2. - Základy biochemie
Transkript
2. - Základy biochemie
Základy biochemie KBC / BCH Metabolismus nukleotidů Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ.04.1.03/3.2.15.3/0407 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Metabolismus nukleotidů 2 • • • • • • • • • • • • • • • • Osnova Syntéza purinových ribonukleotidů Syntéza adeninových a guaninových ribonukleotidů Kontrola biosyntézay purinových nukleotidů Recyklace purinů Syntéza pyrimidinových nukleotidů Syntéza uridinmonofosfátu Syntéza uridintrifosfátu a cytidintrifosfáttu Kontrola biosyntézy pyrimidinových nukleotidů Tvorba deoxyribonukleotidů Tvorba deoxyribos Tvorba thyminu. Odbourávání nukleotidů Katabolismus purinů Dráha močové kyseliny Katabolismus pyrimidinů Struktura purinu a pyrimidinu N 1 2 6 3 N 5 7 4 9 N Purin 3 N 8 5 6 N 4 1 3 2 N H Pyrimidin Ribosa a 2-deoxyribosa HO 5´ CH2 4´ H O H 3´ OH Ribosa 4 OH H 2´ OH 1´ OH HO 5´ CH2 4´ H OH O H 3´ OH H 2´ H 2´-Deoxyribosa 1´ OH β-N-glykosidová vazba. Ve vazbě je uhlík C1´. NH2 N β-N-Glykosidová vazba HO CH2 N O H H H OH OH 5 OH N N Ribonukleotid a deoxyribonukleotid Nukleosid je pouze báze a pentosa vázaná N-glykosidovou vazbou. 2- O 3P O Báze 5´ CH2 4´ H HO O H 3´ OH H 2´ OH 5´-Ribonukleotid 6 1´ OH Báze 5´ CH2 4´ O H H 2- O 3P O 3´ H 2´ 1´ OH H 3´-Deoxyribonukleotid Názvy a zkratky bází nukleových kyselin, nukleosidů a nukleotidů Strukturní vzorec NH2 N N N N X O H N N H2N N N X NH2 N N O X O H N N O X O H 7 O CH3 N N dX Báze (X = H) Nukleosid (X = ribosa, 2´-deoxyribosa) Nukleotid (X = ribosafosfát, 2´-deoxyribosafosfát) Adenin Adenosin Adenylová kyselina Ade Ado Adenosinmonofosfát A A AMP Guanin Guanosin Guanosylová kyselina Gua Guo Guanosinmonofosfát G G GMP Cytosin Cytidin Cytidylová kyselina Cyt Cyd Cytidinmonofosfát C C CMP Uracil Uridin Uridylová kyselina Ura Urd Uridinmonofosfát U U UMP Thymin Deoxythymidin Deoxythymidylová kyselina Thy dThd Deoxythymidinmonofosfát T dT dTMP Biosyntéza purinových ribonukleotidů • Nukleotidy jsou fosforečné estery pentos (ribosy nebo deoxyribosy) ve kterých je purinová nebo pyrimidinová báze vázána na uhlík C1´sacharidu. • V roce 1948 John Buchanan dělal pokusy s holuby, které krmil různými izotopy značenými sloučeninami a zjišťoval pozici značených atomů ve vylučované močové kyselině. • Buchananovy závěry: HCO 3 Aminoskupina aspartátu Formiát 8 N C C 1 2 6 3 N 5 4 Glycin N C 7 C 9 8 C N H Amidoskupina glutaminu Formiát Schéma biosyntézy IMP, ATP, GTP, dATP a dGTP CO2 Aspartát N N 10-Formyltetrahydrofolát C Glutamin C 1 2 6 3 N 5 4 Glycin N C 7 C 9 N 10-Formyltetrahydrofolát 8 C N Glutamin ribosa-P Struktura purinového kruhu IMP 9 ATP GTP RNA dATP dGTP DNA Inosinmonofosfát (IMP) – prekurzor AMP a GMP. O N HN O O - P O - N N O Hypoxanthin O H H H OH OH OH Inosinmonofosfát (IMP) 10 Jednotlivé kroky biosyntézy inosinmonofosfátu • • • • • • • 11 1. Výchozím materiálem je produkt pentosafosfátové dráhy α-D-ribosa5-fosfát, která se aktivuje ATP na 5-fosforibosyl-α-pyrofosfát (PRPP). 2. Vstup atomu N9 purinu reakcí PRPP s Gln. Dochází k inverzi konfigurace na β. Kontrolní krok biosyntézy – současná hydrolýzy PPi !! Vznik β-5-fosforibosylaminu (PRA). 3. Vstup purinových atomů C4, C5 a N7. Atomy vstupují ve formě Gly na PRA a tvorby glycinamidribotidu (GAR). 