pdf zde... - Muzeum Cheb
Transkript
pdf zde... - Muzeum Cheb
Sborník muzea Karlovarského kraje 22 (2014) Květena Plesné a okolí Jiří Velebil & Jiří Brabec Úvod Severozápadní polovina okresu Cheb, obecně známá jako Ašsko a Chebsko, je z hlediska flóry a vegetace prozkoumána nedostatečně. I přesto, že zde byly významnější floristické studie prováděny již koncem 19. nebo začátkem 20. století, vždy se týkaly jen botanicky cenných území nebo dílčích územních celků malého rozsahu (např. Dalla Torre 1878; Domin 1924, 1926; Rudolph 1929). I přes několikeré upozornění na zvýšenou potřebu intenzivního botanického výzkumu zejména na Chebsku (např. A nonymus 1965: 1) zůstával region dlouhou dobu stranou zájmu nebo se botanický průzkum opět týkal jen zajímavějších území (viz např. Hadač 1948; Hostička 1967, 1968; L hotská-M edlinová 1952). Mezi významnější publikace zabývající se květenou Ašska a Chebska v širším kontextu však musíme vyzdvihnout několik prací. Patří mezi ně rozbor fytogeografických poměrů Chebské kotliny (M ach 1966), floristický průzkum Halštrovské vrchoviny a Smrčin (Skalický et al. 1971) a v neposlední řadě publikované výsledky floristického kurzu v Chebu v roce 1996 (viz M artínek 1999). Floristický kurz v Chebu, pořádaný Českou botanickou společností, byl za poslední desetiletí pravděpodobně nejpřínosnějším počinem pro poznání tamní květeny. O nedostatečných floristických znalostech uváděné oblasti však dodnes vypovídají četné chybějící údaje v základním botanickém díle Květena České republiky. Soustavný průzkum území probíhá teprve v posledních desetiletích za přispění regionálních botaniků z oblastních muzeí nebo dalších pracovišť s významnou podporou četných jednotlivých floristů (např. M elichar et al. 2012). I dnes však najdeme na mapě končiny, kterým nebyla dosud věnována dostatečná pozornost. Jedním z nich je město Plesná a jeho okolí. Vymezení a charakteristika území Sledované území po celém jeho západním okraji vymezuje státní hranice se Spolkovou republikou Německo (Sasko). Jižní, východní i severní okraj je definován zvolenými mapovými poli středoevropského síťového mapování (viz kapitolu Metodika a obr. 1, 2). Krajina je asi z poloviny tvořena kulturními smrkovými nebo borovo-smrkovými porosty, druhou polovinu představují plochy lidských sídel s navazujícími enklávami polí, luk a pastvin. Nadmořská výška území leží v rozsahu 475 až 649,7 m n. m. Většina území leží v polohách 500–550 m n. m. Nejníže položeným místem je hladina rybníka Šmatovka v jihovýchodním cípu území. Studované území kulminuje kopcem Bukový vrch (649,7 m) v jihozápadní části. Reliéf je členitý s bohatou sítí menších toků a několika menšími vodními plochami. Geologické podloží tvoří z jihu k severu granity (jih území a jižní část města), svory (sever území a severní část města) a fility (pouze severovýchodní cíp území). V jihovýchodním cípu území se nachází sedimenty písků, štěrkopísků a jílů (G eologická mapa 1 : 50 000). Geomorfologicky náleží území (dle Demek , M ackovčin et al. 2006) do Krušnohorské soustavy. Nachází se na rozhraní podsoustavy Podkrušnohorské, která zasahuje do území jen okrajově v jihovýchodní části celkem Chebská pánev, a podsoustavy Krušnohorské. Do té náleží území v podobě okrsků Lužská pahorkatina na jihu a Lubská vrchovina na severu. Klasifikace 91 92 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Velebil & Jiří Brabec Květena Plesné a okolí klimatických oblastí podle Quitta za období 1961–2000 (Květoň & Voženílek 2011) řadí území do mírně teplé klimatické oblasti, klimatických jednotek MV4 (převážná část území) a MV7 (pouze jihovýchodní cíp území, zhruba v prostou pískoven severně obce Velký Luh). Průměrné roční teploty se pohybují mezi 6–7 ºC, v jižní části území mezi 7–8 ºC (Tolasz 2007). Průměrný roční úhrn srážek činí 550–700 mm (Hrnčiarová , M ackovčin, Zvara et al. 2009, s. 101). Všechny toky v území patří do povodí Ohře. Lužní potok a všechny jeho přítoky se poblíž obce Povodí (již mimo sledované území) vlévá do potoka Sázek. Sázek se po několika kilometrech vlévá do Ohře u obce Nebanice. Druhým větším potokem, který odvodňuje území severně od Lužního potoka, je Plesná. Vodu odvádí stejným směrem jako Lužní potok a ústí také do Ohře pouze několik desítek metrů od Sázku. Podle regionálně fytogeografického členění České republiky (Skalický 1988) patří území Plesenska do fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum. Vymezená oblast průzkumu spadá do tří fytogeografických okresů, konkrétně 22. Halštrovská vrchovina (severní část území včetně severní části města), 23. Smrčiny (jižní a jihozápadní část území) a 24a. Chebská pánev (východní a jihovýchodní okraj území). Rekonstrukční vegetaci území tvoří v nižších východních partiích acidofilní doubravy (Quercion robori-petraeae), ve vyšších polohách pak bikové bučiny (Luzulo-Fagion), v údolí Plesné jsou mapovány luhy a olšiny (M ikyška 1968–1972). Potenciální přirozenou vegetací jsou převážně bikové bučiny, pouze v jihovýchodní části území bikové a/nebo jedlové doubravy (Neuhäuslová Z. et al. 1998). Metodika Mapování květeny probíhalo v letech 2009 až 2014. V letech 2009 až 2013 šlo spíše o obecnější seznámení s územím, popř. mapování významnějších druhů. Největší intenzita průzkumu pak spadá do vegetačního období roku 2014 (viz tab. 1). Území bylo rozděleno do mapovacích polí pomocí sítě středoevropského mapování (viz obr. 1 a 2), kde každé pole odpovídá čtyřiašedesátině velikosti základního mapovacího pole (Ehrendorfer & H amann 1965) a jeho plocha je asi 2 km2. Každý mapovaný čtverec byl během vegetační doby navštíven nejméně třikrát z důvodu zachycení jarního, letního a podzimního aspektu. Zeměpisné souřadnice vybraných druhů byly zaznamenány přístrojem Garmin 60 CSx v souřadnicovém systému WGS84. Herbářové doklady rostlin jsou uloženy v herbáři ve VÚKOZ, v. v. i. v Průhonicích (311 položek cévnatých rostlin) a v herbáři Muzea Cheb (akronym CHEB, 119 položek). Obr. 1: Ortofotomapa zájmového území s vymezením hranic mapovacích polí sítě středoevropského mapování. Mapový podklad tvoří ortofoto snímky České republiky v měřítku 1:50 000 dostupné prostřednictvím prohlížecí služby Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (dostupné z http://geoportal.cuzk.cz). Mapovací pole sítě středoevropského mapování 3. řádu, © AOPK ČR 2014. 93 94 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Velebil & Jiří Brabec Tab. 1: Přehled mapovacích dnů. Datum Charakter mapování Mapovatelé 20. 6. 2009 obecný průzkum, sběr Spiraea latifolia J. Velebil 26. 6. 2009 obecný průzkum, sběr Spiraea × billardii J. Velebil 14. 8. 2011 obecný průzkum, sběr Alnus rugosa J. Velebil 5. 7. 2012 průzkum rodu Rubus, sběr Rubus clusii, R. vestitus J. Velebil 19. 4. 2013 jarní aspekt, Erica carnea J. Velebil 15. 6. 2013 jarní aspekt, Geranium macrorrhizum J. Velebil 8. 9. 2013 obecný průzkum, nález zplanělého Sorbus intermedia J. Velebil 26. 2. až 1. 3. 2014 dřeviny, Blechnum spicant, Erica carnea, Galanthus nivalis, Vinca minor J. Velebil 8. 4. 2014 jarní aspekt J. Velebil 9. 4. 2014 jarní aspekt J. Velebil a J. Brabec 11. 4. až 13. 4. 2014 jarní aspekt J. Velebil 14. 4. a 15. 4. 2014 jarní aspekt + Taraxacum J. Velebil 29. 4. 2014 jarní aspekt + Taraxacum J. Velebil 30. 5. až 5. 6. 2014 jarní aspekt J. Velebil 25. 6. až 27. 6. jarní aspekt J. Velebil 6. 7. 2014 Bromus inermis J. Velebil 21. 7. až 26. 7. 2014 letní aspekt J. Velebil a J. Brabec 20. 8. a 24. 8. 2014 pozdně letní aspekt, Geranium × magnificum, Rubus J. Velebil, J. Hadinec, B. Trávníček a V. Žíla 30. 10. a 31. 10. 2014 podzimní aspekt J. Velebil Obr. 2: Základní mapa zájmového území s vymezením hranic mapovacích polí sítě středoevropského mapování. Mapový podklad tvoří Základní mapa České republiky v měřítku 1:50 000 dostupná prostřednictvím prohlížecí služby Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (dostupné z http://geoportal.cuzk.cz). Mapovací pole sítě středoevropského mapování 3. řádu, © AOPK ČR 2014. Květena Plesné a okolí 95 96 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Velebil & Jiří Brabec Nomenklatura je sjednocena podle Danihelky a kolektivu (Danihelka et al. 2012), kromě G. ibericum subsp. ibericum, G. ibericum subsp. jubatum, Geranium × magnificum a G. platypetalum (Yeo 2001), Rubus ‘Thornfree’ (Kutina et al. 1992), Spiraea latifolia (Koblížek 2000) a Spiraea × macrothyrsa (Businský & Businská 2002). Ve výsledcích jsou komentovány všechny druhy Červeného seznamu cévnatých rostlin (G rulich 2012), druhy zvláště chráněné podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., většina nepůvodních (adventivních) druhů a další druhy fytogeograficky či ochranářsky významné. V komentáři k vybraným druhům v kapitole výsledky je vždy na prvním místě psáno vědecké jméno, za pomlčkou české jméno. V závorce je uveden stupeň ohrožení podle aktuálního Červeného seznamu cévnatých rostlin (G rulich 2012: C2t = silně ohrožené, početnost populací klesá; C2b = silně ohrožené, klesá počet jedinců v populacích; C2r = silně ohrožené, počet populací a jedinců v populacích relativně stabilní; C3 = ohrožené; C4a = vzácnější druhy vyžadující další pozornost – méně ohrožené; C4b = vzácnější druhy vyžadující další pozornost – dosud nedostatečně prostudované) a podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. (§3 = ohrožené). Poznámka „CITES” je v závorce uvedena u taxonů, které jsou součástí Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin, tzv. Washingtonské úmluvy. Konkrétní nálezová data ke komentovaným taxonům obsahují následující údaje: stručný popis lokality, označení mapovaného čtverce, GPS souřadnice, datum nálezu, případně sběru se zkratkou nálezce nebo sběratele (JB = Jiří Brabec, JV = Jiří Velebil). Za zkratkou sběratele je uvedeno sběratelské číslo nebo akronym herbářové sbírky (CHEB). Přiložená tabulka (tab. 2) uvádí přehled zjištěných taxonů a kultivarů rostlin. V tabulce jsou použity následující symboly: × = taxon byl v mapovaném čtverci zaznamenán bez sběru herbářové položky; P = taxon byl v mapovém čtverci zaznamenán a byla sebrána herbářová položka, která je uložena v herbáři VÚKOZ, v. v. i. v Průhonicích; M = taxon byl v mapovém čtverci zaznamenán a byla sebrána herbářová položka, která je uložena v botanické podsbírce Muzea Cheb (mezinárodní akronym CHEB); a = v mapovém čtverci byl zaznamenán adventivní (zplanělý) výskyt daného taxonu; ×N = rostlina rostla v daném čtverci, ale již na německé straně státní hranice; ? = taxon byl v mapovém čtverci zaznamenán, je ale sporné, zda je rostlina v území autochtonní či nikoliv. Výsledky Ve sledovaném území bylo po dobu průzkumu zaznamenáno 594 taxonů rostlin, z toho 484 s původním přírodním rozšířením ve sledované oblasti a 110 adventivně se vyskytujících. Jejich výskyt v jednotlivých mapovacích čtvercích uvádí tab. 2. V následujícím přehledu je uvedeno 135 taxonů s bližšími komentáři včetně podrobnějšího popisu nálezové situace. Abies alba – jedle bělokorá (C4a) Jedle bělokorá roste ve třech čtvercích, a to vždy jen v několika mladých exemplářích na okrajích kulturních porostů smrčin s vtroušenými listnáči. Nelze s jistotou stanovit, zda se jedná o potomstvo původních přírodních populací, nebo o pozůstatky lesnického pěstování (5740cca: 50°13'04,1"N, 12°20'21,1"E, 27. 2. 2014, nález JV; 5740ccb: 50°13'08,8"N, 12°21'49,9"E, 11. 4. 2014, nález JV; 5740ccc: 50°12'38,5"N, 12°20'12,4"E, 23. 7. 2014, nález JB+JV). Jako výjimečné bylo zaznamenáno též pěstování j. obrovské (A. grandis, 5739dbd: 50°14'11,5"N, 12°19'53,3"E, 28. 2. 2014, nález JV). Květena Plesné a okolí Achillea ptarmica – řebříček bertrám Řebříček bertrám byl nalezen roztroušeně rostoucí na dvou lokalitách. Poprvé v nivě Liščího potoka asi 900 m severovýchodně od osady Smrčina (5740cab: 50°14'30,2"N, 12°22'26,3"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV), podruhé v nivě potoka Rokytník při soutoku se Pstruhovým potokem asi 700 m jihovýchodně od osady Smrčina (5740cad: 50°13'35,0"N, 12°22'23,2"E, 25. 7. 2014, herb. JV 140713). Aconitum sp. – oměj Několik exemplářů nekvetoucích rostlin omějů bylo nalezeno na místě bývalé osady Eisenhammer asi 1,7 km severozápadně od osady Smrčina (5740cab: 50°14'45,7"N, 12°21'26,3"E, 13. 4. 2014, nález JV). Na vyvýšeném místě nad zídkou, patrně v prostoru bývalé předzahrádky, rostlo několik trsů společně s barvínkem menším (Vinca minor), narcisem bílým (Narcissus poëticus) a lýkovcem jedovatým (Daphne mezereum). Acorus calamus – puškvorec obecný Pouze několik trsů puškvorce bylo nalezeno při podmáčeném okraji smrkového remízu na státní hranici s Německem asi 2,1 km severozápadně od severního okraje obce Plesná (5740caa: 50°14'32,3"N, 12°20'05,1"E, 2. 6. 2014, nález JV). Agrostis gigantea – psineček veliký Psineček veliký se podařilo doložit ze dvou lokalit v mapovaném území. Lokality: v okraji pole asi 1,1 km severně osady Smrčina (5740cab: 50°14'34,2"N, 12°22'03,2"E, 25. 7. 2014, herb. JB CHEB); na zamokřené cestě v lese v údolí Černého potoka (5739ddd: 50°12'26,0"N, 12°19'45,8"E, 23. 7. 2014, herb. JB CHEB). Alisma plantago-aquatica – žabník jitrocelový Žabník jitrocelový byl v mapovaném území nalezen pouze v prostoru pískovny asi 500 m severně od severního okraje obce Velký Luh. Rostl zde roztroušeně v litorálu rybníků a odkalovacích nádrží (5740cad: v okolí souřadnice 50°12'12,0"N, 12°22'04,0"E, 21. 7. 2014, nález JB+JV). Alnus rugosa – olše svraskalá Olše byla nalezena v nivě potoka Rokytník asi 600 m jihozápadně od osady Smrčina (5740cad: 50°13'39,0"N, 12°21'54,3"E, 14. 8. 2011, herb. JV 110813, 5. 6. 2014, JV 140602) a původně provizorně označena jako kříženec olše lepkavé (Alnus glutinosa) a o. šedé (A. incana). Nedůvěryhodnost tohoto určení však podporoval fakt, že olše šedá, jakožto jeden z potenciálních rodičů, je ve sledovaném území pouze vysazená na dvou místech vzdálených vždy přinejmenším 2 km od uvedeného naleziště. Olše svraskalá byla navíc pozorována jen na jedné straně od silnice, která příčně křižuje nivu potoka. Zde roste několik desítek vesměs mnohokmenných jedinců, jistě kdysi vysazených, od 1,5 m do 7 m výšky. Druh není běžný v lesnické praxi ani v botanických sbírkách, přesto byl v minulosti zařazen do zpracování v základních floristických příručkách pojednávající o květeně České republiky (Kovanda 2002, 2003). Navzdory informacím obsaženým ve výše uvedených pramenech byla kvůli nedostatečným praktickým znalostem provedena konečná determinace J. Doudou až tři roky po původním nálezu. Anthemis arvensis – rmen rolní Rmen rolní byl v mapovaném území nalezen pouze jedenkrát, a to v počtu jen asi 10 jedinců v okraji pole přibližně 1 km severně osady Smrčina (5740cab: 50°14'34,2"N, 12°22'03,2"E, 25. 7. 2014, herb. JB CHEB). 97 98 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Velebil & Jiří Brabec Aphanes arvensis – nepatrnec rolní (C3) V okolí Plesné byl nepatrnec zjištěn na čtyřech mikrolokalitách. Ve dvou případech se jedná o nízce sečené travnaté plochy podél štěrkových cest v blízkosti soukromých zahrad (Plesná, ulice Kaštanová, 5740ccb: 50°12'47,0"N, 12°21'21,5"E, 5. 6. 2014, herb. JV 140604; Plesná, ulice Česká, 5740ccd: 50°12'42,9"N, 12°21'20,4"E, 15. 4. 2014, herb. JV 140484), třetí plocha představuje výsušný pahorek s výchozy matečné horniny (žula) na příležitostné pastvině asi 400 m od jižního okraje obce Plesná (5740ccc: 50°12'25,5"N, 12°21'01,2"E, 5. 6. 2014, herb. JV 140603). Čtvrtým místem výskytu (pouze asi 10 rostlin) je okraj pole přibližně 1 km severně osady Smrčina (5740cab: 50°14'34,2"N, 12°22'03,2"E, 25. 7. 2014, herb. JB CHEB). Stanoviště jsou charakteristická nízkou konkurencí okolních rostlin, přičemž první dvě a čtvrté jsou antropicky ovlivněná, třetí má charakter přírodního stanoviště. První dva nálezy leží na hranici fytogeografického okresu 24a. Chebská pánev a 23. Smrčiny, třetí nález spadá do fytogeografického okresu 23. Smrčiny a čtvrtý nález náleží do fytogeografického okresu 22. Halštrovská vrchovina. Společně s nedávno publikovanými nálezy (Pivoňková et al. 1996, M artínek 1999, Brabec 2009) představují zde uváděné údaje dosud jediné spolehlivé informace o rozšíření druhu ve jmenovaných fytogeografických okresech. Aquilegia vulgaris – orlíček obecný („C3“) V území je orlíček obecný patrně pouze pěstovaný a občas zplaňující. Sporný je nález rostlin na okraji lesní cesty asi 1 km západně od osady Smrčina (5740cad: 50°14'02,9"N, 12°21'17,3"E, 11. 4. 