10 - Základní Škola Stráž Nad Nisou
Transkript
10 - Základní Škola Stráž Nad Nisou
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové číslo projektu: CZ.1.0/1.4.00/21.1279 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce Sada:JT XIII.10 Třída: 9. Datum:22.03.2012 Druhá světová válka Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Předmět: Dějepis Ročník: 9. ročník Klíčová slova: Althabendorf, Mnichovská dohoda, Protektorát Čechy a Morava Jméno autora(vč.titulu.): Mgr.Trčálková Jindřiška Škola - adresa: ZŠ a MŠ Stráž nad Nisou, příspěvková organizace Majerova 138, Stráž nad Nisou 463 03 KRONIKA OBCE ALTHABENDORF 1938 Rok 1938 byl dobou dějinného zvratu. Po Hitlerově převzetí moci v Německu oživlo v mnoha sudetských Němcích volání po sebeurčení a autonomní správě. Československá vláda sledovala pochopitelně tato přání s nedůvěrou. To vedlo k novému útisku. Tak při nacionální tísni vzrůstala touha po osvobození z ní. Po březnovém začlenění Rakouska do Velkoněmecké říše sjednotil Konrad Henlein všechny nemarxistické strany do jediné a to do Sudetoněmecké strany – SdP. Také členové našeho zastupitelstva, kteří byli až dosud členy Strany živnostníků, Svazu zemědělců a Křesťansko-sociální strany lidové se připojili k SdP. 12.dubna přijal místní vedoucí SdP Ernst Peuker jejich slavnostní slib věrnosti Konradu Henleinovi. Vedoucím politických stran byl August Peukert. 24.dubna vyhlásil Konrad Henlein na hlavním zasedání SdP v Karlových Varech požadavky v osmi bodech, v nichž požadoval především právo na sebeurčení a vrácení ke stavu v r.1918. Nato následoval silný příliv členů k SdP a pochod na 1.máje byl mocným projevem sjednocení sudetských Němců. str. 283 (neoznačena) V naší obci se shromáždila SdP na náměstí, kde místní velitel Ernst Peuker konstatoval, že je přítomno 960 účastníků. Poprvé bylo povoleno vyvěsit vlajku s hákovým křížem. V Liberci se konalo shromáždění na výstavišti. Projev přednesl Dr. Sebekowsky, zástupce pro obchod, práci a zemědělství. Na závěr mluvil vůdce SdP Konrad Henlein. S nadšením pochodovaly kolony, aniž by je československá polcie a úřady omezovaly. Dr.Edvard Beneš poslal u příležitosti státního svátku 1.máje blahopřání Adolfu Hitlerovi. V předvečer prvního dne voleb, 21.května, byly povolány některé ročníky záložníků. Již v noci z 20. na 21.května byli někteří lidé – zvláště Češi a komunisté – vyzíváni, aby stavěli barikády v ulicích. Ty byly pak ráno u hostinců „Eimer“ a „Křižovatky“.Brzy stály na barikádách vojenské hlídky a hlídky Národní gardy s nasazenými bajonety. To vše činilo zdrcující dojem. Stáli jsme tu zmateni a nevěděli jsme, co to má znamenat. Vojsko vtáhlo do naší obce. Jako ošetřovnu obsadilo tělocvičnu, v „Panském domě“ a v „Koruně“ zabralo sály a na cvičišti vařilo v polních kuchyních. Dělostřelecké velitelství bylo ubytováno v hostinci „Německý dům“ a pěší na policejní stanici. Opevnění v bedřichovském lese obsadilo vojsko. Tato opatření byla pražskou vládou označena jako zvláštní vojenské cvičení. str. 284 (neoznačena) Obecní volby 29.května se ve Starém Habendorfu konaly obecní volby, které měly skvělý výsledek. 90% německých hlasů dostala Henleinova strana. SdP tedy obdržela 1342 hlasy, to je 24 mandátů. Kromě toho kandidovali Sjednocení Češi – ti získali 1 mandát, Komunistická strana a Němečtí sociální demokraté spolu 5 mandátů. Volba starosty 15.června se konala v hostinci „Koruna“ za předsednictví rady politického okresního úřadu Dr. Gottfrieda Preißlera volba starosty, jeho zástupce a obecních radních. Jako starosta byl zvolen Wilibald Scholze, holič, jako 1.zástupce Anton Wollmann, jako 2.zástupce Franz Reckziegel, zámečník. Do obecní rady byli zvoleni: Franz Biemann, elektromontér, Karl Pilz, sedlák, Leopold Prochaska, úředník, Gustav Preißler, sedlák a August Peukert, všichni členové SdP. Potvrzení nového starosty na sebe nechalo dlouho čekat. Přišlo teprve koncem srpna, takže teprve začátkem září byly vytvořeny komise. 16.června opustily všechny vojenské oddíly naši obec. Barikády byly v tichosti odklizeny. Vojenská správa přešla na dobudování linie opevnění; ta se táhla od Jizerských hor přes Mníšek, Novou Ves, chrastavský les, Bedřichovkou do lesů Ještědského pohoří a pokračovala po hranicích ČSR. Betonové bunkry stály jeden vedle druhého ve dvou a třech liních za sebou; často tato linie vedla těsně u obytných domů. str. 285 (neoznačeno) Spojovaly je drátěné překážky. Tím byl les samozřejmě zpustošen. Projít jím do Chrastavy bylo zakázáno, právě tak, jako každé zastavení poblíž průzorů pro střelbu. Téměř všechny německé noviny, časopisy a knihy byly zakázané, noviny, které vycházely, by- ly censurované a bílá místa na nich byla velmi častá. Na místa německých státních úředníků, kteří byli penzionováni, byli na německé území dosazeni státní úředníci čeští. Naše jediné spojení s Německou Říší byl rozhlas; mělnický vysílač, který byl zřízen pro sudetoněmecké území, byl pod státní kontolou. SdP předala 7.června československé vládě memorandum – karlovarské požadavky. 26.června pověřila anglická vláda lorda Runcimana zprostředkovatelskou misí. Přes všechny rozhovory mezi vládou a SdP nemohlo být nalezeno uspokojivé řešení sudetoněmecké otázky. Tzv. národnostní statut pražské vlády v žádném případě nestačil. Jak bylo sudetoněmecké obyvatelstvo přes všechnu bídu obětavé, ukázal výsledek první neděle „Eintopfu“ – 4.září. Na podnět německého kulturního spolku se konala pro německou školu a vynesla 3 000,- Kč. 3.září navštívil Konrad Henlein Adolfa Hitlera v Salzburgu. 12.září následovala jeho závěrečná řeč na stranickém dni v Norimberku, která byla s napětím očekávána. Celou jsme vyslechli z radiopřijímačů. str. 286 (neoznačená) Rozhodně v ní vyjádřil plné právo sudetských Němců v Československu na sebeurčení a zdůraznil, že nezůstanou ani bezbranní, ani bez pomoci. Nemohou-li najít právo a pomoc v ČSR, dostanou oboje od Říše, která nestrpí další pronásledování. Německé zájmy budou ochráněny za každých okolností. 13.září na to odpověděla Benešova vláda vyhlášením stanného práva ve čtyřech okresech, ke kterým ale brzy přibyly další, také liberecký. Policejnímu ředitelství v Liberci k tomu jako záminka posloužilo zastavení práce ve všech podnicích a obchodech. To bylo protestem proti tomu, že čeští vojáci zastřelili v Chebu dva sudetské Němce – Böhma a Hoffmanna . Od tohoto dne byla docházka dětí do školy den ode dne slabší a nepravidelnější, neboť rodiče se o své děti báli. Nikdo nevěděl, co přinesou další hodiny. 15.září navštívil anglický ministerský předseda Chamberlain Adolfa Hitlera v Berchtesgadenu, aby s ním osobně jednal. 16.září byla SdP rozpuštěna. 17.a18.září přijal jak britský kabinet, tak i Francie Hitlerovy požadavky. 21.září obdržela také Praha britsko - francouzský pakt. 22.září píší Liberecké noviny: „Po dnech plných nejistoty a neklidu, str 287 (neoznačená) které napínaly nervy soukmenovců až k prasknutí, bylo včera nalezeno řešení a padlo rozhodnutí. Příšerný útisk byl z nás sejmut, s lehčím srdcem plným radosti se díváme vstříc budoucnosti. Vnější okolnosti nám zabraňují vyjádřit svou radost nahlas; o to víc hoří v našich srdcích. Nic se nám nemůže už stát. Právo a pravda zvítězily!“ Starostové vydali provolání a výzvy ke klidu a pořádku. Čeští a židovští obyvatelé opouštěli v chvatu svá obydlí a obchody, urychleně balili svůj majetek a silnice byly plné stěhovacích a nákladních aut směřujících do vnitrozemí.Po dlouhé dny trval odchod státních úředníků, zaměstnanců a policistů, kteří byli systematicky dosazováni do německého pohraničí. 22.září se obraz Liberce znovu změnil; mnoho policie, vojska, pancéřových aut v ulicích a na náměstí, místy se opět stavěly barikády. Hodžův kabinet odstoupil a vedením nového kabinetu byl pověřen generál Syrový. V Godesbergu nad Rýnem začalo druhé jednání mezi Hitlerem a Chamberlainem, které se protáhlo i do 23.září. Tento pátek naplňoval jako můra mysli plné úzkosti. str. 288 (neoznačeno) Všude byla zřetelná pronikavá změna a sotva se již mohlo doufat v mírové urovnání. O jednáních v Godesbergu neproniklo nic přesného, nic utěšujícího. Habendorfem nepřetržitě projížděla nákladní auta naložená ostnatým drátem, železnými špicemi atd. pro opevnění. Vojsko postavilo tři děla na hřišti Německého tělovýchovného spolku, jedno nad statkem pana Theodora Thomase a několik v lesíku firmy Zimmermann v Novém Habendorfu. Všichni obyvatelé byli sklíčeni a zachváceni nervozitou. Mnoho lidí, zvláště ti, kteří měli děti, uprchli za hranice. V pokladnách a bankách vyzdvihovali lidé své úspory a nakupovali potraviny a různé potřeby. Byl nedostatek drobných, stokoruny nebylo možné rozměnit. Večer 23.září oznámil český rozhlas mobolizaci všech záložníků do 40ti let, koňů a nákladních aut. 24.září narukovali záložníci během šesti hodin. Obyvatelstvo bylo nyní zcela zkrušeno, další utečenci se zachraňovali odchodem za hranice, a pro ty, kteří zůstali, následovaly bezútěšné dny naplněné starostmi. Přitom přes den panovalo překrásné podzimní počasí, jakoby nám zářící podzimní slunce chtělo přispět útěchou. Večer a v noci bylo temno, tím temněji, že bylo nařízeno zatemnění obydlí i ulic na ochranu proti leteckým útokům. Lidé si složili svůj nejdůležitější majetek – prádlo, šaty, cennosti – do batohů a byli každou hodinu připraveni (neoznačené strany 281 – 288 zřejmě zaměněny za původní 281 – 294; následuje již označená str. 295) str. 295 v nejvyšším nebezpečí opustit střechu nad hlavou, nebo při bombardování se skrýt ve sklepě. Odvážnější si sice také připravili kufry, ale otáleli s balením v důvěře, že vše ještě dobře dopadne. Mezitím se v těchto dnech konaly v Londýně porady s Francií; Chamberlain s Daladierem a Bonnetem. Chamberlain pronesl v rozhlase a v anglické dolní sněmovně řeč pro zachování míru. Musolini řečnil v Padově, Veroně a v dalších místech. Všude zdůrazňoval, že „mozaikový“ – mnohonárodnostní stát – Československo nemá už oprávnění existence ve svém uzpůsobení z Versailles a že Italie je za každých okolností pevnou součástí osy Berlín – Řím. 26.září večer v 8 hodin hovořil Hitler na velkém lidovém shromáždění ve Sportovním paláci v Berlíně. Ten den musily být podle nařízení libereckého okresního úřadu v celém okrese odevzdány všechny radiopřijímače. Protože to nebylo možné všude do večera uskutečnit, byl poslech znemožněn tím, že byl ve městě i na venkově vypnut elektrický proud. V půl osmé světlo zhaslo a všude byla bezútěšná temnota. Později se však lidé dozvěděli, o čem Hitler mluvil. V memorandu britské vládě dal poslední návrh na spravedlivé uspořádání hranic mezi Německem a Československem. str. 296 Řešení sudetoněmecké otázky má být posledním teritoriálním požadavkem Německa v Evro- pě. Memorandum obsahovalo jako hlavní bod odchod celé české branné moci, policie, četnict- va, celních úředníků a pohraničářů z prostoru označeném na předané mapě; toto území má být předáno Německu 1.října. Německé oddíly budou 1.října pochodovat, říkal Hitler, a dojdou si pro sudetské Němce, nebudou-li jim vydáni dobrovolně. Jednotlivosti řeči jsme se přirozeně dozvídali teprve postupně. Následovaly dny nejtěžších starostí a nesnesitelného napětí. Ve městě i na venkově bylo vidět jen málo lidí na ulicích a bylo zřejmé, že panuje tísnivá nálada. Jen nákladní auta s nábytkem, krabicemi a bednami jela stále houfně k dosud ještě českému území. V mnohých ulicích města bylo množství uprázdněných obchodů, které Židé a Češi opustili; ano, celé domy zůstaly prázdné, např. Brouk a Babka, Baťa aj. Byly povolány tisíce nevojáků k válečné službě. V hostinci „Panský dvůr“ bylo ubytováno 300 mužů, kteří musili vykopat spojovací zákopy od bunkru k bunkru. Po dnech plných žalostných starostí přišlo 29.září oznámení o schůzce Hitlera s Musolinim, Chamberlainem a Daladierem v Mnichově. Nyní náhle, když už naše naděje na mír hluboce klesla, se naplnila naše srdce odvahou. (Dále opět původní strany 297 – 304 nahrazeny neočíslovanými stranami 297 – 302) str, 297 (neoznačená) Chovali jsme důvěru v opravdovou snahu těchto čtyř velkých státníků. A naše naděje a důvěra nebyly zklamány. V dějinně blahodárném čase shodly se čtyři velmoci na revizi československých hranic a přičlenění sudetského území k Velkoněmecké říši. Tím byl pro nás i pro celou Evropu zachráněn mír a odvrácena hrozba druhé světové války.Celý svět si 30.září s úlevou oddechl.Srdce všech sudetských Němců naplnila radost nad spásou po všech těch týdnech úzkosti a těžkých starostí. Už jsme netrnuli hrůzou, že budeme musit prchat, že bude náš veškerý majetek zpustošen a naše domy proměněny v čadící hromady trosek. V noci z 30.září na 1.října byli naši občané probuzeni ze spánku výstřely. Poslední z nich zazněly o ½ šesté ráno u továrny firmy Karrer. Vojáci udali, že byli z továrny ostřelováni, proto vtrhli dovnitř, aby zajistili pachatele. 1.října občané dostali zpět všechny radiopřijímače. Poté, co je se slzami v očích odevzdávali, odnášeli si nyní aparáty radostně domů. V neděli 2.října večer odtáhli čeští vojáci s děly ze hřiště. Všechen strach a neklid opustil obyvatele. Muži ochranné služby musili nyní v noci procházet obcí, aby zabránili případným přepadům. str. 298 (neoznačená) Svou službou uklidňovali obyvatelstvo. Někteří z nich převzali v prvních dnech i službu policejní. 3.října ve ¾ na 10 dopoledne zazněla siréna. To bylo znamení, že můžeme vyzdobit domy a okna a vyvěsit vlajky s hákovým křížem.Kdo byli v ulicích, spěchali domů. Mezi dvanáctou a jednou hodinou polední pochodovali slavnostně vyzdobenou ulicí čeští vojáci, dělostřelectvo a vozy s nákladem. Odpoledne se obyvatelstvo shromáždilo v ulicích a na Tržním náměstí – nikdo nechtěl propást příchod německých oddílů. Ke třetí hodině vjel první německý voják na motorce, okamžitě nadšeně a bouřlivě pozdravován. To byl ubytovatel mužstva a koní. Teprve večer, když už se stmívalo, dorazily motorizované jednotky, samozřejmě přeradostně pozdravovány a vítány; vojáci byli zahrnováni květinami. Přišli od Frýdlantu a byli ubytováni v soukroých bytech. Byla to 14.kompanie 52.pěšího pluku Bautzen. Příští ráno vstoupily do obce ještě pěší oddíly – osmá kompanie téhož pluku. Obsazeno bylo jen území k Nise. Tak vznikla zajímavost, že Habendorf vpravo od Nisy bylo již území říšskoněmecké, zatímco vlevo od Nisy bylo ještě území obsazené českými vojáky. To bylo až do 8.října, dne, kdy byl německým vojskem obsazen i Liberec. Ten se nyní stal hraničním a celním městem. Při barikádě na hranici města Liberec – Růžodol I. působili čeští celníci. str. 299 (neoznačeno) Na území, které nebylo obsazeno německými oddíly, musily být znovu odstraněny vlajky s hákovým křížem. Večer 3.října, dne osvobození, byl na Porschově vrchu zapálen oheň radosti. Po ustavení policejní expozitury a odchodu českých policistů, pověřil úřad starosty a vedení místní organizace SdP policejního inspektora v Liberci vedením policejní stanice. V předcházející noci byly zničeny všechny úřední spisy a vyklizeno zařízení. Böhmer ustavil nyní policejní oddělení z příslušníků SdP a ochranné služby. Dále byla zřízena pochůzková a hlídková služba. Tato „Stráž bezpečnosti“ (Sicherheitswache) byla 31.