Convention on Biological Diversity - isb

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru
botanika a učitelství biologie
CZ.1.07/2.2.00/15.0316
letní semestr 2011/2012
Léčivé rostliny
(BOT/LER)
Přednáška:24. března 2012
Léčivé rostliny a jejich genofondové kolekce, šlechtění, semenářství
„Lásku nelze vyléčit žádnou bylinou“ Publius Ovidius Naso
Pěstované rostliny
pohanka, česnek, chřest, oves,
brukev, hořčice, konopí,
čekanka, chmel, tykev, roketa,
fenykl, bavlník, ječmen, locika,
len, libeček, mák, olivovník,
mandloň, reveň
blín, bolehlav, durman,
přeslička, pýr,
hluchavka, jitrocel,
kostival, pampeliška,
podběl, truskavec,
řebříček, kopřiva, violka
Plevele
řepík, jestřabina, pupalka,
třezalka, divizna, rulík, blín,
durman, jitrocel, dobromysl,
mateřídouška, řebříček,
ostropestřec
Léčivé rostliny
Léčivé rostliny jako součást biodiverzity, uchovávání genofondu LR
Planě rostoucí rostliny – plevele – pěstované rostliny
Domestikace
Předzemědělské období
(8000 let př.Kr.)
Primární plodiny
Plané druhy
Zemědělské období
Sekundární plodiny
Primární plevele
Sekundární plevele
Industrializace
(po r.1900)
Genetická eroze
Vymírání
Genetická eroze
Zplaňování
Genetická eroze
Vymizení
Genová centra vzniku
kulturních rostlin






Nikolaj Ivanovič Vavilov (1887-1943)
Botanik, genetik a šlechtitel.
Organizoval a vedl vědecké expedice do mnoha oblastí Středomoří, Írán, Afgánistán, Etiopie, Japonsko, Korea,
území Severní, Střed. a Jižní Ameriky v letech 1920-1940.
Založil světovou sbírku sortimentu kulturních rostlin
(300 000 vzorků).
Vytvořil sovětskou školu pěstitelů rostlin, genetiků a
šlechtitelů.
spisy:
Centra původu kulturních rostlin (1926),
Zákon homologických řad dědičné proměnlivosti (1920),
Vědecké základy šlechtění pšenice (1935),
Sebrané spisy, genetika a šlechtění (1966).
Východní Asie Indie, Indomalajsie
Centrální Asie, Přední Asie
Středozemí, Etiopie
Jižní Mexiko a Střední Amerika
Jižní Amerika - Peru, Ekvádor, Bolívie,
ostrov Chiloe, Brazílie, Paraguay
Mechanismy evoluce
zemědělských plodin
Introgrese
 Vnesení genů jednoho druhu do genomu jiného mezidruhovým a
následným zpětným křížením, periodicky se opakující spontánní
pronikání genetického materiálu z jednoho druhu do druhého
Genetický drift
 Neřízené změny v četnosti alel určité populace.
 Mohou se projevit u menší populace poklesem velikosti nebo
rozložením populace v menší.
 Působil při introdukci kulturních rostlin.
 Týká se i nových vlastností vzniklých mutací (ředkvička, růžičková
kapusta).
Primitivní zemědělská kultura a s tím související nepatrná nebo žádná
selekce člověkem.
Polyploidizace
Další mechanismy evoluce pěst. plodin: selekce, hybridizace, šlechtění
Briggs and Walters, 2001, UPOL.
Uchování genofondu rostlin v Evropě - historické mezníky




1890 Vienna - International Agriculture and Forestry Congress
Emmanuel Ritter von Proskowetz a Frans Schindler – význam
krajových odrůd (landraces) pro šlechtění, potřeba poznání
genových center, sběru, dokumentace a hodnocení gen. zdrojů
1914 Baur (Německo) – varování před genetickou erozí v důsledku
rozvoje šlechtění a zemědělské výroby
1920s N.I. Vavilov (VIR, Leningrad)
1950 FAO – seznamy „genových zásob“ různých plodin, rozvoj
aktivit k jejich využití a introdukci
Uchování genofondu rostlin v Evropě - historické mezníky





