Ing. arch. Ján Stempel téma disertace

Individuální bydlení - Inventura rodinných domů současnosti
Ing. arch. Jana Děnge
[email protected]
Architektura
školitel :
- Teorie a tvorba
Ing. arch. Ján Stempel
téma disertace
časový harmonogram
metodologie práce
Výzkumná práce se zaměřuje na kvalitu většinové produkce
rodinných domů v Čechách v současnosti. Dává si za cíl zmapovat spokojenost lidí s novým stylem bydlení, jejich způsob
užívání rodinného domu a zahrady. Okrajově se práce dotkne
problematiky proměny typologie rodinného domu v čase s cílem objasnit sociálně - ekonomické, kulturní a politické vlivy.
1. rok _ sběr dostupné literatury; zjistit, co bylo v dané problematice již prozkoumáno; dotváření metodiky.
2. rok _ příprava dotazníku pro sociologický výzkum, vymezení území s relevantními projekty pro studium a získávání podkladů pro pasport RD.
3. rok _ sběr a zpracování dat ze sociologického výzkumu, analýza vybraných RD
mimo jiné metodou Space syntax.
4. rok _ kompletace získaných informací, vypracování finální verze disertační práce.
Analýza půdorysů RD (např. metodou Space syntax)
Sociologický průzkum kvantitativní - formou dotazníku
Sociologický průzkum kvalitativní - formou řízených
rozhovorů
historické paralely
Frank Lloyd Wright - Domy typu Usonian
Baba - Osada Svazu Čs. díla Praha
V roce 1936, kdy Spojené státy byly v hluboké hospodářské krizi, americký architekt Frank Lloyd Wright vyvinul řadu domů, které nazýval Usonian.
Wrightovy Usonian domy neměli podkroví, žádné sklepy a fasády disponovaly minimální výzdobou, kvůli dosažení co nejnižších nákladů na stavbu.
Architekt Oldřich Starý charakterizoval v publikaci vydané k
výstavbě osady Baba úsilí Svazu
jako „pokus o spolupráci stavebníků s architekty pro uskutečnění dobrého obydlí, odpovídajícího názoru moderního člověka“.
Pavel Janák byl pověřen úpravou
regulačního plánu (1929),kde
uplatnil koncept tzv. střídavého zastavění. Výstava nového
bydlení proběhla v roce 1932.
Architekti tří generací, kteří představovali různé podoby
modernismu, zaručovali stylistickou pestrost celku.
Skromný dům “Usonian” odkazoval ke Spojeným státům. Frank Lloyd Wright usiloval vytvořit demokratický, zřetelně americký styl, který byl dostupný pro “obyčejné lidi”. Dům se skládal z jedného patra postaveného
na monolitické betonové desce s přilehlým parkovacím stáním bez garáže. Wright věřil, že by tento koncept mohl být opakován po celé zemi.
I přesto, že usiloval o co nejjednodušší a nejekonomičtější projekty, domy
většinou převyšovaly odhadované náklady. Frank LLoyd Wright postavil
víc než sto domů typu Usonian.
sociologický průzkum a psychologie architektury
“- není jeden nejlepší způsob bydlení, pro každého je ideální nějaký jiný
- to, co člověk považuje za ideální, se s věkem a měnící se životní situací také mění
- nejdůležitější je mít možnost si z různých způsobů bydlení vybrat a změnu uskutečnit.” (Kostroň, 2011, s. 55)
Vnímání architektury z hlediska psychologie (Kostroň)
Metody zkoumání spokojenosti s bydlením (Amerigo, Aragones)
Výzkum formou rozhovoru (Klímová)
Rozdělení výzkumu zabývajícím se spokojeností s bydlením
1.
kategorie – studium residenční spokojenosti jako kritérium hodnocení residenční kvality. Z
hlediska metodologie, to znamená, že u těchto studií je kritérium spokojenosti závislé proměnné.
2.
Kategorie – výzkum residenční mobility, je považován za ukazatel předpovědi chování a
proto za nezávislou proměnnou
Monografie si klade za cíl uvažovat o problematice rodinného domu nejenom z hlediska jeho architektonické formy, ale i
jako o sociálním a kulturně-politickém fenoménu.