října zrušena. Zastupující starosta Anton Wollmann, který již v kritických dnech přispěl svou uvážlivostí a pevným postojem k uklidnění úzkostně vzrušených myslí, v provolání k obyvatelstvu připomenul historické památné dny. Brzy byly také vylepeny výzvy generálplukovníka von Bocka; ty nabádaly obyvatelstvo ke klidu, pořádku a opětnému nástupu do práce. str. 300 (neoznačeno) 5.října převzala místní organizace SdP jednatelství konsumního spolku „Vorwärts“ (Vpřed). Zbylé zásoby obec prodala. Kromě toho tu byl velký počet členských knížek, jejichž podíl a vložené úspory vykazovaly 6 975 Kč. Dále byla na příkaz místního velitele SdP Ernsta Peukera vyklizena komunistická knihovna a knihy z ní uloženy do sklepa školní budovy. Poštovní služby vykonával poštovní sekretář v Liberci Adolf Müller. Ten ve dnech osvobození opatřoval poštovní zásilky zvláštním razítkem. Stál v čele zdejšího poštovního úřadu do 20.10. V tento den byl povolán k aktivní poštovní službě na nádraží v Liberci. V úterý 4.října předal dosavadní český přednosta stanice Josef Soukup stanici v bezvadném pořádku liberecké železniční správě. Tento den dorazil také první průzkumný vlak říšské dráhy do Starého Habendorfu; s ním přijel i nynější přednosta stanice Johann Euring (nečitelné). Své personálie sám popisuje: „Narodil jsem se 2.1.1896 v Drážďanech. Až do vypuknutí války jsem pracoval v knihkupectví jako volontér. V osmnácti letech jsem se dobrovolně přihlásil k vojenské službě v poli. Ač třikrát zraněn, vytrval jsem u této služby až do konce války. Po válce jsem ztratil rodiče a byl jsem nucen zcela změnit svůj život. str. 301 (neoznačena, list vlepen, zmatek v číslování stran) Vstoupil jsem do služeb železnice jako začátečník. Byl jsem přijat na základě svých válečných vyznamenání a zranění. Vojenským autem jsem krátce po vyklizení území dojel do Mníšku a tak jsem tu byl o dva dny dříve než ostatní kamarádi z mé správy. Teprve několik hodin předtím opustil tuto stanici její přednosta - příslušník ČSD . Bezútěšně vypadaly zdejší místnosti, prázdné a zbavené všeho inventáře – zely mi vstříc holé stěny. A právě tak na mne upíralo zraky několik zaměstnanců ČSD, kteří tu zůstali. Nepochopili, že je mohu ihned pověřit další službou u říšské dráhy a tak je zbavit všech úzkostí a starostí o jejich budoucnost. Nezapomenutelný byl pro mne můj průjezd vyklizeným územím. Z Mníšku jsem potom prvním průzkumným vlakem pokračoval do Starého Habendorfu a převzal zde službu, kterou mi ředitelství již předem určilo. Tato doba výstavby a přestavby na německé poměry je pro mne milou vzpomínkou, kterou nezastiňuje ani to, že služba, která od nás v prvních týdnech byla vyžadována, nebyla lehká; v této době jsem byl 40 hodin i déle nepřetržitě na nohou.“ Ihned po vstupu oddílů byla na osvobozeném území zavedena jízda vpravo; všichni si na to velmi rychle zvykli. Tak se až k hostinci „Eimer“ jezdilo vpravo, odtud platil ještě provoz vlevo. str. 302 (neoznačeno) Ve čtvrtek 6.října přijel do Chrastavy Vůdce. Území obsazené až do Chrastavy bylo uzavřeno pro všechen provoz a říšskoněmecké hlídky vykonávaly ostré kontroly na hranici naší obce, a to zvláště na jinak hojně frekventované silnici u transformační stanice a hostince „Eimer“ (pozn. překl.: po r. 1945 hostinec „Moravanka“ – zbořen při stavbě nové silnice Liberec – -Chrastava). Tak se stalo, že pekařský mládenec, který vezl housky na Zlatý kopec, se musil toto ráno vykázat propustkou z Habendorfu do Habendorfu. My z obsazeného území jsme ale mohli jít do Chrastavy pěšky přes Novou ves nebo Mníšek, abychom mohli zahlédnout Vůdce při jeho jízdě z Chrastavy do Frýdlantu. Členové SdP a Tělovýchovného spolku zajišťovali bezpečnost na silnici. Občané ze Starého Habendorfu obsadili hoření část silnice v Nové vsi až na hranice obce Mníšek. První říšskoněmecké oddíly zůstaly v Habendorfu do soboty 8.října. Tento den k druhé hodině odpolední táhly přes Nový Habendorf a Pavlovice za hřmění a blesků do slavnostně vyzdobeného Liberce, kde byly s nadšením a bouřlivě vítány. Také obyvatelé Habendorfu – pokud nespěchali k příchodu do Liberce – se shromáždili na silnicích, aby se s odcházejícími vojáky rozloučili a volali jim srdečné „Na shledanou“. Večer se pak konalo shromáždění v Liberci na náměstí Adolfa Hitlera. str. 305 (již označeno – chybí strany 303, 304) Zde mluvil Konrad Henlein. Ten mezi jiným sdělil, že Vůdce považuje Liberec za hlavní město župy. Do naší obce přišla 8.října večer průzkumná jednotka, která 11.října opět odešla. 13.října vstoupila do obce motorizovaná jednotka kavalerie č.10 Torgau. Ta tu zůstala do 20.října. Nesmírně živý provoz pulzoval Libercem i na všech příjezdových silnicích. Vojenské vozy, soukromá a policejní auta, motorová kola svištěla v nepřetržitém sledu na vozovkách. Žasli jsme nad proudy letadel, která sem přilétala až v počtu 40. Na nočním nebi jsme mohli obdivovat hru světelných pruhů reflektorů.. K tomu svítil z našich milých hor obrovský hákový kříž. Pozvolna se vraceli uprchlíci z lágrů v Říši, záložníci a aktivisté z českého vojska. Blahodárně působila polní kuchyně vojska – bavorské čety –, která vyvařovala polévku pro potřebné. V měsíci říjnu bylo poděleno 618 osob. Rozděleno bylo 5 100 porcí polévky, 1 200 chlebů (počet není možno přesně zjistit). Kromě toho ještě 400 kg mouky, 100 kg krup, 100 kg čočky, 50 kg kávovin, 58 kg masových konzerv, 50 kg ovesných vloček a 175 balíčků. Tím zahájila svou činnost Národně sociální veřejná péče (N.S, Volkswohlfahrt). Místní velitel Ernst Peuker navrhl řídícího učitele Otto Kittela jako jejího místního zmocněnce. str. 306 N.S.Volkswohlfahrt N.S.V. národně sociální péče o blaho lidu. Ihned byly uvolněny obě místnosti české školy; do jedné byla přeložena obecní knihovna, aby se získal prostor pro sklad N.S.V., druhá místnost byla využita jako kancelář N.S.V. Hned začala působit jako W.H.W. (Winterhilfswerk) ve Staré říši. 10.října projížděla naší obcí nákladní auta a také autobusy – všechny ozdobené vlaječkami s hákovým křížem. Směrem ze Staré říše, silnicí od Mníšku přes Krásnou Studánku, směřova. la ta vozidla do Růžodolu I. a dále do Liberce. Přivážela Sudetoněmecký dobrovolný sbor. Od začátku osvobození se ve škole nevyučovalo. Generálplukovník von Bock nařídil, aby se v týdnu od 10. do 16 října nevyučovalo; 17.října se pak má na školách uspořádat oslava. Od 18.října má začít pravidelné vyučování. I na naší škole se 17.října v 9 hodin dopoledne konala důstojná oslava, jejíž význam objasnil ve své řeči řídící učitel Kittel. 12.října prodléval v Liberci říšský ministr výchovy Dr.Rust. Promluvili ke školní mládeži a řekl, že školy v Sudetech mají být příkladem školám ve Staré říši. Všude, ve městě i na venkově, panoval čilý ruch; vše bylo vyzdobeno, lidé se radovali a jásali. Denně, zvláště o nedělích, proudili mnozí do blízkého lesa, aby si prohlédli bunkry, kulometná hnízda, zákopy a drátěné překážky. str. 307 V Habendorfu jako všude jinde vznikly formace SA, Hitlerjugend a B.d.M. Mladé hlavní župní město navštívili během krátké doby mnozí významní hosté. 6.listopadu hovořil Vůdcův zástupce Rudolf Hess ve velké výstavní hale a oznámil zařazení SdP do NSDAP. Jak při příjezdu, tak i při odjezdu projížděl Habendorfem. V neděli 7.listopadu utvořili místní obyvatelé a mládež špalíry na silnici u transformátoru. 9.listopadu byly na veřejných budovách vyvěšeny vlajky v upomínku na krvavé oběti. 15.listopadu byla zavedena říšská měna – Reichsmark – RM. Přepočetní kurs byl 1 Kč=12Rpf (Reichspfennig). 17.listopadu byla nařízena vlajková výzdoba na uctění památky rady vyslanectví v Paříži Ernsta von Rath, který tam byl zavražděn Židem Grünspan. 18.listopadu mluvil říšský vůdce mládeže Baldur von Schirach na velkém shromáždění mládeže. Toho se zúčastnila také naše nově založená formace Hitlerjugend a BdM naší obce. 19.listopadu zahájil Dr. Jos.Goebbels volební kampaň a nadšeně řečnil ve velké tržní hale v Liberci. str. 308 20.listopadu byla německo-československá hranice s konečnou platností obsazena. Nejkrásnější, nejradostnější a nejhrdější byl pátek 2.prosince, den, kdy přijel do Liberce Vůdce a promluvil k nám. Celý Habendorf spěchal do města, aby viděl a, pokud možno, i slyšel Adolfa Hitlera. Naše obec – jako i ostatní v Sudetech – byla slavnostně vyzdobena vlajkami, v nejnádhernější slavnostní šat ale byl oděn celý Liberec a zde především nezapomenutelně krásná radnice. Takovou skvoucí výzdobu Liberec ještě neviděl. Ve 13 hodin oznámily na celém sudetském území zvony a sirény, že Vůdce překročil župní hranice. Podél náspu dráhy Starý Habendorf – Růžodol I. stáli lidé, aby na vlastní oči zahlédli projíždějící zvláštní vlak a, pokud možno, mohli také spatřit Vůdce. Sotva zvláštní vlak se svými dlouhými vagóny projel drážním územím hraničícím s naší obcí, mohli jsme na nebi vidět Zeppelin. Ve 13,30 vjel zvláštní vlak do nádraží v Liberci. Zde byl Adolf Hitler přivítán říšským komisařem, župním velitelem Konradem Henleinem, prošel čestnou formací a jel potom Nádražní ulicí, přes náměstí Konrada Henleina, Vídeňskou ulicí, náměstím Adolfa Hitlera, ulicí Horsta Wessela, Jindřicha Liebiga k říšskému komisariátu. Stoje vzpřímeně v autě děkoval neustále s vážně dobrotivou tváří jásajícímu davu, který celou jeho cestu lemoval. str. 309 Krátce předtím,než Vůdcův vůz přijel před říšský komisariát, posunovalo se pomalu ocelové těleso pod nízko plynoucímu mraky – dav jásal:“Zepp přichází!“ (foto Př. XLV/17) Majestátně plynul ten vzdušný kolos od Habendorfu k městu. Tisíce rukou se vztyčilo a mávalo tomu zázraku techniky. Několik minut před druhou hodinou byl přímo nad městem a z jeho ocelového těla zněly dolů důvěrně známé tóny „Chebského pochodu“. Tu dorazil vůz Vůdce před říšský komisariát a z ampliónů vzducholodi dolů znělo: “Velkoněmecko znovu povstalo“ (Großdeutschland ist gestanden!). Od říšského komisariátu jel Vůdce k muzeu, dále pokračoval Bavorskou ulicí k divadlu; prohlédl si je uvnitř a vydal se pěšky do radnice. Tam jej pozdravil první starosta (Oberbürgermeister) Rohn a krajský velitel Porsche. Brzy se objevil na hlavním balkonu radnice a pozdravil lidi shromážděné na náměstí před ní. Od těch k němu zněl jásot a volání díků. A stále znovu kroužil nad městem „Zepp“ a z jeho stříbrného těla se nesly k nadšeným divákům tóny „Deutschlandlied“. Zároveň s nimi se k davu snášely balónky s volebními výzvami ke 4.prosinci. Jsou to nezapomenutelné hodiny a nesrovnatelné dojmy pro zúčastněné, kteří tyto chvíle toužebně očekávali a ještě před málo týdny se neodvážili Vůdcovo jméno vyslovit ani potichu. Během pobytu Adolfa Hitlera na radnici se naplnila veletržní hala až do posledního místa. Nádherně vyzdobená – pojala 20 000 lidí. str. 310 Za zvuků hudby zvolna vstupovali vedoucí muži strany, branné moci a státu; nakonec zazněl vstupní pochod tělesné standarty „Adolf Hitler“ a S.t.standarty vojevůdců. Konečně zaplnil halu zvučný Badenweilský pochod: Vůdce přichází. Přivítal jej nepředstavitelný jásot. Vážně kráčí řadami svého jásajícího národa a se zářícím zrakem přijímá nekonečnou vděčnost, která mu zní od Liberečanů vstříc. Konrad Henlein musí dlouho čekat, než může v této vřavě nadšení přivítat Vůdce. Je stále znovu přerušován voláním davu: „Heil!“ na poděkování Adolfu Hitlerovi za osvobození. Pak se k řečnickému pultu postaví Adolf Hitler, dlouho čeká, své zářící oči dlouho upírá na jásající dav před sebou, opět a znovu přijímá důkazy lásky a vděčnosti. Konečně nastane naprosté ticho a do něho jasně proniká hlas Führera, věta za větou se skládá v promyšlenou řeč. Vychází z roku 1918, kdy naproti sobě stála buržoazie s proletariátem. Dochází k založení NSDAP a hovoří o jejím patnáctiletém boji. Frontový voják byl povolán, aby sjednotil nacionalismus a socialismus. Nacionální socialismus pozdvihl pracující a umožnil jim podíl na výrobě. Vůdce jasně vykreslil vývoj partaje a vzestup nacionálněsocialistického Německa od r. 1933. str. 311 Završení opravdové svobody přineslo také Sudetům osvobození. Říká, že 4.prosince vystaví Sudetská župa rodný list Velkoněmecké říše. Rodný list 2.Říše vydala prý německá knížata, rodný list 3.Říše vydal německý národ, podle jehož vůle vzniklo Velké Německo. Modlitba Niebellungů a národní hymna zakončily povznášející úchvatné shromáždění. Jásavý dík provázel Adolfa Hitlera, když se loučil. Mořem světel svící, kolem radnice kouzelně osvětlené reflektory jel Vůdce k nádraží a musil stále děkovat za projevy lásky a úcty, které vycházely z nejhlubšího srdce všech. Jeho zvláštní vlak opustil Liberec po 21.hodině. Sobota 3.prosince – slavnostní osvětlení a vatry u příležitosti voleb. Také naše obec skýtala svým osvětlením slavnostní obraz. Všechny formace a obyvatelé se sešli na Tržním náměstí a pochodovali v sevřených řadách s fagulemi na Porschův vrch, kde byla zapálena vatra. Při ní místní velitel Ernst Peuker vyjádřil ve své řeči význam voleb. Volby V neděli 4.prosince se konaly volby. Všichni občané vyjadřovali radostné vyznání Vůdci a Říši. Slavnostně ozdobené vozy NSKK přivážely nejstarší a choré obyvatele k volební urně. Nejstarší obyvatelka naší obce 95ti letá Magdalena Grosse a str. 312 90ti letý přadlácký mistr Adolf Zedlitz se také dostavili k urně, aby vyjádřili svůj dík Vůdci a Velkoněmecké říši. V naší obci bylo odevzdáno 1 702 německých hlasů, z nichž 1 690 byly s „ano“, 9 hlasů s „ne“ a 3 hlasy byly neplatné. 22 českých hlasů znělo také „ano“. Celá obec byla slavnostně ozdobena prapory. Instalace nového faráře Do této pohnuté doby připadlo také nové obsazení fary. Administrátor Franz Dausch předal 1.září farní úřad nově jmenovanému faráři Wolfgangu Walterovi, dosavadnímu kaplanovi v Jablonci. Franz Dausch byl přeložen jako administrátor do Sinnenberg v Krušných horách. 11.září byl nově jmenovaný farář Wolfgang Walter slavnostně uveden do svého úřadu. Toho se zúčastnilo i obyvatelstvo. Od fary ke kostelu utvořili lidé špalír. U vrat kostela přivítali nového faráře starosta Willi Scholz, řídící učitel Otto Kittel a místní velitel SdP Ernst Peuker. Slintavka a kulhavka Jako ve všech obcích okresu, vypukla i v naší obci slintavka a kulhavka. Objevila se nejdříve na usedlosti Franze Seibta č.133. Brzy se rozšířila do všech částí obce. Naštěstí nebyla nákazou ohrožena většina stavu dobytka. Do měsíce bylo nebezpečí nákazy odvoláno. str. 313 Zřízení obecní četnické stanice 15.12.1938 byla v naší obci zřízena četnická stanice. První zde byl četnický hlavní strážmistr Hans Kestel. Narodil se 30.9.1893 v Brauersdorf, kraj Kronach, Oberfranken. 