Zde - MAS Český ráj
Transkript
Zde - MAS Český ráj
OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI PRO ČESKÝ RÁJ – MAS ČESKÝ RÁJ A STŘEDNÍ POJIZEŘÍ 1 2011 ZDARMA Srůstání s krajinou Dlouho se zdálo, že si s mojí ornitologií vystačím na proužku země od Humprechtu k Jizeře. Že mi kraj se stovkou slavičích manželství vydrží do smrti, že jinam zahlížet nemusím. Teď se tomu musím smát. Jednou mne takhle už třeba vylákali k Jemníkům, na boleslavský Chlum, odkud zpívajícího slavíka s kroužkem nahlásil jiný ornitolog. Díval jsem se z těch svahů nazpátek, kde za kostelem svaté Kateřiny u Klenice čekala místa důvěrně známá. Jak rád jsem se tehdy vracel zpět. Jindy jsem za králem pěvců mířil k Všeni u Turnova, po kolenou tam lezl houštím v úvozu a přesto že v loukách létal motýl, kterého jsem viděl prvně v životě, po očku se už zase ohlížel k Boleslavi. A pak jsem odjel dál, ke kladrubským pastvinám, do potemnělých vodních kanálů a chytal tam vzácného slavíka uherského! Večery duněly kopyty koní, nahořkle tam voněly střemchy a z nich tloukli slavíci. Díval jsem se do starých ramen Metuje a stejně si myslel na Jizeru! Pak přišlo pozvání k Prosně, za slavíky s polským dialektem. V divoce potrhaných březích tam byly k vidění kolonie zemních vlaštovek – břehulí, „měděná“ voda, plná sumců a bobřích hrází, kolem lidé, co rozumí životu. A stejně mi bylo líp, když jsem už zase stoupal k horám na jihu země a za hřbety mi už zase šuměl starý park v okraji Března, s hnízdy v břečťanech a noci vibrující tóny známých sólistů. Až za nimi pojedu jednou k africkému Sahelu tak jen proto, abych je viděl jak natěšení se znovu napřahují k Sahaře, s pískem v očích veslují přes moře a v sedlech drtí štíty velehor. A pak, jak těsně nad ránem, přibrzdí utahaná křídla v předsálí staré bažantnice, s důvěrně známým podkresem Jizery. A sáhnou pro zpěvník! Až se já a můj kraj těch písní nabažíme, odjedu nad Vlčí Pole do míst, kam mne pan řídící učitel brával na motýly. Desku z potrhaného futrálu vzpomínek usadím opatrně na začátek a v první řadě usednu s těmi, co už přijít nemohou. Kde nikdo nekřičí a nestrká se o místo, neřinčí peníze. Obzorem zas dojdu až k díře po Semtinské lípě, tak jako tenkrát, za strašné bouře, která ji vymazala. Ona však žije dál, stejně jako záhony bledulí dole u potoka, už jsou zase v cibulkách. Spočítám na výsluní třepotavá paví oka habrová a na kobylincích plaché barvoměnky. Je jich na těch cestách i po čtyřiceti letech pořád dost! Zas dočkám soumraku a šťasten půjdu domů. Vím, že sem patřím. Do krajiny, kterou zvu statečnou – proto, jak se k ní chováme, jak nám odpouští a s kterou i proto stále víc srůstám. Pavel Kverek Zpráva o jarním úklidu Českého ráje Pilotní projekt ochrany přírody zakládající se na spolupráci škol a Chráněné krajinné oblasti Český ráj, který zpracoval Luděk Láska, ředitel Obecně prospěšné společnosti pro Český ráj a manažer Místní akční skupiny Český ráj a Střední Pojizeří, je zaměřen na osvětu dětí a mládeže. Do života vstoupil praktickou akcí s výrazným výchovným aspektem, jarním úklidem vyčleněné části Českého ráje. „Lavičkami“ ze Sobotky do Nepřívěce vyšlo ve středu 6. dubna 2011 třicet dětí s igelitovými taškami. V doprovodu třech pedagogů, ředitelky Základní školy v Sobotce Aleny Čelišové, zástupkyně Jany Knapové a učitele Břetislava Šimrala sbíraly odpadky hyzdící tuto oblíbenou, před lety znovu obnovenou zkratku. U hotelu Ort poprvé své „nálezy“ vysypaly do připraveného igelitového pytle. Úklidová trasa pokračovala do Libošovic. U kontejnerů na tříděný odpad byla další příležitost nejen odpadky odložit, ale správně vytřídit plasty, sklo a papíry. Příjemný výlet spojený s užitečným úklidem pokračoval do Lažanských lomů. Svačinové zastavení bylo u mechem zarostlého reliéfu zpestřeno přečtením k místu se vážící pověsti „O poustevnici v Lažanských lomech“. Poté výprava pokračovala do údolí k Žehrovce. Louky na křižovatce U Přibyla, doslova poseté kvetoucími bledulkami potěšily vnímavé pochodníky, kteří s plnými taškami odbočili k Podsemínskému mlýnu. Zde se pilní sběrači naposledy s chutí zbavili překvapivě velkého množství nejrůznějších odpadků. Nadešel čas ke krátkému odpočinku a zasloužené odměně. Ta měla několik podob. Pan Miroslav Flanderka pozorným dětem vyprávěl o měření vydatnosti pramenů v Podtroseckých údolích, které pro Hydrometeorologický ústav již padesát let zajišťuje. Paní Flanderková přinesla domácí koláče a ornitolog, ochránce přírody a spisovatel RNDr. Zdeněk Mrkáček zajímavě soboteckým šesťákům a sedmákům představoval zázraky okolní přírody. Na hrázi rybníka byl připraven ohýnek k opékání buřtů, zpívali ptáci, les voněl a splav Podsemínského rybníka podmanivě šuměl. Poděkování za pěkný jarní den naplněný zážitky i dobře odvedenou prací patří všem, kteří se o to zasloužili. Třídění sebraného odpadu v Libošovicích Alena Pospíšilová 1 C MY K Ohlédnutí a výhledy Vážení čtenáři a příznivci Českého ráje a Středního Pojizeří, v letošním roce se dostáváme do poloviny období, ve kterém jsme podporováni prostřednictvím Programu rozvoje venkova v Ose IV, Opatření IV.I.2. Vy, kteří máte možnost přístupu k Internetu a pravidelně sledujete naše webové stránky již víte, že v loňském roce byly vyhlášeny 3 výzvy a celkem tedy 4. Poslední 4. výzva pro fiše 5 a 7 je právě v chodu a vybraní žadatelé čekají na kontrolu a případné doplnění projektů v chybníku Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Ve 4 výzvě bylo podáno 24 žádostí, které Výběrová komise vyhodnotila a přidělila příslušný počet bodů dle preferenčních kritérií. Na základě počtu bodů do výše alokovaných částek v jednotlivých fiších Programový výbor vybral a schválil projekty s nejvyšším počtem bodů k podpoře z prostředků EU. Těchto doporučených žádostí bylo 10 a v každé fiši byl vybrán i 1 náhradník. Celkem ve 4 výzvách od roku 2009 bylo rozděleno téměř 23 000 000,– Korun českých pro celkem 42 žadatelů z celkového počtu 62 podaných žádostí. V průběhu letošního roku dojde k povinné aktualizaci Strategického plánu LEADER (SPL) ve smyslu již známého příjmu finančních prostředků k rozdělení, dle naplánované podpory jednotlivých opatření ve všech fiších. To znamená, že příští výzvy budou zaměřeny na fiše, kde ještě nebylo dosaženo naplánovaných výsledků v monitorovaných ukazatelích. A dále se aktualizace SPL bude týkat souladu s novými pravidly, které platí od letošního roku. Tyto pravidla si zájemci mohou již teď přečíst na našich webových stránkách: www.craj-ops.cz/dotace/pravidla, nebo na stránkách www.szif.cz/program rozvoje venkova/ osa IV/Opatření IV.1.2/ dokumenty ke stažení. Dále také již pracujeme na aktualizaci preferenčních ukazatelů v projektech. Jedná se o podrobnější, srozumitelnější a přesnější bodové hodnocení, které zamezí pochybnostem o přidělených bodech. Na podzim letošního roku bude vyhlášena 5 výzva k podávání Žádostí