obecním úřadu.
46
stva a za druhé k variantě, že jsou neuvolněnými členy zastupitelstva.
Pokud předsedové osadních výborů nejsou členy zastupitelstva, pak odkazuji
na ust. § 84 odst. 2 písm. u) zákona o obcích, podle kterého je zastupitelstvu vyhrazeno rozhodovat o peněžitých plněních
poskytovaných fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva, za výkon funkce
členů výborů.
Při stanovení tohoto peněžitého plnění
není zastupitelstvo vázáno finančními limity danými nařízením vlády č. 37/2003 Sb.,
o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen nařízení); což ovšem analogické
využití tohoto nařízení pro stanovení výše
plnění nevylučuje. Jakou formou se tato
peněžitá plnění mohou poskytovat, zákon
o obcích nespecifikuje.
Jestliže předsedové osadních výborů jsou
neuvolněnými členy zastupitelstva, je situace jiná – v takovém případě se na jejich
odměňování (stejně jako na odměňování
předsedů jakýchkoliv jiných výborů zastupitelstva) citované nařízení vztahuje.
Obecně podle zákona o obcích platí, že
neuvolněným členům zastupitelstva může
být za výkon funkce poskytnuta měsíční
odměna, jejíž maximální výši opět stanoví
nařízení. O tom, zda a v jaké výši bude neuvolněnému členu zastupitelstva odměna poskytnuta, rozhoduje zastupitelstvo.
V případě, kdy člen zastupitelstva současně
vykonává i jinou funkci (starosta, předseda výboru zastupitelstva, člen komise rady
obce aj.), jedná se o souběh funkcí; v takovém případě lze neuvolněnému členu
zastupitelstva poskytnout na základě roz-
hodnutí zastupitelstva měsíční odměnu až
do výše souhrnu možných odměn za jednotlivé funkce.
Pokud výše měsíční odměny stanovené
zastupitelstvem členu zastupitelstva za výkon funkce předsedy výboru přesáhla maximální možnou částku danou nařízením,
ve znění nařízení č. 375/2010 Sb., pak je třeba s účinností od 1. 1. 2011 odměnu vyplácet ve snížené výši a zastupitelstvo by mělo
na svém nejbližším zasedání, pokud tak již
v mezidobí neučinilo, výši této odměny snížit tak, aby nepřesahovala maximální povolenou hranici.
Jde-li o možnost uzavření dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (tedy
dohody o provedení práce nebo dohody
o pracovní činnosti) s předsedy výborů,
kteří nejsou členy zastupitelstva, pak lze
konstatovat, že zákon takový postup nevylučuje (přestože osobně jej nepovažuji
za vhodný, a to i s přihlédnutím k ust. § 84
odst. 2 písm. u) zákona o obcích, podle kterého je stanovení peněžitého plnění za výkon funkce člena zastupitelstva vyhrazeno
zastupitelstvu); pokud jde o předsedy výborů, kteří jsou současně členy zastupitelstva, pak podle mého názoru takový postup
možný není (předmětem dohod nemůže
být výkon činností spadajících do výkonu
funkce člena zastupitelstva).
Tato »neslučitelnost funkcí« je přitom »taxativní«. To znamená, že jakékoli jiné osoby,
byť by mohly mít vztah k obci a k hospodaření s jejím majetkem, členy finančního výboru být mohou.
Proto platí, že člen rady obce, není-li
současně starostou nebo místostarostou (hypotetický dočasný souběh funkce
tajemníka obecního úřadu a člena rady
obce z hlediska § 5 odst. 2 a 3 zákona číslo
491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev
obcí a o změně některých zákonů, v platném znění, pro účely tohoto stanoviska
pomíjíme), může být členem finančního
výboru, byť by se přímo podílel na přípravě rozpočtu obce či pro obec vykonával jako člen rady obce některé účetní
aktivity (například pokud by na základě
zvláštního pověření radou obce zpracovával návrh rozpočtu). Člena rady obce totiž
nelze považovat ani za »osobu zabezpečující rozpočtové a účetní práce na obecním
úřadu«, především protože není součástí
obecního úřadu (srov. § 109 odst. 1 zákona o obcích) a nelze tak v jeho případě
hovořit o tom, že by se na »rozpočtových
a účetních pracích« podílel »na obecním
úřadě«, tedy jako »personální součást«
organizační struktury obecního úřadu.