4.3.1939 se vrátil do svého dřívějšího působiště v Stätzling, kraj Friedberg, okres Mnichov. Při rozloučení otevřeně řekl, že se v Habendorfu cítil velmi dobře a chválil přátelskost a čistě německé smýšlení obyvatelstva. Pociťoval štěstí, že se mohl aktivně zúčastnit osvobození Východní Marky a Sudet. Nationalsocialistische Volkswohlfahrt – NSV (Nacionálně socialistická péče o blaho lidu) se snaží již předem použít vhodné prostředky, aby předešla nouzovým stavům. Úspěchem prvního čtyřletého plánu bylo odstranění nezaměstnanosti. Ale v první linii nacio- nálněsocialistického plánu nepřicházejí v úvahu hospodářské, nýbrž zdravotní a výchovné úkoly. NSV chce sloužit rasově hodnotným soukmenovcům; činí tak jmenovitě v oboru zdravotnictví: pomocnou akcí „Matka a dítě“, pomocnou akcí NSV proti tuberkulóze, dále dary,které lidé odevzdávají na ulicích – Socialspende ( do kasiček). NSV spolupůsobí ve výchovné péči o mládež a v pomoci jí. K tomu má k dispozici domovy, umístění v rodině, mateřské školy, denní jesle. Vůdce při říšském dnu strany r.1936 řekl: „Neměřím úspěch naší práce přírůstkem silnic. Neměřím jej našimí továrnami, které postavíme, str. 314 ne našimi divizemi, neměřím jej ani našimi novými mosty, které stavíme, ale na vrcholu posouzení úspěchu stojí německé dítě, stojí německá mládež. Když tyto porostou, pak vím, že náš národ nikdy nezanikne a naše práce není zbytečná. Péče o matku a dítě, péče o zotavení mládeže jsou nejpřednější úkoly NSV.“ Požehnaná činnost pomocné akce „Matka a dítě“ byla také v naší obci vykonávána s vynikajícím výsledkem. Do 1.dubna bylo za lístky na mléko a na potraviny vydáno 1 328 RM. Do Říše bylo posláno na zotavenou 56 dětí ze Svárova a Habendorfu, 4 děti do domovů. Zimní pomoc (Winterhilfswerk – WHW) Nositelem WHW byla v r. 1937 stanovena NSV. Vůdce vydal při zahájení WHW 1933/34 příkaz: „Žádná vesnice nesmí hladovět a mrznout.“ Při zahájení WHW 1937 řekl: „Naše národněsocialistická WHW je čistě výchovné, největší sociální dílo, jaké kdy svět viděl.“ V naší obci byla WHW v tomto roce prováděna poprvé a to jako velký úkol. Můžeme říci s velkým zadostiučiněním, že se nám podařilo dosáhnout vytýčených cílů. WHW je velké dílo a vyžaduje velký počet ochotných pracovníků. Můžeme pochvalně říci, str. 315 že všichni pracovníci, kteří byli povoláni, zcela splnili svou povinnost. Práci vykonávali bez reptání. Nyní zpráva v číslech o práci, kterou místní skupina vykonala v zimě: příjmy: říšská sbírka v ulicích RM 3 347,„Eintopf“ – dary --„-- 2 276,dary --„-- 1 034,hotovosti --„-72,dary na bydlení --„-- 732,koncert na přání --„-- 129,dary dopisem RM 2 468,taneční skupiny --„-33,příspěvky členů --„-- 442,celkem RM 10533,Při započtení průběžných položek činil příjem RM 13 620,dary v kg: odvody v hotovosti (???) listopad 331 kg a RM 14,61 prosinec 500 -„„ --„-- 15,44 leden 462 -„„ --„-- 9,17 únor 489 -„„ --„-- 15,15 březen 504 -„„ --„-- 17,55 celkem 2 346 kg a RM 71,92 Krajský úřad poukázal: říjen: 881 kg potravin, 1042 chlebů, 5 100 porcí polévky, 215 balíčků - milodarů listopad 1 284 kg potravin prosinec 1 335 -„- --„-leden 1 067 -„- --„-únor 1 336 -„- --„-březen 381 -„- --„-celkem 6 284 kg potravin Tím bylo k dispozici na rozdělení přibližně 10 000 kg potravin. str. 316 Poukázky na uhlí na 1 489 jednoduchých centů (1 jedn.cent=50 kg) byly rozděleny potřebným. Bylo rozděleno také 18 600 kg brambor. V březnu jsme poprvé rozdělili 200 kg rybích filé, což bylo velmi dobře přijato. V prosinci jsme vydali poukázky na potraviny v ceně 406 RM v lednu pak za 320 RM. Cena vydaných potravin, uhlí a brambor činila cca 9 000 RM. Byly rozdělovány také oděvy: 13 pánských, 8 chlapeckých obleků, 84 kalhot, 42 dámských a 8 dívčích šatů, 6 dámských, 19 pánských a 8 chlapeckých kabátů, 4 dámské sukně, 43 párů pánských, 32 páry dámských a 38 párů dětských bot, 30 pulovrů, 40 kazajek, 20 pánských a 60 dámských košil, 10 pánských spodků a 30 párů ponožek. Obdarováni byli: v říjnu 618 osob v listopadu 433 -„- , z toho: osamělí 82 do 6ti let 24 rodiny-2osoby 65 6 – 14 -„58 -„- 3 -„36 14 – 18 -„23 -„- 4 -„18 18 – 65 -„225 -„- 5 -„6 nad 65 -„103 -„- 6 -„5 …………………….. v prosinci 419 osob z toho jsou… osamělí 83 -„do 6ti let 24 str. 317 rodiny – 2os. 63 6 – 14 -„56 -„3os. 31 14 – 18 -„21 -„4os. 18 18 – 65 -„212 -„5os. 3 nad 65 -„106 v lednu 339 osob z toho jsou: osamělí 83 -„do 6ti let 13 rodiny – 2os. 63 -„6 – 14 -„41 -„3os. 24 -„14 – 18 -„15 -„4os. 6 -„18 – 65 -„187 -„5os. 2 -„nad 65 -„83 -„-více než 5os. 4 -„…........................... v únoru 398 osob z toho jsou: osamělí 93 -„do 6ti let 13 rodiny – 2os. 75 -„6 – 14 -„45 -„3os. 28 -„14 – 18 -„18 -„4os. 8 -„18 – 65 -„233 -„5os. 3 -„nad 65 -„89 Od 1.února byl Svárov jako samostatná obec zrušen a připojen k Habendorfu. V březnu bylo poděleno 364 osoby osamělí 100 rodiny – 2os. 62 -„3os. 26 -„4os. 6 -„5os. 4 z toho: do 6ti let 6 – 14 -„14 – 18 -„18 – 65 -„nad 65 -„- 15 46 17 197 89 V měsíci dubnu, květnu a červnu bylo pro nejpotřebnější v Sudetech povoleno ještě zvláštní obdarování. V těchto měsících dostalo ještě 58 osob potraviny. 1939 str. 318 8.ledna bylo k vojenské službě povoláno 32 mužů – 19 a 20tiletých. Všichni se hlásili ke vstupu do armády dobrovolně. Nejvíce si přáli sloužit u letectva, přirozeně jen několika se touha vyplnila. 18.ledna – dne založení Říše a 30.ledna – dne převzetí moci nacionálními socialisty byla nařízena vlajková výzdoba. Reichstag – Říšský sněm – 30.1. Toho dne řečnil Adolf Hitler před Říšským sněmem. Vycházeje ze základů nacionálního socialismu, podal A.Hitler velkolepou zprávu o činnosti a zpětný pohled na rok 1938. Ukázal úkoly pro nejbližší budoucnost a zvláštní důraz kladl na přátelství a osudové společenství s Itálií a na svou víru v dlouhý mír. Že mělo všechno jinak dopadnout, nebyla vina Německa. Rok 1939 má velký dějinný význam. Protektorát Böhmen und Mähren. V březnu docházelo k nepokojům a novému pronásledování Němců ve zbylém Československu. Slováci se snažili o samostatnost. Vláda už nebyla pánem situace. Prezident Hácha přijel do Berlína k rozhovoru s Adolfem Hitlerem. 14.března táhly - bouřlivě pozdravováni - oddíly branné moci Libercem a Sudetami a pochodovali za sněhové vánice do Čech a na Moravu. str. 319 15.března vtáhly oddíly a s nimi A.Hitler do Prahy. Na pražském hradu byla za nekonečného jásotu pražských Němců vztyčena vlajka s hákovým křížem a Vůdcova standarta. A.Hitler oznámil zřízení Protektorátu Čech a Moravy, čímž byla stará říšská země opět postavena pod ochranu Říše. 16.března navštívil Hitler Brno a jel přes Vídeň a Linec do Berlína, kde jej obklopilo nekonečné nadšení. Prvním říšským protektorem jmenoval Vůdce svobodného pána von Neurath. U příležitosti této dějinné události byla všude vlajková výzdoba. Slovensko pod ochranou Německa V těchto dnech se pod ochranu Velkého Německa postavilo také Slovensko. V tomto týdnu, bohatém na události, následoval jeden historický čin za druhým, přitom bez jediného seknutí mečem. Tím se stále zvyšoval význam našeho geniálního Vůdce. Svobodný Memel 22.března se Memel osvobodil a vrátil zpět k Německu. Vůdce sám se zúčastnil plavby pancéřové lodi „Deutschland“ do Memelu. 22. a 23.března byla opět vlajková výzdoba. Byla podepsána německo – slovenská smlouva a dále německo – rumunská hospodářská dohoda. Z druhé strany se ale na politickém nebi stahovaly těžké mraky. Západní mocnosti plánovaly podobně jako v r.1914 obklopit Německo a k tomu získat i Rusko. Tu se musilo Německo včas zaopatřit. str. 320 Zrušení celních hranic 1.dubna vstoupil v platnost velkoněmecký celní zákon, tím padly celní hranice mezi Sudetami a Německem a doprava nebyla dále omezována. Obrovský provoz V důsledku zrušení celních hranic nastal okamžitě obrovský provoz mezi Sudetami a Říší; způsobili jej hosté ze sousedního Saska a Pruska. Pro návštěvníky ze Staré říše bylo velkou radostí navštívit opět po dlouhé době krásné krajiny Sudet, což jim za Československa bylo znemožňováno. V nespočetných autobusech přijížděli jednotliví návštěvníci i celé zájezdy. Hostince a obchody naplňovaly spousty lidí. Ti nakupovali jak všechny možné potraviny, tak i různé spotřební zboží. Tyto nákupy byly tak velké, že musily zasáhnout úřady. Zvláště malé obce byly cílem těchto zájezdů, neboť provoz v hlavním župním městě již nabyl znepokojivého rozsahu. Také do naší obce přijely vícekrát autobusy s cestujícímí – žádostivými nákupů. Rozpuštění obecního zastupitelstva 12.dubna se konal za předsednictví krajského velitele Josefa Porsche slavnostní slib nových radních. Staré obecní zastupitelstvo v důsledku německého obecního uspořádání bylo rozpuštěno. Jako radní byli povoláni: Emil Diwok, krejčovský mistr Rudolf Eichler, kupec, č.174 Franz Liemann, elektromontér, č.177 Gustav Herzig, zemědělec, č.84 Anton Klassen, zámečník Karl Pilz, zemědělec, č.75 Gustav Preißler, zemědělec, č.89 str. 321 Leopold Prochaska, úředník, č.201. Starostou byl zemským radou v Liberci jmenován Willi Scholze, holič, č.174. Jmenovací listina mu byla vydána 3.srpna. Zemským radou byli také jmenováni zástupci starosty – první radní: August Peukert, bankovní úředník, č.281 – pro finanční politiku Anton Wohlmann, úředník, č.40, obchod uhlím – pro komunální politiku Rudolf Hrdina, úředník, č.100 – pro tělesnou výchovu. Župa Sudety 15.dubna vstoupil v platnost zákon z 25.března o sudetoněmeckých územích Župy Sudety. Dálnice 18.dubna byl v Horním Hanychově první slavnostní výkop pro stavbu dálnice Zhořelec – Liberec. Této slavnosti se zúčastnil starosta Willi Scholze. 50.narozeniny Vůdce 19.dubna, v předvečer narozenin našeho Vůdce, se konala slavnost. Všechny budovy byly slavnostně vyzdobeny, právě tak i okna všech bytů. V „Panském domě“ uspořádala místní skupina NSDAP malou,ale důstojnou oslavu s básněmi, písněmi a přednáškou o Hitlerově životě.Tu vypracoval i přednesl Pg (Parteigenosse – příslušník strany) Artur Schuh. 20.duben – 50.narozeniny Vůdce – byl státním svátkem. Večer v 6 hodin byl společný pochod všech politických vedoucích, strážců a strážkyň na výstaviště v Liberci. Po úvodní řeči krajského velitele Porsche přednesl rozhlas řeč říšského organizačního vedoucího Pg Dr. Ley, po níž zástupce Vůdce Rudolf Hess vzal všechny politické vedoucí do přísahy Vůdci. str. 322 Nyní, když Adolf Hitler slavil své 50.narozeniny a všechny jím sjednocené a zformované národy k němu vzhlížejí a žehnají mu, vidíme, že všechno naše snažení je jen malý dík za velké dílo, které Vůdce vytvořil. Slavnost májky 30.dubna večer byla slavnost stavění májky. U ní se zpívaly písně a tančily lidové tance. Řečnil Pg Artur Schuh. Hrdě stál ten vysoký strom se svými pestře ozdobenými věnci na Tržním náměstí. Brzy mu ale hrozila pohroma. Machnínští HJ (Hitlerjugend – Hitlerova mládež) jej chtěli ukrást. Lidový zvyk praví, že obec, která si v noci na 1.máje nechá ukrást májku, nesmí ji potom po tři roky postavit. Naše mládež nebyla líná, vplížila se do Pavlovic a do Krásné Studánky a přinesla tamější májky, takže ráno 2.května zdobily naše náměstí tři stromy. Avšak radost a hrdost neměla dlouhého trvání. V příští noci uřízli rozhněvaní Pavlovičtí všechny tři stromy – přesto, že byly dobře střeženy – a odnesli je. Tak se žert změnil v hořkou pravdu a my jsme „utřeli nos“. 1.máj byl národní svátek. Místní skupina NSDAP pochododvala v sevřených řadách do Liberce na výstaviště, kde se konala slavnost. Župní velitel Konrad Henlein byl jmenován říšským místodržícím. Civilní úřad 2.května se na civilním úřadu konala první civilní svatba. První svatební pár byli Rudolf Kretschmer, Starý Habendorf č.113 a Anna Herbig z Radčic. str. 323 Ke zdejšímu civilnímu úřadu náležejí obce: Starý Habendorf, Krásná Studánka a Svárov. Civilním oddávajícím úředníkem byl jmenován starosta Willi Scholze. Sčítání lidu 17.května se konalo včeobecné sčítání lidu, povolání a podniků. Obec byla rozdělena na 18 sčítacích okrsků. Sčítací okrsky se kryly s blokovým dělením strany. Výsledky sčítání: buňka blok sčítání prováděl přítomno: muži ženy I. 1 Heinrich Plischke 64 70 2 Gustav Müller 59 65 3 Heinrich König 72 73 4 Artur Schuh 55 60 5 Wolfgang Sachers 67 91 buňka blok sčítání prováděl přítomno: muži ženy II. 1 Hermine Spatzak 48 59 2 Rudolf Ullrich 43 60 3 Rudolf Hrdina 49 77 4 Adolf Herbig 57 75 5 Rudolf Hablasch 51 39 III. 1 Karl Hiebel 79 88 2 3 4 5 1 2 3 Franz Brosche Josef Thaute Adolf Siegmund Emil Schöler Eduard Hoffmann Otto Kittel Anton Novotny 64 87 50 68 47 63 56 57 IV. 68 73 83 86 52 67 1 064 1 258 str. 324 Práci hlavního sčítače zastával zaměstnanec obce Adolf Herbig. V naší obci bylo 17.května 1 064 mužů a 1 258 žen, celkem 2 322 osob. Jako Češi se hlásilo 11 osob, 1 osoba jako Ukrajinec, 10 osob uvedlo, že nemají německou státní příslušnost a jsou tedy cizinci, 2 osoby státní příslušnost vůbec neuvedlo. Zjištěné využití půdy: orná půda – 106 ha 69 a, louky – 82 ha 74 a, ozimé žito – 35 ha 96 a, jarní žito – 26 a, ozimá pšenice – 69 a, jarní ječmen – 79 a, oves – 21 ha 75 a, pozdní brambory – 17 ha, krmná řepa – 5 ha 63 a, jetel – 20 ha 86 a. Obdělávaná plocha má celkem rozlohu 327 ha. Uvedení vlajky 24.května byly slavnostně uvedeny vlajky strany a bojových znamení obou vedoucích stran – NSDAP a Sudetoněmecké strany. Ve Starém Habendorfu se to týkalo vlajky Sudetoněmecké strany a mládežnické skupiny NSDAP. Slunovrat 21.června se konala slavnost letního slunovratu. Ta byla první ve Velkoněmecké vlasti. Nyní mohla být konána svobodně, ne již pod dozorem národu cizích elementů. Předání praporu 8.července byl předán prapor družstvu N.S. říšského svazu bojovníků. Pg Rudolf Hauser jmenoval vůdcem místní skupiny Říšského svazu bojovníků Pg Rudolfa Eichlera. Politická tvářnost Evropy se v druhé polovině srpna podstatně změnila. Zatímco Anglie a Francie dávají garance, které přímo vydražďují k imperialistickým akcím, uzavřelo Německo s Ruskem „Pakt o neútočení“. „Pakt o neútočení“ byl s Ruskem uzavřen na dobu 10 let. Anglie s Francií se snažily o vojenskou dohodu s Moskvou k obklíčení Německa. Co se západním mocnostem nepodařilo za tři měsíce, str.325 toho dosáhlo Německo ve třech dnech. Anglie a Francie usilovaly o podíl Ruska na válce, Německo nabídlo něco lepšího – trvalý mír. Dobro zvítězilo nad zlem, mladé a nové zvítězilo nad starými metodami v politické hře síly. Tento politický zázrak způsobil na celém světě největší překvapení a na jedné straně vyvolal nadšení, na druhé rozpoutal bezmocnou zuřivost. Tímto mírovým činem jsou znovu utvořeny tradičně dobré vztahy mezi Německem a Ruskem, největšími státy Evropy. Hospodářská smlouva Několi málo dnů předtím uzavřely oba státy Hospodářskou smlouvu, aby posílily vzájemné hospodářské vztahy. Oba státy se v hospodářském ohledu obdivuhodně doplňují. Rusko se svým nerostným bohatstvím nalézá v Německu odběratele, zatíco vysoce vyvinutý průmysl Německa může Rusku dodávat stroje a hotové výrobky. Přátelství národů Namísto starého prospěchářského uvažování jistých státních svazků jeví se spojenectví Německa a Itálie jako přátelské spojenectví. Tak, jako již dříve, i tentokrát předcházelo velkým rozhodnutím setkání ministrů zahraničí obou států v Salzburgu. Porady 11.a 12.srpna ukázaly naprostou shodu a pohotovost ke společnému řešení všech obtíží pro trvalé uklidnění Evropy. Versailleský diktát nenávisti Příčiny nynějšího napětí v Evropě jsou v ďábelském díle z Versailles, kterým bylo Německo nejen rozkouskováno a zbaveno práv, ale také mělo být udržováno ve stálém rozporu se svými sousedy. Vůdce, kterého nám Prozřetelnost poslala v nejvyšší nouzi, sjednotil německý národ a rozbil plánovitou prací kus po kuse pouta. str. 326 Povstalo Velké Německo. Ještě ale zůstávala část německých občanů za hranicemi. Zatvrzelá nepoučitelnost se pokoušela městu Gdaňsk odpírat právo na sebeurčení – odpírat mu právo na návrat do Říše, odpírat mu právo na německou svobodu. Umlčované a týrané německé obyvatelstvo bylo připraveno nasadit pro svou svobodu v každou hodinu své životy i jmění. Na plamennou výzvu, jíž se 10.srpna župní velitel Forster (mluvčí Gdaňských) dovolával svědomí světa, odpověděli Poláci zesíleným terorem a válečnou hrozbou. Polsko soustřeďovalo oddíly, aby náhlým útokem zachvátilo Gdaňsk.Proti těmto chamtivým loupežným akcím postavil Vůdce jasný požadavek: Gdaňsk a koridor musejí zpět k Německu. Polsko vděčí svému vzniku brestlitevskému míru v r. 1917. Versailleským mírem bylo na úkor Německa zvětšeno. V nejtěžší chvíli urvalo Německu Gdaňsk a koridor, tím mělo být nepřátel-ství Polska k Německu završeno. Přesto uzavřel Vůdce s maršálem Pilsudským smlouvu, která měla oboustranné vztahy zbavit zášti. Polsko na jaře t.r. odmítlo opravdu velkorysou nabídku Vůdcovu na mírové uspořádání problému koridoru a Gdaňska; ztratilo představu o skutečnosti a vrhlo se do velikášského válečného opojení v důvěře v anglicko – francouzskou pomoc, jíž bylo stále ujišťováno. str.327 Pro 1¼ miliónu německého obyvatelstva v polském mnohonárodnostním státu nastal bědný čas zavlékání, vražd, vypalování a drancování. Polská loupežná žádostivost sahala po polovině Německa . 