Katedra technických zařízení budov K11125
Transkript
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov MOŽNOSTI MODELOVÁNÍ SYSTÉMŮ VZDUCHOTECHNIKY - přednáška z předmětu TZ31 - Ing. Adamovský Daniel, Ph.D. katedra technických zařízení budov [email protected] České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Osnova... • Základní přístup • Dělení nástrojů • Příklady České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Základní přístup • Postup při řešení problému - analýza problému - tvorba modelu a vyladění - simulace - analýza výsledků České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Základní přístup • Analýza problému – vždy musíte jasně definovat problém – žádný sebevíce sofistikovaný nástroj vám nedá odpovědi na všechny otázky najednou – čím hlubší analýzu problému uděláte, tím si ušetříte čas při tvorbě modelu a analýze výsledků (s ohledem na význam očekávaných výsledků) – v této fázi lze nejlépe zvolit vhodný nástroj Think twice České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Základní přístup • Tvorba modelu – komplikovanější model neznamená vždy přesnější výsledky – překomplikovaný model obvykle znamená znepřehlednění problému • Při tvorbě musíte vhodně: – zvolit míru detailu – zvolit šíři problému – (obvykle není vhodné kombinovat široké pojetí problému s vysokou mírou detailu) České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Základní přístup • Časový krok výpočtu – důležité stejně jako detail modelu samotného – nejčastěji hodinový, denní, měsíční krok – pokud provádíme tzv. dynamické výpočty obvykle se časový krok zkracuje – (výpočet probíhá staticky pro každý časový krok samostatně v zadaném počtu iterací ze vstupních údajů vycházejících z předchozího kroku – pozor chyba v modelu se v každém kroku násobí) České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Základní přístup • Vyladění modelu – důležité je alespoň rámcově vědět v jakém rozsahu očekáváme výsledky – při tvorbě modelu je mnohdy vhodné postupovat od jednoduššího ke složitějšímu návrhu modelu – s průběžnou kontrolou výsledků – kalibrace modelu – ideálně s měřenými hodnotami (nelze očekávat striktní shodu) – možná v malém množství případů – použití jiné výpočetní metody (klidně jednodušší) – posouzení citlivosti modelu na změnu parametrů České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Základní přístup • Simulace – obvykle ve více úrovních (v různé fázi tvorby modelu) – složitostí modelu a délkou časového kroku rostou nároky na výpočetní hardware a čas výpočtu – vhodné vybrat pouze výstupy nutné pro vyřešení problému (často můžete získat tisíce nepotřebných výsledků) České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Základní přístup • Analýza výsledků – vybereme požadované výsledky – výsledky musíme hodnotit v souvislostech zadání a modelu – nesmíme zapomínat, že počítáme „umělý“ stav, (výsledky se mohou lišit od skutečnosti – např. zejména výpočty spotřeb energie) 40,0 20,0 Tepelné zisky, chladící výkon [kW] -nízké zkreslení lze zanedbat pokud posuzujeme vůči sobě varianty řešení za stejných okrajových podmínek – chyba proti reálu je stejná ve všech případech 0,0 0:00 -20,0 -40,0 -60,0 -80,0 -100,0 2:00 4:00 6:00 8:00 10:00 12:00 14:00 Prosklené konstrukce Neprůsvitné konstrukce Infiltrace Osvětlení Osoby Solární tepelné zisky Chladící výkon 16:00 18:00 20:00 22:00 0:00 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Rozdělení nástrojů • dle složitosti přístupu – „ruční“ výpočet (MS Excell, MathCad) • využití běžného nástroje a vlastní metodiky – jednoduché nástroje (Contam, TSol...) • obvykle specializované – komplexní nástroje (Trnsys, ESP-r, Flovent) • umožňují řešení široké řady problémů - „mezní“ kategorie (DesignBuilder) • napůl cesty mezi jednoduchým a komplexním nástrojem Přehled existujících nástrojů: http://www.eere.energy.gov/buildings/tools_directory/ České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Rozdělení nástrojů • dle zaměření – vnitřní prostředí – Contam, ESP-r – proudění tekutin, sdílení tepla – Flovent, Fluent, ESP-r – energetické systémy – Trnsys, TSol – komplexní pohled na budovu - DesignBuilder Přehled existujících nástrojů: http://www.eere.energy.gov/buildings/tools_directory/ České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Seznam příkladů • Posouzení účinnosti výměníků ZZT pomocí metody exergií – ruční výpočet • Možnosti posouzení vývoje kvality vntřního prostředí – jednoduchý nástroj Contam • Stanovení energetické náročnosti multifunkční budovy – mezní nástroj DesignBuilder • Posouzení ročního provozu vzduchotechnické jednotky – komplexní nástroj Trnsys • Simulace vnějšího proudění větru na obytný soubor – komplexní nástroj Flovent Cílem je poukázat na možnosti různých nástrojů při řešení technických problémů více či méně obvyklých České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Posouzení účinnosti výměníků ZZT pomocí metody exergií tepelných toků Příklad č.1 – „ruční“ výpočet České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Co to je exergie? qa T a=qa-qb qb T1 The part of the heat qb defined by the different T1 - T0 is also utilisible. T0 Unutilisable heat s T0 - temperature of the surround T,T1 - boundary temperatures of a cycle an energy is always exergy or anergy práce a + “potenciál práce“ v ztrátě qb T A cycle running between the temperatures T and T1 is able to transform only a part of the heat qa to work a, the remaining heat qb lose. EXERGY Co je EXERGIE? Exergie tepelného toku je maximum energie, které lze přeměnit na práci s ohledem na I. a II. zákon termodynamiky. ANERGY České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Výhody metody založené na exergii tepelných toků výměník ZZT obvykle navržen dle bilance energií (1.Z.T.) – při hodnocení stejným parametrem vykazuje vysoké účinnosti, jiný pohled - 2.Z.T. + nevratnost reálných procesů a vše vypadá jinak, exergie reprezentuje “využitelnou” energii přeměnitelnou na práci, možnost sledovat transformace energie, možnost porovnat různé tepelné toky, práci apod. na společném základě, stanovení exergie ztrátového tepelného toku z celkové bilance exergií – úroveň “mrhání“ energie, definice vzdálenosti reálného procesu od ideálního vratného procesu, České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Vyhodnocené výměníky Laboratorní měření: Deskový výměník součást jednotky Duplex 600, křížový směr proudů vzduchu, těleso výměníku z retardovaného plastu, max. objemový tok ochlazovaného a ohřívaného vzduchu: 600 m3/h, rozměry jednotky 610 mm x 330 mm x 1300 mm, hmotnost 65 kg, te2;he2;xe2; 1 κ =Vi/Ve Vi =147,48 m3/h =1,02 Ve =144,76 m3/h 2 κ =Vi/Ve Vi =299,48 m3/h =0,873 Ve =342,91 m3/h 3 κ =Vi/Ve Vi =323,91 m3/h =2,8 Ve =115,81 m3/h Cooled air Heated air te1;he1;xe1; ve ti1;hi1;xi1; vi ti2;hi2;xi2 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Vyhodnocené výměníky Laboratorní měření: Výměník z gravitačních tepelných trubic max. objemový tok ochlazovaného a ohřívaného vzduchu: 7000 m3/h, rozměry výměníku: 1700 mm x 410 mm x 700 mm, vytlačované hliníkové trubky, žebrované trubky 25 / 53 mm,, činná délka trubic 1 450 mm, počet trubic 6 řad x 8 trubic, rozteč trubic 62 mm, hmotnost 119 kg, 1 κ =1,12 Vi =490,39 m3/h Ve =437,91 m3/h 2 κ = 1,19 Vi =225,29 m3/h Ve =190,00 m3/h 3 κ = 2,85 Vi =471,39 m3/h Ve =165,57 m3/h zpracováno s podporou VZ03 CEZ MSM6840770003 Rozvoj algoritmů počítačových simulací v inženýrství České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Vyhodnocené výměníky Provozní měření: Deskový výměník větrací systém veřejného bazénu, součást sestavné jednotky AT 20x16 AL-KO Lufttechnik, křížový směr proudů vzduchu, těleso výměníku je vyrobeno z hliníku, maximální objemový tok přiváděného a odváděného vzduchu: 17000 a 18 000 m3/h, t ;h ;x ; rozměry výměníku: 1200 mm x 1200 mm x 1000 mm, e2 1 =1,016 Vi =15 812 m3/h e2 Cooled air Heated air κ =Vi/Ve e2 te1;he1;xe1; ve ti1;hi1;xi1; vi Ve =15 568 m3/h ti2;hi2;xi2 zpracováno s podporou VZ03 CEZ MSM6840770003 Rozvoj algoritmů počítačových simulací v inženýrství České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Bilance exergií tepelných toků výměníku Ee1 + Ei1 = Ei2 + Ee2 + ∆E Ee1 – exergie tepelného toku vstupního ohřívaného vzduchu [W], Ei1 – exergie tepelného toku vstupního ochlazovaného vzduchu [W], Ei2 – exergie tepelného toku výstupního ochlazovaného vzduchu [W], Ee2 – exergie tepelného toku výstupního ohřívaného vzduchu [W], te1;he1;xe1; Ve ti1;hi1;xi1; Vi [W] ší ěj dí vn stře o pr V⋅ρ ⎛ Te1 ⎞ ( ) E= h − he1 ⋅ ⎜ 1 − ⎟ (1 + x ) T ⎠ ⎝ te2;he2;xe2; Ve ní í itř ed vn stř o pr ∆E – exergie ztrátového tepelného toku [W]. ti2;hi2;xi2; Vi zpracováno s podporou VZ03 CEZ MSM6840770003 Rozvoj algoritmů počítačových simulací v inženýrství České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Bilance exergií tepelných toků výměníku Ee1 + Ei1 = Ei2 + Ee2 + ∆E Ee1 – exergie tepelného toku vstupního ohřívaného vzduchu [W], Ei1 – exergie tepelného toku vstupního ochlazovaného vzduchu [W], Ei2 – exergie tepelného toku výstupního ochlazovaného vzduchu [W], Ee2 – exergie tepelného toku výstupního ohřívaného vzduchu [W], ∆E – exergie ztrátového tepelného toku [W]. - definuje úroveň využití a ztrát energie ti1;hi1;xi1; Vi [W] ší ěj dí vn stře o pr V⋅ρ ⎛ Te1 ⎞ ( ) E= h − he1 ⋅ ⎜ 1 − ⎟ (1 + x ) T ⎠ ⎝ te1;he1;xe1; Ve ní í itř ed vn stř o pr te2;he2;xe2; Ve ti2;hi2;xi2; Vi zpracováno s podporou VZ03 CEZ MSM6840770003 Rozvoj algoritmů počítačových simulací v inženýrství České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Účinnosti Exergetická účinnost přenosu tepla z ochlazovaného do ohřívaného vzduchu ηex,p E − Ee1 Definuje účinnost přenosu tepla z ochlazovaného proudu ηex, p = e2 vzduchu přes teplosměnné plochy do ohřívaného proudu Ei1 − Ei2 vzduchu Exergetická účinnost využití tepla z ochlazovaného vzduchu ηex,i ηex,i E − Ei2 E = i1 = 1 − i2 Ei1 Ei1 Celková exergetická účinnost ηex,c ηex,c = ηex, p ⋅ ηex,i = Definuje pokles exergie tepelného toku ochlazovaného proudu vzduchu (pokles exergie ochlazovaného proudu na teplosměnných plochách / exergie na vstupu do výměníku) Ee2 − Ee1 Ei1 Teplotní účinnost výměníku ηt při poměru objemových toků κ = Vi . Ve-1 = 1 ηt = te2 − te1 ti1 − te1 zpracováno s podporou VZ03 CEZ MSM6840770003 Rozvoj algoritmů počítačových simulací v inženýrství České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Výsledky vyhodnocení 0,8 Laboratorně měřený deskový výměník 0,7 2 -ηex,i 4 -ηt 1 -ηex,p 3 -ηex,c 0,6 η [-] 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 9 10 11 12 13 14 15 16 ∆Ti,e1 [K] 17 18 19 20 21 22 23 Závislost změny exergetických a teplotní účinnosti deskového výměníku na rozdílu vstupních teplot, κ = 1,02. 1. Exergetická účinnost přenosu tepla z ochlazovaného do ohřívaného vzduchu ηex,p 2. Exergetická účinnost využití tepla z ochlazovaného vzduchu ηex,i 3. Celková exergetická účinnost ηex,c 4. Teplotní účinnost ηt České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Výsledky vyhodnocení S rostoucí ∆Ti,e1 : • roste přenášený tepelný tok mezi proudy vzduchu, • roste rozdíl mezi exergiemi ochlazovaného proudu vzduchu na vstupu Ei1 a výstupu Ei2 • klesá účinnost (1) přenosu tepla z ochlazovaného do ohřívaného vzduchu ηex,p 0,8 0,7 2 0,6 η [-] 0,5 0,4 4 0,3 0,2 ηex, p = 1 3 0,1 0 9 11 13 15 17 ∆T i,e1 [K] κ = Vi / Ve = 1,02. 19 21 23 Ee2 − Ee1 Ei1 − Ei2 • roste účinnost (2) využití tepla z ochlazovaného vzduchu ηex,i ηex,i = 1. Exergetická účinnost přenosu tepla z ochlazovaného do ohřívaného vzduchu ηex,p 2. Exergetická účinnost využití tepla z ochlazovaného vzduchu ηex,i 3. Celková exergetická účinnost ηex,c 4. Teplotní účinnost ηt Ei1 − Ei2 E = 1 − i2 Ei1 Ei1 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Výsledky vyhodnocení 1 Laboratorně měřený deskový výměník 0,9 2 -ηex,i 0,8 0,7 Z pohledu ohřívaného proudu vzduchu využijeme maximum energie sdělené z ochlazovaného proudu vzduchu η [-] 0,6 0,5 0,4 Na druhou stranu ochlazovaný proud vzduchu předá naprosté minimum 0,3 0,2 1 -ηex,p 0,1 3 0 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 ∆T i,e1 [K] 17 18 19 20 21 22 23 24 Závislost změny exergetických a teplotní účinnosti deskového výměníku na rozdílu vstupních teplot, κ = 2,8. 