1956 EUCARPIA
(European Association for Research on Plant Breeding)
také Section of Genetic Resources
1959 - 10. konference FAO – rezoluce o významu gen. zdrojů a o
nebezpečí genetické eroze
1960 ustavení CGIAR - Consultative Group on International
Agricultural Research
Genové banky: 1964 Izmir (Turecko), 1969 Bari, 1970
Braunschweig, 1979 Nordic GB
1974 IBPGR International Board for Plant Genetic Resources
(ustaveno CGIAR)

1981 přijetí ECP/GR
European Cooperative Programme on Plant Genetic Resources

1983 – Československo – přistoupení k ECP/GR

1982 – ustavení FAO Commission on PGR
rezoluce FAO 8/83
International Undertaking on PGR (ratifikace 133 zeměmi)
= vypracování globální strategie konzervace a využívání gen.
zdrojů (FAO + IPGRI)
1.
princip volného sdílení gen. zdrojů farmáři, vzájemná
nezávislost zemí a komunit + potřeba spolupráce při ochraně
gen. zdrojů
2.
vyváženost ochrany prostřednictvím Plant Breeders
Rights a možnosti využití odrůd jako gen. zdrojů
14. 6. 1992 UNCED
United Nations Conference on Environment and Development
Rio de Janeiro – Agenda 21 – Convention on Biological Diversity
= mezinárodní zásady ochrany biodiverzity jako základního a
nenahraditelného přírodního zdroje, podmiňujícího život člověka a jeho
kvalitu
- předmět ujednání:
konzervování biologické rozmanitosti, setrvalé užívání jejich
složek,
spravedlivé rozdělování prospěchu z využívání biologické
rozmanitosti
- základní principy:
zachování národní suverenity států nad přírodními zdroji na
jejich území,
zajištění uživatelské dostupnosti těchto zdrojů ostatními
smluvními partnery,
finanční a technologická pomoc rozvojovým zemím
chapter 14: Promoting sustainable agriculture and rural development
chapter 15: Conservation of biological diversity
1993 – podpis úmluvy Českou republikou
3. března 1994 – přistoupení vstoupilo v platnost (text úmluvy –
Sbírka zákonů 134/1999)
Genové (genetické) zdroje - definice
genetický zdroj = „živý materiál obsahující geny s bezprostřední nebo
potenciální hodnotou pro lidstvo“ (CBD)
= všechny kulturní plodiny, plemena, ale také jejich volně žijící příbuzné
U každého jedince lze nalézt jedinečné geny a vlastnosti, které mohou mít
důležitý význam v budoucím rozvoji zemědělství.
Nicméně - pro stanovení strategií a krizových plánů bylo třeba určit přesné
hranice.
Proto je za genetické zdroje považována část biodiversity, která vznikala v
zemědělských systémech záměrnou činností člověka (výběrem a později
cílevědomým šlechtěním zemědělských plodin a hospodářských zvířat).
Patří sem i příbuzné plané a volně žijící druhy a primitivní formy zemědělských
plodin a hospodářských zvířat, jichž lze prakticky využít (např. ve
šlechtění).
Mezi genetickými zdroji nalezneme i mikroorganismy a drobné bezobratlé
organismy, které se podílejí významně jak na vlastní zemědělské produkci,
tak na její ochraně nebo přímo na jejím zpracování a využívání.
Způsob ochrany fytogenofondu:
ex situ
(položky
v genofondových
kolekcích)
Botanické
zahrady a
arboreta
in situ
Chráněné
krajinné
celky
a regiony
Přírodní
rezervace
a chráněná
naleziště
Parky
Chráněné
stromy
především planě rostoucí druhy
především pěstované druhy
Genové
banky
„On farm“
Instituce, zabývající se ochranou fytogenofondu, včetně genofondu
léčivých rostlin:


