Razítka poštoven ŠUMBARK a DOLNÍ ŽUKOV

- 1 -
Syrena 244
- 2 1942 (20.XI.), vydání ke 3.výročí vzniku Generální Gubernie. Pět nominálních hodnot s doplatkem. Nominální hodnota 12 + 18 gr. (fialová), Wit STWOSZ (1445-1533), řezbář.
Syrena 244
- 3 Nominální hodnota 24 + 26 gr. (hnědě karmínová). Malíř Hans Dűrer, tvůrce fresek na Wawelu
v Krakově.
Syrena 244
- 4 Nominální hodnota 30 + 30 gr. (fialově purpurová), Jan SZUCHA (1752-1813), architekt,
stavitel Paláce w Łazienkách ve Varšavě.
Syrena 244
- 5 Nominální hodnota 50 + 50 gr. Józef ELSNER (1769-1854), skladatel oper a učitel Fryderyka
Chopina. (černě modro fialová).
Syrena 244
- 6 Nominální hodnota 1 + 1 zł. (černě modro zelená), Mikuláš KOPERNIK (1473-1543), geniální
astronom.
Z důvodu velikosti přepážkových archů známek pro jejich reprodukci pro Syrenu, bylo nutno PA ko-
Syrena 244
- 7 pírovat zvlášť levou a zvlášť pravou část PA. Známky byly tištěny ocelotiskem ve Státní tiskárně ve
Vídni. Perforace známek je hřebenová ZHř. 13 ¾ : 14. Papír známek je bílý, střední. Tisk byl proveden dvousektorovými tiskovými válci v PA po 60 kusů známek (10x5). Na okrajích 50-známkového
PA jsou nápisy v barvě tisku té které známky. Na horním okraji PA nad známkovým polem 1. a 10. je
říšský znak (orlice se svastikou). Na horním okraji PA nad známkovým polem 2. -9. je ve dvou
řádcích nápis: GRNERALGOUVERNEMENT ▪ DEUTSCHE POST OSTEN / 50
FREIMARKEN ZU (+ nominální hodnota příslušné známky + doplatek = celková nominální
hodnota známek na příslušném PA).
Na levém okraji PA je počítadlo kusů známek (řádky 1, 2, 3, 4, 5), na pravém okraji PA je počítadlo
nominálních hodnot známek v jednotlivých řádcích známek.
Pod 41. známkovým polem PA je jméno návrháře známek
ENTWURF: /+ podpis
(prof.W.Dachauer). Pod 50. známkovým polem PA je jméno rytce známek STICH: /+ podpis
(prof.F.Lorber). Na dolním okraji PA pod známkovým polem 44. -47. je název emise: 3. JAHRE
GENERALGOUVER-NEMENT / 26.OKTOBER 1942.
V pravém dolním rohu PA je ve 4.řádcích nápis: STAATS- /DRUCKEREI / WIEN / X.1942. Doplatek známek byl na Kulturní fond GG.
Makulatura, neperforovaná známka Fi:č.123 GG 50 + 50gr., vydání na Kulturní Fond
GG z 15.VII.1944.
Katalog FISCHER II.Díl z r.2010 vede u této série neperforovanou makulaturu známky Fi: č.123 GG
nominální hodnoty 50 + 50 gr. jako MK 123 nz a známku oceňuje na 450 zł. Nahoře je dvojice těchto
neperforovaných známek, na zadní straně ověřená polským znalcem L.Schmutzem.
Ze série Fi:č.120-124 GG jsou známé ještě neperforované známky Fi:č.121, 123 a 124 GG. Neperforovanou známku 1 + 1 zł. Fi:č.124 GG ve dvojici i jednotlivou jsme publikovali již v Syreně č.239
na str.11. Všechny zde uvedené makulatury této série oceňuje katalog Fischer na 450 zł./kus. Není to
tedy levná záležitost.
Za dnešní ukázky děkujeme kolegovi Miroslavovi ČESALOVI z Českých Budějovic a srdečně jej
touto cestou pozdravujeme!
**********************************************************************************
Použití padělků s přítiskem PRÓBA ze série „XII. Rajd Tatrzański“, Fi:č.786-787.
Waldemar Piotr Więcław
V roce 1955 u příležitosti „XII. Tatranské rely“ byly vydány dvě
známky, které představují závodníky na motocyklech na horské trase
závodu. Známky byly vytištěny na papíru bílém středním a na papíru
bílém, tenkém, a to rastrovým hlubotiskem. Známka 40 gr. byla
vytištěna v barvě červeně hnědé a známka 60 gr. v barvě tmavě
zelené. Podle objednávky Ministerstva spojů byly známky vytištěny
z prvního nákladu v neperforovaných arších jako novotisky
v odlišných barvách. Pro jejich zabezpečení před použitím na
vyplácení poštovních zásilek byl na novotisky vytištěn přítisk
PRÓBA v černé barvě. Pro toto vydání byly novotisky vytištěny ve
třech barvách v počtu po 1.100 kusů pro každou nominální hodnotu.
Jak je vidět, pro padělatele byl náklad novotisků malý, a proto se tedy rozhodli ve svůj prospěch něco přidat a toto využít pro naivní lov-
Syrena 244
- 8 ce „kuriozit“. K vyrobení padělků využili padělatelé originální, perforované známky. Aby se dosáhlo
jiné barvy, než měly originály, byly tyto padělky podrobeny vlivu chemických prostředků, které
změnily barvu červeně hnědou na šedou a barvu tmavě zelenou na modro zelenou. Přítisk PRÓBA je
na padělcích na první pohled podobný, ale když jej srovnáme s originály, je zde hned vidět výrazný
rozdíl.
Originální perforované známky
Chemicky odbarvené, perforované padělky
Originální přítisk PRÓBA
Padělaný přítisk PRÓBA
Nakonec prosba! Drazí přátelé, filatelisté! Než něco koupíte příležitostně, využijte zkušeností lépe
obeznámených kolegů a ubráníte se tak následnému stresu ze zbytečných výdajů, mnohdy nemalých!
Padělatelé budou tak dlouho rozprodávat své výrobky, dokud na ně budou nacházet odběratele. Vždyť
takovým naivním doplňováním mezer ve své sbírce je vlastně klamáním sama sebe!
Waldemar Piotr WIĘCŁAW
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Děkujeme kolegovi Więcławowi za ochotu publikovat tento svůj poznatek v naší Syreně. Ještě pro
úplnost uvádíme barvy pravých zkoušek s přítiskem PRÓBA. Zkoušky jsou zásadně neperforované, a
to v barvách:
40 gr. P1 tmavě hnědě červená, P2 hnědě karmínová, P 3 purpurově červená. Náklad po 1.100 kusů.
60 gr. P1 okrově hnědá, P2 okrová, P3 kobaltová. Náklad po 1.100 kusů.
Katalog Fischer I.Díl z r.2015 oceňuje zkoušky po 70 zł. za kus.
**********************************************************************************
V Syreně č.242 na str.26 jsme uvedli, že vlastníkem tam publikované celistvosti je Johan OLCHOWIK z Německa. Z naší strany došlo k omylu. Vlastníkem této námi publikované celistvosti je Prof. AULEITNER z Warszawy. Omlouváme se za tento omyl!
**********************************************************************************
Další dvě zásilky vlakové pošty č. 341 z meziválečného období.
V meziválečném období byla vlaková pošta č.341 provozována celkem na čtyřech tratích:
1) BIELSKO-CIESZYN od 15.02.1921 do 14.05.1929
2) BIELSKO-ČESKÝ TĚŠÍN od 15.05.1929 do 21.05.1937
3) BIELSKO-CIESZYN od 22.05.1937 do 9.11.1938
4) BIELSKO-CIESZYN ZACHODNI od 10.11.1938 do vypuknutí 2. světové války.
Všechny čtyři tratě byly pochopitelně ve stejných termínech provozovány i ve směrech opačných.
Stanice uváděná pod bodem č. 4) CIESZYN ZACHODNI je Polskem obsazený ČESKÝ TĚŠÍN
2.X.1938. Stanici Český Těšín takto Poláci přejmenovali po obsazení české části Těšínského Slezska
po 2.10.1938. Do stanice Český Těšín jezdila tato vlaková pošta již v období od 15.05.1929 do
Syrena 244
- 9 21.05.1937. Vzhledem ke zhoršujícím se vztahům mezi Československem a Polskem byla trať
provozována do Českého Těšína od 22.05.1937 opět zkrácena jen do stanice CIESZYN, aby od 10.11.
1938 byla opět prodloužena do stanice Český Těšín, ale přejmenované na Cieszyn Zachodni.
1) BIELSKO-CIESZYN z prvního období od 15.02.1921 do 14.05.1929 jsme dosud tuto vlakovou
poštu v Syreně nepublikovali. Většina zásilek vlakové pošty č.341 je z období 2) BIELSKO-ČESKÝ
TĚŠÍN. Vlaková pošta byla provozována od 15.05.1929 do 21.05.1937 a byla prodloužena až do
Českého Těšína. Přesto v tomto období vlaková pošta č.341 používala razítka ne BIELSKO- ČESKÝ
TĚŠÍN, ale původní razítka jen BIELSKO-CIESZYN. Nápis ČESKÝ TĚŠÍN se na razítkách vlakové
pošty č.341 objevil až od r.1936! (Alespoň podle námi publikovaných zásilek)! Z druhého období
jsme v Syreně dosud publikovali:
- zásilku ze 7.VIII.1930 CIESZYN-BIELSKO/a/* 341. Pohled poslaný do Skoczowa. Publikováno
v SYRENĚ č.196 str.6 a v SYRENĚ č.215/str.2,
- zásilku ze 17.IV.1932 CIESZYN-BIELSKO/*№ 341*. Dopisnice poslaná do Dziedzic. Publikováno
v SYRENĚ č.178 str.18,
- výstřižek z ?? V.1932 CIESZYN-BIELSKO/*№ 341*. Publikováno v SYRENĚ č.190 str.6,
- výstřižek z 12.XII.1933 CIESZYN-BIELSKO/*№ 341*. Publikováno v SYRENĚ č.190 str.6,
Tyto ukázky zásilek s VP 341 od změny trati prodloužením do Českého Těšína stále používaly razítko
v textu jen CIESZYN ne ČESKÝ TĚŠÍN. Teprve zásilky s razítky od roku 1936 mají v textu u VP
č.341 již název ČESKÝ TĚŠÍN.
Dnes publikovaná zásilka poslaná do Nűrnbegu v Německu 21.X.1929, razítko vlakové pošty
BIELSKO-CIESZYN /* №341 *. Jedná se o dopis na soukromou osobu poslaný do zahraničí, tarif za
dopis do 20g činil ke dni expedice zásilky 50gr. (od 1.04.1929 do 1.07.1931). Zásilka je poslána ve
firemní obálce firmy MAN. I zde, ačkoliv vlaková pošta č.341 byla provozována od 15.V.1929 již na
prodloužené trati do Českého Těšína, má v textu razítka vlakové pošty jen název CIESZYN. Bylo to
ale krátce po prodloužení trati do Českého Těšína, tak by se dalo používání původního razítka
s původním názvem CIESZYN ještě tolerovat! S jeho úpravou ale, jak je vidět, nespíchali!
