Diplomové práce z klasické filologie, klasické archeologie

Transkript

MISCELLANEA
118 ZPR¡VY
DiplomovÈ/ pr·ce
obh·jenÈ v roce 2009/2010
DiplomovÈ pr·ce z klasickÈ filologie,
klasickÈ archeologie, starovÏk˝ch dÏjin,
latinskÈ medievistiky, neolatinistiky,
novo¯eËtiny a filosofie obh·jenÈ na
Ëesk˝ch a slovensk˝ch univerzit·ch
v roce 2009/2010
I.
FF UK v Praze ñ ⁄stav ¯eck˝ch a latinsk˝ch studiÌ
(p¯ipravil Jan SOU»EK)
Bakal·¯sk· diplomov· pr·ce
Autor: Jana DA“HELOV¡
Obor: latina
N·zev: Komentovan˝ p¯eklad vybran˝ch pas·ûÌ dÌla: Dhuoda: Liber manua-
lis ad filium s ˙vodnÌ studiÌ
VedoucÌ pr·ce: PhDr. Jan Kalivoda
PoËet stran: 79
Latinsky psan˝ v˝chovn˝ spis Liber manualis ad filium, jehoû autorem je
franck· ölechtiËna Dhuoda, p¯edstavuje ojedinÏl˝ p¯Ìklad laickÈ liter·rnÌ
tvorby 9. stoletÌ. Tato pr·ce pod·v· shrnujÌcÌ informaci o autorce a p¯edstavuje jejÌ dÌlo prost¯ednictvÌm komentovanÈho p¯ekladu vybran˝ch Ë·stÌ. P¯eloûenÈ pas·ûe ilustrujÌ dva hlavnÌ aspekty, kterÈ Dhuodino dÌlo, v mnoha
ohledech odpovÌdajÌcÌ û·nru zrcadla, odliöujÌ od jin˝ch ranÏst¯edovÏk˝ch
zrcadel ñ tÈma skupinovÈ etiky z·padofranckÈ aristokracie a autorËina autobiografick· emocion·lnÌ v˝povÏÔ.
MagisterskÈ diplomovÈ pr·ce
Autor: Jana JANOV»ÕKOV¡
Obor: latina
N·zev: Superbia, superbus: sÈmantick· studie a kulturnÏhistorick· sonda do
hodnotovÈho systÈmu
VedoucÌ pr·ce: prof. PhDr. Bohumila Mouchov·, CSc.
PoËet stran: 168
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
118
5.9.2011, 14:43
DiplomovÈ pr·ce obh·jenÈ v roce 2009/2010 119
Pr·ce si klade za cÌl prozkoumat a p¯iblÌûit v˝znamy a zp˘soby pouûitÌ latinskÈho slova superbus a dalöÌch od nÏj odvozen˝ch slov, a to p¯edevöÌm v dÌle
L. Annaea Seneky a Cornelia Tacita. Anal˝za toho, jakÈmu jedn·nÌ, jak˝m
osob·m a v jak˝ch situacÌch p¯ipisuje toto negativnÌ hodnocenÌ historik a jakÈmu filosof, chce otev¯Ìt vhled do hodnotovÈho systÈmu ÿÌman˘ v politickÈm a v soci·lnÌm kontextu. JednÌm prostorem, na nÏmû takto analyzovan·
data srovn·me, je proto vöeobecn˝ trend pouûitÌ tohoto slova, jejû nalezneme
v korpusu text˘ jin˝ch autor˘ obdobÌ republiky i princip·tu, druh˝m srovn·vacÌm polem je pak v˝znam a hodnocenÌ nesenÈ Ëesk˝mi ekvivalenty k superbus (tj. p¯edevöÌm pyön˝ a pov˝öen˝), zprost¯edkovanÈ Ëesk˝m n·rodnÌm
korpusem.
Autor: Pavel KORONTH¡LY
N·zev: N·boûenskÈ aspekty Vergiliova kultu v pozdnÌ antice
VedoucÌ pr·ce: Mgr. Martin Baûil, Ph.D.
Obor: latina
PoËet stran: 77
Pr·ce se zab˝v· z hlediska liter·rnÏhistorickÈho i religionistickÈho tzv.
ÑVergiliov˝m kultemì, kter˝ vznikl kolem b·snÌkova dÌla, ale postupnÏ p¯es·hl oblast literatury a kultury v˘bec a v pozdnÌ antice se stal fenomÈnem
v prvnÌ ¯adÏ n·boûensk˝m. PrvnÌ kapitola probÌr· Vergiliovu ˙lohu v ¯ÌmskÈm ökolstvÌ, kter· sehr·la podstatnou roli p¯i formov·nÌ jeho postavenÌ jakoûto prvnÌho mezi b·snÌky. Druh· kapitola pojedn·v· o VergiliovÏ kultu
v tradiËnÌ ÑpohanskÈì literatu¯e a koneËnÏ z·vÏreËn· Ë·st pr·ce se zab˝v·
snahou k¯esùansk˝ch autor˘ o Ñpok¯esùanötÏnÌì Vergilia vytvo¯enÌm christianizujÌcÌch v˝klad˘ jeho dÌla.
Autor: MatÏj NOVOTN›
Obor: ¯eËtina
N·zev: Andokidova ¯eË O mystÈriÌch: p¯eklad, koment·¯ a ˙vodnÌ studie
VedoucÌ pr·ce: PhDr. Jan SouËek, CSc.
PoËet stran: 202
ÿeË O mystÈriÌch, soudnÌ obhajoba athÈnskÈho ¯eËnÌka Andokida, p¯edstavuje d˘leûit˝ pramen k athÈnsk˝m dÏjin·m konce 5. stoletÌ. PodrobnÏ se v nÌ
hovo¯Ì o procesech s muûi, kte¯Ì roku 415 zohavili hermovky a znesvÏtili
eleusÌnsk· mystÈria, Ëi o amnestii a revizi athÈnsk˝ch z·kon˘ po skonËenÌ
obËanskÈ v·lky roku 403. Pr·ce p¯edstavuje tuto ¯eË a jejÌho autora v dobovÈm kontextu, kriticky zhodnocuje vÏrohodnost ¯eËnÌkov˝ch tvrzenÌ a upozorÚuje na obtÌûe, kterÈ se pojÌ s uûÌv·nÌm soudnÌch ¯eËÌ jako pramen˘ k politick˝m a pr·vnÌm dÏjin·m. TÏûiötÏ pr·ce leûÌ v obs·hlÈm koment·¯i, jemuû
p¯edch·zÌ zcela nov˝ Ëesk˝ p¯eklad a ˙vodnÌ studie.
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
119
5.9.2011, 14:43
120 DiplomovÈ pr·ce obh·jenÈ v roce 2009/2010
Autor: Laura PACHEROV¡
Obor: latina
N·zev: ÑPindarus Christianus?ì Prudentiova hymnick· tvorba
PoËet stran: 67
V pr·ci sa autorka zaober· prirovnanÌm Prudentia k Pindarovi, ktorÈ sa objavuje v literat˙re uû od 16. storoËia. Na z·klade viacer˝ch prirovnanÌ vystavala teÛriu o Ñpindarovskom hymneì, tj. v˝razn˝ch Ë‡t Pindarovho b·snickÈho
jazyka, ktorÈ sa jej u Prudentia podarili n·jsù. Ako moûn˝ sprostredkovateæ
Pindarovho diela sa uk·zal aj Horatius, u ktorÈho autorka tieû naöla jednotlivÈ prvky ÑpindarovskÈho hymnuì, ale aj konkrÈtne odkazy na Pindara a jeho
b·sne, a na druhej strane tieû naöla evidentnÈ stopy Horatia u Prudentia. Autorka doöla k z·veru, ûe napriek vöetk˝m podobnostiam, Prudentius Pindarove dielo priamo nepoznal.
Autor: Pavel PROCH¡ZKA
Obor: latina
N·zev: K¯esùansk· konverze tradiËnÌch b·snick˝ch û·nr˘ v dÌle Paulina z Noly
PoËet stran: 63
CÌlem tÈto pr·ce bylo zjistit, jak˝m zp˘sobem Paulinus z Noly pracuje s klasick˝m liter·rnÌm dÏdictvÌm ve sv˝ch û·nrov˝ch b·snÌch. P¯edmÏtem rozboru byly konkrÈtnÏ carm. 17 (propemptikon), carm. 25 (epithalamium) a carm.
31 (consolatio). V˝chodiskem pro srovn·nÌ byly b·snÏ ¯Ìmsk˝ch klasick˝ch
b·snÌk˘, p¯ÌsluöejÌcÌ k tÏmto û·nr˘m, p¯edevöÌm Statia, a takÈ teoretick˝ spis
rÈtora Menandra Peri epideiktikÛn.
Autor: Lenka PROKOPCOV¡
Obor: latina
N·zev: Propemptikon a dalöÌ tradiËnÌ formy v Horatiov˝ch ”d·ch a EpÛd·ch
VedoucÌ pr·ce: doc. PhDr. Eva Kuù·kov·, CSc.
PoËet stran: 108
Pr·ce se zab˝v· liter·rnÌ formou oznaËovanou jako propemptikon a jejÌmi
typick˝mi z·stupci u Horatia ñ epÛdou X a Ûdami I 3 a III 27. Po vymezenÌ
termÌnu propemptikon n·sleduje p¯ehled doklad˘ propemptika v ¯eckÈ poezii, avöak vÏtöÌ pozornost je vÏnov·na propemptiku v ¯ÌmskÈ poezii p¯ed
Horatiem (Partheniovo propemptikon a Cinnovo Propempticon Pollionis).
HlavnÌ Ë·st pr·ce tvo¯Ì detailnÌ rozbor t¯Ì v˝öe zmÌnÏn˝ch Horatiov˝ch b·snÌ, a to vûdy s d˘razem na motivy charakteristickÈ pro propemptikon.
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
120
5.9.2011, 14:43
II.
FF UK v Praze ñ ⁄stav pro klasickou archeologii
(p¯ipravil Ladislav STAN»O)
Bakal·¯skÈ diplomovÈ pr·ce
Autor: Michal DY»KA
N·zev: Limes ve Skotsku, Antonin˘v val
VedoucÌ pr·ce: doc. PhDr. Ji¯Ì Musil, Ph.D.
Obor: klasick· archeologie
PoËet stran: 94 + 65 obr.
Pr·ce se zab˝v· ¯Ìmsk˝m limitem ve Skotsku, speci·lnÏ tzv. Antoninov˝m
valem. D·le je zde rozebÌr·na takÈ ¯Ìmsk· p¯Ìtomnost ve Skotsku, aù uû se
jedn· o pevnosti a menöÌ fortifikace k valu p¯ipojenÈ, tak celou sÌù cest a fortifikacÌ na sever i jih od valu. V jednotliv˝ch kapitol·ch je rozebr·n jak historick˝ podtext celÈ ¯ÌmskÈ p¯Ìtomnosti, tak topografie jednotliv˝ch lokalit.
KromÏ toho se pr·ce mj. vÏnuje takÈ dopad˘m kr·tkodobÈ ¯ÌmskÈ okupace
na mÌstnÌ obyvatelstvo a historii v˝zkum˘ limitu na tomto ˙zemÌ. Pr·ce se
takÈ zab˝v· samotn˝mi tv˘rci valu, stejnÏ jako jeho os·dkou a jejÌm ûivotem
na nejsevernÏjöÌ hranici ¯ÌmskÈ ¯Ìöe.
Autor: Robert FRECER
N·zev: RÌmske civilnÈ stavby v nadlimitnej zÛne Podunajskej nÌûiny
Pr·ce pojedn·v· o existenci civilnÌch staveb vybudovan˝ch ¯Ìmsk˝mi stavebnÌmi technikami v tÈ Ë·sti PodunajskÈ nÌûiny, kter· leûela mimo ˙zemÌ
impÈria a kter· byla bezprost¯ednÏ v kontaktu s ¯Ìmsko-provinci·lnÌ civilizacÌ v dobÏ prv˝ch Ëty¯ staletÌ po Kr. Po geografickÈm popisu nadlimitnÌ zÛny
n·sleduje podrobn˝ historick˝ p¯ehled, kter˝ poskytuje r·mec pro interpretaci staveb. P¯edloûen˝ materi·l zahrnuje vöechny doklady ¯ÌmskÈ architektury v danÈm obdobÌ. Anal˝za dÏlÌ materi·l na dva druhy staveb ñ stavby villovÈho typu (kup¯. stavby budovanÈ pro civilnÌ ˙Ëely v r·mci vojenskÈho
taûenÌ, domnÏl· sÌdla v˝znamn˝ch osobnostÌ z dom·cÌho etnika aj.) a menöÌ
stavby (kup¯. souË·sti komplex˘ germ·nsk˝ch sÌdel, sakr·lnÌ stavby aj.).
Autor: Barbora GAVL¡KOV¡
N·zev: ZemÏdÏlskÈ farmy na z·padnÌm pob¯eûÌ Krymu
VedoucÌ pr·ce: prof. PhDr. Jan Bouzek, DrSc.
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
121
5.9.2011, 14:43
Pr·ce se zamÏ¯uje na shrnutÌ dosavadnÌch v˝zkum˘ v oblasti z·padnÌho pob¯eûÌ Krymu t˝kajÌcÌch se tamnÌho ¯eckÈho zemÏdÏlskÈho osÌdlenÌ. Jedn· se
jednak o mÏsto ChersonÈsos (dneönÌ Sevastopol) a jeho bezprost¯ednÌ okolÌ
rovnomÏrnÏ pokrytÈ parcelami stejn˝ch velikostÌ, jednak o vzd·lenÏjöÌ ˙zemÌ zÌskan· pozdÏji expanzÌ (zahrnujÌcÌ mj. mÏsta KerkinÌtis a Kalos LimÈn).
Pozornost je vÏnov·na takÈ rozmÏ¯enÌ jednotliv˝ch parcel, stejnÏ jako studiu
jednotliv˝ch odkryt˝ch zemÏdÏlsk˝ch usedlostÌ, kterÈ n·m poskytujÌ alespoÚ
r·mcovou p¯edstavu o tehdejöÌm zp˘sobu ûivota. Pr·ce rovnÏû vyuûÌv· v˝sledk˘ proveden˝ch paleobotanick˝ch pr˘zkum˘.
