1.roc_dejiny_psychologie.
Transkript
1. roč. JABOK, Obecná, vývojová psychologie a psychologie osobnosti 2. Historický vývoj psychologie, psychologické školy a směry. Hoskovec, J.; Tajemství experimentální psychologie. Praha, Academia 1992 psychologie – věda o lidském chování a prožívání → navazuje na přírodní vědy a filosofii - dva druhy psychologie (jako fyzika) – každý ze zkušenosti ví, jak se fyzikální zákony projevují a mistrně je používá i bez znalosti teorie + věda ze zkušenosti vyrůstá /zkušenosti o sobě, o druhých, o emocích, paměti, učení, schopnostech,… → věda zkušenosti uspořádává v systém v návaznosti na filosofii, medicínu, pedagogiku/ - předmět psychologie je těsně spojen s každodenním životem → experiment. výzkumy je nutno chápat v životním kontextu historie PSY je neoddělitelná od historie filosofie a vědy vůbec (provázanost antiky, arabské i renesanční filosofie) ANTIKA - téma duše, materie, vnímání, poznatelnosti atd. (Domokritos – atomy, zrak. vnímání) Aristoteles (Peri psychés) – povaha lids. psychiky – vnímání, paměť, spánek, sny - duše – tabula rasa; představa (obraz věci) je podkladem pro poznávání „Myšlení není bez představy“ - dualismus, těsná návaznost duše a těla, duše organizuje a utváří tělo, to zase působí na duši - duše – princip života (vegetativní, animální, myslící), ideje nereálné - význam asociace při učení Teofrastos – Povahopisy – první evrop. dílko souborně popisující růz. povahy Straton – podnět se mění ve vjem ve vědomí, nikoli ve smysl. orgánu, zdrojem vědění je zkušnost (= experiment. přístup) stoikové (Seneca, Marcus Aurelius) – etika – význam pro duševní hygienu, stoické postoje pomáhají lidem překonávat zátěžové sit., kt. nemohou změnit Plótinos – idealista, „světová duše“ Boethius spojil anitcký a křeťanský přístup, typický svým supernaturalismem Hippokrates – lékařská teorie o složení těla ze šťáv (sangvis, flegma, cholé, melaina cholé) → duševní povaha a rozpoložení dáno poměrem šťáv → 4 temperamenty další řečtí lékaři – význam nervových spojení smyslů a mozku (chuť, zrak) arabský středověk – Avicenna – závislost duševního a tělesného – silná psychika posiluje nemocné tělo, chorobná psychika způsobuje nemoc těla; poznávání (myslí, to znamená že jsem (600 let před Descartesem!)) NOVOVĚK Descartes – vědomí je reflexe vlastní duševní činnosti (uvědomujeme si, že vnímáme, že myslíme, cítíme, představujeme si) - Discours de la méthode – metoda hledání pravdy ve vědě → vliv na výzkum Spinoza – psychofyzický paralelismus John Locke – asociace idejí, veškeré poznání pochází ze zkušenosti, 2 druhy zkuešnosti – SENSATION a REFLECTION (vnímání vnějšího a vnitřních dějů v mysli), vědomí sebe jako základ identity Wilhelm Leibnitz – monáda = nesmrtelná duševní jednotka, samostatná, různě jasná (→ různé stupně psychic. jevů dle jasnosti – využito později u Wundta a Jamese při popisu pozornosti, popř. jasnosti vědomí) – pozornost = čl. bdí vůči jednomu OBJ ale vůči ostatním spí - od něj přejali němečtí psychologové pojmy nevědomí, apercepce (zaměřené vnímání, podmíněná zkušenostmi, individ. zájmem,) aj. Christian Wolff – žák Leibnitze, uspořádal jeho učení do systému, rozdělil psychologii na 2 obory – empirickou (shrnuje, co víme ze zkušenosti, pojem psychometrie) a racionální (spekulativní) POLOVINA 