2014, nález JV). Arabidopsis arenosa – řeřišničník písečný Řeřišničník písečný se na Chebsku vyskytuje výhradně na sekundárních biotopech. Velmi hojný je na několika regionálních železničních tratích, nejčastěji velmi blízko vlastního kolejiště. V mapovaném území byl nalezen na nástupištích železničních zastávek Plesná (5740ccc: 50°12'40,2"N, 12°20'40,3"E, 5. 6. 2014, herb. JV 140622) a Velký Luh (5740ccd: 50°12'13,0"N, 12°22'22,7"E, 8. 4. 2014, herb. JV 140488). Arabis caucasica – huseník kavkazský Huseník kavkazský byl nalezen zplanělý u paty podezdívky plotu při okraji asfaltové cesty v ulici Sadová v obci Plesná (5740cca: 50°13'04,2"N, 12°20'58,0"E, 11. 4. 2014, herb. JV 140495). Armeria maritima – trávnička přímořská Trávnička přímořská rostla zplanělá na okraji štěrkové cesty na jihovýchodním okraji obce Plesná v ulici Česká (5740ccd: 50°12'43,3"N, 12°21'18,2"E, 9. 4. 2014, nález JB+JV). Arnica montana – prha arnika (C3, §3) Navzdory západočeskému těžišti rozšíření byla prha nalezena ve sledovaném území jen na dvou místech o rozloze do 2 m2, vždy přibližně s dvaceti sterilními rostlinami, a to na světlých okrajích kulturních borových nebo smrkových lesů (5740ccc: 50°12'28,9"N, 12°20'40,4"E, 22. 7. 2014, nález JB+JV; 5740ccd: 50°12'24,2"N, 12°22'00,2"E, 21. 7. 2014, nález JB+JV). Ještě na začátku sedmdesátých let uvádí Skalický et al. (1971), že se prha na Chebsku vyskytuje často. Jak však referuje např. Brabec et al. (2008), je v posledních desetiletích patrný úbytek počtu jejich populací. Důvodem může být ubývání vhodných biotopů pro zdárný vývoj jedinců vlivem špatného hospodaření v krajině a jejich postupným zarůstáním nebo změnou využívání daného segmentu krajiny (zalesňování, rozorávání luk apod.). Skalický et al. (1971) uvádí nález prhy poblíž jihovýchodního cípu sledovaného území (Velký Luh – lesní hřbet Květena Plesné a okolí severně Mlýnského rybníka), Grulich (in M artínek 1999) udává prhu ze severovýchodního cípu území, z údolí potoka 0,8 km severozápadně od osady Vackov. Aronia melanocarpa – temnoplodec černoplodý Semenáč temnoplodce černoplodého rostl ve spáře mezi kameny viaduktu v ulici Sokolská v obci Plesná (5740cca: 50°12'53,3"N, 12°20'45,5"E, 23. 7. 2014, nález JB+JV). Asplenium ruta-muraria – sleziník routička Sleziník routička rostl roztroušeně pouze na jedné lokalitě, a to ve spárách podezdívky plotu v ulici Tovární v obci Plesná (5740cca: 50°13'09,9"N, 12°20'44,7"E, 30. 10. 2014, herb. JV 141001). Atriplex sagittata – lebeda lesklá Lebeda lesklá byla v mapovaném území zaznamenána pouze jedenkrát. Několik vzrostlých jedinců rostlo na železniční zastávce Plesná (5740ccc: 50°12'40,4"N, 12°20'40,8"E, 22. 7. 2014, herb. JB CHEB). Bergenia crassifolia – bergenie tučnolistá Několik rostlin bergenie tučnolisté bylo nalezeno poblíž příležitostné skládky zahradnického odpadu u chatové osady kolem rybníka Cézar asi 0,5 km severozápadně od severního okraje obce Velký Luh (5740ccd: 50°12'10,6"N, 12°22'04,0"E, 8. 4. 2014, nález JV). Blechnum spicant – žebrovice různolistá (C4a) Pouze jediná rostlina byla nalezena na lesní cestě poblíž paseky v lese jménem U Hranic asi 1,4 km západně od osady Flusárna (Flussberg) (5740cab: 50°14'43,1"N, 12°21'48,1"E, 1. 3. 2014, nález JV). Nález má patrně souvislost s hojnějším rozšířením druhu v saské části Halštrovské vrchoviny (viz Ulbricht & Hempel 1966). Jinde na Ašsku a Chebsku se vyskytuje řídce roztroušeně až vzácně. Bromus carinatus – sveřep kýlnatý Druh byl nalezen na dvou lokalitách. Několik trsů sveřepu kýlnatého rostlo v travnaté ploše vedle pískoviště na soukromé zahradě v ulici Dolní v obci Plesná (5740ccd: 50°12'44,6"N, 12°21'24,8"E, 26. 7. 2014, herb. JV 140705); velký trs rostl v trávníku při okraji cesty u bývalého pole v ulici Dolní v obci Plesná (5740ccb: 50°12'45,7"N, 12°21'24,0"E, 31. 10. 2014, nález JV). Jedná se pravděpodobně o první publikovaný údaj z Ašska a Chebska. Bromus inermis – sveřep bezbranný Druh byl nalezen na dvou lokalitách. Sveřep bezbranný rostl podél silnice z obce Velký Luh do obce Plesná mezi rybníky Cézar a Šmatovka (5740ccd: 50°12'03,2"N, 12°22'19,3"E, 26. 6. 2014, herb. JV 140601); dále byl zaznamenán podél příjezdové silnice do obce Plesná ve směru od obce Velký Luh asi 70 m jižně od hřbitova (5740ccb: 50°12'47,0"N, 12°21'27,6"E, 6. 7. 2014, herb. JV 140701). Druh bývá z regionu uváděn vzácně. Callitriche platycarpa – hvězdoš hranoplodý (C3) Hvězdoše patří mezi taxonomicky obtížné skupiny cévnatých rostlin květeny České republiky, pro kterou až do nedávné doby chyběly relevantní informace k jejich studiu. Ty se dozvídáme teprve díky publikovaným výsledkům rozsáhlé revize rodu v posledních letech (Prančl 2012, 2013). Hvězdoše hranoplodého tak můžeme označit za významný subatlantský prvek naší flóry, jehož rozšíření je omezeno na severní, severozápadní, západní a jihozápadní Čechy; územím prochází východní hranice areálu druhu. Jeho rozšíření není prozatím dostatečně známé a dá se předpokládat, že nové lokality výskytu budou, hlavně ve výše vymezené oblasti, přibývat. Novou lokalitou je též nález z litorálu rybníka Cézar na severním okraji obce 99 100 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Velebil & Jiří Brabec Velký Luh v jihovýchodním cípu sledovaného území (5740ccd: 50°12'09,2"N, 12°22'08,4"E, 20. 7. 2014, herb. JV 140702; 5740ccd: 50°12'04,8"N, 12°22'09,9"E, herb. JV 140703, herb. JB CHEB). Hvězdoš vytváří po celém obvodu rybníka na příhodných místech větší či menší, většinou plodné porosty. Carex flacca – ostřice chabá Ostřice chabá je v nejzápadnějších Čechách velmi vzácným taxonem. Jedinou doloženou lokalitou v oblasti je minerální pramenný mokřad 0,5 km východně od osady Návrší v Sokolovské pánvi (viz Višňák 2004). Další nálezy jsou až z oblasti Doupovských hor, popř. minerálních pramenů Tepelské vrchoviny. Údaje M. Hostičky z NPR Soos od pramene Věra a z březového háje jihovýchodně Kateřiny (Hostička et al. 1978) nelze vyloučit, nověji se je však nepodařilo potvrdit. V mapovaném území byl druh nalezen v počtu 15 trsů v zástinu bříz pod pramenným mokřadem (zřejmě minerální pramen) na levém břehu potoka Rokytník asi 800 m jižně osady Smrčina a asi 400 m východojihovýchodně od jímání pramene místní kyselky (5740cad: 50°13'32,7"N, 12°22'12,1"E, 27. 6. 2014, herb. JV 140621, 25. 7. 2014 herb. JB CHEB). Chenopodium glaucum – merlík sivý Merlík sivý byl v mapovaném území zaznamenán pouze na jedné lokalitě na rumišti v obci Plesná asi 100 m severně od železniční zastávky (5740ccc: 50°12'43,8"N, 12°20'42"E, 23. 7. 2014, herb. JB CHEB). Chenopodium rubrum – merlík červený Merlík sivý byl v mapovaném území zaznamenán pouze na jedné lokalitě na rumišti v obci Plesná asi 100 m severně od železniční zastávky (5740ccc: 50°12'43,8"N, 12°20'42"E, 23. 7. 2014, herb. JB CHEB). Chenopodium cf. suecicum – merlík švédský Merlík sivý byl v mapovaném území zaznamenán pouze na jedné lokalitě na rumišti v obci Plesná asi 100 m severně od železniční zastávky (5740ccc: 50°12'43,8"N, 12°20'42"E, 23. 7. 2014, herb. JB CHEB). Chrysosplenium oppositifolium – mokrýš vstřícnolistý (C4a) Mokrýš vstřícnolistý je v nejzápadnějších Čechách na vhodných biotopech relativně častým druhem. Zřejmě ale zcela chybí v centrálních částech Chebské pánve. V mapovaném území byl nalezen pouze na březích potoku Plesná na západním okraji města mezi drůbežárnou Mavex a státní hranicí: dva malé porosty 0,25 m2 blízko sebe (5740cca: 50°13'12,4"N, 12°20'07,3"E, 9. 4. 2014, herb. JB CHEB) a malý porost 0,5 m2 o 50 m níže po toku (5740cca: 50°13'12,7"N, 12°20'10,5"E, 9. 4. 2014, nález JB+JV). Z nejbližšího okolí Plesné jde pravděpodobně o jeden z prvních záznamů. Circaea alpina – čarovník alpský Čarovník alpský není v oblasti příliš hojným druhem. Těžiště jeho rozšíření v západních Čechách leží až ve Slavkovském lese a ve východní části Krušných hor. Nejbližší dosud nalezené výskyty jsou z okolí Hazlova (E. Martínková, ústní sdělení) a od Nové Vsi u Kraslic (H ejkal et al. 2014). Druh byl v území nalezen na dvou lokalitách: asi 4 m2 hustého porostu a asi 4 m2 řídkého porostu ve zrašeliněném prameništi v lese nad železniční tratí 650 m jihojihozápadně od železniční zastávky Plesná (5740ccc: 50°12'21,7"N, 12°20'25,9"E, 22. 7. 2012, herb. JB CHEB); zářez lesní cesty (porost 4 × 0,5 m) a roztroušeně v okolním lese (přibližně 3 ary) asi 1,3 km jihozápadně od železniční zastávky Plesná (5739ddd: 50°12'07,3"N, 12°19'58"E, 24. 7. 2014, herb. JB CHEB). Květena Plesné a okolí Comarum palustre – zábělník bahenní (C4a) Vzhledem k množství a charakteru vhodných biotopů se vyskytuje zábělník v území relativně hojně. Byl zaznamenán téměř ve všech mapovaných čtvercích až na dva. Ve čtverci 5739ddd se výskyt vzhledem k absenci vhodného biotopu nedá předpokládat, ve čtverci 5740ccb dochází na příhodných stanovištích v posledních letech k rozsáhlým zemním pracím při úpravě koryta a okolní nivy potoka Plesná. Lokality (pro každý mapovaný čtverec vybrána jedna reprezentativní lokalita): 5739dbb (zamokřená rákosina poblíž prameniště potoka Rákosina asi 1,8 km od severního okraje obce Plesná – státní hranice, 50°14'18,0"N, 12°19'56,4"E, 2. 6. 2014, nález JV); 5739dbd (východní okraj zrašeliněné louky s prameništěm potoka Rokytník asi 1,6 km od severního okraje obce Plesná – státní hranice, 50°14'04,6"N, 12°19'40,8"E, 2. 6. 2014, nález JV); 5739ddb (zrašeliněná louka v nivě Černého potoka asi 1 km západoseverozápadně od jihozápadního okraje obce Plesná, části zvané Bamberk – státní hranice, 50°12'58,9"N, 12°19'36,7"E, 2. 6. 2014, nález JV); 5740caa (zamokřená niva horního bezejmenného levobřežního přítoku potoka Rokytník asi 2,1 km severozápadně od severního okraje obce Plesná – státní hranice, 50°14'32,2"N, 12°20'04,3"E, 2. 6. 2014, nález JV); 5740cab (zamokřená niva Liščího potoka asi 1 km východoseverovýchodně od osady Smrčina, 50°14'30,5"N, 12°22'27,5"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV); 5740cac (zamokřená niva potoka Rokytník poblíž soutoku s potokem Rákosina asi 1 km severně od severního okraje obce Plesná, 50°14'01,2"N, 12°20'42,4"E, 25. 6. 2014, nález JV); 5740cad (zamokřená niva potoka Rokytník poblíž soutoku se Pstruhovým potokem asi 600 m severozápadně od centra obce Lomnička, 50°13'34,8"N, 12°22'23,0"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV); 5740cca (zamokřený břehový porost Lužního potoka v intravilánu obce Plesná, 50°12'45,4"N, 12°20'51,7"E, 23. 7. 2014, nález JB+JV); 5740ccc (nekosená podmáčená plocha v louce 600 m jihovýchodně od náměstí v Plesné-Šnekách, 50°12'30,9"N, 12°21'14,3"E, 21. 7. 2014, nález JB+JV); 5740ccd (hojně kolem rybníka Cézar na severním okraji obce Velký Luh, 50°12'03,5"N, 12°22'09,9"E, 21. 7. 2014, nález JB+JV). Cornus alba – svída bílá Zaznamenaní jedinci představují pozůstatek dřívějšího pěstování. Druh byl nalezen na třech lokalitách. Okraj porostu v místě zaniklé usedlosti Furthhäuser asi 900 m severně od severního okraje obce Plesná (5740cac: 50°13'56,9"N, 12°20'52,4"E, 25. 6. 2014, nález JV); okraj lesa na konci ulice Sokolská v obci Plesná (5740cca: 50°12'53,5"N, 12°20'22,6"E, 22. 7. 2014, nález JB+JV); obrážející keř v místě zbořené nádražní budovy železniční zastávky Plesná (5740ccc: 50°12'39,6"N, 12°20'41,0"E, 5. 6. 2014, nález JV). Corylus maxima ‘Purpurea‘ – líska nějvětší ‘Purpurea‘ Semenáče často pěstovaného klonu lísky největší s purpurově zbarvenými listy bývají občas nalézány v blízkosti pěstovaných matečných keřů. Jeden roste také v obci Plesná na okraji pěšiny mezi ulicemi Zahradní a Sadová (5740cca: 50°13'04,7"N, 12°20'53,3"E, 5. 6. 2014, nález JV). Semenáč byl zaznamenán pouze v blízkosti matečného keře. Dactylorhiza majalis – prstnatec májový (C3, §3, CITES) Ačkoliv patří prstnatec májový k našim nejběžnějším orchidejím, nebyl v území ve sledovaném období zaznamenán. Dosud jediným ověřeným nalezištěm je mokřadní porost v nivě Lužního potoka v intravilánu obce Plesná (5740cca: přibližně 50°12'45,8"N, 12°20'47,3"E), kde bylo v roce 2004 prováděno botanické hodnocení lokality (Brabec 2004) za účelem zajištění vhodného managementu údržby. Jedná se o podmáčené luční porosty s různověkými nálety, které plynule přechází do břehového porostu s uzavřeným stromovým patrem kolem toku. V květnu 2004 zde bylo zaznamenáno P. Uhlíkem 30 kvetoucích prstnatců májových 101 102 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Velebil & Jiří Brabec (viz Brabec 2004), v následujících letech nebyla lokalita sledována. Při průzkumu v červenci 2014 bylo shledáno, že lokalita patří stále mezi nejcennější celky širšího okolí. Vzhledem k pokročilé vegetační době se nepodařilo ověřit výskyt prstnatce májového, zato byly nalezeny jiné vzácné druhy rostlin, jako vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), zábělník bahenní (Comarum palustre), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), vrbovka tmavá (Epilobium obscurum), v. bahenní (E. palustre), v. malokvětá (E. parviflorum), hruštička menší (Pyrola minor) nebo sítina ostrokvětá (Juncus acutiflorus). Lokalita je ohrožena postupným zarůstáním náletovými dřevinami a expanzivním bolševníkem velkolepým (Heracleum mantegazzianum), negativně by mohlo působit i případné rozšiřování blízké skládky stavebního odpadu. Daphne mezereum – lýkovec jedovatý Jeden starší kvetoucí keř lýkovce jedovatého byl nalezen v místě bývalé osady Eisenhammer asi 1,7 km severozápadně od osady Smrčina (5740cab: 50°14'45,7"N, 12°21'26,3"E, 13. 4. 2014, nález JV). Na vyvýšeném místě nad zídkou, patrně v prostoru bývalé předzahrádky, rostl jedinec společně s barvínkem menším (Vinca minor), narcisem bílým (Narcissus poëticus) a omějem (Aconitum sp.). Dalších asi 10 mladších keřů bylo nalezeno při okrajích smrkového remízu na státní hranici s Německem asi 2,1 km severozápadně od severního okraje obce Plesná (5740caa: 50°14'32,8"N, 12°20'06,7"E, 2. 6. 2014, nález JV). Zde je sporné, zda se nejedná o exempláře vzniklé uchycením pohozených částí rostlin. Eleocharis mamillata – bahnička bradavkatá (C4a) Bahnička bradavkatá patří v Chebské pánvi a v navazujících územích k relativně častému druhu okrajů vodních nádrží, popř. dalších mokřadních biotopů. V mapovaném území byla nalezena na třech lokalitách, všechny v mapovacím čtverci 5740ccd. První, plošně nejmenší lokalitou (porost 0,25 m2), je břeh malé vodní tůně vyhloubené v louce na levém břehu Lužního potoka jihovýchodně Plesné (50°12'21,6"N, 12°21'34,6"E, 21. 7. 2014, herb. JB CHEB, herb. JV 140704). V dalších dvou případech jsou bahničkou bradavkatou porostlé litorály rybníků. Roztroušeně se vyskytuje v litorálu rybníka Cézar na severním okraji obce Velký Luh (50°12'05"N, 12°22'10"E, 21. 7. 2014, herb. JB CHEB). Velmi hojná je bahnička bradavkatá v litorálu odkalovací nádrže Prádlo západně od železniční zastávky Velký Luh (50°12'12,3"N, 12°22'03,7"E, 21. 7. 2014, herb. JB CHEB). Elodea canadensis – vodní mor kanadský Vodní mor kanadský byl v území nalezen na dvou lokalitách. Poprvé hojně v rybníčku v obci Plesná ve čtvrti Šneky v ulici Lesní (5740ccc: 50°12'44,3"N, 12°20'59,0"E, 22. 7. 2014, herb. JB CHEB) a podruhé též v obci Plesná ve čtvrti Bamberk v malém rybníčku pod Písečnou ulicí asi 300 m severně od železniční zastávky Plesná (5740cca: 50°12'50,5"N, 12°20'39"E, 23. 7. 2014, nález JB+JV). Epilobium collinum – vrbovka chlumní Vrbovka chlumní byla v území nalezena pouze na jedné lokalitě. Hojně rostla v kolejišti na železniční zastávce Plesná (5740ccc: 50°12'34"N, 12°20'45"E, 22. 7. 2014, herb. JB CHEB). Epilobium lamyi – vrbovka Lamyova (C4b) Vrbovka Lamyova byla v území nalezena pouze na jedné lokalitě, a to relativně hojně v kolejišti na železniční zastávce Plesná (5740ccc: 50°12'34"N, 12°20'45"E, 22. 7. 2014, herb. JB CHEB). Epilobium obscurum – vrbovka tmavá (C3) Vrbovka tmavá je na Chebsku ve středních a vyšších polohách roztroušeně se vyskytujícím druhem. V mapovaném území byla nalezena celkem pětkrát. První lokalitou je okraj Květena Plesné a okolí zrašeliněné louky v nivě Černého potoka asi 1 km západně od západního okraje obce Plesná, části zvané Bamberk (5739ddb: 50°12'59,1"N, 12°19'36,2"E, 24. 7. 2014, nález JB+JV). Druhým nalezištěm je podmáčená niva potoka Rokytník asi 700 m jihovýchodně od osady Smrčina (5740cad: 50°13'34,4"N, 12°22'23,3"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV). Další lokalitou je mokřadní porost v nivě Lužního potoka v intravilánu obce Plesná (5740cca: 50°12'45,4"N, 12°20'45,7"E, 23. 7. 2014, herb. JB CHEB). Dále byla nalezena v několika desítkách exemplářů v nesečené mokřině v enklávě trvalých travních porostů (v současnosti pastviny skotu) jihovýchodně Plesné (5740ccc až 5740ccd: 50°12'30,9"N, 12°21'14,3"E až 50°12'29,3"N, 12°21'15,8"E, 21. 7. 