Misie z lásky - Středoevropské centrum misijních studií os

Misie z lásky - Středoevropské centrum misijních studií os

Misiologické
info
Vydává Středoevropské centrum misijních studií o. s.
Číslo 1-3/2008
Misie z lásky
É
ÚT
ĚC
H
U
KA
ŽD
VU
V
S
PR OU
OŽ ČA
ÍV SN
AJ ÍK
ÍK Ů
RI
ST
O
Í
A
VZ
KŘ
ÍŠ
EN
Í
A
SP
AS
EN
Í
Ě
E
H
N
AŠ
AN
JIC PE
N
JE R
OV
Í
RT
UT
N
AK
SM
CE VO
OP
Í,
Ě
O
EN
SV ST
RP
PO RI
K
UT
U
O
VO
ES
TO
N
IS
KR
É
N
ŤA
ES
KŘ
DO
BĚ
Misijní pověření církve vnímám v kontextu trojrozměrného poslání
církve shrnutého do hesla „otevřená Boží rodina“. Tato tři slova
vyjadřují tři roviny našeho poslání: (1) „Boží“– uctívání, zbožnost;
(2) „rodina“– láskyplné společenství; (3) „otevřená“ – misie. Lze
je také vyjádřit z perspektivy lásky: (1) láska od Boha přijímaná
a Bohu vyjádřená, tj. uctívání a zbožnost; (2) láska ke křesťanům,
tj. budování láskyplného společenství; (3) láska k nekřesťanům, tj.
misie. Všechny tři roviny spolu souvisí a vzájemně se prolínají.
Např. když souvislosti tohoto trojího poslání zkoumáme z perspektivy uctívání, docházíme k tomu, že ze vztahu s Pánem (ad 1) čerpáme lásku jak k věřícím (ad 2), tak i k nevěřícím lidem (ad 3).
Nebo z jiného konce: Láskyplné společenství (ad 2) je přitažlivé
i pro dosud nevěřící (ad 3) a právě takové společenství dělá Bohu
čest (ad 1). A do třetice: Skrze misii další lidé přijímají spásu (ad 3),
stávají se součástí církve (ad 2) a připojují svůj hlas k zástupu uctívajících Pána (ad 1). V tomto kontextu vnímám misii. Je to projev
lásky k nekřesťanům a je neoddělitelnou součástí celkového
poslání církve, jež zahrnuje i lásku od Boha přijímanou a Bohu
vyjádřenou i vzájemnou lásku mezi křesťany.
Má-li být misie projevem upřímné lásky k těm, kdo dosud nejsou
spaseni vírou v Krista, pak vyžaduje i oběť. Ježíš Kristus vykonal
vše potřebné pro naši spásu právě skrze oběť. Jeho cesta obětující
se lásky je charakteristická sestupem a vzestupem (Fp 2, 6-11).
Sestup z nebeské slávy do chléva, ve službě, na popraviště, do
hrobu… Vzestup z hrobu na trůn slávy v nebesích. Ježíš nám vydobyl spásu cestou sestupu a vzestupu. Tento pojem „vzorec sestupu
a vzestupu“ použil C. S. Lewis v alegorii o potápěči. V jeho obraze
je Ježíš Kristus jako potápěč, který se ponořil do hlubin, aby
z bahna vytáhl na vzduch novou lidskou přirozenost. Ano, to je
způsob, kterým nás Kristus zachránil. Skrze sestup až na dno
bolesti a pak skrze vzestup ve vítězství života nad smrtí.
Vzorec sestupu a vzestupu se však netýká jen Krista. Není to jen
cesta, kterou nám on přinesl spásu. Je to i cesta, kterou se my
podílíme na službě ke spáse druhých. Když věříme v Krista, jsme
s ním bytostně spojeni. Jsme spojeni jak s Kristem trpícím, tak
s Kristem vzkříšeným (Ř 6,3-4). Jinými slovy,
my také žijeme podle vzorce sestupu a vzestupu. Proto je chvalozpěv poníženého
a povýšeného Krista ve Filipským 2 uveden
slovy: „Nechť je mezi vámi takové smýšlení
jako v Kristu Ježíši…“ (Fp 2,5). Tj. přijměte
stejný vzorec služby a života jako Kristus –
v sestupu i vzestupu. V tomto duchu Pavel
píše: „Jako na nás v hojnosti přicházejí utrpení Kristova, tak na nás skrze Krista přichází
i útěcha“ (2 K 1,5). Ježíšovi služebníci jsou
s Kristem spojeni v utrpení i útěše, v sestupu
i vzestupu. Trpí pro Krista, ale skrze Krista
jsou i potěšováni. A právě toto utrpení má
smysl ve službě druhým: „Máme-li soužení, je
to k vašemu povzbuzení a spáse“ (2 K 1,6a).
