VVV ýýý rrr ooo ččč nnn ííí zzz ppp rrr ááá vvv aaa zzz aaa rrr ooo

Transkript

OBSAH
1. VSTUPNÍ ÚDAJE ........................................................................................... 3
2. CHARAKTERISTIKA VÝVOJE A HOSPODAŘENÍ ZDRAVOTNÍ
POJIŠŤOVNY ................................................................................................. 5
3. ORGÁNY ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ..................................................... 7
3.1.
3.2.
3.3.
3.4.
Správní rada ZPŠ ...................................................................................... 7
Dozorčí rada ZPŠ...................................................................................... 7
Rozhodčí orgán ZPŠ.................................................................................. 8
Vedení ZPŠ................................................................................................ 8
4. ČINNOST ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ..................................................... 9
ORGANIZAČNÍ STRUKTURA ZAMĚSTNANECKÉ POJIŠŤOVNY ŠKODA 9
INFORMAČNÍ SYSTÉM ...................................................................... 10
4.2.1.
4.2.2.
4.2.3.
4.2.4.
4.2.5.
4.2.6.
Výýrrooččnníí zzpprráávvaa zzaa rrookk 11999999
V
Zaam
měěssttnnaanneecckkáá ppoojjiiššťťoovvnnaa ŠŠkkooddaa M
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
4.1.
4.2.
4.3.
Představa IS/IT Zaměstnanecké pojišťovny Škoda.................................. 10
Infrastruktura informačního systému ...................................................... 11
Aplikační programové vybavení.............................................................. 13
Externí informační vztahy ....................................................................... 14
MIS – Manažerský informační systém..................................................... 15
EIS systém pro podporu strategického rozhodování ............................... 16
KONTROLA A KONTROLNÍ SYSTÉM .................................................. 17
4.3.1.
4.3.2.
4.3.3.
4.3.4.
Vnitřní revize........................................................................................... 17
Regresy.................................................................................................... 18
Kontroly plátců pojistného ...................................................................... 18
Vyhodnocení způsobu zpracování přehledů dle § 25 zákona č. 592/1992
Sb............................................................................................................. 22
4.3.5. Odpis nevymahatelných pohledávek ....................................................... 23
4.3.6. Kontrola vyúčtování výdajů na zdravotní péči........................................ 23
4.4. ZDRAVOTNÍ POLITIKA ......................................................................... 29
4.4.1. Používané mechanismy úhrad zdravotní péče......................................... 29
4.4.2. Regulační mechanismy............................................................................ 32
4.4.3. Realizace výsledků výběrových řízení na začleňování lůžkových zařízení
do sítě smluvních zařízení ....................................................................... 40
4.4.4. Zdravotní politika.................................................................................... 40
4.4.5. Léková politika ........................................................................................ 41
4.5.
SMLUVNÍ POLITIKA .......................................................................... 41
4.5.1. Přehled smluvních zdravotnických zařízení (tabulka MT16/99) ............. 48
4.6.
DALŠÍ SLUŽBY ................................................................................. 50
4.6.1. Zdravotní preventivní programy a akce .................................................. 50
4.6.2. Pojištění léčebných výloh v zahraničí ..................................................... 60
4.7.
ZABEZPEČENÍ ČINNOSTI ZP HMOTNÝM INVESTIČNÍM MAJETKEM .. 60
5. POJIŠTĚNCI ZDRAVOTNÍ POJIŠTOVNY A JEJICH POHYB V ROCE
1999 ................................................................................................................. 61
5.1.
POJIŠTĚNCI....................................................................................... 61
5.1.1. Přehled o pojištěncích ( tabulka MT/1/99 – Zuk).................................... 61
5.1.2. Věková struktura pojištěnců (tabulka MT/12/99).................................... 62
5.1.3. Přehled o pojištěncích, za které je plátcem pojistného stát (tabulka
MT/11/99)................................................................................................ 63
5.2.
POHYB POJIŠTĚNCŮ ......................................................................... 64
5.2.1. Vývoj počtu pojištěnců mezi 31.12. 1998 a 31.12.1999 (tabulka
MT/13/99)................................................................................................ 64
6. TVORBA A ČERPÁNÍ FONDŮ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY .............. 65
6.1.
ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ ..................................... 65
tel: 0326-818018, fax: 0326-818088, e-mail zps.skoda-auto.cz, http://www.zpskoda.cz
strana 1 z 91
6.1.1. Tabulka MT/2/99..................................................................................... 65
6.1.2. Struktura nákladů na zdravotní péči v členění dle jednotlivých segmentů
(tabulka MT/14/99) ................................................................................. 68
6.1.3. Průměrné náklady na zdravotní péči v členění dle jednotlivých segmentů
(tabulka MT15/99) .................................................................................. 70
6.1.4. Celkové náklady na zdravotní péči v členění dle věkové struktury (tabulka
MT/17/99)................................................................................................ 71
6.1.5. Průměrné náklady na zdravotní péči v členění dle věkové struktury
(tabulka MT/18/99) ................................................................................. 71
PROVOZNÍ FOND ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ...................................... 72
FOND REPRODUKCE INVESTIČNÍHO MAJETKU ZDRAVOTNÍ
POJIŠŤOVNY ..................................................................................... 74
6.4. SOCIÁLNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠŤOVNY .................................. 76
6.5. REZERVNÍ FOND ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ...................................... 77
6.6. FOND PREVENCE ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY...................................... 78
6.7. OSTATNÍ ZDAŇOVANÉ ČINNOSTI ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ............. 79
6.8. SMLUVNÍ POJIŠTĚNÍ A PŘIPOJIŠTĚNÍ ................................................ 80
6.9. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE .......................................................................... 80
6.10 ZAJIŠŤOVACÍ FOND .......................................................................... 80
7. SOUHRNNÝ PŘEHLED VYBRANÝCH UKAZATELŮ O ČINNOSTI
ZP.................................................................................................................... 81
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
6.2.
6.3.
8. ZÁVĚRY.......................................................................................................... 84
8.1.
ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ ................................................................. 86
9. PŘÍLOHY ...................................................................................................... 89
9.1.
9.2.
9.3.
ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ZAMĚSTNANECKÉ POJIŠŤOVNY ŠKODA ZA ROK
1999 VČETNĚ PŘÍLOHY .................................................................... 89
ZPRÁVA AUDITORA O OVĚŘENÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY ZAMĚSTNANECKÉ
POJIŠŤOVNY ŠKODA ZA ROK 1999 ................................................... 90
ZPRÁVA AUDITORA O OVĚŘENÍ VÝROČNÍ ZPRÁVY ZAMĚSTNANECKÉ
POJIŠŤOVNY ŠKODA ZA ROK 1999 ................................................... 91
strana 2 z 91
1.
Vstupní údaje
Obchodní název
Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (ZPŠ)
Statutární zástupce
Ing. Darina Ulmanová, ředitelka
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
Sídlo
Husova ul. č. 212
293 01 Mladá Boleslav
Telefon:
0326-818018
Fax: 0326-818088
e-mail:
[email protected]
http://www.zpskoda.cz
Den zápisu do obchodního rejstříku
o obchodního rejstříku, vedeného Krajským obchodním soudem
v Praze, a to oddíl A, vložka 7541, byla Zaměstnanecká
pojišťovna Škoda zapsána dne 21. 12. 1992.
D
Předmět činnosti
• Poskytování
veřejného
zdravotního
pojištění pojištěncům, kteří jsou u ní
zaregistrováni.
• Poskytování dalšího smluvního zdravotního
pojištění a připojištění výloh zdravotní
péče, přesahující rámec zdravotní péče plně
nebo
částečně
hrazené
veřejným
zdravotním pojištěním pro okruh pojištěnců
předem určený ve zdravotně pojistném
plánu.
• Výběr pojistného na zdravotní pojištění a kontrola tohoto výběru.
• Kontrola využívání a poskytování péče plně nebo částečně
hrazené zdravotním pojištěním v jejím objemu a kvalitě, včetně
dodržování cen u smluvních zdravotnických zařízení a pojištěnců.
• Zprostředkování úhrad nákladů péče plně nebo částečně hrazené
zdravotním pojištěním, která byla poskytnuta zdravotnickými
zařízeními.
• Zprostředkování úhrad za výkony závodní preventivní péče a
specifické zdravotní péče zaměstnancům, u nichž charakter
vykonávané práce vyžaduje zvýšenou zdravotní péči.
strana 3 z 91
•
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
•
Půjčování prostředků zdravotnické techniky pojištěncům na
základě indikace ošetřujícího lékaře v souladu se Seznamem léčiv
a prostředků zdravotnické techniky, včetně vedení příslušné
evidence.
Hospodaření s vlastním majetkem a výkon práva hospodaření
s majetkem jí svěřeným v souladu s ustanovením § 11 zákona č.
280/1992 Sb., v platném znění. Svěřený majetek může být
využíván pouze k účelu, pro který je určen platnými právními
předpisy. Tento svěřený majetek nesmí být předmětem podnikání
a nesmí být k podnikání využíván.
strana 4 z 91
2.
Charakteristika vývoje a hospodaření
zdravotní pojišťovny
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
V
roce 1999 byly zdravotní pojišťovny i nadále zatěžovány
variantními způsoby úhrady zdravotní péče. Institut
dohodovacího řízení nenaplnil smysl, který mu byl názvem předurčen
a namísto dohody vznikaly nedohody či dohody pouze dílčí. Obecně
lze konstatovat, že se financování zdravotní péče
v souvislosti s rozhodnutími Vlády ČR již v roce
1998 značně zneprůhlednilo a tato tendence
pokračovala i v roce 1999. Tato neprůhlednost,
různorodost a proměnlivost financování zdravotní
péče klade zvýšené nároky na zdravotní
pojišťovny i zdravotnická zařízení a znamená
značné administrativní zatížení pojišťovny při
komunikaci s jednotlivými smluvními partnery.
Nebyl vytvořen dostatečný časový prostor na přípravu dodatků smluv
pro financování dalšího čtvrtletí či pololetí. Tento náročný akt
znamenal přitom nejen hledat v rámci vládou vydaného návrhu
financování možnosti, které umožní zachovat kvalitní a dostupnou
zdravotní péči, ale i provést v poměrně krátkém časovém úseku
nezbytné ekonomické analýzy. Nutné bylo rovněž upravit informační
systém pojišťovny tak, aby byla včas připravena konkrétní data pro
dodatky smluv.
Z
dravotnická zařízení se díky trvalé finanční stabilitě
Zaměstnanecké pojišťovny Škoda nesetkávala ani v roce 1999 v
případě péče o její pojištěnce s opožděnou úhradou za oprávněně
poskytnuté zdravotní výkony, naopak v případě nárůstu ošetřených
pojištěnců byl jejich finanční limit úměrně navýšen. Rovněž tak
spolupráce s nejvýznamnějším smluvním partnerem s Klaudiánovou
nemocnicí probíhala na osvědčených principech. Zaměstnanecká
pojišťovna Škoda byla i v roce 1999 pro své klienty spolehlivým
partnerem.
I
v roce 1999 bylo jedním z důležitých cílů Zaměstnanecké
pojišťovny Škoda přesvědčit představitele zákonodárné a výkonné
moci o smyslu a úloze zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, o
nezbytnosti zachování plurality v systému, a to prezentací výsledků
naší dosavadní činnosti. Byla vedena řada jednání s poslanci a
senátory i za účasti předsedy Správní rady, předsedy Dozorčí rady a
zástupců pojištěnců ve Správní radě. Oporou v tomto byla pro
pojišťovnu i firma ŠKODA AUTO a.s.
V
globálním pohledu na činnost zdravotní pojišťovny je zřejmé, že
v současném legislativním prostředí existují omezené možnosti
v zajištění konkurenceschopnosti. V podstatě jedinou možností je
neustálé posilování dobrého jména v očích našich klientů osobním a
vstřícným přístupem k řešení jejich problémů. V roce 1999, tedy jako
strana 5 z 91
po celou dobu činnosti Zaměstnanecké pojišťovny Škoda, naší hlavní
snahou bylo udržet kredit solidního partnera a dosáhnout maximální
spokojenosti všech svých klientů. Naplnit toto krédo v současném
systému financování zdravotní péče nepatří právě k nejsnazším
úkolům. Jsme však přesvědčeni, že právě realizace vlastních
modifikovaných systémů úhrad zdravotní péče přinese nejen
stabilizaci systému, ale především zaručí našim pojištěncům
v poslední době tolik diskutovanou, ale i ohroženou, dostupnost a
kvalitu poskytované péče.
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
V
lastními analytickými a programátorskými kapacitami vyvinutý
systém financování praktických lékařů se ujal a zaujal všechny
zainteresované v systému veřejného zdravotního pojištění. Zúročily se
tak stovky hodin strávené při přípravě tohoto systému a především při
jeho prezentacích všem, kteří ovlivňují veřejné zdravotní pojištění,
tedy od poslanců po Ministerstvo zdravotnictví či Českou lékařskou
komoru. Byly podepsány smlouvy o poskytnutí práv na využívání
našeho projektu s dalšími zdravotními pojišťovnami a kromě ZPŠ byl
v roce 1999 realizován v Hutnické zdravotní pojišťovně, v Revírní
bratrské pokladně a v pojišťovně Metal Aliance. Smlouvy byly
podepsány se Zdravotní pojišťovnou Ministerstva vnitra a
s Vojenskou zdravotní pojišťovnou s termínem realizace v roce 2000.
Do systému financování praktických lékařů bylo v roce 1999 zapojeno
více než 660 tisíc pojištěnců.
O
úspěšnosti naší práce svědčí i fakt, že se
nám v uplynulém roce podařilo zvýšit
počet pojištěnců o více než 12 % a překonat
tak k 1.1.2000 hranici 110 tisíc. Jsme
přesvědčeni, že přírůstek počtu pojištěnců je
výrazem důvěry jak široké veřejnosti, tak i
zdravotnických zařízení ve stabilitu a
perspektivnost naší pojišťovny.
N
a závěr jistě stojí za zmínku skutečnost, že za poslední dva roky
stoupl počet našich pojištěnců o 29%. Samozřejmě je s tímto
nárůstem spojen i nárůst veškerých administrativních činností, které
s péčí o klienta souvisí, a to od zavedení do registru po zajištění
činností souvisejících s platbou pojistného až po péči o jeho zdraví.
Veškeré tyto činnosti zvládáme bez dalšího nároku na pracovní síly
zejména díky kontinuální racionalizaci organizačních postupů a
podpoře informačním systémem.
strana 6 z 91
3.
Orgány zdravotní pojišťovny
3.1.
Správní rada ZPŠ
právní rada Zaměstnanecké pojišťovny Škoda zasedala v roce
1999 celkem šestkrát. Na svých zasedáních projednávala
pravidelně zprávu o činnosti ZPŠ, finanční zprávu a zprávu o vývoji
počtu pojištěnců. Dále se zabývala schvalováním systémů financování
zdravotní péče v jednotlivých pololetích roku 1999, schvalováním
zdravotních programů a jejich vyhodnocením za uplynulé období.
Předmětem jednání bylo dále zajištění informačního systému pro
přechod do roku 2000, vyhodnocení přínosu systému financování
praktických lékařů a analýza nákladovosti pojištěnců.
V
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
S
personálním složení Správní rady došlo v
roce 1999 ke změnám u zástupců státu, kdy
k 28.4.1999 byly na místo MUDr. Bořka Beneše
a MUDr. Pavla Budinského
jmenovány
Květuše Maříková a Monika Horká. K 1.9.1999
byla na místo dosavadního místopředsedy
MUDr. Petra Struka jmenována Zdeňka
Vlčanová a na zasedání Správní rady č. 4/99 dne
4.10.1999 byla novou místopředsedkyní zvolena Květuše Maříková.
Složení Správní rady ZPŠ k 31.12.1999 tedy bylo následující:
Funkce
Jméno
Zástupce
Předseda
JUDr. Pavel Nováček
zaměstnavatele
Místopředseda
Květuše Maříková
státu
Členové
Ing. Vladimír Cichy
zaměstnavatele
Mgr. Jiří Hašek
pojištěnců
Monika Horká
státu
Hana Chládková
pojištěnců
JUDr. Hedvika Chudárková zaměstnavatele
Zdeněk Rosenberg
pojištěnců
Zdeňka Vlčanová
státu
3.2.
Dozorčí rada ZPŠ
ozorčí rada Zaměstnanecké pojišťovny
Škoda se v roce 1999 sešla rovněž šestkrát
a na svých zasedáních se zabývala přípravou
stanovisek
ke
zprávám
předládaným
k projednání ve Správní radě a zejména jejím
hospodařením. Personální složení Dozorčí rady
ZPŠ bylo v roce 1999 stabilizované a rada
pracovala v následujícím složení:
Funkce
Jméno
Předseda
Ing. Jan Miller
Místopředseda
Ing. Bohdan Wojnar
Člen
Ing. Vladimíra Chobotová
D
Zástupce
pojištěnců
zaměstnavatele
státu
strana 7 z 91
3.3.
Rozhodčí orgán ZPŠ
R
P
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
ozhodčí orgán zasedal v roce 1999 pětkrát
a projednal celkem 38 odvolání proti
vyměřenému penále za prodlení s úhradou
pojistného na veřejné zdravotní pojištění nebo
žádostí o odstranění tvrdosti zákona. Rozhodčí
orgán konstatoval, že ve všech případech
postupovala Zaměstnanecká pojišťovna Škoda
při vyměření penále v souladu se zákonem, v 23
případech však Rozhodčí orgán zohlednil
námitky odvolatelů a plně nebo částečně
prominul vyměřené penále.
ersonální složení Rozhodčího orgánu bylo v roce 1999
stabilizované a RO zasedal v následujícím složení:
Funkce
Jméno
Zástupce
Předseda
JUDr. Hedvika Chudárková
SR ZPŠ
Místopředseda
Ing. Marie Nikoličová
MZ ČR
Členové
Pavla Spustová
MPSV ČR
Ing. Květuše Srnová
MF ČR
Ing. Jan Miller
DR ZPŠ
JUDr. Vlasta Vávrová
ZPŠ
3.4.
Vedení ZPŠ
souladu se Statutem a Organizačním
řádem Zaměstnanecké pojišťovny Škoda je
statutárním zástupcem ředitelka, Ing. Darina
Ulmanová, která je jmenována Správní radou
ZPŠ. Její pravomoci jsou vymezeny rovněž ve
výše uvedených dokumentech a specifikovány
Správní radou. Vedoucí jednotlivých odborných
útvarů jsou jmenováni ředitelkou, přičemž
struktura a náplň odborných útvarů je dána
Organizačním řádem ZPŠ.
V
V
roce 1999 nedošlo ve vedení Zaměstnanecké pojišťovny Škoda
k žádným změnám a pracovalo v následujícím složení:
Funkce
Jméno
Ředitelka ZPŠ
Ing. Darina Ulmanová
Vedoucí odboru pojistného
Ing. Jana Fronková
Vedoucí odboru organizace
a informačního systému
Ing. Zdeněk Vitásek
Vedoucí odboru právního a správního
JUDr. Vlasta Vávrová
Vedoucí odboru ekonomického
Ing. Hana Rydvalová
Vedoucí odboru zdravotního
Ing. Eliška Zajícová
strana 8 z 91
4.
Činnost zdravotní pojišťovny
4.1.
Organizační struktura Zaměstnanecké
pojišťovny Škoda
O
rganizační struktura Zaměstnanecké pojišťovny Škoda je dána
jejím Organizačním řádem schváleným Správní radou ZPŠ a
obsahuje 68 funkčních míst.
Ředitel
-
Odbory ZPŠ
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
-
Organizace a
inform.systém
- průběhy činností
- průběhy pracov.
postupů
- metodika pořiz.
dat
- datová rozhraní
- syst. integrace
- systémový rozvoj
- analýza systému
- provoz hardware
- práva a vývoj
aplikačního SW
- správa systému
Právní a
správní
Ekonomický
- smluvní vztahy
- registr smluv. a
nesmluv. partnerů
- právní porady
- regresy
- vymáhání
pohledávek
- zastupování před
soudními,
správními a
dalšími státními
orgány
- správa
- rozpočet příjmů a
výdajů
- vyúčtování
výkonů
- účetnictví
- statistika a
rozbory
sekretariát
vnitřní revize
public relations
Pojistný
- registr pojištěnců
- registr
zaměstnavatelů
- kontrola a záležitosti
pojistného
- spolupráce se
zaměstnavateli
- péče o pojištěnce
v Mladé Boleslavi
v Kvasinách
- péče o pojištěnce ve
Vrchlabí
v Praze
- personalistika a
mzdy
Zdravotní
- revizní činnost
- metodická
činnost
- analytická a
rozborová
činnost
- poradenství
revizních lékařů
- lázeňská péče
- propagace
Obr.1: Organizační schéma ZPŠ
strana 9 z 91
4.2.
Informační systém
4.2.1.
Představa IS/IT Zaměstnanecké pojišťovny Škoda
UNIX
WINDOWS
příkazy k platbě
RIS
platby pojistného
-
mzdová agenda
datové soubory
centrálních registrů
-
šifrovací program
České Pošty
příjmová část
výdajová část
smlouvy
registry
výkony
Poradenství
revize zdravotních výkonů
registr pojištěnců
registr plátců a plateb pojistného
smlouvy, dopisy,
graf. analýzy dat
INTERNET
předpisy pojistného
homebanking
složenky - pojistné
AVA
Podateln
KLIENT 3.0
-
VEMA
V
-
účetnictví
zúčtování, zdravotní faktury,
výkony, registry, recepty
Zaam
měěssttnnaannprovozní
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
eecckkááfaktury
ppoojjiiššťťoovvnnaa ŠŠkkooddaa M
zdravotní faktury
-
výpisy - provozní
Crypta
Microsoft Office
-
Word
Excel
Outlook
Powerpoint
komunikace s
okolím
Ostatní programy
-
InfoMapa
SPSS
Borland Delphi
Frontpage
ASPI
AISLP
BEPR
Corel Draw
ORGANIZAČNÍ
JEDNOTKY ZPŠ
Pojistné
Revizní lékaři
Obr. 2: Základní charakteristika informačního systému ZPŠ
strana 10 z 91
4.2.2.
Infrastruktura informačního systému
ákladním požadavkem na infrastrukturu informačního systému
v Zaměstnanecké pojišťovně Škoda Mladá Boleslav je sdílení
dvou prostředí, která podporují aplikační programové vybavení.
Pro zajištění administrativních činností je to platforma Windows NT,
která umožňuje našim uživatelům využívat základní informační
služby jako sdílení dat, tisků a práce s elektronickou poštou ze všech
lokalit ZPŠ a tím výrazným způsobem podpořit kvalitu a efektivitu
skupinové práce mezi zaměstnanci ZPŠ. Koncepce sítě je navržena
s ohledem na zachování současných informačních potřeb
zaměstnanců, spojených zejména s používáním informačního systému
na druhé, v naší organizaci používané platformě, a to SINIX. Na ní je
realizována dominantní část aplikačního programového vybavení
zajišťující zpracování informací v prostředí veřejného zdravotního
pojištění a účetnictví.
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
Z
Obr. 3: Schéma datové sítě ZPŠ
S
plnění cílů zde vytýčených je realizováno nasazením produktů
z rodiny Microsoft BackOffice a technologií úzce svázaných
s těmito systémy. Z toho, že ZPŠ je začleněna do koncernové sítě
SKONET, vyplývá hlavně důraz na bezpečnost dat. V době, kdy se
masivním způsobem rozšiřuje Internet a většina pro firmu životně
důležitých dat je uchovávána a zpracovávána pomocí složitých
informačních systémů, je nanejvýš nutné toto zabezpečit již na úrovni
platformy. Síť SKONET je založena na používání standardů, což
determinuje i přes značnou nezávislost obou firem naše řešení.
Z hlediska nasazení Windows NT je nejdůležitějším pohledem na
stávající síťovou infrastrukturu pohled na chování sítě v úrovni
síťového protokolu, v našem případě protokolu TCP/IP. Pohled
strana 11 z 91
z hlediska nižší, tedy linkové vrstvy, kde můžeme LAN síť
charakterizovat jako token-ringový okruh začleněný do SKONET
pomocí WAN.
K
romě hlavní produkční sítě je prostředí datové sítě tvořeno ještě
čtyřmi dislokovanými pracovišti, a to poradenstvím ve ŠKODA
AUTO, a.s., pobočkami ve Vrchlabí, v Kvasinách a v Praze. Všechna
pracoviště jsou online napojena prostřednictvím pevných linek.
S
•
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
•
ystém tiskových služeb je v rámci administrativní sítě ZPŠ řešen
následujícím způsobem:
Řešení tiskových služeb na centrální lokalitě ZPŠ - na serveru
ZPS11 jsou vytvořeny tiskové fronty pro jednotlivé tiskárny
v centrální lokalitě. Tyto tiskárny jsou sdíleny pomocí serveru
ZPS11 mezi uživateli centrální lokality.
Řešení tiskových služeb na dislokovaných pracovištích – v rámci
dislokovaných pracovišť administrativní sítě ZPŠ jsou tiskové
služby řešeny vždy lokálně. Příslušná tiskárna je vždy připojena
lokálně ke stanici s operačním systémem Windows 98 a z této
stanice je poskytnuta ke sdílení ostatním uživatelům příslušné
lokality.
S
ystém MS Windows NT Server obsahuje jako implicitní službu
Remote Access Service (RAS), která umožňuje Windows NT
Server provozovat jako přístupový server pro vzdálené uživatele. Tím
je umožněno - až současně čtyřem spolupracovníkům na základě
protokolového přístupu – plnohodnotné využívání administrativní sítě
ZPŠ.
J
ádrem administrativní sítě je značkový
počítač Hewllet Packard, model LD pro
s procesorem Intel Pentium pro (RAM 64 MB
EDO RAM, 2x CD ROM, 3 ½ FDD, 2x HDD
4GB, 4mm DAT páska pro lokální zálohování,
UPS – 10 minut, on-line). Jádrem unixové
platformy je počítačový server RM 400-730,
operační systém SINIX 5.42, databázové
prostředí INFORMIX verze 7.20. Server
spolupracuje s diskovým polem o kapacitě 48
GB. V tomto prostředí pracují aplikační
programy AVA a RIS.
strana 12 z 91
4.2.3.
Aplikační programové vybavení
Aplikační programové vybavení můžeme členit do tří bloků:
• TPS – Transaction Processing System
• OIS – Office Information System
• KWS – Knowledge Work Systems
T
S
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
PS tvoří programové vybavení AVA pro automatizované
zpracování standardních činností zdravotní pojišťovny, a to jak
v oblasti příjmů, tak i v oblasti výdajů. Na tento systém navazuje
systém RIS pro zpracování účetnictví. Oba jsou budovány na
platformě SINIX – INFORMIX, terminálový přístup je zajištěn
multilicencí Arctel Pro. Na platformě Windows je doplňuje systém
VEMA, který slouží k vedení mzdové agendy.
ystém AVA je modulární systém, který je
postaven na dialogovém přístupu k uživateli.
Jeho základními moduly jsou :
• správa kmenových dat
• oblast zprávy pojistných dob
• zpracování hlášení plateb plátců pojistného
• zpracování účtů za poskytnutou zdravotní péči
• rešerše
• systémové funkce
O
IS je tvořeno balíkem programů MS OFFICE 97. Na
jednotlivých pracovních stanicích mohou uživatelé při práci
s firemními dokumenty využívat spektra kancelářských programů
(Word, Excel, PowerPoint). MS OutLook zajišťuje přístup ke službám
elektronické pošty a službám skupinové práce s informacemi. Pro MS
OutLook je na každé uživatelské stanici nastaven profil, který
obsahuje osobní adresář uložený na lokálním disku, osobní složky
uložené na lokálním disku a mailbox uživatele uložený na Exchange
Server. Internet Explorer zajišťuje přístup k informačním službám
firemního Intranetu a přístup k informačním službám sítě Internet. MS
IE je nastaven tak, že pro lokální počítače používá přímý přístup a pro
přístup do Internetu používá MS Proxy server ve ŠKODA AUTO a.s.
O
blast KWS reprezentuje právnický systém ASPI. Jedná se o
čtvrtletně aktualizovanou databázi právních norem, která je stejně
jako AISLP (Automatizovaný informační systém léčivých přípravků)
dodávána a provozována na CD ROM. Znalost bezpečnostních
předpisů při vymáhání regresů podporuje informační systém BEPR.