2014, herb. JB CHEB). Poslední lokalitou je ojedinělý výskyt několika exemplářů u přítoku rybníka Cézar na severním okraji obce Velký Luh (5740ccd: 50°12'08,2"N, 12°22'07,2"E, 21. 7. 2014, herb. JB CHEB). Epilobium palustre – vrbovka bahenní (C4a) Vrbovka bahenní je na Chebsku velmi hojným druhem. To platí i pro sledované území, kde byla zaznamenána v sedmi ze dvanácti sledovaných čtverců. Lokality (pro každý mapovaný čtverec vybrána jedna reprezentativní lokalita): 5739ddb: rašeliniště na státní hranici asi 1,4 km západoseverozápadně od železniční zastávky Plesná (50°12'58,2"N, 12°19'36,9"E, 24. 7. 2014, nález JB+JV); 5739ddd: na mokřinách při potoku nedaleko státní hranice asi 1,1 km západně od železniční zastávky Plesná (50°12'36,4"N, 12°19'44,0"E, 23. 7. 2014, nález JB+JV); 5740cab: hojně v mokřadní louce na pravém břehu Liščího potoka asi 1,1 km severoseverovýchodně od osady Smrčina (50°14'30,3"N, 12°22'27,1"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV); 5740cad: mokřad na pravém břehu Rokytníku asi 800 m jižně osady Smrčina (50°13'32,7"N, 12°22'11,8"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV); 5740cca: mokřadní porost v nivě Lužního potoka v intravilánu obce Plesná (50°12'45,4"N, 12°20'45,7"E, 23. 7. 2014, nález JB+JV); 5740ccc až 5740ccd: mokřina v enklávě trvalých travních porostů (v současnosti pastviny skotu) jihovýchodně Plesné (50°12'30,9"N, 12°21'14,3"E až 50°12'29,3"N, 12°21'15,8"E, 21. 7. 2014, herb. JB CHEB). Epilobium parviflorum – vrbovka malokvětá (C3) Vrbovka malokvětá je na Chebsku vzácným druhem. V území byla nalezena pouze na jednom místě v zarůstajícím mokřadu v nivě Lužního potoka v intravilánu obce Plesná (5740cca: 50°12'45,4"N, 12°20'45,7"E, 23. 7. 2014, herb. JB CHEB). Epilobium roseum – vrbovka růžová Vrbovka růžová byla v území zaznamenána pouze jedenkrát, a to v počtu asi 20 jedinců v přítokové oblasti rybníčka v obci Plesná v ulici Lesní (5740ccc: 50°12'44,3"N, 12°20'59,0"E, 22. 7. 2014, herb. JB CHEB). Erica carnea – vřesovec pleťový (C3, §3) Období konce zimy a časného jara 2014 bylo věnováno mapování vřesovce pleťového. Drobné keříčky dosud nebyly překryty okolní vegetací ani sněhovou pokrývkou, která se v uplynulé zimě vytvářela jen sporadicky. Rostliny navíc na mnoha místech kvetly a v okolním terénu byly nápadné již z dálky. Údaje o výskytu vřesovce ze sledovaného území přináší již např. K noll (1961), Weber (1966) nebo Skalický et al. (1971). Dnes můžeme konstatovat, že druh zde roste roztroušeně, lokálně až hojně, avšak nesvědčí mu způsob klasického lesnického hospodaření. Na plochách narušených těžbou dřeva dochází k regeneraci porostů jen zvolna, na mnoha místech je opětovná kolonizace vhodných míst téměř znemožněna rychlým nárůstem konkurenčně schopnějších druhů, jako např. třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Vzhledem k velkému množství mikrolokalit uvádíme dále pouze reprezentativní údaje o výskytu pro jednotlivé čtverce: 5739ddb (okraj lesní cesty na úbočí vrchu Nad tratí (596,8 m) 103 104 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Velebil & Jiří Brabec asi 700 m západojihozápadně od jihozápadního okraje obce Plesná, části zvané Bamberk, 50°12'48,2"N, 12°19'51,4"E, 27. 2. 2014, nález JV); 5739ddd (jižní vrcholová partie kopce Bukový vrch (649,7 m) asi 1,9 km jihozápadně od náměstí v Plesné-Šnekách, 50°12'14,0"N, 12°19'40,7"E, 27. 2. 2014, nález JV); 5740cab (okraj lesní cesty 150 m jihovýchodně od vrcholu kopce Bažantnice (589,3 m) a asi 1,3 km západně od osady Flusárna (Flussberg), 50°14'52,7"N, 12°21'47,8"E, 1. 3. 2014, nález JV); 5740cac (mýtina s výsadbou jehličnanů v lese 1,2 km severně od severního okraje obce Plesná, 50°14'05,6"N, 12°20'34,5"E, 28. 2. 2014, herb. JV 140202); 5740cad (okraj lesní cesty poblíž křižovatky se silnicí vedoucí z obce Plesná do osady Smrčina asi 300 m jihozápadně od osady Smrčina, 50°13'48,0"N, 12°21'58,5"E, 27. 6. 2014, nález JV); 5740ccb (okraj lesa na severovýchodní hraně těžební jámy na kaolín a písek asi 800 m východně od hřbitova v obci Plesná, 50°12'45,2"N, 12°22'10,0"E, 19. 4. 2013, herb. JV 130401); 5740ccc (při okraji železnice v blízkosti zříceniny hradu Neuhaus asi 1 km jihojihozápadně od železniční zastávky Plesná, 50°12'08,3"N, 12°20'26,1"E, 27. 2. 2014, nález JV); 5740ccd (zalesněný val v blízkosti jihozápadního okraje těžební jámy na kaolín a písek asi 850 m jihovýchodně od hřbitova v obci Plesná, 50°12'28,5"N, 12°21'59,7"E, 1. 6. 2014, nález JV). Erysimum durum – trýzel tvrdý Trýzel tvrdý byl nalezen v počtu asi 20 jedinců v kolejišti na železniční zastávce Plesná (5740ccc: 50°12'34"N, 12°20'45"E, 22. 7. 2014, herb. JB CHEB). Euphorbia peplus – pryšec okrouhlý Pryšec okrouhlý byl zaznamenán v území pouze jednou, a to v obci Plesná na pěšině mezi ulicemi Česká a Kaštanová (5740cca: 50°12'50,8"N, 12°21'3,9"E, 22. 7. 2014, herb. JB CHEB). Euphrasia cf. stricta – světlík tuhý Světlíky (vyjma světlíku lékařského – Euphrasia rostkoviana) nejsou na Chebsku příliš časté. Ve sledovaném území byla nalezena pouze jediná populace dosud nejistě určeného zástupce světlíků, a to na bývalé signálce asi 1,2 km jihozápadně od železniční zastávky Plesná (5740ccc: 50°12'08,6"N, 12°20'07,6"E, 24. 7. 2014, herb. JB CHEB). Bohužel fenologicky relativně časný sběr se specialistovi M. Štechovi nepodařilo zcela jednoznačně determinovat. Pokud se jedná o světlík tuhý, jsou nejbližší lokality známé z Ašského výběžku (Hazlov, Štítary) a od osady Kateřina u Skalné (M artínek 1999). Fagus sylvatica Atropunicea Group – buk lesní Atropunicea Group Jako Fagus sylvatica Atropunicea Group bývají označováni blíže nespecifikovaní zástupci skupiny červenolistých kultivarů buku lesního. Zástupci této často pěstované skupiny mají ve svých pletivech rozličné množství červených barviv. Aby bylo dosaženo tzv. odrůdové stálosti, pěstují se jednotlivé kultivary vegetativně, především roubováním. Barviva se však, alespoň zčásti, vyskytují i u potomstva vzniklého ze semen těchto červeně zbarvených kultivarů, a tak se často setkáváme s červenolistými semenáči i volně v přírodě. Lokality výskytu mají většinou vazbu na intravilány obcí, zámecké nebo městské parky, kde se tyto dřeviny s oblibou vysazují. V Plesné se staré červenolisté buky pěstují zejména u honosných prvorepublikových vil. Nalezení zplanělí jedinci, jejichž kompletní výčet lokalit zde pro jejich větší množství neuvádíme, jsou patrně potomci právě těchto pěstovaných stromů. Festuca ovina – kostřava ovčí Revidovaný sběr kostřavy ovčí pochází z výslunného okraje lesa u malého políčka obklopeného lesem 600 m jižně od železniční zastávky Plesná (5740ccc: 50°12'21,1"N, 12°20'41,9"E, 22. 7. 2014, herb. JB CHEB). Květena Plesné a okolí Filago arvensis – bělolist rolní (C3) Bělolist rolní je nejběžnějším zástupcem rodu v ČR. Na Chebsku není příliš častý. V mapovaném území byl nalezen na suché mezi na okraji lesa asi 400 m východně od východního okraje obce Plesná (5740ccb: 50°12'45,8"N 12°21'46,1"E, 21. 7. 2014, nález JV) a na opuštěné navážce v pískovně asi 500 m západoseverozápadně od železniční zastávky Velký Luh (5740ccd: 50°12'21,7"N 12°22'0"E, 21. 7. 2014, herb. JB CHEB). Galanthus nivalis – sněženka podsněžník („C3“) Sněženka je v území pouze pěstována nebo se vyskytuje na druhotných stanovištích. Její adventivní výskyt je buď pozůstatkem dřívějšího pěstování, nebo jde o lokality vzniklé na místech svozu zahrádkářského odpadu. Lokality: 5740cca (travnatý okraj lesa na jihozápadním konci obce Plesná, části zvané Bamberk, 50°12'53,2"N, 12°20'23,4"E, 26. 2. 2014, nález JV), 5740ccb (travnatá mez u bývalého pole na jihovýchodním okraji obce Plesná, 50°12'45,8"N, 12°21'24,0"E, 28. 2. 2014, nález JV). Nalezen byl také plnokvětý kultivar Galanthus nivalis ‘Flore Pleno‘ (5740ccb: společně s předcházejícím nálezem; 5740cac: severní břeh bezejmenného rybníka na severním okraji obce Plesná, 50°13'35,7"N, 12°20'45,0"E, 1. 3. 2014, nález JV). Galium odoratum – svízel vonný V mapovaném území byl svízel vonný nalezen pouze na třech lokalitách. Roztroušeně několik menších porostů na ploše asi 5 arů ve světlině s břízami a lípami v jinak smrkové monokultuře ve stráni nad drůbežárnou v Plesné (5740cca: 50°13'03,1"N, 12°20'22,1"E, 9. 4. 2014, herb. JB CHEB); travnatá mez a okraje silnice v ulici Kostelní v obci Plesná (5740cca: 50°13'05,3"N, 12°21'12,5"E, 29. 4. 2014, herb. JV 140469); okraj smrkového remízu na státní hranici s Německem asi 2,1 km severozápadně od severního okraje obce Plesná (5740caa: 50°14'33,2"N, 12°20'04,7"E, 2. 6. 2014, herb. JV 1404100). Geranium macrorrhizum – kakost oddenkatý Kakost oddenkatý byl nalezen zplanělý v neudržovaném travnatém svahu za plotem zahrady v ulici Tovární v obci Plesná (5740cca: 50°13'08,8"N, 12°20'41,0"E, 15. 6. 2013, nález JV). Geranium × magnificum – kakost Geranium × magnificum Hyl. je křížencem druhů G. platypetalum Fisch. & C. A. Mey. a G. ibericum Cav. subsp. ibericum neznámého místa a doby původu popsaného z kultury z botanické zahrady v Uppsale ve Švédsku (Hylander 1961). Zdá se, že může příležitostně vznikat i recentně v zahradách, kde jsou pěstovány oba rodiče. První známý doklad o jeho existenci je herbářová položka z roku 1871 z botanické zahrady v Ženevě. Jako okrasná trvalka, velice nápadná v době květu, se pěstuje v několika kultivarech v celé Evropě, včetně České republiky, často však mylně uváděná pod různými jmény, jako např. G. ibericum, G. ibericum var. platypetalum nebo G. platypetalum. Při průzkumu území byly zjištěny dvě lokality adventivně se vyskytujících kakostů, předběžně určených (dle S lavík 1997 a Kubát 2002) jako Geranium ibericum, avšak pozdějším studiem relevantní literatury (Yeo 2001) byly rostliny determinovány jako G. × magnificum. Hypotézu podpořil též originální popis křížence a jeho vyobrazení (H ylander 1961). Determinace však vyžaduje revizi. Vhodné bude porovnat nalezené jedince s rostlinami pěstovanými v kultuře, nejlépe ve specializovaných sbírkách, nabízí se i možnost využití průtokové cytometrie (druh je, oproti diploidnímu a tetraploidnímu rodiči, triploidní). Tento kříženec je u nás patrně přehlížen nebo mylně určován jako G. ibericum, od něhož se liší zejména přítomností žláznatých chlupů na květních stopkách a úplnou sterilitou (u rostlin nalezených u Plesné nebyla též přítomnost semen zjištěna). Níže je uveden popis základních znaků pro 105 106 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Velebil & Jiří Brabec taxony daného příbuzenského komplexu, se kterými je možné G. × magnificum zaměnit. Všechny zde uváděné informace jsou převzaty z publikace Yeo (2001). G. platypetalum (2n = 4x = 56): rostliny asi 40 cm vysoké. Listy v obrysu spíše okrouhlé, s čepelí 7–9dílnou (zářezy asi do poloviny čepele), s úkrojky nepravidelně obvejčitými, tupě zubatými, vzájemně se pouze dotýkajícími či lehce překrývajícími, většinou však oddálenými. Spíše horizontálně postavené ploché nebo miskovité květy mají 30–45 mm v průměru, s petaly obvykle nepravidelně vroubkovanými, tmavě fialovými nebo modrofialovými, obvykle s výraznou kresbou tmavší žilnatiny. Rostliny jsou nápadně chlupaté nežláznatými chlupy, mezi nimiž jsou ovšem přítomny i kratší žláznaté chlupy různých délek. G. ibericum (2n = 2x = 28): rostliny asi 50 cm vysoké. Listy v obrysu spíše hranaté (mnohoúhelníkovité), s čepelí 9–11 dílnou (zářezy asi do 2/3–7/8 čepele), s úkrojky nepravidelně kosočtverečnými, ostře zubatými, vzájemně se překrývajícími. Spíše vzhůru postavené miskovité květy mají 40–48 mm v průměru, s petaly na vrcholu vykrojenými, někdy s malým zubem, fialově modré s nafialovělou žilnatinou. Rostliny jsou nápadně chlupaté, ovšem pouze nežláznatými chlupy. Odlišení Geranium ibericum subsp. ibericum a G. platypetalum nebývá obtížné, situaci ovšem komplikuje existence hybrida těchto druhů, G. × magnificum, a poddruhu G. ibericum subsp. jubatum (Hand.-Mazz.) P. H. Davis. G. ibericum subsp. jubatum se od nominátního poddruhu odlišuje přítomností nápadných žláznatých chlupů na stopkách květů, přimísených mezi delší chlupy nežláznaté, stejně jako je tomu u G. × magnificum, ten je však zcela sterilní. G. × magnificum (2n = 3x = 42): rostliny s intermediárními znaky obou rodičů, asi 50–70 cm vysoké, někdy i vyšší, celé nápadně chlupaté. Listy zaokrouhleně hranaté (mnohoúhelníkovité) s relativně širokými, nepravidelně kosočtverečnými až obvejčitými, přítupě zubatými, překrývajícími se úkrojky. Miskovité květy jsou horizontálně postavené nebo až vzpřímené, mají 40–50 mm v průměru, s petaly na vrcholu vykrojenými, někdy s malým zubem, většinou tmavě fialovými. Květní stopky a vrchní části lodyh s množstvím žláznatých chlupů stejné délky mezi delšími chlupy nežláznatými. Rostliny jsou vždy sterilní a často více vitální než rodičovské druhy. Kříženec je v listech dosti podobný G. ibericum a je od něj nejlépe odlišitelný svou sterilitou a odlišným počten chromozomů. Lokality nálezů Geranium × magnificum: okraj úvozové cesty u lesa asi 1 km severozápadně od severního okraje obce Plesná (5740cac: 50°13'49,9"N, 12°20'02,4"E, 20. 8. 2014, herb. JV 140801); travnatá mez poblíž skládky zahradnického odpadu u hřbitova na jihovýchodním okraji obce Plesná (5740ccb: 50°12'50,9"N, 12°21'30,5"E, 27. 6. 2014, nález JV). Glyceria declinata – zblochan zoubkatý Zblochan zoubkatý je v mapovaném území hojnější než zblochan řasnatý (Glyceria notata). Zaznamenán byl na šesti lokalitách ve čtyřech mapovacích čtvercích. Lokality: Plesná, na lesní cestě u Černého potoka (5739ddd: 50°12'26,0"N, 12°19'45,8"E, 23. 7. 2014, herb. JB CHEB); Plesná, rozcestí v lese (5739ddd: 50°12'13,0"N, 12°19'54,3"E, 24. 7. 2014, herb. JB CHEB); Smrčina, louže na rozcestí polních cest (5740cab: 50°14'21"N 12°21'56,5"E, 25. 7. 2014, herb. JB CHEB); Plesná, na břehu rybníčka v pastvině na severozápadním okraji obce (5740cca: 50°13'22"N, 12°20'23"E, 24. 7. 2014, herb. JB CHEB); Plesná, louže na rozcestí v lese (5740cca: 50°12'54,3"N, 12°20'19,7"E, 23. 7. 2014, herb. JB CHEB); Velký Luh, rozcestí pod elektrovodem (5740ccd: 50°12'5,5"N, 12°21'54"E, 21, 7. 2014, herb. JB CHEB). Květena Plesné a okolí Glyceria notata – zblochan řasnatý Jediný nález zblochanu řasnatého v mapovaném území byl zaznamenán na zvodněné lesní cestě 100 m severozápadně od železniční zastávky Plesná (5740ccc: 50°12'42,0"N, 12°20'37,1"E, 23. 7. 2014, herb. JB CHEB). Heracleum mantegazzianum – bolševník velkolepý Bolševník velkolepý je v celé mapované oblasti poměrně hojným druhem. Největší (několikahektarové porosty) se nacházejí v oblasti bývalého rybníka a na přilehlých loukách asi 400 až 700 m jihojihovýchodně železniční zastávky Plesná. Další bohaté porosty lze nalézt v nivě potoka Plesná na východním okraji stejnojmenné obce a dále asi 0,5 km ve směru toku nebo v nivě bezejmenného levobřežního přítoku potoku Plesná na severním a severovýchodním okraji téže obce. Humulus lupulus – chmel otáčivý Chmel otáčivý se rozrůstá do trávníku a okraje cesty skrze plot v ulici Duhová v obci Plesná (5740cca: 50°12'46,5"N, 12°21'07,4"E, 5. 6. 2014, nález JV); dále byl zaznamenán na travnatém svahu při okraji příjezdové cesty do obce Plesná od obce Velký Luh asi 80 m jižně od hřbitova (5740ccb: 50°12'46,9"N, 12°21'27,0"E, 5. 6. 2014, nález JV). Hypericum humifusum – třezalka rozprostřená (C3) Třezalka rozprostřená se na Chebsku vyskytuje roztroušeně na vhodných místech (pískovny, okraje lesních a polních cest apod.). Je známa jak z okolí mapovaného území (Lomnička, Kateřina – viz Martínek 1999), tak přímo z území (okraj velké pískovny mezi Velkým Luhem a Plesnou (V. M elichar , ústní sdělení). Během mapování byla nalezena na pěti lokalitách ve čtyřech čtvercích. Lokality: 1) přibližně 300 kvetoucích rostlin na lesní cestě asi 1,3 km jihozápadně od železniční zastávky Plesná (5739ddd: 50°12'07,3"N, 12°19'58,0"E, 24. 7. 2014, nález JB+JV); 2) více než 500 kvetoucích rostlin na ploše 10×50 m na bývalé signálce asi 1,2 km jihozápadně od železniční zastávky Plesná (5740ccc: 50°12'08,6"N, 12°20'07,6"E, 24. 7. 2014, herb. JB CHEB, JV 140710); 3) v počtu 5 exemplářů na jižním okraji louky asi 700 m jihojihovýchodně od železniční zastávky Plesná (5740ccc: 50°12'18,7"N 12°20'55,2"E, 21. 7. 2014, herb. JB CHEB); 4) v počtu asi 20 jedinců na opuštěné navážce v pískovně asi 500 m západoseverozápadně od železniční zastávky Velký Luh (5740ccd: 50°12'21,7"N 12°22'0"E, 21. 7. 