Stejně nově publikovaná zásilka na následující straně je z období, kdy vlaková pošta č.341 jezdila na
Syrena 244
- 10 prodloužené trati do Českého Těšína. Expediční razítko vlakové pošty CIESZYN-BIELSKO /* /
*№341*/ s datem na můstku razítka 17.VI.1932. Kam je tato pohlednice poslána nejde přečíst, někdo
„moc šikovný“ totiž adresu adresáta na zásilce vygumoval!
Tarif za pohlednici ve vnitrostátní poštovní přepravě byl od 15.X.1931 do 1.6.1933 ve výši 20gr. +
5gr. doplatek na boj s nezaměstnaností. Tento doplatek byl ale jen od 15.10.1931 do 14.4.1932. Naše
zásilka byla ale poslána až 17.VI.1932, tak pro ni doplatek 5gr. již neplatil! Obě dnešní ukázky zásilek
s VP č.341 nám pro Syrenu zapůjčil MUDr.Adrian JUNGA.
Název ČESKÝ TĚŠÍN s v razítkách vlakové pošty č.341 objevuje až v roce 1936!!
- zásilka-pohled poslaný do Krakova -1.III.1936 BIELSKO-ČESKÝ TĚŠÍN 341 / *. Publikováno
v SYRENĚ č.237 str. 14,
- zásilka-dopisnice poslaná do Varšavy -6.VIII.1936 ČESKÝ TĚŠÍN-BIELSKO 341/*. Publikováno
v SYRENĚ č.178 str.16.
Od 22.V.1937 jezdila vlaková pošta č.341 již opět na zkrácené trati jen do Cieszyna (polská část
Těšína). Do provozu byla tedy opět zavedena původní razítka s názvem CIESZYN.
Od vlakové pošty z období od 22.V.1937 do 9.XI.1939 jsme v Syreně publikovali zásilku CIESZYNBIELSKO 341/* s datem na můstku razítka 22.X.1938. Jednalo se o pohled poslaný do Złoczowa.
Zásilka je v Syreně č.215 str.3. Byla publikována i v Syreně č.93 na str.18.
Zásilku z posledního období od 10.XI.1938 do 1.IX.1939 jsme zatím v Syreně nepublikovali. Podle
informací tato vlaková 341 pošta neměla v razítku název CIESZYN ZACHODNI ale jen CIESZYN.
Nové razítko se již nestačilo vyrobit, a proto se používalo razítko s původním názvem (!!?).
Literatura: „Spis pocztowych ambulansów kolejowych Rzeczypospolitej Polskie 1921-1939, autor
Krzysztof P. Jankowski, vydání z r.1999.
Ing.Jiří Jan KRÁL
**********************************************************************************
Balíková průvodka na balík poslaný z Częstochowé v Generalgouvernementu v lednu
1943 (01.1.43-18).
Expediční razítko je kovové, dvoukruhové, jen německý text TSCHENSTOCHAU 1 / k /
(DISTR.RADOM). Razítko je definitivní. Zásilka je poslána na Zygmunta Grzyba, Lager A/g
ve WATENSTED. (Je to v Německu v Dolním Sasku, mezi Magdeburgem a Hannoverem).
Jedná se asi o pracovní tábor, kterých bylo v okolí vícero. Nacházely se poblíž i zajatecké
tábory. O jednom jsme například psali v Syreně č.238 na str.14 (Oflag XI.B). Průvodka je na
balík o váze 8,5 kg. Obsahem balíku bylo jídlo, hlavně chléb,protože v táborech (i pracovních)
Syrena 244
- 11 byl hlad. Obdobné balíkové průvodky jsme publikovali již i v Syreně č.237 na str.43-44 a v Syreně č.
238 na str.18-20. Tam byl obsah uveden a byl to chléb!
Níže je přední strana balíkové průvodky. V její horní části je balíková nálepka 192 /Tschenstochau 1/
(Distr. Radom) / Generalgouvernement / 6385. Zásilka je vyplacena dvěmi známkami nominální
hodnoty 10 gr., vydání z 24.X.1941 Fi: GG č.74 (zelená) a známkou 1,00 zł., vydání ze 7.IV.1942 Fi:
GG č.86 ( šedě zelená). V dolní části přední strany balíkové průvodky je jednokruhové razítko
s nacistickou říšskou orlicí uprostřed.
Na zadní straně balíkové průvodky jsou otisky dvou razítek pošty: Razítko průchozí pošty nahoře,
razítko je dvoukruhové, německého typu s můstkem přesahujícím do mezikruží BRAUNSCHWEIG /
1 x s datem na můstku razítka -9.1.43.2-3 N (N=odpoledne NACHMITTAG).
Druhé razítko (níže) je příchozí, dvoukruhové WATENSTEDT 4 / a / űber / BRAUNSCHWEIG
s datem na můstku razítka 12.1.43.-20. Zásilka byla tedy na cestě od odesilatele po adresáta 12 dnů.
Jestli v ní byly nějaké potraviny, tak se buď zkazily, nebo i zplesnivěly.
Na zadní straně je datum vydání zásilky adresátovi (ručně vyznačeno datum vydání 12/1 + parafa
vydávajícího zásilku). Vpravo dole adresát zásilky svým podpisem potvrdil její příjem.
Text průvodky je ve třech jazycích (německy, francouzsky a polsky). Celá zadní strana jsou pokyny a
informace o tom, jak má být se zásilkou nakládáno. Zadní strana průvodky je na následující straně
nahoře. Obě známky použité na vyplacení zásilky jsou perforované (známka 10gr. perforace
hřebenová ZHř.13 ¾ : 14, známka 1,00 zł. perforace řádková Zř.12 ½). Obě známky existují i jako
Syrena 244
- 12 makulatura, neperforované. Neperforovanou známku 10 gr. oceňuje katalog Fischer na 20 zł. za kus,
známku 1,00 zł. neperforovanou na 10 zł. za kus. Reprodukce obou jsou dole.
Syrena 244
- 13 Níže je ještě makulatura stříhaných známek Fi:č.74 GG ve čtyřbloku. U obou vydání známek existují
neperforované známky i u ostatních nominálních
hodnot. V závislosti na vzácnosti výskytu je
katalog podle nominálních hodnot oceňuje u vydání z 24.X.1941 od 20 do 1000 zł. za kus a u
vydání ze 7.IV.1942 od 10 do 900 zł. za kus.
Za ukázku balíkové průvodky poslané do lágru
ve WATENSTEDT děkujeme ing.Ladislavovi
ONDRUŠKOVI.
***************************************
Zajímavosti kolem známek vydaných 25.1.
1964 u příležitosti IX. Zimních olympijských her v Innsbrucku. Fi:č.1309-1316 a
Blok č. 30.
Byla vydána 8-známková série a aršík, na kterém
byly vytištěny 4 známky v soutisku. Tisk byl
proveden vícebarevným ofsetem PWPW. Papír
bílý, střední, hladký, křídový. Papír s optickým
zjasňovadlem. Lep je slabě lesklý, žlutě bílý.
Tisková forma známek byla 6-sektorová, známky
byly tištěny v PA po 20 kusů známek (4x5).
Aršíky byly tištěny formou jednosektorovou
v sestavě 2x3 aršíky. Perforace známek byla
hřebenová ZHř. 12 : 12 ¾. Perforace aršíků byla rámcová ZR 11: 11 ½ . Formát známek je 39,5 x
31,25 mm. Formát aršíků je 110-111 x 94 mm.
U známky Fi:č.1282 (2,50 zł.) rozeznáváme dva typy
vytištění nominální hodnoty na známce: Typ 1 užší tisk
(ostřejší), Typ 2 širší tisk (jakoby rozpitý. Přepážkové
archy známek jsou bez označení tiskové formy a s počítadlem na levém a pravém okraji PA. Levý okraj PA je neproperforovaný, pravý je properforovaný (podle dohody sektory 1, 2 a 3). Nebo levý i pravý okraj PA
je properforovaný (podle dohody sektory 4, 5 a 6). Perforace je vykonána šesti sestavami perforačních
jehel. Rozlišují se podle počtu perforačních otvorů svislé perforace známek, které zasahují do horního
a dolního okraje PA.
Hřeben č.
horní okraj
dolní okraj
Aršíky mají 4 známky v soutisku: Nominální hodnota
I.
jeden otvor
jeden otvor
2,50 zł.+ 6,50 zł. / 6,50 zł. + 2,50 zł. Lze proto z aršíků
II.
jeden otvor
dva otvory
vytvořit kombinace známek ( jednu čtveřici známek,
III.
dva otvory
dva otvory
dvě svislé a dvě vodorovné dvojice známek).
IV.
dva otvory
tři otvory
Náklady známek: 20gr. 6.006, 30gr.6.012, 40gr.8.030,
V.
tři otvory
dva otvory
60gr.8.204, 1zł.4.982, 2.50zł.4.022, 5.60zł.1.300 a
VI.
tři otvory
tři otvory
6,50zł.1.390 tisíc kusů známek. V prosinci 1969 bylo
komisí zničeno 79.000 kusů známek nominální hodnoty 6.50zł. Platnost známek skončila 31.12.1994.
Aršíky mají v horní části název emise IX ZIMOWE IGRZYSKA OLOMPIJSKIE. Aršíky jsou
v pravém dolním rohu číslovány 5-ciferným počítadlem (černě), před číslem je „* “. Náklad aršíků je
70.000 kusů. V den vydání byly v prodeji tři různé FDC. Náklad FDC (každé) je 4.336 kusů.
Příležitostné razítko na FDC je s datem 25.I.1964,
používala je pošta WARSZAWA 1. Existují příležitostná razítka s datem 9.II.1964. Používala je pošta
POZNAŃ 9 v den zakončení her.
Na následující straně jsou všechny tři FDC, které
byly v prodeji v den vydání známek u poštovního
úřadu WARSZAWA 1.
Některé zajímavosti vydání: Posun čísla „1“ na prsou
Syrena 244
- 14 závodníka nahoru. Posun se nachází na dvojici známek z 15. + 16. známkového pole PA. Ukázka
výseče z dvojice známek je na straně 15 nahoře.
Nahodilá vada tisku (šál na krku rychlobruslařky).
Vpravo nahoře je známka s velkou zelenou skvrnou
pod krkem, dole je pro porovnání známka bez této vady tisku. Je zajímavé, že se dlouho nenašel ni-
Syrena 244
- 15 kdo, kdo by zjistil, zda je to vada nahodilá nebo na některém známkovém poli jednoho z PA se
nacházející. V posledním vydání katalogu Fischer I.Díl je uvedeno, že se jedná o tiskovou vadu
Fi:1312 B2, která se nachází na známkovém poli 6. Katalog oceňuje známku * na 20 zł. a ʘ na 6 zł.