»Osobou zabezpečující rozpočtové a účetní práce na obecním úřadě« totiž jsou typicky zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu, případně osoby zabezpečující
tyto aktivity na základě specifické smlouvy uzavřené s obcí (například na základě
mandátní smlouvy nebo smlouvy o dílo),
což člen rady obce není (člen rady vykonává svou funkci jako veřejnou funkci a jeho
vztah k obci není vztahem pracovněprávním). Je pochopitelně otázkou, nakolik je
vhodné, aby člen rady obce byl současně
členem finančního výboru zastupitelstva
obce (když o této vhodnosti lze obvykle pochybovat), pokud se však samo zastupitelstvo obce rozhodne takový stav akceptovat,
nejedná protiprávně.
Člen rady obce by nemohl být členem
finančního výboru pouze v případě, pokud
by byl současně zaměstnancem obce zařazeným do obecního úřadu (typicky před
svým zvolením do zastupitelstva obce již
byl zaměstnancem obce; opět lze ponechat
stranou případnou neslučitelnost funkcí
podle volebního zákona) a současně, pokud by z titulu svého zaměstnání (obvykle pracovního poměru) vykonával účetní
nebo rozpočtové práce (tj. měl-li by tyto
úkoly ve své pracovní náplni).
Mgr. PavLa SaMKová
právnička
březen 2011
Právní Poradna
Zveřejnění záměru
při vracení pozemku
n Je obec povinna zveřejnit záměr při
převodu zemědělského pozemku zpět
na Pozemkový fond podle § 5 odst. 2 zákona o podmínkách převodu zemědělských
a lesních pozemků z vlastnictví státu
na jiné osoby?
Ustanovení § 39 odst. 1 zákona číslo
128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení),
v platném znění, ukládá obci, aby svůj záměr prodat, darovat, směnit, vypůjčit nebo
pronajmout obecní nemovitý majetek zveřejnila po dobu nejméně patnácti dnů před
rozhodnutím na úřední desce svého obecního úřadu. Smyslem této povinnosti, jejíž
nesplnění je »stiženo« sankcí neplatnosti
uzavřené smlouvy, je posílení transparentnosti majetkových dispozic a především
dosažení určité optimalizace v nakládání
s obecním majetkem, kterou v obecné rovině předpokládá již § 38 zákona o obcích.
Podstata zveřejnění záměru tedy spočívá
v získávání nabídek jiných osob (potenciálních zájemců) o koupi, prodej, směnu, da-
Sledovat usnesení
vlády je důležité
n Zákon o obcích stanoví, že obec při výkonu samostatné působnosti se při vydávání obecně závazných vyhlášek řídí zákonem a v ostatních případech též jinými
právními předpisy vydanými na základě
zákona. Při výkonu přenesené působnosti za podmínek stanovených v § 61 odst. 2
zákona o obcích se řídí při vydávání nařízení obce zákony a jinými právními předpisy a v ostatních případech mezi jinými
též usneseními vlády. Jak mají orgány
obce vydaná usnesení vlády sledovat a jakým způsobem s nimi pracovat?
Jednací řád vlády stanoví, že rozhodnutí
vlády mají formu usnesení vlády. Usnesení
vlády zavazují všechny členy vlády, ministerstva, jiné ústřední orgány státní správy,
ostatní správní úřady a další subjekty, pokud tak stanoví zvláštní zákon. Při výkonu
přenesené působnosti se orgány obce řídí
usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; tato usnesení a tyto
směrnice nemohou orgánům obcí ukládat
povinnosti, pokud nejsou zároveň stanoveny zákonem; podmínkou platnosti směrnic
ústředních správních úřadů je jejich publikování ve Věstníku vlády pro orgány krajů
a orgány obcí.
rování, výpůjčku či pronájem nemovitosti
a v možnosti obce vybrat z nabídek tu »nejvýhodnější« (resp. »nejvhodnější«) a s daným zájemcem následně uzavřít smlouvu.
Je tedy zřejmé, že povinnost zveřejnit
záměr se ze své povahy může vztahovat
jen na majetkové dispozice, u nichž není
předem »určeno«, s jakým subjektem
a za jakých podmínek musí obec konkrétní smlouvu uzavřít. V situaci, kdy obec
nemá jinou možnost, než smlouvu uzavřít
s konkrétní osobou a za předem konkrétně stanovených podmínek, nevztahuje se
na takovou dispozici povinnost zveřejnění
záměru (jeho účel – výběr nejvýhodnější
nabídky – zde »odpadá«).