2014, herb. JB CHEB, JV 140709); 5) jeden exemplář na okraji pole na jižním okraji lesa zvaného U Hranic asi 1,1 km severoseverozápadně od osady Smrčina (5740cab: 50°14'31,6"N 12°21'52,4"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV). Impatiens glandulifera – netýkavka žláznatá Invazivní netýkavka žláznatá roste na březích potoka Plesná v intravilánu stejnojmenné obce (5740cca: 50°13'13,0"N, 12°20'47,5"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV). Iris cf. sibirica – kosatec sibiřský Nalezen jeden kvetoucí trs v místě bývalé nádražní budovy v železniční stanici Plesná, pozůstatek dřívějšího pěstování (5740ccc: 50°12'40,2"N, 12°20'40,3"E, 5. 6. 2014, herb. JV 140607). Juncus acutiflorus – sítina ostrokvětá (C3) Sítina ostrokvětá se v nejzápadnějších Čechách vyskytuje ostrůvkovitě. Z území v okolí Plesné je známa z floristického kurzu České botanické společnosti (viz M artínek 1999). Při mapování byla nalezena v několika porostech ve čtyřech čtvercích. Lokality: dominuje na ploše asi 0,25 ha v mokřadní louce na pravém břehu Liščího potoka asi 1,1 km severoseverovýchodně od osady Smrčina (5740cab: 50°14'30,3"N, 12°22'27,1"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV); podmáčená 107 108 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Velebil & Jiří Brabec niva potoka Rokytník asi 700 m jihovýchodně od osady Smrčina (5740cad: 50°13'34,4"N, 12°22'23,3"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV); mokřadní porost v nivě Lužního potoka v intravilánu obce Plesná (5740cca: 50°12'45,8"N, 12°20'47,3"E, 23. 7. 2014, nález JB+JV); porost 2,5 až 3 ary na rašeliništi na státní hranici asi 1,4 km západoseverozápadně od železniční zastávky Plesná (5739ddb: 50°12'58,2"N, 12°19'36,9"E, 24. 7. 2014, herb. JB CHEB). Juncus × pratensis (J. acutiflorus × J. articulatus) – sítina Kříženec sítiny ostrokvěté a sítiny článkované byl sebrán pouze na jedné lokalitě v mapovaném území, a to v nesečené mokřině v enklávě trvalých travních porostů (v současnosti pastviny skotu) jihovýchodně Plesné (5740ccd: 50°12'29,3"N, 12°21'15,8"E, 21. 7. 2014, herb. JB CHEB). Herbářovou položku určil J. Kirschner. Juniperus communis – jalovec obecný (C3) Na okraji stinné lesní cesty 160 m jihovýchodně od vrcholu kopce Bažantnice (589,3 m) asi 1,7 km severozápadně od osady Smrčina rostou v podrostu smrkové monokultury dva starší jedinci jalovce obecného (5740cab: 50°14'50,6"N, 12°21'46,0"E a 50°14'51,3"N, 12°21'46,7"E, 1. 3. 2014, nález JV). O lokalitě tohoto druhu, kterou lze ztotožnit s uváděným nalezištěm, referuje již K noll (1961). V celém regionu se jedná o vzácnou dřevinu. Laburnum anagyroides – štědřenec odvislý Zplanělý semenáč rostl na okraji pěšiny mezi ulicemi Zahradní a Sadová v obci Plesná (5740cca: 50°13'04,7"N, 12°20'53,3"E, 5. 6. 2014, nález JV). Lathyrus linifolius – hrachor horský (C3) Hrachor horský je v nejzápadnějších Čechách poměrně hojným druhem. V mapovaném území byl zaznamenán ve třech čtvercích. Lokality (pro každý mapovaný čtverec vybrána jedna reprezentativní lokalita). Travnatá stráň nad nivou Pstruhového potoka asi 200 m západně od osady Smrčina (5740cad: 50°14'01,2"N, 12°22'26,7"E, 27. 6. 2014, herb. JV 140618); travnatá mez při západním okraji lesa zvaném V Koutech na státní hranici s Německem asi 1,8 km severozápadně od severního okraje obce Plesná (5739dbb: 50°14'19,8"N, 12°19'57,5"E, 2. 6. 2014, herb. JV 140619); luční fragmenty při okraji lesa kolem státní hranice asi 1,2 km od severního okraje obce Plesná (5739dbd: 50°13'56,2"N, 12°19'53,9"E, 2. 6. 2014, herb. JV 140620). Lemna turionifera – okřehek červený Okřehek červený byl na území ČR rozlišen teprve nedávno. Druh je původní v Severní Americe a snad i v některých částech Asie. Nejstarší herbářový doklad z ČR pochází z roku 1992 z Třeboňské pánve (K aplan 2010). V mapovaném území byl nalezen v obci Plesná v malém rybníčku pod Písečnou ulicí ve čtvrti Bamberk asi 300 m severně od železniční zastávky Plesná (5740cca: 50°12'50,5"N, 12°20'39"E, 9. 4. 2014, herb. JB CHEB). Ve vodní nádrži o velikosti přibližně 300 m2 byl velmi hojný, hojnější než s ním rostoucí okřehek menší (Lemna minor). Dle sdělení Z. Kaplana jde o jeden z prvních nálezů v západních Čechách, navíc pravděpodobně v nejvyšší zaznamenané nadmořské výšce (540 m n. m.). Leonurus cardiaca – srdečník obecný (C4a) Srdečník obecný je v současnosti v západních Čechách vzácně se vyskytujícím archeofytem. Nejbližší nálezy viz M artínek et al. (1999) a M ichálek (2003). V mapovaném území byl druh zaznamenán v počtu několika desítek exemplářů v mokřadních příkopech cesty a v navazujícím mokřadu ve výseku pod elektrovodem v nivě Lužního potoka asi 360 m severozápadně od severozápadního okraje rybníka Cézar a asi 650 m severozápadně od severního okraje obce Velký Luh (5740ccd: 50°12'13,0"N, 12°21'50,9"E, 21. 7. 2014, nález JB+JV). Květena Plesné a okolí Lychnis coronaria – kohoutek věncový Kohoutek věncový bohatě zplaňoval v travnatém okraji štěrkové cesty v ulici Růžová v obci Plesná (5740cca: 50°12'50,0"N, 12°20'48,4"E, 25. 6. 2013, nález JV). Lycopodium annotinum – plavuň pučivá (C3, §3) Jediný trs rostliny nalezen na písčitém břehu odkalovací nádrže v pískovně asi 900 m severozápadně od severního okraje obce Velký Luh severoseverozápadně od rybníka Cézar (5740ccd: 50°12'23,0"N, 12°22'01,4"E, 1. 6. 2014, herb. JV 140609). Lycopodium clavatum – plavuň vidlačka (C3) Roztroušeně rostoucí při okraji lesní cesty asi 1 km západně od osady Smrčina na ploše asi 10 m2 (5740cad: 50°13'55,9"N, 12°21'22,6"E, 11. 4. 2014, herb. JV 140491). Lysimachia nemorum – vrbina hajní Jediné dvě rostliny byly nalezeny ve zrašeliněném prameništi v lese nad železniční tratí asi 650 m jihojihozápadně od železniční zastávky Plesná (5740ccc: 50°12'21,7"N, 12°20'25,9"E, 22. 7. 2012, herb. JV 140711). Mahonia aquifolium – mahónie cesmínolistá Na jedné lokalitě roste na místech současné nebo dřívější skládky zahradnického odpadu v podrostu keřů vedle východní zdi hřbitova v obci Plesná, kde došlo k uchycení pohozených částí rostlin (5740ccb: 50°12'49,7"N, 12°21'30,7"E, 14. 4. 2014, nález JV). Na druhé lokalitě v podrostu světlého listnatého porostu podél železnice asi 70 m severovýchodně od viaduktu v ulici Sokolská v obci Plesná jde pravděpodobně o zplanění ze semen (5740cca: 50°12'55,5"N, 12°20'46,7"E, 13. 4. 2014, nález JV). Menyanthes trifoliata – vachta trojlistá (C3, §3) Vachta trojlistá je na Chebsku ve vhodných biotopech relativně často se vyskytujícím druhem. V mapovaném území byla nalezena na čtyřech lokalitách. Lokality: Velmi hojně na ploše 5 až 7 arů v mokřadní louce na pravém břehu Liščího potoka asi 1,1 km severoseverovýchodně od osady Smrčina (5740cab: 50°14'30,3"N, 12°22'27,1"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV); na východním okraji zrašeliněné louky s prameništěm potoka Rokytník asi 1,6 km od severního okraje obce Plesná – státní hranice (5740cac: 50°14'04,6"N, 12°19'40,8"E, 2. 6. 2014, nález JV); malý porost 0,5 aru v mokřadní louce mezi polem a nivou potoka Rokytník asi 900 m jižně od osady Smrčina (5740cad: 50°13'32,4"N, 12°22'13,2"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV); v zamokřené louce v nivě potoka Rokytník na státní hranici s Německem asi 1,3 km severozápadně od severního okraje obce Plesná (5739dbd: 50°14'01,9"N, 12°20'03,0"E, 2. 6. 2014, nález JV). Meum athamanticum – koprník štětinolistý (C3, §3) Svým výskytem je koprník ve sledovaném území omezen na fragmenty luk při okrajích lesa, často v sušších partiích travnatých porostů navazujících na nivy horní toků drobných potoků severozápadně od obce Plesná, poblíž německé obce Rohrbach. Lokality: severní okraj cípu lesa nad nivou bezejmenného potoka asi 2,1 km severozápadně od severního okraje obce Plesná, státní hranice (5739dbb: 50°14'31,8"N, E12°19'58,8"E, 2. 6. 2014, nález JV); hojně na lučních fragmentech při okrajích lesa kolem státní hranice asi 1,2 km od severního okraje obce Plesná (5739dbd: 50°13'55,5"N, 12°19'53,8"E, 2. 6. 2014, herb. JV 140610); nivní louka bezejmenného potoka při státní hranici asi 1,6 km severně od severního okraje obce Plesná (5740caa: 50°14'20,3"N, 12°20'41,0"E, 2. 6. 2014, nález JV). 109 110 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Velebil & Jiří Brabec Microrrhinum minus – hledíček menší Hledíček menší byl nalezen pouze roztroušeně rostoucí na železniční zastávce Plesná (5740ccc: 50°12'40,4"N, 12°20'40,8"E, 22. 7. 2014, herb. JB CHEB). Muscari armeneniacum – modřenec arménský Zaznamenaní jedinci představují buď pozůstatek dřívějšího pěstování, nebo zplanění v místech shromažďování zahradnického odpadu. Na první zde uváděné lokalitě navíc došlo ke zplanění rozhrabáním jednotlivých cibulí slepicemi a uchycení na svahu pod jejich výběhem. Lokality: svah v ulici Strmá v obci Plesná (5740cca: 50°13'16,8"N, 12°20'48,0"E, 11. 4. 2014, herb. JV 149902); v podrostu keřů vedle východní zdi hřbitova v obci Plesná (5740ccb: 50°12'49,4"N, 12°21'30,5"E, 14. 4. 2014, nález JV); trávník vedle štěrkové cesty v ulici Česká v obci Plesná (5740ccc: 50°12'44,5"N, 12°21'12,9"E, 14. 4. 2014, nález JV); travnatý svah vedle štěrkové cesty v ulici Česká v obci Plesná (5740ccd: 50°12'42,7"N, 12°21'19,7"E, 14. 4. 2014, nález JV). Myosotis sparsiflora – pomněnka řídkokvětá (C4a) Ojedinělý výskyt pomněnky řídkokvěté je vázán na plochy poblíž přechodu státních hranic pro pěší na západním okraji obce Plesná. Jednotlivé trsy rostlin zde rostou na okrajích asfaltové cesty, plošně rozsáhlejší porosty lze nalézt na protilehlé straně potoka Plesná na vyvýšené stráni v podrostu bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum). Lokality: 5740cca: 50°13'10,4"N, 12°20'06,4"E, 29. 4. 2014, herb. JV 140473; 50°13'16,7"N, 12°20'07,4"E, 29. 4. 2014, herb. JV 140472. Orthilia secunda – hruštice jednostranná (C3) Hruštice jednostranná byla nalezena na jediné lokalitě v území. Rostla ve spárách mezi kameny viaduktu vedoucího přes Černý potok (státní hranice) v lese asi 1 km západně od západního okraje obce Plesná, části zvané Bamberk (5739ddb: 50°12'48,7"N, 12°19'37,4"E, 23. 7. 2014, nález JB+JV). Othocalis siberica – ladoňka sibiřská V území roste jako pozůstatek dřívějšího pěstování nebo na místech svozu zahradnického odpadu. Lokality: svah v ulici Strmá v obci Plesná (5740cca: 50°13'16,8"N, 12°20'48,0"E, 11. 4. 2014, nález JV); travnatý pás mezi štěrkovou cestou a bývalým polem v ulici Dolní v obci Plesná (5740ccb: 50°12'45,9"N, 12°21'23,5"E, 14. 4. 2014, nález JV). Parthenocissus inserta – loubinec popínavý Druh byl zaznamenán jako zplaňující do okolí z výsadby podél zdi statku na severovýchodním okraji osady Smrčina (5740cad: 50°14'04,3"N, 12°22'19,5"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV). Peplis portula – kalužník šruchový Kalužník šruchový byl v území nalezen v počtu několika desítek rostlin v kaluži na nezpevněné cestě na pravém břehu Pstruhového potoka asi 470 m jihovýchodně od osady Smrčina (5740cad: 50°13'43.4"N, 12°22'24.0"E, 25. 7. 2014, herb. JB CHEB, herb. JV 140712). Peucedanum ostruthium – všedobr horský V krajině je místy nalézán, především jako pozůstatek někdejšího pěstování. Lokality: niva Liščího potoka při soutoku s bezejmenným přítokem asi 600 m severozápadně od Vřesového vrchu (595,2 m) u osady Flusárna (Flussberg) (5740cab: 50°14'52,8"N, 12°22'16,3"E, 13. 4. 2014, nález JV); asi 2 ary na svahu v zářezu cesty vedoucí od železniční zastávky Plesná pod viadukt (5740ccc: 50°12'41,7"N, 12°20'38,9"E, 26. 7. 2014, nález JB+JV). Květena Plesné a okolí Phalaris arundinacea ‘Picta‘ – chrastice rákosovitá ‘Picta‘ Zplanělý porost panašovaného kultivaru chrastice rákosovité byl v území nalezen na dvou místech. Lokality: neudržovaný porost za garážemi v ulici Pod Tratí v obci Plesná (5740cca: 50°12'59,4"N, 12°20'46,2"E, 26. 7. 2014, nález JV); v místě zbořené nádražní budovy železniční zastávky Plesná (5740ccc: 50°12'39,6"N, 12°20'40,9"E, 26. 7. 2014, nález JV). Philadelphus pubescens – pustoryl pýřitý Druh byl nalezen na okraji porostu v místě zaniklé usedlosti Furthhäuser asi 900 m severně od severního okraje obce Plesná (5740cac: 50°13'56,6"N, 12°20'54,0"E, 25. 6. 2014, herb. JV 140617). Phyteuma nigrum – zvonečník černý (C3) Na Plesensku se vyskytuje zvonečník černý ve dvou arelách vzdálených vzájemně necelé tři kilometry. První je reprezentována skupinami mikropopulací v intravilánu obce Plesná, druhá se nalézá při státní hranici v blízkosti německé obce Rohrbach severozápadně od první. Na německé straně hranice dnes rostou relativně druhově pestré porosty obhospodařovaných luk s několika taxony rostlin, které se u nás vyskytují pouze jednotlivě nebo v nepočetných skupinách, jako např. kokrhel menší (Rhinanthus cf. minor), třeslice prostřední (Briza media) nebo koprník štětinolistý (Meum athamanticum). Lokality zvonečníku černého: severní okraj cípu lesa nad nivou bezejmenného potoka asi 2,1 km severozápadně od severního okraje obce Plesná, státní hranice (5739dbb: 50°14'32,4"N, 12°19'55,6"E, 2. 6. 2014, herb. JV 140611); horní část nivní louky bezejmenného potoka při státní hranici asi 2,1 km severně od severního okraje obce Plesná, okraj remízu na státní hranici (5740caa: 50°14'33,2"N, 12°20'04,7"E, 2. 6. 2014, nález JV); trávníky v intravilánu obce, největší porost na osluněných svazích kolem kostela Neposkvrněného početí Panny Marie v ulici Kostelní (5740cca: 50°13'07,0"N, 12°21'00,7"E, 2. 6. 2014, nález JV). Picea mariana – smrk černý Smrk černý je občas okrajově lesnicky pěstován na malých plochách. Lokality: východní okraj lesa s názvem U Hranic asi 1,4 km severoseverovýchodně od osady Smrčina (5740cab: 50°14'42,0"N, 12°22'23,5"E, 13. 4. 2014, nález JV); okraj lesa asi 0,5 km jižně od náměstí v Plesné-Šnekách (5740ccc: 50°12'31,0"N, 12°20'55,5"E, 9. 4. 2014, nález JV). Picea sitchensis – smrk sitka Výjimečný nález na severním okraji lesa v obci Plesná v části zvané Bamberk. Jediný, pravděpodobně lesnicky pěstovaný strom zde roste na okraji nivy Lužního potoka v blízkosti malého bezejmenného rybníčka (5740cca: 50°12'49,5"N, 12°20'39,5"E, 23. 7. 2014, nález JB+JV). Pilosella floribunda – chlupáček květnatý (C4a) Chlupáček květnat ý byl zaznamenán roztroušeně rostoucí zejména v komplexu luk jihozápadně od obce Plesná a na narušených plochách v intravilánu obce nebo v prostoru pískovny severně od obce Velký Luh. Lokality: bylinný porost v okraji štěrkové cesty v ulici Šeříková v obci Plesná (5740ccb: 50°12'51,0"N, 12°21'15,6"E, 5. 6. 2014, herb. JV 140615); travnatá mez na okraji železnice 200 m jihovýchodně od železniční zastávky Plesná (5740ccc: 50°12'34,4"N, 12°20'44,4"E, 5. 6. 2014, herb. JV 140614); luční porost při jihovýchodním okraji zástavby v obci Plesná (5740ccd: 50°12'43,7"N, 12°21'27,7"E, 30. 5. 2014, herb. JV 140503); luční porost 700 m jihovýchodně od náměstí v Plesné-Šnekách (5740ccd: 50°12'30,2"N, 12°21'21,3"E, 30. 5. 2014, herb. JV 140504); obnažená pojezdová plocha v areálu pískovny asi 1 km od jihovýchodního okraje zástavby v obci Plesná (5740ccd: 50°12'18,4"N, 12°21'59,8"E, 1. 6. 2014, herb. JV 140613). 111 112 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Velebil & Jiří Brabec Pilosella glomerata – chlupáček klubkatý (C4a) Oproti předchozímu druhu je výskyt chlupáčku klubkatého v území vzácnější, i když s výše zmiňovaným osidluje podobné biotopy. Výsušný pahorek s výchozy matečné horniny (žula) na příležitostné pastvině asi 400 m od jižního okraje obce Plesná (5740ccc: 50°12'24,9"N, 12°21'01,7"E, 5. 6. 2014, herb. JV 140612). Pilosella lactucella – chlupáček myší ouško (C2t) a kříženec Pilosella lactucella × Pilosella officinarum Chlupáček myší ouško je z Chebska v literatuře uváděn od Lubů a Křižovatky (Blažková 1991). Druhému z autorů je znám také z okolí několika tůní v bývalých kaolínových jamách v oblasti NPR Soos. Druh byl nalezen v několika málo exemplářích v porostech chlupáčku zedního (Pilosella officinarum), též společně s řídce se vyskytujícím křížencem Pilosella lactucella × Pilosella officinarum na písčině na severozápadním břehu rybníka Cézar na severním okraji obce Velký Luh (5740ccd: 50°12'8,1"N, 12°22'7,2"E, 21. 7. 2014, herb. JB CHEB). Pinus banksiana – borovice Banksova Na Chebsku občas okrajově lesnicky pěstována. V mapovaném území byla zaznamenána pouze jedenkrát: les s názvem U Hranic asi 1,2 km severně od osady Smrčina (5740cab: 50°14'37,1"N, 12°22'08,5"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV). Pinus strobus – borovice vejmutovka Výskyt severoamerické borovice vejmutovky byl zaznamenán téměř ve všech mapovaných čtvercích v podobě starých, lesnicky pěstovaných stromů, ale i hojných semenáčů. Na některých vhodných stanovištích, jako např. na pasekách nebo v opuštěných lomech a pískovnách, představuje reálné riziko invazního šíření. Ve sledovaném území se lze s tímto typem chování borovice vejmutovky setkat na zarůstajících svazích povrchového lomu na písek a kaolin jihovýchodně od obce Plesná. Spolu s dalšími vesměs domácími dřevinami raně sukcesních stádií vytváří husté porosty mladých jedinců vzniklých jako nálety z okolních pěstovaných stromů, z nichž některé již dosahují několikametrové výšky. Platanthera cf. bifolia – vemeník dvoulistý (C3, §3, CITES) Jediná rostlina vemeníku se zaschlým květenstvím byla zaznamenána v dubnu 2014 na kosené části louky při okraji lesa v horní, sušší části nivy Liščího potoka (5740cab: 50°14'47,2"N, 12°22'20,4"E, 13. 