30.srpna byla po dlouhých přípravách vyhlášena všeobecná mobilizace a tím se otevřeně prozradil útočný úmysl. Evropě hrozila nová krvavá lázeň. Polský teror a velikášství vzrůstalo a dalo Německu podnět k vlastnímu vyzbrojení, aby neoblomně zajistilo německá práva a světu mír. O této německé vůli k míru nemůže již nikdo pochybovat. Dopis Vůdce Daladierovi Vůdce dal v dopise Daladierovi na vědomí, že má dobrou vůli a s nejhlubším pohnutím zdůraznil potřeby národa a prohlásil: „Když Osud nutí oba naše národy k boji, pak je v podnětech k němu rozdíl. Já bojuji se svým národem, abych napravil nepráva - - a ti ostatní, aby je zachovali.“ Na vůli Německa k míru a na jeho smysl pro spravedlnost ještě naléhavěji ukazují jeho nanejvýš umírněné návrhy Polsku. Odpovědí Polska byla všeobecná mobilizace a vyzývavé narušování hranic. To si nemohl žádný stát nechat líbit. Zodpovědnost za novou válku je tím jednoznačně vyjasněna. Spočívá jasně na pokryteckých obhájcích neudržitelné hanebné Versailleské smlouvy a především na Anglii, která svou politikou obklíčení a sliby záruky tak bezuzdně vystupňovala polskou žádostivost. Německo tu stojí ozbrojeno v důvěře ve své právo a svou moc. str. 328 Západní val, nejgigantičtější opevnění všech dob, které Vůdce v srpnu podrobil nové zkoušce, chrání německé hranice a každý pokus o útok na tento val ze železa a betonu je zločineckou ranou, která si musí vyžádat proudy krve útočícího protivníka. Naše hrdá branná moc, ta nejlepší na světě, je odhodlána a připravena odrazit těžkými údery každý útok na svobodu a čest Říše. Se stejným odhodláním stojí celý národ přísežně za svým Vůdcem. Vůle k největšímu nasazení a k nejvyšší výkonnosti ovládá každého jednotlivce. Vedení zásobovacího hospodářství a bohaté žně, které byly zachráněny obětavou kamaráds-kou spoluprací, nám dávají jistotu, že můžeme klidně hledět vstříc budoucnosti. Poukázky na spotřební zboží byly zavedeny 28.srpna; zajišťují dostatečnou potřebu pro obyvatelstvo při nejvyšší sociální spravedlnosti a ukazují zároveň světu odhodlanou vůli v klidné víře a neotřesitelné důvěře následovat Vůdcova rozhodnutí při jeho gigantickém pokuse odstranit bomby položené ve Versailles a zajistit pro naši zeměkouli pravý mír a spravedlnost. Ministerská rada obrany Říše K zajištění jednotného vedení správy a hospodářství Říše povolal Vůdce 30.srpna vedoucí muže branné moci, hospodářství a správy Říše do nové Rady ministrů pro obranu Říše. Vede je generál polní maršál Herrmann Göring. Vůdce – „Reichstag“ 1.9. – Říšský sněm Potom, co přes velkomyslné nabídky Vůdce, které jen mohl dát, také poslední pokusy o mírové dorozumění s Polskem ztroskotaly na vyzývavé neupřímnosti Polska a Anglie, rozhodl Vůdce na památném shromáždění velkoněmeckého Reichstagu 1.září přenést aktivní ochranu Říše na brannou moc, str.329 aby byla vyřešena otázka Gdaňska a koridoru a tím konečně zajištěno mírové soužití na východní hranici Německa. Celý svět mohl sledovat jeho vystoupení v rozhlasovém vysílání. Z jeho slov zněla právě tak vůle k míru a nejčistší lidskosti, jako pevné odhodlání a nejvyšší vojenská statečnost. Gdaňsk domů – do Německa 1.září schválilo svobodné město Gdaňsk státní základní zákon o opětném sjednocení s Německou říší; ten byl tentýž den potvrzen říšským sněmem. Vítězné tažení na východě V noci z 31.srpna na 1.září polští vojáci opět znevážili hranice Německé říše a ostřelovali německé území. Aby učinily přítrž polskému násilí, splnily oddíly německého vojska příkaz a nastoupily 1.září na všech německo – polských hranicích k protiútoku. S nesrovnatelně silným úderem zasáhli němečtí vojáci zločinecké rušitele míru. Nezadržitelným postupem drtili nepřítele v boji a již osmý den se zmocnili hlavního města Polska Varšavy. Byli poraženi ti, kteří nelidskými krutostmi a krvežíznivostí sužovali bezbranné Němce. Ukončení polského polního tažení Německé polní tažení do Polska vejde do dějin jako jedinečný výkon velení a oddílů branné moci a nás Němce naplňuje oprávněnou hrdostí. Neustále pronikaly vpřed, bez odpočinku hnaly německé oddíly – v čele motorizované a pancéřové svazy – poražené Poláky zpět na východ. Každý den byl naplněn hlášením o mocných úspěších. Již 12.září byla obsazena největší města a provincie Polska a východního Pruska. V oblouku Visly byly obklíčeny větší polské vojenské oddíly. Na jihu pronikalo naše vojsko směrem na Lemberg. Úporné boje se odehrávaly v předměstí Varšavy. 18.září již mohlo vrchní velení branné moci hlásit, že polní tažení proti Polsku je právě ukončeno. Byla to jedna z nejničivějších bitev všech dob. 23.září hlásilo vrchní velení branné moci: „Polní tažení v Polsku je ukončeno. V souvislé řadě zničujících bitev - z nichž největší a rozhodující byla str. 330 před Varšavou - bylo polské miliónové vojsko poraženo, zajato a rozprášeno. Žádná polská aktivní ani záložní divize neunikla svému osudu.“ Jen nepatrný zbytek polské branné moci bojoval ještě na beznadějných pozicích ve Varšavě, v Modlinu a na poloostrově Hela (Helska). 27.září kapitulovala bezpodmínečně Varšava, 30.září se vzdal Modlin, 1.října opevněný poloostrov Hela. Tentýž den vpochodovaly německé oddíly do Varšavy. Bilance polského tažení je strašná. Ne méně než 700 000 vojáků se dostalo do zajetí, nesmírné množství lidí zahynulo. Naproti tomu byly německé ztráty nepatrné: 10½ tisíce padlých, 3 400 nezvěstných, 30 300 zraněných ve vojsku, námořnictvu i vojenském letectvu jsou jistě hořké údaje, ale za takového stavu věci ne těžké. Obětem polského polního tažení patří, jak říká Vůdce – „naše vděčnost, zraněným naše péče, členům rodiny náš soucit a naše pomoc.“ Také z naší obce se někteří aktivně zúčastnili bojů v Polsku. V těžkých bojích u Varšavy byl zraněn Richard Peuker, St.Habendorf č.10, hrdinně položili život za Vůdce a Říši Rudolf Peuker, syn Marie Peukerové, St.Habendorf č.46 a Walter Schmidt, syn Dr.Schmidta. fotografie fotografie (nápisy): Walter Schmidt Rudolf Peuker padl 18.září 1939 před Varšavou padl 18.září 1939 v Ruski-Polsko str.331 Německo – ruské vztahy doznaly v tomto období nového prohloubení. V noci ze 16.na 17.září byla polskému vyslanectví v Moskvě předána nóta sovětské vlády, v níž sovětská vláda sděluje, že – k uhájení svých zájmů a k ochraně běloruské a ukrajinské menšiny – se cítí donucena dát 17.září svým vojenským oddílům rozkaz k překročení sovětsko - polských hranic. Vpád Sovětského svazu do Polska proběhl střelhbitě. Mezi Německem a Sovětským svazem byla dohodnuta demarkační linie. Probíhala podél řeky Pisa, Narew, Visla a San. Vůdce nařídil 27.září zřízení vojenské správy na obsazených polských územích. Do jejího čela byl povolán jako vrchní velitel „Východu“ generálplukovník von Rundstedt. Šéf veškeré civilní správy je říšský ministr Dr.Frank. U příležitosti návštěvy ministra zahraničí byl mezi Německem a Sovětským svazem stanoven průběh hranic. Hraniční linie začíná na jižním cípu Litvy, probíhá odtud severním směrem západně od Augustowa na německé říšské hranice a k řece Pisa, potom sleduje tok této řeky až k Ostroleku, probíhá jihovýchodně k řece Bug, podél Bugu k (nečitelné), odtud na západ a severně od Rava – Ruska a Lubaczov k řece San, sleduje její tok až k pramenu. Německo a Sovětský svaz uzavřely kromě toho dohodu o hospodářských vztazích obou zemí a prohlásily,že „by bylo v zájmu všech národů ukončit současný válečný stav mezi Německem na jedné a Anglií a Francií na druhé straně. Kdyby válka pokračovala, chtějí se obě vlády poradit o náležitých podmínkách. Snahy o mír Ve své velké řeči 19.září v Gdaňsku hovořil Vůdce o mírových snahách, které byly v posledním okamžiku podniknuty spřátelenou Itálií. Když rozpory dosáhly nejvyššího bodu, vmísil se do toho Duce a navrhl zprostředkování. Francie byla srozuměna, i Německo vyjádřilo svůj souhlas k novému jednání, aby se zabránilo válce na západě. Ale Anglie – tak pravil Vůdce – odmítla i tento návrh a poslal Německu str. 332 dvouhodinové ultimatum s nemožnými požadavky. Německo válku nechtělo. Německo chce, to Vůdce často vyjadřoval, mírovou výstavbu a zřízení zdravého sociálního pořádku. Aby bylo zabráněno novému krveprolití, vyslal Vůdce do celého světa z Gdaňska výzvu: „Nemám válečný cíl ani proti Anglii, ani proti Francii.“ Ve své velké řeči 6.října zabýval se Vůdce ještě jednou stěžejními událostmi, které vedly k válce a děním od jejího vypuknutí. A opětovně prokázal vůli k míru, kterou je celý německý národ prodchnut. Pronesl přání, které ten silný může mít: velkomyslně a velkoryse zabránit zbytečným lidským jatkám. Tato prohlášení neprozrazují vůli ke kapitulaci, jen starost o lidi na západě. „Německo“, tak pravil Vůdce, „chce rozkvět mezinárodního hospodářství a vybudování bezpodmínečného mezinárodního míru a pocitu bezpečí vlastního národa. Aby bylo dosaženo tohoto cíle, budou se musit velké národy tohoto kontinentu ještě jednou setkat a vypracovat statut o rozsáhlém uspořádání, jej přijmout a garantovat, statut, který dá pocit bezpečí, klidu a tím míru.“ „Chtějí se ty národy, které jsou stejného názoru, ujmout slova, nebo ty odmítající mou ruku, věřící, že nejlepším řešením je válka ?!“ Atentát na Vůdce Jako každoročně pobýval Vůdce také letos 8.listopadu u svých starých bojovníků v Mnichově.Tady se pokusili naši nelidští protivníci o strašlivý atentát na Vůdce a jeho věrné. Zpráva o tomto děsném atentátu ve sklepě měšťanského pivovaru vyvolala v celém Německu rozhořčení a zároveň pocit nejhlubšího díku, že nám byl Vůdce zachován. Bůh ho jistě ochránil a tím dal znát, že Vůdcovo poslání pro Německo je požehnáno. Exploze, ke ktedošlo krátce po odchodu Vůdce, si vyžádala 7 mrtvých a 23 zraněných. str. 333 V sobotu 11.listopadu byly oběti z Mnichova za přítomnosti Vůdce a účasti všech Němců pohřbeny. Z ciziny docházela Vůdci četná blahopřání k jeho zázračné záchraně. Kde se nacházejí strůjci úkladu je nasnadě se domnívat. Nad rakvemi mrtvých zvolal zástupce Vůdce, říšský ministr Rudolf Hess: „Vy jste nám chtěli vzít Vůdce a přiblížili jste nám ho, jak nikdy předtím. Vy jste nás chtěli zlomit a posilnili jste nás, jak nikdy. Chtěli jste nás oloupit o víru v budoucnost a utvrdili jste jenom naši víru v Prozřetelnost, která je s Německem. Vy jste doufali, že nám vezmete víru ve vitězství, ale německý národ nikdy nevěřil ve vítězství více, než nyní; když vy dáte do pohybu peklo, vítězství bude naše! Toto vítězství bude dík těmto mrtvým!“ Nový velitel četnické stanice 1.března 1939 opustil první velitel četnické stanice Habendorf. Na jeho místo nastoupil vrchní strážmistr Johann Jäckel. Ten dosud zastával službu v Oberkunnersdorfu u Löbau v Sasku. V současnosti je mu přidělen k službě v Habendorfu jeden pomocný četník. Změna místního velitele 1.března 1939 byl dosavadní místní velitel Ernst Peuker, č.149, jmenován krajským velitelem jako krajský personální velitel. Ernst Peuker byl v Habendorfu také velitelem SdP. Měl velké zásluhy o sjednocení všech Němců v naší obci pod vedení Konrada Henleina. K vedení místní skupiny byl krajským velitelem povolán Robert Hauser, úředník firmy Zedlitz. Poštmistr 21.října 1938 převzal vedení poštovního úřadu poštovní sekretář Breiter, po něm Olga Quaiser, která byla 14.října 1939 přeložena na poštovní úřad v Ruprechticích. Od tohoto dne řídí zdejší poštovní úřad Willibald Hergesell, narozený 17.7.1902 ve Frýdlantu. Ten byl předtím činný v textilním oboru. Hergestell bydlí v Habendorfu. str. 334 Nový přednosta železn. stanice 15.listopadu 1939 byl vedením stanice St.Habendorf pověřen Franz Jantsch, drážní úředník ve Starém Habendorfu. Oslava osvobození 1.října se konala v sále hostince „Koruna“ důstojná slavnost osvobození. Proslov měl vedoucí školení místní skupiny člen strany Artur Schuh. Mateřské kříže 1.října byly také udíleny čestné kříže matkám. To bylo spojeno s prostou ale důstojnou oslavou. Proslov ke shromážděným matkám přednesl člen strany Artur Schuh. Matky obdržely 118 čestných křížů, včetně 14 zlatých. 25.prosince pořádala místní skupina vánoční oslavu. Při ní dostalo 17 dalších matek čestné kříže. Občanský úřad V době od 1.května do 31.prosince bylo v obvodu občanského úřadu zaznamenáno 50 sňatků, 43 narození a 30 úmrtí. Z toho připadá na Starý Habendorf 22, na Radčice 6 a na Krásnou Studánku 15 narození. Úmrtí: Starý Habendorf 15, Radčice 6 a Krásná Studánka 9. Ve Svárově se v této době nikdo nenarodil, ani nezemřel. Koupaliště Na základě rozhodnutí komise o zastavení činnosti byl rozpuštěn „Spolek pro zřízení koupaliště“ a toto zařízení bylo převedeno na obec.2.prosince se konala závěrečná schůze řečeného spolku. Dosavadní předseda řídící učitel Otto Kittel přednesl zprávu o vzniku spolku a o vybudování koupaliště. Nato předal toto zařízení do péče obce. Starosta Willi Scholze poděkoval všem, kteří se v naší obci o koupaliště starali. Při převzetí obcí zůstal jen velmi malý stav dluhu a to 6 650 RM. To dokazuje, jak zodpovědné osoby spolku dobře hospodařily s obnosy jim svěřenými. str. 335 Během léta zřídila obec v prostoru koupaliště kantýnu. Výdaje byly kolem 3 000 RM. Sčítání dobytka ke 4.prosinci 1939 byl tento stav: koně 12, telata do 3 měsíců 19, mladý dobytek od 3 měsíců do 1 roku: býčci 5, jalovice 21; 1 – 2 roky: plemenný býk 1, býk 1, jalovice 15; 2 roky a starší: dojné krávy 63, tažné a dojné krávy 102, ostatní 6. Celkový počet hovězího dobytka – 241 kusů (233). Ovce 6. Prasata: selata 23, krmná 15 – celkem 38. Kozy: 174 králíci: 311 hrabavá drůbež: 1 369 husy: 4 kachny: 28 krocani, krůty: 3 včelí úly: 61 Změny majitelů – 1939: dat. č. dosavadní majitel nový majitel 15.8. 