o finanční podporu Vašich projektů. Jaké fiše budou vyhlášeny se všichni včas dozví na našich webových stránkách, prostřednictvím obecních úřadů, případně v dalším čísle tohoto Zpravodaje. Podávání Žádostí v 5 kole výzvy bude již podle nových pravidel a pro žadatele bude ještě jednodušší. Ještě zpět k předešlému roku. Obecně prospěšná společnost v roce 2010 vyvíjela také jinou činnost, než administraci projektů v území. Pořádali jsme několik samostatných kulturních akcí pro veřejnost, jako např. „Cyklus besed se zajímavými lidmi z regionu“ anebo spolupořádali akce pro děti a mládež. Také jsme se podíleli na pořádání koncertu vážné hudby na zámku Humprecht, nebo zajištění provozu zvláštního vlaku mezi Libání a Sobotkou v době konání soboteckého jarmarku. Mimo tuto kulturní a společenskou činnost jsme také presentovali naši činnost a naše území na 3 významných akcích jako byla měsíční výstava-presentace o nás ve foyer Krajského úřadu v Liberci, celý víkend na Krajských dožínkách v Hradci králové a v době konání výstavy „Země živitelka“ v Českých Budějovicích. Dále se pravidelně zúčastňujeme zasedání Krajského sdružení Národní sítě Místních akčních skupin Královéhradeckého kraje (KS NS MAS) , setkání MAS Libereckého kraje. Loni jsme se zúčastnili i Národní konference „Venkov 2010“ v Lázních Bělohrad, krajské „Venkovské konference“ v Červeném Kostelci a „Konference NS MAS“ v Mělníku. Zaměstnanci místní akční skupiny v roce 2010 absolvovali několik školení a vzdělávacích akcí. Na podzim minulého roku se uskutečnila i druhá návštěva u našeho zahraničního partnera, při kterém jsme domluvili společný postup při přípravě a podání Žádosti o podporu z Opatření IV.2.1, Projekty spolupráce na projekt „Hodnoty Českého ráje – my pro přírodu, příroda pro nás“. Projekt je zaměřen na hodnotu území – geopark a symbiosu lidí, tradic, cestovního ruchu a kvalitní infrastruktury v území. Podrobnější informace o naši činnosti jsou stále aktualizované na www.craj-ops.cz. V letošním roce chceme v našich aktivitách pokračovat (viz seznam akcí pořádaných OPS), ale bohužel vše je závislé na získání dotace z Královéhradeckého kraje. Mimo tento seznam připravu- Oplocení minihřiště ve sportovním areálu. OS FK Sedmihorky Sanace návsi v Maníkovicích. Obec Ptýrov jeme na našich webových stránkách „Venkovskou tržnici“ ve které budete moci nabízet, či poptávat zemědělské a hospodářské přebytky (ovoce, zeleninu, kuřata, slepice, králíky, jehňata, seno, slámu, obilí, atp). A nebo služby, jako zpracování ovoce na mošt, posekání a usušení sena, odvezení, přivezení, postřiky… V případě zájmu oblast nabídky a poptávky rozšíříme. Na závěr chci vyzvat případné žadatele do podzimní výzvy v 5. kole, aby již nyní začali s přípravou svých záměrů a případné ohlášení stavby, či stavební povolení nehonily na poslední chvíli. Mám na mysli hlavně podnikatele a zemědělce, ale i ostatní žadatele. Nebojte se na nás kdykoli obrátit s konzultací, pro radu, nebo jen s dotazem. Rádi Vám s žádostí pomůžeme a poradíme. Nenechávejte to až na školení těsně před vyhlášením výzvy. A opravdu na konec prosím aktivní zájemce z území o zasílání zpráv a podnětů do zpravodaje aby se nám ozval a případnou spolupráci nám nabídnul. V případě, že zastupitelé obcí, nebo spolků budou chtít zveřejnit své akce v tomto zpravodaji, tak i to je možné. Příští číslo by mělo vyjít v září letošního roku. Všem přeji krásné jaro a optimistický pohled na život