4. 2014, nález JV). V průběhu roku nebyli nalezeni žádní další kvetoucí jedinci. Podle údaje z literatury (Z ázvorka 2010) a determinace zaschlého květenství se předpokládá, že se jedná o vemeník dvoulistý, údaj však vyžaduje ověření, nejlépe v době kvetení vemeníků na popisované lokalitě. Polygala vulgaris – vítod obecný Jediný nález vítodu obecného pochází z výslunného okraje lesa u malého políčka obklopeného lesem 600 m jižně od železniční zastávky Plesná (5740ccc: 50°12'21,1"N, 12°20'41,9"E, 22. 7. 2014, herb. JB CHEB, herb. JV 140714). Puccinellia distans – zblochanec oddálený Zblochanec oddálený je v současné době obecně rozšířeným druhem okrajů silnic, zejména v místech, kde dochází k pravidelné zimní údržbě solením. V mapovaném území se nejbohatší porosty nacházely na následujících lokalitách – 5740cad: okraj silnice z Plesné do Smrčiny; 5740cca: podél hlavního tahu Plesnou (hlavně při okrajích obce v ulicích 5. května a Revoluční); 5740ccb: okraje silnice z Plesné do Lomničky a do Smrčiny; 5740ccd: okraj silnice vedoucí z Plesné do Velkého Luhu. Květena Plesné a okolí Pyrola minor – hruštička menší (C3) Hruštička menší patří na Chebsku k relativně častým druhům. Zaznamenávána bývá nejčastěji v okraji lesních cest. V mapovaném území bylo nalezeno několik jedinců pod stromy v zarůstajícím mokřadu v nivě Lužního potoka v intravilánu obce Plesná (5740cca: 50°12'45,4"N, 12°20'45,7"E, 23. 7. 2014, nález JB+JV). Reynoutria – křídlatka Ve sledovaném území rostou tři taxony křídlatek běžně se vyskytující na území ČR. Hojnou je křídlatka japonská (Reynoutria japonica). V ulici Nádražní v obci Plesná vytváří ve svahu podél silnice rozsáhlý porost (5740cca až 5740ccc: 50°12'46,0"N, 12°20'40,0"E až 50°12'43,0"N, 12°20'40,0"E, 22. 7. 2014, nález JB+JV). Na více místech se vyskytuje křídlatka česká (Reynoutria × bohemica). Největší frekvence výskytu je v rámci chatové osady kolem rybníka Cézar asi 450 m severně od severního okraje obce Velký Luh (5740ccd: 50°12'10,3"N, 12°22'07,1"E, 21. 7. 2014, nález JB+JV). Jednotlivý trs byl pak zaznamenán na okraji lesa v ulici Sokolská v obci Plesná (5740cca: 50°12'53,2"N, 12°20'23,4"E, 27. 6. 2014, nález JV). Křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis) byla zaznamenána jen v menším porostu na ploše přibližně 10 m2 v řídkém podrostu smíšeného lesa v blízkosti vodárny a vysílače na bezejmenném vrchu s kótou 572,6 m v obci Plesná v části zvané Bamberk (5740cca: 50°12'57,3"N, 12°20'37,2"E, 23. 7. 2014, nález JB+JV). Rhus typhina – škumpa orobincová Dřevina se šíří rozrůstáním za laťkový plot pomocí svých podzemních výběžků v osadě Smrčina (5740cad: 50°13'57,5"N, 12°22'09,0"E, 27. 6. 2014, nález JV). Výskyt stejného charakteru byl zaznamenán i v ulici Česká v obci Plesná (5740cca: 50°12'49,8"N, 12°21'04,0"E, 25. 6. 2014, nález JV). Rosa rugosa – růže svraskalá Růže svraskalá byla v území zaznamenána na třech místech buď jako evidentní pozůstatek historického pěstování, nebo jako šířící se ze stávajících porostů. Lokality: pozůstatek dřívějšího pěstování na jižním okraji lesa asi 1 km severozápadně od severního okraje obce Plesná (5740cac: 50°13'50,8"N, 12°20'04,7"E, 28. 2. 2014, nález JV); rozrůstající se ze zahrady skrze plot v ulici Růžová v obci Plesná (5740cca: 50°12'50,1"N, 12°20'47,5"E, 5. 6. 2014, nález JV); pozůstatek dřívějšího pěstování vedle zbořené budovy železniční zastávky Plesná (5740ccc: 50°12'40,7"N, 12°20'40,1"E, 30. 5. 2014, nález JV). Rubus clusii – ostružiník tmavozelený Nález poblíž lesní pěšiny na východním okraji lesa asi 50 m západně od železniční zastávky Plesná (5740ccc: 50°12'39,0"N, 12°20'38,9"E, 5. 7. 2012, herb. JV 120702, 23. 7. 2014 herb. JB CHEB) představuje izolovanou lokalitu ležící na hranici areálu druhu. Více viz Velebil (2014). Rubus sprengelii – ostružiník tenkovětvý (C3) Až doposud byl ostružiník tenkovětvý omezený svým výskytem v České republice pouze na oblast nejvýchodnějšího Slezska (Holub 1995). Na ostatním území nebyl dosud zaznamenán, i když by se, vzhledem k subatlantskému charakteru jeho areálu rozšíření, dal předpokládat výskyt spíše v západnějších polohách našeho státu. Porost o rozloze přibližně 100 m2 roste na okraji nivy Pstruhového potoka v podrostu olší v místě nepoužívané cesty asi 280 m jihovýchodně od osady Smrčina (5740cad: 50°13'53,6"N, 12°22'25,4"E, 27. 6. 2014, herb. JV 140605, 24. 8. 2014, herb. JV 140606). 113 114 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Velebil & Jiří Brabec Rubus vestitus – ostružiník hustochlupý (C2r) Jeden plodný polykormon roste poblíž lesní pěšiny na východním okraji lesa asi 50 m západně od železniční zastávky Plesná společně s výše uvedeným ostružiníkem tmavozeleným (5740ccc: 50°12'40,2"N, 12°20'38,1"E, 5. 7. 2012, herb. JV 120702, 23. 7. 2014 herb. JB CHEB). Tato nově objevená izolovaná lokalita leží ze všech dosud publikovaných nálezů v ČR nejblíže souvislému výskytu druhu v Německu a je jeho prvním záznamem v západních Čechách. Více viz Velebil (2014). Rumex aquaticus – šťovík vodní Šťovík vodní byl nalezen na jediné lokalitě, a to v blízkosti východního okraje zrašeliněné louky s prameništěm potoka Rokytník asi 1,6 km od severního okraje obce Plesná – státní hranice (5739dbd: 50°14'04,6"N, 12°19'40,8"E, 2. 6. 2014, nález JV). Salix purpurea – vrba nachová Jinak běžná vrba nachová byla v území nalezena pouze jednou, a to navíc v podobě neduživého náletu na okraji lesní cesty asi 250 m jihozápadně od jihozápadního okraje osady Smrčina (5740cad: 50°13'47,2"N, 12°22'01,0"E, 27. 6. 2014, nález JV). Salix repens – vrba plazivá (C2b, §3) Překvapivý nález hned několika keřů vrby plazivé byl učiněn při průzkumu podmáčené nivy potoka Rokytník v údolí asi 700 m jižně od osady Smrčina. Vrby zde rostou ve fragmentech neudržovaných luk, většinou ve značné konkurenci okolní vegetace. Jedná se vesměs o malé keříky do 30 cm výšky, v jednom případě dosahuje keř asi 75 cm. Lokalita je ohrožena zejména postupným zarůstáním náletovými dřevinami a bolševníkem velkolepým (Heracleum mantegazzianum). Lokality: (5740cad: 50°13'32,7"N, 12°22'08,8"E, 27. 6. 2014, herb. JV 140616, 25. 7. 2014, herb. JB CHEB); (5740cad: 50°13'32,7"N, 12°22'10,5"E, 27. 6. 2014, nález. JV); (5740cad: 50°13'32,7"N, 12°22'11,8"E, 25. 7. 2014, herb. JB CHEB); (5740cad: 50°13'33,0"N, 12°22'13,3"E, 25. 7. 2014, nález. JB+JV); (5740cad: 50°13'35,0"N, 12°22'23,2"E, 25. 7. 2014, herb. JB CHEB). Silene noctiflora – silenka noční (C4a) Silenka noční byla nalezena pouze na jednom místě, a to v počtu několika exemplářů v okraji pole asi 1 km severně osady Smrčina (5740cab: 50°14'34,2"N, 12°22'03,2"E, 25. 7. 2014, herb. JB CHEB. Sisymbrium loeselii – hulevník Loeselův Nalezeno několik desítek kvetoucích rostlin v místě bývalé nádražní budovy v železniční stanici Plesná (5740ccc: 50°12'40,2"N, 12°20'40,3"E, 5. 6. 2014, herb. JV 140623). Solidago canadensis – zlatobýl kanadský Mez při polní cestě asi 800 m severozápadně od osady Smrčina (5740cab: 50°14'23,1"N, 12°21'53,9"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV); ruderální plocha v místě skládky stavebního odpadu v ulici Dlouhá v obci Plesná (5740cca: 50°12'46,0"N, 12°20'42,4"E, 23. 7. 2014, nález JB+JV); okraj kolejiště v železniční zastávce Plesná (5740ccc: 50°12'38,5"N, 12°20'42,7"E, 24. 7. 2014, nález JB+JV); neudržovaná plocha na severozápadním břehu rybníka Cézar asi 500 m severozápadně od severního okraje obce Velký Luh (5740ccd: 50°12'10,5"N, 12°22'04,8"E, 21. 7. 2014, nález JB+JV). Solidago gigantea – zlatobýl obrovský Ruderální plocha v místě skládky stavebního odpadu v ulici Dlouhá v obci Plesná (5740cca: 50°12'46,0"N, 12°20'42,4"E, 23. 7. 2014, nález JB+JV). Květena Plesné a okolí Sorbus aria – jeřáb muk („C2b“) Jeden stromovitě rostoucí jedinec byl nalezen ve stinném podrostu listnatých stromů v ploše zaniklé usedlosti Furthhäuser asi 900 m severně od severního okraje obce Plesná. Jedná se pravděpodobně o pozůstatek starého pěstování. Lokalita: 5740cac: 50°13'55,7"N, 12°20'52,7"E, 25. 6. 2014, nález JV. Sorbus intermedia – jeřáb prostřední Tento hojně pěstovaný a občas zplaňující druh jeřábu byl v několika jedincích různého stáří a původu objeven též v obci Plesná a jejím okolí. Poprvé byl zaznamenán výskyt zplanělého jedince v místě skládky zahradnického odpadu poblíž zalesněného skalnatého pahorku ve stráni na jihovýchodním okraji obce (5740ccc: 50°12'39,4"N,12°21'11,5"E, 8. 9. 2013, nález JV). Druhá zplanělá rostlina byla zaznamenána v plotě neudržované soukromé zahrady v ulici 5. května (5740ccb: 50°12'53,6"N, 12°21'16,7"E, 25. 7. 2014, nález JV). Teprve při posledním nálezu byl pravděpodobně zjištěn potenciální zdroj semen zplanělých rostlin, a to sice v travnaté mezi u silnice vedoucí z Plesné do obce Lomnička (5740ccb: 50°13'23,4"N, 12°21'46,2"E, 24. 8. 2014, nález JV). Jedná se o výsadbu jednoho exempláře v silničním stromořadí. Strom je asi 30 let starý a bohatě plodný. Jako zplanělý byl zaznamenán tento druh jeřábu i mimo sledované území, a sice na hrázi rybníka Velký Vydýmač v přírodní rezervaci U Sedmi rybníků poblíž obcí Vojtanov a Starý Rybník. Spiraea × billardii (S. alba × S. douglasii) – tavolník Billardův Pozůstatek dřívějšího pěstování na okraji příjezdové cesty do obce Plesná ze směru od obce Velký Luh asi 120 m jihozápadně od hřbitova (5740ccb: 50°12'47,0"N, 12°21'22,8"E, 26. 6. 2009, herb. JV 090611). Spiraea douglasii – tavolník Douglasův Pozůstatek dřívějšího pěstování v řídkém podrostu smíšeného lesa v blízkosti vodárny a vysílače na bezejmenném vrchu s kótou 572,6 m v obci Plesná v části zvané Bamberk (5740cca: 50°12'58,1"N, 12°20'34,5"E, 23. 7. 2014, herb. JV 140708, herb. JB CHEB). Spiraea latifolia – tavolník širolistý Tento vzácně pěstovaný druh tavolníku nalezený v obci Plesná v ulici 5. května podrůstá podezdívku plotu a rozšiřuje se svými podzemními výběžky do přilehlého trávníku na okraji silnice (5740cca: 50°12'53,5"N, 12°21'13,6"E, 20. 6. 2009, herb. JV 090604). Spiraea × macrothyrsa (S. douglasii × S. latifolia) – tavolník Tento starý kulturní kříženec je v několika klonech pěstován již od konce 19. století. Ve sledovaném území se jedná o nejčastější druh tavolníku, který lze nalézt na různých místech v krajině, především jako pozůstatek pěstování v místech bývalých obcí nebo jednotlivých stavení. Lokality: okraj travnaté cesty vedoucí k vodárně a vysílači na bezejmenném vrchu s kótou 572,6 m v obci Plesná, v části zvané Bamberk (5740cca: 50°12'56,3"N, 12°20'39,7"E, 23. 7. 2014, nález JB+JV); dožívající zbytky poničeného polykormonu v místě bývalé nádražní budovy v železniční stanici Plesná, pozůstatek dřívějšího pěstování (5740ccc: 50°12'40,2"N, 12°20'40,3"E, 5. 6. 2014, nález JV); roztroušeně rostoucí pod hrází odkalovací nádrže a v okolí chat na severozápadním břehu rybníka Cézar (5740ccd: 50°12'03,5"N, 12°22'09,9"E, 21. 7. 2014, herb. JV 140706, herb. JB CHEB); jihozápadní břeh rybníka Cézar (5740ccd: 50°12'10,3"N, 12°22'05,5"E, 21. 7. 2014, herb. JB CHEB, herb. JV 140707). 115 116 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Velebil & Jiří Brabec Stellaria holostea – ptačinec velkokvětý Hájový druh ptačinec velkokvětý byl v mapovaném území nalezen pouze na jediné lokalitě na východně orientované stráni (náspu) železnice asi 200 m jihojihovýchodně od železniční zastávky Plesná (5740ccc: 50°12'33,5"N, 12°20'46,6"E, 9. 4. 2014, herb. JB CHEB). Taraxacum – pampeliška Sledované území, stejně jako celá oblast Ašska a Chebska, patří z hlediska výskytu pampelišek sekce Taraxacum k nadprůměrně hodnotným krajům. Kromě druhů, které uvádí tab. 2 se v území vyskytuje i několik dalších agamospermických druhů, které jsou nepopsané a jsou ve fázi taxonomickeho studia. Z druhů uvedených v tab. 2 patří mezi vzácnější druhy: Taraxacum pectinatiforme – pampeliška hřebenitá (C4a) (5740cca: 50°13'15,8"N, 12°20'32,1"E, 14. 4. 2014, herb. JV 140423) a Taraxacum sellandii – pampeliška Sellandova (C4a) (5740cca: 50°13'16,9"N, 12°20'34,6"E, 14. 4. 2014, herb. JV 140435) obě nalezené v trávníku na okraji silnice v ulici Celní v obci Plesná. Nálezy jsou první zmínkou o výskytu těchto druhů ve fytogeografickém okresu 23. Smrčiny. Trientalis europaea – sedmikvítek evropský (C4a) Sedmikvítek evropský je na Chebsku velmi hojný, chybí jen v centrálních částech Chebské pánve, kde schází lesy a rašeliniště. V mapovaném území byl nalezen ve všech čtvercích kromě 5740ccb, kde převažují polní a luční kultury. Trifolium aureum – jetel zlatý Nalezeno pouze několik trsů kvetoucích rostlin v místě skládky dřeva u budovy pily asi 150 m jihovýchodně od železniční zastávky Plesná (5740ccc: 50°12'38,4"N, 12°20'47,7"E, 5. 6. 2014, nález JB+JV). Trifolium spadiceum – jetel kaštanový (C2t) Přestože je jetel kaštanový v ČR považován za silně ohrožený druh, na Chebsku se vyskytuje ostrůvkovitě relativně často, zejména ve středních a vyšších polohách regionu (Slavkovský les, Tepelské vrchy, Ašsko, Krušné hory). Kromě přirozených biotopů vlhkých až rašelinných luk se zejména v posledních letech relativně často nachází na zatravněných bývalých polích (často pastvinách skotu), a to zejména na vlhčích, narušovaných místech. V mapovaném území byl nalezen pouze v podmáčené nivě potoku Rokytník v podrostu olší asi 700 m jihozápadně od osady Smrčina (5740cad: 50°13'37,1"N, 12°21'56,2"E, 11. 4. + 27. 6. 2014, herb. JV 140489). Urtica urens – kopřiva žahavka (C3) Druh byl objeven na soukromém pozemku v ulici Dolní v obci Plesná, poprvé v bývalém zarůstajícím výběhu drůbeže (5740ccb: 50°12'45,2"N, 12°21'25,4"E, 5. 6. 2014, herb. JV 140608) a podruhé jako plevel v zeleninovém záhonu (5740ccd: 50°12'44,9"N, 12°21'25,7"E, 5. 6. 2014, nález JV). Údaj o výskytu kopřivy žahavky z Plesné přináší také např. Grulich (in M artínek 1999). Utricularia australis – bublinatka jižní (C4a) Na Chebsku patří bublinatka jižní k relativně hojně se vyskytujícím druhům. V mapovaném území byla nalezena na čtyřech lokalitách: malý rybníček pod Písečnou ulicí ve čtvrti Bamberk asi 300 m severně od železniční zastávky Plesná (5740cca: 50°12'50,5"N, 12°20'39"E, 23. 7. 2014, nález JB+JV); rybníček v Lesní ulici v Plesné (5740ccc: 50°12'44,3"N, 12°20'59"E, 22. 7. 2014, herb. JB CHEB); malá vodní plocha (bývalá kaolínová jáma) o velikosti asi 3 až 4 × 10 m (5740ccd: 50°12'24,5"N, 12°22'0,4"E, 21. 7. 2014, herb. JB CHEB); jednotlivé zarůstající tůně na jižním okraji rybníka Cézar asi 200 m od severního okraje obce Velký Luh (5740ccd: 50°12'03,5"N, 12°22'09,9"E, 21. 7. 2014, nález JB+JV). Květena Plesné a okolí Vaccinium oxycoccos – klikva bahenní (C3, §3) Zrašeliněné okraje rybníků a další rašelinné plochy jsou v nejzápadnějších Čechách častými biotopy klikvy bahenní. V mapovaném území byla nalezena na dvou lokalitách: 15 až 20 m2 v mokřadní louce na pravém břehu Liščího potoka asi 1,1 km severoseverovýchodně od osady Smrčina (5740cab: 50°14'30,3"N, 12°22'27,1"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV); zamokřená niva potoka Rokytník poblíž soutoku se Pstruhovým potokem asi 600 m severozápadně od centra obce Lomnička (5740cad: 50°13'34,8"N, 12°22'23,0"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV). Vaccinium uliginosum – brusnice vlochyně V mapované oblasti byly menší porosty vlochyně nalezeny na několika místech pouze v borech na pliocénních usazeninách Chebské pánve (písky, jíly), které zasahují do mapovacího čtverce 5740ccd. Např. v okraji lesa asi 300 m jihovýchodně od jihovýchodního okraje obce Plesná (5740ccd: 50°12'37,7''N, 12°21'38,7''E, 1. 6. 2014, nález JV); v lese na levém břehu Lužního potoka asi 600 m severozápadně od okraje rybníka Cézar (50°12'18,5''N, 12°21'41,9''E, 21. 7. 2014, nález JB+JV). Valeriana dioica – kozlík dvoudomý (C4a) Druh je v západních Čechách na vhodných stanovištích relativně hojný (nepublikovaná data autorů a ústní sdělení regionálních floristů). Ve sledovaném území byl druh zaznamenán ve většině mapovacích polí (viz tab. 2). Lokality (pro každý mapovaný čtverec vybrána jedna reprezentativní lokalita): 5739dbb (zamokřená rákosina poblíž prameniště potoka Rákosina asi 1,8 km od severního okraje obce Plesná – státní hranice, 50°14'18,0"N, 12°19'56,4"E, 2. 