Indikátory kvality života a udržitelného rozvoje: kvantitativní
Transkript
Indikátory kvality života a udržitelného rozvoje: kvantitativní, vícerozměrný a variantní přístup Peter Mederly, Ján Topercer, Pavel Nováček ÚVOD A VÝZKUMNÝ PROBLÉM ...................................................................................................................... 2 1. SPECIFIKACE ŘEŠENÍ ..................................................................................................................................... 3 1.1. RÁMEC A PŘEDMĚT VÝZKUMU ........................................................................................................................ 3 1.2. STAV VÝZKUMU .............................................................................................................................................. 3 1.3. CÍLE VÝZKUMU A PŘEDPOKLADY JEJICH SPLNĚNÍ ............................................................................................ 4 1.4. PROSTŘEDKY VÝZKUMU.................................................................................................................................. 6 2. REGIONÁLNÍ ÚROVEŇ ................................................................................................................................. 12 2.1. MOTIVY, PŘEDMĚT A CÍL ............................................................................................................................... 12 2.2. VÝBĚR A PŘÍPRAVA DAT ................................................................................................................................ 12 2.3. SKRÍNING A ÚPRAVY DAT .............................................................................................................................. 13 2.4. ANALÝZA A INTERPRETACE DAT ................................................................................................................... 14 3. NÁRODNÍ ÚROVEŇ ........................................................................................................................................ 31 3.1. MOTIVACE, CÍL, PŘEDMĚT ............................................................................................................................ 31 3.2. VÝBĚR A PŘÍPRAVA DAT................................................................................................................................ 32 3.3. SKRÍNING A ÚPRAVY DAT .............................................................................................................................. 33 3.4. ANALÝZA A INTERPRETACE DAT.................................................................................................................... 33 4. GLOBÁLNÍ ÚROVEŇ ...................................................................................................................................... 46 4.1. MOTIVACE, PŘEDMĚT, CÍL ............................................................................................................................ 46 4.2. VÝBĚR A PŘÍPRAVA DAT ............................................................................................................................... 48 4.3. SKRÍNING A ÚPRAVY DAT .............................................................................................................................. 48 4.4. ANALÝZA A INTERPRETACE DAT ................................................................................................................... 49 5. DISKUSE, ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ.......................................................................................................... 58 PŘÍLOHA 1 - UKAZATELE VSTUPUJÍCÍ DO VÝPOČTU INDEXU LIDSKÉHO ROZVOJE (ROK 2000) ............................... 65 PŘÍLOHA 2 – SEZNAM UKAZATELŮ ROZVOJE REGIONŮ ČR (DATA ZA ROK 2001) .................................................. 67 PŘÍLOHA 3 –VSTUPNÍ DATA PRO VÝPOČET INDEXU LIDSKÉHO ROZVOJE ROZVOJE REGIONŮ ČR (DATA ZA ROK 2001) ................................................................................................................................................................... 70 PŘÍLOHA 4 - SEZNAM UKAZATELŮ POUŽITÝCH PRO TVORBU INDEXU KVALITY A UDRŽITELNOSTI ŽIVOTA ............ 74 PŘÍLOHA 5 –VSTUPNÍ DATA PRO VÝPOČET INDEXU KVALITY A UDRŽITELNOSTI ŽIVOTA ....................................... 78 PŘÍLOHA 6 – ZDROJE DAT PRO VÝPOČET SD INDEXU.......................................................................................... 80 PŘÍLOHA 7 – VSTUPNÍ DATA POUŽITÁ PRO VÝPOČET SD INDEXU ......................................................................... 82 PŘÍLOHA 8 – ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ UKAZATELE VSTUPNÍCH DAT SD INDEXU ................................................... 83 PŘÍLOHA 9 – SD INDEX – SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO 179 ZEMÍ (VERZE 2003) .................................................... 85 1 Úvod a výzkumný problém V posledních letech se objevuje stále více pokusů o souhrnné vyjádření úrovně lidského rozvoje formou agregovaných číselných ukazatelů (indexů). Přibývají nejen v tradičních oblastech, jako je ekonomika a sociální rozvoj, ale také v dozrávajících komplexních oblastech celkové kvality lidského života a udržitelného rozvoje. V nich několik let pracovali také autoři této publikace. Zabývali se především tvorbou a ověřováním indikátorů udržitelného rozvoje a kvality života na třech hierarchických úrovních (globální, národní a regionální). Výsledky byly publikovány ve více periodikách i knižních publikacích (například GLENN, GORDON ET AL., 2001, POTŮČEK, M., et al. 2002, POTŮČEK, M., et al. 2003, MEDERLY, P., NOVÁČEK, P. & TOPERCER, J. 2002a, MEDERLY, P., NOVÁČEK, P. & TOPERCER, J. 2003). Hlavním cílem naší práce v rámci „The Millennium Project“ (rozsáhlý prognostický program pod záštitou Americké rady Univerzity OSN ve Washingtonu) a výzkumných úloh CESES (Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze) v letech 1999 - 2004 bylo vyjadření kvality života a udržitelného rozvoje na každé z uvedených hierarchických úrovní pomocí jednoho agregovaného ukazatele - indexu. Výpočet se řídil přístupem a priori (vnitřní struktura indexu je určena předem), používajícím metody popisné statistiky (agregace průměrováním) na všech třech úrovních porovnatelným způsobem na data porovnatelné kvality. Výhody takto získaného bezrozměrného ukazatele plynou zejména z jeho jednoduchosti a intuitivní samozřejmosti, přitažlivé i pro širší veřejnost a využitelné při orientačních průzkumech (rychlé porovnání regionů nebo zemí, monitoring meziročních změn), v médiích (sestavování rozličných „žebříčků“) i v politice (stanovení prioritních regionů a zemí pro politická řešení). Právě tyto zjevné výhody se však mohou při jinak postavených cílech změnit na nevýhody a rizika, které spočívají hlavně v silném a nekontrolovaném zjednodušení reality. Doprovází ho omezená schopnost indexu vypovídat o příčinách rozdílů, o jejich relatívní významnosti (váze) a vnitřní struktuře, zakrývání její složitosti i nejasná míra spolehlivosti jako důsledek subjektivních prvků v procesu jeho tvorby a vyhodnocování, metodicky ne právě nejjednodušším a nejčistším. Pohled na tyto výhody a nevýhody optikou kvantitativního, daty vedeného operacionálního přístupu, nás přiměl k využívání pokročilejších, dvoj- i vícerozměrných (multivariate) metod statistické analýzy a modelování způsobem a posteriori (vnitřní struktura modelu vyjde z analýzy), které by mohly odstranit či zmírnit uvedené nedostatky, objektivizovat a standardizovat postupy analýzy a interpretace/vysvětlení dat, ukázat varianty přístupů a metod hodnocení úrovně lidského rozvoje a poskytnout hlubší vhled do struktury vztahů mezi ukazateli. Touto cestou jsme se ubírali zvláště v roce 2003 v úzké spolupráci s CESES. Předkládaná publikace sumarizuje výsledky hodnocení kvality života a udržitelného rozvoje na globální, národní a regionální úrovni s uplatněním obou uvedených přístupů (a priori, a posteriori) a jim odpovídajích statistických metod. Kromě textové části obsahuje také bohatou tabulkovou a grafickou přílohu. Při poskytnutí východiskové báze dat a její kvantitatívní analýzy s interpretací a/nebo vysvětlením má také ambici seznámit čtenáře s některými variantními přístupy a metodami statistické analýzy a modelování, využitelnými v oblasti hodnocení udržitelného rozvoje a kvality života ve světě, v České republice a jejích regionech. Budeme rádi, když tato publikace podnítí diskuzi na uvedená témata. 2 1. Specifikace řešení 1.1. Rámec a předmět výzkumu Hlavní problémové okruhy studované v této publikaci se nacházejí kolem „klíčových slov“ kvalita lidského života, udržitelný rozvoj a lidský rozvoj. Tyto pojmy jsou blíže vysvětlené například v práci POTŮČEK et al. (2002). My se přikláníme k širokému chápání problematiky, které zahrnuje více dimenzí (politicko-společenskou, sociální, ekonomickou a environmentální) a shoduje se s všeobecně přijímanými aspekty udržitelného rozvoje. Náš zájem se soustřeďuje na tři úrovně organizace a vývoje lidské společnosti - globální (179 zemí na přelomu tisíciletí), národní (Česká republika v období 1990 - 2001) a regionální (14 regionů ČR v období 1990 2001). Hlavní předmět výzkumu tvoří ukazatele kvality života a udržitelného rozvoje. Rozumíme jimi jakákoliv číselná fakta, tedy data (proměnné, indexy a jiné odvozené kvantitatívní charakteristiky), které mají anebo mohou mít nějaký vztah ke kvalitě lidského života a udržitelnému rozvoji. Vzhledem k bohatství existujících statistických databází a jiných poznatkových bází tohoto zaměření ve světě a v České republice však spĺňuje tuto podmínku příliš mnoho a příliš různorodých ukazatelů (viz část 1.2). Proto jsme na každé ze tří hierarchických úrovní začínali sérií rozhodnutí, které z existujících a možných ukazatelů vybrat pro další zpracování a proč. Jelikož neznáme žádnou formální metodu na vytváření takových rozhodnutí, vybrali jsme do výchozích souborů: • ty proměnné, použité jinými výzkumníky při studiu kvality života a udržitelného rozvoje na globální a národní úrovni, které nám byly dostupné v dostatečně reprezentativních vzorcích co do velikosti, časového a prostorového pokrytí, přesnosti (accuracy & precision) a spolehlivosti, a které jako celek v co najvětší míře naplňují východiskové představy o vnitřní struktuře souboru ukazatelů kvality života a udržitelného rozvoje; • ty dosud nepoužité proměnné, které splňují podmínku dostatečné reprezentativnosti vzorků a podle našeho názoru (víry, předvědecké zkušenosti, „předporozumění“) mohou mít nejaký vztah ke kvalitě (lidského) života a udržitelného rozvoje. Záměrem bylo sestavit co nejúplnější výchozí soubory a nechat objektivizovaný výběr proměnných do modelů na využití vhodných statistických metod a technik (korelační analýza, analýza položek, kroková regrese, vícerozměrný výběr proměnných, ordinace a jiné). Výchozí soubory proměnných na všech třech úrovních spolu s dostupnými metodami a technikami na jejich analýzu a interpretaci/vysvětlení a se souvisejícími teoriemi a hypotézami vytvářejí potom informační prostor (anebo „universe of discourse“), kterým se v celé publikaci pohybujeme. 1.2. Stav výzkumu Sledováním a hodnocením indikátorů kvality života a lidského rozvoje se už delší čas zabývá více světových institucí, jako například Světová banka (World Development Indicators, Monitoring Environmental Progress), Rozvojový program OSN (UNDP - Human Development Report), World Resource Institute (World Resources), World Health Organization (databáze „Health For All“), United Nations DESA (Indicators of Sustainable Development), United Nations FAO (statistická databáze FAOSTAT), Evropská agentura životního prostředí (Yearly Indicator-Based Report), Eurostat (Pressure Indices Project), OECD (Core Set Of 3 Environmental Indicators). Díky jejich činnosti vznikly rozsáhlé soubory ukazatelů, které v členění na jednotlivé rozvojové oblasti sice přinášejí množství informací, avšak jsou málo integrované a pro většinu uživatelů neposkytují jednoduchý a souhrnný pohled na rozvojovou problematiku. Proto v současnosti vystupují do popředí složené (agregované) ukazatele indexy. Jde o ukazatele, které formou jediného čísla umožňují relativní porovnání pokroku zemí (regionů) ve zkoumané oblasti. Tyto ukazatele bývají chápány také jako alternativa k tradičnímu hodnocení úrovně země ekonomickou výkonností, nejčastěji v podobě hrubého domácího produktu (v absolutní hodnotě, na obyvatele, nebo podle parity kupní síly v dané zemi), který z více důvodů těžko možno brát jako objektivní ukazatel rozvoje zemí. Nejznámějšími alternativními ukazateli jsou především Human Development Index (HDI, vyhodnocovaný od roku 1990 Programem OSN pro rozvoj - UNDP), Index of Freedom (Freedom House), Index of Corruption (Transparency International), Index of Sustainable and Economic Welfare (Centre for Environmental Strategies) a Global Competitiveness Index (World Economic Forum). Základní kvantitativní výzkum, orientovaný na hledání vzorců (patterns) ve vztazích mezi ukazateli a vysvětlování procesů zodpovědných za tyto vzorce prostředky vícerozměrné analýzy, dosud zdomácněl jen v některých „zavedených“ subdisciplínách (ekonometrie, sociometrie), zatímco na poli celkové kvality lidského života není ještě vidět ani dílčí syntézy tohoto druhu. V oblasti udržitelného rozvoje jsou agregované indikátory doposud řídkým jevem. Hlavním problémem je široký záběr a komplexnost problematiky, která značně stěžuje tvorbu takového typu ukazatelů a vyvolává i metodické nejednoznačnosti. Existuje sice více národních souborů indikátorů udržitelného rozvoje (např. ve Finsku, Švýcarsku, USA a Velké Británii), pro porovnávání na mezinárodní úrovni jsou však nepoužitelné. V letech 2000 - 2001 se objevily nové přístupy k celkovému vyjádření udržitelnosti rozvoje zemí světa - 2001 Environmental Sustainability Index (ESI), UN CSD Dashboard a námi vyvinutý Sustainable Development Index (SD Index - GORDON & GLENN 2001, MEDERLY, NOVÁČEK & TOPERCER 2002a). Na národní úrovni v ČR nacházíme souhrnné indikátory (indexy) ješte omezeněji. Přesněji řečeno, dosud jsme žádné výsledky ani probíhající výzkumy zaměřené tímto směrem nenašli. Naše přístupy, publikované v pracích POTŮČEK et al. (2002) a MEDERLY, NOVÁČEK & TOPERCER (2002b), je proto možné považovat za pionýrské. Na regionální úrovni se pokusili o vyjádření regionálních rozdílů v kvalitě života například v Maďarsku a na Slovensku (VAGAČ et al. 2000). Velká pozornost vývoji a metodice souhrnných indikátorů je věnovaná také na úrovni Evropské komise (EC JOINT RESEARCH CENTRE 2002). Zevšeobecnění, vycházející z hodnocení deseti metodických přístupů a 24 konkrétních příkladů tvorby souhrnných indexů, které shrnuje uvedená publikace, byla pro nás jedním z metodických usměrnění. 1.3. Cíle výzkumu a předpoklady jejich splnění Cíle, předpoklady jejich splnění, metodická východiska, principy a přístupy k předmětu zájmu, vymezené níže, platí hlavně v současné etapě výzkumu s převládajícími postupy a posteriori, podpořenými vícerozměrnou analýzou. V této etapě máme za cíl zejména: • 4 popsat strukturu vztahů v souborech vybraných ukazatelů kvality života a udržitelného rozvoje, zvláště hlavní trendy proměnlivosti a hlavní nespojitosti, odhadnout jejich informační hodnotu včetně predikční schopnosti, najít zajímavé vzorce (patterns) projevující sa na nich, testovat zajímavé hypotézy o nich a vysvětlit co nejvíce z jejich proměnlivosti (faktory, procesy); • standardizovat anebo formalizovat procesy výběru (rozhodovaní), analýzy, interpretace a vysvětlování ukazatelů; • navrhnout a testovat (verifikovat/validizovat) co nejúspornější souhrnné ukazatele (modely) kvality života a udržitelnosti, které by vysvětlovaly co nejvíce z celkové proměnlivosti původních dat a potřebovaly na to co nejméně (a co nejjednodušších) vyjadřovacích prostředků. Při formulování cílů jsme vycházeli z předpokladů, že: a) neexistuje hodnotově neutrální lidské konání (tedy ani zkoumání), že každý výzkum je „hodnotově zatížený“ (value-laden) a že je věcí poctivosti, otevřenosti a srozumitelnosti pokusit se napřed jasně pojmenovat alespoň ty nejvýznamnější „hodnotové zátěže“; b) každé stanovení cílů obsahuje vyslovené nebo zamlčené předpoklady, principy a přístupy (počáteční nebo okrajové podmínky), bez jejichž splnění není možné stanovených cílů dosáhnout. V našem případě jde zejména o: • systémový přístup: chápat rámec a předmět výzkumu i jeho informační prostor jako ohraničení i jednotu, tedy jako systém (množinu prvků, jejichž vzájemné vztahy z nich dělají celek) s různou složitostí, různou mírou otevřenosti/uzavřenosti, dynamiky, trvání, všeobecnosti/konkrétnosti, různými směry propojení a různou silou vazeb mezi prvky (srv. FILKORN 1998); • princip parsimonie: vysvětlovat co nejvíce z celkové proměnlivosti původních dat a vynakládat na to co nejméně (a co nejjednodušších) vyjadřovacích prostřiedků; • kvantitatívní (numerický) přístup: přiměřeně přesně kvantifikovat (číselně vyjadřovat) vstupy a jejich explorační i konfirmační analýzou získavat dostatek spolehlivých kvantitativních výstupů poskytujících výzkumníkům opory a vodítka při interpretaci procesů a struktur zachycených v datech; • hypoteticko-deduktivní přístup: navrhovat a testovat hypotézy o výběrových souborech ukazatelů kvality života a udržitelného rozvoje, z nich inferenční statistikou usuzovat na vlastnosti základních souborů a predikovat jejich budoucí vývoj pomocí vhodných nástrojů (statistických procedur a kvantitativních modelů); • evoluční přístup: do výzkumů a modelů kvality života a udržitelného rozvoje zahrnovat také původ, rychlost, směr a jiné kvality (zejména návratnost/nevratnost a škálování) změn struktury a procesů ve společnosti i v okolním světě; • empirický a observační přístup: získavat vstupy empiricky - pozorováním (statistická zjišťování - cenzy, průzkumy veřejného mínění); • přístup vedený daty (data-driven, data-dependent): dělat proces zkoumání a jeho výsledky co nejvíc závislými na pozorovaných datech a co nejméně závislými na pozorovatelích a badatelích (na jejich vírách, předsudcích, individuálním i skupinovém vkusu a jiných subjektivních sklonech), zejména ve fázích od sběru po analýzu dat; • vícerozměrný (multivariate) přístup: soubory tří a více ukazatelů analyzovat nejen ukazatel po ukazateli (jednorozměrně), či po dvojicích (dvojrozměrně), ale také (a hlavně) všechny ukazatele v souboru naráz (vícerozměrně); • hierarchický přístup: pokud ukazatele mají tendenci uspořádávat se do skupin se vzájemnými vztahy nadřazenosti/podřazenosti (pokud tvoří částečně uspořádané množiny - partially ordered sets), analyzovat je také podle takových vztahů; 5 • operacionální přístup: postup i výsledky výzkumu (hypotézy, interpretace a/nebo vysvětlení, pojmy) popsat co nejkonkrétněji v termínech operací potřebných na jejich dosažení; • variantní (pluralistický) přístup: neexistuje žádná „jediná správná cesta“ pro analýzu kteréhokoliv souboru dat, každá další cesta může odkrýt zajímavou stránku souboru dat, víc cest může otevírat více „oken“ do světa za daty a zvyšovat důvěryhodnost toho společného, co se v těchto „oknech“ ukazuje. Třináctka vyjmenovaných předpokladů, principů a přístupů v základních rysech vystihuje náš postoj k výzkumnému problému, resp. naše výzkumné paradigma. „Rodově“ je blízká kvantitativně-scientickému směrování výzkumu (srv. RITOMSKÝ 2001). 1.4. Prostředky výzkumu V této kapitole rámcově specifikujeme původ použitých dat, metody/techniky jejich zpracování, pojmový (konceptuální) model výzkumu, interpretační/vysvětlovací a návrhová pravidla a další prostředky potřebné pro dosažení vytýčených cílů. Při analýzách na jednotlivých hierarchických úrovních je upřesníme do nezbytných podrobností. Zdroje dat Všechna původní (primární) data jsme získali z veřejně přístupných publikací citovaných v seznamu literatury. Na globální úrovni byla klíčovým zdrojem informací databáze World Development Indicators (WORLD BANK 2000, 2003), na národní úrovni statistické ročenky ČR (ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD 1994 - 2003) a na regionální úrovni to byly statistické ročenky krajů ČR (ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD 2001 - 2003). Příprava dat V tomto kroku různorodá „surová“ data transformujeme do podoby zpracovatelné počítačem, přesněji vybraným počítačovým statistickým systémem. Zahrnuje: • homogenizování škál přesnosti dat tak, aby co nejvíce dat bylo v poměrné (ratio) škále, co nejméně v řadové (ordinal) a podle možností žádná v nominální škále, z které by bylo žádoucí převést je alespoň do ordinální škály; • výpočet vhodných poměrných (procenta, promile, podíly „na hlavu“ a jiné) a souhrnných či agregovaných ukazatelů (indexů) z vybraných proměnných; • uspořádání hotových dat do maticového tvaru (proměnné obvykle v sloupcích a pozorovaní v řádcích), všechno v prostředí vhodného tabulkového procesoru (u nás Microsoft Excel 2000). Skríning a úpravy dat Počítačově zpracovatelná data zde procházejí předběžnými analýzami, poskytujícími podklady pro informovaný výběr vhodných metod/technik vlastní analýzy dat a pro transformace dat v případech, kdy se předpoklady použitelnosti některé z metod/technik nenaplňují. Obsah tvoří: • 6 kontrola integrity dat (jejich platnosti, správnosti vkládání, kódování, formátu apod.) v tabulkovém procesoru nebo procedurou skríningu dat (data screening) ve vhodném počítačovém statistickém systému (u nás NCSS 2001 - HINTZE 1997 - 2002); • testy splnění předpokladů pro statistickou analýzu, hlavně normality rozdělení početností (D‘Agostinovým-Pearsonovým testem normality), rovnosti rozptylů (modifikovaným Leveneho testem rovnosti rozptylů), zjisťování nelineárnosti vztahů (na korelogramech), zjisťování přítomnosti a rozdělení chybějících, závislých a odlehlých hodnot (prostředky popisné statistiky), přítomnosti autokorelací a multikolinearity procedurami skríningu dat, popisné statistiky (descriptive statistics) a regresní analýzy ve statistickém softwaru NCSS 2001 (více HINTZE 1997 - 2002, ZAR 1996); • transformace dat, pokud nesplňují některé předpoklady (najčastěji normality, rovnosti rozptylů a linearity), případně převod do společné škály velikosti a proměnlivosti v tabulkovém procesoru. Analýza dat První a z více hledisek nejdůležitejší krok, ve kterém se z dat stává informace. Má několik navazujících a/nebo komplementárních fází a metod: Popisná statistika Výpočet dílčích indexů a jejich agregování do souhrnného indexu jsme provedli standardní metodou průměrování, pracující s váženými aritmetickými průměry (weighted arithmetic means) jednotlivých proměnných. Operace „očištění“ (trimming) průměrů, kterou se odstraňuje určité procento krajních hodnot z obou stran rozpětí, nám umožnila zbavit proměnné odlehlých hodnot (outliers) a přiblížit rozdělení jejich početností k normálnímu. Očištěné hodnoty všech proměnných jsme nakonec převedli do společné škály velikosti a proměnlivosti. Korelační analýza V korelační analýze zjišťujeme míru asociovanosti (společné variability) dvou závislých resp. funkčně nerozlišených proměnných. Najčastěji je analyzujeme v tzv. Q-modu (zde vztahy mezi vzorky - roky, kraji, státy) a/nebo v R-modu (vztahy mezi indikátory). Se zřetelem na porušený předpoklad normality při značné části použitých proměnných jsme jejich výchozí soubory analyzovali jednoduchými pořadovými korelacemi pomocí matic Spearmanových pořadových korelačních koeficientů (Spearman rank correlation coefficients) s řádkovým odstraňováním chybějících hodnot. Analýza položek Analýza položek (item analysis) prověřuje spolehlivost měření a/nebo sociometrických nástrojů (testy, dotazníky, soubory ukazatelů), tedy jejich schopnost dávat identické výsledky při opakovaných aplikacích. Nehodnotí však jejich validitu - jestli nástroje opravdu měří to, co chceme (nebo vyhlašujeme). Tato vícerozměrná procedura může prospět hlavně větším a priori členěným souborům ukazatelů. Postupovali jsme metodou vnitřní konzistentnosti, využívající Cronbachův koeficient alfa, ze statistického software NCSS 2001 (HINTZE 1997 - 2002). Cronbachova alfa má nejméně 3 interpretace: • je rovna průměrné hodnotě koeficientů alfa získaných pro všechny možné kombinace dělení 2K položek na 2 skupiny (každá s K položkami) a počítání 2 skupinových testů (two-half tests); • odhaduje očekávanou korelaci jednoho nástroje (dotazník, soubor proměnných) s jeho alternativou obsahující stejný počet položek; • odhaduje očekávanou korelaci mezi skutečným testem a hypotetickým testem (který nikdy nemusí být napsaný). 7 Když se považuje Cronbachova alfa za korelaci, měla by se pohybovat mezi -1 a 1. Třebaže v naprosté většině případů bývá kladná, může být i menší než -1, pokud se vyskytnou relativně velká záporná čísla. CARMINES (1990 sec. HINTZE 1997 - 2001) stanovuje pravidlo, že pro široce používané nástroje by byla žádoucí hodnota nejméně 0,8. Zlepšit hodnotu Cronbachovy alfy je možné buď přidáváním položek, nebo zvyšováním průměrné korelace mezi nimi. Regresní analýza Na rozdíl od korelační analýzy v příbuzné regresní analýze jde o hledání funkční závislosti jedné nebo více závisle proměnných (response, criterion) na jedné nebo více nezávisle proměnných (predictor, regressor - SOKAL & ROHLF 1995, ZAR 1996). Při větším počtu nezávisle proměnných obyčejně předchází výběr proměnných, u nás uskutečňovaný krokovým (stepwise) či vícerozměrným způsobem (multivariate variable selection, MVS), McHenryho heuristickým algoritmem. V samotné regresní analýze jsme aplikovali zejména techniky mnohonásobné lineární regrese (multiple linear regression), krokové regrese (stepwise regression), logistické regrese (logistic regression) a kanonické (omezené) vícerozměrné regrese [canonical (constrained) multivariate regression] ze statistického softwaru NCSS 2001 a CANOCO for Windows 4.5. Nepřímá ordinace Metody nepřímé ordinace (též nepřímá gradientová analýza, faktorová analýza) se používají na sumarizování a popis vzorců (patterns) ve vícerozměrných souborech dat. Vytvářením kombinací závisle proměnných ukazujících společné trendy proměnlivosti (gradienty, ordinační osy) redukují rozměrnost velkých souborů dat při zachování co největšího podílu vysvětlené informace a nezávislosti (nekorelovanosti) ordinačních os. Výběr vhodné metody závisí na tom, zda na společné trendy proměnlivosti odpovídají jednotlivé proměnné přibližně lineárně, nelineárně monotónně, nebo jejich hodnoty kulminují kolem nějakých optim. Ke každé metodě/technice se váže jiná soustava analytických a interpretačních pravidel (případné ctitele tvrdých metodických „škatulek“ upozorňujeme, že zde, ale nejen zde, by s dělením na analýzy a interpretace příliš neuspěli). V zásadě se však výsledky interpretují takto: • charakteristické hodnoty kvantifikují množství proměnlivosti (rozptylu) původních dat soustředěné v jednotlivých ordinačních osách, • charakteristické vektory obsahují koeficienty (váhy, loadings), které vztahují původní proměnné k ordinačním osám. Na základě toho se stanoví počet zkoumaných os, potom se určí, které proměnné mají vztah ke každé netriviální (interpretovatelné) ose, a nakonec vícerozměrné skóre ukáže polohu pozorování (regionů, států) podél ordinačních os. Když zde ordinační osy nedefinujeme přímo (zavedením souboru nezávisle proměnných do analýzy), ale interpretujeme nepřímo a tedy do určité míry subjektivně (KENDALL 1980), slouží nepřímé ordinace jako explorační metoda, ne na testovaní hypotéz. Na stanovení míry asociovanosti proměnných s ordinačními osami se nejčastěji používají jednoduchá pravidla ze zkušenosti (rules of thumb), že váhy se považují za významné (významně se lišící od nuly) tehdy, když jejich absolutní hodnota přesáhne určitou předem stanovenou hodnotu (cut-off value, např. 0.25, 0.3, 0.5). Podobně jako číselné, také grafické výstupy (ordinační diagramy) mají při každé ordinační technice vlastní pravidla analýzy a interpretace. Spojuje je platnost dvou principů: • 8 centroidní princip (centroid principle) a „pravidlo vzdálenosti“ (distance rule) jako jeho rozšíření, hodící se spíše pro delší gradienty (>4 průměrné směrodatné odchylky) a unimodální odpovědi proměnných; • „pravidlo dvojrozměrného diagramu“ (biplot rule), vhodnější pro kratší gradienty (<3 průměrné směrodatné odchylky) a lineární odpovědi proměnných (více GAUCH 1982, JONGMAN et al. 1995, TER BRAAK & ŠMILAUER 2002). Pro studium výchozích souborů proměnných přicházejí do úvahy metody analýzy hlavních komponentů (principal component analysis, PCA), vícerozměrného škálování (multidimensional scaling, MDS) klasickou (metrickou - MMDS) i nemetrickou (NMDS) technikou, korespondenční analýzy (correspondence analysis, CA) ve formě eigenanalýzy a detrendované korespondenční analýzy (detrended correspondence analysis, DCA) ze statistického softwaru NCSS 2001 (HINTZE 1997-2002) a CANOCO for Windows 4.5 (TER BRAAK & ŠMILAUER 2002). S ohledem na složitost a další větvení jejich výpočtů, stejně jako potřebu testovat výsledky jinými prostředky (přímá ordinace, diskriminační analýza, nebo metody prediktivní numerické klasifikace) je do této publikace nezařazujeme, s výjimkou závěrů důležitých pro další postup analýz na regionální úrovni. Přímá ordinace Nazývá se též kanonická, nebo omezená (constrained) ordinace (JONGMAN et al. 1995, TER BRAAK 1996) a pracuje hlavně s procedurou kanonické korespondenční analýzy (canonical correspondence analysis, CCA) v softwaru CANOCO for Windows 4.5. Přímá proto, neboť její ordinační osy na rozdíl od předcházejících metod neinterpretujeme, ale přímo definujeme prostřednictvím souboru nezávisle proměnných vysvětlujících chování závisle proměnných (regionů, zemí). Tím se množství vysvětlitelné proměnlivosti omezuje na podíl odpovídající lineární kombinaci nezávisle proměnných (proto omezená ordinace). Díky této vlastnosti může CCA fungovat nejen explorativně, ale také testovat hypotézy o statistické významnosti vlivu jednotlivých nezávisle proměnných na složení závisle proměnných pomocí regresního výběru s přidáváním (forward variable selection), posuzovaného neparametrickým Monte Carlo permutačním testem (blíže TER BRAAK & VERDONSCHOT 1995, TER BRAAK & ŠMILAUER 2002). Ostatní platí přiměřeně jako při nepřímé ordinaci. Popisná numerická klasifikace (shluková analýza) Obstarává číselná i grafická vyhodnocení (ne)podobnosti mezi zkoumanými jednotkami (proměnné, regiony, země) a jejich uspořádání na základě těchto (ne)podobností. Může také přímo stavět na výsledcích ordinačních metod (např. na faktorovém skóre) a jako druhý krok strukturní analýzy (LEGENDRE & LEGENDRE 1983) vyjadřovat spojité ordinační obrázky diskrétně. Naše výchozí soubory proměnných jsme podrobili klasifikaci divizními algoritmy (fuzzy a K-průměry) a hierarchickým aglomerativním algoritmem s technikami nevážených skupinových průměrů (UPG) ze statistického softwaru NCSS 2001. Jejich výsledky tak úzce souvisí s výstupy ordinací, že bude vhodnější publikovat je společně na jiném místě. Analýza časových řad „Deštníkový“ pojem analýzy časových řad (time-series analysis) skrývá více statistických technik, kterými se zkoumají data sbíraná za nějakou časovou periodu. Cílem bývá nejčastěji predikce chování (vývoje) pozorovaných veličin za pomoci modelů, schopných odlišit krátkodobou (např. sezónní) proměnlivost včetně cyklů od dlouhodobějších trendů a vysvětlit je. Našim potřebám nejlépe vyhovovaly techniky trendového exponenciálního vyhlazování (exponential smoothing of trends) s algoritmy Holtova lineárního trendu a trendu nejmenších čtverců (HINTZE 1997 - 2001). Pojmový (konceptuální) model výzkumu V návaznosti na předmet a cíle popisuje pojmový model obsah používaných informací a jejich strukturu, tedy vztahy mezi „položkami“ informací, vycházející ze vztahů v okolním světě 9 a zprostředkované použitými metodami. Hlavní vývojovou linii pojmového modelu v našem případě tvoří stádia: výchozí soubory nezávisle proměnných - struktura vztahů mezi nimi konečné soubory nezávisle a závisle proměnných - modely. Výchozí soubory nezávisle proměnných Z množiny existujících a možných ukazatelů kvality života a udržitelnosti jsme se snažili vybrat takovou podmnožinu (výchozí soubor) nezávisle proměnných, kde: • každý její prvek (proměnná) splňuje podmínku široké dostupnosti, dostatečné reprezentativnosti vzorku a podmínku konsenzu o vhodnosti (t. j. zúčastnění výzkumníci dospěli k dohodě, že má nebo může mít vztah ke kvalitě lidského života a udržitelnosti a/nebo k prvkům jejich vnitřní struktury); • jako celek splňuje podmínku konsensu o úplnosti (analogie konsensu o vhodnosti). Struktura vztahů mezi nezávisle proměnnými Vedou k ní dva základní přístupy: • přístup a priori: současně s výběrem do výchozích souborů jsme arbitrárně zařazovali a kódovali nezávisle proměnné do předem vytvořených skupin, založených na teoretických představách (vírách, obyčejích, dohodách) výzkumníků, konkrétně do sedmi hlavních problémových oblastí a čtrnácti indikátorů SD Indexu (MEDERLY, NOVÁČEK & TOPERCER 2002a), čtyř hlavních oblastí IKUŽ (POTŮČEK et al. 2002) a tří hlavních dimenzí lidského rozvoje (POTŮČEK et al. 2003); • přístup a posteriori: ve výchozích souborech jsme vhodnými technikami (korelace, analýza položek, nepřímé a přímé ordinace, numerická klasifikace) analyzovali strukturu vztahů a z výsledků - hlavně z počtu a vlastností ordinačních os - odvodili počet a strukturu skupin (shluků) v souboru; takto definované skupiny jsou na rozdíl od apriorních navzájem nezávislé (nekorelované) a už z definice vybavené i údaji o množství informace (podíly celkové proměnlivosti vysvětlené každou netriviální osou jako ukazatele relativní významnosti či „váhy“ skupin) i o její kvalitě, resp. obsahu, který odhaluje interpretace os. Konečné soubory nezávisle a závisle proměnných Z výchozích souborů nezávisle proměnných jsme vhodnými technikami (korelační a regresní analýza, analýza položek, ordinace) vyloučili informačně nadbytečné (silně korelované) a/nebo nedostatečné proměnné (s malou vysvětlující silou), a získali jsme tak konečné soubory dobrých nezávisle proměnných s dostatečnou velikostí vzorku n (technicky i statisticky jsou totiž platné pouze matice s počtem proměnných nepřesahujícím n). Z nich jsme vhodnými technikami (transformace a agregace průměrováním při postupu a priori odvodili soubory závisle proměnných. Použité byly také metody mnohonásobné regresní analýzy, nepřímých a přímých ordinací (při postupu a posteriori), dávaly však příliš rozdílné výsledky na to, aby se daly jednoduše zevšeobecňovat. Modely Z konečných souborů nezávisle a závisle proměnných jsme vhodnými technikami (vícerozměrný výběr proměnných, regresní analýza, přímé ordinace) vytvořili také modely na popis a predikci chování souborů proměnných, aby vyhovovaly: • 10 principu parsimonie, tedy maximalizovaly podíl vysvětlené proměnlivosti a zároveň minimalizovaly velikost modelů (počet prvků a vztahů mezi nimi), nebo je alespoň „nepředefinovaly“ (over-define, over-fit); • podmínkám validity, úplnosti, efektivnosti a přesnosti (accuracy & precision) se zřetelem na co nejmenší míru zkreslení (bias). Metody analýzy časových řad nám pomohly odhadnout chování indexů v čase a predikovat jejich budoucí očekávané hodnoty. Interpretační/vysvětlovací a návrhová pravidla „Dvojkrok“ interpretace (v hermeneutickém smyslu „tvoření pravdy“, truth-creation) a/nebo vysvětlování (v hermeneutickém smyslu „hledání pravdy“, truth-searching) následuje „půl kroku“ za analýzou a završuje proces získavání informací z dat. Kromě předpokladů a principů jmenovaných v části 1.4. se většinou podřizuje požadavku cílové orientovanosti a konzistentnosti s poznatky uvnitř zúčastněných oborů i mezi nimi. Mezi naše základní interpretační/vysvětlovací pravidla patří zejména odpovědi na otázku, co považovat v případě každé jednotlivé nezávisle proměnné za žádoucí či optimální hodnotu ve vztahu k použité závisle proměnné (ukazateli kvality života a udržitelnosti) a jakou logikou se tento vztah řídí, t. j. jestli je přímý (se vzrůstem hodnoty nezávisle proměnné vzrůstá i hodnota závisle proměnné), nebo nepřímý (se vzrůstem hodnoty nezávisle proměnné hodnota závisle proměnné klesá). Pro mnohé proměnné můžeme žádoucí/optimální hodnotu ztotožnit s extrémní hodnotou (minimem, nebo maximem) a vystačíme přitom s prostým „selským rozumem“ [málokdo asi něco namítne proti interpretaci typu „čím více lidí zdravých, sytých, ..., tím lépe“, anebo „čím více vražd, nádorů, emisí SO2..., tím hůře“]. Nemálo proměnných se však takové přímočaré logice vzpírá (přírůstek obyvatelstva, výdaje na obranu, HDP...) a žádá si vlastní interpretační pravidla, která zmiňujeme na příslušné hierarchické úrovni. Na úrovni celých souborů proměnných se interpretační pravidla liší podle přístupů. Přístup a priori předpokládá, že: • vnitřní struktura modelu - indexu (hlavní problémové oblasti, dimenze, pilíře apod.) je dána a interpretována už před naplněním modelu, a tedy z jiných informačních zdrojů, než jsou analyzovaná data (viz pojmový model v části 1.4.); • vnitřní struktura indexu je hierarchická (proměnné - dílčí indexy - souhrnný index) a popisem chování dílčích indexů se nahrazuje rozklad souhrnného indexu, obvyklý v indexové analýze (CHAJDIAK, KOMORNÍK & KOMORNÍKOVÁ 1999); • jednotlivé proměnné, naplňující dílčí i souhrnné indexy, jsou interpretovány a kódovány tak, aby jejich příspěvky k výsledné hodnotě indexu měly konzistentní smysl, nejčastěji aby se sčítaly (tedy čím vyšší hodnota indexu, tím vyšší očekávaná kvalita života, resp. tím lepší očekávané předpoklady pro udržitelný rozvoj). Přístup a posteriori předpokládá, že kromě uvedených základních pravidel na úrovni jednotlivých proměnných nejsou nevyhnutelná žádná speciální interpretační pravidla, která by nebyla obsažena už v instrumentáriu analytických metod, nebo z nich nevyplývala podle všeobecných pravidel logiky a teorie modelů. Návrhové pravidlo máme pouze jedno, odvozené z principu „zodpovědnosti informovaného“ a analogické „konsensu o vhodnosti“: jakmile zúčastnění výzkumníci dospejí k dohodě, že kterýkoliv z výsledků této práce může být důležitý pro rozvoj dotčených vědních oborů, nebo pro informovanější rozhodování a výkon příslušných regionálních, státních i jiných orgánů, uvede se výslovně jako návrh buď teoretický a metodický, nebo aplikovaný v samostané části (Diskuse, závěry a doporučení). 11 2. Regionální úroveň 2.1. Motivy, předmět a cíl Motivem práce s indikátory kvality života a udržitelného rozvoje v regionech České republiky byl především fakt, že i když se ČR řadí mezi vyspělé země s vysokou úrovní kvality života (což je vyjádřeno např. hodnotou indexu lidského rozvoje podle UNDP), jeden souhrnný ukazatel na národní úrovni nemůže dostatečně popsat rozdíly mezi jednotlivými oblastmi kvality života (zejména sociální a ekonomické) a ani mezi jednotlivými regiony. Nezanedbatelná je přitom i časová dimenze - kvalita života v regionech se mění v čase, stejně jako se mění velikost rozdílů mezi regiony. Hlavní cíl a priori orientovaného statistického zpracování regionálních ukazatelů kvality života a udržitelného rozvoje jsme spatřovali v popisu úrovně kvality života v regionech ČR formou souhrnného regionálního indexu kvality života. Index byl sestaven a publikován v rámci Národní zprávy o lidském rozvoji pro Českou republiku (POTŮČEK et al. 2003). Variantní způsoby popisu a predikce kvality života v regionech, její vzorce a vysvětlující faktory a/nebo procesy v pozadí jsme hledali přístupem a posteriori, opřeným zejména o dvoua vícerozměrnou analýzu aktualizovaného a doplněného souboru ukazatelů v roce 2003. Prostorové jednotky na regionální úrovni jsou dány administrativním rozdělením ČR na regiony, které tvoří základ statistického sledování dat. Jde o kraje ČR podle regionálního členění platného od 1. 1. 2000 (14 krajů odpovídajících 3. úrovni klasifikace územních statistických jednotek NUTS). 2.2. Výběr a příprava dat Výběr ukazatelů pro analýzu přístupem a priori byl podmíněn chápáním lidského rozvoje podle UNDP, tedy požadavkem naplnit tři základní oblasti lidského rozvoje. „Poptávku“ jsme však museli přizpůsobit nabídce proměnných statisticky sledovaných v České republice (a hlavnímu kritériu, aby vybrané ukazatele byly sledovány minimálně na úrovni krajů ČR) s ohledem na jednotlivé oblasti kvality života a úrovně lidského rozvoje. Konceptuální a priori model lidského rozvoje v krajích ČR jsme strukturovali následovně: A11 - Demografické předpoklady A12 - Zdraví a bezpečnost obyvatelstva A13 - Kvalita životního prostředí B11 - Úroveň školství a vzdělanost obyvatel B. Předpoklady pro tvořivý B12 - Rodina a sociální soudržnost B13 - Práce a možnosti společenského život s dostatečným vzděláním uplatnění C. Předpoklady pro přiměřenou C11 - Ekonomická výkonnost regionu C12 - Sociální status obyvatel životní úroveň A. Předpoklady pro dlouhý a zdravý život LIDSKÝ ROZVOJ (KVALITA ŽIVOTA) Ve třech hlavních oblastech lidského rozvoje jsme tak vymezili osm problémových okruhů, do kterých jsme zařadili celkem 39 proměnných. Jejich seznam spolu s hodnotami za rok 2000 je uveden v příloze 1. Pro účely výpočtu indexu lidského rozvoje jsme hodnoty všech proměnných vyjádřili v relativní stupnici vzhledem k jejich průměrům pro ČR, které představovaly 100 %. Při kódování jsme 12 vycházeli ze vztahu jednotlivých proměnných ke kvalitě života. Byla-li hodnota proměnné ve vztahu ke kvalitě života příznivější než národní průměr, rozdíl jsme k němu připočetli (100 + d), v opačném případě jej odečetli (100 - d). Přístup a posteriori s takovou přípravou dat nepočítá. Výchozí soubor dat, aktualizovaný a doplněný v roce 2003 (viz přílohy 2 a 3), sestává ze 111 proměnných v 13, resp. 14 krajích ČR (Praha a Středočeský kraj společně, resp. odděleně). Všechna původní data mají poměrnou škálu přesnosti, tudíž nebylo třeba nic homogenizovat. Celkem 93 proměnných (83.79 %) jsme vyjádřili ve tvaru poměrných ukazatelů (z nich 7 jako promile, 36 jako procenta a 50 jako podíly na měrnou jednotku, např. na 1, 1000 nebo 10000 obyvatel, na 1 km2 apod. ). Dalším šesti proměnným (5.41 %) se dostalo podoby souhrnných ukazatelů (index vitality, indexy diverzity a vyrovnanosti) a zbývajících dvanáct (10.8 %) jsou prosté hodnoty, zpravidla počty. Hotová data jsme uspořádali do matice s proměnnými ve sloupcích a pozorováními (regiony) v řádcích (tedy do R-módu) v prostředí tabulkového procesoru Microsoft Excel 2000. 2.3. Skríning a úpravy dat Jelikož aritmetický průměr (náš nástroj agregování v přístupu a priori) citlivě reaguje na odlehlé hodnoty a asymetrii rozdělení četností, bývá dobrou praxí testovat alespoň základní statistický předpoklad normality rozdělení četností dat vstupujících do dalších výpočtů. Procedurami popisné statistiky z programu NCSS 2001 jsme v roce 2002 také kontrolovali vlastnosti vzorků (velikost, chybějící a odlišné hodnoty), míry polohy (aritmetický průměr, medián), variability (směrodatná odchylka, rozptyl) a rozdělení četností vyjádřené asymetrií a špičatostí (vizuálně na histogramech, číselně statistikami a percentily). Aritmetické průměry proměnných nesplňujících předpoklad normality jsme „očistili“ (trimming) od odlehlých hodnot odstraněním zvoleného procenta (trimming percentage: 10 %, v některých případech 25 %) krajních hodnot rozpětí. Většina z nich se týká regionu hlavního města Prahy. Mnohem závažnější a tvrdší meze vypovídací schopnosti a spolehlivosti našich výsledků diktuje velikost vzorku (n = 14 krajů), zjevně v mnoha ohledech nedostatečná, s čímž ale mnoho nenaděláme (pro značně větší vzorek okresů totiž odpovídající data chybí). Datové matice připravené na zpracování a posteriori (111 proměnných, 13, resp. 14 krajů ČR) splňují předpoklad normality rozdělení početností při 66.67 % resp. 47.75 % proměnných a předpoklad rovnosti rozptylů při 97.3 % proměnných. Nelineárnosti ve vztazích mezi proměnnými se vyskytují jen v menší míře, chybějící a odlehlé hodnoty vůbec ne (ani vícerozměrné). Po logaritmické transformaci (blíže ZAR 1996: 279, 13.1 a 13.3) sice vzrostl podíl proměnných splňujících předpoklad normality na 72.97 %, zbývajících 27.03 % „nenormálních“ dat je však pro některé parametrické analýzy stále poněkud velké sousto. Proto ve většině případů dostala přednost analýza netransformovaných dat neparametrickými prostředky. Data jsme pouze konvertovali do stejné škály velikosti a variability způsobem, který navrhnul GOWER (1971 sec. LEGENDRE & LEGENDRE 1983). 13 2.4. Analýza a interpretace dat Regionální index kvality života (přístup a priori) Ukazatele kvality života na regionální úrovni byly hodnoceny v práci POTŮČEK et al. (2003). Z dat za rok 2000 jsme sestavili regionální index kvality života v krajích ČR. Pro každý kraj byly jako aritmetický průměr příslušných proměnných vypočteny tří dílčí indexy pro oblasti A, B, C a poté celkový index kvality života jako jejich aritmetický průměr. Jedná se tedy o hierarchický index se stejnými váhami všech třech hlavních oblastí kvality života. Srovnávací úrovní pro všechny kraje byl průměr daného ukazatele pro Českou republiku, který představoval 100 %. Jednotlivé kraje dosahovaly úroveň vyšší než 100 %, byla-li hodnota daného ukazatele ve vztahu k lidskému rozvoji a kvalitě života příznivější než národní průměr, a nižší než 100 % v opačném případě. Výsledky výpočtu indexů pro 14 krajů ČR jsou uvedeny v tabulce 1 a v obrázku 1. Tabulka 1 - Hodnoty regionálních indexů kvality života v krajích ČR (rok 2000) Kód PHA JHC HKK STC PLK LBK PAK VYS JHM OLK ZLK KVK ULK MSK Kraj Hlavní město Praha Jihočeský Královéhradecký Středočeský Plzeňský Liberecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Karlovarský Ústecký Moravskoslezský A 82.0 115.5 115.4 104.5 107.3 106.9 105.5 109.4 103.5 103.6 102.8 102.8 90.7 84.2 B 140.5 102.8 104.0 98.8 101.9 99.2 103.1 97.3 100.4 91.8 94.1 92.0 74.0 80.6 C 143.5 101.3 96.3 110.8 101.5 98.3 91.5 91.6 89.7 92.1 89.7 88.4 94.6 77.1 I 122.0 106.5 105.2 104.7 103.6 101.5 100.0 99.4 97.9 95.8 95.5 94.4 86.5 80.6 A - předpoklady pro dlouhý a zdravý život, B - předpoklady pro tvořivý život s dostatečným vzděláním, C - předpoklady pro přiměřenou životní úroveň, I - celkový regionální index kvality života Po výpočtu indexů za rok 2000 jsme přistoupili k další statistické operaci. Cílem byl výběr klíčových proměnných pro analýzu časové řady indexu v období 1990 - 2000. Pro tento účel posloužily techniky Spearmanova pořadového korelačního koeficientu a vícerozměrného výběru proměnných. Jako nezávisle proměnné do výpočtů vstupovaly všechny použité ukazatele, jako závisle proměnné pak hodnoty dílčích indexů kvality života pro rok 2000. Těmito technikami jsme pro výpočet časové řady vybrali takové proměnné, které nejlépe vysvětlují proměnlivost hodnot jednotlivých indexů a přitom nejsou významně korelovány. Pro výpočet dílčího indexu v každé ze tří hlavních oblastí byl mnohonásobnou lineární regresí sestaven model (rovnice) se třemi nezávisle proměnnými následovně: 14 Obrázek 1 – Regionální index kvality života (Human Devepoment Index) v krajích ČR obrazek 1. jpg 1. pro oblast A byly vybrány proměnné A11 - Přirozený přírůstek obyvatelstva na 1000 obyvatel, A21 - Úmrtnost na 1000 obyvatel a A32 - Podíl městského obyvatelstva v % do regresní rovnice ve tvaru: Index A = 94.239 + 5.43*A11 + 5.075*A21 - 0.525*A32 2. Pro oblast B byly vybrány proměnné B12 - Studující na gymnáziích jako % středoškoláků, B21 - Sňatečnost na 1000 obyvatel a B32 - Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo do regresní rovnice: Index B = -38.381 + 3.375*B12 + 11.17*B21 - 0.658*B32 3. Pro oblast C byly vybrány proměnné C11 - HDP na 1 obyvatele v Kč, C12 - Soukromí podnikatelé na 1000 obyvatel a C21 - Průměrná hrubá měsíční mzda v Kč do regresní rovnice: Index C = 14.282 + 3.693E-05*C11 + 0.247*C12 + 3.247E-03*C21 Tyto proměnné jsme pak dosazovali do výpočtu indexů za roky 1990 a 1994 - 1999. Posledním krokem výpočtu byla analýza časových řad ukazatelů a výpočet indexů kvality života pro vybrané roky 1990 a 1994 - 1999. Stejně jako v roce 2000 byly vypočteny dílčí indexy pro tři hlavní oblasti a souhrnný index kvality života. Hodnoty dílčích indexů vyšly z regresních rovnic, celkový index jako aritmetický průměr hodnot dílčích indexů. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách 2-4 a grafech 1-3. 15 Tabulka 2 - Regionální indexy kvality života - oblast A (předpoklady pro dlouhý a zdravý život) Kraj PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK ČR SM_OD PR_OD ROZ 1990 80.9 102.0 118.0 107.2 94.9 88.8 106.0 114.0 104.7 112.5 104.4 106.2 104.8 89.0 100.0 10.095 7.697 101.903 1994 78.9 101.8 117.8 107.0 103.6 90.6 105.0 114.4 105.1 113.3 105.5 105.6 104.4 87.0 100.0 10.304 7.330 106.181 1995 79.2 103.6 117.2 106.0 103.6 89.6 105.6 115.2 106.5 113.1 104.7 104.5 104.7 87.0 100.0 10.316 7.329 106.413 1996 79.1 103.8 116.3 107.0 100.6 89.8 107.2 117.1 106.4 112.9 105.3 105.5 104.3 87.6 100.0 10.426 7.627 108.709 1997 79.4 104.0 116.9 105.4 101.5 89.6 105.5 116.5 107.6 113.3 104.4 105.1 102.2 86.7 100.0 10.446 7.451 109.122 1998 80.1 103.5 116.1 106.1 103.7 90.3 106.1 115.9 107.0 112.5 104.6 105.2 102.2 85.7 100.0 10.209 7.295 104.226 1999 81.0 103.4 116.2 106.1 101.6 89.9 106.1 116.3 108.0 110.9 104.5 105.4 103.4 85.3 100.0 10.113 7.315 102.273 2000 82.0 104.5 115.5 107.3 102.8 90.7 106.9 115.4 105.5 109.4 103.5 103.6 102.8 84.2 100.0 9.773 6.964 95.517 SM_OD - směrodatná odchylka, PR_OD - průměrná odchylka, ROZ - variační rozpětí Graf 1 - Regionální indexy kvality života - oblast A (předpoklady pro dlouhý a zdravý život) graf1 ze souboru grafy1-4.xls A. Předpoklady pro dlouhý a zdravý život V roce 2000 byla v této oblasti, která zahrnuje ukazatele demografie, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti obyvatel, velmi příznivá situace v krajích Jihočeském a Královéhradeckém (hodnota indexu 115, přičemž hodnota 100 znamená celorepublikový průměr), příznivá v krajích Vysočina (109), Plzeňském a Libereckém (oba 107), mírně nadprůměrná v krajích 16 Pardubickém (105), Středočeském a Olomouckém (104) a v krajích Jihomoravském, Zlínském a Karlovarském (103). Podprůměrný stav je v kraji Ústeckém (91) a výrazně neuspokojivě se jeví předpoklady v Moravskoslezském kraji (84) a v hlavním městě Praze (82). V časovém srovnání se situace v uplynulém desetiletí příliš nezměnila. Dlouhodobě nadprůměrné podmínky vidíme v krajích Jihočeském, Královéhradeckém a Vysočina, naopak podprůměrné v krajích Ústeckém, Moravskoslezském a zejména v Praze. Ostatní kraje se z hlediska podmínek pro dlouhý a zdravý život pohybují mírně nad průměrem. Co se týče míry variability ukazatelů, je téměř stejná po celé období, dokonce nepatrně klesá, co naznačuje zmírňování rozdílů mezi regiony v této oblasti. Ani pořadí krajů se za celých 10 let téměř neměnilo. Mírně pozitivní trend zaznamenáváme v kraji Pardubickém a částečně i v Praze, naopak mírně negativní trend vzhledem k národnímu průměru ukazují kraje Moravskoslezský a Vysočina. Celkově v této oblasti tedy nejsou problémem prohlubující se regionální rozdíly, ale spíše dlouhodobé zaostávání některých regionů za průměrem. Jedná se zejména o Prahu, Moravskoslezský a částečně i Ústecký kraj. Tabulka 3 - Regionální indexy kvality života - oblast B (předpoklady pro tvořivý život s dostatečným vzděláním) Kraj PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK ČR SM_OD PR_OD ROZ 1990 119.4 87.9 98.7 99.4 98.5 96.1 103.1 97.7 97.9 107.8 109.2 134.2 58.1 113.9 100.0 16.456 10.506 270.799 1994 153.4 89.4 93.2 104.4 94.0 84.6 100.1 95.0 98.5 102.8 105.7 100.8 96.8 122.4 100.0 16.387 9.999 268.529 1995 144.6 97.3 105.9 100.8 92.2 80.8 100.1 100.0 100.4 86.7 108.4 102.4 97.7 131.9 100.0 15.979 10.372 255.339 1996 141.4 98.8 109.1 104.6 90.5 86.7 102.1 97.5 104.5 91.5 107.6 102.7 94.3 121.0 100.0 13.446 8.972 180.792 1997 144.6 100.7 103.2 104.3 99.0 83.6 98.4 99.6 103.1 87.9 105.9 99.9 96.4 118.9 100.0 13.901 8.237 193.231 1998 136.2 97.9 104.4 103.2 94.2 75.5 102.0 106.1 107.0 98.8 97.7 99.0 94.6 82.5 100.0 13.129 7.909 172.380 1999 140.1 101.7 102.4 103.8 94.6 76.2 104.2 105.5 102.0 99.5 98.4 93.7 97.8 65.8 100.0 15.758 9.035 248.314 2000 140.5 98.8 102.8 101.9 92.0 74.0 99.2 104.0 103.1 97.3 100.4 91.8 94.1 80.6 100.0 14.345 8.329 205.778 SM_OD - směrodatná odchylka, PR_OD - průměrná odchylka, ROZ - variační rozpětí 17 Graf 2 - Regionální indexy kvality života - oblast B (předpoklady pro tvořivý život s dostatečným vzděláním) graf2 ze souboru grafy1-4.xls B. Předpoklady pro tvořivý život s dostatečným vzděláním V této oblasti jsou hodnoceny ukazatele vzdělanosti a školství, rodiny, sociální soudržnosti a práce. Situace je poměrně diferencovaná, a to nejenom v rozdílech mezi jednotlivými kraji, ale i v časovém vývoji ukazatelů. Daleko nejpříznivějších hodnot v roce 2000 dosahuje hlavní město Praha (hodnota indexu 141). Mírně nadprůměrné hodnoty vycházejí pro kraj Královéhradecký (104), Pardubický, Jihočeský (103) a Plzeňský (102). Průměrné až mírně podprůměrné hodnoty mají kraje Jihomoravský (100), Středočeský, Liberecký (99) a kraj Vysočina (97). Nepříznivý stav je v krajích Zlínském (94), Karlovarském a Olomouckém (92), velmi nepříznivý v kraji Moravskoslezském (81) a zejména v Ústeckém (74). Jednoznačně nejlepší podmínky v celém sledovaném období jsou v Praze, která nad zbytkem ČR ční velmi vysoko. Nejhorší podmínky v současnosti vládnou v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, i když zejména druhý z nich patřil na počátku devadesátých let k regionům s nejlepšími poměry v této oblasti. Tyto poměry se však postupně relativně rychle zhoršovaly. Podmínky v ostatních krajích během sledovaného období oscilují okolo hodnoty 90 - 110 % národního průměru, mírné zlepšování lze konstatovat pro kraje Středočeský, Královéhradecký a Pardubický, naopak postupné zhoršování se kromě zmíněných dvou krajů projevuje i v krajích Vysočina, Jihomoravský a Olomoucký. Míra variability ukazatelů je mnohem vyšší než v oblasti A a zjevně se nijak nesnižuje. Znamená to, že rozdíly mezi regiony jsou velmi velké a hluboce zakořeněné. Rozdíly v letech 1999 - 2000 byly přibližně na stejné úrovni, avšak vyšší, než tomu bylo v letech 1996 - 1998. Výrazně odlišné hodnoty Olomouckého a Zlínského kraje v roce 1990 mohou být důsledkem statistické nekonzistence dat. 18 Celkově je v oblasti podmínek pro tvořivý život s dostatečným vzděláním možno konstatovat, že problémem jsou především velké rozdíly v úrovni regionů, které se nezmenšují. Z jedné strany k nim nejvíce přispívá zaostávání zejména Moravskoslezského a Ústeckého kraje za ostatními regiony, z druhé strany zase dlouhodobě a výrazně vyšší úroveň regionu Prahy, která je důsledkem celkových sociálně-ekonomických vztahů a koncentrace vzdělanostních a řídících institucí. Tabulka 4 - Regionální indexy kvality života - oblast C (předpoklady pro přiměřenou životní úroveň) Kraj PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK ČR SM_OD PR_OD ROZ 1990 130.5 104.3 102.7 98.4 93.2 103.9 102.0 104.1 100.6 97.5 90.3 95.5 89.4 77.2 100.0 11.294 7.147 127.546 1994 132.9 111.2 104.1 102.3 92.1 98.6 98.8 97.7 92.4 93.7 88.1 94.6 89.0 79.2 100.0 12.170 7.954 148.120 1995 135.4 111.7 99.4 103.0 91.1 98.9 99.3 98.2 94.3 93.4 91.6 93.9 89.9 78.1 100.0 12.587 7.721 158.427 1996 135.3 111.1 103.4 103.8 89.5 98.9 98.1 96.9 92.1 93.7 91.9 93.0 90.2 78.3 100.0 12.717 8.272 161.720 1997 134.0 110.3 103.0 103.1 91.1 97.7 100.7 99.5 94.8 92.8 90.8 93.3 90.6 78.4 100.0 12.251 7.969 150.091 1998 139.5 110.6 101.6 101.1 88.9 96.2 99.0 97.6 93.6 92.4 90.0 93.3 90.8 78.3 100.0 13.554 8.362 183.708 1999 142.7 110.3 101.2 102.2 88.5 95.3 98.2 96.3 92.0 91.1 89.5 93.0 89.8 77.8 100.0 14.462 8.984 209.147 2000 143.5 110.8 101.3 101.5 88.4 94.6 98.3 96.3 91.5 91.6 89.7 92.1 89.7 77.1 100.0 14.764 9.188 217.989 SM_OD - směrodatná odchylka, PR_OD - průměrná odchylka, ROZ - variační rozpětí Graf 3 - Regionální indexy kvality života - oblast C (předpoklady pro přiměřenou životní úroveň) graf 3 ze souboru grafy1-4.xls 19 C. Předpoklady pro přiměřenou životní úroveň V této oblasti hodnotíme ukazatele ekonomické výkonnosti regionu a sociální situace obyvatel. Regionální rozdíly jsou zde velké a trendově se zvětšují, zvláště mezi nejvíce a nejméně úspěšnými regiony. Opět výrazně nejpříznivější je situace v hlavním městě Praze (hodnota indexu v roce 2000 byla 143). Příznivých hodnot dosahuje také kraj Středočeský (111), mírně nadprůměrně si vedou kraje Plzeňský (102) a Jihočeský (101). Mírně podprůměrných hodnot nabývá tento index v kraji Libereckém (98), Královéhradeckém (96) a Ústeckém (95). Nepříznivou situaci indikuje v krajích Olomouckém, Pardubickém, na Vysočině (92), v krajích Jihomoravském, Zlínském (90) a Karlovarském (88). Výrazně nejhůř dopadá Moravskoslezský kraj (77). Relativní rozdíly mezi Prahou a ostatními regiony se zejména od roku 1998 stále zvyšují (v období 1990 - 1994 představovaly okolo 130 % průměru, v roce 2000 už přes 140 %). Nadprůměrné předpoklady pro přiměřenou životní úroveň nalézáme ještě ve Středočeském kraji (dlouhodobě cca 110 % průměru), ostatní kraje se ve sledovaném období pohybují na průměrné až mírně podprůměrné úrovni (90 - 105 %), od roku 1994 bez významnějších trendů. Výjimkou je Moravskoslezský kraj, vyznačující se podmínkami hluboko pod průměrem v celém sledovaném období, v jehož průběhu ukazatel poklesl z 80 na 77 % celostátního průměru. Míra variability ukazatelů v této oblasti je poměrně vysoká a nepřestává růst, což odráží zvětšující se rozdíly mezi Prahou a ostatními regiony a stálé zaostávání Moravskoslezského kraje co do přiměřenosti životní úrovně. Proto je potřeba v této oblasti víc než jinde poukázat na střetávající se problémy velkých rozdílů v sociálně-ekonomické úrovni regionů ČR (které se stále zvětšují), s problémy výrazné polarizace Prahy a jejího zázemí vůči zbytku republiky, zejména pak vůči Moravskoslezskému regionu. Tabulka 5 - Regionální indexy kvality života - souhrnný index Kraj PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK ČR SM_OD PR_OD ROZ 1990 110.3 98.1 106.4 101.7 95.5 96.3 103.7 105.3 101.1 105.9 101.3 112.0 84.1 93.4 100.0 7.025 5.149 49.346 1994 121.7 100.8 105.0 104.5 96.5 91.3 101.3 102.3 98.6 103.3 99.7 100.3 96.7 96.2 100.0 6.693 4.109 44.795 1995 119.8 104.2 107.5 103.3 95.6 89.8 101.7 104.5 100.4 97.7 101.6 100.3 97.4 99.0 100.0 6.550 4.246 42.908 1996 118.6 104.6 109.6 105.1 93.5 91.8 102.5 103.8 101.0 99.4 101.6 100.4 96.3 95.6 100.0 6.608 4.623 43.672 1997 119.3 105.0 107.7 104.3 97.2 90.3 101.5 105.2 101.8 98.0 100.4 99.4 96.4 94.6 100.0 6.676 4.654 44.569 SM_OD - směrodatná odchylka, PR_OD - průměrná odchylka, ROZ - variační rozpětí 20 1998 118.6 104.0 107.4 103.4 95.6 87.3 102.4 106.5 102.5 101.2 97.4 99.2 95.8 82.2 100.0 8.481 5.890 71.923 1999 121.3 105.1 106.6 104.0 94.9 87.2 102.9 106.0 100.7 100.5 97.4 97.4 97.0 76.3 100.0 9.844 6.493 96.907 2000 122.0 104.7 106.5 103.6 94.4 86.5 101.5 105.2 100.0 99.4 97.9 95.8 95.5 80.6 100.0 9.338 6.260 87.193 Graf 4 - Regionální indexy kvality života - souhrnný index graf 4 ze souboru grafy1-4.xls I. Souhrnný regionální index kvality života Výsledný index je aritmetickým průměrem indexů ze tří dílčích oblastí, proto se v něm projevují všechny výše uvedené trendy v „kompromisní“ a „vyhlazené“ podobě. V roce 2000 vyšlo nejlépe v celkovém hodnocení hlavní město Praha (hodnota indexu 122). Relativně příznivá je situace v krajích Jihočeském (107), Královéhradeckém, Středočeském (105) a Plzeňském (104). Průměrných hodnot dosahují kraje Liberecký (101), Pardubický (100), Vysočina (99) a Jihomoravský (98). Méně příznivá je indikace pro kraj Olomoucký a Zlínský (oba 96) a také pro Karlovarský (94). Silně nepříznivě to podle vypočteného indexu lidského rozvoje vypadá v kraji Ústeckém (86) a zejména v kraji Moravskoslezském (81). Protože údaje za rok 1990 mohou být zejména v oblasti B nekonzistentní, směrodatné jsou až trendy od roku 1994. V celém období 1994 - 2000 evidentně dominuje Praha jakožto region s nejlepšími podmínkami pro život a tím i nejvyšší kvalitou života měřenou vybranými ukazateli. Její pozice ve srovnání s celostátním průměrem je jednoznačná a mírně se posilující (na současných 122 %). Velkou většinu krajů lze označit za kraje s průměrnou úrovní kvality života, v celém sledovaném období se pohybující v rozmezí 95 - 110 % celostátního průměru. Zvláště je třeba upozornit na dva kraje, které jsou výrazně podprůměrné - Ústecký kraj (86 %) a zejména Moravskoslezský kraj (76 %). V těchto dvou krajích je evidentní negativní trend hodnoty indexu, výrazný zejména u Moravskoslezského kraje v období 1997 - 1999. Ve skupině „průměrných“ krajů je možno uvést kraje Středočeský a Královéhradecký, ve kterých jsou trendy vývoje indexu pozitivní, a na druhé straně kraje Karlovarský, Vysočina, Jihomoravský a Olomoucký, kde se kvalita života relativně snižuje (je to však dáno spíše výraznějším zvyšováním hodnoty indexu v Praze a tím i zlepšováním celostátního průměru, než absolutním poklesem kvality života v uvedených regionech). Ostatní regiony (kraje Jihočeský, Plzeňský, Liberecký, Pardubický, Zlínský) nevykazují v sledovaném období významnější 21 relativní trendy, i když rozdíly v dosažené úrovni indexu mezi nimi samozřejmě jsou (např. Jihočeský kraj dosahuje 107 % a Zlínský jenom 96 % průměru). Míra variability souhrnného regionálního indexu kvality života se od roku 1994 stále zvyšuje (s výjimkou roku 2000, kdy se vzhledem k předešlému roku snížila). Za velkou část této variability však zodpovídají především dva faktory: • zvětšující se rozdíly mezi Prahou a ostatními regiony ve dvou sledovaných oblastech (B a C) • zaostávání Ústeckého a zejména Moravskoslezského kraje za úrovní ostatních regionů. Mezi ostatními kraji ČR nenacházíme v kvalitě života měřené vybranými indikátory významnější rozdíly (ani v absolutním, ani v relativním vyjádření), i když je možné pozorovat trendové zaostávání zejména moravských regionů a Karlovarska za ostatními regiony a naopak pozitivní trend ve Středočeském kraji (pravděpodobně efekt zázemí Prahy) a Královéhradeckém kraji. Struktura vztahů mezi proměnnými a regiony (přístup a posteriori) Nehledě na přemíru statistického žargonu, tato kapitola zřejmě přijde i pluralistickým čtenářům poněkud více pluralistická a variantní, než by pokládali za zdravé. Stejně však nabízí jen torzo prostředků použitelných k „osahání“ problémů natolik mnohorozměrných a málo zřejmých. Metody - spíše z těch jednodušších - jsme vybírali tak, aby alespoň naznačily šíři použitelného a aby každá přispěla do vícerozměrné mozaiky příhodným a originálním dílem informace. Doufáme, že se mezi jednotlivými informacemi čtenářům neztratí linie postupného separování, koncentrování a vyčišťování poznatků. Korelační analýza Dvě výsledné matice 111 × 111 hodnot Spearmanových pořadových korelačních koeficientů pro 13 a 14 krajů ČR (t. j. velikost vzorku n1 = 13, n2 = 14, žádné chybějící hodnoty) se 111 proměnnými roztříděnými podle vzrůstajícího podílu statisticky významných korelací (na hladině významnosti α = 0.05 a α = 0.01) jsou uložené u autorů. Z důvodů objasněných v postupových závěrech k nepřímým ordinacím (viz níže) zde i dále rozebíráme pouze variantu 14 krajů. Děláme to samostatně v R-módu (korelace mezi proměnnými) i v Q-módu (korelace mezi kraji ČR). V celém souboru 111 proměnných se našla jediná (B35 - Počet lůžek nemocnic), která není statisticky významně korelovaná s jinými proměnnými. Jednu statisticky významnou korelaci (0.9 %) ukazuje preměnná B36 - Počet ordinací praktických lékařů a dětských lékařů na 10000 obyvatel, dvě korelace (1.8 %) B06 - Přírůstek stěhováním. Do 10 % statisticky významně korelovaných hodnot na hladině α = 0.05 se vejdou ještě proměnné B29 - Průměrná obytná plocha dokončených bytů, D10 - Využití odpadů jako druhotné suroviny (po 3.6 %), B07 - Celkový přírůstek obyvatelstva (7.21 %), C05 Objem stavebních prací, D12 - Podíl nahodilé těžby na celkové těžbě dřeva, A04 - Počet znásilnění, C25 - Hustota silniční sítě, D08 - Celková produkce odpadů (po 8.11 %), B11 - Zastoupení žen v populaci, D02 - Index vyrovnanosti využití země, C23 - Hustota železniční a silniční sítě, B40 Studující na středních školách, C04 - Tržby z průmyslové činnosti, D01 - Index diverzity využití země, C14 - Volná pracovní místa (po 9.01 %), C09 - Zaměstnanost v sekundárním sektoru, B30 Novorozenecká úmrtnost a B45 - Podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva (po 9.91 %). Naproti tomu mezi proměnnými s největším podílem statisticky významných korelací v celém souboru (víc než 25 % na hladině α = 0.05) se ocitly A10 - Počet dopravních nehod, C06 - Ekonomicky aktivní obyvatelstvo, B17 - Podíl městského obyvatelstva, C15 - Uchazeči o zaměstnání, C16 - Registrovaná míra nezaměstnanosti (po 26.13 %), A07 - Rozvody na 1000 obyvatel, A06 - Sňatky, B20 - Podíl 22 obyvatel v obcích do 1000 obyvatel (po 27.03 %) a B26 - Vyplacené dávky státní sociální podpory na obyvatele (27.93 %). Hranici 29 % překračuje A02 - Zjištěné trestné činy, B24 - Průměrná měsíční výše důchodu (po 29.73 %) a C22 - Počet evidovaných motorových vozidel (30.63 %). Podílem statisticky významných korelací (α = 0.05) každé ze 111 proměnných a mírou jejich diferenciace (21 proměnných má do 10 %, 78 mezi 10 - 25 % a 12 nad 25 % statisticky významných korelací) se výchozí soubor řadí k těm průměrně až mírně podprůměrně „překorelovaným“. Do takových mezí ho vykazují také hodnoty Gleasonovy-Staelinovy míry redundance φ (pohybují se mezi 0.337 a 0.505), když výsledky Bartlettova testu sféricity (BARTLETT 1950 sec. HINTZE 1997 - 2001) svědčí o silnější korelační struktuře v celém souboru (H0: všechny korelace jsou nulové; χ20.05,91 = 1257.32, p = 0.000). Vedle nemalé redundantnosti proměnných (a potřebě důrazně ji snížit) z toho můžeme usuzovat také na značnou míru komplexnosti vztahů mezi nimi. Podle ní se zdá opodstatněné rozlišovat komplexní proměnné s největším podílem statisticky významných korelací (u nás více než 25 %) a nejtěsnější strukturou asociací od unikátních s nejmenším podílem statisticky významných korelací (u nás méně než 10 %), nejvolnější strukturou (pokud vůbec nějakou) a největším vkladem unikátní (originální) informace. Rozlišení má zásadní význam pro rozhodování o dalším směřování analýz. Pokud cílem bude výběrový soubor vnitřně co nejtěsněji „provázaný“ (konzistentní), uniformně odpovídající na měnící se podmínky používání a (tímto způsobem) co nejspolehlivější, sáhneme spíše do oboru komplexních proměnných, například pomocí analýzy položek. Pokud však chceme vysvětlit co nejvíce celkovou proměnlivost dat, budou to hlavně unikátně proměnné, ze kterých si vybereme (nejdříve asi technikami regresní analýzy). Z nejtypičtějších případů „unikátních proměnných“ můžeme jmenovat B35 - Počet lůžek nemocnic, B36 - Počet ordinací praktických lékařů a dětských lékařů na 10000 obyvatel i B06 Přírůstek stěhováním. Zřejmě nebude náhodou, že dvě z nich se vztahují na značně nezávislý a specifický subsystém veřejných služeb - zdravotnictví, a speciálně na dva jeho spíše netečné až rezistentní parametry. Do pojmu „komplexní proměnné“ nejlépe zapadají B26 - Vyplacené dávky státní sociální podpory na obyvatele, A02 - Zjištěné trestné činy, B24 - Průměrná měsíční výše důchodu a C22 - Počet evidovaných motorových vozidel, každá v husté a silné síti vztahů natažené napříč celým souborem proměnných. Třebaže regresní analýzy je velmi „nerady“ (kromě nevelké vysvetlující síly jim způsobují také problémy s multikolinearitou), neznamená to automaticky jejich nadbytečnost. Například v modelech nepřímých ordinací některé z nich mohou mít velký význam a ve výstupech analýzy položek obvykle mají dokonce „navrch“, protože jsou to právě ony, které zabezpečují vnitřní konzistentnost a odolnost výběrových souborů vůči změnám okolností použití. Všeobecně vzato, efektivní modely se kromě unikátních proměnných neobejdou ani bez příměsi komplexních proměnných v poměru odpovídajícím algoritmu výběru a očekávané struktuře vztahů ve studovaném systému. Horní trojúhelníkovou matici hodnot Spearmanových pořadových korelačních koeficientů, měřících těsnost párových vztahů mezi 14 kraji ČR, přináší tabulka 6. Tab. 6 - Míra asociovanosti mezi 14 kraji ČR, vyjádřená maticí Spearmanových pořadových korelačních koeficientů (n = 111) Kraj PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK ZLK PHA STC JHC PLK -0.478 -0.461 -0.399 0.4656 0.5892 0.7083 - KVK -0.428 0.0938 0.4658 0.2862 - ULK -0.534 0.2279 0.1483 0.2526 0.453 - LBK -0.457 0.38 0.6229 0.5545 0.6013 0.3954 - HKK -0.375 0.4204 0.8023 0.6363 0.3906 0.1704 0.7026 - PAK -0.549 0.4423 0.6784 0.6233 0.3091 0.38 0.545 0.755 - VYS -0.572 0.5714 0.7168 0.6975 0.2226 0.2343 0.4059 0.6933 0.751 - JHM -0.304 0.3873 0.5527 0.5827 0.0605 0.1555 0.3071 0.5869 0.6333 0.6449 - OLK -0.615 0.4283 0.5882 0.5454 0.2214 0.4003 0.4839 0.6304 0.7338 0.6626 0.7174 - ZLK -0.536 0.2846 0.597 0.4673 0.2907 0.2355 0.3914 0.6014 0.7013 0.6671 0.6619 0.696 - MSK -0.529 0.0547 0.2814 0.2704 0.3856 0.652 0.2927 0.2523 0.464 0.328 0.4365 0.5908 0.4496 Průměr -0.4797 0.2975 0.4744 0.4473 0.2579 0.2439 0.4012 0.4821 0.4975 0.4633 0.4171 0.468 0.4237 23 MSK - 0.3022 PHA až MSK - zkratky jmen krajů ČR; Průměr - aritmetické průměry hodnot korelačních koeficientů pro jednotlivé kraje (n = 14); rovným typem jsou tištěny statisticky významné hodnoty korelačních koeficientů s p 0.01, kurzívou s 0.01 < p < 0.05 a podtržení označuje statisticky nevýznamné hodnoty s p 0.05 O celkově velmi těsných vztazích mezi kraji a jim odpovídající míře společné variability nejlépe svědčí aritmetický průměr z průměrů korelačních koeficientů pro jednotlivé kraje s velkou a statisticky velmi významnou hodnotou 0.3355 (z absolutních hodnot dokonce 0.404 při p << 0.001). Nejtěsněji s ostatními koreluje Pardubický kraj (průměr 0.4975), následovaný krajem Královéhradeckým (0.4821) a Prahou (-0.4797), kterou jedinou od všech ostatních krajů odpudzují silné inverzní vztahy. Nejméně „natěsno“ jsou párové vztahy kraje Ústeckého (0.2439) a Karlovarského (0.2579), těsností vazeb však nevynikají ani kraje Středočeský (0.2975) a Moravskoslezský (0.3022). Ústecký kraj má i nejvíce statisticky nevýznamných párových vztahů (3), a to k Jihočeskému, Jihomoravskému a Královéhradeckému kraji, který stojí za ním se dvěma statisticky nevýznamnými vztahy, tak jako Středočeský a Jihomoravský kraj. Po jedné statisticky nevýznamné korelaci ukazují kraje Moravskoslezský, Jihočeský a Královéhradecký, ostatní kraje jsou statisticky významně korelované ve všech případech. Vůbec nejtěsnější párový vztah váže Jihočeský a Královéhradecký kraj (0.8023), ale nezaostávají ani vztahy krajů Královéhradecký vs Pardubický (0.755), Pardubický vs Vysočina (0.751), Olomoucký vs Pardubický (0.7338), Jihomoravský vs Olomoucký (0.7174), Jihočeský vs Vysočina (0.7168), Jihočeský vs Plzeňský (0.7083), Královéhradecký vs Liberecký (0.7026) a Pardubický vs Zlínský (0.7013). Do vysvětlování významnosti a těsnosti párových vztahů mezi kraji by se jistě daly vtahovat rozličné faktory, počínaje těmi z rané historie a konče nejsoučasnějšími regionálně diferencovanými dopady společenské transformace. Dobrý tón parimonie (s příchutí redukcionismu) a „držení se při zemi“ nám však káže zdůraznit, že na objasnění velké části vztahů stačí prostá prostorová autokorelace (čím jsou regiony bližší v prostoru, tím jsou jejich vlastnosti těsněji korelované, což platí pro kraje Královéhradecký vs Pardubický, Pardubický vs Vysočina, Olomoucký vs Pardubický, Jihomoravský vs Olomoucký a některé další), podobnost přírodních podmínek (zčásti platí pro Jihočeský vs Královéhradecký kraj) a podobnost resp. návaznost infrastruktury, sehrávající úlohu matrice pro mnohé vzorce chování a procesy v regionálních populacích. Už z uvedeného lze vidět, že korelační analýza může být užitečná také výzkumníkům kvality života. Sílu jí dává zejména jednoduchost a srozumitelnost výsledků (míry těsnosti párových vztahů či společná variabilita), testovatelnost korelačních hypotéz a široká použitelnost i na data nesplňující předpoklad normality rozdělení početnosti. S růstem velikosti analyzovaných souborů však roste také nepřehlednost a komplexnost korelačních vztahů v nich, a tím také potřeba nějak je sumarizovat (například nepřímými ordinacemi). Analýza položek Účel analýzy položek a softwarová omezení (maximum 90 proměnných najednou) vedly k rozhodnutí analyzovat soubor 111 proměnných dvouúrovňově: nejdříve po apriorních skupinách (A, B, C a D) a potom výsledné nejkonzistentnější skupinové výběry proměnných společně. Ve skupině A výchozí hodnota Cronbachova koeficientu alfa pro všech 12 proměnných (A01 - A12) vyšla 0.6285, zjevně méně než číslo 0.8, které CARMINES (1990 sec. HINTZE 1997 - 2001) při šířeji použitelných nástrojích pokladá za minimum. Po vyloučení proměnné A01 - Účast ve volbách do krajských zastupitelstev se zlepšila nejvíce - na 0.7727 a další maxima jejího zlepšení následovaly po vyloučení A03 - Objasněnost trestných činů (na 0.8424), A11 - Počet usmrcených při dopravních nehodách (na 0.8841), A05 - Počet vražd (na 0.8958) a A04 - Počet znásilnění (na 0.9013), čímž se možnosti maximalizace Cronbachovy alfy v této skupině vyčerpaly. Výsledný soubor zahrnuje 7 proměnných: A02 - Zjištěné trestné činy na 1000 obyvatel, A06 - Sňatky na 1000 obyvatel, A07 Rozvody na 1000 obyvatel, A08 - Rozvody na 100 sňatků, A09 - Potraty na 100 narozených dětí, A10 Počet dopravních nehod na 1000 obyvatel a A12 - Sebevraždy na 100000 obyvatel. 24 Mnohem početnější skupina B se 49 proměnnými (B01 - B49) měla na počátku hodnotu Cronbachovy alfy slabých 0.0357. Nejvíce se zvýšila vynecháním B31 - Kojenecká úmrtnost (na 0.269), potom B14 Index stáří/vitality (na 0.4266), B30 - Novorozenecká úmrtnost (na 0.5406), B03 - Přirozený přírůstek (na 0.6247), B12 - Podíl populace do 14 let (na 0.687), B26 - Vyplacené dávky státní sociální podpory na obyvatele (na 0.737), B01 - Porodnost (na 0.7775), B34 - Počet obyvatel na 1 lékaře (na 0.8075), B19 - Index vyrovnanosti velikostní struktury obcí (na 0.8333), B18 - Index diverzity velikostní struktury obcí (na 0.8559), B28 - Počet míst v zařízeních sociální péče (na 0.8749), B27 - Podíl dlouhodobě nezaměstnaných (nad 24 měsíců) na 0.8905, B25 - Osoby v evidenci sociálně potřebných (na 0.9042), B38 - Průměrné procento pracovní neschopnosti (na 0.9167), B39 - Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti (na 0.9257), B47 - Počet veřejných knihoven (na 0.9331), B49 - Počet muzeí na 100000 obyvatel (na 0.9404), B20 - Podíl obyvatel v obcích do 1000 obyvatel (na 0.9477), B07 Celkový přírůstek obyvatelstva (na 0.9541), B29 - Průměrná obytná plocha dokončených bytů (na 0.9595), B06 - Přírůstek stěhováním (na 0.9643), B36 - Počet ordinací praktických a dětských lékařů na 10000 obyvatel (na 0.9681), B32 - Zemřelí na novotvary (na 0.9696), B04 - Imigrace (na 0.9711), B33 Zemřelí na nemoci oběhové soustavy (na 0.9723), B40 - Studující na středních školách (na 0.9735), B10 - Střední očekávaná délka života při narození (ženy) na 0.9747, B35 - Počet lůžek nemocnic a OLÚ (na 0.976), B02 - Úmrtnost (na 0.9774), B17 - Podíl městského obyvatelstva (na 0.9787), B08 - Střední délka života (na 0.9791), B09 - Střední očekávaná délka života při narození (muži) na 0.9795, B05 Emigrace (na 0.9799), B48 - Počet divadel na 100000 obyvatel (na 0.9808), B13 - Podíl populace nad 65 let (na 0.9814), B41 - Studující na gymnáziích (na 0.9823), B37 - Počet stomatologických ordinací na 10000 obyvatel (na 0.983), B44 - Počet fakult vysokých škol (na 0.9839), B24 - Průměrná měsíční výše důchodu (na 0.9841), B21 - Podíl obyvatel ve městech nad 50000 obyvatel (na 0.9844), B11 Zastoupení žen v populaci (na 0.9845), B15 - Průměrný věk obyvatel (na 0.9852), B43 - Podíl žen se středoškolským vzděláním (na 0.9855) a B42 - Podíl středoškolsky vzdělaného obyvatelstva (na 0.9887). Až na této úrovni (blízké dokonalosti) došlo k ustálení hodnot Cronbachovy alfy, když ve výsledném výběru zůstalo 5 proměnných: B16 - Hustota obyvatelstva na 1 km2, B22 - Průměrná velikost obce [počet obyvatel], B23 - Průměrná hrubá měsíční mzda [Kč], B45 - Podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva [% z počtu obyvatel nad 15 let) a B46 - Podíl žen s vysokoškolským vzděláním [%]. Protože je Cronbachova alfa konstruována jako korelační koeficient (s „normálním“ rozpětím hodnot od -1 do 1) a její počátečná hodnota ve skupině B (na rozdíl od A) neleží daleko od nuly (0.0357), zdálo se nám zajímavé vyzkoušet zde i „zápornou“ variantu, tedy minimalizaci hodnot Cronbachovy alfy k -1. Začalo to slibně: nejvíce poklesla po vynechání 15 - Průměrný věk obyvatel (na -0.2457) a potom po B22 - Průměrná velikost obce (na -0.638). Jenže s vynecháním B13 - Podíl populace nad 65 let se dostavil pokles do sféry „pokleslých“ hodnot menších než -1 (na -1.2718), který prudce pokračoval po eliminaci B41 - Studující na gymnaziích (na -2.3232), B16 - Hustota obyvatelstva (na -4.1359), B33 Zemřelí na nemoci oběhové soustavy (na -7.398), B44 - Počet fakult vysokých škol (na -14.3672) a B05 - Emigrace (na -22.7351). S odchodem této proměnné náhle zavládlo konečné stádium, podle hluboce „ulétlých“ hodnot a jejich číselného rozvoje jasně degenerované. Proto jsme k „záporné“ variantě analýzy položek zaujali záporné stanovisko (cf. HINTZE 1997 - 2001). Ve skupině C s 33 proměnnými (C01 - C33) jsme začínali s hodnotou Cronbachovy alfy rovnou na 0.3902. Odstranění proměnné C09 - Zaměstnanost v sekundárním sektoru tuto hodnotu zdvihlo nejvíce (na 0.51), potom C15 - Uchazeči o zaměstnání (na 0.5896), C17 - Míra nezaměstnanosti žen (na 0.66), C16 - Registrovaná míra nezaměstnanosti (na 0.7207), C19 Počet uchazečů na 1 volné místo (na 0.7686), C18 - Neumístění absolventi škol a mladiství (na 0.799), C30 - Intenzita chovu prasat (na 0.8248), C25 - Hustota silniční sítě (na 0.8481), C29 - Intenzita chovu skotu (na 0.8695), C23 - Hustota železniční a silniční sítě (na 0.8876), C08 - Zaměstnanost v primárním sektoru (na 0.9022), C27 - Orná půda na 1 obyvatele (na 0.9171), C28 - Podíl orné půdy z výměry území (na 0.9294), C20 - Počet vydaných stavebních povolení (na 0.9424), C14 - Volná pracovní místa (na 0.9533), C31 - Počet lůžek v ubytovacích zařízeních (na 0.9596), C04 - Tržby z průmyslové činnosti (na 0.9642), C26 - Hustota dálniční sítě (na 0.9702), C32 - Hosté v ubytovacích zařízeních (na 0.9749), C06 - Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (na 0.9776), C21 - Průměrná hodnota na 1 stavební povolení (na 0.9801), C22 - Počet evidovaných motorových vozidel (na 0.9809) a C33 - Cizinci v ubytovacích zařízeních (na 0.9819), což znamená najvyšší dosažitelnou hodnotu Cronbachovy alfy v této sestavě proměnných (zastavila sa opět nedaleko ideálu). Odpovídá jí výsledný soubor o 10 proměnných: C1 - Hrubý domácí produkt, C2 25 Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele, C3 - Hmotné a nehmotné investice [tis. Kč/obyv.], C5 - Objem stavebních prací [tis. Kč/obyv.), C7 - Evidenční počet zaměstnanců [%], C10 - Zaměstnanost v terciárním sektoru [%], C11 - Počet právnických osob [na 1000 obyv.], C12 - Počet fyzických osob [na 1000 obyv.], C13 - Soukromí podnikatelé podle živnostenského zákona [na 1000 obyv.] a C24 Hustota železničních tratí [km/km2]. Sedmnáctičlenná skupina D (D01 - D17) představuje celkem slušnou hodnotou Cronbachovy alfy 0.8199. Pokud ještě chceme, největšího přírůstku dosáhneme zbavením se proměnné D10 - Využití odpadů jako druhotné suroviny (na 0.8522), potom D03 - Index ekologické stability krajinné struktury (na 0.8689), D13 - Podíl čištěných odpadních vod (na 0.8856), D12 - Podíl nahodilé těžby na celkové těžbě dřeva (na 0.8961), D07 - Emise základních znečišťujících látek REZZO 1-3 (na 0.9097), D09 Produkce nebezpečných odpadů (na 0.9136), D01 - Index diverzity využití země (na 0.9198), D02 Index vyrovnanosti využití země (na 0.9312) - a tím „zeštíhlovací kúra D“ končí, neboť lepší Cronbachovu alfu už ze zbývajících proměnných nedostaneme (a nemáme ani důvod příliš se do toho nutit, tím méně, že ješte čeká druhé kolo). Zůstaly nám po ní proměnné (celkem 9) D4 - Podíl maloplošných chráněných území [%], D5 - Podíl lesů ochranných a zvláštního určení [%], D6 - Měrné emise ze zdrojů REZZO 1 - 3 [t/km2], D8 - Celková produkce odpadů [t/obyv.], D11 - Spotřeba vody (fakturovaná pitná voda na 1 obyv.), D14 - Podíl obyvatel zásobovaných z veřejných vodovodů [%], D15 - Podíl obyvatel v domech napojených na veřejnou kanalizaci [%], D16 - Investice na ochranu životního prostředí [Kč/obyv.] a D17 - Investice na ochranu životního prostředí [Kč/ha]. Druhá úroveň analýzy (vnitřně nejkonzistentnější výběry proměnných ze skupin A, B, C a D celkem, to znamená 31 proměnných, 7 z A, 5 z B, 10 z C a 9 z D) začíná podle očekávání velmi vysoko: počáteční Cronbachova alfa dosáhla až 0.979. Ale i ta se ješte dá o něco zvýšit, nejvíce odebráním A08 - Rozvody na 100 sňatků (na 0.9806), potom A09 - Potraty na 100 narozených dětí (na 0.9821), A12 - Sebevraždy (na 0.9832), D06 - Emise ze zdrojů REZZO 1-3 (na 0.9845), A07 - Rozvody na 1000 obyvatel (na 0.9859), D14 - Podíl obyvatel zásobovaných z veřejných vodovodů (na 0.9875), A06 - Sňatky (na 0.9891), D16 - Investice na ochranu životního prostředí na 1 obyvatele (na 0.9895), D15 - Podíl obyvatel v domech napojených na veřejnou kanalizaci (na 0.9909), D11 - Spotřeba vody (fakturovaná pitná voda na 1 obyvatele) na 0.9917, D08 - Celková produkce odpadů (na 0.9923), A10 - Počet dopravních nehod (na 0.9926), C07 - Evidenční počet zaměstnanců (na 0.9927), D04 - Podíl maloplošných chráněných území (na 0.9929), C12 - Počet fyzických osob (na 0.9931), C13 - Soukromí podnikatelé podle živnostenského zákona (na 0.9934), C24 - Hustota železničních tratí (na 0.9936), D05 - Podíl lesů ochranných a zvláštního určení (na 0.9937), C03 - Hmotné a nehmotné investice (na 0.9939), C01 - Hrubý domácí produkt (na 0.9939), A02 - Zjištěné trestné činy (na 0.9941) a konečně C10 - Zaměstnanost v terciárním sektoru (na 0.9943). Stojíme na konci operace obrušování „nejtvrdšího“ jádra 9 proměnných, pouze 0.0057 od mety nejvyšší, kam se dostaly už jen tyto proměnné: B16 - Hustota obyvatelstva na 1 km2, B22 - Průměrná velikost obce [počet obyvatel], B23 Průměrná hrubá měsíční mzda [Kč], B45 - Podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva [% z počtu obyv. nad 15 let), B46 - Podíl žen s vysokoškolským vzděláním [%], C2 - Hrubý domácí produkt na 1 obyv., C5 - Objem stavebních prací [tis. Kč/obyv.], C11 - Počet právnických osob [na 1000 obyv.] a D17 - Investice na ochranu životního prostředí [Kč/ha]. Zdá se, že jako nástroj „přirozeného“ (daty vedeného) výběru proměnných, zaměřeného na komplexnější z nich, podala analýza položek pozoruhodný výkon, přinejmenším z kvantitativní stránky. Vytěžila z rozložitého souboru o 4 skupinách a 111 proměnných těch 31 (27.93 %) resp. 9 (8.11 %), které by ho měly nejvíc držet pohromadě. Na první úrovni (po skupinách) nejhlouběji zasáhla do dílčího souboru B (ze 49 proměnných v něm zůstalo 5, tedy 10.2 %), obnažila tak ani ne jeho relativně nejmenší redundantnost (největší počet unikátních proměnných), jako spíše největší významovou heterogenitu, a tím i největší rezervy v a priori vymezení souboru. Citelně, ale už méně, se dotkla dílčího souboru C (redukce z 33 na 10 proměnných, t. j. na 30.3 %), ještě méně D (ze 17 na 9 proměnných, t. j. na 52.94 %) a nejméně A (z 12 na 7 proměnných, t. j. na 58.33 %). Druhá úroveň redukce však soubor B už nepostihla, takže nakonec z toho s 5 zbývajícími proměnnými vychází nejlépe. Vyměnil si tak úlohu nejhoršího se souborem A, ze kterého po 26 druhé redukci nezůstalo nic. Tím ale, věřme, metoda nemusí naznačovat, že A je zbytečný, pouze že není nejlépe definovaný (že proměnné z jiných souborů vyjadřují „jeho“ informaci lépe/plněji). Trochu více odolával soubor D s jednou ponechanou proměnnou (5.88 %) a ještě více C s 3 proměnnými (9.09 %). Podle podílu „pozůstalých“ proměnných v souborech A - C (10.2 - 58.33 % na první a 0 - 10.2 % na druhé úrovni) je to dost špatné, příliš mnoho „odpadu“ a silný důvod zredukovat a redefinovat dílčí soubory. Ale to by byla jen polovina informace. S tou druhou (o totožnosti a podílech „dobrých“ unikátních proměnných) musíme vyčkat do regresní analýzy. Odhlédneme-li od toho, můžeme už nyní navrhnout buď podíl „pozůstalých“ proměnných (asi raději ten z první úrovně analýzy), nebo odpovídající podíl „odpadu“ z dílčích souborů A - D jako kandidáta na měření jejich relativní významnosti (váhy) v „oboru“ komplexních proměnných. Získané výsledky analýzy položek možná stačí interpretovat takto: výběrový soubor 9 proměnných vyselektovaných v druhé úrovni analýzy tvoří „nejtvrdší“ jádro výchozího souboru (určitě by neměly chybět v žádné české regionální analýze kvality života), a soubor 31 proměnných z první úrovně ještě dostatečně tvrdé jádro, které by v žádné české regionální analýze kvality života chybět nemuselo (alespoň ve výchozím souboru). Podaná interpretace dokládá také užitečnost hierarchického postupu analýzy, spočívající v možnosti odstupňovat intenzitu výběru a vybrat si úroveň přiměřenější cíli. Mezi šířeji dostupnými vícerozměrnými metodami působí analýza položek jako nástroj nejvíce „vstřícný“ vůči výzkumníkům upřednostňujícím apriorně stanovené skupiny. Přijímá je za východiska, ale dovoluje je zredukovat, zpřehlednit a různou silou redukce nepřímo určit váhy jednotlivých skupin (tím, kolik proměnných zůstane v každé z nich po analýze). Otvírá též možnost validizovat některé jiné nástroje, jako třeba apriorně odvozené indexy, které po zprůměrování z vnitřně konzistentnějších skupin mohou dávat méně zkreslené výsledky napříč různými regiony a/nebo časovými úseky. Ordinace Ordinační metody poskytly množství nových podnětů a zajímavých výsledků – ty jsou však interpretovatelné více způsoby a je potřebné je analyzovat i ve vazbě na přímé ordinace, shlukovou analýzu a diskriminační analýzu. Proto jsme se rozhodli výsledky publikovat samostatně, až po důkladnější analýze. Pro informaci o výsledcích těchto metod přinášíme alespoň některé dílčí závěry. Porovnání informačního zisku z ordinace 13 vs 14 regionů vychází ve prospěch 14 regionů, protože tato varianta nabízí jednak lepší proporce rozdělení celkového rozptylu mezi jednotlivé ordinační osy s příznivějšími mírami dobré shody (4 osy např. vysvětlují průměrně o 6.76 % více rozptylu, mají o 0.326 větší pseudo-R2 a o 0.016 menší stres než při 13 regionech), a jednak větší vzorek, sice jen o 1 (14 > 13), ale při takových malých vzorcích je každý přírůstek dobrý. Nabízí sice také o něco méně příjemný přírůstek vícerozměrných odlehlých hodnot (10 oproti 3 pro 13 regionů podle T2 testu), při nadbytku kolineárních proměnných nás to však nemusí rušit v soustředění se na soubor 1 4 r e g i o n ů . Proporcemi vysvětleného rozptylu a ukazateli dobré shody je možné měřit i rozdíly ve výkonnosti zpracování (projekce) dat mezi použitými 5 ordinačními technikami. V trojici nejefektivnějších (1. PCA, 2. - 3. MMDS a CA) rozdíly nijak „nekřičí“ - při 4 osách zůstávají mezi 0.55 - 1.06 % v R-módu, resp. 0.24 - 6.6 % v Q-módu. Jako méně robustní se tentokrát předvedlo NMDS (ale jen v R-módu) a překvapivě nejmenší výkonnost vidíme u DCA s 19.82 % ztrátou za PCA (kterou v Q-módu snižuje na 5.3 %). Když k tomu připočítáme poměrně dobře zpracovatelný soubor dat (ne příliš velký, s krátkými gradienty, bez 27 traumatických poruch normality, rovnosti rozptylů, linearity či monotonicity, s nevysokou hladinou šumu a se stejnorodými proměnnými) a uvážíme také vybavenost analytickými/interpretačními nástroji a odolnost vůči porušení definičních předpokladů při jednotlivých technikách, můžeme náš ordinačně-technický arzenál pro tento případ zredukovat na P C A a její „pojistku“ v podobě D C A . Z dosavadních analýz povstává už i cosi jako „hrubá stavba“ vícerozměrného a posteriori modelu kvality života pro regiony ČR. Má takovéto základní parametry: • počet skupin (hlavních oblastí) modelu, ztotožnitelný s počtem ordinačních os potřebných k vysvětlení dostatečného podílu celkového rozptylu (zejména podle výsledků PCA, MMDS a CA v R-módu), vychází na t ř i a ž č t y ř i ( s p í š e čtyři); • relativní významnost („váha“) skupin, zastupovaná podílem vysvětleného rozptylu připadajícího na příslušnou osu, dosahuje v první skupině 4 2 . 8 8 ± 1.5 % (aritmetický průměr ± směrodatná odchylka hodnot PCA, MMDS a CA v R-módu), v druhé 1 8 . 2 6 ± 0.39 %, v třetí 1 0 . 9 ± 0.76 % a ve čtvrté 9 . 1 4 ± 0.15 % (celkem 81.18 ± 0.53 %); • maximální počet proměnných, ve statisticky platném a „nepředefinovaném“ modelu hodnotu velikosti vzorku, nebude v našem modelu větší než nepřekračující 1 4 p r o m ě n n ý c h ; které z těch 111 to budou a jak budou rozdělené do 4 skupin, se můžeme dozvědět z velikostí jejich váh (loadings) v jednotlivých osách a z relativních významností každé skupiny, přihlížejíc i na výsledky analýzy položek (zejména na vnitřně nejkonzistentnější výběr 9 proměnných - „nejtvrdší“ jádro souboru), mnohonásobné regresní analýzy a T2 testu přítomnosti vícerozměrných odlehlých hodnot; • přes velikosti a konfigurace vah (loadings) proměnných v jednotlivých netriviálních osách se můžeme dopátrat také významu (informačního obsahu) odpovídajících skupin. Regresní analýza Návrhy statisticky významných, platných a co nejinformativnějších lineárních regresních modelů kvality života pro každý ze 14 krajů ČR a celou ČR, s nezávisle proměnnými vybranými ze souboru 111 proměnných procedurou postupného výběru s přidáváním (forward selection) v modulu krokové regrese, podáváme v tabulce 7. Za závisle proměnné dosazujeme jednotlivé kraje, tedy sloupce hodnot všech 111 proměnných v příslušném kraji. Základní otázka této regresní analýzy tedy zní, zda existují závislosti stavu kvality života v každém jednotlivém kraji na proměnlivosti hodnot některé ze 111 proměnných. Je to vlastně otázka kontextová (jestli a jakou vysvětlující sílu má pro stav kvality života v každém kraji celostátní kontext některého ukazatele kvality života). 28 Tab. 7 - Výsledky regresní analýzy kvality života v krajích ČR vyjádřené hodnotami odhadů parciálních regresních koeficientů analyzovaných proměnných a dalšími statistikami mnohonásobné lineární regrese Proměnná PK rk CN b0 A01 A03 A04 A09 A11 A12 B04 B06 B07 B20 B21 B25 B29 B35 B36 B37 B40 B44 B46 B48 C01 C03 C04 C05 C06 C21 C23 C24 C25 C26 D03 D08 D09 D10 D13 D14 R2 AdjR2 PressR2 Ν F P RMSE COV PHA .1349 ns 18.7 .998 O O O O O O O O O O O O O O -.706 O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O .3616 .3084 .1281 1 6.8 .0229 .2954 .5122 STC .9626 ns 115.8 ns O O O O O O O O O -.281 O .691 O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O .517 O .8997 .8696 .7841 3 29.9 .0000 .0842 .1493 JHC .2015 Ns 78 Ns O O O O O O O .557 O O O O O O O O 1.033 O O O O O O O O O O O O O O O O O O O .7077 .6546 .4653 2 13.32 .0012 .1501 .3291 PLK .0458 ns 766.9 ns O O O O O O O O .222 O .663 O O O O O .421 O O O -.397 O O O O .068 O O O O O O O O O .073 .9946 .99 .884 6 214.62 .0000 .0151 .0277 KVK .7056 ns 39.2 1.508 O O O O O O O O O O O O -.61 O O O O O O O O O O O O O O O O O -.705 -1.534 O O O O .7803 .7144 .6178 3 11.84 .0013 .2213 .3724 ULK .0293 Ns 524.9 -1.011 1.68 O O 1.129 O .282 O O O O O O O O O O O O O O O O .512 O O O O -.723 O -.651 O O O O O O .9858 .9736 .9366 6 80.76 .0000 .0494 .0913 LBK .0261 ns 7.4 .641 O O O O O O O O O O O O -.439 O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O .426 .3782 .2206 1 8.9 .0114 .1348 .2621 HKK .5217 ns 23.7 ns O O O O O O O O O O O O O O O O .697 O O O O O O O O O O O O O O O O O O O .5072 .4661 .3385 1 12.35 .0043 .1895 .4154 PAK .3754 ns 127.6 .361 O O O O O O O O O O O O O -.452 O O O O -1.882 O O O O 3.013 O O O O O O O O O O O O .8519 .8074 .5559 3 19.17 .0002 .1406 .4505 VYS .7337 ns 20.5 .849 O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O -.947 O O O O O O O O O .6513 .6222 .5548 1 22.41 .0005 .2081 .738 JHM .0121 ns 123.7 .541 O O O O O O -.418 O O O O O O -.135 O O O O O O O .902 O O O O O O O O O O O O -.234 O .955 .935 .8107 4 47.74 .0000 .0455 .14 OLK .0328 ns 81.4 -.179 O O O O .8 O O O O O O O O O O .842 O O O O O O O O O O O O O O -.124 O .271 -.458 O O .9895 .9829 .9726 5 150.26 .0000 .0319 .0884 ZLK .7478 ns 172.4 1.586 O O O O .436 O O O O O O O O O O O O O O O O O O O -.675 O O O -1.49 O O O O O O O .8211 .7674 .5512 3 15.3 .0005 .157 .5564 MSK .7892 ns 289.2 -.766 O .766 .197 O O O O O O O O O O O .618 .658 -.289 O O .463 O O O O O O O O O O O O O O O O .9898 .9811 .9363 6 113.53 .0000 .0383 .098 ČR .4823 ns 69.3 .313 O O O O O O O O O O O O O -.103 O .429 O .147 O O O O .184 O O O O O O -.254 O O O O O O .9779 .9641 .8477 5 70.84 .0000 .0247 .0594 Vysvětlivky: pK - hladina významnosti testovací statistiky D´ Agostiniho-Personova omnibus testu normality rk - významnost seriálního korelačního koeficientu, tedy koeficientu autokorelace jako míry nezávislosti reziduálů [1, 2...14: statisticky významný koeficient s periodou (lag) k = 1, 2...14; ns: statisticky nevýznamný koeficient s absolutní hodnotou < 0.5345] CN - největší stavové nebo podmínkové číslo (condition number), t. j. podíl největší a nejmenší charakteristické hodnoty (eigenvalue) matice necentrovaných korelací vybraných nezávisle proměnných jako míra multikolinearity [CN < 500: nevýznamná; 500 < CN < 5000: mírná; CN > 5000: silná multikolinearita (HINTZE 1997 - 2001)] b0 - úsek (intercept), t. j. odhad hodnoty závisle proměnné Y pri X1, X2...Xm = 0 A01, A09,...D14 - odhady parciálních regresních koeficientů (b1, b2...bm) příslušných nezávisle proměnných v jednotlivých krajích, významné na hladině α = 0.05 [hodnota podtrhnutá: marginální výsledek testu 0.046 < p < 0.055; 29 O: proměnná se nedostala do modelu (vyřazena nebo nezařazena výběrovou procedurou); ns: statisticky nevýznamný regresní koeficient proměnné v modelu] R2 - koeficient determinace celého modelu jako míra jeho shody s daty (fit) AdjR2 - adjustovaný koeficient determinace modelu, který eliminuje zkreslující vlivy různé velikosti modelů a/nebo malých vzorků (ZAR 1996, HINTZE 1997 - 2001) PressR2 - predikční koeficient determinace (z predikčních reziduálů) jako míra predikční schopnosti modelu a „vestavěný“ nástroj jeho validizace ν - stupně volnosti modelu F - hodnota testovací statistiky F na testování nulové hypotézy, že všechny populační parciálně regresní koeficienty = 0 (míra celkové statistické významnosti modelu) p - pravděpodobnost testovací statistiky F RMSE - druhá odmocnina z průměrného čtverce reziduálů jako odhad směrodatné odchylky reziduálů COV - koeficient variace jako relativní míra disperze reziduálů Z řádků F, p a ν v tab. 7 vyplývá, že statisticky významné a platné lineární regresní modely kvality života je možné odvodit pro všech 14 krajů i celou ČR. Ne všechny sice v plné míře vyhovují všem definičním předpokladům lineární regresní analýzy (linearita, stálost reziduálních rozptylů, normalita a nekorelovanost reziduálů, nepřítomnost multikolinearity), ale ani porušení normality při modelech pro Ústecký, Liberecký, Jihomoravský a Olomoucký kraj, ani lehčí případy multikolinearity v Plzeňském a Ústeckém kraji (viz. první, resp. třetí řádek tab. 7) je nediskvalifikují. Největší vysvětlující silou disponují v nevšední vyrovnanosti modely pro kraj Plzeňský (adjustovaný koeficient determinace až 0.99), Olomoucký (0.9829), Moravskoslezský (0.9811), Ústecký (0.9736) a pro celou ČR (0.9641), na který moc neztrácí ani model z kraje Jihomoravského (0.935). Validitou a predikčními schopnostmi se ukazují být nejvíce „nadané“ modely Olomouckého (predikční R2 = 0.9726), Ústeckého (0.9366) a Moravskoslezského kraje (0.9363). Je třeba však vidět i to, že: • všeobecně při malých vzorcích (jako naše n = 14) se velké hodnoty R2 dostavují relativně lehce; • v modelech pro Plzeňský, Moravskoslezský a Ústecký kraj informační hodnota narostla dost extenzívně (zvětšením až na 6 proměnných). Naopak nejhůře svým datům „padnou“ jedinou statisticky významnou proměnnou osazené modely kraje Královéhradeckého (adjustovaný R2 = 0.4661), Libereckého (0.3782) a obzvlášť Prahy, ze které hodnota adjustovaného R2 rovná 0.3084 a predikčního R2 jen 0.1281 dělá invalidní „modelářský“ oříšek. Na tvorbu 14 krajských plus 1 celostátního modelu se využilo celkem 36 proměnných: 6 (16.67 %) z apriorní skupiny A, 14 (38.88 %) z B, 10 (27.78 %) z C a 6 (16.67 %) z D. Výchozí soubor obsahuje 12 proměnných ve skupině A (10.81 %), 49 v B (44.14 %), 33 v C (29.73 %), 17 v D (15.32 %) a test těchto dvou proporcí neukazuje statisticky významný rozdíl (kontingenční tabulka; χ24,0.05 = 8, p = 0.0916), tedy výběrová procedura vybírala nediskriminačně a o váhách čtyř a priori skupin nám mnoho nepoví. Napoví však alespoň cosi o užitečnosti oněch 36 proměnných, a tím i o zřetelně menší lineárně-regresní použitelnosti těch ostatních 75 proměnných. Vůbec nejproduktivnější proměnná (B40 - Studující na středních školách) figuruje ve čtyřech krajských modelech (pro kraj Jihočeský, Plzeňský, Královéhradecký a Moravskoslezský), dvě v pořadí za ní (B37 - Počet stomatologických ordinací na 10000 obyvatel a B35 - Počet lůžek nemocnic a OLÚ) ve dvou krajských (pro Olomoucký a Moravskoslezský, resp. Pardubický a Jihomoravský kraj) a v celostátním modelu. „Dvoumodelových“ proměnných máme 7 (A11 - Počet usmrcených při dopravních nehodách, B29 - Průměrná obytná plocha dokončených bytů, B36 - Počet ordinací praktických a dětských lékařů na 10000 obyvatel, C04 - Tržby z průmyslové činnosti, C26 - Hustota dálniční sítě, D03 - Index ekologické stability krajinné struktury a D13 - Podíl čištěných odpadních vod), ostatní obsazují modely jednotlivě. 