moderní úřad

Odborný časopis pro veřejnou správu
12
PROSINEC 2009
98 KČ/4,48 EUR (135 SK)
téma:
příloha:
správa a rozvoj:
dětská
hřiště
moderní
úřad
okružní křižovatky
v Litomyšli inspirují
Měsíčník vydavatelství Economia
MO12 obalka1.indd 1
ModerniObec.cz
27.11.2009 9:56:02
MO000803-3
MO12 obalka2.indd 1
27.11.2009 9:39:38
Názor
PETr ŠTĚPáNEK
ředitel Státního fondu životního prostředí Čr
V komunálních
volbách na podzim příštího roku
bude čerpání
evropských fondů
nepochybně
zahrnuto
do bilancí
volených
i voličů.
prosinec 2009
MO12 01.indd 1
o
hlédneme-li se za uplynulým rokem, můžeme
zaznamenat, že významná část veřejně i neveřejně probíraných témat se dotýkala dotací,
a to nejen těch z Evropské unie.
Stojí totiž za to stále připomínat, že přestože veřejné
rozpočty jsou v tomto období postiženy ekonomickou
recesí, máme současně k dispozici množství dotačních prostředků, které v budoucnosti v takovémto rozsahu již nikdy mít nebudeme. Pro žadatele o dotace
to znamená velké dilema, ve kterém hrají jistě velkou
roli pocity zodpovědnosti za řízení rozpočtu i ambice
využít maximálně v některých případech neopakovatelné příležitosti. Doba, kdy jednu investiční korunu
můžete získat za desetník až čtvrťák, přeje připraveným. V komunálních volbách na podzim příštího roku
bude čerpání evropských fondů nepochybně zahrnuto do bilancí volených i voličů.
V souvislosti s ekonomickou krizí se také hovoří
o úpravě kohezní politiky EU a modifikaci evropských strukturálních fondů tak, aby plnily i roli řízených fiskálních stimulů. Kromě přesunů prostředků
mezi prioritními osami a prodloužení doby realizace
projektů jde především o zavedení průběžného financování (v případě Operačního programu Životní prostředí funguje již od jeho spuštění), zjednodušování
projektového managementu, zálohové financování
a důrazem na efektivní aplikaci výběrových řízení.
Vždy, když analyzujeme detaily dotační administrace, zjišťujeme na tzv. tvrdých datech, jak zásadní je
přístup k veřejným zakázkám, které na získání dotací
bezprostředně navazují. Ušetří-li nám jakékoli kroky
vedoucí k transparentnosti (nejen) výběru dodavatelů
byť jen deset procent z nákladů (a ono je to obvykle
mnohem více), jde v konečném důsledku o desítky miliard. Za touto poznámkou se skrývá věčná polemika
se starosty, dodavateli a především poradci i »poradci«
o tom, že nelze přistupovat na účelový přístup, vycházející z předpokladu, že co není v přímém rozporu se
zákonem (v tomto případě se zákonem o veřejných
zakázkách), je automaticky v souladu s efektivním vynakládáním veřejných prostředků.
Současně jsme ale pod záminkou ekonomické krize
pod tlakem vymýšlet stále zpochybnitelnější stimulační a subvenční programy a projekty včetně těch,
které ve svém důsledku z veřejných rozpočtů ukrajují.
Nedělám si iluze o tom, že řešením je jakákoli objektivní analýza jejich dopadů, nákladů a výnosů. Spíše
je nutné stále vysvětlovat, že trh, kapitalismus či individuální zodpovědnost nejsou sprostá slova, přestože
někteří už je jako pejorativa s chutí opět používají.
Doporučuje-li Evropská komise zaměřit se v době
krize na infrastrukturní, energetické a environmentální projekty, a chce-li v tomto smyslu i ovlivňovat
využívání prostředků, které z jejích fondů členským
státům EU (především tzv. čistým příjemcům) plynou,
je na místě zdůraznit zodpovědnost nejen za jejich
efektivní vynaložení, ale i za to, že budou progresivně
investovány do technologií budoucnosti. Zvláště stojíme-li na prahu jedné z mnoha menších průmyslových
revolucí, tentokráte zřejmě té energetické.
Přeji všem čtenářům Moderní obce příjemné prožití
nadcházejících vánočních svátků a mnoho sil v náslen
dujícím nelehkém roce.
Srdečně zveme na
AKCE V ROCE 2010
• 26. ledna, V. setkání starostů
a místostarostů Olomouckého kraje
• 4. února, V. setkání starostů
a místostarostů Jihočeského kraje
• 16. února, VI. setkání starostů
a místostarostů Libereckého kraje
• 25. února, V. setkání starostů
a místostarostů Moravskoslezského
kraje
• 2. března, V. setkání starostů
a místostarostů Ústeckého kraje
• 16. března, VI. setkání starostů
a místostarostů Karlovarského kraje
• 15. dubna, V. setkání starostů
a místostarostů Zlínského kraje
• 29. dubna, V. konference
o bezpečnosti silničního provozu
v obcích a městech ČR
• 13. května, VII. setkání starostů
a místostarostů Královéhradeckého
kraje
• 25. května, V. setkání starostů
a místostarostů kraje Vysočina
• 1. června, VI. setkání starostů
a místostarostů Středočeského kraje
• 17. června, V. setkání starostů
a místostarostů Jihomoravského
kraje
• 23. září, Rozpočet a finanční vize
měst a krajů ČR
• 19. října, VI. setkání starostů
a místostarostů Plzeňského kraje
• 30. listopadu, V. NÁRODNÍ
SETKÁNÍ STAROSTŮ,
PRIMÁTORŮ A HEJTMANŮ
ČESKÉ REPUBLIKY
• 25. listopadu, VI. setkání starostů
a místostarostů Pardubického kraje
Elišky Přemyslovny 429, Praha 5
[email protected]
Tel.: 257 199 616
Mobil: 724 931 593
Více informací na:
www.regionservis.cz
MO000775-1
Foto: archiv
Pro žadatele
o dotace je to
velké dilema
1
27.11.2009 8:58:23
Obsah
n TiTulní sTrana
Přeměna Plzně na »chytré« a otevřené město (Daniel Trhoň) _ _ _ _ 27
Piaristický chrám Nalezení sv. Kříže v Litomyšli
(Foto archiv města – Jaroslav Horák)
n s p r áva a r O z v O j
n názOr
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 1
n spekTrum
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 4
n kauza
Regulace, která občanovi už nic nedá a firmě znepříjemní život
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 6
n ekOnOmika
Hospodaření obcí a krajů v roce 2009
(Ing. Věra Kameníčková, CSc.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 8
Zimní údržba chodníků? Praha 6 má vlastní recept (Ivan Ryšavý) _ _ 10
inFOrmaČní a kOmunikaČní TeChnOlOGie
Cykloportál zatraktivní region (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 12
E-learning: Kterak si udržet odbornost (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ 13
Veřejná správa a internet /38 (Ing. Václav Koudele) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 13
Jaká je kvalita webů podnikatelů a malých firem
(Ing. Martin Hladík) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 14
n TÉma: DĚTská hŘiŠTĚ
Petr Parléř je k městům vlídný (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 28
Němečtí cyklisté čekají na českou část Labské stezky
(Martin Gillár, Ondřej Fábera) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 29
Křižovatky v Litomyšli zaujaly (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 30
Jednotky SDH obcí už s novou metodikou: Jak se osvědčuje?
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 31
V Brně vzniká model jednoho komunálního veletrhu _ _ _ _ _ _ _ _ 33
n ŽivOTní prOsTŘeDí
Úložiště? V ČR dočasně u ledu, ve Skandinávii se připravuje
(Milena Geussová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 34
n manaGemenT
Co zvyšuje image a prestiž úředníka
(prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 37
Case management pomáhá odborníkům i klientům
(Martina Šťastná) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 38
Manažer obce: Ujme se i u nás? (Markéta Borecká) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 39
Pomohou peníze z EU vrátit do českých sídel dětská hřiště?
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 15
Klíč k úspěchu obce? Odborně zdatní starostové, úředníci... _ _ _ _ 40
Atraktivita, ale také bezpečnost (Zdeňka Houžvičková) _ _ _ _ _ _ _ 16
n l e G i s l aT i va
Aby handicapované děti se zdravými spojovala i hra...
(Ing. Naďa Kjellberg) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 18
Komunikace jako součást pozemku: Konečně jasná odpověď
(Mgr. David Slováček) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 41
n evrOpská unie
Změny u místního poplatku z ubytovací kapacity od 1. 1. 2010
(Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 42
I malá obec může mít čistírnu (Ing. Eva Vítková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 20
Přitažlivé město Pardubice
(PhDr. Miloš Charbuský, Ing. Jan Stejskal) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 22
n pŘílOha: mODerní ÚŘaD
Efektivní úřad za přispění EU (Mgr. Miroslav Kadlec) _ _ _ _ _ _ _ _ _ 23
Jsou datové schránky bezpečné? _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 24
Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 43
Hrazení drobných oprav v bytě se mění _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 44
Co přinese reforma účetnictví obcím (Mgr. Peter Chrenko) _ _ _ _ _ 44
Zaměstnávání důchodců – úředníků od 1. 1. 2010
(Mgr. Kristina Chrástková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 45
Nejčastější téma setkání – datové schránky _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 25
n právní pOraDna
Elektronická komunikace na Uherskobrodsku – rok poté _ _ _ _ _ _ 26
n s e r v i s _
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 46
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 48
Moderní obec – Měsíčník vydavatelství economia
Ročník XV, číslo 12 • Vychází 3. 12. 2009 • Cena výtisku ve volném prodeji 98 Kč • Roční předplatné 1176 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected],
http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce šéfredaktorky: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, fax: 233 072 711, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Libor Hofman, tel.: 233 071 411, e-mail: [email protected] • Manažer
inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová,
advokátka; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, starostka Bílovce; Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka
RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: ECONOMIA a. s., IČO: 00499153, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071
788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail: eva.
[email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.
cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o.,
Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia s. r. o. • Internetový online archiv: divize Economia
OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail:
[email protected] • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského
příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich
souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.
economia.cz. • © 2009 ECONOMIA, a. s.
2
MO12 02.indd 2
prosinec 2009
27.11.2009 9:02:09
MO000918-2
MO12 03.indd 1
27.11.2009 9:03:39
Spektrum
Nápad zasvětit celý rok zeleni a zejména
její páteři, stromům, vznikl v roce 2004
ve Strakonicích. Podnětu se ujala se Nadace Partnerství a od té doby má soutěž Město
stromů své pevné místo v kalendáři mnoha
obcí. Vítěz získává kromě finanční odměny ve výši 50 tisíc korun, kterou poskytuje
sponzor soutěže, společnost Tetra Pack,
krásně zpracované žezlo v podobě stromu.
Držitelem této trofeje se už staly po Strakonicích i Kroměříž, Tachov, Krnov a naposled
Havířov.
Slavnostní akt předání žezla se letos odehrál v prostorách Senátu pod záštitou senátorky Jany Juřenčákové. Z Havířova přijela
početná delegace včetně 25 dětí čtvrté třídy Základní školy Gorkého, držitelky titulu
Ekoškola Evropské unie. Starostka Krnova
Renata Ramazanová popřála nástupnickému městu mnoho štěstí, náměstek primátora Havířova Eduard Heczko řekl, že pro
Havířov je tato pocta významná mj. proto,
že příští rok oslaví 50 let své existence. Není
už černým hornickým městem, protože
tamní důl byl v roce 1997 uzavřen. Heslo,
které Havířov pro svou účast v soutěži zvolil, Zelené město – město budoucnosti, napovídá, jak se jeho podoba utváří. Havířov
se rovněž přihlásil do navazující evropské
soutěže Entente florale, Evropská rozkvetlá sídla. Věří, že bude přinejmenším stejně úspěšný jako Krnov, který letos získal
v tomto klání stříbrnou medaili.
/on/
FOTO: EVA VOŽENÍLKOVÁ
Havířov převzal žezlo města stromů
Slavnostní akt předání žezla se letos
odehrál v prostorách Senátu pod záštitou
senátorky Jany Juřenčákové (vlevo), vedle
ní stojí starostka Krnova Renata Ramazanová a náměstek primátora Havířova
Eduard Heczko.
Zlínské památky patří
do evropského dědictví
FOTO: LIBUŠE MIARKOVÁ
› ZLÍN Evropská komise pro kulturu letos
Rekonstruované obytné domy v lokalitě
Jižní svahy.
400 ha s 3197 objekty. Autoři zápisu městské památkové zóny mezi evropské dědictví
ocenili, že funkční změny objektů probíhají
za dohledu památkové péče, bez zásadních
změn architektonického vzhledu. Myšlenka
na založení Evropského kulturního dědictví
vznikla v červnu 2008 na jednání Rady ministrů kultury EU. Cílem projektu je vytvořit síť kulturních památek, přírodních nebo
městských lokalit a významných pamětihodností, které vypovídají o dějinách a ev/lm/
ropském dědictví.
v říjnu udělila městu Zlín prestižní označení Evropské kulturní dědictví za téměř
neporušený soubor industriálního zahradního města. Ten je ve světě výjimečný zásluhou Tomáše Bati, který město a svůj průmyslový podnik vybudoval ve vzájemném
sepětí a návaznosti. Z baťovského období
a následného poválečného období je tu 20
kulturních památek z evidovaných třiceti.
Památkové území je ojedinělé svým rozsahem: Nachází se na pozemcích o rozloze
› DOBŘÍŠ Zlatou medaili získalo město v 1.
ty. »Za město Dobříš děkuji všem, kteří se
na komunitním plánování sociálních služeb v dobříšském regionu podílejí. Na základě zjištěných potřeb občanů a společného úsilí účastníků procesu jsou určeny
oblasti, kterým je třeba věnovat zvýšenou
pozornost. Díky tomu vznikly služby nové,
zkvalitnily a rozšířily se služby stávající, nastartovala se úzká spolupráce mezi radnicí
a poskytovateli sociálních a souvisejících
služeb,« zdůraznila Mgr. Lenka Mašková,
projektová manažerka města Dobříše.
/sk/
ročníku soutěže Plánujme společně aneb
rozvoj sociálních služeb ve Středočeském
kraji. Do soutěže se přihlásila města z kraje,
která mají dokončený a schválený komunitní plán. Porota hodnotila kvalitu zpracování komunitních plánů sociálních služeb,
průběh plánování a jeho udržitelnost (pokračování v plánování a naplňování vytyčených priorit), způsoby zjišťování potřeb
obyvatel, spolupráci s poskytovateli sociálních a souvisejících služeb a veřejností,
politickou podporu města a další aspek-
FOTO: J. PAVLÁT
Cena za komunitní plán
Z ceny se těší Mgr. Lenka Mašková,
projektová manažerka města (zprava),
starosta Mgr. Jaroslav Melša a radní kraje
Mgr. Zuzana Jentschke Stöcklová.
FOTO: ARchIV
elektrotřídičů přibývá
Nový e-domek využívají od listopadu také
obyvatelé městä Napajedla.
4
MO12 04_05.indd 4
Osm e-domků za 540 tisíc korun letos zakoupila společnost ASEKOL pro sběrné
dvory ve Zlínském kraji. Speciální přístřešky slouží pro úschovu elektrozařízení před
nepříznivým počasím a krádežemi. Nejčastěji sbíranými spotřebiči jsou televize a počítačové monitory, kterých podle Gabriely
Setunské ze společnosti ASEKOL obyvatelé kraje odevzdali k recyklaci více než 100
tisíc kusů. Přičemž zájem o sběr, třídění
a recyklaci nadále stoupá. To byl také důvod, proč v říjnu ASEKOL ve spolupráci
s krajem vyhodnotil nejlepší obce a města
v elektrotřídění. V kategorii měst se nejvíce
snažili občané Brumova-Bylnice, kde každý v průměru odevzdal za druhé pololetí
2008 a první pololetí letošního roku 6,2 kg
elektroodpadu. Mezi obcemi si nejlépe
vedly Mistřice s průměrnými 7,6 kilogramu
na jednoho občana. Setunská ocenila, že
obyvatelé Zlínského kraje za první pololetí
odevzdali již 64 % objemu sběru loňského
roku.
/lm/
prosinec 2009
27.11.2009 9:05:02
Spektrum
Regionální rada Moravskoslezsko získala mezinárodní ocenění European Public
Sector Award (EPSA) 2009 za inovativní
a efektivní přístup k řízení ve veřejné správě. Souběžně uspěla i v testu transparentnosti, který uskutečnilo a jehož výsledky
zveřejnilo ministerstvo pro místní rozvoj.
»Naši schopnost efektivně vést a rozvíjet
své zaměstnance, kterou jako jedno z kritérií letos ocenila EPSA, potvrdilo již v říjnu 2008 získání mezinárodního standardu
Investors in People. V obou případech jsme
první organizací veřejné správy v ČR, která
toto ocenění získala,« uvedl David Sventek,
ředitel Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko. Druhý ročník soutěže evropských
organizací působících ve veřejném sektoru
byl vyhlášen 4. listopadu v Maastrichtu.
Kvality úřadu, které vedly k ocenění EPSA,
lze vidět také v každodenním styku a práci
s žadateli o dotace a jejich příjemci. Klienti
využívají výhod informačního servisu Dobrá rada, který zahrnuje konzultační a informační služby a je založen na spojení osobního přístupu a moderních informačních
technologií. S tím souvisí i výsledky testu
transparentnosti prostředí v oblasti strukturálních fondů, který provedl Národní orgán pro koordinaci Ministerstva pro místní
rozvoj ČR. Mezi 17 hodnocenými se web
Regionální rady Moravskoslezsko umístil
/on/
na nejvyšších příčkách.
FOTO: ARchIV
Úspěch moravskoslezska
v mezinárodní soutěži
Ocenění EPSA převzal v Maastrichtu
David Sventek, ředitel Úřadu Regionální
rady Moravskoslezsko (vpravo).
Busta slavnému rodáku
FOTO: ARchIV
›
Do letošní soutěže Zelená stuha ČR se zapojilo 13 obcí, které získaly Zelenou stuhu
v krajských kolech.
DOLNÍ ROVEŇ Na státní svátek 28. října si
v obci na Pardubicku přibližně 150 přítomných připomnělo tamního slavného rodáka
Františka Udržala. Součástí vzpomínkového aktu bylo i odhalení busty tohoto předního prvorepublikového politika. »František Udržal je největší politickou osobností
našeho kraje za posledních 150 let. Jako
významný politik a vlastenec vystupoval
už před první světovou válkou a stál u zrodu samostatného československého státu,«
řekl Roman Línek, náměstek hejtmana Pardubického kraje.
František Udržal se začal politicky angažovat v 90. letech 19. století. Nejprve se podílel na činnosti mladočeské strany, později
stranyagrární.PovznikusamostatnéhoČeskoslovenska byl 17 let poslancem a dva roky
senátorem. V letech 1921–1929 byl v řadě
vlád ministrem národní obrany, po čtyři
roky dokonce stál v čele dvou českosloven/sk/
ských vlád.
prosinec 2009
MO12 04_05.indd 5
Slavnostního vzpomínkového aktu na Františka Udržala se zúčastnili náměstek hejtmana
Roman Línek a starostka obce Iva Vinařová.
MO000777-1
Zelenou stuhu České republiky 2009 za péči
o zeleň, veřejná prostranství a krajinu si odnesla z celostátní soutěže obec Studenec
v okrese Semily. Ministerstvo životního prostředí jako garant soutěže podporuje ocenění
také finančně. Obec, která ji získá, smí v následujícím roce čerpat dotace z Programu
péče o krajinu. Zároveň může získat až 700
tisíc korun z nově vyhlášeného Programu
Státního fondu životního prostředí pro vítěze
Zelená stuha České republiky. Obci Studenec
je rovněž nabídnuta nominace do mezinárodní soutěže Entente Florale Europe – Evropská rozkvetlá sídla 2010 v kategorii vesnic. Na druhé příčce se umístila obec Horní
Krupá v okrese Havlíčkův Brod a na třetí obec
Librantice v okrese Hradec Králové.
Současně byly vyhlášeny výsledky celostátní soutěže Oranžová stuha České
republiky 2009, kterou garantuje ministerstvo zemědělství. »Vzorovou zemědělskou
obcí«, která klade důraz na partnerství
s místním zemědělským subjektem, se stala
obec Telecí v Pardubickém kraji. Získala nejen Oranžovou stuhu, ale i odměnu 800 tisíc
/sk/
korun.
FOTO: MILAN UdRŽAL
Stuhy
vesnicím
5
27.11.2009 9:05:07
Kauza
regulace, která občanovi už nic
nedá a firmě znepříjemní život
P
odle názoru výkonného ředitele České asociace odpadového hospodářství
JUDr. Ing. Petra Měchury ačkoliv se
věcně usměrňovaná cena stala u komunálních odpadů již anachronismem, finanční
ředitelství její dodržování s oblibou kontrolují a při zjištění sebemenší nesrovnalosti
velmi ráda udělují pokuty.
Karel Březina stojí v čele společnosti
SLUMEKO, s. r. o., jejímž stoprocentním
vlastníkem je město Kopřivnice. I z pozice
vedoucího sekce odpadového hospodářství
SVPS Karel Březina říká: »Nakládání s odpady bylo do věcně regulovaných cen zařazeno počátkem minulého desetiletí s několika
dalšími službami, které mají přímý dopad
do nákladů domácností, jako je nájemné,
vodné a stočné či teplo. Tehdy však v oblasti nakládání s odpady neexistovalo skutečné konkurenční prostředí, a proto věcně
usměrňované ceny měly ochránit občana
před monopolním chováním firem. Navíc
tu tenkrát ještě ani nebyl zákon o veřejných
zakázkách. Jenže mezitím na trh vstoupily
silné zahraniční firmy, takže vypíše-li nyní
kterákoliv obec výběrové řízení na odpady,
účastní se jej alespoň čtyři firmy. Konkurence zajišťuje nejnižší ceny na trhu (mnohdy
dumpingové a ne vždy nejvýhodnější),
a proto už není nutná další administrativní
regulace. Vždyť kontrola věcně usměrňované ceny trvá jeden až tři měsíce a zabere
spoustu času mnoha lidem z kontrolované
firmy. Spolu se závazkem několika posledních vlád snižovat administrativní zátěž
podnikatelů jsou to pro nás pádné argumenty, proč si myslíme, že vyřazení sběru,
přepravy, třídění a odstraňování komunálního odpadu z věcně usměrňovaných cen
by bylo správným krokem.«
je vítěz tendru monoPolistou?
Tvrzení ministerstva financí (viz box), že
v obcích svoz komunálního odpadu zpravidla zajišťuje jen jedna firma, která tam tak
získá monopolní postavení, je liché. Pokud
svozová firma dodávku své služby pro obec
řádně vysoutěžila a nabídla ji levnější a kvalitnější než konkurence, pak přece o »monopolu« vůbec nelze hovořit.
Jádro pudla možná spočívá v tom, že
Cenový výměr MF č. 01/2009 obsahu-
je položky, které nelze zahrnovat do výše
ceny za služby (například penále, poplatky,
vzniklá manka, odměny statutárních orgánů), ale firma se už nikde jinde nedozví,
z čeho se naopak cena za tyto služby skládat
má, a stane se »snadnou kořistí« kontrolorů. »Protože neexistuje žádný předepsaný
kalkulační vzorec, jako třeba u vodného,
může dojít ke sporným výkladům oprávněných a neoprávněných nákladů zařazených
do ceny,« poznamenává Karel Březina,
s tím, že SVPS o vyřazení odpadů z věcně
regulovaných cen usilovalo už před dvěma
lety spolu se senátorem Mgr. Milanem Burešem. Neúspěšně. Nyní podobnou iniciativu chystá ve spolupráci s ČAOH a s poslanci
Tomášem Úlehlou a Ing. Jiřím Krátkým.
Jak by se však takový krok promítl do peněženek občanů a do rozpočtů obcí? »Vůbec
Foto: archiv
Je to jenom »bouře ve sklenici vody«, nebo se nelibost
Sdružení veřejně prospěšných služeb (SVPS), stejně jako
České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) s institutem
věcně usměrňovaných cen v oblasti nakládání s odpady týká
opravdu závažného tématu?
Kopřivnické SLUMEKO zajišťuje i sběr,
svoz a dotřídění separovaného odpadu.
Ministerstvo financí ČR: Svozová firma má v obci monopolní postavení
ing. Jakub haas z oddělení komunikace MF Čr zaslal
odpovědi na otázky Moderní obce.
n Věcně usměrňovaná cena chrání občana před
monopolním chováním dodavatele služby. Proč
je nakládání s komunálním odpadem stále zařazeno do věcně usměrňovaných cen, když konkurence na trhu s těmito službami už je velká?
Položkou č. 8 části ii. výměru MF č. 01/2009, kterým
se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, je
do seznamu zboží, u něhož se uplatňují věcně usměrňované ceny, zařazen sběr, přeprava, třídění a odstraňování komunálního odpadu. takto regulované
ceny se uplatňují při sjednávání ceny této služby mezi
obcemi a dodavatelskými (svozovými) firmami, resp.
mezi svozovými firmami navzájem. Protože je v obcích tato služba poskytována zpravidla pouze jednou
dodavatelskou (svozovou) firmou, má tento dodavatel v určité dané obci monopolní postavení. i když
tedy na území Čr existuje řada firem poskytujících
tuto službu, zůstává její zařazení do seznamu zboží
s regulovanými cenami formou věcného usměrňování
vzhledem k postavení jednotlivých dodavatelů této
služby na trhu oprávněné.
Věcně usměrňovaná cena »usměrňuje« vztah
mezi občanem a dodavatelem služby. Místní
n
6
MO12 06_07.indd 6
poplatek za provoz systému shromažďování,
sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů obsahuje náklady obce
spojené se svozem a odstraňováním odpadu +
ostatní náklady obce. Tam, kde je tento poplatek zaveden, je pro občana dodavatelem služby
obec. Firma, provádějící odvoz odpadu, nemá
žádný právní vztah s občanem, pouze s obcí.
Proč jsou kontrolovány tyto firmy, nikoliv obce,
případně ostatní firmy dodávající obci služby,
které mohou mít vliv na druhou část výše uvedeného poplatku, tj. »ostatní náklady obce«?
věcně usměrňovaná cena za sběr, přepravu, třídění
a odstraňování komunálního odpadu, zařazená
do seznamu zboží s regulovanými cenami výměru
MF č. 01/2009, se netýká vztahu občan – dodavatel
služby. občan za tuto službu platí poplatek nebo
úhradu podle jiných právních předpisů, na které
se nevztahují cenové předpisy. obec může za tuto
službu stanovit podle § 10b zákona č. 565/1990 Sb.,
o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,
místní poplatek za provoz systému shromažďování,
sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování
komunálních odpadů nebo podle § 17a zákona
č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších
předpisů, poplatek za komunální odpad nebo vybírat
úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění,
využívání a odstraňování komunálních odpadů
od fyzických osob na základě smlouvy (§ 17 odst. 5
zákona o odpadech).
Jaká bývají nejčastěji zjištěna porušení v oblasti věcně usměrňovaných cen za sběr, třídění
a odstraňování komunálního odpadu při cenových kontrolách ze strany finančních ředitelství?
Nejčastěji jde zejména o tato kontrolní zjištění: Zahrnutí neoprávněných nákladů do cen (například režijních nákladů nad rámec oprávněných nákladů), dále
nákladů, které nesouvisely s komunálním odpadem,
duplicitních nákladů na rekultivace skládky, které byly
již zahrnuty v ročních provozních nákladech apod.
Kromě toho byly neoprávněně zahrnovány do uplatněných cen některé další neoprávněné náklady,
například pokuty, sociální pojištění k odměnám vyplaceným jednatelům, zdravotní pojištění k odměnám
vyplaceným jednatelům, náklady na reklamu a inzerci
související výhradně s jinou činností, odškodnění pracovního úrazu, zůstatková cena prodaného majetku
a cena prodaného materiálu, odpisy promlčených
a nedobytných pohledávek atd. Do propočtu ceny
bývá někdy také započten vyšší než skutečně evidovaný počet sběrných nádob.
n
prosinec 2009
27.11.2009 9:06:11
Foto: archiv
Foto: archiv
Foto: archiv
Kauza
Ing. Jaroslav Mynář, předseda SVPS,
ředitel společnosti Technické služby VM,
která ve Velkém Meziříčí zajišťuje technické a komunální služby: Zdá se nám,
že regulace v oblasti sběru a svozu
komunálních odpadů ztrácí opodstatnění, především kvůli tomu, že smluvními
stranami již není jako dříve svozová firma
a občan, ale svozová firma a obec.
Poslanec Tomáš Úlehla: Občané a obce
nesmějí mít pocit, že za něco platí zbytečně, nepřiměřeně či dokonce neoprávněně. Naopak »odpadářský servis« může
být dokonalý pouze tehdy, není-li jeho
provozovatel limitován nedostatkem provozních prostředků a nezájmem veřejné
podpory – a také zbytečnými administrativními překážkami.
Karel Březina, vedoucí sekce odpadového
hospodářství SVPS, ředitel kopřivnické
společnosti SLUMEKO: Kontrola věcně
usměrňované ceny trvá jeden až tři
měsíce a v kontrolované firmě plně vytíží
mnoho lidí. Všechny poslední vlády tvrdily, že sníží administrativní zátěž podnikatelů. I proto by nakládání s odpady mělo
být z věcně usměrňovaných cen vyjmuto.
nijak,« tvrdí Karel Březina. »Regulace řeší
oprávněnost nákladů, nikoliv jejich výši.
Nejvýhodnější cenu za nakládání s odpady
určí jen konkurenční prostředí, například
při výběrovém řízení podle zákona o veřejných zakázkách. JUDr. Ing. Petr Měchura
doplňuje: »U komunálního odpadu cenu
pro spotřebitele určují nikoliv odpadářské
společnosti, nýbrž sama obec svojí vyhláškou, a to často i bez ohledu na cenu vysoutěženou ve veřejných soutěžích. Určitá rizika by proto možná byla tam, kde by nastalo
určité zdeformování ceny kvůli úmyslnému
vytvoření nějakého umělého monopolu ve svozu komunálního odpadu v dané
obci, pokud se tam v souladu se zákonem
nemusí konat výběrové řízení a zastupitelé takový postup schválí. Ale i zde by šlo
o spíše teoretické riziko, neboť ani v těchto
případech případné nadměrné zisky v ko-
nečném účtování nepřipadnou odpadářské
firmě vlastněné obcí, ale vrátí se občanům
snížením ceny nějaké jiné komunální služby obce, za niž občan též platí.«
Předseda SVPS Ing. Jaroslav Mynář shrnuje: »Případné vyjmutí sběru a svozu komunálních odpadů by pro město a jeho
občany neznamenalo změnu cen těchto
služeb. Technickým službám by to však přineslo zrušení každoročně složitých výpočtů
kalkulačních cen a omezilo jejich zbytečné
kontroly finančním ředitelstvím.«
které jsou jim a jejich občanům poskytovány, platit pouze tolik, kolik odpovídá ekonomickým nákladům plus přiměřenému
zisku dodavatele. A to nelze zjistit jinak než
z rozúčtování ceny za poskytnuté služby.
S tím, jak jsou nyní obecní rozpočty stále
napjatější, zájem obcí pohlídat si, neplatí-li
za něco zbytečně, určitě poroste.
Zajisté však lze souhlasit s tvrzením SVPS
a ČAOH, že v konkurečním prostředí (nejen) odpadářského trhu by bylo mnohem
efektivnější, kdyby se stát místo bazírování
na zanedbatelných, leckdy navíc sporných
pochybeních spíše administrativního rázu,
více soustředil na přípravu a průběh výběrových řízení. Jsou-li zmanipulována, pak
právě tam nejvíce unikají peníze obcí i san
motných občanů.
obce si ceny Pohlídají
I kdyby však iniciativa ČAOH a SVPS byla
nakonec úspěšná, detailnímu rozúčtovávání cen za poskytované služby se odpadářské firmy ani potom nevyhnou. Mají-li totiž
obce s péčí řádného hospodáře nakládat
s veřejnými prostředky, měly by za služby,
ivan ryšavý
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec
na 12 měsíců za cenu 1176 Kč (včetně DPH)
Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno.
ADRESA
KÓD:
2507
OBJEDNAVATELE:
ZPŮSOB
PLATBY:
FAKTURA
PLATEBNÍ KARTA
SIPO
NÁZEV ORGANIZACE:
SLOŽENKA
spoj. č.
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
TITUL:
ÚDAJE
ULICE , Č. P.:
OBEC:
PSČ:
PROFESE:
PRO FAKTURACI:
IČ:
DIČ:
Č. ÚČTU:
ADRESA
PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)
NÁZEV ORGANIZACE:
VYPLŇTE
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
KONTAKT:
TITUL:
ULICE , Č. P.:
OBEC:
Vyplněný lístek odešlete na adresu:
ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7.
Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022,
prosinec
2009
internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz/mo
MO12 06_07.indd 7
PSČ:
RAZÍTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu,
analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků.
Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO NE
7
27.11.2009 9:06:15
EkONOmIkA
Hospodaření obcí a krajů
v roce 2009
Státní rozpočet skončil své hospodaření za první pololetí
letošního roku schodkem ve výši 68 miliard korun. Ve stejném
období roku 2008 činil jeho deficit »pouze« necelých 6 miliard korun. Územní samosprávy, především obce a kraje, však
dosáhly i ve zhoršených ekonomických podmínkách přebytku
– necelých 29 miliard. Je to sice o téměř 10 miliard méně než
ve stejném období roku 2008, i přesto je to ale dobrý výsledek.
Přebytek obecních rozpočtů činil 10,5 miliardy korun – 8 %
dosažených celkových příjmů, v případě krajů 16,3 miliardy
korun – téměř jednu pětinu jejich celkových příjmů.
T
ento výsledek ovlivnila nejen úsporná
hospodaření územních samospráv
(ÚS), ale především to, že obce a kraje
mají větší manévrovací prostor ve struktuře výdajů. Jinak řečeno, podíl povinných
(závazných) výdajů na celkových je u nich
nižší. Navíc, objem dotací územním samosprávám stanovený ve schváleném státním
rozpočtu je závazný. Týká se to především
neinvestičních dotací, které převažují, a tak
je obce a kraje dostaly – bez ohledu na vývoj
příjmů státního rozpočtu.
NEJRYCHLEJI ROSTLY DOTACE
Celkové příjmy ÚS se v 1. pololetí zvýšily
ve srovnání se stejným obdobím loňského
roku o 1,4 %, což je patrně nejnižší růst jejich příjmů od roku 1993. V jejich rámci vykázaly daňové příjmy pokles o 5,7 %, ještě
více se snížily kapitálové příjmy – o téměř
13 %. Nejrychleji rostoucí příjmovou položkou byly dotace – přírůstek činil 10 % loňské skutečnosti.
Celkové příjmy (a výdaje) územních samospráv nezahrnují výsledky hospodaření
Brna za 2. čtvrtletí, které byly ministerstvu
financí z technických důvodů předány pozdě. Podle odhadů jde o přibližně 3 miliardy
korun na straně příjmů a výdajů. Po započtení chybějících příjmů a výdajů dosahuje
růst příjmů v 1. pololetí ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku ve výši
2,8 % a u výdajů dokonce 9 %. Bohužel ministerstvo financí zveřejnilo odhad jen pro
celkové příjmy a výdaje, nikoli pro jejich
strukturu. Všechny dále uváděné údaje byly
ve skutečnosti o něco vyšší.
Dynamika výdajů dosáhla v uvedeném
období více než 7 % (bez Brna) a byla vyšší než v případě příjmů. Kapitálové výdaje
se meziročně zvýšily o téměř 20 %, zatímco běžné pouze o necelých 5 %. V důsledku toho podíl kapitálových výdajů na celkových vzrostl z 16,5 % v 1. pololetí 2008
na 18,4 % v polovině letošního roku.
Kvůli rozdílné dynamice jednotlivých příjmových položek se podíl daňových příjmů
na celkových příjmech územních samo-
8
MO12 08_09.indd 8
správ v uvedeném období snížil – z více než
47 % na 44 %. Opačný trend vykázaly dotace,
jejichž váha vzrostla z necelých 43 % na více
než 46 %. Dotace se tak staly nejvýznamnějším zdrojem růstu celkových příjmů ÚS.
Kupodivu se snížila i váha příjmů z prodeje
majetku, takže v 1. pololetí jednotky územní samosprávy jako celek nekompenzovaly
nižší dynamiku daňových příjmů zvýšenou
intenzitou prodeje majetku.
Vývoj struktury příjmů územních rozpočtů v 1. pololetí let 2007 až 2009 ukazuje
graf. Je z něj patrně, že pokles váhy daňových příjmů se neobjevil až v roce 2009 jako
důsledek velmi nízkého růstu celkových
příjmů, ale minimálně již o rok dříve. Přinejmenším to platí o prvních šesti měsících
roku. Opačný trend nalezneme u dotací.
Postupné zvyšování jejich váhy rovněž není
záležitostí jen ekonomickou recesí postiženého roku 2009. Avšak poprvé v pololetí
tohoto roku podíl dotací na celkových příjmech územní samosprávy převýšil podíl
daňových výnosů.
Pro srovnání: V 1. polovině roku 2008 se
celkové příjmy územní samosprávy meziročně zvýšily o téměř 14 %, zato výdaje
o pouhá necelá 2 %. Při relativně rychlém
růstu celkových příjmů v první polovině
roku 2008 ve srovnání se stejným obdobím
roku 2007 se však snížil podíl kapitálových
výdajů na celkových výdajích. Saldo rozpočtů územních samospráv v první polovině roku 2009 bylo dokonce vyšší než
ve stejném období roku 2007. Objem kapitálových příjmů v první polovině letošního
roku se sice snížil, »na vině« jsou spíše vysoké výnosy z prodeje majetku v první polovině roku 2008. Kapitálové příjmy byly letos
o 15 % vyšší než ve stejném období před
dvěma lety.
Jedinou položkou, jejíž výše nedosáhla
v roce 2009 ani úrovně roku 2007, jsou daňové výnosy a v jejich rámci zejména výnos
daně z příjmů fyzických osob. Ve výsledcích
za letošek se odrážejí i důsledky jednoho
z opatření Národního protikrizového plánu, které umožňuje fyzickým osobám s příjmy z podnikání a podnikatelům s méně
než pěti zaměstnanci požádat o zproštění
povinnosti platit zálohy na daň z příjmů.
Výsledkem je sice snížení letošních daňových příjmů, ale tyto peníze by měly být
uhrazeny v roce následujícím. Zejména
v rozpočtech obcí se tak objeví.
VÝVOJ ZADLUŽENOSTI
Dluh územních samospráv se k 30. 6. 2009
ve srovnání se stavem ke konci roku 2008
snížil téměř o 2 %. V případě obcí se ve stejném období snížil o 3,4 miliardy korun, dluh
krajů vzrostl o 1,7 miliardy korun. Avšak
ve srovnání s 1. pololetím roku 2008 se dluh
zvýšil, i když jen nepatrně (0,3 miliardy korun). V 1. pololetí roku 2009 se meziročně
zvýšil i stav finančních prostředků územních samospráv na bankovních účtech,
i když mnohem méně než v předchozích
obdobích. Letos přibylo ÚS na bankovních
účtech 2,3 miliardy korun, rok před tím 29
miliard korun. I tak byl objem peněžních
prostředků na bankovních účtech vyšší než
celkový dluh ÚS. Rozdíl činil 15,2 miliardy
korun.
Výsledky rozpočtového hospodaření naznačují, že kraje a obce se s následky ekonomické recese dosud vyrovnaly poměrně
dobře. Nezastavily projekty (téměř jednu
Tab. 1 Vývoj územních rozpočtů v prvním pololetí 2009
(v mld. Kč)
Příjmy celkem
– daňové příjmy
– nedaňové příjmy
– kapitálové příjmy
– přijaté transfery
Výdaje celkem
– běžné výdaje
– kapitálové výdaje
podíl kap. výdajů (%)
Saldo
30. 6. 2007
182,6
93,6
13,1
5,4
70,5
166,4
135,4
29,1
17,5
16,1
30. 6. 2008
207,6
98,5
13,6
7,1
88,5
169,5
141,5
28,0
16,5
38,1
30. 6. 2009
210,4
92,8
14,2
6,2
97,3
181,8
148,3
33,4
18,4
28,6
růst 2008 ( %) růst 2009 (%)
13,7
1,4
5,2
–5,7
3,8
4,4
31,0
–12,5
25,5
10,0
1,8
7,3
4,5
4,8
–3,8
19,6
Pozn.: Údaje nezahrnují příjmy a výdaje Brna ve 2. čtvrtletí 2009
prosinec 2009
27.11.2009 9:07:22
EkONOmIkA
Tab. 2 Odhad rozpočtů územních samospráv (mld. Kč)
Příjmy celkem
– daňové příjmy
– nedaňové příjmy
– kapitálové příjmy
– přijaté transfery
Výdaje celkem
– běžné výdaje
– kapitálové výdaje
Saldo
30. 6. 2008
207,6
98,5
13,6
7,1
88,5
169,5
141,5
28,0
38,1
2008
396,9
204,2
29,5
16,3
146,9
381,8
288,4
93,5
15,0
30. 6. 2009
210,4
92,8
14,2
6,2
97,3
181,8
148,3
33,4
28, 6
odhad 2009
399,1
192,5
30,8
14,2
16 1,5
414,1
302,3
111,8
–15,0
Struktura příjmů územních samospráv (v %)
60
2007
2008
50
2009
40
30
20
10
0
Daňové příjmy
Nedaňové příjmy
Kapitálové příjmy
Přijaté transfery
ZDROJ: ZPRÁVA O PLNĚNÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU ZA 1. POLOLETÍ 2009, MF ČR, PROPOČTY CCB-CZECH CREDIT BUREAU
pětinu výdajů použily na výdaje kapitálové), nevyprodávaly majetek, aby si obstaraly dodatečné peněžní prostředky, nezvýšily podstatně dluh. Obce a kraje dokázaly
i v tomto období zvýšit zůstatky peněžních
prostředků na bankovních účtech. To vše
dokládá, že jednotky územních rozpočtů
umějí přizpůsobit své výdaje aktuální úrovni příjmů.
Ani bankovní sektor nepovažoval zejména obce a kraje v tomto období za rizikového partnera. Objem poskytnutých úvěrů se
minimálně od března letošního roku zvyšoval. Růst objemu úvěrů územním samosprávám pokračoval i v září (v posledním
měsíci, za který jsou údaje dostupné).
JAkÝ BUDE kONEC ROkU?
Jak by mohl vypadat obrázek o rozpočtech
územních samospráv na konci letošního
roku? Při odhadech aplikujeme stejné relace hlavních příjmových a výdajových položek v 1. pololetí roku 2008 a celoročních
údajů i na rok 2009. Výsledek uvádí tab. 2.
Za výše uvedených předpokladů by se
celkové příjmy územních samospráv v roce
2009 ve srovnání s předchozím rokem
zvýšily o 0,6 %, výdaje o 8,4 %. Saldo jejich
rozpočtů by se z loňského přebytku ve výši
15 miliard obrátilo ve schodek ve stejném
rozsahu. Daňové příjmy by se snížily méně,
n
než se očekávalo.
VĚRA kAmENÍČkOVÁ
CCB-Czech Credit Bureau, a. s.
MO000944
prosinec 2009
MO12 08_09.indd 9
9
27.11.2009 9:07:30
ekoNomika
zimní údržba chodníků?
praha 6 má vlastní recept
N
a zimní údržbu komunikací pro
pěší česká metropole dosud ročně vynakládala okolo 135 mil. Kč
a – stejně jako jiné obce – spoléhala na to,
že sníh a námrazu z většiny chodníků odstraní majitelé přilehlých nemovitostí. Tzv.
chodníková novela zákona č. 13/1997 Sb.,
o pozemních komunikacích, která nabyla
účinnosti letošního 16. dubna, však nově
přenáší odpovědnost za škody vzniklé v důsledku vad ve schůdnosti chodníku z majitelů přilehlých nemovitostí na vlastníky
chodníků samotných. Pro hlavní město to
znamená, že by mu náklady na zimní údržbu chodníků vzrostly o miliardu korun.
Jenže zaručit včasný úklid sněhu z více než
tisícovky hektarů chodníků ve svém vlastnictví není s to ani »bohatá« Praha. Zvolila
proto «jednodušší« (a levnější) cestu. »Navýšili jsme pojistné plnění ze současných
pěti milionů na desetinásobek,« informoval
tiskový mluvčí pražského magistrátu Jiří
Wolf. »Z této částky se bude platit odškodné
lidem, kteří kvůli sněhové nadílce na neuklizeném chodníku uklouznou a zraní se.«
sNěhová pohotovost začíNá
MČ Praha 6 má na 100 tisíc obyvatel a tamní
radnici není lhostejné, po jak udržovaných
chodnících se budou během zimy přemisťovat pěšky. Starosta Mgr. Tomáš Chalupa
proto už na jaře pověřil radního Bc. Jana Zárubu, který mj. zodpovídá za čistotu, životní
prostředí a veřejný pořádek, najít úsporné,
avšak zároveň účinné řešení. Výsledkem je
v podmínkách ČR zcela ojedinělý projekt,
který byl pod názvem Sněhová pohotovost
představen počátkem listopadu.
Prostřednictvím agentury si radnice najímá 700 brigádníků, kteří od 15. 11. 2009 až
do 31. 3. 2010 budou držet »sněhovou pohotovost«. Každý z nich má povinnost při
Do projektu se lze přihlásit i na průběžně aktualizovaných internetových
stránkách www.snehovapohotovost.cz.
sněžení na přiděleném úseku v délce 400
metrů udržovat schůdný pruh o šířce alespoň 1,2 m. Brigádníci by tak měli zabezpečit zimní údržbu 280 délkových kilometrů
chodníků, úklid zbývajících chodníků, zejména těch, které vyhláška č. 39/1997 Sb. hl.
m. Prahy, o schůdnosti místních komunikací, zařazuje do 1. pořadí důležitosti, bude
zajišťovat příspěvková organizace Technická správa komunikací hl. m. Prahy.
zájem předčil očekáváNí
Najatí pracovníci si mohou k úklidu vybrat
úseky v blízkosti svého bydliště. Na nich
také je, zda se rozhodnou držet pohotovost
celou zimní sezonu, či třeba jen dva měsíce. Musí však počítat s tím, že kvalitu jejich
práce bude kontrolovat nejen radnice, nýbrž také sami občané. Koneckonců právě
MČ Praha 6 je u nás průkopníkem projektu
Lokální MMS-ing, který lidem umožňuje
prostřednictvím MMS operativně upozorňovat radnici na nepořádek a různé nešvary v ulicích – a nově tedy i na chodník,
na němž zůstala nevítaná sněhová nadílka.
Radní Bc. Jan Záruba je pevně rozhodnut se
s každým ledabylým pracovníkem Sněhové
pohotovosti okamžitě rozloučit.
Budou však občané mít zájem zapojit
se do Sněhové pohotovosti? Kladný ohlas
možná překvapil i samotnou radnici. Bc.
Jan Záruba totiž ještě počátkem listopadu
Projekt Sněhová pohotovost v Městské části Praha 6
Projekt (s vlastním logem – viz vpravo nahoře) zahrne zhruba 280 km chodníků, o něž se bude starat
na 700 pracovníků najatých agenturou, přičemž každý pracovník se bude starat o úsek v délce 400 m.
n Pracovníkovi měsíčně náleží 2000 Kč hrubého + 500 Kč hrubého za každý odpracovaný sněžný den.
n Území MČ bude rozděleno do 20 okrsků po 35 pracovnících; okrsky budou disponovat nářadím a bude se
do nich přivážet posypový materiál.
n Podle Českého hydrometeorologického ústavu na území MČ Praha 6 průměrný roční počet dnů se sněžením (sněžných dnů) činí 31,7.
n Za případné úrazy i na chodnících, o něž se budou starat pracovníci Sněhové pohotovosti, bude nadále
odpovídat Hlavní město Praha jako vlastník chodníku.
n
ZDroJ: ZDroJ: MČ PraHa 6
10
MO12 10.indd 10
Foto: arcHiv
Zhruba 378 délkových kilometrů chodníků o ploše přibližně
sto hektarů na území Městské části (MČ) Praha 6 patří Hlavnímu městu Praha. Kdyby městská část chtěla převzít odpovědnost za jejich zimní údržbu a zvolila k tomu klasické strojové
čištění, stálo by ji to asi 200 milionů korun. Proto se rozhodla
postupovat jinak.
»Generálka« Sněhové pohotovosti 12. listopadu na Vítězném náměstí, kam radnice
dala navézt osm kubíků sněhu, se jako
náborová a propagační akce osvědčila.
opatrně naznačoval, že nepřihlásí-li se dost
zájemců z řad obyvatel Prahy 6, budou k zapojení do projektu vybídnuti i ostatní Pražané. Ale už ve druhé polovině listopadu,
kdy v metropoli ještě žádný sníh nenapadl, bylo podle tiskového mluvčího městské
části Martina Šalka závazně zamluveno 70
procent všech čtyřsetmetrových úseků.
Nejnověji se lze o konkrétní úsek přihlásit
i na internetové adrese www.snehovapohotovost.cz, kde jsou i podrobné a stále aktualizované informace o celém projektu.
slušNá fiNaNčNí odměNa láká
Pracovník Sněhové pohotovosti za každý
měsíc, po který bude připraven k okamžitému nástupu na úklid chodníků, obdrží
2000 Kč hrubého – ať už sníh napadne, či
nikoliv. Podmínkou je, aby během tohoto
měsíce nepromeškal ani jeden z vyhlášených »sněhových dnů« a z chodníku sníh či
námrazu skutečně včas a řádně odstranil.
A co víc: Za každý »sněžný den«, kdy bude
muset vzít do ruky hráblo, získá dalších
500 Kč hrubého! Zájem o slušný přivýdělek
projevují nejrůznější kategorie obyvatel –
od studentů až po důchodce.
Radnice vytvořila dvě desítky okrsků, vždy
po 35 brigádnících, jimž bude v rozumném
dosahu (městská část si k tomu pronajímá
i garáže, sklepy apod.) k dispozici potřebné
nářadí. Do okrsků se také bude z centrálního skladu navážet posypový materiál. Institut okrsků kromě toho zjednoduší a zpřehlední kontrolu kvality úklidu.
Radní Bc. Jan Záruba od projektu očekává, že by zimní úklid chodníků v MČ Praha 6
mohl zlevnit na asi 45 mil. Kč. »I když k tomu
přidáme strojové čištění na pětině území městské části v nejfrekventovanějších
oblastech, ušetříme tři čtvrtiny nákladů,«
dodává radní a slibuje, že ve srovnání s minulými roky se nerozšíří počet cest, které se
n
v zimě neudržují.
ivaN ryšavý
prosinec 2009
27.11.2009 9:08:38
Foto: archiv
TiTul
popisek
prosinec 2009
MO12 11.indd 1
1
27.11.2009 10:14:55
INfORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOgIE
Cykloportál zatraktivní region
Málokterý region má tak hustou síť cyklotras a cyklostezek
jako Jihomoravský kraj. Proto se před dvěma lety pustil do budování cykloportálu, který by na jeho trasy přivábil další milovníky cykloturistiky a poskytl jim k tomu komplexní informace o atraktivitách na celém území a službách pro ně.
P
rojekt nazvaný Portál cykloturistiky
Jihomoravského kraje v návaznosti na Dolní Rakousko zvládl krajský
úřad uskutečnit od dubna do října 2007. Už
zpočátku bylo jasné, že portál bude mít dvě
cílové skupiny. Pro neveřejnou část jsou to
města a obce regionu, zájmová sdružení,
pracovní skupiny pro koordinaci rozvoje
cyklistické dopravy či projektanti cyklotras.
Výsledky projektu mohou
sloužit také k přehledu
financování a realizace
cyklostezek.
pro cyklisty, tak pro analytické úlohy, jako je
plánování rozvoje sítě cyklotras a zajištění
financování údržby cyklotras i doprovodné
infrastruktury (značení, infotabule, odpočinková místa). Experti rovněž studují, jak
byl vytvořen redakční systém pro plnění
informací a komunikaci s obcemi a organizacemi, zabývajícími se cykloturistikou.
Na tvorbě obsahu se podílí stovka partnerů.
Sběr a vkládání informací o cyklotrasách
jsou dílem hlavně Klubu českých turistů
a Nadace Partnerství, informace o tematických výletech, otvírání cyklostezek apod.
vkládají obce, informacemi o akcích z oblasti cykloturistiky přispívají na portál turistická informační centra atd.
PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE
Velký zájem projevila rakouská strana
a Trnavský samosprávný kraj, s nímž už Jihomoravský kraj zahájil společný projekt
v rámci Operačního programu Přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká
republika. »Projekt nám umožní pro příští
sezonu zejména nový způsob aktualizace
dat, zavedení rubriky Tipů a rad pro cykloturisty, vytvoření prostředí pro rubriku Tipů
na výlety s propojením na vlastní mapu
ve vyhledávací části portálu, možnost stáhnutí dat cyklotras do GPS, vyhodnocení pohybu cyklistů na cyklotrasách pomocí automatických sčítačů s přenosem technologií
GMS,« vypočítává Jaroslav Keprt.
Součástí projektu je i logo cykloturistiky
v Jihomoravském kraji, provázející veškeré
prezentační materiály typu leták o cykloturistice, informační průvodce cykloturistiky
kraje s vloženou mapou 1:200 000 či brožura
cykloturistiky v kraji s popisem vybraných
cyklotras, jejich profilu a fotografií. Výstupem projektu bylo i propagační CD.
METODIKA I PRO OSTATNÍ
»V průběhu projektu jsme zpracovali jednotnou metodiku pro vytvoření sítě cyklotras a metodiku sběru dat týkajících se
cyklotras a doprovodné infrastruktury, jako
je druh povrchu, stavební stav, náročnost,
informační tabule či odpočívky,« uvádí
Ing. Jaroslav Keprt, který měl na starosti
koordinaci projektu. »Ve spolupráci s Cen-
ILUSTRAČNÍ FOTO: ONDŘEJ BESPERÁT
VÍKEND ZAČÍNÁ PÁTKEM
Cílovou skupinu veřejné části představují informační turistická centra v regionu,
sportovní kluby, cestovní kanceláře a samozřejmě široká veřejnost a zahraniční turisté.
Nejčetnější návštěvy zaznamenává portál
v sezoně vždy během pátečního odpoledne, takže zjevně slouží lidem k plánování
aktuálního víkendového cyklovýletu. Portál
je přístupný pro veřejnost na adrese www.
cyklo-jizni-morava.cz a je současně provázaný s turistickým portálem Jižní Morava
(www.jizni-morava.cz). Součástí projektu bylo i zřízení 14 informačních kiosků.
Po dohodě s krajem zajišťují jejich obsluhu
obce, v nichž byly umístěny. Kiosky umožňují i tisk vygenerované mapy včetně profilu cyklotrasy a itineráře za poplatek.
Informatiky ovšem zajímají i další součásti projektu. V prvé řadě je to datový model, vytvoření geografické sítě cyklotras,
která je vhodná jak pro vyhledávání trasy
pro cykloturisty ve vazbě na informace cestovního ruchu, atraktivity regionu, ubytování, koupaliště, cykloservisy či další služby
trem dopravního výzkumu byla nabídnuta
i dalším krajům a využily ji Plzeňský, Středočeský a Jihočeský.«
V době svého vzniku byl projekt jedinečný a v takovém rozsahu nebyl nikde žádný
jiný uskutečněn. Mnohé jeho výstupy jsou
použitelné i jinde. Tu část cykloportálu,
která řeší vyhledávání trasy včetně doprovodných informací, převzaly do svých turistických portálů Karlovarský a Plzeňský
kraj. Způsob publikování mapových podkladů po ověření na cykloportálu Jihomoravského kraje použila dodavatelská firma
také pro cykloportál Karlovarského kraje
i do aplikací v oblasti sběru a publikování
dopravních informací.
Cykloportál Jihomoravského kraje vábí do regionu další milovníky aktivní dovolené
v sedle jízdního kola.
12
MO12 12_13.indd 12
NEJEN CENA ZA INOVACI
V souvislosti s projektem se kraji dostalo i několik významných ocenění. Vedle
ocenění Asociací cestovních kanceláří ČR
v rámci soutěže Grand Prix Regiontour 2008
za komplexní propagační materiál na téma
Cykloturistika jižní Moravy je to evropská
známka BYPAD, udělovaná Ministerstvem
dopravy ČR a Státním fondem dopravní infrastruktury za ochotu politiků a úředníků
naslouchat možnostem podpory cyklistiky.
Naposledy pak Cena Ministerstva vnitra ČR
za inovaci ve veřejné správě za rok 2008.
A které ze získaných zkušeností lze doporučit případným dalším zájemcům o podobné řešení? »Určitě je důležité využít metodiku sběru dat a datový model aplikace,
který je již v praxi odzkoušen, a přizpůsobit
jej na vlastní specifické podmínky,« říká
Jaroslav Keprt a dodává: »Výsledky projektu mohou být podkladem pro přípravu,
projednání tvorby koncepčních materiálů
o cykloturistice. Slouží také k přehledu fin
nancování a realizace cyklostezek.«
JAROSLAV WINTER
prosinec 2009
27.11.2009 9:11:01
INfORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOgIE
E-learning: Kterak
si udržet odbornost
Studovat v libovolném čase a místě podle své potřeby umožňuje e-learningová forma vzdělávání. Této její přednosti využil Magistrát města Děčín k vytvoření vlastního vzdělávacího
portálu pro udržování odbornosti zaměstnankyň, které jsou
dlouhodobě na mateřské či rodičovské dovolené.
J
ak vysvětluje Eva Tomášková, vedoucí oddělení personálního a mzdového
Magistrátu města Děčín, myšlenka
vytvořit vlastní vzdělávací portál vznikla
při jednání s firmou Rentel a. s. Praha, se
kterou město spolupracovalo při vzdělávání svých zaměstnanců. »Kromě toho, že
by nám portál umožňoval lépe plnit zákonnou povinnost vyplývající ze zákona
č. 312/2002 Sb., o úřednících územních
samosprávných celků, chtěli jsme s jeho
pomocí rozšířit vzdělávání pro ženy na mateřské a rodičovské dovolené,« dodává Eva
Tomášková. »Cílem bylo usnadnit adaptaci
zaměstnanců, neboť zaměstnavatel neztratí ani během tří dlouhých let kontakt
s mladými maminkami. Ženy na mateřské
a rodičovské dovolené, zvláště v posledních
dvou letech, začnou hledat informace, obnovovat si znalosti a odbornost, zvýší si sebevědomí a nemají takové obavy z návratu
zpět do práce.«
Pro úspěch každého takového projektu je důležitý přístup vedení organizace
i zaměstnanců, kterých se týká. Ze strany
vedení města byl projekt podpořen tím,
že zaměstnanci mají bezplatný přístup
do vzdělávacího portálu, v případě potřeby
je možné si zapůjčit i PC a datovou kartu
pro připojení na internet – což však dosud
využila jen jedna žena. Motivací je i skutečnost, že zaměstnanci, kteří si takto udržují
odbornost, mají šanci vrátit se zpět na původní pracovní místo.
KURZY PRO CELÉ RODINY
Před zahájením této formy vzdělávání byli
zaměstnanci magistrátu proškoleni v užívání vzdělávacího portálu. Pro běžného
uživatele výpočetní techniky to není nijak
náročné: Stačí maximálně hodina včetně
celého provedení vzděláváním. Nadále je
v tom každý nový zaměstnanec při nástupu
do práce proškolen personalistkou, která
zajišťuje agendu vzdělávání. Při nástupu
na mateřskou dovolenou dostává pak každá zaměstnankyně »desatero vzdělávání
na mateřskou dovolenou« s nejdůležitějšími informacemi ke vzdělávání a k dalšímu
kontaktu s magistrátem.
»Prvotní nabídku kurzů, které pro nás
vytváří společnost Rentel, jsme na základě průzkumu potřeb vzdělávání postupně
rozšířili na dvojnásobek. Nyní je to 42 kurzů
různého zaměření, například vstupní vzdělávání, vzdělávání pro vedoucí úředníky,
kurzy ke splnění zákonných povinností –
prosinec 2009
MO12 12_13.indd 13
E-learningové vzdělávání chceme obohatit ještě
o téma adaptace nových
i stávajících zaměstnanců
a o zvláštní program jen
pro ženy na mateřské a rodičovské dovolené. Přístup na portál umožníme
i obcím v našem správním
obvodu.
BOZP, řidiči referentských vozidel, IT kurzy
apod.,« uvádí Eva Tomášková.
Od května 2008 do září 2009 se prostřednictvím děčínského vzdělávacího portálu
připravovalo k bezproblémovému návratu
na děčínský magistrát 27 žen, které absolvovaly dohromady 110 kursů zakončených
testováním. Od ledna 2009 byl portál v plném rozsahu zpřístupněn také zastupitelům města, zaměstnancům, kteří jsou
v dlouhodobé pracovní neschopnosti, a rodinným příslušníkům zaměstnanců. Využilo toho sedm rodinných příslušníků včetně
dětí, kteří absolvovali s testem 57 kurzů. Šlo
například o informační technologie, český jazyk pro úředníky, kurz Evropská unie,
Schengenský prostor a Česká republika,
diskriminace, rovné příležitosti žen a mužů,
základy společenského chování.
NABÍDKA SE ROZŠIŘUJE
»Ve vzdělávání úspěšně pokračujeme, třebaže jsme se zpočátku setkali i s nesouhlasným přístupem některých zaměstnanců
magistrátu. S tím jsme však už dopředu počítali, neboť ne vždy jsou změny v zaběhnutých zvyklostech souhlasně přijímány
všemi najednou,« uzavírá Eva Tomášková
a dodává: »Do budoucna chceme obohatit e-learningové vzdělávání ještě o téma
adaptace nových i stávajících zaměstnanců
a o zvláštní program jen pro ženy na mateřské a rodičovské dovolené. Přístup na náš
vzdělávací portál bychom chtěli rozšířit
i pro příspěvkové organizace zřízené městem Děčín a také pro obce v jeho správním
n
obvodu.«
JAROSLAV WINTER
Veřejná správa
a internet /38
M
nožící se případy infekce virem
Pandemic (H1N1) 2009 znamenají, že tzv. prasečí chřipka
se chtě nechtě stává jedním z důležitých
témat i pro veřejnou správu. Na Pandemickém webovém portálu http://pandemie.mzcr.cz/, který provozuje ministerstvo zdravotnictví, jsou o ní důležité
informace.
Na úvodní stránce portálu si můžete přečíst základní informace o tom,
k čemu slouží, co všechno se na něm dozvíte a jak jej lze používat. Rovněž je tam
obrázky doplněný seznam základních
pokynů, jak se v době pandemie chřipky
chovat.
Základní navigace v informacích
na portálu je prostřednictvím menu v levé části obrazovky. V sekci Informace pro
veřejnost zjistíte, jak předcházet chřipkovému onemocnění, jak se léčit, když
už chřipku dostanete, jaké používat léky,
případně jak postupovat, jestliže cestujete do zahraničí v době epidemie. V sekci Informace pro zdravotníky najdete
přehled vakcinačních center, případně
pandemické plány.
V sekci Informace pro veřejnou správu
toho však, bohužel, mnoho nenajdete.
Alespoň v době přípravy tohoto textu se
tam nacházely pouze informace pro neziskové organizace a tzv. check-list pro
zdravotnické zařízení.
V sekci Sezonní chřipka jsou umístěny
obecné informace o epidemii chřipky.
V poslední sekci Kontakty nepřehlédněte několik důležitých e-mailových
kontaktů, které můžete použít pro svůj
případný dotaz. Jsou tam samostatné
kontakty sloužící veřejnosti a samostatné pro novináře. Když už budete nahlížet
do těchto stránek, odkazem v horní pravé části obrazovky se dostanete na web
ministerstva zdravotnictví. O části těchto stránek (konkrétně o sekci léky) jsme
už v Moderní obci v minulosti psali.
Nicméně přesto vám na úvodní stránce
http://www.mzcr.cz/ doporučuji sekci
Mýty a pověry ve zdravotnictví, kde je
pro laiky srozumitelně vysvětleno několik témat. V této sekci se kupříkladu
dozvíte o potřebě nebo nepotřebě dalších peněz ve zdravotnictví, o zdravotnické reformě, o soukromém podnikání
ve zdravotnictví atd. Abych se však vrátil
k původnímu tématu, chtěl bych vám
před nadcházející zimou popřát, abyste ani vy, ani vaši blízcí, nebyli letošní
chřipkovou epidemií zasaženi. A pokud
ano, tak ať má nemoc lehký průběh se
n
šťastným koncem.
VÁCLAV KOUDELE
vedoucí odboru informatiky Krajský úřad
Plzeňského kraje
13
27.11.2009 9:11:02
INfORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOgIE
Jaká je kvalita webů
podnikatelů a malých firem
Š
etření kvality webů malých firem se
zúčastnilo 299 podnikatelů. Následující text prezentuje výsledky tohoto
průzkumu a zároveň poukazuje na základní doporučení. Výsledky jsou strukturovány
podle dotazů kladených podnikatelům.
CO PRŮZKUM UKAZUJE
n Má vaše firma webové stránky?
Webové stránky vlastní 78 % dotázaných
podnikatelů a firem. Ověřili jsme si rovněž
tzv. viditelnost webu, tj. schopnost uživatelů internetu najít webové stránky prostřednictvím předních vyhledávačů Seznam.
cz a Google.com. Vyhledávali jsme pomocí
názvu firmy, v případě neúspěchu podle
identifikačního čísla. Vyhledávač Seznam.cz
identifikoval 82 procent, Google.com objevil
95 procent webů.
n K jakému účelu slouží vaše webové
stránky?
Většina respondentů považuje za hlavní
účel webu prezentovat firmy na internetu
(79 procent), pouze 19 procent zdůrazňuje,
že účelem webu je prodej výrobků či služeb.