310 Liberecká spořitelna Franz Schmidt 1.6. 73 Therezia Tandler Raimund Kottek dat. č. dosavadní majitel nový majitel 23.3. 118 S.S.Neumann Ferdinand Zedlitz 8.8. 188 Aug.Rauchenstein sen. Aug. Rauchenstein jun. 23.8. 193 Anton Soukup Edi a Anna Neumann 19.11. 286 Auguste Löffler Adolf Ulbrich 6.11. 320 Dr.Friedrich Kröger Wilhelm Seidel Zimní pomocná akce Celková suma zimní pomoci je tato: „Obětní neděle“ : RM 3 084,87 sbírka na ulici: RM 4 054,88 , dohromady: 7 139,75 RM. V tom nejsou zahrnuty zvláštní dary od firem, dary dopisem, oběti – dary z mezd a platů. 241 potřebným bylo vydáno 10 105,- RM. str. 336 Opferbuch – kniha obětí – darů U příležitosti 50.narozenin Vůdce proběhly v Sudetské župě sbírky. Výnos předal župní vedoucí Konrad Henlein Vůdci jako dar pro zimní pomocnou akci. V naší obci bylo sebráno 4 417,- RM Opět v provoze Továrna bratří Siegmundů, ve které se od roku 1935 nepracovalo, koupila firma Bree ( Boll, Brec – špatně čitelné) – Elektromechanika. Ta tovární budovy zcela přestavěla. V současné době je zde válečná výroba pro ministerstvo letectva. Tržní náměstí bylo upraveno. Po stranách založeny trávníky, zelené plochy olemovány obrubníky. Tak se bude moci náměstí lépe udržovat čisté. Novoroční dary Na závěr roku uspořádaly národně socialistické ženy sbírku, která vynesla 763,- RM pro zimní pomocnou akci. 1940 Krutá zima Tato zima byla extrémně krutá. Teploměr ukazoval po 3 měsíce jen hodnoty pod nulou – nižší než -20°C byly na denním pořádku. Dlouhotrvající mrazy způsobily škody na záchodech a vodovodu. Mateřská škola 4.února převzala mateřskou školu Národně socialistická „Volkswohlfahrt“.(NSV) Slavnostního převzetí se zúčastnili: krajský vedoucí úřadu NSV člen strany Dr.Walter Gaipl, místní vedoucí Robert Hauser a starosta Willi Scholze. Místní vedoucí úřadu NSV, člen strany Otto Kittel přivítal přítomné, krajský vedoucí úřadu NSV, člen strany Gaipl hovořil o cíli a účelu mateřských škol a dětských útulků. Hovořili ještě krajský vedoucí Porsche, místní vedoucí Hauser a starosta Scholze. Slavnost byla zakončena prohlídkou prostor mateřské školy. str. 337 Budova byla vně i uvnitř zcela obnovena. Vnější úpravy hradila obec, vnitřní NSV. Mateřská škola teď působí přívětivým dojmem. Budova byla nadací firmy Josef Zimmermann. Komise pro zastavení činnosti zrušila tuto nadaci a převedla budovu do majetku obce. Výdaje na MŠ a dětský útulek se dělí takto: personální výdaje uhradí NSV; vytápění, úklid a osvětlení, také opravy budovy platí obec. Učitelky MŠ První vedoucí mateřské školy byla Hanna Zimmer. Ta však neměla způsobilost jako učitelka MŠ a tak převzala vedení školky 1.7.1940 Maria Kraus, která však pro onemocnění musila na toto místo rezignovat k 31.12.1940. Vzpomínkový den na hrdiny 16.března proběhl v naší obci první vzpomínkový den na hrdiny. Na jeho organizaci se podíleli S.A příslušníci Říšského svazu bojovníků, N.S.K.O.V. a političtí vedoucí. Všichni společně pochodovali z místa srazu k ozdobenému pomníku padlých. Řeč pronesl vůdce Říšského svazu bojovníků. Oslava narozenin V sále „Panského domu“ se konala v předvečer narozenin povznášející slavnost. Proslov měl člen strany Artur Schuh. Veřejné i soukromé budovy byly ozdobené vlajkami. (pozn.: není řečeno kdy a koho - pravděpodobně A.Hitlera)) Den německé rodiny 20.května se konala důstojná slavnost Dne německé rodiny. Proslov měl místní vedoucí školení člen strany Artur Schuh. Místní vedoucí národně socialistických žen předala matkám s více dětmi 2 zlaté, 5 stříbrných a 6 bronzových čestných křížů. Válka V mlhavém a mrazivém počasí se na západní frontě ozývala časem silnější, časem slabší dělostřelecká palba. Svou činnost prováděly průzkumné skupiny, byly podnikány strážní a výzvědné lety nad hranicemi. Nejvážnějším protivníkem byla zima, str. 338 která celou frontu uzavřela do své mrazivé moci. 30.ledna hovořil Vůdce u příležitosti sedmého výročí uchopení moci. Formuloval dění předcházející nynější válce, válečnou politiku našich protivníků a vlastní postoj Německa. Také v únoru udržel mráz svou vládu. Bojová činnost na západní frontě se opět omezovala na výzvědné akce a občasnou dělostřeleckou palbu.Obzvláště úspěšný byl pro německé ponorky 14.únor. Toho dne potopily 58 000 brutoregistrovaných tun. V měsíci březnu nedošlo na západní frontě k žádným podstatným změnám. Anglie usilovala o získání neutrálního evropského severu jako dějiště války proti Německu. Doufala, že odtud povede boční úder proti němu. Německo se nenechalo překvapit. Německá říšská vláda předala 9.dubna dánské a norské vládě memorandum, ve kterém konstatuje, že západní mocnosti nesou vinu na rozšíření války. Německá branná moc převzala ochranu nad Dánskem a v Norsku v krátké době zarazila válečné pokusy Angličanů a Francouzů a také na jejich straně bojující norské branné moci. Válečná pomocná akce pro Červený kříž 17.dubna Vůdce vydává provolání a nařizuje válečnou pomocnou akci pro Červený kříž. Od 1.dubna do 30.srpna se konalo 5 sbírek po domech a 2 na ulici. Sbírky vynesly RM: ……………………(nevyplněno) 10.května nastoupilo německé západní vojsko k útoku přes německé západní hranice. Nejprve šlo o rozšíření války na belgickém a holandském území. Belgické a holandské tlupy kladly při vstupu odpor, ten byl ale všude zlomen. 14.května po dobytí kapituluje Rotterdam, 28.května kapituluje belgická armáda. str. 339 V první dny měsíce června byly zlikvidovány poslední zbytky nepřátel ve zničující bitvě ve Flandrech a v Artois. 2.června vnikli Němci do Dunkirchenu. 4.června oznamuje německá branná moc, že velký boj ve Flandrech a v Artois je ukončen. Vlajková výzdoba Na Vůdcův rozkaz jsou od 5.června na osm dní v celém Německu vyvěšeny vlajky na počest našich vojáků. Německé divize postupují dále na jih. Maginotova linie je protržena a již 14.června vítězně pochodují naše oddíly do Paříže. Narvik v německých rukách Nad Narvikem vlaje od 10.června německá vlajka. Tím skončily v Norsku nepřátelské akce. 17.června prosí předseda francouzské vlády maršál Petain německé velení o nalezení způsobu k ukončení nepřátelství. Tím se Francie považuje za poraženou. 18.června na základě francouzské žádosti o klid zbraní se koná porada Vůdce s Ducem. 21.června přijímá Vůdce za přítomnosti vrchního velitele a velitelů branné moci a říšského ministra zahraničí francouzskou delegaci, která přichází jednat o příměří. Toto setkání se koná v lese u Compiègne a to ve stejném vyjednávacím voze, ve kterém 11.listopadu 1918 maršál Foche diktoval německým vyjednávačům za ponižujících okolností klid zbraní. 22.června v 18 hod. 50 min. je v lese u Compiègne podepsáno německo – francouzské příměří. Zastavení nepřátelství ale následuje teprve po šesti hodinách, poté, co italská vláda sdělila německému vrchnímu velení uzavření smlouvy o příměří italsko – francouzském. Tu italská vláda podepsala 24.června. 25.června v 1 hod. 35 min. německého letního času nastoupil na obou stranách klid zbraní. Boj na západě je ukončen. Vůdce nařizuje vlajkoslávu na 10 a vyzvánění zvonů na 7 dní. str. 340 Za Vůdce, národ a vlast padli v boji proti Francii hrdinskou smrtí: foto Josef Riemer nar. 4.února 1920 padl střelen do hlavy v Beveren 24.května 1940 foto Wilhelm Hübner nar 11.února 1911 padl zasažen leteckou bombou v Deven – Belgie 31.května 1940 Hübner byl ženatý foto Otto Scheufler nar. 1.března 1917 zemřel na následky zranění v Herd – Belgie 25.května 1940 foto Georg Thaute nar. 7.března 1905 padl střelen do hlavy u Ormoy – Villers 11.června 1940 Thaute narukoval dobrovolně v květnu 1940, aby ovládl jako velitel SA vojenské vzdělání. Byl ženat, otec dvou dětí. str. 341 V druhé polovině roku 1940 nepřetržitě pokračovala ofenziva námořnictva a letectva proti britskému ostrovu. W.H.W. – Winterhilfswerk – zimní pomocná akce Konaly se sbírky pro W.H.W. 1.neděle obětí 8.9.1940 RM 725,70 2. ---„--13.10.40 -„- 761,97 3. ---„--10.11.40 -„- 736,89 4. ---„--8.12.40 -„- 765,56 5. ---„--15.1.41 -„- 718,62 6. ---„--9.2.41 -„- 706,30 7. ---„--9.3.41 -„- 841,-celkem RM 5 256,04 1.říšská sbírka v ulicích 23.9.40 RM 444,89 2. ----„---3. ----„---4. ----„---sbírka ve vlastní župě 5.říšská sbírka v ulicích Den německé policie 6.říšská sbírka v ulicích Den branné moci 7.říšská sbírka v ulicích 21.10.40 --„-- 400,79 2.11.40 --„-- 398,12 15.12.40 --„-- 715,44 18.1.41 --„-- 867,63 1.2.41 --„-- 805,54 15.2.41 --„-1 628,47 1.3.41 --„-- 770,79 22.3.41 --„-- 848,62 29.3.41 --„-- 964,45 celkem RM 7 844,74 neděle obětí RM 5 256,04 říšské sbírky --„-- 7 844,74 celkem RM 13 000,78 V této sumě nejsou zahrnuty (Opfer) příspěvky ze mzdy a platu, kterážto suma obnáší RM 9 857,-. Při W.H.W. 1940 bylo obdarováno kolem 190 osob. Obdarovaní dostali: v září RM 626,v říjnu RM 795,v listopadu --„-- 1 002,v prosinci --„-- 1 200,v lednu --„-- 1 629,v únoru --„-- 1 094,v březnu --„-- 887,unif. --„-- 105,zvl. příspěvek --„-90,matky a děti --„-- 420,dohromady RM 7 748,- . str. 342 Civilní úřad V r. 1940 zaznamenal civilní úřad 54 narozených a to: Starý Habendorf 29 11 chlapců 18 děvčátek Krásná Studánka 13 8 --„-5 --„-Radčice 10 4 --„-6 --„-Svárov 2 2 --„-úmrtí 55 a to: Starý Habendorf 31 16 mužů 15 žen Krásná Studánka 5 1 -„4 -„Radčice 14 10 -„4 -„Svárov 5 2 -„3 -„sňatků 42 - z toho připadají na Starý Habendorf 23, na Krásnou Studánku 8, na Radčice 10 a na Svárov 1. V obvodu civilního úřadu je 4 750 obyvatel. Zrušení hostinců č.15 : Již 1.dubna 1939 byl zrušen široko daleko známý hostinec „Herrenhaus“ (Panský dům). Ten tu od 1.září 1875 provozovala rodina Jahnova. 17.října 1886 připadl Antonu Jahnovi, který mu dal nynější podobu. ( Př XLV 18 ) Po zrušení hostince sem místní skupina NSDAP a Nár. soc. svaz žen (N.S.Frauenschaft) přeložily své služební místnosti. Liberecká spořitelna přenechala straně všechny prostory za měsíční nájem RM 30,- . č.119: hostinec „Post“, který zde byl v provozu od r. 1883, byl zrušen 1.června 1939. Od 1.února 1900 až do zrušení jej vedl nejprve Josef Hrdina, po jeho smrti vdova po něm Marie Hrdinová. Nyní v těchto prostorách sídlí Spořitelna a záložna Starý Habendorf. č.107 : také tento hostinec byl zrušen v r. 1939, provozován byl od šedesátých let. V současnosti slouží dřívější hostinská místnost k bydlení. č.228 : v tomto domě byl zrušen hostinec 1.června 1941. Ten je mladšího původu – teprve od r. 1891. Také zde se nyní bydlí. str. 343 Změny majitelů v roce 1940: dat. č.domu dosavadní majitel nový majitel 27.2. 277 Liberecká spořitelna Otto Krause 5.6. 219 Ernst Effenberger Elisabeth Effenberger 24.4. 243 Ernst Weisheitel Herrmann Niesner 10.5. 304 Spořitelna Kr.Studánka Jos. Leischner Sčítání dobytka se konalo 4.prosince s těmito výsledky: 15 koní, 27 kusů mladého dobytka, 251 kusů hovězího dobytka, 1 ovce, 24 prasat, 188 koz, 1640 ks drůbeže, 10 hus, 72 kachen, 39 včelích úlů a 648 králíků. Požár v továrně 2.října hořelo v barvírně firmy Zimmermann. Oheň byl včas uhašen a tak vznikla jen nepatrná škoda. 1941 Válka „Že je německá branná moc dobrá, to dokázala; ale že bude v příštích měsících ještě lepší, to je naše odhodlání“ prohlásil Vůdce na prahu nového roku. Navzdory tíživým povětrnostním podmínkám a přes britský odpor pokračoval nepřetržitě boj proti anglickému loďstvu a přinesl protivníkovi značné ztráty. 10.1. zasáhly německé svazy poprvé ve Středozemním moři. Výnosem říšského ministerstva pro výchovu byl stanoven jednotný začátek školního roku po letních prázdninách. 18.1. hlásí zprávy branné moci jednotlivé útoky německých bojových letadel na Suezský průplav. 20.1. se konala schůzka Vůdce a Duceho. V měsíci únoru se zvyšovaly úspěchy v obchodní válce proti Anglii. Letecké nálety na válečně důležité cíle v Anglii pokračovaly s obvyklou pravidelností. 1.března ohlásilo Bulharsko svůj vstup k Paktu tří mocností. str. 344 2.března vstoupily se souhlasem bulharské vlády oddíly německé branné moci do Bulharska. V měsíci březnu je významná činnost německého letectva. V měsíci dubnu zasadily ponorky a letectvo citelné rány britským zásobovacím lodím. Poté, co 25.března přistoupila Jugoslavie k Paktu tří mocností, došlo 27.března v Bělehradu k vojenskému státnímu převratu. Tentýž den začaly nepřátelské demonstrace proti Němcům v Bělehradě i v jiných častech země. Na sever země – Jugoslavie – pronikaly britské výsadkové skupiny a chování Jugoslavie bylo hrozivé. 6.dubna tedy svazy německého vojska překročily srbské a řecké hranice. Balkánské tažení bylo v květnu ukončeno. Řecko a Jugoslavie, tak jako ostrov Kréta, jsou pevně v německých rukách. Vynikající podíl na obsazení Korintské úžiny a ostrova Kréty mají parašutistické oddíly. Také v severní Africe byly anglické oddíly vrženy zpět na egyptskou půdu. Pokusy o výpady britských oddílů v Tobruku ztroskotaly. V červnu byla německá letecká a podmořská zbraň obzvláště úspěšná v boji proti anglickým zásobovacím lodím. V tomto měsíci válečné námořnictvo a letectvo potopilo 768 950 bruttoregistrovaných tun anglického obchodního loďstva. Poprvé napadly silné německé letecké svazy Alexandrii a Haifu. V časných ranních hodinách 22.června nastoupila německá branná moc k boji proti nepříteli světa – proti Moskvě. Bok po boku s ní se rozhodujícího boje proti bolševismu zúčastnily armády Finska a Rumunska, k nimž se brzy připojily maďarská a slovenská branná moc. Fronta sahá od Severního ledového moře až k Černému moři. První dny přinesly velké úspěchy. Letectvo zničilo 2 582 nepřátelských letadel. 23.června byla obsazena pevnost Grodno, 24. padl Brest – Litewsk; Vilnius a Kobrin byly také obsazeny. 26. padl Dünaburg (?špatně čitelné), 28. Bialystok a 29. byl dobyt Lemberg. str. 345 V červenci pokračovaly zničující boje proti sovětské branné moci. Zpráva německé branné moci ze 6.srpna hlásí, že německý voják stojí v Rusku proti nesmírně houževnatě a zarputile bojujícímu protivníkovi. Tento protivník má před nepřáteli, proti kterým až dosud německá branná moc bojovala, dvojí přednost: je vybaven velmi dobrými technickými prostředky moderního vedení války - letadly, obrněnými vozy – a zároveň nevyčerpatelným lidským materiálem. 1.července byla dobyta Riga, 3.7. překročena Beresina, 6.7. dobyt Czernowitz, 8.7. Salla, 11.7. Witebsk. 12.července protržena Stalinova linie, 16. obsazen Kišiněv a Smolensk, 21. následuje první letecký útok na Moskvu. Válečná pomocná služba mladých žen Výnosem Vůdce z 29.7. byly dívky povolané k pracovní povinnosti povinny po jejím ukončení nastoupit na 6 měsíců k válečné pomocné službě. Německé oddíly postupovaly úspěšně i v srpnu. Rozloha obsazeného území je větší než plocha Německé říše.Obtížnost bojů je přitom zřetelným měřítkem nebezpečí, které asiatský kolos znamená pro Evropu. Jenom vyšší úroveň německého vedení zajišťovala úspěch. 7.8. je bitva u Smolenska ukončena: 310 000 zajatců, 3 205 pancéřových vozů, 3 120 děl. 8.8. byla vítězně ukončena bitva u Umanu na Ukrajině, dobyt Kovasten. 