4. Vstup purinového atomu C8. Volná aminoskupina GAR je formylována N 10-formyl THF za tvorby formylglycinamidribotidu (FGAR). 5. Vstup purinového atomu N3. Vstupuje ve formě Gln za účasti ATP → ADP + Pi. 6. Tvorba imidazolového kruhu purinu. Intramolekulární kondenzace za účasti ATP tvoří 5-aminoimidazolribotidu (AIR). 7. Vstup C6 atomu purinu. Vstupuje jako HCO3- za katalýzy AIR karboxylasy a vzniku karboxyaminoimidazolribotidu (CAIR). Jednotlivé kroky biosyntézy inosinmonofosfátu (IMP) • • • • • • 12 8. Vstup N1 atomu purinu. Vstupuje formou aminoskupiny Asp za účasti ATP → ADP + Pi a tvorby 5-aminoimidazol-4-(N-sukcinylokarboxamid) ribotidu (SACAIR). 9. Odštěpení fumarátu z SACAIR. Podobná reakce reakci močovinového cyklu. Tvoří se 5-aminoimidazol-4-karboxamidribotid (AICAR). 10. Vstup C2 atomu purinu. Druhá formylace za účasti N 10-formyl THF a tvorby 5-formaminoimidazol-4-karboxamidribotidu (FAICAR). Tato reakce a reakce 4 jsou inhibovány sulfonamidy, strukturními analogy paminobenzoové kyseliny !! 11. Cyklizace za tvorby IMP. Eliminace vody. Na rozdíl od reakce 4 není nutné ATP. Poznámka: U živočichů jsou reakce 10 a11 katalyzovány bifunkčními enzymy, stejně jako reakce 7 a 8. Reakce 3, 4 a 6 probíhají na jednoduchém proteinu. Meziprodukty multifunkčních enzymů nejsou uvolňovány do prostředí, ale posouvány tunely k dalšímu enzymu. Podobná situace je u pyruvátdehydrogenasového komplexu, synthasy mastných kyselin, synthasy glutamátu a tryptofansynthasy. 1. Výchozím sloučeninou je produkt pentosafosfátové dráhy α-D-ribosa-5-fosfát, která se aktivuje ATP na 5-fosforibosyl-α-pyrofosfát (PRPP). 2- CH2 O 3P O H O H α H OH H OH OH α-D-Ribosa-5-fosfát (R5P) ATP 1 Ribosafosfátpyrofosfátkinasa AMP 2- O 3P O CH2 H O H H O H OH 13 α O OH P O - O O P O 5-Fosforibosyl-α-pyrofosfát (PRPP) - O - 2. Vstup atomu N 9 purinu reakcí PRPP s Gln. Dochází k inverzi konfigurace v poloze 1´na β. Kontrolní krok biosyntézy – současná hydrolýzy PPi !! Vznik β-5-fosforibosylaminu (PRA). 2- O 3P O CH2 H O H - α O H H P O OH O OH O O P - O O 5-Fosforibosyl-α-pyrofosfát (PRPP) Glutamin + H2O 2 Amidofosforibosyltransferasa Glutamát + PPi 2- O3P O CH2 NH2 O H H H H OH 14 β OH β-5-Fosforibosylamin (PRA) 3. Vstup purinových atomů C4, C5 a N7. Atomy vstupují ve formě Gly na PRA a tvorby glycinamidribotidu (GAR). 2- CH2 O 3P O NH2 O H β H H H OH OH β-5-Fosforibosylamin (PRA) Glycin + ATP 3 GAR synthetasa ADP + Pi CH2 O 2- O3P O CH2 C NH O H H H H OH 15 β OH Glycinamidribotid (GAR) NH2 4. Vstup purinového atomu C8. Volná aminoskupina GAR je formylována N10-formyl THF za tvorby formylglycinamidribotidu (FGAR). CH2 O 2- O 3P O CH2 NH2 C NH O H H H β H OH OH Glycinamidribotid (GAR) N 10-Formyl-THF 4 GAR transformylasa THF H2C O C H N NH CH O ribosa-5-fosfát 16 Formylglycinamidribotid (FGAR) 5. Vstup purinového atomu N3. Vstupuje ve formě Gln za účasti ATP → ADP + Pi. H2C O C H N NH CH O ribosa-5-fosfát Formylglycinamidribotid (FGAR) ATP + Glutamin + H2O 5 FGAM synthetasa ADP + Glutamát + Pi H2C HN C H N NH CH O ribosa-5-fosfát 17 Formylglycinamidinribotid (FGAM) 6. Tvorba imidazolového kruhu purinu. Intramolekulární kondenzace za účasti ATP tvoří 5-aminoimidazolribotidu (AIR). H2C HN C H N CH NH O ribosa-5-fosfát Formylglycinamidinribotid (FGAM) ATP 6 AIR synthetasa ADP + Pi HC H2N C5 N CH N ribosa-5-fosfát 18 5-Aminoimidazolribotid (AIR) 7. Vstup C6 atomu purinu. Vstupuje jako HCO3- za katalýzy AIR karboxylasy a vzniku karboxyaminoimidazolribotidu (CAIR). N HC H2N C 5 CH N ribosa-5-fosfát 5-Aminoimidazolribotid (AIR) ATP + HCO3- - 7 AIR karboxylasa ADP + Pi OOC H2N C4 C5 N CH N ribosa-5-fosfát 19 Karboxyaminoimidazolribotid (CAIR) 8. Vstup N1 atomu purinu. Vstupuje formou aminoskupiny Asp za účasti ATP → ADP + Pi a tvorby 5-aminoimidazol-4-(N-sukcinylokarboxamid) ribotidu (SACAIR). - OOC H2N C4 C 5 N CH N ribosa-5-fosfát Karboxyaminoimidazolribotid (CAIR) Aspartát + ATP 8 SAICAIR synthetasa ADP + Pi COO HC - NH O C CH2 COO - H2N C4 C 5 N CH N ribosa-5-fosfát 20 5-Aminoimidazol-4-(sukcinylokarboxamid)-ribotid (SAICAIR) 9. Odštěpení fumarátu z SACAIR. Reakce podobná reakci močovinového cyklu. Tvoří se 5-aminoimidazol-4karboxamidribotid (AICAR). COO HC - NH O C CH2 COO - H2N C4 C5 N CH N ribosa-5-fosfát 5-Aminoimidazol-4-(sukcinylokarboxamid)-ribotid (SAICAIR) 9 Fumarát Adenylosukcinátlyasa O H2N C H2N C4 C5 N CH N ribosa-5-fosfát 21 5-Aminoimidazol-4-karboxamidribotid (AICAIR) 10. Vstup C2 atomu purinu. Druhá formylace za účasti N 10-formyl THF a tvorby 5-formaminoimidazol4-karboxamidribotidu (FAICAR). Tato reakce a reakce 4 jsou inhibovány sulfonamidy, strukturními analogy p-aminobenzoové kyseliny !! O C H2N H2N C4 C5 N CH N ribosa-5-fosfát 5-Aminoimidazol-4-karboxamidribotid (AICAIR) N 10-Formyl-THF 10 AICAR Transformylasa THF O H2N O 22 CH C N H C4 C 5 N CH N ribosa-5-fosfát 5-Formaminoimidazol-4-karboxamidribotid (FAICAIR) 11. Cyklizace za tvorby IMP. Eliminace vody. Na rozdíl od reakce 4 není nutné ATP. O C H2N O CH N C4 C N H CH 5 N ribosa-5-fosfát 5-Formaminoimidazol-4-karboxamidribotid (FAICAIR) 11 H2O O C HN HC 2- O 3P O IMP cyklohydrolasa N H C4 C 5 CH N O H H OH OH 23 N OH Inosin-5´-monofosfát (IMP) Biosyntéza adeninového a guaninového ribonukleotidu • • • 24 IMP se v buňkách neakumuluje a ihned se převádí na AMP a GMP. AMP se syntetizuje z IMP ve dvou krocích. Na IMP se naváže Asp, což je spojeno s hydrolýzou GTP → GDP a Pi. V další reakci se eliminuje fumarát z adenylsukcinátu za tvorby AMP. GMP se syntetizuje z IMP také ve dvou krocích. IMP se dehydrogenuje za účasti NAD+ → NADH za tvorby xanthinmonofosfátu (XMP). Druhým krokem je vstup amidodusíku Gln za účast ATP → AMP + PPi a tvorby GMP. Poznámka: V B a T lymfocytech, odpovídajících za imunitní odpověď organismu, je vysoká aktivita IMP dehydrogenasy vedoucí ke zvýšené tvorbě GMP nutných pro proliferaci. Produkt plísně, mykofenolová kyselina, tento enzym inhibuje a využívá se jako imunosupresivum po transplantacích !! O CH3 OH OH O OCH3 CH3 Mykofenolová kyselina O První krok biosyntézy AMP a GMP O H N N N Aspartát + GTP GDP + Pi - OOC CH2 CH N ribosa-5-fosfát Inosin-5´-monofosfát (IMP) Adenylosukcinátsynthetasa COO - IMP dehydrogenasa NAD+ + H2O NADH + H+ NH O N N N N ribosa-5-fosfát Adenylosukcinát 25 H O N N N H N ribosa-5-fosfát Xantosin-5´-monofosfát (XMP) Druhý rok biosyntézy AMP a GMP - OOC CH2 CH COO - NH N N O N H N O ribosa-5-fosfát Adenylosukcinát Fumarát Adenylosukcinátlyasa N ribosa-5-fosfát 26 N H ribosa-5-fosfát Xantosin-5´-monofosfát (XMP) Glutamin + ATP + H2O GMP synthetasa O N N N Glutamát + AMP + PPi NH2 N N N Adenosin-5´-monofosfát (AMP) H H2N N N N H N ribosa-5-fosfát Guanosin-5´-monofosfát (GMP) Biosyntéza nuklosiddifosfátů a nukleosidtrifosfátů • Pro vstup nukleotidů do nukleových kyselin, musí nukleosidmonofosfáty převedeny na odpovídající trifosfáty. • Převedení na nukleosiddifosfáty: Nukleosidmonofosfátkinasy. • • Např. adenylátkinasa – Podobně guanylátkinasa – • Nukleosiddifosfáty jsou nukleosiddifosfátkinasou. AMP + ATP ↔ 2 ADP GMP + ATP ↔ GTP + ADP převáděny na GDP + ATP ↔ GTP + ADP 27 být nukleosidtrifosfáty – Regulace biosyntézy purinových nukleotidů • Dvě hladiny regulace. • A) Rychlost tvorby IMP je nezávisle, ale synergicky kontrolována hladinou adeninových a guaninových nukleotidů. Vysoká hladina nukleotidů inhibuje syntézu IMP. • B) Místo regulace je za místem syntézy IMP. Rychlost syntézy GTP se zvyšuje s koncentrací [ATP], zatímco rychlost syntézy AMP s rostoucí koncentrací [GTP]. 28 Schéma regulace biosyntézy purinových nukleotidů Ribosa-5-fosfát PRPP INHIBICE AKTIVACE 5-Fosforibosylamin IMP Adenylosukcinát 29 XMP AMP GMP ADP GDP ATP GTP Recyklace purinových nukleotidů • Při obměně nukleových kyselin se uvolňují báze adenin, guanin a hypoxanthin a ty jsou recyklovány cestou odlišnou od biosyntézy. • • U savců jsou puriny recyklovány dvěma enzymy: Adeninfosforibosyltransferasa (APRT) katalyzující reakci: Adenin + PRPP ↔ AMP + PPi • Hypoxanthin-guaninfosforibosyltransferasa (HGPRT) katalyzující reakci: Hypoxanthin + PRPP ↔ IMP + PPi Guanin + PRPP ↔ GMP + PPi • 30 Lesch-Nyhamův syndrom – deficit HGPRT, akumuluje se PRPP, u chlapců, vysoká hladina močové kyseliny v moči, spojeno s neurologickými potížemi, agresívní a destruktivní chování. Biosyntéza pyrimidinových nukleotidů • 31 Biosyntéza pyrimidinů je podstatně jednodušší než purinů. Čtyři atomy pyrimidinu jsou z Asp, jeden C2 má původ v CO2 a dusíkový atom N3 je z amidu Gln. Produktem biosyntézy je uridinmonofosfát (UMP), který je prekurzorem cytidinmonofosfátu (CMP). Aminoskupina glutaminu N HCO3- C C 5 6 4 1 N 3 2 C C Aspartát Biosyntéza uridinmonofosfátu (UMP) • • • • • 32 Syntéza UMP je šestistupňová. Na rozdíl od biosyntézy purinů je pyrimidinový kruh syntetizován samostatně a poté připojen k ribosa-5fosfátu. 1. Syntéza karbamoylfosfátu. Cytosolární enzym karabmoylfosfátsynthetasa II. Karbamoylfosfát je syntetizován z HCO3a amidového dusíku Gln za spotřeby dvou ATP. Srovnej s močovinovým cyklem. 2. Syntéza karbamoylaspartátu. Kondenzace karbamoylfosfátu s Asp za katalýzy aspartáttranskarbamoylasy. Bez spotřeby ATP ! 3. Uzavření kruhu za tvorby dihydroorotátu. 4. Oxidace dihydroorotátu na orotát. Reakce je ireversibilní, enzym dihydroorotátdehydrogenasa. Enzym obsahuje FMN a nehemové Fe a je lokalizován na vnější straně vnitřní mitochondriální membrány, kde je reoxidován chinony. Ostatní enzymy jsou cytosolární. Inhibice dihydroorotátdehydrogenasy blokuje syntézu pyrimidinů v T lymfocytech a tak potlačuje autoimunitní onemocnění rheumatoidní arthritidu. Biosyntéza uridinmonofosfátu • 5. Vstup ribosa-5-fosfátu. Orotát reaguje s PRPP za tvorby orotidin5´-monofosfátu (OMP). Reakce je poháněna hydrolýzou PPi. Enzym: orotátfosforibosyltransferasa se také podílí na recyklaci ostatních