Považme, soužení služebníků Kristových je ke
spáse těch, kterým je slouženo.
Nabízí se otázka: Je opravdu nutné, aby pro
spásu lidí trpěl ještě někdo další kromě
Krista? Což Kristovo utrpení nestačilo na naše
spasení? Pavlova odpověď zní až skoro rouhavě: „Proto se raduji, že nyní trpím za vás
a to, co zbývá do míry utrpení Kristových, doplňuji svým utrpením
za jeho tělo, to jest církev“ (Ko 1,24). Copak Kristovo utrpení
nebylo dostačující, že je někdo musí doplnit svým utrpením? John
Piper odpovídá takto: „Kristova soužení nepostrádají nic z hodnoty
smírčí oběti. Co postrádají, je osobní zpřítomnění v podobě trpícího člověka pro ty, za které On zemřel. To je to, co pastoři a misionáři ‚doplňují‘.“
Odtud vychází i moje základní teze misie, jakožto projevu obětující se lásky, neboli misie skrze soužení a útěchu. Kristus svým utrpením, smrtí na kříži i vzkříšením, vykonal vše podstatné pro naši
spásu a zahájil tak dílo nového stvoření (2 K 5,17). Tento vzorec
sestupu a vzestupu v díle Ježíše Krista se promítá i do služby jeho
následovníků. První křesťané šířili evangelium Ježíše Krista, přitom
na sobě nesli utrpení Kristova a zároveň zakoušeli i Jeho útěchu
(2 K 6,3-10). Tak zpřítomňovali Kristovo utrpení i vítězství těm, za
které On zemřel, a tak jim sloužili ke spáse (2 K 1,6a; Ko 1,24).
Misiologické info
1-3/2008 / str. 1
Další generace Ježíšových služebníků znovu a znovu zpřítomňují
Kristova utrpení i vítězství, a slouží tak ke spáse zase svým současníkům. Touto cestou pokračuje Kristovo dílo spásy a nového stvoření i v naší generaci. Věřím, že to je Boží program spásy i pro náš
národ.
Jestli se touto cestou vydáme, bude nás to bolet. Budeme potřebovat útěchu, kvůli svým vlastním starostem, a navíc kvůli břemenům, která na sebe vezmeme. Tu máme u vzkříšeného Pána,
a jestli z ní budeme čerpat, lidé to na nás poznají. Pokud se pak
začnou ptát, odkud se v nás bere ta láska, že jsme ochotni pro ně
i strádat, a odkud přitom čerpáme sílu a radost, potom už jsou na
dobré cestě, aby našli zdroj, ze kterého čerpáme.
Ing. Rostislav Staněk M.A.
R. Staněk – původním povoláním lesník,
kazatelská služba v CB při zakládání
sboru v České Třebové (8 let) a v Brně –
Králově Poli (7 let), studium ETS v Praze
a Reformovaného Teologického Semináře
v Jacksonu, USA (M.A. in missions), dlouholetá spolupráce se zahraničními misionáři v ČR, dvě krátkodobé misijní výpravy
v Ugandě, v současnosti služba ve
sboru CB Náchod.
S použitím Církevní dynamika, cvičebnice
BEE. Dallas, BEE International, 1995, str. 104.
Lewis, C. S., Bůh na lavici obžalovaných (z originálu God in the
Dock), esej Velký zázrak. Praha: Návrat domů, 1997, str. 51-52.
Piper, John. Brothers, We Are Not Professionals, A Plea to Pastors
for Radical Ministry. Nashville: Broadman & Holman, 2002,
str. 140.
Služba korejských sborů
v Salzburgu a Linci v Rakousku
Ze všeho nejdříve chci poděkovat Bohu za to, že mi dal příležitost
podělit se s vámi o své zkušenosti. Také bych chtěl poděkovat pastorovi Jong-Sil Leemu za to, že mne pozval, abych promluvil na
tomto setkání. Navrhl mi, abych vám vyprávěl o službě, kterou
máme v Rakousku. Než se do toho pustím, rád bych stručně řekl
své osobní svědectví.
