β β β ∑ ∑ ∑
Transkript
Acta fytotechnica et zootechnica – Mimoriadne číslo 2006 Hana KREJČOVÁ a kolektív Acta fytotechnica et zootechnica – Mimoriadne číslo Nitra, Slovaca Universitas Agriculturae Nitriae, 2006, s. 99 POUŽITÍ VÍCEZNAKOVÉHO MODELU A MODELŮ S NÁHODNOU REGRESÍ PRO ODHAD GENETICKÝCH PARAMETRŮ A PLEMENNÉ HODNODY DENNÍCH PŘÍRŮSTKŮ BÝKŮ KOMBINOVANÉHO PLEMENE USE OF MULTITRAIT MODEL AND RANDOM REGRESION MODEL FOR ESTIMATION OF GENETIC PARAMETERS AND BREEDING VALUES OF DAILY GAIN OF DUAL PURPOSE BULLS H. KREJČOVÁ 1, N. MIELENZ 2, J. PŘIBYL 1 1 VÚŽV Praha-Uhříněves, Česká republika Halle-Wittenberg, 2 Martin-Luther-Universität, The average daily gains of 6420 Czech Pied bulls were analyzed using multi-trait animal model and random-regression models. The effects of station, year and season were taking into account by creation of herd-year-season classes (HYS). Legendre polynomials of 1st to 4th degree were used to describe the daily gains within the HYS-classes as well as to model individual gain curves. The comparison of genetic parameters from a multi-trait model and different randomnd regression-models shows, that at least polynomials of 2 degree have to be used for genetic analysis of daily gains. For comparison the random-regression-models and the multi-trait model were calculated the correlations between the estimates of breeding values for groups of animals in dependency on selection intensity. The models RR3 and RR4 delivered higher correlations with multi-trait model in comparison to model RR2. Key words: bulls, daily gains, random regression, heritability, breeding value Ve většině prací je pro vyhodnocení růstu zvířat použita jejich tělesná hmotnost. Dostatečný počet naměřených údajů o užitkovosti i výkonná technika a software umožňují použití modelů s náhodnou regresí a tím odhad genetických parametrů a plemenné hodnoty pro libovolný úsek růstového období. Metodiku modelů s náhodnou regresí použila Bohmanová et al. (2005) k popisu rozdílů u růstových křivek masných plemen skotu. Upřednostňovány jsou takové modely, které vedle efektů kontrolního období zohlední přímo při matematickostatistickém popisu užitkovosti i stadium růstu daného zvířete (Meyer, 2001; Malovrh, 2003). Živá hmotnost je kumulativní ukazatel, u kterého je obtížné zjistit příčinu dobrého či špatného růstu. Denní přírůstek zjišťovaný opakovaně v poměrně krátkých úsecích v porovnání s vrstevníky by mohl být lepším ukazatelem pro předpověď genetické hodnoty zvířat. Krejčová et al. (2003) použili pro zhodnocení individuálních růstových křivek býků vytvoření tříd obsahujících užitkovosti takových zvířat, u kterých očekáváme podobnou růstovou křivku, podobně jako u test-day modelů používaných pro vyhodnocení mléčné užitkovosti (Swalve, 2000). V této práci se uvnitř HYS-třídy podle datumu vážení nacházejí údaje o užitkovosti pocházející od zvířat v různých fázích růstové křivky a je proto možné stanovit růstovou křivku uvnitř každého HYS. Cílem této práce je odhad genetických parametrů a následně plemenné hodnoty pro denní přírůstek býků kombinovaného plemene pomocí modelů s náhodnou regresí, které se odlišují stupněm polynomu a porovnání výsledků této analýzy s hodnotami odhadnutými víceznakovým modelem. Materiál a metody K analýze byl použit soubor údajů o hmotnosti 6420 býků českého strakatého plemene, kteří byli odchováváni v 7 odchovnách plemenných býků v průběhu let 1971-1999. Během testu vlastní užitkovosti byli váženi v přibližně měsíčních intervalech. Ze tří po sobě následujících údajů o hmotnosti byl vypočítán průměrný denní přírůstek. Růstová křivka 12-420 dní byla rozdělena na 8 úseků po 51 dnech. Efekty odchovny, roku a období vážení byly zahrnuty do HYS-tříd, kde jako období byly zvoleny tříměsíční intervaly. V každé HYS-třídě bylo požadováno nejméně 40 údajů. K popisu křivek denních přírůstků byl použit jako referenční osmiznakový model (MTM), kde znaky představují denní přírůstky v jednotlivých úsecích. Uvnitř každého znaku byla provedena oprava na jednotný věk pomocí polynomu 2-ho stupně. (MTM) y ijk = β 0,ik + β1,ik t ijk + β 2,ik t ijk2 + aijk + p ijk + eijk kde: yijk = užitkovost zvířete j v HYS-třídě i pro znak k ve věku tijk, βm,ik = pevný regresní koeficient (s m = 0, 1, 2) pro znak k, aijk = aditivní genetický efekt zvířete j pro znak k, pijk = efekt trvalého prostředí zvířete j pro znak k, eijk = náhodný zbytkový efekt. Dále modely s náhodnou regresí (RRM), které se lišily stupněm Legendrova polynomu. (RRn) y ijk = n ∑β m =0 im φ m ( t ijk ) + n ∑α m =0 jm φ m ( t ijk ) + n ∑γ m =0 jm φ m ( t ijk ) + e ijk (n = 1,..,4) kde: yijk = k-tá užitkovost zvířete j v HYS-třídě i, tijk = . standartizovaný věk v intervalu (-1,1), Φm( )= m-tý parametr orthogonálního Legendrova polynomu n-tého stupně, βim = m-tý pevný regresní koeficient uvnitř HYStřídy i, αjm= m-tý náhodný regresní koeficient pro aditivní genetický efekt zvířete j, γjm = m-tý náhodný regresní 99 Acta fytotechnica et zootechnica – Mimoriadne číslo 2006 Hana KREJČOVÁ a kolektív koeficient trvalého prostředí zvířete j, eijk = náhodný zbytkový efekt. RRM odhadují plemennou hodnotu (PH) býka pro každý den věku (t). PH zvířete j pro věk t lze vyjádřit následujícím způsobem: n (1) PH j (t ) = ∑ α jm ⋅ φ m (t*) m =0 t* = s 2 ⋅ (t − t min ) −1 (t max − t min ) α = (α ,..., α ) ′ j 0j nj kde je vektor náhodných regresních koeficientů zvířete j uvnitř RRn s n stupni Legendrova φ (t*) = (φ , φ (t*),...,φ (t*))′ 0 1 n polynomu. Dále vektor příslušných Legendrových polynomů ke standartizovanému věku t*. tmin př. tmax jsou minimalní př. maximalní věk býka v testovacím období. Naproti tomu pomocí víceznakového modelu je pro každý časový úsek odhadnuta vlastní plemenná hodnota. Jako PH denního přírůstku zvířete j pro období 12 – 420 dní věku je pak považována střední hodnota těchto dílčích PH. Tuto průměrnou PH pro denní přírůstek pak lze vypočítat z následujícího jednoduchého vztahu: (2) PH j = 1 v ⋅ ∑ PH j (t k ) v k =1 kde tk (s k=1,…, v) jsou střední body osmi časových intervalů a v počet údajů pro každé zvíře. Tímto jsou PH odhadnuté MTM a RRM srovnatelné a zárověň se zabrání ovlivnění výsledné PH extrémními odchylkami PH na začátku a konci testovacího období. Pro statistickou analýzu souboru byl použit statistický balík SAS, odhad genetických parametrů byl proveden metodou REML pomocí programu VCE5 (Kováč et al. 2002). věk zvířat velmi nízce nebo dokonce