pyrimidinových bází jako jsou uracil a cytosin. • 6. Dekarboxylace OMP za tvorby UMP. Enzym OMP dekarboxylasa (ODCasa) urychluje tvorbu UMP faktorem 2 x 1023 – jeden z nejúčinnějších enzymů vůbec !! • Poznámka: Biosyntéza pyrimidinů je cílem antiparasitických léčiv. Např. parazit Toxoplasma gondii (toxoplasmosa) způsobuje oslepnutí, neurologické dysfunkce a u lidí se sníženou imunitou i smrt. Místem zásahu je karbamoylfosfátsynthetasa II, enzym, který se strukturou i kineticky liší od savčího. Parazit není schopen využít pyrimidinové báze hostitele a proto je musí syntetizovat de novo. 33 1. Syntéza karbamoylfosfátu. Cytosolární enzym karabmoylfosfátsynthetasa II. Karbamoylfosfát je syntetizován z HCO3- a amidového dusíku Gln za spotřeby dvou ATP. 2 ATP + HCO3- + Glutamin + H2O 1 Karbamoylfosfátsynthetasa II 2 ADP + Glutamát + Pi NH2 O C O 2- PO3 Karbamoylfosfát 34 2. Syntéza karbamoylaspartátu. Kondenzace karbamoylfosfátu s Asp za katalýzy aspartáttranskarbamoylasy. Bez spotřeby ATP ! NH2 O C O 2- PO 3 Karbamoylfosfát Aspartát 2 Aspartáttranskarbamoylasa (ATCasa) Pi O C HO NH2 O 35 C N H CH2 CH COO Karbamoylaspartát - 3. Uzavření kruhu za tvorby dihydroorotátu. O C HO NH2 O C N H CH2 CH COO - Karbamoylaspartát 3 Dihydroorotasa H 2O O HN O C C N H CH2 CH COO Dihydroorotát 36 - 4. Oxidace dihydroorotátu na orotát. Reakce je ireversibilní, enzym dihydroorotátdehydrogenasa. Enzym obsahuje FMN a nehemové Fe a je lokalizován na vnější straně vnitřní mitochondriální membrány, kde je reoxidován chinony. O HN O C C N H CH2 CH COO - Dihydroorotát Chinon 4 Dihydroorotátdehydrogenasa Chinol O HN O 37 C C N H CH C Orotát COO - 5. Vstup ribosa-5-fosfátu. Orotát reaguje s PRPP za tvorby orotidin-5´monofosfátu (OMP). Reakce je poháněna hydrolýzou PPi. Enzym: orotátfosforibosyltransferasa se také podílí na recyklaci ostatních pyrimidinových bází jako jsou uracil a cytosin. O C HN C O CH C N H COO - Orotát PPRP 5 Orotátfosforibosyltransferasa O PPi HN 2- O 3P O C O CH2 O H H N CH C β H H OH 38 C OH Orotidin-5´-monofosfát (OMP) COO - 6. Dekarboxylace OMP za tvorby UMP. Enzym OMP dekarboxylasa (ODCasa) urychluje tvorbu UMP faktorem 2 x 1023 – jeden z nejúčinnějších O enzymů vůbec !! HN 2- O 3P O C O CH2 C N O H CH C COO - β H H H OH OH Orotidin-5´-monofosfát (OMP) 6 OMP dekarboxylasa CO2 O HN 2- O 3P O C O CH2 O H H CH N CH β H H OH 39 C OH Uridin-5´-monofosfát (UMP) Syntéza uridintrifosfátu (UTP) a cytidintrifosfátu (CTP) • Enzymy: nuklosidmonofosfátkinasa a nukleosiddifosfátkinasa analogie syntézy purinových nukleotidtrifosfátů. UMP + ATP ↔ UDP + ADP UDP + ATP ↔ UTP + ADP • CTP se tvoří aminací UTP CTP synthasou. U živočichů je donorem aminoskupiny Gln u baktérií přímo NH3. O H O - O - P O 40 O O P O - O O P O O UTP CH2 H N O - N O H H H H OH NH2 OH Glutamin + ATP + H2O Glutamát + ADP + Pi - - O O - P O O P O O - O O O P N O O CTP CH2 N O H H H H OH OH Regulace biosyntézy pyrimidinových nukleotidů - inhibice zpětnou BIOSYNTÉZA PYRIMIDINŮ U BAKTERIÍvazbou. BIOSYNTÉZA PYRIMIDINŮ U ŽIVOČICHŮ (E. coli) HCO3- + Glutamin + ATP HCO3- + Glutamin + ATP AKTIVACE Karbamoylfosfát Karbamoylfosfát AKTIVACE Karbamoylaspartát Karbamoylaspartát Dihydroorotát Dihydroorotát Orotát Orotát PRPP PRPP INHIBICE INHIBICE OMP OMP UMP UMP UDP UDP UTP