12.8. byla Galicie podřízena správě generálního guvernementu. 13.8. se podařil průlom na Ukrajině až k Černomořskému pobřeží; bylo dobyto rudné území Krivoj Rog; 16.8. byl dobyt Nikolajev, území západně od Dněpru je také v německých rukách; 20.8. byl dobyt Cherson, Novgorod, Kingissepp a Narva, 25. útokem dobyt Dněpropetrovsk a 26.8. zničena 22.sovětská armáda. 28.8. dobyt Reval. V době od 25. do 29.8. pobýval Duce ve Vůdcově hlavním stanu. Označení židů Od 1.září je Židům zakázáno objevit se na veřejnosti bez židovské hvězdy – na žluté látce je černě nakreslena židovská hvězda s černým nápisem JUDE uprostřed. Boj na východě je i nadále úspěšný. 8.září byl útokem dobyt Schlüsselburg a obklíčen Leningrad. str. 346 18.9. byla dobyta Poltava, 29. v německých rukách Kyjev, 20.9. bylo našimi oddíly dosaženo Azovské moře, 21.9. bylo dobyto hlavní město Öselu Avensburg, 27.9. končí obchvatná bitva u Kijeva: 665 000 zajatců, 884 obrněných vozů, 3 718 děl. SS Obergruppenführer Reinhard Heidrich pověřen vedením říšského protektorátu Čechy a Morava. Boje na východě vítězně pokračují. 18.10 hlásí vrchní velení branné moci Německa ukončení dvou bitev u Brjanska a Wjasma: 560 000 zajatců, 888 tanků, 4 133 děl. Taganrog v německých rukách. Oděsa dobyta rumunskými oddíly. 21.10. obsazen Stalino, 24.10. Charkov a Belgorod. 28.10. vybojován přístup k poloostrovu Krym. V listopadu dosaženo dalších úspěchů na poloostrově Krym. Hlavní město Simferopol a Kerč dobyty. 8.12.hlásí zpráva vrchního velitelství branné moci zastavení německých útočných operací – nastoupila krutá ruská zima. V prosinci trvají na východní frontě těžké obranné boje za vysokých ztrát nepřítele. Sbírka vlněného zimního oblečení 20. prosince předčítá říšský ministr Dr. Goebbels Vůdcovu výzvu ke sbírce kožišinových, vlněných a ostatních zimních věcí pro frontu. Byly věnovány tyto věci: ponožky a punčochy 284 párů věc kusy věc kusy vesty 112 pulovery 178 košile 63 spodky 70 nátělníky 158 ochranné přilby 274 nátepníky 310 nákoleníky 59 kožiš.bundy 20 kožiš.vesty 12 deky 48 šály 376 rukavice 152 kožišiny 7 holinky 90 ohřívače nohou 25 polštáře 20 ovinovačky 8 lyžař.boty 7 párů spací pytle 3 lyže 133 párů látkové boty 7 párů rukávníky 8 kusů kožišiny 11 kusů celkem 2697 věcí. str .347 Fotografie vojáků se jménem str. 348 Zápisy k fotografiím na předešlé straně Za Vůdce, národ a vlast hrdinně položili svůj život Bruno Thomas, nar.7.2.1916, zemřel 22.7.1941 u Johanovky – střelen do hlavy. Syn Ant.Thomase, číšníka, č.96 Konrad Irber – voják, sanitář, nar.17.2.1902, padl 7.7.1941 u Smolenska ženatý, tři děti, kočí u firmy Zimmermann Gustav Löffler – svobodník, nar. 19.2.1911, padl 18.12.1941 u Čern Walter Ulbrich, nar.17.5.1913, zemřel 11.8.1941 po těžkém zranění ve válečném lazaretu Boriszov Erich Sitte, nar. 8.4.1915, zemřel 24.7.1941 v Lotyšsku; syn zde zemřelého učitele Adolfa Sitte. Navštěvoval chemickou průmyslovku Rudolf Günther, svobodník, nar. 31.12.1916, padl 22.11.1941 u Gorkého Willi Kühn, nar. 7.6.1911, zemřel 12.12.1941 na zápal plic. Byl holič. Siegfried Strauß, svobodník, nar. 22.6.1916, zemřel 4.9.1941 u Leningradu, zraněn v polském tažení Ernst Sieber, svobodník, nar. 11.11.1913, zemřel 26.7.1941 u Wiszowka Sněhové přívaly 9.ledna napadlo nesmírné množství sněhu; to ochromilo autobusový i železniční provoz. Strana, SA a ostatní soutěžili v odhrnování sněhu, aby opět uvolnili cesty a silnice. Den nacionálního povstání byl také v tomto roce tiše vzpomenut. Odpoledne měl Vůdce v hale berlínského sportovního paláce velký projev, vysílaný rozhlasem k celému německému národu. Štábní šéf SA Viktor Lutze navštívil 10.února t.r. poprvé župní hlavní město. Přivítání se zúčastnil také SA úderný oddíl Starý Habendorf. Hans Fritsche v Liberci 15.února t.r. měl H.Fritsche v divadle hlavního župního města přednášku, v níž informoval o politické situaci. H.F. je z ministerstva propagandy a národního uvědomění. Je znám v celém Německu svými politickými přehledy v novinách i v rozhlase. Jeho přednášce zde byl přítomen župní velitel Konrad Henlein a vůdčí osobnosti strany. str. 349 Den vzpomínek na hrdiny proběhl důstojným způsobem. Vzpomínkovou řeč přednesl Pg Otto Kittel. Školní spoření 19.dubna vypsala Liberecká spořitelna pro žáky všech stupňů škol soutěž na témata: „Cíle spoření“, „Mravní hodnota spoření“, „Spoření v přísloví“ a další. K těmto tématům měli žáci vypracovat slohy, kresby, ruční práce. Také zdejší škola se zúčastnila a to kresbami a slohovými pracemi. Pět žáků získalo za své výtvory odměny. Narozeniny Vůdce 20.dubna uspořádala místní skupina u příležitosti Vůdcových narozenin oslavu. S úctou a vděčností bylo vzpomenuto Vůdcových zásluh na vytvoření Velkého Německa, na osvobození vlasti a na obraně Říše ve válce, která nám byla vnucena. Všichni mu slavnostně slíbili neochvějnou věrnost do budoucna, což také chtějí vždy dodržet. Domy byly bohatě vyzdobeny. 1.máj je uznán zákonem jako svátek německého národa, ale nepořádaly se žádné oslavy a svátek byl přesunut na sobotu 2.května. Ernst Peuker – vedoucím místní skupiny 1.června převzal krajský personální vedoucí Ernst Peuker vedení místní skupiny. Vedl ji již od začlenění do Velkoněmecké říše až do 28.2.1939. Od tohoto dne převzal vedení Pg Robert Hauser– ten byl ale 31.května odvolán na dovolenou. Služební prostory Ernst Peuker se okamžitě pustil do vybudování odpovídajících služebních prostor. Hostinská místnost a kuchyně hostince „Herrenhaus“ – č.15 – byly přestavěny – postaveny nové příčky, takže vznikla místnost pro DAF – Svaz německých žen a Hitlerjugend, tři místnosti pro vedení, „Appelraum“ – shromažďovací místnost pro cca 80 osob a místnost pro mládež – Jungvolk. „Herrenhaus“ byl na podnět krajského velitele Porsche a místního velitele Ernsta Peukera odkoupen od obce. Krajský vedoucí Porsche se přičinil o to, aby obci by- lo ze župních prostředků zaplaceno za tento objekt 20 000 RM. str. 350 5.října předal starosta obce Willi Scholze za přítomnosti krajského vedoucího Porsche místnosti jejich určení. Kraj. ved. Porsche a místní vedoucí Peuker převzali přitom jako uznání za vytvoření služebních prostor čestné dary. 5.prosince byla koupě zaknihována. Civilní úřad Bylo zapsáno 35 narození, z toho ve Starém Habendorfu 15 chlapců a 8 děvčat, v Radčicích 3 chlapci, v Krásné Studánce 3 chlapci a 4 děvčata, ve Svárově 1 chlapec a 1 děvče. St. Habendorf Radčice Krásná Studánka Svárov muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy úmrtí 9 17 6 6 6 7 1 1 sňatky 19 9 3 3 Akce „zimní pomoc“ - 1940, 1941 dary o nedělích pouliční sbírky 1. 8.září RM 725,9 23.,24.září RM 444,89 2. 13.října -„756,57 19.,20.října -„400,79 3. 20. -„-„737,89 2.,3.listopadu -„398,12 4. 8.prosince -„765,56 15.,16.prosince -„715,44 5. 12.ledna -„718,62 župní sbírka -„867,63 5. 1.února -„805,54 Policie -„- 1 628,47 6. 9.února -„706,30 1.,2.března -„770,89 branná moc -„- 848,62 7. 9.března -„841,- 29.,30.března -„- 964,42 RM 5 251,64 RM 7 844,64 str. 351 dále v dubnu – srpnu 4 448,93 RM v červnu a srpnu RM 1 202,38 bez určení dat 6 856,51 RM Říšské pouliční sbírky: 1. – 4. RM 2 458,52 župní sbírky -„- 1 281,57 Den němec. policie -„- 1 867,26 pouliční sbírka -„811,13 Den branné moci -„- 3 194,48 pouliční sbírka -„853,85 RM 10 467,01 Koncert na přání Ke Dni německé branné moci uspořádal Říšský válečný svaz koncert na přání, který vynesl čistý zisk 2 000 RM. Tento obnos je zahrnut do výsledného čísla „Dne branné moci“. str. 352 Válečná pomoc 1942 Celkem: Zimní pomocná akce RM 17 353,52 válečná pomocná akce -„- 6 567,64 dary -„- 8 940, z mezd a platů -„- 5 900,97 dary zemědělství -„154,40 celkem RM 38 882,53 Obdarování ze „Zimní pomoci“ 1941/42 - 180 osob dostalo poukázky na různé výdaje v hodnotě celkem 9 007,50 RM. Pomocné akci „Matka a dítě“ bylo poukázáno 720 RM. Úmrtí 17.prosince zemřel přednosta stanice Franz Jantsch. Ten se narodil r.1887 v Ostašově (Oberberzdorf). Jako úředník přišel na místní stanici v r.1923, musil ale ustoupit nátlaku Čechů. Od r.1930 byl nucen sloužit v různých místech na zcela českém území; dosazení do vedoucího úřadu 15.11.1939 bylo pro něho zadostiučiněním. Využití půdy Obhospodařovaná půda činí celkem 313,77 ha, z toho připadá na ornou půdu 106,69 ha a na louky 105,39 ha. (nesouhlasí čísla :106,69 + 105,39 = 212,08) Pěstuje se: na 24,6 ha zimní žito, na 3,94, ha jarní žito, na 3 ha ozimá pšenice, na 1,97 ha jarní ječmen, na 19,45 ha oves, na 16,6 ha zimní brambory, na 5,57 ha směs řepy a na 0,37 ha (neurčeno čeho; součet opět neodpovídá; orná půda 79 ha) Sčítání dobytka Počet jednotlivých druhů: 15 koní, 22 kusů mladého dobytka a 255 ks hovězího dobytka, 2 ovce, 15 prasat, 202 koz, 1 482 hrabavé drůbeže, 30 hus, 95 kachen a 53 včelích úlů. Letecký poplach V r.1940 i v r.1941 byl v každém z nich vyhlášen letecký poplach. str. 353 1942 Válka Sovětské masové útoky na mnoha místech východní fronty přinesly jen místní úspěchy, ale způsobily nepříteli neobyčejně vysoké ztráty lidí i materiálu. Také v Severní Africe se tvrdě bojovalo. Celkově válečné loďstvo a letectvo potopilo v boji proti nepřátelským zásobovacím plavidlům v měsíci lednu 63 obchodních lodí - celkem o 400 000 BRT (brutto registrovaných tun). Těžká obranná bitva trvala na východě po celý únor. Protivník utrpěl těžké ztráty. V době od 1.ledna do 20.února naše armáda zničila nebo ukořistila 960 tanků a 1 789 děl. Operace v Severní Africe jsou úspěšné. Britové byli vrženi 600 km zpět na východ. V měsíci únoru bylo potopeno 79 obchodních lodí o 525 000 BRT. V březnu trvaly na východní frontě neustále těžké obranné boje. Ztroskotání ruské zimní ofenzívy se již zřetelně rýsovalo. Válečné loďstvo a letectvo potopilo 105 obchodních lodí – celkem o 646 900 BRT. V dubnu dochází k polevení v bojích, způsobené táním a „blátivou periodou“. Ani v Severní Africe nedochází k žádným větším operacím. Celkově bylo potopeno 81 obchodních lodí o 585 000 BRT. Měsíc květen zřetelně ukazuje převahu „Osy“ na všech bojištích. Na poloostrově Krym jsou německé operace úspěšné. 29.května je ukončena bitva u Charkova. Celkový úspěch německých oddílů: 240 000 zajatců, 1 249 obrněných vozů, 2 026 děl a 538 letadel. V Severní Africe proběhly úspěšné operace. V květnu německé válečné loďstvo potopilo 170 lodí o 924 000 BRT. V červnu se odehrávaly trpké avšak úspěšné boje na Volžské frontě. Silné nepřátelské oddíly byly zničeny. U Charkova německé vojsko upevnilo dosažené úspěchy. str. 354 Po 25 dnech bojů padl do německých rukou Sevastopol. V Severní Africe byl dobyt Tobruk. Bylo potopeno 156 nepřátelských obchodních lodí o 735 000 BRT. V červenci nastoupila německá branná moc k protiofenzívě ve střední a jižní části východní fronty. Dobyla Voroněž, nejdůležitější město Donského průmyslového území, Vorošilovgrad a Rostov. Ve velkém oblouku Donu dosáhly německé oddíly na široké frontě řeku. V prostoru u Pskova byly průlomy fronty ze zimních bojů vyrovnány. V Severní Africe probíhají úspěšné boje. Válečné námořnictvo potopilo 122 obchodních lodí celkem o 815 900 BRT. V srpnu pronikaly naše oddíly na Kavkazském úpatí stále hlouběji, obsadily olejové centrum Maikop a hlavní město kubáňského území Krasnodar. Na východě pronikly až k Volze, před Stalingradem se rozpoutaly tvrdé boje. Nepřátelské loďstvo ztratilo v srpnu 125 lodí o 808 100 BRT. 19.srpna následoval široce založený pokus anglických, amerických a kanadských oddílů o vylodění u Dièpe na francouzském pobřeží. Již brzy odpoledne mohlo vrchní velitelství našich válečných sil ohlásit: „Žádný ozbrojený Angličan nestojí na pevnině.“ V září trvaly tvrdé boje u Stalingradu a na kavkazském území, také v Severní Africe u El-Alameinu. V září naše námořnictvo dosáhlo nejvyššího počtu potopených nepřátelských lodí: 161 lodí o 1 011 700 BRT. Říjen nepřinesl na východě žádné významnější změny – tvrdé boje u Stalingradu a na Kavkaze stále trvají. 24.října zaútočila opět 8.britská armáda u El-Alameinu. V říjnu potopeno 111 lodí o 720 575 BRT. V listopadu začala sovětská ofenzíva pro vysvobození Stalingradu a také velký sovětský útok ve střední části východní fronty. str. 355 V Severní Africe nastoupila 8.britská armáda k útoku na naše postavení, německo – italské svazy se stáhly na západ. 8.listopadu přistály britsko – severoamerické oddíly ve francouzské Severní Africe. Jako protiopatření obsadily německé oddíly 11.11. dosud neobsazené území Francie, aby zabránily vylodění na francouzském jadranském pobřeží. Zároveň byl obsazen Tunis. Potopeno bylo 166 lodí o 1 035 200 BRT. V prosinci probíhaly na všech částech východní fronty obranné boje. Nepřítel nedosáhl větších úspěchů. V Severní Africe nebyly zaznamenány žádné zvláštní události. Potopeno bylo 109 obchodních lodí o 634 000 BRT. V roce 1942 to bylo celkem 8 940 000 BRT. V těchto těžkých bojích padli za Vůdce a za vlast: (v původní kronice fotografie, pod nimi jména) Alfred Scheffel Ernst Sieber Adolf Jahn Karl Beckert Alfred Broutschek str. 356 Fritz Ulbricht Rudolf Beckert Ewald Bittner Walter Herrmann Gustav Rudolf Karl Tandler Erwin Moravek Karl Krischel Herbert Lindner Heinz Mittig Walter Steckert Stefan Krause str. 356 Alfred Scheffel nar. 31.10.1911, padl 19.11.1941 u Charkova; telegrafista, ženatý, bezdětný, majitel domku na Bělidle (jeho deník z válečného tažení nalezen v domě jeho rodičů ve Svárově; originál má p.Hlozák, překlad uložen v archivu kroniky - Př. XXXII ) Ernst Sieber zápis o něm na str. 348 orig. kroniky Jahn Franz nar. 19.2.1914 ve Svárově, padl 30.11.1941 na východní frontě, ženatý, 1 dítě hospodář ve Svárově č.6 Pavlata Bruno nar. 23.8.1915 v Ústí, padl 22.12.1941 v Upjarnitschi (?), povoláním kuchař Beckert Karl nar. 25.8.1921, padl 24.1.1942 u Charkova; syn hostinského Jos. Beckerta Broutschek Alfred nar. 7.4.1920; syn přadláckého mistra Jos. Broutschka; narukoval 9.1.1939, prodělal tažení v Polsku a Belgii; 23.5.1940 zraněn; od začátku bojů proti Rusku na východní frontě, tam padl 7.2.1942 Ulbricht Fritz nar. 28.11.1907, padl na východní frontě 24.2.1942, ženatý, 1 dítě, povoláním dílenský mistr v textilní továrně Beckert Rudolf nar. 8.6.1912, padl 8.3.1942.na východní frontě; ženatý, bezdětný; vyučen a pracoval jako řezník, později tovární dělník. Stál vždy v řadách bojovníků za národní zájmy. Před povoláním do vojska byl politickým vedoucím. Byl synem Jos.Beckerta, hostinského. Bittner Ewald nar. 8.11.1921, Starý Habendorf č.34; padl 30.3.1942 na východní frontě; nositel dvou vyznamenání; jemný mechanik str. 358 Herrmann Walter, Svárov 3, mladý sedlák, místní zástupce selské mládeže St.Habendorf – Svárov, okresní vůdce selské mládeže na území Chrastava. Nar. 9.2.1920 ve Starém Habendorfu, do armády vstoupil 6.10.1941, padl 7.5.1942 jako příslušník pěšího pluku č.466, 2.rota, 259.divize v Majaka u Stavjansku v Donské pánvi při jednom těžkém obranném boji proti Rusům. Podle údajů velitele roty padl hrdinskou smrtí zasažen do hlavy střepinou granátu z tankového děla. Gustav Rudolf nar. 21.10.1914, padl 7.5.1942 3 km od Morki na východní frontě. Stál vždy v prvních řadách národních bojovníků, za což byl v roce 1933 uvězněn. Byl zaměstnancem v zemědělství. Lindner Herbert nar.23.12.1921, padl 20.6.1942 na východní frontě. Tandler Karl nar.5.11.1918, padl 10.6.1942 na východní frontě; syn porodní báby Berty Tandler; zaměstnáním pekař. Krischel Karl nar.5.3.1922, narukoval 9.1.1939, padl 4.7.1942 na východní frontě; elektromechanik; syn Antonína Krischela, Starý Habendorf č.88 Moravek Erwin nar. 14.12.1921 ve Starém Habendorfu, navštěvoval obecnou školu a čtyři třídy gymnázia, byl hlavním vůdcem čety Hitlerovy mládeže. Je nositelem stříbrného vyznamenání Hitlerovy mládeže a zlatého vyznamenání sportovního vůdce Hitlerovy mládeže. Povoláním zaměstnanec v obchodě. V době od 2.10.1940 do 31.1.1941 pracoval ve válečném nasazení. K armádě byl povolán 7.2.1941 do Děčína. Po absolvování kurzu důstojníků nastoupil 6.3.42 na východní frontu; tam byl vyznamenán východní medailí a čestným křížem II. Jako velitel byl 11.8.1942 při těžkých obranných bojích u Pskova zraněn na prsou, hlavě a paži a 12.8.42 svým zraněním podlehl na hlavním obvazišti v Dawydovo. Wagner Emil ze Svárova č. 28; nar. 11.9.1908, padl 12.8. Krause Stefan nar. 26.12.1908 ve Svárově, ženatý, 2 děti, padl 1.9.1942 na severním úseku východní fronty Bönisch Josef mlynář, Starý Habendorf č.114, nar. 20.8.1911, ženatý, 2 děti; padl 1.9.1942 v Severní Africe. Byl nájemcem mlýna – St.Hab.