Výseč z dvojice známek, kde na levé známce je číslo „1“ níže a na druhé výše. Dvojice je z 15. a 16.
známkového pole PA (16. známkové pole PA oceňuje katalog * 20 zł., ʘ 6 zł.).
Vlevo je další zajímavost u známky 60gr. je to vertikální
posun zelené barvy vůči černé barvě. Posun hodnotí katalog
částkou 150 zł. za kus!
Nahoře je přední a zadní strana dvojice neperforovaných
známek z aršíku. Známky mají zkušební značku S.Petriuka a
L.Schmutze. Objevily se na aukci v Cherrystone (USA).
Údajně byl jen jeden neperforovaný aršík, který byl rozstřižen na dvě svislé dvojice známek. Katalog Fischer, Díl I
z r.2015 tuto dvojici oceňuje na 10.000 zł.!!
Vodorovná dvojice známek s výrazným posunem svislé
perforace doprava. Jelikož je vpravo počítadlo kusů známek, které se nachází na pravém okraji PA,
jedná se zde o část známkového pole č.11. a o známkové pole č.12. je to makulatura Fi:č. 1309 MK.
Syrena 244
- 16 Katalog Fischer Díl I z r.2015 oceňuje posun perforace na 150 zł. Na reprodukci níže je stejný posun
Perforace a od stejné známky,
ale je to bez okrajů, a tak nelze
určit
polohu
známek
na
přepážkovém archu.
Ještě zajímavosti známky 6,50
zł., krasobruslaři.
Katalog Fischer u této známky
uvádí tiskovou vadu Fi:č.1316
B2: tupá (zeseknutá) špička písmene „Z“ v označení „ZŁ“. Tato
vada tisku se nachází na 3. známkovém poli jednoho
z přepážkových archů. Zvětšenina tiskové vady je na
reprodukci vlevo a ukázka čtyřbloku známek s touto vadou
je ještě trochu níže. Je to levá horní známka ve čtyřbloku.
Katalog Fischer tuto tiskovou vadu oceňuje v
nerazítkovaném stavu (*) na 20 zł. a razítkovanou (ʘ) na 6
zł.
Katalog uvádí u známky nominální hodnoty
6.50 zł. ještě jednu tiskovou vadu, a sice Fi:č.
1316 B1: bílá skvrna
(knoflík) pod véčkem
na obleku krasobruslaře. Ukázku na známce
bohužel nemáme. I tuto
vadu oceňuje katalog (*) na 20 zł. a (ʘ) na 6 zł.
U známky nominální
hodnoty 6.50 zł. máme
ukázku ještě jedné zajínavé vady tisku, a to
je „černý trojúhelníček
u stehna pravé nohy
krasobruslařky.Zde nevíme na kterém známkovém poli jednoho
z PA se tato vada tisku nachází. Je to ale výrazná vada.
Syrena 244
- 17 U známky 60gr. rychlobruslařka uvádí katalog Fischer ještě další dvě vady tisku. Je to Fi:č.1312 B1:
čárka mezi „I“ a „X“ v označení „IX“ (IX Zimowe…) a Fi:č.1312 B2: zelená skvrna v pase rychlobruslařky (19.známkové pole jednoho z PA). U obou vad ve zvětšeném detailu přinášíme jejich
ukázky na předcházející straně dole vlevo. Na předcházející straně dole vpravo je normální známka
bez vad tisku pro orientaci, na této známce dvě uvedené vady tisku 1312 B1 a 1312 B2 nejsou.
Fi:č.1310 B1
Zajímavé jsou i vady tisku na známce nominální
hodnoty 30gr.lyžař. Na normálních známkách jak
na reprodukci zvětšeniny vpravo má lyžař číslo
10 na dvou šňůrkách kolem krku. Na známce vlevo Fi:č.1310 B1 tyto šňůrky schází. Na ukázce zvětšeniny vpravo sice číslo šňůrky má, ale nad číslem
je velká bílá skvrna. Tuto vadu tisku najdeme na 6.známkovém poli jednoho z PA a katalog ji vede
jako Fi:č.1310 B2. U známek série IX.Zimní OH Innsbruck 1964 je ještě několik drobných,
evidovaných vad tisku, které najdete v katalogu Fischer.
Barvy známek této série se vyskytují v různé sytosti a dokonce i v odstínech. Barvy známek této série
citlivě reagují na teplou vodu, proto při jejich odlepování z korespondence je třeba s tímto počítat.
U známek této série jsou známé makulatury se scházejícími barvami tisku:
-Fi:č.1309 MK 20gr.- schází barva modře zelená,
-Fi:č.1311 MK 40gr.-schází zelená barva,
-Fi:č.1312 MK 60gr.-schází barva modře zelená a pomerančová (obličej),
-Fi:č.1313 MK 1zł. -schází barva modře zelená,
-Fi:č.1313 MK 1zł.-schází olympijské kruhy.
Všechny známky kde schází uvedené barvy jsou katalogem Fischer I díl z r.2015 vedeny po 600
zł./kus.
Známka Fi:č.1314 MK 2.50 zł. existuje se zdvojeným tiskem nominální hodnoty a označením valuty.
Katalog ji oceňuje na 300 zł. za kus.
Literatura:
Katalog Polskich Znaczków Pocztowych TOM I z r.2015 (Fischer).
Podręcznik specjalizowany polskich znaczków pocztowych 1944-1999, Adam Kielbasa-Schoeni a
Stanisław Fołta, vydání z r.2002.
Za doplnění ukázek známek s některými vadami tisku děkujeme kolegovi Adamovi KiełbasowiSchoeni ze Švýcarska.
Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL
**********************************************************************************
Letos uplyne již 35. let, co vychází náš zpravodaj SYRENA. Plánujeme setkání
našich členů Klubu polské známky na podzim v roce 2016. Klub má letos již
44. let! Setkání by se mělo konat podle předběžného rozhodnutí v Havířově. O
přesném termínu budeme naše členy Klubu polské známky ještě informovat.
Syrena 244
- 18 Janusz BERBEKA: Chopin, výplatní vydání z roku 1927 (Fi:č.225).
Letos v březnu 2016 uplynulo již 89.let, kdy byly do poštovního provozu zavedeny
výplatní známky s portrétem Fryderyka Chopina. V původním záměru se mělo
jednat o příležitostné vydání k odhalení pomníku na počest tohoto geniálního
skladatele ve Varšavě v listopadu 1926. Byly ale bohužel problémy s dodávkami
papíru pro tisk známek z Anglie, které nedovolily uskutečnit původní plány.
Známka se tak dostala do poštovního provozu až počátkem března roku 1927. Bylo to ale vydání o
větším nákladu, než byl původní záměr. Skutečnost byla v nákladu 3,050.000 kusů známek.
Cílem tohoto článku je vytvořit nový pohled na toto vydání, který zohledňuje současné poznatky o
tomto vydání a koriguje některé, i když nemnohé, informace v dosavadní filatelistické literatuře a
v katalozích. V katalozích a jiných vydáních se setkáváme s neověřenými údaji například o počtu a
kvalitě tiskových zkoušek nebo nákladových omylech. Tyto chybné informace opakované desítky let
jsou bohužel později přijímány již jako skutečnost!
Uváděno je například datum zavedení známek do poštovního provozu 28.II.1927 (známka byla
zavedena do poštovního provozu dnem oznámeným vyhláškou rozhodnutím Min.P.i.T z 28.02.1927 –
DZ U.Min.P.i T. z 10.03 1927 č.8, položka 27). Zde máme další příklad nedůslednosti v uvedení
tohoto data v naší literatuře. Publikace „Polskie znaki pocztowe“ (Polská Monografie, stejně vydání
z r.1935 (1) i z r.1960 (2) shodně uvádějí jen „březen 1927“! Ale katalogy (například KSZPZP z roku
1990 nebo následné katalogy Fischera) již uvádějí 28.února 1927. Ale formálně datem uvedení
známky do oběhu je den vyhlášení Rozhodnutí Ministra pošt a telegrafů, 10.března 1927 (!), (přesto,
že toto Rozhodnutí bylo psáno 10 dnů dříve, to je 28.února 1927)!
ÚŘEDNÍ DENNÍK
MINISTERSTVA POŠT A TELEGRAFŮ
Č.8
WARSZAWA, DNE 10 BŘEZNA 1927
ROK IX
pol.27.
Nařízení Ministra Pošt a Telegrafů
ze dne 28.února 1927
o zavedení do poštovního oběhu výplatních známek s portrétem Fryderyka Chopina.
Na základě článku 21. zákona ze dne 3. června 1924 o poště, telegrafu a telefonu (Dz. U.R.P.
Č.58, článek 584) a článku 2. Nařízení prezidenta Rzeczypospolitej ze dne 19.ledna 1927 ve
věci rozhodnutí úřadu Ministerstva pošt a telegrafů (Dz.U.R.P.č.5.pol.26) nařizuji následující:
§ 1.
zavádí se doběhu poštovní výplatní známky nominální hodnoty 40gr. s portrétem
Fryderyka Chopina.
§ 2.
Kresba známek formátu 20,5 x 26,5 mm představuje štít ohraničený linkami, na
němž je portrét Fryderyka Chopina.
Nahoře z levé strany šítu je umístěn nápis z drobných písmen „Fryderyk Chopin“,
nad štítem na vodorovných linkách je nápis „Poczta Polska“, dole na stejných linkách je zleva
bílé číslo „40“, zprava písmena „GR“. Barva známky je tmavě modrá.
§ 3. Dříve vydané známky, které jsou v současném oběhu nominální hodnoty 40 gr. jsou
dále platné.
§ 4. Současné nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení.
Ministr pošt a telegrafů
(--) Bogusław Miedziński.
Do oběhu zavedeno 10.03.1927!!! dnem vyhlášení!!!
Tisk známky:
Známka byla vytištěna typografií ze zinkových desek ve Státní grafické tiskárně ve Varšavě
(Państwowe Zakłady Graficzne w Warszawie). Vytištění známky bylo podle návrhu Zygmunta
Kamińskiego (1888-1969). Tisková forma byla složena ze 100 destiček v sestavě 10x10. Tiskový
Syrena 244
- 19 návrh archu známek se nezachoval. V Muzeu pošty je celý, neperforovaný, 100 známkový arch
známek s lepem. Je v nestejných odstínech barvy (od světle modré přes šedě modrou po modrou). Na
archu je datum 20.X.1927 se dvěmi podpisy a razítkem s orlicí na které, je nápis Ministerstvo financí,
Státní grafická tiskárna (Ministerstvo Skarbu Państwowe Zakłady Graficzne).
Na obr.č.1. je dolní 20-blok z archu s datem, dvěma podpisy a razítkem. Je to jeden z nedokončených
archů známek, který se zachoval v Archivu PZG, později Ministerstva pošt. Není to, jak se dosud
uvádělo návrh archu známek. Známka byla oficielně vydána 10.března 1927. Na archu je ale pozdější
datum o 7.měsíců, to je 20.října 1927. Podle data to nemůže být návrh. Musel by být zhotoven před
definitivním tiskem známek.