Ustanovení § 5 odst. 2 zákona číslo
95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků ukládá, aby
obec v případě změny územně plánovací
dokumentace či změny rozhodnutí o umístění stavby, na základě kterého došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví obce, kterým by zamýšlená stavba
nebyla stavbou veřejně prospěšnou nebo
stavbou pro bydlení, převedla zemědělský
pozemek zpět na Pozemkový fond za stejných podmínek, za jakých byl na obec pře-
Vláda ukládá úkoly především svým členům, dále pak vedoucím ostatních ústředních správních úřadů. Na vědomí usnesení
vlády pak dostávají podle potřeby hejtmani
krajů, primátor hlavního města Prahy, primátoři statutárních měst a také starostové
obcí. Přestože sledování přijatých usnesení
vlády není pro obce povinné, doporučuje
se je sledovat a využívat v činnosti orgánů
obce.
Doporučuje se, aby se rada obce pravidelně seznamovala s usneseními vlády
– především s těmi, kterými se vláda s určitými požadavky obrací na obce. Rada obce,
popř. zastupitelstvo obce by mohlo v určitých termínech mít do programu svého
jednání zařazenu informaci o usneseních
vlády.
Například vláda svým usnesením č. 5 ze
dne 5. ledna 2011 schválila Strategii elektronizace zadávání veřejných zakázek pro
období let 2011 až 2015 a současně doporučila hejtmanům, primátorovi hl. města
Prahy, primátorům statutárních měst a starostům obcí zavádět v návaznosti na realizaci této strategie elektronické zadávání
veřejných zakázek ve své působnosti, nebo
stejné doporučení bylo součástí usnesení
č. 11 z téhož dne, ve kterém vláda schválila Koncepci účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice na léta 2011
až 2015; obdobné doporučení bylo přijato
v usnesení vlády č. 47 ze dne 19.ledna 2011,
veden. A to ve lhůtě do 90 dnů od nabytí
právní moci změny územního plánu nebo
změny regulačního plánu nebo nabytí
právní moci rozhodnutí o umístění stavby.
Je tedy zřejmé, že obec má v tomto případě
uloženu zákonnou povinnost převést (»vrátit«) zemědělský pozemek konkrétnímu
subjektu (státu), a to za konkrétních, předem určených podmínek (smlouvu o bezúplatném převodu podle dotčeného zákona
lze v tomto kontextu považovat za smlouvu
darovací, resp. za smlouvu obdobnou darovací smlouvě).
Proto lze mít za to, že povinnost zveřejnit
záměr se na tuto majetkovou dispozici nevztahuje. To však nebrání tomu, aby obec
záměr zveřejnila nad rámec své zákonné povinnosti, jeho nezveřejnění by však
na platnost dispozice nemělo mít vliv.
JUdr. adaM FUrEK
právník
kterým vláda schválila Akční plán realizace
strategie protidrogové politiky na období
let 2011 až 2012 a v řadě dalších usnesení
vlády.
V materiálu, ve kterém jsou radě obce,
popř. zastupitelstvu obce předkládány informace o usneseních vlády České republiky za určité období je třeba vždy uvést
v jakém rozsahu se přijaté usnesení vztahuje na činnost orgánů obce, co je třeba plnit a v jakém termínu a v usnesení orgánu
obce pak stanovit konkrétní úkoly a kdo je
za jejich splnění odpovědný. V organizačním řádu obecního úřadu by pak mělo být
stanoveno, na kterém odboru (oddělení)
či u které pracovní funkce se vede evidence přijatých usnesení vlády a sleduje jejich
plnění v termínech a rozsahu, jak stanoví
rada, popř. zastupitelstvo obce.
Sledovat usnesení přijatá vládou a doporučovaná obcím k realizaci je velmi důležité. Příslušný orgán obce (zastupitelstvo
nebo rada) by měl být vždy následně informován, jak byly požadavky obsažené v příslušném usnesení vlády obcí realizovány.
JUdr. MIroSLav BÝMa,
Ph.d.
právník
Máte dotaz? Chcete poradit?
napište nám na e-mail: [email protected]
březen 2011
47
ServiS
KALENDÁRIUM
16. 3. Praha, Palác Koruna
Centers DATING Praha
Setkání předních developerů, subdodavatelů a dalších špiček realitního trhu
s volenými představiteli velkých měst
i vedoucími pracovníky odborů a oddělení územního rozvoje.
Podrobnější informace včetně přihlášek v elektronické podobě najdete
na www.centers.cz.
29. 3. Praha, Konferenční sál MŠMT
Přenos inovací v metodologiích pro
evropské úředníky – pokračování společného způsobu vzdělávání
Závěrečný seminář mezinárodního
projektu koordinovaného Institutem
pro místní správu Praha.