od rána do večera každý den. Luděk Láska ředitel OPS pro Český ráj a manažer MAS Český ráj a Střední Pojizeří 2 C MY K Seznam přijatých žádostí z 4. výzvy v roce 2010 Pořad. číslo Název žadatele Název projektu Číslo fiche Požadovaná dotace 1/2010 Obec Kacanovy Víceúčelové hřiště 5 2/2010 Sbor dobrovolných hasičů Zkvalitnění zázemí na víceúčelovém hřišti Dneboh II. etapa 5 3/2010 Obec Vyskeř VYSKEŘ 2010 – výlety za vodou 7 900 000 4/2010 Obec Vyskeř VYSKEŘ 2010 – obnova sportovišť v obci 5 810 000 získá pouze 406 547 5/2010 Sbor dobrovolných hasičů Vyskeř SDH VYSKEŘ – obnova hasičské zbrojnice 5 324 000 náhradník 6/2010 Myslivecké sdružení Valdštejn Stavební opravy myslivecké klubovny 5 7/2010 Sbor dobrovolných hasičů Osek Oprava hasičské zbrojnice a materiálové vybavení SDH Osek 5 8/2010 Obec Boseň Oprava návsi u hřbitova 7 9/2010 Obec Karlovice Rekonstrukce MK a úprava veřejného prostranství s mobiliářem 7 900 000 získá pouze 745 486 10/2010 Sbor dobrovolných hasičů Karlovice Rekonstrukce a přístavba hasičské zbrojnice v Karlovicích 5 900 000 11/2010 TJ Sokol Kněžmost Zavlažování sportovních ploch, vybavení sportovišť, dětského hřiště a sokolovny 5 895 500 12/2010 Obec Branžež Novostavba hasičské zbrojnice 5 13/2010 Obec Ptýrov Stavební a plošné úpravy návsi v Ptýrovci 7 14/2010 Obec Chocnějovice Rekonstrukce tenisového kurtu v obci Chocnějovice a úprava jeho okolí 5 15/2010 Obec Mladějov Rekonstrukce místní komunikace, výstavba zeleně a umístění mobiliáře 7 16/2010 Obec Olešnice Obnova Mateřské školy Olešnice 5 17/2010 Tělocvičná jednota Sokol Sobotka Úprava a doplnění stávajícího dětského hřiště a rekonstrukce budovy Sokola 5 18/2010 Občanské sdružení FK Sedmihorky Vybudování osvětlení a zpevněných ploch u hřiště 5 19/2010 Obec Kněžmost Obnova místních komunikací a odpočinkové plochy v Kněžmostě a na Solci 7 20/2010 Obec Mukařov Zřízení pódia v objektu OU, tělocvičny a klubovny 5 21/2010 Obec Libošovice Oprava MK, výměna autobusových zastávek 7 22/2010 SDH Žehrov Stavební úpravy hasičské zbrojnice SDH Žehrov 5 23/2010 Obec Všeň Jako u maminky 5 24/2010 Všeňské sdružení hasičů Hasíme – oprava hasičské zbrojnice 5 900 000 445 500 900 000 náhradník 900 000 884 845 457 200 Seznam zrealizovaných ukončených projektů Název projektu Žadatel Sanace návsi v Maníkovicích Obec Ptýrov Oprava místní komunikace v obci Hrubá Skála – I. etapa Obec Hrubá Skála Stavební úpravy a výstavba sociálního zázemí myslivecké chaty Myslivecké sdružení Vyskeř Rekonstrukce povrchu minihřiště v areálu sportovního klubu Občanské sdružení FK Sedmihorky Rekonstrukce místní komunikace Roudný-Blatec Obec Karlovice Sokolovna Sobotka-rekonstrukce Tělocvičná jednota Sokol Sobotka Výstavba komunikace a obnova veřejných prostranství ve městě Sobotka Město Sobotka Bezpečně v obci ve dne i v noci Obec Loukovec Obnova místních komunikací a zlepšení vzhledu centra obce Kněžmost Obec Kněžmost Zastřešení a úprava povrchu venkovní terasy, obnova schodišť a vybudování dětského hřiště Obec Kacanovy Vybavení sportovní střelnice a nákup techniky na údržbu střelnice Myslivecké sdružení Libošovice Oplocení minihřiště ve sportovním areálu Občanské sdružení FK Sedmihorky Kostel svatého Václava v Bosni – odvodnění kostela – okapy Římskokatolická farnost Boseň Rekonstrukce střechy a vrat na objektu skladu krmiv a steliv Jaroslav Šolc, Čálovice 3 C MY K Z našeho kraje Růžová školka pod HUMPRECHTEM Školka růží v Sobotce pod