30 Odhadnuté a diagnostikované parametry regresních modelů 14 krajů i celé ČR umožňují s výjimkou Prahy (a částečně Libereckého a Královéhradeckého kraje) statisticky platně a informovaně hodnotit kvalitu života a na rozdíl od souhrnných a priori indexů i rozlišit statisticky významné změny ve zvolených časových horizontech od těch nevýznamných. Růzností proměnných vybraných do modelů též upozorňují na značnou regionální různorodost činitelů a podmínek kvality života v ČR a konkrétně na statisticky významné regionální rozdíly a specifika (silná či slabá místa). V tomto smyslu se předložené výsledky mnohonásobné regresní analýzy nejvíc přibližují představě „pravé“, regionům „na míru šité“ regionální analýzy kvality života, zaměřené na regionálně specifické činitele a ukazující různé stránky heterogenity regionů. Proměnná B40 - Studující na středních školách, nejčastěji vyvolávající statisticky významnou „kontextově citlivou“ odpověď v krajích, upozorňuje na důležitost vztahu (regionální) kvality života k (celostátní) proměnlivosti zastoupení této věkově-vzdělanostní kohorty v populaci. V míře jen o málo menší to může platit i pro dvě „zdravotnické“ proměnné B37 - Počet stomatologických ordinací na 10000 obyvatel a B35 - Počet lůžek nemocnic a OLÚ, v míře přiměřeně menší pro ostatní, regionálně specifičtější proměnné. Stejně jako při analýze položek, můžeme také interpretaci výsledků regresní analýzy uzavřít doporučením, že žádná z vybraných 36 víceméně unikátních proměnných by v (případných dalších) celostátních analýzách kvality života nemusela chybět. Pokud jde o navržené modely jako celky, pokud by i z nějakých vnějších důvodů nebyly použity na predikci, mohou přinejmenším přispět k větší spolehlivosti výběru proměnných do jiných procedur vícerozměrné analýzy (např. do přímých ordinací), nebo na validizaci apriorních indexů (dílčích i souhrnného). Pro regresní analýzu a její příbuzné techniky je příznačné, že do modelů si vybírá (na rozdíl od analýzy položek) v naprosté většině unikátní proměnné (málo korelované s ostatními v souboru). Kromě jejich větší vysvětlující síly (většího přínosu jedinečné informace) je třeba vidět za tím fakt, že do modelů vnášejí méně multikolinearity, tedy nežádoucích závislostí mezi nezávisle proměnnými. 3. NÁRODNÍ ÚROVEŇ 3.1. Motivace, cíl, předmět Tvorba apriorního Indexu kvality a udržitelnosti života pro Českou republiku (Index KUŽ) byla součástí práce na publikaci „Průvodce krajinou priorit pro Českou republiku“ (POTŮČEK et al. 2002). Hlavním cílem bylo poskytnout databázi pro hodnocení sociálních a ekonomických souvislostí vývoje české společnosti v uplynulých letech (1990 - 2000) a nastínit pravděpodobné trendy pro nejbližší období (do roku 2006) na základě dostupných statistických dat a jejich statistické analýzy. Naším záměrem proto nebylo podat matematicky přesnou analýzu stavu a vývoje ČR nebo prognózovat krátkodobý vývoj jednotlivých rozvojových indikátorů, ale pomocí Indexu KUŽ poukázat na silné a slabé stránky současného vývoje ČR a jeho trendů. Cíle aposteriorního přístupu - tedy hledání variantních způsobů popisu a predikce kvality života, vzorců a vysvětlujících faktorů a/nebo procesů v pozadí - se na národní úrovni nemění, stejně jako metodické prostředky (dvou- a vícerozměrná statistická analýza). Zásadně se však mění předmět zájmu: z prostorové (meziregionální) variability 111 ukazatelů kvality života 31 ve 14 krajích na časovou (meziroční) variabilitu 96 ukazatelů pro celou ČR v průběhu let 1990 - 2001. V rámci prací na vyhodnocení Indexu KUŽ jsme vymezili čtyři hlavní oblasti kvality života společensko-politickou, sociální, ekonomickou a environmentální. Tyto oblasti byly dále členěny na problémové okruhy (viz následující kapitola). Aposteriorní přístup se na tyto oblasti neváže. 3.2. Výběr a příprava dat Výběr oblastí a konkrétních ukazatelů kvality života, vstupujících do tvorby indexu, byl určován několika faktory. Nejdůležitějším omezením je (ne)dostupnost statistických dat, které by vystihovaly jednotlivé problémové okruhy a byly by dlouhodobě sledovány. Celkově jsme do hodnocení zahrnuli 101 indikátor z různých oblastí lidského rozvoje. Seznam použitých ukazatelů a jejich hodnot je uveden v přílohách 4 a 5. Index kvality a udržitelnosti života (Index KUŽ) Shromážděná data jsme následně transformovali do podoby databáze rozdělené podle dvanácti hlavních problémových okruhů rozvoje, tvořících čtyři hlavní oblasti kvality života (viz následující schéma): 1 - Společensko-politická oblast 2 - Sociální oblast 3 - Ekonomická oblast A - Mezinárodní postavení ČR B - Vnitřní bezpečnostní a politicko-společenská situace C - Demografický vývoj D - Životní úroveň obyvatel E - Zdravotní stav obyvatel a zdravotní péče F - Vzdělání, věda a výzkum G - Přístup k informacím, informatizace H - Výkonnost ekonomiky a ekonomický rozvoj I - Zadluženost a saldo ekonomiky J - Vybrané ekonomické indikátory 4 - Environmentální oblast K - Spotřeba přírodních zdrojů, eko-efektivita L - Kvalita životního prostředí Všechna data jsme podrobili testování z hlediska splnění předpokladů pro statistické zpracování, které spočívalo zejména v testování normality rozdělení četností (použili jsme statistický programový balík NCSS 2001 - HINTZE 1997 - 2002). V případě „nenormálního“ rozdělení dat jsme přistoupili k „ořezání“ (trimming) 10 % odlehlých hodnot z obou extrémů rozdělení. Ve výchozím souboru pro přístup a posteriori se nachází 96 proměnných v časové řadě 12 let, z toho 58 „tvrdých“ dat ze statistických cenzů a 38 „měkkých“ dat z průzkumů veřejného mínění (označení ukazatelů a jejich hodnoty jsou stejné jako v případě přístupu a priori – viz přílohy 4 a 5). Všechna „tvrdá“ data patří do poměrové škály přesnosti. Z nich 26 proměnných (44.83 %) má tvar poměrných ukazatelů (4 jsou promile, 16 procenta a 6 podíly na měrnou jednotku), 5 proměnných (8.62 %) zastupuje ukazatele souhrnné (indexy) a zůstávajících 27 (46.55 %) prosté. „Měkká“ data původně odpovídala ordinální (priority) až nominální (ano/ne, dobré/špatné) škále přesnosti. Z ordinální (12 proměnných, 31.58 %) jsme je převedli na procenta a z nominální (26 proměnných, 68.42 %) na podíly první ke druhé možnosti odpovědi. 32 Nakonec dostala tvar matice s proměnnými v sloupcích a pozorováními (roky) v řádcích (Rmód) v prostředí tabulkového procesoru Microsoft Excel 2000. 3.3. Skríning a úpravy dat Vzhledem k tomu, že jsme chtěli vyjádřit Index KUŽ pro období do roku 2006, bylo třeba přistoupit k hodnocení pravděpodobných trendů vývoje jednotlivých ukazatelů. Stávající a předpokládané trendy byly analyzovány s pomocí časových řad (HINTZE 1997 - 2002). Data byla také testována z hlediska vhodnosti použití jednotlivých technik. Jako nejvhodnější se ukázalo exponenciální vyhlazování dat (exponential smoothing), a to hlavně z důvodů krátké časové řady, absence sezónnosti a cykličnosti dat. Konkrétní algoritmus byl pak vybrán empiricky na základě předběžného vyhodnocení jednotlivých indikátorů. Pro každý indikátor jsme na základě vývoje v období 1990 - 2000 odhadli trend do roku 2006. Chybějící data v období 1990 - 2000 byla doplněna lineární extrapolací. Protože jednotlivé ukazatele byly vyjádřeny v různých měrných jednotkách, po základní statistické analýze jsme přistoupili k jejich úpravě (transformaci) na společnou stupnici. Transformace indikátorů spočívala v převodu na jednotnou škálu <0,1> podle vzorce navrženého GOWEREM (1971 sec. LEGENDRE & LEGENDRE 1983) a upraveného do tvaru: Ixi = (Xi - Xmin / Xmax - Xmin), pokud se s rostoucí hodnotou indikátoru Xi kvalita života zvyšuje Ixi = (Xmax - Xi / Xmax - Xmin), pokud se s rostoucí hodnotou Xi kvalita života snižuje, přičemž 0 = nejméně příznivá hodnota indikátoru v hodnoceném období 1990 - 2006 a 1 = nejpříznivější hodnota Ixi vzhledem ke kvalitě a udržitelnosti života. Matice připravených dat pro přístup a posteriori vyhovuje předpokladu normality rozdělení početností v 72.41 % případů „tvrdých“ a 94.74 % „měkkých“ proměnných a předpokladu rovnosti rozptylů v úplné většině případů. Nelineárnosti ve vztazích mezi proměnnými se vyskytují jen v malé míře, odlehlé hodnoty vůbec ne (ani vícerozměrné), chybějící hodnoty však ano: ve skupině „tvrdých“ dat při 2 proměnných (3.45 %), nejvíce (7 z 12) při S2, ve skupině „měkkých“ dat až při 33 proměnných (86.84 %), nejvíce (5 z 12) při P15, P22, P33 a P38. Z těch samých důvodů jako na regionální úrovni jsme upřednostnili analýzu netransformovaných dat neparametrickými prostředky, jen s konverzí do stejné škály velikosti a variability podle GOWERA (l. c.). 3.4. Analýza a interpretace dat Výpočet indexu metodami popisné statistiky (přístup a priori) Index KUŽ jsme koncipovali jako hierarchický index, sestávající z dvanácti dílčích indexů (subindexů) pro vybrané problémové okruhy, čtyř indexů pro hlavní rozvojové oblasti a jednoho integrovaného (agregovaného) indexu. Problémové oblasti jsme volili tak, aby postihly pokud možno všechny podstatné faktory rozvoje české společnosti v posledních jedenácti letech a reflektovaly prioritní problémy dalšího vývoje. Způsob sestavení indexu a subindexů je významným metodickým problémem. Zvažovali jsme výhody a nevýhody „vážení“ (určování relativní významnosti) jednotlivých indikátorů, problémových okruhů a rozvojových oblastí. V této etapě jsme pro to nenalezli dostatečně pevný (objektivní) základ a nakonec se přiklonili k ponechání stejných vah - subindexy pro problémové okruhy jsou tedy aritmetickým průměrem hodnot všech uvažovaných indikátorů, 33 indexy rozvojových oblastí jsou průměrem subindexů v dané oblasti a výsledný index KUŽ je průměrem hodnot indexů za čtyři hlavní rozvojové oblasti. Samotné indexy byly vypočteny na všech úrovních jako aritmetické průměry transformovaných indikátorů vstupujících do výpočtu, a to pro každý rok zvlášť. Teoreticky nejvyšší možná hodnota dílčích indexů i celkového indexu je 1.00 (v případě, že všechny indikátory v daném roce mají hodnotu 1.00), naopak nejnižší možná hodnota indikátoru je 0.00. Vyšší hodnota indexu znamená lepší kvalitu života, nižší hodnota je znakem horší kvality života v hodnocené oblasti. Indexy umožňují relativní srovnání kvality života (stupně rozvoje) v jednotlivých oblastech, jejich vývoj v období 1990 - 2000 a extrapolaci trendů do roku 2006. Společensko-politická oblast Oblast byla hodnocena na základě dvou problémových okruhů a celkem 16 indikátorů. Do problémového okruhu mezinárodního postavení ČR byly zahrnuty např. ukazatele indexu politických práv a občanských svobod (sledovány jsou mezinárodní organizací Freedom House), integrace do mezinárodních organizací a oficiální rozvojová pomoc, kterou ČR poskytuje. V problémovém okruhu vnitřní bezpečnostní a politicko-společenská situace byl hodnocen např. index vnímání korupce (sledován mezinárodní organizací Transparency International), počet odsouzených, počet trestných činů, počet vražd, hospodářská kriminalita, vnímání korupce a kriminality ze strany občanů. V tabulce 9 a grafu 5 jsou uvedeny hodnoty indexu pro problémové okruhy A a B i hodnota celkového indexu pro společensko-politickou oblast, vypočtená jako aritmetický průměr indexů z problémových okruhů A a B. Tabulka 9 - Index KUŽ - společensko-politická oblast 1990 1991 1992 A 0.000 0.083 0.083 B 0.823 0.733 0.500 Index 0.412 0.408 0.292 1993 0.350 0.507 0.429 1994 0.317 0.451 0.384 1995 0.606 0.683 0.644 1996 0.621 0.700 0.661 1997 0.585 0.542 0.564 1998 0.434 0.390 0.412 Graf 5 - Index KUŽ - společensko-politická oblast graf 5 ze souboru grafy5-9.xls 34 1999 0.524 0.507 0.515 2000 0.577 0.498 0.537 2001 0.590 0.404 0.497 2002 0.594 0.362 0.478 2003 0.615 0.322 0.469 2004 0.802 0.282 0.542 2005 0.801 0.242 0.521 2006 0.799 0.203 0.501 Na základě hodnocených indikátorů byl dokumentován výrazně odlišný vývoj v mezinárodním postavení ČR (které se posilovalo začleňováním do předních světových organizací - trend vývoje indexu v této podoblasti je pozitivní) a v okruhu vnitřní bezpečnostní a politickospolečenské situace. V tomto okruhu je vývoj značně kolísavý - negativně působil nárůst kriminality a korupce ve společnosti, stejně jako nárůst významnosti těchto problémů z pohledu veřejného mínění obyvatel. Trend vývoje je negativní a jeho zvrácení bude vyžadovat přijetí opatření na centrální úrovni. Vzhledem k těmto skutečnostem je trend vývoje celkového indexu ve společensko-politické oblasti do roku 2006 stagnující, s malým předpokladem jeho zlepšování. Sociální oblast Oblast byla hodnocena na základě pěti problémových okruhů a celkem 38 indikátorů. V problémovém okruhu demografického vývoje byly hodnoceny např. ukazatele přirozeného přírůstku obyvatel, úhrnné plodnosti a věkové struktury obyvatel. Do okruhu životní úrovně obyvatel byly zahrnuty mimo jiné ukazatele míry nezaměstnanosti, reálné mzdy a kupní síly obyvatel, soukromé spotřeby a vnímání důležitosti sociální problematiky ze strany občanů. V okruhu zdravotního stavu obyvatel a zdravotní péče byly hodnoceny indikátory střední délky života, kojenecké úmrtnosti, standardizované úmrtnosti mužů a žen, pracovní neschopnosti, počtu lékařů a lůžek ve zdravotnických zařízeních a výdaje na zdravotnictví. Do okruhu vzdělání, vědy a výzkumu byly zahrnuty např. ukazatele výdajů na vzdělání, výzkum a vývoj, počtu studentů, profesorů a docentů na vysokých školách a počtu vědeckých pracovníků. V okruhu sdílení informací a informatizace jsme hodnotili např. ukazatele počtu televizních přijímačů, vydaných knih a časopisů, telefonních stanic a mobilních telefonů, osobních počítačů a připojení na internet. V tabulce 10 a grafu 6 jsou uvedeny hodnoty indexu pro problémové okruhy C - G a hodnota celkového indexu pro sociální oblast, vypočtená jako aritmetický průměr indexů za jednotlivé problémové okruhy. V okruhu demografického vývoje je v hodnoceném období zřejmý negativní trend, který je vyvolán absolutním úbytkem obyvatel ČR a stárnutím populace. Tento trend je velmi výrazný a jeho zastavení bude vyžadovat přijetí opatření na centrální úrovni státu. Vývoj v problémovém okruhu životní úrovně obyvatel je kolísavý, po poklesu životní úrovně v období 1991 - 1992 přichází postupný nárůst hodnoty indexu, v roce 1998 však jeho výrazný pokles (zejména z důvodu zvýšení nezaměstnanosti, zhoršení sociální situace obyvatel a citlivějšího vnímání této oblasti jako prioritního problému). Roky 1999 - 2000 přinesly zvýšení hodnoty indexu sociálního statusu a předpoklady jeho mírného pozvolného nárůstu v letech 2001 - 2006. Vývoj indexů v problémových okruzích zdravotního stavu, zdravotní péče a vzdělání, vědy a výzkumu byl rovněž kolísavý (především z důvodů poklesu relativních výdajů ze státního rozpočtu na tyto resorty), i když zdravotní stav obyvatel a jeho vzdělanostní úroveň se postupně zlepšují. Rovněž trendy vývoje indexů do roku 2006 jsou pozitivní. V problémovém okruhu „Přístup k informacím a informatizace“ je trend vývoje jednoznačně pozitivní prakticky v celém sledovaném období (především od roku 1994) s předpokladem výrazného nárůstu hodnoty indexu do roku 2006. 35 Tabulka 10 - Index KUŽ - sociální oblast 1990 C 0.967 D 0.559 E 0.304 F 0.082 G 0.062 Index 0.395 1991 0.898 0.333 0.267 0.312 0.032 0.368 1992 0.804 0.420 0.279 0.303 0.086 0.378 1993 0.765 0.498 0.471 0.309 0.086 0.426 1994 0.632 0.452 0.545 0.307 0.137 0.415 1995 0.481 0.494 0.488 0.270 0.250 0.396 1996 0.437 0.597 0.412 0.422 0.318 0.437 1997 0.403 0.567 0.359 0.368 0.382 0.416 1998 0.378 0.408 0.497 0.372 0.440 0.419 1999 0.320 0.513 0.573 0.581 0.485 0.494 2000 0.279 0.502 0.537 0.553 0.539 0.482 2001 0.233 0.515 0.577 0.596 0.604 0.505 2002 0.187 0.522 0.605 0.641 0.671 0.525 2003 0.133 0.531 0.632 0.685 0.742 0.545 2004 0.088 0.538 0.660 0.730 0.817 0.566 2005 0.044 0.547 0.688 0.774 0.898 0.590 2006 0.000 0.555 0.715 0.819 0.987 0.615 Graf 6 - Index KUŽ - sociální oblast graf 6 ze souboru grafy5-9.xls Vzhledem ke kolísavému vývoji většiny indikátorů životní úrovně obyvatel v ČR je dosavadní vývoj celkového indexu za sociální oblast stagnující, s trendem velmi mírného nárůstu v období 2001 - 2006. Hlavním motorem růstu by měla být oblast informatizace společnosti, vzdělání, vědy a výzkumu, naopak brzdou sociálního rozvoje je nepříznivý demografický vývoj obyvatel ČR. Ekonomická oblast Oblast byla hodnocena na základě tří problémových okruhů a celkem 18 indikátorů. V problémovém okruhu výkonnosti ekonomiky a ekonomického rozvoje byly hodnoceny např. ukazatele hrubého domácího produktu na obyvatele, jeho meziroční nárůst a míra inflace. V okruhu zadluženosti a salda ekonomiky hodnotíme m. j. ukazatele hrubé zahraniční zadluženosti a dluhové služby, salda státního rozpočtu a obchodní bilance. Do okruhu vybraných ekonomických indikátorů byly zařazeny např. ukazatele zahraničních investic, obchodu, přidané hodnoty ve službách, výkonu dopravy a příjmů z cestovního ruchu. V tabulce 11 a grafu 7 jsou uvedeny hodnoty indexu pro problémové okruhy H - J a hodnota celkového indexu pro ekonomickou oblast, vypočítaná jako aritmetický průměr indexů za tyto problémové okruhy. 36 Tabulka 11 - Index KUŽ - ekonomická oblast H I J Index 1990 0.290 1.001 0.369 0.553 1991 0.000 0.964 0.420 0.462 1992 0.333 0.922 0.353 0.536 1993 0.360 0.908 0.368 0.545 1994 0.508 0.876 0.349 0.578 1995 0.714 0.763 0.326 0.601 1996 0.812 0.625 0.467 0.634 1997 0.736 0.437 0.451 0.541 1998 0.691 0.417 0.440 0.516 1999 0.739 0.482 0.386 0.536 2000 0.829 0.372 0.454 0.552 2001 0.860 0.308 0.546 0.571 2002 0.880 0.243 0.606 0.576 2003 0.901 0.178 0.666 0.582 2004 0.921 0.122 0.726 0.590 2005 0.942 0.057 0.786 0.595 2006 0.963 0.001 0.847 0.604 Graf 7 - Index KUŽ - ekonomická oblast graf 7 ze souboru grafy5-9.xls Celkový vývoj indexů v jednotlivých problémových okruzích ekonomiky je nejednoznačný. Výkonnost ekonomiky po počátečním propadu v roce 1991 zaznamenala nárůst až do období 1996, v letech 1997 - 1998 naopak pokles. Pozitivní trend pro období 2001 - 2006 je důsledkem zlepšení hodnoty indexu v letech 1999 - 2000. Toto konstatování platí i pro problémový okruh vybraných ekonomických indikátorů, které dokumentují oživení ekonomiky i přes kolísavý trend vývoje v období 1990 - 1998. Naopak výrazně nepříznivý vývoj indexu je v problémovém okruhu zadluženosti ekonomiky, její obchodní bilance a salda státního rozpočtu, ve kterém převažoval negativní vývoj v celém období 1990 - 2000 a rovněž trend do roku 2006 je negativní. Uvedené skutečnosti vedly ke stagnujícímu trendu vývoje celkového indexu v ekonomické oblasti - jeho hodnota je pro rok 2000 prakticky na stejné úrovni jako v roce 1990. Trend vývoje do roku 2006 je velmi mírně pozitivní a vychází z předpokladu mírného růstu ekonomiky a jejích klíčových indikátorů. Brzdou zlepšování hodnoty indexu bude pravděpodobně rostoucí hodnota zadluženosti ekonomiky a negativní saldo obchodní bilance a státního rozpočtu. Environmentální oblast Oblast byla hodnocena ve dvou problémových okruzích s celkem 29 indikátory. V problémovém okruhu spotřeby přírodních zdrojů a eko-efektivity byly hodnoceny např. 37 ukazatele spotřeby energie, těžby dřeva a energetické náročnosti ekonomické produkce. V okruhu kvality životního prostředí byly hodnoceny ukazatele znečištění ovzduší a vody, ukazatele kvality lesů, biodiverzity a ochrany přírody, produkce odpadů a financování resortu životního prostředí. V tabulce 12 a grafu 8 jsou uvedeny hodnoty indexu pro problémové okruhy K a L a hodnota celkového indexu pro environmentální oblast, vypočtená jako aritmetický průměr indexů za tyto problémové okruhy. V samostatném grafu je znázorněn vývoj indexů pro vybrané environmentální oblasti (kvalita ovzduší a vody, lesy, biodiverzita a ochrana přírody, odpady, financování ŽP). Tabulka 12 - Index KUŽ - environmentální oblast 1990 1991 1992 K 0.208 0.477 0.453 L 0.092 0.166 0.263 Index 0.150 0.322 0.358 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 0.510 0.565 0.483 0.440 0.416 0.467 0.536 0.518 0.532 0.547 0.561 0.574 0.587 0.600 0.274 0.349 0.414 0.479 0.446 0.555 0.700 0.678 0.721 0.760 0.797 0.831 0.864 0.895 0.392 0.457 0.448 0.460 0.431 0.511 0.618 0.598 0.627 0.653 0.679 0.703 0.726 0.747 Graf 8 - Index KUŽ - environmentální oblast graf 8 ze souboru grafy5-9.xls Na základě vybraných indikátorů je možno konstatovat pozitivní trend vývoje v obou problémových okruzích životního prostředí. Zlepšovaly se především indikátory znečištění prostředí a zatížení jeho složek (zejména ovzduší a vody), snižovala se produkce odpadů. Méně pozitivní vývoj zaznamenáváme v oblasti financování péče o životní prostředí, kde přes poměrně stálý podíl investic na domácím produktu se celkový objem investic postupně snižuje. Navzdory poklesu hodnoty indexu v roce 2000 je v problémovém okruhu kvality životního prostředí do roku 2006 předpoklad pozitivního vývoje indexu. V problémovém okruhu spotřeby přírodních zdrojů a eko-efektivity byl po počátečním nárůstu hodnoty indexu v období 1990 1994 (podmíněným především snížením výroby) trend až do roku 2000 stagnující. Do roku 2006 je předpoklad mírného nárůstu hodnoty indexu. 38 Celkový vývoj indexu v environmentální oblasti v období 1990 - 2000 je pozitivní, přes určitou stagnaci v období 1995 - 1997 a v roce 2000. Stejně tak je pozitivní předpokládaný trend vývoje indexu do roku 2006. Celkový index kvality a udržitelnosti života a jeho hodnocení V tabulce 13 a grafu 9 jsou uvedeny hodnoty indexů pro čtyři hlavní oblasti kvality života a celkový index kvality života, vypočítaný jako aritmetický průměr indexů za tyto oblasti. Tabulka 13 - Celkový index KUŽ 1 2 3 4 Index 1990 0.412 0.395 0.553 0.150 0.377 1991 0.408 0.368 0.462 0.322 0.390 1992 0.292 0.378 0.536 0.358 0.391 1993 0.429 0.426 0.545 0.392 0.448 1994 0.384 0.415 0.578 0.457 0.458 1995 0.644 0.396 0.601 0.448 0.522 1996 0.661 0.437 0.634 0.460 0.548 1997 0.564 0.416 0.541 0.431 0.488 1998 0.412 0.419 0.516 0.511 0.464 1999 0.515 0.494 0.536 0.618 0.541 2000 0.537 0.482 0.552 0.598 0.542 2001 0.497 0.505 0.571 0.627 0.550 2002 0.478 0.525 0.576 0.653 0.558 2003 0.469 0.545 0.582 0.679 0.568 2004 0.542 0.566 0.590 0.703 0.600 2005 0.521 0.590 0.595 0.726 0.608 2006 0.501 0.615 0.604 0.747 0.617 1 - index za společensko-politickou oblast, 2 - index za sociální oblast, 3 - index za ekonomickou oblast, 4 - index za environmentální oblast, Index - celkový index KUŽ Graf 9 - Celkový index KUŽ graf 9 ze souboru grafy5-9.xls Období 1990 - 1992 (před vznikem samostatné České republiky) je charakteristické stagnujícím vývojem indexu KUŽ těsně pod hodnotou 0.4. Stagnace byla způsobena zejména nepříznivým ekonomickým vývojem doprovázeným poklesem kvality indexu ve společensko-politické oblasti a stagnací v sociální oblasti. Naopak silně pozitivní vývoj zaznamenala environmentální oblast. Období prvních čtyř let samostatné České republiky (1993 - 1996) je charakterizováno růstem hodnoty indexu KUŽ, jehož motorem byl především pozitivní vývoj v ekonomické 39 a společensko-politické oblasti. Naopak environmentální oblast po počátečném růstu zaznamenává stagnaci a dlouhodobě stagnující je vývoj v sociální oblasti. V období 1997 - 1998 zaznamenává index KUŽ poměrně výrazný pokles, který je způsobený negativním vývojem indexů téměř ve všech hlavních oblastech, s výjimkou environmentální oblasti. Rok 1999 se jeví jako rozhodující z hlediska nastartování pozitivních trendů v hodnotách indexu KUŽ - prakticky všechny oblasti rozvoje společnosti zaznamenaly zlepšení hodnoty indexu, což se promítlo do výrazného posílení celkového indexu. V roce 2000 se hodnota indexu sice zlepšila jenom nepatrně, zastavení negativního trendu je však rozhodující z hlediska krátkodobého výhledu do roku 2006. Odhad dalšího vývoje indexu KUŽ pro období 2001 - 2006 byl pozitivní - hodnota indexu by se měla trvale mírně zlepšovat, přičemž hlavním faktorem zlepšení by měla být oblast životního prostředí a po delší době i sociální oblast - naopak stagnující a kolísavý vývoj je možné očekávat ve společensko-politické oblasti, a to především z důvodu negativních trendů v oblasti vnitřní bezpečnosti a politicko-společenské oblasti. Struktura vztahů mezi proměnnými a roky (přístup a posteriori) Na národní úrovni pro analýzy a interpretace využíváme tři základní metody - korelační analýzu, analýzu položek a mnohonásobnou regresní analýzu. Korelační analýza Jak už jsme předeslali v části 1.4., korelační analýzu provádíme dvěma způsoby - v R-modu (mezi 98 proměnnými) a v Q-modu (mezi 12 roky z období 1990 - 2001). Matici 98 × 98 hodnot Spearmanových pořadových korelačních koeficientů za období 7 12 roků (velikosti vzorků n = 7 - 12, počty 0 - 5 chybějících hodnot, odstraňování po řádcích), měřících těsnost párových vztahů 98 proměnných v uspořádání podle vzrůstající průměrné hodnoty jejich korelačních koeficientů, jsme uložili do samostatného souboru, který je archivován u autorů publikace. Rozšiřující údaje o statistické významnosti jednotlivých korelací (p-hodnoty) a o velikostech jejich vzorků rovněž uchováváme v nepublikovaném textovém souboru. Ze všech 98 aritmetických průměrů Spearmanových pořadových korelačních koeficientů leží nejníže hodnota patřící proměnné S53 - Spotřeba průmyslových hnojiv na 1 ha zemědělské půdy celkem (0.1683), která ji pasuje na nejtypičtější unikátní proměnnou v souboru. Porovnatelně volné vztahy vycházejí pro „měkké“ proměnné P1 - Uprchlíci u nás jako prioritní problém veřejného mínění (0.1951) a P5 - Organizovaný zločin jako prioritní problém veřejného mínění (0.1953), o něco méně volné vztahy pro P8 - Sociální jistoty, bydlení a nájemné jako prioritní problém veřejného mínění (0.2551), S15 - Index reálné mzdy (0.2603), P21 - Důvěra obyvatel v policii, armádu a soudy 1990 - 2000 (0.2733), S56 - Investice do životního prostředí vzhledem k HDP (0.2923), P37 - Důvěra obyvatel sdělovacím prostředkům 1995 - 2000 (0.3001), S20 - Výdaje na zdravotnictví (0.3076), P15 - Podpora občanů vstupu do EU 1996 - 2000 (0.3208), P19 - Hodnocení vlastní životní úrovně 1993 - 2001 (0.3242), S23 Výdaje na vzdělání (0.3319), P10 - Ekonomická reforma jako prioritní problém veřejného mínění (0.3495), P33 - Spokojenost občanů s lékařskou péčí (0.3515), S24 - Výdaje na výzkum a vývoj (0.3726) a P17 - Názory na působení církví ve společnosti 1993 - 2001 (0.378). Extrémem z opačné strany je skupina proměnných S55 - Výměra maloplošných chráněných území, S51 - Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci, S50 - BSK5 (hodnota 40 biologické spotřeby kyslíku za 5 dní) odpadních vod vypouštěných do vodních toků, S49 Automobily vybavené katalyzátory, S47 - Tuhé emise ze zdrojů REZZO 1, S31 - Počet osobních počítačů na 1000 obyvatel, S30 - Počet mobilních telefonů na 100 obyvatel, S29 Počet telefonních stanic na 100 obyvatel, S17 - Kojenecká úmrtnost, S16 - Střední délka života při narození a S10 - Index vitality obyvatel, se společnou, velmi vysokou hodnotou průměrné korelace (0.7082) a chováním jasných komplexních proměnných. V těsném sledu se připojují proměnné S32 - Počet uživatelů internetu na 10000 obyvatel (0.7073), S18 - Podíl obyvatel zásobovaných vodou z veřejných vodovodů (0.7059), S22 - Počet vědeckých pracovníků (0.7053), S21 - Studenti na vysokých školách celkem (0.7039), S41 - Export produktů pokročilých technologií (0.7031), S6 - Hospodářská kriminalita (0.7006) a nakonec S9 Úhrnná plodnost s průměrnou korelací 0.6985, statisticky ještě stále více než velmi významnou. Celý soubor charakterizuje velmi vysoká intenzita a koncentrovanost vztahů i převaha komplexních proměnných nad unikátními, o čemž výmluvně vypovídá vysoká a statisticky velmi významná hodnota aritmetického průměru ze všech průměrných korelačních koeficientů 0.5506 ± 0.148 (směrodatná odchylka) svorně s vysokou Gleasonovou-Staelinovou mírou redundance φ = 0.627. Taková silná „překorelovanost“ a hlavně velká míra redundance výchozího souboru volá po (vícerozměrném) snížení, buď selekcí na komplexnější proměnné (analýzou položek), nebo na unikátně proměnné regresní analýzou (porovnejte s regionální úrovní). Zajímavou zákonitost odkrývají proporce „měkkých“ (P) vs „tvrdých“ (S) proměnných při pólech unikátních vs komplexních proměnných ve výchozím souboru. Zatímco mezi 25 „nejunikátnějšími“ proměnnými (s nejnižšími hodnotami průměru korelačních koeficientů) statisticky významný rozdíl v zastoupení „měkkých“ (15) vs „tvrdých“ (10) proměnných nenacházíme (dvojstranný test chí-kvadrát; χ21,0.05 = 1, p = 0.317), na straně 25 „nejkomplexnejších“ proměnných se hypotéza o rovnosti proporcí „měkkých“ (2) vs „tvrdých“ (23) proměnných přesvědčivě zamítá (χ21,0.05 = 17.64, p = 0.000) přesilou „tvrdých“ proměnných. Zjištění této asymetrie (unikátní proměnné se rekrutují víceméně proporciálně z „měkkých“ i „tvrdých“ dat, ale komplexní proměnné téměř výlučně z „tvrdých“ dat) přidává nový uhel pohledu na vztah „měkkých“ a „tvrdých“ dat (cf. TOPERCER, MEDERLY & NOVÁČEK in prep.) i na jejich další použití v analýzách. Horní trojúhelníková matice hodnot Spearmanových pořadových korelačních koeficientů jako měr těsnosti párových vztahů mezi 12 roky v sledovaném období 1990 - 2001 je uvedena v tabulce 14. Tab. 14 - Míra asociovanosti mezi roky 1990 - 2001 v ČR, vypočtená ze všech proměnných kvality života a vyjádřená maticí Spearmanových pořadových korelačních koeficientů (n = 98) Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 1990 1991 1992 1993 - 0.5118 0.527 0.311 0.6891 0.5486 0.7714 - 1994 0.1372 0.2885 0.4881 0.8344 - 1995 -0.178 -0.215 0.1951 0.3709 0.652 - 1996 -0.356 -0.423 -0.171 0.0031 0.299 0.7506 - 1997 -0.456 -0.451 -0.187 -0.096 0.1786 0.4888 0.5857 - 1998 -0.594 -0.402 -0.22 -0.063 0.1221 0.2438 0.3253 0.7807 - 1999 -0.603 -0.565 -0.436 -0.359 -0.208 0.0818 0.2154 0.459 0.6635 - 2000 -0.528 -0.55 -0.466 -0.398 -0.322 -0.014 0.128 0.3511 0.4875 0.7833 - 2001 -0.691 -0.661 -0.544 -0.568 -0.433 -0.021 0.146 0.3272 0.314 0.5605 0.6904 - Průměr -0.174 -0.112 0.0588 0.1233 0.1852 0.2141 0.1367 0.1801 0.1507 0.0539 0.0148 -0.08 |Průměr| 0.4448 0.4822 0.4268 0.393 0.3603 0.2919 0.3093 0.3965 0.3832 0.4486 0.4289 0.4506 1990 až 2001 - roky vyhodnocovaného období; Průměr resp. |Průměr| - aritmetické průměry prostých resp. absolutních hodnot korelačních koeficientů pro jednotlivé roky (n = 12); rovným typem jsou tištěny statisticky významné hodnoty korelačních koeficientů s p 0.01, kurzívou s 0.01 < p < 0.05 a podtržení označuje statisticky nevýznamné hodnoty s p 0.05 41 Velmi těsné meziroční vztahy a velkou míru společné variability ve výchozím souboru dobře odráží aritmetický průměr z průměrů korelačních koeficientů za sledované období svojí vysokou a statisticky velmi významnou hodnotou 0.4013 (p << 0.001, počítaná z absolutních hodnot). Nejtěsněji s ostatními koreluje rok 1991 (průměr absolutních hodnot 0.4822), trochu méně těsně 2001 (0.4506), 1999 (0.4486) a 1990 (0.4448), tedy všechno roky buď ze začátku, nebo z konce sledovaného období. Nejméně těsné meziroční vztahy se váží na rok 1995 (0.2919), potom 1996 (0.3093) a 1994 (0.3603), tedy pro změnu roky ze středu období. Stav, kdy nejsilnější korelace pozorujeme mezi časově nejbližšími a (s opačným znaménkem) nejvzdálenějšími intervaly (roky), svědčí o přítomnosti trendu v datech. Podle změn ve statistické významnosti, velikosti a smyslu (+ anebo -) korelačních koeficientů se dá kromě trendu dobře datovat a kalibrovat i závažná změna ve vývoji kvality života v ČR, která podle průměrných hodnot koeficientů proběhla v letech 1993 - 1998 a její jádro v období 1994 - 1996. Matice Spearmanových korelačních koeficientů a jejich průměry odvádějí celkem dobrou práci při odhadování trendu vývoje kvality života, zřejmě lepší než index KUŽ. Se stejnými možnostmi extrapolace (analýzou časových řad) a odlišným vyčíslováním změn (těsností párových vztahů) jsou korelace „výrazově“ úspornější (zde do jednoho čísla vtěsnají vztahy 2 × 98 hodnot), dovolují podrobněji zmapovat „regiony“ či „body obratu“ a brát přitom v úvahu i statistickou významnost vztahů. Ani ony však neumějí říci (tentokrát ve vzácné shodě s indexem KUŽ), jestli, nakolik a jak dlouho výše uvedená změna může takovým trendem pokračovat dále, a už vůbec ne to, jestli a nakolik je dlouhodobě udržitelná. Na takové soudy nejen že chybějí argumenty, ale i nástroje, jak je vyrobit. Přinejmenším zde použitý metodický design souhrnných indexů ani korelační, regresní, položkové a jiné analýzy takové nástroje neposkytuje. Schůdnější by mohla být cesta konkrétnějších, lokalizovanějších, dobře dokumentovaných případových studií, ze kterých by se snad analýzou vícerozměrných časových řad, nebo pomocí „path analysis“ dařilo identifikovat řídící proměnné, odhadovat jejich prahové hodnoty s intervaly spolehlivosti a k nim vztahovat trendy ostatních ukazatelů. Analýza položek Stejně jako na regionální úrovni, i zde nám cíle práce v družné jednotě se softwarovými limity určují dvouúrovňový postup, ve kterém po samostatné analýze podsouborů „tvrdých“ a „měkkých“ proměnných následuje ješte společná analýza obou výsledných nejkonzistentnějších výběrů. Podsoubor „tvrdých“ proměnných se odráží z patřičně „tvrdé“ výchozí hodnoty Cronbachovy alfy pro všech 58 proměnných (S1 - S58) - až 0.8125 (dobře koresponduje s vysokou komplexností „tvrdých“ proměnných podle korelační analýzy). K jejímu dalšímu zpevňování nejvíce přispívá vyloučení proměnných S56 - Investice do životního prostředí vzhledem k HDP (na 0.8595), S38 - Saldo státního rozpočtu (na 0.8793), S27 - Vydané časopisy (na 0.8957), S5 - Počet trestných činů (na 0.9097), S1 Integrace do mezinárodních institucí (na 0.9182), S23 - Výdaje na vzdělání (na 0.924), S17 - Kojenecká úmrtnost (na 0.9293), S10 - Index vitality obyvatelstva (na 0.934), S47 - Tuhé emise ze zdrojů REZZO 1 (na 0.9379), S39 - Obchodní bilance celkem (na 0.9408), S50 - BSK5 odpadních vod vypouštěných do vodních toků (na 0.9433), S7 - Spáchané vraždy (na 0.9458), S48 - Celkové emise skleníkových plynů (na 0.9483), S11 - Počet sňatků na 1000 obyvatel (na 0.95), S36 - Míra inflace (na 0.9517), S44 - Hrubá spotřeba primárních energetických zdrojů (na 0.9532), S12 - Počet rozvodů na 100 sňatků (na 0.9547), S42 - Devizové příjmy z cestovního ruchu (na 0.9562), S54 - Celková plocha chráněných území (na 0.9574), S9 - Úhrnná plodnost (na 0.9586), S20 - Výdaje na zdravotnictví (na 0.9596), S19 - Počet lůžek ve zdravotnických zařízeních na 1000 obyvatel (na 0.9603), S6 - Hospodářská kriminalita (na 0.961), S33 - HDP na 1 obyvatele (na 0.9616), S37 - Hrubá zahraniční zadluženost (na 0.9621), S3 Počet odsouzených celkem (na 0.9624), S15 - Index reálné mzdy (na 0.9627), S2 - Index vnímání korupce (na 0.9686), S8 - Přirozený přírůstek na 1000 obyvatel (na 0.9765), S43 - Počet dokončených bytů (na 0.9797), S24 - Výdaje na výzkum a vývoj (na 0.982), S57 - Výdaje na životní prostředí 42 z centrálních zdrojů (na 0.9866), S53 - Spotřeba průmyslových hnojiv na 1 ha zemědělské půdy celkem (na 0.9904), S35 - Roční růst HDP (na 0.9918), S34 - HDP v základních cenách - stálé ceny 1995 (na 0.9926), S45 - Konečná spotřeba elektrické energie (na 0.9931), S58 - Index regionálních rozdílů (na 0.9935), S30 - Počet mobilních telefonů na 100 obyvatel (na 0.9937), S28 - Výpůjčky z veřejných knihoven (na 0.9939), S14 - Soukromá spotřeba na 1 obyvatele (na 0.9943) a S22 - Počet vědeckých pracovníků (na 0.9944), který uzavírá etapu maximalizace Cronbachovy alfy „tvrdých“ proměnných ve stavu blízkém „superkonzistentnosti“ (chybí do ní jen 0.0056). Nachází se v něm 17 proměnných (S4, S13, S16, S18, S21, S25, S26, S29, S31, S32, S40, S41, S46, S49, S51, S52 a S55), tedy výchozí soubor se smrštil na 29.31 % původní velikosti. V podsouboru 38 „měkkých“ proměnných (P1 - P38) i výchozí hodnota Cronbachovy alfy nabíhá mnohem „měkčeji“ (z 0.2794). Největší nárůst zaznamenává po odebrání proměnné P38 - Úroveň sociálních podmínek v zemi (na 0.457), potom P35 - Hodnocení úspěšnosti ekonomické transformace 1993 - 2001 (na 0.5839), P11 - Životní prostředí jako prioritní problém veřejného mínění (na 0.6713), P19 - Hodnocení vlastní životní úrovně 1993 - 2001 (na 0.7339), P4 - Obecná kriminalita jako prioritní problém veřejného mínění (na 0.7725), P6 - Životní úroveň jako prioritní problém veřejného mínění (na 0.8016), P8 - Sociální jistoty, bydlení a nájemné jako prioritní problém veřejného mínění (na 0.8275), P24 - Důvěra obyvatel odborům 1991 - 2000 (na 0.8494), P20 - Názory na mínění zahraničí o ČR 1994 - 1995, 1999 - 2000 (na 0.8646), P22 - Důvěra obyvatel bankám a peněžním ústavům 1996 - 2000 (na 0.8781), P9 - Školství jako prioritní problém veřejného mínění (na 0.8907), P23 - Postoj veřejnosti k trestu smrti 1992 - 2001 (na 0.901), P33 - Spokojenost občanů s lékařskou péčí (na 0.9091), P12 Národnostní a rasová nesnášenlivost 1991 - 2000 (na 0.917), P27 - Hodnocení situace firem a podniků 1992 - 2001 (na 0.9232), P5 - Organizovaný zločin jako prioritní problém veřejného mínění (na 0.9284), P1 - Uprchlíci u nás jako prioritní problém veřejného mínění (na 0.9328), P37 - Důvěra obyvatel sdělovacím prostředkům 1995 - 2000 (na 0.9361), P15 - Podpora občanů vstupu do EU 1996 2000 (na 0.942), P17 - Názory na působení církví ve společnosti 1993 - 2001 (na 0.9469), P28 - Důvěra obyvatel církvím 1991 - 2000 (na 0.9508), P18 - Zkušenost s nabízením a užíváním drog 1993 - 2001 (na 0.9531), P14 - Hodnocení pracovních jistot zaměstnanců 1992 - 2001 (na 0.9548), P13 - Tolerance vůči různým skupinám občanů 1995 - 2000 (na 0.9554), P3 - Korupce a hospodářská kriminalita jako prioritní problém veřejného mínění (na 0.9565), P10 - Ekonomická reforma jako prioritní problém veřejného mínění (na 0.9582), P30 - Prospěšnost působení vybraných hnutí (na 0.9613), P2 - Funkční legislativa jako prioritní problém veřejného mínění (na 0.9668), P36 - Hodnocení objektivnosti televizního zpravodajství 1995 - 2001 (na 0.9698), P21 - Důvěra obyvatel v policii, armádu a soudy 1990 - 2000 (na 0.9736), P7 - Nezaměstnanost jako prioritní problém veřejného mínění (na 0.9751) a nejvýše sa dostáva po vynechání P26 - Hodnocení činnosti institucí v oblasti ekologie 1995 - 2000 (na 0.9807). Takto ve výsledném souboru zůstalo šest „měkkých“ proměnných (P16, P25, P29, P31, P32 a P34), reprezentujících 15.79 % výchozího souboru. Na druhé úrovni analýzy se sešly vnitřně nejkonzistentnější výběry 17 „tvrdých“ a 6 „měkkých“ proměnných, aby spolu začaly tam, kde končily „tvrdé“ proměnné - na (do této doby) vrcholu Cronbachovy alfy s hodnotou 0.9944. Ale ještě o něco výše je možné vystoupit zbavením se proměnné P16 - Důvěra občanů obecním zastupitelstvům 1991 - 2000 (na 0.9945), dále P32 - Hodnocení úrovně základního vzdělání občany 1991 - 2001 (na 0.9947), P31 - Hodnocení vztahů mezi lidmi 1990 - 2000 (na 0.995), S40 - Obchod (na 0.9951), S26 - Vydané knižní tituly (na 0.9952), S18 - Podíl obyvatel zásobovaných vodou z veřejných vodovodů (na 0.9953) a konečně S52 - Podíl čištěných odpadních vod (na 0.9955). Za ní už vypuštění žádné další proměnné hodnotu Cronbachovy alfy zvýšit nedokázalo. Po druhé úrovni „filtrování“ tak máme před sebou výsledný produkt analýzy položek. Je to soubor 16 proměnných (16.67 % z původních 96), jehož „tvrdou“ složku jsme zredukovali z 58 na 13 proměnných (S4, S13, S16, S21, S25, S29, S31, S32, S41, S46, S49, S51 a S55, tedy na 22.41 %) a „měkkou“ z 38 na pouhé 3 proměnné (P25, P29 a P34, tedy na 7.89 %). Poměr „tvrdých“ a „měkkých“ proměnných v souboru se z původních 60.42 % ku 39.58 % změnil na 81.25 % ku 18.75 % na úkor „měkkých“ proměnných. Ubylo z nich tedy opravdu výrazně disproporciálně, na hladině α = 0.05 však ještě ne statisticky významně (dvojstranný test chí-kvadrát; χ21,0.05 = 2.9, p = 0.088). Zato na hladině α = 0.1 by už úbytek statisticky významný byl. Výsledné vnitřně nejkonzistentnější výběry 17 „tvrdých“ plus 43 6 „měkkých“ (z první úrovně analýzy) resp. 13 „tvrdých“ plus 3 „měkkých“ proměnných (z druhé úrovně analýzy) si dovolujeme doporučit bližší pozornosti všem analytikům kvality života v ČR. Regresní analýza Statisticky významné a platné lineárně regresní modely, vysvětlující co nejvíce proměnlivosti kvality života v ČR v každém z 12 roků období 1990 - 2001, s nezávisle proměnnými vybranými ze souboru 47 „tvrdých“ a 38 „měkkých“ proměnných procedurou postupného výběru s přidáváním (forward selection), navrhujeme v tabulce 15. Z nezávisle proměnných jsme dopředu vyloučili těch 11, které nejtěsněji korelují se zbytkem souboru (S55, S51, S50, S49, S47, S31, S30, S29, S17, S16 a S10 – viz. výsledky korelační analýzy). Jako závisle proměnné vkládáme jednotlivé roky (sloupce hodnot všech 96 proměnných v příslušném roce) a v posledním sloupci také jejich aritmetický průměr za sledované období. V zásadě se tedy ptáme, zda existují závislosti stavu kvality života v každém jednotlivém roce (a v jejich průměru) na proměnlivosti hodnot některé z 85 proměnných v celém období 1990 - 2001. Tab. 15 - Výsledky regresní analýzy kvality života v ČR v letech 1990 – 2001, vyjádřené hodnotami odhadů parciálních regresních koeficientů analyzovaných proměnných a dalšími statistikami mnohonásobné lineární regrese Proměnná PK rk CN b0 S1 S3 S8 S23 S26 S38 P1 P2 P3 P13 P14 P28 P30 P35 P36 P37 R2 AdjR2 PressR2 ν F p RMSE COV 1990 .0454 ns 31.4 1.476 O -1.476 O O O -1.461 O O O O O O O O O O .6787 .5983 0 2 8.45 .0107 .3088 .6422 1991 .7605 ns 17 ns O O O O O O O O .872 O O O O O O O .5491 .4927 .316 1 9.74 .0142 .278 .7949 1992 .91 ns 22.7 .541 O O O O O O ns O O O O -1.739 O O O O .5886 .4711 0 2 5.01 .0447 .2353 .6145 1993 .1793 ns 41.1 .561 ns O ns ns O O O O O O O O O O O O .3946 .1351 0 3 1.52 ns .3 .664 1994 .6039 1 29.3 ns O O O O O O O O O O .704 O O O O O .4598 .3923 .311 1 6.81 .0312 .2204 .6083 1995 .3402 ns 29.3 ns O O O O O O O O O O ns O O O O O .2469 .1528 0 1 2.62 ns .2853 .9695 1996 .555 ns 747.1 ns ns O O O 3.492 O O O ns O O O O O O O .5049 .2574 0 3 2.04 ns .2949 .8795 1997 .0748 Ns 814.9 Ns Ns O O O Ns O O O O -1.246 O O O O O O .7455 .5547 0 3 3.91 Ns .2306 .5429 1998 .3565 ns 26.8 1.081 O .828 O O O O O -1.008 O O O O O O O O .6188 .5099 0 2 5.68 .0342 .2997 .6214 1999 .5566 ns 7.2 ns O O O O O O O O O O O O O O O .926 .4932 .4088 .1388 1 5.84 .0521 .3238 .8176 2000 .5125 ns 59.9 .227 O .606 O O O O O O O O O O ns .647 O O .9825 .9694 0 3 74.91 .0006 .0614 .1527 2001 Průměr .4431 .5251 ns ns 8.4 47.1 .611 ns O O .669 O O O O O O O O O O O O O O O O O O .437 O O O O O ns -.665 O O O .893 .5542 .8501 .4268 0 0 2 2 20.86 4.35 .0037 ns .1504 .1299 .3918 .3288 Vysvětlivky: pK - hladina významnosti testovací statistiky D’Agostiniho-Pearsonova omnibus testu normality - významnost seriálního korelačního koeficientu, tedy koeficientu autokorelace jako míry nezávislosti rk reziduálů [1, 2...14: statisticky významný koeficient s periodou (lag) k = 1, 2...14; ns: statisticky nevýznamný koeficient s absolutní hodnotou < 0.6325] CN - největší stavové nebo podmínkové číslo (condition number), t. j. podíl největší a nejmenší charakteristické hodnoty (eigenvalue) matice necentrovaných korelací vybraných nezávisle proměnných jako míra multikolinearity [CN < 500: nevýznamná; 500 < CN < 5000: mírná; CN > 5000: silná multikolinearita (HINTZE 1997 - 2001)] b0 - úsek (intercept), t. j. odhad hodnoty závisle proměnné Y pri X1, X2...Xm = 0 S1, S3,...P37 44 - odhady parciálních regresních koeficientů (b1, b2...bm) příslušných nezávisle proměnných v jednotlivých letech a v jejich průměru, významné na hladině α = 0.05 [hodnota podtržená: marginální výsledek testu 0.046 < p < 0.055; O: proměnná se nedostala do modelu (vyřazená nebo nezařazená výběrovou procedurou); ns: statisticky nevýznamný regresní koeficient proměnné v modelu] R2 - koeficient determinace celého modelu jako míra jeho shody s daty (fit) AdjR2 - adjustovaný koeficient determinace modelu, který eliminuje zkreslující vlivy různé velikosti modelů a/nebo malých vzorků (ZAR 1996, HINTZE 1997 - 2001) PressR2 - predikční koeficient determinace (z predikčních reziduálů) jako míra predikční schopnosti modelu a „vestavěný“ nástroj jeho validizace ν - stupně volnosti modelu F - hodnota testovací statistiky F na testování nulové hypotézy, že všechny populační parciálně regresní koeficienty = 0 (míra celkové statistické významnosti modelu) p - pravděpodobnost testovací statistiky F RMSE - druhá odmocnina z průměrného čtverce reziduálů jako odhad směrodatné odchylky reziduálů COV - koeficient variace jako relativní míra disperze reziduálů Pohled do řádků F, p a ν tabulce 15 říká, že v hledání statisticky významných a platných regresních modelů kvality života jsme tentokrát uspěli jen ze dvou třetin (v 8 ze 12 roků, pokud nepočítáme i nevýznamný model pro průměr). Navíc jeden z 8 statisticky významných modelů (pro rok 1999 s marginální p-hodnotou 0.0521) zas až tak úplně významně nevyšel, další (pro rok 1994) trpí poruchou nezávislosti reziduálů, i když ne fatální, a model pro rok 1990 se úplně nekryje s předpokladem normality. Slovo „vysvětlující síla“ zní ve spojení s touto skupinou regresí poněkud silně, snad kromě dvou modelů z nejbližší minulosti, konkrétně z let 2000 a 2001 s adjustovanými koeficienty determinace až 0.9694 a 0.8501. Ty další v pořadí už sestupují na 0.5983 (pro změnu časově nejvzdálenější model z roku 1990), a potom přes 0.5099 (1998), 0.4927 (1991), 0.4711 (1992) a 0.4088 (1999) na informačně nejslabších 0.3923 (1994). Ještě hůře jsou na tom navržené modely po stránce validity a predikčních schopností, protože o něčem takovém se zde dá hovořit pouze u modelu z roku 1991 (predikční R2 = 0.316), 1994 (0.311) a 1999 (0.1388). A co více, na všechno toto intelektuální „bohatství“ se vztahuje jen velmi omezená záruka ve výši dané velikostí vzorku (n = 12 let) a úměrně malá může být i důvěra, kterou do výsledků a jejich možných implikací vkládáme (to ovšem platí pro všechny informace odvozené z tohoto souboru proměnných, tedy i pro dílčí a souhrnné indexy KUŽ). Samé statisticky nevýznamné modely nám vracela regresní analýza pro roky 1993, 1995, 1996 a 1997 (dva posledně jmenované postihla i multikolinearita) a pro průměry hodnot za sledované období. Nejhůře z nich dopadl rok 1993 (F3,10,0.05 = 1.52, p = 0.291), o něco méně špatně rok 1996 (F3,9,0.05 = 2.04, p = 0.2099), potom roky 1995 (F1,9,0.05 = 2.62, p = 0.144), 1997 (F3,7,0.05 = 3.91, p = 0.1106) a těsně pod hladinou významnosti zůstal průměr (F2,9,0.05 = 4.35, p = 0.0592). Ladění 12 modelů pro jednotlivé roky a 1 modelu pro jejich aritmetický průměr si vyžádalo celkem 16 proměnných, z nichž jen 11 se uplatňuje statisticky významně alespoň v jednom modelu. Šest ze 16 proměnných (37.5 %) je „tvrdých“ (3 statisticky významné) a 10 (62.5 %) „měkkých“ (8 statisticky významných), když výchozí soubor zahrnuje 58 (60.42 %) „tvrdých“ a 38 (39.58 %) „měkkých“ proměnných. Test těchto proporcí pro všechny „tvrdé“ vs „měkké“ proměnné neprokázal statisticky významné rozdíly na hladine α = 0.05 (dvojstranný test chí-kvadrát; χ21,0.05 = 2.94, p = 0.0864), pro statisticky významně se uplatňující proměnné však ano (χ21,0.05 = 4.42, p = 0.0354), a sice ve prospěch „měkkých“ proměnných. Práve ony v lineárních regresních modelech získavají statisticky významně větší účast než „tvrdé“ proměnné kvůli vyššímu podílu unikátních proměnných mezi nimi, jenž sám o sobě nemusí být statisticky významný (viz. korelační analýzu), ale regresní „selekce na unikátně proměnné“ ho dostatečně zvýznamní (porovnejte s výsledky regresí na regionální úrovni). Vůbec největší uplatnění mezi těmito 16 proměnnými našla proměnná S3 - Počet odsouzených celkem, statisticky významně fungující ve 4 modelech (1990, 1998, 2000 a 2001), nejdříve jako důsledek charakteristické „post sametové“ dynamiky tohoto zajímavého ukazatele s více 45 (nejen) sociálně-patologickými koreláty. Znatelně menší funkčnost vidíme u P14 - Hodnocení pracovních jistot zaměstnanců se dvěma statisticky významnými (1994 a aritmetický průměr) a jednou nevýznamnou (1995) pozicí v modelech. Ještě méně je v modelech „cítit“ proměnné s jednou statisticky významnou a jednou nevýznamnou účastí: P3 - Korupce a hospodářská kriminalita jako prioritní problém veřejného mínění (1991, 1996), P35 - Hodnocení úspěšnosti ekonomické transformace (2000, průměr) a S26 - Vydané knižní tituly (1996, 1997). Jedinou statisticky významnou účast vykazují proměnné S38 - Saldo státního rozpočtu (1990), P2 Funkční legislativa jako prioritní problém veřejného mínění (1998), P13 - Míra tolerance obyvatel k menšinovým skupinám (1997), P28 - Důvěra občanů církvím (1992), P36 Hodnocení objektivnosti televizního zpravodajství ČT (2001) a P37 - Důvěra občanů ve sdělovací prostředky (1999). Celkem zákonitě bylo hledání regresních modelů uprostřed sledovaného období (1993 - 1997) nejobtížnější a dávalo i nejhorší výsledky. Asociace proměnných kvality života byly tehdy nejvolnější a statisticky nejméně významné, takže regresní modely jen jiným způsobem označují „inflexní bod“ či inflexní fázi zásadní změny trendu vývoje kvality života v ČR, podle (ne)významnosti modelů spadající do období 1993 - 1997. Poměrně plasticky též zobrazují časovou posloupnost proměnných v roční periodě modelů změny jejich statistické významnosti, případně strmosti závislostí. Můžeme dokonce registrovat i změny smyslu závislosti (- vs +) v čase, jako při už zmíněném celkovém počtu odsouzených. Závěrem poznamenáváme, že na národní úrovni by se v pojmovém modelu a v regresní analýze mohla objevit i jiná varianta uspořádání závisle a nezávisle proměnných, v níž by jako závisle proměnné vystupovaly vybrané „měkké“ ukazatele a jako nezávisle proměnné zase „tvrdé“ ukazatele. 4. GLOBÁLNÍ ÚROVEŇ 4.1. Motivace, předmět, cíl Hlavní motivací při tvorbě Indexu udržitelného rozvoje (SD Index) byla pro nás výzva hledat takový souhrnný ukazatel, který by dostatečně přesně vyjadřoval míru pokroku zemí (států) ve směřování k udržitelnému rozvoji, a to na základě všeobecně dostupných údajů pro dostatečně velký počet zemí, čímž by umožňoval pravidelné porovnávání jejich „pokročilosti“ v delším časovém horizontu. Shromážděné množství statistických údajů poskytuje také materiál na důkladnější (dvoua vícerozměrnou) statistickou analýzu vztahů v souborech ukazatelů kvality života, směřující k variantním popisům (modelům) kvality života na globální úrovni, a případně i k predikci očekávaného vývoje ve vztahu k žádoucímu. U indexu samozřejmě nejde o novou snahu, ve světě se v posledním desetiletí objevilo více souhrnných ukazatelů s podobným zaměřením. Nejznámějším takovým ukazatelem je Index lidského rozvoje (Human Developmet Index, HDI), který se vyhodnocuje v rámci Programu OSN pro rozvoj (UNDP) pravidelně od roku 1990. Základní komponenty lidského rozvoje, vstupující do výpočtu HDI, jsou očekávaná délka života, gramotnost, přístup ke vzdělání a hrubý domácí produkt. Jako nejrozvinutější země světa bývají pravidelně vyhodnocovány Norsko, Austrálie, Kanada, Švédsko a některé západoevropské země, na posledních místech nacházíme téměř výlučně africké země (zejména Sierra Leone, Niger, Burundi a Burkina Faso). HDI je ve zprávě o lidském rozvoji (rok 2003) hodnocen pro většinu světových zemí, přičemž teoreticky stupnice lidského rozvoje zahrnuje interval <0,1>, ale prakticky se nejrozvinutější 46 země pohybují v rozmezí 0.90 - 0.95 a nejméně rozvinuté země dosahují indexu menšího než 0.35. Environmental Sustainability Index (World Economic Forum, Yale Center for Environmental Law and Policy 2001 a později) vyjadřuje pozici zemí vzhledem k dosaženému pokroku v environmentálním aspektu udržitelného rozvoje na základě pěti hlavních oblastí, vypovídajících o stavu životního prostředí a jeho zatížení, závislosti a citlivosti lidí vůči vnějším vlivům, ale i o sociální a institucionální kapacitě zemí a zapojení se do mezinárodní spolupráce. Hlavním výstupem ESI je celkový index pro 122 zemí (v první verzi indexu z roku 2001) a dílčí indexy pro hlavní složky environmentální udržitelnosti, zohledňující 22 indikátorů a 67 proměnných. Teoretická stupnice ESI je 0 - 100, přičemž 0 znamená nejhorší pozici a 100 nejlepší. Nejlepší hodnocení indexem ESI mají vyspělé světové země, zejména ze severní Evropy, alpské země, Kanada, Austrálie a Nový Zéland, nejhorší jsou tradičně africké země. UN CSD Dashboard (Consultative Group for Sustainable Development, UN CSD 2000) je celkovým indexem udržitelnosti rozvoje světových zemí, vytvořeným na základě dílčích indexů pro čtyři hlavní oblasti (sociální, ekonomická, environmentální a institucionální). Navazuje na výsledky testovaní indikátorů udržitelnosti rozvoje v rámci Komise OSN pro udržitelný rozvoj (UN CSD) a hodnotí celkem 45 indikátorů a 170 zemí. Byla zvolena hodnotící stupnice 0 1000, přičemž hodnota 0 patří nejhorší zemi a 1000 nejlepší zemi podle každého indikátoru. Na prvních místech žebříčku byly vyhodnoceny vyspělé země severní a západní Evropy, na opačném konci africké země. SD Index jsme vyvinuli v letech 2000 - 2001 ve středoevropském výzkumném uzlu Millennium Project v rámci studie „Global Partnership for Sustainable Development“. Poprvé byl publikován v pravidelné roční zprávě „2001 State of the Future“ (GORDON & GLENN 2001). Jeho cílem je komplexní vyjádření stavu (a postupně i vývoje) jednotlivých zemí světa v oblasti směřování k udržitelnému rozvoji. Strukturou indexu jsme se pokusili rovnocenně vyjádřit hlavní problémové oblasti světového vývoje prostřednictvím tematických okruhů a jednotlivých ukazatelů - proměnných. Naší ambicí bylo navázat na některé z výše uvedených ukazatelů, hodnotících pokrok jednotlivých světových zemí v oblasti lidského rozvoje, kvality života a udržitelného rozvoje s tím, aby šlo o ukazatel komplexní (hodnotící všechny hlavní problémové oblasti) a zároveň i vyhodnotitelný pro většinu světových zemí (sestavený ze široce vzorkovaných a dostupných údajů). Největší předností tohoto indexu by mohlo být, že vychází z dostupných celosvětových zdrojů informací, které jsou pravidelně vyhodnocovány a aktualizovány (zejména Světové indikátory rozvoje - WDI). Použity byly v podstatě jen dva hlavní zdroje - materiál Světové banky World Development Indicators a ročenka UNDP Human Development Report. Doplňkovým zdrojem informací je Freedom House - Index of Freedom. Proto je reálné sestavení indexu několik let nazpět a jeho pravidelná aktualizace v budoucnosti. Stejně tak je možné i určení trendů vývoje SDI v jednotlivých zemích do současnosti, jako i jejich prodloužení do budoucnosti, což by mohlo být významným politickým nástrojem. Ostatní porovnávané přístupy tvorby indexů udržitelnosti rozvoje mají v této oblasti o mnoho horší výchozí pozici. V dalším textu předkládáme výsledky aktualizované verze SD Indexu, kterou jsme zpracovali na přelomu let 2003 a 2004, zejména na základě nových údajů Světové banky (World Development Indicators 2003). Tato nová verze nebyla doposud publikována. Výsledky umožňují porovnání jednotlivých zemí světa, ale i vymezených regionů v hodnocených 7 oblastech udržitelného rozvoje. 47 4.2. Výběr a příprava dat Sustainable Development Index (SD Index) Hlavní problémové oblasti SD Indexu jsme zvolili tak, aby zachytily podle možností všechny nejdůležitější aspekty světového vývoje (k čemuž se čtyři konvenční oblasti udržitelného rozvoje - environmentální, sociální, ekonomická a institucionální - jeví jako nedostatečné, resp. nehomogenní). V každé ze sedmi oblastí byly vytipovány dva tematické okruhy a v nich různý počet proměnných (viz. příloha 6). Hlavní oblasti a okruhy byly stanoveny teoreticky, na základě víceletého studia globální problematiky. Výběr proměnných byl přizpůsoben tak, aby bylo možné jejich dlouhodobé sledování a vyhodnocování, aby byly zabezpečeny co nejúplnější soubory údajů pro co nejvíce zemí a aby potřebné zdroje dat byly široce dostupné a jejich počet minimalizován. A - Politika a lidská práva B – Rovnost C - Demografické ukazatele 2 - Demografické ukazatele a očekávaná délka života D - Očekávaná délka života, úmrtnost E - Zdravotní péče 3 - Zdravotní stav a zdravotní péče F - Nemoci a výživa G – Vzdělání 4 - Vzdělání, technologie a informace H - Technologie a sdílení informací I – Ekonomika 5 - Ekonomický rozvoj a zahraniční zadlužení K – Zadluženost L - Ekonomika - čisté domácí úspory 6 - Spotřeba zdrojů, ekologická efektivnost M - Ekonomika - spotřeba zdrojů N - Životní prostředí – přírodní zdroje, využití půdy 7 - Kvalita životního prostředí O - Životní prostředí - problémy měst a venkovské krajiny 1 - Lidská práva, svoboda a rovnost Získané údaje byly zpracovány pomocí statistického balíku NCSS 2001 (HINTZE 1997 - 2002). Protože velká většina proměnných nesplňuje předpoklady normality rozdělení početností, rovnosti rozptylů, linearity vztahů a/nebo má příliš velké zastoupení odlehlých hodnot, bylo potřebné před samotným výpočtem indexů data upravit tzv. „ořezáním“ (trimming) a logaritmickou transformácí. Do výchozího souboru pro přístup a posteriori, aktualizovaného v roce 2003 hodnotami z let 1998 - 2001, jsme zařadili 67 proměnných ze 179 zemí světa (označení je shodné s přílohami 6 a 7). Všechny proměnné patří do poměrové škály přesnosti. Z nich 62 proměnných (92.54 %) je ve formě poměrných ukazatelů (37 je procentových a 25 podílů na měrnou jednotku), 3 proměnné (4.48 %) patří k souhrnným ukazatelům (indexů) a zbývající 2 (2.98 %) k prostým. Konečným tvarem - jako dosud vždy - byla matice s proměnnými ve sloupcích a pozorováními (země) v řádcích (R-mod) v tabulkovém procesoru Microsoft Excel 2000. 4.3. Skríning a úpravy dat Dílčí indexy byly transformovány do jednotné škály v intervalu <0,1> tak, aby vždy 0 byla rovná nejnepříznivější hodnotě a 1 rovná nejpříznivější hodnotě. 48 Celkový index SDI pro jednotlivé země byl vypočítán jako aritmetický průměr transformovaných hodnot všech vybraných proměnných a obdobným způsobem byly vypočítány i dílčí indexy pro 7 problémových oblastí. Do hodnocení vstupovalo 179 zemí, přičemž celkové pokrytí údaji bylo velmi dobré (podařilo se získat 91.2 % potřebných dat). Pro všechny zařazené země máme k dispozici více než 50 % údajů - nejméně v případě Afghánistánu, Svatého Tomáše, Korejské LDR a Somálska, kde bylo dostupných méně než 60 % proměnných. Ve verzi SD Indexu z roku 2001 jsme index vypočítali pro 148 zemí. Pro další země nebyl tehdy vypočítán z důvodu nedostatku dat (méně než 50 %, např. Afghánistán, Somálsko, Libérie, přičemž údaje nebyly po ruce ani pro některé vyspělé země, jako Island a Lucembursko). V maticích dat na aposteriórní zpracování (67 proměnných, 179 zemí světa) splňuje předpoklad normality rozdělení početností jediná proměnná (I4B - 1.49 %), předpoklad rovnosti rozptylů však všechny proměnné. Nelinearity ve vztazích mezi proměnnými se ukazují jen menšinově, avšak chybějící hodnoty ve většině případů (55 proměnných, t. j. 82.09 %) a někdy dost výrazně (v počtu 1 - 77, t. j. 0.56 - 43.02 %). Odlehlé hodnoty jsme nezjistili (ani vícerozměrné). Důvody platné na regionální i národní úrovni rozhodly i zde o zamítnutí transformace dat a o jejich analýze neparametrickými prostředky. Konverzi do stejné škály velikosti a variability podle GOWERA (1971 sec. LEGENDRE & LEGENDRE 1983) jsme však provedli. 4.4. Analýza a interpretace dat Výpočet indexu metodami popisné statistiky (přístup a priori) SD Index byl vypočítán pro 179 zemí světa v relativní stupnici 0 - 1, přičemž s rostoucí hodnotou indexu se zlepšuje i pozice země ve směřování k udržitelnému rozvoji. Celkový index byl stanoven jako aritmetický průměr dílčích indexů sledovaných 65 proměnných (z toho počtu proměnných, pro které byly k dispozici údaje). Kromě toho byly vypočítány i dílčí indexy pro 7 sledovaných problémových oblastí a na základě jejich porovnání byla hodnocena vyrovnanost rozvoje jednotlivých zemí. Seznam všech proměnných vstupujících do výpočtů je uveden v příloze 6, vstupní hodnoty všech proměnných pro jednotlivé země světa jsou uvedeny v příloze 7, základní statistické ukazatele vstupních dat jsou v příloze 8. V dalším textu stručně komentujeme dosažené výsledky, včetně přehledných mapek. První problémová oblast monitoruje lidská práva, svobodu a rovnost. Udržitelný rozvoj zřejmě není dosažitelný, pokud lidé musí žít v totalitním státu, v nesvobodě, nebo také ve společnosti, která je polarizována obrovskými majetkovými rozdíly. Proto považujeme tuto oblast za jednu z klíčových v celé problematice udržitelného rozvoje, i když byla dosud poněkud opomíjena. V této oblasti jsou na prvních deseti místech vyspělé demokratické země Kanada a Island 1.000, Japonsko 0.998, Lucembursko 0.986, Nový Zéland 0.983, Austrálie 0.967, Irsko 0.965, Španělsko 0.963, Nizozemsko a Švýcarsko 0.960, na posledních místech Eritrea 0.021, Bhutan 0.175, Burundi 0.18, Etiopie 0.21, Angola 0.23, Rwanda 0.263, Zaire 0.264, Haiti 0.28, Sudán 0.296 a Kongo 0.338. Celkem jsme tento dílčí index vyhodnotili pro 155 zemí. 49 Obrázek 2 – SD Index pro oblast lidských práv, svobody a rovnosti obrazek 2.jpg Druhá problémová oblast zachycuje demografický vývoj a očekávanou délku života. Přesto, že celosvětově klesá míra populačního růstu, zatím každý rok přibývá na Zemi šedesát miliónů lidí, především v rozvojových zemích. Rozvinuté země naopak stagnují, populace stárne a v některých regionech dokonce vymírá (počet narozených je menší než počet úmrtí). Oblast byla hodnocena pro všech 179 zemí - na prvních místech se umístily Island 0.91, Nový Zéland 0.907, Kypr 0.894, Kuba 0.891, Finsko 0.876, Norsko 0.874, Jižní Korea 0.873, Francie 0.872, Japonsko 0.866 a Austrálie 0.866. Na posledních místech jsou Niger 0.021, Afghánistán 0.03, Mali 0.04, Angola 0.042, Sierra Leone 0.043, Somálsko 0.044, Etiopie 0.046, Burkina Faso 0.048, Zaire 0.049 a Zambie 0.055. Obrázek 3 – SD Index pro oblast demografického vývoje obrazek 3.jpg 50 Třetí problémová oblast obsahuje zdravotní stav a zdravotní péči. Ta je do značné míry závislá na výkonnosti ekonomiky. Proto zůstává v rozvojových zemích lepší zdravotní stav obyvatel a zdravotní péče jednou z priorit a tato oblast je rovněž jednou z klíčových na cestě lidstva k udržitelnému rozvoji. Na prvních místech z hodnocených 177 zemí v této oblasti se umístily vyspělé země - Island 0.985, Norsko 0.975, Holandsko 0.965, Německo 0.958, Izrael 0.952, Švýcarsko 0.952, Lucembursko 0.951, Dánsko 0.948, Finsko 0.947 a Belgie 0.944. Na posledních místech jsou Etiopie 0.1, Angola 0.119, Afghánistán 0.123, Čad 0.138, Niger 0.144, Kongo 0.145, Středoafrická republika 0.145, Somálsko 0.147, Rovníková Guinea 0.165 a Burkina Faso 0.172. Obrázek 4 – SD Index pro oblast zdravotního stavu obyvatel a zdravotní péče obrazek 4.jpg Čtvrtá problémová oblast zahrnuje vzdělání, technologie a informace. V rozvinutých zemích s moderními ekonomikami se stalo vzdělání, informace a jejich dostupnost hlavním faktorem ekonomického rozvoje a vytváření bohatství. Je to také oblast, která může napomoci rozvojovým zemím překonat bludný kruh chudoby a zaostalosti, rychlého populačního růstu a ničení životního prostředí. Informace jsou zbožím, které se sdílením nezmenšuje, nýbrž naopak (tzv. ekonomika s nenulovým součtem, „non-zero sum economy“). Hodnoceno bylo celkem 175 zemí. Na prvních místech v této oblasti jsou Švédsko 0.996, Dánsko 0.994, Island 0.99, Norsko 0.986, Finsko 0.974, Švýcarsko 0.963, Holandsko 0.957, Spojené království 0.953, Rakousko 0.95 a Nový Zéland 0.949. Na posledních místech jsou Burkina Faso 0.004, Zaire 0.017, Středoafrická republika 0.035, Čad 0.04, Mali 0.048, Mozambik 0.052, Niger 0,054, Etiopie 0.07, Sierra Leone 0.08 a Haiti 0.083. 