Vládní instituce (soukromé či státní):
výzkumné ústavy
univerzity
botanické zahrady a arboreta
správy rezervací a chráněných oblastí
Nevládní instituce (NGO):
nevládní a neziskové organizace,
zájmová a občanská sdružení
Jejich činnost je rozvíjena na regionální, národní nebo mezinárodní
úrovni:
organizace: např. FAO, IPGRI (Bioversity International)
úmluvy: CITES (Convention on International Trade in Endangered
Species of Wild Fauna and Flora)
(1973)
Convention on Biological Diversity (CBD) (1992)
Genové banky:
IPGRI (1974)
International Plant Genetic Resources Institute
(Rome, Italy), nyní Bioversity International







člen CGIAR
poslání: podpora uchování a využití genových zdrojů rostlin
struktura: rada – Řím (Itálie)
regionální skupiny:
Americas
Asia, Pacific, Oceania
Europe
Sub-Sahara Africa
West Asia and North Africa
tématické skupiny:
Genetic Diversity
Germplasm Maintenance and Use
Documentation, Information and Training
projekty
networks: např. ECP/GR
working groups:
1. cereals: Avena, Barley, Wheat
2. forages: Forages
3. fruits: Malus – Pyrus, Prunus, Vitis
4. oil and protein crops: grain legumes
5. sugar, starch, fibre crops: Beta, fibre crops (flax, hemp), potato
6. vegetables, MAP: Allium, Brassica, Cucurbits, Leafy Vegetables, Medicinal and Aromatic Plants
Solanaceae, Umbelifer crops
informace: ročenky, publikace, databáze kolekcí, výukový materiál
Vavilov-Frankel Fellowship
Národní program konzervace genofondu rostlin v
České republice
ECP/GR vyhlášen v roce 1980
od 1983 – přistoupení Československa

14. 6. 1992 UNCED
United Nations Conference on Environment and Development
Rio de Janeiro – Agenda 21 – Convention on Biological Diversity

1993 – podpis úmluvy Českou republikou
3. března 1994 – přistoupení vstoupilo v platnost (text úmluvy – Sbírka zákonů
134/1999)
Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a
mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství na období 2012 – 2016
Ministerstvo zemědělství ČR
Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze – Ruzyni – role národního koordinátora,
pracoviště Olomouc, Karlštejn
účast 10 státních i soukromých institucí: Kroměříž, Šumperk, Zubří, Opava, Holovousy,
Lednice na Moravě, Troubsko, Havlíčkův Brod, Žatec, Průhonice
EVIGEZ – evidence cca 50 000 položek všech běžně pěstovaných zemědělských plodin
každá instituce (smlouvy s MZe ČR prostřednictvím VÚRV): sběr, introdukce,
regenerace, popis, uložení, poskytování vzorků
Zákon 148/2003 Sb. o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a
mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství
Ochrana fytogenofondu zemědělských plodin v
České republice
Výzkumný ústav rostlinné
výroby v.v.i.
Šumperk: Cannabis Centrum aplikovaného
Opava: Papaver
výzkumu zelenin a
speciálních plodin
Olomouc: cca 1000
položek, 83 druhů
ZF Mendelu Lednice:
řebříček, lékořice,
reveň
Základní aktivity:
 soustřeďování položek kolekcí – sběry, krajové odrůdy
 regenerace položek – jednoleté nebo vytrvalé druhy semenné –
přesev a dlouhodobé uložení semen, vegetativně množené formy polní školky, cryo-prezervace
 popis a hodnocení položek
 poskytování vzorků uživatelům
 rozvoj výzkumných projektů (např. AGRITEC Šumperk s.r.o.,
Centrum Olomouc)
Mezinárodní spolupráce:
ECPGR Medicinal and Aromatic Plants Working Group
Evidence genových zdrojů rostlin
Český informační systém

