17. FYZIKALISMUS, ASOCIANISMUS, GESTALTISMUS
Transkript
17. Fyzikalismus, asocianismus a gestaltismus 17. FYZIKALISMUS, ASOCIANISMUS, GESTALTISMUS FYZIKALISTÉ - fyzikalismus – podle slova „fyzický“; předchůdce psychologie - vychází z Descarta (17. stol.) – svět má kvantitativní (měřitelnou) a kvalitativní (neměřitelnou) složku – tou je duše → lidskou duši tedy nelze vědecky zkoumat, protože je kvalitativní substancí, nemá žádnou kvantitu → fyzikalisté tudíž zkoumali tělo; byli to lékaři - začali používat introspekci, nepovažovali ji ale za hlavní metodu - shromáždili se na univerzitě v Lipsku Ernst Heinrich Weber - zakladatel fyzikalismu - zkoumal citlivost lidské kůže - chtěl zmapovat lidské tělo, najít, kde je kůže nejcitlivější, zjistit, jak velký podnět je lidská pokožka schopna pocítit - karteziáni (následovníci Descarta) prováděli pokusy na zvířatech, ta ale nemohla odpovídat, nejsou schopna introspekce - zkoumal kožní receptory – zkoumaná osoba (jeho student) ležela na zádech a on jí do oblasti břicha a hrudi bodal jehličkou a zkoumaného žádal, aby sáhl na místo, kde ucítil to bodnutí a zkoumal, jestli se místa shodují Weberův zákon – čím je podnět silnější, tím je rozlišovací schopnost lidské kůže menší – intenzita počitku je nepřímo úměrná intenzitě dotyku Gustav Theodor Fechner - byl to lékař a profesor na univerzitě v Lipsku, žák Webera, rozvinul jeho myšlení - spolu zformulovali Weberův – Fechnerův zákon: má-li intenzita počitku růst řadou aritmetickou, musí intenzita dotyku růst řadou geometrickou - chceme li, aby zkoumaná osoba pociťovala počitek o jeden stupeň větší, musíme podnět zdvojnásobit; aby byl počitek dvakrát silnější, musíme podnět zčtyřnásobit atd. Podněty a počitky, absolutní práh - fyzikalisté tedy zkoumali podněty a na ně navazující počitky - stále byli přesvědčeni, že duši jako takovou zkoumat nemohou, ale prováděli introspekci metodou drážděním receptorů - absolutní práh – maximální intenzita podnětu, kterou jsme schopni pocítit ASOCIANISTÉ (STRUKTURALISTÉ, ELEMENTARISTÉ) - jsou mladší než fyzikalisté, jsou to zakladatelé psychologie - INTROSPEKCE jako hlavní výzkumná metoda - jejich hlavní myšlenka = vjemy se skládají z počitků - smysl má strukturu, skládá se z elementů, ty se dávají dohromady a vzniká asociace Wilhelm Wundt - lékař - zakladatel psychologie jako takové - 1879 v Lipsku založil první psychologickou laboratoř (7 místností) Edward Titchener 17. Fyzikalismus, asocianismus a gestaltismus - studoval u Wundta, pak odcestoval do USA a založil tam podobnou laboratoř jako Wundt - introspekce se stává hlavní metodou (introspekce = zkoumání sebe sama, člověk si uvědomuje, co cítí, může to psychologovi sdělit) - pracovalo se zde s tzv. apercepcí = pohotovost, připravenost k vnímání → na ní se může zkoumat např. pozornost, reakční čas (jak dlouho to trvá, než člověk zareaguje) - Wundt začal jako asocianista = lidská mysl se skládá z počitků později podlehl gestaltistům - Wundt: podněty vyvolávají zároveň počitky a pocity - počitek – dá se měřit – kvantita - pocit – nedá se měřit – kvalita - každý počitek doprovází pocit (příjemný / nepříjemný) - Titchener převzal Wundtův model, ale: - pocity jsou autonomní - podnět vyvolá počitek a pocit, ale pocit je subjektivní, doprovodný - kvalitu nelze vyvolat změnou podnětu, nemáme ji pod kontrolou - počitky vzniklé podrážděním čidel mají vždy vnější zdroj = jsou komunikativní, vždy jsou doprovázeny pocity - ty jsou kvalitativní - asocianisté si mysleli, že