Humprechtem vznikla před více jak deseti lety. A to díky tomu, že po sametové revoluci se naskytla možnost obhospodařovat vlastní půdu. Oba jsme si vždy přáli mít takovou práci, při které bychom mohli být spolu. Tedy opak toho, kdy táta odchází ráno někam, např. do firmy, a vrací se večer. To by nám nevyhovovalo. Proto jsme uvažovali o společné práci v pěstitelství. V tu dobu přišla „náhodou“ nabídka od místního zahradníka, kterému přebývalo deset tisíc šípků, tedy podnoží pro pěstování růží. Neměli jsme s nimi žádné zvláštní zkušenosti, vlastní půdy jsme ale měli dostatek, a tak jsme se rozhodli to zkusit. Oba jsme měli k zemědělství a zahradničení blízko již od dětství. Oba jsme zahradnictví studovali, i když každý trošku jiný obor. A jak vlastně takový celoroční cyklus vypadá? Vše začíná již brzy na jaře. Jakmile oschne zem, je zapotřebí připravit pole pro sázení podnoží, což jsou jednoleté sazeničky přírodního šípku. Pak přichází na řadu řez „na ostro“ a loňské podnože se musí ostříhat. K tomu nastupuje běžná péče, kterou zná každý zahradník, to znamená pletí, kypření a hnojení. Během května se musí každá růže dvakrát až třikrát zaštípnout. V létě se provádí očkování, což je způsob množení růží. Nejnáročnějším obdobím je ale podzim, kdy se rostliny vyorávají, odlisťují, třídí, opětovně zakládají, aby byly připraveny k prodeji. I v největší plískanici musí růžičky ze země ven, aby si je zájemci mohli koupit a včas zasadit, než zamrzne zem. V něčem je tento způsob práce výhodou a v něčem jiném zase nevýhodou. Svůj čas si můžeme do určité míry organizovat sami, nemusíme být dennodenně od – do mimo domov. Ale na druhou stranu jsou to zase sezónní období v roce, kdy na nic jiného čas není. Určité věci se udělat musí a musí se udělat ještě v co nejkratším období, potom je to práce „od nevidím do nevidím“. Tady oceňujeme pomoc rodičů, neboť nám se vším vydatně pomáhají. Růže pěstujeme asi na jedné čtvrtině hektaru. Na tuto plochu sázíme 20 000 podnoží. Množství vypěstovaných růží na prodej je ale ve výsledku daleko méně. A to hned z několika důvodů. Neujmou se na jaře všechny nasázené podnože. Na podnožích, které rostou, se v létě neujmou (nepřirostou) všechna očka. Očka, která přirostla, mohou během tuhé zimy vy- mrznout, během mokré zimy vyhnít… Ne ze všech pěstovaných kusů vyroste kvalitní rostlina na prodej. Během růstu nebo během dalšího pěstování se mohou čerstvě vyrostlé rostliny vylomit, např. vlivem silného větru nebo neopatrným procházením. A v neposlední řadě při vyorávání také může dojít k poškození některých rostlin. Ve výsledku se tedy dostáváme k úspěšnosti kolem 60%. Co se týče množství odrůd, které jsou u nás na poli k vidění, je to poměrně variabilní. Máme určitý stálý sortiment, ale hledáme stále nové, ještě „hezčí a zajímavější“ odrůdy. Zpočátku jsme pěstovali asi 60 odrůd růží, převážně velkokvěté, mnohokvěté a pnoucí, tedy obvyklý sortiment. Postupem času jsme se zamilovali ještě do dalších skupin, jako jsou sadové, minirůže, historické, pokryvné a zvláště přírodní botanické druhy. Velké množství odrůd také zkoušíme, jak se jim daří v naších podmínkách, jak dobře u nás rostou. Pokud se jim nedaří, vyřadíme je a zkoušíme zase další. Minulý rok bylo možné vidět u nás na poli okolo 400 odrůd. Letos to bude méně, neboť se nám vlivem jarního počasí neujalo velké množství podnoží. Nemohli jsme tedy namnožit všechny odrůdy, ale spoustu jsme jich museli, z