Narodil jsem se v roce 1956 v Soulu v Koreji. Většina z vás se
nejspíš narodila v křesťanských rodinách, ale já ne. Vyrůstal jsem
v konfuciánské rodině. V období dospívání jsem si často kladl
otázky ohledně významu života a smrti. Život, který končí smrtí, se
mi zdál bez významu. Chtěl jsem najít smysl života v buddhismu,
ale došel jsem k ještě pesimističtějšímu pohledu na život. Pak mě
kamarád pozval do kostela. Chodil jsem na biblické hodiny a přečetl Janovo evangelium. Mého srdce se hluboce dotkla nejznámější
slova Bible – Jan 3,16: „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého
jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl
život věčný.“ Díky studiu Janova evangelia jsem našel Boží lásku
a věčný život v Kristu. Stal jsem se křesťanem.
Pak jsem si důkladně pročetl Matoušovo evangelium. Na konci
Matouše jsem našel další působivá Ježíšova slova (28,19-20a):
„Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve
jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali
všecko, co jsem vám přikázal.“ Přijal jsem tento Kristův příkaz za
svůj.
Má služba spočívá v poslušnosti Ježíšovu příkazu. Dá se rozdělit
na čtyři části. První je služba korejským studentům. Od roku 1998
jsem pastorem dvou malých korejských sborů, jeden je v Salzburgu
a druhý v Linci. Členy jsou většinou studenti hudby, kteří zde několik let studují hudbu a pak se vracejí zpět do Koreje. Tato služba by
mohla být dost vyčerpávající, protože tito lidé se vracejí domů, kde
pak působí ve svých sborech. Snažím se však uvažovat z hlediska
Božího království: tito lidé se stanou vedoucími představiteli svých
sborů v Koreji nebo kdekoli jinde. A tak vlastně sloužím budoucím
vedoucím. Růst Božího království je důležitější než růst počtu členů
mého sboru. Myšlenka Božího království mi pomáhá neupadnout
a dodává mi novou sílu.
Druhou částí je hudební služba v Rakousku. Jak jsem vám již
říkal, většina členů našich sborů jsou studenti hudby. Snaží se
vyniknout a uspět a získat si slávu. A tak jim doporučuji, aby se
naučili používat svůj talent pro dobrou věc a pro Boží království.
Náš kostelní sbor často zpívá pro Korejce i Rakušany v Rakousku.
A naši studenti navštěvují 4-5 krát do roka domov důchodců, kde
hrají a zpívají. Také dvakrát ročně chodíme do domova pro postižené děti. I tam pořádáme koncerty. Po koncertě si s dětmi i učiteli
zatančíme. Do této internátní školy chodíme již několik let, takže
jsme navázali dobré
a přátelské vztahy. Díky
tomu jim můžeme říkat
o Boží lásce k nim. Oba
sbory, ve kterých sloužím,
nejsou finančně bohaté,
ale snažíme se pracovat
pro Boží království s tím,
co máme.
Třetí oblastí služby je služba uprchlíkům. V Rakousku jich je
hodně. Věřím, že jsem byl povolán i k tomu, abych jim sloužil.
V Matoušovi 25,40 se píše: „Amen, amen, pravím vám, cokoliv jste
učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.“
A tak věřím, že službou uprchlíkům sloužím i Ježíši. Navštěvujeme
dva uprchlické tábory a nosíme lidem ovoce a sladkosti. Přinášíme
i oblečení, boty apod. Zpíváme a tančíme s dětmi uprchlíků, takže
i ony mohou poznat Boží lásku. V uprchlickém táboře v Salzburgu
vedu bohoslužbu, účastní se hlavně křesťané z Afriky. Spolu s jedním luterským pastorem chodíme navštěvovat uprchlíky do vězení
v Salzburgu. Děláme to již několik let. Přinášíme vězňům Bible
a noviny v jejich vlastních jazycích. Dáváme jim také mezinárodní
telefonní karty, aby mohli zavolat svým rodinám doma.
Samozřejmě spolu také čteme Bibli a zpíváme. Děkuji Bohu za to,
že mi dal příležitost sloužit uprchlíkům z nejrůznějších zemí světa.