Výčet uzavírá INFOMAPA, která stejně jako všechny ostatní
produkty pracuje pod systémem WINDOWS.
strana 13 z 91
4.2.4.
Externí informační vztahy
V
V
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
elká a důležitá součást administrativní sítě
Zaměstnanecké pojišťovny Škoda je
realizace systému elektronické pošty. Ta
zajišťuje homogenní doručování elektronických
zpráv v rámci celé sítě. Zvolené řešení navíc
přispělo
k zajištění
efektivního
využití
prostředků pro týmovou práci. Samozřejmou
součástí realizované koncepce je i doručování zpráv mimo ZPŠ a
naopak.
současné době je elektronická komunikace využívána zejména
ke komunikaci s partnery mimo oblast předmětu veřejného
zdravotního pojištění (úřady státní správy, zdravotní pojišťovny,
Svaz zdravotních pojišťoven, zahraniční instituce zdravotního
pojištění, dodavatelské firmy, apod.). Mezi ZPŠ a VZP je používán
kryptovaný přenos zajištěný programem Crypta.
S
ystematicky se využívají zprovozněné agendy plně
automatizovaného bankovního styku. To umožnilo zasílání jak
bankovních příkazů bance, tak i bankovních výpisů z banky. Na
základě smlouvy s Českou poštou bylo koncem roku 1999 zahájeno
zasílání složenek typu „A-V“ v datovém rozhraní elektronickou cestou
e-mailem. Zaměstnanecká pojišťovny Škoda je samostatná v emisi
těchto složenek svým klientům.
V
oblasti komunikace Zaměstnanecké pojišťovny Škoda s partnery
v oblasti předmětu veřejného zdravotního pojištění dochází zatím
v menší míře k elektronické komunikaci na příjmové straně, kdy
nám někteří zaměstnavatelé zasílali elektronickou formou hlášení
platby pojistného za příslušné kalendářní období. Na výdajové straně
je situace determinována informační vyspělostí tisíců účtovatelů
zdravotní péče, kdy by bylo technicky velmi jednoduché zpracovávat
e-mailem obdržené podklady pro zúčtování. Již dnes majoritní část
zdravotnických zařízení účtuje nepapírovou formou, předáním dat na
disketě v dohodnutém datovém rozhraní, ale technická připravenost
zdravotnických zařízení to zatím neumožňuje. Stejně tak by ZPŠ
profitovala z realizace elektronického zasílání tzv. zúčtovacích zpráv
jako protokolů o provedeném zúčtování, kde jsou uvedeny korekce
revizních lékařů do zúčtování smluvních partnerů a další informace.
P
ro naše partnery jsme v roce 1999 zpřístupnili internetovskou
stránku. Ta je členěna na novinky, kde se mohou pojištěnci
seznámit s aktualitami pojišťovny. Dále informace, zde je možné se
dozvědět např. o kontaktních místech našeho subjektu. Pak zde je
nabídka pojištěnec, kde se veřejnost může dozvědět vše, co potřebuje
vědět o pojištění ze strany pojištěnce. Další položkou menu jsou
strana 14 z 91
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
zdravotnická zařízení, kde se mohou smluvní partneři seznámit např.
s financováním zdravotní péče včetně uplatňovaných regulačních
mechanismů. V menu plátce se pojištěnci a v neposlední řadě i
zaměstnavatelé mohou dozvědět výši pojistného a termíny plateb.
Výčet uzavírá listárna, kde mohou pojištěnci a nejen oni psát různé
připomínky nebo dotazy, na které dostávají obratem odpovědi.
Obr. 4: Titulní stránka www.zpskoda.cz
4.2.5.
MIS – Manažerský informační systém
S
ystém AVA je využíván ve standardní nabídce funkcí. Vlastními
programátorskými a analytickými kapacitami vybudoval OOIS
nadstavbu, která plní především funkci dohledu nad zpracováním
faktur za poskytnutou zdravotní péči. Pro optimalizaci průběhu
zpracování byl v Zaměstnanecké pojišťovně Škoda definován
harmonogram, jehož dodržování garantuje jednak participujícím
stranám, které se účastní na zpracování, dostatečný prostor pro
provedení speciálních činností, na straně druhé zajišťuje ZPŠ, že
faktury za poskytnutou zdravotní péči budou v termínu zúčtovány.
Denně se sledují odchylky stavu zpracování jednotlivých faktur od
harmonogramu a o eventuelních disproporcích jsou prostřednictvím
elektronické pošty na platformě SINIXU informováni kompetentní
pracovníci ZPŠ – koordinátoři a vedoucí odborů. Sledování je
realizováno diferencovaně dle statusu prověřovaných faktur.
strana 15 z 91
4.2.6.
EIS systém pro podporu strategického rozhodování
Z
PŠ řeší potřebu úloh orientovaných na podporu strategického
řízení dvěma směry. Pro kontinuální sledování základních
ekonomických parametrů výdajové strany pojišťovny byl vlastními
analytickými a programátorskými kapacitami vyvinut nástroj, který
pracuje s agregovanými aktuálními daty finančního účetnictví
avšak mimo transakční režim. Princip spočívá v modifikaci
kontingenční tabulky.
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
P
ro veřejné zdravotní pojištění je příznačná dynamika změn, která
ho od počátku provází. Z tohoto důvodu se měnily a mění i nároky
na výstupy z informačního systému, potřebné pro strategické
rozhodování. Druhým směrem, kterým se odvíjí práce OOIS, je tedy
zpracovávání analýz a rozborů dle požadavku uživatele a
charakteru řešeného problému. Informační systém tak poskytuje
celou paletu výstupů, které se ať již pravidelně v dohodnutých
periodách, či na vyžádání sestavují. Jelikož se jedná o časově náročné
záležitosti, je jejich zpracování posunuto do nočních hodin, či období
konce týdne. Zároveň tím není vázána výkonová kapacita výpočetního
zařízení. Ke zpracování výstupů z IS lze využít i analyticko –
statistický nástroj SPSS, který ZPŠ koncem roku 1999 pořídila.
Obr.5: Ukázka výstupů ze zpracování speciálních analýz
strana 16 z 91
4.3.
Kontrola a kontrolní systém
4.3.1. Vnitřní revize
oordinátor vnitřní revize se v Zaměstnanecké pojišťovně Škoda
zaměřuje především na kontrolu dodržování vnitřních
organizačních norem – metodických pokynů, příkazů a opatření
ředitelky. V roce 1999 se kromě pravidelných kontrol podle plánu
činnosti vnitřní revize zaměřila na koordinaci a
administrativní zajištění projektu Y2K a na
prověření ochrany informačního systému pro případ
živelné katastrofy. V závěru každého kontrolního
zjištění jsou uváděny návrhy na opatření a do plánu
revizní činnosti na další rok je zahrnuta kontrola
jejich plnění.
P
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
K
ředmětem vnitřní kontrolní činnosti je i kontrola vyřizování
stížností. Pro vyřizování stížností platí v Zaměstnanecké
pojišťovně Škoda Opatření ředitele č. 8/95 „Vyřizování a evidence
stížností došlých do ZPŠ“. Podle tohoto opatření jsou stížnosti
oprávněny vyřizovat a prošetřovat odbory ZPŠ, do jejichž působnosti
předmět stížnosti náleží, případně koordinátor vnitřní revize. Je
současně nepřípustné postupovat stížnost k vyřízení pracovníkům,
proti kterým stížnost směřuje. Stížnosti musí být vyřízeny (prošetřeny)
nejdéle do 30 dnů ode dne, kdy byly do ZPŠ doručeny. Stížnost se
považuje za vyřízenou, jakmile po jejím prošetření byla učiněna
opatření potřebná k odstranění zjištěných závad a stěžovatel byl o tom
písemně vyrozuměn.
K
e stížnostem na poskytnutou zdravotní péči bylo zpracováno
zvláštní Opatření ředitele č. 14/99 „Vyřizování stížností
pojištěnců na zdravotnická zařízení“, ve kterém je pregnantně
definován postup v těchto specifických případech.
V
roce 1999 bylo Zaměstnanecké pojišťovně Škoda doručeno 8
stížností na zdravotnická zařízení. Revizní lékaři zdravotní
pojišťovny však nejsou oprávněni posuzovat odborný postup při léčbě.
Pojištěnec má možnost podle zákona č. 48/1997 Sb. § 11 odst. (2),
část b) obrátit se na Českou lékařskou komoru, týká-li se předmět
stížnosti nedostatků odborného nebo etického postupu lékaře.
Stížnosti tohoto typu byly v roce 1999 z výše uvedeného počtu tři a po
odsouhlasení stěžovatelem byly předány k vyřízení kompetentnímu
orgánu. Stížnosti jiného druhu se v roce 1999 v Zaměstnanecké
pojišťovně Škoda nevyskytly.
strana 17 z 91
4.3.2. Regresy
souladu s ustanovením § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném
zdravotním pojištění v platném znění, vymáhá Zaměstnanecká
pojišťovna Škoda náhrady škod vůči třetím osobám, pokud byla
nucena vynaložit finanční náklady na úhradu zdravotní péče plně nebo
částečně hrazené veřejným zdravotním pojištěním v důsledku jejich
zaviněného protiprávního jednání vůči osobám účastným tohoto
veřejného zdravotního pojištění.
V
V
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
ymáhání regresních náhrad je součástí činnosti ZPŠ od data jejího
vzniku. Touto svou činností vrátila do systému veřejného
zdravotního pojištění pro pojišťovnu nezanedbatelné finanční
prostředky. V rámci řízení o náhradách škod bylo v roce 1999
povinnými osobami zaplaceno na účet ZPŠ 5 534 tis. Kč.
4.3.3. Kontroly plátců pojistného
aměstnanecká pojišťovna Škoda dbala od
počátku své činnosti na efektivní
hospodaření se svěřenými prostředky. Ve
strategii ZPŠ, která byla schválena na
zasedáních Dozorčí a Správní rady již v červnu
1994 byla jako hlavní strategický cíl definována
dlouhodobá prosperita. ZPŠ se po celou dobu daří tento cíl
naplňovat, o čemž svědčí její trvale přebytkové hospodaření. Důsledná
opatření k naplnění tohoto cíle byla realizována jak na straně výdajů
pojišťovny - soustavná kontrolní činnost revizních lékařů a
implementace vlastních kontrolních systémů, tak i na straně příjmů
pojišťovny - kontrolní činnost na úseku výběru pojistného na veřejné
zdravotní pojištění. O významu, který byl této činnosti přikládán,
svědčí i fakt, že se výběrem pojistného a kontrolou výběru pojistného
od zřízení ZPŠ zabývá samostatné pracoviště v rámci pojistného
odboru. Personálně je tato činnost zajištěna 7 pracovnicemi.
Organizační a pracovní postupy v rámci této činnosti se řídí interním
metodickým pokynem.
Z
Modul "Platby pojistného"
V souladu s tímto pokynem jsou předpisy plateb i platby pojistného
evidovány informačním systémem AVA, a to rovněž od počátku
činnosti ZPŠ. Postupně byl modul „Platby pojistného“ zdokonalován a
přizpůsobován potřebám racionalizace kontrolního systému, zároveň
akceptoval zákonné změny týkající se této oblasti. V současné době
tedy umožňuje:
• evidenci pohledávek (dle zadávaných předpisů plateb)
• evidenci došlých plateb
• předpisy penále a pokut
• evidenci přijatých penále a pokut
strana 18 z 91
•
•
•
•
•
•
V
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
•
automatické stanovení předpisů pohledávek při přechodu na nový
měsíc fyzickým osobám, jejichž předpisy se mají opakovat
roční vyúčtování OSVČ ve vazbě na zaplacené zálohy na pojistné
a evidenci pojištěnce v pojistných dobách
přehled OSVČ, které nepodaly dosud vyúčtování pojistného za
předchozí kalendářní rok
individuální zadání vratek pojistného fyzickým i právnickým
osobám , které jsou následně hromadně zpracovány
vedení knihy plateb pojistného
zadání a evidenci hlášení přehledu plateb pojistného (povinnost
daná zaměstnavatelům zákonem č. 127/98 Sb. od 1.7.1998)
sledování vývoje plateb od zaměstnavatele, resp. možnost
vyhledat ty zaměstnavatele, jejichž průměrná platba na
zaměstnance klesla pod stanovenou hranici (např. pod minimální
pojistné) či nebyla poukázána vůbec.
šechny předpisy pohledávek i jejich úhrady jsou odděleně
sledovány pro zaměstnavatele, OSVČ a osoby bez zdanitelných
příjmů (rozlišení druhem platby pojistného). Ke sledování
v podrobném členění podle typů pohledávek slouží obsáhlé spektrum
cca šedesáti identifikátorů záznamu.
K
výše popsaným a využívaným funkcím IS AVA připojili
pracovníci OOIS další sestavy a funkce zvyšující uživatelský
komfort pracovnic výběru pojistného. Jedná se zejména o různé
kontrolní sestavy, eliminující možnost chybného nebo neúplného
zadání plateb ve dni či měsíci, nabídka rychlého výpočtu dlužného
pojistného pro fyzické osoby, možnost rychlého výpočtu penále
z opožděných plateb, atd.
P
latby pojistného jsou zpracovávány
z bankovních výpisů, které docházejí
elektronickou cestou. Je využívána možnost
automatického přiřazení plateb těm plátcům,
kteří jsou jednoznačně identifikovatelní, tj.
správně uvedou variabilní symbol a nahlásí
pojišťovně číslo účtu, z kterého hradí pojistné.
Ostatní platby zůstávají na přiřazení kompetentním pracovníkem.
V
průběhu roku 1999 připravil OOIS systém automatického
přiřazování složenek, které bylo nutno dosud ručně typovat.
V této souvislosti byly završeny přípravy k automatizovanému tisku
adresných složenek konkrétním plátcům.
P
racovnice odboru pojistného se věnují nejen udržování dat
v informačním systému, ale zejména kontrolám správnosti
výběru pojistného. Tuto činnost lze rozdělit na provádění vnitřních a
vnějších kontrol.
strana 19 z 91
Vnitřní kontroly
Kontroly zaměstnavatelů
informačním systému AVA jsou evidovány nejen předpisy
pohledávek, ale i došlé platby. Zaměstnavatelé, kteří mají
nesoulad mezi hlášenkami a platbami, event. neposlali hlášenku
vůbec, jsou upomínáni.
V
ravidelně jsou sledovány platby zaměstnavatelů z pohledu
průměrné platby na zaměstnance pojištěného u ZPŠ. Přehled je
možné vytvořit dle interního programu ZPŠ jak dle „velikosti“
zaměstnavatele, tj. počtu zaměstnanců pojištěných u ZPŠ, tak dle
zjištěné průměrné platby. Všem zaměstnavatelům, kteří mají pojištěno
více než 10 pracovníků a nezaslali pojistné, je zasílána upomínka.
Nereaguje-li zaměstnavatel na upomínku, je provedena kontrola u
plátce pojistného (viz bod vnější kontroly).
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
P
Kontroly osob samostatně výdělečně činných
ontroly plateb OSVČ jsou prováděny při
příležitosti předání přehledu o příjmech
a výdajích, tedy při konečném vyúčtování
předchozího kalendářního roku. Kontrolovány
jsou došlé zálohy, jejich včasnost i případný
doplatek pojistného za předminulý kalendářní
rok. OSVČ obdrží doklad o provedeném vyúčtování, kde je vyznačen
nedoplatek, event. přeplatek na pojistném, nová záloha a je vyčísleno
penále z pozdních nebo neprovedených úhrad. Většina zúčtování je
prováděna na počkání za osobní přítomnosti podnikatele, pouze
pojištěnci ze vzdálenějších míst volí cestu korespondenční.
Vyúčtování za rok 1998 v průběhu roku 1999 podalo 7,5 tisíce osob,
960 pojištěncům, kteří za rok 1998 nepodali vyúčtování, byla zaslána
upomínka. Při pozdním podání vyúčtování je využíván systém
pokut, kdy podle doby opoždění je vyměřováno 100 – 1500 Kč
pokuty.
K
Kontroly osob bez zdanitelných příjmů
yto kontroly probíhají v IS AVA, kde je rovněž sledováno saldo
pojistného osob zařazených, byť po přechodnou dobu, v této
kategorii. Pravidelně je za spolupráce pracovníků OOIS kontrolováno,
zda zjištěné saldo odpovídá skutečnosti, resp. aktuálním záznamům
v pojistných dobách v relaci k záznamům v hlášení plateb pojistného.
Tato následná kontrola je nezbytná zejména z toho důvodu, že osoby
bez zdanitelných příjmů patří k nejméně disciplinované skupině plátců
pojistného, doklady opravňující je k zařazení do jiné kategorie
doručují se zpožděním a mohlo by dojít k nepřesnostem v evidenci
pohledávek.
T
strana 20 z 91
Vnější kontroly
nější kontroly jsou prováděny téměř výhradně v sídle plátců
pojistného – zaměstnavatelů, výjimečně také na pracovišti ZPŠ,
a to tehdy, jedná-li se o malý počet kontrolovaných zaměstnanců nebo
krátké časové období a plátce doručí veškeré potřebné doklady pro
kontrolu potřebné. Kontrolu provádějí nejen pracovnice úseku výběru
a kontroly pojistného, ale i pracovníci poboček,
kteří se orientují na plátce místně příslušné.
Všechna zmíněná pracoviště mají vnitřním
plánem určen počet kontrol. V roce 1999
bylo provedeno 243 kontrol. Ke kontrolám jsou
přednostně vybíráni plátci, na které byl
prohlášen konkurs, neboť je v zájmu ZPŠ
přihlásit svou případnou pohledávku včas. O
prohlášení
konkursu
jsme
informováni
Obchodním věstníkem, jehož elektronická podoba je k dispozici. Pro
snadné orientování v tomto obsáhlém periodiku je pro potřeby kontrol
připraven pracovníky OOIS velice názorný přehled všech
uveřejněných plátců, kteří jsou u ZPŠ přihlášeni jako plátci
pojistného, včetně počtu pojištěných zaměstnanců v jednotlivých
měsících a došlých plateb pojistného. Tímto informačním servisem je
možné kontrolu rychle připravit a uskutečnit.
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
V
D
alším okruhem zaměstnavatelů, u nichž je prováděna kontrola,
jsou ti, jimž byla neúspěšně zaslána upomínka o zaplacení
pojistného. Obvykle se jedná o plátce, kteří mají značné finanční
problémy a vymáhání dlužného pojistného včetně vyměřeného penále
je obtížné. Úhrada vyměřených pohledávek je v IS sledována,
neplatiči jsou urgováni a poté předáváni právnímu odboru ZPŠ
k dalšímu řízení. Jsou uplatňovány návrhy na výkon rozhodnutí u
soudu, množí se však pohledávky, jejichž vyřízení trvá značně
dlouhou dobu.
P
oslední skupinou plátců, u kterých je prováděna kontrola, jsou
zaměstnavatelé, kteří si kontrolu z různých důvodů sami vyžádají.
Nejsou si jisti výší nedoplatku pojistného u ZPŠ nebo potřebují doklad
o správnosti odvádění pojistného na veřejné zdravotní pojištění.
V roce 1999 bylo kontrolami zjištěno a vyměřeno 7 293 tis. Kč
dlužného pojistného, z toho bylo uhrazeno 5 078 tis. Kč.
strana 21 z 91
V
ýsledky ve výběru pojistného, penále a pokut v roce 1999,
dokumentuje tabulka č.1:
Tabulka č.1:
Zaměstnavatelé
pojistné
(tis.Kč)
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
Předpis
Platby
Saldo
% nedovýběru
1 120 526
1 101 322
19 204
1,71
Penále
(tis.Kč)
4 580
540
4 040
88,2
OSVČ
Osoby bez zdan.
příjmů
pojistné penále pojistné penále
(tis.Kč) (tis.Kč) (tis.Kč) (tis.Kč)
46 454
42 110
4 344
9,35
565
319
246
43,54
5 582
3 811
1 771
31,73
430
98
332
77,2
Celkem
pojistné
(tis.Kč)
1 172 562
1 147 243
25 319
2,16
penále
(tis.Kč)
5 575
957
4 618
82,8
Informovanost plátců
ontrolní činnost na úseku výběru pojistného neodmyslitelně patří
k základním úkolům zdravotní pojišťovny. ZPŠ však klade
rovněž velký důraz na informovanost svých plátců, čímž předchází
mnoha nesrovnalostem, případně i nedorozuměním. O změnách
informujeme v regionálním tisku (např. změna výše minimálního
pojistného). Prostřednictvím deníku Mladoboleslavsko byl publikován
seriál otázek a odpovědí týkající se právě fyzických osob. Pojištěncům
byly na praktických příkladech vysvětleny jejich zákonné povinnosti,
např. ohlašovací povinnost při nejrůznějších osobních změnách,
termíny a výše plateb pojistného atd. Obdobné informace jsou
k dispozici i na internetové stránce ZPŠ. Jsme přesvědčeni, že tato
forma nejen snižuje nedovýběr pojistného, ale přispívá i ke
spokojenosti našich klientů.
K
4.3.4.
Vyhodnocení způsobu zpracování přehledů dle § 25
zákona č. 592/1992 Sb.
d 2. pololetí roku 1998 je sledováno, jak zaměstnavatelé plní
povinnost uloženou § 25 zákona č. 592/1992 Sb. v platném znění,
tj. předávat měsíčně pojišťovně přehled o platbách pojistného.
Všem zaměstnavatelům, přihlášeným jako plátci pojistného, byl
zaslán příslušný tiskopis a informace, jak jej zpracovávat.
V informačním systému jsou veškeré doručené přehledy evidovány a
jsou vyhodnocovány ve vztahu k došlým platbám pojistného.
Nedoručené přehledy upomínáme. Z porovnání meziročního nárůstu
ve výběru pojistného od zaměstnavatelů není zatím patrný
výraznější efekt, který by nová zákonná úprava ovlivnila, zpřesnila se
však evidence pohledávek.
O
Z
provedených rozborů za rok 1999 vyplynulo, že zaměstnavatelé
poukázali 10 496 tis. Kč bez současného zaslání přehledu, naopak
ZPŠ obdržela přehledy ve výši 34 819 tis.Kč, ke kterým nebyly
strana 22 z 91
zaslány platby pojistného. V průměru za 1524 zaměstnanců měsíčně
nebyl odevzdán ani přehled o platbách pojistného, ani poukázáno
pojistné. V některých těchto případech však jde o nepřesnost
v evidenci, neboť zaměstnavatelé zapomínají na svou ohlašovací
povinnost při ukončení pracovního poměru pojištěnce a plní ji
s časovým zpožděním na výzvu pojišťovny.
4.3.5. Odpis nevymahatelných pohledávek
dpis
nevymahatelných
pohledávek
upravuje zákon č. 127/1998 Sb. Odepsání
dluhu je dle citovaného zákona upraveno v §
26c odst. 1 a 2 zákona č. 592/1992 Sb., kde jsou
stanoveny podmínky, za kterých je pojišťovna
oprávněna odepsat dlužné pojistné. Pro odpis
pojistného je vnitřním předpisem stanovena
komise, která rozhoduje na základě dostupných
informací a v souladu se zákonem, zda je
možné dluh odepsat.
Hlavními důvody pro odpis pohledávky jsou
dle četnosti tyto:
• soudní vyrozumění o nedostatku nebo
absenci jakéhokoliv majetku, zaručujícího
úhradu pohledávky, tedy vymáhání by bylo
bezvýsledné
• dlouhodobě neznámé místo pobytu plátce
• drobné pohledávky staršího data, kde
náklady s vymáháním by přesáhly jeho
výtěžek.
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
O
Z
a sledované období byl takto snížen základní fond o 840 tis. Kč na
pojistném a fond prevence o 649 tis. Kč na pokutách a penále.
Celkem bylo odepsáno za 1 489 tis. Kč z pohledávek za celou dobu
trvání pojišťovny. Odepsané pohledávky jsou nadále vedeny v
operativní evidenci pro případnou identifikaci plateb při změně
podmínek vymáhání.
4.3.6. Kontrola vyúčtování výdajů na zdravotní péči
ednou z klíčových kontrolních činností ZPŠ v hodnoceném roce
1999 byla oblast kontrol výdajů vykázané zdravotní péče z
hlediska objemu, rozsahu, účelnosti a oprávněnosti. Tato činnost byla
prováděna revizními lékaři, revizními farmaceuty a odbornými
pracovníky ve zdravotnictví způsobilými k revizní činnosti. Celá
oblast kontrol ve vztahu k poskytovatelům zdravotní péče byla
koncipována jako ucelený kontrolní systém.
J
K
ontrolní systém revizních lékařů se stal samostatnou fází
časového harmonogramu zpracování a vyúčtování faktur za péči
poskytnutou jednotlivými zdravotnickými zařízeními v rámci vesměs
strana 23 z 91
Kontrola účelnosti, odůvodněnosti, rozsahu a kvality vykázané
zdravotní péče prostřednictvím informačního systému
ontrola vykázané zdravotní péče probíhá již od samotného
příjmu a pořízení faktury od zdravotnického zařízení, kdy je
nastavena řada kontrolních parametrů pro zpracování automatické
kontroly vstupních údajů, jako je rodné číslo pojištěnce, platnost
pojistné doby, číselníkových hodnot zdravotních výkonů, léčiv a
prostředků zdravotnické techniky, kontrola frekvenčních, a dalších
přesně definovaných omezení a dalších smluvně dohodnutých
principů. V průběhu fáze prerevize faktury je prováděna identifikace
konkrétních nesrovnalostí a její přesná lokalizace pro odborné
posouzení revizního lékaře, který rozhodne o jejich schválení, korekci
nebo zamítnutí ve fázi revize faktury. V případě nezbytnosti
kontrolní návštěvy pro rozhodnutí revizního lékaře jsou v tomto
časovém prostoru prováděny kontrolní návštěvy přímo ve
zdravotnických zařízeních.
K
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
třicetidenní smluvně dohodnuté splatnosti. V rámci tohoto časového
prostoru byla revizními lékaři prováděna:
• kontrola účelnosti, odůvodněnosti a kvality vykázané zdravotní
péče rozhodnutím v informačním systému o schválení,
korigování či neschválení úhrady vykázané zdravotní péče.
• kontrolní návštěvy přímo ve zdravotnickém zařízení, které
byly prováděny účelově, cíleně se zvláštním zřetelem na finančně
nákladnou péči a na soulad mezi péči vykázanou a zapsanou
v dokumentaci pojištěnce, na dodržování platných metodických
opatření a podmínek apod.
Kontrolní návštěvy ve zdravotnických zařízeních
průběhu roku 1999 provedli revizní lékaři
celkem 171 kontrol zdravotnických
zařízení. Předmětem kontrol bylo ověření
souladu mezi péčí vykázanou a péčí zapsanou
v dokumentaci pojištěnce, způsoby a přiměřenost
vykazování
zdravotní
péče,
dodržování
frekvenčních omezení vykazování zdravotních
výkonů, vedení zdravotnické dokumentace a výklad správné metodiky
vykazování. Největší pozornost byla revizními lékaři věnována
dlouhodobé nebo nákladné hospitalizační péči pacientů, a to jak
poúrazových stavů, pooperačních stavů s komplikacemi, speciálních a
nákladných vyšetření, opakovaných transportů v režimu RLP apod.
V
Součástí kontrolních návštěv byla i vzájemná informovanost o:
• správných způsobech vykazování zdravotní péče
• nesrovnalostech vykazování péče se zaměřením na vysoké
četnosti časově omezených zdravotních výkonů
• problematice vykazování zvlášť účtovaného materiálu při
laparoskopických operacích
strana 24 z 91
•
•
•
zásadách vykazování intenzivní péče
problematice vykazování PTCA sad a implantací stentů
předepisování lázeňských návrhů apod.
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
V
rámci kontrolních akcí v ambulantních zdravotnických
zařízeních byly provedeny i kontrolní návštěvy registrujících
praktických lékařů se zaměřením na kontrolu nesrovnalostí registrací
pacientů pro kombinovanou kapitačně výkonovou platbu. Dále se
revizní lékaři věnovali kontrole vykázané rehabilitační péče v souladu
s její indikací odbornými ambulancemi. Samostatná pozornost byla
věnována kontrole oprávněnosti předepisování individuálně
zhotovované finančně nákladné ortopedické obuvi. V hodnoceném
období bylo provedeno 12 kontrolních návštěv lázeňských a
ozdravenských zařízení. Předmětem kontrolních návštěv byla
vybavenost, ubytovací podmínky, schopnost přijímat pojištěnce se
stanovenými indikacemi, kontrola provedených léčebných procedur a
stravovací režim.