vjemy se skládají z počitků - počitky a pocity měli za nejmenší (základní = elementární) části lidské psychiky - podle nich tedy recepce = percepce – to vyvrátili gestaltisté GESTALTISMUS (tvarová psychologie) - podle gestaltismu nelze odvozovat celistvost duševních jevů druhotně z jevů elementárních (počitků, jednoduchých citů) CELEK JE VŽDY VÍC NEŽ SUMA ČÁSTÍ = vjem je vždy víc než součet počitků = skupina je vždy víc než součet jednotlivců - lidské mentalitě jsou vrozeny určité zákonitosti, které se projevují především ve dvou oblastech psychických fenoménů (jevů): a) ve vnímání b) v myšlení podle Kurta Lewina i c) v sociálním životě Max Wertheimer - nejstarší gestaltista - stroboskopický pohyb – fí-fenomén - gestaltista Max Wertheimer – používal přístroj stroboskop – rozsvěcoval rychle za sebou dvě různá světla, vypadalo to, jako by bylo jen jedno a to se hýbalo - rychlé promítání statických obrázků, které naše mysl a senzory nedokážou zachytit jako statické, tudíž se jeví jako pohyb - podstata filmu (film = rychle po sobě jdoucí fotografie) 17. Fyzikalismus, asocianismus a gestaltismus - z vlaku viděl jednotlivá světla, když se ale vlak rozjel, viděl jen čáru – co nemůžeme čít, vnímáme jako souvislost, duše si to dotvoří Wolfgang Kohler - experimenty se šimpanzy na Kanárských ostrovech - šimpanz Sultán 1) banány mimo klec + tyče – Sultánovým úkolem bylo dostat je do klece 2) banány v kleci, ale vysoko + bedny Sultán vyřešil oba problémy rychle – najednou viděl řešení – naučil se vhledem - gestaltisté v konfliktu s behavioristy – behavioristé nevěří ve vrozené zákony Kurt Koffka - kniha „Principy tvarové psychologie“- nechtěl učit ani bádat, ale uměl dobře psát - napsal knihu o zákonech gestaltů – tyto zákony jsou lidské bytosti vrozeny zákon pregnantnosti (jistoty, přesnosti), zákon proximity (blízkosti), zákon kontinuity (návaznosti), zákon podobnosti, zákon společného osudu, zákon uzavřenosti Karl Duncker - zavedl pojem funkční fixace – jestliže jsem ve tvaru, těžko se mi z něj vystupuje - učitel matematiky učí 20 let stejné příklady a nedokáže pochopit mladého studenta, který to vyřešil jiným způsobem - pokusy s napínáčky – studenti dostali k dispozici krabičky, napínáčky, sponky, svíčky, zápalky – měli vyzdobit dveře svíčkami – z krabiček udělali poličky, připevnili napínáčky a dveře byly vyzdobeny - další studenti dostali ten samý úkol a ty samé věci, akorát napínačky a ostatní věci byly v krabičce a je nenapadlo, jak to udělat Lewinovy výzkumy s řízením skupiny - Kurt Lewin – zakladatel sociální psychologie, nejmladší z původních gestaltistů - provedl výzkum – studenti vedli kroužky chlapců – někteří dostali za úkol vést je autoritativně, jiní liberálně, jiní demokraticky výsledky: → autokratické = chlapci byli nepřátelští, závistiví, málo iniciativní, když se vedoucí vzdálil, skupina přestala pracovat → liberální = chlapci byli vůči sobě přátelští, nebyli moc iniciativní, když se vedoucí vzdálil, pracovali jen někteří → demokratické = byli přátelští, pracovali dál – když se vedoucí vzdálil, roli vedoucího přebral neformální vůdce chlapců - demokratické řízení je nejúčinnější Bljuma Zeigarniková - efekt nedokončených úloh - nedokončené úlohy se pamatují lépe a více než úkoly ukončené - ukončené úkoly se rychleji zapomínají, než neukončené Solomon Asch – skupinová konformita - studenti dostali úkol – pokus, kdy 9 studentů bylo posazeno do kruhu, za katedrou jim učitel předkládal 2 desky – museli porovnat dvě tabulky - měli určit, která z čar na druhém obrázku odpovídá té na prvním - někteří studenti byli předem instruováni, aby odpovídali jednotně a 17. Fyzikalismus, asocianismus a gestaltismus hlavně špatně – skupina, jeden nezasvěcen - zkoumaný - pod vlivem skupinového nátlaku nezasvěcení často odpovídali špatně, byli nervózní – podřídili se názoru ostatních - nejvíce konformní byli studenti psychologie, nejméně fyziky Leon Festinger – nejznámější student Lewina, v soc. psychologii proslul teorií kognitivní disonance = způsobí nám ji druzí lidé v naší mysli – střetnou se zde 2 naprosto protikladné pravdy – jsme o něčem přesvědčeni, druzí lidé nám podají důkaz, že se mýlíme = vznikne disonance v naší mysli - disonance musí být překonána, musíme se přiklonit k jedné pravdě - Festinger si je jistý, že k té první pravdě - experimentoval s lhaním, pozval studenty na přednášku, která byla hrozně nudná, když skončila, studenti museli říct dalším studentům, že byla přednáška skvělá – dostali za to 10 dolarů - další skupina měla udělat to samé, ale jen za 1 dolar - očekávalo se, že lépe budou lhát ti s 10 dolary, ale ukázalo se, že lépe lhali tu s 1 dolarem = trvalo jim, než se jim rozleželo v hlavě, že mají 1 dolar a mají lhát, vznikla disonance = mám lhát, ale dostal jsem málo zaplaceno - disonance mezi málo penězi a lží – disonance se vyřeší tím, že sami sebe přesvědčíme, že přednáška byla dobrá Vysvětlete pojmy RACIONALIZACE = využití rozumu, srozumění RAPTUS = prudký záchvat zuřivosti následující po úzkostném stavu REAKTANCE = odpor proti objektivnímu a reálnému nebo i jen subjektivně pociťovanému omezování osobní svobody RECEPTOR = čidlo, příjemce REGRESE = útlum, ústup, zpětný postup, úpadek, zpětný vývoj REM FÁZE = fáze spánku, vysoká aktivita mozku a ochromení svalstva, rychlé pohyby očí; střídá se s nonREM fází REPRESE = potlačení, dočasné vytěsnění RESPONZIBILITA = 1. zodpovědnost, 2. reaktibilita (např. na léčbu) RESPONDENT = dotazovaný, účastník ankety RETENCE = zadržení, zadržování; schopnost zapamatovat si něco, udržet v paměti; zachování, uchování RITUÁL = obřadní úkon; pevná pravidla významného aktu ROLE = postavení ve společnosti, ve skupině ROZŠÍŘENÉ VĚDOMÍ = „vyšší“ vědomí, jakási duševní cesta…
Podobné dokumenty
percepce = vnímání - maturitniotazky.webz.cz
Vnímání pohybu
- skutečný pohyb - 1) pohybuje se figura
- 2) figura se nepohybuje, ale hýbe se pozadí (loďka na pohybující se řece,
letící pták proti obloze – sítnicový obraz předmětu se nepohybuje...
4. Čití a vnímání (recepce a percepce) Čití (recepce, senzorování) je
Na německého filozofa navázali němečtí psychologové, kteří jsou
označováni jako „gestaltisté“. Než začne lidská mysl vnímat, musí
být k tomu apriorně (předzkušenostně, vrozeně) vybavena, aby
mohla ...
1.roc_dejiny_psychologie.
psychic. jevů dle jasnosti – využito později u Wundta a Jamese při popisu pozornosti, popř.
jasnosti vědomí) – pozornost = čl. bdí vůči jednomu OBJ ale vůči ostatním spí
- od něj přejali němečtí ps...
17. Fyzikalismus, asocianismua a gestaltismus
der Psychophysic, vyšlo roku 1860), v němž shrnul výsledky svých desetiletých výzkumů. Před Fechnerem většina myslitelů zdůrazňovala, že lidskou mysl nelze zkoumat experimentálně a že se mentální d...
VNÍMÁNÍ OPERNÍHO DÍLA DĚTMI ŠKOLNÍHO VĚKU
zvláštnosti hudby a umožnit chápání jejich
sdělovacích možností. Spojení řeči a hudby se
využívá zvláště v počátcích hudební výchovy, kde
se klade význam na spojení hudby a slova, a
zároveň v posle...