Autor: Ji¯Ì HOLE»EK
N·zev: Hedv·bn· stezka: Kontakty »Ìny a z·padnÌho svÏta
VedoucÌ pr·ce: dr. Ladislav StanËo, Ph.D.
Pr·ce shrnuje znalosti v˝voje obchodnÌch vztah˘ mezi »Ìnou a z·padnÌm
svÏtem, zejmÈna pak ÿÌmem, v dobÏ mezi 3. st. p¯. Kr. a 3. st. po Kr. D˘raz
je kladen p¯edevöÌm na archeologickÈ n·lezy dokumentujÌcÌ typy obchodnÌch
komodit na tzv. hedv·bnÈ stezce a d·le na roli obchodnÌch prost¯ednÌk˘ (ParthovÈ, Kuö·ni), avöak stranou nez˘stalo ani studium historick˝ch pramen˘
k obchodnÏ-politick˝m vztah˘m ÿÌma a »Ìny. Pojem hedv·bn· stezka je
v pr·ci pouûÌv·n ve v˝znamu pozemnÌ transkontinent·lnÌ sÌtÏ vÏtöÌho mnoûstvÌ obchodnÌch spoj˘, umoûÚujÌcÌ v˝mÏnu komodit mezi St¯edomo¯Ìm
a D·ln˝m v˝chodem. V z·vÏru pr·ce je diskutov·na relevance tohoto pojmu
na z·kladÏ historick˝ch a materi·lnÌch doklad˘.
Autor: Martina KRAMEROV¡
N·zev: Sport v antickÈm ÿecku a ÿÌmÏ
VedoucÌ pr·ce: doc. PhDr. Iva Ond¯ejov·, CSc.
Pr·ce se zab˝v· sportem a fyzick˝mi aktivitami starovÏk˝ch ÿek˘ a ÿÌman˘. KromÏ v˝voje sportov·nÌ jsou pops·ny jednotlivÈ druhy sport˘ a jejich
pr˘bÏh, typy sportoviöù a jejich konkrÈtnÌ p¯Ìklady. PotÈ jsou probr·ny nejv˝znamnÏjöÌ slavnosti a sv·tky ¯eckÈho i ¯ÌmskÈho svÏta, p¯i kter˝ch se
uskuteËÚovaly atletickÈ a jezdeckÈ soutÏûe. Pro podrobn˝ popis disciplÌn
a tÏlesnÈho cviËenÌ jsou d˘leûitÈ i v˝jevy na v·z·ch, socha¯skÈ pr·ce Ëi reliÈfy. Proto se pr·ce okrajovÏ dot˝k· i jejich p¯Ìklad˘ a charakteristiky. V z·vÏru se pr·ce zamÏ¯uje na celkovÈ shrnutÌ a porovn·nÌ v˝znamu a ˙lohy
sportu v ¯eckÈm svÏtÏ a ¯ÌmskÈm prost¯edÌ.
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
122
5.9.2011, 14:43
Autor: ätÏp·n LABUZÕK
N·zev: ZobrazenÌ P·na v antickÈm umÏnÌ
VedoucÌ pr·ce: doc. PhDr. Iva Ond¯ejov·, CSc.
Pr·ce je vÏnov·na mytologii a p¯edevöÌm zobrazov·nÌ antickÈho boha P·na
v ¯eckÈm a ¯ÌmskÈm umÏnÌ. Je zde diskutov·na etymologie jeho jmÈna, P·n˘v m˝tick˝ p˘vod, p¯ÌbÏhy, v nichû vystupuje, a jeho role v dÏjin·ch. D·le
to, jak byl antick˝mi umÏlci v jednotliv˝ch obdobÌch zobrazov·n, v jakÈm
kontextu je moûnÈ ho v umÏnÌ spat¯it a takÈ jak· byla souvislost tÏchto zobrazenÌ s m˝ty, v nichû se objevuje, a se zmÌnkami antick˝ch autor˘. Pr·ce
obsahuje p¯ehled antick˝ch pam·tek, na nichû se P·n vyskytuje. Jsou ËlenÏny dle jednotliv˝ch typ˘ a kontextu zobrazenÌ a v r·mci kaûdÈho typu jsou
¯azeny chronologicky od nejstaröÌch po nejmladöÌ.
Autor: ValÈria URAMOV¡
N·zev: RÌmske z·hrady v antike
Pr·ce se zab˝v· koncepËnÌm a architektonick˝m ¯eöenÌm ¯Ìmsk˝ch zahrad
v pr˘bÏhu trv·nÌ ¯ÌmskÈ ¯Ìöe, a to na z·kladÏ pramen˘ liter·rnÌch i archeologick˝ch. StruËnÏ je objasnÏn v˝voj zahrad v It·lii i v ¯Ìmsk˝ch provinciÌch
a zasazenÌ zahrad do obytn˝ch komplex˘. D·le jsou rozebÌr·ny jednotlivÈ
typy zahrad, architektonickÈ prvky v designu a zahradnÌ plastika. PoslednÌ
kapitoly jsou vÏnov·ny faunÏ a flÛ¯e v zahrad·ch, jakoû i ¯Ìmsk˝m zahradnÌk˘m, jejich n·stroj˘m a technik·m. V z·vÏru jsou shrnuty vlivy ¯Ìmsk˝ch
zahrad na pozdÏjöÌ v˝voj zahradnÌ architektury.
Autor: Veronika KRIäTOFOV¡
N·zev: Noricko-panÛnske opaskovÈ garnit˙ry a ich soci·lne-etnick˝ v˝znam
Pr·ce se zab˝v· problematikou v˝skytu noricko-panonsk˝ch opaskov˝ch kov·nÌ na ˙zemÌ ËeskÈho barbarika. ZatÌmco v ¯Ìmsk˝ch provinciÌch byly tyto
opasky noöeny ûenami, v »ech·ch se Ëasto nach·zejÌ v hrobech s bojovnickou v˝bavou. N·lezy opaskov˝ch kov·nÌ byly zkoum·ny z hlediska soci·lnÌho postavenÌ jejich nositel˘, celkovÈ v˝bavy hrob˘, etnicity apod. Speci·lnÌ
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
123
5.9.2011, 14:43
pozornost byla vÏnov·na tzv. germ·nsk˝m napodobenin·m, kterÈ jsou typickÈ pro oblast barbarika. Pr·ce se takÈ vÏnuje podobÏ noricko-panonskÈho
a germ·nskÈho kroje a jejich rekonstrukci. Spolu s odÏvy byly rekonstruov·ny takÈ noricko-panonsk˝ opasek a jeho tzv. germ·nsk· napodobenina.
Autor: Jan PAVLÕ»EK
N·zev: Architektura v Pistiru a 3D zpracov·nÌ
P¯edmÏtem pr·ce je rozbor dochovanÈho souboru architektury na antickÈ lokalitÏ v Pistiru. PrvnÌ Ë·st je zamÏ¯ena na popis geografickÈho a historickÈho
pozadÌ v Thr·kii v pr˘bÏhu existence emporia v Pistiru v 5.-3. stol. p¯. n. l.
Druh· Ë·st je vÏnov·na popisu geografie a historie lokality. T¯etÌ Ë·st je zamÏ¯ena na popis vlastnÌ architektury, dochovanÈ v r·mci lokality aû do dneönÌch dn˘, a Ëtvrt· kapitola se soust¯eÔuje na hled·nÌ relacÌ k dochovanÈmu
vzorku architektury v öiröÌm okruhu starovÏkÈ Thr·kie a ÿecka. TÈmatem
poslednÌ kapitoly je 3D vizualizace dochovanÈ architektury v Pistiru.
Autor: Sylvia ä‹T÷OV¡
N·zev: Klasick· ikonografick· schÈmata v Ìr·nskÈm umÏnÌ
Pr·ce p¯edstavuje rozbor perskÈho umÏnÌ a v˝voje jÌm vyuûÌvan˝ch ikonografick˝ch schÈmat a snaûÌ se rozpoznat ¯ecko¯ÌmskÈ vlivy na ikonografii
nejËastÏji zobrazen˝ch motiv˘, ale i p¯ijetÌ nov˝ch motiv˘ a jejich dalöÌ v˝voj. Postupuje chronologicky od achajmenovskÈ ¯Ìöe aû po dobu s·s·novskou, sleduje motivy socha¯skÈ v˝zdoby pal·c˘ a skalnÌch reliÈf˘, d˘leûitÈ
motivy na toreutick˝ch v˝robcÌch, gem·ch, mincÌch a dalöÌch artefaktech,
kterÈ se mÏnily pod vlivem antick˝ch vzor˘. Autorka se mj. zam˝ölÌ nad ikonografiÌ investitury a v nÌ zastoupenÈho boûstva, vlivem ikonografie bohynÏ
NÌkÈ, dion˝sovskÈ ikonografie, promÏnami ikonografie kr·le, ikonografiÌ
ûensk˝ch postav a dÏtÌ a v˝vojem zobrazenÌ nahoty.
Autor: Lucie T¡BORSK¡
N·zev: Satyr v ¯eckÈm myölenÌ, umÏnÌ a pozdÏjöÌ evropskÈ tradici
Pr·ce se pokouöÌ podat ucelen˝ p¯ehled v˝voje zobrazov·nÌ satyra v pr˘bÏhu
antiky a jeho n·sledujÌcÌ reminiscence v evropskÈm malÌ¯stvÌ. J·drem pr·ce
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
124
5.9.2011, 14:43
je studie o pojetÌ postav satyr˘ ve starovÏkÈm myölenÌ a umÏnÌ, pozornost je
vÏnov·na mytologickÈmu pozadÌ zobrazenÌ satyr˘, zejmÈna vztah˘m satyr˘
s jejich ûensk˝mi protÏjöky ñ nymfami a mainadami. D·le se pr·ce zab˝v·
ikonografiÌ satyr˘ v Ëerno- a ËervenofigurovÈm v·zovÈm malÌ¯stvÌ, jejich
zobrazenÌm antick˝mi socha¯sk˝mi dÌly, mozaikami a n·stÏnn˝mi malbami.
V z·vÏru pr·ce je pod·n p¯ehled nejv˝znamnÏjöÌch malÌ¯sk˝ch dÏl z doby od
15. do 20. stoletÌ, inspirovan˝ch postavami satyr˘ a jejich antick˝mi zpracov·nÌmi.
III.
FF UK v Praze ñ ⁄stav filosofie a religionistiky
(p¯ipravil Ji¯Ì RŸéI»KA)
Autor: Justina TRLIFAJOV¡
N·zev: SvÏtlo u PlatÛna
VedoucÌ pr·ce: doc. Filip KarfÌk, Ph.D.
Obor: filosofie
PoËet stran: 53
PrvnÌ Ë·st pr·ce probÌr· hlavnÌ PlatÛnovy texty t˝kajÌcÌ se svÏtla pozn·nÌ,
v dalöÌ Ë·sti pak autorka rozvÌjÌ vlastnÌ interpretaci PlatÛnova pojetÌ svÏtla
pozn·nÌ, kter· vych·zÌ z analogie svÏtla vidÏnÌ a svÏtla pozn·nÌ v ⁄stavÏ.
Autorka formuluje hypotÈzu o tom, co je u PlatÛna svÏtlo pozn·nÌ a ukazuje
r˘znÈ v˝znamy, kter˝ch u PlatÛna nab˝v·. PlatÛnsk· svÏteln· metaforika
hraje d˘leûitou roli v dÏjin·ch evropskÈ myölenkovÈ tradice, a proto se autorka zab˝v· v˝znamem metafory svÏtla u nÏkter˝ch p¯edplatÛnsk˝ch myslitel˘ a rovnÏû nastiÚuje p˘sobenÌ platÛnskÈho svÏtla pozn·nÌ v n·sledujÌcÌm
v˝voji n·boûenskÈho a filosofickÈho myölenÌ.
Autor: Zuzana FOÿTOV¡
N·zev: DvojÌ pojetÌ boha v EriugenovÏ Periphyseon
VedoucÌ pr·ce: prof. Lenka KarfÌkov·, Th.D.
Obor: filosofie
PoËet stran: 49
HlavnÌ teze pr·ce spoËÌv· v tom, ûe v dÌle Periphyseon Jana Eriugeny m˘ûeme nalÈzt dvÏ r˘zn· pojetÌ Boha ñ jednak Boha jako toho, kdo v aktu svÈho
sebetvo¯enÌ tvo¯Ì svÏt a kdo se nakonec vracÌ k sobÏ jakoûto k cÌli, jednak
Boha jakoûto Trojici boûsk˝ch osob. Autorka nejprve p¯edstavuje obÏ pojetÌ
Boha a potÈ ukazuje, jak˝m zp˘sobem se je pokouöÌ Eriugena propojit. Na
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
125
5.9.2011, 14:43
z·kladÏ toho, co se z textu dozvÌd·me, vöak nelze propojenÌ obou pojetÌ zcela pochopit, n˝brû je t¯eba je nÏjak˝m zp˘sobem domyslet, o coû se autorka
pokouöÌ za pomoci Beierwaltesovy interpretace na z·kladÏ dvojice termÌn˘
Ñtvo¯enÌì a Ñzap¯ÌËiÚov·nÌì.
IV.
PedF UK v Praze ñ Katedra dÏjin a didaktiky dÏjepisu
(p¯ipravil Robert SKOPEK)
Autor: Barbora HANUäOV¡
N·zev: éivotopis Augustovy dcery
VedoucÌ pr·ce: Mgr. Robert Skopek
Obor: dÏjepis
PoËet stran: 81
Pr·ce se zab˝v· ûivotem a osudy Iulie, jedinÈ dcery prvnÌho ¯ÌmskÈho cÌsa¯e
Augusta. Autorka se vÏnuje spoleËenskÈmu postavenÌ ûeny ve svÏtle ¯Ìmsk˝ch pr·vnÌch norem, Augustovu pojetÌ rodiny i roli, jiû Iulia v Augustov˝ch pl·nech sehr·vala jakoûto nositelka a zprost¯edkovatelka panovnickÈ
legitimity.