důvodu nedostatku podnoží, vyřadit. Co se týče skupin růží, snažíme se zastoupit všechny. Velmi nás těší, že můžeme pěstovat také moderní, tedy nově vyšlechtěné odrůdy, odrůdy světoznámých šlechtitelů jako Kores, Tantau a David Austin. To jsou firmy v Německu a Anglii, které se zabývají šlechtěním a s kterými spolupracujeme. Pěstujeme jejich novinky a osvědčené odrůdy. Ty se vyznačují především velmi dobrou odolností proti chorobám, jako jsou černá skvrnitost a padlí. To je velmi důležité, protože používání chemických postřiků u běžných odrůd je nutné, ale nepříjemné. Pokud budeme pěstovat zdravé odrůdy, velmi si tím ulehčíme práci. Tyto růže jsou označeny značkou ADR, což je všeobecná zkouška růží v Německu. Probíhá tak, že zkoušená odrůda je vysazena asi na jedenácti různých místech v Německu a 3 roky se sleduje a hodnotí bez nějaké péče a postřiků. Ty nejodolnější pak dostanou ocenění ADR. A takové odrůdy se snažíme pěstovat. Díky tomu, že umožňujeme milovníkům růží přístup přímo do školky, přijíždí k nám lidé ze všech koutů. Nebývá zvykem přístup přímo na pěstební plochy, u nás je to ale možné. Děláme to takto proto, abychom umožnili více lidem vidět tu nádheru pohromadě. Vnímat vůně a nádherné barvy. Školka je také umístěna v příjemném prostředí Českého ráje, přímo pod zámkem Humprecht. Nádheru růží umocňuje tedy ještě pohled na dominantu v krajině, na zámek. A tak mnoho lidí se jezdí k nám pouze „kochat“, vnímat a nasávat tu nádheru, relaxovat. Lavičky, umístěné v růžích, jsou pro návštěvníky, po procházce mezi řádky, příjemným odpočinkem. Během sezóny již prvním rokem růžičkám vyroste velké množství květů. A tak si k nám chodí lidé z okolí i pro květy. Jelikož je neprodáváme draho, vážeme kytice např. k výročí, z 30-ti, 50-ti, ale i 80-ti kusů růží. Nemůžeme se ale na to spolehnout, neboť vždy záleží na počasí. Pokud hodně prší, nebývají květy tak nádherné, jako je známe z obchodů. Na zámek Humprecht se ale vždy nějaké najdou, a tak se již stal známý svojí růžovou výzdobou. Místní kastelánka, Dája Fáměrová, se během sezóny, tedy od poloviny července, srpna a září, vytrvale pravidelně 2× týdně stavuje pro nařezané květy, aby z nich následně vytvořila na zámku překrásná aranžmá, která potěší oko každého návštěvníka. A tak si ke své práci přibírá ještě něco navíc a stane se z ní na pár měsíců v roce aranžérka růží. Odměnou jsou jí pochvaly, které i my slýcháváme velmi často od návštěvníků, kteří se příjemnou procházkou z Humprechta do města zastaví u nás, v poli růží. Máme radost, že zámek Humprecht během své sezóny na pár měsíců rozkvete, stane se ještě krásnějším a je pak příjemným cílem turistů, kteří se na Sobotecko i tak rádi vracejí. Těší nás, že můžeme malým dílem přispět ke zkrášlování našeho okolí, našich zahrad, že můžeme rozmnožováním krásných odrůd naplňovat přirozenou lidskou potřebu obklopovat se krásnem a následně ho vnímat. Upřednostňujeme spíše rodinu a rodinný život před vyděláváním peněz. I když při současném způsobu života je to velmi těžké, snažíme se žít tak, abychom svým počínáním co nejméně škodili svému okolí a přírodě vůbec. Michaela Pelcová 4 C MY K Z našeho kraje O MĚŘENÍ VYDATNOSTI PRAMENŮ VODY V ÚDOLÍ KOLEM ŘÍČKY Ž EHROVKY Možná, že leckdo z návštěvníků Českého ráje potkal při svých toulkách kolem Věžického rybníka nebo u Žehrovky mezi mlýny Podsemínským a Pleskotským cyklistu, nesoucího na svých zádech krosnu s plechovou nádobou – jakýmsi