záporně korelované. Genetické korelace mezi AVG3 a AVG4 až AVG8 vykazují klesající trend se zvětšujícím se časovým odstupem mezi jednotlivými pozorováními. Odhlédnuto od korelací se znakem AVG1, nacházejí se genetické korelace ve středních až vysokých hodnotách. Fenotypové korelace mezi bezprostředně sousedícími znaky vykazují hodnoty mezi 0,19 a 0,50. Ostatní fenotypové korelace mezi znaky, které po sobě těsně nenásledují se jsou velmi nízké, pohybují se kolem nuly od -0,02 do 0,16. Z uvedených výsledků vyplývá, že korelace efektů trvalého prostředí jsou většinou záporné. V porovnání s hodnotami pro živou hmotnost jsou však korelace i koeficienty dědivosti výrazně nižší. Tabulka č. 2 uvádí genetické korelace mezi vybranými věkovými úseky odhadnuté pomocí modelů s náhodnou regresí a jejich porovnání s hodnotami odhadnutými víceznakovým modelem. Pomocí MTM byly odhadnuty genetické korelace mezi AVG2 a AVG3 do AVG7 hodnoty 0.72, 0.18, 0.27, 0.07 a 0.29. Nejlepší shodu s těmito odhady vykazoval model RR2 s hodnotami 0.71, 0.36, 0.18, a 0.10, zatímco RR1 se nejvíce odchyloval s hodnotami mezi 0.98 a 0.40. Pro znaky AVG3 a AVG4 až AVG7 byly nalezeny hodnoty 0,74, 0,69, 0,44 a 0,42. Tento trend byl pomocí modelů RR2, RR3 a RR4 potvrzen. Tabulka 2 Genetické korelace mezi vybranými časovými úseky odhadnuté pomocí MTM a RRM Modell AVG2 AVG3 AVG3 AVG4 AVG5 AVG6 AVG7 AVG4 AVG5 AVG6 AVG7 MTM 0,717 0,177 0,269 0,067 0,290 0,742 0,693 0,439 0,418 RR1 0,975 0,886 0,738 0,566 0,404 0,967 0,870 0,736 0,599 RR2 0,709 0,355 0,178 0,099 0,091 0,909 0,804 0,690 0,392 RR3 0,829 0,619 0,386 0,230 0,304 0,923 0,697 0,429 0,267 Výsledky a diskuze RR4 0,769 0,317 0,139 0,229 0,382 0,829 0,635 0,442 0,280 V tabulce č. 1 jsou uvedeny koeficienty dědivosti odhadnuté osmiznakovým modelem pro jednotlivé věkové úseky a dále genetické a fenotypové korelace mezi těmito úseky. Nejvyšší koeficient dědivosti byl odhadnut pro znak AVG1, který odpovídá přírůstku býků ve věku 37 dní. Naopak nejnižší hodnota byla nalezena pro závěrečný úsek růstové křivky. Table 2 Tabulka 1 Koeficienty dědivosti, genetické korelace (nad diagonálou) a fenotypové korelace (pod diagonálou) odhadnuté víceznakovým modelem Znak AVG1 AVG2 AVG3 AVG4 AVG5 AVG6 AVG7 AVG8 Table 1 AVG1 0,290 0,503 0,157 0,162 -0,012 -0,021 0,020 0,127 AVG2 0,156 0,100 0,335 0,120 0,038 0,002 0,022 0,052 AVG3 AVG4 -0,131 -0,117 0,717 0,177 0,132 0,742 0,229 0,168 0,046 0,227 0,016 0,081 -0,002 0,020 0,073 0,071 AVG5 0,033 0,269 0,693 0,903 0,203 0,187 0,059 0,049 AVG6 -0,013 0,067 0,439 0,531 0,706 0,167 0,213 0,073 AVG7 0,208 0,290 0,418 0,451 0,654 0,864 0,130 0,419 AVG8 0,045 0,203 0,366 0,403 0,542 0,808 0,959 0,045 Heritabilities, genetic (over diagonal) and fenotypic correlations estimated by multitrait model Z tabulky 1 je dále patrné, že přírůstky pro věk 37 a 88 dní (AVG1 a AVG2) jsou s přírůstky zjištěnými pro vyšší Genetic correlations among selected time stages estimated by MTM and RRM Obrázky 1 a 2 znázorňují změnu průběhu koeficientů dědivosti odhadnutých modely s náhodnou regresí a víceznakovým modelm v závislosti na věku zvířete. Pomineme-li znak AVG1, nejvyšší hodnota byla nalezena pro AVG5, který odpovídá věku 241 