č114 -. Po jeho hrdinské smrti se jeho rodina přestěhovala do svého domova v kraji Turnov. Stärz Gustav St.Habendorf č. 259, nar.8.1.1914, padl 14.9.1942 na východní frontě. Byl úředníkem u říšské pracovní služby. Byl nadšený národně uvědomělý muž. str. 359 Mittig Heinz nar. 22.4.1912, ženatý, 1 dítě; k branné moci narukoval 12.2.1940, 19.11.1941 byl zraněn – průstřel bérce. Padl 21.9.1942 u Tortolow, jižně od Ladogasce; povoláním byl typograf. Byl členem SA Sturm 1938. Schumann Franz nar. 15.11.1920, padl 23.10.1942; s družkou Gertrud Schöler měl 1 dítě. Sám nepocházel ze Starého Habendorfu. Steckert Walter nar. 28.10.1923, padl u Spartakowky u Stalingradu 25.10.1942. Syn Adolfa Stekkerta, Starý Habendorf č.80 Ulbrich Wilhelm nar. 14.11.1912, padl 7.11.1942; syn Charloty Ulbrich, St.Habendorf č.208 Nový přednosta stanice Po smrti přednosty stanice Franze Jantsche byl jmenován na toto místo Hans Diehl, nar. 14.12.1900. Navštěvoval obecnou a měšťanskou školu, v letech 1914 -17 se učil kuchařem. 1917 narukoval jako dobrovolník, po skončení války byl až do srpna na vojně. V r. 1923 vstoupil do služby u československé dráhy, byl přeložen do českého vnitrozemí. Po osvobození Sudet převzal vedení stanice Velké Hamry, 17.4.1940 se stal zástupcem přednosty stanice ve St.Habendorfu; 1.1.1941 obdržel na tomto místě definitivu. Lístky na tabák 1.ledna byly zavedeny lístky na tabák, aby bylo zaručeno spravedlivé rozdělení kuřiva. Den hrdinů 15.března jsme vzpomínali na hrdiny. Vzpomínkovou řeč přednesl Pg Otto Kittel. Příděly potravin Ve 35. přídělovém období byly od 1.4.1942 sníženy příděly chleba, mouky, masa, tuků a náhražky kávy. Obyvatelstvo přijalo snížení s porozuměním. Závazek – slib mládeže 22.března se konal v sále Koruny slib 14letých chlapců a dívek. Hovořil k nim místní vedoucí Heinrich Plischke. Vůdcovy narozeniny 20.dubna byly vzpomenuty Vůdcovy narozeniny. Řeč pronesl místní vedoucí Heinrich Plischke. Sbírka starého šatstva se konala od 1. do 15.června. Výsledek sbírky byl velmi uspokojivý. Den matek 17.května byl slavnostní Den matek. Svou řečí poukázal Pg Schuh na dvojí zatížení žen, které jim způsobuje válka. str. 360 Východní medaile Podle Vůdcova výnosu byla vytvořena „Východní medaile“. Ta má být uznáním hrdinského nasazení proti bolševickému nepříteli v zimě 1941/42. Generál Schieler 22.ledna pořádal Říšský válečný svaz schůzi s generálem Schielerem. Téma: Obrana Říše a národa. 30.ledna 1942 proslovil Vůdce u příležitosti výročí převzetí moci řeč, kterou jsme společně vyslechli. Koncert na přání 15.února pořádal Říšský válečný svaz koncert na přání. Účinkoval pěvecký a hudební spolek. Čistý výnos ve prospěch WHW (zimní pomoc) činil 2 184,-RM Večer vesničanů 28.února uspořádali kandidáti libereckého učitelského ústavu pod vedením ředitele ústavu „Večer pro vesničany“. Vystoupení se setkalo s vřelým ohlasem. Zvony pro válku 24.března musily být zvony z našeho kostela odevzdány pro válečné účely. Zůstal jen umíráček. foto Př XLV/19 Atentát 27. května byl spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora SS Obergruppenführera Reinharda Heidricha. Svým zraněním podlehl 4.června. Jeho nástupcem v Protektorátu Čechy a Morava je generáloberst policie Daluege. Požár továrny 2.června ve ¾ na 12 o půlnoci vypukl požár v továrně J.Zimmermanna. Velká část budov lehla popelem. Začátkem června byl provoz továrny zcela zastaven. Tím uzavřel tento podnik svůj osud, podnik, který více než 100 let vzkvétal a v tehdejším Rakousku měl světovou pověst. Hasicí zařízení 27.června předal starosta Willi Scholze místnímu hasičstvu hasičské auto se stříkačkou. Zimní brambory Na dobu od 19.října 1942 do 25.června 1943 bylo uvolněno na uskladnění 200 kg brambor na 1 osobu. Zvýšení přídělu chleba a masa Od 19.října byl příděl chleba a masa takto zvýšen: chléb – týdenní dávky v gramech: 29.7.40 – 5.4.42 6.4.42 – 18.10.42 od 19.10.42 děti 0 – 3roky 1 100 900 1 100 -„- 3 – 6let 1 100 1 200 1 200 mladiství 10-20let 2 600 2 600 2 600 chléb – týdenní dávky v gramech: 29.7.40 – 5.4.42 6.4.42 – 18.10.42 od 19.10.42 spotřeb. nad 20let 2 250 2 000 2 250 směny,noční práce 2 850 2 600 2 850 těžce pracující 3 650 3 400 3 650 nejtíže -„4 650 4 400 4 650 str. 361 maso – týdenní dávky v gramech: děti do 6ti let 250 150 200 -„- 6-18 let 400 350 400 spotř. nad 18 let 400 300 350 směny,noční práce 600 450 550 těžce pracující 800 600 700 nejtíže -„1 000 850 950 Říšské oděvní lístky jejich platnost byla prodloužena do 30. 6. 1944. Normální čas Od 2.listopadu byl znovu zaveden normální – středoevropský čas. Týden spoření Týden od 26. do 31.října je vyhlášen jako „Týden spořivosti“ místo dosavadního „Dne spořivosti“ – 31.října. Zvláštní příděly U příležitosti vánočních svátků byly zavedeny tyto zvláštní příděly - v gramech: potravina nad 18 let do 18 let pšeničná mouka 500 500 máslo 125 125 maso 200 200 sýr 62,5 62,5 cukr 250 250 luštěniny 125 125 cukrovinky 125 125 zrn.káva 50 -----0,35 l lihoviny Civilní úřad zaznamenal v roce 1942: 23 narození, 41 sňatků a 53 úmrtí. Rozdělení podle obcí: narození sňatky úmrtí chlapci děvčátka muži ženy St.Habendorf 7 2 18 17 12 Radčice 3 2 8 12 4 Krásná Studánka 4 3 11 7 4 Svárov 1 1 4 3 1 Sčítání dobytka Stav k 3.prosinci: 15 koní, 23 kusů mladého dobytka, 218 kusů hovězího dobytka, 7 ovcí, 21 prasat, 227 koz, 1 301 hrabavé drůbeže, 67 hus, 62 kachen, 17 krůt, 46 včelích úlů, 1 363 králíků. Letecký poplach byl v minulém roce vyhlášen 4x. 12.června předvedl kamarád Linhard anglické bomby. str. 362 Úmrtí 10.prosince zesnul po dlouhém, těžkém utrpení řídící učitel Josef Thaute (rakovina obličeje) ve věku 78 let.Řídící učitel Thaute se narodil 7.září 1864 jako syn obuvníka v Chrastavě. Navštěvoval obecnou a měšťanskou školu v Chrastavě a učitelský ústav v Litoměřicích. 1.září 1883 dostal učitelské místo na zdejší škole a 1.září 1907 mu bylo svěřeno vedení obecné školy ve Starém Habendorfu; to zastával až do r.1923, kdy odešel do penze. Thaute byl nadaný hudebník, výborný varhaník; po více než 25 let byl také regenschori. Vedení Pěveckého spolku leželo více než tři desetiletí v jeho rukách. Krátký čas vedl i Pěvecký spolek v Radčicích a Machníně. Byl také usilovný pracovník Národního spolku, spoluzakladatelem Německého tělovýchovného spolku a jeho dlouholetý zapisovatel – jednatel. Založil Německý kulturní spolek a byl jeho dlouholetý pokladníkem. V roce 1913 založil s několika stejně smýšlejícími Spořitelní a záložní spolek, kterému věnoval své pracovní úsilí až do pozdního věku. Dláždění silnice V r.1942 byl vydlážděn úsek silnice od tělocvičny k náměstí, byly založeny chodníky a provedena kanalizace. Toto vše se setkávalo s potížemi, práce trvaly více než rok. Starosta Scholze překonával všechny ty potíže s tvrdošíjnou vytrvalostí. Ve stejném období byl vydlážděn také příchod ke škole. 1943 Válka Sovětská zimní ofenzíva dosáhla svého vrcholu. Žádný dosavadní měsíc se neudálo tolik závažného. V severním úseku východní fronty panoval poměrný klid. Sověti tu vedli jen tvrdošíjné útoky na Welikie Luki a na německá postavení jihovýchodně od Ilmensee. Na jižním úseku východní fronty se sovětská zimní ofenzíva vyznačovala jednotlivými útočnými operacemi. Velké počty zničených tanků dokazují, s jakým nasazením tanků doprovázejí Sověti své útoky. Welikije Luky, kde byly jen slabé obranné síly, přešly po 52denním hrdinském boji do sovětských rukou. str. 363 Zimní ofenzíva se zostřila, když se nepřítel odhodlal k průlomu. Naše oddíly se plánovitě stáhly z východního a severního Kavkazu a přeložily boje na kubáňské území. Předmostí Voroněže bylo vyklizeno, osud Stalingradu se blížil svému konci. Po více než dvouměsíční obraně byly naše oddíly přemoženy. Také v Severní Africe zuří dále boj. 30.leden – 10.výročí S ohledem na těžké boje u Stalingradu a na jižní frontě se neměly vyvěšovat prapory a nekonaly se žádné větší oslavy. Poslouchali jsme Vůdcovu proklamaci. Ve velkém společenském sále Elektromechaniky (býv. f. Bratři Siegmundové – pozn. překl.) bylo velké shromáždění; řečníkem byl velitel místní skupiny ve Starých Pavlovicích Passig. V divadle dávali hru „Králův kurýr“ od Kaergela. Byl to stranický podnik. Naše místní skupina dostala 250 vstupenek na rozdělení. Návštěva kin byla volná. Pracovní nasazení Nařízením z 27.ledna byli vyzváni všichni muži od 16ti do ukončených 65ti let a ženy od 17ti do 45ti let, aby se přihlásili u příslušného pracovního úřadu a pomohli při obraně Říše. Osvobozeni jsou: muži a ženy ve veřejných službách, u branné moci, policie a v pracovní službě; muži a ženy, jejichž pracovní doba je 48 hodin; muži a ženy v zemědělství a ve zdravotnictví; duchovní, žáci a žačky, ženy s jedním dítětem předškolního věku nebo se dvěma dětmi do 14ti let. Velká zimní bitva zuří i v únoru. Obzvláště silný je sovětský nápor na jižní frontu. V průběhu plánovitých ústupových akcí byla vyklizena území na Kubáni, předmostí Krasnodaru a v oblouku Dněpru Rostov a Vorošilovgrad; také Charkov padl do rukou nepřítele. I vTunisu zuří nadále boje. Pomocníci letectva Jako pomocníci letectva byli povoláni žáci vyšších středních škol, kteří dovršili 15.rok svého života. Jako první byli v naší obci povoláni: Fritz Karrer z č.158 a Helmut Ulbrich. Zastavení provozu hostince V rámci uzavírání hostinců, které nejsou bezpodmínečně nutné pro stravování obyvatelstva, byl od 1.dubna uzavřen hostinec „Koruna“. Současný majitel není ten správný hostinský a tak mu uzavření přišlo vhod. str. 364 Zimní bitva zuřila i v březnu s neutuchající tvrdostí. Předmostí Demjansk a ? (nečitelné) byly vyklizeny. I vTunisu pokračují boje. Ponorky byly v březnu úspěšné. Vzpomínkový den na hrdiny --- 21.března oslavila důstojně strana se svými členy u pomníku padlých v 1.světové válce. Řeč pronesl Pg Otto Kittel. Schůze Na 19.února svolal starosta Willi Scholze schůzi, na které přednesl zprávu o obecním zastupitelstvu. Probral v ní období od r.1938 až do současnosti. 4 velké duby u starého obecního domu – č.119 – byly v únoru poraženy. Úmrtí 16.února zemřel sedlák Josef Peuker. Pocházel ze starého selského rodu. Rodina Peukerů vlastnila dlouhá desetiletí selský statek čp.26. Pozemky se táhnou podél dráhy k Novému Habendorfu a k „Fuchsberg“. V roce (vynecháno) koupil Peuker usedlost č.11; tu má jeho rodina dosud ve vlastnictví. Při porážení uvedených stromů byl Peuker jedním padajícím zasažen a těžce zraněn. Krátce po převozu do nemocnice zemřel. Má jednoho syna – Richarda, který je od pádu Stalingradu pohřešován. Nový místní vedoucí 26.února se v zimní zahradě hostince „Koruna“ konalo shromáždění se školením všech politických vedoucích za přítomnosti zastupujícího krajského velitele Detzela. Ten přitom odvolal dosavadního místního vedoucího Heinricha Plischke a na jeho místo jmenoval Pg Josefa Meßlera, Pg Plischke byl jmenován organizačním vedoucím místní skupiny. Závazek mládeže 28.března se konal v hostinci „Koruna“ slib mládeže. K mladým hovořil místní vedoucí Meßler. Bojové akce v dubnu nebyly žádné významné na východní frontě. Naproti tomu v Tunisu propukl boj s novou prudkostí. 20.dubna bylo při skromné ale důstojné oslavě vzpomenuto Vůdcových narozenin. Řeč pronesl Pg Artur Schuh. Anglický balon se 11.dubna zřítil. Jeho cílem bylo, způsobit zkrat na elektrickém vedení. V květnu skončil hrdinný zápas o Tunis. Naši bojovníci tam podlehli přesile nepřítele. Na východě byly větší boje jen v předmostí Ruhm. Byla vyklizena Krymskaja. str. 366 Nepřátelské letecké útoky pokračovaly s nezmírněnou prudkostí. 1.máj Na den „Svátku práce“ se nekonaly žádné manifestace. Svátek matek 15.května proběhla důstojná oslava „Svátku matek“ v hostinci Koruna. Vedla ji kamarádka Stefanie Kittel. Změny v přídělu potravin Začátkem 50.přídělového období jsou sníženy dávky potravin pro všechny věkové stupně o 100g. Tím postižení spotřebitelé obdrží jako náhradu na jedno přídělové období přidáno 300g chleba a 50g tuku. Válka v červnu nebyly na východní frontě žádné větší bojové akce, jen na Kubáňském předmostí se odehrávají těžké boje. Vzdušná válka nabývá hrozivých forem. Zvláště tvrdě jsou postižena místa v severním a západním Německu, mezi jinými také Bochum. Ubytování občanů z oblastí postižených leteckými nálety 22.