51 Obrázek 5 – SD Index pro oblast vzdělání, technologií a informatizace obrazek 5.jpg Pátá problémová oblast se vztahuje na ekonomický rozvoj a zahraniční zadluženost. Aniž bychom chtěli snižovat význam ostatních oblastí, stupeň ekonomické vyspělosti podmiňuje schopnost země směřovat k udržitelnému rozvoji. Bohaté země si udržitelný rozvoj „mohou dovolit“ a obyvatelstvo je vůči životnímu prostředí a udržitelnému rozvoji vnímavější. Naopak zahraniční zadluženost, především v rozvojových zemích, ničí nadějné vyhlídky na lepší budoucnost. Země, které mají věnovat desítky procent výnosů svého exportu na umořování dluhu, nebo dokonce jen na splácení úroků, jsou v pasti, ze které se samy nemohou vymanit. Obrázek 6 – SD Index pro oblast ekonomického rozvoje a zahraniční zadluženosti obrazek 6.jpg Na prvních místech v této oblasti jsou Lucembursko 0.97, Singapur 0.954, Irsko 0.949, Holandsko 0.939, Švýcarsko 0.939, Dánsko 0.917, Kanada 0.906, Finsko 0.905, Švédsko 0.903 a Spojené království 0.896. Na posledních místech jsou Libanon 0.254, Sierra Leone 0.258, Svatý Tomáš 0.297, Komory 0.3, Guayana 0.313, Nikaragua 0.316, Surinam 0.318, 52 Šalamounovy ostrovy 0.343, Eritrea 0.344 a Malawi 0.347. Hodnoceno bylo 169 zemí s dostatečnou dostupností dat. Šestá problémová oblast sleduje spotřebu přírodních zdrojů a eko-efektivnost. Existují ekonomicky úspěšné země, které nedosahují příznivých hodnot tohoto indexu. Naopak některé rozvojové země se mohou chovat efektivně při spotřebě přírodních zdrojů. Na první místa z hodnocených 171 zemí v této oblasti se dostaly Svatý Tomáš 0.965, Irak 0.962, Svazijsko 0.946, Mauricius 0.944, Vanuatu 0.944, St. Kitts a Nevis 0.939, Fidži 0.91, Komory 0.905, Makedonie 0.903 a Belize 0.902. Na posledních pozicích jsou Libérie 0.37, Guinea 0.375, Ghana 0.378, Kuvajt 0.381, Sierra Leone 0.408, Etiopie 0.427, Austrálie 0.434, Bahrajn 0.434, Pakistán 0.434 a Kanada 0.439. Obrázek 7 – SD Index pro oblast spotřeby přírodních zdrojů a eko-efektivnosti obrazek 7.jpg Sedmá problémová oblast vystihuje kvalitu životního prostředí a environmentální problémy, které jsou pro dosažení udržitelného rozvoje klíčovým ukazatelem. Bez kvalitního životního prostředí není možný udržitelný rozvoj společnosti. Na prvních místech v této oblasti jsou Guayana 0.881, Středoafrická republika 0.879, Samoa 0.845, Zambie 0.829, Guinea-Bissau 0.827, Namíbie 0.823, Zaire 0.803, Kambodža 0.796, Laos 0.795 a Panama 0.798. Na posledních místech jsou Kuvajt 0.176, Spojené arabské emiráty 0.312, Libye 0.314, Libanon 0.315, Jordánsko 0.333, Bahrajn 0.367, Singapur 0.372, Omán 0.376, Egypt 0.391 a Salvádor 0.392. Hodnoceno bylo 178 zemí. 53 Obrázek 8 – SD Index pro oblast kvality životního prostředí a environmentálních problémů obrazek 8.jpg Výsledná hodnota celkového indexu byla vypočítána jako aritmetický průměr všech dílčích indexů jednotlivých proměnných. Do hodnocení vstupovalo 179 zemí, přičemž počet dostupných údajů pro jednotlivé země byl různý a pohyboval se v rozmezí od 34 (Afghánistán) až po kompletních 65 údajů (Bulharsko, Chile, Česká republika, Maďarsko, Jordánsko, Mexiko, Peru, Slovenská republika). Celkově však bylo pokrytí daty velmi dobré (což je dáno především výběrem proměnných), když z 11 456 údajů bylo k dispozici 10 346 údajů (90.3 %). Obrázek 9 – Celkový SD Index obrazek 9.jpg 54 Zařazení zemí do tříd podle hodnocení udržitelnosti rozvoje je do značné míry podobné, jako v případě dílčích indexů za první až pátou problémovou oblast. Potvrzuje to dnešní rozdělení světa a jeho polarizaci na bohaté a „západním“ způsobem rozvinuté země Severu (velmi často za cenu příliš velké spotřeby přírodních zdrojů, nižší eko-efektivnosti a kvality životního prostředí) a chudé, ze „západního“ úhlu pohledu málo rozvinuté země Jihu. Mezi první je možné jednoznačně zařadit západoevropské země, USA, Kanadu, Austrálii, Nový Zéland a Japonsko, když v současnosti se k vyspělým zemím řadí také některé státy z bývalého východního bloku (středoevropské a pobaltské státy). K těm druhým patří většina afrických zemí, některé země jižní a jihovýchodní Asie a ze západní civilizační oblasti Haiti. Mezi těmito skupinami zemí je propastný rozdíl. V tomto prostoru se pohybuje např. většina zemí Jižní Ameriky, většina zemí bývalého Sovětského svazu, většina asijských zemí. Mezi deset nejrozvinutějších zemí světa podle SD Indexu patří Švédsko 0.885, Finsko 0.882, Švýcarsko 0.874, Lucembursko 0.873, Nový Zéland 0.871, Norsko 0.87, Dánsko 0.858, Irsko 0.855, Holandsko 0.848 a Rakousko 0.847. K deseti nejméně rozvinutým zemím patří Mauretánie 0.339, Zaire 0.338, Eritrea 0.337, Burkina Faso 0.336, Etiopie 0.325, Sierra Leone 0.313, Niger 0.312, Burundi 0.306, Somálsko 0.295 a Afghánistán 0.233. Výsledky pro vybrané země jsou uvedeny v následující tabulce č. 16, kompletní výsledky pro 179 zemí jsou v příloze 9. Tab. 16 - Výsledky SD Indexu pro vybrané země Země 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Švédsko Finsko Švýcarsko Lucembursko Nový Zéland Norsko Dánsko Irsko Holandsko Rakousko Island Německo Japonsko Kanada Francie Belgie Slovinsko Španělsko Velká Británie Spojené státy 25 28 29 41 Slovensko Maďarsko Česká republika Polsko 161 Nigérie 162 Kongo 163 Libérie 1 2 3 4 SD Index 20 nejlépe hodnocených zemí 0.885 21 12 12 1 0.882 15 5 9 5 0.874 10 15 6 6 0.873 4 16 7 20 0.871 5 2 19 10 0.870 22 6 2 4 0.858 12 11 8 2 0.855 7 23 22 22 0.848 9 19 3 7 0.847 14 14 15 9 0.844 2 1 1 3 0.843 17 20 4 15 0.837 3 9 18 16 0.836 1 18 14 14 0.832 33 8 11 12 0.826 11 17 10 11 0.824 23 21 21 18 0.821 8 32 28 25 0.817 19 24 24 8 0.816 27 29 26 19 Země Visegrádské skupiny 0.783 31 30 20 33 0.773 25 43 23 27 0.763 28 39 13 26 0.725 29 33 34 34 20 nejhůře hodnocených zemí 0.380 95 159 165 157 0.368 146 147 172 149 0.368 169 155 148 5 6 7 Průměrné pořadí 9 8 5 1 17 14 6 3 4 15 19 12 20 7 16 13 41 22 10 11 113 120 58 105 134 138 69 92 84 71 142 76 59 162 89 94 81 57 96 111 24 33 52 11 20 159 103 129 75 140 149 152 81 116 153 50 114 135 119 27.4 27.9 21.7 25.5 28.3 29.4 38.1 38.9 36.4 30.4 44.0 41.9 39.6 42.4 40.7 44.1 36.4 40.9 45.1 48.9 81 53 56 75 85 54 97 87 31 112 124 132 44.4 48.1 54.7 60.6 87 84 118 155 141 171 136 121 37 136.3 137.1 133.0 55 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 Země Rwanda Mosambik Angola Guinea Čad Haiti Mauretánie Kongo, Dem. rep. Eritrea Burkina Faso Etiopie Sierra Leone Niger Burundi Somálsko Afghánistán SD Index 0.366 0.366 0.354 0.354 0.350 0.348 0.339 0.338 0.337 0.336 0.325 0.313 0.312 0.306 0.295 0.233 1 150 125 151 92 141 148 134 149 155 128 152 131 123 153 2 167 164 176 158 165 137 157 171 146 172 173 175 179 168 174 178 3 152 148 176 160 174 167 145 166 147 168 177 164 173 153 170 175 4 146 170 163 165 172 166 154 174 162 175 168 167 169 161 5 113 152 79 133 132 88 147 138 161 142 102 168 140 153 6 140 153 121 170 43 122 145 128 63 36 166 167 160 154 7 134 44 48 106 21 168 146 7 94 67 83 55 109 156 117 125 Průměrné pořadí 143.1 136.6 130.6 140.6 121.1 142.3 146.9 133.3 132.6 126.9 145.9 146.7 150.4 156.9 153.7 159.3 1 - 7 - pořadí v dílčích problémových oblastech Struktura vztahů mezi proměnnými a zeměmi (přístup a posteriori) Globální úroveň nám připravila „tvrdý oříšek“ v podobě velkého vzorku (179 zemí světa), zahlcující nás zejména při regresním modelování. Proto jsou naše aposteriorní analýzy o tyto modely chudší a přinášíme zde pouze výsledky dvou metod - korelační analýzy a analýzy položek. Vstupní data jsou shodná s daty pro přístup a priori (viz přílohy 6 a 7). Korelační analýza I na této úrovni jsme výchozí soubor analyzovali jak v R-modu (64 proměnných), tak i v Qmodu (179 zemí světa). Matici 65 × 65 hodnot Spearmanových pořadových korelačních koeficientů pro 102 – 179 států světa [t. j. velikosti vzorků n = 102 - 179 a počty 0 - 77 - (109) chybějících hodnot s dost komplikovaným vzorcem, odstraňovaných po řádcích], která vyjadřuje míru asociovanosti 65 proměnných roztříděných podle vzrůstající průměrné hodnoty jejich korelačních koeficientů, jsme uložili společně s ještě objemnějšími údaji o statistické významnosti jednotlivých korelací (p-hodnoty) a o velikostech jejich vzorků do obsáhlého tabulkového souboru, archivovaného u autorů. Nejmenší aritmetický průměr ze všech 64 Spearmanových pořadových korelačních koeficientů dává proměnná O3 - Přírůstek městského obyvatelstva (0.0827) a jen o málo větší D5 - Úmrtnost (0.09), I4B - Čisté domácí úspory (0.0917) a K3 - Celková dluhová služba (0.0926), všechno dost čisté unikátní proměnné. Velmi volnými průměrnými korelacemi se vyznačují i proměnné F1 - Nemocní na tuberkulózu (0.1168), B3 - Dětská pracovní síla (0.1363), N4 - Podíl orné půdy (0.1425), A4 - Výdaje na zbrojení (0.1467), I5 - Rozvojová pomoc na obyvatele (0.1528), O1 - Obyvatelstvo v aglomeracích větších než 1 milión (0.1545), E3B - Očkování dětí proti neštovicím (0.1578) a F3 - Výskyt dětské podvýživy (0.169), volnými ještě F2 - Výskyt HIV (0.1758), I6 - Vyrovnanost běžného účtu (0.1853) a I7 - Přímé zahraniční investice (0.2023). Na druhé straně nejtěsnější průměrné korelace vážou s ostatními proměnnou N3 - Lesnatost (0.6143). K velmi těsně „překorelovaným“, a tedy i velmi komplexním, můžeme zařadit proměnné L1 - Čerpání energie (0.5843), H6 - Mobilní telefony (0.5796), M4 - Spotřeba elektrické energie (0.5743), M1 - HDP na jednotku spotřeby energie (0.5731), K1 - Celkový zahraničný dluh (0.5728) i L2 - Čerpání minerálních surovin (0.5726), a těsnými se dají nazvat též vztahy B2 – Rodový (gender) index rozvoje 56 (0.5675), C3A - Obyvatelstvo ve věku nad 65 let (0.5659) a I10 - Celková nezaměstnanost (0.5615) vůči zbytku souboru. Ve výchozím souboru jako celku panuje velká intenzita vztahů, vyjádřitelná vysokou a statisticky velmi významnou hodnotou průměru z průměrných korelačních koeficientů 0.3889 ± 0.169. To naznačuje, že není natolik „překorelovaný“ (a tím ani natolik redundantní) jako výchozí soubor na národní úrovni. Vícerozměrné snížení redundance osvědčenými cestami analýzy položek (směr komplexnější proměnné) resp. regresní analýzy (směr unikátní proměnné) však prospěje i jemu. Ostatní zákonitosti o vztazích unikátních vs komplexních proměnných (a jejich malé intenzitě s difúzností vs velké intenzitě s koncentrovaností vztahů) už byly dostatečně objasněny na nižších úrovních. Skoro trojnásobně velká matice (179 × 179 hodnot) Spearmanových pořadových korelačních koeficientů pro 33 - 65 proměnných (t. j. s velikostmi vzorků n = 33 - 65 a počty 0 - 32 chybějících hodnot), vyjadřující míru asociovanosti 179 států světa v uspořádání podle vzrůstající průměrné hodnoty jejich korelačních koeficientů, je k dispozici v tabulkovém souboru u autorů společně s textovým souborem doprovodných dat o statistické významnosti korelací (p-hodnoty) a o velikostech jejich vzorků. Aritmetický průměr ze všech 178 Spearmanových pořadových korelačních koeficientů dosahuje minimum u Eritreje (0.3673), a nominuje ji tak do role „nejunikátnější“ světové země s globálně nejméně těsnými vztahy ke „zbytku světa“. K nejzvláštnějším či relativně nejvolněji asociovaným zemím můžeme počítat také Katar (0.3756), následovaný velmi různorodou směsí států, jako Island (0.3936), Sierra Leone (0.3982), Kuvajt (0.3986), Afghánistán (0.4044), Etiopie (0.4128), Kongo (0.4138), Lucembursko (0.4151), Rovníková Guinea (0.4152), Niger (0.4187), Mauretánie (0.4238), Norsko (0.4258), Japonsko (0.4271), USA (0.4297), Rwanda (0.432), Korejská LDR (0.434), Somálsko (0.436), Angola (0.4364) a Burundi (0.4377). Vidíme tedy, že různými specifikami a „exotikou“ není kořeněný jen chudý a „nerozvinutý“ Jih, ale i země řadící se k těm nejrozvinutějším. Maximální hodnota průměru všech korelačních koeficientů (0.6833) patří státu Svatý Vincenc. Podobný stupeň těsnosti a komplexnosti vazeb zaznamenáva Tonga (0.6816) a sestupně dále Honduras (0.6661), Samoa (0.6643), Paraguay (0.6616), Albánie (0.657), Kyrgyzstán (0.6514), Turecko (0.6429), Jamajka (0.6422), Tunis (0.6406), Fidži (0.64), Belize (0.6372), Rumunsko (0.6364), Mexiko (0.6351), Srí Lanka (0.6348), Peru (0.6324), Thajsko (0.6317), Panama (0.6307), Svatá Lucie (0.63) a Salvador (0.6297). Bez větších pochybností máme tentokrát co do činění vesměs se státy z těch rozlehlých a mnohorozměrných „meziprostorů“, které oddělují Jih od Severu. Pro zajímavost, Česká republika (0.5246) i Slovensko (0.55) na ose unikátnost - komplexnost zaujímají postavení kolem celosvětového průměru (který je 0.5338). Když odhlédneme od všech jedinečností a zvláštností, přes „okno“ analyzovaného souboru proměnných vypadá celý svět velmi těsně a velmi významně provázaný. Celkem lehce to však může být pouze první a nediferencovaný obraz, kterému chybějí například míry relativní významnosti jednotlivých propojení, perspektiva hierarchických úrovní proměnlivosti, rychlostí procesů a jiné parametry, prostými korelacemi asi jen těžko (pokud vůbec) zprostředkovatelné. Analýza položek Díky menší rozměrnosti jsme mohli výchozí soubor proměnných na této úrovni analyzovat v jediném kroku. Analýza se uvedla hodnotou Cronbachova koeficientu alfa pro všech 64 proměnných (A1 - O7) stejnou - 0.564. Po odstranění proměnné C3B - Obyvatelstvo ve věku 0 - 14 roků vystoupila nejvýše (na 0.6766), a dále maximalizace pokračovala s vyloučením C2 - Roční přírůstek obyvatelstva (na 0.7414), A1 - Index politických práv (na 0.7859), O3 - Přírůstek městského obyvatelstva (na 0.8223), M1 - HDP na jednotku spotřeby energie (na 0.8483), A5 - Zaměstnanci v ozbrojených silách (na 0.8659), O1 Obyvatelstvo v aglomeracích větších než 1 milión (na 0.8801), G2B - Zapsaní do základních škol (na 57 0.8877), O7 - Městské obyvatelstvo (na 0.894), N2 - Sladkovodní zdroje (na 0.9001), F1 - Nemocní tuberkulózou (na 0.9056), D1 – Kojenecká úmrtnost (na 0.9108), G1 - Míra negramotnosti dospělých (na 0.9154), N3 - Lesnatost (na 0.9199), L2 - Čerpání minerálních surovin (na 0.924), I5 - Rozvojová pomoc na obyvatele (na 0.9277), A4 - Výdaje na zbrojení (na 0.9313), D2 - Úmrtnost dětí do 5 let (na 0.9343), I9 - Celková vyrovnanost rozpočtu (na 0.9366), F4 - Nedostatečná výživa (na 0.9384), B3 Dětská pracovní síla (na 0.9408), I3 - Roční růst HDP (na 0.9459), L3 - Čerpání zdrojů dřeva (na 0.9476), L1 - Čerpání energie (na 0.9487), N1 - Chráněná území (na 0.9495), E3B - Očkování dětí proti neštovicím (na 0.9522), O2 - Hustota venkovského obyvatelstva (na 0.953), I7 - Přímé zahraniční investice (na 0.9532), I6 - Vyrovnanost bežného účtu (na 0.9534) a I8 - Export produktů pokročilých technologií (na 0.9536). Po tomto kroku už žádné další možnosti maximalizace Cronbachovy alfy nenastaly. Konečné stádium souboru má 34 proměnných (A3, B2, C3A, D4, D5, E1, E2, E3A, E4, E5, E6, F2, F3, F6, G2A, G3, H1, H2, H3, H4, H5, H6, I1, I2, I4A, I4B, I10, K1, K3, M3, M4, N4, O5 a O6) a vyneslo tak redukci na 53.12 % výchozího stavu, výrazně diferencovanou podle apriorních skupin A - O. V porovnání s hodnotami na národní a regionální úrovni tu nejde o velkou redukci. Ani selekce podle apriorních skupin A - O, jakž takž diferencovaná, nepokročila až do „vyhlazovacího“ stádia a v každé skupině ponechala aspoň jednu proměnnou. Vyvozujeme z toho závěr, že soubor jako celek disponuje silně nadstandardní výbavou komplexních proměnných, a že v žádné ze 7 apriorně zvolených skupin silné komplexní proměnné nechybějí (t. j. z hlediska zastoupení komplexních proměnných jsou apriorní skupiny naplněné velmi dobře). Jak jsou apriorní skupiny naplněné z pohledu unikátních proměnných, a další otázky o tomto typu proměnných, jsme se pokoušeli (v souladu s národní a regionální úrovní) zodpovědět za pomoci mnohonásobné lineární regresní analýzy. Musíme však přiznat, že na vyvinutí a odladění 179 regresních modelů pro jednotlivé země světa naše časové kapacity nestačily. 5. DISKUSE, ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Hlavním cílem této publikace je sumarizace výsledků hodnocení kvality života a udržitelného rozvoje na globální, národní a regionální úrovni s uplatněním dvou základních přístupů a priori (vnitřní struktura modelů je určena předem, na základě teoretických představ zkoumajícího subjektu) a a posteriori (vnitřní struktura modelů se odvozuje z výsledků empirických analýz). Kromě toho, že má tato práce poskytnout dostatečnou bázi dat, její kvantitativní analýzu a interpretaci, dává také přehled o některých variantních přístupech a metodách statistické analýzy a modelovaní kvality života. Tyto přístupy a metody je možné využít nejen ve výzkumných směrech orientovaných na kvalitu života a udržitelný rozvoj (jako např. v Centru pro ekonomické a sociální strategie FSV UK v Praze, pod jehož záštitou jsme na publikaci pracovali), ale i v ostatních směrech sociologického bádání. Celý náš výzkum doprovázely některé klíčové otázky, na které zkusíme v dalším textu nabídnout odpovědi, resp. přispět do diskuse o nich: 1. Jaké jsou vztahy mezi pojmy „kvalita života“ a „udržitelný rozvoj“ a jaká je jejich relativní užitečnost? 2. Jaká je informační hodnota dvou základních typů používaných dat - „tvrdých“ (ze statistických zjišťování) a „měkkých“ (z průzkumů veřejného mínění)? 3. Jaký význam má odlišení přístupů a priori a a posteriori v kvantitativním sociologickém výzkumu, jaké jsou hlavní výhody a nevýhody těchto dvou přístupů? 58 Jaké závěry/doporučení plynou ze získaných výsledků pro směřování výzkumné činnosti pracoviště CESES? 4. Jaké jsou vztahy mezi pojmy „kvalita života“ a „udržitelný rozvoj“ a jaká je jejich relativní užitečnost? Pojem kvality života podle našich výsledků vyhovuje systémovému, kvantitatívnímu, hypoteticko-deduktivnímu, daty podloženému, observačnímu a vícerozměrnému přístupu i požadavku operacionalizovatelnosti. Výhodou může být i jeho široká otevřenost vůči: • objevujícím se novým východiskům, přístupům, chápáním a ukazatelům kvality života, a to nejen kvality života lidí, ale i jiných živých bytostí a životadárných systémů; • budoucnosti, která uživatelům dovoluje zacházet s ním jak prediktivně, tak i preskriptivně, a to i v aplikacích jako je analýza alternativních (neprediktabilních) budoucností (cf. COSTANZA 2000, BAKER et al. 2004). Hodnotové „zátěže“ v tomto pojmu jsou znát dost výrazně, ale ne natolik výrazně jako ve druhém klíčovém pojmu udržitelného rozvoje. Ten je i vůči budoucnosti otevřený méně, neboť předpokládá jen určitý druh rozvoje (takový, který „neohrozí možnosti budoucích generací uspokojovat jejich vlastní potřeby“; podotýkáme, že možnosti a potřeby budoucích generací viděné z pohledu generace současné). A potom, takto viděný rozvoj je vyhlašován za žádoucí, čímž se orientuje spíše na předepisování než na předvídání. Jenže na předepisování tento koncept příliš spolehlivý základ nemá, neboť: • „idea o univerzální hierarchii potřeb není dostatečně empiricky podložena“ (SMELSER 1994), což zjevně platí nejen v prostoru, ale (možná ješte více) i v čase; • také naše normy a standardy (toho, co je optimální či žádoucí) jsou historickými produkty (vyvíjejí se v čase) a vždy odrážejí naše zájmy a hodnoty (cf. PUTNAM & RORTY 1997), zdaleka ne vždy mezikulturně přenosné a přijatelné; • je těžké operacionalizovat už i současné potřeby a možnosti jejich uspokojování, natož ještě ty budoucí, zejména „díky“ enormní neurčitosti některých předpokladů i faktů, „rozparcelování“ informací o světě a jejich kontrole různými (navzájem nekomunikujícími) technickými elitami, nekonzistentnosti a „prchavosti“ veřejného mínění a podobně (cf. COSTANZA 2000); • je extrémně těžké až sporné operacionalizovat a kvantifikovat celou množinu okrajových podmínek, určujících proměnných, jejich prahových hodnot a časových škál, v nichž se udržitelný vývoj ekosystému nějaké hierarchické úrovně (včetně jeho lidské složky) může změnit na neudržitelný, s jakou pravděpodobností k tomu může dojít, jakou rychlostí, do jaké míry budou změny vratné, kompenzovatelné, jaké jsou jejich alternativy... • je těžké (trvale) udržitelný rozvoj už jen konceptualizovat (porovnejme množství různých přístupů a chápání), natož ještě navrhovat testovatelné hypotézy a na základě jejich testovaní/falzifikace budovat něco jako teorii udržitelného rozvoje, která v tomto smyslu vlastně stále neexistuje. Navíc z tohoto pojmu „vyčuhuje“ i jedna z nápadných podob univerzální touhy většiny lidí touhy dívat se na svět z pohledu „Božího oka“ (cf. PUTNAM & RORTY 1997), které je schopné nezkresleně vidět a vyhodnocovat nejen potřeby a možnosti minulých a současných generací, ale i potřeby a možnosti těch budoucích. Pro realisty, věřící i nevěřící, by to byl pohled pravděpodobně velmi lákavý, jen jestli při něm (jak se to už realistům občas stává) ambice poněkud nepřesahují schopnosti/možnosti a nevyžadují důraznou korekci popperovským 59 požadavkem intelektuální skromnosti a karteziánskou metodickou skepsí. Obě paradigmata kvalitu života i udržitelný rozvoj – proto můžeme pracovně zařadit do kategorie „science & art“, tedy mezi obory na pomezí vědy a umění. S tou drobnou „diferencí“, že kvalitě života by asi bylo lépe v koutku bližším vědě, zatímco udržitelný rozvoj bude bližší uměleckému rozměru této kategorie. Nyní se zase můžeme vrátit do normálního diskurzu a pokusit se najít nějaké vědecky konformní východisko. Nabízí se jedno parsimonické: přinejmenším pro výzkumné účely pojem udržitelného rozvoje není nevyhnutelný, stačí vyvíjející se produktivní pojem kvality života, operacionalizovaný vhodnými proměnnými a modelovaný vícerozměrnými metodami jak stavově (synchronicky), tak i průběhově (diachronicky) a podle možností i alternativně anebo variantně. Při diachronickém přístupu - založeném standardně na metodách analýzy časových řad (i vícerozměrných) - nám kromě dostupnosti dat, jejich neurčitosti a vlastní předpojatosti nic zásadního nebrání zkoumat vybrané ukazatele (skupiny ukazatelů) kvality života simultánně v různě dlouhých časových škálách a statistickou inferencí dospět k adekvátnějšímu poznání zákonitostí a úrovní jejich chování v čase, jako je periodicita, trendy, jejich perzistenční časy (doby trvání či udržování) a porovnáváním s prahovými hodnotami - pokud jsou známé a spolehlivé - i jejich udržitelnosti. Jaká je informační hodnota dvou základních typů používaných dat - „tvrdých“ (ze statistických zjišťování) a „měkkých“ (z průzkumů veřejného mínění)? Zde se stručně zaměříme jen na několik dílčích poznatků, ke kterým jsme došli v průběhu prací: • analyzované unikátní proměnné se rekrutují víceméně proporciálně z „měkkých“ i „tvrdých“ dat, zatímco komplexní proměnné téměř výlučně z „tvrdých“ dat, což má nepřehlédnutelné metodologické důsledky na použitelnost regresní analýzy (do modelů si vybírá hlavně unikátně proměnné) vs analýzy položek, upřednostňující komplexní proměnné, a tím vytěsňující „měkká“ data; • neproporciální úbytek „měkkých“ proměnných po „zásahu“ analýzy položek na národní úrovni dokládají i výsledky statistických testů (dvojstranný test chí-kvadrát; χ21,0.05 = 2.9, p = 0.088), i když ne na hladině významnosti α = 0.05. Jaký význam má odlišení přístupů a priori a a posteriori v kvantitativním sociologickém výzkumu, jaké jsou hlavní výhody a nevýhody těchto dvou přístupů? Hned zpočátku jetřeba poznamenat (zcela v duchu apriorního přístupu), že pokud chceme dostat líbivé a přehledné výsledky v úhledných mapách, grafech a tabulkách, silně zjednodušujících komplexní realitu a dávajících jasné a jednoznačné odpovědi, pak apriorní postupy jsou vhodnou volbou. Pokud jste však ochotni podstoupit složité až ezoterické výpočty, dávající několikeré možnosti interpretace, pak jistě najdete zalíbení v aposteriorních přístupech. Při teoreticky (anebo expertním odhadem) odvozených konstrukčních parametrech modelů na způsob indexu kvality a udržitelnosti života (parametry jako počet a složení skupin, podíl „měkkých“ a „tvrdých“ dat v nich) doporučujeme vždy validizovat parametry i modely vhodnými komputačními (daty vedenými) technikami výběru proměnných, analýzy položek, regresní analýzy, ordinace (faktorové analýzy), shlukové analýzy apod. Silný důraz by se měl klást na jednotlivé proměnné, ne na jejich různé možné skupiny, zvláště ne na ty definované a priori (jako např. „hlavní problémové okruhy“, „vývojové potenciály“, „formativní regulátory“). To hlavně proto, že jen proměnné samotné nesou originální informaci. Jejich a priori seskupení mohou tuto informaci jen přeuspořádat (i když někdy dost podstatně), zatímco a posteriori přístupy (jako nepřímá ordinace a shluková analýza) jsou schopny přinést i dodatečný informační zisk odhalením „latentních“ vlastností společných pro některé 60 podmnožiny proměnných. Z těchto důvodů je třeba jakékoli apriorní teoretické klasifikační schéma indikátorů kvality života přijímat opatrně. Jiný silný podnět pro používání efektivních technik výběru proměnných dává velká redundantnost celých souborů indikátorů na všech úrovních, kterou je žádoucí značně zredukovat. Tím udržíme modely dostatečně jednoduché a interpretovatelné. Všeobecně v procesu získávání poznatků z dat o kvalitě života musíme zdůraznit potřebu kvantitativního a daty vedeného přístupu soustřeďujícího se na testování konkrétních hypotéz s predikční silou za pomoci transdisciplinárních kvantitativních nástrojů (statistických procedur). Takový přístup může mít několik výhod vůči kvalitativnímu a popisnému přístupu vedenému teoretickými konstrukcemi a úvahami. Může dělat výsledky méně idiosynkratickými a vybavit je větší vědeckou přísností, konzistentností, všeobecností, operacionálností, opakovatelností, porovnatelností a komunikovatelností napříč vědeckými disciplínami. Z hlediska kvantitativního a daty vedeného přístupu můžeme dosud předložené dvoja vícerozměrné metodologické poznatky shrnout do „přehledného plánu trasování poznání“ v oblasti kvality života. Trasa poznávání (po skríningovém „zorientování“ plánu, tedy otestování splnění předpokladů dat na statistickou analýzu) by v naprosté většině případů mohla začínat u korelační analýzy vybraného souboru proměnných. Na konci trasy leží „rozdvojka“ (bifurkace), posílající nás buď ke komplexním (pokud chceme maximalizovat vnitřní konzistentnost, opakovatelnost a spolehlivost výsledků), nebo unikátním proměnným (pokud chceme maximalizovat informační zisk). Na další „vyčištění“ komplexních proměnných je zvlášť dobře stavěna analýza položek, na „vychytání“ unikátních proměnných zase regresní analýza. Obojí najednou je možné provést cestou nepřímé ordinace. Regresní analýza a nepřímá ordinace, společně s přímou ordinací, umožňují kromě „čištění“ (třídění) i „nalévat“ proměnné do cíli přiměřených modelů a interpretovat/vysvětlovat jejich chování. Pokud kvantitativní a daty vedený (aposteriorní) přístup nepřijmeme, i tak některé z naznačených metodických tras pro nás zůstávají otevřené. Analýza položek například může udělat dobrou službu při výberu proměnných uvnitř a priori vymezených skupin, a korelační i regresní analýza jsou metody natolik nespecifické a přizpůsobivé, že je možné se jimi smysluplně ptát i na mnohé otázky postavené na apriorně vymezených skupinách. Jaké závěry/doporučení plynou ze získaných výsledků pro směřování výzkumné činnosti pracoviště CESES? Pro sociologii i příbuzné nauky o společnosti se netušený vysvětlovací potenciál a inspirační zdroje (a možnosti „nového redukcionismu“ a nové etiky) mohou skrývat v nesamolibém a nedomýšlivém darwinovském obrázku lidí a jejich společenství jako jen o něco komplikovanějších živočichů, nesoucích si s sebou všechna břemena prehistorické evoluce a různými způsoby a na různých úrovních se s nimi vyrovnávajících. V této souvislosti navrhujeme naplno uplatňovat princip subsidiarity vysvětlování, čímž máme na mysli vyčerpávání vysvětlující síly zdola nahoru, tedy požadavek nevystupovat při vysvětlování daného jevu na vyšší úrovně integrace/organizace společnosti (např. sociologické), pokud se může uspokojivé vysvětlení podat na nižší úrovni (např. biologické). Z výše nastíněného „přehledného plánu trasování poznání“ v oblasti kvality života vychází i závěrečná stručná rekapitulace nejdůležitějších metodologických „strategických tahů“ pro výzkumníky z oblasti sociálních i biologických disciplín: 1) tah principu parsimonie, nutícího nás s minimem prostředků (proměnných, modelů, teoretických konstrukcí) získat maximum užitečné informace o předmětu zájmu, a používat jen ty pojmy a teoretické konstrukce, které jsou pro vysvětlení či předvídání 61 a intervenci do pozorovaných jevů nevyhnutelné (což např. nemusí být případ pojmu udržitelný rozvoj); 2) tah hypoteticko-deduktivního přístupu: 2a) klást si co nejkonkrétnější, dobře definovatelné a testovatelné otázky a hledat na ně odpovědi s co největší predikční schopností, méně se věnovat univerzálním a více speciálním až jedinečným modelům (případové studie), 2b) v rámci těchto modelů se méně věnovat modelování (popisování) vzorců (struktur) a více modelování důležitých společenských procesů (demografických, urbanizačních...); 3) tah kvantitativního, daty vedeného přístupu: 3a) je krásné a užitečné, když se poznání volně roztéká po krajině (například po „krajině priorit“), ale této konkrétní krajině v tomto konkrétním čase by velmi prospělo právě hlubší „trasování“ poznání (viz. výše) do standardizovaných, vhodně dimenzovaných metodických koryt s měřitelnými přítoky a jinými parametry na přítocích (východiscích) i v ústích (cílech); 3b) je krásné a užitečné, když je zkoumající subjekt přítomen v každé chvíli na každém místě své práce, ale by spíše prospělo čestné „vycouvání“ subjektu z některých míst (konkrétně z co nejvíce míst ve fázi od sběru po analýzy dat včetně), aby mohl být o to soustředěněji přítomný ve fázi před (při projektování výzkumu) i ve fázi po, tedy při interpretaci a/nebo vysvětlování výsledků; 4) tah operacionálního přístupu: při snaze operacionalizovat takové těžké pojmy jako udržitelný rozvoj doporučujeme co nejkonkrétnější přístup, krok za krokem, přes případové studie, analyzující okrajové podmínky a prahy (thresholds) událostí nebo procesů, které se už staly a ukázaly jako neudržitelné. „Učit se z budoucnosti“ sice zní hezky metaforicky až básnicky, nicméně operacionalizovatelnost a praktická použitelnost tohoto výroku zůstává velmi problematická. 62 Literatura BAKER, J. P., HULSE, D. W., GREGORY, S. V., WHITE, D., VAN SICKLE, J., BERGER, P. A., DOLE, D. & SCHUMAKER, N. H. 2004: Alternative futures for the Willamette River Basin, Oregon. Ecological Applications, 14/2: 313–324. COSTANZA, R. 2000: Visions of alternative (unpredictable) futures and their use in policy analysis. Conservation Ecology 4/1: 1–18. Český statistický úřad 1994-2003: Statistické ročenky České republiky. ČSÚ, Praha <online: www.czso.cz> FILKORN, V. 1998: Povaha súčasnej vedy a jej metódy. Veda, Bratislava, 379 pp. GAUCH, H. G., Jr. 1982: Multivariate Analysis in Community Ecology. Cambridge University Press, Cambridge, 299 pp. GLENN, J. C., GORDON, T. J., et al. 2001: State of the Future. The Millennium Project. American Council for the United Nations University, Washington, D.C. HINTZE, J. L. 1997–2001: User’s Guide - I, II, IV. NCSS Statistical System. Number Cruncher Statistical Systems, Kaysville, Utah, 3492 pp. CHAJDIAK, J., KOMORNÍK, J. & KOMORNÍKOVÁ, M. 1999: Štatistické metódy. Statis, Bratislava, 284 pp. JONGMAN, R. H. G., TER BRAAK, C. J. F. & VAN TONGEREN, O. F. R. 1995: Data Analysis in Community and Landscape Ecology. Cambridge University Press, Cambridge, 324 pp. KENDALL, M. 1980: Multivariate analysis. 2nd ed. Charles Griffin, London. LEGENDRE, L. & LEGENDRE, P. 1983: Numerical Ecology. Elsevier, Amsterdam - Oxford - New York. MATULNÍK, J. 2001: Tvorba projektu sociologického výskumu - príklady z výskumu pôrodnosti. Pp. 29– 43 in: RITOMSKÝ, A. & IMRICHOVIČOVÁ, M. (eds), Súčasné trendy v analýze sociologických údajov. Honner a Fakulta humanistiky Trnavskej univerzity, Martin. MEDERLY, P., NOVÁČEK, P. & TOPERCER, J. 2002a:How to Measure Progress Towards Sustainability – The Sustainable Development Index. Futures Research Quarterly, 18,2, pp. 5-24. MEDERLY, P., NOVÁČEK, P. & TOPERCER, J. 2002b: Indikátory vývoje české společnosti v kontextu společenské modernizace, kvality a udržitelnosti života. 29 pp., ms. [depon. in: CESES, Praha] MEDERLY, P., NOVÁČEK, P. & TOPERCER, J. 2003: Sustainable Development Assessment: Quality and Sustainability of Life Indicators at Global, National and Regional Level. Foresight, 5,5, pp. 4249. Ministerstvo životního prostředí ČR & Český statistický úřad 2000: Statistická ročenka životního prostředí ČR. MŽP ČR & ČSÚ, Praha. MOLDAN, B. et al., 2000: Czech Republic 2000. Ten Years on: Environment and Quality of Life after Ten Years of Transition. Prague: Charles University Environment Center. POTŮČEK, M., et al. 2002: Průvodce krajinou priorit pro Českou republiku. CESES, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy & Gutenberg, Praha, 686 pp. POTŮČEK, M., et al. 2003: Zpráva o lidském rozvoji. Česká republika 2003. Univerzita Karlova v Praze, UNDP, Praha. 