Misiologické info
1-3/2008 / str. 2
Čtvrtou oblastí je pak služba v jiných evropských zemích. Tato
služba začala teprve před třemi roky, zvláště klademe důraz na
Balkán. Zatím jsme jen dvakrát navštívili dva malé chorvatské
sbory, zpívali jsme a kázali. Nyní ovšem již tyto dva chorvatské
sbory a náš sbor v Salzburgu cítí bratrství v Kristu. Loni v létě jsme
pozvali 17 mladých lidí ze Slovenska do našeho sboru v Salzburgu,
kde jsme prožívali hezké společenství. Bylo skvělé, že jsme mohli
spolu zpívat, modlit se i smát se, i když jsme tak jiní. Na oplátku
náš korejský pěvecký sbor zpíval ve slovenském sboru. Jak jsem již
zmínil, tato služba v jiných evropských zemích teprve začíná. Jsme
jen malé sborečky. A nevím, jak mohu tuto službu dělat dobře.
A tak se modlím k Bohu, aby mě vedl a dal mi k ní moudrost. Rád
bych se učil i díky tomuto setkání. Přeji vám i Středoevropskému
centru misijních studií Boží požehnání, aby naše služba přinášela
ovoce!
Namki Lee, Salzburg, Rakousko
Hľadanie zdrojov misiológie
Keď navštívite teologické knižnice v Čechách alebo na Slovensku,
učebnice misiológie v českom alebo slovenskom jazyku v nich jednoducho nenájdete. Spomedzi rôznych odborov súbornej disciplíny
misiológie sú pravdepodobne najkvalitnejšie spracované dejiny
misie. Ak však hľadáte dielo, ktoré Vám ponúkne know-how,
môžete siahnuť po rôznych misijných inštruktážach, ktoré prostredníctvom svojich vydavateľstiev publikujú kresťanské cirkvi a denominácie zamerané na misiu, avšak nie vždy ich môžete s čistým
svedomím použiť pre vašich študentov alebo zborovú prácu, pretože sú zväčša – a prirodzene – silne späté so špecifickou teológiou danej cirkvi či denominácie.
V mnohom podnetné sú v knižniciach dostupné aj odborné
články a štúdie v oblasti misie. Ponúkajú cenné podnety a inšpiračne môžu poslúžiť i na prípravu vlastného misijného know-how.
Navyše je to najrýchlejší spôsob, ako sa dostať k novým poznatkom. Nie je to menej hodnotná mediálna forma, veď i na mnohých
zahraničných univerzitách je vzdelávanie postavené na najnovších
štúdiách, ktoré sú publikované prevažne v podobe článkov. V našej
situácii však problémom je, že mnohé dostupné články o misii boli
publikované pred niekoľkými dekádami...
Niekedy nedostatok misiologických zdrojov riešime tak, že na
základe dôkladného štúdia tematiky misie v Novej Zmluve za
pomoci novozmluvných disciplín zadefinujeme princípy, na ktorých
misia v danej dobe a štádiu vývoja cirkvi stála a aplikujeme ich na
súčasnosť. V tomto prípade je otázne, či dokážeme zabrániť tomu,
aby sme práve pri aplikácii nestavali len na vlastných predstavách
misie. Niekedy sa totiž nedokážeme vyhnúť vedomému či nevedomému riziku použiť teológiu ako zásteru, ktorá nám pomôže prepašovať do praxe našu vlastnú misiológiu.
Keby sme všetky dostupné zdroje spojili, možno sa nám podarí
dať dohromady biblický, historický, teologický a praktický rámec
misiológie. Problém však môže nastať práve v tom „dávaní dohromady“.
Je totiž možné, že sa nám pri tom nepodarí vyhnúť sa vyššie spomenutým rizikám, t.j. uplatňovaniu prekonaných misijných spôsobov, ktoré sme vyčítali zo starých článkov a štúdií, rúcaniu integrity
teológie tej ktorej cirkvi, v ktorej misiu robíme tým, že používame
misijné postupy silne naviazané na inú teológiu, riziku, že na
základe vlastného nepresného rozboru biblického textu sa paradoxne odkloníme od novozmluvných misijných cieľov a hodnôt.
Chýba nám kvalitná učebnica misiológie. Túto kritickú medzeru
snáď vyplní pripravovaný preklad systematickej misiológie od
Davida J. Boscha Transforming Mission. Dielo, ktoré tróni na misiologickom nebi ako „Biblia misiológie“ či „Summa Missiologica“ ako ho výstižne nazval Lesslie Newbigin. Toto základné dielo klasickej misiológie konca minulého t.j. 20. storočia, nám sľubuje
pevný základný kameň pre vytvorenie serióznej misiológie i pre
súčasnosť.