1. Exergetická účinnost přenosu tepla z ochlazovaného do ohřívaného vzduchu ηex,p 2. Exergetická účinnost využití tepla z ochlazovaného vzduchu ηex,i 3. Celková exergetická účinnost ηex,c České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Výsledky vyhodnocení 0,6 Laboratorní měření 0,5 η ex,c [-] 0,4 Trubice, κ = 1,12 0,3 0,2 Deskový, κ = 1,02 0,1 Trubice, κ = 2,85 Deskový, κ = 2,8 0,0 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 ∆ Ti,e1 [K] Porovnání průběhu celkových exergetických účinností v závislosti na rozdílu vstupních teplot vzduchu pro deskový a výměník z tepelných trubic Téměř rovnoobjemový provoz – červené křivky Provoz s výrazným přebytkem ochlazovaného proudu vzduchu – modré křivky České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Výsledky vyhodnocení 0,8 Laboratorní měření η t Trubice 0,7 0,6 η ex,c Trubice η t Deskový η [-] 0,5 0,4 0,3 η ex,c Deskový 0,2 0,1 0,0 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 ∆ Ti,e1 [K] Porovnání teplotních účinností a celkových exergetických účinností v závislosti na rozdílu vstupních teplot vzduchu ∆Ti,e1 pro deskový a výměník z tepelných trubic při rovnokapacitním provozu Celková exergetická účinnost ηex,c - modré křivky Teplotní účinnost ηt – červené křivky České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Výsledky vyhodnocení κ = 1,02 PROVOZNÍ MĚŘENÍ κ = 1,016 LABORATORNÍ MĚŘENÍ Diagramy exergií tepelných toků zkoušených výměníků κ = 2,8 κ = 1,12 κ = 2,85 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Závěr exergetické analýzy Exergetická analýza prokázala: exergetická účinnost využití tepla z ochlazovaného vzduchu ηex,i stoupá s rozdílem vstupních teplot vzduchu ∆Ti,e1, exergetická účinnost přenosu tepla z ochlazovaného do ohřívaného vzduchu ηex,p klesá s rozdílem vstupních teplot vzduchu ∆Ti,e1, všechny exergetické účinnosti s rostoucím κ = Vi.Ve-1 klesají, závislost mezi teplotní účinností výměníku ηt a celkovou exergetickou účinností výměníku ηex,c lze vyjádřit vztahem ηex,c = 1 Ti1 2 ⋅ ⋅ ηt κ Te2 exergie ztrátového tepelného toku ∆E strmě roste s stoupajícím rozdílem ∆Ti,e1, exergie ztrátového tepelného toku ∆E se zvyšuje pokud κ = Vi.Ve-1 je různé od 1. exergie ztrátového tepelného toku ∆E je při stejném rozdílu teplot ∆Ti,e1 nižší při vyšších teplotách a vyšší při nižších teplotách, exergie ztrátového tepelného toku tvoří při všech měřených stavech výrazný podíl z celkové bilance, většinou přesahující 50 %. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Možnosti posouzení vývoje kvality vnitřního prostředí Příklad č.2 – jednoduchý nástroj Contam České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Škodliviny v obytných prostorech • Kvalita vnitřního prostředí závisí na mnoha faktorech: – kvalita venkovního vzduchu – množství vzduchu na osobu – násobnost výměny – systém větrání – produkce škodlivin jedním z nejvhodnějších nástrojůovlivňující na posouzení stavu vnitřního • Hlavní škodliviny kvalitu prostředí a simulace průběhu změn v čase je program Contam vnitřního vzduchu: oxid uhličitý CO oxid uhelnatý České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov CONTAM 2.4 • Contam - multizónový (uzlový) model pro analýzu proudění vzduchu a transport škodlivin. • Contam se skládá ze dvou komponent: – grafického interface pro uživatele (GUI) – simulačního nástroje České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov CONTAM 2.4 • Grafický interface umožňuje: • • • • • • • • schematické znázornění disposice, které reprezentují jednotlivá podlaží budov. znázorňovat stěny, vzduchotechnické potrubí zjednodušenou regulační sít. Dále je možné zakreslovat ikony: reprezentující stavební prvky jako cesty proudění vzduchu tj. otvory (okna a dveře), zdroje škodlivin a obyvatele. Po