Obr.č.1.
Papír známek byl opatřen lepem před tiskem známek. Dovezený papír z Anglie (křídovaný, středně
silný) se moc nehodil pro tisk známek. Byl koupený ve firmě Jones v Londýně. Není až tak jisté, zda
tato firma byla i výrobcem papíru nebo jen jeho distributorem. Obsah křídy v papíru špatně přijímal
tiskovou barvu, která byla u části archů na papír nanášena dosti nerovnoměrně. Odsud pocházejí
rozdíly barvy v rámci nákladu, dokonce i na známkách jednotlivých archů. Podobné nerovnoměrnosti
se vyskytovaly i na známkách s R.Taruguttem v roce 1945 (Fi:č.347) i když tam byla i jiná příčina.
Když se odlepují známky s Chopinem ve vodě, zvláště ve vodě teplé, známky mění barvu a ztrácejí
dokonce i část barvy (podobně jak u známky Fi:č.234 Piłsudski z roku 1928). Proto je zde vyloučeno
srovnávat barvy známek nerazítkovaných, poštovně nepoužitých s barvami známek razítkovaných,
smytých ze zásilek. Definitivní známky byly opatřeny hřebenovou perforací ZHř. 11 ¾ : 11 ½.
Barvy – klasifikace:
Celá současná literatura jen velice skromně rozlišuje pouze dva barevné odstíny známky, když je dělí
na: a) světle modré a b) tmavě modré.
Studium většího množství těchto známek a veškerých jejich zásob v Muzeu pošty dovoluje u této
známky rozlišit šest skupin výrazně odlišných modrých barev. Jsou to známky od světle modrých po
tmavě fialově modré. Rozdělení je v pořadí od nejsvětlejších po nejtmavší:
a) světle šedě modrá
b) světle modrá
c) modrá
d) tmavě modrá
e) fialově modrá
f) tmavě fialově modrá
Na následující straně na Obr.č.2 jsou v řadě všechny zde uvedené odstíny barev od a) po f) (počítáno
zleva). Toto rozdělení navrhuji zavést do katalogů jako závazné. Nejméně se vyskytující je varianta a)
– světle šedě modrá, nejčastěji se vyskytující je varianta modrá – c).
V uvedených odstínech e) a f) je dodání fialové barvy opravdu nevelké, ale výrazně tyto odstíny odlišující od ostatních variant. O velmi slabém krytí barvy způsobeném chybným výběrem papíru byla již
na počátku zmínka. Je to nejlépe vidět na modrém pozadí portrétu skladatele. Nejvíce to je ale patrné
na pomerančové archové zkoušce (viz obr.č.5.- spodní arch).
Syrena 244
- 20 -
Obr.č.2. – odstíny barev a) až f).
Tiskové zkoušky a makulatura:
Tiskové zkoušky se před konečným tiskem pořizují za cílem optimálního získání obrazu, papíru,
barvy a perforace pro definitivní tisk známky. Aby se toho dosáhlo, provádí se často několik
tiskových zkoušek. Cílem je dosažení nejlepšího řešení. Teprve potom následuje konečný tisk
známky.
U známky s Chopinem tomu bylo podobně, i když ne docela stejně. Zkoušky kresby známky a barvy
byly provedeny dříve. Z důvodu nesolidnosti londýnského dodavatele (firma Jones) pochyběl v Anglii
objednaný papír. Ten byl dodán do Polska pozdě, a tak archové, tiskové zkoušky mohly být provedeny
až později. Jelikož papír byl v tiskárně opatřený již před tiskem lepem, proto všechny archové
zkoušky a neperforovaná makulatura jsou s lepem. Výjimku tvoří tři dřívější, neperforované zkoušky
z jednotlivých matric. První je s nepřijatou kresbou nalepenou na kartónu, druhá je rovněž nepřijatá,
lišící se jinými detaily od definitivní známky. Třetí jako přijatá zkouška barvy, ale provedená na
obyčejném, středním papíru bez lepu.
Obr.č.3.
Obr.č.4.
Kresba té první zkoušky (Obr.č.3) se liší od definitivních známek – mimo hodně tmavé barvy (modro
černá) ještě jiným umístěním nápisu FRYDERYK CHOPIN (uprostřed šikmo vůči sobě). Je to dosud
neznámá a nepopsaná nikde v literatuře nepřijatá zkouška té známky nalepená na kartónu.
Druhá zkouška (schází ilustrace): Je to rovněž nepřijatá a provedená z pramatrice zkouška. Má jiné
provedení nápisu POCZTA POLSKA, kratší a tenčí nápis FRYDERYK CHOPIN. Má rovněž
dodatečné orámování kolmých linek nominálu (40) a označení valuty (GR). Tato zkouška v barvě
fialově modré byla vytištěna na papíru hrubém (0,14 mm), lesklém, jednostranně křídovaném, na rubu
hnědém, lesklém. Má rozměry odlišující se od definitivní známky 20,5 x 26,2 mm (známka 21,9 x
26,0 mm).
Třetí jednotlivá zkouška pořízená z pramatric (Obr.č.4) obdobně jako první rovněž v barvě modro čer-
Syrena 244
- 21 né (pouze minimálně světlejší od ní) měla být akceptací zkoušky barvy na zkoušce provedené rovněž
z jednotlivých matric. Mimo ručního potvrzení („Kolor akceptowany“), konečnou a definitivní barvou
byla barva modrá (v rozlišení od světle, po tmavě fialově modrou).
Další, známé zkoušky byly provedeny již jako archové. Nejzajímavější je se známkami červeně
pomerančovými. Provedení je v tiskovém archu o 50 kusech známek (10x5). O tomto nebyla dosud
nikde žádná zmínka. Na Obr.č.5. jsou takovéto dva archy slepené nedůsledně „na podkladu“. Jsou
podobně jak dvě ze tří z výše popsaných zkoušek z Muzea pošty a telekomunikací ve Vratislavi. Ten
podklad je lépe viditelný na Obr.č.6. Jsou to dva sousední čtyřbloky z ukázky na Obr.č.5. obou
slepených archů. Představené tam známky jsou ze známkových polí archů: z horního 31-32, 41-42 a
dolního 1-2, 11-12.
Obr.č.5.
Syrena 244
- 22 Existuje opodstatnělá domněnka, že oba prezentované archy jsou jedinými, které existují. Liší se
opravdu barvami. Horní, 50-známkový arch má barvu červeně
pomerančovou, která je dobře kryjící, dokonce s místními úbytky
na sytosti. Vinu na tom všem má nesprávný výběr papíru. Vrstva
křídy špatně přijímala tiskovou barvu. Podobné, i když určitě
méně viditelné problémy se vyskytovaly u tisku známky s Wojciechowskim (Fi:č.193), která byla tištěna na stejném papíru. Na
nedotisky měl vliv i na světlejším (dolním) archu slabý tlak
tiskové formy a spolu s tím i malé množství tiskové barvy.
Udivuje i to, že na ukázce schází celkem 16 kusů známek (2x po
8 kusů). Proč?
Ve sbírkách Muzea pošty se nacházejí ještě dva čtyřbloky (po
jednom z každého archu). Viz Obr.č.7. Schází tedy ještě 8
známek (4x2). Majitelem následující dvojice zkoušek z dolního
archu (světle pomerančové) byl Wojciech Grabowski, jehož
unikátní sbírka byla rozparcelována na aukci v Cherrystone
v roce 2004. Ta krajní dvojice známek je na Obr.č.8. Je to ilustrace z aukčního katalogu Cherrystone. Nedivte se prosím
změněné barvě dvojice na ilustraci. Je to skan zhotovený z aukčního katalogu na rozdíl od skanů, které byly pořízeny přímo
z materiálů v Muzeu pošty.
V soukromých sbírkách by se mělo ještě nacházet celkem
scházejících šest zkoušek (nepočítáme-li dvojici známek z ex
sbírky Wojciecha Grabowskiego. Ze scházejících šesti by měly
být čtyři kusy známek v barvě červeně pomerančové a dva kusy
známek v barvě světle pomerančové.
Obr.č.6.
Obr.č.8.
Neméně zajímavá je perforovaná,
tisková zkouška v podobě definiObr.č.7.
tivní, ale velice tmavé známky provedené v barvě modro černé. Její krajní čtyřblok (známkové pole
č.3.-4. a 13.-14.) je na Obr.č.9. na následující straně.
Odlišení známky s Chopinem od jeho makulatury je často velmi těžké a dokonce bývá i nemožné.
Podrobnější informace k tomuto problému nebyly dosud nikde publikovány. Čím je vlastně
neperforovaná, modrá známka (tmavá nebo světlá)? Je to nedokončená známka se scházející perforací (tedy makulatura) nebo je to zkouška známky uváděná v PZP (polská Monografie) nebo
katalozích (v katalogu Fischer jako P1 a P2)? Obě ukázky byly provedeny na tomtéž papíru, ve
stejných barvách a jsou s lepem…! V těchto případech navrhuji, aby v případě scházejících
podrobných informacích o provedených zkouškách a scházejícím uvedeným rozdílem mezi zkouškou
známky a známkou definitivní, byly takovéto známky (neperforované v definitivních barvách)
považovány za makulaturu! Znalci by je označovali jako neperforované a provedené v jiných
barvách nebo na jiném papíru by označovali jako tiskové zkoušky.
Syrena 244
- 23 Obr.č.10 a Obr.č.11. představuje neperforované známky, které pocházejí z rozparcelované v USA
v r.2004 sbírky Wojciech Grabowskiego (z aukčního katalogu) a
Obr.č.12. představuje neperforovanou známku z jedné
z polských sbírek.
Obr.č.9.
Obr.č.11.
Na Obr.č.13. je muzejní exemplář neperforovaného čtyřbloku v definitivní světle
modré barvě. V evidenci Muzea Pošty je eObr.č.10.
vidovaný jako zkouška. Podle mne se zde
jedná o chybné označení, když všechny známky neperforované u
tohoto vydání v definitivních barvách je třeba považovat jako nenedokončené (schází perforace), a proto je to makulatura.
Obr.č.12.
Obr.č.14
Na Obr.č.14. je neperforovaná známka se zbytkem červeného otisku razítka „ÓR“ (WZÓR) (z internetové
aukce R.Puchały). Je ze skladu Ministerstva pošt, ve
kterém jsou přechovávány po 1-3 vzorcové archy
z každého vydání (obyčejně v neperforovaném stavu).
Není to určitě ZKOUŠKA (PRÓBA), ale nedokončená
Obr.č.13.
známka. Tohoto typu známky se často znehodnocovaly
různými razítky, například razítky Ministerstva financí, Ministerstva pošt s orlicí, nápisy WZÓR,
ANULOWANO, UNIEWAŻNIONY (znehodnoceno) a tak podobně. Známky ze skladů Ministerstva
Pošt se dostaly na filatelistický trh v době II. světové války!