Autor: Jana NEUMANNOV¡
N·zev: éeny na dvo¯e cÌsa¯e Augusta
VedoucÌ pr·ce: Mgr. Robert Skopek
Obor: dÏjepis
PoËet stran: 64
Pr·ce se zab˝v· ûivoty a osudy dvou ûen, kterÈ ûily na dvo¯e prvnÌho ¯ÌmskÈho cÌsa¯e Augusta ñ jeho sestry Octavie a jeho manûelky Livie Drusilly. Autorka se vÏnuje spoleËenskÈmu postavenÌ ûeny ve svÏtle ¯Ìmsk˝ch pr·vnÌch
norem, Augustovu pojetÌ rodiny i rolÌm, jeû tyto ûeny na AugustovÏ panovnickÈm dvo¯e sehr·valy.
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
126
5.9.2011, 14:43
V.
FF MU v BrnÏ ñ ⁄stav klasick˝ch studiÌ
(p¯ipravila Katarina PETROVI∆OV¡)
Autor: Taù·na BLAéKOV¡
Obor: novo¯eck˝ jazyk a literatura
N·zev: NÈreovny a neraidy ñ postavy antickÈ mytologie a novo¯eckÈ lidovÈ
poh·dky
VedoucÌ pr·ce: Mgr. et Mgr. MarkÈta Kulh·nkov·, Ph.D.
PoËet stran: 55
TÈmatem pr·ce je charakteristika a srovn·nÌ postav antick˝ch NÈreoven
a neraid v novo¯eckÈm folkloru. CÌlem p¯edkl·danÈ pr·ce je na z·kladÏ
vlastnÌ Ëetby charakterizovat roli neraid v novo¯eck˝ch lidov˝ch poh·dk·ch
a nalÈzt mezi nimi shodnÈ rysy.
Autor: Martina DO»KALOV¡
N·zev: Dimitrios Vikelas a realismus. RealistickÈ a antirealistickÈ prvky ro-
m·nu Lukis Laras
VedoucÌ pr·ce: Mgr. Nicole Votavov· Sumelidisov·
PoËet stran: 46
TÈmatem pr·ce je dÌlo novo¯eckÈho spisovatele Dimitriose Vikelase, jejÌm
j·drem je pak anal˝za jeho nejd˘leûitÏjöÌho dÌla, rom·nu Lukis Laras, kter˝
stojÌ na pomezÌ dvou nejvÏtöÌch liter·rnÌch smÏr˘ 19. stoletÌ, romantismu
a realismu. Autorka hled· v tomto dÌle realistickÈ a antirealistickÈ prvky
a jejich pomocÌ dÌlo liter·rnÏ za¯azuje.
Autor: Nat·lia GACHALLOV¡
Obor: latinsk˝ jazyk a literatura
N·zev: Prvky stoicizmu v Senecov˝ch tragÈdiach Medea a Hercules Furens
VedoucÌ pr·ce: Mgr. Katarina PetroviÊov·, Ph.D.
PoËet stran: 41
Cieæom pr·ce je preklen˙ù zdanliv˝ konflikt medzi dvomi str·nkami tej istej
osobnosti ñ Senecy filozofa a dramatika. Autorka po ˙vodnej anal˝ze stoickÈho pohæadu na ˙lohu literat˙ry a porovnanÌ Senecov˝ch tragÈdiÌ s ich grÈckymi predlohami analyzuje rÙzne aspekty stoickÈho uËenia a ich aplik·ciu
v tragÈdi·ch Medea a Hercules Furens. Zameriava sa najm‰ na teÛriu mudrca
a cestu k cnosti, na vyrovnanie sa s osudom (smrùou), zhubn˝ vplyv nezvl·dan˝ch emÛciÌ a nakoniec na pohæady stoikov na kozmos, ˙lohu Ëloveka
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
127
5.9.2011, 14:43
v Úom a ich realiz·ciu v dramatickom prevedenÌ. Hlavnou ˙lohou pr·ce je pouk·zaù na vz·jomn˙ prepojenosù stoick˝ch myölienok a Senecov˝ch tragÈdiÌ.
Autor: Lenka GODO»IKOV¡
Obor: klasick· filologie
N·zev: Aplik·cia L˙ki·novho diela Ako pÌsaù dejiny na XV. knihu dejÌn od
Ammiana Marcellina
VedoucÌ pr·ce: Mgr. Irena Radov·, Ph.D.
PoËet stran: 42
Pr·ca sa venuje problematike pÌsania historiografick˝ch diel. Jedn˝m z analyzovan˝ch diel je teoretick˝ spis L˙ki·na zo Samosat Ako pÌsaù dejiny, jedin˝ svojho druhu v antickom svete. L˙ki·nos vo svojom diele satirick˝m
slovnÌkom uv·dza najËastiejöie chyby a rady pri pÌsanÌ historickÈho diela.
Ammianus Marcellinus, autor diela Rerum gestarum libri XXXI, je povaûovan˝ za jednÈho z najv˝znamnejöÌch historiografov antickej doby. Pr·ve
jeho dielo je v tejto pr·ci podrobenÈ sk˙maniu, ktorÈ m· overiù, Ëi sa Ammianus drûal r·d a n·vodov, ktorÈ pod·va L˙ki·nos.
Autor: Monika HOR¡»KOV¡
Obor: klasick· filologie
N·zev: Metrick˝ rozbor epigrafick˝ch verö˘ v dÌle opata Sugera
VedoucÌ pr·ce: prof. PhDr. Jana Nechutov·, CSc.
PoËet stran: 45
P¯edmÏtem pr·ce je anal˝za verö˘ opata Sugera, kterÈ byly vyuûity pro popis liturgick˝ch p¯edmÏt˘ mobili·¯e katedr·ly Saint-Denis. Po ˙vodnÌ kapitole, vÏnovanÈ Sugerovu ûivotu a dÌlu, autorka p¯edstavuje rozs·hlou rekonstrukci a v˝zdobu katedr·ly, jeû opat inicioval. Protoûe je pr·ce zamÏ¯ena na
rozbor n·pisn˝ch verö˘, autorka rovnÏû struËnÏ pojedn·v· o epigrafii.
Autor: Samuel JAVORNICK›
Obor: klasick˝ ¯eck˝ jazyk a literatura
N·zev: Logos spermatikos v diele I˙stÌna MuËenÌka: I˙stÌnova koncepcia
Logu s dÙrazom na jeho rozsievacÌ charakter
VedoucÌ pr·ce: Mgr. Bc. Kate¯ina Loudov·, Ph.D.
PoËet stran: 58
Pr·ca sa zaober· anal˝zou I˙stÌnovej n·uky o Logu, ktor· predstavuje prakticky prv˙ koherentn˙ theologick˙ syntÈzu pÙvodnÈho hebrejskÈho rannekresùanskÈho myslenia a antickej filozofie. çaûisko anal˝zy spoËÌva na rozbore textov jeho ApolÛgiÌ. V prvej Ëasti pr·ce je najprv predstaven˝ I˙stÌnov
ûivot a dielo, potom jeho vzùah k platonizmu a pouûitie pojmu logos v helenistickej filozofii, v myslenÌ StarÈho z·kona, neskoröej ûidovskej literat˙ry
a rannÈho kresùanstva, ktorÈ predstavuj˙ potenci·lne zdroje I˙stÌnovej n·uky
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
128
5.9.2011, 14:43
o Logu. V druhej Ëasti, ktor· tvorÌ vlastnÈ jadro pr·ce, je predstaven· samotn· I˙stÌnova n·uka o spermatickom Logu a jej pravdepodobnÈ priame filozoficko-theologickÈ korene, najprv na z·klade sekund·rnej literat˙ry a potom
formou interpret·cie vybran˝ch pas·ûÌ ApolÛgiÌ.
Autor: Martina KAFKOV¡
N·zev: Jorgos Theotokas: Leonis. VzpomÌnky a novÈ obzory
VedoucÌ pr·ce: Mgr. Nicole Votavov· Sumelidisov·
PoËet stran: 48
TÈmatem pr·ce je osobnost J. Theotokase, autora, jehoû dÌlo p¯edstavuje manifest generace meziv·leËnÈho obdobÌ. CÌlem pr·ce je anal˝za rom·nu Leonis, kter˝ je p¯Ìkladem snahy nalÈzt zp˘sob, jak se liter·rnÏ vyrovnat s dÏdictvÌm maloasijskÈ katastrofy. Autor zde s pomocÌ vlastnÌch vzpomÌnek na
dÏtstvÌ str·venÈ v Konstantinopoli oûivuje obraz ¯eckÈho prvku konstantinopolskÈ spoleËnosti poË·tku 20. stoletÌ a z·roveÚ prost¯ednictvÌm Leonisov˝ch myölenek varuje nastupujÌcÌ generaci p¯ed hrozbou novÈ v·lky.
Autor: Julie KOLDOV¡
N·zev: Figury a tropy v dÌle Rhetorica ad Herennium ve srovn·nÌ s rÈtorick˝-
mi texty Cicerona a Quintiliana
VedoucÌ pr·ce: Mgr. Katarina PetroviÊov·, Ph.D.
PoËet stran: 52
TÈmatem pr·ce je anal˝za figur a trop˘ popsan˝ch v dÌle Rhetorica ad Herennium a jejich srovn·nÌ s ¯eËnick˝mi ozdobami uveden˝mi v rÈtorick˝ch
textech Cicerona a Quintiliana. SouËasnÏ je cÌlem tÈto pr·ce uk·zat, jak˝m
zp˘sobem autor p¯ÌruËky latinizuje ¯eckou rÈtorickou terminologii a p¯izp˘sobuje ji latinskÈmu prost¯edÌ.
Autor: MarkÈta MELOUNOV¡
N·zev: PolitickÈ procesy v obdobÌ ¯ÌmskÈho princip·tu
VedoucÌ pr·ce: doc. PhDr. Jarmila Bedna¯Ìkov·, CSc.
PoËet stran: 58
Pr·ce se zab˝v· v˝vojem provinÏnÌ zvanÈho crimen maiestatis zejmÈna
v obdobÌ princip·tu. JejÌm tÏûiötÏm je rozbor proces˘, o nichû informujÌ Tacitus a Suetonius, avöak autorka je kr·tce srovn·v· s procesy za domin·tu,
o nichû pÌöe Ammianus Marcellinus. Pr·ce vych·zÌ ze z·kladnÌho dÏlenÌ na
p¯eËiny politickÈho r·zu a p¯Ìpady n·boûenskÈ povahy. Zab˝v· se takÈ nÏkter˝mi vybran˝mi aspekty, jako je ˙Ëast sen·tu a cÌsa¯e na jednotliv˝ch procesech nebo problematika vykonstruovan˝ch a skuteËn˝ch obvinÏnÌ. CÌlem
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
129
5.9.2011, 14:43
pr·ce je postihnout hlavnÌ charakteristiky proces˘ veden˝ch za princip·tu
a srovn·nÌm pr·vnÌ teorie a konkrÈtnÌch p¯Ìpad˘ uk·zat, nakolik byly dodrûov·ny platnÈ pr·vnÌ normy.
Autor: SoÚa PEPRLOV¡
N·zev: Kazantzakis jako autor dÏtskÈ literatury: Sta palatia tis Knosou
PoËet stran: 38
TÈmatem pr·ce je rozbor rom·nu Sta palatia tis Knosou (okrajovÏ i rozbor
druhÈho dÏtskÈho rom·nu Megas Alexandros) a jeho za¯azenÌ do kontextu
spisovatelovy tvorby. CÌlem bylo postihnout rozdÌly a shody mezi Kazantzakisovou svÏtovÏ zn·mou tvorbou a jeho dÏtsk˝mi knihami a na z·kladÏ toho
charakterizovat Kazantzakise jako autora literatury pro dÏti.
Autor: Barbora PRAMUKOV¡
N·zev: Proppova MorfolÛgia rozpr·vky a grÈcka æudov· rozpr·vka
PoËet stran: 51
Autorka sa zaober· teÛriou stavby æudovej rozpr·vky, ktor˙ prepracoval VladimÌr Propp vo svojej knihe MorfolÛgia rozpr·vky. T˙to teÛriu aplikuje na
ötyri grÈcke æudovÈ ËarovnÈ rozpr·vky. Rozbor je doplnen˝ bohat˝mi uk·ûkami z diel, ktorÈ potvrdzuj˙/vyvracaj˙ dan˙ teÛriu.
Autor: Dominika SL¡DE»KOV¡
N·zev: Kanibalizmus v grÈckych æudov˝ch rozpr·vkach
PoËet stran: 45
Pr·ca pojedn·va o motÌve kanibalizmu v grÈckych æudov˝ch rozpr·vkach.
Anal˝za rozpr·vok sa zameriava na rozdelenie rozpr·vok podæa typov kanibalizmu, na postavy vykon·vaj˙ce kanibalizmus, na verb·lnu zloûku a na
psychologick˝ v˝znam rozpr·vok. Nach·dzaj˙ sa tu i kr·tke uk·ûky z rozpr·vok, v ktor˝ch sa vyskytuj˙ prvky kanibalizmu.
Autor: Nikoleta SPALASOV¡
N·zev: AkritovskÈ pÌsnÏ
PoËet stran: 49
Autorka se zab˝v· pÌsnÏmi akritovskÈho cyklu, kterÈ oslavujÌ hrdinskÈ Ëiny
akrit˘, str·ûc˘ hranic byzantskÈ ¯Ìöe. ZamÏ¯uje se na tematickÈ okruhy pÌsnÌ
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
130
5.9.2011, 14:43
a dÌlËÌ motivy, kterÈ doplÚuje mnoûstvÌm uk·zek, a to jak z pÌsnÌ, tak i z p¯ÌbuznÈho eposu o Digenisovi Akritovi.