6. 2014, nález JV); 5739dbd (východní okraj zrašeliněné louky s prameništěm potoka Rokytník asi 1,6 km od severního okraje obce Plesná – státní hranice, 50°14'04,6"N, 12°19'40,8"E, 2. 6. 2014, nález JV); 5739ddb (zrašeliněná louka v nivě Černého potoka asi 1 km západoseverozápadně od jihozápadního okraje obce Plesná, části zvané Bamberk – státní hranice, 50°12'58,9"N, 12°19'36,7"E, 2. 6. 2014, nález JV); 5740caa (zamokřená niva horního bezejmenného levobřežního přítoku potoka Rokytník asi 2,1 km severozápadně od severního okraje obce Plesná – státní hranice, 50°14'32,2"N, 12°20'04,3"E, 2. 6. 2014, nález JV); 5740cab (zamokřená niva Liščího potoka asi 1 km východoseverovýchodně od osady Smrčina, 50°14'30,5"N, 12°22'27,5"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV); 5740cac (zamokřená niva potoka Rokytník poblíž soutoku s potokem Rákosina asi 1 km severně od severního okraje obce Plesná, 50°14'01,2"N, 12°20'42,4"E, 25. 6. 2014, nález JV); 5740cad (zamokřená niva potoka Rokytník poblíž soutoku se Pstruhovým potokem asi 600 m severozápadně od centra obce Lomnička, 50°13'34,8"N, 12°22'23,0"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV); 5740cca (zamokřený břehový porost Lužního potoka v intravilánu obce Plesná, 50°12'45,4"N, 12°20'51,7"E, 23. 7. 2014, nález JB+JV). Veronica filiformis – rozrazil nitkovitý Publikovaných nálezů tohoto invazního druhu je z nejzápadnějších Čech velmi málo. Existují údaje z Františkových Lázní (M artínek 1999) a z Kraslicka a Sokolovska (Pleva 1977). Druhému z autorů je z Chebska rozrazil nitkovitý znám ještě z trávníku u železniční zastávky Lipová (50°1'48"N, 12°27'23"E, 16. 5. 2009, nález JB); z trávníku při okraji pole v zatáčce silnice Aš – Cheb, asi 800 m západně od osady Poustka (50°08'31"N, 12°18'32"E, 22. 6. 2007, herb. JB CHEB) a ze zahradního trávníku v ulici Antala Staška v Chebu-Hájích (13. 4. 2013, nález JB). V mapovaném území byl druh nalezen v extenzivně udržovaném trávníku u obecního úřadu v obci Plesná (5740cca: 50°12'57,2"N, 12°21'06,3"E, 15. 4. 2014, herb. JV 140481). 117 118 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Velebil & Jiří Brabec Veronica scutellata – rozrazil štítkovitý (C4a) Rozrazil štítkovitý je v mokřadních loukách a bezlesích mokřadech Chebska roztroušeně se vyskytujícím druhem. V mapovaném území byl nalezen v počtu několika desítek exemplářů v mokřadních příkopech cesty a v navazujícím mokřadu ve výseku pod elektrovodem v nivě bezejmenného potoka asi 400 m od západního okraje rybníka Cézar a asi 500 m severozápadně od severního okraje obce Velký Luh (5740ccd: 50°12'13"N, 12°21'51"E, 21. 7. 2014, herb. JB CHEB). Viburnum lantana – kalina tušalaj Kalina tušalaj byla zaznamenána ve výsadbě podél silnice z obce Velký Luh do obce Plesná (5740cad: 50°12'29,3"N, 12°22'05,2"E, 8. 4. 2014, nález JV). Vicia sylvatica – vikev lesní Na Chebsku se vikev lesní vyskytuje spíše roztroušeně. Publikováno je pouze několik nálezů z Ašska, okolí Libé, Františkových Lázní a Starého Hrozňatova (M artínek 1999). Nejbližší známý výskyt je na několika místech podél silnice Hájek – Kateřina v NPR Soos (50°9'8"N, 12°24'5"E, 26. 6. 2012, nález JB). V mapovaném území byl druh nalezen dvakrát. Přibližně 30 rostlin bylo nalezeno na lesní cestě u bývalého malého lomu v lese na západním okraji obce Plesná, části zvané Bamberk (5740cca: 50°13'0,9"N, 12°20'27,7"E, 9. 4. 2014, nález JB+JV); druhý výskyt byl zaznamenán v příkopech cesty v nivě bezejmenného potoka asi 300 m od západního okraje rybníka Cézar a asi 400 m severozápadně od severního okraje obce Velký Luh (5740ccd: 50°12'04,3"N, 12°21'54,1"E, 26. 6. 2014, nález JV). Viola reichenbachiana – violka lesní V mapovaném území byla violka lesní nalezena pouze na jedné lokalitě v lese na pravém břehu Černého potoka asi 1,3 km západoseverozápadně od železniční zastávky Plesná (5739ddb: 50°12'52,8"N, 12°19'38,9"E, 9. 4. 2014, herb. JB CHEB). Diskuse a závěr Většina mapovacích polí zkoumaného území spadá alespoň zčásti do Spolkové republiky Německo. Celková plocha mapování tak činila jen 11,6 km2. Celkový počet 594 zaznamenaných taxonů (484 s původním přírodním rozšířením ve sledované oblasti a 110 adventivně se vyskytujících) lze považovat za překvapivě velký. Svoji roli zde jistě hraje poloha území na hranici mezi třetihorními usazeninami Chebské pánve a prvohorními horninami krušnohorského plutonu. Oblast v okolí Velkého Luhu je také teplejší než o něco výše položená bezlesá enkláva Plesné a navazující lesní komplexy. Z floristického pohledu vystupují přibližně čtyři typy stanovišť, které přinášejí do území druhovou rozmanitost. Jde jednak o samotné město Plesná, kde se kromě několika pěstovaných a zplaňujících druhů uplatňují druhy ruderální, a to zejména v širším okolí železniční stanice Plesná. Dalším specifickým biotopem jsou funkční i opuštěné jámy po těžbě písků a jílů mezi Velkým Luhem a Plesnou. Tradičně bohatými biotopy západních Čech, které se v mapovaném území však vyskytují spíše fragmentárně, jsou mokřadní louky a rašeliniště, potoční nivy a litorály vodních nádrží. Čtvrtým typem stanovišť jsou lesní komplexy s lesními cestami (včetně bývalých signálek), které kromě na ně tradičně vázaných druhů hostí několik vzácnějších ostružiníků (Rubus vestitus, R. sprengelii, R. clusii). V území bylo nalezeno deset zvláště chráněných druhů rostlin podle vyhlášky 395/92 Sb., všechny z nejnižší kategorie – ohrožený druh. Podle nejnovějšího červeného seznamu (Grulich 2012) byly v území zaznamenány čtyři volně rostoucí silně ohrožené taxony – C2 Květena Plesné a okolí (Pilosella lactucella, Rubus vestitus, Salix repens, Trifolium spadiceum) a jeden zplanělý (Sorbus aria). Dále bylo nalezeno 25 ohrožených taxonů (kategorie C3) a 18 taxonů považovaných za vzácnější druhy vyžadující další pozornost – méně ohrožené (vše dle G rulich 2012). Mezi další regionálně vzácné nálezy patří výskyt Carex flacca v minerálním prameništi u osady Smrčina, či Leonurus cardiaca v příkopu lesní cesty severozápadně Velkého Luhu. Z nepůvodních druhů je z hlediska studia invazního šíření zajímavý výskyt Lemna turionifera v malém rybníčku ve čtvrti zvané Bamberk v Plesné. Poděkování Za revizi některých herbářových položek děkujeme R. Businskému, J. Danihelkovi (jednoleté druhy rodů Myosotis, Cerastium, rod Epilobium a Poa palustris), J. Dostálkovi, J. Doudovi (Alnus rugosa), V. Grulichovi, J. Chrtkovi (rody Bromus, Hieracium, Pilosella), Z. Kaplanovi (rody Lemna, Utricularia), J. Kirschnerovi (rod Juncus, Luzula, Viola), M. Lepšímu, P. Lepšímu, B. Mandákovi (rody Atriplex a Chenopodium), J. Prančlovi (rod Callitriche), O. Šídovi, M. Štechovi (rody Agrostis a Euphrasia), J. Štěpánkové (rody Myosotis, Galium, druh Carex flacca), J. Štěpánkovi, P. Trávníčkovi (rod Alchemilla), B. Trávníčkovi (rody Taraxacum, Rubus). J. Štěpánkovi a L. Kirschnerové děkujeme za poskytnutí prostoru a pomoci při sušení pampelišek. Kataríně Demkové děkujeme za vytvoření mapy zájmového území. Za vytvoření zázemí pro floristické mapování děkujeme Muzeu Cheb. Tento příspěvek byl vytvořen v rámci institucionální podpory (VUKOZ-IP-00027073). Literatura A nonymus (1965): Organizační zprávy. – Zpravodaj Západočeské pobočky Československé botanické společnosti, Plzeň, 1: 1–6. Brabec J. (2004): Plesná – mokřadní porosty mezi silnicí a zahrádkami v obci Plesná, ca 300– 350 m severně od železniční stanice. – Ms., nestránkováno [Botanické zhodnocení lokality; depon. in: Muzeum Cheb.] Brabec J. (2009): Aphanes arvensis L. – In: Hadinec J. & Lustyk P. [eds], Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. VIII. – Zprávy České botanické společnosti 44 (2): 197. Brabec J., Tájek P. & H ertel H. (2008): Květena Těšovských pastvin. – Sborník muzea Karlovarského kraje 16: 267–306. B la žková D. (1991): Vegetation der Frischwiesen des Böhmischen Erzgebirges und der angrenzenden Gebiete. I. Naturverhältnisse, Trockenrasen, Weiden und Wiesen des unteren Gebirgsraumes. – Folia Musei rerum naturalium Bohemiae occidentalis, Plzeň, Botanica, 33: 1–42. B usinský R. & B usinská L. (2002): The genus Spiraea in cultivation in Bohemia, Moravia and Slovakia. – Acta Pruhoniciana 72: 1–165. Dalla Torre K. (1878): Beiträge zur Phyto- und Zoostatik des Egerlandes. – Lotos 27(1877): 7–90. Danihelka J., Chrtek J. Jr. & K aplan Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. – Preslia 84: 647–811. D emek J., M ackovčin P. [eds] et al. (2006): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny, ed. 2. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha, pracoviště Brno, 580 p. D omin K. (1924): Příspěvek k seznání vegetačních poměrů Františkových Lázní a jejich nejbližšího okolí. – Časopis Národního muzea, Řada přírodovědná, 98: 113–128. 119 120 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Velebil & Jiří Brabec Domin K. (1926): Geobotanické exkurse po Čechách v roce 1925. – Spisy Přírodovědecké fakulty Karlovy Univerzity, Praha, 1926/59: 1–46. Ehrendorfer F. & H amann U. (1965): Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. – Berichte der Deutschen Botanischen Gesellschaft 78: 35–50. G eologická mapa 1 : 50 000, list 11-12 a 11-14. Dostupné z http://mapy.geology.cz/geocr_50/ [cit. 2014-05-01]. G rulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia 84: 631–645. H adač E. (1948): Rostlinstvo Soosu u Františkových Lázní. – Ochrana přírody, Praha, 3: 27–31. H ejkal J., M ichálek J., Sychra J., Bezděka P., D vořák D., M alenovský I., M elichar V. & Uhlík P. (2014): Přehled zvláště chráněných a ohrožených druhů hub, lišejníků, rostlin a živočichů Kraslicka. – Sborník muzea Karlovarského kraje 22: 153–184. Holub J. (1995): Rubus L. – In: Slavík B. [ed.], Květena České republiky. 4., p. 54–206, Academia, Praha. H ostičk a M. (1967): Nástin květeny Soosu u Chebu. – Československá ochrana přírody 5: 165–181. H ostička M. (1968): Květena Železné hůrky na Chebsku. – Zpravodaj Západočeské pobočky Československé botanické společnosti Plzeň 3: 5. H ostičk a M., E benhöh J., J äger D. et. al. (1978): Inventarizační průzkum provedený v letech 1970–1978 SPR Soos. – Ms., 124 p., 28 map., 32 foto [Depon. in: botanické oddělení, Západočeské muzeum v Plzni, Tylova 22, Plzeň.] H rnčiarová T., M ackovčin P. & Zvara I. [eds] (2009): Atlas krajiny České republiky. – Ministerstvo životního prostředí ČR, Praha; Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Průhonice, 331 p. H ylander N. (1961): Kungsnävan, våra trädgårdars praktfullaste Geranium. – Lustgården 42: 109–114. K noll S. (1961): Über das Vorkommen von Erica carnea und Chamaebuxsus alpestris im Südvogtland und in den angrenzenden Gebieten der CSSR. – Berichte der Arbeitsgemeinschaft sächsischer Botaniker 3: 150–152. K aplan Z. (2010): Lemnaceae S. F. Gray – okřehkovité. – In: Štěpánková J., Chrtek J. jun. & K aplan Z. [eds], Květena České republiky. 8., p. 283–293, Academia, Praha. Koblížek J. (2000): Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. – SURSUM, Tišnov, 445 p. Kovanda M. (2002): Alnus Mill. – olše. – In: Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., K aplan Z., K irschner J. & Štěpánek J. [eds], Klíč ke květeně České republiky, p. 145–146. Academia, Praha. Kovanda M. (2003): Alnus Mill. – olše. – In: Hejný S. & Slavík B. [eds], Květena České republiky. 2., p. 46–50, Academia, Praha. Kubát K. (2002): Geraniaceae Juss. – kakostovité. – In: Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., K ap lan Z., K irschner J. & Štěpánek J. [eds], Klíč ke květeně České republiky, p. 448–451. Academia, Praha. Kutina J. et al. (1992): Pomologický atlas 2. – Brázda, Praha, 304 p. Květoň V. & Voženílek V. (2011): Klimatické oblasti České republiky: klasifikace podle Quitta za období 1961–2000. – Ediční řada M.A.P.S. (Maps and Atlas Product Series), Num. 3. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 20 p., 1 map. L hotská-M edlinová M. (1952): Vegetační poměry Soosu u Františkových Lázní. – [Ms., 67 p. Disertační práce; depon. in: knihovna katedry botaniky PřF UK Praha.] Květena Plesné a okolí M ach S. (1966): Fytogeografické poměry Chebské kotliny. – [Ms., 97 p. Diplomová práce; depon. in: knihovna katedry botaniky PřF UK Praha.] M artínek K. (1999): Flóristický kurz České botanické společnosti v Chebu (8.–13. 7. 1996). – Sborník Západočeského muzea v Plzni, Příroda, Plzeň, 99: 7–29. M elichar V., K rása P. & Tájek P. (2012): Zvláště chráněné rostliny Karlovarského kraje. – Karlovarský kraj ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, 108 p. M ichálek J. [ed.] (2003): Výsledky floristického kursu České botanické společnosti v Nejdku (12.–15. 7. 1994). – Zprávy České botanické společnosti 38, Příloha 2003/2: 7–41. M ikyška R. et al. (1968–1972): Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země. (Vegetace ČSSR – A2), ~ 204 p. + mapy, Academia Praha. N euhäuslová Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. – Academia, Praha, 341 p. + mapa. P ivoňková L., Kuklíková E. & M artínek K. (1996): Významné botanické lokality Chebska. – Calluna, Plzeň, 1 (2): 2–5. P leva F. (1977): Nová naleziště některých méně běžných druhů rostlin na okrese Sokolov. – Zprávy Československé botanické společnosti 12 (3): 183–189. P rančl J. (2012): Rod Callitriche (hvězdoš) v České republice. I. Úvod a určování, druhy C. hermaphroditica, C. hamulata a C. palustris. – Zprávy České botanické společnosti 47 (2): 209–290. P rančl J. (2013): Rod Callitriche (hvězdoš) v České republice. II. C. cophocarpa, C. stagnalis, C. platycarpa, C. ×vigens. – Zprávy České botanické společnosti 48 (2): 179–262. Rudolph K. (1929): Die lebende und fossile Pflanzenwelt der Soos. Paläobotanische Untersuchungen zur Entwicklungsgeschichte des Torf- und Gurlagers. – In: K eilhack K. (1929): Die Soos bei Franzensbad in naturwissenschaftlicher und balneologischer Beziehung. – Veröffentlichungen der Zentralstelle für Balneologie 13: 52–67. Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. – In: Hejný S. & Slavík B. [eds], Květena České socialistické republiky. 1., p. 103–121, Academia, Praha. Skalický V., M ladý F. & Skalická A. (1971): Příspěvek ke květeně české části Halštrovských hor a Smrčin. – Preslia 43: 50–68. Slavík B. (1997): Geraniaceae Juss. – kakostovité. – In: Slavík B. [ed.], Květena České republiky. 5., p. 191–229, Academia, Praha. U lbricht H. & H empel W. (1966): Verbreitungskarten sächsicher Leitpflanzen. 2. Reihe. – Berichte der Arbeitsgemeinschaft sächsischer Botaniker 7 (1965): 7–90, map. 21–40. Tol asz R. [ed.] (2007): Atlas podnebí Česka. – Český hydrometeorologický ústav, Praha, 256 p. Velebil J. (2014): Rubus clusii Borbás, Rubus vestitus Weihe. – In: Hadinec J. & Lustyk P. [eds], Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. XII. – Zprávy České botanické společnosti 49 (1): 184, 185. Višňák R. (2004): Sesleria uliginosa – nový druh pro západní Čechy. – Zprávy České botanické společnosti 39 (3): 397–404. Weber R. (1966): Die geobotanische Stellung und Gliederung des Vogtlandes. – Berichte der Arbeitsgemeinschaft sächsischer Botaniker 7 (1965): 208–238, map. 1–9 (append. 2). Yeo P. F. (2001): Hardy Geraniums. – B T Basford, London, 218 p. Z ázvorka J. (2010): Platanthera L. C. M. Richard – vemeník. – In: Štěpánková J., Chrtek J. jun. & K aplan Z. [eds], Květena České republiky. 8., p. 486–492, Academia, Praha. 