zakreslení dispozice a všech stavebních prvků jsou všechny tyto informace předány do simulačního nástroje, který počítá tlaky v jednotlivých zónách, množství proudícího vzduchu a koncentrace škodlivin Okno Zdroj škodliviny Popis zón Zdroj škodliviny VZT potrubí pro přívod vzduchu Popis zón Dveře VZT potrubí pro odvod vzduchu Cirkulace České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov CONTAM 2.4 • Pro modelování koncentrací škodlivin je potřeba nejprve zadat škodlivinu samotnou. • Ta se definuje: – – – – molární hmotností, hustotou, měrnou plynovou konstantou koncentrací ve vnějším prostředí. • Pak se dají zadat zdroje škodlivin s jejich produkcí. • Časové plány umožňují zadat dobu působení škodliviny, či provoz vzduchotechniky. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov CONTAM 2.4 • Contam 2.4 umožňuje několik druhů simulací nejen pro proudění vzduchu, ale i pro určení průběhu koncentrací škodlivin v čase. Lze zvolit simulaci pro ustálené podmínky: • steady – simuluje ustálený stav, nebo pro proměnlivé podmínky • transient – simuluje určitý zvolený časový úsek a může tak zjistit průběh hodnot škodlivin • cyclic – opakuje 24 hodinová cyklus, dokud není ve všech zónách dosaženo rovnovážného stavu. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov CONTAM 2.4 koncentrace CO2 [ppm] Náhled výsledků výpočtu: čas [h] České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Stanovení energetické náročnosti multifunkční budovy Příklad č.3 – „mezní“ nástroj DesignBuilder České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Představení programu • Složení programu – DesignBuilder – 3D grafické interface – EnergyPlus – výpočetní jádro pro dynamické simulace • Co lze očekávat – Výpočet spotřeby energie budovy – Výpočet výkonu zdrojů • Tepelný zdroj – zimní výpočtové podmínky • Zdroj chladu – letní výpočtové podmínky – Jednoduché vizualizace budovy České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Představení programu • Co lze očekávat – Průběh vnitřních a vnějších tepelných zisků • Definovaný krok (hodina, den, měsíc, rok) • Průběh chladícího výkonu – Průběh tepelných ztrát • Definovaný krok (hodina, den, měsíc, rok) • Průběh dodávky tepla – Průběh vnitřních teplot • Operativní teplota • Střední radiační teplota • Teplota vzduchu České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Zadávání budovy • Princip – Základní jednotka – blok – skládáním bloků sestavíte budovu – Blok definuje podlaží (příp. část) – Dělení bloku – Zóny – Zóny – zadáváno využití prostoru České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Zadávání budovy List Activity Šablona aktivity v zóně Obsazení Metabolické teplo Parametry vnitřního prostředí České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Výstup výpočtů • Objekt: – Polyfunkční dům na Slunečném náměstí Praha 13 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Výstup výpočtů • Příklad výsledků pro jednu ze sedmi zón A – Garáže (3.PP – 1.PP) B – Restaurace (1.NP) C – Zábavní centrum (1.NP) D – Komerční prostory (1., 2.NP) E – Kanceláře (3. – 5.NP) F – Byty standardní (3. – 17.NP) G – Byty nadstandardní (18.NP – 21.NP) Název zóny Provozní doba Počet lidí Podlahová plocha Objem Požadavek chlazení celý den 220 stání 9 300 m2 23 250 m3 Ne 9.00 – 23.00 20 374 m2 1 496 m3 Ano 10.00 - 24.00 40 867 m2 3 468 m3 Ano Komerční prostory 9.00 – 18.00 500 4 246 m2 15 544 m3 Ano E Kanceláře 8.00 – 18.00 150 1 868 m2 6 540 m3 Ano F Byty standard celý den 640 12 790 m2 38 370 m3 Ne G Byty nadstandard celý den 190 3 790 m2 11 380 m3 Ano A Garáže B Restaurace C Zábavní centrum D České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Výstup výpočtů • Rozmístění kanceláří po objektu České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Výstup výpočtů Vstupní údaje klimatické údaje: Praha Ruzyně Klimatická databáze: CZE_PRAGUE_IWEC.epw Parametry Zima Léto Teplota suchého teploměru - 15°C + 32°C Teplota vlhkého teploměru - 16°C + 20°C Entalpie vzduchu - 16,2 kJkg-1 + 58 kJkg-1 Relativní vlhkost vzduchu 98 % 32 % Absolutní vlhkost vzduchu 0,8 g.kg-1 10,5 g.kg-1 Průměrné rozpětí středních suchých teplot 5K 9K České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Výstup výpočtů • Zimní návrhové podmínky 400,0 7; 334,3kW 1 Prosklení 2 Obvodové zdi 4 Střecha 5 Infiltrace 100,0 6 Větrání 7 Tepelný příkon 6; -262,0k W 1; -39,4kW -100,0 5; -27,0k W 3; 0,6kW 0,0 -200,0 Relativní vlhkost 3 Vnitřní konstrukce 4; -2,3k W Teplota venkovního vzduchu 200,0 2; -4,5k W Radiační teplota 300,0 Operativní teplota T e p e ln é zis k y , ztrá ty [k W ] Teplota vzduchu -300,0 Tepelné ztráty a zisky v zóně Kanceláře při zimních návrhových podmínkách Průměrné teploty v zóně Kanceláře při zimních návrhových podmínkách - průměr teplot pro všechny kanceláře - součet tepelných ztrát (zisků) pro všechny kanceláře České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Výstup výpočtů • Letní návrhové podmínky 40,0 Radiační teplota 20,0 Tepelné zisky, chladící výkon [kW] Operativní teplota Teplota vzduchu Teplota venkovního vzduchu Relativní vlhkost 0,0 0:00 -20,0 -40,0 2:00 4:00 6:00 8:00 10:00 12:00 14:00 16:00 18:00 20:00 22:00 0:00 Prosklené konstrukce Neprůsvitné konstrukce Infiltrace Osvětlení Osoby Solární tepelné zisky Chladící výkon -60,0 -80,0 -100,0 Průměrné teploty v zóně Kanceláře při letních návrhových podmínkách - průměr teplot pro všechny kanceláře Tepelné ztráty a zisky v zóně Kanceláře při zimních návrhových podmínkách - součet tepelných ztrát (zisků) pro všechny kanceláře České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Výstup výpočtů Celoroční bilance tepelných ztrát a zisků Souhrn příkonů, tepelných ztrát, zisků a ročních potřeb energie České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Výstup výpočtů Celoroční bilance tepelných ztrát a zisků Roční průběh teplot, tepelných zisků a ztrát v jedné z kanceláří České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Výstup výpočtů El.energie zdroje chladu Vytápění (zemní plyn) Elektrická energie Celoroční bilance spotřeby energie Teplá voda (zemní plyn) Roční průběh spotřeby energií v celé budově České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Posouzení ročního provozu vzduchotechnické jednotky Příklad č.4 – komplexní nástroj Trnsys České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Cíle analýzy provozu Rozbor energetického přínosu rekuperačního výměníku ve větracím systému při celoročním provozu Posouzení energetického přínosu při různých účinnostech Výpočet výstupních teplot z rekuperačního výměníku při různých účinnostech Výpočet rekuperované energie výměníkem Výpočet energie potřebné na dohřev vzduchu České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Důležité vstupní údaje modelu Klimatická data – Praha (CZ-Praha-115180.tm2) původem z Ashrae World Climate Design Data Handbook Vstupní data zóny bazénu Vstupní data vzduchotechnické jednotky Hmotnostní průtok přiváděného vzduchu 5,18 kg/s Cílová teplota v prostoru 26 °C Teplotní vodivost obálky zóny 1 100 W/K Tepelná ztráta odparem z vodní hladiny 30 kW Teplotní účinnosti: 30 %, 42,3 %, 50 %, 60 % Provozní doba jednotky 7.00 až 21.00 Instalovaný výkon dohřevu vzduchu 150 kW Maximální teplota přiváděného vzduchu 35 °C Obtok rekuperačního výměníku při te nad 20 °C Vstupní data simulace Doba trvání 8 760 hodin Krok výpočtu 1 hodina České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Výpočetní model Náhled modelu (Trnsys v.16): Prvky modelu: Type109 model načítání klimatických dat, použity data pro Prahu [2] Type5f Model křížoproudého výměníku, konstantní účinnost, sdílení pouze citelného tepla Type6 model ohřevu vzduchu, výkon 150 kW, výstupní teplota max. 35 °C Type12a jednozónový model prostoru bazénu Type3a model ventilátoru Type11e Type11c 0,54 0,52 rozdělení, sloučení proudů vzduchu, model obtoku deskového výměníku Type2a regulace type 11e, 11c, přepnutí proudu vzduchu při te = 20°C Type14h řízení doby provozu jednotky Type8 termostat, řízení