1984 - Výzkumný ústavu rostlinné výroby v Praze - speciální uživatelský
program pro GZR v bývalém Československu

1992 - využíván v České republice v rámci „Národního programu“

Pasportní data - základní informace o genetickém zdroji
Popisná data - charakterizace a vlastní hodnocení (podrobné hodnocení
morfologických, fenologických, biologických a hospodářských znaků ve
stupních 1 - 9, na základě národních klasifikátorů, které jsou v současnosti
vypracovány pro 28 plodin)
Skladová dokumentace genové banky VÚRV - centrální dokumentace
genetických zdrojů rostlin (GZR) českých kolekcích
http://genbank.vurv.cz/genetic/resources/asp2/l_evigez_c.htm



vzorek = položka
význam: EVIGEZové číslo položky genového zdroje
příklad - Lavandula
09 A55 00001 až 09 A55 99999
09 - kód pracoviště v rámci Národního programu
(Olomouc)
A55 - kód pro rod (druh)
00001 až 99999 - pořadové číslo položky v kolekci



velký počet položek - velká diverzita - význam
jednak z hlediska jejího uchování, ale také z hlediska
výběru vhodných genotypů pro šlechtění
Variabilita v rámci druhu - každá položka má své jedinečné EVIGEZové číslo
Popisné znaky: nejen morfologické parametry, ale i obsah složení silic;
obsah dalších účinných látek významných pro dané druhy léčivých
rostlin

příklad: chromatogram jedné
položky levandule
http://www.sisweb.com/referenc/a
pplnote/noville.htm

jiná položka bude mít ale odlišný
"profil"
EVIGEZ - informace o položkách v kolekci levandule (zdroj www.vurv.cz)
Řešitelský ústav:
Genebank Department - RICP Prague Vegetable
Section Olomouc Olomouc - Holice
Identifikátor:
09A5500001
Název:
Krajová
Jiný název:
Genebank Department - RICP Prague
Vegetable Section Olomouc Olomouc - Holice
09A5500046
Krajová
Jiný název:
Stát původu:
*Czechoslovakia
Taxon:
Lavandula angustifolia MILLER
Status:
krajový nebo primit. kultivar
Rok zařazení do
kolekce:
1981
Typ vývoje:
květiny: dvouletky
Dostupnost:
Dárce:
omezený dočasně/poškození
*Czechoslovakia
Číslo dárce:
Jiné číslo:
Řešitelský
ústav:
Identifikátor:
Název:
Stát původu:
Taxon:
Status:
Rok zařazení do
kolekce:
Typ vývoje:
Dostupnost:
Dárce:
Czech Republic
Lavandula angustifolia MILLER
krajový nebo primit. kultivar
2006
květiny: trvalky generativně množené
omezeně, se svolením řešitele
Číslo dárce:
2287
Šlechtitel:
Jiné číslo:
3201
Šlechtitel
:
Rodokmen:
Začátek registrace:
1952
Konec registrace:
I tyto položky stejného názvu se
mohou lišit např. spektrem silic.
Rodokmen:
Začátek registrace:
1952
Konec registrace:
Poznámky:
donor: SEVA-FLORA s. r.o Valtice
Technologie genofondových kolekcí




shromažďování položek
regenerace - počet
rostlin při regeneraci,
technické izolace,
jednoleté x vytrvalé
druhy, druhy množené
generativně a
vegetativně
popis
uložení
Botanické zahrady - současnost:
instituce: soukromé, státní (Museum of Natural
History), města, university
poslání: výuka, podpora výzkumných aktivit, osvěta
(propagace), výchova, ochrana rostlin,
výstupy: Index Seminum a katalogy botanických
zahrad, výstavy, expertní činnost
Mezinárodní síť botanických zahrad: International
Association of Botany Gardens,
Botanic Gardens Conservation International
Unie botanických zahrad České republiky
2005 – Průhonice
 občanské sdružení
 sídlo – Bot. zahrada hl.m. Prahy v Troji
významné kolekce léčivých rostlin:
 Masarykova univerzita v Brně, Středisko pro pěstování léčivých
rostlin LF
 Mendelova univerzita v Brně, BZ a arboretum
 Univerzita Karlova v Praze, Botanická zahrada Farmaceutické
fakulty v Hradci Králové
další organizace mimo UBZ:
 BOTANICUS spol. s.r.o., Ostrá nad Labem
Naděje Mgr. Podhorná, Brodek u Konice