Autor: MarkÈta STRNADOV¡
N·zev: ⁄vod do novo¯eck˝ch citoslovcÌ: komparatistick· studie na pozadÌ
Ëeötiny a nÏmËiny
VedoucÌ pr·ce: Mgr. Simone Sumelidu
PoËet stran: 68
Pr·ce mapuje ¯eck· citoslovce a skl·d· se z Ë·sti teoretickÈ a praktickÈ. Teoretick· Ë·st obsahuje srovn·nÌ pohledu autor˘ Ëesk˝ch, nÏmeck˝ch a ¯eck˝ch
gramatik na citoslovce. Pro praktickou Ë·st autorka vybrala citoslovce, kter·
se nach·zejÌ v ¯eck˝ch komiksech, a v r·mci svÈho v˝bÏru navrhla klasifikaci ¯eck˝ch citoslovcÌ.
Autor: Martin SUROV»¡K
N·zev: PalatalizaËnÌ procesy v novo¯eËtinÏ
PoËet stran: 56
Pr·ce mapuje palatalizaËnÌ procesy v novo¯eËtinÏ, p¯edevöÌm vel·rnÌ palatalizaci a jotaci, p¯iËemû kombinuje p¯Ìstup fonetiky, fonologie a morfonologie. PoslednÌ kapitola obsahuje struËnÈ srovn·nÌ s novo¯eck˝mi dialekty
a dalöÌmi balk·nsk˝mi jazyky.
Autor: Tereza TOMäŸ
N·zev: Testamentum porcelli
PoËet stran: 30
CÌlem pr·ce je liter·rnÌ a jazykov· anal˝za antickÈho humornÈho dÌla Testamentum porcelli. Autorka se nejprve zab˝v· form·lnÌmi n·leûitostmi ¯ÌmskÈho testamentu a obecn˝mi znaky starovÏkÈho humoru. SouË·stÌ pr·ce je
origin·lnÌ znÏnÌ textu a autorËin p¯eklad. V˝znamnou ˙lohu hraje takÈ porovn·nÌ s re·lnou z·vÏtÌ z 2. stol. n. l. V z·vÏru autorka polemizuje s nÏkter˝mi souËasn˝mi hypotÈzami a v˝klady tohoto textu.
Autor: Eva éœ¡RSK¡
N·zev: AnalytickÈ a syntetickÈ stupÚov·nÌ v soudobÈ ¯eËtinÏ
PoËet stran: 53
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
131
5.9.2011, 14:43
CÌlem pr·ce je zjistit, zda v novo¯eckÈm publicistickÈm stylu p¯evaûuje analytick˝ nebo syntetick˝ zp˘sob komparace. Pr·ce je rozdÏlena na dvÏ Ë·sti
ñ teoretickou a praktickou. V teoretickÈ Ë·sti jsou obecnÏ charakterizov·ny
stupÚov·nÌ, historick˝ v˝voj jazyka a publicistick˝ styl. Praktick· Ë·st obsahuje vlastnÌ v˝zkum pomocÌ datab·ze ETHEG. Tato datab·ze byla vyuûita
p¯i vyhled·v·nÌ adjektiv skupiny -os, -i, -o; adjektiv vÌceslabiËn˝ch a adjektiv slovesn˝ch.
Autor: Juraj FRANEK
Obor: klasick˝ ¯eck˝ jazyk a literatura
N·zev: Aristofanove Oblaky
PoËet stran: 92
Pr·ca sa venuje vybran˝m interpretaËn˝m problÈmom Aristofanovej komÈdie Oblaky. Prv· Ëasù pr·ce sa zaober· ot·zkami spojen˝mi s existenciou
dvoch verziÌ hry ñ moûnosti uvedenia na scÈnu, dat·cia, rozdiely medzi oboma verziami, etc. V druhej Ëasti autor analyzuje jednotlivÈ filozofickÈ n·zory, ktorÈ v komÈdii AristofanÈs pripisuje postave SÛkrata, a v z·vereËnej Ëasti sa snaûÌ uk·zaù, ûe v z·klade hry leûÌ Aristofanovo kritickÈ zhodnotenie
vplyvu filozofickÈho myslenia na tradiËnÈ grÈcke n·boûenstvo.
Autor: Jana HAVLOV¡
N·zev: Prophecia beate Hildegardis de fratribus minoribus. Kritick˝ komen-
tovan˝ p¯epis s liter·rnÏhistorick˝m v˝kladem
PoËet stran: 110
CÌlem pr·ce bylo vytvo¯it edici latinskÈho textu Prophecia beate Hildegardis de fratribus minoribus, anonymnÌho proroctvÌ proti mendikantsk˝m ¯·d˘m zn·mÈho tÈû podle incipitu Insurgent gentes, z rukopisu uloûenÈho ve
St·tnÌm oblastnÌm archivu v T¯eboni (sign. A3, f. 126a-126b), a tento text
p¯eloûit do Ëeötiny. Druh· kapitola p¯ibliûuje ûivot a dÌlo Hildegardy z Bingen (1098-1179), jejÌmû jmÈnem se proroctvÌ zaötiùuje. T¯etÌ kapitola pojedn·v· o v˝voji konflikt˘ ûebrav˝ch ¯·d˘ se svÏtsk˝m klÈrem ve st¯edovÏk˝ch
»ech·ch, zejmÈna o Ëty¯ech v˝znamn˝ch osobnostech 2. pol. 14. stol. (Konr·d Waldhauser, MilÌË z KromÏ¯Ìûe, VojtÏch RaÚk˘v z Jeûova, MatÏj z Janova), v jejichû dÌle byla kritika mendikant˘ Ëast·.
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
132
5.9.2011, 14:43
Autor: Jana HOLI»KOV¡
N·zev: Role zvÌ¯at v novo¯eckÈ kouzelnÈ poh·dce
PoËet stran: 80
HlavnÌm cÌlem pr·ce je charakteristika rolÌ, kterÈ zvÌ¯ata sehr·vajÌ v novo¯eck˝ch kouzeln˝ch poh·dk·ch, a jejich srovn·nÌ s rolemi, kterÈ zvÌ¯ata zast·vajÌ v poh·dk·ch zvÌ¯ecÌch, kter˝m je vÏnov·na zvl·ötnÌ kapitola. P¯Ìklady z novo¯eck˝ch poh·dek jsou doplnÏny Ëesk˝mi p¯eklady. SouË·stÌ pr·ce
je struËn˝ ˙vod vÏnovan˝ poh·dce.
Autor: Tereza KESLOV¡
N·zev: Byzantinci v dÌle Konstantina Kavafise
PoËet stran: 129
TÈmatem pr·ce jsou historickÈ b·snÏ ¯eckÈho b·snÌka Konstantina Kavafise
s byzantskou tematikou. JejÌm cÌlem je charakterizovat tyto b·snÏ, postavy,
kterÈ v nich vystupujÌ, a historickÈ ud·losti, kterÈ jsou zde zobrazeny.
Autor: Kate¯ina SPALASOV¡
N·zev: PÌseÚ O mrtvÈm bratrovi a O Jovanovi a Jelice (interpretaËnÌ p¯Ìstup
ñ podobnosti/rozdÌly)
VedoucÌ pr·ce: Chrysoula Manou, Ph.D.
PoËet stran: 91
TÈmatem pr·ce jsou dvÏ pÌsnÏ balk·nskÈho regionu, ¯eck· lidov· pÌseÚ (balada) O mrtvÈm bratrovi a srbsk· pÌseÚ O Jovanovi a Jelice. Autorka obÏ pÌsnÏ d˘kladnÏ analyzuje, srovn·v· podobnosti a odkr˝v· a hodnotÌ vz·jemnÈ
rozdÌly. SouË·stÌ pr·ce je takÈ p¯eklad ¯eckÈ a srbskÈ pÌsnÏ do Ëeötiny.
Autor: SoÚa é¡KOVSK¡
N·zev: Dictamina Jind¯icha z Isernie
PoËet stran: 85
V pr·ci jsou zkoum·na diktamina Jind¯icha z Isernie. PrvnÌ Ë·st pojedn·v·
o teorii listu, o jeho funkci a o sbÌrk·ch list˘, je pops·n takÈ vznik a v˝voj
ars dictaminis. V druhÈ Ë·sti jsou v kr·tkosti p¯edstaveny Jind¯ichovy ûivotnÌ osudy a jeho dÌlo: sbÌrka list˘, rÈtorickÈ spisy Epistolare dictamen a De
coloribus rhetoricis. J·drem pr·ce je rozbor vybran˝ch list˘, kterÈ jsou rozdÏleny na jednotlivÈ Ë·sti a srovn·ny na z·kladÏ Jind¯ichova spisu Epistolare dictamen a rÈtorickÈ p¯ÌruËky Ad Herennium. Tento rozbor prokazuje, ûe
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
133
5.9.2011, 14:43
Jind¯ichovy listy byly z¯ejmÏ urËeny spÌöe jako rÈtorick· cviËenÌ a p¯Ìklady
neû jako skuteËnÈ dopisy. SouË·stÌ pr·ce je takÈ p¯eklad vybran˝ch list˘.
VI.
FF UP v Olomouci ñ Katedra klasickÈ filologie
(p¯ipravila Ivana KOUCK¡)
Autor: Kate¯ina DÿEVIKOVSK¡
N·zev: Trest, odplata a pomsta v ¯eck˝ch m˝tech
VedoucÌ pr·ce: PhDr. Noemi Sklen·¯ov·
Obor: latinsk· filologie
PoËet stran: 72
Autorka nejprve vymezuje p¯ÌËiny trest˘, kterÈ b˝vajÌ na protagonisty m˝t˘
uvaleny, a dokl·d· je konkrÈtnÌmi p¯Ìklady. Specifikuje d˘vody potrest·nÌ
a zab˝v· se i typologiÌ trest˘. Velkou pozornost vÏnuje prokletÌ rodu Laiova
a Pelopova vËetnÏ jejich d˘sledk˘ a vy˙stÏnÌ. Poukazuje tÈû na fakt, ûe ani
vysokÈ spoleËenskÈ postavenÌ vinÌk˘, p¯ÌpadnÏ jejich boûsk˝ p˘vod, nedok·ûou potrest·nÌ zabr·nit. PoslednÌ kapitola se vÏnuje boûstv˘m spjat˝m s v˝konem trestu.
Autor: Eva KORPOV¡
N·zev: Parabolae vulpium ñ Bajky v dÌle Rabbi ben Natronai Ha-Nakdan
VedoucÌ pr·ce: doc. PhDr. Lubor KysuËan, Ph.D.
PoËet stran: 43
J·dro pr·ce tvo¯Ì transkripce a p¯eklad vybran˝ch osmi bajek z latinskÈho
p¯ekladu sbÌrky hebrejsk˝ch bajek rabbiho Berechiaha ben Natronai Ha-Nakdana, kter˝ v 17. stoletÌ vypracoval jezuita Melchior Hanel. V prvnÌ teoretickÈ Ë·sti je pod·n n·stin historie a v˝voje û·nru bajky od antiky aû po
modernÌ dobu a souËasnÏ biografick˝ a liter·rnÏteoretick˝ medailon obou
v pr·ci sledovan˝ch autor˘.
Autor: Monika NOV¡KOV¡
N·zev: PromÏny klasickÈ latiny ve st¯edovÏk˝ch textech
PoËet stran: 79
⁄vodnÌ kapitoly pod·vajÌ n·stin dÏjin latiny od jejÌch archaick˝ch poË·tk˘
p¯es klasickou latinu aû po obdobÌ pozdnÌ antiky. J·dro pr·ce se vÏnuje vlastAVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
134
5.9.2011, 14:43
nÌ charakteristice st¯edovÏkÈ latiny. Vedle jejÌch klÌËov˝ch lingvistick˝ch
charakteristik se autorka zamÏ¯uje i na öiröÌ kulturnÌ a soci·lnÌ kontext, nechybÌ kapitola vÏnovan· st¯edovÏkÈmu ökolstvÌ, knihovn·m, literatu¯e, didaktice latiny, stylistickÈ praxi apod. V z·vÏru pr·ce je zd˘raznÏna adaptabilita latiny, dÌky nÌû mohl tento jazyk p¯eûÌt po vÌce neû dvÏ tisÌciletÌ.
Autor: Irena PAT¡KOV¡
N·zev: Ovidiovo pojetÌ milenky v Amores
VedoucÌ pr·ce: PhDr. Ji¯Ì äubrt, Ph.D.
PoËet stran: 46
Autorka se snaûÌ na p¯Ìkladu öesti vybran˝ch elegiÌ ze sbÌrky Amores definovat Ovidi˘v obraz ide·lnÌ milenky a postihnout nÏkterÈ jeho zvl·ötnosti ve
srovn·nÌ s jin˝mi p¯edstaviteli tohoto û·nru. Pr·ce se ËlenÌ na t¯Ì hlavnÌ Ë·sti. PrvnÌ pod·v· z·kladnÌ p¯ehled Ovidiova ûivota a dÌla, druh· p¯edstavuje
samotnou b·snickou sbÌrku a Ovidi˘v experiment·lnÌ p¯Ìstup k û·nrov˝m
konvencÌm a t¯etÌ, hlavnÌ Ë·st, pak analyzuje vybranÈ b·snÏ a pokouöÌ se definovat z·kladnÌ poûadavky na vzhled elegickÈ milenky. V z·vÏru pr·ce je
charakterizov·n Ovidi˘v ide·l elegickÈ milenky a zasazen do öiröÌch souvislostÌ.
Autor: Karel S›KORA
N·zev: Antisemitismus v antice
PoËet stran: 48
PrvnÌ Ë·st pr·ce se zamÏ¯uje na vznik a z·kladnÌ charakteristiky ûidovskÈho
n·roda v obdobÌ 1. tisÌciletÌ p¯. n. l., tak jak n·m jsou dostupnÈ p¯ev·ûnÏ
z hebrejskÈ bible. Druh· se vÏnuje kontakt˘m antickÈho a ûidovskÈho svÏta,
p¯iËemû se koncentruje na popis z·kladnÌch oblastÌ, v nichû doch·zelo k civilizaËnÌm st¯et˘m mezi kulturami klasickÈ antiky a éidy ñ n·boûenstvÌ,
sexualita apod. T¯etÌ Ë·st potom analyzuje vlastnÌ antisemitskÈ projevy v antick˝ch spoleËnostech, konkrÈtnÏ p¯edevöÌm ve starovÏkÈm ÿÌmÏ. Podstatnou pozornost vÏnuje i vztah˘m pozdnÏantick˝ch k¯esùan˘ a éid˘ a novÈ
dimenzi, kterou do antisemitismu vneslo pr·vÏ k¯esùanstvÌ.