Polskému svazovému znalci Januszowi BERBEKOWI děkujeme za zveřejnění tohoto jistě zajímavého materiálu v naší Syreně. Jelikož se jedná o rozsáhlejší článek, rozhodli jsme se jej publikovat
v Syreně na dvě části. Pokračování bude v příští Syreně č.245!
Volný překlad ing.Jiří Jan KRÁL
**********************************************************************************
Další zásilky poštoven *BÍLÝ KŘÍŽ* – STARÉ HAMRY a *NOŠOVICE* (DOBRÁ u
FRÝDKU), doplnění informací ze Syreny č.231/str.14-17 a ze Syreny 236/str.25-35.
Na následující straně je zásilka s razítkem poštovny *BÍLÝ KŘÍŽ* (STARÉ HAMRY). Poštovna byla
v provozu od 19.12.1928 do 15.5.1939. Definitivně byla činnost poštovny ukončena 15.6.1942. Za do-
Syrena 244
- 24 bu své existence používala poštovna jen jedno razítko. Razítko má rozměr 53 x 8 mm. Známé jsou
otisky razítka v barvě: fialové, šedomodré, červené a černé. V Syreně č.231 na str.14-17 jsou publikovány zásilky s daty: 8.8.1930,18.8.1934, 9.5.1935, 11.11.1935, 26.7.1938 a 29.8.1938. Vpú pro
poštovnu byla pošta STARÉ HAMRY. Dnes publikujeme zásilku psanou 31.7.1938, datum je na
expedičním razítku Vpú STARÉ HAMRY /b/*** 1.VIII.38-17. Expediční razítko je typu M 45.
Zásilka je poslána do Opavy. Frankatura známkou E. Beneš 50 hal. Tarif odpovídá platnému tarifu za
pohlednici ve vnitrostátní poštovní přepravě.
Syrena 244
- 25 Na předcházející straně dole je dopis poslaný na okresní úřad ve Frýdku z poštovny *NOŠOVICE*
(DOBRÁ u FRÝDKU). Poštovna v Nošovicích byla v provozu od r.1900 do 28.2.1950. O poštovně
jsme psali v Syreně 236 na straně 24-35. Na zásilce ze strany 24 této Syreny je razítko poštovny č.4.
Známá doba použití tohoto razítka je od ?? – 1934 – 1940. Razítko má rozměr 54 x 9 mm. Roli Vpú
zde hraje pošta FRÝDEK 2 /c / ***. Razítko je opět typu M 45. Tarif za dopis váhy do 20g činil
k datu expedice zásilky 1Kč. V době poslání zásilky již byla republika okleštěna o Sudety, o českou
část Těšínského Slezska a o území Oravy a Spíše. Již nebylo ČESKOSLOVENSKO ale ČESKOSLOVENSKO. Expediční razítko je od pošty FRÝDEK 2/c/***. Datum na můstku razítka je 24.II./
1939-20, barva otisku razítka poštovny je fialová.
Obě ukázky poštoven dnes publikovaných nám pro Syrenu zapůjčil ing.Svatopluk PETR. V současné
době jsou ve vlastnictví MUDr.Adriana JUNGY.
Provizorní vydání tzv.“krakovské“, silně poškozené „A“ ve výrazu POLSKA, vada na
30. přetiskovém poli, 47.aukce firmy ALFIL z 11.8.2015.
Jedná se o vadu I. přetiskové formy, známkové pole č.30., poškozené písmeno „A“ (zde skoro schází).
Vada tisku se nachází i na jiných nominálních hodnotách vydání. Zde je to na známce 15 hal. císař
Karel, světle hnědě červená. Samotnou známku bez tiskové chyby oceňuje katalog Fischer Díl.I.
z r.2075 * 220 zł. ** 550 zł. a ʘ 100 zł.
Známku s vadou tisku na 30. známkovém poli vede katalog s následujícím oceněním: * 1.300 zł., **
3.500 zł. a ʘ 550 zł. Známka na ukázce byla jako položka č.368 ve 47.aukci známek firmy ALFIL
v Českém Těšíně z 11.8.2015 za vyvolávací cenu 3.000 Kč. Známka byla vydražena za 3.100 Kč. Na
zadní straně známky je několik zkušebních značek, poslední je značka polského znalce Lesława
Schmutze.
Za ukázku děkujeme kolegovi Andrzejowi LISZTWANOWI
**********************************************************************************
Zálepka rakouská s natištěnou známkou císař František Josef I (en face, červená)
s přetiskem POCZTA ♦ POLSKA / ■■ / 25 hl. Fi:č.2, přetiskové vydání z ledna až února
1919.
Zálepka je ve složeném stavu ze tří stran perforovaná. Je poštovně nepoužitá. Byla v nabídce na
47.aukci Firmy ALFIL v Českém Těšíně 11.8.2015, číslo losu 391. Zálepka je zkoušená a označená
polským znalcem JENDROSZEK. Zálepka je chybným otiskem přetisku, mezi výrazy POCZTA a
POLSKA schází kosočtvereček (Poláky označovaný za romb) . Katalog Fischer Díl.II. z r.2010 vede
tuto zálepku jako Fi: Cs 2 II, přetisk nominální hodnoty dopisnice 25 hl./15. Vadu přetisku (scházející
kosočtvereček (romb) katalog Fischer II.Díl z r.2010 nevede. Katalog oceňuje samostatnou zálepku
Syrena 244
- 26 poštovně nepoužitou na 1200 zł. a poštovně použitou na 1800 zł. Byla ještě zálepka s označením
nominálu nové hodnoty Fi:Cs III 25 h./15. její cenový záznam je v katalogu Fischer stejný jako u
zálepky Cs II.
Vyvolávací cena na aukci byla 3.000 Kč, dosažená cena v aukci byla 3.300 Kč. V přepočtu je to
hluboko pod cenu.
Zálepka je dole na okraji označena razítkem znalce JENDROSZEK a ručně napsaným nápisem:
„Sekretnik (zálepka) Cs 2 Typ 5 (brak rombu-scházející kosočtvereček).
Za ukázku děkujeme Andrzejowi LISZTWANOWI
**********************************************************************************
Zajímavá dopisnice bez natištěné známky, příležitostné razítko a známka k výročí
II.Slezského povstání. Používáno u pošty ŚWIĘTOCHŁOWICE 1.
Syrena 244
- 27 Povstání propuklo v noci z 19. na 20.srpna 1920. Povstání dosáhlo svůj cíl: likvidaci Sicherheitspolizei - německé policie, tak zvané „Zicherki“ a zavedení polsko-německé jednotky – Abstimmungspolizei, čili policie plebiscitové. U příležitosti 95.výročí této události vydala Polská pošta se
signaturou nákladu „Poczta Polska S.A. nr.10/Katovice , VIII/2015, nakład 500 szt. Proj. Adam
Kultys“. Dopisnice byla vydána v nákladu 500 kusů.
K tomuto výročí používala Polská pošta ŚWIĘTOCHŁOWICE 1 příležitostné razítko (na obrázku vlevo). U této
příležitosti byla zorganizována „Povstalecká polní pošta“,
Zásilka byla převezena na trase: Pole rekonstrukce II.Slezského povstání – poštovní úřad Świętochłowice 1. Razítko
polní pošty je otištěno na zásilce v modré barvě dole pod
adresou. Na zásilky se ve vnitrostátní poštovní přepravě používaly známky Polské pošty S.A. 350g
„a“ s budovou Muzea Slezských povstání ve Świętochłowicích. Ukázku zásilky nám poslal kolega
Piotr RZEPKA z Katovic. Za ukázku mu děkujeme a srdečně jej touto cestou zdravíme!
**********************************************************************************
Poznámka k článku ze Syreny č.242 na str.12. k německé polní poště, kterou používal ke
korespondenci s rodinou polský zajatec.
Dr. Petr GEBAUER nám napsal: „ Německá čísla polních pošt byla vždy 5-místná. V článku
se nejedná o polní poštu č.1318/b, ale o polní poštu č.13186, což byl 23.pěší pluk (VIII.
armádního sboru 14.armády). V době odeslání zásilky byla tato jednotka v oblasti Tomaszów
Lubelski“.
Za připomínku děkujeme. Podle ručně napsané adresy jsme to omylem četli jako 1318/b.
***************************************************************************
Jednalo se zde o poštovnu nebo poštovní agenturu?
V aukci firmy ALFIL v Českém Těšíně z 5. ledna 2016 byly pod hlavičkou „los č.58“ v nabídce mimo
více jak 50 dalších zásilek i dvě zásilky s razítky Marklovic. Jedna (listovní zásilka) poslaná v červnu
1942 do WENDRYNIE (expediční razítko pošty TESCHEN (OBESCHLES) 2/a) s datem na můstku
razítka 13.6.42-8, druhá německá dopisnice s natištěnou známkou 6 fen. Ta měla expediční razítko
Syrena 244
- 28 rovněž z Těšína, ale TESCHEN / (OBERSCHLES) 1/e s datem na můstku razítka 27.11.44-18. Obě
zásilky jsou vyobrazeny na str. 28 této Syreny.
Obě zásilky mají razítka typu poštoven, jedna starší typ a druhá novější typ již s instradačním číslem
9a (něco jako naše dnešní PSČ).Tato čísla zavedli Němci v průběhu roku 1944 a začala se používat na
Syrena 244
- 29 poštách i některých poštovnách. Jelikož obě zásilky měly již i razítka Vpú z Těšína, uvažoval jsem o
tom, že razítka MARKLOWITZ jsou razítka poštovny. Konsultoval jsem to nejprve ing.Svatoplukem
PETREM, protože mezi poštovnami na Těšínském Slezsku nebyla poštovna Marklowitz.
Dostal jsem od něj tuto odpověď:
Myslím si, že to bude spíše poštovna, protože v r.1944 by agentura používala kovové denní razítko
můstkové německého typu s „űber“ v úseči. Razítko s instradačním číslem 9a se zavádělo v roce 1944
hlavně u poštoven (Poststelle II). V přechodném období 1939-1940 používaly agentury i poštovny
stejná razítka (rámečková), takže někdy nešlo ani rozlišit, zda se jedná o Poststelle I nebo Postellle II.
Tato poštovní služebna byla zřízena v době německého záboru Polského Těšínska (po 1.9.1939)
zřejmě v Horních Marklovicích (dnes tedy v Polsku). Usuzuji tak podle toho, že kdyby byla umístěna
v Dolních Marklovicích, byla by uvedena v publikaci Dr.Gebauera „Pošty v Sudetech“ (poštovní
služebny německého záboru v ČSR, vydané v Německu, a tam to není. Je i celistvost poštovny
s německými razítky z roku 1942, a to již by měla agentura v té době asi kovové razítko s „űber“
v úseči.
Po této odpovědi jsem poslal dotaz i na Dr.Gebauera a zde je jeho odpověď!:
U těch Marklovic jde samozřejmě o poštovnu. Agentury gumová razítka s PSČ nikdy neměly. Jen
upozorňuji na to, že se nejedná ani o obec Horní Marklovice, nacházející se na polském, ani o Dolní
Marklovice na českém území. Jedná se zde o Marklovice , část města Těšín, nyní na polském území.