korýtkem a položil si otázku o koho se jedná a co vlastně provozuje. Odpověď zní: je to pracovník Českého hydrometeorologického ústavu, sledující vydatnost několika vybraných pramenů v této oblasti. Jeho činnost spočívá ve změření doby, za kterou je naplněna plechová 20 litrová nádoba vodou u měrných zařízení – jakýchsi přehrádek, opatřených okénky usměrňujícími vodní proud tak, aby ho bylo možné zachytit do výše zmíněné nádoby. Měří se stopkami. Vyhodnocením těchto údajů se pak stanoví požadovaná vydatnost (vydělením obsahu nádoby 20 litrů počtem zjištěných vteřin). Kromě času se měří teplota vody u výtoku pramene u podzemí, teplota vzduchu při měření a průběh počasí. Vše se zaznamenává do určených formulářů jednou za týden a každý měsíc se odesílá hlášení Českému hydrometeorologickému ústavu. Práce pozorovatele můžeme leckomu připadat jako snadná a příjemná procházka či projížďka hezkou krajinou doplněnou pouze fyzicky nepříliš naročnou činností při vlastním měření. Nutno ovšem připomenout, že tyto procházky či projížďky se musí konat pravidelně bez ohledu na počasí, a to nejen při hezké jarní slunečné pohodě, ale i při dešti, parnu nebo mrazu. Navíc je třeba mít zacvičeného zástupce pro případ vlastní nemoci nebo jiné nepřítomnosti. Hydrometeorologický ústav potřebuje ke své činnosti znát údaje o stavu podzemních vod, posuzuje jejich množství i ve vztahu k dešťovým srážkám, teplotě ovzduší apod. Jsou využitelné pro potřeby vodohospodářské, pro zemědělství, pro evet. úpravy vodních toků, posuzování stavu krajiny z hlediska ekologického atd. V naší rodině se pozorování pramenů provádí už padesát let, od roku 1961. Tehdy se začalo s měřením 11 pramenů. Byly to Nebákovský, Podsemínský, Maštal, U Mezníku, U Přibyla, Ell Toro, Vysoké Kolo, Havránka, Prdlavka, Jordánka, Pod Bohuslaví. Nacházejí se v katastrálním území obcí Troskovice, Malechovice, Dobšice, Vyskeř, Hrubá Skála. Postupem doby počet pozorovaných pramenů poklesl až na současný pozorovaný stav 3 prameny. To bylo vyvoláno redukcí méně významných pramenů, ale i ovlivňováním vydatnosti – čerpáním vody pro vodovodní síť pramenu pod Bohuslaví nebo nepatrnou intenzitou – pramen u chaty Ell Toro. Také měrné zařízení u pramenů se postupně měnilo. Dříve zhotovené ze dřeva, u něhož nešlo zabránit menšímu či většímu úniku vody mimo vlastní přeliv, k současným betonovým objektům, u kterých je toto nebezpečí minimalizováno. A teď ještě několik slov, jak jsou naše prameny vydatné a jak se tato vydatnost v průběhu doby mění. Posuzuji období posledních dvou desetiletí, kdy byly již vybudovány pevné betonové objekty. V současné době sleduji, jak již bylo řečeno, tři prameny. Jeden, nacházející se poblíž mlýna u Pleskot se nazývá Havránka. Druhý pojmenovaný Prdlavka se nachází poblíž hráze Věžického rybníka a třetí Jordánka, rovněž u Věžického ryblíka, vlevo ve směru k Vidláku. Stávající vydatnost Havránky je 3, 3 za 1 sekundu. Prdlavky 1, 75 za 1 sekundu a Jordánky 3, 0 za 1 sekundu. Maximální vydatnost byla na počátku devatesátých let, kdy převyšovala u Havránky a Jordánky množství 5 za 1 sekundu a u Prdlavky dosahovala hranice 3 za 1 sekundu. Minimální úroveň je v současné době. Krátkodobé kolísání vydatnosti není nijak významné, změny probíhají spíš dlouhodobě. Pokles vydatnosti možno pozorovat v prvé polovině 90 let u Havránky a Jordánky z cca 5 za 1 sekundu na 3, 5 za 1 sekundu a u Prdlavky ze 3 1/sec na 2, 5 1/sec. Potom