Přihlášky a další informace u Mgr. Jany
Havlíčkové, [email protected], tel.
974 863 544.
n
n 30. 3. Litoměřice, Gotický hrad – svatostánek českého vinařství
Celostátní diskusní seminář ke sdílení zkušeností a osvědčených postupů
v oblasti místní Agendy 21
Seminář, který pořádá Národní síť
Zdravých měst jako vstup do své Jarní
školy, se zaměří zejména na praxi mikroregionů a místních akčních skupin.
Registrace je nutná nejdéle do 24. 3.
na www.zdravamesta.cz/js/registrace.
SEZNAM INZERENTŮ
FIRMA
TEL.
FAX
STR.
Regionservis, s.r.o.
240 200 272
1
Nadace OKD
3
Webhouse, s.r.o.
567 311 772
5, 48
Avia Ashok Leyland
Motors
800 224 422
9
B.I.D. Services, spol. s r. o. 222 781 017 222 780 147
11
Vodafone
Czech Republic a.s.
800 777 700
15
CEVRO Institut o.p.s.
17
Statutární město Ostrava 734 355 526
18
Regionální rada regionu
soudržnosti Severozápad
21
ConPro, s.r.o.
222 310 084
22
Software602 a.s.
222 011 602
25
ANTEE, s.r.o.
29
ASEKOL s.r.o.
35
Artechnic-Schréder a.s. 222 522 930 222 521 722
37
Advokátní kancelář
Mgr. Jana Hamplová
44
GORDIC spol. s r. o.
2.obálka
TRIADA, spol. s r.o.
284 001 284 284 818 027 3.obálka
COMTECH,spol. s r.o.
4.obálka
Příloha MO + BA 3 – komunální financování
Česká spořitelna
800 207 207
III.
Českomoravská záruční
a rozvojová banka, a.s.
255 721 487
V.
Komerční banka
800 521 521
VII.
48
O šancích měst a obcí České republiky obstát v mezinárodní konkurenci debatovali
účastníci konference URBANUS 2010. Pátý ročník s podtitulem Města na evropském
hřišti se odehrál 2. a 3. února na Nové radnici v Praze.Cílem setkání bylo hledat taková
řešení, která zlepší podmínky pro trvale udržitelný rozvoj municipalit. Od řečnického
pultu zazněla asi dvacítka příspěvků zástupců místní samosprávy, regionů, ministerstev, akademické obce, sdružení a neziskové sféry. Závěry z konference poslouží organizátorům jako podklad pro formulování námětů, s nimiž osloví kompetentní orgány
státní správy a také širokou veřejnost.
/sd/
Energetika čistá
a bezpečná
Už 11. energetický kongres »Energetika
čistá a bezpečná« se uskuteční 29.–31.
března 2011 v pražském hotelu Marriott
(V Celnici 10/1028, Praha 1). Kongres s mezinárodní účastí je organizován společností
Business Forum a záštitu nad ním převzala
ministerstva průmyslu a obchodu a životního prostředí.
Mezi hlavní tématické okruhy patří například:Cesta EU a ČR k čisté a bezpečné
energetice – polické cíle a ekonomická
řešení; Racionální a promyšlené využívání domácích energetických zdrojů – nové
technologie a přístupy; Energetika z jiného pohledu aneb Co společnost vyžaduje
od energetiky?; Investiční příležitosti v oblasti energetické infrastruktury, v klasické
a jaderné¨energetice – aktuální stav a vyhlídky do budoucnosti; Dotace, legislativa
a nové směry – vlivy působící na trh s elektřinou a plynem a další.
Program a přihlášku naleznete na www.
business-forum.cz.
/sky/
Veřejné prostory
jako živá místa
Nadace Partnerství ve spolupráci s Velvyslanectvím Dánského království v ČR a Vysokou školou architektury ARCHIP připravuje na 16. března 2011 v Praze konferenci
Veřejné prostory – živá místa, zaměřenou
na zajímavá řešení veřejných prostor.
Hlavním hostem bude dánský architekt
Jan Gehl, který výrazně ovlivnil přístup
urbanistů i architektů. Na základě průzkumů chování lidí navrhuje prostory tak, aby
mohly lidem sloužit. Jan Gehl zahájí dopolední sekci zaměřenou na koncepční řešení
veřejných prostor, strategické dokumenty a příklady realizací v českých městech.