Opověď Dr.Gebauera jsem poslal i ing.Svatoplukovi Petrovi a ten mi odepsal:
Jsem rád, že se potvrdil můj názor, že se to týká poštovny, ale že jedna část Těšína jsou také
Marklovice, to jsem nevěděl. Díval jsem se na podrobnou mapu a opravdu jsou i Marklovice na
druhém břehu řeky Olše přes hranici naproti nádraží v Chotěbuzi. Dr Gebauer tím potvrdil, že je u
nás největším znalcem na poštovny, německou poštu a vojenskou historii na našem území:
Červenou šipkou je na naší
straně hranice vyznačena
poloha nádraží v Chotěbuzi
před Českým Těšínem. Červenou šipkou je vyznačena i
poloha Marklovic, části polského Cieszyna. Ty jsou zároveň na mapce podtrženy
žlutě.
Na internetu na adrese
www.stemplofil.cba.pl
lze
pod hlavičkou vlevo Śląsk
Cieszyński (kliknout na něj)
najít následně pod hlavičkou
Skladnice i pośrednictwa
(kliknout na to) seznam
polských poštoven do r.1945.
Tam ale naše Marklovice
nenajdeme. Asi ten, kdo tyto
stránky dělal, o poštovně
Marklowitz /űber Teschen
(Oberschles) a o poštovně 9a
Marklowitz / űber Teschen
(Oberschl.) asi nic nevěděl.
Za obě ukázky zásilek
děkujeme kolegovi Andrzejowi LISZTWANOWI. Děkujeme také Dr.Petrovi GEBAUEROWI a ing. Svatoplukovi PETROVI za jejich odpovědi.
Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL
**********************************************************************************
Syrena 244
- 30 Známky vydání „Prvního zasedání Ústavodárného Sejmu z roku 1919“, katal č. Fi:109 a
110, atesty na zkoušky na kartónu.
Atest na zkoušky provedené na kartónu. Atest je od německého znalce, který je rovněž znalcem na
všechny známky a celiny polské. Jedná se o Mgr.Heinricha Huberta JENDROSZKA, poštovní schrán-
Syrena 244
- 31 ka 1203, D 32669 Lűdge, e-mail: [email protected]. Atest je z 28.11.2005.
Za ukázku atestu děkujeme Mgr. ing. Karolowi MICZOWI
**********************************************************************************
Zásilky z PSZCZYNY (PLESS) z bývalého pruského záboru z let 1869-1870.
Soukromý dopis, expediční razítko pošty PSZCZYNA (PLESS / IN OBERSCHLESIEN /10 3 69 *
4-6 N). Časový údaj razítka N=Nachmittag (odpoledne). Zásilka je poslána z Pszczyny do Kobielic
(vesnička nedaleko Pszczyny). Zásilka je vyplacena známkou Mi:č.15, nominální hodnota ½ groše.
Podle tarifu ze dne 10.1.1868, tarif za obyčejnou zásilku místní do 15 gr. byl 1 groš. Zbytek do tarifu
je vyplacen stejnou známkou nalepenou na zadní straně zásilky.
Soukromý dopis poslaný z Pszczyny do Białej (dnes Bielsko Biała). V době expedice zásilky patřila
BIAŁA do Galicie. Zásilka je vyplacena známkou nominální hodnoty 2 groše (Mi: č.17). podle platného tarifu od 1.1.1868 pro obyčejnou zásilku váhy 15-250 gr. Váha zásilky i s přílohou byla 2 luty,
čili necelých 30 gr. Expediční razítka pošty PLESS / IN OBERSCHLESIEN / 10 5 70 * 5-6 N (odpoledne).
Za obě ukázky děkujeme Mgr.ing.Karolowi MICZOWI
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Zásilka poslaná na dopisnici s natištěnou známkou 10 fen. z období plebiscitu -4.7.21. 6-7 V.
Syrena 244
- 32 Dopisnice je poslána do Rudołtowitz (leží několik km od Pszczyny). Podle tarifu ze dne
1.4.1921 byl mimomístní tarif za dopisnici 40 fen. Proto jsou na zásilku dolepeny známky za
30fen. (Fi:č.15, nominál 5fen. a Fi:č.19, nominál 25fen). Expediční razítka jsou z pošty
PLESS/ * * b s datem na můstku razítka -4.7.21.6-7 V. (dopoledne). Známky pro plebiscitní
území na Horním Slezsku. Vydání z 26.3.1920. Je to tzv. definitivní vydání Vládní komise
pro Horní Slezsko.
Za ukázky z pošty z Pszczyny děkujeme Mgr.ing. Karolowi MICZOWI
**********************************************************************************
Provizorní expediční razítko pošty ve Fryštátě z počátků okupace po 1.9.1939.
Syrena 244
- 33 Po okupaci Fryštátu od 1.9.1939 používala pošta
ve Fryštátě jedno provizorní, expediční razítko.
Bylo jednořádkové Freistadt (Oberschles).
Také Hans-Curt Graf von Sponeck ve své práci
„Stempelatlas 1845-1945“ u této pošty uvádí z počátků německé okupace jen jedno provizorní razítko.
Jelikož pošta ve Fryštátě byla jedna z větších pošt, bylo toto razítko používáno jen krátce. Podle
platných předpisů mělo být provizorní razítko používáno v kombinaci s datumovkou nebo ručně
vepsaným datem. To pošty často nedodržovaly (a nejen pošta ve Fryštátě). Proto nelze určit, kdy byla
zásilka na předcházející straně na poště podána. Provizorní razítko je na zásilce použito jako
expediční. Zásilka není vylepena známkami, jednalo se totiž o služební zásilku osvobozenou od
PORTA. Svědčí o tom červeně fialový otisk razítka Finančního úřadu ve Fryštátě vlevo dole na
zásilce „Frei durch Ablösung Reich / Finansamt Freistadt (Olsaland) *Briefstempel*“ (Osvobozeno od poštovného, Finanční úřad Fryštát (území Olzy) *listovní razítko*). Zásilka je poslána do
sanatoria Lázně Darkov. Expediční provizorní razítko je na zásilku otištěno v modrofialové barvě.
Že provizorní, jednořádkové razítko pošty ve Fryštátě bylo brzy nahrazeno definitivním, o tom svědčí
doporučená zásilka uveřejněná v Syreně č.223 na straně 38-39. Je tam doporučená zásilka s němou Rnálepkou, název pošty je na ni otištěn dnešním, jednořádkovým, provizorním razítkem. Jako expediční
razítko je na zásilku již otištěno definitivní, kovové razítko FREISTADT (OBERSCHLES) /c
s datem 24.11.39-12. Proto zásilek s provizorním, jednořádkovým razítkem jako expedičním se
z pošty Fryštát nezachovalo mnoho.
Za ukázku děkujeme Andrzejowi LISZTWANOWI
**********************************************************************************
Nerazítkovaná, tisková zkouška v černé barvě známky Fi:č.641 P1 na bílém, tenkém
papíru.
O této tiskové zkoušce v černé barvě jsme psali v Syreně č.242 na straně 36. Zmiňuje se o ní katalog
Fischer Díl I. Tuto tiskovou zkoušku oceňuje katalog na 4000 zł. za kus (asi 28.000 Kč). Ptali jsme se,
zda tuto tiskovou zkoušku někdo má. Ozval se nám pan Waldemar Piotr WIĘCŁAW z Polska a
skan tiskové zkoušky nám poslal dokonce ve vodorovné dvojici. Za jeho ochotu a pohotovost zaslání
mu srdečně děkujeme a touto cestou jej i zdravíme! V současné době je nemocný. Držíme palce!
**********************************************************************************
Před tiskem z papíru vyškubnutý, ohnutý a následně ohnutí potištěné u známky z roku
1950 Fi:č.528, vydání z 18.VIII. Jedná se o příležitostnou známku vydanou u příležitosti
25.výročí popravy Wł.Hibnera, Wł.Kniewskiego a H.Rutkowskiego.
Známka byla vytištěna rotačním hlubotiskem na bílém, středním, hladkém papíru. Tisk známky byl
proveden jednosektorovou tiskovou formou v přepážkových arších po 100 kusů známek (10x10).
Perforace známek je řádková Zř.10 ¾ nebo Zř.11 ¼.
Katalog Fischer Díl I. z r.2015 oceňuje zvlášť známku o rozměru perforace Zř. 10 ¾ a zvlášť o rozměru perforace Zř. 11 ¼. O něco nepatrně výše oceňuje známku s perforací Zř.10 ¾.
Rozměr perforace
**
ʘ
na zásilce
Zř. 10 ¾
16
4
Zř. 11 ¼
14
3
10
Ocenění je ve zlotých.
Známka existuje i s přetiskem „GROSZY“. Bylo tak využito zbytků dosud nespotřebovaných známek
po měnové reformě 28.10.1950.
Syrena 244
- 34 -
Vlevo nahoře je dvojice známek, kde je papír vyškubnutý z archu,
ohnutý dolů a ohnutá, zadní část papíru je potištěna obrazem spodní
známky. Na horní známce zůstane nepotištěná díra.
Nahoře uprostřed je červeně vyznačena část vyškubnutého papíru,
ohnutá a potištěná obrazem spodní známky.
Na reprodukci zcela vpravo nahoře je zadní část dvojice známek. Po
vyhnutí složeného vyškubnutého papíru je nahoře na zadní straně na
vyškubnutí potisk části obrazu spodní známky (vyškubnutí ohnuté
nahoru). Černě je vyznačena dole část obrazu spodní známky, která
po otočení vyškubnutí není na spodní známce potištěna.
Na reprodukci vlevo jsou obě části pro názornost ohraničeny
barevně. Na spoji barev došlo k ohnutí části papíru z archu vyškubnutého.
Označení válce Ok.W.I. je
pod 91. známkovým polem
přepážkového archu známek a
stejné je i označení pod 100.
známkovým polem PA. Na
dolním okraji PA pod známkami je počítadlo kusů známek ve sloupci na PA (10 szt.,
20 szt., 30 szt…… až 100 szt.)
Na horním okraji PA nad
známkami je zase počítadlo nominální hodnoty známek ve zlotých.
Známky byly vytištěny v Národní tiskárně známek v Krakově.
Formát kresby známky je 28 x 23,3 mm. Lep známek je silně lesklý.
Náklad známky je 4,840.500 kusů. Je to společný náklad známek o
obou perforacích. Známku navrhl Cz.Kaczmarczyk. Platnost známky, později i s přetiskem GROSZY skončila 29.4.1952. Tři uvedení
na známce byli komunističtí funkcionáři, kteří byli v roce 1925
odsouzeni za zabití ženy s dítětem k trestu smrti a pověšeni. Po II.
světové válce byli oslavováni jako popravení bojovníci za socialistické Polsko. Dvojici známek s vyškubnutým papírem a potiskem vyškubnutí, včetně označení válce
Syrena 244
- 35 pod 91. známkovým polem PA nám k publikaci v Syreně poslal kolega Adam Kiełbasa-Schoeni ze
Švýcarska. Známku s označením válce pod 100. známkovým polem PA nám do Syreny poslal Dr.