123 pp. PRESCOTT-ALLEN, R. 1999: Assessing Progress Towards Sustainability: The System Assessment Method. IUCN International Assessment Team / PADATA. <online: http://iucn.org/themes/eval/english/index.htm> PUTNAM, H. & RORTY, R. 1997: Co po metafyzice? (Hilary Putnam a Richard Rorty o realismu a relativismu). Archa, Bratislava, 96 pp. 63 RITOMSKÝ, A. 2001: Metodologická reflexia sociologických výskumov. Pp. 11–28 in: RITOMSKÝ, A. & IMRICHOVIČOVÁ, M. (eds), Súčasné trendy v analýze sociologických údajov. Honner a Fakulta humanistiky Trnavskej univerzity, Martin. SAMUEL-JOHNSON, K., ESTY, D. C., et al. 2001: 2001 Environmental Sustainability Index. An Initiative of the Global Leaders of Tomorrow Environment Task Force, World Economic Forum. Yale Center for Environmental Law and Policy, Yale University. <online: http://www.weforum.org> SMELSER, N. J. 1994: Sociology. Blackwell, Cambridge. SOKAL, R. R. & ROHLF, F. J. 1995: Biometry. 3rd ed. W. H. Freeman & Co., New York, 892 pp. TER BRAAK, C. J. F. 1996: Unimodal models to relate species to environment. DLO-Agricultural Mathematics Group, Wageningen, 266 pp. TER BRAAK, C. J. F. & ŠMILAUER, P. 2002: CANOCO Reference Manual and CanoDraw for Windows User’s Guide: Software for Canonical Community Ordination (version 4.5). Biometris, Wageningen & České Budějovice, 500 pp. TER BRAAK, C. J. F. & VERDONSCHOT, P. F. M. 1995: Canonical correspondence analysis and related multivariate methods in aquatic ecology. Aquatic Sciences 57/3: 255–289. TOPERCER, J., MEDERLY, P. & NOVÁČEK, P. in prep.: Information value of the „soft“ vs „hard“ data on quality and sustainability of (human) life. 5 pp., ms. UN 2000: Information for decision-making and participation. Report to the Secretary-General. Commission on Sustainable Development work programme on indicators of sustainable development. United Nations, Economic and Social Council, New York. <online: http://www.sdi.gov/reports.htm> UN 2000: Report on the Aggregation of Indicators of Sustainable Development. Background paper for the ninth session of the CSD. United Nations, Division for Sustainable Development, New York. UN 2000: Indicators of Sustainable Development: Framework and Methodologies. Background paper for the ninth session of the CSD. United Nations, Division for Sustainable Development, New York. UN CSD 2001: Highly Aggregated Sustainable Development Indices. Consultative Group on Sustainable Development Indicators, IISDnet. <online: http://esl.jrc.it/envind/dashbrds.htm> UNDP 1990-2002: Human Development Report. United Nations Development Program, New York. VAGAČ, L. (ed.) 2000: Národná správa o ľudskom rozvoji. Slovenská republika 1999. UNDP, Centrum pre hospodársky rozvoj, Bratislava, 141 pp. VAN DE KAA, D. J. 1996: Anchored narratives: the story and findings of half a century of research into determinants of fertility. Population Studies, 50/3: 389–432. VOTOČKOVÁ, T. (ed.) 1998: Testing United Nations Indicators of Sustainable Development - Results of the Czech Republic. Český ekologický ústav, Praha, 15 pp. + přílohy. World Bank 2003: World Development Indicators CD-ROM. The World Bank, Washington, D.C. ZAR, J. H. 1996: Biostatistical Analysis. 3rd ed. Prentice-Hall, Upper Saddle River, 662+256 pp. 64 Příloha 1 - Ukazatele vstupující do výpočtu indexu lidského rozvoje (rok 2000) Hodnocené ukazatele ČR A1 - Demografické předpoklady A11 - přirozený přírůstek na 1000 obyvatel -1.8 -3.4 -2.6 -1.2 -2.0 -0.4 -0.9 -1.0 A12 - přírůstek stěhováním na 1000 obyvatel 0.6 -1.5 5.9 0.8 0.9 -1.0 0.8 1.3 74.74 76.16 74.22 75.16 74.80 73.91 73.21 74.16 10.6 11.3 11.5 10.2 10.8 9.9 10.6 10.5 A13 - střední délka života (pravděp. dožití při narození,roky) PHA STČ JHČ PLK KVK ULK LBK A2 - Zdraví a bezpečnost obyvatelstva A21 - celková úmrtnost na 1000 obyvatel A22 - kojenecká úmrtnost na 1000 dětí 4.1 2.3 3.5 3.5 5.1 5.2 5.9 4.9 A23 - prům. procento pracovní neschopnosti 6.46 5.00 5.75 6.33 6.48 6.18 6.50 7.13 A24 - počet obyvatel na 1 lékaře 290 179 346 292 250 295 324 315 A25 - počet lůžek v nemocnicích a OLÚ na 1000 obyv. 8.5 10.2 7.7 7.7 9.5 6.8 8.9 7.5 A26 - počet zjištěných trestných činů na 1000 obyv. 38.1 90.4 40.8 29.8 31.3 35.0 38.8 37.4 A27 - objasněnost trestných činů v % 44.0 26.2 42.8 57.6 49.0 54.5 53.7 46.9 A3 - Kvalita životního prostředí A31 - hustota obyvatel na 1 km2 130 2382 101 62 73 92 155 136 A32 - podíl městského obyvatelstva v % 70.1 100.0 55.8 64.9 67.5 81.8 80.4 78.9 A33 - podíl lesů v % celkové plochy 33.4 9.8 27.6 37.2 39.4 43.1 29.7 44.1 1.9 A34 - rozloha maloplošných chráněných území v % celkové plochy 1.1 4.3 1.1 1.2 1.1 1.0 0.5 A35 - měrné emise REZZO 1-43 v t na km2 (celkem) 10.8 37.2 8.5 4.4 5.8 14.3 34.5 8.1 A36 – podíl obyvatel napojených na veřejný vodovod (%) 87.1 99.9 72.3 92.7 81.4 99.1 95.1 82.3 A37 – podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci (%) 74.8 99.3 51.2 84 70.8 95.4 80.2 64.2 B1 – Úroveň školství a vzdělanost obyvatel B11 - podíl studujících na středních školách z celkového počtu obyvatel produktivního věku (%) 6.3 B12 - podíl studentů gymnázií na celk. počtu studentů na SŠ (%) 25.3 B13 - podíl vysokoškolsky vzděl. obyv. na dospělé populaci (%) 8.6 B14 - podíl středoškolsky vzděl. obyv. na dospělé populaci (%) 30.0 B15 - podíl zaměstn. terciárního sektoru na celk. počtu zaměstn. (%) 51.2 B2 - Rodina a sociální soudržnost 7.2 5.0 7.1 5.7 5.9 6.0 5.9 30.6 27.2 23.4 23.8 22.0 20.7 22.6 19.3 5.7 6.9 7.4 6.0 5.0 6.1 40.3 28.7 30.8 30.1 28.5 25.2 26.4 79.6 46.1 43.8 45.3 47.6 49.8 42.5 B21 - počet sňatků na 1000 obyvatel 5.4 5.9 5.4 5.5 5.7 6.1 5.4 5.7 B22 - počet rozvodů na 100 sňatků 53.7 55.1 54.7 50.2 53.4 62.9 60.4 53.2 B23 - počet potratů na 1000 narozených dětí 52.0 54.6 51.4 50.6 57.1 68.8 63.4 58.6 B24 - podíl VŠ vzdělaných žen z počtu žen ve věku nad 15 let (%) 6.8 15.1 4.8 5.7 5.8 4.9 4.1 5.4 B31 - registrovaná míra nezaměstnanosti v % 8.78 3.42 6.8 5.82 6.47 8.02 16.15 6.44 B32 - počet uchazečů o práci na 1 volné pracovní místo 8.8 4.5 4.6 5.8 5.4 8.5 23.8 3.8 B33 - podíl absolventů a mladistv. na neumístěn. uchazečích (%) 12.7 8.4 12.0 12.9 10.5 12.3 12.2 11.9 B34 – podíl ekonomicky aktivních obyvatel (%) 50.1 54.1 50.6 50.9 51.5 54.0 50.1 51.4 B3 – Práce a možnosti společenského uplatnění C1 – Ekonomická výkonnost regionu C11 - hrubý domácí produkt na obyvatele (Kč) 190750 408259 159813 170696 184811 157259 155305 161031 C12 - počet soukromých podnikatelů na 1000 obyv. 143 214 148 140 141 149 124 158 C13 - pořízené hmotné a nehmotné investice na obyv. 49.2 93.4 55.8 57.9 45.0 35.2 40.1 40.3 C14 – délka železniční a silniční sítě v km / km2 0.8 0.5 1.0 0.7 0.8 0.7 1.0 0.9 C2 - Sociální status obyvatel C21 - průměrná hrubá měsíční mzda v Kč 13484 C22 - průměrná výše starobního důchodu v Kč 6292 18865 13429 12551 12829 12119 12646 12435 6682 6269 6181 12.0 23.5 20.3 20.9 14.3 9.4 11.9 2610 1199 843 1003 1642 2244 1253 19.4 19.4 22.0 53.1 46.9 21.8 C23 - počet vydaných stavebních povolení na 1000 obyv. 16.4 C24 – průměrná hodnota staveb na 1 stavební povolení 1356 C25 - osoby v evidenci sociálně potřebných na 1000 obyv. 35.0 12.6 6262 6243 6337 6215 65 Příloha 1 - pokračování Hodnocené ukazatele ČR A1 - Demografické předpoklady A11 - přirozený přírůstek na 1000 obyvatel -1.8 -1.5 -1 -1.2 -2.2 -1.9 -1.5 -1.2 A12 - přírůstek stěhováním na 1000 obyvatel 0.6 -0.1 0.7 -0.2 0.7 0.4 0.7 -1.4 74.74 75.4 74.7 75.3 75.3 75.0 74.7 74.0 A13 - střední délka života (pravděp. dožití při narození,roky) HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK A2 - Zdraví a bezpečnost obyvatelstva A21 - celková úmrtnost na 1000 obyvatel 10.6 10.5 10.1 10.3 10.6 10.5 10.3 10 A22 - kojenecká úmrtnost na 1000 dětí 4.1 2.8 4.1 3.2 3.2 4.5 3.8 5.8 A23 - prům. procento pracovní neschopnosti 6.46 6.6 6.7 6.5 7.0 7.0 7.8 7.8 A24 - počet obyvatel na 1 lékaře 290 269 331 331 268 288 335 301 A25 - počet lůžek v nemocnicích a OLÚ na 1000 obyv. 8.5 8.7 8.1 9.9 8.1 8.1 8.4 8.6 A26 - počet zjištěných trestných činů na 1000 obyv. 38.1 24.3 23.2 17.9 32.2 28.6 21.6 32.65 A27 - objasněnost trestných činů v % 44.0 61.9 57.6 57.7 44.5 52.1 54.1 51.6 A31 - hustota obyvatel na 1 km2 130 115.8 112.6 75.2 161 124.7 150.8 230.1 A32 - podíl městského obyvatelstva v % 70.1 69 62 58.4 63.5 58.4 61.2 77 A33 - podíl lesů v % celkové plochy 33.4 30.9 29.3 30.3 27.8 34.4 39.6 35.4 A34 - rozloha maloplošných chráněných území v % celkové plochy 1.1 2.5 1.1 0.8 1.1 1.1 0.4 0.8 A35 - měrné emise REZZO 1-43 v t na km2 (celkem) 10.8 7.2 12 3.9 2.7 5.5 6 36.5 A36 – podíl obyvatel napojených na veřejný vodovod (%) 87.1 86.5 91.5 71.9 87.4 82 80 92.1 A37 – podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci (%) 74.8 71.9 64.1 63.3 75 63 75.7 80.5 6.3 6.3 6.7 6.8 6.4 6.7 6.2 25.2 25.0 22.9 27.4 26.9 22.5 24.2 7.1 7.3 5.8 10.6 7.4 7.2 7.4 29.8 30.4 30.6 29.7 27.0 27.3 28.6 44.2 43.8 36.8 53.5 47.6 41.9 47.4 A3 - Kvalita životního prostředí B1 – Úroveň školství a vzdělanost obyvatel B11 - podíl studujících na středních školách z celkového počtu obyvatel produktivního věku (%) 6.3 B12 - podíl studentů gymnázií na celk. počtu studentů na SŠ (%) 25.3 B13 - podíl vysokoškolsky vzděl. obyv. na dospělé populaci (%) 8.6 B14 - podíl středoškolsky vzděl. obyv. na dospělé populaci (%) 30.0 B15 - podíl zaměstnanců tercierního sektoru na celk. počtu zaměstnanců (%) 51.2 B2 - Rodina a sociální soudržnost B21 - počet sňatků na 1000 obyvatel 5.4 5.5 5.2 5.1 5.3 4.9 5 5 B22 - počet rozvodů na 100 sňatků 53.7 51.1 49.8 43.7 48.2 54.7 43.3 62.6 B23 - počet potratů na 1000 narozených dětí 52.0 50.2 44 41.5 47 49.4 44.1 51.4 B24 - podíl VŠ vzdělaných žen z počtu žen ve věku nad 15 let (%) 6.8 5.0 6.4 4.1 7.8 6.1 5.6 5.7 B31 – registrovaná míra nezaměstnanosti v % 8.78 5.89 7.87 7.48 9.35 11.87 8.14 15.13 B32 - počet uchazečů o práci na 1 volné pracovní místo 8.8 3.3 5.4 7.4 12.3 10.3 12.3 31.8 B33 - podíl absolventů a mladistv. na neumístěn. uchazečích (%) 12.7 12.3 11.5 12.3 15.6 12.9 12.9 13.3 B34 – podíl ekonomicky aktivních obyvatel (%) 50.1 50.9 49.1 49.2 50.0 43.4 48.8 48.4 B3 – Práce a možnosti společenského uplatnění C1 – Ekonomická výkonnost regionu C11 - hrubý domácí produkt na obyvatele (Kč) 190750 168764 160563 152820 171977 148455 158124 159690 C12 - počet soukromých podnikatelů na 1000 obyv. 143 141.9 121.6 110.7 135.4 129.1 139.0 120.1 C13 - pořízené hmotné a nehmotné investice na obyv. 49.2 37.7 39.8 37.1 41.8 41.8 37.4 41.7 C14 – délka železniční a silniční sítě v km / km2 0.8 0.9 0.9 0.8 0.7 0.8 0.6 0.7 C2 - Sociální status obyvatel C21 - průměrná hrubá měsíční mzda v Kč 13484 C22 - průměrná výše starobního důchodu v Kč 6292 6187 6158 6131 6215 6142 6159 6388 C23 - počet vydaných stavebních povolení na 1000 obyv. 16.4 17.6 14.2 21.0 19.4 18.7 14.3 12.6 C24 – průměrná hodnota staveb na 1 stavební povolení 1356 1523 1134 952 895 924 1277 993 C25 - osoby v evidenci sociálně potřebných na 1000 obyv. 35.0 41.3 32.7 32.4 44.6 32.0 32.6 68.4 66 12312 11917 11721 12534 11892 12114 12966 Příloha 2 – Seznam ukazatelů rozvoje regionů ČR (data za rok 2001) Kód Oblast / indikátor Měrná jedn. A01 Společensko-politická oblast Účast ve volbách do krajských zastupitelstev % A02 Zjištěné trestné činy na 1000 obyv. A03 Objasněnost trestných činů % A04 Počet znásilnění Počet vražd na 100000 obyv. na 100000 obyv. A07 Sňatky Rozvodovost na 1000 obyv. na 1000 obyv. %o A08 Rozvody na 100 sňatků % A09 A10 Potraty na 100 narozených dětí Počet dopravních nehod % na 1000 obyv. A11 Počet usmrcených osob při dopravních nehodách na 100000 obyv. A12 Sebevraždy na 100000 obyv. A05 A06 Sociální oblast B01 B02 Porodnost Úmrtnost %o %o B03 Přirozený přírůstek na 1000 obyv. B04 Imigrace %o B05 Emigrace %o B06 Přírůstek stěhovánim na 1000 obyv. B07 Celkový přírůstek obyvatelstva %o B08 Střední délka života roky B09 Střední očekávaná délka života při narození – muži roky B10 B11 Střední očekávaná délka života při narození – ženy Zastoupení žen v populaci roky % B12 Podíl populace do 14 let % B13 Podíl populace nad 65 let % B14 B15 Index stáří / vitality Průměrný věk obyvatel index roky B16 Hustota obyvatelstva obyv/km B17 Podíl městského obyv. % B18 B19 Index diverzity velikostní struktury obcí Index vyrovanosti velikostní struktury obcí index index B20 Podíl obyvatel v malých obcích /do 1000 obyv./ % B21 Podíl obyvatel ve větších městech /nad 50000 obyv./ % B22 Průměrná velikost obce obyv./obec B23 Průměrná hrubá měsíční mzda v Kč Kč B24 Průměrná měsíční výše důchodu v Kč Osoby v evidenci sociálně potřebných Kč na 1000 obyv. B25 2 67 Kód B26 Oblast / indikátor Měrná jedn. B27 Vyplacené dávky státní sociální podpory celkem Podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob /nad 24 měs./ Kč/obyv. % B28 Počet míst v zařízeních sociální péče na 1000 obyv. B29 Průměrná obytná plocha dokončených bytů m B30 Novorozenecká úmrtnost %o B31 B32 Kojenecká úmrtnost Zemřelí na novotvary na 1000 obyv. na 100000 obyv. B33 Zemřelí na nemoci oběhové soustavy na 100000 obyv. B34 Obyvatelé na 1 lékaře osoby B35 Lůžka nemocnice a OLU na 1000 obyv. B36 Počet ordinací /praktický a dětský lékař/ na 10000 obyv. B37 B38 Počet stomatologických ordinací Průměrné procento pracovní neschopnosti na 10000 obyv. % B39 Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti dny B40 Studující na stř. školách % obyv. 15+ B41 Studující na gymnáziích % středoškoláků B42 B43 Podíl středoškolsky vzdělaného obyvatelstva Podíl žen se středoškolským vzděláním % obyv. 15+ % z obyv. 15+ B44 Počet fakult VŠ % z celk. průměru B45 Podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva % obyv. 15+ B46 Ženy – vysokoškolské vzdělání % B47 Počet veřejných knihoven na 10000 obyv. B48 Počet divadel na 100000 obyv. B49 Počet muzeí na 100000 obyv. 2 Ekonomická oblast 68 C01 Hrubý domácí produkt mld. Kč C02 C03 Hrubý domácí produkt Hmotné a nehmotné investice tis. Kč / obyv. tis. Kč/obyv C04 Tržby z průmyslové činnosti tis. Kč/zaměst. C05 Stavební práce – objem tis. Kč/obyv. C06 C07 Ekon. aktivní obyv. Evidenční počet zaměstnanců % % obyv. C08 Zaměstnanost v primárním sektoru % C09 Zaměstnanost v sekundárním sektoru % C10 Zaměstnanci v terciárním sektoru % C11 C12 Počet právnických osob Počet fyzických osob na 1000 obyv. na 1000 obyv. C13 Soukromí podnikatelé podnikající dle živnost. zákona na 1000 obyv. C14 Volná pracovní místa na 1000 EA obyv. C15 Uchazeči o zaměstnání % ekon. aktivních C16 Registrovaná míra nezaměstnanosti % C17 Míra nezaměstnanosti žen % Kód Oblast / indikátor Měrná jedn. C18 Neumístění absolventi škol a mladiství % neumíst. C19 Počet uchazečů na 1 volné místo osoby C20 Počet vydaných staveb. povolení na 1000 obyv. C21 Průměrná hodnota na 1 stavební povolení v tis. Kč tis. Kč C22 Počet evidovaných motorových vozidel voz./1000 obyv. C23 Hustota železniční a silniční sítě/km km/km 2 C24 Hustota železničních tratí km/km 2 C25 Hustota silniční sítě km/km 2 C26 Hustota dálniční sítě km/100 km C27 Orná půda na obyvatele ha/obyv. C28 Orná půda % z území % plochy C29 Intenzita chovu skotu na 100 ha ZP C30 Intenzita chovu prasat na 100 ha OP C31 Počet lůžek v ubytovacích zařízeních na 1000 obyv. C32 Hosté v ubytovacích zařízeních na 1000 obyv. C33 Cizinci v ubytovacích zařízeních na 1000 obyv. 2 Environmentální oblast D01 Index diverzity využití země Index D02 Index vyrovnanosti využití země Index D03 Index ekologické stability krajinné struktury Index D04 Podíl maloplošných chráněných území % D05 Podíl lesů ochranných a zvláštního určení % D06 Emise ze zdrojů REZZO 1-3 na km D07 Emise základních znečisťujících látek REZZO 1-3 t / obyv. D08 Celková produkce odpadů t/obyv. D09 Produkce nebezpečných odpadů kg/obyv. D10 Využití odpadů jako druhotné suroviny % D11 Spotřeba vody – fakturovaná pitná voda na obyv. m /obyv. D12 Podíl nahodilé těžby na celkové těžbě dřeva % D13 Podíl čištěných odpadních vod % D14 Podíl obyv. zásob. vodou z veřej. vodovodů /%/ % D15 Podíl obyv. bydl. v domech napojených na veřejnou kanalizaci /%/ % D16 Investice na ochranu životního prostředí Kč/obyv. D17 Investice na ochranu životního prostředí Kč/ha 2 3 69 Příloha 3 –Vstupní data pro výpočet indexu lidského rozvoje regionů ČR (data za rok 2001) Kód ČR PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK A01 33,64 35,29 32,77 34,13 35,55 28,44 29,68 33,07 34,74 36,46 35,86 34,93 34,19 36,07 32,24 A02 A03 A04 A05 A06 A07 A08 A09 38,10 43,98 4,87 2,72 5,40 2,89 53,70 52,00 90,60 26,15 4,91 4,15 5,90 3,25 55,10 54,60 40,80 42,84 5,29 6,01 5,40 3,00 54,70 51,40 29,80 57,61 4,47 2,08 5,50 2,74 50,20 50,60 31,30 49,01 4,90 3,63 5,70 3,03 53,40 57,10 35,00 54,48 4,27 1,31 6,10 3,81 62,90 68,80 38,80 53,74 7,26 2,54 5,40 3,29 60,40 63,40 37,36 46,94 5,83 2,56 5,70 3,05 53,20 58,60 24,30 61,87 5,08 1,27 5,50 2,83 51,10 50,20 23,20 57,63 3,15 1,97 5,20 2,61 49,80 44,00 17,90 57,70 3,65 1,15 5,10 2,23 43,70 41,50 32,20 44,49 4,05 2,11 5,30 2,56 48,20 47,00 28,60 52,14 5,77 1,56 4,90 2,70 54,70 49,40 21,60 54,14 3,01 2,17 5,00 2,20 43,30 44,10 32,65 51,56 5,16 1,88 5,00 3,10 62,60 51,40 A10 A11 A12 B01 B02 B03 B04 B05 B06 B07 B08 B09 B10 B11 B12 B13 B14 B15 B16 B17 B18 B19 B20 B21 16,65 12,23 16,06 8,80 10,60 -1,80 6,30 5,70 0,60 -1,20 74,74 71,65 78,35 51,33 16,21 13,86 116,97 38,80 130,00 70,10 1,72 0,88 16,88 33,05 34,34 6,77 18,20 8,00 11,30 -3,40 9,40 10,90 -1,50 -4,80 76,16 73,29 79,03 52,63 13,52 16,31 82,89 41,20 2382,10 100,00 0,00 0,00 0,00 100,00 22,79 19,55 14,62 8,90 11,50 -2,60 12,40 6,60 5,90 3,30 74,22 70,91 77,53 51,17 15,99 14,40 111,10 39,10 101,20 55,80 1,78 0,92 30,46 6,42 22,28 20,93 15,34 9,00 10,20 -1,20 5,50 4,70 0,80 -0,40 75,16 72,04 78,27 50,91 16,63 13,65 121,89 38,40 62,20 64,90 1,84 0,94 22,92 15,69 24,65 15,42 15,96 8,90 10,80 -2,00 5,00 4,10 0,90 -1,10 74,80 71,82 77,77 51,02 15,72 14,32 109,82 39,20 73,00 67,50 1,71 0,88 22,04 30,25 22,67 16,43 21,02 9,50 9,90 -0,40 6,20 7,20 -1,00 -1,40 73,91 70,78 77,03 51,11 16,92 11,95 141,56 37,70 91,80 81,80 1,66 0,85 11,25 17,79 19,02 9,79 15,60 9,70 10,60 -0,90 6,30 5,60 0,80 -0,20 73,21 69,83 76,59 50,96 16,96 12,18 139,31 37,70 155,00 80,40 1,60 0,82 12,12 38,92 21,89 11,88 16,31 9,50 10,50 -1,00 7,60 6,30 1,30 0,30 74,16 70,94 77,38 51,31 16,90 12,86 131,44 38,10 135,70 78,88 1,73 0,89 14,66 23,11 19,33 15,07 17,25 9,00 10,50 -1,50 5,70 5,80 -0,10 -1,60 75,42 72,16 78,67 51,35 16,36 14,55 112,47 39,00 115,80 69,00 1,77 0,91 22,79 17,81 16,17 13,17 11,21 9,10 10,10 -1,00 6,20 5,50 0,70 -0,40 74,71 71,10 78,32 51,05 16,84 14,06 119,75 38,40 112,60 62,00 1,75 0,90 26,65 17,95 16,91 15,75 12,67 9,10 10,30 -1,20 5,40 5,50 -0,20 -1,40 75,29 72,04 78,53 50,59 17,31 13,80 125,40 38,10 75,20 58,40 1,90 0,97 32,92 9,87 17,98 10,66 15,85 8,40 10,60 -2,20 4,30 3,60 0,70 -1,50 75,29 71,90 78,67 51,52 15,99 14,34 111,53 39,00 161,00 63,50 1,68 0,86 17,78 33,63 15,39 11,86 15,44 8,60 10,50 -1,90 5,30 4,80 0,40 -1,50 74,98 71,31 78,65 51,36 16,48 13,62 120,94 38,40 124,70 58,40 1,74 0,90 18,07 16,02 14,96 11,54 18,23 8,80 10,30 -1,50 5,00 4,20 0,70 -0,80 74,73 71,01 78,45 51,28 16,53 13,71 120,57 38,40 150,80 61,20 1,70 0,87 17,29 13,56 14,92 11,11 17,06 8,80 10,00 -1,20 2,60 4,00 -1,40 -2,60 73,95 70,13 77,77 51,15 17,16 12,33 139,22 37,80 230,10 77,00 1,44 0,74 6,08 46,44 70 Kód ČR B22 B23 B24 B25 B26 B27 B28 B29 B30 B31 B32 B33 B34 B35 B36 B37 B38 B39 B40 B41 B42 B43 B44 B45 B46 B47 B48 B49 C01 C02 C03 C04 C05 C06 C07 1642,38 13484,00 6292,00 35,00 3102,76 19,06 7,25 72,70 2,50 4,10 279,60 566,81 290,00 8,54 6,34 5,26 6,46 28,00 6,31 25,32 30,04 33,13 100,00 8,56 6,77 7,01 2,11 6,32 1984833, 00 193,33 49,19 1726,00 18,79 50,14 30,39 PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK 1181126, 00 971,29 1004,61 1091,65 2306,06 2336,19 1986,67 1229,42 1122,66 713,37 1755,16 1631,23 1992,97 4245,97 18865,00 13429,00 12551,00 12829,00 12119,00 12646,00 12435,00 12312,00 11917,00 11721,00 12534,00 11892,00 12114,00 12966,00 6682,00 6269,00 6181,00 6262,00 6243,00 6337,00 6215,00 6187,00 6158,00 6131,00 6215,00 6142,00 6159,00 6388,00 12,56 19,40 19,37 22,00 53,09 46,87 21,81 41,27 32,73 32,41 44,60 31,99 32,59 68,35 1897,43 2912,37 3085,92 2822,44 3389,71 3628,15 3194,07 3143,65 3392,13 3508,86 3142,63 3417,95 3249,04 3512,81 7,60 17,10 11,77 16,99 15,55 25,66 17,22 14,80 17,06 18,40 16,93 21,20 16,49 22,76 3,79 7,14 6,83 6,98 8,38 9,87 5,88 7,12 7,83 6,90 7,28 9,13 9,36 7,38 60,40 86,60 71,00 63,50 75,10 64,90 63,80 66,70 61,30 68,20 69,20 64,70 65,90 70,00 1,60 2,10 2,10 3,30 3,80 3,20 3,20 2,00 3,00 2,30 2,40 2,40 1,90 3,20 2,30 3,50 3,50 5,10 5,20 5,90 4,90 2,80 4,10 3,20 3,20 4,50 3,80 5,80 313,94 298,55 279,29 297,31 295,66 286,94 298,05 261,63 233,20 268,45 273,78 268,14 237,84 270,26 604,25 611,55 541,64 557,61 480,62 547,75 533,42 572,82 567,67 597,39 598,37 555,01 583,22 508,36 179,00 346,00 292,00 250,00 295,00 324,00 315,00 269,00 331,00 331,00 268,00 288,00 335,00 301,00 10,21 7,69 7,67 9,49 6,76 8,94 7,48 8,74 8,07 9,88 8,08 8,09 8,36 8,59 6,28 6,31 6,77 6,26 6,01 5,73 6,69 6,52 6,27 6,03 6,58 6,72 6,67 6,11 6,99 4,42 5,37 5,82 4,40 4,53 5,13 5,56 4,68 4,69 5,37 5,52 5,47 4,84 5,00 5,75 6,33 6,48 6,18 6,50 7,13 6,61 6,65 6,55 6,96 6,97 7,78 7,75 25,87 26,30 26,02 26,10 24,57 28,81 27,32 26,59 27,49 26,33 29,56 29,15 31,89 32,43 7,19 4,97 7,08 5,71 5,91 5,96 5,89 6,30 6,34 6,71 6,75 6,44 6,66 6,16 30,62 27,19 23,39 23,76 21,98 20,67 22,58 25,22 25,00 22,92 27,36 26,91 22,49 24,17 40,28 28,66 30,77 30,07 28,49 25,23 26,39 29,76 30,38 30,63 29,65 26,95 27,29 28,61 44,55 32,58 32,56 33,05 32,41 27,31 30,09 33,79 31,88 34,28 32,56 30,41 28,78 31,18 434,26 0,00 72,38 84,44 12,06 36,19 72,38 48,25 36,19 0,00 349,82 84,44 24,13 144,75 19,30 5,72 6,93 7,35 5,98 5,02 6,07 7,13 7,30 5,84 10,63 7,37 7,15 7,43 15,13 4,79 5,72 5,78 4,90 4,14 5,41 5,03 6,44 4,10 7,81 6,10 5,62 5,66 0,80 10,45 11,57 11,26 5,06 4,70 6,25 9,13 9,06 12,77 6,61 8,56 7,02 3,36 5,16 1,97 1,92 1,63 2,96 1,81 2,10 3,63 2,56 1,15 1,41 0,62 1,00 1,17 2,20 7,89 8,15 5,99 7,23 3,02 7,69 11,08 9,44 9,22 6,69 5,93 7,19 4,46 492708,1 179727,9 108716,0 103386,3 129874,1 197929,0 205248,0 3 4 1 1 48299,85 2 69268,40 94021,42 82910,49 81039,22 4 96535,41 95168,62 3 417,15 161,19 173,70 187,54 158,67 157,04 161,42 170,71 163,03 155,62 174,30 150,58 159,17 160,60 93,44 55,78 57,90 45,02 35,24 40,05 40,32 37,73 39,76 37,11 41,78 41,80 37,38 41,67 2317,00 2850,00 1444,00 1586,00 983,00 2714,00 1202,00 1415,00 1283,00 1170,00 1338,00 1166,00 1216,00 1654,00 54,21 9,40 21,76 12,59 9,08 12,97 12,22 12,60 16,74 12,85 20,68 13,53 17,76 11,13 54,09 50,58 50,86 51,51 54,00 50,13 51,35 50,91 49,10 49,24 50,00 43,43 48,82 48,39 39,63 26,45 30,57 32,09 30,17 28,25 29,85 31,15 30,09 30,26 29,39 28,32 29,01 28,47 71 Kód ČR PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK C08 5,15 0,24 6,54 9,63 8,12 3,18 3,04 2,77 6,26 7,55 12,79 5,67 7,50 4,40 3,06 C09 43,63 20,15 47,40 46,62 46,57 49,23 47,18 54,70 49,52 48,64 50,44 40,83 44,87 53,74 49,52 C10 51,22 79,61 46,07 43,75 45,32 47,59 49,77 42,53 44,22 43,81 36,77 53,51 47,63 41,86 47,42 C11 3,61 8,91 3,14 3,28 3,43 3,47 2,88 3,19 3,00 2,83 2,48 3,60 2,28 2,70 2,15 C12 16,37 22,99 16,78 16,37 16,12 16,54 14,09 17,73 16,68 14,43 13,62 15,89 15,07 16,56 13,70 C13 143,23 214,48 148,22 139,71 140,90 149,29 123,77 158,39 141,91 121,65 110,69 135,39 129,10 138,99 120,14 C14 10,12 7,66 14,64 9,95 12,08 9,37 6,75 16,96 17,93 14,67 10,28 7,73 13,22 6,65 4,80 C15 8,89 3,41 6,78 5,81 6,52 8,00 16,05 6,51 5,93 7,97 7,56 9,50 13,67 8,20 15,27 C16 8,78 3,42 6,80 5,82 6,47 8,02 16,15 6,44 5,89 7,87 7,48 9,35 11,87 8,14 15,13 C17 10,60 5,00 10,00 7,90 7,20 8,00 18,40 6,80 7,50 11,00 8,50 10,20 15,90 10,30 16,90 C18 12,67 8,41 11,98 12,86 10,55 12,33 12,23 11,92 12,33 11,53 12,27 15,61 12,89 12,94 13,31 C19 8,79 4,45 4,63 5,84 5,40 8,54 23,79 3,84 3,31 5,43 7,35 12,28 10,34 12,32 31,82 C20 16,39 11,97 23,52 20,33 20,92 14,33 9,38 11,90 17,61 14,24 20,98 19,36 18,66 14,32 12,61 C21 1356,00 2610,00 1199,00 843,00 1003,00 1642,00 2244,00 1253,00 1523,00 1134,00 952,00 895,00 924,00 1277,00 993,00 C22 363,12 491,47 401,14 395,82 410,93 338,42 335,44 363,72 374,69 348,26 341,93 338,21 295,95 304,78 291,00 C23 0,82 0,51 0,99 0,70 0,77 0,75 0,98 0,94 0,91 0,91 0,83 0,73 0,82 0,62 0,73 C24 0,12 0,37 0,13 0,09 0,09 0,13 0,19 0,17 0,12 0,12 0,09 0,11 0,14 0,08 0,12 C25 0,70 0,11 0,85 0,61 0,66 0,62 0,78 0,77 0,79 0,79 0,73 0,60 0,67 0,53 0,61 C26 0,63 2,02 1,51 0,00 1,16 0,00 0,34 0,00 0,00 0,00 1,34 1,76 0,00 0,00 0,00 C27 0,30 0,01 0,50 0,51 0,48 0,19 0,23 0,17 0,35 0,40 0,63 0,32 0,33 0,21 0,14 C28 39,08 31,49 50,77 31,97 35,20 17,64 35,24 22,53 40,92 44,69 47,21 50,90 41,15 32,07 32,47 C29 37,00 4,30 28,70 47,20 45,10 24,10 17,50 28,70 43,60 47,90 57,10 22,20 39,00 37,30 31,90 C30 116,59 11,50 97,30 130,30 103,20 86,30 84,30 85,90 136,80 120,70 122,90 160,90 126,30 107,00 105,20 C31 48,92 61,53 33,24 83,62 43,69 92,48 31,37 124,89 99,65 35,15 43,91 32,59 31,97 38,28 25,34 C32 1056,71 2103,07 724,64 1607,30 843,27 2031,15 613,16 2045,24 1772,96 647,37 757,12 775,05 621,02 784,90 497,08 C33 454,52 1557,28 244,60 516,62 283,33 1077,58 227,16 626,39 547,68 185,47 195,47 302,69 165,81 236,30 157,23 D01 1,48 1,60 1,59 1,48 1,39 1,10 1,61 1,64 1,47 1,41 1,33 1,39 1,42 1,03 1,52 D02 0,64 0,73 0,69 0,67 0,63 0,53 0,70 0,75 0,67 0,68 0,61 0,63 0,62 0,47 0,73 D03 1,23 0,57 0,74 1,78 1,55 3,50 1,24 2,81 1,18 1,01 0,94 0,71 1,12 1,71 1,62 D04 1,13 4,30 1,08 1,25 1,10 1,00 0,53 1,91 2,51 1,14 0,76 1,13 1,14 0,42 0,80 D05 23,73 98,04 33,05 23,25 18,98 38,03 36,90 31,06 30,85 10,88 7,43 31,33 21,67 11,72 14,39 D06 10,80 37,20 8,50 4,40 5,80 14,30 34,50 8,10 7,20 12,00 3,90 2,70 5,50 6,00 36,50 D07 86,50 15,20 86,10 78,30 90,50 158,50 213,90 75,20 75,70 102,70 60,20 19,70 48,50 43,30 168,70 D08 3,91 8,18 4,34 3,17 5,19 2,54 3,79 1,03 1,72 2,34 3,61 3,97 2,21 2,35 4,01 D09 231,84 308,92 219,30 111,05 208,57 92,85 107,20 223,98 90,68 51,65 63,64 111,13 128,38 88,06 784,59 D10 14,81 8,69 41,49 21,55 15,46 18,82 5,67 5,10 5,61 5,04 33,82 8,20 8,91 9,98 9,82 72 Kód ČR PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK D11 53,98 79,91 38,73 52,60 52,89 68,03 62,26 49,12 51,30 52,05 38,90 50,29 45,21 44,48 57,55 D12 33,46 24,21 16,12 44,65 25,60 48,76 27,70 20,73 33,38 25,83 22,23 26,62 31,74 35,36 58,07 D13 94,80 100,00 97,10 94,10 98,90 98,20 81,30 93,70 92,40 95,70 94,50 98,80 89,60 96,20 92,10 D14 87,10 99,90 72,30 92,70 81,40 99,10 95,10 82,30 86,50 91,50 71,90 87,40 82,00 80,00 92,10 D15 74,80 99,30 51,20 84,00 70,80 95,40 80,20 64,20 71,90 64,10 63,30 75,00 63,00 75,70 80,50 D16 2084,40 5026,20 2479,63 1239,77 1446,06 2539,49 3957,76 700,82 963,48 1368,36 1162,96 1167,26 1807,12 1195,76 1366,92 119715,5 D17 2713,44 8 2510,19 771,59 1054,35 2332,31 6135,28 950,76 1115,27 1540,11 874,52 1876,05 2254,13 1803,55 3145,36 73 Příloha 4 - Seznam ukazatelů použitých pro tvorbu Indexu kvality a udržitelnosti života Měrná Zdroj dat Charakteristika indikátoru jednotka A - Mezinárodní postavení ČR Index vyjadřující míru politické svobody v zemi ve A1 Index politických práv index FH škále 1-7 (vyhodnocovaný každoročně organizací Freedom House) Index vyjadřující míru občanských svobod v zemi ve A2 Index občanských svobod index FH škále 1-7 (vyhodnocovaný každoročně organizací Freedom House) Integrace do mezinárodních Index vyjadřující členství ČR v mezinárodních index různé A3 institucí organizacích (8-1) Oficiální rozvojová pomoc Pomoc poskytnutá ze státního rozpočtu rozvojovým A4 % HDP WDI ČR zemím, v % HDP Vztahy se SR jako prioritní % CVVM A5 Výsledky opakovaných průzkumů veřejného mínění problém veřejného mínění Uprchlíci u nás jako prioritní A6 Výsledky opakovaných průzkumů veřejného mínění % CVVM problém veřejného mínění B - Vnitřní bezpečnostní a politicko-společenská situace Index vyjadřující míru korupce ve společnosti podle B1 Index vnímání korupce index TI zpráv Transparency International Celkový počet osob pravomocně odsouzených B2 Počet odsouzených celkem tis. ČSÚ v daném roce Odsouzení za drogové B3 počet ČSÚ Počet osob pravomocně odsouzených v daném roce trestné činy na 1000 Celkový počet trestných činů projednávaných soudem B4 Počet trestných činů ČSÚ obyv. na základě obžaloby B5 Hospodářská kriminalita počet ČSÚ Počet trestných činů v oblasti hosp. kriminality B6 Spáchané vraždy počet ČSÚ Počet vražd spáchaných v daném roce Funkční legislativa jako B7 prioritní problém veřejného % Výsledky opakovaných průzkumů veřejného mínění CVVM mínění Korupce, hosp. kriminalita B8 jako prioritní problém % CVVM Výsledky opakovaných průzkumů veřejného mínění veřejného mínění Obecná kriminalita jako B9 prioritní problém veřejného % CVVM Výsledky opakovaných průzkumů veřejného mínění mínění Organizovaný zločin jako CVVM B10 prioritní problém veřejného % Výsledky opakovaných průzkumů veřejného mínění mínění C - Demografický vývoj Přirozený přírůstek na 1000 Rozdíl narozených a zemřelých v daném roce C1 %o ČSÚ obyv. přepočtený na 1000 obyvatel Počet živě narozených dětí připadajících na 1 ženu C2 Úhrnná plodnost žen Index ČSÚ v daném roce Index vitality obyvatel Podíl obyvatel do 15 let a obyvatel nad 65 let C3 (poměr obyv. 0-15 let a obyv. Index ČSÚ násobený 100 65 + ) C4 Počet vyplácených důchodů tis. ČSÚ Celkový počet vyplácených důchodů v daném roce D – Životní úroveň obyvatel Míra nezaměstnanosti z celk. Podíl nezaměstnaných osob v % z celkového počtu D1 počtu disponibilních prac. % ČSÚ disponibilních prac. míst míst Parita kupní síly - konverzní Poměr kupní síly obyvatel ČR ke kupní síle obyvatel D2 Kč/USD WDI faktor USA v daném roce (Kč/USD) Indikátor 74 Indikátor na USD, 1995 WDI D4 Index reálné mzdy % ČSÚ D5 Index spotřebitelských cen % ČSÚ D3 Soukromá obyvatele spotřeba Měrná Zdroj dat jednotka Charakteristika indikátoru Celková hodnota zboží a služeb spotřebovaných domácnostmi v daném roce přepočtená na obyvatele (ve stálých cenách, USD r. 1995) Podíl indexu nominální mzdy a indexu spotřebitelských cen v daném roce – srovnání s r. 1970 (100 %) Index vyjadřující změny cen vybraných výrobků a služeb ve srovnání s r. 1995 (100 %) Počet osobních a malých užitkových vozidel na 1000 obyvatel Počet automobilů na 1000 %o ČSÚ obyv. Životní úroveň jako prioritní D7 % CVVM Výsledky opakovaných průzkumů veřejného mínění problém veřejného mínění Nezaměstnanost jako D8 prioritní problém veřejného % CVVM Výsledky opakovaných průzkumů veřejného mínění mínění Sociální jistoty, bydlení a D9 nájemné jako prioritní % CVVM Výsledky opakovaných průzkumů veřejného mínění problém veřejného mínění E - Zdravotní stav obyvatel a zdravotní péče Očekávaná střední délka E1 roky ČSÚ Očekávaná doba dožití obyvatel při narození života %o E2 Kojenecká úmrtnost ČSÚ Úmrtnost do 1 roku života na 1000 narozených Standardizovaná úmrtnost – na 100 E3 ČSÚ Součet celkové úmrtnosti podle vybraných nemocí muži 000 obyv. Standardizovaná úmrtnost – ČSÚ Součet celkové úmrtnosti podle vybraných nemocí E4 ženy Podíl obyv. zásobovaných E5 % ČSÚ vodou z veřej. vodovodů Průměrné procento prac. Čas strávený v pracovní neschopnosti z celkového E6 % ČSÚ neschopnosti počtu pracovního času E7 Počet obyvatel na 1 lékaře počet ČSÚ Počet lůžek ve zdrav. E8 %o ČSÚ zařízeních na 1000 obyv. E9 Výdaje na zdravotnictví % HDP WDI Výdaje na zdravotnictví ze státního rozpočtu Zdravotnictví jako prioritní E10 Výsledky opakovaných průzkumů veřejného mínění % CVVM problém veřejného mínění F - Vzdělávání, věda a výzkum Studenti na vysokých tis. osob ČSÚ F1 školách celkem F2 Profesoři a docenti na VŠ počet ČSÚ F3 Počet vědeckých pracovníků počet ČSÚ F4 Výdaje na vzdělání % HDP ČSÚ Výdaje na vzdělání ze státního rozpočtu F5 Výdaje na výzkum a vývoj % HNP WDI Výdaje na výzkum a vývoj ze státního rozpočtu Investiční výdaje na rozvoj F6 mil. Kč ČSÚ VaT Školství jako prioritní F7 % CVVM Výsledky opakovaných průzkumů veřejného mínění problém veřejného mínění G - Sdílení informací, informatizace na 1000 G1 Televizní přijímače WDI obyv. G2 Vydané knižní tituly tituly ČSÚ G3 Vydané časopisy tituly ČSÚ G4 Veřejné knihovny - výpůjčky Tis. ČSÚ G5 Počet telefonních stanic na % ČSÚ D6 75 Indikátor Měrná Zdroj dat jednotka Charakteristika indikátoru 100 obyvatel G6 G7 G8 H1 H2 H3 H4 H5 I1 I2 I3 I4 Počet mobilních telefonů na % WDI 100 obyvatel na 1000 Osobní počítače WDI obyv. na 10.000 WDI Připojení na internet obyv. H - Výkonnost ekonomiky a ekonomický rozvoj Hrubý domácí produkt na obyvatele v USD v běžných HDP/obyvatele USD ČSÚ cenách HDP/obyvatele/PPP USD ČSÚ Hrubý domácí produkt podle parity kupní síly HDP v základních cenách mld. Kč ČSÚ Hrubý domácí produkt ve stálých cenách roku 1995 stálých cenách 1995 Roční růst HDP % ČSÚ Průměrný meziroční růst HDP Míra inflace nárůst, % ČSÚ Průměrná meziroční míra inflace I - Zadluženost a saldo ekonomiky Hrubá zahraniční Stav finančních pasiv vlády, bankovního sektoru a % HDP ČSÚ zadluženost podnikové sféry ve vztahu k zahraničí Souhrn plateb v zahraniční měně, zboží nebo Celková dluhová služba % of HNP WDI službách na splácení dluhů a úroků Rozdíl příjmové a výdajové části státního rozpočtu Saldo státního rozpočtu % HDP ČSÚ v daném roce Obchodní bilance celkem mil. Kč ČSÚ Rozdíl vývozu a dovozu zboží a služeb v daném roce J - Vybrané ekonomické indikátory Přímé zahraniční investice Souhrn vkladů zahraničních investorů v podnikové J1 mil. Kč ČSÚ do ČR sféře ČR J2 Obchod % HDP WDI Součet hodnoty vývozu a dovozu v poměru k HDP Souhrn přidané hodnoty v sektoru služeb v poměru J3 Přidaná hodnota ve službách % HDP WDI k HDP Vývoz výrobků a služeb s vysokou náročností na J4 Export high-tech produkce % WDI využití vědy a techniky Výkony železn. a silniční mil. tarif. J5 ČSÚ Celkový objem přepraveného zboží dopravy celkem tkm Příjezdy zahraničních J6 tis. ČSÚ návštěvníků J7 Devizové příjmy z cest. ruchu mil. USD ČSÚ J8 Počet dokončených bytů počet ČSÚ Ekonomická reforma jako J9 prioritní problém veřejného % CVVM Výsledky opakovaných průzkumů veřejného mínění mínění K - Spotřeba přírodních zdrojů, eko-efektivita Hrubá spotřeba prim. energ. Celková spotřeba domácích a dovezených přírodních K1 PJ ČSÚ zdrojů energetických zdrojů v petajoulech Konečná spotřeba energie Spotřeba paliv a energie zachycená před vstupem do K2 PJ ČSÚ celkem spotřebičů Spotřeba elektrické energie očištěná o ztráty v sítích a K3 Konečná spotřeba el. energie mil. kWh ČSÚ spotřebu v energetickém sektoru HDP na jednotku spotřeby USD/kg K4 WDI energie rop. ekviv. K5 Podíl těžby dřeva k přírůstku % ČSÚ L - Kvalita životního prostředí Znečištění ovzduší L1 tuhé emise - REZZO 1 tis.t. ČSÚ, MŽP Objem emisí z velkých zdrojů znečištění podle registru 76 Měrná Zdroj dat Charakteristika indikátoru jednotka SO2 - REZZO 1 tis.t. ČSÚ, MŽP REZZO 1 NOx - REZZO 1 tis.t. ČSÚ, MŽP CO - REZZO 1 tis.t. ČSÚ, MŽP CxHy – REZZO 1 tis.t. ČSÚ, MŽP Celkové emise skleníkových Emise skleníkových plynů přepočtené na ekvivalent mil.t ČSÚ, MŽP plynů – CO2 ekv. CO2 Automobily vybavené Automobily vybavené katalyzátory k celkovému počtu % MŽP katalyzátory automobilů Znečištění vody Nerozpuštěné látky Objem vypouštěných nerozpustných látek do vodních t ČSÚ, MŽP vypoušt. do vodních toků toků Biologická spotřeba kyslíku (vyjadřuje míru znečištění BSK5 - vypoušt. do vodních t ČSÚ, MŽP toků vody organickými látkami) CHSK - vypoušt. do vodních t ČSÚ, MŽP Chemická spotřeba kyslíku toků Počet havárií na vodních počet ČSÚ, MŽP zdrojích Podíl obyv. napojených na % ČSÚ VK Podíl čištěných odpadních Podíl čištěných odpadních vod na celkovém množství % ČSÚ, MŽP vod vypouštěných vod do vodních toků Spotřeba prům. hnojiv na 1 Spotřeba průmyslových hnojiv v kg čistých živin na 1 kg č.