19. STOL. – ustavení experiment. PSY jako výsledku rozvoje přír. věd a filosofie – měření, kvantitativní metody, psychofyzika Ernst Weber – hmat, dotykové rozlišování, rozdílové prahy závaží Gustav Fechner – zakladatel psychofyziky – zákonitá souvislost mezi intenzitou podnětu a počitku (Weberův-Fechnerův zákon: roste-li intenzita podnětu geometrickou řadou, roste intenzita počitku artimetickou řadou – platí jen omezeně a přibližně, ale vliv na rozvoj psychofyziky) Purkyně – tkáně i psych.jevy (zdánlivý pohyb), purkyňův jev (šero – posun citlivosti vnímání barev ke kratším vln. délkám – fialová a modrá se jeví j. světlejší X při adaptaci na světlo opačně, červená a žlutá se jeví j. světlejší), purkyňva vlákna a buňky uplatnění psychofyziky – konstrukce přístrojů, komunikační systémy, radiolokace 1879 Wilhelm Wundt – založení laboratoře experiment. PSY v Lipsku – přístroje pro experimenty, zaměřeno na vnímání a výkony, chyba měření, vztah mezi elektrickou reaktivitou kůže a emocionálním účinkem podnětů Ebbinghaus – paměť, Helmholz – zrak a sluch, James – pozornost, vědomí, Külpe – myšlení ZAČÁTEK 20. ST. DO 2. VĚT. VÁLKY – školy: STRUKTURALISMUS – Wundt (Něm) → Titchener (USA) – elementy psychic. jevů (počitky, představy, zkušenosti + zákony asociací elementů + introspekt. metoda) FUNKCIONALISMUS – v USA, zkoumaly se adaptační fce psychiky př. John Dewey – učení konáním, myšlení jako proces adaptace na novou (problémovou) sit. - výzkumy učení - důraz na adaptivní funkci chování byl později převzat behavioristy BEHAVIORISMUS - filosofickým základem pozitivismus a materialismus, revolta proti metodě introspekce a zaměření psychologie na psychické funkce: psychologie má být přísně objektivní věda → protože psychické funkce (vnímání, myšlení, vůle,…) jsou objektivnímu pozorování nepřístupné, odmítli se jimi zabývat - John Watson – 1912 – beh. = „věda o CH“; radikální beh.: S – R - black box, experiment, zvířata, laboratoř, učení, S a R - účelem umět predikovat CH z podnětu, resp. vyvolat žádanou odpověď - NEOBEHAVIORISM – postuluje vnitřní faktory, kt. determinují CH (Tolmanova intervenující proměnná) → S – O – R - ovlivněn gestaltismem a dynamickou psychologií Skinner – operantní podmiňování – tj. CH posilované svými důsledky → vliv na programované učení (bezprostření, na jedl. kroky rozložené učení, okamžitá zpětná vazba) REFLEXOLOGIE I. P. Pavlov – učení podmiňováním HLUBINNÁ (DYNAMICKÁ) PSYCHOLOGIE introspekce, analýza nevědomých produktů (snů, chybných úkonů) ♠ PSYCHOANALÝZA Sigmund Freud (1856 - 1939) – narozen 1856 v Příboře na Moravě, žil ve Vídni, Žid → před nástupem fašismu emigroval do Británie - model lidské psychiky: - - 2 pudy EROS (libido) - motivace k zachování života THANATOS - motivace k agresivnímu jednání, k smrti - 3 vrstvy psychiky SUPEREGO - svědomí - reaguje na morální hodnoty EGO - vědomí - reaguje na realitu, usměrňuje pokyny ze Superega a popudy z Id ID - nevědomí - potlačené obsahy, reaguje na pudy (libido, thanatos) model psychického vývoje – psychosexuální vývoj – jednotlivá stadia vývoje jsou charakterizována oblastí, která dítěti poskytuje motivaci a uspokojení ♠ ANALYTICKÁ PSYCHOLOGIE Carl Gustav Jung (1875 - 1961) – Švýcar, zpočátku žák Freuda, ale postupně se názorově rozešli - model osobnosti: - lidé se liší směřováním