Viditelnost webů malých
firem a podnikatelů
na internetu
ano
nenalezeny
ne
76 %
2%
22 %
ZDROJ: ANTEE
14
MO12 14.indd 14
Ostatní (dvě procenta) neuvedli účel, pro
který byl web vytvořen. Pouze 4 procenta
zkoumaných firem provozuje elektronický
obchod.
n Uvádíte na webu základní kontaktní
údaje?
Základní kontaktní údaje (tj. název firmy,
adresa, telefon, e-mail, IČ, příp. DIČ) uvádí
na webu 97 procent firem. Zajímavé však je,
že pouze 91 procent podnikatelů, kteří používají web k prodeji, uvádí tyto údaje.
n Jak často aktualizujete váš web?
Majorita firem a podnikatelů aktualizuje obsah webu méně často než měsíčně
48 procent, denně 13 procent, týdně
11 procent, měsíčně 28 procent respondentů. Tyto odpovědi odhalují, že malé firmy
používají web spíše pro statickou prezentaci (jak vyplývá i z jejich odpovědí výše).
n Zvyšuje se v poslední době počet zákazníků, kteří navštěvují váš web?
Pouze 29 procent respondentů odhaduje, že návštěvnost jejich webu se zvyšuje.
Naopak 59 procent tuto informaci vůbec
nesleduje.
n Jsou vaše stránky optimalizované pro
internetové vyhledávače?
Většina respondentů (67 procent) se domnívá, že jejich web je optimalizován pro
internetové vyhledávače (tzv. search engine
optimization – SEO), 28 procent nezná odpověď.
n Jaké e-mailové adresy používáte?
Zkoumali jsme také, zda firmy používají
e-mailovou adresu shodnou s doménou jejich webu (například martin.hladik@antee.
cz versus www.antee.cz). Výsledkem je, že
60 procent firem nepoužívá vlastní doménu pro provoz e-mailu.
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ
Ze závěrů průzkumu vyplývá, že většina
malých firem a podnikatelů vlastní webové
stránky, jejich kvalita je však diskutabilní.
Pravděpodobnou příčinou je, že sice zadají
vytvoření webu profesionální firmě, nevěnují však již dostatečnou pozornost jeho
aktualizaci a rozvoji. Odhadujeme, že řada
firem často ani nezná přesný obsah informací prezentovaných na jejich webu.
Tato skutečnost významně ovlivňuje
a v budoucnosti bude ještě více ovlivňovat
nákupní chování zákazníků. Významný podíl zákazníků vyhledává své dodavatele prostřednictvím internetu. Nenalezne-li webo-
vé stránky firmy, nebo nebudou-li kvalitní, je
vysoce pravděpodobné, že zákazník vybere
jinou firmu.
Vytvořit kvalitní web a jeho udržování
nemusí být náročné. Na základě našich
zkušeností s realizací webových stránek pro
více než 3000 zákazníků uvádíme několik
základních doporučení:
n Stanovte účel, pro který vytváříte vaše
webové stránky (je zřejmé, že správa elektronického obchodu vyžaduje velmi častou
péči, na rozdíl od základní prezentace firmy
a výrobků).
n Zaměřte se na důvěryhodnost webu
v očích zákazníka, která významně ovlivňuje jeho rozhodnutí o nákupu (především
uvedení základních kontaktních informací
o firmě, přehledné informace o výrobcích,
reference apod.).
n Identifikujte typy zákazníků, kteří u vás
nakupují, zvažte přizpůsobení webu jejich
potřebám (s vědomím účelu, pro který web
vytváříte).
n Zkontrolujte kvalitu textů a fotografií
publikovaných na webu (překlepy, špatné
formátování textu, neprofesionální fotografie apod. snižují kvalitu webu a často
i důvěryhodnost).
n Požádajte o odbornou pomoc s propagací webu na internetu (úprava webu
v souladu s pravidly SEO), umístěte odkazy
na váš web do různých internetových katalogů, na vizitky a další propagační předměty, případně zajistěte odpovídající reklamu.
n Zeptejte se na zpětnou vazku vašich
zákazníků; dozvíte se, zda našli vaši firmu
na internetu, zda získali požadované informace apod.
Drobní podnikatelé jsou významnou součástí života obcí, které také mohou významně přispět k jejich úspěchu na internetu,
a to s minimálními náklady. Inspirovat se
mohou například prezentací firem na webových stránkách obce, regionu a turistických
zajímavostí (důležité je to zejména pro firmy závislé na turistickém ruchu), uváděním
sponzorů – firem při různých akcích, organizací školení pro podnikatele o využití internetu drobnými podnikateli apod.
Výsledky jiného průzkumu zaměřeného na webové stránky obcí však ukázaly, že
pouze 50 procent obcí takto podporuje své
n
podnikatele.
MARTIN HLADÍK
spolupracovník
společnosti ANTEE
MO000835-1
V červnu a září tohoto roku uskutečnila společnost ANTEE
průzkum, který se zaměřil na kvalitu webových stránek drobných podnikatelů a malých firem (do 200 zaměstnanců). Zjišťovala nejen pohled samotných respondentů, ale také přímo
hodnotila jejich weby.
prosinec 2009
27.11.2009 9:12:07
Téma
Foto: archiv města kladna
dětská hřiště
Město Kladno během letošního léta vybudovalo hned sedm nových, moderně pojatých dětských hřišť.
Pomohou peníze z eU vrátit
do českých sídel dětská hřiště?
Co mají společného letos budovaná dětská hřiště ve Velkém
Meziříčí a Kladně? Nejen to, že v každém z obou měst jich přibude hned sedm, vesměs moderně pojatých, nikoliv však unifikovaných. Nýbrž i fakt, že na jejich pořízení radnice čerpají
též peníze z příslušného regionálního operačního programu.
J
ak připomíná náměstek kladenského
primátora Ing. Vojtěch Munzar, se vstupem ČR do Evropské unie začaly u nás
platit i přísnější normy na dětská hřiště.
»Předtím byly za dětská hřiště považovány i lokality s jednotlivými herními prvky,
případně samostatnými pískovišti. Tahle
hřiště však už evropským normám nevyhovovala a město je muselo zrušit. Jenže normy EU svými vysokými nároky především
na bezpečnost a použité materiály herních
prvků a sestav přinášejí i vyšší finanční požadavky na výstavbu hřišť a jejich provoz.
Proto jsme využili možnosti Regionálního
prosinec 2009
MO12 15_18.indd 15
operačního programu (ROP) Střední Čechy
a v rámci Integrovaného plánu rozvoje města navrhli výstavbu sedmi nových dětských
hřišť,« říká Ing. Vojtěch Munzar.
Nová hřiště se v Kladně situují do míst, jejichž obyvatelé o původní, avšak už nevyhovující tato zařízení přišli. Ale i tam, kde sice
žádné hřiště dříve nikdy nebylo, nicméně
tam existuje odpovídající poptávka veřejnosti. »Nezbytnou podmínkou ovšem všude byl i vhodný pozemek v majetku města,
tedy veřejné prostranství bez ochranných
pásem na infrastrukturu apod.,« připomíná
náměstek primátora Kladna.
Celkové způsobilé výdaje na všech sedm
kladenských hřišť činí 5,737 mil. Kč, dotace
z evropských fondů dosáhla 4,877 mil. Kč.
Ze státního ropzpočtu město získalo 0,43
mil. Kč. a stejnou sumou dorovnalo zbytek
nákladů z vlastního rozpočtu.
velké meziříčí chysTá děTem
Jarní dárek
Také ve Velkém Meziříčí sáhli k výstavbě nových hřišť kvůli rostoucí poptávce ze strany
rodičů dětí. Ve městě žije 1894 dětí do 15 let,
jimž zatím slouží pouze jedno veřejně přístupné hřiště s odpovídajícím mobiliářem.
»Díky penězům z ROP Jihovýchod nyní
můžeme stavět všech sedm už dříve plánovaných hřišť najednou, a nikoliv postupně,
jak jsme s ohledem na možnosti rozpočtu
města předpokládali dříve,« vysvětlil starosta Ing. František Bradáč. Všechna nová
hřiště začnou ve Velkém Meziříčí sloužit
už napřesrok na jaře. Jsou cíleně umístěna
›
15
27.11.2009 9:13:23
dětská hřiště
› do lokalit s největší koncentrací rodin s dět-
mi, přičemž radnice vycházela i z výsledků ankety mezi rodiči žáků místních škol.
Ve městě počítají také s tím, že nová hřiště
budou rovněž využívat základní a mateřské
školy stejně jako školní družiny. Mají se tam
také pořádat nové akce pro děti.
Výstavba všech sedmi hřišť přijde podle
Ing. Františka Bradáče na 6,4 mil. Kč. Dotace přitom dosáhnou výše 4,5 mil. Kč, zbytek
dodá město z vlastních zdrojů.
originaliTa nebyla oPomenUTa
Sympatické je, že v obou městech nová
hřiště koncipovali jako plně otevřená veřejnosti – a byť by možná i poněkud snížili
náklady na jejich vybudování, nechtěli, aby
byla »unifikovaná«. Naopak usilovali o svébytnost a originalitu každého z nich. Tak
třeba ve Velkém Meziříčí jedno hřiště bude
představovat »loď«, další »dinosaura«, jiné
zase »krokodýla«, »fitness dráhu« apod.
Obdobně v Kladně, jak potvrzuje Ing. Vojtěch Munzar, se kladl důraz na variabilitu
a multifunkčnost herních prvků. »Kritériem výběru nebyla prostá cena prvku, nýbrž
poměr ceny k počtu jeho možností,« uvedl
náměstek primátora. V obou městech bylo
na certifikovaného dodavatele vyhlášeno
výběrové řízení a platný certifikát musely
mít i všechny herní prvky.
Veronika Poulová, pracovnice veřejných
vztahů Městského úřadu Velké Meziříčí,
přidává zajímavou zkušenost: »Jistě, hřiště
nesmí obsahovat žádné nebezpečné prvky. Zaznamenali jsme však i námitku, že
hřiště přesto nemusí být bezpečné, protože tam malé dítě jen obtížně samo vyleze
třeba na skluzavku. Ovšem většina našich
hřišť bude pro širokou věkovou skupinu
dětí ve věku 3–12 let. Musí tedy vyhovovat
jak nejmenším, tak větším dětem. Pro tříleté dítě samozřejmě může být problémem
zvládnout celou prolézačku bez pádu. Ale
hřiště není školka, kam dítě zavedeme, ponecháme je tam a pak si je zase přijdeme
vyzvednout. Na veřejně přístupném hřišti
dítě nemůže zůstat samo bez dozoru. Hřiště má sloužit k tomu, aby se tam dítě příjemnou a zábavnou formou učilo hbitosti,
zvládat překážky, oklepat se z případných
neúspěchů a zkoušet to znovu a znovu. Ale
ne bez dozoru. Máme k tomu zpracovanou
studii a z ní jsme vycházeli i při přípravě našich nových hřišť.«
údržba Je nUTná, ale Též drahá
Údržbu všech hřišť v Kladně, ať už těch, které provozuje město samo, či ostatních, jež
provozují mateřské školy ve svých areálech,
smluvně zajišťuje pro město jediná firma.
Podle Ing. Vojtěcha Munzara magistrát tak
má lepší přehled o stavu jednotlivých hřišť
a jedna smlouva je i cenově výhodnější.
Ve Velkém Meziříčí je provozovatelem
hřišť město, jejich správcem pak společnost
Technické služby VM, s. r. o., stoprocentně vlastněná městem. Její jednatel Ing. Ja-
Foto: archiv města
Téma
Nové dětské hřiště se ve Velkém Meziříčí
staví i v ulici Nad Jordánkem.
roslav Mynář říká: »Naše společnost bude
na hřištích provádět opravy, údržbu, úklid
a zajišťovat revize tak, jak to už činí u většiny sportovišť ve Velkém Meziříčí.«
Ing. Vojtěch Munzar, náměstek primátora statutárního města Kladno, uzavírá:
»Současná legislativa, vztahující se k dětským hřištím, ve svém důsledku znamená
vysokou finanční zátěž nejen na jejich pořízení, ale hlavně na jejich běžný provoz. To
s sebou často nese omezení počtu dětských
hřišť v našich městech, a tím i snížení komfortu rodin s dětmi kvůli prodlužující se don
cházkové vzdálenosti z bydliště.«
ivan ryšavý
atraktivita, ale i bezpečnost
K mnoha zbytečně se opakujícím a stále stejným úrazům
na dětských a sportovních hřištích by vůbec nemuselo dojít,
kdyby tam byly prováděny řádné – a nezávislé kontroly.
h
odnotu každého dětského hřiště
vytváří v očích dětí jeho herní atraktivita. Přitažlivost a herní hodnota
hřiště ovšem musí jít ruku v ruce s jeho bezpečností. Aby hřiště byla bezpečná, stanovily technické normy určitá pravidla, která
by se měla dodržovat. Odchylka od normy
je sice možná, ale v takovém případě nastává povinnost prokázat, že jsou splněny
bezpečnostní požadavky jiným způsobem.
Technické normy proto zůstávají uznávanými pravidly. Cílem norem není svazovat
architekty a výrobce při navrhování a výrobě hřišť ani diktovat byrokratické podmínky k jejich provozování. Protože však jde
o zdraví dětí a mládeže ve veřejných zařízeních, je přirozené, že jsou vyžadována určitá pravidla jejich dodržování.
Na dětských a sportovních hřištích se například nesmějí vyskytovat tzv. rizika, s nimiž děti nemohou počítat a která nedovedou odhadnout. Takovými riziky u herních
či sportovních prvků mohou být pády nezajištěných konstrukcí, možnost zachycení
hlavy, krku, končetin i ošacení v nevyhovujících otvorech, chybné rozteče a úhly,
škvíry apod. Určité fatální a opakující se
16
MO12 15_18.indd 16
Seriózní výrobce chápe,
že nezávislí kontroloři nechtějí snižovat jeho kredit,
ale usilují o odstranění
rizik, která by mohla
vyústit v těžké úrazy.
případy úrazů mohou být důsledným dodržováním technických norem vyloučeny.
Vzpomeňme si v té souvislosti na opakující
se smrtící pády sportovních branek, amputace prstů při použití dětské lanovky, utržení dětské houpačky atd. Proto je tolik důležitý kontrolní systém po uvedení herního
či sportovního prvku do provozu – ovšem
prováděný nezávislou stranou!
Certifikace herního prvku autorizovanou zkušebnou totiž zaručuje soulad prvku
s normou ještě před jeho uvedením do provozu, tedy před montáží. Jakým způsobem
je montáž provedena, zda jsou dodrženy
veškeré parametry, úhly, rozteče, je-li prvek správně zapuštěn do terénu, vyhovují-
li rozsahy pádů, volné prostory, mocnosti
dopadových materiálů, nekříží-li se volné
prostory s prostory pádů, jsou-li prvky dostatečně jištěny – to vše již kontroluje nezávislý odborný technický kontrolor. Je proto
zcela zřejmé, že kontrola musí být nezávislá
na výrobci .
Nezávislé kontroly (vstupní kontroly,
hlavní roční kontroly) provádí autorizovaná osoba (zkušebna) nebo nezávislá certifikovaná osoba (odborný technický kontrolor – revizní technik) na základě certifikace
v tomto oboru – národním akreditačním
orgánem, tedy Českým institutem pro akreditaci (ČIA). Ten v těchto oborech rovněž
oddělil kontrolní (revizní) činnost od výrobní (servisní), přičemž v charakteristice
jednotlivých oborů je vzájemné zastoupení
vyloučeno. Proto je hlavní roční kontrola,
kterou nabízejí někteří výrobci, považována za střet zájmů a porušování dobrých
mravů. Protože chyby jsou vymahatelné
ze záruky, je i v zájmu provozovatele, aby
revize objednal u nezávislého kontrolora.
Jen on totiž zaručí objektivitu, nestrannost
a bezpečnost výrobků, tedy i maximální jistotu pro provozovatele.
Žádný zákon nesvěřuje výrobci jakoukoliv výlučnou pravomoc stanovovat, že jen
on bude výhradně provádět hlavní roční
kontrolu, nebo k této určovat vybrané osoby, o nichž tvrdí, že jsou jím proškolené.
Rovněž zapracování takových pro výrobce
prosinec 2009
27.11.2009 9:13:25
výhradních podmínek do smluvních dokumentů při prodeji výrobků je zavádějící
a provozovatel by je měl při uzavírání smluv
jako strana objednávající či kupující vyloučit, aby si i do budoucna podržel možnost
svobodně si vybrat nezávislou kontrolní
osobu.
Roční kontrolu oprávněnou osobou
předepisuje ČSN EN 1176-7. Metodická
informace MŠMT ČR č. j. 24 199/2007-50
(Věstník I/08) hovoří o nezávislých ročních
kontrolách revizním technikem zařízení
dětských a sportovních hřišť. Také Metodika Státního zdravotního ústavu č. j. CHŽP
35 – 112/07-10 uvádí nezávislou kontrolní
činnost revizním technikem. Dále lze připomenout Principy provozování, stanoviska (písemná) kontrolních orgánů ČOI, SZÚ,
TÜV CZ a dalších. Naši revizní technici
vlastní certifikát Hospodářské komory ČR.
Různé účasti na seminářích s následným
potvrzením či osvědčením nemají žádnou
váhu a nejsou oprávněním k revizní činnosti, byť se s nimi s oblibou řada »kontrolorů« prokazuje. Platný certifikát k revizní
nebo servisní činnosti může v současné
době po akreditaci oboru vydat po splnění
přísných podmínek pouze Svaz odborných
technických kontrolorů, výrobců, pracovníků montáží a opravářů zařízení hřišť, dětských hřišť, tělocvičen, sportovišť a posiloven (SOTKVO), Hospodářská komora ČR
a Česká společnost pro jakost o. p. s.
Dodávky náhradních dílů, montáže nebo
korekční údržby jsou doménou výrobců.
V dodání náhradních dílů výrobci dokon-
prosinec 2009
MO12 15_18.indd 17
ilustrační Foto: archiv
dětská hřiště
Roční kontrolu hřiště oprávněnou osobou
předepisuje ČSN EN 1176-7.
ce hrají nezastupitelnou roli. Provozovatel
musí náhradní díly zajišťovat od výrobce
(či po dohodě s ním), který má herní prvek certifikovaný. Náhradní díly totiž nelze
libovolně nahrazovat. Výrobce má ovšem
povinnost náhradní díly dodat.
Při servisech nebo provozních kontrolách, které často se servisem výrobci spojují, je vhodné kontaktovat výrobce. Ten
s ohledem na vlastnosti a použité materiály
také stanovuje četnost provozních kontrol,
a to v rozsahu 1–3 měsíce (nepřísluší mu
však určovat, kdo bude provádět kontrolní činnost). Určuje periodicitu provozních
kontrol, udává postupy a návody k užívání
výrobků apod., tedy vše s ohledem pouze
na vlastnosti materiálů. Výrobce má rovněž právo vyhradit si výlučně provádění
Téma
oprav u svých výrobků v záruční lhůtě, neboť na výrobek poskytuje garanci – záruku.
Jakmile tedy provozovatel zasáhne opravou
do výrobku v záruční lhůtě, může výrobce
od záruky ustoupit. To se však netýká kontroly výrobku nezávislou osobou, samozřejmě provedenou i v záruční lhůtě výrobku,
neboť kontrolní pracovník nijak do výrobku nezasahuje, neupravuje ho, ale pouze jej
kontroluje.
Provozovatel provádí třístupňový kontrolní systém, tedy vizuální kontroly, provozní kontroly a hlavní roční kontroly,
od roku 2009 i vstupní kontroly, tedy kontroly po montáži nových herních prvků.
Účelem této kontroly je vyloučení montážních závad, které se nejčastěji zjišťují.
Protože podle požadavků ČSN EN 1176-7
se může provozovat pouze hřiště bezpečné, lze v případě nutnosti hřiště dočasně
uzavřít. Doba odstranění závad není normou určena. Může ji však nařídit například
hygienická kontrola, zjistí-li třeba závadné
pískoviště.
Protože za bezpečnost na veřejném dětském či sportovním hřišti ručí provozovatel
(nikoliv zřizovatel), je nutné ponechat provozovateli svobodnou volbu při výběru výrobků i sjednání služeb revizního technika.
Zřizovatel tak rozhodně nemůže hromadně
objednávat kontroly pro provozovatele školních hřišť či dětských hřišť v mateřských
n
školách apod.
zdeňka hoUžvičková
předsedkyně sotkvo
17
27.11.2009 9:13:35
Téma
dětská hřiště
aby handicapované děti
se zdravými spojovala i hra...
v
šichni, kdo vychovávají děti nebo
s nimi pracují, určitě v posledních
letech zaznamenali rychlé změny,
k nimž dochází, ať už z hlediska individuálních potřeb a rozvojových předpokladů
našich nejmenších, nebo pokud jde o prostředí, jež je stimuluje. Zvládneme však my
sami přijímat a vhodně usměrňovat tyto
změny tak, aby měly pozitivní vliv na vývoj dětí? Společnost prochází nepřetržitým
vývojem – a stejně tak prostředí, v němž se
děti pohybují. Dnes již disponujeme poměrně hlubokými znalostmi o vývoji dítěte, o spjatosti vývoje mentálního s vývojem
fyzickým. Proto jsme také schopni pro děti
vytvářet vhodné prostředí ke hraní, které je
stimuluje po všech stránkách, a napomáhá
tak jejich zdravému vývoji.
ani vyčnívající části, do nichž může vozíčkář narazit. Také komunikace musí být širší.
Bezpečnostní plochy u herních zařízení je
nutno alespoň u přístupů zhotovit z pryže,
aby tlumily případný pád a zároveň aby se
po nich děti na vozíčku či s jiným handicapem bez problémů dostaly k té či oné herní
sestavě a mohly ji rovněž bezpečně opustit.
Herní sestavy proto musí mít široké rampy,
umožňující vjezd do zařízení, anebo speciální nástupové schůdky, aby děti mohly
zajet až k němu, sesednout a pokusit se
dostat nahoru, ať už samy nebo za pomoci
ostatních. Možnostem a potřebám handicapovaných dětí musí být uzpůsobeno i vybavení uvnitř jednotlivých zařízení.
Existuje mnoho druhů postižení, tedy
nejen pohybová, nýbrž i třeba zraková, sluchová či mentální. Herní prvky jsou barevné
jednak proto, že děti upřednostňují barevnost, ale i kvůli lepší viditelnosti. Červená
barva je zřetelná už na dálku, na sestavách
může upozorňovat na důležitou pohybovou funkci. Herní prvky bývají vybaveny
rozličnými, různě náročnými funkcemi,
uživatelé si proto mohou vyhledat ty, jež
jim vyhovují a které zvládnou, a postupně
přecházet na složitější. Moderní herní prvky mohou obsahovat i zvukové hry.
Pro sestavy určené dětem s postižením
v zásadě platí totéž, co pro běžné herní prvky: Měly by obsahovat co nejvíce rozmanitých her a výzev. Také integrované dětské
hřiště musí být zábavné, motivující, kreativní, dobrodružné, aby si je handicapované děti vybraly jako místo, kde budou trávit svůj volný čas. Ovšem mělo by zabavit
i zdravé děti, aby si na něm hrály společně
se svými zdravotně postiženými kamarády.
Dětské hřiště je místem pro setkávání
s vrstevníky i pro mezigenerační setkávání.
Integrované dětské hřiště ještě ve větší míře
rozvíjí sociální, společenské, ale také morální vlastnosti uživatelů. Děti se tam učí
pochopení pro druhého, spolupráci, toleranci a vzájemné pomoci. To samé ostatně
rovněž platí pro jejich dospělý doprovod.
ilustrační Foto: archiv
inTegrované hřišTě:
Jak by mělo vyPadaT?
Jak se moderní společnost vyvíjí a jednotlivce s fyzickým či mentálním postižením
už neodděluje od »normální a zdravé« populace, vznikají také hřiště určená dětem
rozdílných schopností. Tedy i těm, jež jsou
méně fyzicky zdatné než jejich vrstevníci,
nebo dokonce dětem se zdravotním handicapem. Takto pojatá integrovaná dětská
hřiště obsahují alespoň některé herní prvky vhodné i pro děti s postižením. Hřiště se
koncipují tak, aby nebyla obtížně přístupná
a umožňovala snadný a bezpečný pohyb
po celé ploše a na herních sestavách.
Co to v praxi znamená? Přístupové cesty
je třeba budovat z pevného materiálu, aby
se po nich mohly pohybovat i děti na vozíku. Neměly by tam být vyvýšené obrubníky
Na dětská hřiště za svými zdravými kamarády by měly mít přístup i děti na vozíku.
18
MO12 15_18.indd 18
Proč Je Jich U nás Tak málo?
Budování integrovaných dětských hřišť je
v ČR teprve v začátcích. Ale přece jen již
existují. Na otázku, proč jich je zatím tak
málo, se odpověď hledá složitě. Vždyť informace o těchto hřištích i široká nabídka
herních prvků pro děti s různým zdravotním handicapem na trhu už existuje. Do-
ilustrační Foto: archiv
Integrované dětské hřiště musí být zábavné, motivující, kreativní, dobrodružné, aby si je děti se zdravotním postižením vybraly jako místo, kde budou trávit svůj volný čas. Ovšem mělo
by současně zabavit i zdravé děti, aby si na něm společně hrály
se svými handicapovanými kamarády.
Herní sestavy pro integrovaná hřiště
nemusí být dražší než pro běžná hřiště.
dávají je firmy s dlouhou tradicí, které k tomuto sortimentu došly ve snaze o celistvou
nabídku pro všechny děti bez rozdílu. Ani
v ČR tedy není problém vybrat a objednat
si speciální herní sestavy různých velikostí
a s rozličnými herními funkcemi i solitérní
herní prvky uzpůsobené pro hru postižených dětí. Dobré je rovněž vědět, že na kontrolu a údržbu integrovaného hřiště se vztahují běžné požadavky stanovené normou
ČSN EN 1176:2008.
Jistě, integrovaná dětská hřiště mohou
být dražší než běžná, ale není to pravidlem.
Zdá se však, že finance nejsou až tolik limitující. Odpověď na výše uvedenou otázku
hledejme nejen v tom, zda v daném místě potřeba integrovaného hřiště skutečně existuje. Ale i v myšlení vedení radnic
či provozovatelů hřišť.
i díTě se zdravoTním PosTižením
má Právo na hrU
V rozšíření integrovaných hřišť se porovnávejme se světovou špičkou, třeba se Švédskem a Norskem. Tam už před desetiletími
bylo samozřejmostí, že každý sídelní útvar
měl bezpečné a funkční dětské hřiště. Nyní
ve Skandinávii totéž platí o integrovaných
hřištích. Tamní výrobci při vývoji herních
prvků spolupracují s designéry, architekty, techniky, pedagogy, lékaři či psychology
– a rovněž s uživateli. Proto jejich herní prvky a sestavy jsou po kvalitativní a obsahové
stránce optimální i pro děti s postižením.
Všechny děti mají právo na život, na zdraví, na rodinu, na vzdělání i na hru. Hra je
pro děti spojena s pohybem, kamarády
a výzvami. Zeptejte se dětí, co pro ně znamená hra. K nejčastějším odpovědím bude
patřit: Běhat s kamarády, jezdit na kole, hrát
si s míčem, být na hřišti. A vůbec přitom
nesejde na tom, zda vám budou odpovídat
zdravé děti nebo jejich stejně staří kamarán
di se zdravotním postižením.
naďa kJellberg
haGs Praha, s. r. o.
prosinec 2009
27.11.2009 9:13:37
MO000945
MO12 19.indd 1
27.11.2009 9:14:48
Foto: archiv
Jihočeská obec Cep připravuje kromě kořenové čistírny další projekty.
I malá obec může mít čistírnu
Cep, obec ležící na území Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, má od letošního dubna kořenovou čistírnu. Stavbu
financovala z vlastních finančních prostředků a dotace čerpané v rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP).
O projektu nám více řekl starosta obce Jan Vobejda.
Proč jste se rozhodli pro tuto čistírnu?
Kořenovou čistírnu mají v nedalekých
Slavošovicích a jejich desetileté dobré zkušenosti ovlivnily i náš záměr. Navíc taková
stavba pěkně zapadne do krajiny, nenarušuje ji. Tvoří ji pouze kalová pole, štěrbinová
nádrž, zpevněné plochy, malý sklad nářadí
a oplocení. Ani provoz není příliš náročný,
na její obsluhu stačí jeden pracovník.
Díky čistírně by se měla zlepšit kvalita vypouštěných odpadních vod, zejména snížit
množství chemicky spotřebovaného kyslíku (CHSKCr) o 6,72 t/rok (ze současných
8,10 t/rok) a nerozpuštěných látek o 3,27 t/
rok ze současných 3,69 t/rok.
n
n Měli jste předem vybrané místo? A co
bylo pro vás nejsložitější?
Už v územním plánu jsme měli vyznačeno, kde bude čistírna stát. Jenže ne všechny
pozemky byly obecní, proto jsme jich část
museli vykoupit, část jsme směnili. Takto
jsme si pozemky připravili pro výstavbu
a čekali na vyhlášení té správné výzvy. Malá
obec se 185 obyvateli by se sama na takovou stavbu nikdy nezmohla. A dotace
ve výši 90 % nákladů se často nevyskytují.
Nejsložitější byla určitě příprava. Kromě
běžné dokumentace jako projekt, plány,
studie proveditelnosti, EIA bylo nutné mít
ještě zpracované geologické průzkumy
a různá zaměření. Nikdo z našich zastupitelů není uvolněný, a než jsme vše vyřídili,
stálo nás to dost nervů.
n Doporučil byste něco obcím, které se
rozhodnou jít vaší cestou?
Především musejí mít dobře zpracovaný projekt a zajištěny finance. A také
jim nesmí chybět trpělivost a pevné nervy. Ty budou potřeba v každém případě.
n Kolik domácností v Cepu se již připojilo
na čistírnu?
Asi 90 %. Čistírnu jsme vybudovali a připojili na stávající kanalizaci, na niž již byla
napojena většina domácností v obci. Nově
jsme vybudovali tlakovou kanalizaci a vodovodní řad pro část obce, která nemohla
být gravitačně napojena na stávající kanalizaci. Lidé, kteří si u nás budou chtít postavit
domek, nebudou muset budovat septik. To
je myslím výrazná pomoc.
Kolik stála čistírna?
Celkem 14 milionů korun. Způsobilé vý-
n
Co rozhoduje při schvalování žádostí?
cep je jednou z mnoha obcí, které se ucházejí o získání podpory na stavby vodohospodářské infrastruktury. velký zájem je o projekty na zlepšení infrastruktury obcí a měst na plnění požadavků na sběr, odvedení
a čištění odpadních vod. Potvrdila to i ivana vráblíková, vedoucí odboru ochrany vod Státního fondu životního
prostředí. od vyhlášení první výzvy v roce 2007 bylo schváleno k podpoře přibližně 290 žádostí.
v současné době je již řada menších projektů dokončena, zároveň se uskutečňují rozsáhlé projekty podané
do pozdějších výzev. Zájem je také o dotace na zlepšení infrastruktury obcí a měst na plnění požadavků
na sběr, odvedení a čištění odpadních vod. »Nejčastěji se setkáváme s projekty, které řeší čištění komunálních
odpadních vod pomocí klasické mechanicko-biologické čistírny odpadních vod (Čov). ale zájem je o všechny
druhy čistíren,« uvedla ivana vráblíková.
»Při schvalování žádosti o podporu rozhoduje kvalita projektu a jeho cena, přičemž kvalita se posuzuje komplexně včetně vhodnosti navrženého typu čistírny pro danou lokalitu. Posouzení, zda je pro danou lokalitu kořenová čistírna optimální, záleží především na velikosti obce, požadavku na emisní limity vypouštěné odpadní
vody apod. Návrh technologie čištění odpadních vod, a tedy i druhu Čov vychází vždy od projektanta. Je však
pravda, že názory se v tomto směru mohou lišit. Kořenové čistírny lze použít pouze u malých obcí a malých
zdrojů znečištění, kde je zároveň dostatečná plocha pro jejich výstavbu,« dodala ivana vrábliková.
ZDroJ:
20
MO12 20_21.indd 20
daje dosáhly12 105 212 Kč, dotace z Fondu
soudržnosti činila 10 289 431 Kč, Státní fond
životního prostředí nám poskytl 605 260 Kč.
V rámci OPŽP, prioritní osy 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování
rizika povodní, jsme tak získali 10 894 691
korun, což je 90 % uznatelných nákladů.
Náklady, které nepokryla dotace, jsme zaplatili z rozpočtu obce. Výstavbu čistírny
jsme plánovali, tak jsme si na ni našetřili.
Čistírnu jste dokončili v předstihu.
Jak jsem již uvedl, měli jsme připraveny
pozemky, mohli jsme tedy hned stavět. Začali jsme na začátku roku 2007 a na konci
roku jsme měli stavební povolení. Vlastní stavba trvala asi půl roku. Vzhledem
k tomu, že bylo potřeba dokončit rozvody
elektřiny k přečerpávací stanici, úpravu pozemků a oplocení kolem čistírny, posunuli
jsme termín ukončení stavby na duben.