Základem jsou rozhovory, autorka použila metodu orální historie. Formát rozhovoru se stal dominantní pro vykresleníkomplikovných dobových a společenských podmínek, v nichž domy vznikaly. Rozhovory se stavebníky, majiteli a architekty analyzují téma z různých úhlů pohledu. Kniha je rozčleněna na oddíl obsahující rozhovory s majiteli domů a oddíl,
v němž se autorka dotazuje architektů a tehdy aktivníh teoretiků architektury. Třetí část knihy představuje text Barbory
Vackové, která se zabývá vymezenou problematikou ze sociologického hlediska.
E.T. Hall – Antropologie prostoru
„animální strukturaci“ (chování v území, teritorialita, hranice
území jsou vymezeny jak určitým chováním jedince v určitých
místech, tak i hmotnými symboly)
„fixní znaky prostoru“ (struktury vlastnosti prostoru, které
usměrňují chování; hmotné i nehmotné vyjádření struktury, které
se nemění, stav. Dispozice)
„polofixní znaky prostoru“ (nábytek v hmotném vyjádřeni,
v nehmotném zvyklosti a očekávaná chování, vážící se k danému
místu.
„viditelné struktury“ – to, co do místa fyzicky vložíme (projekt)
„neviditelné struktury“ – to, co nosíme v hlavě (co si o místě
pamatujeme a představujeme; jednak z hlediska osob. vývoje – ontogeneze, a jednak z hlediska celé kultury, která nás utvářela – fylogeneze)
Čočkový model vnímání.
Brunswick : Vnímání se děje pomocí směsice analýzy (přemýšlení)
a intuice (vnímaný objekt v nás budí nějaký dojem, ale nevíme, co
si o něm myslet)
Hammondovi kognitivní mechanismy (analýza funkčních vztahů a
rozpoznávání vzorců)
-
různé způsoby (mody) kognice lze uspořádat vedle sebe do
určité posloupnosti. Do kontinua, vyznačujícího se intuitivní kognicí na jedné straně a analytickou kognicí na straně opačné. Jde o
opak tradiční dichotomie, pomocí jaké jsou tyto způsoby kognice
obvykle chápány.
-
Formy kognice ležící na této ose (kontinuu) obsahují prvky
obojího, jak intuice, tak i analýzy, a jsou označovány pojmem
kvaziracionalita. Jde o nejběžnější formu kognice, známou pod
označením „zdravý rozum“.
-
Vnímané úlohy (cognitive tasks) lze uspořádat s ohledem
na jejich vlastnosti – vyvolávající intuici, kvaziracionalitu nebo analytickou kognici.
-
Kognitivní aktivity se v průběhu času „pohybují“ podél
intuitivně-analytické osy. Přitom se mění relativní podíl intuitivních
a analytických složek výsledné kvaziracionality. Úspěch kognice
tento pohyb tlumí, neúspěch jej podporuje.
-
Lidská kognice umí rozpoznávat strukturní vzorce (pattern
recognition) a analyzovat funkční vztahy.
Kritéria pro posuzování prostoru (Kostroň)
- měřítko - sled - rytmus - perspektiva - harmonie - zlatý řez - dynamika
Hodnocení prostoru:
Obecné vlastnosti
Účel a funkce
Přiměřenost velikosti a tvaru k funkcím
Dostupnost (vazba na okolí)
Zaplněnost a členitost vybavením (viditelné struktury)
Plastičnost, Uklizeno x nepořádek, Čistota
Fyzikální vlastnosti prostředí:
-
působení světla (přirozené – normální)
působení barev (ladění, jas)
působení zvuku (ticho, dominantní zvuky, ozvučení)
působení vzduchu (průvan, pachy, vůně, kvalita vzduchu)
působení materiálu a jejich skladba
tepelná pohoda (druh topení)
živý prvek v prostoru
úsudek o uživateli
osobní x neosobní
hlavní zájmy (co je důležité?)
jaké vyvolává pocity, emoce?