Vědecká a výzkumná pracoviště v ČR






Masarykova univerzita v Brně, Lékařská fakulta
Centrum léčivých rostlin LF Masarykovy univerzity v Brně
Komenského náměstí č. 2, 662 43 Brno
Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Zahradnická
fakulta Lednice
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Botanická zahrada léčivých rostlin Farmaceutické fakulty UK
Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové
http://www.faf.cuni.cz/fakulta/struktura/strediska/botanicka_zahrada/
Stranky/default.aspx
Univerzita Palackého v Olomouci, Lékařská fakulta
Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Laboratoř
růstových regulátorů
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Farmaceutická fakulta
spolupráce s farmaceutickými firmami
Žurnál UP on line 26.ledna 2012 Bodlák a zelený čaj proti rakovině
Autor: Velena Mazochová
Příslibem pro nový směr v léčbě nádorových onemocnění se v těchto dnech staly výsledky spolupráce českých a španělských
vědců, kteří dovršili první etapu výzkumu antiangiogenních účinků látek vzniklých kombinací složek bodláku ostropestřce
mariánského a zeleného čaje. Úspěšnou vědeckou skupinu tvoří týmy prof. Vladimíra Křena z Mikrobiologického ústavu AV
a prof. Jitky Ulrichové z Ústavu lékařské chemie a biochemie Lékařské fakulty UP spolu s vědci ze španělské Universidad
de Málaga. Výsledky výzkumu byly publikovány koncem roku 2011 v prestižním americkém časopise Journal of Medicinal
Chemistry.
Stejně jako zdravé buňky jsou i ty nádorové závislé na zásobování kyslíkem a živinami, které dodává krev kolující v systému
tepen, vlásečnic a žil. Tvorba cév, proces angiogeneze, je tak nepostradatelnou složkou růstu a vývoje organismu. Tento
přirozený mechanismus je využíván při tzv. antiangiogenní léčbě zhoubných onemocnění, při níž se uplatňují látky schopné
zabránit cévnímu zásobení nádorových buněk. Často se v této souvislosti hovoří o „vyhladovění“ nádorů, při němž dochází k
přerušení přísunu jejich „výživy“ a odumření.
Nové deriváty s antiangiogenní aktivitou, které nyní vznikají v laboratořích českých vědců, jsou založeny na kombinaci
struktur silybinu - látky získávané z bodláku ostropestřce mariánského (Silybum marianum) - a struktur
protinádorových látek ze zeleného čaje.
„Účinky obou látek, jak silybinu, tak některých složek zeleného čaje, jsou známy již z dřívějších studií. Týmu prof. Křena se
podařila chemická modifikace jejich vybraných molekul, čímž vznikla účinná látka nazvaná 7-O-galloysilybin B,“ uvedla prof.
Jitka Ulrichová, přednostka Ústavu lékařské chemie a biochemie LF. „Náš podíl na tomto výzkumu se týkal zkoumání