ž. ČSÚ ha zem. půdy celkem ha zemědělské půdy Lesy, biodiverzita, ochrana přírody Poškození lesních porostů % ČSÚ, MŽP jehličnaté (2-4 st.) Součet poškozených lesů ve 2. až 4. třídě poškození (nad 25 %) Poškození lesních porostů % ČSÚ, MŽP listnaté (2-4 st.) Celková plocha chráněných Plocha národních parků, chráněných krajinných tis. ha ČSÚ, MŽP území oblastí a maloplošných CHÚ celkem Plocha maloplošných CHÚ tis. ha ČSÚ, MŽP Podíl ochranných lesů % ČSÚ, MŽP Podíl na celkové rozloze lesů Podíl stabilnějších prvků krajinné struktury (lesy, louky Index stability krajiny Index ČSÚ, MŽP a pastviny, zahrady, vodní plochy) k méně stabilním prvkům (orná půda, zastavěná plocha, ostatní plochy) Odpady Produkce odpadů celkem tis. t ČSÚ, MŽP Financování životního prostťedí Investice do ŽP vzhledem % ČSÚ, WDI Výdaje do životního prostředí v poměru k HDP k HDP Výdaje do ŽP z centrálních mil. Kč ČSÚ, MŽP Výdaje do životního prostředí ze státního rozpočtu zdrojů Vnímaní naléhavosti problémů ŽP Životní prostředí jako prioritní problém podle veřejného % CVVM Výsledky opakovaných průzkumů veřejného mínění mínění Indikátor L2 L3 L4 L5 L6 L7 L8 L9 L10 L11 L12 L13 L14 L15 L16 L17 L18 L19 L20 L21 L22 L23 L24 77 Příloha 5 –Vstupní data pro výpočet Indexu kvality a udržitelnosti života Kód A1 A2 A3 A4 A5 A6 B1 B2 B3 B4 B5 B6 B7 B8 B9 B10 C1 C2 C3 C4 D1 D2 D3 D4 D5 D6 D7 D8 D9 E1 E2 E3 E4 E5 E6 E7 E8 E9 E10 F1 F2 F3 F4 F5 F6 F7 G1 G2 G3 G4 78 1990 2 2 5 18,871 246 1991 2 2 4 42,383 194 1992 2 2 4 43,732 258 73 0,1 0,5 0,1 1,89 1,67 1,58 171,5 164,0 158,1 2952 2997 3033 0,7 4,1 2,6 4,89 6,66 7,62 2603,22 2055,84 2235,16 94,50 73,70 110,30 246 254 262 54 44 71,7 10,8 71,9 10,4 72,2 9,9 83,2 4,8 286 13,1 4,8 84,6 5,8 291 12,9 5,1 84,8 5,8 293 12,6 5,2 118,2 4026 7855 4,2 1652 112 4219 8230 4,4 2,1 1754 114,2 4307 8642 4,5 1,8 1703 4136 1870 54397 315 6057 1553 45693 309 6743 2983 45112 1993 1 2 4 1994 1 2 4 1995 1 2 3 21 20 14 25 10 15 47,647 52,695 38,6 278 48 70 82 68 0,3 1,47 152,4 3052 3,5 9,02 2260,07 103,70 83,3 277 55 41 84 72,7 8,5 36 18431 286 48 77 82 75 -1 1,44 146,5 3051 3,2 10,02 2379,64 107,70 91,7 305 56 45 98 73,0 7,9 85,1 5,9 279 12,3 6,8 57 127,1 4437 9055 5,3 1,4 1678 41 378 8203 1367 45857 85,5 6 273 12,1 6,9 46 129,5 4169 9467 5,3 1,3 1665 35 387 9309 1977 46846 1996 1 2 3 0,025 10 18 54,957 57974 79 180 36,4 38,2 18440 25431 277 267 48 39 73 70 76 72 66 68 -2,1 -2,2 1,28 1,19 140,6 135,1 3057 3052 2,9 3,5 10,76 11,71 2524,12 2703,36 108,60 108,80 100,0 108,8 322 350 54 49 37 26 103 102 73,4 73,8 7,7 6 1268,5 750,0 85,8 86 6,2 6,1 269 269 11,4 11,1 6,8 6,5 56 54 139,8 155,9 4177 4220 9255 9606 5,2 5,2 1,1 1,1 1551 2226 36 28 406 427 8994 10244 4380 5028 51503 52799 1997 1998 1999 2000 2001 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 3 3 2 2 0,016 0,022 0,017 0,017 0,017 13 10 6 3,6 2,2 16 22 21 20 13 4,8 4,6 4,3 3,9 3,7 59,777 54,083 62,595 63211 60182 212 505 502 543 652 39,2 41,4 41,5 38,1 35,1 30156 36031 42907 37582 35173 291 313 265 279 287 56 55 52 56 56 81 82 77 79 80 67 71 66 62 60 67 71 66 68 63 -2,1 -1,8 -2 -1,8 -1,7 1,17 1,16 1,13 1,14 1,14 130,1 125,9 122,1 118,5 114,9 3239 3088 3147 3184 3210 5,2 7,5 9,4 8,8 8,9 17,12 12,61 14,31 15,03 16,08 2835,66 2749,26 2805,21 2873,50 2998,65 101,80 98,80 106,10 102,60 103,60 118,0 130,6 136,0 140,8 483 372 402 428 456 49 55 47 46 44 35 57 71 73 59 103 105 92 96 83 73,9 74,5 74,7 75,0 75,3 5,9 5,2 4,6 4,1 4,0 1251,3 1202,8 1178,9 1151,0 1123,1 702,9 744,3 714,3 710,5 706,7 86 86,2 86,9 87,1 87,3 6,2 6,3 5,8 6 6,5 259 259 265 262 261 11,0 10,9 10,8 10,7 10,6 6,5 6,4 6,5 6,6 6,5 52 75 63 48 50 165,8 174,2 184 207,3 219,5 4290 4346 4550 4203 11490 10666 12151 13119 18191 4,7 4,4 4,1 4,3 4,3 1,2 1,3 1,3 1,3 1,3 2607 2729 2831 3421 3146 41 40 25 29 35 521 447 461 481 501 11519 11738 12551 11965 14321 5263 5440 3894 3295 3467 53437 55286 62339 62503 64604 Kód G5 G6 G7 G8 H1 H2 H3 H4 H5 I1 I2 I3 I4 J1 J2 J3 J4 J5 J6 J7 J8 J9 K1 K2 K3 K4 K5 L1 L2 L3 L4 L5 L6 L7 L8 L9 L10 L11 L12 L13 L14 L15 L16 L17 L18 L19 L20 L21 L22 L23 1990 16 0 12 0 -1,2 9,7 1991 17 0,01 15 0 2479 10357 1450 -11,6 56,6 1992 18 0,05 24 0 2887 10579 1281 -0,5 11,1 3,0 4,2 5,6 87,8 47,6 98,5 51,2 108,6 52,1 48851 38984 44594 41719 2076,1 1303,2 46403 2,80 81,8 401,5 1596,0 493,9 105,2 23,8 187,5 1993 19 0,14 29 6 3388 10851 1275 0,1 20,8 24,3 4,0 0,1 1994 21 0,3 44 13 3976 11351 1275 2,2 10 26 6,1 0,9 1995 24 0,5 53 15 5036 12308 1303 5,9 9,1 31,7 4,7 0,5 1996 28 1,9 68 19 5616 13039 1381 3,8 8,8 35,9 4,6 -0,1 1997 37 5,1 83 29 5108 13134 1440 0,3 8,5 40,4 8,5 -0,9 -4483 -39535 -99569 -152990 -150450 38774,8 41251,4 112,1 58,0 6,6 31440 109405 4075 14037 33 1720 1056 48348 3,16 76,3 92,9 821,1 175,7 264,6 18,2 149,6 17,5 84102 49744 181979 225 73,3 90,3 91,3 74,9 34,0 1187,7 82,5 2,7 0,900 52062 2,4 13905 119,0 56,8 7,2 61650 107884 3647 15904 57 1744,7 1098,1 48007 3,13 81,3 56,6 598,0 161,9 256,5 19,7 151,5 20,6 70676 38876 152831 161 73,5 90,9 89,5 71,9 26,5 1189,0 84,7 3,0 0,904 68508 2,5 9062 118,2 56,6 8,0 52669 102843 3719 21245 58 1658,8 1047,2 47485 3,19 84,3 33,3 362,6 143,5 207,9 21,2 144,7 24,1 42425 27338 114896 204 74,4 91,3 84,4 58,3 16,8 1191,8 86,3 3,0 0,902 44118 2,0 9185 37969 108,9 56,2 3,3 31993 103,7 56,6 3,7 32778 112,0 56,4 5,1 31336 1877 1262 45990 2,50 66,0 319,0 1564,0 346,0 167,0 26,1 170,3 36397 69 1868 1157 45325 2,47 60,4 232,0 1285,0 304,0 220,0 24,5 155,2 31509 56 1837 1105 44462 2,62 63,8 169,0 1057,0 266,0 294,0 23,5 149,1 190500 148200 406500 598 72,6 72,6 121,8 168780 127297 295483 501 72,8 75,0 86,9 46,3 37,6 141150 104010 257858 415 73,0 79,0 82,0 57,9 29,2 118044 84982 225024 258 73,1 82,2 96,9 51,5 54,4 2,5 0,849 2,4 0,856 2,4 0,861 2,7 0,866 18162 45 1797 1080 43318 2,83 72,4 142,3 1030,6 206,2 291,1 24,8 143,4 9,5 108349 79160 172620 219 73,0 82,2 97,2 59,0 48,0 1184,8 78,2 2,6 0,873 2875 12662 41 1749,7 1091,3 46569 3,04 74,9 102,2 956,3 190,3 311,6 22,6 142,8 14,0 100066 70964 157689 243 73,2 89,5 86,3 60,7 30,6 1188,2 81,8 2,7 0,880 1,1 1,3 2,1 12066 2,2 12022 2,5 13707 2,4 14937 1998 46 9,4 97 39 5412 13008 1429 -2,3 10,7 42,5 9,7 -1,6 1999 56 18,9 107 68 5161 13182 1412 -0,2 2,1 41,9 9,0 -1,6 2000 80 42,3 121 97 5250 14042 1407 2,5 3,9 42,1 9,7 -2,4 2001 105 67,6 146 136 5310 -80239 -64413 -120825 -117189 81947,5 168744 25540 342337 122,0 56,3 8,8 53677 100832 3035 22299 60 1621 1052,1 46800 3,54 84,5 16,1 193,1 135,0 159,9 17,7 142,1 26,6 30228 22399 90361 186 74,6 95,0 88,4 63,4 19,7 1192,4 88,8 3,6 0,903 38088 1,5 9918 142,5 56,0 8,6 56532 104246 3567 25207 52 1656 991,8 47958 3,59 86 18,3 268,0 106,3 132,4 17,6 150,0 29,4 29758 19264 81799 166 74,8 94,8 92,0 63,6 16,9 1152,7 89,4 3,4 0,910 40163 1,0 10000 144,8 55,7 10,1 58425 107660 3555 24759 48 1695,0 1480 3,3 4,7 42,3 10,4 -3,1 49906 3,65 13,3 220,3 93,2 102,3 16,9 145,0 32,2 15675 74,9 95,5 92,0 63,6 15,0 1244,4 90,9 3,5 1,2 10200 Kurzívou jsou označeny data, které byla doplněna interpolací 79 Příloha 6 – Zdroje dat pro výpočet SD Indexu A1 A2 A3 A4 B1 B2 C1 C2 D1 D2 D3 D4 E1 E2 E3 E4 E5 E6 E7 F1 F2 F3 F4 F5 G1 G2 G3 G4 H1 H2 H3 H4 H5 H6 I1 I2 I3 I4 I5 I6 I7 I8 I9 I10 I11 80 Indikátor Jednotka Lidská práva, svoboda a rovnost Index politických práv index Uprchlíci podle země původu na tis. obyv. Vojenské výdaje % HDP Počet vojáků % pracovní síly Rodový (genderový) index index Dětská práce % z věkové skupiny 10-14 let Demografické ukazatele a očekávaná délka života Roční populační nárůst % Podíl populace 0-14 k 65+ % Kojenecká úmrtnost na 1000 narození Úmrtnost do 5 let věku na 1000 narození Očekávaná délka života při narození roky Úmrtnost na 1,000 obyv. Zdravotní stav a zdravotní péče Veřejné výdaje na zdravotnictví % HDP Výdaje na zdravotnictví/osobu USD/osobu Očkování dětí – DPT % dětí Očkování dětí – spalničky % dětí Lékaři na 1000 obyv. Porody s přítomností kvalifikovaného personálu % Lůžka v nemocnicích na 1000 obyv. Tuberkulóza na 100,000 obyv. Výskyt HIV % dospělých Výskyt dětské podvýživy % dětí < 5 Podvýživa % z celkové populace Přístup k nezávadné pitné vodě % z celkové populace Vzdělání, technologie a informace Negramotnost dospělých % z 15+ Docházka do školy, 2. stupeň % Docházka do školy, 1. stupeň % Celkové veřejné výdaje na vzdělání % HDP Telefonní linky na 1000 obyv. Osobní počítače na 1000 obyv. Uživatelé internetu na 1000 obyv. Noviny na 1000 obyv. Televizní přijímače na 1000 obyv. Mobilní telefony na 1000 obyv. Ekonomický rozvoj a zahraniční zadlužení HDP na osobu USD, v konst. cenách 1995 HDP na osobu podle parity kupní síly USD, součas. hodn. Roční růst HDP % Úspory: čisté národní úspory % hrubého nár. příjmu Hrubé domácí úspory % HDP Rozvojová pomoc na obyvatele USD, součas. hodn. Současná vyrovnanost účtu % HDP Přímé zahraniční investice % HDP Export high-tech % z exportu Celková vyrovnanost rozpočtu % HDP Nezaměstnanost % z celkové pracovní síly Zdroj Rok Počet FH HDR WDI WDI HDR WDI 2000 2000 2000 1999 2000 2000 179 107 139 159 145 167 WDI WDI WDI WDI WDI WDI 2000 2000 2000 2000 2000 2000 179 179 179 179 179 179 WDI WDI WDI WDI WDI WDI WDI WDI WDI WDI HDR WDI 2000 2000 1999 2000 1998 2000 1998 2000 2000 2000 2000 2000 177 175 178 176 167 159 109 149 149 126 129 146 WDI WDI WDI WDI WDI WDI WDI WDI WDI WDI 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 1998 2000 2000 154 134 154 157 179 150 177 152 179 170 WDI WDI HDR WDI WDI WDI WDI WDI WDI WDI WDI 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 1999 170 162 163 166 154 156 161 159 129 117 102 K1 K2 L1 L2 L3 M1 M2 M3 M4 N1 N2 N3 N4 O1 O2 O3 O4 O5 Indikátor Celkový zahraniční dluh Celková dluhová služba Spotřeba zdrojů Spotřeba energie Spotřeba minerálních zdrojů Spotřeba dřeva HDP ja jednotku použité energie Komerční využití energie Spotřeba elektrické energie Osobní automobily Kvalita životního prostředí Chráněná území na národní úrovni Zdroje pitné vody Plocha lesů Orná půda Populace v aglomeracích > 1 mil. Hustota venkovské populace Růst městské populace Emise CO2 Městská populace Jednotka USD % hrubého nár. příjmu Zdroj WDI WDI Rok 2000 2000 Počet 138 136 % hrubého nár. příjmu % hrubého nár. příjmu % hrubého nár. příjmu USD na kg ropného ekvivalentu kg ropného ekvivalentu na osobu kWh na osobu na 1,000 obyv. WDI WDI WDI WDI WDI WDI WDI 2000 2000 2000 2000 2000 2000 1999 176 171 171 121 128 123 166 % území m3 na osobu % území % území % obyv/km2 v %/rok tuny/osobu % WDI WDI WDI WDI WDI WDI WDI WDI WDI 2001 2000 2000 2000 2000 2000 2000 1999 2000 144 148 174 176 175 174 178 178 178 Indikátor – jméno indikátoru, Jednotka – měřící jednotka, Zdroj – zdroj dat (WDI – World Development Indicators, FH – Freedom House, HDR – Human Development Report), Rok – rok pořízení údaje, Počet – počet zemí, pro která jsou data k dispozici 81 Příloha 7 – Vstupní data použitá pro výpočet SD Indexu Tabulka je v souboru příloha7.xls, nejsem schopen ji tam vložit. Počítám 16 A4 – rozdělení sloupců na 4 strany krát 4 strany řádků. 82 Příloha 8 – Základní statistické ukazatele vstupních dat SD Indexu Indikátor A1 A2 A3 A4 B1 B2 C1 C2 D1 D2 D3 D4 E1 E2 E3 E4 E5 E6 E7 F1 F2 F3 F4 F5 G1 G2 G3 G4 H1 H2 H3 H4 H5 H6 I1 I2 I3 I4 I5 I6 I7 I8 I9 I10 I11 K1 Průměr 3,559 46,832 2,837 1,386 0,685 10,430 1,479 8,201 46,026 67,121 64,955 10,103 3,344 418,326 Medián 3,000 3,000 1,900 0,918 0,729 1,870 1,522 6,958 28,000 34,000 69,272 8,840 2,884 82,000 StOdch 2,239 114,212 3,138 1,654 0,185 14,115 1,039 5,986 42,744 69,621 12,025 4,972 1,779 760,190 KV 0,6291 2,4388 1,1059 1,1936 0,2695 1,3533 0,7024 0,9287 1,0373 0,1851 0,4921 0,5321 1,8172 Min 1,000 0,000 0,000 0,000 0,263 0,000 -1,853 0,784 2,900 3,900 37,328 2,230 0,376 2,000 80,377 80,875 1,474 76,803 4,777 163,349 2,923 13,921 16,791 78,973 19,222 58,921 85,044 4,442 184,539 97,484 714,384 90,000 87,500 1,200 93,000 3,745 104,000 0,300 10,450 12,000 84,500 12,546 67,639 92,146 4,212 102,911 36,751 178,000 21,104 18,673 1,325 28,316 3,877 160,757 6,654 14,061 17,973 20,504 20,861 27,182 17,975 1,941 206,608 137,499 1199,323 0,2626 0,2309 0,8989 0,3687 0,8115 0,9841 2,2768 1,0100 1,0704 0,2596 1,0853 0,4613 0,2114 0,4369 1,1196 1,4105 1,6788 18,000 19,000 0,023 5,000 0,117 5,000 0,050 0,000 0,000 13,000 0,000 4,793 30,445 0,462 0,387 0,466 0,000 94,616 36,431 120,927 242,768 194,093 217,487 157,516 48,161 223,437 6487,33 1602,615 10772,230 4 8457,65 5405,000 9026,233 4 3,929 4,000 4,114 16,892 17,311 14,376 8,784 8,200 10,168 40,608 20,850 51,535 -2,823 -3,287 9,664 4,600 2,789 8,357 10,890 5,000 14,470 -2,115 -1,779 3,615 10,145 8,700 6,907 931,253 584,648 884,041 1,2781 0,8959 1,4185 1,6605 0,009 0,091 0,189 91,617 1,0672 450,000 1,0470 0,8511 1,1575 1,2691 -3,4236 1,8166 1,3287 -1,7094 0,6809 0,9493 -12,052 -28,367 -16,800 -4,212 -33,438 -4,209 0,100 -16,155 1,100 0,000 Max 7,000 568,000 27,500 10,755 0,956 51,130 3,600 25,453 180,000 316,000 81,066 25,140 8,273 4499,00 0 99,440 99,000 5,800 100,000 18,900 757,000 38,800 49,300 73,000 100,000 84,045 101,205 109,461 10,362 754,819 572,097 6000,00 0 585,395 891,811 769,958 56206,1 00 53410,0 00 20,400 63,082 43,200 236,284 40,941 93,720 71,500 10,017 39,300 3991,53 8 UDH 1,000 0,000 1,200 0,420 0,934 0,000 0,136 2,000 4,100 6,000 78,604 4,040 6,587 2277,60 0 99,000 99,000 3,791 100,000 12,175 9,000 0,050 0,000 0,000 100,000 0,000 93,689 102,480 8,210 524,612 337,641 2678,00 0 294,864 563,400 608,375 23487,0 00 24022,0 00 7,770 40,840 27,525 1,372 9,338 9,386 28,900 2,408 2,060 119,433 Perc (+) (-) 5 (-) 5 (-) 25 (-) 25 (-) 95 (+) 5 (-) 10 (O) 25 (O) 5 (-) 5 (-) 95 (+) 5 (-) 95 (+) Orez 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 95 95 95 95 95 95 5 5 5 5 95 5 95 95 95 90 90 (+) (+) (+) (+) (+) (+) (-) (-) (-) (-) (+) (-) (+) (+) (+) (+) (+) 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 10 10 90 90 90 90 (+) (+) (+) (+) 10 10 10 10 90 (+) 10 90 90 95 95 5 90 90 90 95 5 (+) (+) (+) (+) (-) (+) (+) (+) (+) (-) 10 10 5 5 5 10 10 10 5 5 5 (-) 5 83 Indikátor K2 L1 L2 L3 M1 M2 M3 M4 N1 N2 N3 N4 O1 O2 O3 O4 O5 Průměr Medián StOdch 5,790 4,783 4,172 5,573 0,000 13,016 0,464 0,000 1,959 0,537 0,000 1,704 4,775 4,373 2,308 2529,47 1371,277 3245,749 4 3468,04 1767,541 4535,025 2 124,048 41,378 159,370 10,425 6,650 11,730 16664,7 5756,500 31935,130 80 28,836 27,460 22,820 14,651 10,556 13,738 12,674 9,000 15,776 568,730 251,860 1627,695 2,564 4,619 53,967 2,643 2,101 56,115 1,719 8,415 23,325 KV 0,7206 2,3357 4,2248 3,1734 0,4835 1,2832 Min 0,165 0,000 0,000 0,000 1,107 142,431 1,3077 22,069 1,2848 1,1252 1,9163 0,115 0,000 0,000 0,7914 0,9377 1,2447 2,8620 0,003 0,061 0,000 3,540 0,6705 1,8217 0,4322 -1,662 0,000 6,152 Max 24,805 51,800 18,900 12,700 12,047 26772,6 40 24778,5 70 586,588 67,500 275679, 000 90,604 62,526 89,000 19838,1 50 6,195 91,485 100,000 UDH 1,019 0,000 0,000 0,000 9,452 1371,27 7 1767,54 1 41,400 23,350 39637,0 00 62,710 10,556 9,000 124,000 1,080 0,068 34,181 Perc (+) (-) 5 (-) 10 (-) 10 (-) 10 (-) 95 (+) Orez 5 10 10 10 5 50 (O) 5 50 50 90 (O) (O) (+) 5 10 5 90 90 50 50 (+) (+) (-) (-) 10 5 5 5 25 25 5 25 (-) (-) (-) (-) 10 5 5 5 Průměr – aritmetický průměr, Medián – medián, StOdch – standardní odchylka, KV – koeficient variace, Min – minimální hodnota, Max – maximální hodnota, UDH – „udržitelná“ hodnota, Perc – percentil vztažený k UDH, (+)(-) – vztah k udržitelnosti: (+) znamená zlepšování udržitelnosti s rostoucí hodnotou indikátoru, (-) znamená zlepšování udržitelnosti s klesající hodnotou indikátoru, (0) znamená nejasný vztah, Orez - % ořezaných dat 84 Příloha 9 – SD Index – souhrnné výsledky pro 179 zemí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 AFG ALB DZA AGO ARG ARM AUS AUT AZE BHS BHR BGD BRB BLR BEL BLZ BEN BTN BOL BIH BWA BRA BRN BGR BFA BDI KHM CMR CAN CPV CAF TCD CHL CHN COL COM ZAR COG CRI CIV HRV CUB CYP CZE DNK DJI DMA DOM ECU Země Afghánistán Albánie Alžírsko Angola Argentina Arménie Austrálie Rakousko Azerbajdžán Bahamy Bahrajn Bangladéš Barbados Bělorusko Belgie Belize Benin Bhútán Bolívie Bosna a Hercegovina Botswana Brazílie Brunej Bulharsko Burkina Faso Burundi Kambodža Kamerun Kanada Kapverdy Středoafrická republika Čad Chile Čína Kolumbie Komory Dem. rep. Kongo Kongo Kostarika Pobřeží slonoviny Chorvatsko Kuba Kypr Česká republika Dánsko Džibuti Dominika Dominikánská republika Ekvádor SD Index 0,233 0,650 0,543 0,354 0,696 0,580 0,801 0,847 0,622 0,736 0,640 0,468 0,739 0,731 0,826 0,653 0,404 0,456 0,602 0,597 0,586 0,665 0,659 0,663 0,336 0,306 0,422 0,422 0,836 0,564 0,426 0,350 0,716 0,635 0,615 0,408 0,338 0,368 0,741 0,403 0,714 0,729 0,790 0,763 0,858 0,381 0,640 0,574 0,577 1 0,725 0,602 0,230 0,893 0,607 0,967 0,946 0,463 0,522 0,583 0,728 0,954 0,790 0,480 0,175 0,714 0,451 0,526 0,692 0,476 0,758 0,441 0,180 0,382 0,532 1,000 0,766 0,367 0,786 0,512 0,591 0,264 0,338 0,819 0,482 0,585 0,574 0,814 0,891 0,952 0,625 0,642 2 0,030 0,698 0,531 0,042 0,698 0,708 0,866 0,859 0,543 0,649 0,586 0,370 0,809 0,580 0,852 0,519 0,152 0,312 0,368 0,676 0,156 0,567 0,698 0,600 0,048 0,059 0,211 0,185 0,845 0,461 0,128 0,074 0,763 0,657 0,607 0,296 0,049 0,169 0,748 0,086 0,752 0,891 0,894 0,742 0,863 0,130 0,734 0,507 0,565 3 0,123 0,682 0,636 0,119 0,705 0,667 0,919 0,921 0,660 0,799 0,674 0,365 0,814 0,851 0,944 0,599 0,365 0,438 0,564 0,636 0,545 0,652 0,743 0,830 0,172 0,282 0,225 0,249 0,926 0,532 0,145 0,138 0,751 0,583 0,634 0,470 0,189 0,145 0,699 0,315 0,848 0,831 0,887 0,934 0,948 0,377 0,741 0,559 0,531 4 5 6 0,460 0,442 0,105 0,750 0,497 0,942 0,950 0,629 0,750 0,755 0,232 0,853 0,760 0,947 0,738 0,208 0,283 0,605 0,596 0,581 0,691 0,740 0,761 0,004 0,111 0,156 0,192 0,937 0,586 0,035 0,040 0,768 0,560 0,645 0,182 0,017 0,199 0,711 0,322 0,775 0,615 0,840 0,863 0,994 0,187 0,678 0,533 0,545 0,537 0,504 0,604 0,585 0,445 0,816 0,859 0,680 0,765 0,771 0,643 0,694 0,758 0,879 0,442 0,522 0,523 0,632 0,355 0,763 0,659 0,725 0,726 0,595 0,801 0,702 0,434 0,713 0,719 0,864 0,434 0,473 0,822 0,612 0,667 0,902 0,491 0,737 0,591 0,899 0,743 0,696 0,565 0,573 0,780 0,514 0,689 0,560 0,439 0,746 0,623 0,753 0,698 0,623 0,767 0,905 0,575 0,555 0,825 0,682 0,748 0,804 0,742 0,663 0,713 0,890 0,578 0,472 0,420 0,646 0,505 0,906 0,358 0,585 0,512 0,630 0,810 0,596 0,300 0,492 0,596 0,714 0,461 0,608 0,708 0,654 0,917 0,380 0,379 0,658 0,576 0,762 0,716 7 0,558 0,718 0,544 0,691 0,596 0,560 0,600 0,652 0,554 0,615 0,367 0,465 0,461 0,603 0,484 0,755 0,691 0,732 0,726 0,629 0,758 0,684 0,515 0,556 0,669 0,464 0,796 0,702 0,643 0,630 0,879 0,748 0,674 0,592 0,629 0,565 0,803 0,560 0,711 0,611 0,716 0,616 0,662 0,559 0,456 0,504 0,686 0,501 0,664 IDB 1,58 1,64 16,29 1,53 1,59 2,23 1,46 1,55 1,40 2,10 2,77 1,85 1,47 1,97 2,04 4,54 4,20 1,97 2,54 4,89 1,23 1,56 1,49 178,15 8,72 5,12 3,79 2,28 2,14 25,29 18,70 1,25 1,58 1,30 4,99 46,77 4,12 1,18 7,89 1,45 1,55 1,35 1,67 2,18 6,87 1,52 1,35 85 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 86 EGY SLV GNQ ERI EST ETH FJI FIN FRA GAB GMB GEO DEU GHA GRC GRD GTM GIN GNB GUY HTI HND HUN ISL IND IDN IRN IRQ IRL ISR ITA JAM JPN JOR KAZ KEN PRK KOR KWT KGZ LAO LVA LBN LSO LBR LBY LTU LUX MKD MDG MWI MYS Země Egypt Salvádor Rovníková Guinea Eritrea Estonsko Etiopie Fidži Finsko Francie Gabun Gambie Gruzie Německo Ghana Řecko Grenada Guatemala Guinea Guinea-Bissau Guyana Haiti Honduras Maďarsko Island Indie Indonésie Irán Irák Irsko Izrael Itálie Jamajka Japonsko Jordánsko Kazachstán Keňa KLDR Korejská rep. Kuvajt Kyrgyzstán Laos Lotyšsko Libanon Lesotho Libérie Libye Litva Lucembursko Makedonie Madagaskar Malawi Malajsie SD Index 0,561 0,561 0,466 0,337 0,782 0,325 0,621 0,882 0,832 0,535 0,469 0,672 0,843 0,442 0,755 0,671 0,534 0,354 0,406 0,608 0,348 0,593 0,773 0,844 0,515 0,546 0,603 0,488 0,855 0,759 0,803 0,662 0,837 0,579 0,658 0,436 0,501 0,741 0,589 0,645 0,440 0,758 0,538 0,413 0,368 0,547 0,740 0,873 0,689 0,435 0,382 0,678 1 0,495 0,697 0,496 0,021 0,939 0,210 0,657 0,941 0,880 0,503 0,753 0,937 0,657 0,733 0,603 0,580 0,393 0,815 0,280 0,667 0,893 1,000 0,626 0,688 0,426 0,965 0,665 0,881 0,852 0,998 0,477 0,780 0,531 0,771 0,579 0,751 0,364 0,946 0,484 0,486 0,521 0,925 0,986 0,685 0,594 0,527 0,654 2 0,496 0,531 0,151 0,169 0,645 0,046 0,654 0,876 0,872 0,263 0,175 0,713 0,840 0,310 0,834 0,626 0,392 0,094 0,081 0,507 0,226 0,436 0,733 0,910 0,414 0,528 0,554 0,276 0,825 0,788 0,859 0,742 0,866 0,498 0,426 0,163 0,542 0,873 0,606 0,545 0,210 0,613 0,608 0,205 0,056 0,589 0,686 0,852 0,768 0,180 0,081 0,675 3 0,658 0,586 0,165 0,322 0,851 0,100 0,525 0,947 0,944 0,438 0,439 0,665 0,958 0,392 0,895 0,725 0,486 0,242 0,268 0,617 0,185 0,549 0,902 0,985 0,395 0,439 0,658 0,549 0,908 0,952 0,917 0,682 0,912 0,747 0,756 0,294 0,384 0,750 0,749 0,687 0,216 0,846 0,765 0,407 0,274 0,710 0,838 0,951 0,754 0,294 0,355 0,588 4 0,530 0,499 0,264 0,108 0,931 0,070 0,629 0,974 0,946 0,552 0,246 0,632 0,935 0,290 0,791 0,715 0,401 0,088 0,146 0,638 0,083 0,464 0,855 0,990 0,329 0,491 0,550 0,438 0,900 0,915 0,886 0,705 0,933 0,648 0,661 0,311 5 0,598 0,606 0,724 0,344 0,673 0,575 0,517 0,905 0,841 0,649 0,530 0,528 0,880 0,478 0,751 0,575 0,621 0,510 0,417 0,313 0,594 0,560 0,656 0,823 0,676 0,601 0,716 6 0,617 0,749 0,779 0,723 0,656 0,427 0,910 0,595 0,682 0,724 0,751 0,819 0,702 0,378 0,709 0,949 0,764 0,779 0,548 0,820 0,569 0,636 0,516 0,711 0,375 0,660 0,713 0,593 0,834 0,741 0,552 0,571 0,529 0,696 0,962 0,676 0,749 0,747 0,722 0,727 0,834 0,647 0,597 0,881 0,744 0,467 0,227 0,851 0,671 0,341 0,205 0,369 0,807 0,918 0,692 0,150 0,243 0,780 0,763 0,707 0,522 0,547 0,589 0,254 0,460 0,544 0,709 0,381 0,792 0,696 0,802 0,795 0,577 0,370 0,568 0,970 0,536 0,568 0,347 0,777 0,685 0,640 0,903 0,717 0,603 0,610 7 0,391 0,392 0,738 0,624 0,673 0,642 0,757 0,717 0,564 0,690 0,619 0,673 0,491 0,656 0,555 0,678 0,636 0,602 0,827 0,881 0,398 0,715 0,580 0,518 0,539 0,715 0,516 0,435 0,604 0,418 0,545 0,560 0,488 0,333 0,664 0,635 0,560 0,411 0,176 0,762 0,795 0,748 0,315 0,527 0,715 0,314 0,646 0,649 0,688 0,629 0,633 IDB 1,68 1,91 5,16 34,26 1,46 13,88 1,76 1,64 1,68 2,75 4,29 1,55 1,95 2,27 1,61 1,82 6,84 10,27 2,82 7,16 1,91 1,56 1,93 2,06 1,63 1,68 1,60 2,28 1,68 1,56 2,04 2,50 1,83 3,91 2,14 4,25 1,69 3,78 1,61 3,13 2,82 12,72 1,63 1,54 1,68 4,79 7,72 1,33 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 MDV MLI MLT MRT MUS MEX MDA MNG MAR MOZ MMR NAM NPL NLD NZL NIC NER NGA NOR OMN PAK PAN PNG PRY PER PHL POL PRT QAT ROM RUS RWA WSM STP SAU SEN SYC SLE SGP SVK SVN SLB SOM ZAF ESP LKA KNA LCA VCT SDN SUR SWZ Země Maledivy Mali Malta Mauretánie Mauricius Mexiko Moldávie Mongolsko Maroko Mosambik Barma Namibie Nepál Holandsko NovýZéland Nikaragua Niger Nigérie Norsko Omán Pakistán Panama Papua Nová Guinea Paraguay Peru Filipíny Polsko Portugalsko Katar Rumunsko Rusko Rwanda Samoa SvatýTomáš a Principe Saudská Arábie Senegal Seychely Sierra Leone Singapur Slovensko Slovinsko Šalamounovy ostrovy Somálsko Jihoafrická republika Španělsko Srí Lanka St. Kitts a Nevis Sv. Lucie Sv. Vincent & Grenadines Sudán Suriname Svazijsko SD Index 0,613 0,409 0,793 0,339 0,688 0,690 0,664 0,611 0,527 0,366 0,493 0,574 0,455 0,848 0,871 0,509 0,312 0,380 0,870 0,537 0,427 0,708 0,466 0,610 0,602 0,589 0,725 0,781 0,646 0,678 0,657 0,366 0,640 0,508 0,615 0,459 0,654 0,313 0,748 0,783 0,824 0,463 0,295 0,576 0,821 0,579 0,650 0,679 0,656 0,454 0,623 0,525 1 0,489 0,927 0,400 0,889 0,789 0,844 0,664 0,507 0,455 0,349 0,626 0,545 0,960 0,983 0,653 0,468 0,566 0,916 0,354 0,386 0,837 0,654 0,668 0,679 0,714 0,891 0,857 0,522 0,737 0,599 0,263 0,409 0,543 0,426 0,638 0,885 0,911 0,907 0,963 0,528 0,296 0,509 2 0,426 0,040 0,819 0,111 0,694 0,620 0,622 0,494 0,515 0,075 0,361 0,226 0,296 0,842 0,907 0,443 0,021 0,092 0,874 0,568 0,309 0,658 0,253 0,511 0,549 0,505 0,775 0,813 0,630 0,641 0,560 0,066 0,620 0,420 0,513 0,173 0,713 0,043 0,810 0,790 0,839 0,479 0,044 0,338 0,788 0,686 0,591 0,708 0,713 0,294 0,648 0,128 3 0,757 0,243 0,884 0,326 0,688 0,673 0,747 0,607 0,511 0,321 0,504 0,464 0,329 0,965 0,911 0,531 0,144 0,201 0,975 0,681 0,362 0,675 0,382 0,574 0,568 0,489 0,847 0,858 0,683 0,677 0,815 0,290 0,731 4 0,556 0,048 0,843 0,189 0,703 0,700 0,647 0,532 0,476 0,052 0,189 0,531 0,194 0,957 0,949 0,435 0,054 0,169 0,986 0,571 0,244 0,698 0,296 0,594 0,570 0,606 0,828 0,825 0,760 0,716 0,694 0,215 0,562 0,768 0,348 0,636 0,284 0,786 0,080 0,842 0,830 0,926 0,300 0,612 0,655 0,551 0,449 0,297 0,793 0,588 0,472 0,258 0,954 0,603 0,705 0,343 0,659 0,871 0,464 0,684 0,763 0,618 0,290 0,692 0,453 0,619 0,812 0,520 0,476 0,506 0,650 0,603 0,318 0,682 0,203 0,771 0,909 0,909 0,533 0,147 0,526 0,884 0,563 0,803 0,708 0,668 0,279 0,680 0,369 5 0,655 0,561 0,708 0,454 0,622 0,731 0,564 0,576 0,537 0,436 6 0,781 0,754 0,769 0,549 0,944 0,743 0,808 0,541 0,750 0,518 0,639 0,675 0,939 0,836 0,316 0,477 0,595 0,877 0,547 0,565 0,584 0,551 0,557 0,575 0,646 0,615 0,825 0,846 0,550 0,695 0,564 0,524 0,449 0,499 0,557 0,539 0,434 0,833 0,470 0,805 0,712 0,679 0,687 0,778 0,547 0,695 0,448 0,556 0,596 0,965 0,567 0,640 0,875 0,408 0,646 0,690 0,696 0,557 0,731 0,734 0,939 0,866 0,846 0,714 0,642 0,946 7 0,629 0,729 0,491 0,502 0,521 0,607 0,603 0,769 0,468 0,704 0,735 0,823 0,639 0,551 0,786 0,764 0,599 0,529 0,749 0,376 0,459 0,789 0,710 0,678 0,679 0,529 0,541 0,498 0,419 0,662 0,714 0,535 0,845 0,654 0,431 0,642 0,620 0,686 0,372 0,723 0,690 0,706 0,563 0,490 0,570 0,669 0,730 0,695 0,602 0,755 0,726 0,687 IDB 1,83 18,66 1,89 4,94 1,81 1,30 1,50 1,56 1,60 13,58 3,74 3,48 1,75 1,74 2,42 28,88 6,48 1,77 1,93 2,31 1,43 2,81 1,58 1,30 1,46 1,65 1,72 1,81 1,20 1,82 8,38 1,88 1,94 3,72 15,99 2,57 1,51 1,34 2,68 1,69 1,58 1,97 1,71 1,41 2,70 2,28 7,42 87 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 SWE CHE SYR TJK TZA THA TGO TON TTO TUN TUR TKM UGA UKR ARE GBR USA URY UZB VUT VEN VNM YEM YUG ZMB ZWE Země Švédsko Švýcarsko Sýrie Tadžikistán Tanzánie Thajsko Togo Tonga Trinidad a Tobago Tunisko Turecko Turkmenistán Uganda Ukrajina Spojené arabské emiráty Velká Británie Spojené státy Uruguay Uzbekistán Vanuatu Venezuela Vietnam Jemen Jugoslávie Zambie Zimbabwe SD Index 0,885 0,874 0,514 0,590 0,416 0,657 0,388 0,663 0,671 0,622 0,587 0,577 0,429 0,627 0,616 0,817 0,816 0,710 0,609 0,632 0,638 0,540 0,437 0,674 0,415 0,464 1 0,921 0,960 0,370 0,663 0,500 0,701 0,441 0,875 0,715 0,428 0,594 0,402 0,622 0,539 0,926 0,893 0,854 0,713 0,819 0,368 0,393 0,522 0,519 0,361 2 0,860 0,857 0,514 0,495 0,082 0,664 0,142 0,716 0,728 0,653 0,576 0,366 0,071 0,562 0,674 0,824 0,802 0,754 0,504 0,439 0,623 0,601 0,199 0,735 0,055 0,159 3 0,941 0,952 0,596 0,553 0,325 0,518 0,234 0,731 0,692 0,676 0,670 0,746 0,264 0,767 0,737 0,900 0,893 0,843 0,713 0,632 0,641 0,474 0,359 0,753 0,334 0,402 4 0,996 0,963 0,419 0,505 0,099 0,645 0,344 0,577 0,757 0,603 0,686 0,308 0,190 0,626 0,724 0,953 0,925 0,783 0,506 0,443 0,698 0,433 0,351 0,693 0,270 0,450 5 0,903 0,939 0,576 0,596 0,579 0,693 0,458 0,510 0,642 0,619 0,531 0,674 0,638 0,618 0,896 0,886 0,520 0,593 0,625 0,634 0,689 0,574 0,545 0,350 0,454 6 0,609 0,729 0,659 0,605 0,569 0,831 0,604 0,866 0,533 0,665 0,891 0,590 0,595 0,562 0,577 0,663 0,611 0,794 0,551 0,944 0,487 0,519 0,586 0,643 0,561 0,673 SD Index – Celkový index udržitelného rozvoje, 1-7 –Hodnoty dílčích indexů, IDB – index vyváženosti rozvoje 88 7 0,736 0,689 0,428 0,711 0,694 0,650 0,605 0,636 0,561 0,441 0,438 0,674 0,652 0,509 0,312 0,532 0,561 0,573 0,645 0,772 0,675 0,609 0,516 0,705 0,829 0,666 IDB 1,64 1,40 1,78 1,44 8,46 1,60 4,25 1,70 1,64 1,62 2,08 2,42 9,20 1,51 2,36 1,79 1,65 1,64 1,42 2,15 1,68 1,87 2,94 1,44 15,13 4,23
Podobné dokumenty
Textové procesory (Word), typografie
Při vkládání některých klipartů nebo ručním kreslení se objevuje Kreslicí plátno s rámem podobným textovému
poli, na začátku kreslení s nápisem Zde lze vytvořit vlastní kresbu. Po vložení nakreslen...
Kapitola 2 Metody porovnávání dokumentů a dotazů
Kdybychom měli k dispozici nějakou matematickou funkci, která by infor
mačním vektorům u a v přiřazovala míru jejich podobnosti, označme j i a(ů,v),
respektující naše intuitivní předpoklady a záro...
4.8. Indikátory udržitelného rozvoje
potraviny a zemědělství (FAO) má statistickou databázi FAOSTAT, Organizace pro
ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) publikuje základní sadu indikátorů životního
prostředí (OECD Environmental Indi...
Ontologický model pro portály
ebusiness a jiných aplikací, sleduje trendy a odhaduje budoucí vývoj. Dále
předkládá výběrový přehled formalismů pro zachycení složité informační struktu
ry, s důrazem na sémantické sítě a ontolo...
Výroční zpráva za rok 2010
veřejnost v novém grafickém stylu.
Ekologická poradna také vytvořila novou putovní
informační výstavu Strom v betonu. Ta zábavnou formou
seznamuje veřejnost se závažnými aktuálními problémy
životn...
Modelování proudění vody na měrném přelivu
Experimentální povodí Modrava 2 se nachází na severním svahu Malé
Mokrůvky v pramenné oblasti Ptačího potoka (hydrologické pořadí povodí 108-01-002), 5 km jižně od Filipovy Huti, na hranici s Bavor...
40. číslo časopisu Informátor - Česká společnost pro výzkum a
Lze se proto domnívat, že sorp ní vlastnosti
bentonitu,
d íve
p ipisované
výhradn
montmorillonitu, mohou souviset i s obsahem jiných
jílových minerál , zejména kaolinitu.
Biozvěst - Studiumbiologie.cz
metoda neighbour-joining (NJ) seskupuje větve podle
distancí tak, aby se po každém kroku zkrátila délka celého
stromu. Metoda UPGMA se nedokáže vypořádat s divnými
rychle mutujícími taxony, které m...
Metodická příručka učitele 2. stupně ZŠ. I. díl (2015)
Pro vyučujícího je velmi cenné, že dostane velký obsah informací k jednotlivým
tématům, aniž by musel důležité informace na danou hodinu vyhledávat z jiných
zdrojů, což v běžné praxi může být i čas...