UTP CTP CTP 41 Biosyntéza deoxyribonukleotidů • Deoxyribonukleotidy jsou syntetizovány z odpovídajících ribonukleotidů redukcí pozice 2´. Katalyzují allosterické enzymy ribonukleotidreduktasy (RNR). Substrátem je nukleotiddifosfát, reakce je radikálová a RNR je udržována v redukovaném stavu thioredoxinem. Po redukci je dNDP fosforylovcán ATP na dNTP. - - O - P O O P O O H H H H OH OH - - P O Báze O O O O NDP 42 - Báze O O O P O O O H H H dNDP H OH H Biosyntéza deoxythymidinmonofosfátu. • Deoxythymidinmonofosfát (dTMP), součást DNA, je syntetizován methylací dUMP. dUMP je generován hydrolýzou dUTP: dUTP + H2O → dUMP + PPi • Vytvořený dTMP je ihned fosforylován na dTTP ! Tyto dvě reakce spotřebovávající energii jsou nutné jako prevence vstupu dUTP do DNA. Enzymový systém katalyzující syntézu DNA z dNTP efektivně nerozlišuje mezi dUTP a dTTP. • Vlastní methylace dUMP: Enzym thymidylátsynthasa a nositel methylu N 5, N 10 –methylentetrahydrofolát (N 5, N 10 –methylen-THF). • Poznámka: Přenášená methylenová skupina, mající oxidační stav formaldehydu, je redukována na methyl (oxidační stav methanol) na úkor oxidace THF na dihydrofolát (DHF). 43 Schéma methylace dUMP na dTMP O H O N C C 6C 5 N C + H H H N N H2N H 8 N 5 O N C N C C + H H H N N H2N CH3 N CH2 N CH2 NH O dTMP R Dihydrofolát O 44 N R dRibosa-5-fosfát R = 10 H2C O C 9 CH2 N 5,N 10-Methylentetrahydrofolát dUMP H H 6 N O dRibosa-5-fosfát 7 CH2 C H N COO CH - O CH2 CH2 C - O ; n = 1-6 n Regenerace N 5, N 10 –methylentetrahydrofolátu Dihydrofolátreduktasa (DHFR) (FdUMP = fluordeoxyuridinmonofosfát) dUMP FdUMP dTMP Thymidylátsynthasa N 5,N 10-Methylen-THF H3N + CH2 COO NADPH + H+ - Dihydrofolátreduktasa Glycin Serinhydroxymethyltransferasa H3N 45 DHF + CH COO CH2OH Serin THF - NADP+ Methotrexát Aminopterin Trimethoprim Inhibice thymidylátsynthasy nebo dihydrofolátreduktasy – terapie rakoviny. • Tvorba dTTP je kritický proces pro rychle proliferující buńky jako jsou rakovinné. Přerušení syntézy dTTP vede k jejich zániku. Normální buňky, kromě buněk kostní dřeně, imunitního systému, kartáčového lemu střev a vlasových uzlíků, jsou na tyto zásahy méně citlivé. O H - O - O • 46 5-Fluordeoxyuridylát (FdUMP) je ireversibilní inhibitor thymidylátsynthasy. FdUMP se váže na thymidylátsynthasu jako dUMP. Při vlastní methylaci nelze odštěpit F (F+) stejně jako H+ a enzym je tak svázán v inaktivním kovalentním ternárním komplexu enzym-FdUMP-THF. Takové inhibitory nazýváme mechanism-based inhibitors nebo také suicide substrates (sebevražedné substráty). P O N C O O C N O H H OH H OH H 5-Fluorodeoxyuridylát (FdUMP) C C F H Inhibice dihydrofolátreduktasy. Blokuje se regenerace THF. Antifoláty, DHF analoga, se váží na DHFR 1 000 x pevněji než DHF. H2N H N N H N CH2 N O CH2 NH2 C N H N COO CH R R = H Aminopterin R = CH3 Methotrexát (amethopterin) OCH3 H2N N OCH3 N CH2 NH2 47 Trimethoprim OCH3 - CH2 CH2 COO - Odbourávání (katabolismus) nukleotidů • Většina potravy obsahuje nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny jsou intaktní ke kyselému prostředí žaludku a jsou odbourávány až v tenkém střevě pankreatickými nukleasami a střevními fosfodiesterasami. Iontová povaha nukleotidů jim nedovoluje procházet přes buněčné membrány a proto jsou hydrolyzovány na nukleosidy. Nukleosidy