dohřevu podle teploty v zóně Type25 výstupy výsledků do textových souborů Type65 výstup výsledků na obrazovku 0,50 η [-] 0,48 0,46 0,465 Střední hodnota účinnosti 0,423 0,44 0,42 0,40 0,38 0,405 0,36 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 ∆T i,e [K] Model používá parametr NTU (Kays, London) -Účinnost rekuperace = teplotní účinnost -Není počítán vliv vázaného tepla České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Výsledky analýzy provozu 25 Výstupní teploty z výměníku teplota t [°C] - Měřená účinnost - 20 15 10 5 0 0 1000 2000 3000 4000 5000 6000 7000 8000 průběh v roce [h] Průběh výstupních teplot vzduchu z výměníku během roku při měřené účinnosti 42,3 %. (čárkovaná, červená čára – ochlazovaný proud vzduchu; plná, modrá čára – ohřívaný, venkovní proud vzduchu) České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Výsledky analýzy provozu Výstupní teploty z výměníku 30 % ochlazovaný - Všechny účinnosti - 60 % ohřívaný S rostoucí účinností klesá rozdíl mezi výstupními teplotami 50 % 60 % ochlazovaný 30 % ohřívaný Roční průběh výstupních teplot vzduchu z výměníku pro různé teplotní účinnosti. (přerušovaná čára – ochlazovaný proud vzduchu, plná čára – ohřívaný proud vzduchu) 1,2 – 30 %, 3,4 – 42,3 %, 5,6 – 50 %, 7,8 – 60 % České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Výsledky analýzy provozu Energie výměník + dohřev - Všechny účinnosti - Účinnost Výměník* Dohřev* 30 % 1 020 kWh/den 2 680 kWh/den 42,3 % 1 433 kWh/den 2 267 kWh/den 50 % 1 700 kWh/den 2 000 kWh/den 60 % 2 042 kWh/den 1 724 kWh/den *platí pro den s extrémními klimatickými podmínkami … a klesá množství energie na dohřev vzduchu S rostoucí účinností roste množství energie zpětně získané výměníkem … Průběh středních hodnot energie přenesené deskovým výměníkem a energie dodané dohřevem v roce pro různé teplotní účinnosti. (plná čára – výměník , čárkovaná čára – dohřev) 1,2 – 30 %, 3,4 – 42,3 %, 5,6 – 50 %, 7,8 – 60 % České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Výsledky analýzy provozu 600000 Energie výměník + dohřev 533365 kWh 500000 277268 kWh 422569 kWh 200000 231875 kWh 300000 166407 kWh - Všechny účinnosti - energie [kWh] 400000 332910 kWh 462015 kWh 367080 kWh 100000 0 30% 42,3% 50% 60% teplotní účinnost [%] Celoroční množství energie zpětně získané ve výměníku a energie dodané dohřevem pro různé teplotní účinnosti. (bílé sloupce – výměník , černé sloupce – dohřev) České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Závěr analýzy provozu Analýza provozu prokázala: s vyšší účinností roste výstupní teplota ohřívaného proudu vzduchu, klesá výstupní teplota ochlazovaného proudu vzduchu, poměr růstu, poklesu teplot na účinnosti je lineární, s vyšší účinností klesá potřeba energie na dohřev, výrazný vliv na celkovou roční spotřebu energie snížení tepelné ztráty větráním, nižší instalovaný výkon zařízení pro dohřev vzduchu 195 kW při účinnosti 30 % 155 kW při účinnosti 42,3 % 145 kW při účinnosti 50 % 120 kW při účinnosti 60 % České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Simulace vlivu účinků vnějšího proudění větru na soubor obytných domů Příklad č.5 – komplexní nástroj Flovent autor: Ing. Miroslav Urban České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Nové řešení lokality České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Řešený objekt České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Působení větru – STAV I rušná komunikace – zdroj emisí STAV I uref = 8 m/s, směr větru 349°, České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Působení větru – STAV II rušná komunikace – zdroj emisí STAV II uref = 8 m/s, směr větru 248°, České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Řešení • Prostředek : CFD SW Flovent • Cíl: Vystavení modelu obytného souboru účinkům kvazistatického působení větru • Definice okrajových podmínek – Geometrie budov – Působení větru České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Cíl Popis prací: • vytvoření CFD modelu celku