června dorazily do naší obce 43 osoby z Bochumi, kterým NSV určila ubytování v Sudetské župě. Byli to lidé dílem těžce, dílem lehce poškození. Přijaly je rodiny: fa Josef Zimmermann, Rudolf Riemer, řezník, Ferdinand Zedlitz č.25, Edmund Linhart č.178, Marie Neumann č.308, Marie Frank č.60, Dr Anton Schmidt č.108, Braun č.199, Neumann č.193.Theodor Hennig č.27. Během roku přišly z ohrožených území Říše ještě další rodiny; zčásti to byli příbuz- ní, takže koncem roku bylo v naší obci 72 ubytovaných. (Končí zápisy kronikáře – řídícího učitele Otto Kittela – pozn. překl.) Zbytek roku 1943 Do konce tohoto roku probíhaly na východě, jihu a severu těžké obranné boje. Na závěr roku následovaly kapitulace na jihu (Italie) a na severu (Finsko). Odvody starších ročníků Na svátek „Všech svatých“ – 2.11. t.r. musili jít k odvodu padesátia šedesátiletí. Téměř všichni byli odvedeni – nemocní, chromí, invalidé z 1.světové války,atd... Povolání těchto odvedených pak bezprostředně následovalo. str. 366 1944 Význačnou událostí tohoto roku byl atentát na Vůdce, spáchaný v červenci. Ten měl ukončit válku, ale tentokrát se to nepoštěstilo. Výzva k domobraně byla vydána v srpnu t.r. Týkala se všech do 65ti let, kteří byli schopni obrany. Ti se podrobili přísnému školení, poučeni byli o používání „pancéřové pěsti“ (obranná zbraň proti postupujícím nepřátelským tankům). K jejich povinnosti patřilo také obléhání silnic a zátarasy cest, zřizování obranných systémů zákopů, barikád apod. K těmto pracím byli také povoláni zajatci, východní dělníci a příslušníci cizí branné moci, jako Maďaři a Rusové. Bylo to jako „Babylon“ se směsicí cizích řečí. Vylodění nepřítele na západě Na západě se podařilo Angličanům a Američanům přistání obojživelných vozidel. Měli přitom mohutnou materiální a leteckou převahu. Brzy nato se rozvinuly těžké obranné boje, při kterých Angličané a Američané nezadržitelně postupovali vpřed. Zvýšené bombardování Nepřítelovo bombardování přibývalo jak na západě, tak na jihu na síle a nahánělo hrůzu. Už nebylo dne ani noci,kdy by nebyl hlášen letecký poplach a výzva k pohotovosti. Nepřátelští letci létali po zbytek roku 1944 ze všech stran na Říši a vrhali na ni fantastické množství bomb. Obrana se dařila jen ztěžka a sice neustálým nasazováním pracovních komand. str. 367 K anglo – americkým náletům z jihu a západu se přidaly koncem roku 1944 také nálety Rusů. Tito nesvrhovali bomby, ale omezili se prozatím na průzkum. Rozumným lidem bylo již jasné, že se válka schyluje ke konci, ale jednotliví zaslepení si to tvrdošíjně nechtěli připustit a stále ještě doufali v zázrak. Hovořilo se o nasazení nové zbraně, která měla přispět k radikálnímu obratu a rychlému ukončení války. 1945 Nouze uprchlíků Po mírné zimě se začátkem r.1945 v rostoucí míře objevovali uprchlíci jen se svým nejpotřebnějším majetkem. Byli na cestě ze všech částí Říše a hledali nový domov. Byli to politováníhodní lidé, kteří téměř vše ztratili a jejich majetkem bylo jen to, co měli na sobě, nebo mohli uvézt na malém vozíčku. Usedlíci, kteří musili přijmout tyto uprchlíky, dělali pro ně, co bylo možné. Mnohá rodina, která tyto uprchlíky ubytovala, to činila v úzkostné předtuše, že se i jí může stát podobné – že bude musit bez domova a bez majetku táhnout po silnicích do neznáma. Prchající vojska Ale nejenom uprchlíci tvořili obraz těchto dní. Hlavní silnice byly neustále plné prchajícího vojska, vozů všeho druhu, koní, dobytka, atd. Denně obce zaplavovali všichni jmenovaní a bylo nutné postarat se o odpovídající ubytování. Místní obecní úřady a jejich zaměstnanci měli plné ruce práce, aby zvládli nadměrné požadavky. str. 368 Poslední dubnové dny 1945 Pak přišly poslední dubnové dny. Poměry byly stále bezútěšnější. Už nebylo čím topit; chtěli-li si obyvatelé uvařit, musili si nejdříve dojít do lesa na dříví. Tam směřovala celá procesí. Mezitím neustále letecký poplach – nepřátelští letci přelétali ve velkém počtu nad naším územím, aby svrhli bomby na průmyslové oblasti. Smrt Hitlera 1.května byla oznámena Hitlerova smrt a doporučeno vyvěšení vlajek. To bylo poslední v Říši. Začátek revoluce – 5.května Tu jednoho dne hlásil rozhlas: Revoluce v Čechách, v Praze boje v ulicích a na barikádách. Volání o pomoc Rozhlas volal Rusy a Američany o pomoc. Netrvalo dlouho a 8.května došlo v Říši na jihu a na severu k bezpodmínečné kapitulaci. Příchod Rusů byl očekáván každou hodinu. Ti přišli 9.května. Neustávající proud ruských vojáků na vozech všeho druhu a autech zaplavil všechny silnice i postranní cesty a zaplnil celou naši nejbližší krajinu i Liberec. Vyvěšení bílých praporů Zatímco o několik dní dříve u příležitosti Hitlerovy smrti se na domech třepotaly říšské vlajky, změnilo se to přes noc. Na domech se objevovaly nesměle první bílé vlajky – ojedinělé – ale brzy je následovaly další a pak už byly všude. K nim brzy přibyly vlajky červené i první československé. Ubytování Rusů Obsadili nás Rusové. Objevili se první ruští ubytovatelé. Ti vyhledávali domy str. 369 vhodné pro ubytování; majitelé bytů, případně domů je musili do půl hodiny opustit. Když se někdo dovolával pomoci u ruského velení, byl vyslyšen, pomoc slíbena, ale nic se nezměnilo. Mezi ruskými vojáky a důstojníky panovalo velké kamarádství. Radostí nad dosaženým vítězstvím často společně pili a přihýbali si až příliš. Byli také velcí ctitelé našich žen. Převzetí obce komunisty Po příchodu Rusů převzala vedení obce komunistická skupina dřívější epochy, dosavadní zastupitelé a starosta odstoupili. Přišel nový svět, nový duch, nový pořádek. Příchod českých úředníků Po krátké době – koncem května – přišli také první čeští úředníci, a to na dráhu, poštu, obec, státní policii a učitelé do školy. Zároveň přibylo množství nových nařízení a vyhlášek. Příchod hlavy státu Hlava státu – pan prezident Dr.Eduard Beneš - byl koncem května slavnostně uvítán v Praze. Panovala všeobecná radost nad znovu získanou samostatností. Začátek vysídlování Němců Brzy přišli první čeští osídlenci a denně jich přibývalo. Téměř stejné množství Němců zase ubývalo. Koncem války bylo v naší obci 2 346 obyvatel, z toho jen několik málo Čechů. Od těchto dnů německý lid neustále vyhledává nový domov. str. 370 Je to tvrdý osud, který stihl německý národ; jeho vina je: „Slepá víra v Hitlera a Říši.“ Ortel osudu postihl ale i jistou část národa neprávem – musí však také trpět následky porážky. Tato část necítí vůči českému národu – přes tvrdé zacházení – nenávist. Doufá také ve shovívavost a porozumění pro své postavení. Byli jsme lidé a propadli jsme lidským omylům! První předseda obce Po krátkém trvání činnosti komunistického starosty Rudolfa Peukera byl zvolen předsedou prvního českého zastupitelstva pan Robert Sedlatý, rodilý habendorfský Čech; tento úřad nastoupil v druhé polovině května. Jmenovaný byl předsedou prvního Místního národního výboru, později Místní správní komise v Habendorfu. Změna názvu obce Jméno obce „Althabendorf“ bylo změněno na „Starý Habendorf“. Nový místní kronikář Po odchodu pana řídícího učitele Kittela v létě 1945 pověřil předseda české místní školní rady, řídící učitel pan Jindřich Černý vedením kroniky – jako provizorního místního kronikáře – Gildarda Thauteho. Ten byl po dobu trvání války zaměstnán jako úředník na obci. Narodil se 8.6.1890 v Horní Chrastavě, navštěvoval obecnou a měšťanskou školu v Machníně, Chrastavě a Semilech, dále dvouletou obchodní školu v Liberci. Po ukončení studia pracoval jako úředník u velkých průmyslových a obchodních podniků. Trpěl srdečními a nervovými potížemi a byl proto v r. 1932 penzionován. Od té doby žil v Habendorfu. Konec zápisů Kroniky obce Althabendorf. Kroniku přeložila a rukopisem ve dvou dílech zapsala v roce 1997 a v roce 2009 text upravila a přepsala na počítači Libuše Kubíková. Na str. 116, 117, 118 fotografie kronikářů z let 1935 – 1945 a vojáků, občanů Habendorfu, padlých ve 2.světové válce v letech 1939 – 1945. ( Kopie z původní kroniky. ) Rukopisný text uložen v archivu obce Stráž nad Nisou jako Příloha X.a, X.b, text vypracovaný na počítači v programu Microsoft Office Word 2003 jako Příloha X.c, text uložený na CD jako Příloha X.d . Doplněno: fotografiemi k textu – Příloha XLV / 1 – 21 fotografiemi z let 1969 – 1980 – Příloha XLV / 22 – 27 Druhá světová válka na stránkách Kroniky obce Althabendorf (dnes Stráž nad Nisou) 1938 1/ Ve kterých politických stranách byli členové zastupitelstva obce do roku 1938? 2/ Po které události přešli do jiné strany? Do které? 3/ Co požadoval Konrad Henlein na zasedání SpD v Karlových Varech? 4/ Jaká vlajka byla v obci vyvěšena na 1. máje? 5/ Jaká opatření prováděli Češi v reakci na vzrůstající německé požadavky?(obrana, informace) 6/ Co se dělo v obci před podpisem Mnichovské dohody? 7/ Co se dělo v obci po podpisu Mnichovské dohody? 8/ Co se od té doby slavilo 1. 10. ,kdy vešla smlouva v platnost? 9/ Kteří představitelé Německa navštívili Liberec? 10/ Jak se od roku 1939 jmenovalo Soukenné náměstí, Benešovo náměstí, Pražská ulice? 11/ Co byla NSV a co bylo jejím hlavním úkolem? Uveď konkrétní projevy pomoci. 12/ Cituj místo, kde se při definici NSV projevuje německá rasistická ideologie. 13/ Co byla WHW? Uveď konkrétní projevy pomoci. 1939 14/ Jak se v kronice zdůvodňuje vznik Protektorátu Čechy a Morava? 15/ Co se dělo po zrušení celních hranic mezi Sudetami a Německem? 16/ Kolik obyvatel měl Althabendorf při sčítání lidu 17.5.? Jaké bylo národnostní složení? 17/ Jak je v kronice zdůvodněno napadení Polska 1.9.1939? 18/ Kteří místní obyvatelé padli při tažení do Polska? 19/ Co se vyrábělo od roku 1939 v továrně bratří Siegmundů (Tesla, Lites…)? 1940 20/ Kdo podle Hitlera mohl za německý vpád do Dánska a Norska? 21/ Které další země Němci do června dobyli? 1941 22/ Které země si Hitler podmanil na jihu Evropy? 23/ Jak Němci označili Sovětský svaz v den napadení 22.6.1941? 24/ Jak velké zimy udeřily v roce 1941? O co byl největší zájem při sbírce WHW v souvislosti s krutou zimou? 25/ Odkdy bylo židům přikázáno nosit žlutou Davidovu hvězdu? 1942 26/ Která místa bojů jsou v kronice nejčastěji zmiňována? 27/ U padlých obyvatel Althabendorfu je často uvedena adresa. Znáš některé současné obyvatele těchto domů? 28/ Jak se konkrétně projevovaly negativní hospodářské důsledky války? 1943 29/ Jak se liší oslavy 30.1. (vítězství NSDAP v Německu) od předchozích let? 30/ Kdo byl vyzván na pomoc při obraně Říše? 31/ Kolik let bylo F. Karrerovi a H. Ulbrichovi, když byli povoláni do letectva? 32/ Jak se v naší obci projevily důsledky bombardování sev. a záp. Německa? 33/ Kdo byl povolán do války v listopadu 1943? 1944 34/ Které nedůležitější události jsou v tomto roce zmíněny? 35/ O kterých událostech, jimž se v letech 1938-1939 věnovalo tolik pozornosti, se v tomto roce vůbec nepíše? 1945 36/ Kdo přicházel do naší obce na začátku roku 1945? 37/ Jak se chovali Rusové? 38/ Kdo převzal vedení obce? 39/ Na která místa přišli čeští úředníci? 40/ Jak se místní obyvatelé dívali na vysídlování Němců? Odpovědi: 1/ Strana živnostníků, Svaz zemědělců, Křesťansko-sociální strana lidová 2/ po začlenění Rakouska k Říši a sjednocení všech nemarxistických stran do jediné, tj. Sudetoněmecké strany (SdP) 3/ požadoval právo na sebeurčení a vrácení ke stavu v roce 1918 4/ vlajku s hákovým křížem 5/ budovala se linie opevnění vedla od Jizerských hor, přes Mníšek, Novou Ves, chrastavský les, Bedřichovkou do Ještědského pohoří, betonové bunkry stály jeden vedle druhého ve dvou a třech liniích za sebou, spojovaly je drátěné překážky, byly zakázány téměř všechny noviny, knihy a časopisy, pokud vycházely,byly cenzurované, mělnický vysílač byl pod státní kontrolou 6/ v Norimberku se sešel K. Henlein s A. Hilerem a vyjádřil právo sudetských Němců na sebeurčení, A. Hitler slíbil pomoc, v reakci na to E. Beneš vydal stanné právo a zrušil SpD, Anglie a Francie souhlasily s Hitlerovými požadavky a obec opouštějí Češi a židé (obch.domy Brouk a Babka, Baťa), čeští úředníci a policisté, v Liberci se staví barikády, v obci rozmisťuje čs. armáda děla, někteří lidé vybírají své úspory, nakupují potraviny…, je vyhlášena mobilizace, německé obyvatelstvo má zbaleno, jsou odebirány radiopřijímače, je vypnut el. proud, aby občané nemohli slyšet Hitlerovy projevy 7/ radiopřijímače jsou vráceny, vojáci se stáhli, lidé vyvěšují vlajky s hákovým křížem a jásotem vítají první německé vojáky, jízda vpravo 8/ osvobození 9/ A. Hitler, Hitlerův zástupce Rudolf Hess, min. propagandy Jos. Goebbels 10/ náměstí K. Henleina, nám. A. Hitlera, Vídeňská ulice 11/ NSV= Nacionálně socialistická péče o blaho lidu (hl. o matku a dítě a zotavení mládeže), očkování proti tuberkulóze, lístky na mléko, umisťování dětí do domovů,jeslí, školek… 12/ „NSV chce sloužit rasově vhodným soukmenovcům.“ 13/ WHW = Winterhilfswerk, Zimní pomoc , sbírky, finanční a hmotná pomoc vesnicím v zimním období (sbírky na ulicích, dary, koncerty, příspěvky členů, rozdělování uhlí, brambor, filé, oděvů… 14/ ve zbylém Československu byli Němci podle německých šetření utlačováni a pronásledováni a vláda situaci nezvládala, a proto byly Čechy a Morava jako staré říšské země opět postaveny pod ochranu Říše 15/ zájezdy ze Saska a Pruska, mj. za nákupy potravin a spotřebního zboží 16/ 2 322 obyvatel, z toho 11 Čechů, 1 Ukrajinec, 10 cizinců, 2 bez uvedení národnosti, 2 298 Němců 17/ podle Versaillské smlouvy připadl Polsku Gdaňsk, kde žijí „utlačovaní“ Němci a Poláci nechtějí přistoupit na „velkorysou“ Hitlerovu nabídku míru za vrácení Gdaňsku a koridoru a navíc se „paktují“ s Francií a Anglií 18/ Rudolf Peuker, Walter Schmidt 19/ válečná výroba pro ministerstvo letectva 20/ Anglie, která chtěla získat území severní Evropy, aby mohla zaútočit na Německo 21/ Belgii, Holandsko, Francii 22/ Jugoslávii, Řecko, krétu 23/ nepřítel světa 24/ tři měsíce kolem -20 stupňů Celsia, potřebné bylo hlavně kožešinové, vlněné a ostatní zimní věci pro frontu 25/ od 1.9.1941 26/ severní Afrika a území Sovětského svazu: Krym, Charkov, Sevastopol, Rostov, Stalingrad, atlantický oceán- potápění britských lodí 27/ volná odpověď 28/ zavedeny příděly na tabák, sníženy příděly chleba, mouky, masa, tuků a náhražky kávy, odevzdání zvonů 29/ dříve velkolepé – projevy, zpěvy, recitace, dary…, nyní skromné, bez praporů 30/ muži od 16 do 65 let a ženy od 17 do 45 let (s výjimkami muži ve veřejných službách, prac. v zeměděl….) 31/ 15 let 32/ v naší obci je ubytováno 72 Němců, kteří uprchli před bombardováním 33/ všichni padesátiletí a šedesátiletí, nemocní, chromí, invalidé z 1. sv. války 34/ atentát na Hitlera, výzva k domobraně, vylodění spojenců, bombardování Německa 35/ o oslavách „osvobození“, narozenin Hitlera, slunovratu, Dne matek…, o sbírkách… 36/ uprchlíci ze všech částí Říše, prchající vojsko s vozy, koňmi, dobytkem 37/ obsazovali domy, popíjeli, „byli také velikými ctiteli našich žen“ 38/ komunisté 39/ na dráhu, poštu, obecní úřad, policejní stanici a do školy 40/ považovali odsun za trest za „slepou víru v Hitlera a Říši“, ale uvědomovali si, že někteří byli potrestáni neprávem, necítí nenávist a doufají ve shovívavost Zdroje: Kronika obce Althabendorf (str.88-116) Kroniku přeložila a rukopisem ve dvou dílech zapsala v roce 1997 a v roce 2009 text upravila a přepsala na počítači Libuše Kubíková. Rukopisný text uložen v archivu obce Stráž nad Nisou jako Příloha X.a, X.b, text vypracovaný na počítači v programu Microsoft Office Word 2003 jako Příloha X.c, text uložený na CD jako Příloha X.d . Anotace: Žáci prostřednictvím studia Kroniky obce Althabendorf sledují, jak se druhá světová válka odrazila v běžném životě obce, jak byla obyvateli obce vnímána a jak obyvatelé své postoje s postupem válečných událostí přehodnocují.
Podobné dokumenty
zde
Aukční katalog jsem připravoval téměř půl roku. Ve chvíli,
kdy již byl stanoven termín
a kdy již byla rozeslána první
avíza na tuto aukci a už se dokončovaly poslední korektury
katalogu, přišla ho...
Svět se řítí do průšvihu
Jde o to, jak definujeme slovo nejhorší. Pokud nejhorším myslíme paniku, že euro zanikne, tak se domnívám, že to již máme za sebou. Pokud máme na
mysli vývoj reálné ekonomiky, tak tam si nejsem
zce...
tomto odkazu - LIKO-S
na což musíme být také připraveni, potom nás čeká rok v ekonomickém boomu. To je velmi
nebezpečné období.
V čem jsou skryté hrozby doby, kdy budeme mít dost zakázek, konkurence bude menší, budeme
n...