Z
e všech kontrolních návštěv revizních lékařů jsou pořízeny
„Zápisy o kontrolách poskytnuté zdravotní péče“ s výsledky a
konkrétními opatřeními, které jsou předávány kontrolovaným
zdravotnickým zařízením.
Výsledky a celkový efekt z kontrolní činnosti revizních lékařů
ontrolní činnost z hlediska účelnosti,
odůvodněnosti, objemu a kvality zdravotní
péče v průběhu roku 1999 provádělo v hlavním
pracovním poměru 6 revizních lékařů a 2
revizní farmaceuti. Na základě dohod na
krátké pracovní úvazky se na revizní činnosti
podílelo 8 revizních lékařů, a to pro oblast
některých speciálních odborností jako je stomatologie, oftalmologie,
gynekologie, psychiatrie, anesteziologie, onkologie apod. V rámci
kontrolní činnosti revizních lékařů bylo v roce 1999 v oblasti
ambulantní a hospitalizační péče dle jednotlivých měsíců dosaženo
výsledků, které dokumentuje tabulka č.2.
K
V
ýsledky kontrolní činnosti revizních lékařů byly v minulosti
předmětem hodnocení ekonomického přínosu pro pojišťovnu.
Vzhledem k paušálním platbám, limitacím objemu zdravotní péče
uplatňovaným v souladu s výsledky v dohodovacích řízeních o
hodnotách bodu a výši úhrad na jednotlivá čtvrtletí u zdravotnických
zařízení, byl i v roce 1999 záchyt nadále sledován, má však více méně
informativní charakter s praktickým dopadem do hodnocení
kontrolních parametrů paušálních plateb lůžkových zdravotnických
zařízení.
strana 25 z 91
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
Tabulka č. 2:
Rok 1999 počet revid. Proplaceno v Zamítnuto v Kč
účtů
Kč
Leden
121 209 44 652 332,54
1 758 238,34
Únor
116 361 47 273 082,94
1 689 996,30
Březen
152 767 67 087 214,31
3 518 151,66
Duben
132 290 50 350 999,24
1 684 955,79
Květen
146 865 62 993 020,28
1 657 708,75
Červen
147 912 63 806 433,34
3 455 286,31
Červenec
101 372 48 434 343,14
1 958 119,14
Srpen
107 936 51 461 989,20
2 008 123,85
Září
140 335 66 228 389,59
3 335 881,80
Říjen
135 927 60 673 885,78
2 198 246,89
Listopad
149 495 66 278 923,42
2 610 405,09
Prosinec
138 251 68 862 263,68
6 017 360,97
Celkem
1 590 720 698 102 877,46
31 892 474,89
N
aopak výsledky činnosti revizních farmaceutů v oblasti léčiv a
prostředků zdravotnické techniky jsou konkrétním finančním
přínosem. Záchyt revizními farmaceuty (retaxace) v oblasti léků,
ortopedických pomůcek a prostředků zdravotnické techniky
předepsaných na recept nebo poukaz činil za rok 1999 celkem 1 201
tis. Kč. Záchyt podle jednotlivých měsíců roku 1999 zobrazuje
tabulka č.3.
Tabulka č. 3:
Rok 1999
Proplaceno v Kč
Retaxace v Kč
Leden
18 985 000,60
69 264,80
Únor
18 802 808,06
78 968,60
Březen
23 016 605,64
100 508,89
Duben
20 568 913,68
98 840,40
Květen
23 020 545,99
102 598,26
Červen
21 398 695,84
90 973,88
Červenec
20 688 048,56
92 887,25
Srpen
17 764 617,96
91 358,84
Září
26 678 310,82
160 383,36
Říjen
23 122 547,78
94 479,80
Listopad
21 527 621,74
132260,90
prosinec
25 606 673,55
88 912,58
Celkem
261 180 390,22
1 201 437,56
strana 26 z 91
S
V
V
oblasti žádostí o zvýšenou úhradu výkonů, léčivých
prostředků a prostředků zdravotnické techniky, u kterých je
před jejich úhradou nutný písemný souhlas revizních lékařů, bylo
v roce 1999 předáno 4 838 žádostí v celkové hodnotě 64 593 tis. Kč.
Úhrada všech žádosti o zvýšenou úhradu přesahujících částku 10 000
Kč, je projednávána v samostatné komisi. Tato komise je tvořena
zástupcem ekonomického, právního a zdravotního odboru. Schválení
podléhají i žádosti o léčbu metodou in vitro fertilizace, kde jsou
zákonem č. 48/1997 Sb. v platném znění definovány podmínky
úhrady této metody.
V
rámci kontrolní činnosti kvality ošetřovatelské péče u
největšího smluvního partnera Sdružení zdravotnických zařízení
(SZZ) v Mladé Boleslavi, jehož součástí je i Klaudiánova nemocnice,
proběhla aktualizace hodnocených kritérií a zvýšení počtu auditů
kvality ošetřovatelské péče. V roce 1999 proběhlo na jednotlivých
odděleních uvedeného zařízení celkem 70 auditů. Výsledky
hodnocení byly pravidelně při ukončení kalendářního měsíce
projednávány mezi zástupci Zaměstnanecké pojišťovny Škoda a SZZ.
Výsledky auditů jsou znázorněny v následujícím grafu.
Počet bodů
90
80
70
60
Stu peň č.1
Stu peň č.2
Stu peň č.3
50
40
30
20
10
0
Jednotlivá hodnocená pracoviště
or
in top
e
f.
od dic
ké
d.
K o od
tra
d
s
um mo .
no
at
sy
ol
.s
ta
in
ni
te
ce
rn k o
ío ž
dd ní
. N od
S d.
11
úr
az
13
o
R vá
D
G amb
N
.
gy S 4
ne
2
ko 64
l.
dě
am
ts
b.
ký am
ob b.
ne v. N OR
ur
S L
ol
og 147
ic
ká 1
ga
a
O str
oe mb
R
L
.
am nt.
b. am
b.
N
zá
S
1
kr
26
ok kar
2
. s dio
ál
ek l. am
gy b.
n.
od
d.
R
D
G
,s
u
on
R r ol
o
D
G og.
am
m
a
oč mo b.
gr
ní
a
am
fi
bu e
C
la
T
n
pl RD pra ce
ic
ní G m cov
iš
am a
t
b. mo ě
Ko gra
sm fie
on
ne
os
u
y
O rolo
KB
g.
he
a
o
m db mb
ěr
ot
.
.a
ol
og
m
.p
b
or .
ad
dě
na
ts
k
úr á a
az
m
b.
ov
á
am
in
b.
t.
am LD
N
b.
N MH
S
11
O RH
R
64
B
he L a
N
S
m
m
b
4
at
ol ., N 351
.p
S
o
oč
r., 125
ní
N
1
am S
47
b.
, N 52
S
25
51
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
oučástí kontrolní činnosti revizních lékařů
je i schvalovací činnost v oblasti návrhů na
lázeňskou péči a v oblasti výkonů, prostředků
zdravotnické techniky a léčivých přípravků, kde
je nezbytný souhlas revizního lékaře. V roce
1999 bylo předáno ke schválení 2 110 návrhů
na lázeňskou péči, z toho 1 770 návrhů na
komplexní lázeňskou péči (1 387 pro dospělé a
383 pro děti a dorost) a 340 návrhů na
příspěvkovou lázeňskou péči. Zamítnutých
návrhů, které neodpovídaly Indikačnímu
seznamu pro lázeňskou péči, bylo v hodnoceném ročním období
celkem 27.
Obr.6: Výsledky auditů kvality ošetřovatelské péče v roce 1999
strana 27 z 91
M
•
•
O
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
•
•
•
•
•
•
•
ezi kontrolovaná kritéria kvality ošetřovatelské péče v auditu
patřila:
viditelná označení přístupových a směrových
cest
viditelné nošení jmenovek zdravotnických
pracovníků
dodržování ordinačních dob
dodržování objednacích a čekacích dob
fungující sociální zařízení
dodržování dob podávání jídel
teplota stravy
dodržování pitného režimu na lůžkách
u nepohyblivých ležících pacientů přístupnost a funkčnost
signalizačních zařízení apod.
d druhého čtvrtletí roku 1999 bylo po dohodě s vedením SZZ
zahájeno nové dotazníkové šetření spokojenosti pojištěnců
propuštěných z hospitalizace do domácího ošetřování. Toto šetření
je prováděno jako anonymní dotazníková akce, kde je pojištěncům
propuštěným do domácího ošetření zasílán dotazník s možností
výběru odpovědí na zhruba 10 otázek týkajících se pobytu na
lůžkovém oddělení. V rámci této kontrolní aktivity na šetření
spokojenosti pojištěnců bylo v průběhu roku 1999 rozesláno 2 140
písemných dotazníků, zpět vyplněných se vrátilo 1 120, tj. 52 %.
Řada odpovědí vypovídá o spokojenosti, v některých případech se
objevuje nespokojenost a konkrétní důvody. Převážně se týkají
nedostatečného vybavení pokojů, úklidu, přístupu zdravotnického
personálu k pacientovi nebo nedostatečná informovanost o průběhu
léčení.
spíše spokojen
11%
nespokojen
1%
velmi spokojen
88%
Obr. 7: Celkové výsledky dotazníkové akce
strana 28 z 91
4.4. Zdravotní politika
4.4.1. Používané mechanismy úhrad zdravotní péče
působy úhrady zdravotní péče se v roce 1999 řídily ustanoveními
Věstníku Ministerstva zdravotnictví č.12/1998 na 1. pololetí roku
1999 a č. 8/1999 na 2. pololetí 1999. Způsoby úhrad zdravotní péče
byly rovněž schváleny Správní a Dozorčí radou ZPŠ.
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
Z
Oblast praktických lékařů pro dospělé a praktických lékařů pro děti
a dorost
• Kombinovaná kapitačně výkonová platba
se základní sazbou ve výši průměrně 28,Kč (1. pololetí 1999 minimálně 27,- Kč) na
jednicového registrovaného pojištěnce,
diferencovaná dle koeficientu komplexní
nákladovosti
nebo
modifikovaná
regionálním koeficientem. Hodnota bodu
pro výkony hrazené mimo kapitační platbu
a při poskytnutí péče nutné a neodkladné minimálně 0,70 Kč.
• Kombinovaná kapitačně výkonová platba s dorovnáním kapitace
u lékařů, kteří mají menší počet jednicových registrovaných
pojištěnců než je 70 % celostátního průměrného počtu, a to
s dorovnáním úhrady, odpovídajícím až 90% celostátního
průměru.
• Úhrada podle platného Seznamu zdravotních výkonů s bodovými
hodnotami s hodnotou bodu 0,46 Kč s limitací 12 hodin na
kalendářní den dle zákona č. 48/1997 Sb. a objemovou limitací
100% objemu úhrady v referenčním období.
Oblast stomatologie
Úhrada na základě platných sazeb dohodnutých Dohodovacím
řízením.
Oblast dopravní zdravotní služby a zdravotnické záchranné služby
Úhrady na základě sazeb za 1 km vycházející z hodnoty bodu
minimálně 0,80 Kč (včetně zdravotních výkonů).
Oblast ambulantních specialistů
• Úhrada na základě platného Seznamu zdravotních výkonů s
bodovými hodnotami s hodnotou bodu minimálně ve výši 0,60 Kč
(v 1. pololetí 1999 hodnota bodu minimálně 0,46 Kč) s časovou
limitací podle zákona č. 48/1997 Sb. v platném znění (12 hodin
na kalendářní den) s možností uplatnění objemové limitace při
zohlednění nárůstu počtu pojištěnců.
bodovými hodnotami s hodnotou bodu maximálně 1,- Kč do
strana 29 z 91
limitu času nositele výkonu 12 hodin na pracovní den s možností
uplatnění objemové limitace při zohlednění nárůstu počtu
pojištěnců.
U obou variant uplatnění srážek KORKO a REGKO.
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
Rehabilitace (středoškoláci )
Úhrada na základě platného Seznamu zdravotních výkonů s bodovými
hodnotami s hodnotou bodu minimálně ve výši 0,87 Kč, limit času
nositele výkon 10 hodin na pracovní den. U odbornosti 918 minutová
režie 2 body za minutu.
Hemodialyzační péče poskytovaná ambulantními zdravotnickými
zařízeními
Úhrada na základě platného Seznamu
zdravotních výkonů s bodovými hodnotami s
hodnotou bodu ve výši 1,00 Kč do limitu času
nositele výkonu 12 hodin na kalendářní den.
Úhrada režijních nákladů zdravotních výkonů
18521,18522, 18530, 18550, 18560, 18570,
18580 a 18590 stanovena ve výši
4 body/minuta výkonu.
Komplement
bodovými hodnotami s hodnotou bodu minimálně ve výši:
a) pro laboratorní péči (odbornost 222,801-807,812-823,999)
0,55 Kč (v 1. pololetí 1999 0,46 Kč) za 1 bod při časové
limitaci 12 hodin na kalendářní den
b) pro radiodiagnostickou péči (odbornost 809) 0,90 Kč (v
1. pololetí 1,- Kč za 1 bod s finanční limitací 106%
porovnávacího objemu úhrady) při časové limitaci 12 hodin na
kalendářní den
bodovými hodnotami s degresní hodnotou bodu.
Domácí zdravotní péče
• Úhrada při hodnotě bodu minimálně 0,46 Kč (1. pololetí 1999
hodnota bodu 0,55 Kč) do limitu času nositele výkonu 12 hodin
na kalendářní den podle zákona č. 48/1997 Sb.
• hodnota bodu 1,00 Kč do limitu času nositele výkonu 8 hodin na
kalendářní den, je-li péče poskytována 7 dní v týdnu nebo
• hodnota bodu 1,- Kč do limitu času nositele výkonu 8 hodin na
pracovní den, není-li péče poskytována 7 dní v týdnu (v
1. pololetí 1999 hodnota bodu 1,- Kč bez navýšení minutové režie)
Oblast lůžkových zdravotnických zařízení
bodovými hodnotami s hodnotou bodu ve výši 0,85 Kč za 1 bod
(v 1. pololetí hodnota bodu 0,55 Kč) s časovou limitací podle
strana 30 z 91
•
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
•
zákona č. 48/1997 Sb. v platném znění (12 hodin na kalendářní
den ).
Úhrada na základě paušálních plateb, stanovených na základě
podmínek metodiky výpočtu obsažené v příslušném Věstníku
Ministerstva zdravotnictví s kontrolními parametry rovněž podle
tohoto Věstníku. V případě poskytnutí doložené mimořádně
náročné zdravotní péče, která se nevyskytla v referenčním období,
možnost navýšení paušální platby. (V 1. pololetí byly paušální
sazby stanoveny podle metodiky ZPŠ, která byla schválena na
společném zasedání Správní a Dozorčí rady dne 15.4.1998).
V případě SZZ Mladá Boleslav financování probíhalo podle
principů schválených na společném zasedání Správní a Dozorčí
rady dne 15. 4. 1998.
Odborné léčebné ústavy a léčebny dlouhodobě nemocných
• Úhrada na základě sazeb za ošetřovací den v rozmezí 450,- až
900,- Kč.
• Úhrada na základě paušálních plateb, kdy porovnávací objem
úhrady je dán výší úhrad za zdravotní péči poskytnutou za
referenční období.
Lázeňská péče a ozdravovny
Sazba za ošetřovací léčebný
individuálních cenových ujednání.
den
dle
LSPP
Úhrada podle platného Seznamu zdravotních výkonů s bodovými
hodnotami s hodnotou bodu minimálně 0,85 Kč (1. pololetí 0,70 Kč)
do limitu času nositele výkonu 12 hodin na kalendářní den.
Smluvní zdravotnická zařízení s malým objemem péče případně
zdravotnická zařízení, která v referenčním období neúčtovala
Úhrada péče na základě platného Seznamu zdravotních výkonů s
bodovými hodnotami s hodnotou bodu dle typu poskytované péče.
Nesmluvní zdravotnická zařízení
Úhrada nutné a neodkladné péče na základě platného Seznamu
zdravotních výkonů s bodovými hodnotami s hodnotou bodu 0,80 Kč.
strana 31 z 91
4.4.2. Regulační mechanismy
těžejní úloha v systémech zdravotního pojištění spočívá v nalezení
optimálního systému financování poskytnuté zdravotní péče.
Optimálním systémem rozumíme takový systém, který dokáže
efektivně využít finančních prostředků vybraných na základě
veřejného zdravotního pojištění ve prospěch zlepšení či udržení
zdravotního stavu pojištěnců ať již z krátkodobého hlediska, či
z dlouhodobé perspektivy včetně prevence. V tomto pojetí spočívá
také základní problém, který je dán obtížnou kvantifikací zdravotního
stavu či kvality života, respektive její technické realizovatelnosti.
Z tohoto důvodu vytvářejí zdravotní pojišťovny více či méně
objektivní systémy odměňování zdravotnických zařízení, kterými se
snaží najít při limitovaných zdrojích
kompromis mezi odměnou za poskytnutou
zdravotní péči a mírou přijímaného finančního
rizika. V systému platí zásada, že míry rizika
jednotlivých
subjektů
–
pojištěnec,
zdravotnické zařízení a pojišťovna mají
komplementární charakter. Minimalizují-li
svá rizika zdravotnická zařízení a pojišťovny,
zůstávají nepokryta rizika pojištěnce a naopak.
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
S
S
riziky úzce souvisí i motivace a chování jednotlivých subjektů
v systému. V systému veřejného zdravotního pojištění se
v podstatě uplatňují zájmy tří zúčastněných subjektů, a to
pojištěnců, zdravotnických zařízení a zdravotních pojišťoven. Ve
zjednodušeném výkladu je zájmem pojištěnce získat z jeho pohledu co
nejkvalitnější zdravotní péči v adekvátní míře dostupnosti. To je v
souladu se zájmem zdravotních pojišťoven zprostředkovávat kvalitní a
dostupnou péči o pojištěnce, ovšem při zohlednění její efektivnosti.
Zdravotnická zařízení při snaze poskytnout pacientům zdravotní péči
v co nejvyšší kvalitě logicky hledí spíše na vyrovnané hospodaření při
zachování komparativnosti s ostatními zdravotnickými zařízeními.
Přestože tyto zájmy v podstatě korelují, není simplexní úloha je sladit.
Je třeba hledat vhodné systémy financování, které při podpoře
racionální alokace finančních prostředků budou jak respektovat zájmy,
tak i přisuzovat odpovídající míru rizika všem těmto třem subjektům.
P
regnantně se tato teorie dá dokumentovat na základních
mechanismech financování zdravotnických zařízení a i přes
relativně krátkou dobu existence zdravotního pojištění v České
republice se tyto teze potvrzují i zde.
S
ystém financování zdravotnických zařízení z prostředků veřejného
zdravotního pojištění začal v roce 1992 na výkonových
principech. Zdravotnická zařízení se v prostém výkonovém systému
snažila naplno prodat svou práci a kapitál. Pacient má v tomto
prostředí pocit, že se zdravotní péče dramaticky zlepšila, protože jako
strana 32 z 91
nástroj pro navyšování příjmů zdravotnických zařízení je jednotlivými
poskytovateli doslova "hýčkán". Nelze zpochybnit, že se kvalita a
především dostupnost zdravotní péče v tomto období v porovnání se
stavem do roku 1990 skutečně podstatně zlepšila v souvislosti
se zpřístupněním zahraničních léků a zavedením moderních
diagnostických a terapeutických metod. Objektivně dochází ke
zvýšení kvality života a prodloužení střední délky života populace.
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
P
ro zdravotní pojišťovny však tento systém
znamenal explozi nákladů na zdravotní
péči. U nepřipravených zdravotních pojišťoven,
které nebyly schopny zejména efektivní revizní
činností ustát neúměrné rozšiřování spektra a
kvantity zdravotní péče při mírně narůstajících
příjmech, vedl k finančním potížím a určitě
nemalou měrou se podílel na likvidaci mnohých
z nich. Z uvedeného je zřejmé, že v tomto
období je finanční riziko soustředěno na
zdravotní pojišťovny. Ostatní subjekty mohou
naplno pokrýt své zájmy bez zodpovědnosti
k vyrovnané finanční bilanci systému.
T
yto skutečnosti způsobily, že se vláda a další instituce
zainteresované v systému veřejného zdravotního pojištění začaly
zabývat možnými řešeními této situace. K 1. červenci 1997 vstoupil
v platnost nový Seznam výkonů. Nejen jeho ekonomicky nevyvážené
ocenění v jednotlivých medicínských odbornostech, ale i
proklamovaná nadsazená hodnota bodu ve výši 1,00 Kč umocnila
napětí v deficitem zatíženém systému veřejného zdravotního pojištění
a urychlila cestu k hledání kompromisů ve financování zdravotní péče.
K 1. červenci 1997 tak dochází ke změně způsobu financování
zdravotní péče odklonem od výkonového systému k systémům na
bázi paušálu.
Z
avedení nového sazebníku zdravotních výkonů vedlo
k nastartování komplikovaného systému vesměs paušálních úhrad.
Pro orientaci jsou uvedeny jejich obecní představitelé:
H
ospitalizační paušál pro nemocnice s aplikací kontrolních
parametrů
Ambulantní paušál pro ambulantní zdravotnická zařízení
Předběžná úhrada ambulantním zdravotnickým zařízením
Regulace KORekčním KOeficientem 10 hodin na pracovní den
Regulace KORekčním KOeficientem 12 hodin na kalendářní den
Regulace REGulačním KOeficientem dle vládního usnesení z 31.
března 1998
Kombinovaná kapitačně výkonová platba s uplatněním degresního
koeficientu
Limitace čtvrtletním objemem úhrady
Výkonový systém v oblasti stomatologie
strana 33 z 91
Systém platby za ošetřovací den
Degresní hodnota bodu v závislosti na objemu vykázané péče
H
eterogenní systém úhrady vznikl živelnou cestou
nerespektujíc interakce mezi jednotlivými segmenty
poskytované zdravotní péče. Doplněn regulačními a kontrolními
mechanismy víc než na zdravotní potřeby pojištěnců hledí spíše na
stabilizaci nákladů při opomíjení aspektů efektivnosti. Systémy
financování se od té doby mění každé tři měsíce či půl roku a
informační systémy zdravotnických zařízení a zejména zdravotních
pojišťoven se musí dokázat vyrovnat s celou paletou systémů úhrad.
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
P
o zavedení nového Seznamu výkonů vzniklo v hospitalizační péči
čistě paušální prostředí, ve kterém jednotliví poskytovatelé
ztratili motivaci na objemu poskytované péče, což samozřejmě mohlo
negativně ovlivnit i kvalitu, ale zejména
dostupnost této péče. Analogická situace pak
nastala i u ambulantních zdravotnických
zařízení, která se začala pohybovat v paušálním
prostředí působením objemové či časové
limitace. Rovněž ve sféře praktických lékařů
zavedení úhrady na základě tzv. kombinované kapitačně výkonové
platby (KKVP) motivuje lékaře k zaregistrování co největšího počtu
pacientů. Úhrada pak již nezohledňuje kvalitu, rozsah a dostupnost
péče o ně.
Z
avedení KKVP mělo umožnit praktickým lékařům zvýšit péči o
své zaregistrované pojištěnce úsporou času získaného
odstraněním administrativně náročného systému vykazování
jednotlivých provedených zdravotních výkonů na ošetřeného
pojištěnce. V praxi se však projevuje snaha přesouvat péči do
specializovaných ambulancí či hospitalizačních zařízení. Extrém ve
výkonovém systému, kdy o pacienta bylo „maximálně“ pečováno a
byly prováděny výkony mnohdy i na úkor kvality péče a mnohdy i
v neprospěch pacienta, nyní přešel se zavedením kapitace do odlišné
polohy, kdy pojištěnec je naopak distribuován předčasně ke
specialistovi či do nemocnic, a tím se samozřejmě globálně v celém
systému veřejného zdravotního pojištění zvyšují výdaje a systém se
stává finančně náročnějším. Celá záležitost se dostává do tristní
podoby díky paušálnímu systému financování specialistů (i 9 hodin na
kalendářní den je forma paušálu) a narůstajícím frontám v oblasti
odkladné péče.
Z
avedením těchto přímých i nepřímých paušálních systémů úhrady
se ze zdravotnictví vytratila motivace ke zvyšování kvality
poskytované zdravotní péče, zásadně se snížila její dostupnost, na
druhé straně se však díky těmto systémům podařilo stabilizovat
finanční situaci většiny zdravotních pojišťoven i zdravotnických
zařízení.
strana 34 z 91
N
U
vedené dvě etapy financování českého zdravotnictví zároveň
reprezentují krajní alternativy přijímaných rizik a realizace
motivací subjektů účastných ve veřejném zdravotním pojištění.
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
emalý vliv na rozložení rizika má i pojetí regulačních
mechanizmů. Jejich primárním smyslem je přenést riziko od
zdravotní pojišťovny na poskytovatele zdravotní péče. Dosavadní stav
je převážně založený na horizontálních regulačních mechanizmech,
kdy se kontrolují náklady ve vyspecifikovaných segmentech zdravotní
péče (hospitalizační, stomatologický, praktičtí lékaři a podobně).
V rámci těchto segmentů pak dochází k uplatňování dalších –
parciálních regulací, které se u jednotlivých zdravotnických zařízení
zaměřují například na indukovanou péči či předepisování léčiv.
Horizontální regulační mechanizmy omezují vždy pouze danou úzkou
oblast poskytované péče a neřeší komplexně úspory v systému naopak
přesouvají či odsouvají problém v čase i prostoru (do dalších období
či jiných segmentů). Ve svých důsledcích se nejen zúčastněné strany
více či méně poškozují, ale často vnášejí i prvky neetické.
P
ři uvědomění si výhod a nevýhod výkonového a paušálního
systému úhrady je třeba hledat možné cesty řešení tak, aby
virtuální trojúhelník reprezentující míru sdíleného rizika, respektive
motivace a zájmy zúčastněných subjektů byl rovnoramenný a
výsledné řešení nebylo pouze kompromisem zájmů zdravotnických
zařízení a zdravotních pojišťoven, ale respektovalo i oprávněné
nároky pacientů. V geometrické interpretaci je ideální stav, kdy
výsledné řešení leží v těžišti uvedeného trojúhelníku, nikoliv mezi
vrcholy, které reprezentují zdravotnická zařízení a zdravotní
pojišťovny. Druhá zásada spočívá v respektování současného stavu,
jako východiska pro možné změny. Nikoliv vše měnící revoluce, ale
evoluce spočívající v postupných zásazích do citlivého systému
financování zdravotnických zařízení, může přinést uspokojivé řešení.
Třetí, poslední zásadou, je nalezení řešení, které by mimo jiné
obsahovalo motivaci zdravotnických zařízení
ke zdraví pacienta. Jedná se o opomíjený
důležitý fenomén, který absentuje v zatím
uplatňovaných
systémech.
V prostém
výkonovém systému byl v centru pozornosti
zdravotnických zařízení nemocný pacient (ať
již objektivně či subjektivně), jako ideální
subjekt pro zajištění existence poskytovatele
zdravotní péče, jehož motivací bylo spíše léčit
než vyléčit. To se změnilo v paušálním prostředí, ze kterého se
vytratila i motivace k léčení. V optimálním systému financování
poskytnuté zdravotní péče však – plně v souladu s úvodními tezemi
kapitoly – musí profitovat ten, kdo efektivně dokáže využít finančních
prostředků ve prospěch zlepšení či udržení zdravotního stavu
pacientů.
strana 35 z 91
dá se, že řešení možná spočívá v korekci a
objektivizaci regulačních mechanismů a
zavedení finanční motivace jak na stranu
poskytovatele zdravotní péče, tak i, pokud to
legislativa umožní, na stranu pacienta. Pokud
chceme
tvořit
objektivní
nastavování
regulačních mechanizmů, je třeba brát v úvahu
komplexně celý systém financování zdravotní
péče a ne se pouze omezit na jednotlivé segmenty. Dojdeme pak nutně
k závěru, že je třeba přejít od stávajících horizontálních regulací k
regulacím vertikálním, tedy takovým, které procházejí celým
spektrem zdravotní péče, tedy od praktických lékařů přes ambulantní
specialisty k lůžkovým či specializovaným zařízením a sledují
efektivní léčbu pacienta v celé šíři prováděných výkonů. V takovémto
systému hraje nezastupitelnou úlohu praktický lékař, který musí
mít zájem a motivaci na efektivním způsobu řešení zdravotních
problémů u něj zaregistrovaných pacientů.