Odpolední bloky se soustředí na jednotlivé
typy prostor, aktuální problémy a možnosti
jejich řešení – dětská hřiště, šetrná doprava,
inovativní formy zeleně a tržiště místních
produktů.
Konference se uskuteční díky podpoře
z evropského projektu UrbanSpaces (financovaného z Operačního programu Nadnárodní spolupráce). Přihlášky a další informace jsou na www.publicspaces.cz. /sto/
AdCamp na téma
cestovní ruch
Ucelený pohled na cestovní ruch získají
účastníci mezinárodní konference AdCamp
2011, která se bude konat 12. a 13. dubna
v Kongresovém centru Zlín. Hlavním tématem letošního ročníku je Místo jako značka – Vytváření a propagace bodů zájmů
v cestovním ruchu. Konference je určena
poskytovatelům služeb v cestovním ruchu,
destinačním managementům, úředníkům
odborů cestovního ruchu, oborovým asociacím, marketingovým expertům i studentům příslušných oborů. Hlavním řečníkem
bude světově uznávaný odborník, ředitel
poradenské agentury pro cestovní ruch
v New Yorku Daniel Levine. Světoznámá architektka Eva Jiřičná promluví na téma architektura a její vliv na cestovní ruch. Více
informací na: www.adcamp.cz. Přihlášky se
přijímají nejdéle do 30. 3.
/sto/
MO001095-19
22.–23. 3. Praha, Studio AXIS
Konference Obnova památek 2011 –
Co s architekturou 60. a 70. let 20. století?
Na konferenci vystoupí i legendy české
architektury – prof. Ing. akad. arch. Alena Šrámková, Ing. arch. Věra Machoninová a prof. Ing. arch. Miroslav Masák.
Přihlášky a další informace na www.
studioaxis.cz.
n
Foto: simona dvořáčková
n
březen 2011
Registrujte se za zvýhodněnou cenu do 31. prosince 2010
4.–5. dubna 2011
Kongresové centrum ALDIS
Hradec Králové
Hlavní témata konference ISSS 2011
• Strategie rozvoje e‑governmentu v ČR
v novém volebním období
• Financování dalšího rozvoje e‑governmentu
• Základní registry jako nejvýznamnější
infrastrukturní projekt
• Informační systém datových schránek
a další elektronizace administrativy
• Digitalizace a archivace dokumentů
• Projekt CzechPOINT se dále rozvíjí
• Komunikační infrastruktura veřejné správy
• Zajištění provozu systémů veřejné správy
(bezpečnost, dostupnost, zálohování)
• Využití moderních technologií v e‑governmentu
– virtualizace, cloud computing a další
• Bezpečnost v oblasti ICT, správa a ochrana identit
• Informační systémy měst, obcí a krajů
• Digitalizace televizního vysílání
a nové možnosti komunikace s občany
• Geoinformační politika státu a mapové služby
• Specializované odborné bloky:
e‑health, e‑turismus, e‑justice, IS státní pokladny,
ICT v ochraně životního prostředí apod.)
• LORIS/V4DIS – výměna zkušeností
s partnery z EU a Visegrádu
Bližší informace Vám poskytne sekretariát
každý pracovní den od 8.30 do 16.30 hod.
Triada, spol. s r. o. , U Svobodárny 1110/12, 190 00 Praha 9,
tel. 284 001 284, fax 284 818 027, e-mail: [email protected]
MO001134
Konferenční aktuality: www.isss.cz
Registrace účastníků: www.isss.cz/registrace
Nabídka firemní prezentace: www.isss.cz/firmy
inzerce ISSS 2010 A4 4f pap.indd 1
14.12.10 10:50
tu
D
Přihlaste se na www.adcamp.cz
Mezinárodní konference AdCamp je pořádána Centrem podpory marketingového vzdělávání, o.s. za podpory těchto projektových partnerů:
MO001126
partneři akce
mediální partneři
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Fakulta managementu a ekonomiky
SA
Na AdCampu vystoupí také:
∞ Jiří Mikeš, bývalý ředitel Asociace komunikačních agentur
∞ Tomáš Hrivnák, specialista na řízení značek
∞ Roman Vaněk, ředitel Pražského kulinářského institutu... a další.
U
AdCampu
speciální host
uc
h
v
a
c e s to v n í r
Ev
en
p ro
kt
e
ite
d
p
l Le vi n e
e
i
n
ř
a rc h
l
ite
ry
J
ná
č
i
ř
i
ka
a
KA
Č
A
N
Z
O
K
A
J
O
T
S
Í
M
:
a
m
é
e n s ké a
Na t
orad
g