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
135
5.9.2011, 14:43
VII.
FF UP v Olomouci ñ Katedra historie
(p¯ipravila Ivana KOUCK¡)
Autor: Zuzana FOJTÕKOV¡
Obor: historie
N·zev: Zahrady a parky jako souË·st obytnÈho a ve¯ejnÈho prostoru ve sta-
rovÏkÈ It·lii
VedoucÌ pr·ce: PhDr. Ivana Kouck·
PoËet stran: 71
PrvnÌ a druh· kapitola pr·ce se zab˝vajÌ rozborem pÌsemn˝ch a archeologick˝ch pramen˘ k tÈmatu a terminologiÌ zahrad a park˘ v latinsk˝ch pramenech. J·dro pr·ce tvo¯Ì kapitoly t¯etÌ aû p·t·, v nichû je vÏnov·na pozornost
soukrom˝m zahrad·m, ve¯ejn˝m prostor·m a jejich zahradnÌ a parkovÈ ˙pravÏ a takÈ vybran˝m archeologick˝m lokalit·m (p¯edevöÌm Pompeje, Herkulaneum, Ostie a Ë·steËnÏ i ÿÌm) ñ pops·ny jsou konkrÈtnÌ soukromÈ zahrady
ve v˝znamn˝ch domech a vill·ch i nÏkterÈ ve¯ejnÈ parky a zeleÚ na n·mÏstÌch, v l·znÌch a sloupo¯adÌch.
Autor: Petra SVA»INOV¡
Obor: historie
N·zev: Mo¯e a s nÌm spojenÈ n·rody ¯eckÈ oik˙menÈ ve StrabÛnovÏ dÌle Geo-
graphica
VedoucÌ pr·ce: PhDr. Ivana Kouck·
PoËet stran: 82
V˝znam pr·ce spoËÌv· v pokusu o zhodnocenÌ aktivit spojen˝ch s mo¯em
u Ëetn˝ch n·rod˘ ob˝vajÌcÌch mo¯skÈ pob¯eûÌ ¯eckÈ oik˙menÈ a o postiûenÌ
r˘zn˝ch ˙hl˘ StrabÛnova pohledu na mo¯e. Autorka nejprve pojednala o stÏûejnÌch tÈmatech svÈ pr·ce (¯eck· oik˙menÈ, mo¯e v ûivotÏ antickÈho ÿeka
a jeho vztah k jin˝m n·rod˘m) obecnÏ, ve t¯etÌ kapitole pak podala n·stin
StrabÛnova ûivota a dÌla. Ve ËtvrtÈ Ë·sti se vÏnovala v˝Ëtu a popisu r˘zn˝ch
p¯Ìmo¯sk˝ch n·rod˘ a charakteristice jejich konkrÈtnÌch ËinnostÌ u StrabÛna.
V poslednÌ kapitole vybrala stÏûejnÌ tÈmata, jimiû se zmÌnÏn˝ autor ve vztahu k mo¯i zab˝v· ñ mo¯e jako takovÈ, pir·tstvÌ, rybolov, n·mo¯nÌ obchod,
thalassokracie, mytologie.
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
136
5.9.2011, 14:43
VIII.
Filozoficko-p¯ÌrodovÏdeck· fakulta SU v OpavÏ
ñ ⁄stav historick˝ch vÏd
(p¯ipravila Karla VYMÃTALOV¡)
Magistersk· diplomov· pr·ce
Autor: Jana MALANIKOV¡
N·zev pr·ce: Lidov· shrom·ûdÏnÌ ¯ÌmskÈ republiky
VedoucÌ pr·ce: PhDr. Karla VymÏtalov·
Obor: historie
PoËet stran: 127
Autorka se zamÏ¯ila na postiûenÌ typologie jednotliv˝ch lidov˝ch shrom·ûdÏnÌ, na jejich historick˝ v˝voj, organizaci, zp˘sob fungov·nÌ a strukturu.
Zab˝v· se vöemi sedmi typy lidov˝ch shrom·ûdÏnÌ. Vych·zÌ z podrobnÈho
studia p¯edevöÌm Liviov˝ch dÏjin, kriticky hodnotÌ nejednotnost terminologie spojenÈ s ¯Ìmsk˝mi lidov˝mi shrom·ûdÏnÌmi v p¯ekladech antick˝ch
pramen˘ do Ëeötiny a angliËtiny, na z·kladÏ rozbor˘ pramen˘ se tuto terminologii snaûÌ sjednotit.
IX.
FF UK v Bratislave ñ Katedra klasickej a semitskej filolÛgie
(pripravila Jana GRUSKOV¡)
Bakal·rskÈ diplomovÈ pr·ce
Autor: Juraj HRICA
Odbor: histÛria
Nazov: Vn˙tornÈ rozpory v Jeruzaleme poËas ûidovskej vojny v rokoch 66-70
po Kr.
äkoliteæ: doc. PhDr. Pavol ValachoviË, CSc.
PoËet str·n: 78
Pr·ca sa zaober· bojmi medzi znepriatelen˝mi vodcami ûidovsk˝ch frakciÌ
poËas ûidovskÈho povstania v rokoch 66-70 po Kr., ich vznikom a priebehom vn˙torn˝ch bojov. Venuje sa tak opisu prÌrodn˝ch podmienok a topografie, ako aj politickÈho, hospod·rskeho a soci·lneho v˝voja v PalestÌne od
Ëias helenizmu aû po ovl·dnutie oblasti Rimanmi a vypuknutie povstania.
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
137
5.9.2011, 14:43
Autor: J·n CHVOST¡»
Odbor: klasickÈ jazyky
N·zov: RÌmske n·boûenstvo oËami Valeria Maxima
Ved˙ci pr·ce: prof. PhDr. Daniel äkoviera, Ph.D. PoËet str·n: 52 + 2 prÌlohy
Cieæom pr·ce bolo preloûiù a komentovaù Ëasti prvej knihy popul·rnej zbierky Valeria Maxima Factorum et dictorum memorabilium libri IX a ilustrovaù
postavenie n·boûensk˝ch staroûitnostÌ v r·mci vzdel·vania v reËnÌckych
ökol·ch. Preklad vybran˝ch ËastÌ zaber· asi 40 % celkovÈho rozsahu pr·ce,
koment·r asi 25 %, zvyöok pripad· na ˙vod, tri indexy, z·ver, latinskÈ argumentum a zoznam pouûitej literat˙ry; latinsk˝ origin·l bol osobitne prepÌsan˝, ale z technick˝ch dÙvodov nefiguruje ako s˙beûn˝ text k prekladu. Vo
filologicky orientovanom a obsahovo presnom preklade sa odr·ûa nedostatok sk˙senostÌ s t˝mto typom interpret·cie textu. Koment·r vynik· vecnosùou a vysok˝m jazykov˝m ötandardom.
Autor: Zuzana IäPOLDOV¡
N·zov: Lukianos ñ Ako treba pÌsaù dejiny
Ved˙ci pr·ce: prof. PhDr. Daniel äkoviera, Ph.D.
PoËet str·n: 51
Vzhæadom na predpÌsan˝ rozsah dokumentu sa pÙvodn˝ projekt musel zredukovaù na pribliûne prv˙ polovicu Lukianovho diela, o obsahu zvyön˝ch
kapitol autorka aspoÚ struËne informuje. Meritum jej pr·ce vöak spoËÌva
v preklade grÈckeho textu. V denotaËnej rovine spÂÚa jej v˝kon takmer vöetky n·roky, no v rovine öt˝lu predsa len zaost·va za uvoænenosùou Lukianovho prejavu a prid‡ûa sa spÙsobu vyjadrovania grÈckeho origin·lu. Vo
vlastnom v˝klade sa autorka vyjadruje presvedËivo, aj keÔ miestami subjektivizovane. Jazykov· Ëistota jej expozÈ je na poûadovanej ˙rovni.
Autor: Michela JUR¡KOV¡
N·zov: Senatus consultum (Senatus consultum de Bacchanalibus)
Ved˙ci pr·ce: doc. PhDr. Pavol ValachoviË, CSc.
PoËet str·n: 52
Objektom sk˙mania je predovöetk˝m uznesenie sen·tu t˝kaj˙ce sa bakchan·liÌ a bakchan·lie samy. V teoretickej Ëasti pr·ce sa pod·va popis inötit˙cie
rÌmskeho sen·tu, jeho histÛrie, vplyvu a fungovania, priËom dÙraz sa kladie
na obdobie republiky. Taktieû sa s˙streÔuje pozornosù na ozrejmenie pojmu
uznesenie sen·tu, na podrobn˝ popis priebehu jeho prijÌmania, ako aj na porovnanie uznesenia sen·tu s in˝mi v˝nosmi sen·tu. Praktick· Ëasù pozost·va
z prekladu samotnÈho textu Senatus consultum de Bacchanalibus na jednej
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
138
5.9.2011, 14:43
strane, a na druhej strane z prekladu Ëasti diela Tita Livia, v ktorej sa rozober· dan· problemetika.
Autor: Lenka KRAJ»OVI»OV¡
N·zov: Vitia v 9. knihe Factorum et dictorum memorabilium libri novem Va-
leria Maxima
Ved˙ca pr·ce: PhDr. Alexandra Dekanov·
PoËet str·n: 47
Jadrom pr·ce je preklad kapitol 1-10 deviatej knihy diela Valeria Maxima
Factorum et dictorum memorabilium libri novem, v ktorej sa autor zameral
na ilustrovanie necnostÌ (vitia) prÌkladmi zo starovekej histÛrie. Autorka zaradila pred samotn˝ preklad vybran˝ch ËastÌ kapitolu o ûivote a diele Valeria
Maxima. Za prekladom n·jdeme kapitolu Virtus versus vitium, ktor˙ moûno
povaûovaù za ak˝si filozoficko-liter·rny koment·r k obsahu prekladanej Ëasti, v ktorej sa autorka s˙stredila na v˝klad kæ˙ËovÈho pojmu danej kapitoly
diela, na pojem vitium. Pod·va interpret·ciu danÈho pojmu v dielach M. Tullia Cicerona a C. Sallustia Crispa.
Autor: Ivan L¡BAJ
N·zov: StarÈ zvyky v RÌme. Valerii Maximi Factorum ac dictorum memora-
bilium liber II
PoËet str·n: 44
Pr·ca sa sklad· z prekladu prv˝ch öiestich kapitol a z koment·ra. Jej s˙Ëasùou je programov˝ ˙vod, rovnako struËn˝, no v˝stiûn˝ z·ver a solÌdne latinskÈ resumÈ. Hoci preklad nesie stopy nov·Ëikovskej trÈmy a oveæa viac reöpektuje vyjadrovanie latinskej pÙvodiny neû jazyk prekladu, jednako je
v˝sledn˝ text koherentn˝, obsahovo presn˝ a zrozumiteæn˝. V koment·ri sa
autor odvol·va zv‰Ëöa na existuj˙ce slovenskÈ preklady paraleln˝ch miest
u in˝ch antick˝ch autorov, ËeskÈ preklady poslovenËuje. ät˝l v˝kladu je vecn˝, odborne na v˝öke, argumentaËne zrel˝.
Autor: Zuzana MOLN¡ROV¡
N·zov: MorfolÛgia latinsk˝ch slovies. CviËebnica
PoËet str·n: 49
Pr·ca mala vyslovene praktick˝ cieæ ñ sl˙ûiù ako cviËebnica morfolÛgie latinsk˝ch slovies pre kurz Repetitorium Latinum 2, ktor˝ je öpeci·lne zameran˝
na osvojenie si tvarov najfrekventovanejöÌch latinsk˝ch slovies podæa zoznaAVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
139
5.9.2011, 14:43
mu, ktor˝ je v uËebnici: äpaÚ·r, J., Horeck˝ J.: Latinsk· gramatika (Bratislava 1993). Autorka rozdelila obsah l·tky na öesù ËastÌ, priËom konjug·cii 1.,
2., 4. je venovan· jedna kapitola, 3. konjug·cii dve kapitoly a po jednej kapitole slovesu esse a jeho zloûenin·m a ostatn˝m tzv. nepravideln˝m sloves·m. Pred t˝mito kapitolami n·jdeme struËn˙ charakteristiku latinsk˝ch slovies a prehæad dostupn˝ch latinsk˝ch cviËebnÌc. Mnoûinu slovies a zaradenie
konkrÈtnych tvarov prispÙsobila autorka poûiadavk·m danÈho kurzu.
Autor: Martina NEUHOLDOV¡
N·zov: RodiËovsk· l·ska a krutosù, Liber quintus Valerii Maximi Factorum
et dictorum memorabilium libri novem
PoËet str·n: 39
Jadrom pr·ce je preklad vybran˝ch ËastÌ 4., 7. a 8. kapitoly 5. knihy zbierky
exempiel Valeria Maxima, ktor˝ch predmetom je rodiËovsk· l·ska a prÌsnosù. Preklad je uveden˝ struËnou charakteristikou rÌmskej rodiny, po Úom
zaradila posluch·Ëka koment·r k vybran˝m osobnostiam a prÌbehom, ktor˝
tvorÌ tretiu kapitolu pr·ce. Jeho uûitoËnosù vypl˝va z povahy diela Valeria
Maxima, ktorÈ predpoklad· znalosù predkladan˝ch prÌbehov. Pri vypracov·vanÌ koment·ru pouûila autorka vöetky typy dostupn˝ch zdrojov inform·ciÌ,
medzi ktor˝mi, Ëo treba zvl·öù oceniù, aj starovekÈ pramene (Livius, Suetonius, Herodotos, Polybios, Plutarchos).