Zkušební provoz bude trvat rok.
n
n Jste s provozem spokojeni? Zvýšili jste
cenu vodného a stočného?
Spokojeni jsme. Nezvýšili jsme ani
ceny vodného a stočného, ani to do budoucna neplánujeme. Snažíme se lidi
spíše podporovat. Například chceme zachovat místní obchod a tak z obecního
rozpočtu hradíme nájemné, aby lidé nemuseli pro základní věci jezdit do města.
V obci žije většina starších obyvatel a my
jim spíše chceme vycházet vstříc a nezvyšovat jim zbytečně životní náklady.
Připravujete další projekty?
V obci máme školu, která je od konce 70.
let minulého století prázdná. Rádi bychom
ji přestavěli na byty. Letos jsme obdrželi
dotaci z Programu obnovy venkova na rekonstrukci střechy, příští rok bychom chtěli
postavit sedm bytů.
n
n Šel byste do podobného projektu
s OPŽP znovu?
Jetsliže bych věděl, že půjde o prospěšnou stavbu pro obec, určitě bych neváhal.
Sice nás to stálo hodně času, úsilí, ale Státní fond životního prostředí nám vycházel
vstříc. Měli jsme štěstí, i co se financí týče.
Kořenová čistírna je jedna z největších staveb, která se u nás uskutečnila, a člověka
n
těší, když po něm něco zůstane.
EVA VÍTKOVÁ
prosinec 2009
27.11.2009 9:17:04
EVrOpsKÁ unIE
Odbor strukturálních fondů Ministerstva vnitra
zveřejňuje v rámci Integrovaného operačního programu (IOP)
a Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) harmonogram výzev:
Operační
program
Oblast
podpory
IOP
1.1
Elektronizace služeb veřejné správy (číslo výzvy 07)
Státní správa
13. listopadu 2009
IOP
2.1
Rozvoj služeb eGovernmentu v obcích (číslo výzvy 06)
Obce s rozšířenou působností
27. října 2009
IOP
2.1
Rozvoj služeb eGovernmentu v krajích
Kraje
Listopad–prosinec 2009
IOP
2.1
Komunikační infrastruktura a elektronizace služeb
Obce s rozšířenou působností
Prosinec–leden 2010
OP LZZ
4.1
Zvýšení kvality řízení v úřadech územní veřejné správy
(číslo výzvy 53)
Obce s rozšířenou působností
3. listopadu 2009
OP LZZ
4.1
REGIO+ (Nadregionální projekty pro zefektivnění
samosprávy)
Státní správa a územní samospráva
Listopad–prosinec 2009
OP LZZ
4.1
Zvýšení kvality řízení LZ ve veřejné správě
Státní správa a územní samospráva
Únor–březen 2010
Název výzvy
Oprávněný žadatel
Předpokládané datum vyhlášení
Uvedená data jsou k 11. listopadu 2009.
Pro více informací o výzvách a připravovaných seminářích v rámci vyhlášení výzev navštivte www.mvcr.cz/EU/Strukturální fondy.
Ministerstvo vnitra, Odbor strukturálních fondů, Jindřišská 34, 110 00 Praha 1;
e-mail: [email protected]; telefon: 974 818 488; fax: 974 818 491
MO000938
TOp projekty
prosinec 2009
MO12 20_21.indd 21
MO000787-6
r
egionální rada Jihovýchod zahájila
tradici každoročního vyhlašování
soutěže TOP realizovaných projektů
Regionálního operačního programu (ROP)
Jihovýchod. Pro letošní 1. ročník vybrala
z třiceti již dokončených projektů deset nominací tak, aby navržené projekty zastoupily celé spektrum oblastí podporovaných
dotacemi – dopravu, cestovní ruch a rozvoj
měst a obcí.
Nejzajímavější projekt ROP Jihovýchod
2009 byl vyhlášen 19. listopadu v závěru
výroční konference Regionální rady Jihovýchod nazvané Dialog nad projektem. Stal se
jím projekt Villa Martha – Domov důstojného stáří. Jeho realizátor, občanské sdružení
Betánie – křesťanská pomoc, získal poukaz
pro dvě osoby na třídenní zahraniční studijní cestu do země EU, která má delší zkušenosti s čerpáním evropských dotací.
Přibližně 300 účastníků konference se
s nominovanými projekty seznámilo zhlédnutím videospotů a poté označilo na hlasovacím lístku projekt, kterému dalo svůj
hlas. Vítězný projekt obdržel 61 hlasů z 225
odevzdaných hlasovacích lístků.
Villa Martha – Domov důstojného stáří,
vytvořený v Hrušovanech u Brna v okrese
Brno-venkov z bývalé fary Církve československé husitské, je bezbariérovým zařízením se zvláštním režimem a službami pro
osoby se sníženou soběstačností a specific-
kými potřebami způsobenými chronickým
duševním onemocněním (Alzheimerova
nemoc a ostatní typy stařeckých demencí).
Domov zajišťuje těmto lidem kvalitní zdravotní a sociální péči a usiluje o snížení jejich sociální izolace.
»Radost z dokončeného projektu nám
začala otevřením domova,« řekla při předávání ocenění ředitelka Betánie Jitka Bed-
nářová. »Po domově v Brně-Maloměřicích
je to již naše druhé zařízení. Nyní začínáme připravovat třetí projekt v Lelekovicích
u Brna. Nebude nám vadit, když budeme
opět nejlepší,« doplnila Jitka Bednářová.
Videospoty TOP realizovaných projektů
ROP Jihovýchod budou k vidění na webových stránkách www.jihovychod.cz.
/ev/
21
27.11.2009 9:17:07
EvROPSKá UNIE
Přitažlivé město Pardubice
práce v okamžiku, kdy byly jejich projekty
vybrány do seznamu dílčích projektů IPRM.
Ing. Aleš Berka oceňuje, že v komunikaci
a spolupráci se zástupci těchto subjektů nenastal vážnější problém. Hned v roce 2008
byla nastavena základní pravidla pro komunikaci, například formou pravidelných
setkání nebo elektronickými kontakty.
Veřejný, společný charakter IPRM mj.
deklaruje, že jeho prostřednictvím budou
uvedeny v život nejen městské projekty,
ale některé další uskuteční rovněž subjekty neziskového sektoru. Tomu do jisté míry
již odpovídají schválené projekty (základní
ekonomické a časové údaje viz tab.).
Letos byly schváleny první dílčí projekty v rámci Integrovaného plánu rozvoje města Pardubice Přitažlivé město, který
získal podporu z Regionálního operačního programu regionu
(ROP) soudržnosti Severovýchod.
J
neexistovala oficiální metodika pro přípravu integrovaných plánů v Regionu soudržnosti Severovýchod,« doplňuje Ing. Aleš
Berka.
JAKÝ BYL POSTUP
Mnoho úsilí si vyžádalo také zformování
konečné podoby dokumentu – několikrát
byl projednán v pracovních skupinách, řídicím výborem IPRM, orgány města a s veřejností. Konzultace současně probíhaly
s Pardubickým krajem, neziskovým sektorem a dalšími zástupci veřejnosti. Navíc měl
manažer integrovaného programu možnost
sdílet zkušenosti a postupy s pracovníky jiných měst, a to v rámci Expertní skupiny
manažerů IPRM při Svazu měst a obcí ČR.
Přípravná fáze skončila v září 2008, kdy byl
dokument schválen a podán jako žádost
o dotaci na úřad regionální rady.
Integrovaný plán se začal uskutečňovat
na začátku letošního roku. Již v květnu byla
podepsána smlouva o přidělení finančních
prostředků (z EU a státního rozpočtu). Vzápětí byly podány žádosti na první projekty.
Součástí IPRM se staly jednotlivé dílčí
projekty, které zpracovali zástupci realizátorů, u nichž nelze automaticky předpokládat odbornou erudici v oblasti přípravy tak
rozsáhlých projektů. S nimi začala spolu-
FoTo: ARCHIV
ak uvádí Ing. Aleš Berka, vedoucí správy dotací, projektů a strategického plánování na Magistrátu města Pardubice,
přípravná fáze Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM) probíhala od podzimu
2007 do druhé poloviny roku 2008.
»V první etapě jsme se potýkali s řadou
otázek: Jak zvolit zónový nebo tematický přístup? Jak bude konkrétně vymezena
zóna? Kdo bude manažerem a jaké bude
složení řídicího výboru IPRM? Jaké budou
priority a cíle integrovaného plánu? Museli jsme postupovat v neustálém kontaktu
a těsné spolupráci s pracovníky úřadu regionální rady, neboť až do poloviny roku 2008
Vizualizace modernizovaného plaveckého areálu a bazénu Pardubice.
Přehled schválených dílčích projektů
Název
Náklady celkem
(mil. Kč)
Integrační centrum sociálních
aktivit v Pardubicích
67,3
Skautské centrum Vinice
40,0
Modernizace areálu TJ Sokol Pardubice
35,6
Sportovní areál Dašická
62,0
Modernizace plaveckého areálu Pardubice 520,0
Z toho z EU
Termín zahájení
Předpokládaný
termín dokončení
53,7
36,7
29,6
46,5
146,0
1. pol. 2010
1. pol. 2010
2. pol. 2009
1. pol. 2010
1. pol. 2010
1. pol. 2012
1. pol. 2012
1. pol. 2011
2. pol. 2011
2. pol. 2011
ZDRoJ: MAGISTRÁT MĚSTA PARDUBICE
22
MO12 22.indd 22
ÚSPĚŠNÉ DÍLČÍ PROJEKTY
V novém Integračním centru sociálních
aktivit najdou zázemí pro své aktivity handicapovaní klienti. Projekt počítá s výstavbou integračního centra, které umožní
zachovat a rozšířit stávající činnosti České
abilympijské asociace (sociální rehabilitace, aktivizační služby, osobní asistence,
pracovní rehabilitace, informační a poradenská činnost).
Ve Skautském centru Vinice budou vybudovány klubovny, společenské zázemí,
skladovací prostory a další prostory pro volnočasové aktivity (knihovna, dílny). Venku
bude hřiště a travnaté plochy pro hry.
Modernizace areálu TJ Sokol Pardubice
zahrne výstavbu nafukovací multifunkční
haly pro halové sporty, zejména futsal, florbal a házenou apod.
V rámci Sportovního areálu Dašická
bude revitalizován současný venkovní
sportovní areál. Otevřením haly pro 300 diváků zde vzniknou také další multifunkční
prostory pro sportovce.
Nejen široká veřejnost, ale i profesionální sportovci budou moci po modernizaci
plaveckého areálu Pardubice celoročně
využívat zrekonstruovaný padesátimetrový
bazén a nový aquapark včetně veškerého
zázemí pro regeneraci a rehabilitaci.
Trvale aktuální a nyní v Pardubicích i často diskutovanou součástí každého dílčího
projektu jsou bezesporu výběrová řízení
na dodavatele. »Výběrové řízení zatím není
u žádného ze schválených projektů dokončeno. Jsou však zpracována a uskutečňována v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a metodickými pokyny Regionální
rady regionu soudržnosti Severovýchod,«
vysvětluje manažer celého projektu IPRM
Ing. Aleš Berka.
Seznam podpořených projektů není konečný. I další subjekty (například Univerzita Pardubice či Pardubický kraj) mohou
přihlásit své projekty. V současnosti lze
podávat projektové záměry do tematických
operačních programů. Všechny dohromady by potom měly vytvořit podmínky pro
to, aby název IPRM Přitažlivé město byl
n
i v případě Pardubic zcela naplněn.
MILOŠ CHARBUSKÝ
JAN STEJSKAL
prosinec 2009
27.11.2009 9:18:01
Příloha
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
moderní úřad
Občané Znojma mohou na městském úřadě využívat také elektronickou podatelnu.
Efektivní úřad za přispění EU
»Konečně jsme se dočkali!« Takové zvolání bychom mohli
v současnosti zaslechnout z nejedné radnice. Téměř po dvou
letech příprav odstartoval příjem žádostí o podporu na rozvoj
a zefektivnění chodu městských úřadů. Je to první příležitost
svého druhu v programovém období 2007–2013, kdy je možné
získat na tento účel dotační prostředky z Evropské unie.
K
onkrétně se nabízí možnost čerpat
podporu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, oblasti podpory 4.1 Posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné
správy. Žadatelem mohou být všechny obce
s rozšířenou působností. Do projektu je
však možné zahrnout i jednotlivé obce nacházející se ve správním obvodu dané obce
s rozšířenou působností. Do cílové skupiny
patří vedle samotné obce i její zaměstnanci
a volení zastupitelé, dále zřizované a zakládané organizace včetně jejich zaměstnanců. Žadatel může získat 85 % z uznatelných
nákladů projektu během následujících tří
let.
V první výzvě lze podávat žádosti o dotace do 2. února příštího roku. Pro 205 obcí
s rozšířenou působnosti je k dispozici celkem 800 milionů korun a limit na jeden
projekt je 10 milionů korun.
MoDEloVÝ PRoJEKT
Na příkladu modelového projektu s příznačným názvem Efektivní úřad si ukažme podporované aktivity vyhlášené výzvy.
Východiskem pro přesné určení efektivního úřadu je hexagon veřejné správy (viz
obr. 1 na následující straně). Je základním
prosinec 2009
MO12 23_27.indd 23
rámcem, který definuje rozvojové směry
funkčnosti efektivní a kvalitní veřejné správy. Jejich naplnění je klíčové pro dosažení
optimálního stavu implementace.
Projekt podporuje využití nástrojů k dosažení vyšší kvality a efektivity výkonu veřejné správy na městských úřadech, případně v organizacích zřízených obcemi.
Uskutečnění projektu se promítne do všech
oblastí zodpovědnosti organizace. Je plně
v souladu se Strategií realizace Smart Administration v období 2007–2015. Postup
jednotlivých kroků k realizaci příslušných
aktivit projektu znázorňuje obr. 2.
Modelový projekt zahrnuje:
n implementaci procesního řízení v organizaci,
n integraci projektového řízení ve vybraných procesech,
n vytvoření rozvojových strategií včetně
strategie využitelnosti stávajícího potenciálu,
n podporu řízení rozpočtového procesu
a optimalizaci a zefektivnění ekonomických procesů,
n podporu rozvoje lidských zdrojů – vzdělávání v oblasti rozvoje kompetencí a dovedností se zaměřením na v projektu řešenou problematiku.
PříNoSY PRoJEKTU
Proces přeměny organizace na efektivní
úřad nikdy nekončí. Je proto důležité stanovit si jasné a srozumitelné cíle a při uskutečnění jednoho opatření uvažovat o dalším,
které bude následovat. Už pouhá faktická
realizace projektu přináší městu mnoho
dílčích zlepšení, optimalizaci a v konečném
důsledku úsporu rozpočtových nákladů.
Hlavní přínosy projektu jsou:
n zkvalitnění řízení interních procesů,
n finanční úspora,
n možnost financování celé řady běžných
nákladů, především mzdových a nákladů
na expertní služby,
n zvýšení důrazu na strategické řízení
a plánování,
n eliminace neshod při řízení projektů,
n zprůhlednění a zefektivnění organizačních vazeb,
n snížení možnosti pochybení zaměstnanců,
n zvýšení dovedností, znalostí i kompetencí zaměstnanců,
n možnost využití systému na všechny
projekty, na nichž participují zapojené organizace,
n vytvoření nových pracovních míst, nebo
jejich udržení.
RaDa PRo PoTENCIÁlNí ŽaDaTElE
Města by neměla otálet s přípravou projektu a čekat na poslední dny výzvy. Vzhledem
k tomu, že projekty se budou schvalovat
průběžně, může nastat situace známá z jiných programů: Příjem žádostí se po vyčern
pání alokace předčasně zastaví.
MIRoSlaV KaDlEC
›
senior manažer, AQE advisors, a. s.
23
27.11.2009 10:31:14
Příloha
›
moderní úřad
Obr. 1 Vazby projektu na vrcholy hexagonu – identifikace
hlavních cílů projektu
Jsou datové
stránky
bezpečné?
o
ZDROJ: AQE ADVISORS, a. s.
Obr. 2 Znázornění hlavních kroků implementace dílčích aktivit
u modelového projektu Efektivní úřad
ZDROJ: AQE ADVISORS, a. s.
24
MO12 23_27.indd 24
d 1. listopadu firmy a organizace
přijímají korespondenci od orgánů veřejné správy výhradně prostřednictvím datových schránek. V praxi
to znamená, že tímto způsobem dostanou
například vyměřený nedoplatek daní z finančního úřadu, oznámení o zahájení konkurzu od soudu či třeba rozhodnutí o vítězství ve veřejné soutěži o lukrativní zakázku.
Jsou to závažné dokumenty, jejichž odcizení, změna či zničení mohou způsobit milionové škody, ať už přímé nebo na pověsti
firem, což je například u právníků, notářů
či auditorů klíčové.
Komunikace mezi počítačem uživatele
a jeho datovou schránkou však může být
snadno napadnutelná známými typy útoků.
Běžné firewally, jimiž jsou většinou firmy
chráněny a které vytvářejí ochrannou hráz
mezi počítačem a potenciálně škodlivým
obsahem na internetu, přitom v případě
datových schránek nefungují. »Ani přihlašovací jméno a heslo nezaručuje ochranu
před nabouráním či zneužitím schránky.
Datové schránky nejsou zajištěny proti útokům, které vedou k odcizení nebo zneužití
přihlašovacích údajů či identity uživatele
schránky,« vysvětluje jeden z největších
českých expertů na bezpečnost počítačů
Roman Pavlík.
Kromě zničení nebo změny obsahu
schránky hrozí uživatelům ještě jedno velké nebezpečí – pokud někdo zneužije něčí
schránku k šíření spamu, viru nebo jiného
závadného obsahu, hrozí firmě nebo úřadu,
které schránka patří, pokuta až 20 milionů
korun. Poškozená firma přitom bude jen velmisložitěprokazovat,žeozneužitínevěděla.
Mezi typy útoků na datové schránky patří
phishing, zcizení hesla při jeho zadávání na klávesnici počítače, ukradení jinak
oprávněného připojení do datové schránky
či útok na DNS server, který vede k přesměrování na falešné webové stránky útočníka.
Ve všech těchto případech se útočník dostane k přihlašovacím údajům nebo zneužije
vaše připojení ke schránce a může způsobit
nenávratné škody.
S řešením přichází česká firma TNS, která
vyvinula speciální řešení pro ochranu datových schránek Kernun Bezpečná schránka.
To využívá – kromě standardních metod
jako jsou šifrované spojení, certifikáty a další
kryptografické metody – unikátní technologii pro ochranu hesel a relací. Dokáže tak zajistit bezpečné připojení k datové schránce.
Zabezpečení datové schránky je velmi potřebné pro všechny firmy, které často komunikují s úřady a posílají jim citlivé údaje,
ať už svoje, nebo svých klientů a prakticky
nezbytné pro všechny orgány veřejné správy a samosprávy a další státní organizace
a instituce.
/sk/
prosinec 2009
27.11.2009 10:31:17
moderní úřad
Příloha
Nejčastější téma setkání –
datové schránky
PRaKTICKÉ ZKUŠENoSTI
Z KoPřIVNICE
Městský úřad Kopřivnice patřil mezi první
radnice, které svou datovou schránku aktivovaly. Ing. Harabiš tak mohl popsat nejen přípravu, ale i prvních šest týdnů jejího
chodu. Jak ale zdůraznil, nebyl to provoz
příliš hustý. Datová schránka byla sice aktivována 10. srpna, ale první datová zpráva
byla přijata až 4. září. V průběhu podzimních měsíců bylo přijato a odesláno několik
desítek zpráv. Významnější činnost se očekávala až po 1. listopadu.
Aktivace schránky s předstihem však
umožnila vyzkoušet si provoz v režimu
minimálního zatížení a věnovat dostatek
času i optimalizaci procesů informačního
systému uvnitř úřadu. Ing. Radek Harabiš
si v této souvislosti postěžoval na nepříliš
funkční helpdesk ISDS a naopak vyzdvihl
rychlost a vstřícnost pracovníků společnos-
prosinec 2009
MO12 23_27.indd 25
ti VERA. Jejich pomoc a metodické znalosti
společně s jednoznačnou podporou vedení
radnice rozhodly o úspěšném zavedení datové schránky.
Vedoucí odboru informatiky Ing. Radek
Harabiš ve své přednášce dále nastínil sled
již uskutečněných kroků včetně těch, které aktivaci datové schránky předcházely
(analýza potřeb úřadu, úpravy interních
předpisů, určení pracovníků odpovědných
za jednotlivé činnosti, aktivace testovací
schránky, instalace testovacího prostředí
Radnice VERA, proškolení klíčových uživatelů apod.). Poměrně podrobně se věnoval
tématu elektronického podepisování. Ocenil způsob řešení této oblasti ve spisové
službě Radnice VERA. Elektronické podepisování a konverze dokumentů byly také
nejčastěji zmiňovány v živé diskusi, která
se rozvinula po vystoupení Ing. Harabiše.
Diskutoval i Ing. Tomáš Holenda, zástupce
Ministerstva vnitra ČR. Přislíbil, že o legislativních a praktických problémech, které se v souvislosti s datovými schránkami
na městských úřadech vyskytují, bude informovat ministerstvo vnitra.
VERa VE FoRMĚ
Spolupráce s Městským úřadem v Kopřivnici napomohla k rozšíření příslušných funkcí spisové služby Radnice VERA. Tyto zkušenosti jsou k dispozici i jiným úřadům.
Zajímavé přednášky si v Hustopečích
u Brna vyslechlo na sedm desítek představitelů 29 měst, kde se využívá spisová
služba Radnice VERA.
V Hustopečích byly prezentovány i další
novinky, díky kterým je informační systém
Radnice VERA připraven na uskutečnění
projektů Smart Administration. Jde například o agendy eÚkoly, eJednání či spisovou
službu FLEXi určenou zejména malým obcím a příspěvkovým organizacím.
Zajímavá byla rovněž přednáška již
zmíněného Ing. Tomáše Holendy z Ministerstva vnitra ČR. O jejím obsahu nejlépe
vypovídá název – Centrální registry a centralizace agendových informačních systémů
v souvislostech.
Datové schránky byly nejčastějším tématem i panelových a neformálních diskusí asi
70 zástupců 29 měst – vetšinou tajemníků
úřadů a vedoucích oddělení informačních
technologií, kteří se setkání zúčastnili.
Na programu byly také přednášky věnované aktuálním daňovým novelám, jejichž
aplikace přinese úřadům další požadavky
na oběh a archivaci dokumentů.
Datové schránky však pozornosti účastníků setkání v Hustopečích jednoznačně
dominovaly.
/sk/
25
MO000933
P
ozornost účastníků setkání nejvíce
vzbudily příspěvky Ing. Radka Harabiše, vedoucího odboru informatiky
Městského úřadu Kopřivnice, a Ing. Tomáše Holendy, ředitele odboru projektů
eGovernment Ministerstva vnitra ČR. Zatímco první přednášející líčil zkušenosti
s datovou schránkou, druhý zase pohovořil
o dalších perspektivách rozvoje českého
eGovernmentu.
FOTO: ARCHIV
Ve dnech 22.–23. října se uskutečnilo v Hustopečích u Brna
setkání zástupců úřadů, využívajících spisovou službu Radnice VERA, u příležitosti jubilejního patnáctého výročí zahájení
činnosti společnosti VERA, s. r. o.
27.11.2009 10:31:20
Příloha
moderní úřad
Elektronická komunikace
na Uherskobrodsku – rok poté
n Co nového přinesl systém eObec občanům města?
Především fungující nástroj, který jim
umožňuje ve všední dny i ve svátky komunikovat se svým úřadem. V pohodlí svého
domova mohou nyní vyřešit řadu životních situací, kvůli kterým museli předtím
na úřad. Zjistí si, co budou v dané záležitosti potřebovat, kdy a kde mohou své potřeby řešit.
Pomáhá jim v tom rezervační systém,
který je integrován do našeho elektronického vyvolávacího systému. Občané se
mohou objednat na konkrétní den a hodinu a poslat vyplněný formulář žádosti, aby
naši úředníci mohli celou agendu předem
připravit. Vlastní kontakt občanů s úřadem
se tím omezuje na nejkratší možnou dobu.
Šetříme nejen jejich čas, ale optimalizujeme i samotný chod úřadu.
n Vyřešila eObec problém důvěryhodného uchovávání elektronických dokumentů?
Ano, a velmi důkladně. ePodatelna již
v minulosti uměla s elektronickými dokumenty, přijatými a odeslanými elektronickou poštou, důvěryhodně manipulovat.
Nyní se tento modul aplikuje také na dokumenty přijaté a odeslané systémem datových schránek. Jde o jednoduché rozšíření,
které neklade žádné další požadavky na obsluhu proti stavu, na který jsme byli již léta
zvyklí.
Jak se evidují přijaté a odeslané dokumenty?
Společnost Asseco Czech Republic vyvinula eObec jako komplexní systém, který
se nezabývá pouze příjmem a vypravením
elektronického dokumentu. Je propojen
se spisovou službou EZOP. To znamená,
že žádný dokument, který projde ePodatelnou, se již nemusí duplicitně pořizovat
ve spisové službě.
Veškerá data se evidují pouze jednou,
oba systémy sdílejí společně identifikátory
dokumentů. Proto lze s dokumenty praco-
n
Ing. Ladislav Kryštof: Šetříme čas občanů
a současně optimalizujeme chod úřadu.
vat jednotně v obou komunikujících systémech.
n Mohou se na systém vašeho městského
úřadu napojit i menší obce na Uherskobrodsku?
Systém eObec je regionální řešení. To
znamená, že úřady, které již historicky používaly u nás hostovanou ePodatelnu pro
komunikaci prostřednictvím elektronické pošty, přejdou bez jakýchkoliv problémů na komunikaci se systémem datových
schránek.
Navíc budou mít jednoduchou a zejména
jednotnou evidenci veškerých dokumentů,
která splňuje všechny požadavky legislativy. Tímto způsobem jsme nejen minimalizovali agendy úřadů v našem regionu, ale
také zprostředkovali jednoduchou vzájemnou komunikaci.
/sk/
MO000926-1
n Jste připraveni na používání datových
schránek?
Doposud jsem hovořil pouze o portálové
části eObce, v níž datové schránky zatím
žádnou roli nehrají. V budoucnu se ale počítá s tím, že by portálové formuláře jako
zaručený doručovací kanál dokázaly využít
systému datových schránek.
Nástroj eObec je zaměřen také na agendu úřadu. Jedním z jeho prvků je elektronická podatelna (ePodatelna), která má
na starosti příjem a odeslání elektronických
dokumentů prostřednictvím elektronické
pošty a technických nosičů.
Datové schránky jsou nyní dalším komunikačním kanálem, se kterým dokáže ePodatelna komunikovat. Celé rozšíření je vyřešeno tak, aby se uživatelsky nijak nelišilo
od stávajících komunikačních kanálů. Tím
je zajištěn bezproblémový přechod na používání datových schránek.
FOTO: ARCHIV
Město Uherský Brod přešlo vloni v říjnu na ostrý provoz elektronické komunikace s občany. Pomohl mu v tom nový systém eObec, který je součástí klíčových aplikací eGovernmentu
v ČR a je dostupný přímo z webu městského úřadu (www.
ub.cz). O zkušenostech s tímto systémem jsme hovořili s Ladislavem Kryštofem, starostou Uherského Brodu.
26
MO12 23_27.indd 26
prosinec 2009
27.11.2009 10:31:24
moderní úřad
Příloha
Přeměna Plzně na »chytré«
a otevřené město
Statutární město Plzeň se před nedávnem rozhodlo významně
modernizovat svůj informační systém, který řeší různorodé
oblasti, například efektivní provoz dopravního podniku, personální agendu zaměstnanců města apod. Jaká jsou konkrétní
řešení a především výhody, které mu tato změna přinese?
SPolUPRÁCE PoMohla URČIT
PRIoRITY
Od listopadu 2008 začala spolupráce města
se společností IBM, která zvítězila ve výběrovém řízení na zajištění rozvoje informačního systému prostřednictvím čtyřleté
rámcové smlouvy. V průběhu prvních měsíců pracovaly obě strany společně na konkretizaci jednotlivých oblastí – projektů,
které se budou uskutečňovat v následujících čtyřech letech. Přestože magistrát měl
představu, co by se mělo změnit a zlepšit,
specialisté z konzultační divize IBM GBS
mu pomohli nahlédnout na problematiku
z jiné perspektivy. Vnesli do ní své připomínky a nové náměty. Výsledkem této počáteční fáze spolupráce obou týmů je konkrétní zadání prvních pěti projektů.
MoDERNIZaCE PERSoNÁlNí
a MZDoVÉ aGENDY
První a zatím nejrozsáhlejší etapou kooperace je aplikace modulu SAP v oblasti řízení
lidských zdrojů pro magistrát, městské obvody 1 až 10 a městskou policii. Tento modul
zahrnuje kompletní informační podporu
agendy řízení lidských zdrojů včetně rozvoje vzdělávání, zpracování a výpočtu platů,
evidence docházky a dalších nepřítomností přes jediný portál. Vzhledem k tomu, že
radnice používala stávající systém v této
oblasti přibližně dvacet let, jeho moderniprosinec 2009
MO12 23_27.indd 27
Město se tímto rozsáhlým projektem přibližuje
k vyspělým evropským
městům, jako je Parma
či Milán, která využívají
inteligentní informační
technologie ke zlepšení interakce se svými obyvateli
i ke zefektivnění správní
administrativy.
zace a přechod na efektivnější řízení této
agendy byly velmi potřebné. K hlavním přínosům nového modulu patří:
n zkvalitnění personálních a vzdělávacích
procesů pro více než 1200 zaměstnanců
včetně kontroly stavu povinných školení,
n zefektivnění procesů pořizování dat pro
výpočet platů (evidence docházky, nemocí,
dovolených, služebních cest apod.) včetně
zpracování a výpočtu platů,
n vyšší uživatelský komfort a lepší správa
systému,
n zvýšení bezpečnosti personálních dat.
Všechny součásti modulu personalistiky
a mezd jsou vzájemně integrované. Například stačí, když se žádost o dovolenou vyplní pouze jednou a systém ji automaticky
propojí se zpracováním mezd i docházkou.
říZENí ÚDRŽBY DoPRaVNíCh
PRoSTřEDKŮ
Dalším důležitým projektem je rozvoj stávajícího informačního systému v plzeňském
dopravním podniku. Uskuteční se ve dvou
etapách v letech 2009 a 2010. Projekt bude
mj. zahrnovat řízení údržby dopravních vozidel – tramvají, autobusů a trolejbusů. Výhody této změny tak pocítí přímo všichni
Plzeňané. Rozvoj systému SAP v této oblasti
přinese:
n plynulejší a bezpečnější dopravu, na kterou se budou moci kdykoliv spolehnout,
n bude také předcházet nečekaným výpadkům městských spojů kvůli jejich nucené opravě,
n bude zajišťovat plánování a řízení pravidelných i nahodilých oprav včetně sle-
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
P
lzeň provozuje svůj informační systém na platformě SAP. S celkovým
rozvojem města a všech služeb, které
svým občanům nabízí, se neustále zvyšuje
tlak na efektivní využívání a správu všech
informačních a komunikačních technologií (ICT), které má k dispozici včetně
informačního systému. V druhé polovině
loňského roku tedy padlo na magistrátu
rozhodnutí, které odstartovalo dlouhodobý
projekt transformace Plzně na »chytřejší«
a svým občanům otevřenější město. Cílem
je rozvoj stávajícího systému SAP tak, aby
vyhovoval aktuálním i budoucím potřebám
městské administrativy.
Hlavním nositelem a organizátorem projektu je Správa informačních technologií
města Plzně, příspěvková organizace, která
byla zřízena v roce 1998. Poskytuje komplexní servis v oblasti provozu ICT, vypracovává informační strategii města a zodpovídá za rozvoj veškerých jeho informačních
systémů.
Cílem projektu je rozvoj stávajícího systému SAP tak, aby vyhovoval aktuálním
i budoucím potřebám městské administrativy.
dování a vyhodnocování nákladů na tyto
opravy,
n bude řídit nákup náhradních dílů tak,
aby v nich nebyly zbytečně vázány peněžní prostředky, ale zároveň, aby byl v případě nutné opravy příslušný materiál ihned
k dispozici. Výsledkem tohoto projektu
bude zlepšení efektivity všech stávajících
procesů a významná úspora nákladů.
INSPIRaCE PRo oSTaTNí MĚSTa
IBM zajišťuje v Plzni nejen samotné využití
moderních postupů na bázi informačního
systému SAP, ale plní především roli konzultanta celkového rozvoje ICT. Město se
tímto rozsáhlým projektem přibližuje k vyspělým evropským městům, jako je Parma
či Milán, která využívají inteligentní informační technologie ke zlepšení interakce se
svými obyvateli i ke zefektivnění správní
administrativy. Zajisté může být dobrou inn
spirací pro ostatní česká města.