jsou ve střevní stěně hydrolyzovány nukleosidasami a nukleosidfosforylasami: Nukleosidasa: Nukleosid + H2O → báze + ribosa Nukleosidfosforylasa: Nukleosid + Pi → báze + ribosa-5-fosfát • • • 48 Recyklováno je jen velmi malé množství bází nukleových kyselin z potravy – musí probíhat biosyntéza de novo. Ribosa-1-fosfát jako produkt purinnukleosidfosforylasy (PNP) je prekurzorem PRPP. Adenosin a deoxyadenosin nejsou štěpeny savčí PNP. Jsou deaminovány adenosindeaminasou (ADA) a AMP deaminasou na odpovídající deriváty ionosinu, které jsou dále degradovány. Schéma katabolismu purinových nukleotidů 1. část NH2 O N N AMP deaminasa N N H2O H O N NH4+ N Ribosa-5-fosfát N O H2O Nukleotidasa H N N H2N H Ribosa-5-fosfát Adenosindeaminasa NH4+ Nukleotidasa Inosin Pi Ribosa-1-P H2O N N H Ribosa-5-fosfát Xanthinoxidasa GMP Nukleotidasa H2O Nukleotidasa Pi Pi Xanthosin Guanosin Pi Purinnukleosidfosforylasa (PNP) Ribosa-1-P Hypoxanthin N N XMP Pi H2O 49 N N IMP Pi Adenosin H Ribosa-5-fosfát AMP H2O N O Pi Purinnukleosidfosforylasa (PNP) Ribosa-1-P Xanthin Guanindeaminasa Purinnukleosidfosforylasa (PNP) Guanin Schéma katabolismu purinových nukleotidů 2. část Hypoxanthin Xanthinoxidasa Guanindeaminasa Xanthin NH4+ O2 + H2O H2O2 O2 + H2O Xanthinoxidasa H2O2 O H O H N N O N H N H Močová kyselina 50 H2O Guanin Cyklus purinových nukleotidů • Cyklus hraje důležitou roli v kosterním svalstvu. Zvyšuje se svalová aktivita zvyšováním aktivity citrátového cyklu. Svaly nemají dostatečné množství enzymů, které by doplňovaly meziprodukty citrátového cyklu – anaplerotické reakce. Cyklus purinových nukleotidů je dodavatelem fumarátu pro svalový citrátový cyklus !!! H2O NH4+ AMP deaminasa AMP IMP Fumarát Aspartát + GTP Adenylosukcinátlyasa Adenylosukcinátsynthetasa Adenylosukcinát GDP + Pi 51 H2O + Aspartát + GTP NH4+ + GDP + Pi + Fumarát Xanthinoxidasa (XO) Převádí hypoxanthin (báze IMP) na xanthin a močovou kyselinu. • U savců je XO v játrech a v lemu tenkého střeva. XO je homodimer obsahující FAD a Mo komplex cyklující mezi Mo6+ a Mo4+. Koncovým akceptorem elektronů je O2 přecházející na H2O2 což je nebezpečná oxidační sloučenina ihned štěpena katalasou na H2O a O2. O O N HN N N H Hypoxanthin N HN O O N H N H O N HN 7 9 O Xanthin N H 8 O N H O Močová kyselina (enol forma) O O N 52 - O N H N H Ureát O N H N H Močová kyselina (keto forma) pK = 5.4 HN N HN H H + H+ Osud močové kyseliny • Konečným produktem degradace purinů u člověka a primátů je močová kyselina vylučovaná močí. • Totéž platí pro ptáky, suchozemské plazy a většinu hmyzu. Smyslem je zadržovat vodu, protože močová kyselina je jen omezeně rozpustná ve vodě a proto její vylučování ve formě krystalů nebo pasty šetří pro organismus vodu. • • U všech dalších organismů je močová kyselina dále degradována. Savci, vyjma primátů, oxidují močovou kyselinu na ve vodě dobře rozpustný allantoin. Kostnaté ryby štěpí allantoin dále na allantoovou kyselinu. Chrupavčité ryby a obojživelníci degradují allantoovou kyselinu na močovinu a tu vyměšují. Mořští bezobratlovci rozkládají močovinu na amoniak a amonné ionty. • • • 53 Schéma další degradace močové kyseliny O N HN O VYLUČOVANO: H O N N H H Primáti Ptáci Plazi Hmyz Močová kyselina 2 H2O + O2 Urátoxidasa CO2 + H2O2 H O N N H N NH2 