své energie - extraverze - člověk se orientuje ven, na lidi, na svět - introverze - člověk orientován dovnitř, do sebe, do svého vnitřního světa - model psychiky: vědomí a nevědomí - hranice mezi nimi je nejasná a pohyblivá, obsahy z nevědomí se vynořují do vědomí a zase ztrácejí - kolektivní nevědomí - společné všem lidem všech kultur, obsahují archetypy (př. archetyp Animy u muže ovlivňuje výběr ženy, Stín - vlastnosti, které sami na sobě nesnášíme) ♠ INDIVIDUÁLNÍ PSYCHOLOGIE Alfred Adler (1970 - 1939) - Rakušan, žák Freuda, ale později se názorově rozešli, Žid → emigroval do USA - model vývoje člověka: - důraz na větší vliv výchovy než vrozených dispozic k chování - dítě (nevědomě) zažívá pocit méněcennosti ze své závislosti na dospělých - ten ho motivuje k tomu vyrovnat se jim, uplatnit se v životě (touha po moci) - pocit méněcennosti může zcela ovládnout chování člověka, stát se nemocí - komplex méněcennosti, který se člověk snaží kompenzovat (např. ve Shrekovi lord Farquard - mrňous, který si postavil vysokánský hrad) - sourozenecké konstelace - to, v jakém postavení se člověk narodí mezi ostatními sourozenci, určuje obecné rysy jeho osobnosti (jedináčci jsou jiní než starší sourozenci nebo prostřední či nejmladší sourozenci) GESTALTISMUS - vznik na konci 19. st., oponoval elementarismu, zdůrazňoval determinaci ps. jevů vztahy - gestalt – tvar, konfigurace, vzorec, struktura (pattern) - berlínská škola: Max Wertheimer (vjem je celostní zážitek), Wolfgang Köhler (celostní přístup k řešení problémů při výzkumu šimpanzů), Kurt Koffka, Kurt Lewin – aplikace gestaltismu na CH - důraz – při učení jde o postihnutí vztahů, kt. jsou nově objeveny a organizovány - problém ruší rovnováhu psychic. pole → vznik napětí → myšlení a učení má napětí odstranit, obnovit rovnováhu pole - psychic. procesy probíhají ve směru vytvoření „dobrého tvaru“, už jeho dosažení je odměnou (ne jen posílení ve smyslu gestaltistů) - lipská škola – teoretická, dispozice, city (př. Krueger, Sander) HUMANISTICKÁ PSYCH. - Maslow, Rogers, person centered psych., kritika redukce čl. na psychopatologii, CH atd.
Podobné dokumenty
Relativita
postuláty obecné teorie relativity
• všechny děje dopadnou v libovolném souřadnicovém
systému stejně (žádný systém není nijak privilegován)
• princip ekvivalence = gravitaci a setrvačné děje od se...
17. FYZIKALISMUS, ASOCIANISMUS, GESTALTISMUS
- INTROSPEKCE jako hlavní výzkumná metoda
- jejich hlavní myšlenka = vjemy se skládají z počitků
- smysl má strukturu, skládá se z elementů, ty se dávají dohromady a vzniká asociace
Wilhelm Wundt
-...
17. Fyzikalismus, asocianismua a gestaltismus
považováni Ernst Heinrich Weber a jeho žák Gustav Theodor Fechner (oba vystudovaní lékaři). Weber byl v Lipsku profesorem fyziologie a Fechner profesorem fyziky.
Morton Hunt: Dějiny psychologie
Pod...
C. Psychologie 275KB 15.10. 2011 01:07:47
- mezi celkem a částmi existuje vztah, který gestaltisté nazývají
strukturou
- další představitelé: Max Wertheimer, Kurt Lewin, Kurt Koffka,
Wolfgang Köhler
- tvarová psychologie přispěla k rozvoj...
DVR-308E / DVR-304E
Data pravidelně zálohujte pro případ poruchy zařízení či jiné nenadálé události.
Při jakékoliv nezvyklé činnosti zařízení, poruše, poškození atd. jej vypněte od napájení a kontaktujte dodavatele.
P...