DaNIEl TRhoŇ
advisory project manager
IBM ČR
27
27.11.2009 10:31:26
sPráva a rozvoj
Hned tři soutěžní návrhy z celkem 12 přijatých letos do architektonické soutěže o Cenu Petra Parléře se věnovaly vyřešení
prostranství mezi nádražím a parkem v Poděbradech. Přednádražní prostor v lázeňském městě se pro architekty účastnící se soutěže stal velkou výzvou, což se odrazilo i v kvalitě
podaných studií. Jedna z nich, autorů MgA. Bronislava Stratila
a Ing. MgA. Jana Roháče, ostatně nakonec v soutěži zvítězila.
P
řipomeňme princip soutěže, pořádané Společností Petra Parléře: Města jí
zašlou náměty na řešení svých veřejných prostranství či budov, hodnotitelská
rada z došlých námětů vybere ty, které poslání soutěže nejlépe vyhovují, a společnost
pak na tato zadání vyhlásí veřejnou urbanisticko-architektonickou soutěž (viz box).
v Poděbradech jsou sPokojeni
»O soutěži jsme se dozvěděli díky tomu,
že nás oslovila Společnost Petra Parléře.
O soutěži jsme měli i informace od architektů, kteří spolupracují s naším městem,
a navíc jsme se loni zúčastnili jako pozorovatelé konkurzu, v němž radnice veřejně obhajovaly své náměty, jimiž soutěž
obeslaly,« říká první místostarostka Poděbrad Ing. Jiřina Soukupová. »Sami mnoho
zkušeností s pořádáním architektonických
soutěží nemáme. Ostatně i podmínky dané
profesní komorou bývají pro radnice organizačně a finančně náročné. Účast v soutěži
nám proto připadala přínosná jak z hlediska možného vyřešení problematické části
města, tak jako zdroj zkušeností pro pořádání případných vlastních soutěží.«
Člen hodnotitelské rady Ing. arch. Jaroslav Wertig na vítězném návrhu oceňuje,
že je vyrovnaný v mnoha úrovních: »Od racionálního dopravního řešení přes oživení
intence původního urbanistického konceptu až po atraktivní ztvárnění autobusového nádraží konkurujícímu ostatním
architektonickým „highlightům“ Poděbrad.
Úspornými prostředky strukturuje městské
prostory: blok, vnitroblok, náměstí. Velmi
sympatické je řešení podchodu jako legitimní plnohodnotné součásti městského
parteru. Estetika, inteligence a cit pro míru
vytvářejí harmonickou rovnováhu.«
Místostarostce Poděbrad se nejvíce líbí
originální nový architektonický prvek autobusových stanovišť, navazující na tradiční funkcionalistickou stavbu Libenského
kolonády od architekta Vojtěcha Kerharta.
Ing. Jiřina Soukupová dokonce soudí, že
díky své modernosti a nadčasovosti by právě nová autobusová stanoviště mohla budoucím generacím podávat historické svědectví o současné architektuře a zároveň se
stát jakýmsi symbolem města.
Spoluautor vítězné studie MgA. Bronislav Stratil podotýká: »Poděbrady nabídly
k řešení uzemí, které vyžaduje komplexní
uchopení. To mě a mého kolegu Jana Roháče na zadání nejvíce přitahovalo. Chápali
jsme je jako výzvu racionálně a profesionálně (za využití omezených finančních
prostředků) vyrovnat se s dopravní situací,
najít cestu ke konceptu nejužší možné symbiózy vlakového a autobusového nádraží,
esteticky pojmout úpravu nově vzniklých
veřejných prostranství i zastřešení zastávek.
Zároveň šlo o to koncepčně vyřešit i bližší
okolí. Proto vznikl návrh dostavby sousedící blokové zástavby, využití a zastavení
drážních pozemků, nové školky či sportovního zařízení, úprav vnitrobloku atd.«
nechybí ani ekonomický Pohled
Na vítězném návrhu MgA. Bronislava Stratila a Ing. MgA. Jana Roháče je sympatické,
že pomýšlí i na to, jak se vejít do 100 mil.
Kč, které jako nejvyšší možné náklady určilo zadání studie. Proto oba autoři hledali koncept, který by městu nepřinesl ani
majetkoprávní komplikace. Návrh je rovněž připraven tak, aby se mohl uskutečnit
ve více etapách. »Páteří naší idey je nová,
jasně definovaná komunikace pro motorová vozidla,« konstatuje MgA. Bronislav
Za jakých podmínek mohou města poslat do soutěže náměty
na úpravy veřejných prostranství a budov ve veřejné správě
Vyhlášení dalšího ročníku soutěže o Cenu Petra Parléře se plánuje na 5. leden 2010. Vytipovaná města
budou přitom vyzvána, aby předložila náměty na úpravy veřejných prostranství a budov ve veřejné správě. Náměty mohou poslat i města, která nebyla oficiálně oslovena, čehož radnice v minulých letech běžně využívaly.
n Výběrové řízení, tedy tzv. konkurz měst, se uskuteční 3. února 2010. V rámci konkurzu budou představitelé přihlášených měst osobně prezentovat podané náměty před hodnotitelskou radou.
n Do architektonické soutěže bude přijato nanejvýš 10 námětů. Soutěž se uskuteční vždy jen tehdy, přihlásí-li
se do výběrového řízení nejméně 12 měst.
n Registrační poplatek pro přihlášení námětů měst do soutěže činí 5000 Kč. Vybraná města platí vstupní
poplatek ve výši 40 000 až 50 000 Kč, a to podle rozsahu a obtížnosti požadované studie.
n Informace o přípravě soutěže, jejím průběhu i výsledcích jsou průběžně zveřejňovány na www.cenapp.cz.
n
ZDROJ: SPOLEČNOST PETRA PARLÉŘE
28
MO12 28.indd 28
VIZuALIZACE: AuTOŘI VíTěZNÉhO PROJEKTu
Petr Parléř je k městům vlídný
Stávající budova železničního nádraží
v Poděbradech je vítěznou studií pojata
jako hlava budoucího dopravního terminálu s veškerým komfortem pro cestující
vlaky i autobusy. Na navržená autobusová nástupiště se přitom přistupuje stejnou
cestou jako k vlakům.
Stratil. »Ta by stála na počátku projektu. Postupně by pak podél ní vznikaly další jednotlivé stavby: prostranství před nádražím,
náměstí „U Pentagonu“, nová autobusová
nástupiště atd.«
co se bude dít dál?
Poděbrady nyní mají studie tří autorských
týmů, které se soutěže o Cenu Petra Parléře zúčastnily. Regule soutěže ponechávají
na městu, pro kterou se rozhodne, případně zda neuskuteční žádnou z nich. »Je to
čistě na rozhodnutí zastupitelstva města,«
říká místostarostka Ing. Jiřina Soukupová
a lituje, že časový harmonogram soutěže
neposkytl autorům více času na přípravu
studií. Například zajímavý návrh na využití podzemních prostor tak nebral v úvahu
místní geologické podmínky, které mohou být zohledněny až v dalších stupních
projektové přípravy. Důležitá budou i stanoviska Národního památkového ústavu,
Dopravního inpektorátu Policie ČR či provozovatelů autobusové dopravy.
Se všemi studiemi se poděbradská veřejnost seznamovala během jejich letní prezentace v lázeňském parku a město uspořádalo i veřejné setkání s autory (videozáznam
je na webu města www.mesto-podebrady.
cz pod odkazem Videopřenosy). Místostarostka předpokládá, že o nejvýhodnějším
návrhu pro město zastupitelé rozhodnou
už nyní v prosinci. »Jedním z kritérií bude
vítězství v soutěži o Cenu Petra Parléře,«
dodala s tím, že pro financování projektu
by město chtělo využít prostředky z ROP
Střední Čechy, přičemž přednostně by byl
n
řešen autobusový terminál.
ivan ryšavý
prosinec 2009
27.11.2009 10:27:29
Správa a rozvoj
Němečtí cyklisté čekají
na českou část Labské stezky
p
MO000935
otenciál Labské stezky spočívá hlavně
v tom, že není jen klasickou cyklostezkou, ale spíše víceúčelovým koridorem, který by mohli využívat i pěší turisté, pasažéři lodní dopravy, vozíčkáři, jezdci
na koních, železniční cestující a zčásti inline bruslaři. Z 370 kilometrů plánované
základní trasy na území ČR zatím funguje
jen menší část. Regiony, jimiž trasa prochází, tak přicházejí o tisíce zahraničních cykloturistů. Většinu německých cyklistů totiž
odrazuje stav povrchu stezky i nerozvinuté
služby na trase. Bez kvalitní stezky a značení nemá soukromý sektor důvod do služeb
pro cyklisty příliš investovat. Zájem o upravené úseky dokládá výsledek automatického sčítání, které letos v létě na několika
z nich provedla Nadace Partnerství. Třeba
úsek v Nymburce využilo o letních víkendech v průměru téměř 1400 cyklistů. Kdyby
stezka byla kvalitním turistickým produktem, narostlo by toto číslo jistě o další stovky německých cykloturistů.
Samosprávy si stále více uvědomují nezastupitelný význam Labské stezky pro turismus. Její rozvoj proto nabírá rychlý spád.
Jako iniciátor se do dění zapojila Nadace
Partnerství, která v podobné roli působila
a dodnes působí na Moravských vinařských
stezkách. Zde během deseti let vybudovala
ve spolupráci s 280 vinařskými obcemi fun-
prosinec 2009
MO12 29.indd 29
gující turistický produkt, vyznačila na 1200
kilometrů cyklistických tras, podpořila vznik odpočívek, orientačních panelů
a prostřednictvím certifikace Cyklisté vítáni radikálně zvýšila standardy služeb pro
cyklisty. Podobný úkol ji čeká i na Labské
stezce, kde se ke společnému stolu postupně snaží přivést kraje, obce i poskytovatele
turistických služeb.
Nadace Partnerství má zkušenosti s koordinátorskou rolí i na dálkových cyklotrasách
typu Greenway Praha – Vídeň. Její blízké
kontakty na německé partnery by proto měly
přispět k urychlení rozvoje Labské stezky
a navazujících služeb. Mezi důležité úkoly
patří i prosazení budování dílčích úseků stezek k přírodě co nejšetrnějším způsobem,
iniciování rozvoje dosud nepřipravených
úseků a především propagace Labské stezky
jako kompletního turistického produktu.
Rezervy stále existují, a to už v přípravné
fázi některých částí trasy. Doposud není vyřešen úsek Labské stezky z Pardubic do Kolína, některé další úseky byly postaveny jako
holé asfaltové »dálnice« na místě tradičních
pěších promenád. Chybějí informační panely, lavičky a odpočívadla, v dobrém stavu
není ani značení. Na některých místech by
se z hlediska turistické atraktivity slušelo
páteřní stezku přeložit na druhý břeh řeky.
Společně se však podařilo dosáhnout řady
Foto: archiv
Ačkoliv je Labská stezka v Německu (Elberadweg) jednou
z nejnavštěvovanějších stezek a je zároveň součástí sítě evropských cyklistických tras Eurovelo, u nás je její rozvoj stále
v plenkách.
Na snímku je část Labské stezky na české
straně – úsek trasy mezi Nymburkem
a Poděbrady (Velkým Zbožím).
dílčích úspěchů, které by měly položit stabilní základ pro rozvoj budované stezky
především na poli marketingu a zvyšování
kvality poskytovaných služeb.
Loni díky spolupráci Nadace Partnerství
a partnerů na německé straně vyšla vůbec
první česká a německá brožura o celém
českém úseku Labské stezky. Několik objektů a služeb získalo certifikaci Cyklisté vítáni, díky níž se jejich zařízení objevilo v internetové databázi navštěvované stovkami
cyklistů denně. Největším úkolem letošní
zimy bude pro nadaci zprovoznění trojjazyčného portálu, který poskytne kompletní
informace o českém úseku Labské stezky.
Portál www.labska-stezka.cz by se měl stát
i základním průvodcem německých cyklistů, neboť bude fungovat v přímé návaznosn
ti na německé stránky Labské stezky.
MarTIN GILLár
oNDŘEj FáBEra
Nadace Partnerství
29
27.11.2009 9:21:16
Správa a rozvoj
Okružních křižovatek je po celé republice už jako máku,
přičemž mnohé z nich se sobě navzájem podobají jako vejce
vejci. Čím je tedy projekt Komplex dvou okružních křižovatek
v Litomyšli tak zajímavý, že letos vyhrál soutěž Cesty městy?
p
rojekt především řeší komplikovanou
dopravní situaci na severním okraji
historického centra Litomyšle, které je městskou památkovou rezervací. Jen
pouhých 50 metrů od sebe vzdálené nové
okružní křižovatky, jedna na silnici I/35,
která je navíc trasou nadrozměrných nákladů, a další na silnici II/360, nyní zaručují plynulejší a bezpečný příjezd do středu
města i výjezd z něj, stejně jako bezpečnost
chodců, kteří se v této lokalitě pohybují mezi centrem a železničním nádražím
i v rámci projektu obměněnou autobusovou zastávkou.
Vnější průměr menší okružní křižovatky
je 27 m při šířce jízdního pásu 6 m.
nejtěžší? zajiStit financování!
Nejsložitější při přípravě projektu o celkových nákladech 23 mil. Kč podle starosty
Michala Kortyše bylo »přesvědčit příslušné
orgány o prospěšnosti akce a sehnat potřebné peníze«. Zatímco financování výstavby
větší okružní křižovatky na státní silnici I.
třídy zajišťovalo Ředitelství silnic a dálnic
s využitím dotace (18,2 mil. Kč) poskytnuté Státním fondem dopravní infrastruktury
(SFDI), prostředky na vybudování menší
křižovatky na krajskou silnici II. třídy radnice musela aktivně opatřit sama. Nakonec
se jí podařilo získat dotaci z ministerstva
financí ve výši 3,9 mil. Kč, k níž z vlastního
rozpočtu přidala 0,9 mil. Kč.
Na menší z obou křižovatek byla v zájmu
lepších rozhledových poměrů nutná demolice přilehlého nebytového objektu. I když
jeho majitelé při vypořádání vlastnictví
s městem dobře spolupracovali, byrokracie
spojená s vyvlastněním dala zaměstnancům radnice pořádně zabrat.
Projektant Ing. Zbyněk Neudert dodává,
že velmi obtížné bylo rovněž celou stavební investici provést za silničního provozu,
pouze provizorně omezeného dopravním
značením.
to způsobeno také tím, že silnici II. třídy
a především místní komunikace od náměstí využívají zejména osobní vozy, jež
se potom poměrně rychle dokážou připojit
do proudu vozidel na silnici I. třídy, který je
okružní křižovatkou zpomalen,« upřesňuje
Ing. Zbyněk Neudert.
co těší StaroStu
Nezaujatý pozorovatel, který tuto část Litomyšle znal už dříve, určitě dá za pravdu
starostovi Michalu Kortyšovi, který si kromě výrazného zvýšení bezpečnosti silničního provozu a chodců, zklidnění dopravy
i podstatně lepšího dopravního napojení
přilehlých lokalit nejvíce považuje to, že
se celý prostor zkultivoval, zmizely odtud
rozměrné, fádně neurčité asfaltové plochy,
přibyla nová výsadba a moderně se vyřešilo nasvětlení bezbariérových přechodů
i středních dělicích ostrůvků pro chodce.
foto: archiv města/pavel vopálka
bezpečnoSt nevyLučuje KráSu
Hodnotitelská komise soutěže ocenila také
ochranné ostrůvky a nasvětlené přechody
pro pěší i úpravy parteru včetně zeleně.
»Kombinace jednotlivých prvků zklidňování, jejich kvalitní provedení a vybavení
frekventovaných veřejných prostorů mobiliářem včetně výtvarného díla přispělo k dosažení optimálního měřítka obou
prostorů, jejich začlenění do urbanistické
struktury malého města, a tím k celkovému
obohacení jeho obrazu,« praví se v odborném komentáři komise.
Projektant Ing. Zbyněk Neudert, který
zpracovával projekt spolu s Pavlem Müllerem, DiS (oba jsou z vysokomýtské firmy
OPTIMA, s. r. o.), zdůrazňuje, že ačkoliv
obě křižovatky navzájem dělí zhruba padesát metrů, fungují zcela spolehlivě. »Je
Celý prostor se zkultivoval,
zmizely odtud rozměrné,
fádně neurčité plochy
a moderně se vyřešilo nasvětlení přechodů i středních dělicích ostrůvků.
ifoto: jaroslav horák
Křižovatky v Litomyšli zaujaly
Okružní křižovatka na silnici I/35 má vnější průměr 40 m při šířce jízdního pruhu 5,5 m.
Zvýšený prstenec je kvůli trase nadrozměrných nákladů excentrický, šířku má 3,0–5,0 m.
30
MO12 30_32.indd 30
zKLidnění průtahu měStem
bude poKračovat
Prémii 85 tisíc korun, která byla spojena
s vítězstvím v kategorii Bodová řešení soutěže Cesty městy, město hodlá využít na financování studie dalšího zklidnění průtahu silnice I/35. Ta by měla prokázat, zda
by bylo možné všechna tato nově chystaná
opatření provádět při současném dopravním zatížení, nebo až následně po výstavbě
rychlostní silnice R 35 v úseku Ostrov–Staré
Město či po vybudování obchvatu města.
Ale ještě předtím radnice chce na rušném průtahu silnice I/35 městem zřizovat
další střední dělicí ostrůvky v bezbariérové
úpravě s přechody pro chodce. Kvůli formálním nedostatkům v žádosti Litomyšl
zatím na dotaci z SFDI pro tento účel letos
nedosáhla. »Příští rok však o dotaci požádáme znovu a naše žadost už určitě bude
i po formální stránce v pořádku,« potvrdil
n
starosta Michal Kortyš.
ivan ryšavÝ
prosinec 2009
27.11.2009 10:38:52
Správa a rozvoj
jednotky Sdh obcí už s novou
metodikou: jak se osvědčuje?
Od počátku letošního roku platí nový doporučený postup pro
zřizování jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí. Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného
sboru (HZS) ČR jej vydalo v souladu s § 24 odst. 1 písm. i) zákona č. 133/1985 Sb,, o požární ochraně, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen zákon o požární ochraně). Jaké jsou první
zkušenosti s uplatňováním nové metodiky v obcích?
j
ak vysvětluje plk. Ing. Pavel Dekret,
ředitel odboru IZS a služeb HZS Zlínského kraje, který se na přípravě metodiky podílel, od prvotní ucelené metodiky pro zřizování tehdejších dobrovolných
veřejných požárních sborů, vydané 15.
12. 1992, uplynulo již mnoho let, v jejichž
průběhu se významně změnila struktura
jednotek požární ochrany, podstatně se
rozšířilo spektrum a zvýšil počet jejich zásahů. Rovněž však nastaly zásadní změny
v právních předpisech, které se na jednotky požární ochrany vztahují. »Orientovat
se ve všech těchto změnách bylo pro starosty a zaměstnance obecních úřadů velmi obtížné. Původní metodika již neodpovídala současnému stavu a potřebám.
Rovněž byla stále vyšší poptávka ze strany
velitelů jednotek SDH obcí a měst po pomůcce, která by jim pomohla se lépe zorientovat v této oblasti a sjednotila vedení
dokumentace,« poznamenává plk. Ing. Pavel Dekret.
n Může se nedodržení této metodiky
obci, resp. její jednotce SDH, nějak vymstít – například v tom, že by obec obtížněji dosáhla na případné dotace na pořízení potřebné techniky, proškolování
hasičů apod.?
Zřízení jednotky SDH obce a zajištění její
akceschopnosti je zákonnou povinností
každé obce, která je ve svém základu prováděna v samostatné působnosti. Tato metodika není vydána jako závazná – je doporučující pro obce, aby jejich zaměstnanci,
kteří se v oblasti požární ochrany a jednotek SDH obcí příliš neorientují, neopomíjeli důležité skutečnosti. I když je vydána
jako doporučující, vychází v základních
záležitostech ze současně platných právních předpisů, které obce jsou povinny dodržovat. Je tedy na odpovědnosti konkrétní
obce, jak k metodice přistoupí. Dodržení či
nedodržení metodického materiálu však
rozhodně nemá vliv na rozdělování dotací
či na přístup HZS ČR k obcím při zajištění
akceschopnosti jednotek SDH obcí. Prioritním zájmem HZS ČR je udržet a zvyšovat akceschopnost jednotek SDH obcí
a odbornou úroveň hasičů v nich. Vždyť jde
o ochranu životů, zdraví a majetku občanů
České republiky!
prosinec 2009
MO12 30_32.indd 31
Které největší změny nová metodika
obsahuje?
Největší a nejvíce diskutovanou změnou je
forma zřízení jednotky SDH obce. Současně
platné právní předpisy v podstatě umožňují
zřízení jednotky SDH obce jako organizační složky obce. Z hlediska zákona o požární
ochraně a zákona č. 128/2000 Sb., o obcích
(obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, jednotku SDH obce může zřídit pouze
obec jako taková, nikoliv organizace obce,
která má identifikační číslo organizace odlišné od identifikačního čísla organizace
– obce, a nelze ji ani zřídit jako právnickou
osobu. Na organizace zřizované obcí, které
mají své identifikační číslo organizace, se
z hlediska zákona o požární ochraně pohlíží jako na právnické osoby – a tyto nejsou
oprávněny zřídit jednotku SDH obce, ale
pouze jednotku hasičského záchranného
sboru podniku nebo jednotku SDH podniku
v případech, kdy jim to stanoví HZS kraje.
V roce 1994 došlo k zásadní změně organizace rozmístění a struktury jednotek požární ochrany. Vzniklo plošné pokrytí území ČR jednotkami požární ochrany. Tento
systém je založen na vzájemné pomoci
menších jednotek požární ochrany, čímž se
značně zefektivnilo využití vynakládaných
finančních prostředků ze státního rozpočtu
a zvýšila kvalita činnosti jednotek požární
ochrany. Tento systém rovněž přinesl snížení počtu hasičů, kteří musí být připraveni
k zásahu – požární družstvo 1+8 se zmenšilo na 1+5 a zmenšené požární družstvo 1+6
na 1+3. Obce v současnosti musí zabezpečit neustálou připravenost k zásahu pouze
4 hasičů místo původních 6 či 9.
Další změnou je oblast zdravotní způsobilosti hasičů. Vydáním nařízení vlády
č. 362/2003 Sb., o posuzování zdravotní
způsobilosti zaměstnanců jednotek hasičských záchranných sborů podniků a členů
jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí
nebo podniků, se standardizují požadavky
na členy jednotek SDH obcí a stanovují se
minimální požadavky na zdravotní stav členů jednotek SDH obcí tak, aby mohli provádět činnost v jednotce. Tedy zachraňovat
ostatní, nikoliv aby byli sami zachraňováni
v důsledku špatného zdravotního stavu.
Změnami právních předpisů v roce 2000
přibyl do činnosti jednotek požární ochran
ny další důležitý úkol – podíl na činnostech v oblasti ochrany obyvatelstva. Tyto
činnosti s sebou přinášejí odpovědnosti
v oblasti varování obyvatelstva a jeho nouzového přežití, v oblasti detekce nebezpečných látek či dekontaminace obyvatelstva
a techniky.
Nově je uvedeno doporučené vybavení člena jednotky SDH obce osobními
ochrannými pracovními prostředky. V této
oblasti obce hodně tápou, neboť mají vyhodnocovat rizika v oblasti pracovních činností a stanovovat příslušná opatření a vybavení ochrannými prostředky. Specifickou
oblast zásahové činnosti jednotek požární
ochrany ovšem běžný občan či zaměstnanec obce nezná, a proto jen velmi obtížně
může definovat potřebná opatření. Doporučené vybavení ochrannými pracovními
prostředky vychází z nejčastějších rizik
a činností hasičů při mimořádných událostech. Zohledňuje i to, že jednotky SDH obcí
kategorií JPO II a JPO III jsou nasazovány
u požárů v uzavřených prostorech (budovách), a proto mají být jejich členové vybaveni třívrstvými zásahovými oděvy pro hasiče oproti jednotkám kategorií JPO V, které
jsou nejčastěji využívány u technických zásahů či požárů na vnějších prostranstvích
(čerpání vody, požáry stohů, trávy či lesů)
a jimž pro zásahovou činnost postačuje
jen jednovrstvý ochranný oděv pro hasiče
nebo pracovní stejnokroj II z aramidových
vláken (například Nomex). K tomu je nutno
zdůraznit, že pracovní stejnokroj II vyrobený z bavlny či směsi bavlny a syntetických
vláken nesmí být použit při zásahové činnosti hasičů! Rovněž jsou nově v metodice
přiloženy i vzory dokumentů jak pro zřízení jednotky, tak i pro zajištění její akceschopnosti. tyto dokumenty rovněž navazují na Řád výkonu služby jednotek požární
ochrany, který MV – generální ředitelství
HZS ČR rovněž vydalo v tomto roce.
n Má-li už obec takovou jednotku zřízenu, měla by dodatečně v souladu s novou
metodikou provést nějaké změny, například v dohodách o provedení práce s hasiči, ve zřizovací listině, v dekretu o jmenování velitele jednotky apod.?
Opět zdůrazňuji, že metodika vychází
z platných právních předpisů, a obce by
teoreticky již měly mít vše zajištěno. Praxe
však bývá jiná, takže velká část obcí nemá
své jednotky SDH řešeny vůbec nebo jen
velmi slabě. Jistě, alibisticky lze říci, že neznalost zákona neomlouvá a že obce si to
měly už dávno samy zajistit. Při současném
trendu přemíry právních předpisů a přenášení stále většího množství povinností
na územní samosprávu bez dostatečného
vyřešení potřebných financí či dostatečného počtu zaměstnanců obcí se tomuto stavu nelze divit. Těžko lze vyžadovat
›
31
27.11.2009 10:38:53
Správa a rozvoj
› po obci, kde není ani uvolněný starosta,
Už statisíce lidí po celé zemi si na základě vlastní zkušenosti hasiče spojují se záchranou
životů a majetku při povodních.
obcí. Mohlo by jeho nedodržení například
vést k rozpuštění jednotky, případně k jejímu přeřazení do nižšího typu?
Pokud jde o minimální vybavení jednotky
technikou a věcnými prostředky, metodika
nepřináší žádné změny. Výčet minimálního
vybavení jednotky SDH obce vychází z vyhlášky č. 247/2001, o organizaci a činnosti
jednotek požární ochrany, ve znění vyhlášky č. 226/2005 Sb. Toto minimální vybavení
zase vychází z praktických poznatků o potřebě vybavení jednotek SDH obcí pro zásahovou činnost. Nedodržení minimálních
požadavků by bylo porušením právního
předpisu se všemi důsledky. Ale nebyl by
to důvod pro zrušení jednotky či přeřazení do nižší kategorie. Dislokace jednotek,
jejich kategorie – a tím i vybavení, vychází
z analýzy nejčastějších rizik vyjádřených
v systému plošného pokrytí území ČR jednotkami požární ochrany. Rozmístění jednotek požární ochrany a jejich kategorie
vychází z pravděpodobnosti vzniku mimořádné události dané počtem obyvatel (větší
kumulace obyvatel znamená i vyšší riziko
vzniku mimořádné události), z charakteru
území (zda je v katastru obce záplavová
oblast či chemický průmysl apod.) a z charakteru chování obyvatelstva dané průměrným počtem mimořádných událostí v daném katastru obce. Toto rozmístění vychází
z přílohy zákona o požární ochraně, kde
jsou stanoveny časové limity pro dojezdy
prvních tří, resp. dvou jednotek požární
ochrany. Jednotky požární ochrany nejsou
zřizovány pro »okrasu«, nýbrž pro potřebu
ochrany života, zdraví a majetku občanů.
Relativní výhodou je, že je ještě poměrně
dost jednotek požární ochrany ve vztahu
k počtu obcí a že v některých lokalitách
lze nahradit nefunkční jednotku sousední,
která je schopna splnit požadavek dojezdu v dané lokalitě. Jenže na to není možné
spoléhat.
Hasiči bývají první i u dopravních nehod.
32
MO12 30_32.indd 32
Vzhledem k tomu, že příjmy obcí se
za současné situace tenčí, lze podle znalostí GŘ HZS pro příští rok počítat s nějakým posílením podpory jednotek SDH,
zejména v těch nejmenších (a finančně
nejslabších) obcích? Ať už formou dotací,
převáděním techniky vyřazené profesionálními hasiči apod.?
Při současném stavu státního rozpočtu
a razantním snižování výdajů bude malý
zázrak, podaří-li se udržet letošní výši dotační podpory od státu pro činnost jednotek
SDH obcí, tedy zhruba 100 mil. Kč, na neinvestiční výdaje na zajištění akceschopnosti,
100 mil. Kč na pořízení nových cisternových
automobilových stříkaček (při výši dotace
2 mil. Kč na obec) a program 40 cisternových
automobilových stříkaček, které po 5 letech
užívání u jednotek HZS krajů budou převedeny menším obcím s jednotkami SDH obcí
kategorií JPO II a JPO III. Převádění techniky
a věcných prostředků od HZS krajů do jednotek SDH obcí závisí na finančních možnostech HZS ČR, totiž zda rozpočet umožní
pořízení nových prostředků pro zásahovou
činnost a v jakém objemu. U dotací obcím
od krajů lze reálně předpokládat snížení obn
jemu finančních prostředků.
n
ilustrační foto: archiv
n Jakých pochybení či nedůsledností se
obce nejčastěji dopouštějí při zřizování
těchto jednotek?
S ohledem na velký počet obcí existují
nedostatky prakticky ve všech oblastech,
které metodika řeší. Ať už jde o dokumentaci, nebo o počty členů jednotek, či třeba
o vybavenost jednotky technikou a prostředky. Začíná to již vlastní zřizovací listinou jednotky SDH obce. Obce mnohdy zřídí jednotku, aniž by bylo specifikováno, jak
je tato jednotka zařazena ve struktuře obce,
kdo a jak je oprávněn nakládat s finančními
prostředky pro jednotku či s jakým majetkem obce a za jakých podmínek je naopak
oprávněna nakládat zase jednotka. Chybějí
jmenovací dekrety velitelů jednotek, seznamy členů jednotek a jejich funkční zařazení, dokumentace o odborné či zdravotní
způsobilosti členů jednotky, dokumentace
o kontrolách, údržbě či revizích techniky
a prostředků. Obce často nezajistí ani základní ochranné pracovní prostředky pro
hasiče. Velká část obcí nedbá o stálou akceschopnost své jednotky SDH obce či ji
dokonce vůbec nezřídí. Nedodržení právních předpisů v této oblasti však může –
v lepším případě – vyústit v sankci ze strany
Ministerstva vnitra ČR. Může ovšem nastat
ještě horší varinta: Jak známo, právní vědomí občanů se zvyšuje, takže roste i počet
soudních žalob na zřizovatele jednotek požární ochrany. Obce tak mohou být žalovány za to, že v důsledku jejich nečinnosti či
špatné činnosti občan přišel o střechu nad
hlavou nebo dokonce zemřel či je trvale poškozen na zdraví. Příklady z posledních let
ukazují, že již není problém prodávat majetek zadlužené obce, případně odsoudit
k trestu odnětí svobody starostu.
n Metodika obsahuje i výčet minimálního
vybavení jednotlivých typů jednotek SDH
ilustrační foto: archiv
aby měla vše úplně precizně ošetřeno teď
a hned. Letos obce dostaly metodiku, která
jim ve vztahu k jednotkám SDH obce může
pomoci uvést nejzákladnější požadavky
do souladu s právními předpisy. Jak rychle
to vše municipality zvládnou, je už na jejich konkrétních možnostech. Jednoduše
řečeno: Vše je o penězích a o lidech.
ivan ryšavÝ
prosinec 2009
27.11.2009 10:38:55
Správa a rozvoj
v Brně vzniká model jednoho
komunálního veletrhu
j
ak uvedla ředitelka nového projektu
Ing. Jana Ostrá, k propojení obou odborných veletrhů dochází na přání
většiny vystavovatelů a návštěvníků. »V minulosti bylo pro obě skupiny mnohdy složité rozhodnout se jen pro jeden z veletrhů,
protože na každém z nich mohli sledovat
pouze část odborné tematiky, o kterou se
zajímali. Sloučením veletrhů WATENVI
a URBIS INVEST vzniká široká a vzájemně
se doplňující nabídka představující jednak
investiční příležitosti, jednak služby, výrobky a technologie pro města a obce. Vytváří
se zároveň unikátní platforma pro setkání odborníků z regionů a obcí se zástupci
komerční sféry. Tento model je v zahraničí
běžný, například v německém Mnichově je to veletrh odpadového hospodářství
a ochrany životního prostředí IFAT,« doplňuje Ing. Jana Ostrá.
Stěžejním tématem veletrhu URBIS
INVEST 2010 bude vedle již tradičních
expozic reflektujících potřeby místní samosprávy v oblasti nakládání s odpady,
údržby veřejných prostranství, městského
mobiliáře, správy majetku, také rozvoj regionů, měst a obcí v souvislostí se současnou
hospodářskou krizí. »Vystavovatelé představí a nabídnou k využití mj. průmyslové
zóny, brownfields, komerční nemovitosti,
památky na prodej, rezidenční reality jako
investice a podporu a služby pro podnikatele v jednotlivých krajích. Návštěvníci se
budou moci seznámit s rozvojovými plány
regionů, připravenými projekty a záměry,
možnostmi mezinárodní spolupráce, tedy
s tzv. znalostní ekonomikou apod.,« konstatovala Ing. Jana Ostrá.