obytného souboru zahrnující okolní zástavbu; • 2x simulace stavu proudění uvnitř uzavřeného areálu – 2 směry působení větru - nejnepříznivější stavy odvozené z místních podmínek – posouzení vlivu na stav uvnitř obytného souboru České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Model - vítr • Vítr – definován jako MVA (mezní vrstva atmosféry) - nepravidelný, neuspořádaný turbulentní tok - Logaritmický rychlostní profil MVA - Střední rychlost větru Kinetická energie Rychlost disipace Intenzita turbulence Směr působení [m/s] [1/W] [J/kg] [%] [°] České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov FLOVENT – geometrie budov České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov FLOVENT – model • MŘÍŽKA – V závislosti na míře přesnosti • Základní mřížka • Podružné mřížky – Celkově pro zástavbu – Řešenou oblast v dané lokalitě – Precizace míst v dané oblasti • Charakteristika modelu – Turbulentní model proudění • Obsahuje numerický LVEL K-e model • Model proudění • KONTROLA MODELU – Vše zadáno – Definovány okrajové podmínky – ŘEŠÍME … • výpočet musí konvergovat – jinak zcestné výsledky České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov FLOVENT – výsledky, interpretace • Flomotion České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov FLOVENT – výsledky, interpretace Pro obytný soubor jsou potencionálně omezující stavy: • A - Za nízkou budovou vítr naráží na čelní plochu vysoké budovy, stáčí se dolů a vytváří válcový vír. • B - Za návětrnými rohy vysoké budovy vzniká rychlostní pole, • C - V průchodech a průjezdech vysoké budovy spojujících návětrnou a závětrnou stranu vysoké budovy, vzniká proudění rychlejší než je rychlost větru v neovlivněné oblasti. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov FLOVENT – výsledky, interpretace • Flomotion Identifikace: - Absolutní hodnoty rychlosti - Celkového vektorového průběhu rychlosti - Oblastí tzv. nestandardního proudění České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Šíření emisí z definovaného zdroje Při působení větru při STAVU I České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov ... děkuji za pozornost a těším se na další shledání. Adamovský Daniel katedra technických zařízení budov [email protected]
Podobné dokumenty
Energetické systémy zpětného získávání tepla z větracího vzduchu
Výměníky z tepelných trubic – konstrukce:
uspořádání do svazků
zvolen počet řad a trubic v řadě podle
– potřebného sděleného tepelného toku
– maximální tlakové ztráty
Návody do cvičení - Mendelova univerzita v Brně
02.1 Teoretické řešení ..................................................................................................... 20
02.2 Měřící trať .......................................................
Ing. J.Korečko
(output-y z jedného prvku jsou spojeny s
intup-y druhého prvku)
Vzájemné propojení dvou prvků
I. Mechanické vlastnosti kosterního svalu
file://\\Abacus-server\kofrlab\WNSCH-~1\SVAL_C~1\help\INDEXS~1.HTM
Merrickville malba
Identifikuje a kvantifikuje použití materiálů, požadavky na elektrickou energii, tuhé
odpady a atmosférické a vodní emise v průběhu celého životního cyklu výrobku
(tedy od získání suroviny až po sk...
View
Molové hmotnosti, normá lní hustoty a měrné plynové konstanty plynů.....................................4
Tepelné konstanty plynů ......................................................................
energetická účinnost
Je nutné udržovat rovnováhu mezi maximalizací energetické účinnosti a ostatními
faktory, jako je kvalita produktů, stabilita procesu atd.
Využití udržitelných energetických zdrojů a/nebo „odpadního...
energeticky efektivní chlazení budov
stěny jsou výrazně omezeny tepelným tokem z vnějšího prostředí a sezónní akumulací tepla.
strategický plán rozvoje města boskovice 2016 -2026
participace regionálních aktérů v průběhu procesu tvorby dokumentu. Zapojeni byli zástupci
všech sektorů - veřejného, neziskového a podnikatelského za součinnosti zástupců místní veřejné
správy.
Pr...