121 122 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Velebil & Jiří Brabec Tab. 2: Přehled zjištěných taxonů a kultivarů rostlin uspořádaných podle mapovacích polí sítě středoevropského mapování. V tabulce jsou použity následující symboly: křížek = taxon byl v mapovaném čtverci zaznamenán bez sběru herbářové položky; písmena „P“ nebo „M“) = taxon byl v mapovém čtverci zaznamenán a byla sebrána herbářová položka (P = herbář VÚKOZ, v. v. i. v Průhonicích; M = herbář Muzea Cheb); písmeno „a“ = v mapovém čtverci byl zaznamenán adventivní (zplanělý) výskyt daného taxonu, popř. jde o neofyt; N psané u křížku = rostlina rostla v daném čtverci, ale již na německé straně státní hranice; ? = taxon byl v mapovém čtverci zaznamenán, je ale sporné, zda je rostlina v území autochtonní či nikoliv; k (ve sloupci kom.) = taxon je komentován v textu. Vědecké jméno České jméno Abies alba jedle bělokorá Abies grandis jedle obrovská Acer campestre javor babyka Acer platanoides javor mléč Acer pseudoplatanus Achillea millefolium javor klen 5739 ? řebříček bertrám Aconitum sp. oměj Acorus calamus puškvorec obecný Aegopodium podagraria bršlice kozí noha Aesculus hippocastanum jírovec maďal × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × P k a k a × × × × k × × a × × × × × a a a a a × × × × Agrostis capillaris psineček obecný × psineček veliký psineček výběžkatý × × tetlucha kozí pysk zběhovec plazivý × × psineček psí Agrostis stolonifera k k Aethusa cynapium Ajuga reptans ? a Agrostis canina Agrostis gigantea ? a řebříček obecný Achillea ptarmica 5740 dbb dbd ddb ddd caa cab cac cad cca ccb ccc ccd kom. × × × × × × a M a M × × × × × × × × × × × × × × M × × × × × × × × P P k × × P Alchemilla cf. micans kontryhel třpytivý Alchemilla micans kontryhel třpytivý Alchemilla monticola kontryhel pastvinný PM Alchemilla subglobosa kontryhel půlkulovitý P Alisma plantago-aquatica žabník jitrocelový M PM × Alliaria petiolata česnáček lékařský × Allium oleraceum česnek planý P Alnus glutinosa olše lepkavá Alnus incana olše šedá Alnus rugosa olše svraskalá Alopecurus aequalis psárka plavá Alopecurus pratensis psárka luční Anagallis arvensis drchnička rolní Anemone nemorosa sasanka hajní × × × × × × × × × × × × × a × k a k a P × k M × × × × × × × PM × × × × × k × × × × × × 123 Květena Plesné a okolí 5739 Vědecké jméno České jméno Angelica sylvestris děhel lesní Anthemis arvensis rmen rolní Anthoxanthum odoratum tomka vonná × Anthriscus sylvestris kerblík lesní × 5740 dbb dbd ddb ddd caa cab cac cad cca ccb ccc ccd kom. × × × × × × × × × × × × × × × × × × Apera spica-venti chundelka metlice nepatrnec rolní M × řeřišničník písečný huseníček rolní Arabis caucasica huseník kavkazský Artctium minus lopuch menší Arctium tomentosum lopuch plstnatý Arenaria serpyllifolia písečnice douškolistá Armeria maritima trávnička přímořská Armoracia rusticana křen selský Arnica montana prha arnika Aronia melanocarpa temnoplodec černoplodý Arrhenatherum elatius ovsík vyvýšený Artemisia vulgaris pelyněk černobýl × × × × × × P orlíček obecný Arabidopsis arenosa × k × Aphanes arvensis Arabidopsis thaliana × M × × Aquilegia vulgaris × ? a × × × × × P P k a k P P k × × a P k × × × × × × × a × × × × × × a × × × × × × × × × × × × × × × × k × Astragalus glycyphyllos kozinec sladkolistý × × lebeda rozkladitá M P Atriplex sagittata lebeda lesklá M Avena sativa oves setý Avenella flexuosa metlička křivolaká Barbarea vulgaris barborka obecná Athyrium filix-femina Atriplex patula papratka samičí Bellis perennis sedmikráska obecná Bergenia crassifolia bergenie tučnolistá Betula cf. × aurata (B. pendula × B. pubescens) bříza Betula pendula bříza bělokorá Betula pubescens bříza pýřitá Bidens tripartitus dvouzubec trojdílný Bistorta officinalis rdesno hadí kořen Blechnum spicant žebrovice různolistá Briza media třeslice prostřední Bromus carinatus sveřep kýlnatý Bromus hordeaceus sveřep měkký Bromus inermis sveřep bezbranný Bromus sterilis sveřep jalový k k P Asplenium ruta-muraria sleziník routička k × × × × × × × a × × × k a × × × × × × × × × × × × a k PM × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × k × P a × × P × × P P P k a P × k × P k 124 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Velebil & Jiří Brabec Vědecké jméno České jméno 5739 5740 dbb dbd ddb ddd caa cab cac cad cca ccb ccc ccd kom. × Calamagrostis epigejos třtina křovištní × × × Calamagrostis villosa třtina chloupkatá Callitriche hamulata hvězdoš háčkatý P P Callitriche palustris hvězdoš jarní Callitriche platycarpa hvězdoš hranoplodý Callitriche stagnalis hvězdoš kalužní Calluna vulgaris vřes obecný Caltha palustris subsp. procumbens blatouch bahenní poléhavý Calystegia sepium opletník plotní Campanula patula zvonek rozkladitý Campanula rapunculoides zvonek řepkovitý Campanula rotundifolia zvonek okrouhlolistý řeřišnice hořká Cardamine hirsuta řeřišnice srstnatá Cardamine pratensis řeřišnice luční Carex brizoides ostřice třeslicovitá Carex canescens ostřice šedavá Carex caryophyllea ostřice jarní Carex echinata ostřice ježatá Carex flacca ostřice chabá Carex hirta ostřice srstnatá Carex leporina ostřice zaječí Carex nigra ostřice obecná Carex pallescens ostřice bledavá Carex panicea ostřice prosová × × × P × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × P × × × × × P × P × × × × × P × × P × × × a P × × × × × × × × P M × × × × × × PM k × × P M × × × × × × × × × × × × P × a × × M M PM × ? × × a a × × × × × P × × P × × × Cerastium glomeratum rožec klubkatý × × × × × × M × × × a Cerastium tomentosum rožec plstnatý Chaerophyllum aureum krabilice zlatoplodá × × M Cerastium holosteoides rožec obecný luční subsp. vulgare × a M × × chrpa luční × × M rožec rolní × PM ostřice klasnatá Centaurea jacea × × ostřice zobánkatá Cerastium arvense × × M Carex spicata chrpa modrá × × × Carex rostrata Centaurea cyanus × a P ostřice kulkonosná ostřice měchýřkatá k × ostřice řídkoklasá habr obecný × P × Carex pilulifera Carex vesicaria × k P P × Carex remota Carpinus betulus × PM × Capsella bursa-pastoris kokoška pastuší tobolka Cardamine amara × × 125 Květena Plesné a okolí Vědecké jméno České jméno Chaerophyllum hirsutum krabilice chlupatá Chelidonium majus vlaštovičník větší Chenopodium album s. str. merlík bílý Chenopodium album agg. okruh merlíku bílého 5739 5740 dbb dbd ddb ddd caa cab cac cad cca ccb ccc ccd kom. × × × × × × × × × × × × M × × × × Chenopodium glaucum merlík sivý × × M k Chenopodium hybridum merlík zvrhlý Chenopodium polyspermum merlík mnohosemenný Chenopodium rubrum merlík červený M k Chenopodium cf. suecicum merlík švédský M k Chrysosplenium oppositifolium mokrýš vstřícnolistý Circaea alpina čarovník alpský Cirsium arvense pcháč oset Cirsium heterophyllum pcháč různolistý Cirsium palustre pcháč bahenní Cirsium vulgare pcháč obecný Comarum palustre zábělník bahenní Convallaria majalis konvalinka vonná Convolvulus arvensis svlačec rolní Conyza canadensis turanka kanadská Cornus alba svída bílá Corylus avellana líska obecná Corylus maxima ‘Purpurea’ líska největší ‘Purpurea’ × × × M k M × × × × × × M × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × hloh velkoplodý Crataegus monogyna hloh jednosemenný Crepis biennis škarda dvouletá Crepis capillaris škarda vláskovitá Crepis paludosa škarda bahenní Cruciata laevipes svízelka chlupatá Cymbalaria muralis zvěšinec zední k × × × × × × × a × × a a × × a × × × k × × a a × × k × a k hloh tuholistý Crataegus cf. × fallacina (C. monogyna × C. rhipidophylla) Crataegus × macrocarpa (C. laevigata × C. rhipidophylla) × P P Cynosurus cristatus poháňka hřebenitá Cytisus scoparius janovec metlatý Dactylis glomerata srha laločnatá Dactylorhiza majalis prstnatec májový × P × × × × × × × × × × × P × × P × M P × × × × × × × × × × a a a a × × × × k 126 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Velebil & Jiří Brabec Vědecké jméno České jméno Danthonia decumbens trojzubec poléhavý Daphne mezereum lýkovec jedovatý Daucus carota mrkev obecná Deschampsia cespitosa metlice trsnatá 5739 5740 dbb dbd ddb ddd caa cab cac cad cca ccb ccc ccd kom. × ? × × × × × × × a k × × × × × × × × × × Dianthus deltoides hvozdík kropenatý Digitalis purpurea náprstník červený Dipsacus fullonum štětka planá Dryopteris carthusiana kapraď osténkatá Dryopteris dilatata kapraď rozložená P Dryopteris filix-mas kapraď samec × Echium vulgare hadinec obecný Eleocharis mamillata bahnička bradavkatá Eleocharis palustris bahnička mokřadní Elodea canadensis vodní mor kanadský Elymus repens pýr plazivý a a a a a a a a a a a a × × P × × × × × × × × × × × PM × P a a a M × × × a a × × a P Epilobium collinum vrbovka chlumní Epilobium hirsutum vrbovka chlupatá Epilobium lamyi vrbovka Lamyova Epilobium montanum vrbovka horská Epilobium obscurum vrbovka tmavá × Epilobium palustre vrbovka bahenní × Epilobium parviflorum vrbovka malokvětá Epilobium roseum vrbovka růžová M Epilobium tetragonum s. lat. vrbovka čtyřhranná M přeslička rolní Equisetum palustre přeslička bahenní Equisetum sylvaticum přeslička lesní Erica carnea vřesovec pleťový Erigeron acris turan ostrý Eriophorum angustifolium suchopýr úzkolistý × × × pumpava obecná Erophila verna osívka jarní Erysimum durum trýzel tvrdý Euphorbia cyparissias pryšec chvojka Euphorbia esula pryšec obecný Euphorbia helioscopia pryšec kolovratec Euphorbia lathyris pryšec skočcový × × M k M k × × M × × × × M × × × × M M k × k M × × × × × × × × × × × × × × × P × × × × × × × × k k P × × × × × × Eriophorum vaginatum suchopýr pochvatý Erodium cicutarium × k a vrbovka úzkolistá přeslička poříční k M Epilobium angustifolium Equisetum arvense × × × Epilobium adenocaulon vrbovka žláznatá Equisetum fluviatile × × × × × × × × × P M × × × × M k × × × × M k P × × × × × P × × × a × × × × 127 Květena Plesné a okolí Vědecké jméno České jméno Euphorbia peplus pryšec okrouhlý Euphrasia cf. stricta světlík tuhý Fagus sylvatica buk lesní Fagus sylvatica Atropunicea Group buk lesní Atropunicea Group Fallopia convolvulus opletka obecná Festuca gigantea kostřava obrovská Festuca ovina kostřava ovčí Festuca pratensis kostřava luční Festuca rubra kostřava červená Ficaria verna orsej jarní Filago arvensis bělolist rolní Filipendula ulmaria tužebník jilmový Fragaria × ananassa (F. chiloensis × F. virginiana) jahodník zahradní Fragaria vesca jahodník obecný 5739 5740 dbb dbd ddb ddd caa cab cac cad cca ccb ccc ccd kom. M PM × × × × × a × × × Fraxinus excelsior jasan ztepilý × × × Fumaria officinalis zemědým lékařský × konopice polní okruh konopice polní Galinsoga quadriradiata pěťour srstnatý Galium × pomeranicum (G. album × G. verum) svízel pomořanský Galium album svízel bílý Galium aparine svízel přítula Galium odoratum svízel vonný Galium palustre svízel bahenní Galium pumilum svízel nízký svízel hercynský Galium verum svízel syřišťový kručinka německá Geranium dissectum kakost dlanitosečný Geranium macrorrhizum kakost oddenkatý × × k k × × × × × × M × × × × × × × × × × × × P a a × × × × × k × a k a k a × × × a × × × × × × × a × × × × × × × a × a a × × × × × × × × × P × × × × × × × P × PM × × P × × × × × × × × × k × × P × svízel slatinný Genista germanica a P × pitulník postříbřený Galeopsis tetrahit agg. a × × Galanthus nivalis ‘Flore sněženka podsněžník Pleno’ ‘Flore Pleno’ Galeopsis tetrahit × × × sněženka podsněžník konopice dvouklaná × k × a × Galium uliginosum × × × konopice pýřitá × × × krušina olšová Galeopsis bifida × M × Galeopsis pubescens × × × Galium saxatile × × × Galeobdolon argentatum × × × Galanthus nivalis × a × Frangula alnus k × P × × × P a × P k 128 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Velebil & Jiří Brabec Vědecké jméno České jméno Geranium × magnificum (G ibericum subsp. ibericum × G. platypetalum) kakost Geranium pusillum kakost maličký 5739 5740 dbb dbd ddb ddd caa cab cac cad cca ccb ccc ccd kom. a P × a × Geranium pyrennaicum kakost pyrenejský × Geranium robertianum kakost smrdutý Geum urbanum kuklík městský Glechoma hederacea popenec obecný Glyceria declinata zblochan zoubkatý Glyceria fluitans zblochan vzplývavý Glyceria notata zblochan řasnatý × protěž bažinná Hedera helix břečťan popínavý Hemerocalis sp. denivka Heracleum mantegazzianum bolševník velkolepý Heracleum sphondylium bolševník obecný Hesperis matronalis večernice vonná Hieracium laevigatum Hieracium lachenalii Hieracium murorum M × × × × × × × × a a a P a × × × × × × × × × × × × × × × × M × × × M × × × × a a k × k × × × × a × a a a a a a a a × × × × × × × × a a × × × × P P P P P P × P × × jestřábník hladký jestřábník Lachenalův × M Gnaphalium sylvaticum protěž lesní Gnaphalium uliginosum M k P × × jestřábník zední Holcus lanatus medyněk vlnatý × Holcus mollis medyněk měkký × × Humulus lupulus chmel otáčivý Hypericum humifusum třezalka rozprostřená Hypericum maculatum třezalka skvrnitá × M Hypericum perforatum třezalka tečkovaná × × × × × × Hypochaeris radicata prasetník kořenatý × × × × × × Impatiens glandulifera netýkavka žláznatá a Impatiens noli-tangere netýkavka nedůtklivá × Impatiens parviflora netýkavka malokvětá Iris × germanica kosatec německý Iris pseudacorus kosatec žlutý Iris cf. sibirica kosatec sibiřský Juglans regia ořešák královský Juncus acutiflorus sítina ostrokvětá Juncus articulatus sítina článkovaná × × × × × × × × × × × × × a a × × a a × × × k PM PM a a k × k a a × × k × a a a a × a a P k a M × × × k × Juncus bufonius sítina žabí × Juncus bulbosus sítina cibulkatá × Juncus conglomeratus sítina klubkatá × × × × × M PM × × × × 129 Květena Plesné a okolí Vědecké jméno České jméno Juncus effusus sítina rozkladitá 5739 5740 dbb dbd ddb ddd caa cab cac cad cca ccb ccc ccd kom. × Juncus filiformis sítina niťovitá × Juncus squarrosus sítina kostrbatá × Juncus tenuis sítina tenká a Juncus × pratensis (J. acutiflorus × J. articulatus) sítina luční Juniperus communis jalovec obecný Knautia arvensis okruh chrastavce rolního × × × a × a × × × × × × Lamium purpureum hluchavka nachová × Lapsana communis kapustka obecná Larix decidua modřín opadavý a a Lathyrus linifolius hrachor horský P P Lathyrus pratensis hrachor luční Lemna turionifera okřehek červený Leontodon hispidus máchelka srstnatá Leonurus cardiaca srdečník obecný Leucanthemum ircutianum kopretina irkutská ptačí zob obecný Linaria vulgaris lnice květel Lolium perenne jílek vytrvalý Lotus corniculatus štírovník růžkatý Lotus pedunculatus štírovník bažinný Lunaria annua měsíčnice roční Lupinus polyphyllus lupina mnoholistá Luzula campestris bika ladní × × × × k a a × × × × × × × × × × × a a a a × × × × × a a × × × × × P M × × × P a P × × k a M × × a × × × a × × × × × × × × a × P × × × a a × × × × × × × × × × × × × × M a P a a × Luzula multiflora bika mnohokvětá P bika chlupatá × Lychnis coronaria kohoutek věncový Lychnis flos-cuculi kohoutek luční P × × P × × × × × × a a a a × × × × × × × × × a × × × k × Lycopus europaeus karbinec evropský Lysimachia nemorum vrbina hajní × P Lycopodium annotinum plavuň pučivá plavuň vidlačka k × Luzula pilosa Lycopodium clavatum k k × × Leucanthemum vulgare okruh kopretiny bílé agg. Ligustrum vulgare × a hluchavka bílá k k × hluchavka objímavá hrachor lesní a × Lamium album okřehek menší × M Lamium amplexicaule Lathyrus sylvestris × M a locika kompasová Lemna minor × × × Laburnum anagyroides štědřenec odvislý Lactuca serriola × P k k × P k 130 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Velebil & Jiří Brabec Vědecké jméno České jméno 5739 5740 dbb dbd ddb ddd caa cab cac cad cca ccb ccc ccd kom. × Lysimachia nummularia vrbina penízková Lysimachia punctata vrbina tečkovaná Lysimachia vulgaris vrbina obecná Mahonia aquifolium mahónie cesmínolistá a × × × Malva moschata sléz pižmový sléz přehlížený Matricaria discoidea heřmánek terčovitý Matricaria chamomilla heřmánek pravý Medicago lupulina tolice dětelová Medicago sativa tolice setá Melampyrum pratense černýš luční Melilotus albus komonice bílá Melilotus officinalis komonice lékařská Mentha × piperita (M. aquatica × M. spicata) máta peprná Mentha × rotundifolia (M. spicata × M. suaveolens) máta huňatá Mentha arvensis máta rolní Menyanthes trifoliata vachta trojlistá Meum athamanticum koprník štětinolistý × × jabloň domácí Malva neglecta Microrrhinum minus × × Maianthemum bifolium pstroček dvoulistý Malus domestica × × × × × × × a a a × × × a a × × × Milium effusum pšeníčko rozkladité mateřka trojžilná Molinia caerulea agg. okruh bezkolence modrého × a a a × × × × pomněnka rolní pomněnka hajní Myosotis sparsiflora pomněnka řídkokvětá Myosotis stricta pomněnka drobnokvětá Myosotis sylvatica pomněnka lesní Myosotis cf. sylvatica pomněnka lesní Myosoton aquaticum křehkýš vodní Narcissus poëticus narcis bílý Narcissus sp. narcis Nardus stricta smilka tuhá Orthilia secunda hruštice jednostranná Othocalis siberica ladoňka sibiřská × × × × × a × a a × × × × a × × × × × × × × × P × × × × a a × M × × × P × a M × M × k × k M k × × × × mléčka zední Myosotis arvensis k P a × × P × P × × × × a P a a a × × × × × × × × × P × × × P × P P P × × P × × Muscari armeneniacum modřenec arménský Myosotis nemorosa × × hledíček menší Moehringia trinervia Mycelis muralis × P k k × P PM P P × × a a a × × × × a × × × k a × k a a k 131 Květena Plesné a okolí 5739 5740 Vědecké jméno České jméno Oxalis acetosella šťavel kyselý Oxalis stricta šťavel evropský Papaver rhoeas mák vlčí × Papaver somniferum mák setý a Parthenocissus inserta loubinec popínavý Pastinaca sativa pastinák setý Peplis portula kalužník šruchový Persicaria amphibia rdesno obojživelné Persicaria hydropiper rdesno peprník × × Persicaria lapathifolia rdesno blešník × × Persicaria maculosa rdesno červivec Persicaria minor rdesno menší Petasites albus devětsil bílý Petasites hybridus devětsil lékařský Peucedanum ostruthium všedobr horský Peucedanum palustre smldník bahenní Phalaris arundinacea chrastice rákosovitá Phalaris arundinacea ‘Picta’ chrastice rákosovitá ‘Picta’ Philadelphus pubescens pustoryl pýřitý dbb dbd ddb ddd caa cab cac cad cca ccb ccc ccd kom. × × chlupáček zední chlupáček × × a × × P × k × × × × × a k k × × × × a × × × ×N × × k P × × × × × × × × a a × × a M a a a a × × × P P k a a chlupáček oranžový Pilosella lactucella × Pilosella officinarum × × × smrk černý Pilosella officinarum × × M × smrk ztepilý chlupáček myší ouško k × a P Picea abies Pilosella lactucella k M a P chlupáček klubkatý a × zvonečník klasnatý Pilosella glomerata a × × zvonečník černý chlupáček trsnatý × × a Phyteuma spicatum chlupáček květnatý × × × Phyteuma nigrum Pilosella floribunda × × × Pilosella caespitosa × a P × rákos obecný smrk sitka × × Phragmites australis smrk pichlavý × PM bojínek luční Picea sitchensis × × plamenka šídlovitá Picea pungens × a Phleum pratense Pilosella aurantiaca × a M Phlox subulata Picea mariana × k P P × P P P × × × × × Pimpinella major bedrník větší Pimpinella saxifraga bedrník obecný × Pinus banksiana borovice Banksova a Pinus strobus borovice vejmutovka a a a a × k k M k M k M k × × × × a a k a a a a k 132 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Velebil & Jiří Brabec Vědecké jméno České jméno Pinus sylvestris borovice lesní 5739 5740 dbb dbd ddb ddd caa cab cac cad cca ccb ccc ccd kom. × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × Plantago lanceolata jitrocel kopinatý × Plantago major jitrocel větší × Platanthera cf. bifolia vemeník dvoulistý Poa angustifolia lipnice úzkolistá Poa annua lipnice roční Poa compressa lipnice smáčknutá Poa humilis lipnice namodralá Poa nemoralis lipnice hajní Poa palustris lipnice bahenní M M Poa pratensis lipnice luční × × × Poa trivialis lipnice obecná × × Polygala vulgaris vítod obecný Polygonatum multiflorum kokořík mnohokvětý Polygonum aviculare agg. okruh truskavce ptačího Populus × canadensis cf. ‘Serotina’ topol kanadský ‘Serotina’ Populus nigra ‘Italica’ topol černý ‘Italica’ Populus tremula topol osika Potamogeton natans rdest vzplývavý Potentilla anserina mochna husí Potentilla argentea mochna stříbrná Potentilla erecta mochna nátržník Potentilla reptans mochna plazivá × × k × × × × × × × × × × × × × × × × × × P × × M P × × a a P × × k × a a × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × Potentilla verna mochna jarní P Primula elatior prvosenka vyšší a a Prunella vulgaris černohlávek obecný × × × × × Prunus avium třešeň ptačí × × × × × Prunus cerasifera slivoň myrobalán Prunus domestica slivoň švestka × Prunus padus střemcha obecná × × × Prunus spinosa trnka obecná × × × Pseudotsuga menziesii douglaska tisolistá Pteridium aquilinum hasivka orličí Puccinellia distans zblochanec oddálený Pulmonaria officinalis plicník lékařský Pyrola minor hruštička menší Pyrus communis hrušeň obecná Quercus petraea dub zimní Quercus robur dub letní Quercus rubra dub červený × × × a × × a a a × a a a × a × × × × × × × × × × k a × k × × × × a × × × × × × × × a a a a a a 133 Květena Plesné a okolí Vědecké jméno České jméno Ranunculus acris pryskyřník prudký Ranunculus flammula pryskyřník plamének 5739 5740 dbb dbd ddb ddd caa cab cac cad cca ccb ccc ccd kom. × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × Ranunculus nemorosus pryskyřník hajní × × × × × × × × × Ranunculus repens pryskyřník plazivý Ranunculus sceleratus pryskyřník lítý Reynoutria × bohemica (R. japonica var. japonica × R. sachalinensis) křídlatka česká Reynoutria japonica křídlatka japonská a Reynoutria sachalinensis křídlatka sachalinská a Rhinanthus cf. minor kokrhel menší Rhus typhina škumpa orobincová Ribes nigrum rybíz černý Ribes rubrum agg. okruh rybízu červeného a Ribes uva-crispa srstka angrešt × Robinia pseudoacacia × × × a M Rorippa palustris rukev bažinná růže šípková Rosa canina subsp. corymbyfera růže šípková křovištní Rosa dumalis subsp. subcanina růže podhorská pašípková Rosa rugosa růže svraskalá Rubus caesius ostružiník ježiník Rubus clusii ostružiník tmavozelený Rubus fabrimontanus ostružiník jemnozubý Rubus gracilis ostružiník huňatý Rubus idaeus ostružiník maliník Rubus koehleri ostružiník pichlavý Rubus mollis ostružiník měkký a k P a k k ×N a k k ? × × × a trnovník akát Rosa canina a × a × × × a × P × × × × × P a × × × a × a × × × P k × PM × PM × × × × × × × PM P × k P P × × × × P × × Rubus nessensis ostružiník vzpřímený Rubus pedemontanus ostružiník žláznatý × × × Rubus plicatus ostružiník řasnatý × × × Rubus schleicheri ostružiník nicí Rubus ser. Glandulosii ostružiník ser. Glandulosii Rubus sprengelii ostružiník tenkovětvý Rubus ‘Thornfree’ ostružiník ‘Thornfree’ Rubus vestitus ostružiník hustochlupý Rumex acetosa šťovík kyselý × × Rumex acetosella šťovík menší × × × × × P × × × × × × × × × × × × × × × × × P × P P k a PM × k × × × × × × × × × × × × × × 134 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Velebil & Jiří Brabec Vědecké jméno České jméno Rumex aquaticus šťovík vodní Rumex crispus šťovík kadeřavý Rumex obtusifolius šťovík tupolistý Sagina procumbens úrazník položený Salix × fragilis (S. alba × S. euxina) vrba Salix alba vrba bílá Salix aurita vrba ušatá Salix cf. × capreola (S. aurita × S. caprea) vrba Salix caprea vrba jíva Salix cinerea vrba popelavá Salix euxina vrba křehká Salix purpurea Salix repens 5739 5740 dbb dbd ddb ddd caa cab cac cad cca ccb ccc ccd kom. × k × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × P × × P × × × × × P P × P vrba nachová vrba plazivá vrba košíkářská bez černý Sambucus racemosa bez červený × × Sanguisorba officinalis krvavec toten × × Saponaria officinalis mydlice lékařská Scirpus sylvaticus skřípina lesní Scleranthus annuus chmerek roční Scorzoneroides autumnalis máchelka podzimní Scrophularia nodosa krtičník hlíznatý šišák vroubkovaný Sedum cf. hispanicum rozchodník španělský Sedum cf. rupestre subsp. erectum rozchodník suchomilný přímý × × × × × k × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × P × × × × × × a Senecio jacobaea starček přímětník Senecio ovatus starček Fuchsův Senecio sylvaticus starček lesní Senecio vulgaris starček obecný Silene latifolia subsp. alba silenka širolistá bílá Silene noctiflora silenka noční Sinapis arvensis hořčice polní lilek rajče Solanum tuberosum lilek brambor Solidago canadensis zlatobýl kanadský × × × × a × Solanum lycopersicum × a rozchodník šestiřadý hulevník Loeselův × × rozchodník pochybný hulevník lékařský × k × × × PM Sedum sexangulare Sisymbrium loeselii × × Sedum spurium Sisymbrium officinale × × Salix viminalis Sambucus nigra Scutellaria galericulata × × × × × × a × × × × × × × a × × × × × P × × × M k × × P × × k × a a a a a a k 135 Květena Plesné a okolí Vědecké jméno České jméno Solidago gigantea zlatobýl obrovský Sonchus arvensis mléč rolní Sonchus asper mléč drsný Sonchus oleraceus mléč zelinný Sorbus aria jeřáb muk Sorbus aucuparia jeřáb ptačí Sorbus intermedia jeřáb prostřední Sparganium erectum zevar vzpřímený Spergula arvensis kolenec rolní Spergularia rubra kuřinka červená Spiraea × billardii (S. alba × S. douglasii) tavolník Billardův Spiraea douglasii tavolník Douglasův Spiraea latifolia tavolník širolistý Spiraea × macrothyrsa (S. douglasii × S. latifolia) tavolník Spirodela polyrhiza závitka mnohokořenná 5739 5740 dbb dbd ddb ddd caa cab cac cad cca ccb ccc ccd kom. a × k × × × × × × × × × × × × × a × × × × × × × k a × × a k × M × × × × P × × a P k a P M a P × k k a a × × × × a P M k × Stachys palustris čistec bahenní Stachys sylvatica čistec lesní Stellaria alsine ptačinec mokřadní × × × × Stellaria graminea ptačinec trávovitý × × × × Stellaria holostea ptačinec velkokvětý Stellaria media ptačinec žabinec Stellaria nemorum ptačinec hajní Succisa pratensis čertkus luční Symphoricarpos albus pámelník bílý Symphytum officinale kostival lékařský Syringa cf. × chinensis (S. persica × S. vulgaris) šeřík čínský Syringa vulgaris šeřík obecný Tanacetum vulgare vratič obecný Taraxacum atrox pampeliška úděsná P Taraxacum baeckiiforme pampeliška přečasná P Taraxacum crassum pampeliška tlustá Taraxacum cf. diastematicum pampeliška mezernatá Taraxacum ekmanii pampeliška salátová Taraxacum elegantius pampeliška půvabná Taraxacum exsertiforme pampeliška vyčnívající P Taraxacum gentile pampeliška šavlozubá P × × × × × × × × × × × × × × × M × × × × × × × × a a × × × k × × × × a a × a a a a × × × × × × × × × a a × × × P a × P P P P P P 136 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Velebil & Jiří Brabec 5739 5740 Vědecké jméno České jméno Taraxacum hepaticum pampeliška bezzubá P Taraxacum lundense pampeliška lundská P Taraxacum macranthoides pampeliška učesaná Taraxacum cf. ohlsenii pampeliška Ohlsenova P Taraxacum pectinatiforme pampeliška hřebenitá P Taraxacum cf. saxonicum pampeliška saská P Taraxacum sellandii pampeliška Sellandova P Taraxacum sertatum pampeliška věncová P Taraxacum subxanthostigma pampeliška brunátná P Taraxacum urbicola pampeliška návesní P Taxus baccata tis červený a Thlaspi arvense penízek rolní Thymus pulegioides mateřídouška vejčitá Tilia cordata lípa srdčitá Tilia platyphyllos lípa velkolistá Torilis japonica tořice japonská dbb dbd ddb ddd caa cab cac cad cca ccb ccc ccd kom. P × × × × × × × × × × × × × × k k P P P P P P × × × × × × × × × × × × × × Tragopogon pratensis kozí brada luční Trientalis europaea sedmikvítek evropský Trifolium arvense jetel rolní × Trifolium aureum jetel zlatý × Trifolium campestre jetel ladní × × Trifolium dubium jetel pochybný × × Trifolium hybridum jetel zvrhlý Trifolium medium jetel prostřední × × × × × × × × × × × × × × k a a a × × × × Trifolium pratense jetel luční × × × × × × × × × Trifolium repens jetel plazivý × × × × × × × × × Trifolium spadiceum jetel kaštanový Tripleurospermum inodorum heřmánkovec nevonný Trisetum flavescens trojštět žlutavý Tussilago farfara podběl lékařský Typha latifolia orobinec širokolistý Ulmus glabra jilm drsný Ulmus laevis jilm vaz Urtica dioica kopřiva dvoudomá Urtica urens kopřiva žahavka Utricularia australis bublinatka jižní Vaccinium myrtillus brusnice borůvka Vaccinium oxycoccos klikva bahenní P × × × × × × k k × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × × a × × × × × × × × × × k PM M k × × P × × × × × × × × × × × × × k 137 Květena Plesné a okolí 5739 Vědecké jméno České jméno Vaccinium uliginosum brusnice vlochyně Vaccinium vitis-idaea brusnice brusinka × × × Valeriana dioica kozlík dvoudomý × P × Verbascum thapsus divizna malokvětá Veronica arvensis rozrazil rolní Veronica beccabunga rozrazil potoční Veronica filiformis rozrazil nitkovitý Veronica chamaedrys rozrazil rezekvítek × × × × Veronica officinalis rozrazil lékařský Veronica persica rozrazil perský Veronica scutellata rozrazil štítkovitý Veronica serpyllifolia rozrazil douškolistý Veronica sublobata rozrazil laločnatý Viburnum lantana kalina tušalaj Viburnum opulus kalina obecná Vicia cracca vikev ptačí Vicia hirsuta vikev chlupatá Vicia sativa vikev setá Vicia sepium vikev plotní Vicia sylvatica vikev lesní 5740 dbb dbd ddb ddd caa cab cac cad cca ccb ccc ccd kom. × × × × × × × × × × × × × × × × × a × × × × × × × a a a a × × × × P × × violka psí violka zahradní × × × k × a × × × P a a × × × × × × × × P × × × × × × P × × × P × × violka rolní Viola × wittrockiana × × Viola canina violka Rivinova × × Viola arvensis Viola riviniana × × a violka lesní × a × × Viola reichenbachiana × M barvínek menší violka vonná × × × vikev čtyřsemenná violka bahenní × × a P × Vinca minor Viola odorata × × × k × Vicia tetrasperma Viola palustris × P × P a a a a × × × × P M × × × × × × × × × × × × × × × × k k P a k P M P k × × × k a 138 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Velebil & Jiří Brabec Summary Flora of the Plesná town (west Bohemia) and its surroundings Jiří Velebil & Jiří Brabec The surroundings of Plesná town (Cheb district) is one of the least floristically explored area in the Czech Republic. In 2009–2014 (exspecialy 2014) survey of local flora covering 12 squares of mapping grid (each square with area about 2 km2) located in the vicinity of the Plesná town near the state border with Germany was performed. In total 594 taxons and cultivars (484 native and 110 adventitious) were found in research area of 11,6 km2 . Occurrence of 10 specially protected species and 48 taxons from the Red list was discovered. The most important finding is the occurrence of the two Rubus species – Rubus sprengelii and R. vestitus growing at the locality to the west of the Plesná railroad station. There were also recorded two regionally uncommon species: Carex flacca (growing in the mineral spring area near Smrčina village) and Leonurus cardiaca (located to the northwest of the Velký Luh village). Occurrence of Lemna turionifera in the Bamberk district in Plesná represent an important evidence of expansion of this invasive species. Sborník muzea Karlovarského kraje 22 (2014) seznam autorů Petr Beran Sokolovská uhelná právní nástupce, a.s., archiv společnosti Staré náměstí 69 356 01 Sokolov [email protected] RNDr. Jiří Hejkal Městský úřad Kraslice odbor životního prostředí nám. 28. října 1438 358 20 Kraslice [email protected] Mgr. Michal Beránek Muzeum Cheb, p. o. Karlovarského kraje nám. Krále Jiřího z Poděbrad 493/4 350 11 Cheb [email protected] Mgr. Eva Holá katedra botaniky Přírodovědecká fakulta Jihočeská univerzita Branišovská 1760 370 05 České Budějovice [email protected] Pavel Bezděčka Muzeum Vysočiny Jihlava, p. o. Masarykovo nám. 55 586 01 Jihlava [email protected] RNDr. Jiří Brabec Muzeum Cheb, p. o. Karlovarského kraje nám. Krále Jiřího z Poděbrad 493/4 350 11 Cheb [email protected] Dr. Albin Buchholz Bärenstraβe 7a, 08523 Plauen [email protected] Mgr. Zdenka Čepeláková emeritní pracovnice Letohrádek Ostrov pobočka Galerie umění Karlovy Vary, p. o. Karlovarského kraje, Zámecký park 226 363 01 Ostrov Mgr. Daniel Dvořák Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita Kotlářská 2 611 37 Brno [email protected] Mgr. Jiří Košnar, Ph.D. katedra botaniky Přírodovědecká fakulta Jihočeská univerzita Branišovská 1760 370 05 České Budějovice [email protected] Mgr. Igor Malenovský, Ph.D. Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita Kotlářská 2, 611 37 Brno & Entomologické oddělení Moravské zemské muzeum Hviezdoslavova 29a 627 00 Brno [email protected] [email protected] Mgr. Vladimír Melichar Křižíkova 9, 360 01 Karlovy Vary [email protected] RNDr. Jaroslav Michálek Muzeum Sokolov, p. o. Karlovarského kraje Zámecká 1, 356 01 Sokolov [email protected] 311 312 Sborník muzea Karlovarského kraje 22 (2014) Mgr. Jiří Pešta Státní oblastní archiv v Třeboni Husova 143/I, 379 01 Třeboň [email protected] PhDr. Karel Řeháček Státní oblastní archiv v Plzni Sedláčkova 44 306 12 Plzeň [email protected] Diana Řeháčková Dvořákova 25, 301 00 Plzeň [email protected] Ing. Petr Uhlík Muzeum Sokolov, p. o. Karlovarského kraje Zámecká 1, 356 01 Sokolov [email protected] Ing. Jiří Velebil Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v. v. i., odbor kulturní krajiny a sídel Květnové náměstí 391 252 43 Průhonice [email protected] RNDr. Pavel Řepa Muzeum Českého lesa Třída Míru 447 347 01 Tachov [email protected] Mgr. Tomáš Velička Ústav českých dějin Filozofická fakulta Univerzity Karlovy nám. Jana Palacha 2 116 38, Praha 1 [email protected] Mgr. Jan Sychra, Ph.D. Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita Kotlářská 2 611 37 Brno [email protected] Mgr. Eliška Vicherová katedra botaniky Přírodovědecká fakulta Jihočeská univerzita Branišovská 1760 370 05 České Budějovice [email protected] RNDr. Táňa Štechová, Ph.D. katedra botaniky Přírodovědecká fakulta Jihočeská univerzita Branišovská 1760 370 05 České Budějovice [email protected] Mgr. Lubomír Zeman Národní památkový ústav, územ. odbor. pracoviště v Lokti Kostelní 81, 357 33 Loket [email protected] Mgr. Přemysl Tájek AOPK ČR Správa CHKO Slavkovský les a krajské středisko Karlovy Vary pracoviště Mariánské Lázně Hlavní 504 353 01 Mariánské Lázně [email protected]
Podobné dokumenty
Celý článek ("pdf")
doplněny údaji z terénních zápisníků autorů z let 1994 až 2006 a dalšími rukopisnými a literárními údaji (veškeré prameny jsou vždy uvedeny). Údaje o obhospodařování v uplynulých
letech, uvedené v ...
pdf zde... - Muzeum Cheb
V České republice velmi lokální druh obaleče obývající bažinaté louky a rozvolněné rákosiny.
Housenka žije ve dvou generacích v lodyhách, mezi listy a na semenech kypreje (Lythrum
salicaria). Poprv...
Obsah kanabinoidů v konopí setém
vědeckých studií, informací a dohadů. Konopí seté, nazývané též konopí technické, je
v dnešní době jedna z nejdiskutovanějších polních plodin ve světě.
Konopí seté (Cannabis sativa) se v Čechách pě...