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
Z
S
myslem perspektivního systému financování praktických lékařů
pro dospělé a pro děti a dorost, který Zaměstnanecká pojišťovna
Škoda již déle než rok uplatňuje, je diferenciací úhrad v prostředí
KKVP motivovat lékaře ke zvýšené péči o své zaregistrované
pojištěnce, k zájmu o sledování kvality poskytované zdravotní péče,
k zájmu o koordinovaný pohyb pacientů po systému, k zájmu o
komplexní zdravotní stav pacienta. Motivace je postavena
ekonomicky tak, aby praktičtí lékaři profitovali z efektivně
poskytované péče s využitím principů disease managementu. Cílem
zavedení tohoto systému je posílení úlohy a vlivu praktických lékařů,
která v minulosti nebyla náležitě doceněna. Jejich úloha je v roli tzv.
rodinných lékařů, kteří nejen o své pacienty sami pečují, ale i
koordinují péči o jejich zdravotní stav v jiných zdravotnických
zařízeních. Spolu se změnami v odměňování ambulantních specialistů
se dá předpokládat i narovnání stávajících paušálem deformovaných
vazeb v systému veřejného zdravotního pojištění přenesením péče od
nemocnic k ambulantním specialistům a od nich právě k praktickým
lékařům.
T
echnická realizace pak spočívá v periodickém statistickém
hodnocení praktických lékařů, kdy pro statisticky významné
(s počtem zaregistrovaných pojištěnců zdravotní pojišťovny větším
než 50) praktické lékaře pro děti, dorost, dospělé, jsou pravidelně
analyzovány jak vesměs komplexní roční náklady na poskytnutou
zdravotní péči pro jimi registrované pacienty bez ohledu na to, kdo
dané náklady indukoval, tak i koncenzuálně dohodnutelné a
kvantifikovatelné parametry kvality poskytované zdravotní péče.
Výjimku tvoří náklady, které praktik není schopen ovlivnit svými
léčebnými postupy a edukací. Jedná se zejména o náklady na
stomatologii, gynekologii, traumatologii, oční, hospitalizace na JIP
atp. Praktický lékař je v podstatě hodnocen podle většiny nákladů
na zdravotní péči uhrazených pojišťovnou za jeho zaregistrovanou
strana 36 z 91
klientelu v období jednoho roku. Statistické odhady ukazují hranici
75 % praktickým lékařem kontrolovaných nákladů. Individuální
náklady každého zaregistrovaného pacienta jsou děleny
kalkulovanými věkovými indexy tak, aby byly invariantní vzhledem
ke stáří registrované klientely. Tím je vyloučena diskriminace
praktických lékařů s relativně starší klientelou. Dále jsou tyto náklady
normalizovány na jednotnou dobu registrace jednoho roku. Tím je
vyřešena fluktuace mezi zdravotními pojišťovnami a změny registrací
u praktických lékařů.
Z
ásadním problémem bylo nalezení objektivního ukazatele, který
by dokázal klasifikovat praktického lékaře a diferencovat
kapitační platbu. Je zřejmé, že při tak rozsáhlém spektru
zpracovávaných informací nelze použít statistické charakteristiky typu
průměr. Ty jsou citlivé na odlehlé hodnoty, ale
zejména jsou použitelné na tzv. normální
rozdělení zpracovávaných dat. Přijatelnými pro
tento účel jsou charakteristiky jako například
medián či kvantily (resp. decily). Jsou robustní a dokáží spolehlivě
charakterizovat exponenciální rozložení. Na základě analýzy kvantilů
ročních nákladů pak dochází ke stanovení ukazatele, který řídí výši
kapitační platby. Tato metoda se jeví dostatečně robustní a eliminuje
vliv extrémně drahých pacientů na ohodnocení praktických lékařů. To
je její hlavní přednost v porovnání se současnými parciálními
regulacemi v oblasti indukované péče a preskribce léků, které
diskriminují drahé pacienty. Filozofie ročního přístupu pak eliminuje
vliv sezónních faktorů na čerpání zdravotní péče.
60
Medián
50
Kvantily 10%
40
Fix_9 = 1 855,5
30
Fix_9
10
00
00
00
00
00
00
00
00
00
00
00
00
20
0
10
80
0
11
40
0
12
00
0
12
60
0
13
20
0
10
96
90
84
78
72
66
60
54
48
42
36
0
00
30
0
00
60
18
24
12
00
0
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
20
V
ýše kapitační platby se vždy čtvrtletně přehodnocuje. Součástí
řešení je i ochrana praktického lékaře před objektivně se
zvyšujícími náklady na zdravotní péči v souladu se zdravotními plány.
Ostatní regulační mechanismy jsou redundantní. Výsledky
hodnocení ve 4. čtvrtletí 1999 obsahuje tabulka č. 4.
Tabulka č. 4:
Sumární
charakteristiky
4. čtvrtletí 1999
Vrchlabí
Kvasiny
68
1 072
71
76 112
44
587
13
7 636
55
327
12
3 921
44
866
103
89 206
∅ náklady FIX9
Absolutní roční náklady
2 547
483 146 424
2 538
40 239 652
2 586
25 399 873
2 547
556 456 710
∅ kapitační platba
Vážená kapitační platba
32,80
32,91
32,92
33,70
32,75
33,00
32,82
32,99
Navýšení vzhledem k ∅
118%
120%
118%
118%
Minimum reg. pojištěnců
∅ reg. pojištěnců
Počet lékařů
Počet pojištěnců
Mladá
Boleslav
ZPŠ celkem
strana 37 z 91
oblasti ambulantních specialistů respektuje ZPŠ regulační
mechanismy vyhlašované Věstníkem o financování zdravotní
péče na příslušné období. Tyto regulace spočívají v objemovém či
časovém zastropování nereálné úhrady. V interakci se systémem
úhrady u praktických lékařů tak dochází ke snižování dob objednání
bez žádoucího finančního efektu. Je nanejvýš žádoucí, aby bylo
přistoupeno k liberalizaci regulačních mechanismů i v tomto segmentu
a návratu do reálných úhrad. Je třeba odstranit paušální způsob
úhrady, který je implikován vysokou hodnotou bodu a tvrdou
časovou či objemovou regulací. Při setrvání v systému s významnou
časovou regulací, která s sebou přináší rozsáhlé fronty na odkladná
vyšetření, bychom těžko mohli očekávat pozitivní změnu. Roli
ambulantních specialistů je třeba posunout do roviny konziliárních,
dispenzárních a diagnostických odborných pracovišť, která pracují na
objednávku praktického lékaře. Praktický lékař je rovněž i základním
a hlavním regulátorem tohoto segmentu zdravotní péče. Je to on, který
sdílí riziko za náklady v tomto segmentu prostřednictvím
diferencované kapitační platby.
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
V
N
ovou úlohu v tomto prostředí sehrávají
informace.
Praktický
lékař
bude
vyžadovat pro své rozhodovací strategie
komplexní informace o zdravotním stavu
respektive o pohybu svých zaregistrovaných pacientů v systému.
Správci těchto informací jsou jednak ostatní zdravotnická zařízení a
jednak zdravotní pojišťovny. Ostatní zdravotnická zařízení mají právo
a zároveň povinnost poskytnout tyto informace ošetřujícímu
praktickému lékaři pouze v případě, že si konkrétní vyšetření vyžádal.
V případě poskytnutí informací od pojišťovny neexistuje jednotný
právní výklad této problematiky, kterou stávající právní řád
nedostatečně řeší. Výsledkem je skutečnost, že u praktického lékaře se
nachází zadokumentovaný zlomek z celkového objemu v systému
poskytnuté zdravotní péče. Prolomení informační bariéry by se
pozitivně odrazilo v informovanosti praktického lékaře.
Lůžková zdravotnická zařízení
a základě rozhodnutí vlády České republiky usnesením č. 657 ze
dne 23. června 1999 o hodnotách bodu a výši úhrad zdravotní
péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle § 17 odst. 5
zákona č. 48/1997 Sb., ve znění zákona č. 2/1998 Sb. pro 3. čtvrtletí
1999 a 4. čtvrtletí 1999 bylo nutno nalézt způsob odměňování
lůžkových zdravotnických zařízení přijatelný i pro zdravotní
pojišťovnu.
N
S
ystém plateb musel být postaven na paušálních platbách, výše
kterých byla vyčíslena na základě složitého algoritmu. Jednalo se
poprvé o období jednoho pololetí. Musela se zakomponovat podmínka
platby plné výše paušálu při naplnění 90 % kontrolního parametru.
Z několika variant bylo velkoryse vybráno vyplacení 10 % rozdílu na
strana 38 z 91
začátku účtovacího období, při příjmu první faktury od
zdravotnického zařízení. Paušální platby nebyly poskytovány ve stejné
a poměrné výši za každý účetní měsíc období, ale v závislosti na
stupni naplnění kontrolních parametrů referenčního období, tzn. bodů.
Tím se dosáhlo spravedlivějšího ohodnocení práce zdravotnických
zařízení a zároveň se tím předešlo úvěrování v případě přerušení,
ukončení nebo nerovnoměrnosti účtování.
S
Průběžné hodnocení naplňování kontrolního parametru
v 2. pololetí 1999 u ZPŠ Mladá Boleslav.
***************************************************
Identifikace ZZ: 99999999 XXXXXXXXXXXXXXX XXXXXXX XXXXXXXXXX
Číslo smlouvy : 0000
Adresa
: Boleslavská 1111
Mladá Boleslav
293 01
Hospitalizační paušál:
Kontrolní parametr
:
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
každou proplacenou fakturou zdravotnické zařízení obdrželo
kromě zúčtovací zprávy i protokol o aktuálním stavu plnění
smluvených kontrolních parametrů jako v následující ukázce.
26.01.2000
212 369,99 Kč
236 501 bodů
+-----------+----------+---------------------------+-----------------+---------+
| Číslo
|Variabilní|
V rámci paušálu
|Nad rámec paušálu| Celkem |
| faktury
| symbol ZZ|
body kp[%]
placeno |(IVF,rp.,stimul.)| faktura|
+-----------+----------+---------------------------+-----------------+---------+
|19990716386 20907077 |
12496
5,3
11220,99 |
0,00| 11220,99|
|19990716386 20907077 |
23650 10,0
21236,91 |
0,00| 21236,91|
|19990818530 20908090 |
9511
4,0
8540,56 |
0,00| 8540,56|
|19990921067 20909109 |
0
0,0
0,00 |
23490,00| 23490,00|
|19990921076 20909102 |
8962
3,8
8047,58 |
0,00| 8047,58|
|19991024262 20910115 |
53513 22,6
48052,88 |
0,00| 48052,88|
|19991127051 20911129 |
78894 33,4
70844,17 |
0,00| 70844,17|
|19991229199 20912139 |
42078 17,8
37784,64 |
0,00| 37784,64|
+----------------------+---------------------------+-----------------+---------+
| CELKEM
| 229104 96,9
205727,73 |
+----------------------+---------------------------+
Legenda:
-------Číslo faktury
- identifikace přiřazená ZPŠ uváděná na zúčtovací zprávě
Variabilní symbol ZZ - označení faktury zdravotnickým zařízením
Celkem faktura
- částka proplacená zdravotnickému zařízení
10 % kp
- jednorázová platba na základě dodatku smlouvy
Kontaktní osoby:
---------------Faktorová Dana
telefon: (0326) 123456 koordinátor zpracování zdravotních
výkonů
Lichá Ivona
telefon: (0326) 456123 referent informačního systému
Obr 8: Ukázka protokolu
P
o vykázání 90 % kontrolního parametru zdravotnickým zařízením
a proplacení 100 % paušálu zdravotní pojišťovnou nebyla žádná
další péče v tomto pololetí hrazena.
strana 39 z 91
4.4.3. Realizace výsledků výběrových řízení na začleňování
lůžkových zařízení do sítě smluvních zařízení
P
4.4.4. Zdravotní politika
íle zdravotní politiky pro rok 1999 vycházely ze základní filosofie
ZPŠ. Naplňování těchto cílů je zřejmé
z jednotlivých kapitolách výroční zprávy:
C
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
ři naplňování své smluvní strategie (subjektivního kritéria potřeb),
vycházela ZPŠ v roce 1999 z objektivních možností daných
zřizovacími dokumenty příslušných lůžkových zařízení a stanovisky
vyhlašovatele výběrových řízení na ústavní péči podle § 46 a
následujících zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
v platném znění. Podrobně je přístup ZPŠ k realizaci výsledků
výběrových řízení na začleňování lůžkových zařízení do sítě
smluvních zařízení popsán v následující kapitole 4.5.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
zajištění kvalitní, dostupné a účelně
poskytnuté zdravotní péče pojištěncům při
zachování kreditu solidního finančního
partnera na trhu veřejného zdravotního
pojištění
zachování
převážně
regionálního
charakteru pojišťovny
zabezpečení dostatečné a kvalitní sítě poskytovatelů zdravotní
péče, včetně vyšších klinických a specializovaných pracovišť
zabezpečení objektivní úhrady účelně poskytnuté zdravotní péče
cílenou činností revizních lékařů a tím zabránění nehospodárnému
vynakládání prostředků z veřejného zdravotního pojištění
posílení role praktických lékařů jako koordinátorů zdravotní péče
svých registrovaných pojištěnců
včasná a průběžná informovanost pojištěnců o rozsahu
poskytovaných služeb
posilování vědomí pojištěnců o nutnosti aktivního zapojení do
péče o své zdraví
individuální přístup k pojištěncům při řešení problematiky
v oblasti péče o své zdraví
poskytování přehledů o vykázané a uhrazené zdravotní péči
pojištěncům
orientace na zdravotní výchovu a na výchovu ke zdravému
životnímu stylu svých pojištěnců se zvláštním přihlédnutím na
děti a mládež
zlepšování zdravotního stavu populace realizací vlastních
preventivních zdravotních programů s cílem předcházení vzniku
závažných onemocnění.
strana 40 z 91
4.4.5. Léková politika
oblasti lékové politiky se při úhradě léčiv a prostředků
zdravotnické techniky řídíme platným Číselníkem léčiv a PZT,
vydávaným v návaznosti na vyhlášku 57/97 Sb. v platném znění,
kterou se stanoví léčivé přípravky plně hrazené ze zdravotního
pojištění a výše úhrad jednotlivých léčivých látek.
V
V
šechny lékařské předpisy a poukazy na PZT vyúčtované ZPŠ
podléhají systému kontrolních mechanismů, kterými je
zaručena platba pouze za pojištěnce ZPŠ, v aktuálně platných
úhradách, v množství a síle odpovídající lékařskému předpisu.
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
N
ákladná léčiva (např. pro léčbu roztroušené
sklerózy mozkomíšní, citrulinémie apod.)
jsou
v co
nejekonomičtějších
cenách
zajišťována pro pojištěnce centrálním nákupem
přes vybrané lékárny. Léčiva a PZT, jejichž
úhrada je vázána na souhlas revizního lékaře,
přesahující částku 10 000 Kč, stejně jako léčiva
pro léčbu metodou in vitro fertilizace,
procházejí přes posouzení samostatné interní
komise.
S
oučasně je zabezpečena spolupráce s regionálním antibiotickým
střediskem, kde se měsíčně podílíme na kontrole předepsaných
vázaných antibiotik.
V
rámci sledování nákladů se provádějí analytické rozbory na
léčiva dle ATC skupin, rozbory souběžné preskribce léčiv na
recepty a hospitalizace pojištěnců, analýzy preskribce léčiv vázaných
indikačním omezením apod.
4.5.
Smluvní politika
zemní síť smluvních zdravotnických zařízení Zaměstnanecké
Úpojišťovny Škoda byla i v roce 1999 principiálně určena jejím
regionálním charakterem, tedy byla vázána na územní rozložení
pojištěnců. Uvedený princip byl přijat Správní radou ZPŠ v prosinci
1995 a z praktického hlediska začal být naplňován od počátku roku
1996. Zcela v duchu zmíněné strategie se nachází sídlo většiny
smluvních partnerů ZPŠ v regionech severně až severovýchodně od
Prahy, konkrétně v okresech Mladá Boleslav, Trutnov, Rychnov nad
Kněžnou, Semily, Jičín, Nymburk, Mělník, Česká Lípa, Liberec,
Jablonec nad Nisou, Ústí nad Orlicí, Kolín, Náchod, Hradec Králové a
samozřejmě v celé aglomeraci Prahy. Ve jmenovaných okresech byla
péče o pojištěnce zajištěna v plném spektru nezbytných
zdravotnických oborů. Nadregionální, specializovaná či vysoce
specializovaná zdravotní péče byla smluvně pokryta příslušnými
strana 41 z 91
pracovišti, bez ohledu na jejich teritoriální umístění, neboť již z pojmu
označení vyplývá, že jejich působnost není dána místně, ale věcně,
tedy zdravotní péčí, kterou tato zařízení poskytují.
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
Z
a základ péče o své pojištěnce mimo shora
vyjmenované okresy své působnosti
považovala ZPŠ taktéž v roce 1999 nemocnice,
které disponují jak lůžkovou kapacitou, tak
odbornými ambulancemi. Tato zařízení jsou
tudíž schopna saturovat základní zdravotní péči,
kterou potřebují její pojištěnci, nacházejí-li se
mimo region působnosti své zdravotní pojišťovny. V každém z okresů
mimo region své působnosti budovala ZPŠ i v roce 1999 též síť
primárních poskytovatelů zdravotní péče, tedy praktické lékaře pro
dospělé a praktické lékaře pro děti a dorost, případně ambulantní
specialisty. Vzhledem k faktu, že tyto primární praxe nemívají
celookresní působnost, považovala ZPŠ za základ péče o své
pojištěnce lůžková zdravotnická zařízení, jak je uvedeno výše. Taktéž
v roce 1999 se síť smluvních poskytovatelů zdravotní péče jevila jako
smluvně stabilizovaná, v případě praktických lékařů a praktických
lékařů pro děti a dorost zřejmě vzhledem k zavedenému principu
kombinované kapitačně výkonové platby, o níž je mezi poskytovateli
zájem a která předpokládá existenci smluvního vztahu mezi
poskytovatelem a příslušnou zdravotní pojišťovnou.
V
yvstala-li v průběhu roku 1999 potřeba doplnění sítě
ambulantních smluvních zdravotnických zařízení Zaměstnanecké
pojišťovny Škoda, dělo se tak po splnění veřejnoprávních
předpokladů na straně poskytovatele zdravotní péče. Případné
doplňování sítě smluvních zdravotnických zařízení probíhalo s cílem
naplnění zákonné povinnosti, uvedené v ustanovení § 46 odst. 1
zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném
znění.
T
aktéž při vytváření sítě smluvních lůžkových zdravotnických
zařízení vycházela ZPŠ v roce 1999 ze své dlouhodobě strategie
pro uzavírání smluvních vztahů, která byla doporučena Dozorčí
radou ZPŠ a schválena Správní radou ZPŠ již v roce 1995. Tato
strategie upravuje vytváření sítě smluvních zdravotnických zařízení ve
vazbě na potřeby pojištěnců ZPŠ, tedy na základě hlediska
subjektivních potřeb zdravotní pojišťovny pro zabezpečení zdravotní
péče o své pojištěnce. Je možno konstatovat, že při naplňování své
smluvní strategie (subjektivního kritéria potřeb), vycházela ZPŠ
v roce 1999 z objektivních možností daných zřizovacími dokumenty
těchto lůžkových zařízení a stanovisky vyhlašovatele výběrových
řízení na ústavní péči podle § 46 a následujících zákona č. 48/1997
Sb., o veřejném zdravotním pojištění v platném znění. Výjimkou je
zachování smluvního vztahu na akutní lůžkovou zdravotní péči
v případě Horské nemocnice Krkonoše s.r.o. Této nemocnici, jejíž
právní předchůdkyní před privatizací byla Krkonošská nemocnice ve
strana 42 z 91
Vrchlabí, bylo doporučeno Stanoviskem Ministryně zdravotnictví ČR
MUDr. Roithové čj. 0701-TRU-POL ze dne 23.2.1998 uzavření
smlouvy se zdravotními pojišťovnami na dobu 5 let na následnou
lůžkovou péči v kapacitě 40 lůžek. Dále bylo doporučeno pokračovat
ve smluvním vztahu ve stávajícím rozsahu na dobu nezbytně nutnou
k ukončení činnosti nemocnice v oborech interna, pediatrie, chirurgie,
gynekologie a porodnictví a zajištění této akutní lůžkové péče v
ostatních spádových nemocnicích regionu.
B
ylo doporučeno požádat OÚ o vypsání výběrového řízení na
poskytování akutní péče v oboru gynekologie a chirurgie
ambulantní formou eventuelně formou stacionáře.
tomuto stanovisku vydala ministryně zdravotnictví pod čj. 070116-POL dne 23.2.1998 přílohu, ve které zdůvodnila zamítavé
stanovisko vůči poskytování akutní lůžkové péče v Krkonošské
nemocnici ve Vrchlabí.
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
K
Z
tohoto posouzení vyplývá, že nemocnice
splňuje odborné předpoklady pro zajištění
akutní lůžkové péče na příslušném území
v posuzovaných oborech a kriteria dle zákona č.
48/97 Sb., ale její lůžková kapacita je na daném
území
v oborech
interna,
pediatrie,
gynekologie-porodnictví a chirurgie nadbytečná, přičemž nabídka
konkurenčních uchazečů v těchto oborech pro toto území splňuje
soubor posuzovaných předpokladů pro poskytování komplexní
zdravotní lůžkové péče lépe, jak vyplývá i z výsledků hlasování
komise výběrového řízení.
Z
aměstnanecká pojišťovna Škoda nerozporovala a nerozporuje
odbornou úroveň členů komise, která posuzovala jednotlivé
uchazeče v rámci výběrových řízení na akutní lůžkovou péči.
Z odůvodnění stanoviska vyplývá, že odborná komise ani při místním
šetření, ani v porovnání s podmínkami ostatních uchazečů v okrese
Trutnov, nezjistila zásadní nesplňování personálního, či technického
vybavení tehdejší Krkonošské nemocnice ve Vrchlabí. Do zásadního
rozporu s touto komisí se však ZPŠ dostala v posouzení zbytnosti
akutní lůžkové péče tohoto lůžkového zařízení. Existence
pobočného závodu žadatele o zřízení Zaměstnanecké pojišťovny
Škoda, společnosti ŠKODA AUTO a. s., jakož i vlastní pobočka ZPŠ
přímo ve Vrchlabí, znamenala i v roce 1999 další nárůst počtu
pojištěnců v tomto regionu. Pobočka ZPŠ ve Vrchlabí pečovala v roce
1999 o 16 000 pojištěnců. V situaci nedostatečné technické a dopravní
infrastruktury v této horské oblasti považovala Zaměstnanecká
pojišťovny Škoda za nutné pro splnění své zákonné povinnosti, podle
ustanovení § 46 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., v platném znění,
existenci smluvního vztahu s Horskou nemocnicí Krkonoše s.r.o. na
akutní lůžkovou péči, zachovat.
strana 43 z 91
Z
ávěry výběrového řízení na akutní lůžkovou péči jsou v případě
všech ostatních smluvních zdravotnických zařízení respektována,
jak dokumentuje tabulka č. 5.
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
Tabulka č. 5:
IČZ
Lůžková zařízení celkem (199)
Nemocnice (138)
NÁZEV
MĚSTO
01002000
NEMOCNICE MILOSRDNÝCH SESTER
Praha 1
02002000
ÚSTAV HEMATOLOGIE A KREVNÍ TRA
Praha 2
02004000
VŠEOBECNÁ FAKULTNÍ NEMOCNICE
Praha 2
02256000
ŽELEZNIČNÍ NEMOCNICE PRAHA 2
Praha 2
03001000
NEMOCNICE NA ŽIŽKOVĚ S.D.I.s.r
Praha 3
04002000
IKEM PRAHA 4
Praha 4
04005000
FAKULTNÍ THOMAYEROVA NEMOCNICE
Praha 4
04719000
DTC-HOSPITAL, s.r.o.
Praha 4
05002000
FAKULTNÍ NEMOCNICE V MOTOLE
Praha 5
05004000
NEMOCNICE NA HOMOLCE
Praha 5
06051000
ÚSTŘEDNÍ VOJENSKÁ NEMOCNICE
Praha 6
08006000
FAKULTNÍ NEMOCNICE BULOVKA
Praha 8
08011000
GERONTOLOGICKÉ CENTRUM
Praha 8
09001000
CLINICUM a.s.
Praha 9
09255000
ISCARE IVFa.s.
Praha 9
09262000
GYNCENTRUM s.r.o.
Praha 9
10001000
INTERNÍ NEMOCNICE OBLOUKOVÁ
Praha 10
10002000
FAKULTNÍ NEMOCNICE KRÁL.VINOHR
Praha 10
20101000
NEMOCNICE RUDOLFA A STEFANIE
Benešov u Prahy
21002000
NEMOCNICE S POLIKLINIKOU
Hořovice
22101000
NEMOCNICE S POLIKLINIKOU KLADN
Kladno 1
22102000
NEMOCNICE SLANÝ
Slaný
23101000
NEMOCNICE KOLÍN
Kolín 2
23102000
Český Brod
24100000
NEMOCNICE S AMBULANTNÍ ČÁSTÍ
Kutná Hora 1
24200000
MĚSTSKÁ NEMOCNICE ČÁSLAV
Čáslav
25110000
NEMOCNICE MĚLNÍK
Mělník 1
25310000
ALMEDA,a.s.
Neratovice 1
26001000
SDRUŽENÍ ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZE
Mladá Boleslav 1
26007000
PÍRKOVO SANATORIUM s.r.o.
Mladá Boleslav 1
27001000
NEMOCNICE A SDRUŽENÁ ZDRAVOT.Z
Nymburk
28002000
28003000
Brandýs nad Labem-Stará
B
Říčany u Prahy 1
30001000
Příbram 1
30002000
NEMOCNICE S POLIKLINIKOU SEDLČ
Sedlčany
30007000
ZÁVODNÍ ÚSTAV NÁRODNÍHO ZDRAVÍ
Příbram 1
31001000
NEMOCNICE RAKOVNÍK
Rakovník 1
32006000
NEMOCNICE ČESKÉ BUDĚJOVICE
České Budějovice 1
34001000
OKRESNÍ NEMOCNICE JINDŘICHŮV H
Jindřichův Hradec 1
35001000
OKRESNÍ NEMOCNICE PELHŘIMOV
Pelhřimov
35003000
VŠEOBECNÁ VEŘEJNÁ NEMOCNICE
Počátky
36101000
NEMOCNICE PÍSEK
Písek 1
37102000
MĚSTSKÁ NEMOCNICE
Vimperk
39254000
SANATORIUM PLAST.A ESTET.CHIRURGIE
Chotoviny
40001000
NEMOCNICE DOMAŽLICE
Domažlice 1
41002000
NEMOCNICE CHEB
Cheb 2
strana 44 z 91
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
IČZ
NÁZEV
MĚSTO
41003000
MĚSTSKÁ NEMOCNICE MARIÁN.LÁZNÉ
Mariánské Lázně 1
43001000
Klatovy 1
44101000
FAKULTNÍ NEMOCNICE PLZEŇ
Plzeň 1
44104000
VOJENSKÁ NEMOCNICE PLZEŇ
Plzeň 1
44105000
MULAČOVA NEMOCNICE s.r.o.PLZEŇ
Plzeň 20
44613000
NEMOCNICE U SV.JIŘÍ s.r.o.
Plzeň 12
45001000
Stod
48001000
NEMOCNICE SOKOLOV
Sokolov 1
49005000
NEMOCNICE PLANÁ U MARIÁN.LÁZNÍ
50100000
Planá u Mariánských
Lázní
Česká Lípa 1
51100000
NEMOCNICE DĚČÍN
Děčín 1
51300000
Rumburk
52110000
Chomutov 1
52120000
NEMOCNICE S POLIKLINIKOU KADAŇ
Kadaň 1
52377000
CHIRURGIE CHOMUTOV s.r.o.