Zuzana Jurechová
Dobrý den,
jmenuji se Daniel Dong-Sung Kim a jsem ordinovaným farářem Presbyterní církve Koreje. Právě jsem dokončil doktorandské studium v Centru křesťanských studií v nezápadním
světě při Teologické fakultě Edinburské univerzity. Ve svém
výzkumu jsem se zabýval hlavně historiografií, historickými
spisy a identitou, se zvláštním důrazem na kontext protestantských církví v Koreji. Zvláště jsem se věnoval dějinám
křesťanských misií a rozvoji křesťanství jako světového náboženství.
Před nedávnem jsem byl jmenován zástupcem ředitele
projektu Edinburgh 2010, který má být oslavou stého výročí
Edinburské světové misijní konference. V této roli budu zodpovědný za administrativní záležitosti spojené s konferencí,
která se bude konat 2.-6. června 2010. Budu také úzce spolupracovat se sbory, misijními organizacemi a akademickými
institucemi v Asii, oblasti Austrálie a Pacifiku a na Středním
východě, abychom společně zahájili soustředěné studium
misie ve 21. století.
Tématem celého projektu Edinburgh 2010 je „Svědectví
o Kristu dnes“, které dobře shrnuje obecné cíle projektu.
Edinburgh 2010 chce být více než jen pouhou oslavou stého
výročí edinburské misijní konference. Cílem projektu je to,
aby se stal mezidenominačním a mezikontinentálním procesem, který přivede na jedno místo lidi ze všech částí světa,
aby společně pracovali na tvořivém přístupu k misii tím, že
budou čerpat z nových perspektiv a postřehů. Více informací
k devíti tematickým oblastem, na něž se budeme soustředit,
najdete na naší webové stránce www.edinburgh2010.org.
Doporučuji, abyste se na ni podívali a zamysleli se nad tím,
zda byste se nechtěli zúčastnit či nějak k projektu přispět.
Jsem opravdu rád, že se mohu podílet na tomto projektu,
jehož cílem je najít nové a autentické způsoby zapojení se do
misijního působení. Misie je pro mne způsobem, kterým uvádíme v život onu prosbu „přijď tvé království, staň se tvá
vůle jako v nebi, tak i na zemi“ (Mt 6,10). Jako Boží lid
musíme nést svědectví o Kristu tím, že budeme činiteli,
jejichž prostřednictvím se bude projevovat Boží vůle na zemi
– a tím bude nastolena i Boží vláda na světě. Toho je možné
dosáhnout tím, že se zapojíme do prorockého svědectví,
apoštolského kázání a pokorné služby. Věřím, že projekt
Edinburgh 2010 bude užitečným nástrojem k objevení způsobů, jimiž křesťané na celém světě svědčí o Kristu a věrně
tak naplňují slova této modlitby. Také věřím, že to bude produktivní proces, který nám umožní zkoumat věci společně
a učit se z bohatství rozmanitosti, která je v Božím „domě“.
Věřím také, že objevíme nové a tvořivé způsoby, které nám
umožní i nadále uvádět tuto modlitbu do života a nést svědectví o Kristu i dnes.
Misiologické info
1-3/2008 / str. 3
Slovenský ekumenický
preklad Biblie
V uplynulých dňoch sa na Slovensku stala dlho očakávaná radostná
udalosť. Po takmer 20. rokoch prekladania, bádania a spolupráce
tímov popredných odborníkov z takmer všetkých cirkví registrovaných v Slovenskej republike, Slovenská biblická spoločnosť slávnostne predstavila prvý kompletný Slovenský ekumenický preklad
Biblie. Stalo sa tak 10. decembra 2007 v Štátnej vedeckej knižnici
v Banskej Bystrici.
Cieľom prekladu bolo dať verejnosti biblický text, ktorý je čo najvernejší pôvodine a zároveň rešpektuje pravidlá súčasnej modernej
slovenčiny. Pri preklade bola dodržaná zásada, že medzikonfesijné
preklady sa opierajú vždy o hebrejský text Starej zmluvy a o grécky
text Novej zmluvy. Ekumenický preklad je nádherným dôkazom
živej ekumenickej spolupráce kresťanských cirkví ako aj významný
krok na ceste k zbližovaniu kresťanov rôznych vyznaní. Je dôležitý
nielen z teologického hľadiska, ale je aj kultúrnym prínosom. Biblia
takto preložená do súčasného jazyka vytvára tiež nový priestor pre
rozhovor s dnešným moderným človekom.