Tuto paletu doplní vystavovatelé veletrhu WATENVI o produkty a technologie
Foto: archiv
Spolu s mezinárodním vodohospodářským a ekologickým
veletrhem WATENVI se 25.–27. května 2010 uskuteční v Brně
poprvé URBIS INVEST, mezinárodní veletrh investičních příležitostí, rozvoje regionů, komunálních technologií a služeb.
Jaké důvody vedly Veletrhy Brno, a. s., k této změně?
Ing. Jana Ostrá: K propojení veletrhů došlo na přání vystavovatelů a návštěvníků.
z oblasti vodohospodářství a ekologických
technologií. Všichni vystavovatelé se budou
prezentovat společně v novém pavilonu P.
Chystá se i odborný doprovodný program,
jehož součástí bude 17. celostátní kongres
/sk/
primátorů a starostů měst a obcí.
MO000937
prosinec 2009
MO12 33.indd 33
33
27.11.2009 9:22:41
ŽiVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Úložiště? V ČR dočasně u ledu,
ve Skandinávii se připravuje
Žádná z obcí v šesti lokalitách, které Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) vybrala z původních tří desítek k dalšímu průzkumu a vyhodnocení parametrů, potřebných pro
vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu, s tímto
záměrem nesouhlasí.
Ú
ložiště je důlním dílem, kdy tunely vedoucí půl kilometru pod zem
tvoří páteř, z níž by pak byly raženy
další podzemní chodby s šachtami, které
by se staly místem konečného uložení paliva v bezpečně chráněných a proti záření
odstíněných kontejnerech. Proč je vlastně
bezpečné uložení jaderného odpadu pod
zem tak kontroverzní otázkou, když proti
jaderným elektrárnám v ČR je odpor občanů stále menší?
NE A JEŠTĚ MNOHOKRÁT NE
Šest vytipovaných lokalit se pracovně označuje jako Lubenec-Blatno (Ústecký kraj),
Budišov (Vysočina), Pačejov (Plzeňský kraj),
Rohozná (Vysočina), Pluhův Žďár-Lodhéřov (Jihočeský kraj) a Božejovice-Vlksice
(Jihočeský kraj). Každá zasahuje do katastru více obcí.
Občané obcí, až na výjimky, odmítají
nejen samotné zařazení jejich lokalit mezi
kandidáty na umístění úložiště, ale nechtějí
připustit ani další geologický průzkum, který by je mohl potvrdit, nebo také vyloučit
ze seznamu. Prostě to tady nechceme, řekl
už před časem starosta Nadějkova Zdeněk
Černý.
Také v Rohozné u Jihlavy odmítli jak úložiště, tak průzkum letos v červenci. Starosta obce Rohozná František Venkrbec říká,
že občané státním úřadům nevěří, vstřícnost vůči obcím vnímají jen před volbami
a nevidí také, že by se obce v okolí Temelína či Dukovan měly nějak vyloženě lépe,
než kdyby tam elektrárna nestála. »Musím
zastávat názor občanů, a ten je negativní,«
dodává starosta Venkrbec. Ačkoliv si umí
představit, že by umístění úložiště obci zcela jistě ekonomicky pomohlo. Každá obec
potřebuje peníze, z jejichž využití by měli
prospěch místní občané.
Na otázku Moderní obce, na co by prostředky získané tímto způsobem využili,
jmenuje řadu oblastí, bylo by podle něj
například možné kompenzovat občanům
výdaje na energie, odpady apod. Zlobí se
však, že se lidé v místě dají dohromady jen
kvůli petici či odporu vůči nějaké stavbě, ale
jinak pro obec a její život nedělají v pozitivním slova smyslu vůbec nic, natož zadarmo. »Máme tady občanské sdružení Čistá
Rohozná, které vzniklo právě kvůli úložišti. Já již řadu let dělám vše pro to, aby byla
Rohozná čistá. Mrzí mne, že většina lidí je
34
MO12 34-35.indd 34
Rozpočet na hlubinné
úložiště se dnes pohybuje
kolem 50 miliard korun,
tato částka se postupně
upravuje, uvedl Vítězslav
Duda.
ochotna v zájmu obce nanejvýš podepsat
nějakou petici.«
Pačejovský starosta Vladimír Smolík má
zcela konkrétní představy, jak by obec využila peníze od státu. »Abychom mohli
vybudovat opravdu perfektní kanalizaci,
potřebovali bychom možná až sto milionů
korun. Také naše čistírna odpadních vod je
stará a neslouží všem. Lidem je to však vcelku jedno – odpadní vody někam vypouštějí,
například i do dešťové kanalizace, víc je nezajímá.« Pokud jde o vztah k úložišti, který
je ve všech obcích v okolí rovněž zcela negativní, konstatuje, že část lidí bude vždy proti, i kdyby se na vlastní oči mohli přesvědčit
o tom, že z něj nebezpečí pro životní prostředí nehrozí, a on to zcela respektuje.
VYJEDNÁVÁNÍ V ČR NEKONČÍ
»Obecně souhlas není nikde ve vytipovaných lokalitách, ale jedna z nich za jistých
podmínek souhlasí s průzkumnými vrty,«
říká ředitel SÚRAO Vítězslav Duda. »Nemohli jsme ovšem očekávat, že obce záměr
přivítají, přece jen je to stavba, která budí
určité emoce a vyžaduje jistý čas, než lidé
pochopí, o čem vlastně mluvíme,« dodává.
Státní organizace SÚRAO se řídí koncepcí schválenou v roce 2002, podle níž by měli
k roku 2015 vybrat dvě lokality, mezi kterými se za dalších 30 let rozhodne. »Se zpožděním a konflikty se počítalo, v harmonogramu je proto dvacetiletá časová rezerva,«
vysvětluje ředitel.
Správa úložišť radioaktivního odpadu
dnes soudí, že se může na povrchu vejít
na území do pěti hektarů a všechny operace s vyhořelým jaderným palivem, tj. ukládání do kontejnerů pro hlubinné úložiště
by se dělaly už v areálu jaderných elektráren, nikoli v úložišti. Tam by byl dopraven
již definitivně uzavřený kontejner.
O PENÍZE JDE AŽ V PRVNÍ ŘADĚ
V Poslanecké sněmovně leží návrh novely
atomového zákona, která by měla mj. řešit
garantované příspěvky obcím v okolí jaderných elektráren. »Chtěli bychom, aby tímto
způsobem dostávaly příspěvky i obce, které
jsou mezi kandidáty na lokalitu hlubinného úložiště jaderného odpadu,« zdůrazňuje
Vítězslav Duda. SÚRAO se dnes, kdy končí pětiletá lhůta, po kterou vláda odložila
jednání o úložišti k ledu, potřebuje zaměřit na další geologický průzkum, k tomu již
ovšem potřebuje provádět hlubinné vrty
apod. Mohou se objevit také další vyhovující lokality, zkoumány budou rovněž dva
vojenské újezdy – Boletice a Hradiště.
»Technické otázky zatím není nutné podrobně řešit – nemůžeme přesně vědět, co
bude v roce 2045 odpovídat technickému
standardu té doby. Zpracujeme celý projektový záměr, což je důležité i pro to, abychom
mohli odpovídajícím způsobem upravovat
odvody na jaderný účet, které platí v ČR
společnost ČEZ, jakožto jediný provozovatel jaderných elektráren,« pokračuje Duda.
Na účtu, který v ČNB spravuje ministerstvo
financí, je nyní asi 13 miliard korun. Rozpočet na hlubinné úložiště se dnes pohybuje
kolem 50 miliard korun, tato částka se postupně upravuje. Prostředky na jaderném
účtu budou podle SÚRAO jistě stačit, a to
i na kompenzace obcím.
Již dnes dostává zhruba tři miliony ročně
každá z obcí: Rouchovany, Jáchymov a Litoměřice, kde jsou v provozu trvalá úložiště nízkoaktivního odpadu. Obce, na jejichž
katastru je vymezeno průzkumné území
pro hlubinné úložiště, by měly mít zákonný
nárok na příspěvek stanovený vládou, podle Dudy minimálně v rozsahu 12 milionů
korun ročně na lokalitu.
»V programovém prohlášení bývalé Topolánkovy vlády bylo, že práce na úložišti
dál nepoběží bez jednoznačného souhlasu
dotčených obcí. Nová vláda takové ustanovení nepřijala, ale přesto budeme o souhlas
obcí usilovat,« připomíná ředitel Duda. Jsou
připraveni zahájit správní proces se žádostí o povolení průzkumného území, které
vydává ministerstvo životního prostředí.
»Shromáždíme komplexní dokumentaci
o lokalitách, která vyhodnotí nejen geologické prostředí, ale všechny vlivy na životní
prostředí, sociologické a sociální aspekty,
stav populace apod. Poté chceme tři roky
konzultovat všechny výsledky v obcích
a reagovat na všechny věcné argumenty.
Konečné rozhodnutí by padlo v roce 2045
a stavět by se začalo 2050,« uzavírá ředitel
SÚRAO.
»Je třeba říct otevřeně lidem, co to obnáší
a jaké záruky dostanou. Občané státu nevěří, vzpomeňme na různé podpory, které tu
byly, tu zas ne. Lidé mají špatné zkušenos-
prosinec 2009
27.11.2009 9:23:37
ŽiVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Foto: autorka
v místě nenasvědčuje – kromě širokého
vjezdu do tunelu – že by zde vznikalo technicky mimořádné, obtížné a nákladné dílo.
Po ukončení tu zůstanou dvě budovy, v jedné se bude palivo upravovat pro bezpečné
uložení do kontejnerů, druhá bude nad tunelem a přístupovou šachtou.
Finští investoři věří, že 1600 MW blok v Olkiluoto bude uveden do provozu v roce 2012.
ti,« tvrdí zastupitelé z Vysočiny, ale nejen
oni. Nelíbí se jim také licitování, doprošování apod. Uvědomují si však, že mají odpovědně rozhodovat o projektu, který se
uskuteční až za několik generací, kdy tu již
sami nejspíš nebudou. A to je velmi těžké.
CESTA DO FiNSKA A ŠVÉDSKA
V říjnu se pět desítek starostů a zastupitelů vytipovaných lokalit pro vybudování
hlubinného úložiště vyhořelého jaderného
paliva v ČR vypravilo s Vítězslavem Dudou,
ředitelem Správy úložišť radioaktivního odpadu, až do Finska a Švédska, na místa, kde
se takové stavby budují.
Obklopeny mořskými zátokami, poblíž
města Rauma, zapsaného v seznamu kulturního dědictví UNESCO kvůli unikátnímu zachovalému souboru několika set
klasických finských dřevěných domů z 19.
století, stojí dva jaderné bloky z celkových
finských deseti. Finsko je jadernou zemí, je
dokonce jednou ze dvou, kde se v EU staví
nový jaderný blok. Stavba 1600 MW bloku v Olkiluoto má sice zpoždění, protože
jde o prototyp nového reaktoru EPR, který
nebyl zatím nikde odzkoušen v praxi, ale
inženýrské stavby již pokročily, nad reaktorovou halou roste ochranná, několikavrstvá kupole. Investoři věří, že bude uveden
do provozu v roce 2012. Potřebnými procedurami prochází před rozhodováním finské vlády také žádost o povolení výstavby 4.
bloku v tomto místě. Investiční rozhodnutí
se čeká v letech 2010–2011, provoz bloku
v období 2018–2019.
Spolu s tím, jak výstavba pokračuje, obec
Eurajoki, v jejímž katastru elektrárna stojí,
dostává stále více peněz. Ve Finsku jdou
obcím daňové výnosy přímo, bez státního
přerozdělování. Podstatná je daň z nemovitostí, která se počítá nikoli z plochy, ale
hodnoty nemovitosti. Taková elektrárna
už něco vydá! Další příjmy poplynou obci
po výstavbě hlubinného jaderného úložiště, o kterém bylo rozhodnuto rovněž v jejím
katastru poblíž jaderné elektrárny.
Za jaderný odpad odpovídají jeho původci, tj. elektrárny. V ČR, ale i v dalších
prosinec 2009
MO12 34-35.indd 35
evropských zemí přebírá tuto odpovědnost
stát, výrobce elektřiny z jádra pouze platí –
odvádí peníze na jaderný účet, v současné
době je to 50 Kč na vyrobenou MWh. Jako
argument k tomuto uspořádání se uvádí, že
podnikatelské subjekty vznikají a zanikají
a není jasné, kdo by odpovědnost za odpad
za padesát let skutečně převzal a naplnil.
ONKALO SOUHLASiLO
Ve Finsku vlastníci jaderných elektráren
založili dceřinou společnost POSIVA, která
zajišťuje nakládání s vyhořelým jaderným
palivem. To se dováží jak z Ruska, tak ze
Švédska. Odvod na jaderný účet je ve srovnatelné výši s naším. Stejně jako naše »jaderky«, i finské mají mezisklad jaderného
paliva, v němž mohou palivové tyče setrvat
mnoho desetiletí. Mezisklad je i na ostrově Olkiluoto, stejně jako úložiště pro nízko
a středně aktivní odpady.
Na přípravě hlubinného úložiště začali
ve Finsku pracovat již v 80. letech minulého
století, po prvním výběru tu bylo více než
100 kandidátů. V roce 1992 po geologickém
průzkumu zbylo kandidátů pět, zkoumalo
se dál. O výstavbě úložiště v lokalitě Onkalo
poblíž Eurajoki rozhodla vláda v prosinci
2000, v květnu 2001 to ratifikoval parlament.
Městečko se 6000 obyvateli s tím souhlasilo. Pro české starosty je obtížné k pochopení, že jsou místní občané na tuto volbu
spíše hrdí, než by tomu bylo naopak.
Potřebná suma na stavbu úložiště je
k dispozici (byla promítnuta do ceny vyrobené elektrické energie). Úložiště zaměstná
přibližně 100 pracovníků jako provozní personál, ve službách, při monitorování a v administrativě. Projekt má být hotov asi za 10
let a zaměstnává rovněž okolo 100 osob.
V Onkalo se uskutečnila řada vrtů, nyní
se hloubí tunel pro průzkum. Ještě nemají
licenci na úložiště, ale »jen« na podzemní
laboratoř. Posléze postačí změna užívání.
Zatím jsou v hloubce 420 metrů pod zemí
a tunel je dlouhý téměř čtyři kilometry.
Stavební pozemek obvykle vypadá jinak
než po skončení prací. Je ale pravda, že nic
LABORATOŘ NEVYHRÁLA
Ve švédské průmyslové municipalitě Oskarshamn, 350 km jižně od Stockholmu, stojí
jaderná elektrárna se třemi reaktory, postavená v letech 1972–1985. Nachází se rovněž
na ostrůvku obklopeném mořem, chybějí
tu proto, jako u všech zdejších elektráren,
ohromné chladicí věže. Ve Švédsku se polovina elektřiny vyrábí z jádra, polovina
ve vodních elektrárnách.
K tomu, co si Švédové odhlasovali už
v roce 1980, tj. postupné ukončení provozu
ve všech jaderných blocích, kterých tu bylo
12, určitě nedojde. Zavřeny byly pouhé dva,
ostatní se modernizují, roste jejich instalovaný výkon a prodlužuje se životnost až
na 60 let.
V lokalitě Äspö provozuje společnost SKB
podzemní laboratoř, kde se zkoumá ukládání vyhořelého paliva v hloubce víc než 400
metrů. Návštěvníci jsou tu vítáni, ročně jich
projde podzemím na deset tisíc. Dolů se
dostanou pěšky či autobusem nebo kombinovaně – značnou část cesty si však mohou usnadnit velkým nákladním výtahem.
Sportovci tu však běhají: Do kopce skoro
tři kilometry, se sklonem stoupání 14 %.
Dosud rekordní čas je něco přes 17 minut.
Návštěvníkům tu nabízejí také 7 milionů let
starou vodu, která prýští ze skály 420 metrů
pod zemí. Je velmi slaná.
V Oskarshamnu měli o hlubinné úložiště velký zájem. »Byl zde už totiž vybudován
centrální sklad, kam se přemísťuje vyhořelé palivo ze všech 10 reaktorů ve Švédsku
po pěti letech od vložení do bazénu u reaktoru. Sklad se nachází 40 metrů pod zemí,
kde je nyní 5000 tun paliva. Počítá se s tím,
že tu zůstane 35 let. Je tam také úložiště
na nízko a středně aktivní odpady z jaderné
elektrárny, do kterého také běžně vodí návštěvníky,« uvedl Ted Lindquist z Městského úřadu v Oskarshamnu.
Podzemní laboratoř jim dávala určitý
náskok, protože by se mohla stát základem stavby hlubinného úložiště, kde bude
během 60 let umístěno kolem 12 tisíc tun
paliva v 6000 kontejnerech s třemi vrstvami ochrany – měď a ocel, navrchu bentonit, který bude těsnit také šachtu, do níž se
kontejner vloží. V podzemní laboratoři nyní
testují zavážecí stroj, vyrobený v Německu.
Bezpečnostní bariéry musí odolávat sto tisíc let.
Mezi posledními dvěma kandidáty byli,
ale nevyhráli: Úložiště se bude stavět jinde, zde zůstane výzkum a vývoj. Jednorázovou kompenzaci za účast v přípravách
úložiště však přesto dostanou – asi 150
milionů švédských korun, které chtějí použít na stavbu nového přístavu pro trajekty
n
směřující na blízký ostrov Gottland.
MiLENA GEUSSOVÁ
35
27.11.2009 9:23:39
MO000943
MO12 36.indd 1
27.11.2009 9:24:37
ManageMent
Všechny změny a inovace, kterých jsme ve veřejné správě
svědky – ať již organizačního či technického a technologického charakteru – mohou splnit svůj účel jedině tehdy, když se
setkají s pochopením a vstřícným postojem těch, kdo je v konečné instanci realizují, tj. úředníků a pracovníků státní správy a samosprávy. Jejich kvalita, kvalifikace, profesní připravenost a osobnostní vlastnosti rozhodují o konečném úspěchu
všech reformních kroků a inovativních změn.
O
dpovídající profesní příprava a náležité vzdělání je u pracovníka veřejné správy obecně přijímaným
požadavkem. Jeho osobnost a kvalitu jeho
činnosti určuje – kromě profesní kvalifikace – především jeho vzdělanostní, intelektuální a obecně kulturní úroveň. Ta by měla
být nutně spojena nejen se sdílením, nýbrž
s aktivním a transparentním »prosazováním« nosných, především integrujících
společenských hodnot. Státní úředník, stejně jako úředník samosprávy není jen vykonavatelem, oním »kolečkem« v mechanismu správních činností, nýbrž je současně,
svým způsobem, i představitelem státu
a obce. Je také, i když to možná zní nadneseně, oficiálním reprezentantem dosaženého
společenského konsenzu a určitým zajištěním i garancí jeho perspektiv. To, co ostatní
řadoví občané mohou buď vzít na vědomí
či ignorovat, k tomu si úředník správy nejen musí »vytvořit« svůj osobní vztah, nýbrž
musí nalézt, pokud možno vždy, vhodnou
formu prezentace tohoto vztahu. Může-li
řadový občan zachovat vůči rozhodnutím
a řešením správy pasivitu, nebo zaujmout
zdrženlivý či odmítavý postoj, správní
úředník jako jejich potenciální, či aktuální
vykonavatel, by měl nejen zaujmout jednoznačný a loajální postoj, nýbrž měl by odpovídajícím způsobem jej i projevit. Není
z hlediska výkonu správy paradoxnější situace než představa úředníka uskutečňujícího rozhodnutí správních institucí (která
osobně považuje za zbytečná či dokonce
nesprávná), o jejichž racionalitě pochybuje
nebo ji subjektivně nedokáže pochopit. Je
to pro veřejnou správu nejen samozřejmý
požadavek loajality, ale i aktivní participace na racionalitě, spočívající na ztotožnění
se s hodnotovou orientací, která je v jistém
smyslu morálně ideovým zázemím politicko-správních aktivit.
JaK POJÍMat LOaJaLItU
Tím se však dostáváme k dalšímu důležitému aspektu osobnostních rysů pracovníka
veřejné správy, k otázce loajality. Nelze ji
pojímat jako bezvýhradné, demonstrativní
nadšení pro jakýkoliv akt výkonu správy,
prosinec 2009
MO12 37_39.indd 37
na jehož realizaci se podílí nebo jehož realizace se jej týká. Jde především o to, aby
se tato loajalita opírala o racionální pochopení smyslu a účelu nejen jednotlivých
opatření a postupů, či obsahu a záměru
vlastní činnosti, nýbrž o racionální pochopení smyslu, účelu, funkce a poslání veřejné
správy vůbec, veřejné správy jako způsobu,
určitého typu řízení společnosti. Má-li být
toto pochopení skutečně racionální, nelze
je opřít jen o byť sebelepší znalost zákonů,
předpisů a pravidel upravujících správní
činnost. Jejich důsledná znalost je pro každého pracovníka podmínkou bezpodmínečně nutnou, ale dostačující pouze možná
k technicky (a předpisově) bezchybnému
uskutečnění úředních výkonů.
ÚŘeDnÍK Je ÚŘeDnÍKeM naVŽDY
K otázce osobnosti pracovníka veřejné
správy je nutno přistupovat ještě z jednoho, neméně podstatného zorného úhlu.
Úředník, pracovník veřejné správy jím nepřestává být »skončením pracovní doby«. Je
jím stále, po 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu,
i ve dnech pracovního volna. S jistou nadsázkou lze říci, že v očích veřejnosti (občanů) jím nepřestává být ani po ukončení
svého aktivního pracovního života. Tento
zorný úhel v přístupu k osobnosti pracovníka veřejné správy je zpravidla stranou
pozornosti, ale má zcela specifické konsekvence. Do popředí vystoupí obyčejně jen
v souvislosti s výraznými případy negativních jevů (nevyjímaje trestných činů), zejména pokud jim věnují pozornost sdělovací prostředky.
etIKa Ve VeŘeJnÉ SPRÁVĚ
»Negativní jevy« ve veřejné správě jsou
velmi často spojovány s etikou pracovníka ve veřejné správě či s etikou ve veřejné
správě vůbec. (Nezřídka se tato etická rovina úvah vztahuje či zužuje na problematiku
korupce a protikorupčních opatření. To je
sice nesmírně závažné, ale nikoliv jediné, co
si zasluhuje v této souvislosti pozornosti.)
Této otázce věnují velkou bedlivost jak příslušná institucionální místa, tak odborníci,
média a občanská veřejnost. Byla vypraco-
Foto: archiV
Co zvyšuje image
a prestiž úředníka
Dobrým úředníkem se člověk nestává
pouze studiem a eventuálním tréninkem
potřebných dovedností, nýbrž reálným
vykonáváním odpovídajících správních
činností, říká Vladimír Čechák.
vána a přijata řada »etických kodexů«, napsáno mnoho statí a publikací věnovaných
etice ve veřejné správě. Lze ocenit všechny
kodexy a publikace (a jejich autory) stejně
jako skutečnost, že většina vysokých škol
odpovídajícího zaměření zařadila do plánů
studia příslušných oborů předměty se stejnou obsahovou náplní. Totéž učinila rovněž řada vzdělávacích institucí působících
v oblasti veřejné správy. To vše představuje
sice důležitý, a ze systémového hlediska nezbytný a v nejlepším slova smyslu záslužný,
ale pouze víceméně »verbální apel«, který
je možno (a bylo by to velmi žádoucí) vzít
na vědomí, či (verbálně) se k němu přihlásit.
Výraznou změnu a zlepšení může přinést
pouze všeobecné akceptování – a především uskutečnění takových »vzorců chování a jednání« v běžném každodenním styku
s veřejností i vnitřním úřadování, které se
budou opírat o vnitřní přesvědčení, vysoký
stupeň osobní odpovědnosti a úcty všech,
kdo ve veřejné správě působí. A to nejen
vůči občanům, ale i spolupracovníkům, integrujícím společenským hodnotám a nakonec i vůči sobě samému.
Dobrým úředníkem se člověk nestává
pouze studiem a eventuálním tréninkem
potřebných dovedností, nýbrž reálným vykonáváním odpovídajících správních činností. V tomto směru faktická zkušenost je
významnou a svým způsobem finalizující
sférou utváření úředníka jako osobnosti.
Vyhraněnost, kultivovanost a vysoká intelektuální a morální úroveň spojená s reálně projevovanou profesionalitou je tím,
co zvyšuje »image« a společenskou vážnost
nejen správního úředníka jako konkrétního
jedince – nýbrž výrazně přispívá i ke zvýšení společenské prestiže veřejné správy jako
n
celku.
VLaDIMÍR ČeCHÁK
prorektor pro koncepci a rozvoj
VŠFS, Praha
37
27.11.2009 9:25:32
ManageMent
Case management pomáhá
odborníkům i klientům
Lidé se obracejí na sociální pracovníky s komplikovanými
problémy, jejichž řešení vyžaduje spolupráci několika organizací či institucí. Možnost koordinovat poskytované sociální
a jiné služby pro konkrétního člověka či rodinu nabízí case
management (případová sociální práce). Již od roku 2008 využívá tuto metodu město Chrudim.
C
ase management umožňuje spolupracovat všem subjektům, které mohou ohroženou rodinu podpořit. Sociální pracovník v takové situaci svolává tzv.
případovou konferenci. Té se zúčastní například orgán sociálně-právní ochrany dětí,
škola, lékař, nestátní nezisková organizace,
rodiče apod. Skupina na základě společného vyhodnocení situace rodiny vypracuje
individuální plán péče včetně konkrétního
postupu. Uskutečňování plánovaných kroků se průběžně kontroluje a vyhodnocuje.
Chrudim má přibližně 24 tisíc obyvatel.
Místní občanské sdružení Šance pro Tebe
Co je case management?
case management je dlouhodobou individuální
a komplexní podporou klienta v prostředí komunity. Zároveň podporuje stabilitu, samostatnost
a funkčnost rodiny. Práce s klientem většinou
začíná na podnět jedné ze spolupracujících institucí.
Pokud spolu jednotlivé strany, zainteresované
ve společném případu, komunikují, jednání se stává
komplexní, účelné, rychlé a přesně cílené. Klientovi
se tak v rámci sítě pomáhajících organizací dostává
v krátkém čase maximální podpory.
vytipovalo okruh institucí vhodných pro
zapojení do case managementu. Jejich zástupci již na prvním setkání nastavili pravidla smysluplné spolupráce ve prospěch
společných klientů – dětí, mládeže a jejich
rodin v nepříznivých sociálních situacích.
»O zkvalitnění spolupráce jsme usilovali již
dávno. Dlouho jsme ale naráželi na přežitky
a předsudky, které mezi jednotlivými typy
poskytovaných služeb, stejně jako mezi
orgány veřejné správy a nestátními poskytovateli přetrvávají ještě z počátku 90. let
minulého století. Až přijetí zákona o sociálně právní ochraně a zákona o sociálních
službách vytvořilo podmínky pro komunikaci. Uvědomovali jsme si, kolik citlivých
a potenciálně výbušných záležitostí navzájem budeme muset vyřešit, přizvali jsme
na několik prvních setkání profesionálního
mediátora. Díky jeho přítomnosti probíhal
od počátku kritický, ale konstruktivní dialog. Posiloval se pocit bezpečí všech zúčastněných, společná zodpovědnost i profesionalita. Osvědčilo se také, že jsme zpočátku
nepracovali s reálnými klienty a problémy,
ale hledali jsme společnou řeč na základě
fiktivních kazuistik. Tím jsme úspěšně odstranili riziko, že bychom v případě rozporů
v pracovní skupině poškodili klientův zájem,« vysvětluje Michal Zahradník, ředitel
Šance pro Tebe.
V současné době skupina řeší čtyři společné případy. Ověřuje si na nich nastavená pravidla komunikace a spolupráce.
38
MO12 37_39.indd 38
Foto: archiV
Foto: archiV
Šance pro Tebe poskytuje své služby dětem a mládeži v nepříznivých sociálních situacích
prostřednictvím nízkoprahových (snadno dostupných) klubů.
gaRanteM Je MĚStO
V současné době se skupina zabývá čtyřmi
společnými případy. Ověřuje si na nich nastavená pravidla komunikace a spolupráce.
Schází se na metodických setkáních zejména kvůli projektu Case management města
Chrudim, který financuje Pardubický kraj.
Členy skupiny jsou orgán sociálně právní
ochrany dítěte a oddělení prevence kriminality městského úřadu, občanské sdružení
Amalthea, Středisko výchovné péče Archa,
Centrum J. J. Pestalozziho, Probační a mediační služba a občanské sdružení Šance
pro Tebe. Odborným garantem činnosti
skupiny je oddělení prevence kriminality
města.
»Case management pomáhá jak odborníkům, tak samotným klientům. Pod jednou
střechou se sejdou potřebné informace,
což umožňuje věnovat se záležitosti klienta komplexně. On sám už nemusí obcházet
postupně všechny organizace a všude vysvětlovat stejné věci. Oceňuji, že chrudimští odborníci a organizace v sociální oblasti
jsou otevřeni novým metodám. Jejich přičiněním tak vzniká projekt, který je v ČR zatím ojedinělý,« uzavírá Radka Pochobradská, vedoucí oddělení prevence kriminality
n
města Chrudim.
MaRtIna ŠŤaStnÁ
vedoucí komunitních programů
Šance pro tebe, o. s.
prosinec 2009
27.11.2009 9:25:36
ManageMent
Je to najatý profesionál, který by se měl (nezatížený politickými vlivy a tlaky) starat o záležitosti související se správou
města. Musí to tedy být vysoce postavený úředník, který nemá
politickou roli, ale ze své manažerské pozice zodpovídá za dosažení vytyčených strategických cílů města.
Ř
ekne-li se »manažer obce«, mnozí
pouze pokrčí rameny. V České republice jde o koncept dosud neznámý. Je
však typický pro velkou část amerických
měst a za svůj jej už také přijala některá
města v Evropě. Zatímco starosta a rada
politicky zodpovídají za další rozvoj komunity, stanovení rozpočtu a zajištění dalších
běžných činností, je to manažer obce, který
tato obecná pravidla a proklamace uvádí
do praxe.
Od starosty, případně člena rady či zastupitelstva, se manažer obce odlišuje
také tím, že do funkce není volen občany
na základě svého volebního programu, ale
město si ho najímá z titulu jeho kvalifikace
a výsledků dosavadní manažerské praxe.
Ve Spojených státech starostou bývá člověk
s libovolným zázemím, původem i oborem
působnosti a praxe. Naopak manažeři obce
působící ve funkci v amerických městech
většinou přímo vystudovali obor související s veřejnou správou nebo plánováním
rozvoje měst.
Vyjdeme-li z praxe v zahraničí, pak zodpovědnosti manažera obce jsou:
n koordinace a řízení města;
n chod jednotlivých oddělení městského úřadu;
n fungování městských služeb;
n spoluvytváření rozpočtu města a jeho
dodržování;
n dohled nad každodenní operativou;
n poskytování konzultací a odborných
rad starostovi a městské radě;
n vykonávání úkolů, postupů a pokynů
vyplývajících ze strategického plánu daného města.
V USA se velký důraz klade na vymezení
působnosti starosty (a rady) na straně jedné
a manažera obce na straně druhé: Jaké jsou
jejich styčné plochy a kde naopak musí jít
o striktně vymezené oblasti, v nichž je kompetentní k rozhodování buď politické vedení města, nebo najatý odborník. V praxi
totiž nesmí docházet k překrývání činností
a zasahování do pravomocí vyhrazených
pro druhou stranu. Aby manažer obce či
jeho útvar mohl fungovat, je zapotřebí dodržet několik podmínek a pravidel:
n vymezení role manažera obce, jeho
zástupce, případně celého útvaru;
n jasně definovaný rozsah působnosti
manažera obce a jeho útvaru;
n pevně stanovené odpovědnosti;
n nastavení hladkého průběhu součinnosti a spolupráce s ostatními odděleními
úřadu;
n termínové vymezení zadaných strategických cílů a úkolů k řešení;
n způsob kontroly dosažení stanovených cílů a úkolů – jednorázově i benchmark ročně za stejná časová období.
Kdy tedy začít uvažovat o profesionálním
manažerovi obce? Při rozhodování o přerodu fungování města pod silným a vlivným
starostou k výkonné formě vedené manažerem obce hraje roli několik faktorů:
n velikost města (většinou od 30 000
obyvatel);
Role starosty vs. role manažera obce
STAROSTA – POLITIK
Odpovídá na otázku:
CO?
co řešit?
Na co se zaměřit?
Spolu s občany určuje
témata zájmu a pozornosti,
udává směr, taktiku, strategii, je politicky aktivní.
MANAŽER OBCE –
PROFESIONÁLNÍ
ÚŘEDNÍK
Odpovídá na otázku:
JAK?
Jak daný problém vyřešit?
Jak se k němu postavit?
uvádí přijatá rozhodnutí,
směr, taktiku a strategii
do praxe, využívá poznatky
a metody z manažerské
praxe.
iluStračNí Foto: archiV
Manažer obce: Ujme se i u nás?