Chomutov 1
53201000
NEMOCNICE JABLONEC NAD NISOU
Jablonec nad Nisou
53286000
NEMOCNICE TANVALD s.r.o.
Tanvald 1
54100000
NEMOCNICE LIBEREC
Liberec 1
54200000
NEMOCNICE FRÝDLANT s.r.o.
Frýdlant v Čechách
55021000
MĚSTSKÁ NEMOCNICE LITOMĚŘICE
Litoměřice 1
57001000
Most 1
58102000
VITA s.r.o.
Duchcov 1
58104000
HORNICKÁ NEMOCNICE S POLIKLINI
Bílina 1
59001000
MASARYKOVA NEMOCNICE
Ústí nad Labem 1
60001000
OKRESNÍ NEMOCNICE HAVLÍČKŮV BR
Havlíčkův Brod 1
61002000
Nový Bydžov 1
61004000
FAKULTNÍ NEMOCNICE HRADEC KRÁL
Hradec Králové
61303000
PRVNÍ PRIVÁTNÍ CHIRURGICKÉ CEN
Hradec Králové 2
61235000
HRADECKÉ OČNÍ SANATORIUM
Hradec Králové 12
62001000
Chrudim 1
63101000
OKRESNÍ NEMOCNICE JIČÍN
Jičín 1
64001000
VŠEOBECNÁ NEMOCNICE NÁCHOD
Náchod 1
64171000
VISUS POLICE NAD METUJÍ s.r.o.
Police nad Metují 1
65001000
NEMOCNICE PARDUBICE
Pardubice 3
65259000
PARTUS s.r.o.
Pardubice 2
66001000
ORLICKÁ NEMOCNICE RYCHNOV NAD
Rychnov nad Kněž.
66114000
NEMOCNICE OPOČNO
Opočno
67101000
NEMOCNICE V SEMILECH
Semily 1
67102000
MASARYKOVA MĚSTSKÁ NEMOCNICE
Jilemnice
67104000
MĚSTSKÁ NEMOCNICE TURNOV
Turnov
68001000
NEMOCNICE SVITAVY
Svitavy 2
68002000
Litomyšl
68003000
NEMOCNICE MORAVSKÁ TŘEBOVÁ
Moravská Třebová 1
68009000
POLIČSKÁ NEMOCNICE s.r.o.
Polička
69001000
STÁTNÍ OBLASTNÍ NEMOCNICE TRUT
Trutnov 1
69002000
MĚSTSKÁ NEMOCNICE,a.s.
Dvůr Králové n.L.
69004000
REHAMEDICA ŽACLÉŘ
Žacléř 1
70001000
NEMOCNICE V ÚSTÍ NAD ORLICÍ
Ústí nad Orlicí 1
70002000
Vysoké Mýto 1
70006000
AESKULAP ČERVENÁ VODA s.r.o.
Červená Voda 1
72001000
FAKULTNÍ NEMOCNICE U SV.ANNY
Brno 12
72031000
SDRUŽENÍ ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZE
Brno 2
72046000
VĚZEŇSKÁ SLUŽBA ČR
Brno 2
strana 45 z 91
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
IČZ
NÁZEV
MĚSTO
72100000
FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO
Brno 39
72186000
DELTA s.r.o.
Brno 12
72931000
MASARYKŮV ONKOLOGICKÝ ÚSTAV
Brno 12
72932000 CENTRUM KARDIOVASKULÁRNÍ A TRA
Brno 12
72933000 ÚRAZOVÁ NEMOCNICE V BRNĚ
Brno 12
72934000 VÝZKUMNÝ ÚSTAV ZDRAVÍ DÍTĚTE
Brno 12
73002000 BAKEŠOVA CHIRURGICKÁ NEMOCNICE
Brno 2
74001000 NEMOCNICE BŘECLAV
Břeclav 2
75001000 NEMOCNICE S POLIKLINIKOU
Hodonín 1
76001000 NEMOCNICE JIHLAVA
Jihlava 1
78001000 NEMOCNICE PROSTĚJOV
Prostějov 1
81001000 NEMOCNICE S POLIKLINIKOU
Vyškov 1
82003000 MĚSTSKÁ NEMOCNICE SLAVIČÍN
Slavičín 1
83001000 OKRESNÍ NEMOCNICE S POLIKLINIK
Znojmo 2
84231000 OKRESNÍ NEMOCNICE NOVÉ MĚSTO/M
Nové Město na Mor.
85200000 NEMOCNICE s.r.o.RÝMAŘOV
Rýmařov
85400000 NEMOCNICE BRUNTÁL, a.s.
Bruntál 1
85600000 SZZ KRNOV
Krnov
86101000 NEMOCNICE FRÝDEK-MÍSTEK
Frýdek-Místek 1
86106000 MEMOCNICE PODLESÍ TŘINEC s.r.o
Třinec 1
87001000 NEMOCNICE S POLIKLINIKOU KARVI
Karviná 4
87002000 MĚSTSKÁ NEMOCNICE S POLIKLINIK
Český Těšín 1
89301000 FAKULTNÍ NEMOCNICE OLOMOUC
Olomouc 1
89328000 FAKULTNÍ NEMOCNICE OLOMOUC
Olomouc 1
89903000 VOJENSKÁ NEMOCNICE OLOMOUC
Olomouc 1
90001000 STÁTNÍ SLEZSKÁ NEMOCNICE OPAVA
Opava 1
90053000 STÁTNÍ NEMOCNICE VÍTKOV
Vítkov 1
91001000 MĚSTSKÁ NEMOCNICE OSTRAVA FIFE
Ostrava 10
91006000 VÍTKOVICKÁ NEMOCNICE BLAHOSLAV
Ostrava 3
91009000 FAKULTNÍ NEMOCNICE OSTRAVA
Ostrava 8
91011000 NEMOCNICE OSTRAVA-JIH s.r.o.
Dubina
92001000 NEMOCNICE S POLIKLINIKOU PŘERO
Přerov 2
92002000 NEMOCNICE HRANICE a.s.
Hranice 1
93103000 M-VIA NOVA s.r.o.
Zábřeh 1
93201000 NEMOCNICE ŠUMPERK s.r.o.
Šumperk 1
93203000 INTERNA ZÁBŘEH s.r.o.
Zábřeh 1
94102000 MĚSTSKÁ NEMOCNICE VALAŠSKÉ MEZ
Valašské Meziříčí 1
94430000 AREA MEDICA s.r.o.
Valašské Meziříčí 1
69342000 SANATORIUM MUDr.J.BÍLKA, s.r.o.
OLU celkem 45 z toho:
OLU psychiatrické (12)
08002000 PSYCHIATRICKÉ CENTRUM PRAHA
Praha 8
08005000 PSYCHIATRICKÁ LÉČEBNA BOHNICE
Praha 8
26003000 PSYCHIATRICKÁ LÉČEBNA KOSMONOS
Kosmonosy
33200000 PSYCHIATRICKÁ LÉČEBNA
Český Krumlov 1
39801000 DĚTSKÁ PSYCHIATRICKÁ LÉČEBNA
Opařany
45901000 PSYCHIATRICKÁ LÉČEBNA DOBŘANY
Dobřany
50081001 PSYCHIATRICKÉ SANATORIUM
Česká Lípa 1
Louny 1
Havlíčkův Brod 1
Jihlava 1
77951000 PSYCHIATRICKÁ LÉČEBNA KROMĚŘÍŽ
Kroměříž 1
Velká Bíteš
strana 46 z 91
IČZ
NÁZEV
OLU rehabilitační (5)
MĚSTO
04727000 MEDICENTRUM
Praha 4
20105000 REHABILITAČNÍ ÚSTAV KLADRUBY
Kladruby u Vlašimi
29071000 VOJENSKÝ REHABILITAČNÍ ÚSTAV
Slapy nad Vltavou
60190000 REHABILITAČNÍ ÚSTAV s.r.o.
Chotěboř
90158000 REHABILITAČNÍ ÚSTAV HRABYNĚ
Hrabyně 1
OLU TRN (6)
06002000 PNEUMOLOGICKÁ KLINIKA VELESLAV
Praha 6
28005000 OLIVOVA DĚTSKÁ LÉČEBNA, o.p.s.
Říčany u Prahy 1
30006000 ODBORNÝ LÉČEBNÝ ÚSTAV P.PLEŠÍ
Nová Ves pod Pleší
35010000 LÉČEBNA TRN HUMPOLEC
Humpolec
50213000 ODBORNÝ LÉČEBNÝ ÚSTAV PRO TBC
Cvikov
68005000 ODBORNÝ LÉČEBNÝ ÚSTAV JEVÍČKO
Jevíčko 1
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
OLU ostatní (22)
00183024 HAMZOVA DĚTSKÁ LÉČEBNA
Luže
00195201 SDRUŽENÍ OZDRAVOVEN A LÉČEBEN
Trutnov 1
00386936 DĚTSKÁ LÉČEBNA SE SPELEOTERAPI
Ostrov u Macochy
02001000 REVMATOLOGICKÝ ÚSTAV
Praha 2
04004000 ÚSTAV PRO PÉČI O MATKU A DÍTĚ
Praha 4
06234000 ÚSTAV PREVENTIVNÍHO A SPORTOVN
Praha 6
08004000 ÚSTAV RADIAČNÍ ONKOLOGIE
Praha 8
08075000 KARDIOLOGIE NA BULOVCE s.r.o.
Praha 8
18246222 LÉČEBNA KRALOVICE
Kralovice
20110000 LÉČEBNA DLOUHODOBÉ NEMOCNÝCH
Sedlec - Prčice 2
28004000 CENTRUM INTEGROVANÉ ONKOLOGICK
Měšice u Prahy
42726646 DĚTSKÁ ODBORNÁ LÉČEBNA BUKOVAN
Chraštice
43792120 ODBORNÁ DĚTSKÁ LÉČEBNA CHOCERA
Chocerady
49609599 EDEL s.r.o.
Zlaté Hory v Jes.
50280000 DĚTSKÁ LÉČEBNA CVIKOV
Cvikov
60665424 DĚTSKÁ ODBORNÁ LÉČEBNA POČÁTKY
Počátky
63219646 OČNÍ LÉČEBNA s.r.o.
Dolní Olešnice
67711000 ÚSTAV CHIRURGIE RUKY
Vysoké nad Jizerou
Hostinné
70008000 ALBERTINUM ŽAMBERK
Dvůr Králové nad Labem
1
Žamberk
85181000 ÚSTAV NEUROLOGICKO GERIATRICKÝ
Moravský Beroun
LDN samostatné ZZ (16)
50222000 LÉČEBNA DLOUHODOBĚ NEMOCNÝCH
Nový Bor
09002000 POLIKLINIKA PROSEK
Praha 9
09004000 MĚSTSKÁ NEMOCNICE NÁSLEDNÉ PÉČ
Praha 9
25211000 NEMOCNICE S POL.-LDN
Kralupy nad Vltavou
27011000 NEMOCNICE MĚSTEC KRÁLOVÉ
Městec Králové
29004000 RHG s.r.o. - LDN
Mukařov
Roztoky u Prahy
40001242 NEMOCNICE DOMAŽLICE-LDN
Domažlice 1
51303000 NEMOCNICE VARNSDORF-LDN
Varnsdorf 1
53204000 LÉČEBNA DLOUHODOBĚ NEMOCNÝCH
Tanvald 1
54103000 NEMOCNICE LIBEREC-LDN
Liberec 1
56009000 MEDICINA s.r.o.-LDN
Podbořany
63113000 MĚSTSKÁ NEMOCNICE HOŘICE-LDN
Hořice v Podkrkonoší
66001300 ORLICKÁ NEMOCNICE-ODDĚLENÍ NÁS
Rychnov nad Kněžnou 1
Lomnice nad Pop.
70052270 NEMOCNICE S POL.-LDN
Vysoké Mýto
strana 47 z 91
4.5.1.
Přehled smluvních zdravotnických zařízení (tabulka
MT16/99)
Kategorie smluvních
zdravotnických zařízení
Ambulantní zdravotnická zařízení (ZZ) *
z toho
Počet ZZ
k 31.12.1998
Index
r.99/r.98
2 610
1,01
k 31.12.1999
2 581
- praktický lékař pro dospělé (odb.001)
484
497
1,03
- praktický lékař pro děti a dorost (odb.002)
322
326
1,01
- praktický zubní lékař (odb.013 - 015, 019)
635
653
1,03
1140
1134
0,99
- chirurgie (odb.501 - 602)
114
113
0,99
- interna (odb.101 - 109, 202)
146
148
1,01
- gynekologie (odb.603,604)
170
162
0,95
73
72
0,99
- ambulantní specialisté celkem
v tom:
- ORL (odb.701, 702, 704)
90+117
32
34
1,06
- neurologie (odb.209,210)
47
48
1,02
- ortopedie (odb.606,607)
65
69
1,06
- kožní (odb.404 - 406)
64
64
1,00
- psychiatrie (odb.305 - 309)
59
59
1,00
- rehabilitace (odb.201)
59
54
0,92
104
104
1,00
Lůžková ZZ
191
200
1,05
- nemocnice
136
139
1,02
47
45
0,96
12
12
1,00
V
92+115
- alergologie (odb.207)
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
- oční (odb.705)
- ostatní ambulantní specialisté**
- OLÚ (kromě LDN a ZZ vykaz.výhradně kód OD 00005
v tom: psychiatrické
rehabilitační
5
TRN
6
ostatní
22
- LDN (samost.ZZ vykaz.kód OD 00024)
- samostatná ZZ vykaz.výhradně kód OD 00005
Ambulantní zařízení poliklinického typu
Home care (odb. 911 a 925)
Rehabilitační ZZ (odb.902 a 918)
ZZ komplementu (odb. 222, 801 - 805, 807, 809, 812 - 823)
Stacionáře
Lázně
Ozdravovny
Dopravní zdravotní služba
Pracoviště LSPP
Záchranná služba (odb.709)
Lékárny a výdejny PZT
OSTATNÍ smluvní ZZ ***)
CELKEM smluvní ZZ
Vypracovala: JUDr. Vávrová tel.: 0326-818034
*
7
16
2,29
1
0
0,00
136
29
68
92
0
131
33
72
100
1
54
7
59
8
40
514
9
3 838
0,96
1,14
1,06
1,09
57
8
33
487
13
3 757
1,04
1,00
1,21
1,06
0,69
1,02
MT/16/99-SmluvZZ
V rámci odbornosti 705 - oční jsou uvedeny oční optiky.
strana 48 z 91
**
Název
Hematologie
Přenosné nemoci
Lékařská genetika
Dětská kardiologie
Klinická onkologie
Radioterapie
Urologie
ARO
Patologická anatomie
Klinická psychologie
Logopedie
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
Odbornost
202
203
208
302
402
403
706
708
807
901
903
V řádku s názvem „Ostatní ambulantní specialisté“ jsou
zahrnuta smluvní zdravotnická zařízení ZPŠ, poskytující
ambulantní zdravotní péči v následujících odbornostech:
*** V řádku s názvem „Ostatní smluvní ZZ“ jsou zahrnuti dále
uvedení smluvní partneři ZPŠ, s uvedením identifikačního čísla
tohoto zařízení, jeho názvu a zdravotnických odborností, které
pojištěncům ZPŠ smluvně poskytují:
IČZ (IČO)
Název
01 074 000 Ústav lékařské kosmetiky, Praha
Zdravotnické odbornosti
Chirurgie, ortopedie, dermatovenerologie,
gynekologie, RHB, interna
Obory vnitřního lékařství
RHB, PLD+PLDD
Gynekologie
RHB, ortopedie,chirurgie,neurol.,pediatrie
PLD+PLDD, stomatologie, interna, RHB,
ortopedie, chirurgie
Psychiatrie, interna, dermatoven., PLD,PLDD
Psychiatrie, psychologie, RHB, pediatrie
01 106 000
03 064 000
04 599 000
46 506 012
72 287 000
Klinika J. Svobody, Praha
Správa služeb odborů, Praha
Sanatorium Pronatal, Praha
Renospond, Proseč u Skutče
Boby Centrum, Brno
07 059 000
54 711 000
R.M.A. Centrum, Praha
Centrum zdravotní a sociální
pomoci, Liberec
Centrum komplexní diagnostiky a Pediatrie, interna, alergologie
terapie, Praha
06 301 000
strana 49 z 91
4.6.
Další služby
V
•
•
roce 1999 poskytovala ZPŠ svým pojištěncům další služby,
které svým charakterem lze rozdělit na:
zdravotní preventivní programy a akce
pojištění léčebných výloh v zahraničí (produkt České pojišťovny
a.s.)
4.6.1.
Zdravotní preventivní programy a akce
Z
H
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
aměstnanecká pojišťovna Škoda na základě vytvořeného fondu
prevence realizovala v hodnoceném období 20 zdravotních
programů a akcí, zaměřených především na oblast prevence nebo na
zmírnění následků a projevů již existujících onemocnění.
lavním cílem těchto programů bylo včasné odhalení možných
příčin vzniku některých závažných onemocnění, jejichž léčení by
v budoucnu bylo spojeno s vysokou nákladovostí, a dále na zmírnění
následků již existujících chronických onemocnění.
V
zhledem k relativně vymezenému teritoriu působení pojišťovny,
byla převážná většina těchto aktivit soustředěna do
zdravotnických zařízení v mladoboleslavském regionu, částečně
v regionu Vrchlabí a Kvasin, tzn. v oblastech s největší koncentrací
pojištěnců.
O
sm zdravotních preventivních programů bylo realizováno ve
spolupráci se Sdružením zdravotnických zařízení v Mladé
Boleslavi, s velmi dobrou územní dostupností pro klienty. Dalších 7
zdravotních programů bylo prováděno ve spolupráci s praktickými
lékaři pro děti, dorost a dospělé. Výchovný program byl realizován ve
spolupráci s Domem dětí a mládeže a základními školami a zbylé
zdravotní programy byly zabezpečovány odbornými ambulantními
specialisty.
Z
aměstnanecká pojišťovna Škoda sledovala průběh a výsledky
jednotlivých zdravotních programů. Pro tyto účely byla stanovena
metodika jejich odděleného vykazování od poskytované zdravotní
péče. Metodiky byly rozeslány všem zdravotnickým zařízením, která
se aktivně do programů zapojila. Předmětem těchto metodik bylo
vykazování specifických zdravotních výkonů, které statisticky
identifikovaly průběh a výsledky, tzn. negativní nebo pozitivní nález.
N
íže uvedené vyhodnocení zdravotních programů bylo provedeno
jako zhodnocení účasti, průběhu a zjištěných výsledků, v řadě
případů
podpořených
lékařskými
zprávami
provádějících
zdravotnických zařízeních. Celkové náklady na zdravotní programy
čerpané z fondu prevence dosáhly v roce 1999 částky 5 828 tis. Kč.
strana 50 z 91
Při hodnocení zdravotních
jednotlivých oblastí prevence.
programů
bylo
postupováno
dle
Oblast primární prevence
této oblasti jsme se zaměřili především na podporu očkování
proti závažným přenosným onemocněním, které nejsou
v současné době hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění
a na realizaci projektu výchovného programu „Zdravý styl života“.
V
Očkování proti klíšťové encefalitidě
ato aktivita byla realizována formou finančního příspěvku na
3. očkovací dávku a přeočkování. Celkem bylo v roce 1999
poskytnuto 893 příspěvků. Výše příspěvku byla stanovena na
maximální hranici 400 Kč za vakcínu. Vzhledem k velkému zájmu
pojištěnců o tento druh očkování byla účast v programu vyšší než
jsme předpokládali.
1000
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
T
893
800
600
685
446
400
200
0
1997
1998
1999
Podpora očkování proti chřipce
říspěvek v maximální výši 100 Kč byl určen na částečnou úhradu
vakcíny proti chřipce. O tento příspěvek za hodnocené období
požádalo celkem 168 pojištěnců.
P
Podpora očkování proti hepatitidě B
roce 1999 byla prvně realizována aktivita na podporu očkování
proti vzniku tohoto závažného infekčního onemocnění, jehož
šíření souvisí především s narůstající konzumací drog a sexuální
promiskuitou. Z uvedených důvodů jsme se zaměřili na nejvíce
ohroženou populaci, a to na diabetiky ve věku do 19 let, kteří si
aplikují Insulin a na zdravou populaci ve věku 13 – 19 let. Plná úhrada
byla poskytována dětským diabetikům na všechny tři vakcíny. Zdravé
populaci byl poskytován příspěvek ve výši 50 % ceny vakcín nejdříve
po druhé aplikaci. Celkem bylo poskytnuto 198 příspěvků na
očkování proti hepatitidě typu B.
V
strana 51 z 91
Podpora přeočkování proti hepatitidě A
ednalo se o zabezpečení vakcín a příspěvek na přeočkování
v zátopových oblastech Kvasin. Očkování se v roce 1999 účastnilo
359 pojištěnců, což představuje 94,4 % oočkovaných z roku 1998,
kdy zátopy proběhly.
J
385
380
380
375
370
365
359
360
355
350
345
1999
Realizace výchovného projektu
průběhu roku 1999 pokračovala třetí fáze realizace výukových
programů „Zdravý styl života“ ve spolupráci s Domem dětí a
mládeže v Mladé Boleslavi. Od začátku realizace až do konce roku
1999 se do programu zapojilo 8 základních škol z Mladé Boleslavi a
12 mimoboleslavských škol z regionu. Výukových programů se
zúčastnilo 2 933 dětí a 144 učitelů, z toho 845 dětí přímo ve městě
Mladá Boleslav, dále žáci z Kosmonos, Debře, Mnichova Hradiště,
Brodců, Krnska, Čisté, Dolního Bousova, Benátek n.J., Katusic, Bělé
p. B., Kněžmosta a Skalska. Z okolních okresů se zapojil okres
Mělník počtem 180 dětí. A 1 000 kusů výukových materiálů bylo
předáno do okresu Česká Lípa. Původně plánované zapojení dětí
z okresu Nymburk se dosud neuskutečnilo. K výuce byly použity
sešity „Potravinová pyramida“ včetně skládačky, Elixír M a Ovoce a
zelenina. Dle dosavadních zkušeností bylo zjištěno, že nejvhodnějším
obdobím pro výuku jsou děti ze 2. a 3. ročníků ZŠ.
V
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
1998
2000
1800
1853
1600
1400
1200
1000
1080
D ě ti
800
600
90
400
U č i te l é
200
54
0
1998
1999
strana 52 z 91
Oblast sekundární prevence
uto část prevence považujeme za velmi významnou, protože
zahrnuje zdravotní programy zaměřené na včasný záchyt
závažných onemocnění, která by v případě propuknutí a neodhalení
časného stadia nemoci patřila k nejnákladnějším a nejzávažnějším.
T
Prevence vzniku karcinomu tlustého střeva a konečníku
rogram byl určen pro pojištěnce starší 40 let a byl realizován jako
vyšetření na okultní krvácení pomocí Haemoccult testů
předávaných v ordinacích praktických lékařů. Tyto testy zabezpečila a
praktickým lékařům předala ZPŠ. V následujícím grafu je znázorněn
podíl jednotlivých praktických lékařů pro dospělé v účasti na
zdravotním programu. Celkem bylo v roce 1999 zapojeno 30
praktických lékařů. Velký zájem byl zejména v regionu Mladá
Boleslav.
260
Předání
Převzetí
210
Výsledek
Okult.krvácení
Nález
160
110
60
10
Jednotliví smluvní praktičtí lékaři
26
10
10
01
26
10
21
65
26
10
41
38
26
10
51
45
26
10
61
64
26
10
91
44
26
11
11
41
26
11
31
57
26
11
40
87
26
11
51
66
26
11
61
68
26
11
80
28
26
12
20
52
26
12
30
66
26
12
40
81
26
12
60
13
26
13
10
88
26
13
42
27
26
13
50
36
26
13
75
51
26
13
81
89
26
14
23
00
26
14
31
00
26
14
42
00
26
14
90
00
26
43
37
07
26
44
30
30
66
08
00
00
69
08
15
48
69
40
70
00
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
P
Obr. 9: Zájem o realizaci programu prevence karcinomu tlustého
střeva a konečníku
-40
Z
a celé období roku 1999 bylo předáno pacientům 1 947 testů na
okultní krvácení, převzato zpět bylo 1 552, tj. 80%. Jednoznačně
pozitivní test na okultní krvácení byl prokázán u 7 pojištěnců, u 5
pojištěnců byla provedena kolonoskopie, při které ve 4 případech byl
zjištěn pozitivní nález ve smyslu nezhoubného nádoru sliznice
tlustého střeva a v jednom případě byl na základě výsledků vyšetření
proveden chirurgický zákrok.
4500
4165
4000
3500
3000
Př e d á n o
2849
Př e v z a to
2500
2000
1947
1861
1519
1500
1086
1304
1552
1000
500
0
1993-1995
1997
1998
1999
strana 53 z 91
Prevence vzniku karcinomu prostaty u mužů
ento program je postaven na vyšetření hladiny volného
prostatického specifického antigenu, který může signalizovat
přítomnost nádoru ve fázi, kdy pohmatové vyšetření prostaty je
negativní. Toto vyšetření je prováděno v případě hraničních a
pozitivních hodnot vyšetření prostatického specifického antigenu. Za
rok 1999 bylo takto provedeno 305 vyšetření, z toho 18 s hraniční
hodnotou a 21 s pozitivní hodnotou. Nově zjištěno a patologicky
potvrzeno 6 nových případů karcinomu prostaty. Nyní je
v dispenzární péči 35 diagnostikovaných případů, které jsou rozděleny
do skupin, podle způsobu léčby. Čtyři nemocní s karcinomem prostaty
zemřeli, z toho dva na generalizaci tumoru, dva v důsledku jiných
onemocnění. Sledování pohybu hodnot u pacientů v dispenzární péči
prostřednictvím volného prostatického specifického antigenu
umožňuje včas reagovat na změny dynamiky choroby.
600
567
Vyš e tře n í
500
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
T
P o zit.n á le z
400
305
300
231
200
60
100
21
11
0
1997
1998
1999
Prevence ICHS v dětském věku
ealizace tohoto zdravotního programu přispěla k prohloubení
dispenzární péče o rizikové skupiny dětí a mladistvých. Za
hodnocené období bylo komplexně vyšetřeno 37 dětí, u kterých byly
ošetřujícím lékařem zjištěny zvýšené hodnoty krevního tlaku,
nadváha, patologické nálezy v moči apod. Od počátku roku 1999 bylo
mezi vyšetřovací metody zařazeno i kontinuální sledování krevního
tlaku přenosným Holterem a od června 1999 bylo nefrologické
vyšetření doplněno o vyšetření močového sedimentu fázovým
mikroskopem. Z vyšetřených bylo indikováno do soustavné péče
kardiologické 5 dětí, do péče nefrologické 22 dětí. U 7 z uvedených
22 dětí byla na základě potvrzené glomerulární erytrocyturie
provedena na klinice v Krči a Motole renální biopsie. Léčba pro
obézní děti byla indikována ve dvou případech. Speciální péče
v endokrinologické poradně nebyla indikována, všechny testy štítné
žlázy byly v pořádku.
R
strana 54 z 91
40
37
35
30
25
20
13
15
8
10
5
0
1997
1998
1999
Prevence ICH u dospělých
rámci tohoto programu bylo vyšetřeno 17 pojištěnců. U všech
vyšetřených program vedl k detekci rizikových faktorů a ke
klasifikaci do rizikových skupin (nízké riziko, střední riziko a vysoké
riziko). Všem byla doporučena další léčba zejména úpravou režimu,
tzn. zejména stravovacích návyků, snížení váhy, vhodné aerobní
fyzické zátěže apod.
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
V
Prevence pomocí polysomnografie
ealizace tohoto programu probíhala jako spánková analýza
pojištěnce prostřednictvím polysomnografu (zahrnující sledování
pulsní oxymetrie, EKG, snímání pulsních a dechových pohybů apod.).
Za hodnocené období roku 1999 bylo vyšetřeno touto metodou 49
pojištěnců, z toho 39 mužů a 10 žen. U 8 byl prokázán syndrom
spánkové apnoe, celkem bylo odoperováno 12 pacientů.