Ryszard Asznowicz z Austrálie, předseda Klubu polské známky v Austrálii. Oba kolegy srdečně touto
cestou pozdravujeme a za ukázky jim děkujeme!
**********************************************************************************
Ještě k razítku poštovny v Pogwizdowie v době okupace.
V Syreně č.241 na str.5.-8. jsme o problematice publikovali z období okupace hned dvě zásilky z této
poštovny. Pozastavovali jsme se nad tím, že o poštovně Pogwizdau z období okupace se nikde nepíše.
Dnes tuto informaci musíme opravit. Dostala se nám od kolegy Stanislava LUCZKA z Darkova další
zásilka s tímto razítkem. Viz reprodukce dole! Děkujeme mu za jeho pohotovost!
Zásilka je adresována na Finanční úřad do Těšína. Expediční razítko je od pošty TESCHEN
(OBERSCHLES)/a s datem na můstku razítka 11.1.43-9, bohužel nevíme, zda Teschen1 nebo
Teschen2.
Dopátrali jsme se i informace na internetové adrese www.stemplofil.cba.pl
Po otevření stránky je třeba kliknout 2x na řádek „Poczta na Śląsku Cieszyńskim“ (vlevo). Objeví se
další tabulka a klikneme na „Składnice i pośrednictwa pocztowe do 1945 r.“.
Objeví se nám seznam poštoven podle abecedy. U poštovny POGWIZDÓW je v závorce Vpú
Teschen 1 a za tím datum 1.12.1912, tedy datum otevření poštovny. Jelikož není uvedeno datum
ukončení činnosti poštovny, vyplývá z toho, že poštovna byla v provozu nejméně do r.1945. Musela
být tedy i v době okupace, což jsme dokumentovali dvěmi zásilkami v Syreně 241 a další zásilkou
dnes. Zásilka má rozměr razítka 43 x 13 mm. Zásilky z poštovny z doby okupace známe tedy s daty
11.1.43, 07.5.43 a 20.11.43. Otisky razítka poštovny jsou známy v barvě černé a šedočerné.
Teprve další nálezy pomohou upřesnit dobu působení poštovny za okupace. Celkem tři zásilky z doby
okupace od této poštovny jsou dostatečným důkazem toho, že poštovna v Pogwizdowie byla v provozu i za okupace.
Ing.Jiří Jan KRÁL
Syrena 244
- 36 Provizorní razítka pošty PRUCHNA za okupace po 1.9.1939. Byla v Pruchné za okupace
poštovna?
Jednořádkové razítko vlevo vede ve své
práci o razítkách u pošty PRUCHNA i
Hans-Curt Graf von Sponeck. Publikace
se týká razítek Východního Slezska od r.1845-1945. Razítko máme dokonce na doporučené zásilce
poslané na Hlavní velitelství Wehrmachtu do Berlína. Razítko bylo používáno jako expediční, byly
s ním znehodnoceny i na zásilce nalepené známky. Razítko je zde použito i na „němé“ R-nálepce, ale
bez nápisu (Oberschles.). V horní části zásilky vpravo nad nalepenými známkami je slabě viditelný
otisk datumovky „15.Okt.1940“. Razítko bylo tedy používáno nejméně do tohoto data. Na zadní
straně zásilky je otisk příchozího razítka do Berlína s datem 16.10.40. Na zadní straně zásilky je ještě
otisk fialového razítka obdélníkového tvaru Oberkommando / der Wehrmacht, asi jako příchozí této
instituce. Obě razítka na zadní straně zásilky jsou ale otištěna velice slabě, proto jsou skoro nečitelná!
Existuje ale ještě jedno
provizorní razítko z pošty
Pruchna, které ani Hans-Curt
Graf von Sponeck nevede. Je
to jednořádkové razítko jen
nápis Pruchna. (viz reprodukce známek s tímto razítkem vlevo). Naše ukázka má
otisk razítka ve fialové barvě
a bylo asi uděláno z nějaké
pomůcky z poskládaných písmenek. Vpravo od nápisu u
obou otisků je vidět ještě
nějaký neurčitý zbytek otisku něčeho, co na razítku bylo (asi okraje razítka). Pod známkami je ještě
nápis modro zelenou pastelkou, něco jako 3/11 (??). Mohlo to být také jen 3/+nějaká parafa. Možná
Syrena 244
- 37 to ale byla „11“, tedy listopad. Schází tam rok, mohl by to být ale i rok 1939, tedy období krátce po
okupaci Německem. Níže je celá zásilka s tímto razítkem poslaná do Těšína.
Hans-Curt Graf von Sponeck ve své výše
citované práci uvádí existenci ještě
jednoho razítka z Pruchné. Razítko má
podobu
razítek
tehdy
užívaných
poštovnami. Je to razítko na reprodukci
vlevo v obdélníku, dvouřádkový nápis:
Pruchna/űber Skotschau (Oberschles).
V práci rovněž výše uvedené o polských
poštovnách za okupace od 1.9.1939 do r. 1945 je uvedena pod hlavičkou „Pruchna“ ještě poznámka,
že v „Pruchné (Skoczów) byla určitou dobu za okupace ještě i poštovna“. Nebylo to tedy po celou
dobu okupace, ale jen v určitém, v uvedené práci neuvedeném období (Czasowo w okresie…). Do 1.9.
než Pruchnou obsadili Němci tam byla od dob Rakouska po Polsko do 1.9.1939 normální pošta. Ta
byla v Pruchné určitou dobu i po 1.9.1939 a později byla přeměněna na poštovnu. A z té je asi i to
Syrena 244
- 38 výše uvedené, dvouřádkové razítko. Pan Tovačovský je ve své práci o poštovnách v polské části
Těšínska neuvádí. Na ukázce na předcházející straně je vidět, že se toto razítko používalo jako expediční ke znehodnocování známek. Po určitou dobu po obsazení Německem byla v Pruchné asi
normální pošta. Z té doby jsou i námi v tomto článku uvedená dvě provizorní razítka.
Druhá ukázka níže je opět poslaná z Pruchné do Těšína, kde jsou známky znehodnoceny dvěmi
razítky poštovny (?). Pod známkami je něco, co může být jako datum nebo parafa? I zde nám chybí
datum, které by mnohé vysvětlilo.
Nahoře je další zásilka s razítkem poštovny (?) v Pruchné. I ta je bohužel bez data, které by nám
mnohé blíže vysvětlilo. Je to německá dopisnice na odpověď s natištěnou známkou 6 fen. prezident
Hindenburg, potisk zelený. Razítko na této dopisnici i razítka na předcházejících dvou zásilkách mají
rozměr 44 x 14 mm. Za zásilku se dvěmi otisky razítka poštovny nebo pošt. agentury děkujeme
Syrena 244
- 39 kolegovi Kazkowi WENGLORZOWI, za zásilku na dopisnici děkujeme kolegovi MUDr. Adrianovi
JUNGOWI a za ostatní ukázky děkujeme kolegovi Mgr.ing. Karolowi MICZOWI.
Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL
**********************************************************************************
Novotisky EUROPA 2015 a Air Schow Radom.
Novotisky známky vydání EUROPA 2015 z 22.12.2015. Novotisky jsou vytištěny pomocí originálních výrobních materiálů. Vydání mělo být prémií pro členy Svazu polských filatelistů, kteří
odebírají známky od Polské pošty. Jeden novotisk je neperforovaný, druhý perforovaný ZR 11 ½.
Perforace je se širokým perforačním otvorem (4. zleva ve vodorovné perforaci známky). Novotisky
jsou číslovány 7-ciferným počítadlem pod levou stranou známky, a to v černé barvě. Neperforovaný i
perforovaný novotisk mají stejné číslo (na ukázce nahoře 0008840). Náklad je uváděn ve výši 9.500
kusů obou verzí. Původní nominální hodnota na známce je přeškrtána vlnovkami. Návrh M.Jędrysik
Vpravo od známky na novotisku je v 6. řádcích informace o provedení tisku novotisků a o účelu
vydání. Formát novotisků EUROPA je 90 x 70 mm. Oznámení o vydání novotisků bylo až v časopise
Filatelista č.1 v r.2016. Klubům mělo být sděleno, do kdy je třeba nahlásit počty pro klub se zasláním
zálohy na částku, za kterou to bude klubům prodáváno. Údajně dvě hodiny po tomto termínu již byl
celý náklad rozebrán. Novotisky byly hned nabízeny těm, na které se nedostalo (co to je 9.500
kompletů??) přes internet a na burzách za 100 zł. za komplet!! V současné době (konec února 2016)
jsou nabídky kolem 60 zł., ale i tak je vidět, že to je spekulativní akce na které si někdo hezky
namastil kapsy. Smutné je to, že to není jen toto jedno vydání! Obdobně byl vydán i novotisk Air
schow Radom a ještě černotisk vydání kostely v polsko-ukrajinském regionu Karpat! Černotisky
s kostely jsou údajně jen perforované!
Novotisk Air Schow Radom 2015.
Novotisky jsou opět vytištěny v podobě známky vydané v roce 2015. Jsou vytištěny pomocí
originálních, výrobních materiálů dříve vydané známky v aršíkové úpravě. Novotisky byly vydány
rovněž k datu 22.12.2015. Měla to být opět prémie vydaná pro členy Svazu polských filatelistů, kteří
odebírají polské známky od Polské pošty. I zde je verze neperforovaná a perforovaná. Perforace je zde
rámcová ZR 11: 11 ½. I zde se jedná o perforaci se širokým perforačním otvorem (4. zprava ve
vodorovné perforaci známek). Na novotisku je dvojice známek (letadlo a vrtulník). I zde je původní
nominální hodnota 2,35 zł. na známkách přeškrtána vlnovkami. Na horním okraji je ve 4 řádcích
informace v modré barvě o tom, jak a z čeho byly novotisky vytištěny. Dole na novotisku je opět
modře informace v pěti řádcích o tom, pro koho byl novotisk původně určen. Zcela dole na
novotiscích je 7.- místné počítadlo v modré barvě. Obě verze novotisků Air Schow Radom 2015 mají
stejné číslo. Číslo novotisků na naší ukázce na následující straně je stejné, jak u novotisků EUROPA,
to je 0008840. I zde bylo vydáno pouze 9.500 kusů novotisků (kompletů perforovaných i
neperforovaných). Návrh novotisků je od A.Gosika. Formát novotisků je 65 x 108 mm.
Distribuce pro kluby byla stejná jak u novotisků Europa. Stejně ušitá „bouda“ byla na filatelisty jak to
bylo popsáno u novotisků EUROPA. Stejně se novotisk stal zdrojem podvodných příjmů těch, kdo
měli k novotiskům přístup. Na nadcházejícím sjezdu Polských filatelistů bude alespoň o čem
Syrena 244
- 40 diskutovat, a to určitě bude diskuse bouřlivá! Už vydání novotisků předcházející byla spekulativní a
nahrávající překupníkům, ale to ještě nebylo to, co je nyní u vydání EUROPA a AIR SCHOW.