Manažeři obce působící ve funkci v amerických městech většinou přímo vystudovali obor související s veřejnou správou
nebo plánováním rozvoje měst.
n komplexnost řízení města (od 10 000
až 30 000 obyvatel a výše);
n politická a občanská vůle (chtějí-li
lidé, aby město fungovalo v novém modelu,
a je-li to politickým záměrem);
n image, které město má či chce vytvářet
(např. zakládá-li si historicky na roli starosty);
n rozpočet města (tj., zda si profesionálního manažera obec může dovolit).
V USa UŽ StO Let
Ve Spojených státech jde o koncept fungující již od počátku 20. století. Nyní tam
profesionálních služeb manažera obce
využívá více než 500 amerických komunit (z celkem 783) s počtem obyvatel mezi
25 000 a 50 000. V Evropě takto fungují
některá velká města například v Itálii,
Německu a ve Francii. V Itálii dokonce
vznikla asociace manažerů obce Direttore Generale, umožňující sdílet nejlepší
praxi a zkušenosti.
S pojmem manažer ve spojení s městy se
ovšem lze setkat už i v Česku. Zatím však
jde spíše o manažery průmyslových zón,
(ekonomického) rozvoje měst nebo manažery pro projekty podporované z EU fondů.
V tomto pojetí jsou to tedy osoby zodpovědné spíše za dílčí část než za fungování
městského celku.
Možnost zaměstnat profesionálního manažera obce nabízí zajímavou alternativu
pro dosažení cílů města za dané období.
Najatý manažer obce by za plnění cílů odpovídal – a v případě dobře nastaveného
způsobu fungování jeho úřadu by byl hodnocen a odměňován podle výsledků jeho
dosažení. Jiným důvodem, proč se zamyslet nad využitím funkce manažera obce, je
možnost přinést do řízení měst know-how
z manažerské, potažmo zahraniční praxe a začít fungování úřadů zefektivňovat.
Otázkou však stále zůstává politická vůle
nový způsob nastavení a fungování města
n
vyzkoušet.
MaRKÉta BOReCKÁ
Business Development Specialist
M.c.tritoN
ZDroJ: M.c.tritoN
prosinec 2009
MO12 37_39.indd 39
39
27.11.2009 9:25:37
ManageMent
Klíč k úspěchu obce? Odborně
zdatní starostové, úředníci...
36
MO12 40.indd 36
Komu je program MPA určen?
Ke studiu MPA se hlásí většinou úředníci
z obecních a krajských úřadů, ale i někteří
zastupitelé. Využití tohoto typu vzdělání
je však mnohem širší, kupříkladu při práci pro nevládní organizace. Dnešní snaha
o úzkou specializaci na vysokých školách
je až přehnaná. Lidé opravdu úzce specializovaní pak budou jen těžko hledat práci.
Přitom specializovat se mohou efektivně až
po škole, na které by měli získat jistou univerzálnost vzdělání.
n
Jakou formou se výuka uskutečňuje?
Kombinovanou formou pomocí studijních modulů. Posluchači dostávají anotace, využívají interaktivní e-learning. Každý
studijní modul končí písemnou prací. Přednášky doplňují konzultace s přednášejícími
buď osobně, nebo prostřednictvím počítače. Studenti mají k dispozici počítačovou
učebnu a knihovnu. Celé studium je zakončeno obhajobou disertační práce.
MPA je program, který vedle základních
znalostí z oboru veřejné správy, práva, ekonomie a politologie obsahuje i tzv. měkké
dovednosti – marketing, projektový man
Program MPA lze chápat jako nadstavbu
klasického vysokoškolského vzdělání, říká
prof. JUDr. Dušan Hendrych, CSc.
nagement, komunikační dovednosti apod.
Více informací o vysoké škole CEVRO Institut a programu MPA se dozvíte na webových stránkách www.cevroinstitut.cz.
/sk/
prosinec 2009
MO000942
Jak byste studium MPA charakterizoval?
Program MPA lze chápat jako nadstavbu
klasického vysokoškolského vzdělání. Je
n
to čtyřsemestrový kurz zakončený závěrečnou zkouškou a obhajobou diplomové práce. Při sestavování programu kurzu jsme
vycházeli jak z potřeb pracovníků veřejné
správy, tak ze zkušeností ze vzdělávání
v oboru veřejné správy v některých západních zemích, například ve Francii, Německu či Švýcarsku, a kde má vzdělávání pracovníků veřejné správy dlouhou tradici.
Foto: archiv
V
souvislosti s neustále se zvyšujícími
nároky kladenými na obce je nezbytné, aby úřady disponovaly odborně
zdatnými pracovníky. Ať už působí na pozici starosty, tajemníka či řadového úředníka,
správnost jejich rozhodnutí může ovlivnit
nejen budoucí směřování obce, ale potažmo i růst jich samotných. Realita dneška
tak způsobuje, že skutečně jen kvalifikovaný pracovník může odpovědně rozhodovat
a současně vyhovět potřebám stále náročnějšího trhu práce.
Pro ty, kteří chtějí v problematice veřejné
správy vzdělávat sebe, či své zaměstnance, je zde vysoká škola CEVRO Institut. Jde
o soukromou vysokou školu zaměřenou
na studium společenskovědních disciplin
s praktickým využitím v oblasti veřejného
života. Tato vysoká škola, jež se nachází
v centru Prahy, nabízí bakalářské a navazující magisterské studium v oborech Veřejná
správa a Politologie a mezinárodní vztahy,
a to jak ve formě prezenční, tak kombinované.
Zvláštní místo v nabídce vzdělávání pro
veřejnou správu má pak prestižní studijní
program MPA (Master of Public Administration), který je obdobou studia MBA, známého z privátní sféry.
O další informace ke studiu MPA jsme
požádali garanta programu prof. JUDr. Dušana Hendrycha, CSc.
27.11.2009 9:26:23
Komunikace
jako součást
pozemku:
Konečně jasná
odpověď
v
Moderní obci č. 2/2009 jsem se pokusil analyzovat dosavadní soudní
judikaturu k otázce, zda je pozemní
komunikace součástí pozemku (a vlastník
pozemku, tj. vlastní pozemek i s komunikací), či zda může být pozemní komunikace
samostatnou věcí (a vlastník pozemku tak
může být odlišný od vlastníka komunikace
na ní umístěné).
JaKÉ BYLY ZÁvĚRY
Závěry analýzy bylo možné – při zohlednění
jednotlivých kategorií komunikací (zejména účelové a místní) – krátce shrnout takto:
Účelové komunikace Nejvyšší soud nikdy
nechápal jako samostatné předměty vlastnictví, ale jako pouhé úpravy pozemku sdílející jeho právní osud. Ohledně místních
komunikací však Nejvyšší soud od roku
2006 připouští, že by mohly být samostatnou věcí odlišnou od pozemku, na němž
se nacházejí, a to v případě, když konkrétní
komunikace bude stavbou ve smyslu občanského práva. Šlo o jednoznačný zlom
v judikatuře. Méně jednoznačné již bylo,
kterým směrem se Nejvyšší soud hodlá
ubírat dále. Nedal totiž jasnou odpověď
na otázku, kdy lze místní komunikaci vnímat jako samostatnou stavbu ve smyslu
občanského zákoníku. (Podrobnosti viz
článek v MO č. 2/2009 Je pozemní komunikace součástí pozemku?)
ROZHODUJÍCÍ JUDiKÁt Nss
Do hry o povahu pozemních komunikací
se však nyní nově zapojil Nejvyšší správní soud (NSS). Ten se musel v jednom ze
svých případů vypořádat s problémem
vlastnictví účelové komunikace jako otázkou předběžnou – viz rozsudek Nejvyššího
správního soudu ze dne 11. 9. 2009, sp. zn.
5 As 62/2008, www.nssoud.cz. Tento rozsudek rovněž shrnuje dosavadní judikaturu
soudů civilních i správních a vytváří podle mého názoru jejich syntézu. To je krok,
k němuž se dosud žádná z vysokých soudních instancí neodvážila. Zároveň některá nejasná místa nahrazuje novou vlastní
úvahou, která může znamenat pro praxi
velké zjednodušení. Konečně tak dostáváme jasnou odpověď na otázku, jak obecně
posuzovat pozemní komunikace z hlediska
vlastnických práv.
Nejvyšší správní soud především opouští
dosavadní nepochopitelnou rozdvojenost
vlastnických režimů komunikace místní
a účelové. Uvádí, že také účelová komunikace může být stejně jako ostatní kategorie
samostatnou věcí. Bude vždy záležet pouze
prosinec 2009
MO12 41.indd 41
na tom, zda je stavbou ve smyslu občanského práva. V této části překonává a podle
mého názoru správně narovnává dosavadní nejasnou a nevhodně odůvodněnou judikaturu civilních soudů.
Klíčové pasáže judikátu poté řeší, kdy
a za jakých podmínek bude pozemní komunikace (lze obecně vztáhnout na všechny kategorie) samostatnou věcí. V souladu
s dosavadní civilní judikaturou NSS dovozuje dvě kritéria.
První – posuzovaná komunikace musí
být »vymezitelným kusem vnějšího světa«
spojeným se zemí pevným základem. Zámková dlažba položená na několika vrstvách
zpevněného podloží (lože kameniva, štěrk
a štěrkopísek) toto kritérium podle soudu
splňuje. (K pevnému základu jako podmínce každé nemovitosti soud kopíruje dosavadní názor Ústavního soudu a za takový
základ považuje spojení, které je schopno
odolat účinkům přírodních vlivů lokality
na věc a účinkům vlastního působení věci.)
Druhé kritérium – posuzované vrstvy
nesmějí být pouhou součástí jiné věci (pozemku). Součástí věci (§ 120 odst. 1 občanského zákoníku) je vše, co k ní podle povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se
tím věc (pozemek) znehodnotila. Protože
hlavní účel komunikace spatřuje Nejvyšší
správní soud ve spojovací a dopravní funkci, která je dominantní sama o sobě, dospívá k závěru, že pozemek pod ní nemůže
být hlavní věcí a komunikace pouze jeho
»součástí«, nýbrž, že pozemní komunikace je samostatnou funkčně oddělitelnou
věcí (stavbou) odlišnou od pozemku pod
ní. Jako vysvětlující příklad opačného charakteru soud uvádí zpevněnou odkládací
(manipulační) plochu, kterou již v minulosti posuzoval (sp. zn. 5 Afs 24/2008). Tuto
betonovou plochu považoval za pouhou
součást věci (pozemku), protože pozemek
sám v daném případě vždy sloužil jako odkládací a manipulační prostor jeho vlastníka (tj. ke stejné funkci) a betonové zpevnění
tuto funkci jen optimalizovalo. Proto tato
betonová plocha (nemající veřejnoprávní
charakter pozemní komunikace) nebyla
právně samostatnou věcí, ale pouze součástí pozemku – odkladiště.
Nejnovější rozsudek Nejvyššího správního soudu lze tedy vnímat jako významný
posun v chápání věcně právní povahy pozemních komunikací. Ve zcela konkrétním
případě účelové komunikace (zámková
dlažba na zpevněném podloží z několika vrstev) dospěl k závěru, že jde o samostatnou věc odlišnou od pozemku mající
odlišného vlastníka. Soudem předkládané
sjednocení režimu pro jednotlivé kategorie
komunikací lze jedině uvítat. Taktéž obě
popsané kategorie »samostatnosti věci«
vnímám jako jasné a přehledné.
Lze jen doufat, že také Nejvyšší soud,
který se povahou komunikací zabývá především (při sporech o vlastnická práva
k nim), předložené syntézy využije a svoji
budoucí judikaturou ji podpoří. V opačném případě bychom se dočkali války
dvou nejvyšších soudních instancí v zemi,
což by celý problém trvající již 20 let ještě
zkomplikovalo.
ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ
L e g i s L at i va
NSS dal jasnou odpověď, jak je nutné posuzovat pozemní komunikace z hlediska
vlastnických práv.
MODeLOvÝ PŘÍPaD
Pro správní úředníky se popsaným rozsudkem záležitost velmi zjednodušila. Domnívám se, že pro správní řízení jimi vedená
je rozhodující názor Nejvyššího správního soudu. Proto by předkládaný rozsudek
měly úřady používat jako modelový případ
pro vlastní praxi (posuzovat spornou samostatnost každé pozemní komunikace podle dvou uvedených kritérií, přičemž druhé
z nich bude naplněno téměř vždy, půjde-li
z hlediska veřejného práva o pozemní komunikaci).
Tento rozsudek je také šancí pro představitele samospráv odpovědné za majetkové hospodaření těchto korporací, jak
argumentačně přesvědčit civilní soudy, že
obcemi a kraji v minulosti vystavěné komunikace (byť na cizích pozemcích) jsou
v jejich vlastnictví a »nepřirostly« k cizímu
pozemku. Vypořádat stavbu komunikace jako samostatnou věc, která mi patří,
nacházející se na cizím pozemku je jistě
výhodnější, než o komunikaci bez dalšího
přijít. Je s podivem, že v případě dnes tolik
diskutovaných chodníků a jejich zimního
úklidu se mnohé obce poněkud krátkozrace pokoušejí svého vlastnictví zbavit argun
mentací přesně opačnou.
DaviD sLOvÁČeK
Kancelář veřejného ochránce práv
41
27.11.2009 9:27:59
L E g I S L AT I VA
T
radiční součástí soustavy místních poplatků – a to již od přijetí zákona číslo
565/1990 Sb., o místních poplatcích,
který nabyl účinnosti 1. 1. 1991 – je místní poplatek z ubytovací kapacity (do 30. 6.
1994 byl označován jako »místní poplatek
z ubytovací kapacity v rekreačních a vzdělávacích zařízeních«). Právní úprava tohoto místního poplatku dosud zahrnovala tři
novely. Poslední – č. 348/2009 Sb. – nabývá
účinnosti 1. ledna 2010.
ZMĚNY PRO VŠECHNY BEZ ROZDÍLU
Novela č. 348/2009 Sb. v § 7 odst. 1 stanovuje, že »poplatek z ubytovací kapacity se vybírá v obcích a městech v zařízeních určených k přechodnému ubytování za úplatu«.
Velmi nevhodně je vedle sebe dáno spojení
»v obcích a městech«.
To může vzbuzovat představu, že město
je něco jiného než obec, resp. že město není
zároveň i obcí, což není pravda. Pokud tím
snad chtěl zákonodárce z nejasných důvodů pro účely místního poplatku z ubytovací
kapacity rozlišit či zdůraznit jednu kategorii obcí (tj. města), pak je ovšem třeba podotknout, že nezmínil další kategorie obcí, tj.
městyse /viz § 3 odst. 2 zákona č. 128/2000
Sb., o obcích (obecní zřízení)/ a statutární
města (viz § 4 odst. 1 obecního zřízení).
Všechny obce, jakožto základní územní samosprávné celky, mají Ústavou ČR
(ústavní zákon č. 1/1993 Sb.) garantováno
zcela rovné právní postavení (například
z hlediska majetkové autonomie a práva
na primární normotvorbu spočívající ve vydávání obecně závazných vyhlášek, kterými
se mj. stanovují i místní poplatky). Ve smyslu Ústavy jsou »obcemi«
Je proto nutné problematickou novou
podobu § 7 odst. 1 zákona číslo 565/1990
Sb. vykládat tak, že všechny obce bez rozdílu mají právo na stanovení místního poplatku z ubytovací kapacity formou obecně závazné vyhlášky. Uvedení »měst« v § 7
odst. 1 zákona číslo 565/1990 Sb. je proto
nejen nesmyslné, ale pro běžného adresáta
této právní normy může být i matoucí. Zároveň tak dochází k tomu, že se nerespektuje obecný požadavek na zachování terminologické jednoty právního řádu.
Nicméně uvedené terminologické legislativní »vybočení« nepředstavuje nejpodstatnější změnu, kterou s sebou přináší novela č. 348/2009 Sb.
42
MO12 42_43.indd 42
ilustrační Foto: dagmar hoFmanová
Změny
u místního
poplatku
z ubytovací
kapacity
od 1. 1. 2010
Podle novely zákona, která nabývá účinnosti 1. 1. 2010, je stanovená sazba místního
poplatku z ubytovací kapacity až 6 Kč za každé využité lůžko a den.
VYMEZENÍ LÁZEŇSKÉHO MÍSTA
Poměrně významně se mění vymezení
okruhu obcí, které mohou místní poplatek z ubytovací kapacity stanovit. Současné znění § 7 odst. 1 zákona č. 565/1990 Sb.
stanoví (do 31. 12. 2009), že místní poplatek
z ubytovací kapacity se vybírá (pouze) v lázeňských místech nebo místech soustředěného turistického ruchu. Podle § 2 odst. 4
zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních
a lázeňských místech a o změně některých
souvisejících zákonů (lázeňský zákon), se
lázeňským místem rozumí území nebo část
území obce či více obcí, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázně, stanovené za lázeňské místo podle tohoto zákona. V § 28
lázeňského zákona jsou uvedeny podmínky pro stanovení lázeňského místa. Za lázeňské místo lze stanovit území obce nebo
jeho část anebo území více obcí, popřípadě
jejich částí, v němž se nacházejí přírodní
léčebné lázně. Režim ochrany lázeňského
místa stanoví statut lázeňského místa. Lázeňské místo a statut lázeňského místa určuje vláda nařízením. Lázeňské místo a statut lázeňského místa vláda nařízením zruší,
pokud důvody pro stanovení lázeňského
místa podle lázeňského zákona zanikly.
MÍSTO SOUSTŘEDĚNÉHO
TURISTICKÉHO RUCHU
V případě »místa soustředěného turistického ruchu« jde o neurčitý právní pojem, který v současné době nedefinuje žádný právní
předpis. Pouze v minulosti (do 31. 12. 1990)
bylo v § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 67/1966 Sb., o místních poplatcích,
stanoveno, že místa soustředěného turistického ruchu určí v souladu se zásadami
Rajonizace cestovního ruchu na návrh
místního (městského) národního výboru
příslušný okresní národní výbor po projednání s okresní odborovou radou. Za účinnosti stávajícího znění zákona o místních
poplatcích č. 565/1990 Sb. se proto diskutuje o tom, zda se obec musí prohlásit za místo soustředěného turistického ruchu, aby
mohla příslušný místní poplatek stanovit
(pojem »místo soustředěného turistického
ruchu« má vedle popisovaného místního
poplatku z ubytovací kapacity vazbu rovněž na místní poplatek za lázeňský nebo
rekreační pobyt – viz § 3 odst. 1 zákona č.
565/1990 Sb., který však nebyl novelou
č. 348/2009 Sb. nijak dotčen). Ze zákona
o místních poplatcích nic takového neplyne. Ale v případě sporu bylo by na obci,
aby obhájila, zda její území či jeho část je
místem soustředěného turistického ruchu
(například s odkazem na existenci rekreačních či jiných zařízení sloužících k podpoře
turistického ruchu).
ZAŘÍZENÍ K PŘECHODNÉMU
UBYTOVÁNÍ
Nové znění § 7 odst. 1 zákona č. 565/1990
Sb. uvedené problémy s vymezením místa
soustředěného turistického ruchu odstraňuje (tento pojem však i nadále zůstává
v případě místního poplatku za lázeňský
nebo rekreační pobyt). Proto od 1. 1. 2010
bude moci každá obec bez dalšího stanovit
místní poplatek z ubytovací kapacity, jehož
předmětem je zařízení určené k přechodnému ubytování za úplatu.
Zařízením sloužícím k přechodnému
ubytování je podle § 2 písm. c) vyhlášky
č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích
na využívání území, stavba nebo její část,
kde je poskytováno ubytování a služby s tím
spojené. Stavbou ubytovacího zařízení není
bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci. Ubytovací zařízení se zařazují
podle druhu do kategorií:
prosinec 2009
27.11.2009 9:36:10
L E g I S L AT I VA
1. hotel: s nejméně 10 pokoji pro hosty,
vybavené pro poskytování přechodného
ubytování a služeb s tím spojených;
2. motel: s nejméně 10 pokoji pro hosty,
vybavené pro poskytování přechodného
ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
3. penzion: s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských
a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími
službami srovnatelnými s hotelem;
4. ostatní ubytovací zařízení, zejména
ubytovny, koleje, svobodárny, internáty,
kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.
Novela č. 348/2009 Sb. dále zrušila osvobození od místního poplatku z ubytovací
kapacity v zařízeních sloužících pro ubytování pracovníků fyzických a právnických
osob, které tato zařízení vlastní nebo k nim
mají právo hospodaření.
Uvedené poplatkové osvobození se podle
důvodové zprávy jevilo jako nesystémové,
protože i ty osoby, které v obci přechodně pobývají nikoliv kvůli osobní rekreaci,
ale z důvodů pracovních, v určitém rozsahu čerpají obecní veřejné služby bezplatně, přičemž však nejsou do počtu občanů
obce pro účely výpočtu daňových příjmů
obcí započteni. Tím dochází k těžko odůvodnitelnému snižování daňových příjmů
do obecních rozpočtů.
Další případy ubytovacích kapacit, které nepodléhají místnímu poplatku, se novelou nemění. Od 1. 1. 2010 jsou i nadále
od místního poplatku z ubytovací kapacity
ze zákona osvobozeny zařízení sloužící pro
přechodné ubytování studentů a žáků, ubytovací kapacity ve zdravotnických nebo lázeňských zařízeních, pokud nejsou užívána
jako hotelová zařízení, a konečně ubytovací
kapacity v zařízeních sloužících sociálním
a charitativním účelům.
VÝŠE MÍSTNÍHO POPLATKU
SE MĚNÍ
Podle novely č. 348/2009 Sb. činí sazba
místního poplatku z ubytovací kapacity až
6 Kč za každé využité lůžko a den. Současná
maximální sazba se tak od 1. 1. 2010 zvyšuje
ze 4 Kč na 6 Kč.
Možnost obce určit po dohodě s poplatníkem místní poplatek z ubytovací kapacity
roční paušální částkou zůstala zachována.
Tato dohoda je svojí povahou zvláštní subordinační veřejnoprávní smlouvou. Nejvíce
se sice přibližuje veřejnoprávní smlouvě
upravené v § 161 správního řádu, avšak tyto
veřejnoprávní smlouvy nelze ztotožňovat.
Zatímco veřejnoprávní smlouva uvedená
v § 161 správního řádu upravuje záležitosti procesního charakteru, dohoda uzavíraná podle § 7 odst. 4 zákona č. 565/1990
Sb. směřuje na stanovení práv a povinností v oblasti finančního práva hmotného,
tj. na samotné stanovení výše poplatkové
povinnosti poplatníka místního poplatku
n
z ubytovací kapacity.
JAN BŘEŇ
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ
Uvádíme přehled vybraných právních
předpisů a dalších aktů státních orgánů
publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky
66/2009 do částky 72/2009).
Částka 66 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 20. července 2009.
Zákon č. 219/2009 sb., kterým se mění zákon
č. 85/1996 sb., o advokacii, ve znění pozdějších
předpisů, a některé další zákony
novela zákona o advokacii mj. stanovila, že
v souvislosti s poskytováním právních služeb může advokát provádět autorizovanou
konverzi dokumentů postupem podle zákona
č. 300/2008 sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
Účinnost od 1. září 2009
Zákon č. 222/2009 sb., o volném pohybu služeb
tento zákon zapracovává příslušné předpisy
Evropských společenství a upravuje přeshraniční
poskytování služeb, práva a povinnosti poskytovatelů služeb, práva příjemců služeb, jednotná
kontaktní místa, jejich činnost a uspořádání,
vznik oprávnění k poskytování služeb ze zákona
a dále dozor nad poskytovateli služeb na vnitřním trhu Evropské unie. Jednotnými kontaktními
místy jsou obecní živnostenské úřady stanovené
vyhláškou č. 248/2009 sb.
Účinnost od 28. prosince 2009
Částka 67 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 16. července 2009.
sdělení ministerstva vnitra č. 226/2009 sb.,
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
ministr vnitra vyhlásil na den 12. prosince 2009
nové volby do Zastupitelstva obce Prameny
(okres Cheb).
Částka 68 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 24. července 2009.
Zákon č. 227/2009 sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech
Jednu z nejvýznamnějších novel rozsáhlého doprovodného zákona k zákonu o základních registrech (celkem 194 novel zákonů) představuje
novela zákona o občanských průkazech, jejímž
cílem je umožnit vydávání občanských průkazů
s novými funkcionalitami (mj. s kontaktním
elektronickým čipem). do kontaktního elektronického čipu bude možné zapsat údaje, jejichž
zápis a rozsah stanoví zvláštní právní předpis.
tyto občanské průkazy bude možné použít pro
elektronickou komunikaci se základními registry
a dalšími informačními systémy veřejné správy.
součástí zákona č. 227/2009 sb. je i novela
zákona o evidenci obyvatel. v souvislosti se zřízením základního registru obyvatel se stanovuje,
že v informačním systému evidence obyvatel nebudou dále vedeny údaje o cizincích. tyto údaje
se nadále povedou v cizineckém informačním
systému a z něho budou přímo přebírány jako
referenční údaje do základního registru obyvatel. novela zákona o evidenci obyvatel dále
zahrnuje změny, které mají odstranit možnosti
vzniku duplicit, neúplných zápisů apod. většinu
údajů budou nově zapisovat matriční úřady
namísto obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Pouze vybrané údaje budou zapisovat
obecní úřady obcí s rozšířenou působností nebo
krajské úřady. důvodem této změny je zrychlení
zápisů údajů přímo u »zdroje« a možnosti
současně prošetřit jejich správnost v případě
pochybností o jejich správnosti.
novela zákona o evidenci obyvatel také zavádí,
na základě četných dotazů, žádostí a stížností ze strany občanů a v souladu s podnětem
veřejného ochránce práv, novou službu pro
občany čr. tou je zprostředkování kontaktu
s jiným občanem čr s využitím údajů vedených
v evidenci obyvatel. tato služba bude zpoplatněna správním poplatkem ve výši 500 Kč.
Účinnost od 1. července 2010 (s výjimkami)
Částka 72 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. července 2009.
nález Ústavního soudu ze dne 26. května 2009
ve věci návrhu na zrušení vyhlášky č. 23/2008
sb., o technických podmínkách požární ochrany
staveb (publikovaný pod č. 241/2009 sb.)
Ústavní soud návrh zamítl.
vybrané právní věty nálezu jsou: vyhláška číslo
23/2008 sb., o technických podmínkách požární
ochrany staveb, ve své příloze č. 1 obsahuje
taxativní výčet technických norem požární
bezpečnosti. vzhledem k jejich obsáhlosti
nebylo účelné, aby tyto normy v plném znění
byly součástí přílohy vyhlášky č. 23/2008 sb.,
která by v tomto znění byla následně uveřejněna
ve sbírce zákonů.
Zásada veřejného a bezplatného přístupu českých technických norem, uvedených ve vyhlášce
č. 23/2008 sb., není porušena, je-li přístup
k technickým normám zajištěn u státních
institucí, tj. u krajských ředitelství hasičských
záchranných sborů.
K porušení základního principu demokratického státu, tj. rovnosti před zákonem (čl. 1
Ústavy, čl. 1 listiny) a k porušení požadavku,
aby povinnosti byly ukládány pouze zákonem
nebo na základě zákona, způsobem, který
zákon stanoví (článek 2 odst. 3 Ústavy, článek 2
odst. 2 listiny), tak v důsledku existence odkazů
na technické normy obsažené v předmětné
vyhlášce nedochází.
Povinnost pořízení hasicích přístrojů a zařízení automatické detekce a signalizace požárů
vyhláška ukládá za účelem ochrany veřejného
zájmu na ochraně života a zdraví osob a jejich
majetku a na zvýšení bezpečnosti budov a je
zanedbatelným výdajem ve srovnání s hodnotou
pořízené stavby, kterou mají tato zařízení proti
požáru zabezpečit.
uložení takové povinnosti není neproporcionálním zásahem do vlastnického práva, chráněného článkem 11 listiny. Požadavek na pořízení
hasicího přístroje a zařízení autonomní detekce
je k dosažení zvoleného cíle, tj. ochrany osob
a věcí před požárem, vhodný, nezbytný a přiměřený (optimální), pokud jde o poměr mezi zásahem do základních práv a svobod a veřejným
zájmem ve smyslu článku 4 odst. 4 listiny.
MgR. JAN BŘEŇ
právník
právník
prosinec 2009
MO12 42_43.indd 43
43
27.11.2009 9:36:10
L e g I S L AT I VA
Hrazení
drobných oprav
v bytě se mění
O
d příštího roku nastávají změny
v systému hrazení těch oprav, které
jdou na vrub nájemce. Umožňuje to změna vládního nařízení č. 258/1995
Sb., kterou se provádí občanský zákoník.
Změnu iniciovalo Ministerstvo pro místní
rozvoj ČR. Novela má číslo 174/2009 Sb.
a publikována byla 1. června 2009. Účinná
je od 1. 1. 2010.
Jak sdělil ředitel odboru bytové politiky
uvedeného ministerstva Ing. Pavel Rakouš,
vzešel požadavek na novelizaci z připomínkového řízení novely občanského zákoníku
v oblasti nájemního práva, na které ministerstvo pracovalo v letech 2007–2009 a která
je nyní ve sněmovně k projednání. Oba materiály měly spatřit světlo světa souběžně,
protože nařízení vlády doplňuje uvedenou
novelu občanského zákoníku.
Bohužel vzhledem k původně uvažovaném blížícímu se konci mandátu sněmovny nebyla novela občanského zákoníku
v původně stanoveném termínu, tj. letos
v květnu, na program jednání zařazena
kvůli obavě, že by se řádné projednání
ve všech třech čteních a v gesčních výbo-
rech nestihlo. Takové podrobné projednání
ministerstvo pro místní rozvoj požaduje
a věcnou diskusi ve výborech předpokládá.
Nyní je projednání této novely sice opět aktuální, ale zda, kdy a jak s návrhem obě parlamentní komory naloží, si nikdo netroufá
odhadnout. Novela je v Parlamentu vedena
jako tisk č. 805.
VYŠŠÍ LIMIT NA NÁKLADY
Nejpodstatnější změnou, kterou uvedené vládní nařízení přináší, je jistě zvýšení
částky hrazené nájemcem na jednotlivou
opravu: Dosavadní limit 300 korun se zvyšuje na 500 korun. Podstatné je rovněž to,
že náklady na dopravu a jiné náklady spojené s opravou, pokud jsou fakturovány, se
do nákladů na jednu opravu, tedy do zmíněných 500 korun, nezapočítávají.
Další a rovněž dost závažnou novinkou
je stanovení ročního limitu na náklady
za drobné opravy: Nesmí přesáhnout částku 70 korun na metr čtvereční podlahové
plochy, a to včetně nákladů na dopravu
a jiných nákladů spojených s opravou, pokud jsou fakturovány. Užívá-li tedy nájemce například byt o velikosti 70 metrů čtverečních, nesmí převýšit náklady na opravy,
které sám hradí, 4900 korun za rok včetně
dopravy.
ROZSAH DROBNÝCH OPRAV
Mírně se mění, respektive spíše upřesňuje
seznam drobných oprav a seznam údržby
Co přinese
reforma
účetnictví
obcím
OD JeDNODUŠŠÍCH MeTOD
K NÁROČNĚJŠÍM
Obecně lze říci, že bude zpřesněno používání účetních metod, zároveň dojde k digitalizaci a elektronizaci účetnictví. To by
mělo vést ke zrychlení účetních operací
a z dlouhodobého hlediska k úspoře času
i peněžních prostředků. Chceme odstranit
břemeno povinnosti vyplňování stejných
údajů do více formulářů či evidencí nejen
pro účetní, ale také pro statistické účely. Takové nadměrné povinnosti by měly do budoucna odpadnout. Krátkodobě reforma
přinese určité transakční náklady a vyžádá
44
MO12 44_45.indd 44
/on/
tek času na úpravu software, přihlášení se
do systému a otestování šifrování a komunikace s centrálním systémem. Další informace, sloužící pro statistické účely ve formě pomocných statistických přehledů, se
budou poprvé přenášet až v roce 2011
(odklad o jeden rok). Výše uvedené fázování je promítnuto do návrhů příslušných
vyhlášek formou přechodných ustanovení.
Účinnost vyhlášek je k 1. lednu 2010.
foto: archiv
I
když nejde o »mediálně chytlavé« téma,
reforma účetnictví představuje součást
nezbytné reformy veřejných financí. Pro
správné řízení je třeba mít správné informace ve správný čas. Funguje to v soukromém sektoru a není důvod domnívat se, že
by veřejný sektor měl zůstat stranou. Jeho
součástí jsou i obce, tudíž reforma účetnictví přnáší změnu také jejich finančního
řízení.
hrazené nájemcem, který vždy byl a je součástí uvedeného nařízení.
V § 5, který vyjmenovává drobné opravy
bytu, se odst. 2 písm. e) původní výčet »výměny vypínačů, zásuvek a jističů, zvonků,
osvětlovacích těles a domácích telefonů
včetně elektrických zámků« nahrazuje
zněním: »výměny elektrických koncových
zařízení a rozvodných zařízení, zejména
vypínačů, zásuvek, jističů, zvonků, domácích telefonů, zásuvek rozvodů datových
sítí, signálů analogového i digitálního televizního vysílání; dále výměny zdrojů světla
v osvětlovacích tělesech«.