Odhad neviditelných struktur
Tradice x moderna
Estetické působení
Uspořádanost (figura x pozadí)
Zaplněnost, volný prostor
Umělecká kvalita x kýč
Souhrn: ohniska struktur, barevnosti, jasu
Psychologické působení
Působení ve dne, v noci
Ergonomie uspořádání, Soukromí
Společenský kontakt (proxemika-soukromý, poloveřejný, veřejný)
Zabydlený x nezabydlený
Dotazník
- 1.část - získá indexy vnímané kvality prostředí bydliště
- 2.část - určuje spokojenost jedince
- 3.part - shromažďuje socio-demografické a osobní charakteristiky
- 4.part - odkazuje na behaviorální aspekty, které jsou přítomny v dynamické interakci mezi jednotlivcem a rezidenčním prostředím
Problémy vyskytující se ve výzkumu spokojenosti s bydlením
1. míra vymezení obytného prostředí
2. interakce mezi jedincem a prostředím je dynamický dvousměrný, neustále se měnící proces
3. formulování měřítka spokojenosti
Obecné body rozhovorů:
-
historie a původ stavebního projektu
způsob získání pozemku / parcely
jakým způsobem se dům stavěl
jak dlouho stavba trvala
zkušenost s dostupností materiálu
rekonstrukce
vyhovuje dům v současnosti
space syntax
Space syntax zkoumá způsob, jak jsou prostorové jednotky vzájemně propojeny, jak
se tyto prostorové vztahy korelují ve společenském životě a jak mohou být takové
vztahy mezi prostorovými jednotkami identifikovány a analyzovány. Ukazuje, jak
uspořádání prostoru ovlivňuje sociální, ekonomické a environmentální působení míst v
rozsahu celého města k měřítku jednotlivých ulic a budov.
Historie
Na přelomu 70. a 80. let minulého století byl Space Syntax vyvinut profesorem Billem
Hillierem a profesorkou Julienne Hanson spolu s kolegy z Barlett, University College
London.
Od roku 1997 se pravidelně konají konference s touto tématikou.
Kvality zastavěného prostředí, ať už mluvíme o budovách nebo městech, jsou v první
řadě dány vnitřními vztahy mezi prvky z nichž se skládá, spíše než kvalitami prvků
jako takových. Pokud jde o sociální aktivity, pohyb a práce tvoří dva druhy chování,
které primárně ovlivňují konfigurační aspekty prostoru.
Půdorysy bytů postavených od roku 1933 až do roku 2004 a jejich odpovídající grafy opodstatněných propojení.
Graf opodstatněných propojení je diagram, který vykresluje konfigurace prvků, z perspektivy jednoho konkrétního bodu. Prvek, od kterého se konfigurace odvýjí, se nazývá kořen opodstatněného
grafu. Každá vertikální úroveň uzlů v grafu představuje vzdálenost jednoho “prostorového kroku” dále od kořenového uzlu. Číslo v rámci každého prvku udává “celkovou hloubku” každého
prvku, který zahrnuje nejkratší vzdálenost od počátečního uzlu do všech dalších prvků. Uzel s nejnižší “hloubkou” (s nejkratší vzdáleností k ostatním elementům systému) je označován v
metodě space syntaxu jako prvek nejvíce integrovaný a naopak uzel s nejvyšším číslem prostorové “hloubky” je chápán jako nejvíce segregovaný bod systému. V grafických schématech je
nejvíc integrovaný prvek reprezentován červenou barvou, zatímco nejvíc segregovaný uzel má barvu tmavě modrou. V diagramu s dispozicemi bytů (nahoře) autor přiradil barvy prostorům
na základě různých funkcí místností.
bibliografie
KOSTROŇ, Lubomír. Psychologie architektury. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 207 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-2926-8.
AMERIGO, M., ARAGONES, J.I.: A theoretical and methodological approach to the study of residential satisfaction (1997)
KLÍMOVÁ, Barbora a Barbora VACKOVÁ. My jsme tím projektem žili. Vyd. 1. Praha: Zlatý řez, c2011, 139 s. ISBN 978-808-7068-076.
MANUM, Bendik: Apartment Layouts and Domestic Life; The Interior Space and its Usability (2006)
SCHITTICH, Christian. In Detail: single family houses. Concepts, planning, construction. 1. vyd. Basel: Birkhäuser, 2000, 160 s. ISBN 37-643-6328-2.
TEMPL, Stephan. Baba: osada svazu československého díla Praha. 1. vyd. Praha: Zlatý řez, 2000, 196 s. ISBN 80-901-5624-X.
HANSON, Julienne. With contributions by Bill HILLIER. Decoding homes and houses. 1. paperback ed. Cambridge [u.a.]: Cambridge Univ. Press, 2003. ISBN 05-215-4351-7.