R
60
49
50
40
40
30
20
27
V yš e tř e n í
10
8
7
5
Po z it.n ále z
0
1997
1998
1999
Prevence vzniku osteoporózy
ato prevence spočívá ve vyšetření úbytku kostní hmoty na patním
kostním denzitometru na gynekologicko porodnickém oddělení
Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi. Za hodnocené období
bylo vyšetřeno celkem 810 pojištěnkyň. U 770 pojištěnkyň byl zjištěn
fyziologický nález, tzv. osteopenie, kdy se nejedná ještě o riziko
osteoporózy. V těchto případech byla doporučena úprava
životosprávy, zvýšení tělesné zátěže, omezení kouření, přísun vápníku
apod. U 40 pojištěnkyň (4,9 %) byl zjištěn pozitivní nález
osteoporózy. Pojištěnkyně s pozitivním nálezem byly doporučeny
k další léčbě a směrovány do specializované poradny.
T
strana 55 z 91
2337
2500
2000
1616
1500
991
1000
810
V yš e tř e n í
500
149
P o z it . n á le z
0
1996
81
1997
51
1998
40
1999
Prevence karcinomu prsů u žen
reventivní program byl zahájen od měsíce dubna roku 1999 s
možnou realizací na třech pracovištích v Mladé Boleslavi a na
pracovišti ve Vrchlabí a v Kvasinách. Cílem tohoto programu bylo
včasné detekování patologických útvarů prsu zejména u mladších žen.
Doporučená věková hranice pro tuto prevenci byla stanovena od 30 let
věku.
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
P
V
Pírkově sanatoriu probíhalo vyšetření na speciálním
trojrozměrném sonografickém přístroji. Bylo vyšetřeno celkem
850 žen, u 249 žen byly zjištěny patologické změny v prsu a byly
doporučeny do prsních poraden do dispenzární péče a sledování. U 13
pacientek proběhly miniinvazivní výkony, tj. punkce cysty prsu a
biopsie. Histologicky byl verifikován karcinom prsu u tří žen. U
dvou žen došlo k resekci mammy (částečné odstranění prsu). U jedné
pacientky musel být odebrán prs a léčba probíhá pomocí radioterapie.
Věkem nejmladší pozitivně zjištěná pacientka je rok narození 1951.
V SZZ Mladá Boleslav bylo prováděno převážně mamografické
vyšetření. Celkem bylo takto vyšetřeno 2 521 žen, pozitivní záchyt
129 méně závažných případů. Při těchto vyšetřeních byly zjištěny 4
karcinomy prsu a 20 nezhoubných lézí. U jedné pacientky musel být
odebrán prs. Věkem nejmladší pozitivně zjištěná pacientka je rok
narození 1944.
S
onograficky bylo vyšetřeno 200 žen bez záchytu maligních lézí.
V odborné ambulanci na poliklinice ve firmě ŠKODA a.s.
provedeno 20 vyšetření bez závažného záchytu. V odborné ambulanci
MUDr. Záveského ve Vrchlabí provedeno 10 vyšetření bez závažného
záchytu.
Celkem bylo v roce 1999 vyšetřeno 3 601 žen. Patologický nález
zjištěn u 383 vyšetřených žen, tj. 10,6%. Histologicky verifikován
karcinom prsu u 7 žen, jak dokládá tabulka č. 6.
Tabulka č. 6:
Zařízení
Metoda
Vyšetřeno Patol. nález Karcinom
Pírkova sanatorium
Trojrozměr. sonografie
850
249
3
Sdružení zdrav. zařízení MB Mamografie, sonografie
2 721
129
4
Poliklinika Škoda
Sonografie
20
4
0
MUDr. Záveský Vrchlabí
Sonografie
10
0
0
strana 56 z 91
Oblast terciární prevence
o této oblasti patří aktivity zaměřené na minimalizaci následků
již existujících onemocnění a na doplnění léčby.
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
D
Ozdravné pobyty pro děti
• s chronickým onemocněním dýchacích cest, kůže a sníženou
imunitou
V hodnoceném období proběhl 14ti denní ozdravný pobyt ve
dvou etapách pro 140 dětí. Pobyt zabezpečila CK Fischer,
původní lokalita byl ostrov Hvar. Vzhledem k válečnému
konfliktu byla změněna na ostrov Mallorka. Výběr dětí provedli
praktičtí lékaři pro děti ve spolupráci s odbornými poradnami.
Odborný lékařský dozor byl zabezpečen jednak z řad revizních
lékařů a ve spolupráci s dětským oddělením Klaudiánovy
nemocnice v Mladé Boleslavi. Z hlediska zdravotního pobyt
v přímořské oblasti dětem velmi prospěl.
• s epileptickým onemocněním
V závěru měsíce srpna se uskutečnil pod odborným vedením
dětské neuroložky MUDr. Schafferové 14ti denní ozdravný pobyt
v Poslově mlýně v Doksech. Pobytu se zúčastnilo 40 našich
dětských pojištěnců. Režim dětí odpovídal požadavkům na
životosprávu pacientů se záchvatovým onemocněním.
180
160
140
120
165
P řím o řs ké
140
P ro e p ile p t.
100
80
60
40
40
30
40
33
20
0
1997
1998
1999
strana 57 z 91
Příspěvek na odstranění vad chrupu
ento příspěvek je poskytován pojištěncům, u kterých ortodontická
léčba započala před 18 rokem věku. Za hodnocené období byl
poskytnut 110 pojištěncům.
T
120
110
110
1998
1999
100
80
60
40
35
20
1997
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
0
Poskytnutí vitamínových přípravků pro dárce krve a krevních
derivátů
yto přípravky jsou poskytována prostřednictvím poukázky při
každém bezplatném odběru. Za hodnocené období bylo tímto
způsobem poskytnuto dárcům 4 108 vitamínových přípravků.
T
4500
4000
3500
3000
2500
2000
1500
1000
500
0
4108
3544
2426
1997
1998
1999
Zabezpečení ozdravných pobytů pro nejaktivnější dárce krve
posledním týdnu měsíce srpna 1999 se uskutečnil 6 denní
ozdravný pobyt pro nejaktivnější dárce krve – nositele zlaté
plakety prof. MUDr. Janského. Výběr dárců probíhal ve spolupráci
s transfúzními stanicemi a pobočkami ve Vrchlabí a Kvasinách.
Pobytu se zúčastnilo 37 dárců, z toho 25 mužů a 12 žen. Pro dárce
byla zabezpečena společná doprava. Pobyt byl zaměřen rekondičně na
pohybové ústrojí s možností čtyř léčebných procedur denně.
V
strana 58 z 91
Podpora dodávky jódu matkám po porodu
ro oblast Mladé Boleslavi je přípravek Jodid předáván matkám po
porodu při odchodu z porodnice. Celkem bylo předáno za
hodnocené období 715 preparátů. V oblasti Kvasin a Vrchlabí jsou
Jodidy předávány současně s novým průkazem pojištěnce pro
narozené dítě. Celkem bylo na pobočkách předáno 250 jodidových
přípravků.
P
Psoriatický program
ato aktivita je určena pro pojištěnce, kteří trpí lupénkou.
V mladoboleslavském regionu probíhá v nestátním zdravotnickém
zařízení Galatea pomocí koupelí s přísadou soli z Mrtvého moře. Za
hodnocené období jej absolvovalo 92 pojištěnců.V oblasti Kvasin byl
program veden kožní lékařkou MUDr. Čvrtečkovou, která předává
pojištěncům sůl z Mrtvého moře a určuje dávky koupelí. Do programu
bylo zapojeno 16 pojištěnců. V oblasti Vrchlabí jsou na doporučení
kožní lékařky MUDr. Kružíkové předávány sole na pobočce, kde bylo
za hodnocené období předáno 48 solí.
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
T
350
288
300
250
200
156
150
87
100
50
0
1997
1998
1999
Manažerský program zaměřený na pohybové ústrojí
rámci krátkodobé rehabilitace v hodnotě 500 Kč bylo odléčeno
36 pojištěnců. Z toho v nestátním zdravotnickém zařízení
Galatea 26, v rehabilitačním zařízení Aurum ve Vrchlabí 8 a zbylí 2
pojištěnci v rehabilitačním zařízení v Kvasinách.
V
60
54
50
40
30
36
29
20
10
0
1997
1998
1999
strana 59 z 91
4.6.2.
Pojištění léčebných výloh v zahraničí
S
polupráce s Českou pojišťovnou a.s., která byla navázána v oblasti
léčebných výloh v zahraničí již v roce 1995, úspěšně pokračovala i
roce 1999. Pojištěnci oceňují kvalitu a operativnost vyřizování
pojištění, kdy zejména v období velkého zájmu o tuto službu ZPŠ
flexibilně přizpůsobuje organizaci práce. Výhodou je i sleva, kterou
Česká pojišťovna a.s. klientům ZPŠ smluvně poskytuje a v neposlední
řadě i sleva, prostřednictvím níž ZPŠ vyjadřuje své uznání dárcům
krve. V roce 1999 bylo uzavřeno 5 292 pojistek, slevu využilo 262
dárců krve.
6000
4000
K s 3000
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
5000
2000
1000
0
1995
1996
1997
1998
1999
R ok
Obr. 10: Počet pojistek sjednaných celkem – porovnání let 1995-1999
4.7.
Zabezpečení činnosti ZP hmotným investičním
majetkem
C
elková zůstatková hodnota hmotného investičního majetku
pojišťovny činí 27 482 tis. Kč. Z tohoto objemu největší podíl
představuje hodnota budovy sídla pojišťovny včetně pozemku, která
činí 19 995 tis. Kč ( 73 %). Významově i objemově druhou skupinou
je hodnota strojů a zařízení, která v sobě zahrnuje především
hardwarovou síť pro zpracování agend, nutných pro činnost
pojišťovny. Tato síť byla v roce 1998 (po 5 letech provozu) výrazně
zrekonstruována. K dokončení celé obnovy došlo v průběhu roku
1999 v souvislosti s přechodem na rok 2000 a novými požadavky na
rozsah a kvalitu zpracování údajů. V roce 1999 byla také obnoven
vozový park pojišťovny. Z těchto změn v posledních dvou letech
vyplývá i vyšší zůstatková hodnota strojů a zařízení, která činí k
31.12.1999 6 623 tis. Kč.
Z
bývající objem 864 tis. Kč připadá především na drobné
přístroje, které byly nakoupeny v minulosti a které nesplňují
všechny v současné době platné podmínky pro zařazení do hmotného
investičního majetku. Byly zde ponechány do úplného odepsání.
strana 60 z 91
5.
Pojištěnci zdravotní pojištovny a jejich
pohyb v roce 1999
5.1.
Pojištěnci
5.1.1. Přehled o pojištěncích ( tabulka MT/1/99 – Zuk)
ro zhodnocení skutečnosti roku 1999 byla tabulka MT/1/99 – Zuk,
oddíl A, část I. Pojištěnci rozšířena o procentní naplnění dosažené
skutečnosti vůči skutečnosti roku 1998 a zdravotně pojistnému plánu
na rok 1999.
P
Tabulka č.7:
Rok 1998
Rok 1999
skutečnost
ZPP
(a)
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
Název ukazatele
Počet pojištěnců celkem k
poslednímu dni sledovaného
1 období
(b)
Rok 1999
Index
skutečnost (c)/(a) (c)/(b)
(c)
96 548
98 700
108 546
1,12
1,10
z toho: státem hrazeni
Průměrný počet pojištěnců
2 za sledované období
48 289
49 950
56 350
1,17
1,13
93 336
97 800
104 647
1,12
1,07
z toho státem hrazeni
46 879
49 490
53 833
1,15
1,09
v tom: do 60 let
34 779
36 870
39 027
1,12
1,06
nad 60 let
12 100
12 620
14 806
1,22
1,17
S
tav pojištěnců k 31.12.1999 i průměrný počet pojištěnců se vůči
skutečnostem roku 1998 zvýšily shodně o 12 % (dokladují i
následující tabulky MT12/99 a MT13/99). K výraznějšímu nárůstu
došlo u pojištěnců státem hrazených, a to jak ve stavu koncovém, tak i
průměrném.
R
ovněž porovnání skutečnosti 1999 se zdravotně pojistným plánem
na rok 1999 ukazuje vyšší nárůst ve státem hrazených
kategoriích. Zdravotně pojistný plán předpokládal rovnoměrný a nižší
nárůst ve věkových skupinách i kategoriích pojištěnců, tak jak tomu
dosavadní vývoj nasvědčoval. K největšímu absolutnímu nárůstu
počtu pojištěnců došlo v okresech Trutnov a Mladá Boleslav, tedy
v místech působnosti pojišťovny. I přes dosažený relativně vysoký
nárůst klientely si ZPŠ zachovala svůj regionální charakter.
strana 61 z 91
5.1.2.
Věková struktura pojištěnců (tabulka MT/12/99)
12 000
10 000
rok 1999
8 000
6 000
ro k 1998
4 000
2 000
Věková
skupina
0-4
5-9
10-14
15-19
20-24
25-29
30-34
35-39
40-44
45-49
50-54
55-59
60-64
65-69
70-74
75-79
80-84
85+
Ostatní
Celkem
85+
80-84
75-79
70-74
65-69
60-64
55-59
50-54
45-49
40-44
35-39
30-34
25-29
20-24
15-19
10-14
5-9
Obr. 11: Změny věkové struktury pojištěnců ZPŠ v porovnání let 1998
a 1999
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
0-4
0
V
průběhu roku 1999 se zvýšil průměrný počet pojištěnců o 12 %.
K nárůstu docházelo během roku rovnoměrně, proto i koncový
stav k 31.12.1999 vykazuje nárůst stejný. Od průměrného nárůstu se
směrem dolů odchylují věkové skupiny 0-4, 15-19 a 40-44 let.
K výrazně nadprůměrnému navýšení došlo ve všech věkových
skupinách nad 70 let, což ovlivnilo nejen výsledek přerozdělování
pro ZPŠ, ale i mělo dopad na náklady na zdravotní péči.
Rok 1998
Celkem
5 267
6 472
6 451
7 143
9 315
7 593
6 533
5 607
7 115
7 623
7 041
4 758
3 685
3 461
2 723
1 550
534
399
0
93 270
Průměrný počet pojištěnců
Rok 1999 - skutečnost
Muži
Ženy
Celkem
2 826
2 695
5 521
3 686
3 520
7 206
3 612
3 514
7 126
3 638
3 817
7 455
4 986
5 130
10 116
4 406
4 532
8 938
3 528
3 697
7 225
3 049
3 396
6 445
3 489
3 929
7 418
3 901
4 501
8 402
3 750
4 238
7 988
2 670
3 035
5 705
1 925
2 286
4 211
1 768
2 273
4 041
1 352
1 946
3 298
809
1 487
2 296
230
432
662
197
397
594
0
0
0
49 822
54 825
104 647
Vypracoval: Ing. Fronková, tel.: 0326-818012
Index 99/98
celkem
1,05
1,11
1,10
1,04
1,09
1,18
1,11
1,15
1,04
1,10
1,13
1,20
1,14
1,17
1,21
1,48
1,24
1,49
1,12
MT/12/99-VěkS
strana 62 z 91
5.1.3. Přehled o pojištěncích, za které je plátcem pojistného stát
(tabulka MT/11/99)
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
I
ndex nárůstu průměrného počtu pojištěnců je v jednotlivých
kategoriích plátců rozkolísaný. Výrazněji narostl v kategorii
OSVČ, kde se ve velké míře jedná o souběh činností a zejména pak
v kategorii osob, za něž je plátcem stát. V rámci této skupiny
pojištěnců se nejvíce zvýšilo zastoupení důchodců. Procentně
nejvyššího nárůstu bylo dosaženo v kategorii uchazečů o zaměstnání,
která však v ZPŠ stále patří mezi kategorie početně málo zastoupené.
Index nárůstu pojistného se zvýšil obdobně jako index průměrného
počtu pojištěnců, jen v kategorii OSVČ, v ostatních kategoriích byl
vždy vyšší. Vysoký nárůst u osob bez zdanitelných příjmů
kompenzoval relativně nízký nárůst mezi roky 1998 a 1997 (pouze
2 %), a to důraznějším přístupem k vymáhání nedoplatků pojistného.
Velmi podstatný nárůst byl dosažen u osob, za něž je plátcem stát, a to
vlivem změny struktury kmene pojištěnců ZPŠ ve prospěch těchto
klientů, změny platby státu za tyto osoby, která sice nastala již k
1.7.1998, ale výrazněji se projevila ve výsledcích celého roku 1999 a
v neposlední řadě výběrem pojistného všech pojišťoven, tedy na
výsledcích přerozdělování.
Kategorie plátců
Zaměstnanci (40% příjmu)
Osoby samost. výdělečně
činné (OSVČ 40% příjmu)
Osoby bez zdanitelných
příjmů (40% příjmu)
Osoby, za něž je plátcem
stát (platba od státu
vč.přerozdělení)*)
v tom:
- nezaopatřené děti
- poživatelé důchodů
- ženy na MD a
příjemci rodič. přísp.
- uchazeči o zam.
- ostatní
Celkový předpis pojist., vč.
přerozdělování
Předpis z
pojist. po přer.
v tis.Kč
380 086
14 376
∅počet
pojištěnců
osob
44 491
7 072
Předpis z
pojist. po přer.
v tis.Kč
440 525
16 883
∅počet
pojištěnců
osob
48 181
8 211
Index 99/98
Předpis z
pojist. po přer.
∅počet
pojištěnců
1,08
1,16
1,16
1,17
1 374
1 054
1 416
1 515
1,03
1,44
46 872
573 300
53 971
703 059
1,15
1,23
24 838
16 928
3 285
x
x
x
26 997
20 531
3 638
x
x
x
1,09
1,21
1,11
x
1 848
1 002
819
99 809
x
968 816
958
111 779
x
x
1 161 982
x
x
x
1,84
x
1,17
1,12
x
1,20
MT11/99-Přerozděl.-plátci
Poznámka:
V případě, že u pojištěnce nastává souběh více kategorii, je pojištěnec
započten jako plátce do všech kategorií ze souběhu.
strana 63 z 91
5.2.
Pohyb pojištěnců
5.2.1.
Vývoj počtu pojištěnců mezi 31.12. 1998 a 31.12.1999
(tabulka MT/13/99)
O
bdobně jako vzrostl průměrný počet pojištěnců, došlo ke změnám
v rámci jednotlivých věkových skupin. Index nárůstu v řadě
věkových skupin je totožný s indexem nárůstu tabulky MT/12/99. Obě
tabulky vykazují výrazný procentní nárůst věkově nejstarších
skupin, tj. pojištěnců nad 70 let věku. K nejnižšímu relativnímu
nárůstu došlo u nejmladších věkových skupin, a to nejen dětí do 4 let,
ale i u dalších věkových skupin až do 24 let věku.
Věková
skupina
0-4
5-9
10-14
15-19
20-24
25-29
30-34
35-39
40-44
45-49
50-54
55-59
60-64
65-69
70-74
75-79
80-84
85+
Ostatní
Celkem
1,5
1,4
1,3
1,2
1,1
85+
80-84
75-79
70-74
65-69
60-64
55-59
50-54
45-49
40-44
35-39
30-34
25-29
20-24
15-19
10-14
5-9
1
0-4
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
1,6
Obr.12: Indexy nárůstu počtu pojištěnců podle věkových kategorií
Stav k 31.12.1998
Muži
Ženy
Celkem
2 712
2 603
5 315
3 420
3 292
6 712
3 373
3 262
6 635
3 508
3 664
7 172
4 722
4 888
9 610
4 016
4 054
8 070
3 297
3 443
6 740
2 758
3 068
5 826
3 392
3 806
7 198
3 610
4 194
7 804
3 465
3 881
7 346
2 359
2 691
5 050
1 778
2 078
3 856
1 587
1 972
3 559
1 166
1 707
2 873
645
1 118
1 763
184
369
553
155
288
443
0
0
0
46 147
50 378
96 525
Stav k 31.12.1999
Index
Muži
Ženy
Celkem
r.99/r.98
2 845
2 701
5 546
1,04
3 795
3 622
7 417
1,11
3 710
3 600
7 310
1,10
3 709
3 835
7 544
1,05
5 057
5 207
10 264
1,07
4 641
4 803
9 444
1,17
3 628
3 816
7 444
1,10
3 242
3 581
6 823
1,17
3 435
3 917
7 352
1,02
4 044
4 624
8 668
1,11
3 937
4 473
8 410
1,14
2 821
3 203
6 024
1,19
2 049
2 439
4 488
1,16
1 855
2 395
4 250
1,19
1 443
2 066
3 509
1,22
910
1 695
2 605
1,48
271
483
754
1,36
217
477
694
1,57
0
0
0
51 609
56 937
108 546
1,12
MT13/99-Pojišť.
strana 64 z 91
6.
Tvorba a čerpání fondů zdravotní
pojišťovny
T
vorba a čerpání fondů se ve sledovaném
období řídila vyhláškou č. 227/1998 Sb.,
kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu
a výše příjmů a výdajů fondů zdravotních
pojišťoven, podmínka jejich tvorby, užití,
přípustnost vzájemných převodů a hospodaření
s nimi, včetně některých změn a doplnění
provedených vyhláškou č. 235/1999 Sb. pro rok
1999.
šechny fondy jsou uvedeny odděleně na část A, která
představuje účetní evidenci dle platné účtové osnovy a postupů
účtování (výnosy a náklady) a na část B, kde jsou zachyceny pohyby
(příjmy a výdaje) finančních prostředků na běžných účtech
jednotlivých fondů v období od 1.1.1999 do 31.12.1999.
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
V
6.1.
Základní fond zdravotního pojištění
6.1.1. Tabulka MT/2/99
ákladní fond je veden v části A pohledávkově - závazkovým
způsobem. O pohledávkách a závazcích je zde účtováno do
období, s nímž tyto časově a věcně souvisejí. Na tomto fondu můžeme
sledovat vývoj výnosů z veřejného zdravotního pojištění, včetně
vlivu přerozdělení a vývoj nákladů na zdravotní péči. Dále jsou zde
zachyceny ostatní úbytky prostředků, získaných ze zdravotního
pojištění. Dochází k nim převodem na další fondy, zřizované
zdravotní pojišťovnou v souladu se zákonem (provozní fond), nebo
převody státu (zajišťovací fond). Ke snížení fondu dochází též
odpisem nevymahatelných pohledávek za plátci pojistného na
základě pravidel stanovených zákonem.
Z
P
říznivý vývoj ve vztahu ke zdravotně pojistnému plánu lze vidět v
oblasti přerozdělení. Tento stav souběžně s dobrou platební
morálkou vytváří základ pro vyrovnanou bilanci pojišťovny. Vysoké
překročení objemu regresních náhrad je výsledek tří případů, které
dohromady tvoří objem 4 964 tis. Kč, z čehož je již 3 066 tis. Kč
uhrazeno.
P
lánovaný odpis nevymahatelných pohledávek bohužel nebyl
naplněn, i když vycházel z reálného předpokladu. Odpisy
některých pohledávek však nebylo možné realizovat, protože u nich
dosud nebyly splněny zákonné podmínky.
strana 65 z 91
A. ZFZP - tvorba a čerpání
I.
Počáteční zůstatek k 1.1. ve sledovaném období
II.
Tvorba celkem:
1
Pojistné z veřejného zdr. pojištění
2
Zúčtování se zvláštním účtem zdr. pojištění +/-
3
Penále, pokuty a přirážky k pojistnému
4
Náhrady škod
5
Úroky získané hospodařením se ZFZP
6
Tržby z prodeje majetku (§1 odst. 1 vyhl. č. 227/98 Sb.)
7
Ostatní výnosy dle vyhlášky MF č. 227/1998 Sb.
8
Převody z jiných fondů
Převod zůstatku ZFZP v případě sloučení nebo splynutí ZP
Nevymahatelné dlužné pojistné
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
9
10
III.
Čerpání celkem:
1
Věcné dávky zdr. péče vč. korekcí a revizí a úhrad jiným ZP
2
Ostatní čerpání (bankovní poplatky a poštovné související se ZFZP)
Úroky z úvěrů
4
Převod do jiných fondů
V
3
4a
- do rezervního fondu
4b
- do provozního fondu
4c
- do fondu prevence
5
Předpis odvodu do Zajišťovacího fondu
6
Odpis dlužného pojistného, penále, přirážek a pokut
IV.
Konečný zůstatek k poslednímu dni sledovaného období = I + II - III
B.
ZFZP - příjmy a výdaje
I.
II.
Příjmy celkem:
1
Pojistné z veřejného zdr. pojištění (pojistné přijaté od 1/1 do 31/12)
2
Zúčtování se zvláštním účtem zdr. pojištění (provedené od 1/1 do 31/12)
+/-
3
Příjmy finančních prostředků z pokut, penále a přirážek
4
Příjmy finančních prostředků z náhrad škod
5
Příjmy z úroků z hospodaření se ZFZP
6
Příjmy z prodeje majetku
7
Ostatní příjmy dle vyhlášky MF č. 227/1998 Sb.
8
Převody finančních prostředků z jiných fondů
9
Převod zůst.fin. prostředků ZFZP v případě sloučení nebo splynutí ZP
10
Přijaté bankovní úvěry
11
Přijaté návratné finanční výpomoci
12
Přijatý zvýhodněný bankovní úvěr na zákl. usn. vlády č. 352/97
Rok 1999
ZPP
Rok 1999
Skutečnost
tis. Kč
tis. Kč
194 740
259 749
1 040 846
1 091 600
-52 104
1 170 986
1 173 482
-10 660
1 200
6 819
150
843
502
1 030 073
957 070
1 000
1 146 474
1 074 757
748
3 085
57 022
3 019
64 219
2 896
9 000
2 891
840
205 513
284 261
Rok 1999
Rok 1999
ZPP
Skutečnost
170 530
214 058
1 012 974
1 062 728
-52 104
1 157 077
1 147 307
-12 196
2 200
5 534
150
468
15 964
strana 66 z 91
B.
ZFZP - příjmy a výdaje
III.
Výdaje celkem:
1
Výdaje na věcné dávky zdr. péče vč. korekcí, revizí a úhrad jiným ZP
2
Ostatní ( bankovní poplatky a poštovné související se ZFZP)
3
Úroky z úvěrů
4
Příděl fin. prostředků na bankovní účty jiných fondů
4a
- na bankovní účet rezervního fondu
4b
- na bankovní účet provozního fondu
4c
- na bankovní účet fondu prevence
5
Odvod fin. prostředků do Zajišťovacího fondu
6
Splátky úvěrů
7
Splátky návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu
Splátky zvýhodněných úvěrů na základě usnesení vlády č. 352/97
9
Splátky půjček KoB
10
Ostatní výdaje
IV.
Konečný zůstatek k poslednímu dni sledovaného období = I + II - III
C.
Doplňující ukazatele k oddílu B II/1 (= součet ř. C/1 až C/4)
1
Příjmy z pojistného od zaměstnavatelů
2
Příjmy z pojistného od OSVČ
Rok 1999
Skutečnost
tis. Kč
tis. Kč
994 845
931 150
1 000
1 126 779
1 057 983
741
3 085
57 022
56 248
2 588
2 588
9 219
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
8
Rok 1999
ZPP
3
Příjmy z pojistného od ostatních plátců
4
Neidentifikovatelné platby
188 659
244 356
1 022 752
37 044
2 932
1 101 214
42 207
3 788
98
Vypracoval: Ing. Rydvalová tel.: 0326-818017
MT/2/99-ZFZP
Doplňující tabulka - Propočet odvodu do Zajišťovacího fondu (za rok 1999 splatný k
31.1.2000)
ROK Výdaje ZFZP - propočtová základna - v tis. Kč
1993
1994
1995
1996
1997
1998
199 396
419 205
578 640
653 436
737 730
880 502
Průměr výdajů základního fondu (od data vzniku ZP do r. 1998):
Odvod do ZF za rok 1999 (=0,5 % průměrných výdajů ZFZP)
578 152
2 891
ást B představuje finanční toky za období od 1.1.1999 do
31.12.1999 dle jednotlivých sledovaných položek. Na řádku BII.7
a BIII.10 v části ostatních příjmů a výdajů tvoří největší objem
hodnota úroků z termínovaných vkladů, které jsou průběžně
převáděny na fond prevence. Dalšími položkami jsou přeúčtování
mezi pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními. Zúčtování se
zvláštním účtem přerozdělení pojistného ve výši –12 196 tis. Kč je o
76,6 % nižší než předpokládal plán, což je způsobeno především
měnící se strukturou portfolia pojištěnců. Předpis náhrad škod
převyšuje předpokládanou roční částku vlivem dvou případů, které
dosahují výše 1 800 tis. Kč a 1 579 tis. Kč.