Písm. f) téhož odstavce dosud vyjmenovává »opravy měřičů tepla a teplé vody«,
nově jde o »opravy indikátorů vytápění
a opravy a certifikace bytových vodoměrů
teplé a studené vody«.
Výslovně se také definuje podlahová
plocha: »Podlahovou plochou bytu se pro
účely tohoto nařízení rozumí součet podlahových ploch bytu a jeho příslušenství, a to
i mimo byt, pokud jsou užívány výhradně
nájemcem bytu.
Podlahová plocha sklepů, které nejsou
místnostmi, a podlahová plocha balkonů,
lodžií a teras se započítává pouze jednou
polovinou.«
V § 6, který definuje náklady hrazené nájemcem a jsou spojeny s běžnou údržbou
bytu, je jediná změna: Termín »stoupačka«
je nahrazen termínem »svislé rozvody«.
Mgr. Peter Chrenko: Obce budou poprvé
provádět přenos dat do centrálního systému až k 15. 7. 2010.
si velké úsilí příslušných pracovníků obecních i městských úřadů.
Z toho důvodu a na základě dohody se
Svazem měst a obcí rozhodlo Ministerstvo
financí ČR o rozfázování celé reformy. Účetní metody jsou zaváděny postupně tak, aby
byly v první fázi (v roce 2010) uplatněny
pouze ty nejméně organizačně, technicky
a finančně náročné. Teprve v další fázi se
uplatní složitější metody (zejména odpisování majetku a tvorba opravných položek).
Postupnost zavádění se týká i některých
podrozvahových účtů.
Obce budou poprvé provádět přenos dat
do centrálního systému až k 15. červenci
2010 (za první pololetí), aby měly dosta-
WeB, JeHOŽ NÁVŠTĚVA Se VYPLATÍ
Ministerstvo financí na zavádění reformy
účetnictví intenzivně spolupracuje se Svazem měst a obcí (SMO), který se podílel
na připomínkovém řízení. Všechny podkladové materiály včetně návrhů vyhlášek
i tzv. převodových můstků byly zveřejněny
na webových stránkách ministerstva. Zájemci o informace je najdou přímo na hlavní stránce www.mfcr.cz v boxu pod označením Účetní reforma veřejných financí.
Za ministerstvo mohu potvrdit, že jsme připraveni poskytnout zástupcům obcí metodickou podporu i odborné konzultace.
Naším společným cílem je, aby účetnictví veřejného sektoru poskytovalo věrný
a pravdivý obraz hospodaření. Musíme si
uvědomit, že tomu tak dosud nebylo. Jsme
na začátku transformačního procesu, který sice bude nejprve náročný, dlouhodobě
však přinese prospěch všem zainteresovan
ným subjektům.
PeTeR CHReNKO
náměstek ministra financí pro daně a cla
prosinec 2009
27.11.2009 9:36:45
L e g I S L AT I VA
Zaměstnávání
důchodců –
úředníků
od 1. 1. 2010
P
rvního ledna 2010 vstoupí v účinnost
zákon č. 306/2008 Sb., kterým se mění
zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém
pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění
pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen zákon č. 306/2008 Sb.). Zákon
ruší jednu z podmínek výplaty starobního
důchodu – podmínku výkonu výdělečné
činnosti pouze na základě pracovněprávního vztahu s omezenou dobou trvání
v délce maximálně 1 roku. To znamená, že
od 1. ledna 2010 náleží výplata starobního
důchodu při výkonu výdělečné činnosti
na základě pracovněprávního vztahu i bez
výslovně určené doby jeho trvání.
Zákon č. 306/2008 Sb. ovšem neobsahuje
přechodné ustanovení, podle kterého by se
posuzovaly pracovněprávní vztahy sjednané před 1. lednem 2010, na jejichž základě
se vykonávala výdělečná činnost osob, kterým náležela výplata starobního důchodu.
Subsidiární působnost zákona číslo
262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen zákoník práce) na pracovněprávní vztahy
úředníků územních samosprávných celků
(ÚSC) je založena ustanovením § 1 odst.
2 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících
územních samosprávných celků a o změně
některých zákonů (dále jen zákon o úřednících): »Na pracovněprávní vztahy úředníků územních samosprávných celků se
vztahuje zákoník práce, nestanoví-li tento
zákon jinak.«. To znamená, že na pracovněprávní vztahy úředníků ÚSC se nemohou
aplikovat ustanovení zákoníku práce v těch
případech, kdy zákon o úřednících působnost zákoníku práce výslovně vyloučí nebo
danou problematiku upravuje odchylně
(ustanovení § 16 odst. 6 zákona o úřednících: »Ustanovení § 301 a 303 zákoníku práce se nepoužije.«).
Jinak řečeno právní úprava pracovněprávních vztahů úředníků ÚSC v zákoně
o úřednících má přednost před použitím
zákoníku práce, který se bude aplikovat pouze v těch případech, které zákon
o úřednících neupravuje (ustanovení § 48
odst. 1 zákoníku práce: »Pracovní poměr
může být rozvázán jen dohodou, výpovědí,
okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době.«).
VÝJIMKY Ze ZÁKAZU
Zákon o úřednících na rozdíl od zákoníku
práce (který důvody pro uzavření pracovního poměru na dobu určitou na dobu kratší
než 2 roky neobsahuje, resp. stanoví pouze
výjimky ze zákazu sjednat pracovní poměr
mezi týmiž účastníky na dobu delší než 2
prosinec 2009
MO12 44_45.indd 45
roky, resp. stanoví pouze výjimky ze zákazu
řetězení (opakování) pracovních poměrů
na dobu delší než 2 roky) stanoví důvody,
pro které lze se zaměstnancem (úředníkem)
uzavřít pracovní poměr na dobu určitou.
Upřednostňuje tak stabilnější formu
sjednávání pracovního poměru na dobu
neurčitou, přičemž nerozlišuje, zda doba
jeho trvání je kratší či naopak delší než
2 roky. Z ustanovení § 10 vyplývají pouze
dva, resp. tři důvody, kdy lze sjednat pracovní poměr na dobu určitou:
1. potřeba zajistit časově omezenou
správní činnost. Je to činnost, kterou zaměstnavatel (ÚSC) nevykonává trvale, ale
vznikla potřeba takovou činnost zajistit
(například vymáhání pohledávek);
2. potřeba nahradit dočasně nepřítomného úředníka. Nepřítomnost tohoto zaměstnance (úředníka) je dána existencí
překážky v práci na jeho straně, například
mateřskou nebo rodičovskou dovolenou,
pracovní neschopností, výkonem veřejné
funkce atd.
3. právní úprava do 1. l. 2010 (tj. možnost
sjednání doby určité pouze z uvedených
důvodů) se nevztahuje na případy, kdy
zvláštní právní předpis stanoví pracovní
poměr na dobu určitou jako podmínku pro
vznik dalších práv (ustanovení § 37 odst.
1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém
pojištění, ve znění zákona č. 296/2007 Sb.),
podle něhož výplata starobního důchodu,
na který vznikl nárok, náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na základě
pracovněprávního vztahu, jen pokud tento
vztah byl sjednán na dobu určitou, nejdéle
však na dobu jednoho roku.
Jak jsem již uvedla, zákon č. 306/2008 Sb.
neobsahuje přechodné ustanovení, podle
kterého by se posuzovaly pracovněprávní
vztahy vzniklé před 1. 1. 2010, na jejichž
základě se vykonávala výdělečná činnost
osob, kterým náležela výplata starobního
důchodu.
V této souvislosti je třeba poukázat
na právní názor Nejvyššího soudu ČSSR
vysloveném v rozsudku ze dne 28. 12. 1986,
sp. zn. 1 Cz 34/86, podle kterého platnost
právního úkonu je třeba posuzovat k okamžiku a se zřetelem na okolnosti, kdy byl
právní úkon učiněn.
Do 1. 1. 2010 je tedy možné (povinné)
s poživateli starobního důchodu uzavírat
(prodlužovat) pracovněprávní vztahy, jejichž doba trvání nepřesáhne dobu jednoho
roku, i když takto sjednaný pracovněprávní
vztah skončí po 1. 1. 2010.
PRAKTICKÉ ŘeŠeNÍ
1. Úředník – poživatel starobního důchodu
má pracovní smlouvu na dobu určitou od 1.
1. 2009 do 31. 12. 2010: Dne 31. 12. 2009 zaměstnavatel s daným úředníkem – poživatelem starobního důchodu sepíše dohodu
o změně sjednaných pracovních podmínek,
v níž se s ním dohodne podle ustanovení §
40 odst. 1 zákoníku práce na změně doby
trvání pracovního poměru, a to od 31.12.
2009 do 31. 12. 2010, čili podmínka trvání
pracovního poměru maximálně na jeden
rok byla splněna.
2. Úředník – poživatel starobního důchodu má pracovní smlouvu na dobu určitou od 30. 4. 2009 do 29. 4. 2010: Dne
31. 12. 2009 zaměstnavatel s daným úředníkem – poživatelem starobního důchodu
sepíše dohodu o změně sjednaných pracovních podmínek, v níž se s ním dohodne podle ustanovení § 40 odst. 1 zákoníku
práce na změně doby trvání pracovního
poměru, a to od 31. 12. 2009 do 31. 12.
2010. To znamená, že doba trvání pracovního poměru byla dohodou zkrácena
na osm měsíců (od 30. 4. 2009 do 31. 12.
2009) a poté dohodou prodloužena na jeden rok (od 31.12. 2009 do 31. 12. 2010),
čili podmínka trvání pracovního poměru
maximálně na jeden rok byla v obou případech splněna.
3. Úředník – poživatel starobního důchodu je jmenován do funkce vedoucího úředníka na dobu určitou od 30. 4. 2009 do 29. 4.
2010: Dne 31. 12. 2009 zaměstnavatel s daným vedoucím úředníkem – poživatelem
starobního důchodu sepíše dohodu o změně sjednaných pracovních podmínek, v níž
se s ním dohodne podle ustanovení § 40
odst. 1 zákoníku práce na změně doby trvání pracovního poměru, a to od 31. 12. 2009
do 31. 12. 2010. To znamená, že doba trvání
pracovního poměru byla dohodou zkrácena na osm měsíců (od 30. 4. 2009 do 31. 12.
2009) a poté dohodou prodloužena na jeden rok (od 31. 12. 2009 do 31. 12. 2010),
neboli podmínka trvání pracovního poměru maximálně na jeden rok byla v obou
případech splněna (ustanovení § 38 odst.
2 zákoníku práce praví: »Pro pracovní poměr založený jmenováním platí ustanovení
o pracovním poměru sjednaném pracovní
smlouvou.«).
KDY Je DOHODA PROTIPRÁVNÍ
Dohoda o době trvání pracovního poměru
by byla protiprávní, jestliže by zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem (úředníkem) pracovní poměr na dobu určitou,
aniž by pro to byly splněny důvody (ustanovení § 10 zákona o úřednících).
Má-li zaměstnanec (úředník) za to, že
pracovní poměr na dobu určitou byl sjednán nebo dohodou účastníků prodloužen,
aniž by byl v pracovní smlouvě, v dohodě
o změně sjednaných pracovních podmínek či ve jmenování uveden důvod, pro
který lze podle zákona o úřednících se zaměstnancem (úředníkem) uzavřít pracovní
poměr na dobu určitou nebo tento důvod
nebyl v souladu s důvody v zákoně o úřednících stanovenými, musí podat u soudu
návrh na určení, zda byly splněny důvody
uvedené v ustanovení § 10 odst. 1 (ustanovení § 20 zákoníku práce: »Jde-li o důvod
neplatnosti právního úkonu, považuje se
právní úkon za platný, pokud se ten, kdo je
takovým úkonem dotčen, neplatnosti nedovolá, neplatnosti se nemůže dovolat ten,
n
kdo ji sám způsobil.«).
KRISTINA CHRÁSTKOVÁ
interní doktorandka
Právnické fakulty
Masarykovy univerzity, Brno
45
27.11.2009 9:36:46
Právní Poradna
Konání
»mimořádného«
zasedání
zastupitelstva
n Je možné ve zkráceném termínu svolat
mimořádné zastupitelstvo obce? Kolik
dní nejméně musí být oznámení o svolání
mimořádného zastupitelstva zveřejněno?
Je také někde stanoveno, jaké důvody
musí být ke svolání mimořádného
zastupitelstva? A ještě jedna věc: Počítá se
první a poslední den vyvěšení do lhůty?
Zastupitelstvo obce (dále je zastupitelstvo) je nejvyšším orgánem samostatné
působnosti obce. Základní pravidla pro
činnost zastupitelstva jsou stanovena v zákoně o obcích.
Zákon stanoví, že jednání zastupitelstva je
veřejné a musí se konat na území dané obce.
Prostředkem pro zajištění informovanosti
občanů obce (ale nejen jich) o konání zasedání je § 93 zákona o obcích, podle kterého
obecní úřad informuje o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání
zastupitelstva vyvěšením této informace
na úřední desce, případně dále způsobem
v místě obvyklým (například na informačních tabulích, ve vysílání místního rozhlasu,
zveřejněním v místním tisku apod.).
Informace musí být na úřední desce
zveřejněna po dobu alespoň 7 dní před
Vyvěšování vlajek
n Před naším obecním úřadem visí několik vlajek. Zajímá mě, zda jejich vyvěšování upravuje nějaký předpis?
Především je třeba osvětlit, které předpisy vlajky jako takové upravují. Základním
právním předpisem upravujícím užívání
státní vlajky ČR je zákon č. 352/2001 Sb.,
o užívání státních symbolů ČR, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen zákon o užívání státních symbolů); pravidla vyvěšování
státní vlajky jsou upravena v § 7 až 9 tohoto
zákona. Popis státní vlajky a její vyobrazení obsahuje zákon č. 3/1993 Sb., o státních
symbolech ČR, ve znění zákona č. 154/1998
Sb. Státní vlajku vyvěšují oprávněné osoby,
uvedené v citovaném zákoně, na budovách, v nichž sídlí při příležitosti státních
svátků uvedených v zákoně č. 245/2000 Sb.,
a při příležitostech celostátního významu,
zejména v den smutku či v den státního
smutku vyhlášených vládou. Zákon číslo
352/2001 Sb. umožňuje, aby kraje, obce,
městské obvody či části územně členěných
statutárních měst a městské části hl. m.
Prahy měly na budovách, v nichž jejich orgány sídlí, státní vlajku vyvěšenu trvale.
V případě vládou vyhlášeného státního
smutku se státní vlajka na znamení smutku
spustí na půl žerdi.
46
MO12 46_47.indd 46
zasedáním zastupitelstva. Podle mého názoru je třeba si toto ustanovení vykládat
tak, že informace má být na úřední desce
zveřejněna po celých 7 kalendářních dnů
předcházejících dni, ve kterém se konalo příslušné zasedání zastupitelstva, tzn.
do doby zveřejnění doporučuji nezapočítávat den vyvěšení informace a den konání
zastupitelstva.
Další zásadou týkající se činnosti zastupitelstva je, že se zastupitelstvo schází
podle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3
měsíce. Zákon tedy stanoví pouze minimální četnost zasedání zastupitelstva a záleží
na jednotlivých obcích, zda budou jejich
zastupitelstva zasedat častěji. Bývá běžnou
praxí, že se v obcích stanoví plán zasedání
zastupitelstva vždy dopředu na celý kalendářní rok.
Pokud jde o v dotazu zmiňovaná »mimořádná« zasedání zastupitelstva, zákonodárce sám používá označení »mimořádné
zasedání« pouze v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí, a to v ust. § 55 odst. 4:
»Nevysloví-li zastupitelstvo na nejbližším
zasedání zánik mandátu podle odstavce 3
(tedy v případech pravomocného odsouzení člena zastupitelstva k nepodmíněnému
trestu odnětí svobody, ztráty volitelnosti
nebo vzniku neslučitelnosti funkcí), ředitel
krajského úřadu požádá o svolání mimořádného zasedání zastupitelstva, které se
uskuteční nejpozději do 21 dnů od doručení této žádosti. Není-li zániku mandátu
dosaženo, zaniká mandát člena zastupitelstva, vysloví-li to ředitel krajského úřadu.«
Mezi jiným zákon o užívání státních symbolů stanoví, že na státní vlajce nesmí být
žádný text, vyobrazení, obraz, znak nebo
odznak, kytice, smuteční závoj a nesmí být
vyobrazován do růžice. Státní vlajka se nesmí používat v poškozeném nebo znečištěném stavu.
Podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích
(obecní zřízení), mohou mít obce vlajku
obce. Zákon o obcích stanoví, že předseda Poslanecké sněmovny může obci, která
nemá vlajku obce, na její žádost vlajku udělit, popřípadě na žádost obce může vlajku obce změnit. Obce a jimi zřízené nebo
založené organizační složky a právnické
osoby mohou užívat vlajku obce; k užívání vlajky obce jinými subjekty není nutný
její souhlas. Obdobné platí, když vlajku má
městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města. I zde by
mělo platit, že vlajka by se neměla používat
v poškozeném či znečištěném stavu.
Obdobně jako obec, může mít podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), i kraj svoji vlajku, kterou mu na jeho
návrh může udělit předseda Poslanecké
sněmovny.
Česká republika je od května 2004 členem Evropské unie, která má vlastní vlajku. Popis vlajky EU a její vyobrazení lze
nalézt na webové stránce unie. Užívání
a vyvěšování vlajky EU výslovně neupravují
V praxi se však jako »mimořádná« zpravidla označují zasedání svolávaná mimo předem schválený plán. Důvody pro svolávání
takových »mimořádných« zasedání nejsou
v zákoně taxativně uvedeny, zákon o obcích výslovně zmiňuje, že zastupitelstvo
musí být starostou svoláno na žádost alespoň jedné třetiny členů zastupitelstva nebo
hejtmana kraje, a to tak, aby se konalo nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy žádost byla
doručena obecnímu úřadu. V praxi nejčastějším důvodem »mimořádného« svolávání
zasedání však je, že se v obci vyskytla určitá
záležitost, jejíž rozhodnutí přísluší zastupitelstvu a která nesnese odkladu. Osobně
používání termínu »mimořádné zasedání«
v těchto případech nedoporučuji, neboť
toto označení může ve veřejnosti evokovat
mylný dojem, že taková zasedání se na rozdíl od těch »řádných« řídí nějakými zvláštními pravidly.
I v případech »mimořádných« zasedání
je třeba dodržet všechna pravidla týkající
se svolávání a jednání zastupitelstva, tzn.
včetně povinnosti informovat o jejich konání stanoveným způsobem po dobu alespoň
7 dní před jejich konáním.
Mgr. PavLa SaMKová
právnička
právní předpisy Evropských společenství
ani právní řád České republiky, ani nejsou
stanovena výslovná pravidla pro vyvěšování vlajky Evropské unie (budovy, příležitosti, apod.).
Pouze v § 33 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně
některých zákonů, ve znění zákona číslo
320/2009 Sb., se stanoví, že na objektu,
ve kterém se nachází volební místnost, se
vyvěsí státní vlajka České republiky a vlajka Evropské unie a ve volební místnosti se
umístí velký státní znak.
Shrnutí: Pokud se obec rozhodne pro
trvalé vyvěšení státní vlajky před budovou obecního úřadu současně s vlajkou
obce, popřípadě u významných příležitostí i s dalšími vlajkami, je zapotřebí dodržet
pravidla stanovená zákonem o užívání státních symbolů České republiky.
JUdr. MIroSLav BÝMa,
Ph.d.
právník
prosinec 2009
27.11.2009 9:37:22
Právní Poradna
Organizační struktura
obecního úřadu
n Podle nově schválené struktury našeho úřadu byla vytvořena nová funkce
– vedoucí kanceláře tajemníka. Ten má
pod sebou dvě oddělení – vnitřních věcí
a přestupkové. Je tento vedoucí brán jako
vedoucí odboru a jeho jmenování přísluší
radě obce, nebo je postaven na roveň vedoucího oddělení, jehož jmenování spadá
do kompetence tajemníka?
Organizace obecního úřadu v nejširším
slova smyslu je primárně záležitostí rady
obce, jakožto výkonného orgánu obce v samostatné působnosti. Radě je podle § 102
odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích
(obecní zřízení), vyhrazeno mimo jiné stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení
obecního úřadu /§ 102 odst. 2 písm. f )/,
na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem
/§ 102 odst. 2 písm. g)/ či schvalovat organizační řád obecního úřadu /§ 102 odst. 2
písm. o)/.
Vyjdeme-li z užšího pojetí organizační
role rady obce ve vztahu k obecnímu úřadu, které má na mysli § 109 odst. 2 obecního zřízení, tak rada obce může zřídit pro
jednotlivé úseky činnosti obecního úřadu
odbory a oddělení, v nichž jsou začleněni
zaměstnanci obce zařazení do obecního
úřadu (a to jak úředníci obce ve smyslu zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících
Rozhodování
o nákupu akcií
akciové společnosti
Který orgán obce je oprávněn rozhodnout o nákupu akcií akciové společnosti?
Nejde však o nákup akcií v souvislosti se
splacením základního kapitálu ani o navýšení základního kapitálu. V souvislosti
s nákupem akcií tedy nedochází ke vkladu
do obchodní společnosti.
Hovoříme-li o nákupu akcií realizovaném
obcí, je nezbytné si uvědomit, že akcie, coby
cenné papíry, představují podíl jejich vlastníka na dané obchodní společnosti. Podíl
pak vyjadřuje účast společníka (akcionáře)
na akciové společnosti a z ní plynoucích
práv a povinností (§ 61 obchodního zákoníku). Zákon o obcích výslovně pamatuje
n
územních samosprávných celků a o změně
některých zákonů, tak zaměstnanci obce
zařazení do obecního úřadu, kteří postavení úředníků obce nemají).
Rozhodnutí rady obce o tom, zda zřídí odbory nebo oddělení obecního úřadu
– a pokud ano, pak jaké a kolik, v zásadě
neomezuje žádný právní předpis. Určitou
a velmi nestandardní výjimku z uvedeného pravidla však představuje § 1 písm. a)
zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských
úřadech, podle něhož obecními živnostenskými úřady jsou odbory obecních úřadů
obcí s rozšířenou působností, a na území
hlavního města Prahy potom živnostenské
odbory úřadů městských částí určených
Statutem hlavního města Prahy. Posledním právním předpisem, který stanovoval
závaznou organizační strukturu místních
či regionálních orgánů veřejné správy, bylo
nařízení vlády č. 151/1982 Sb., o zřizování
odborů a jiných útvarů národních výborů.
Toto nařízení (stejně jako jemu předcházející) závazně určovalo (až do 30. června
1988), jaké odbory musí ten či onen národní výbor zřídit.
Zákon o obcích sice výslovně zmiňuje
zřízení pouze odboru nebo oddělení obecního úřadu, ale to rozhodně neznamená, že
jiné organizační články obecního úřadu nelze zřídit. Organizace obecního úřadu spadá do samostatné působnosti obce a žádný
právní předpis nezakazuje obci vytvářet
složitější organizační struktury obecního
úřadu. Rada obce tak může vedle odborů
či oddělení obecního úřadu zřídit například sekce, referáty či jinak nazvané útvary obecního úřadu. V praxi je sice obvyklé,
na situace, kdy obec rozhoduje o své účasti
v již založených právnických osobách (nejen akciových společnostech). Konkrétně
ustanovením § 84 odst. 2 písm. e) zákona
o obcích je zastupitelstvu obce vyhrazeno
rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách. Citované ustanovení tak
zakládá pravomoc zastupitelstva obce rozhodnout o nákupu akcií již existující akciové společnosti. Tuto svoji pravomoc nemůže zastupitelstvo delegovat na jiný z orgánů
obce. I v tomto případě platí, že nebyl-li nákup nebo jiný způsob nabytí akcií schválen
před jeho uskutečněním zastupitelstvem
obce, bude takový úkon od počátku neplatný (§ 41 odst. 2 zákona o obcích).
Zákon o obcích dále ve svém ustanovení
§ 85 písm. e) vyhrazuje zastupitelstvu obce
rozhodování o peněžitých i nepeněžitých
vkladech do právnických osob. V případě
akciové společnosti by šlo o případy, kdy by
byl upisován základní kapitál společnosti
(při jejím zakládání či v souvislosti se zvy-
že odbor obecního úřadu tvoří několik
oddělení, na druhé straně může existovat
samostatné oddělení obecního úřadu organizačně nezařazené do žádného odboru
obecního úřadu. Stejně tak může být vytvořen odbor obecního úřadu bez žádného
oddělení anebo mohou být vytvořena pouze oddělení bez žádného odboru obecního
úřadu /s výjimkou uvedenou ve zmiňovaném § 1 písm. a) zákona č. 570/1991 Sb.,
o živnostenských úřadech/.
Je tedy pouze věcí rady obce, zda zřídí útvar »kancelář tajemníka« jako odbor
obecního úřadu anebo nikoliv. Odpověď,
zda útvar »kancelář tajemníka« je odborem obecního úřadu, je nutno hledat v organizačním řádu obecního úřadu. Pokud
organizační řád v této záležitosti »mlčí«,
je zřejmě nutné se přiklonit k závěru, že
útvar »kancelář tajemníka« není odborem obecního úřadu. Ze skutečnosti, že se
tento útvar člení na oddělení, nelze ještě
dovozovat, že má postavení odboru, a to
právě kvůli možnosti rady obce vytvářet
v zásadě »libovolnou» strukturu obecního
úřadu. Pokud rada obce v organizačním
řádu obecního úřadu výslovně nestanovila
charakter útvaru »kancelář tajemníka« jako
odbor, tak se tím de iure sama zbavila možnosti jmenovat jeho vedoucího.
Mgr. Jan BŘEŇ
právník
šováním základního kapitálu) peněžitým či
nepeněžitým vkladem. Právě jen na zastupitelstvu obce by tak bylo, aby rozhodlo, zda
za nabídnutých podmínek je obec ochotna
například upsat nové akcie a splatit jejich
emisní kurz určeným nepeněžitým vkladem. I v tomto případě pak rozhodnutí zastupitelstva obce a na něj navazující právní
úkony vedou ve svém důsledku ke zvýšení
podílu obce v dané akciové společnosti.
Zobecňující shrnutí: Podle současného
právního stavu je zastupitelstvu obce vyhrazeno rozhodování o změnách výše podílu obce v akciových společnostech, a to
bez ohledu na situaci, v níž k předmětným
změnám dochází.
Jan JanEČEK
právník
Máte dotaz? Chcete poradit?
napište nám na e-mail: [email protected]
prosinec 2009
MO12 46_47.indd 47
47
27.11.2009 9:37:24
ServiS
KALENDÁRIUM
n 14.–17. 1. 2010 Brno, Výstaviště BVV
GO, Regiontour
Mezinárodní veletrh průmyslu cestovního ruchu a mezinárodní veletrh turistických příležitostí v regionech.
Podrobnosti najdete na www.bvv.cz.
n 14. 1. 2010 Praha 6, ČVUT,
Stavební fakulta
Zadávání veřejných zakázek
Seminář se bude zabývat novými aspekty problematiky hodnocení veřejných
zakázek a praktickou aplikací metod jejich hodnocení.
Informace na tel.: 224 354 531, e-mail:
[email protected]. cz; tel.: 224 354 522, email: [email protected].
n 18.–21. 1. 2010 Ostrava, Výstaviště
Černá louka
INFOTHERMA 2010
Největší specializovaná výstava na vytápění, úspory energie a využívání obnovitelných zdrojů v malých a středních objektech v ČR a SR. Jedním z mediálních
partnerů výstavy je Moderní obec.
Další podrobnosti o výstavě a doprovodném programu najdete na www.infotherma.cz.
SEZNAM INZERENTŮ
FIRMA
Regionservis s.r.o.
GORDIC spol. s r.o.
Webhouse, s.r.o.
EKO-KOM, a.s.
ANTEE, s.r.o.
Radek Skácel RAJAN
Komerční banka
Regionální rada regionu
soudržnosti Jihovýchod
Ministerstvo vnitra,
Odbor strukturálních
fondů
VERA, spol. s r. o.
RON Software spol. s r.o.
Partnerství o.p.s.
MK-mont illuminations,
s.r.o.
ELEKTROWIN a.s.
CEVRO Institut, o.p.s.
RENAULT TRUCKS
ASEKOL s.r.o.
ČSOB
48
MO12 48.indd 48
TEL.
257 199 616
567 311 772
777 575 746
800 111 055
FAX
-
STR.
1
3
5, 48
11
14
17
19
-
-
21
974 818 488
495 703 211
596 312 827
-
974 818 491
-
21
25
26
29
474 316 731
221 506 706-7
724 136 018
800 300 300
-
33
36
40
2.obálka
3.obálka
4.obálka
Šternberk zavedl a získal – jako jedno z mála měst v ČR – certifikát shody systému
managementu kvality s požadavky normy ČSN EN ISO 9001:2009. O zavedení systému řízení kvality podle norem ISO na radnici rozhodla rada města již 14. ledna 2008.
Systém pomáhá městskému úřadu kontrolovat kvalitu všech činností ovlivňujících výkon státní správy a samosprávy, vyhotovovat záznamy o zjištěních, analyzovat jejich
příčiny, přijímat nápravná opatření a poté kontrolovat a hodnotit výsledky. Certifikát
předal radnímu města Petru Zajícovi (vpravo) ve středu 18. listopadu Ing. Petr Koten,
výkonný ředitel České společnosti pro jakost, na slavnostním zasedání zastupitelstva
/on/
města Šternberka.
IOP: Třetí výzva
pokračuje
Obce s více než 500 obyvateli mohou již
od 30. října podávat žádosti o poskytnutí
podpory v rámci Integrovaného operačního programu (IOP) a z rozpočtu ministerstva pro místní rozvoj na pořízení a aktualizaci územních plánů. V této 3. výzvě
je připraveno celkem 158 milionů korun.
Spolufinancování z EU bude pro všechny
projekty ve výši 85 %, zbylých 15 % hradí
státní rozpočet. Maximální přípustná výše
celkových způsobilých výdajů na projekt
jsou 4miliony korun. Žádosti přijímají
pobočky Centra pro regionální rozvoj ČR
podle územní příslušnosti určené místem
realizace projektu. Formulář projektové žádosti včetně seznamu povinných příloh je
k dispozici v elektronické formě na webové
adrese http://www.eu-zadost.cz/. Seznam
povinných příloh uvádí také Příručka pro
/sk/
žadatele a příjemce.
Agentura vybere
další obce
Agentura pro sociální začleňování přizve
ke spolupráci dalších 10 obcí, měst či mikroregionů. V těchto dnech oslovuje radnice
dopisem a dotazníkem. Vyhodnocení se
uskuteční v lednu 2010 a desítka vybraných
obcí zahájí spolupráci s agenturou od března či dubna příštího roku. Počet obcí, kterým pomáhá při plánování a zajištění opatření na podporu sociálního začleňování
obyvatel vyloučených lokalit, především
Romům, se tak rozšíří na 24. V každé z nich
vznikne tzv. lokální partnerství, kterého
se účastní vedení obce, pracovníci úřadů,
škol, neziskových organizací, policie i zaměstnavatelů. Připraví místní integrační
plán, který poté společně uskutečňují.
Agentura pomáhá partnerům také čerpat
finanční prostředky ze strukturálních fondů
EU. Díky úzké spolupráci s ministerstvem
práce a sociálních věcí jsou samosprávy zařazeny na seznam obcí, které budou moci
předkládat individuální projekty na zajištění služeb nebo na výstavbu zázemí pro
poskytování služeb.
/jo/
Setkání primátorů
a starostů na Žofíně
V pořadí již 96. Žofínské fórum se uskuteční ve Velkém sále pražského paláce Žofín 16. 12. od 13 hodin. V úvodu předstoupí před primátory a starosty s aktuálními
informacemi premiér Jan Fischer, ministr
financí Eduard Janota a ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. O datových
schránkách a souvisejících službách budou
informovat představitelé České pošty. Diskutovat se bude také o dalších otázkách
výkonu veřejné správy, čerpání dotací z EU,
novinkách v legislativě atd. Po skončení
oficiálního programu je připravené společenské setkání s občerstvením. Přihláška
na fórum, jehož mediálním partnerem je
i Moderní obec, je na www.zofin.cz.
/sk/
MO000777-1
n 10. 12. Brno, Panská 13
Datové schránky
Seminář poskytne praktické informace
k zahájení e-komunikace prostřednictvím datových schránek.
Podrobněji na www.regionpartner.cz.
FOTO: archiv
n 8.– 9. 12. Praha 9, Lisabonská 4
Příprava k autorizačním zkouškám
Kurz je určen žadatelům o autorizaci
České komory autorizovaných techniků
ve všech oborech. V ceně kurzu je i publikace nutná pro přípravu k písemnému
testu.
Více na: www.studioaxis.cz.
prosinec 2009
27.11.2009 9:37:56
MO000940
MO12 obalka3.indd 1
27.11.2009 9:40:17
MO000866-1
MO12 obalka4.indd 1
27.11.2009 9:40:52