Autor: Adam RADA
Odbor: histÛria
Nazov: Vern˝ obraz cis·ra TibÈria
PoËet str·n: 42
Cis·r Tiberius patrÌ k v˝znamn˝m postav·m starovek˝ch dejÌn, o Ëom svedËÌ aj dÂûka jeho vl·dy (22 rokov). Pr·ca predstavuje osobnosù cis·ra, jeho
ûivot a dobu, a tieû pohæady starovek˝ch i s˙Ëasn˝ch historikov na jeho osobu. Rozober· jeho verejn˙ Ëinnosù i s˙kromn˝ ûivot. V˝sledkom pr·ce je porovnanie jednotliv˝ch pohæadov na jeho osobnosù, potvrdenie niektor˝ch
˙dajov a z·roveÚ vyvr·tenie niektor˝ch tradovan˝ch, no pri bliûöom sk˙manÌ nepravdiv˝ch tvrdenÌ.
Autor: Zuzana äEDOV¡
N·zov: L·ska a priateæstvo v diele Valeria Maxima Factorum et dictorum
memorabilium libri novem
PoËet str·n: 52
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
140
5.9.2011, 14:43
Cieæom pr·ce bolo priblÌûiù pochopenie (manûelskej) l·sky a priateæstva
v antickom RÌme skorÈho cis·rstva na z·klade prekladu ËastÌ ötvrtej knihy
Valeria Maxima Factorum et dictorum memorabilium libri novem a porovnania n·zorov vystopovateæn˝ch u Valeria Maxima s pochopenÌm t˝chto
soci·lnych mor·lno-psychologick˝ch kategÛriÌ Plutarchom (v diele ErÛtikos) a Ciceronom (v diele Laelius de amicitia).
Autor: Judita VARGOV¡
N·zov: Preklad a koment·r vybran˝ch kapitol z Valeria Maxima
PoËet str·n: 42
Autorka si ako tÈmu svojej pr·ce vybrala preklad a v˝klad vybran˝ch ËastÌ
siedmej knihy diela Valeria Maxima Factorum et dictorum memorabilium libri novem. Po struËnom ˙vode nasleduje Ëasù venovan· rÌmskemu dediËskÈmu pr·vu. Autorka charakterizuje pr·vne normy reguluj˙ce dediËskÈ pr·vo
v RÌme od Z·konov dvan·stich dosiek po Justini·nsku zbierku a uv·dza tieû
konkrÈtne prÌpady u Valeria Maxima, na ktorÈ boli tie ktorÈ z·kony aplikovanÈ. Jadro pr·ce tvorÌ preklad zo siedmej knihy Valeria Maxima s exemplami ilustruj˙cimi: Ako vyzer·, keÔ m· niekto öùastie, O zruöen˝ch z·vetoch,
DediËskÈ prekvapenia, Ako GrÈci ved˙ vojnu, M˙dre reËenÈ, m˙dre spravenÈ.
Autor: Tom·ö KLOKNER
N·zov: ät·tny alimentaËn˝ fond tzv. adoptovan˝ch cis·rov
Odbor: histÛria
PoËet str·n: 90
Pr·ca predstavuje öt·tny alimentaËn˝ fond ako jeden z najdÙleûitejöÌch opatrenÌ, prostrednÌctvom ktorÈho sa pok˙öal öt·t zlepöiù demografickÈ a poænohospod·rske pomery v It·lii na konci 1. a v 2. storoËÌ po Kr. NajzreteænejöÌm
v˝sledkom Ëinnosti öt·tneho alimentaËnÈho fondu vöak bolo pozdvihnutie
soci·lnej situ·cie niektor˝ch rÌmskych rodÌn, a preto moûno jeho zaloûenie
ch·paù aj ako s˙Ëasù öt·tnej soci·lnej politiky v RÌmskej rÌöi. V pr·ci autor
objasÚuje v˝voj, fungovanie, spr·vu a ciele tejto inötit˙cie.
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
141
5.9.2011, 14:43
Autor: Marek KRAM¡R
N·zov: Dejiny diadochov v Polyainovom spise StratÈgika
PoËet str·n: 52
Cieæom pr·ce bol preklad vybranej Ëasti diela grÈcko-rÌmskeho autora Polyaina a koment·r k prekladu. Autor si vybral Ëasù spisu, v ktorej antick˝
autor opisuje vz·jomnÈ boje po smrti Alexandra VeækÈho, priËom sa s˙streÔuje predovöetk˝m na vojenskÈ lsti, ktorÈ Alexandrovi b˝valÌ velitelia
pouûÌvali vo vz·jomn˝ch zr·ûkach. Spis vznikol v 2. storoËÌ n. l. v Ëase, keÔ
prepukli markomanskÈ vojny za vl·dy Marca Aurelia. V koment·ri autor vysvetæuje jednak niektorÈ textologickÈ problÈmy, jednak porovn·va Ëasti Polyainovho spisu s ˙dajmi niektor˝ch ÔalöÌch antick˝ch autorov.
Autor: Anita RADIOV¡
N·zov: Preöporsk˝ s˙dny protokol A-XII/N.74 z roku 1677. Procesy s Ëaro-
dejnÌkmi (prepis, preklad, koment·r)
PoËet str·n: 125
Pr·ca sprac˙va sÌce veæmi popul·rnu, ale vedecky m·lo preb·dan˙ tÈmu procesov s ËarodejnÌkmi na z·klade rukopisne zachovanÈho protokolu zo s˙dneho procesu, ktor˝ sa konal v Preöporku v roku 1677. Okrem prepisu, prekladu a koment·ru protokolu sa autorka v ˙vodn˝ch Ëastiach svojej pr·ce
venuje histÛrii legislatÌvnych z·krokov proti ËarodejnÌctvu, a to tak povediac
od zaËiatku æudskej histÛrie po novovek. Samostatn· kapitola je venovan·
nesl·vne zn·memu dielu H. Kramera a J. Sprengera Malleus maleficarum,
a to jeho celkovej charakteristike a öpeci·lne jeho zameraniu proti ûen·m. Jadro pr·ce tvorÌ prepis a preklad vyööie öpecifikovanÈho s˙dneho protokolu.
X.
FF UK v Bratislave ñ Katedra vöeobecn˝ch dejÌn
(pripravil Pavol VALACHOVI»)
Autor: Martin DOBEK
N·zov: ZahraniËn· politika iulsko-claudiovskej dynastie
Odbor: histÛria
PoËet str·n: 59
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
142
5.9.2011, 14:43
TÈmou bakal·rskej pr·ce bola zahraniËn· politika prvej dynastie cis·rskeho
RÌma, priËom autor nesleduje t˙to politiku chronologicky podæa vl·dy jednotliv˝ch cis·rov, ale geograficky ñ vöÌma si jednotlivÈ konflikty medzi RÌmom a nepriateæmi, Ëo mu umoûnilo sledovaù koncepciu rÌmskej zahraniËnej
politiky v öiröom chronologickom r·mci bez toho, ûe by ju rozdeæoval na prÌliö malÈ ˙seky podæa vl·dy jednotliv˝ch cis·rov.
Autor: Michal FARKAä
N·zov: Pozadie vzniku princip·tu
Odbor: histÛria
PoËet str·n: 39
Predmetom pr·ce bolo sledovaù zanikanie starÈho politickÈho systÈmu a budovanie novÈho v poslednom storoËÌ pred n. l. Autor si vöÌmal najprv politick˙ a vojensk˙ Ëinnosù Gaia Octavia v r·mci druhÈho triumvir·tu aû do vÌùazstva pri Actiu, n·sledne jeho n·stup ako prvÈho cis·ra a jeho budovanie
z·kladn˝ch politick˝ch inötit˙ciÌ a napokon sledoval prejavy moci (staviteæstvo, kult˙ra) novÈho systÈmu.
Autor: Jana GAZDOV¡
N·zov: Prostit˙cia v antickom RÌme
Odbor: histÛria
PoËet str·n: 48
Autorka sa vo svojej pr·ci venovala v prvej Ëasti vöeobecnÈmu prehæadu
o postavenÌ ûien v rÌmskej spoloËnosti, v hlavnej kapitole sa zaoberala priamo prostit˙ciou v RÌme (predovöetk˝m z pr·vneho hæadiska) a napokon
v poslednej kapitole sa venovala niektor˝m ÑvedæajöÌmì problÈmom prostit˙cie ñ muûskej prostit˙cii, pohlavn˝m chorob·m, hygiene a pod.
Autor: Petra HAGO“OV¡
Odbor: histÛria
N·zov: PÙvodnÈ obyvateæstvo a postavenie ûeny v PannÛnii v 1. a 2. storoËÌ n. l.
PoËet str·n: 44
Hlavnou tÈzou pr·ce bolo sledovaù postavenie ûien dom·ceho pÙvodu v PannÛnii na z·klade epigrafickÈho materi·lu. Popri tom si autorka vöÌmala aj
prÌchod Rimanov do oblasti strednÈho Podunajska, etnickÈ a soci·lne zloûenie obyvateæov v tomto prelomovom obdobÌ a napokon, ako sme uû uviedli,
zozbierala ˙daje o ûen·ch dom·ceho pÙvodu, ktorÈ sa uv·dzaj˙ na n·pisn˝ch
pamiatkach.
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
143
5.9.2011, 14:43
Autor: J·n äTRB¡K
N·zov: Dom·ca politika Flaviovcov
Odbor: histÛria
PoËet str·n: 46
Druh· rÌmska cis·rska dynastia sa zapÌsala do rÌmskych dejÌn viacer˝mi udalosùami Ëi uû v dom·cej, ako aj zahraniËnej politike, ale aj napr. vo v˝stavbe
v RÌme a pod. Uû n·stup dynastie, zaloûenej v˝znamn˝m vojensk˝m veliteæom nerÌmskeho, ale italickÈho pÙvodu, spÙsob vl·dy Flavia Vespasiana po
dlh˝ch rokoch devastuj˙cej politiky cis·ra Nerona aû po v˝buch Vezuvu alebo odstr·nenie poslednÈho panovnÌka dynastie a n·stupom novÈho systÈmu
obsadzovania najvyööej funkcie v öt·te ñ to vöetko boli problÈmy, ktorÈ autor sleduje vo svojej pr·ci.
Autor: Veronika BARI»OV¡
N·zov: Ch·panie smrti v starovekom RÌme
Odbor: histÛria
PoËet str·n: 80
Autorka sa na pomerne öirokom priestore (a v öirokom Ëasovom r·mci)
venovala problematike smrti v starom RÌme. V prvej Ëasti si vöÌma sebaobetovanie v˝znamn˝ch rÌmskych politikov a vojensk˝ch veliteæov (napr.
P. Decius Mus ñ otec a syn), v druhej Ëasti si vöÌma dobrovoæn˙ smrù (samovraûdu) politikov (M. Porcius Cato Ml., cis·r Otho) Ëi niektor˝ch ûien, ktorÈ
dobrovoæne sprev·dzali svojich manûelov aû za hranice ûivota, a v tretej Ëasti sa pok˙sila rozborom niektor˝ch filozofick˝ch spisov hæadaù zdÙvodnenie,
prÌp. postoj Rimanov k smrti vÙbec.
Autor: Silvia FORG¡CSOV¡
N·zov: PrÈtori·nska garda za princip·tu
Odbor: histÛria
PoËet str·n: 60
PrÈtori·nska garda vznikla ako nov˝ mocensk˝ org·n za Augusta a postupne
dosiahla v˝nimoËnÈ postavenie. Velitelia prÈtori·nov sa dost·vali na najvyööie prieËky politickÈho systÈmu a rozhodovali o bytÌ i nebytÌ rÌmskych cis·rov. Preto sa autorka vo svojej pr·ci zamerala na formovanie prÈtori·nskej
gardy, jej zloûenie a ˙Ëasù na rozhoduj˙cich politick˝ch udalostiach. Na z·klade liter·rnych prameÚov sa pok˙öala priblÌûiù aj najv˝znamnejöÌch prÈtori·nskych prefektov a ich ˙lohu v politick˝ch dejin·ch.
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
144
5.9.2011, 14:43
Autor: Ondrej G¡BRIä
N·zov: Cis·r Flavius Valens
Odbor: histÛria
PoËet str·n: 68
Pr·ca je zameran· na vykreslenie osudov jednÈho z v˝znamn˝ch cis·rov novej ñ Valentinianovskej ñ dynastie v starovekom RÌme. Autor si vöÌma jeho
vojenskÈ ˙spechy i ne˙spechy, vn˙torn˙ politiku a najm‰ jeho vzùah ku kresùanom, pretoûe ten podmieÚoval aj ñ ËiastoËne ñ obraz o cis·rovi, ktor˝ sa
zachoval v dielach neskoroantick˝ch historikov. V z·vereËnej kapitole venuje pozornosù aj stavebn˝m aktivit·m cis·ra, priËom sa vöak zameral prevaûne len na vymenovanie stavieb, ktorÈ sa viaûu s jeho menom bez nejak˝ch
konkrÈtnejöÌch s˙vislostÌ, preËo a kde tieto stavby vznikli.
Autor: Zora TURANCOV¡
Odbor: histÛria
N·zov: Z jed·lneho lÌstka a stravovacÌch zvyklostÌ star˝ch Rimanov
PoËet str·n: 63
Autorka si v prvej Ëasti svojej pr·ce vöÌmala zvyklosti Rimanov pri stravovanÌ, v˝ber surovÌn pri prÌprave z·kladn˝ch jed·l, ich zabezpeËovanie (doprava, n·kupy), prÌpadne stravovacÌ reûim vÙbec. V druhej Ëasti pr·ce sa zamerala na dve v˝znamnÈ diela ñ Petroniov Satirikon a Macrobiove Saturn·lie.
Na konkrÈtnych prÌkladoch chcela pouk·zaù aj na z·kladnÈ soci·lne rozdiely
medzi obyvateæstvom RÌma Ëi na rozdielne funkcie hostÌn v ûivote niektor˝ch vrstiev rÌmskej spoloËnosti.
XI.