Č
strana 67 z 91
6.1.2.
A.
Ř
Struktura nákladů na zdravotní péči v členění dle
jednotlivých segmentů (tabulka MT/14/99)
Ukazatel
I.
Náklady na zdravotní péči hrazenou ze ZFZP celkem
(součet ř. 1-10):
v tom:
1.
na ambulantní péči celkem (ZZ nevykazující žádný kód
OD, zahrnují se náklady na ZULP, ZUM, nezahrnují se
náklady na léky na recepty a PZT na poukazy)
z toho:
m. j. Rok 1998 Rok 1999
Skuteč.
Skuteč.
tis. Kč
835 214 1 074 757
Index
99/98
1,29
219 843
1,25
a) na stomatologickou péči (odb. 013-015,019)
tis.Kč
b) na péči praktických lékařů (odb. 001, 002)
tis. Kč
c) na rehabilitační péči (odbornost 902,918)
tis. Kč
d) na diagnostickou zdravotní péči (odbornosti 222,
801-805,807,809,812-823)
e) na domácí zdravotní péči (HOME-CARE, odb.
925,911)
f) náklady na spec. ambulantní péči (odb. neuvedené a)e) a nesplňující podmínky zařazení do ř. 2.)
Náklady na ústavní péči celkem (ZZ vykazující kód OD,
zahrnují se náklady na ZULP, ZUM,
paušál na léky i
příp. nasmlouvanou péči ambulantní, stomatologickou
a dopravu provozovanou v rámci lůžkového ZZ s
výjimkou nákladů na léky na recepty a PZT na poukazy)
v tom:
tis. Kč
58 395
51 643
7 715
4 206
66 726
65 711
13 640
7 416
1,14
1,27
1,77
1,76
tis.Kč
1 073
2 518
2,35
tis. Kč
52 942
63 832
1,21
tis. Kč
403 500
540 422
1,34
a) nemocnice
tis. Kč
b) odborné léčebné ústavy (OLÚ s výjimkou ZZ
uvedených v ř. 2c) a 2d)
c) LDN (samostat. ZZ vykazující kód OD 00024)
tis. Kč
371 728
26 811
512 610
23 102
1,38
0,86
tis. Kč
1 093
3 868
2 055
2 655
1,88
0,69
3.
d) ošetřovatelská lůžka (samostat. ZZ vykazující kód
OD 00005)
Náklady na lázeňskou péči
4.
Náklady na péči v ozdravovnách
tis. Kč
5.
Náklady na dopravu (zahrnuje dopravní zdravotní
službu včetně individuální dopravy, nezahrnuje se
doprava z ř.2 )
Náklady na zdravotnickou záchrannou službu (odb.
709, ZZ nevykazující žádný kód OD)
Náklady na léky vydané na recepty celkem:
tis. Kč
29 179
810
4 746
31 171
314
6 876
1,07
0,39
1,45
tis. Kč
1 108
2 033
1,83
tis. Kč
198 061
243 419
1,23
tis. Kč
126 171
160 990
1,28
tis. Kč
124 606
36 384
82 429
24 170
1,39
0,99
1,15
1,35
2.
6.
7.
v tom:
V
175 974
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
tis. Kč
a) předepsané v ambulantních ZZ (samostatná
ambulantní ZZ)
z toho:u praktických lékařů
8.
tis.Kč
tis. Kč
b) předepsané v lůžkových ZZ
tis. Kč
Náklady na PZT vydané na poukazy celkem
tis. Kč
89 581
36 590
71 890
17 907
tis. Kč
8 078
11 450
1,42
tis. Kč
na specializ. ambul. péči
tis. Kč
v tom :
a) předepsané v ambulantních ZZ (samostatná
ambulantní ZZ)
Náklady na léčení v zahraničí (nutná a neodkladná
péče)
10. Ostatní náklady na zdravotní péči (které nelze zařadit
do předchozích bodů - do vysvětlivek uvést, co
zahrnují)
tis. Kč
9 829
16
12 720
205
1,29
12,81
tis. Kč
3 913
6 304
1,61
II.
tis.Kč
5 568
5 828
1,05
tis.Kč
840 782
1 080 585
1,29
9.
Náklady na zlepšení zdravotní péče čerpané z jiných
fondů
III. Náklady na zdravotní péči celkem (součet ř.I. + ř. II.)
MT/14/99-ZdrNákl.
strana 68 z 91
2%
23%
21%
ambulantní péče
ústavní péče
1%
lázně
3%
doprava+DZS
léky
PZT
Obr. 13: Struktura nákladů na zdravotní péči podle segmentů v roce
1999
1,4
1,3
1,2
1,1
1
0,9
PZT
léky
doprava+DZS
lázně
ústavní péče
0,8
ambulantní
péče
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
50%
Obr. 14: Index nárůstu průměrných nákladů na zdravotní péči
v jednotlivých segmentech
J
ak vyplývá z grafu a následujících tabulek, nepodařilo se v rámci
systémů financování zdravotní péče stanovených Věstníky
Ministerstva zdravotnictví stabilizovat nárůst nákladů zdravotní
péči. Tyto náklady se v přepočtu na jednoho pojištěnce zvýšily o
15 %. Tento trend vyvolává enormní tlak na vyrovnané hospodaření
Zaměstnanecké pojišťovny Škoda, který je ještě zřejmější v porovnání
s nárůstem průměrných příjmů na jednoho pojištěnce. V porovnání
účetního stavu let 1999 a 1998 stouply průměrné příjmy pouze o 6 %
a po očištění od účetních vlivů v souvislosti s přechodem na fondový
systém hospodaření dokonce pouze o 4,7%.
strana 69 z 91
6.1.3.
Průměrné náklady na zdravotní péči na jednoho
pojištěnce v členění dle jednotlivých segmentů (tabulka
MT15/99)
Ukazatel
Platby pojistného z veřej.zdrav.pojištění (vazba na ZFZP odd. A
II/1)
Platby pojistného z veřej.zdrav.poj. celkem, vč.vlivu přeroz.
(vazba na ZFZP odd. A II/1,2)
Náklady na zdravotní péči celkem ( vazba na ZFZP odd. AIII/1)
Výnos, resp.náklad v Kč
1998
1999
11 017
11 206
Index
99/98
1,02
10 512
11 104
1,06
8 948
10 270
1,15
1 885
2 101
1,11
626
553
83
45
638
628
130
71
1,02
1,13
1,58
1,57
11
24
2,09
567
610
1,08
4 322
5 164
1,19
3 982
287
4 898
221
1,23
0,77
12
41
20
25
1,68
0,61
313
9
51
298
3
66
0,95
0,35
1,29
12
19
1,64
2 122
1 352
2 326
1 538
1,10
1,14
960
392
770
192
87
1 191
348
788
231
109
1,24
0,89
1,02
1,20
1,26
105
0
122
2
1,15
11,43
42
60
1,44
z toho:
1.Náklady na ambulantní péči : (ZZ nevykazující žádný kód OD,
zahrnují se náklady na ZULP,ZUM, nezahrnují se náklady na léky
na recepty a PZT na poukazy)
a) stomatologům (odb.013 - 015, 019)
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
b) na péči praktickým lékařům (odb.001,002)
c) na rehabilitační péči (odb.902 a 918)
d) na diagnost. zdravotní péči (odbor.222,801-805,807,812-823)
V
e) na domácí zdravotní péči (HOME CARE - odb. 925, 911)
f) na spec. ambulant. péči (odb. neuvedené pod písm. a) až e) a
nesplňující podmínky zařazení do ř. 2)
2.Náklady na ústavní péči celkem (ZZ vykazující kód OD,
zahrnují se náklady na ZULP, ZUM,
paušál na léky i příp.
nasmlouvanou péči ambulantní, stomatologickou a dopravu
provozovanou v rámci lůžkového ZZ s výjimkou nákladů na léky
na recepty a PZT na poukazy)
a) nemocnice
b) odb. léčeb. ústavy(OLÚ s výj. ZZ uvedených v ř. 2c) a 2d)
c) LDN (samostat. vykazující kód OD 00024)
d) ošetřovatelská lůžka (samost. ZZ vykazující kód OOOO5)
3. Náklady na lázeňskou péči
4. Náklady na péči v ozdravovnách
5. Náklady na dopravu (zahrnuje doprav. zdravot.službu včetně
individuál.dopravy, nezahrnuje se doprava z ř.2)
6. Náklady na zdravotnickou záchrannou službu ( odb.709, ZZ
nevykazující žádný kód OD)
7. Náklady na léky vydané na recepty celkem
a) předepsané v ambul. zdravotnických zařízeních (samostatná
ambulantní ZZ)
z toho: u praktických lékařů
na spec. ambul. péči
b) předepsané v lůžkových zdravotnických zařízeních
8. Náklady na PZT vydané na poukazy celkem :
a) předepsané v ambulantních ZZ (samostatná ambulantní ZZ)
9. Náklady na léčení v zahraničí ( nutná a neodkladná péče)
10. Ostatní náklady na zdravotní péči (které nelze zařadit do
předchozích bodů - do vysvětlivek uvést, co zahrnují)
MT/15/99-Výnosy-nákladyZP-1poj
strana 70 z 91
6.1.4.
Věková
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
skupina
0-4
5-9
10-14
15-19
20-24
25-29
30-34
35-39
40-44
45-49
50-54
55-59
60-64
65-69
70-74
75-79
80-84
85+
Celkem
Celkové náklady na zdravotní péči v členění dle věkové
struktury (tabulka MT/17/99)
Celkové náklady na zdravotní péči v tis.Kč
1998
1999
Celkem
Muži
Ženy
Celkem
53 887
29 664
33 965
63 629
30 384
19 667
14 936
34 603
31 208
16 509
17 394
33 903
35 504
18 386
22 027
40 413
51 401
23 228
38 153
61 381
40 139
17 006
33 299
50 305
40 262
14 867
25 632
40 499
32 429
15 525
25 792
41 317
54 597
29 478
35 820
65 298
73 281
42 427
56 007
98 434
84 740
50 706
56 955
107 661
62 765
44 587
45 306
89 893
60 431
43 327
41 027
84 354
69 902
47 394
48 897
96 291
63 592
34 422
47 044
81 466
31 962
19 673
34 779
54 452
11 609
5 900
11 298
17 198
7 121
4 878
8 782
13 660
835 214
477 644
597 113
1 074 757
Věková
skupina
0-4
5-9
10-14
15-19
20-24
25-29
30-34
35-39
40-44
45-49
50-54
55-59
60-64
65-69
70-74
75-79
80-84
85+
Celkem
6.1.5.
Index
99/98
celkem
1,18
1,14
1,09
1,14
1,19
1,25
1,01
1,27
1,20
1,34
1,27
1,43
1,40
1,38
1,28
1,70
1,48
1,92
1,29
MT/17/99-CelkZdrNákl-věk
Průměrné náklady na zdravotní péči v členění dle věkové
struktury (tabulka MT/18/99)
Průměrné náklady na zdravotní péči na 1 pojištěnce v Kč
Index
Rok 1998
Rok 1999
99/98
Muži
Ženy
Celkem
Muži
Ženy
Celkem celkem
10 948
9 477
10 231
10 497
12 603
11 525
1,13
4 827
4 559
4 695
5 336
4 243
4 802
1,02
4 485
5 202
4 838
4 570
4 950
4 758
0,98
4 056
5 868
4 970
5 054
5 770
5 421
1,09
3 858
7 137
5 518
4 659
7 437
6 068
1,10
3 086
7 500
5 286
3 859
7 347
5 628
1,06
5 723
6 588
6 163
4 214
6 933
5 605
0,91
4 716
6 744
5 784
5 092
7 594
6 411
1,11
6 809
8 453
7 674
8 449
9 117
8 803
1,15
8 246
10 797
9 613
10 876
12 443
11 715
1,22
11 941
12 120
12 035
13 521
13 439
13 478
1,12
13 439
12 971
13 191
16 700
14 928
15 757
1,19
16 219
16 554
16 399
22 507
17 947
22 032
1,34
21 461
19 177
20 197
26 807
21 512
23 828
1,18
25 840
21 627
23 354
25 460
24 174
24 702
1,06
21 569
20 075
20 621
24 318
23 389
23 716
1,15
23 518
20 749
21 740
25 652
26 153
25 979
1,19
18 028
17 747
17 847
24 761
22 121
22 997
1,29
8 192
9 737
8 996
9 587
10 891
10 270
1,14
MT/18/99-ZdrNákl-1poj-věk
strana 71 z 91
6.2.
Provozní fond zdravotní pojišťovny
A. Provozní fond - tvorba a čerpání
II.
1
2
3
III.
1
2
3
4
5
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
I.
Rok 1999
Skutečnost
tis. Kč
tis. Kč
0
0
Tvorba celkem :
Převod ze ZFZP
Převod z FRIM ve výši schválené SR
Převod prostředků PF v případě sloučení nebo splynutí ZP
57 022
57 022
64 219
64 219
Čerpání celkem :
Čerpání PF na vyrovnání účtu 658 s účtem 558
Převod do FRIM ve výši schválené SR
Převod do SF
Převod do ZFZP
Čerpání finančních prostředků na úhradu ZP z rozhodnutí
likvidátora
44 458
44 081
44 157
43 793
377
364
12 564
20 062
V
IV. Konečný zůstatek k posled. dni sled. období = I + II - III
B. Provozní fond - příjmy a výdaje
I.
II.
1
2
3
4
5
6
7
Příjmy celkem:
Převod fin. prostředků z bankovního účtu ZFZP
Převod fin. prostředků z bankovního účtu FRIM
Úroky
Ostatní příjmy
Převod zůst. fin. prostředků PF v příp. sloučení ZP
Příjem zálohy a konečného zúčtování na úhradu podílu
výdajů
na smluvní pojištění a připojištění a ostatní zdaňovanou
činnost
Prodej cenných papírů
Zisk z prodeje cenných papírů
8
9
Rok 1999
ZPP
Rok 1999
ZPP
Rok 1999
Skutečnost
0
0
59 022
57 022
2 000
57 541
56 248
348
719
126
100
III. Výdaje celkem:
1 Provozní výdaje na veřejné zdravotní pojištění
2 Převod fin.prostř. na bank.účet FRIM ve výši odpisů
veškerého IM
3 Převod fin.prostř. na bank.účet FRIM ve výši schválené SR
4 Převod fin.prostředků na bankovní účet SF
5 Převod fin.prostředků na bankovní účet ZFZP
6 Čerpání fin. prostředků na úhradu ZP z rozhod. likvidátora
7 Zúčtování zálohy na úhradu podílu výdajů smluvního
pojištění a připojištění a
Ostatní zdaňovanou činnost
8 Splátky úvěrů souvisejících s provozním fondem
9 Nákup cenných papírů
10 Ztráta z prodeje cenných papírů
44 392
39 607
4 320
43 873
38 231
5 165
377
377
88
100
14 630
13 668
strana 72 z 91
C. Provozní fond - doplňující údaje
Doplňující údaje k oddílu A III. bodu 1 - údaje z účtu 658
Úroky vztahující se k provoznímu účtu
Ostatní výnosy
II.
1.
Doplňující údaje k oddílu A III. bodu 1 - údaje z účtu 5..
z toho na: a) mzdy vč. OON
b) pojistné za zaměstnance na zdravotní pojištění
c) pojistné za zaměstnance na sociální pojištění
d) odměny SR a DR a rozhodčímu orgánu
e) odpisy
f) úroky
g) pokuty a penále
h) finan. náklady spojené s prodejem cenných papírů
i) ostatní provozní náklady
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
I.
1.
2.
Provozní fond - doplňující údaje
II.
Specifikace výdajů B III/1
z toho na: a) mzdy vč. OON
b) pojistné za zaměstnance na zdravotní pojištění
c) pojistné za zaměstnance na sociální pojištění
d) odměny SR a DR a rozhodčímu orgánu
f) úroky
g) pokuty a penále
h) finan. náklady spojené s prodejem cenných papírů
i) ostatní provozní náklady
V
D
E
Doplňující informace k oddílu B
1
2
Stav cenných papírů k 1.1. ve sledovaném období
Stav cenných papírů k poslednímu dni sledovaného období
Rok 1999
ZPP
Rok 1999
Skutečnost
tis. Kč
tis. Kč
2 750
2 750
1 340
704
636
46 831
18 863
1 698
5 281
45 133
19 190
1 763
5 149
4 320
4 510
13
16 669
14 508
Rok 1999
Rok 1999
ZPP
Skutečnost
39 607
18 600
1 674
5 206
38 231
19 029
1 754
5 121
13
14 127
12 314
0
0
0
0
MT/3/99-PF
P
rovozní fond je tvořen přídělem ze základního fondu ve výši
propočteného procentuálního limitu provozních nákladů dle
vyhlášky č. 227/1998 Sb. ze základny ve výši skutečných příjmů po
přerozdělení (tabulka MT/2/99, část B, ř. II. 1,2,3 - základna,
MT/1/99/ZUK, ř. 22, 23 - propočet limitu). Rozhodující je přitom
nepřekročení limitované částky přídělu. Zůstatek fondu je
převoditelný do dalších let. Příděly v průběhu roku byly prováděny
čtvrtletním podílem z plánované částky. Celkové vyrovnání na
běžném účtu proběhne po ukončení účetního období.
P
rovozní fond je dále zdrojem pro příděl prostředků do sociálního
fondu a fondu reprodukce investičního majetku. Položkové
členění provozních nákladů je uvedeno v části C a D jako doplňující
údaje k oddílu A a B tabulky MT/3/99-PF.
strana 73 z 91
V
položce ostatních provozních nákladů jsou obsaženy všechny
běžné provozní náklady, potřebné pro chod pojišťovny. Největší
objem tvoří :
• spotřeba materiálu
3 351 tis. Kč
• výkony spojů
1 258 tis. Kč
• výdaje spojené s údržbou a chodem počítačového
systému ostraha, audit, nájemné, úklid apod.
5 999 tis. Kč
• opravy a údržba, cestovné, zdrav.propagace,
energie, poplatky
2 247tis. Kč
V
V
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
zhledem k tomu, že nedošlo k dočerpání plánované základny
pro příděl do sociálního fondu, tj. objemu mzdových nákladů,
byla průběžná finanční dotace fondu překročena. Tento stav bude
vyrovnán v rámci finančního vyrovnání fondů po 31.12.1999.
průběhu roku jsou součástí provozních výdajů též výdaje
související se zdaňovanou činností. Vzhledem k tomu, že se
jedná o zanedbatelný objem příjmů z hlediska obratu pojišťovny (150
tis. Kč) a jde pouze o provizi ze zprostředkování pojištění do zahraničí
pro Českou pojišťovnu a.s., nelze dělit faktury ani jinak klíčovat
náklady v průběhu roku. Po ukončení roku je provedena kalkulace
výdajů k této činnosti, která podléhá dani z příjmu. Kalkulace nákladů
je stanovena na 100,- Kč vybraného pojistného a měsíc v položkách
režijních nákladů (mezd, pojištění, energie a nájemného) a je
schvalována auditorem.
P
ovolené procento limitu provozních nákladů bylo stanoveno pro
sledované období ve výši 5,63 %, což představuje 64 219 tis. Kč.
Skutečné čerpání je ve výši 45 133 tis. Kč, tj. 3,96 %.
6.3.
Fond reprodukce investičního majetku zdravotní
pojišťovny
F
ond reprodukce investičního majetku je naplňován do výše
odpisů hmotného a nehmotného investičního majetku, které
činily ve sledovaném období 4 510 tis. Kč a výše zůstatkové ceny
vyřazeného majetku (697 tis. Kč). Příjmy z prodeje investičního
majetku, pořízeného před 1.1.1999 byly v tomto roce příjmem
základního fondu. Dalším příjmem fondu nad rámec odpisů může být
mimořádný příděl z provozního fondu, schválený Správní radou.
Podmínkou je nepřekročení limitu provozních nákladů. V roce 1999
nebyla v Zaměstnanecké pojišťovně Škoda tato možnost využita.
R
ozdíl mezi objemem pořízeného investičního majetku, uváděným
na ř. 4 tabulky MT/1/99-Zuk a čerpáním fondu reprodukce (část
A III. 1 tab. MT/4/99 FRIM) vzniká v důsledku postupů účtování dle
platné účtové osnovy (čl. II, odst. 3 Obecných ustanovení), které
stanovují, že proti fondu je možné účtovat až v době úhrady
strana 74 z 91
nakoupeného majetku. Vzhledem k tomu, že k úhradě došlo až
v lednu 2000, dojde k proúčtování a vyrovnání fondu až v roce 2000.
Úhrady, provedené v následujícím účetním období způsobují také
rozdíl v čerpání prostředků v části A a B přehledu o fondu.
A. FRIM - tvorba a čerpání
Rok 1999 Rok 1999
ZPP
Skutečnost
tis. Kč
0
0
II.
1
2
3
4
5
6
7
8
Tvorba celkem:
Tvorba fondu ve výši odpisu (vykázaných na účtu 558)
Převod z PF ve výši schválené SR
Tržby z prodeje IM pořízeného od 1/1 1999
Úroky
Dary
Převod stan. části hospodář. výsledku po zdanění
Převod zůstatku FRIM v případě sloučení nebo splynutí ZP
Účelové dotace
4 470
4 320
5 211
5 207
150
4
III.
1
2
3
4
Čerpání celkem :
Pořízení IM
Úroky
Bankovní a poštovní poplatky
Převod fin. prostředků do PF
4 001
4 000
3 284
3 281
1
3
469
1 927
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
I.
IV. Konečný zůstatek k poslednímu dni sledovaného období = I + II - III
B. FRIM - příjmy a výdaje
I.
II.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
III.
1
2
3
4
5
Příjmy celkem:
Příjmy fin. prostředků ve výši odpisů IM z bankovního účtu PF
Příjmy fin. prostř. ve výši schválené SR z bankovního účtu PF
Příjmy z prodeje IM pořízeného od 1/1 1999
Úroky
Dary
Příjmy fin. prostředků z převodu části HV po zdanění
Převod zůst. fin. prostř. FRIM v příp. slouč. nebo splynutí ZP
Příjmy z účelové dotace
Výdaje celkem:
Výdaje na investice vč. záloh
Úroky z úvěrů
Převod fin. prostředků na bankovní účet PF
Splátky bankovních úvěrů
IV. Konečný zůstatek k poslednímu dni sledovaného období = I + II - III
C
1
2
tis. Kč
Rok 1999 Rok 1999
ZPP
Skutečnost
0
0
4 470
4 320
5 169
5 165
150
4
4 001
4 000
2 532
2 180
1
4
348
469
2 637
0
0
0
0
MT/4/99/FRIM
strana 75 z 91
6.4.
Sociální fond zdravotního pojišťovny
A.
Sociální fond - tvorba a čerpání
I.
II.
1
2
3
4
5
6
Rok 1999
ZPP
Rok 1999
Skutečnost
tis. Kč
tis. Kč
Tvorba celkem:
Převod z PF
Úroky
Ostatní výnosy
Převod části HV
Převod zůstatku SF v případě sloučení nebo splynutí ZP
Splátky z půjček zaměstnanců
378
377
1
472
364
2
III.
1
1a
1b
2
Čerpání celkem:
Čerpání dle vnitropodnikové směrnice
v tom: půjčky
ostatní čerpání
Bankovní (poštovní) poplatky
231
295
230
1
292
3
IV.
Konečný zůst. k posled. dni sled. období = I + II - III
147
177
B.
Sociální fond - příjmy a výdaje
I.
II.
1
2
3
4
5
Příjmy celkem:
Převod fin. prostředků z bankovního účtu PF
Úroky
Ostatní příjmy
Převod části HV
Převod zůstatku fin. prostředků SF v případě sloučení
nebo splynutí ZP
Splátky z půjček zaměstnancům
378
377
1
III.
1
1a
1b
2
3
Výdaje celkem:
Výdaje dle vnitropodnikové směrnice
v tom: půjčky
ostatní výdaje
Bankovní (poštovní) poplatky
Nákup cenných papírů
231
250
230
1
10
237
3
IV.
Konečný zůstatek k posled. dni sled. období = I + II - III
147
135
C
1
2
D
1
2
Stav půjček zaměstnancům k 1.1. ve sledovaném období
Stav půjček zaměstnancům k poslednímu dni sledovaného
období
6
V
0
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
0
106
Rok 1999
ZPP
Rok 1999
Skutečnost
0
0
385
377
1
7
0
3
MT/5/99/SF
strana 76 z 91
S
ociální fond je naplňován přídělem z provozního fondu ve výši
2% z ročního objemu nákladů, zúčtovaných na mzdy a
náhrady mezd. Dalším přídělem je hospodářský výsledek po zdanění.
Prostředky ze sociálního fondu jsou čerpány dle ročního rozpočtu a
pravidel čerpání, která jsou uvedena ve zdravotně pojistném plánu na
rok 1999.
V
6.5.
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
ýše plánovaných výdajů vychází z dohody s OS KOVO ŠKODA
AUTO a. s. o působnosti Kolektivní smlouvy, kde je stanovena
výše ročního příspěvku. Tento příspěvek v sobě zahrnuje úhrady
pracovních výročí, jubileí, odměn, výpomocí, příspěvku na rekreaci
atd., dle kapitoly Kolektivní smlouvy o sociálním zabezpečení. Další
samostatné čerpání je příspěvek na rehabilitaci pracovníků, stravné,
kulturu a sport apod.
Rezervní fond zdravotní pojišťovny
R
ezervní fond je naplněn finančními prostředky nad povinný
limit stanovený zákonem, jehož skutečná výše pro rok 1999 je
uvedena v doplňující tabulce propočtu rezervního fondu a činí 22 717
tis. Kč. Finanční naplnění fondu k 31.12.1999 je představováno
21 444 tis. Kč na běžném účtu a cennými papíry v povolené výši 30 %
objemu rezervního fondu v hodnotě 5 000 tis. Kč.
S
oučástí fondu zůstávají úroky z termínovaného vkladu, jako část
tvorby do předepsané výše v dalším účetním období.
Rezervní fond nebyl v průběhu roku čerpán.
A. Rezervní fond - tvorba a čerpání
I.
II.
1
2
3
4
5
6
Tvorba celkem:
Převod ze ZFZP
Úroky
Dary
Zisk z finančního umístění
Převod zůstatku RF v případě sloučení nebo splynutí ZP
Kauce žadatele
III.
1
2
3
4
Čerpání celkem :
Převod do ZFZP
Ztráta z finančního umístění
Úhrada zdravotní péče z rozhodnutí likvidátora
Rok 1999
ZPP
Rok 1999
Skutečnost
tis. Kč
tis. Kč
19 698
19 698
4 865
3 085
1 780
4 949
3 019
1 193
737
0
0
24 563
24 647
strana 77 z 91
B. Rezervní fond - příjmy a výdaje
II.
1
2
3
4
5
6
7
Příjmy celkem:
Převod fin. prostředků z bankovního účtu ZFZP
Úroky přijaté
Dar přijatý
Zisk z finančního umístění
Převod zůstatku fin. Prostř. RF v příp. sloučení nebo
splynutí ZP
Prodej cenných papírů
Kauce žadatele
III.
1
2
3
4
5
Výdaje celkem:
Převod fin. prostředků na bankovní účet ZFZP
Ztráta z finančního umístění
Úhrada zdravotní péče z rozhodnutí likvidátora
Nákup cenných papírů
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
I.
V
IV. Konečný zůstatek k posled. dni vykaz. období = I + II - III
C Doplňující informace k oddílu B
1 Stav cenných papírů k 1.1. ve sledovaném období
2 Stav cenných papírů k poslednímu dni sledovaného období
Rok 1999
ZPP
Rok 1999
Skutečnost
tis. Kč
tis. Kč
14 698
19 698
4 865
3 085
1 780
1 746
553
0
0
19 563
21 444
5 000
5 000
5 000
5 000
Doplňující tabulka: propočet limitu rezervního fondu
ROK Propočtová základna - Výdaje základního fondu ZP - v tis. Kč
1996
653 436
1997
737 730
1998
880 502
Průměrné výdaje za roky 1996, 1997, 1998:
3 % z průměru:
6.6.
1 193
MT/6/99/RF
757 223
22 717
Fond prevence zdravotní pojišťovny
F
ond je zřizován dle zákona č. 280/1992 Sb., kde v § 16, odst. 2 je
dána pojišťovně možnost zřizování fondu prevence k financování
preventivních programů nad rámec zákonné preventivní péče, při
dodržení podmínek naplnění rezervního fondu a vyrovnaného
hospodaření pojišťovny. Fond je naplňován z prostředků, vytvářených
využíváním volných prostředků základního fondu (termínované
vklady) a z výsledků kontrolní činnosti (pokuty a penále) v oblasti
výběru pojistného.