biologické aktivity této modifikované sloučeniny a jejího komplexního popisu. Testováním jsme prokázali její schopnost
inhibovat vytváření nových cév v podmínkách in vitro, “ vysvětila.
Biologické testy, které tým Ústavu lékařské chemie a biochemie úspěšně dokončil, byly prováděny na buněčných kulturách
získaných z cévních stěn pupečních šňůr.
„Tyto buňky jsou schopny v laboratorních podmínkách za přítomnosti komplexní matrix z myších nádorů vytvářet jakousi
zjednodušenou kapilární síť. V přítomnosti testovaných látek jsme sledovali, že schopnost tvořit kapilární sítě je výrazně
potlačena,“ objasnila Ing. Kateřina Valentová, členka olomouckého týmu. „Testy probíhaly zatím pouze na buněčných
kulturách in vitro, tedy v laboratorních podmínkách, což je standardní postup, aby nebylo nutné stovky látek testovat na
zvířatech,“ doplnila.
Cesta od objevu účinných látek k vývoji léku je však běh na dlouhou trať. Platí to i pro 7-O-galloysilybin B, u kterého dosud nebyly
provedeny ani testy na experimentálních zvířatech, natož klinické zkoušky. Prof. Ulrichová v této souvislosti varuje před
předčasnými nadějemi na brzkou dostupnost nového léku. „Není to lék proti rakovině, spíše jedna z možností podpůrné
terapie. Jde v podstatě o pokračování našich předchozích studií, na řadě z nich jsme dlouhodobě spolupracovali právě s
týmem prof. Křena. Dosažené výsledky jsou především krásnou ukázkou úspěšného základního výzkumu,“ uvedla.
Studium chemických a biologických vlastností přírodních látek patří k dlouholetým vědeckovýzkumným tradicím Ústavu
lékařské chemie a biochemie LF. Vedle zkoumání účinků látek z ostropestřce mariánského jsou předmětem studia např.
také alkaloidy z ocúnu jesenního (Colchicum autumnale), účinky extraktů z černohlávku obecného (Prunella vulgaris), bobulí
brusnice klikvy velkoplodé (Vaccinium macrocarpon), brusnice borůvky (V. myrtillus), zimolezu kamčatského (Lonicera
caerulea) a dalších. Řada dosavadních studií má praktické výstupy ve formě doplňků stravy.
Obrázek: Výtažky ze semen bodláku ostropestřce mariánského jsou známy již od starověku. Pro své ochranné (chemoprotektivní)
účinky jsou využívány např. při ochraně jater, cévního systému či prostaty.
Šlechtění LAKR v ČR
šlechtění a využití rostlin - výběr optimálního genotypu
šlechtitelský cíl: obsahové látky (kvalita, kvantita),
odolnost vůči chorobám a škůdcům
zdroj genetické variability:
1. planě rostoucí formy
uchovávání kolekcí genových zdrojů LAKR - součást Národního
programu
2. šlechtitelské metody - hybridizace (příbuzenská, vzdálená), mutace,
polyploidizace, výběr, GMO
v ČR – v minulosti bohatá tradice,
nyní prakticky neexistuje, v omezené míře . u některých semenářských
firem
Vývoj šlechtitelských metod:




počátky vzniku užitkových rostlin – neuvědomělý výběr
primitivní empirický výběr bez vědeckých základů
2. pol. 18. stol. – průmyslová a vědecká revoluce:
šlechtění hosp. zvířat (B. Bakewell, 1725 – 1795)
hybridizace rostlin (T.A. Knight, 1759 – 1838)
individuální výběr (L.L. de Vilmorin, 1810 – 1900)
J.G. Mendel (1822 – 1884)
20. stol. - rozvoj šlechtitelských metod:
základní metoda:
křížení a výběr (morfologické, výnosové znaky)
zkoušení
rozvoj biotechnologií:
vzdálená hybridizace (interspecifická, intergenerická)
metody překonání nekřižitelnosti:
metoda mostu
kultivace embryí in-vitro
somatická hybridizace (= fůze protoplastů)
mutační šlechtění
genové manipulace - (GMO) „transgenní rostliny“
Odrůdový sortiment registrovaných odrůd LAKR
(zdroj: VSZ MZe ČR 2011): 28 druhů, 31 odrůd
















bazalka pravá: Litra (1986), Ohře (1966)
bedrník anýz: Jaron (2003)
benedikt lékařský: Krajový (1952)
divizna velkokvětá: Zlata (1952)
heřmánek pravý: Bohemia (1952)
jablečník obecný: Moravský (1952)
jestřabina lékařská: Běla (1966)
jitrocel kopinatý: Libor (1988)
kopr vonný: Hanák (1989), Oliver (2008)
koriandr setý: Hrubčický (1946)
kozlík lékařský: Trazafyt (1990)
levandule lékařská: Krajová (1952)
libeček lékařský: Magnus (1941)
lopuch větší: Herkules (1985)
majoránka zahradní: Marcelka (1967)
máta peprná: Perpeta (1941)















meduňka lékařská: Citra (1941)
měsíček lékařský: Plamen (1941), Plamen
plus (2000)
ostropestřec mariánský: Silyb (1988)
rulík zlomocný: Satan (1971)
řepík lékařský: Topas (1979)
saturejka zahradní: Pikanta (1981)
sléz maurský: Krajový (1952)
topolovka růžová: Černá krajová (1941)
třezalka skvrnitá x t. tečkovaná: Lenka
(2003)
tymián obecný: Krajový (1952)
včelník moldavský: Leon (2003)
yzop lékařský: Blankyt (1976)
neregistrováno – pouze právní ochrana:
třezalka tečkovaná: Gold
ostropestřec mariánský: Mirel
U všech registrovaných uveden pouze množitel (např. Moravoseed, SEVA-FLORA)
pouze Silyb – uveden majitel autorských práv – TEVA Cz Industries, Opava - Komárov
Semenářská kontrola
před rokem 1989: OSEVA – polní plodiny, SEMPRA – zahraní
plodiny
 po roce 1989: Českomoravská šlechtitelská a semenářská unie
(ČMŠSU)
 současná legislativa – nevyžaduje povinnou kontrolu a uznávání
osiva a sadby všech druhů pěstovaných rostlin, nýbrž jen
hospodářsky významných druhů uvedených v příloze zákona
rozmnožovací materiál:
1. základní vyráběn udržovatelem odrůdy: E
SE1, SE2, SE3
(podléhá uznávání)
2. certifikovaný C1
C2
(podléhá uznávání)
3. standardní S (zeleniny, léč. rostliny v druhovém seznamu) –
nepodléhá uznávání, pouze kontrole pravosti, čistoty, zdravot. stavu
(ÚKZÚZ), za veškeré vlastnosti odpovídá výrobce
4. obchodní O (hospodářsky méně významné druhy, nebo na
výjimku MZe v případě kritického nedostatku certifik. osiva), nemusí
splňovat požadavek odrůdové čistoty a pravosti; tento materiál nese
pouze označení druhu, nikoliv odrůdy
5. směsi (druhové a odrůdové)

Uznávací řízení - ÚKZÚZ








žádost (žadatel)
přehlídka porostu (ÚKZÚZ)
rozhodnutí o uznání porostu (ÚKZÚZ)
žádost o uznání osiva (žadatel)
odběr úředního vzorku (ÚKZÚZ)
zaslání odebraného vzorku (žadatel)
provedení předepsaných zkoušek (ÚKZÚZ)
vystavení rozhodnutí (ÚKZÚZ)
Produkce osiva a sadby LAKR
Agrogen spol. s.r.o. Troubsko
 Moravoseed spol. s.r.o. Mikulov
 Planta Naturalis Markvartice u Sobotky
 SEMO s.r.o. Smržice
 SEVA-FLORA s.r.o. Valtice

Zdroje informací






Situační a výhledová zpráva MZe ČR, rok 2011
Materiály ÚKZÚZ
Materiály Bioversity International
Materiály „Národního programu“
Lužný J., Štambera J., Chládek M., 1970. Šlechtění
zahradních rostlin II. (speciální, léčivé, kořeninové a
aromatické rostliny). Vysoká škola zemědělská v Brně,
Fakulta agronomická, skripta.
Singh R. J (ed), 2012. Genetic resources, chromosome
engineering, and crop improvement. vol. 6, CRC Press Boca
Raton.