O O Další savci H Allantoin H2O COOH NH2 NH2 O Allantoinasa N H N H Kostnaté ryby O Allantoová kyselina H2O Allantoikasa CHO-COOH Glyoxylová kyselina O 2 H2N C NH2 Močovina 2 H2O 54 Chrupavčité ryby Obojživelníci Ureasa 2 CO2 4 NH4+ Mořští bezobratlí Dna je onemocnění provázené zvýšenou hladinou močové kyseliny v tělesných tekutinách. • Jednou z nejvýznamnějších příčin dny je narušené vylučování močové kyseliny. Jedním z důvodů je nedostatečnost HGPRT (Lesch-Nyhamův syndrom) vedoucí k nadměrné produkci z důvodů akumulace PRPP. • Dna se léčí podáním inhibitoru xanthinoxidasy allopurinolu, což je strukturní analog hypoxanthinu. XO allopurinol hydroxyluje na alloxanthin, který se pevně naváže na redukovanou formu enzymu a tím ho ireversibilně inhibuje. Příklad „suicide inhibitor“ nebo mechanismbased substrate. O HN 7 N 55 O 8 N H Allopurinol N O N HN N N H Hypoxanthin HN O N N H N H Alloxanthin Odbourávání (katabolismus) pyrimidinových nukleotidů • Živočišné buňky degradují pyrimidinové nukleotidy na jejich báze. Reakce probíhají přes defosforylace, deaminace a štěpení glykosidových vazeb. Vznikající uracil a thymin jsou dále štěpeny v játrech redukčně, na rozdíl od purinových bází. • Konečnými produkty jsou β-alanin a β-aminoisobutyrát. • Obě sloučeniny jsou dále převáděny transaminací a aktivací na malonylCoA a methylmalonyl CoA. • Malonyl CoA je prekurzor biosyntézy mastných kyselin a methylmalonyl CoA je převeden na meziprodukt citrátového cyklu sukcinyl CoA. • Závěr: Produkty degradace pyrimidinových k energetickému metabolismu buňky. 56 nukleotidů přispívají Degradace pyrimidinových nukleotidů I. část NH2 N N O O H H H O N CMP UMP (dTMP) H2O Nukleotidasa Pi Cytidin H Ribosa-5-fosfát Ribosa-5-fosfát H2O CH3 N Nukleotidasa Pi Cytidindeaminasa H2O NH4+ Uridin (Deoxythymidin) Pi O H Uridinfofsforylasa (d)Ribosa-1-P 57 O Dihydrouracildehydrogenasa Uracil (Thymin) NADPH + H+ NADP+ CH3 N H H N H H Dihydrouracil (Dihydrothymin) Degradace pyrimidinových nukleotidů II. část O H CH3 N O H H N H H Dihydrouracil (Dihydrothymin) H2O Hydropyrimidinhydratasa - O O C H2N O 58 N H CH - OOC CH3 CH2 β-Ureidopropionát (β-Ureidoisobutyrát) β-Ureidopropionasa H2O NH4+ + CO2 H2N CH CH3 CH2 β-Alanin (β-Aminoisobutyrát) Transaminace a aktivace β-alaninu a β-aminoisobutyrátu - OOC H2N CH CH2 COO CH3 Aminotransferasa 2-Oxoglutarát β-Alanin (β-Aminoisobutyrát) Glutamát - HC CH3 HC O Malonát semialdehyd (Methylmalonát semialdehyd) CoA + NAD+ NADH + H+ COO HC 59 - CH3 C O S CoA Malonyl-CoA (Methylmalonyl-CoA)
Podobné dokumenty
Dědičné poruchy metabolismu purinů, pyrimidinů a porfyrie
Syntéza pyrimidinů
• podstatně jednodušší než purinů
• uridinmonofosfát: prekursor cytidinmonofosfátu
• šestistupňová syntéza UMP: samostatně syntetizovaný pyrimidinový
kruh, připojen k ribosa-5-f...
Kapitoly z bioorganické chemie (OCH/KBCH)
2.3.1. Reakce s nukleofily .......................................................................................... 48
2.3.2. Reakce s elektrofily...................................................
Biosyntéza NK - Biotrend
spojeno s hydrolýzou GTP GDP a Pi. V další reakci se eliminuje fumarát z
adenylsukcinátu za tvorby AMP.
GMP se syntetizuje z IMP také ve dvou krocích. IMP se dehydrogenuje za účasti
NAD+ za tvor...