H
lavním finančním zdrojem jsou pravidelné úroky z
termínovaných vkladů. V oblasti pokut a penále jejich
vymahatelnost vázne, je velmi náročná a nejistá. Výše tvorby a
čerpání v roce 1999 a možnost převodu zůstatku do dalších let, vytváří
dostatečný předpoklad pro profinancování probíhajících zdravotních
programů. Z celkového použitelného objemu prostředků pro fond
strana 78 z 91
prevence tvoří úroky 13 109 tis. Kč a penále 5 560 tis. Kč. Na fond
bylo v roce 1999 převedeno k 31.12.1999 celkem 6 576 tis. Kč
úroků a pouze 1 547 tis. Kč pokut a penále.
A. Fond prevence - tvorba a čerpání
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
I.
II.
1
1a
1b
2
3
III.
1
2
3
IV.
Tvorba celkem :
Tvorba na základě zákona č. 551/1991 Sb. a 280/1992 Sb.
V tom: převod z HV
podíl dle § 19 odst. 1 zákona č. 280 /1992 Sb.
Úroky
Ostatní (dary)
Čerpání celkem :
Preventivní programy
Úroky z úvěrů
Ostatní (bankovní poplatky)
I.
II.
1
V
B. Fond prevence - příjmy a výdaje
1a
1b
2
3
4
III.
1
2
3
4
IV.
Příjmy:
Příjmy fin. prostř. na základě zák. č. 551/1991 Sb. a zák. č.
280/1992 Sb.
v tom: převod z HV
podíl dle § 19 odst. 1 zákona č. 280/1992 Sb
Úroky
Ostatní (dary)
Příjem úvěru
Výdaje:
Výdaje na preventivní programy
Úroky z úvěrů
Ostatní (bankovní poplatky)
Splátky úvěru
C
1
2
Doplňující informace
6.7.
Rok 1999
ZPP
Rok 1999
Skutečnost
tis. Kč
tis. Kč
0
10 220
9 920
120
9 800
300
0
19 594
18 669
18 669
8 205
8 200
925
5 832
5 828
5
2 015
4
13 762
Rok 1999
ZPP
Rok 1999
Skutečnost
tis. Kč
tis. Kč
0
7 780
7 520
120
7 400
260
0
8 138
8 123
14
1
6 505
6 500
4 522
4 518
5
4
1 275
3 616
0
0
0
0
MT/7/99-Fprev
Ostatní zdaňované činnosti zdravotní pojišťovny
O
statní zdaňovaná činnost spočívá ve zprostředkování pojištění
léčebných výloh do zahraničí pro Českou pojišťovnu a. s. a
výnosem z této činnosti je provize za jeden případ. Vzhledem k tomu,
že tuto službu nabízí čím dál více pojišťovacích subjektů, objem
výnosů spíše klesá. Pro pojišťovnu je tento příjem zanedbatelný,
náklady s ní spojené nelze konkretizovat a jsou kalkulovány s
ukončením účetního období dle auditem schválené kalkulace.
strana 79 z 91
A.
"Ostatní zdaňovaná činnost"
Rok 1999
ZPP
Rok 1999
Skutečnost
tis. Kč
tis. Kč
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
I. Výnosy celkem
1 Výnosy ze zdaňované činnosti
2 Úroky
II. Náklady celkem
1 Náklady na zdaňovanou činnost činnost pojišťovny
1a - mzdy vč. OON
1b - pojistné na zdr. pojištění zaměstnanců ZP
1c - pojistnéna soc. pojištění zaměstnanců ZP
1d - odpisy IM - viz poznámka
1e - úroky
1 f - pokuty a penále
1g - finanční náklady spojené s prodejem cenných papírů
1h - ostatní provozní náklady
III. Hospodářský výsledek = I - II
B Doplňující informace
1 Stav cenných papírů k 1.1. ve sledovaném období
2 Stav cenných papírů k poslednímu dni sledovaného období
V
6.8.
Z
220
220
150
150
100
37
3
10
100
40
5
9
50
120
46
50
0
0
0
0
MT/8/99-ZdČ
Smluvní pojištění a připojištění
aměstnanecká pojišťovna Škoda neprovozuje smluvní pojištění a
připojištění.
6.9.
Doplňující údaje
K
romě výše uvedených fondů jsou součástí rozvahy pojišťovny
ještě další fondy:
Fond investičního majetku,
Fond slouží k evidenci pohybu investičního majetku v pojišťovně, k
evidenci o jeho přírůstcích a úbytcích.
Fond specifické péče
Byl vytvořen příspěvkem firem na preventivní péči pro specializovaná
pracoviště.
6.10
Zajišťovací fond
D
oplňující tabulkou u MT/2/99-ZFZP je propočet odvodu do
Zajišťovacího fondu. Tento fond je samostatnou právnickou
osobou a prostředky fondu slouží k úhradě zdravotní péče, poskytnuté
zdravotnickými zařízeními pojištěncům likvidované zdravotní
pojišťovny v případech, kdy nebyly v rámci likvidace uspokojeny
všechny pohledávky. Zaměstnanecká pojišťovna Škoda pravidelně
odvádí příspěvek do fondu ve výši stanovené zákonem.
strana 80 z 91
7.
Ř
Souhrnný přehled vybraných ukazatelů o
činnosti ZP
Název ukazatele
Měr.jedn.
Rok 1998
Rok 1999
Rok 1999
Skut.
ZPP
Skut.
I. Pojištěnci
1
Počet pojištěnců celkem k poslednímu dni sled. období
2
Průměrný počet pojištěnců za sledované období
v tom: do 60 let
nad 60 let
osob
osob
96 548
48 289
93 336
46 879
34 779
12 100
98 700
49 950
97 800
49 490
36 870
12 620
108 546
56 350
104 647
53 833
39 027
14 806
tis. Kč
43 029
41 745
41 785
tis.Kč
3 020
4 000
3 903
tis.Kč
3 020
4 000
3 903
12 200
5 000
17 200
5 000
12 200
0
osob
68
70
69
osob
osob
osob
osob
osob
II. Ostatní ukazatele
Investiční majetek včetně poskyt. záloh pořízený k posl.
dni sledov. období
Investiční majetek, včetně poskyt. záloh pořízený za
sled. období
v tom: a) investice na vlastní činnost
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
3
4
tis.Kč
5
Finanční investice k posl. dni sled. období
tis.Kč
6
Finanční investice za sledované období
tis.Kč
7
Přijaté bankovní úvěry celkem (strana Dal přísl.účtů, bez
řádků 10,13,16)
v tom: a) dlouhodobé
tis.Kč
V
b) ostatní investice
b) krátkodobé
tis.Kč
tis.Kč
Splátky bankov. úvěrů krátkod. i dlouhod. celkem
(strana MD přísl. účtů)
9 Nesplacený zůstatek bankovních úvěrů k posled. dni
sled. období
10 Přijaté bezúročné půjčky od KoB ve sled. období
tis.Kč
11 Splácení bezúročné půjčky od KoB ve sled. období
tis.Kč
12 Nesplacený zůstatek bezúročné půjčky od KoB k posl.
dni sled.období
13 Přijatý zvýhodněný bank.úvěr na základě usnesení vlády
č. 352/1997 (od KoB)
14 Splácení zvýh. bank. úvěru přijatého na základě
usnesení vlády č. 352/1997 (od KoB)
15 Nesplac. zůst. zvýh. bank. úvěru přijatého na základě
usn. vlády č. 352/1997 (od KoB)
16 Přijaté návratné finan. výpomoci ze stát. rozpočtu ve
sled. období
17 Splácení návratné finanční výpomoci ze stát. rozpočtu
ve sled. období
18 Nesplac. zůst. návratné fin. výpomoci ze st. rozpočtu k
posl. dni sled. období
19 Přijaté finanční dary a nenávratné dotace
tis.Kč
8
20 Přepočtený počet pracovníků k poslednímu dni
sledovaného období */
21 Průměrný přepočtený počet pracovníků
tis.Kč
tis.Kč
tis. Kč
tis. Kč
tis. Kč
tis.Kč
tis. Kč
tis. Kč
tis. Kč
22a Rozvrhová základna pro propočet přídělu do PF
tis. Kč
23 Maximální limit nákladů na činnost z dosažené
rozvrhové základny
24 Skutečný příděl ze ZFZP do provozního fondu
tis. Kč
67,38
x
x
x
tis. Kč
x
22 Výpočet limitu nákl. na činnost dle platné vyhlášky MF
%
69,53
69,56
5,63
5,63
1 012 824 1 140 645
57 022
64 219
strana 81 z 91
Ř
Název ukazatele
III. Závazky a pohledávky
20 Závazky celkem k posl. dni sledovaného období
Měr.jedn.
tis.Kč
v tom:
a)závazky vůči zdrav. zařízením ve lhůtě splatnosti
b) závazky vůči zdrav. zařízením po lhůtě splatnosti
tis.Kč
c) ostatní závazky ve lhůtě splatnosti
tis.Kč
d) ostatní závazky po lhůtě splatnosti
tis.Kč
21 Pohledávky celkem k posl. dni sledovaného období
Rok 1998
Skut.
Rok 1999
ZPP
Rok 1999
Skut.
94 274
90 128
73 116
68 016
119 933
113 405
4 146
5 100
6 528
tis.Kč
tis.Kč
v tom:
a)pohledávky za plátci pojistného ve lhůtě splatnosti
b) pohledávky za plátci pojistného po lhůtě splatnosti
tis.Kč
128 225
109 534
99 966
96 466
166 547
94 737
tis.Kč
18 456
3 500
55 380
c) pohledávky vůči zdravot. zařízením ve lhůtě splatnosti
tis.Kč
d) pohledávky vůči zdravot. zař. po lhůtě splatnosti
tis.Kč
e) ostatní pohledávky ve lhůtě splatnosti
tis.Kč
f) ostatní pohledávky po lhůtě splatnosti
tis.Kč
7
13 657
2 766
MT/1/99-Zuk
daje obsažené v této tabulce dokreslují celkový pohled na
hospodaření pojišťovny a její vývoj především v oblasti změn v
počtu pojištěnců, počtu zaměstnanců, investic, úvěrů, pohledávek a
závazků
Ú
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
216
19
P
růměrný počet pojištěnců stoupl oproti minulému období o
12,12 %. Z toho průměrný počet pojištěnců státem hrazených o
14,83 %. Do 60 let věku státem hrazených byl zaznamenán nárůst
12,2 % a nad 60 let 22,36 %.
Z
a sledované období byl pořízen investiční majetek za 3 903 tis.
Kč. Nákup byl realizován v oblasti hmotného a nehmotného
investičního majetku.
P
lánovaný nákup finančních investic nebyl realizován v
důsledku neefektivnosti tohoto kroku z důvodu danění výnosů.
Zdaněný výnos, realizovaný formou cenných papírů, při dodržení
maximální ochrany svěřených prostředků je z hlediska výhodnosti
postaven na roveň úroku z termínovaných vkladů.
P
P
očet pracovníků byl navýšen ve vztahu k výraznému nárůstu
počtu pojištěnců jen minimálně, a to o 3,23 %.
ro sledovaný rok byl dle platné vyhlášky č. 227/1998 Sb.
procentuální limit provozních nákladů na činnost zdravotní
pojišťovny, krytý ze základního fondu, a pokrývající příděl do
sociálního fondu a fondu reprodukce ve výši 5,63 %, v celkovém
objemu 64 219 tis. Kč. Skutečné čerpání bylo výrazně nižší (3,96 %).
Nedočerpaný rozdíl (cca 19 mil.Kč) bude převeden do dalšího
období a bude sloužit jako disponibilní zdroj pro všechny oblasti
činnosti zdravotní pojišťovny.
Z
ávazky zdravotní pojišťovny vůči zdravotnickým zařízením jsou
pouze ve lhůtě splatnosti a vyjadřují vyúčtovanou péči v
strana 82 z 91
posledním měsíci roku. Výše závazků se odvíjí od výše tohoto
vyúčtování a tak díky nárůstu počtu pojištěnců a zdražení zdravotní
péče od doby tvorby zdravotně pojistného plánu vzniká rozdíl mezi
plánovanou hodnotou tohoto ukazatele a skutečností k 31.12.1999.
Ostatní závazky ve lhůtě splatnosti jsou běžné závazky z provozu
vůči dodavatelům, zajišťovacímu fondu (splatnost 31.1.2000),
zaměstnancům, správě sociálního zabezpečení atd.
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
P
ohledávky za plátci pojistného ve lhůtě
splatnosti jsou pohledávky, zjištěné
prostřednictvím trvalých ročních předpisů u
osob samostatně výdělečně činných, povinných
hlášenek zaměstnavatelů a dalšími dostupnými
prostředky za poslední měsíc roku 1999.
Pohledávky po lhůtě splatnosti představují
neuhrazený objem pojistného a penále za celé
období trvání pojišťovny. Po podrobnějším rozboru lze konstatovat, že
polovinu této částky (28 170 tis. Kč) tvoří 15 firem, u kterých je
vymahatelnost velmi problematická. Jedná se o firmy, které jsou v
konkursu nebo likvidaci a díky současnému pořadí řešení úhrad pro
zdravotní pojišťovnu je předpoklad dosažení úspěchu nulový.
U
pohledávek po lhůtě splatnosti nebyla do konce roku 1998
povinnost vést je na pohledávkovém účtu pojišťovny, byly
vedeny pouze v mimoúčetní evidenci. Tento fakt vysvětluje rozdíl
mezi hodnotami zdravotně pojistného plánu a skutečností v této
položce. V ostatních pohledávkách ve lhůtě splatnosti jsou
obsaženy pohledávky např. z přerozdělení, regresy ve lhůtě splatnosti,
zálohy dodavatelům, provozní pohledávky a pohledávky za
zaměstnanci. Specifickou část těchto pohledávek tvoří přechodné
účty aktiv a pasiv. Tyto účty slouží jako podpora reálného vyjádření
hospodaření pojišťovny ve sledovaném období. Jsou to očekávané
příjmy příštích období ve formě podílu úroků, náhrad škod, výnosů z
finančních investic apod. Celkem tyto příjmy činí 1 676 tis. Kč. Další
položkou jsou náklady příštích období, kdy úhrada těchto nákladů
byla provedena v hodnoceném účetním období, ale nákladem tohoto
období není. Jsou to např. již nasmlouvané a uhrazené ozdravné
pobyty pro děti (kde tento postup platby v předstihu zaručuje
významné slevy). Dále pak časové rozlišení úhrad, které svou
příslušností přecházejí přes rozhraní dvou účetních období a je nutné
je účtovat podílem, kterým k těmto obdobím náležejí (pojištění,
dlouhodobé úhrady apod.). Ostatní pohledávky po lhůtě splatnosti
jsou hlavně neuhrazené regresy a některé provozní pohledávky.
P
roblematická srovnatelnost údajů zdravotně pojistného plánu
pro rok 1999 a vyčíslených skutečností za toto období je v
oblasti pohledávek způsobena především tím, že v době tvorby plánu
ještě nebylo zdaleka ukončeno připomínkové řízení k nové účtové
osnově pro zdravotní pojišťovny pro rok 1999, takže nemohla být
podkladem pro metodiku tvorby plánu na toto období.
strana 83 z 91
8. Závěry
C
elkové hospodaření pojišťovny je třeba hodnotit z pohledu
několika významných vlivů, které musíme brát v úvahu při
komplexním hodnocení pojišťovny.
Primárními nejvýraznějšími vlivy jsou :
• další nárůst počtu pojištěnců, který v procentuálním vyjádření činí
v roce 1999 12,12 %
• vliv přechodu na novou účtovou osnovu a postupy účtování pro
zdravotní pojišťovny na zlomu roku 1998 a 1999.
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
P
rvní z výše uvedených vlivů - nárůst počtu
pojištěnců - ovlivnil výši příjmů z
veřejného zdravotního pojištění ve srovnání se
zdravotně pojistným plánem. Současně svoji
novou strukturou, jak z hlediska zvýšení podílu
státem hrazených pojištěnců, tak i změnou
podílu počtu pojištěnců v jednotlivých
věkových kategoriích, částečně ovlivnil oblast
přerozdělení, kde pro ZPŠ oproti plánu došlo k
výraznému snížení skutečné výše odvodu do
přerozdělení. To ovlivňuje i index nárůstu
výnosů po přerozdělení ve srovnání s rokem
1998 a je příčinou vykázaného nárůstu příjmů
po přerozdělení na jednoho pojištěnce o 6 % v tabulce MT/15/99.
Základní nárůst po očištění všech účetních vlivů na výnosy v
přechodu roku 1998 a 1999 vychází v přepočtu na jednoho pojištěnce
pouze 4,7 %.
P
ro oblast nákladů na zdravotní péči byl nárůst počtu pojištěnců
včetně změny věkové struktury též významným faktorem růstu.
Specifikace vlivů, které působily na zvýšení objemu poskytnuté
zdravotní péče:
• výrazné zvýšení frekvence výskytu chorob s dlouhodobými a
finančně náročnými průběhy léčení (onkologie, ischemické
choroby apod.).
• používání nových dražších diagnostických a léčebných metod
• v oblasti ambulantní nárůst především v indukované péči
(rehabilitace, komplement)
• nárůst v objemu spotřeby léků a PZT
• stárnutí populace
• v neposlední řadě další úpravy ve financování jednotlivých
segmentů zdravotní péče.
T
oto vše mělo za následek, že objem zdravotní péče na jednoho
pojištěnce stoupl téměř o 15 %, v absolutním vyjádření stoupla
péče o 29 % (viz. tabulka MT14/99 a MT15/99).
strana 84 z 91
N
árůst počtu pojištěnců v jednotlivých věkových kategoriích
(tabulka MT12/99) neodráží přímo úměrně zvýšení objemu péče
v těchto skupinách (tabulka MT18/99). Výrazný je nárůst počtu
pojištěnců v kategorii nad 50 let a v kategoriích 25 - 40 let. Proti tomu
zvýšení objemu péče v těchto kategoriích neodpovídá nárůstu počtu
pojištěnců. Péče se výrazněji zvýšila též u skupiny 0 - 4 roky a u
pojištěnců mezi 40. a 50. rokem věku.
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
D
ruhý výše uvedený faktor - přechod na
novou účtovou osnovu - ovlivňuje
především srovnatelnost mezi roky 1998 a 1999
v absolutním i relativním vyjádření. Přechodem
na novou účtovou osnovu byly ovlivněny
konečné zúčtované účetní výnosy roku 1998 inventarizací
pohledávek za plátci pojistného od počátku existence ZPŠ. Tyto
pohledávky byly v minulých obdobích sledovány pouze evidenčně, do
rozvahy nebyly promítány v plné výši. Problém srovnatelnosti spočívá
v délce období, za které byly zúčtovány pohledávky v roce 1998
(1993 - 98). V roce 1998 byly v důsledku této skutečnosti výnosy
nadhodnoceny.
D
opad nové účtové osnovy je třeba vzít v úvahu i v případě
srovnávání skutečností v jednotlivých ukazatelích oproti
zdravotně pojistnému plánu. V době tvorby plánu ještě nebyla
ukončena připomínková řízení k nové účtové osnově a plán tak byl
sestavován bez potřebného objemu informací. I po dokončení
připomínkových řízení a vydání Účtové osnovy a postupů účtování
byly tyto během roku 1999 stále upřesňovány, aby co nejobjektivněji
vystihovaly stav hospodaření pojišťoven a vedly k jejich
srovnatelnosti z hlediska účetnictví.
Z
a hodnocené období bylo dosaženo přebytku hospodaření,
vyplývajícího z rozdílu výnosů a nákladů jednotlivých fondů ve
výši 66 246 tis. Kč.
Na tomto výsledku se jednotlivé fondy svými saldy podílely takto:
•
•
•
•
Základní fond
Rezervní fond
Provozní fond
Sociální fond
Fond prevence
94 641 tis. Kč
1 931 tis. Kč
-43 793 tis. Kč
-295 tis. Kč
13 762 tis. Kč
strana 85 z 91
Z
8.1.
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
aměstnanecká pojišťovna Škoda splnila všechny podmínky
stanovené metodikou pro zpracování výroční zprávy pro
vyhodnocení jejího hospodaření jako vyrovnaného:
• Zaměstnanecká pojišťovna Škoda nehospodaří pomocí úvěrů a
návratných finančních výpomocí
• Zaměstnanecká pojišťovna Škoda nemá závazky po lhůtě
splatnosti
• rezervní fond Zaměstnanecké pojišťovny Škoda je k 31.12.1999
přeplněn nad limit stanovený zákonem, včetně stavu prostředků
na běžném účtu a cenných papírů
• Zaměstnanecká pojišťovna Škoda má naplněné příděly do
ostatních fondů, vyjádřené odpovídajícími dostačujícími
finančními zůstatky na běžných účtech těchto fondů.
Závěrečné hodnocení
Z
aměstnanecká pojišťovna Škoda již při
zahájení své činnosti přijala filosofii ryze
regionální zdravotní pojišťovny a tato
strategie se plně osvědčila. Působení na
relativně ohraničeném uzemí umožňuje účinnou
adresnou komunikaci vesměs založenou na
individuálním osobním kontaktu s pojištěnci, poskytovateli zdravotní
péče i plátci pojistného. V oblasti jejího hlavního vlivu v regionu
Mladá Boleslav registrujeme více jak 71% obyvatel okresu, v
samotném městě pak 82,42 %. V absolutních číslech projevilo důvěru
v Zaměstnaneckou pojišťovnu Škoda 108 546 pojištěnců, což
znamená přírůstek v roce 1999 o 12,12 %. ZPŠ si váží důvěry všech
svých klientů, která je pro ni motivací k neustálému zlepšování
úrovně námi poskytovaných služeb. S nárůstem pojištěnců je
samozřejmě spojen i nárůst veškerých administrativních činností,
které s péči o klienta souvisí. Zajištění těchto zvýšených nároků
nebylo doprovázeno personálním navýšením, což svědčí o
profesionálním přístupu, vysoké produktivitě a efektivitě
Zaměstnanecké pojišťovny Škoda a jejího informačního systému.
C
entrem našeho zájmu je pojištěnec a jeho zdraví. Ve spolupráci s
praktickými lékaři a regionální nemocnici hledáme cesty nejen k
posílení zdraví našich pojištěnců preventivními zdravotními
programy, ale snažíme se i posílit jejich uvědomění v předcházení
onemocnění. Přestože si uvědomujeme, že ekonomické nástroje mají
mnohem vyšší účinnost, věříme, že i morální cesta jako jediná možná
v současném legislativním prostředí, tj. nenásilné výchovné působení,
má své opodstatnění. I v roce 1999 měli naši pojištěnci možnost
seznámit se s principy prevence v naší brožurce „Pečujme o své
zdraví“. Domníváme se, že dvacet preventivních zdravotních
programů a jejich zaměření rovněž významnou měrou přispěly ke
strana 86 z 91
zlepšení zdraví našich pojištěnců a vypovídají o zdravotní politice
Zaměstnanecké pojišťovny Škoda v regionech její působnosti.
V
e spolupráci s oblastními Sdruženími praktických lékařů a
regionální nemocnicí v Mladé Boleslavi pokračovaly i v roce
1999 pravidelné semináře pro praktické lékaře s jednotlivými
primariáty. Semináře umožnily hledat cestu k zefektivnění
poskytované péče v zájmu pojištěnce, a to na principech spolupráce
zainteresovaných zdravotnických zařízení při včasné diagnostice i
využívání moderních léčebných metod.
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
V
roce 1999 jsme se i nadále zaměřili na
sledování
informací
o
kvalitě
poskytované ošetřovatelské péče prováděním
auditu na jednotlivých odděleních Klaudiánovy
nemocnice a prováděním dotazníkové akce o
spokojenosti našich pojištěnců. Informace
z auditů a z dotazníkových akcí jsou samozřejmě analyzovány a jsou
podkladem pro management nemocnice k řízení kvality péče o
pacienta a hledání cest ke zlepšení úrovně nemocnice, a tím je zajištěn
přínos i pro pojišťovnu. Došlo k výraznému posunu v přístupu
k pacientům a je tak naplněn jeden z hlavních strategických cílů
pojišťovny, zajištění kvalitní a dostupné péče o naše pojištěnce.
V
zájmu našich pojištěnců je i filosofie systému financování
praktických lékařů modifikovanou kombinovanou kapitačně
výkonovou platbou, neboť posílení role praktického lékaře jako
koordinátora péče o zdraví své zaregistrované klientely, přinese ve
svém důsledku nejen zefektivnění poskytované zdravotní péče, ale
především prospěch i pacientovi. Všechny tyto naše aktivity vedené
snahou zvýšit úroveň služeb poskytovaných našim pojištěncům,
vycházejí z motta současnosti informace – komunikace - motivace.
V
dnešní turbulentní době moderních informačních technologií
uspěje především ten, kdo dokáže s informacemi pracovat a
vytěžit z nich maximum. Tento aspekt jsme aplikovali nejen
v přístupu ke smluvním zdravotnickým zařízením systémy
financování zohledňujícími efektivní zajištění kvality i dostupnosti
zdravotní péče, ale i při komunikaci s plátci pojistného. Za rok 1999
činil nedovýběr pojistného 3,15 %. Tento údaj je dokladem snahy ZPŠ
zajistit maximálně možné příjmy do veřejného zdravotního pojištění
důslednou kontrolou plátců.
P
ro naše smluvní zdravotnická zařízení jsme po celou dobu své
činnosti finančně stabilním partnerem. V roce 1999 jsme přes
heterogenitu systémů financování zdravotní péče dokázali v termínu
připravit dodatky na financování smluvním partnerům díky
spolehlivému a pružnému informačnímu systému. V roce 1999 máme
v registru smluvních partnerů 3 838 aktivně účtujících
zdravotnických zařízení. Po celý rok 1999, tak jako i v předchozích
strana 87 z 91
letech, jsme nevykazovali závazky po lhůtě splatnosti. Na zdravotní
péči pro naše pojištěnce bylo vynaloženo celkem 1 080 585 tis. Kč.
erpání provozních nákladů za rok 1999 ve výši 3,96 % svědčí o
maximální hospodárnosti i efektivitě vlastní činností ZPŠ.
Č
R
ok 1999 byl z pohledu Zaměstnanecké pojišťovny Škoda
významný především z toho aspektu, že se nám podařilo obstát
ve stále složitějších systémech financování, a co víc, náš systém
financování praktických lékařů se ujal a zaujal všechny zainteresované
v systému veřejného zdravotního pojištění a byl zaveden i v dalších
zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách
D
V
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
omníváme se, že tento fakt hovoří o tom, že i malé regionální
zdravotní pojišťovny se znalostí problematiky jsou schopné vnést
do systému nové prvky.
ýsledky dosažené v roce 1999 jsou odrazem racionální
organizace veškerých činností v Zaměstnanecké pojišťovně
Škoda, dynamicky se rozvíjejícího informačního systému
podporujícího taktické i strategické řízení a aktivního přístupu všech
pracovníků při plnění každodenních úkolů. Toto know-how ZPŠ
postupně krok za krokem budované po celou dobu činnosti je jistě
solidním základem do dalších úspěšných let činnosti.
strana 88 z 91
Přílohy
9.1.
Účetní závěrka Zaměstnanecké pojišťovny Škoda
za rok 1999 včetně přílohy
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
9.
strana 89 z 91
Zpráva auditora o ověření účetní závěrky
Zaměstnanecké pojišťovny Škoda za rok 1999
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
9.2.
strana 90 z 91
Zpráva auditora o ověření Výroční zprávy
Zaměstnanecké pojišťovny Škoda za rok 1999
V
Zaam
Mllaaddáá B
Boolleessllaavv
Z
9.3.
strana 91 z 91

VVV ýýý rrr ooo ččč nnn ííí zzz ppp rrr ááá vvv aaa zzz aaa rrr ooo

Transkript

Podobné dokumenty

únor 2013

Výroční zpráva za rok 2009

Na tomto miste bude oficiální zadanizadani

3. heterogenní katalýza

Zdravotní pojištění, zdravotní pojišťovny v ČR

Článek pana starosty Loučné