dní. Kromě počáteční a konečné fáze růstového období odráží křivky modelů RR2, RR3 a RR4 poměrně věrně průběh hodnot odhadnutých pomocí MTM. Obrázek 1 Koeficienty dědivosti odhadnuté pomocí MTM, RR1 a R3 Figure 1 Heritabilities estimated by MTM, RR1 amd R3 0,30 RR1 MTM 0,25 RR3 0,20 0,15 0,10 0,05 0,00 37 88 139 190 241 292 343 394 věk (dny) 100 Acta fytotechnica et zootechnica – Mimoriadne číslo 2006 Hana KREJČOVÁ a kolektív Tabulka 4 Korelace mezi plemennými hodnotami odhadnutými pomocí MTM a modelů RR2, RR3 a RR4 pro zvířata s minimálně jednou užitkovostí a pro α % nejlepších zvířat Obrázok 2 Koeficienty dědivosti odhadnuté pomocí MTM, RR2 a RR4 Figure 2 Heritabilities estimated by MTM, RR2 and RR4 0,30 0,25 MTM α% N RR2 MTM RR3 RR4 RR3 RR2 RR4 RR3 RR4 RR4 RR2 0,20 0,15 0,10 0,05 0,00 37 88 139 190 241 věk (dny) 292 343 Table 4 394 Průměrné hodnoty dědivosti za celé testovací období od 12 do 420 dnů vykazují pro modely RR1 až RR4 hodnoty 0,125, 0,140, 0,124 a 0,127. Průměrná hodnota MTM činí s 0,154 nejvyšší průměrný koeficient dědivosti ze všech přezkoušených modelů. Jak vyplývá z předchozích výsledků, je model RR1 pro vyhodnocení denních přírůstků nevhodný a proto nebyl pro odhad plemenné hodnoty dále použit. V tabulce 3 jsou uvedeny průměrné plemenné hodnoty a jejich směrodatné odchylky pro všechna zvířata a pro procentuální části nejlepších zvířat podle seřazení odhadů z MTM. Se zvyšujícím se stupněm polynomu se zvyšovala shoda s MTM. Tabulka 4 obsahuje korelace mezi PH odhadnutými různými modely, které jsou obecně velmi vysoké. Nejvyšší korelace vůči MTM vykázal model RR4. Vysoké korelace nalezli pro srovnání PH pro různé skupiny zvířat i Schenkel et al. (2002). Tabulka 3 Průměrné hodnoty( x ) a směrodatné odchylky (std) plemenných hodnot pro α % nejlepších zvířat a pro všechna zvířata odhadnuté pomocí MTM a RRM α% 1 64 5 321 10 642 20 1284 50 3210 100 6420 N x std x std x std x std x std x std MTM RR2 RR3 RR4 81,5 67,6 77,0 81,3 9,4 12,2 12,4 12,5 62,8 51,0 58,1 62,4 11,4 13,7 13,7 13,6 54,0 44,0 49,9 53,6 12,2 13,7 13,8 14,1 43,4 35,8 40,2 43,2 13,9 14,3 14,8 15,5 25,4 21,4 23,8 25,5 18,0 16,8 17,9 19,0 1,55 1,54 1,51 1,22 30,4 26,6 29,0 31,5 Table 3 Means and standard deviations of breeding values 1 64 0,611 0,751 0,751 0,871 0,557 0,742 5 321 0,698 0,772 0,791 0,898 0,662 0,775 10 642 0,660 0,770 0,801 0,874 0,651 0,782 20 1284 0,729 0,835 0,855 0,892 0,736 0,850 50 3210 0,824 0,901 0,917 0,925 0,831 0,913 100 6420 0,938 0,969 0,975 0,972 0,937 0,972 Correlations among breeding values estimated by MTM and RR2, RR3, RR4 models for animals with minimum one production and for % the best animals Závěr Model pro odhad genetických parametrů průměrných denních přírůstků by měl spočívat na polynomu minimálně 2-ho stupně, model s polynomem 1-ho stupně se ukázal jako nedostačující. Uvažujeme-li MTM jako referenční model, potom odhadnuté průměrné plemenné hodnoty i korelace mezi plemennými hodnotami ukazují jednoznačně na model RR4. Přechod k používání modelů s náhodnou regresí je nutností v zájmu možnosti zapojit do vyhodnocení všechny získané údaje o užitkovosti zvířat. Vzhledem k záporným prostřeďovým korelacím je nutno posuzovat genetickou hodnotu býka