FF TU v Trnave ñ Katedra klasick˝ch jazykov
(pripravila Lenka FIäEROV¡)
Autor: Erika KU»¡KOV¡
N·zov: Apar·t bohov v mytologickom epose Claudia Claudiana De raptu
Proserpinae
PoËet str·n: 45
Pr·ca sa zamerala na apar·t bohov v poslednom mytologickom epose rÌmskej literat˙ry, ktor˝ sa ako û·ner v z·vere IV. storoËia pok˙sil oûiviù ClauAVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
145
5.9.2011, 14:43
dius Claudianus. Autorka v prv˝ch troch kapitol·ch postupne charakterizuje
rÌmsku mytolÛgiu, autora i predmetn˝ epos. Nosn˝m pilierom pr·ce je najrozsiahlejöia ötvrt· kapitola, v ktorej sa venuje jednotliv˝m bohom. Pr·cu
dopÂÚaj˙ dva abecedne usporiadanÈ indexy.
Autor: Lucia MEKI“OV¡
N·zov: Sny ako n·stroj veötenia podæa CicerÛna
PoËet str·n: 42
Autorka poskytla Ciceronov pohæad na sny a veötenie v diele De divinatione.
V prv˝ch kapitol·ch prin·öa charakteristiku veötenia a jeho rozdelenie z pohæadu starovekej spoloËnosti, ale pon˙ka i niekoæko s˙Ëasn˝ch definÌciÌ.
Hlavn· Ëasù pr·ce sa venuje prekladu vybran˝ch snov a n·sledne sa autorka
pok˙öa o ich v˝klad.
Autor: Lenka PADYä¡KOV¡
N·zov: Krajina a jej opis vo Vergiliov˝ch Georgik·ch
Ved˙ci pr·ce: Mgr. Jozef Kordoö
PoËet str·n: 46
Dielo RoænÌcke spevy sa d· sk˙maù z rÙznych pohæadov i na poli filolÛgie.
Autorka si vyt˝Ëila cieæ presk˙maù Vergiliovu techniku opisu krajiny ako takej, ale aj opisu jednotliv˝ch krajÌn. Pok˙sila sa zodpovedaù ot·zku, Ëi a do
akej miery b·snik opisuje skutoËn˙ krajinu alebo ide·l. V z·vere konötatuje,
ûe pri opise krajÌn u Vergilia zohr·vali veæk˙ ˙lohu i sympatie, sn·Ô preto sa
It·lia v jeho podanÌ javÌ ako ide·lna krajina.
Autor: Jana TOMAäOVI»OV¡
N·zov: Spojky si, nisi v Ciceronovej reËi Pro Publio Quinctio
Ved˙ci pr·ce: Mgr. KatarÌna Karabov·, Ph.D.
PoËet str·n: 38
VybranÈ Ëasti zo s˙dnej reËi Pro Publio Quinctio boli prameÚom pre sk˙manie problematiky a v˝skum frekvencie spojok si a nisi. Prv· kapitola struËne
hodnotÌ ûivot a tvorbu Cicerona i predmetnÈ dielo. V ÔalöÌch kapitol·ch uû
autorka na vybran˝ch latinsk˝ch prÌkladoch demonötruje dan˙ gramatick˙
ot·zku, priËom prÌklady sprev·dza autorkin vlastn˝ preklad. V z·vere pon˙ka zhodnotenie v˝skytu spojok vo vöetk˝ch form·ch a prid·va i postrehy
na z·klade vlastn˝ch zistenÌ.
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
146
5.9.2011, 14:43
Autor: Anna BA»INSK¡
N·zov: Karol Besser: Dissertatio historica de Ioannis Hunniadis sive Corvini
Hungariae Gubernatoris ortu et nativitate (1824) ñ preklad a v˝klad
PoËet str·n: 59
Autorka si pre svoju pr·cu vybrala historick˙ dizert·ciu o pÙvode jednÈho
z najv˝znamnejöÌch uhorsk˝ch vojvodcov J·na HuÚadyho. Dosiaæ do slovenskÈho jazyka nepreloûenÈ dielo autorka preloûila a analyzovala. ⁄vodn· kapitola predstavuje ûivotnÈ osudy J·na HuÚadyho, jeho pÙvod a vzostup
a poukazuje na mnohÈ boje, ktorÈ zviedol. Po preklade diela sa autorka venuje v tretej kapitole historikom, ktorÌ sa uv·dzaj˙ v diele a ktor˝ch v˝povede
o HuÚadym autor K. Besser hodnotÌ. Gramatick˝ rozbor si vöÌma najm‰ syntaktickÈ v‰zby.
Autor: Martina BILKOV¡
N·zov: Iesus puer. Obsahov· a ötylistick· anal˝za epickej b·sne
PoËet str·n: 62
Pr·ca sa venuje interpret·cii a anal˝ze trnavskej tlaËe z roku 1693 s n·zvom
Iesus puer. PÙsobiv· b·seÚ, ktorej autorom je taliansky jezuita a profesor
matematiky Thomas Ceva (1648-1737), je napÌsan· v daktylskom hexametri
a opl˝va mnoh˝mi nar·ûkami najm‰ na Nov˝ z·kon. Autorka preloûila prv˙
a deviatu knihu eposu. Okrem prekladu podala vo svojej pr·ci aj anal˝zu
b·sne, ktor˙ zamerala najm‰ na umeleckÈ v˝razovÈ prostriedky. V kapitole
o metrike bliûöie urËila metrum a v r·mci prekladan˝ch ËastÌ si vöÌmala pouûitie jednotliv˝ch druhov dierÈz a cez˙r. V piatej kapitole naznaËila recepciu
antickej literat˙ry, najm‰ Vergilia a Ovidia.
Autor: Denisa BOMBALOV¡
N·zov: Lusus poetici allegorici (Preklad a v˝klad vybran˝ch b·snÌ)
Ved˙ci pr·ce: Mgr. Nicol Sipekiov·
PoËet str·n: 63 + prÌlohy
Autorka sa zamerala na preklad a v˝klad b·snÌ Avis captiva, Bombicis lanificium, Narcissus sui amans zo zbierky franc˙zskeho jezuitu P. Iusta Sautela,
ktor· patrÌ medzi tzv. tyrnavik·, keÔûe v roku 1729 vyöla aj v Akademickej
tlaËiarni Trnavskej univerzity. Po struËnom predstavenÌ b·snika a ˙vodnom
exkurze o elegickom û·nri, o vyuûitÌ alegÛrie a b·jky ako liter·rnej formy
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
147
5.9.2011, 14:43
v obdobÌ baroka je v pr·ci preklad b·snÌ s paraleln˝m prepisom origin·lu.
Jeho text autorka podrobuje obsahovÈmu a ötylistickÈmu rozboru. V Úom
konötatovala didaktick˝ podtÛn a mor·lne aspekty b·snÌ a identifikovala najËastejöie b·snickÈ ozdoby.
Autor: Jarmila »I»MANOV¡
N·zov: Valentinus Ecchius: Panegyricus in laudem Augustini Moravi (1512)
Autorka podrobila anal˝ze b·snick˙ prvotinu ValentÌna Ecchia, humanistickÈho vzdelanca, ktor˝ sa usadil v Bardejove. Okrem bio-bibliografickej
kapitoly prin·öa pr·ca prepis latinskÈho origin·lu a s˙beûn˝ preklad, predstavuje mytologick˝ a topografick˝ apar·t b·sne, zaober· sa technick˝mi
parametrami Ecchiov˝ch hexametrov a elegick˝ch dvojveröÌ. Okrem toho
identifikuje antickÈ a s˙vekÈ vzory b·sne.
Autor: Peter FRA“O
N·zov: Ciceronov spis De fato
PoËet str·n: 67
Pr·ca o spise De fato mala za cieæ doplniù obraz Cicerona filozofa. KeÔûe
komplexne spracovaù uveden˝ spis presahovalo propozÌcie diplomov˝ch
pr·c, autor si vybral tri relevantnÈ pas·ûe spisu. Osobitne sa venoval konceptu sympatie a implik·cii teÛrie moûnosti. V˝klad obsahuje relevantn˝ latinsk˝ text so s˙beûn˝m slovensk˝m prekladom a nadv‰zuj˙ci koment·r. V z·veroch kapitol autor prehæadne zrekapituloval zistenia vypl˝vaj˙ce z rozboru
textu.
Autor: Veronika HLAVAT¡
N·zov: Preklad a v˝klad vybranej Ëasti z diela Miscellanea od Martina Sen-
tiv·nyiho
PoËet str·n: 84
Hlavn˝m cieæom pr·ce bol preklad Ëasti najzn·mejöieho Sentiv·nyiho diela
Miscellanea, a to vybran˝ch paragrafov druhej dizert·cie De homine. Preklad
dopÂÚaj˙ kapitoly, v ktor˝ch si autorka jednak vöimla osobnosù M. Sentiv·nyiho, ktor˝ zohr·val v˝znamn˙ ˙lohu v dejin·ch univerzity, jednak s˙stredila pozornosù na toto dielo ako na vysokoökolsk˙ uËebnicu. Zaoberala sa aj
Sentiv·nyiho jazykom a öt˝lom na pozadÌ s˙dobÈho univerzitnÈho öt˙dia.
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
148
5.9.2011, 14:43
Autor: KatarÌna HROTÕKOV¡
N·zov: éivot Petra RÈvaia podæa Oratio funebris
Ved˙ci pr·ce: doc. PhDr. M·ria Koh˙tov·, CSc.
PoËet str·n: 68 + prÌloha
Autorka sa venuje charakteristike ûivota turËianskeho ûupana a str·ûcu
Uhorskej koruny P. RÈvaia. Jeho pohrebn˙ reË napÌsal a v Bardejove vydal
v r. 1623 Rafael Hrabec. K reËi pridal aj sm˙toËnÈ elÈgie, ktorÈ boli prednesenÈ na RÈvaiovom pohrebe, a osobn˝ list adresovan˝ synovi. Okrem ûivotn˝ch osudov, ktorÈ tvoria r·mec jednotliv˝ch kapitol, sa autorka zaoberala
osobitne trebostovskou a sklabinskou vetvou RÈvaiovcov. V jadre pr·ce analyzovala reË, ktor· je kr·snym prÌkladom rÈtorickÈho umenia autora a jej
Ëasti sa daj˙ veæmi dobre vystopovaù aû do antiky. Nach·dza sa v nej mnoûstvo al˙ziÌ na postavy z antickej histÛrie, mytolÛgiu Ëi re·lie.
Autor: Daniela CHYTILOV¡
N·zov: Obsahovo-ötylistick· anal˝za panegyrika Antona Mail·ta venovanÈho
M·rii TerÈzii
Ved˙ci pr·ce: Mgr. Erika JurÌkov·, Ph.D.
PoËet str·n: 71
Pr·ca sa venuje prekladu a anal˝ze jednÈho z panegyrikov, ktorÈ vyöli na Trnavskej univerzite s dedik·ciou panovnÌËke M·rii TerÈzii. Jeho autorom je
profesor, vzdelanec a liter·t, jezuita Anton Mail·t, ktor˝ dielko napÌsal a vydal v roku 1772. Autorka sa venuje r·mcovo M·rii TerÈzii a jej ûivotn˝m
osudom, historickej Trnavskej univerzite, teÛrii reËnÌctva a panegyrickej
tvorbe ako takej. Jadro pr·ce tvorÌ rozbor panegyrika a jeho preklad, s ktor˝m je paraleln˝ aj latinsk˝ text. Na z·ver autorka konötatuje, ûe Mail·tovo
dielo je po obsahovej i ötylistickej str·nke na vysokej ˙rovni a patrÌ k û·nru
prÌleûitostnej prÛzy.
Autor: Anna JEéÕKOV¡
N·zov: Topografia okresu Rev˙ca v diele Ladislava Bartholomaeida Notitia
Gˆmˆriensis
PoËet str·n: 83 + register
Autorka sa zaoberala historiografick˝m dielom uhorskÈho liter·ta a historika
L. Bartholomaeida, ktorÈ napÌsal zaËiatkom 19. storoËia a prid‡ûal sa tzv.
belovskej lÌnie uhorskej historiografie. Opisuje v Úom prÌrodnÈ pomery,
histÛriu, obyvateæstvo a jeho zamestnanie na Gemeri. Autorka si vybrala na
preklad a obsahov˙ i ötylistick˙ anal˝zu mest· a dediny terajöieho okresu
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
149
5.9.2011, 14:43
Rev˙ca. Latinsk˝ text preklad·, vysvetæuje a porovn·va so s˙Ëasn˝m stavom
vedomostÌ o danom regiÛne. Identifikuje geografickÈ n·zvy a doch·dza
k z·veru, ûe Bartholomaeidovo dielo bolo vedeckÈ a autor inform·cie verifikoval z prameÚov i odbornej spisby.
Autor: Denisa KOSKOV¡
N·zov: ätylistick· a obsahov· anal˝za diela Gemina Augustissimae
Autorka sa vo svojej pr·ci venuje obsahovÈmu a ötylistickÈmu rozboru diela
A. Thor·nyiho, ktorÈ vyölo v Trnave v roku 1699, pri prÌleûitosti svadby
Jozefa I. HabsburskÈho s hannoverskou vojvodkyÚou Annou VilhelmÌnou.
Dielo sa sklad· zo öiestich b·snÌ, ktorÈ s˙ oslavou vl·dnuceho rodu a jeho
jednotliv˝ch prÌsluönÌkov, ktorÈ autorka charakterizuje na z·klade odbornej literat˙ry i diela. V texte sa nach·dzaj˙ nar·ûky aj na dobovÈ udalosti
a mnoûstvo antick˝ch al˙ziÌ, ktorÈ autorka vysvetæuje. V z·vere doch·dza
k poznatku, ûe dielo mÙûeme zaradiù do tzv. habsburskej panegyriky, ktor·
sa pestovala na jezuitsk˝ch univerzit·ch.