Práce na preklade začali už v decembri 1988 vymenovaním členov prekladateľských skupín. Prácu prekladateľskej skupiny na
Starej zmluve viedol prof. ThDr. Jozef Bándy a skupinu, ktorá prekladala Novú zmluvu, viedol doc. ThDr. Ján Grešo. Prvýkrát sa prekladatelia zišli vo februári 1989. Preklad textu Novej zmluvy bol
dokončený skôr. Hotový preklad Starej zmluvy (približne 1300 strán
hebrejského textu) odovzdala na schválenie prekladateľská skupina
30. januára 2007. Na Slovensku je teraz dispozícii celý ekumenický
preklad Biblie vydaný v dvoch verziách – s deuterokanonickými
knihami a bez nich.
Doteraz boli používané rôzne preklady. V protestantských kruhoch najmä precízny, až otrocky doslovný preklad prof. Roháčka,
ktorý je obľúbený najmä u tých skôr narodených. Mladším zrozumiteľnejší a prístupnejší je Slovenský evanjelický preklad. V katolíckom prostredí sa používa katolícky preklad s deuterokanonickými
knihami a výkladovými poznámkami. K dispozícii je aj voľne
dostupný nepredajný slovenský preklad Novej zmluvy a Žalmov,
preložený medzinárodným zväzom podnikateľov pre šírenie Biblie,
The Gideons International.
Martin Sabo
SCMS získalo práva na překlad a vydání Transforming
Mission Davida J. Bosche v českém a slovenském jazyce
SCMS před koncem minulého roku úspěšně dokončilo jednání
s paní Anne-Marie Boschovou prostřednictvím nakladatelstvím
Orbis Books o postoupení práv na české a slovenské vydání stěžejního misiologického díla „Transforming Mission“ Davida
J. Bosche. SCMS bere tuto skutečnost jako velkou výzvu a zároveň
závazek pro své poslání na poli misiologie ve střední Evropě.
O postupu prací na překladu, jakož i termínu vydání této „bible“
misiologie vás budeme informovat.
Sborníky příspěvků z 1. konference SCMS
„Potřebujeme misiologii?“ již vytištěny
Česko-slovenskou i anglickou verzi sborníku je možno objednat
u vydavatele, tedy SCMS. Česko-slovenská verze stojí 45 Kč + poštovné, anglická verze 99 Kč + poštovné. Objednávky přijímáme na
adrese uvedené v tiráži. Česko-slovenskou verzi sborníku můžete
též zakoupit v pražských knihkupectvích Kalich (v Jungmannově
ulici) a Karmelitánském (v Jindřišské ulici) za cenu 59 Kč. Zájemci
ze Slovenska mohou své objednávky zasílat na adresu Biblické
školy v Martine, cena by měla být cca 69 Sk + poštovné.
Informace ze SCMS
Střídání na pozici tajemníka SCMS
Katarína Suchá, zakládající členka SCMS a členka jejího výboru,
po dohodě s prvním místopředsedou Jong-sil Lee, ukončila
k 31. 12. 2007 své angažmá na pozici tajemnice (ředitelky) SCMS,
ve které pracovala na plný úvazek od 1. 1. 2007. Ve funkci tajemníka SCMS ji vystřídal Martin Sabo, který nastoupil na částečný
úvazek dne 1. 1. 2008.
Kataríně Suché děkujeme za vykonanou práci, zejména pak za
úsilí, se kterým se věnovala přípravě a výstupům z 1. konference
SCMS „Potřebujeme misiologii?“. Věříme, že její činnost ve výboru
bude přínosem pro rozvoj SCMS a v pracovním i osobním životě jí
přejeme jen to dobré.
Martin Sabo, nový tajemník SCMS, se narodil roku 1986 ve slovenských Košicích. V současnosti je studentem 3. ročníku Univerzity Karlovy v Praze – Evangelické teologické fakulty a církevně přísluší do košického slovenského sboru Reformované církve na
Slovensku.
Aktuální informace
ze SCMS najdete na adrese
www.missioncentre.eu
Misiologické
info vychází 10krát do roka.
Vydává Středoevropské centrum misijních studií o. s.,
U Školské zahrady 1264/1, CZ-182 00 Praha 8 - Kobylisy,
IČ: 27029786. Evidenční číslo MK ČR E 18189, ISSN: 1803-1390.
Toto číslo vyšlo v Praze dne 19. března 2008.
Misiologické info
1-3/2008 / str. 4