Novotisk dřevěné kostely v polském a ukrajinském regionu Karpat.
Syrena 244
- 41 Jedná se o novotisk aršíků, vydání „Dřevěné kostely v polském a ukrajinském regionu Karpat“.
Původní aršík byl vydán 18.12.2015. Zatím byl novotisk publikován (jen jeho vyobrazení) v časopise
Filatelista č. 1 z roku 2016. Jinak k vydání novotisku nebylo zatím nic sděleno. Jelikož původní aršík
je vydán v kombinaci ocelotisku a hlubotisku, bude novotisk vytištěn asi ocelotiskem. Návrh Andrzej
Gosik. V horní části novotisku jsou seřazeny různé ikony. Na známkách s přeškrtanou nominální
hodnotou 5 zł. (vlnovkami) jsou zobrazeny Kostely sv. Paraskiewy v Kwiatoniu a kostel sv.Jiří
v Drohobyczu. Na dolním okraji vlevo pod známkami je ve volném překladu 3-řádkový nápis-název
emise: Dřevěné kostely v polském a ukrajinském regionu v Karpatech. Pod pravou dvojicí známek na
dolním okraji je ve dvou řádcích nápis: ŚWIATOWE DZIEDZICTWO / UNESCO. V pravém dolním
rohu je v barvě tisku novotisku čtvereček pro informaci o vydání pomocí mobilu. Všechny čtyři okraje
novotisku jsou zcela properforovány. Perforace je bez širokého perforačního otvoru, perforace
hřebenová ZHř. 11. Náklad 10.000 kusů novotisků.
Mgr.ing. Karol MICZA
**********************************************************************************
Druhý den po příchodu zásilky do Darkova již byl Darkov obsazen Němci.
Zásilka byla do Darkova poslána z pošty ŘÍMOV (Monografie Díl 17/ II str. 44 č.2145/2). Římov leží
asi 10 km jižně od Českých Budějovic). Zásilka je poslána EXPRÉS (původně ruční označení bylo
přelepeno EXPRÉS nálepkou. Jedná se o zásilku poslanou z Protektorátu do tehdy Polska. Expediční
razítko ŘÍMOV /a/***, typ M 45, datum na můstku razítka 29.VIII.39-12. Pošta měla v provozu
ještě dvě odlišná razítka podle tvaru rozlišení „b“. Frankatura dvěma známkami Protektorátu
katal.č.35, nominál 2,50 K (modrá-Olomouc, vydání z 29.7.1939) a jednou známkou Československa,
nominál
2 Kč Katal.č.348 (modrá, vydání z 15.12.1938). Československé známky platily
v Protektorátu do 15.12.1939. Tarif za zásilku byl ke dni expedice zásilky při váze do 20g 2 Kč +
příplatek EXPRÉS 5 Kč, celkem 7 K.
Zásilka má v Praze otištěno razítko devizové kontroly D. K./PRAHA (otisk šedě modrý). Do
Darkova zásilka dorazila den před vypuknutím II. světové války a obsazením Darkova Německem, to
je 31.VIII. 1939 (viz otisk příchozího razítka pošty v Darkově: DARKÓW /*a* s datem 31 VIII 39 9). Příchozí razítko pošty v místě doručení zásilky se na zásilky otiskovalo přes nálepku EXPRÉS.
Pošta v Darkově měla ještě razítko s rozlišením *b*.Za ukázku této velice zajímavé zásilky děkujeme
Mgr.ing. Karolowi MICZOWI.
Popis pro Syrenu ing.Svatopluk PETR
**********************************************************************************
Syrena 244
- 42 Mezinárodní rok dětí, vydání z 19. ledna 1979. Horní kupóny nad známkami v horní
části PA. Známky Fi:č.2456-2459.
Příležitostné vydání k Mezinárodnímu roku dětí, nominální hodnoty 50gr., 1.00zł., 1.50zł. a 6.00zł.
Známky byly vytištěny rotačním hlubotiskem PWPW. Známky navrhla K.Tarkowska. Formát známek
54 x 27 mm. Tisk byl proveden jednosektorovými tiskovými válci v přepážkových arších po 50 kusů
známek (5x10). Papír je bílý, střední, hladký, lep je silně lesklý, žlutě bílý. Perforace je hřebenová
ZHř.11. Náklady: 50gr. 9,330 tis., 1.00zł. 11,895 tis., 1.50zł. 11,795 tis. a 6.00zł. 4,710 tis.kusů
známek. Platnost známek skončila 31.12.1994. PA bez označení tiskových válců a bez počítadla. Na
okrajích PA lze najít různá výrobní označení tiskárny.
Na části přepážkových archů s dostatečně širokým horním okrajem
se nacházejí nad první řadou známek operforované kupóny velikosti
známky. Některé kupóny mají zbytky proděravění. Jsou to pozůstatky sešívání PA, kterými byly PA spojeny při expedici z tiskárny.
Na prvním známkovém poli známky nominální hodnoty 1.00zł. se
nachází tisková chyba Fi:č.2457B1. Je to zelená skvrna na kalhotkách chlapce. Viz nahoře pravá horní známka (označeno černou
šipkou). Pro lepší orientaci je vlevo (pod lupou) zvětšené místo,
kde se na známce tisková chyba nachází.
Každý přepážkový arch této série známek byl tištěn sestavou pěti
tiskových válců (pro každou tiskovou barvu jeden válec). Ne
všechny známky byly tištěny stejnou sestavou. Proto některé PA
mají červenou linku přes horní kupón velikosti známky. Jiné PA to nemají. Nahoře na této straně jsou
Syrena 244
- 43 kupóny bez této červené linky a na str. 43 jsou kupóny s touto červenou linkou na kupónu. Na arších
známek všech nominálních hodnot této série je kupón nad prvním známkovým polem nahoře úplně
čistý (nepotištěný). Kupóny nad známkovým polem č. 2, 3, 4, a 5 mají různá označení tiskárny
potřebná pro tisk známek. Jsou to barevné silnější čárky v barvách tisku známek (nad 2-3. známkovým
polem - autotronové značky) a červené souvislé čáry nad známkovým polem 3-5 (paser).
Nad známkou 50gr. a 1,00zł. (obě horní) na kupónech je vidět otvory-dírky (zbytek po šití celých PA
pro expedici z tiskárny). Všechny čtyři ukázky nahoře jsou s červenou linkou na kupónu. Na levém
okraji PA (na předcházející straně) a na pravém okraji PA (na této straně) jsou černé, rozměřovací
křížky. Na předcházející straně na levém okraji PA jsou barevné testovací stupnice. Ty pokračují
podél levého okraje PA směrem dolů.
Katalog Fischer Díl I. z roku 2015 oceňuje:
Chybotisk „zelená skvrna“ na kalhotkách chlapce (1.zn.pole) Fi:č.2457 B1 * 20 zł., ʘ 6 zł. a na dopise
25 zł. Horní kupóny oceňuje: po 10 zł/kus. Existují i kupóny pod známkami (u špatně rozřezaných
archů). Katalog je oceňuje na 100 zł. za kus.
Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL
**********************************************************************************
Potvrzení o zaplacení předplatného za časopis z pošty RYCHWAŁD ŚLĄSKI, expediční
razítko s datem 27 .VII.1939.
Syrena 244
- 44 V Syreně č.242 na str.37 jsme publikovali jiné potvrzení o zaplacení předplatného za časopis
s expedičním razítkem pošty RYCHWAŁD ŚLĄSKI / *a* s datem 28 VI 39 14. Dnes na str.43 dole
je jiné potvrzení o zaplacení předplatného na časopis s expedičním razítkem RYCHWAŁD ŚLĄSKI
/ *b* s datem 27 VII 39 12. Pošta v Rychvaldě byla obsazena Polskem 11.října 1938. Používala jen
expediční razítka s rozlišením *a* a *b*. Obě ukázky jak v Syreně č.242, tak i dnes na předcházející
straně jsou s hezkými otisky razítek. Tato nevelká pošta používala i R-razítko. Doporučenou zásilku
poslanou zároveň Exprés jsme publikovali v Syreně č.200 na str.14-15 s expedičním razítkem s rozlišením *a* s datem -3 II 39 -8.
Za ukázku děkujeme Mgr.ing. Karolowi MICZOWI
**********************************************************************************
Zásilka polní pošty poslaná z Hrušova do Dvora Králové nad Labem 13.III.1919.
Útvarové razítko Horský dělostřel. oddíl čís.21./1.Četa. Expediční razítko pošty HRUŠOV (SLEZ),
rakouské typ G 134, znárodněné, Monografie Díl 16/I č.744/2a, typ M 10z. rozlišení „b“, datum na
můstku razítka 13.III.19-17. Vojenská jednotka rozmístěna podél nové demarkační linie po
Šnejdárkově tažení na Polsko.
Mgr.ing.Karol MICZA
**********************************************************************************
Zpravodaj Klubu polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří sbírají polské známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve složení: ing. Jiří Jan KRÁL, Jaroslav TEREŠKO,
ing. Ladislav ONDRUŠKA, Teodor WILCZEK, Ota ŠRUBAŘ, Josef JENDŘIŠÁK, Stanislav BOBEK, Mgr. Stanislav FOŁTA, Mgr.ing. Karol MICZA, MUDr. Adrian JUNGA, Kazimierz WENGLORZ a ing. Petr MAZOCH. Zpracování na počítači Jaroslav TEREŠKO a ing. Jiří Jan KRÁL. Novou obálku pro Syrenu používanou od č.154 navrhl Mgr.Stanisław FOŁTA. Kopie dokumentů
Jaroslav TEREŠKO a ing.Jiří Jan KRÁL. Zpravodaj je určen výhradně pro členy Klubu polské
známky. Toto číslo je uzavřeno a dokončeno 23. února 2016. Zpravodaj je plně hrazen z prostředků
členů Klubu polské známky. Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází
jako číslo 244. Děkujeme všem, kteří se jakýmkoliv způsobem přičinili o to, že toto číslo spatřilo
světlo světa. Syrena se již od č.224 pro všechny netiskne, ale rozesílá se jen pomocí internetu. Syrena
je i na stránkách internetu pod adresou www.zgpzf.pl + klik na okénko BIBLIOTEKA + klik
v novém okénku uprostřed BIBLIOTEKA-Syrena-nómery archiwalne. Na internetu je Syrena
díky Mgr.Henrykowi MONKOSOWI, předsedovi Polského svazu filatelistů a Wojciechowi NOWIŃSKIEMU, který čísla Syreny na stránky PZF umisťuje. Pro případné zájemce o výtisk Syren od č.224
můžeme i toto dnes již zajistit, ale cena za číslo je dvojnásobná proti tomu, co jsme platili do č.223
(72 Kč + poštovné). Požadavek na tisk Syreny nahlaste na předsedu Klubu polské známky.
**********************************************************************************
Syrena 244