Autor: Miroslava K‹RTHYOV¡
N·zov: Karol PÈterffy: Decus Europae seu domus Ursina (preklad a v˝klad)
PoËet str·n: 62 + prÌloha
Autorka sa venovala prekladu a v˝kladu promoËnÈho spisu Decus Europae
seu domus Ursina, ktor˝ vydala trnavsk· univerzitn· knÌhtlaËiareÚ v roku
1725 pri prÌleûitosti sl·vnostnej promÛcie nov˝ch bakal·rov. N·metom bolo
prvÈ v˝roËie zvolenia p·peûa Benedikta XIII. Autorka preloûila vybranÈ Ëasti spisu, ktorÈ sa priamo venuj˙ osobe zakladateæa ursiniovskÈho rodu. ⁄vodnÈ kapitoly pribliûuj˙ ötrukt˙ru a obsah celÈho diela a ûivotnÈ osudy pravdepodobnÈho autora K. PÈterffyho. Rozbor vybran˝ch ËastÌ sa s˙stredil na
recepciu antick˝ch autorov a na mytologickÈ nar·ûky. Posledn· kapitola sa
dotkla b·snickÈho jazyka a metriky.
Autor: KatarÌna MAGULOV¡
N·zov: Pantheum mythicum seu fabulosa deorum historia, 1717 (Preklad
prolÛgu a vybranej kapitoly diela)
PoËet str·n:: 73
Autorka sa zamerala na preklad a v˝klad prolÛgu a vybranej Ëasti o bohoch
a boûstv·ch podsvetia a smrti z ˙speönej mytologickej prÌruËky pouûÌvanej
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
150
5.9.2011, 14:43
v 17. a 18. storoËÌ, ktor· m· encyklopedick˝ charakter a poch·dza od franc˙zskeho jezuitu Francisca Pomeya, autora viacer˝ch aj v Uhorsku ˙speöne
etablovan˝ch didaktick˝ch pr·c. Jadro pr·ce tvorÌ preklad textu so s˙beûn˝m
prepisom pÙvodiny. Pr·ca pribliûuje organiz·ciu vzdel·vacieho systÈmu,
v ktorom sa uËebnica pouûÌvala, a okrem vöeobecnej charakteristiky priniesla aj jazykov˝ a ötylistick˝ rozbor diela. Autorka sa zamerala aj na identifik·ciu hlavn˝ch prameÚov m˝tov, priËom pouk·zala na odliönosti medzi jednotliv˝mi variantmi.
Autor: Miriama MATUäÕKOV¡
N·zov: Elias Corvinus ñ Ioannis Hunniadae res bellicae contra Turcas
PoËet str·n: 66
Autorka si za tÈmu pr·ce zvolila epick˙ b·seÚ renesanËnÈho autora Eliasa
Corvina, v ktorej sa oslavuj˙ vojnovÈ ˙spechy a z·sluûnÈ Ëiny J·na HuÚadyho v boji proti Osmanom. L·tku rozdelila do piatich ËastÌ. Po kr·tkom ˙vode
charakterizovala hlavnÈho protagonistu b·sne a naËrtla v˝vin historick˝ch
udalostÌ v bojoch proti Turkom a politick˙ situ·ciu v s˙vekom Uhorsku. Potom sa venovala osobnosti b·snika a problematike datovania diela. Jadrom
pr·ce je preklad diela a struËn· charakteristika û·nru a öt˝lu, potom nasleduje morfologick˝ a syntaktick˝ a dÙsledn˝ ötylistick˝ rozbor.
Autor: M·ria MORAV»ÕKOV¡
N·zov: Natales liberae, regiaeque civitatis Tyrnaviensis
PoËet str·n: 65
TÈmou pr·ce bol promoËn˝ spis Natales liberae, regiaeque civitatis Tyrnaviensis, ktor˝ vyöiel v trnavskej univerzitnej tlaËiarni k pocte nov˝ch bakal·rov v roku 1727. Autorstvo spisu sa pripisuje Mikul·öovi J·nossimu, SJ, ktor˝ vtedy pÙsobil na Trnavskej univerzite ako profesor poetiky. Po struËnej
charakteristike spisu a zaradenÌ do kult˙rno-liter·rneho kontextu nasleduje
jadro pr·ce, ktor˝m je preklad vybran˝ch ËastÌ eposu a kapitola venovan· recepcii antick˝ch autorov. Do pr·ce autorka zaradila rozbor mytologick˝ch
prvkov, metriky a imitaËn˝ch postupov.
Autor: Ivana NEMRAVOV¡
N·zov: Peter Schetz ñ Metamorphosis Hungariae
PoËet str·n: 62
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
151
5.9.2011, 14:43
TÈmou pr·ce sa stal promoËn˝ spis s n·zvom Metamorphosis Hungariae,
ktor˝ vyöiel v trnavskej univerzitnej tlaËiarni v roku 1716. Dielo sa pripisuje
vzdelanÈmu jezuitovi P. Schetzovi, ktor˝ vtedy pÙsobil na Trnavskej univerzite. Po kr·tkej charakteristike diela autorka priblÌûila historick˝ v˝voj
a n·stup baroka v Uhorsku, prÌchod jezuitov na Slovensko, vznik Trnavskej
univerzity a Ëinnosù akademickej knÌhtlaËiarne. Potom sa zamerala na osobnosù autora a predmetn˝ epos, z ktorÈho preloûila vybranÈ Ëasti. Pr·cu uzatv·ra pohæad na jazyk a öt˝l diela.
Autor: Veronika äTIBOROV¡
N·zov pr·ce: Preklad a v˝klad diela Tertulliana De anima
PoËet str·n: 119
Autorka sa rozhodla preloûiù a n·sledne analyzovaù z hæadiska jazyka a öt˝lu
dielo De anima. Najprv sa zamerala na pomerne komplikovan˙ osobnosù autora a jeho rozsiahlej liter·rnej Ëinnosti, ktor˙ rozdelila do tradiËn˝ch v˝vinov˝ch f·z. Hoci ide o pomerne rozsiahly teologicko-filozofick˝ text, ktor˝
sa zaober· ot·zkou nesmrteænosti duöe v konfront·cii s n·zormi heretikov
a filozofov, autorka ho preloûila celÈ. Upozornila aj na jazykov˙ str·nku najm‰ z morfologickÈho i syntaktickÈho hæadiska. Dospela k z·veru, ûe Tertullianov öt˝l bol vysoko rÈtorick˝ a po form·lnej str·nke vybr˙sen˝ do najmenöÌch detailov.
Autor: Zuzana UJV¡RIOV¡
N·zov: Panovanie Ferdinanda I. podæa diela ätefana Katonu Epitome chro-
nologica rerum Hungaricarum, Transsylvanicarum et Illyricarum
Ved˙ci pr·ce: doc. PhDr. M·ria Koh˙tov·, CSc.
PoËet str·n: 59
Pr·ca sa zamerala na tretiu Ëasù diela uhorskÈho historika a jezuitu ätefana
Katonu (1732-1811) nazvan˙ Periodus Austriaca. Na preklade prv˝ch p‰ùdesiatich kapitol diela autorka ilustrovala z·pas o uhorsk˝ trÛn medzi Ferdinandom I. Habsbursk˝m a J·nom Z·poæsk˝m. Okrem toho zhromaûdila biografickÈ ˙daje o autorovi a charakterizovala jeho diela. Pripojila podrobn˝
medailÛn Ferdinanda I. a J·na Z·poæskÈho, celkov˝ pohæad na danÈ obdobie
z politicko-historickÈho hæadiska a na problematiku vzùahu UhorskÈho kr·æovstva s Osmanskou rÌöou.
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
152
5.9.2011, 14:43
XII.
FF TU v Trnave ñ Katedra histÛrie
(pripravil Pavol VALACHOVI»)
Autor: Lenka DOBOäOV¡
N·zov: Kleomenes III. a jeho reformy
Odbor: histÛria
PoËet str·n: 50
Autorka sa venovala vo svojej pr·ci v˝voju v Sparte po jej vÌùazstve v peloponÈzskej vojne a dÙsledkom, ktorÈ t·to vojna mala v hospod·rskom a najm‰ soci·lnom ûivote Sparty. Kleomenove reformy, nadv‰zuj˙c na reformy
jeho predchodcu ¡gida IV., patrili k v˝znamnÈmu pokusu obnoviù tradiËn˙
silu spartskÈho öt·tu, ale nakoniec skonËili viac-menej ne˙speöne a v˝raznou
politickou silou nielen v Sparte, ale v celom GrÈcku sa stal RÌm.
Autor: Miroslava HALUä»¡KOV¡
Odbor: histÛria
N·zov: ArchitektonickÈ premeny RÌma za vl·dy cis·ra Augusta
PoËet str·n: 38 + XV
Autorka vo svojej pr·ci sleduje v˝voj architekt˙ry verejn˝ch stavieb uû
v z·vereËnom obdobÌ rÌmskej republiky nielen v RÌme, ale aj v provinci·ch,
priËom ale ako nosn˙ problematiku sk˙mala v˝stavbu v RÌme za cis·ra Augusta (ËiastoËne aj mimo RÌma). VöÌma si nielen ich umeleck˝ v˝znam, ale
predovöetk˝m zdÙrazÚuje prepojenie v˝stavby v RÌme (najm‰ pri n·boûensk˝ch stavb·ch) so snahou prvÈho rÌmskeho cis·ra obrodiù star˙ rÌmsku mor·lku, ˙ctu k bohom a majest·tnosù RÌma ako hlavy rÌöe.
Autor: Miriama HU»ÕNOV¡
N·zov: Cis·r Claudius a jeho manûelky
Odbor: histÛria
PoËet str·n: 45
Hlavnou tÈmou pr·ce bola osobnosù cis·ra Claudia a ûien, ktorÈ ho obklopovali, vedæajöÌm Ñproduktomì malo byù pos˙denie politickej Ëinnosti tohoto
cis·ra a jeho historickÈ miesto nielen v r·mci prvej cis·rskej dynastie, ale aspoÚ v obdobÌ princip·tu. Autorka sa s˙stredila na dve cis·rove manûelky ñ
Valeriu Messalinu a Agrippinu Mladöiu, priËom ale opÌsala ich vzùah bez
hlböÌch historick˝ch s˙vislostÌ.
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
153
5.9.2011, 14:43
Autor: Miroslava HULJAKOV¡
N·zov: AthÈny za Perikla
Odbor: histÛria
PoËet str·n: 37 + X
Pr·ca nie je zameran· priamo len na v˝stavbu, ktor˙ inicioval v˝znamn˝
athÈnsky demokratick˝ politik, ale v ˙vodn˝ch Ëastiach i na postavenie AthÈn
v 5. storoËÌ v r·mci grÈckeho sveta, vöÌma si aj jednotlivÈ politickÈ a n·boûenskÈ inötit˙cie, sviatky a ûivot athÈnskych obËanov v obdobÌ, v ktorom
vrcholila athÈnska demokracia.
Autor: Luk·ö JANOVÕ»EK
N·zov: Prv· f·za peloponÈzskej vojny
Odbor: histÛria
PoËet str·n: 47
Autor sa venoval problematike prvej f·zy peloponÈzskej vojny, priËom najprv analyzoval vn˙tropolitick˙ situ·ciu oboch hlavn˝ch protagonistov (AthÈny, Sparta) a pomerne detailne ñ v priamej z·vislosti na Thukydidovom texte
ñ opÌsal priebeh prvej etapy Ñnajv‰Ëöieho konfliktu medzi GrÈkmiì.
Autor: Michaela MATOVI»OV¡
N·zov: Gnaeus Pompeius
Odbor: histÛria
PoËet str·n: 47
Autorka sa pok˙öala na z·klade ˙dajov antick˝ch autorov, ktor˝ch diela boli
preloûenÈ do Ëeötiny alebo slovenËiny, rekonötruovaù ûivot Gnaea Pompeia,
v˝raznej osobnosti neskororepublik·nskeho RÌma. VöÌma si jeho ûivot, politickÈ aktivity a jeho vojensk˙ Ëinnosù, ako aj jeho z·vereËnÈ s˙perenie
s Gaiom Iuliom Caesarom.
Autor: Monika UJLAKYOV¡
N·zov: AthÈnska v˝prava na SicÌliu
Odbor: histÛria
PoËet str·n: 54
Na z·klade antick˝ch prameÚov (predovöetk˝m historickÈho diela Thukydida) a konfront·ciou s dielami modern˝ch historikov sa autorka venovala
athÈnskej v˝prave na SicÌliu poËas peloponÈzskej vojny. Hæadala prÌËiny v˝pravy, jej priebeh a vöÌmala si aj hlavn˝ch protagonistov v˝pravy ñ Ëi uû inici·torov, ako aj veliteæov, ktorÌ sa na nej podieæali.
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
154
5.9.2011, 14:43
XIII.
FF PU v Preöove ñ Inötit˙t rom·nskych a klasick˝ch filolÛgiÌ
(pripravila Erika BROD“ANSK¡)
Bakal·rska diplomov· pr·ca
Autor: ViktÛria KLUCHOV¡
Odbor: latinsk˝ jazyk a literat˙ra
N·zov: EmÛcie v diele M. Tullia Cicerona
Ved˙ci pr·ce: Mgr. Elena Urbancov·, Ph.D.
PoËet str·n: 42
Autorka vo svojej pr·ci pod·va komplexn˝ a ucelen˝ pohæad na emÛcie
v Ciceronovom diele so zameranÌm najm‰ na jeho Tusculanae disputationes.
VöÌma si ch·panie pojmov pathos / pathÈ u stoikov, n·sledne tieû ch·panie
ich vzùahu k rozumu a pozn·vaniu. Porovn·va ich postoje k duöevn˝m stavom apatheia a eupatheia s postojmi Cicerona, ktor˝ tieto vyrovnanÈ emocion·lne stavy oznaËuje termÌnom constantia. Nezab˙da ani na pojem m˙drosti, mudrca a jeho vzùah k v·öniam.
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 118-155
14diplomky.PM6
155
5.9.2011, 14:43

Diplomové práce z klasické filologie, klasické archeologie

Transkript

Podobné dokumenty

Seznam diplomových, disertačních a habilitačních prací

PolemiÀnost ‰tœp·novy ¯eÀi (Sk 7,2

Magisterské diplomové práce z klasické filologie, klasické

recenze

PhDr. Barbara Pokorná, Ph.D.tajemník katedry