až podle plemenné hodnoty pro přírůstek a nikoli pouze podle přírůstku samotného. Literatura BOHMANOVÁ, J. - MISZTAL, I. - BERTRAND, J.K. 2005. Studies on multiple trait and random regression models for genetic evaluation of beef cattle for growth. J. Anim. Sci.83:62-67. KOVAC, M. - GROENEVELD, E. - GARCIA-CORTES, L.A. 2002. VCE-5, a package for the estimation of th dispersion parameters. Proc. 7 WCGALP Montpellier KREJČOVÁ, H. - PŘIBYL, J. - MISZTAL, I. 2003. Breeding value for growth curve of performance tested th dual-purpose bulls. 54 Ann. Meet. EAAP Rome, Italy 31 August – 3 September. Book of abstracts No. 9, p. 86. MALOVRH, S. 2003. Genetic evaluation using random regression models for longitudinal measurements of body weight in animals. Disertation University Ljubljana MEYER, K. 2001. Estimates of direct and maternal covariance functions for growth of Australian beef calves from birth to weaning. Genet. Sel. Evol. 33, 487-514 SCHENKEL, F.S. - MILLER, S.P. - JAMROZIK, J. WILTON, J.W. 2002. Two-step and random regression analyses of weight gain of station-tested beef bulls. J. Anim. Sci. 80: 1497-1507 SWALVE, H.H. 2000. Theoretical Basis and Computational Methods for Different Test-Day Genetic Evaluation Methods. Journal of Dairy Science Vol. 83: 1115-1124. Vypracováno v rámci institucionálního záměru MZe ČR 000 2701401. Kontaktní adresa: Hana Krejčová, VÚŽV Uhříněves, Přátelství 815, 104 00 Praha 10, Česká republika, [email protected] 101
Podobné dokumenty
PHONiX - AVEMAR cz
Přesnost pro rozhraní nebo hustotu: od ±0,01 g/cm3
Měřící rozsah (ME):
nedělený do 5000 mm
nad 5000 mm dělená konstrukce
od 3000 mm upevňovací spojka
každých 1500 mm
Chyba měření:
±10 mm
Viskozita:...
PDF článku ke stažení… - Data a výzkum
data. Analysis of datasets where there is both individual and
aggregated information demonstrates that this assumption is
most often incorrect. This means that the relationships observed between va...
Termodynamika
Druhá věta termodynamiky: Určuje směr, kterým mohou probíhat termodynamické děje - pomocí
veličiny etropie. Děje, které mohou probíhat, se dělí na vratné (mohou probíhat oběma směry - jedná
se ovše...
Negativní energetická bilance a zdraví dojnic českého strakatého
Simmental cows in periparturient period on milk yield and metabolit changes. Archiv fűr Tierzucht. 54 (3). 238-248.
2. Hammon, D. S., Evjen, I. M., Dhiman, T. R., Goff, J. P., Walters, J. L. 2006. ...
Kerio uživatelské diskusnà fórum
pro Linux => jak to rozchodit
Posted by creco on Sun, 17 May 2009 19:19:53 GMT
View Forum Message <> Reply to Message
Genetické hodnocení skotu
téměř u všech vlastností dojeného skotu
(Brade a Hamann 2009)
Brade, E? …
Prof. Přibyl, 22.10. 2009
číslo 1/2013 - Fakulta prevádzky a ekonomiky dopravy a spojov
poměrně frekventovaným. V podstatě je možno konstatovat, že modely dopravních úloh lze
najít v každé publikaci, která je této problematice věnována. Dopravní úlohy jsou tedy
probírány v každém zákl...
AVG 8.5 Internet Security Network Edice
Tento produkt používá RSA Data Security, Inc. MD5 Message-Digest Algorithm, Copyright (C) 1991-2, RSA Data
Security, Inc. Created 1991.
Tento produkt obsahuje kód knihovny C-SaCzech, Copyright (c) ...