asi do roku 2005 stabilizace a dalších 5 – 6 let znova pokles na současnou úroveň. Doufejme, že se pokles zastaví a prameny se opět vrátí k dřívější mohutnosti. Ještě se chci zmínit o jedné pozoruhodnosti u pramene Prdlavka, který má dva výtoky pod skalami, vzdálené od sebe cca 50 m a který mění čas od času způsob výtoku. Někdy vytéká na jednom, někdy na druhém a někdy na obou místech. Do září 2010 vytékal na jednom místě blíž k parkovišti u Věžáku. Nyní vytéká z tohoto místa jen 20% a 80% z druhého místa blíž k hrázi rybníka. Tento přesun probíhá rovnoměrně, přičemž součet obou výtoků se stále rovná současnému celkovému výtoku. Příčinou toho jsou zřejmě nějaké podzemní jevy ve stavu propustných a nepropustných vrstev, jejichž změna uzavírá či otevírá cestu k oběma výtokům. Na závěr bych chtěl ještě odpovědět na otázku občas mi kladenou náhodnými kolemjdoucími, zda sleduji kvalitu vody. Ne, nesleduji. Vím však, že vodu pijeme všichni, co tu žijeme. Voda má nesrovnatelnou chuť s tou z vodovodu ve městě. Rozbory prováděné v dřívější době, kdy tu bývaly letní tábory, dopadly naprosto uspokojivě. Mohu doplnit, že poslední mě známý rozbor si nechal udělat místní chalupář z Věžáku a výsledek potvrdil skutečnost, že znečištění ve všech sledovanáých ukazatelech nedosahuje ani 50% normou povolených hodnot pro kojeneckou vodu. Přejme si, aby se jakost naší vody uchovala i nadále. Vždyť voda je základ života. Miroslav Flanderka, mlýn Podsemín (na fotografii M. F. během povodně 14. 8. 2010 na Podsemíně) 5 C MY K Od vyskeřského kostela vede cesta na vrchol ke kapli sv. Anny. Lemují ji zastavení křížové cesty. Od roku 2007 zde stojí i tabule naučné stezky. Na vrcholu to jsou výhledová panoramata a u kostela Nanebevzetí Panny Marie komiksová pověst o Vyskři. Autorkou ilustrací je výtvarnice Šárka Lachnitová. 6 C MY K 7 C MY K Z našeho kraje ROK 1775 VE VYSKŘI Ve společenských revolucích se vytvářejí zpravidla tři tábory. Jeden tábor je pro revoluci a mnoho dobrého od ní očekává, tábor druhý stejně vášnivě revoluci nenávidí a překotných změn ve společenském řádu si nepřeje, tábor třetí je neutrální. Stojí opodál a čeká, jak zápas mezi rivaly dopadne. Od revoluce neočekává žádných výhod a domnívá se proto, že nemůže nic získat ani ztratit. Ve Vyskři máme vzpomínky ze selských bouří roku 1775. Tehdy v lednu a v únoru začalo to mezi horaly ve Rtyni vřít a v březnu se daly masy rebelantů několika proudy na pochod. Jeden proud směřoval na Semily a Jičín. Vedl jej náchodský správce Antonín Červinka, který jistě neměl proč rebelovat. Cestou si vzbouřenci počínali velmi nevázaně. Nutili obyvatelstvo, aby se k nim přidávalo, aspoň z každého domu aby se přidal jeden muž. Kde tuto podmínku splnit odmítli, se zlou se potázali. Rebelanti jim vytloukli okna, rozbili nábytek a dům vyplenili. Někdy také ještě domácí lid zmlátili. 24. března se přivalil proud těchto vzbouřenců do Libuně. Tamního faráře přinutili ke vzdání se desátku. Potom táhli do Rovenska pod Troskami a obyvatel přinutili, aby s nimi táhli na Hrubou Skálu. Na Skále žádali hejtmana o vydání císařského patentu. Marně se jim hejtman a úředníci zapřísahali, že o takovém patentu nic nevědí. Nevěřili jim, zbili je a museli jim písemně slíbit, že své poddané nebudou už volat na robotu. Na zámku všechno vyjedli, purkrabské spisy a knihy spálili. Z Hrubé Skály vydali se potom na pochod ke Kosti přes Vyskeř. Rychtářem ve Vyskři byl tehdy Vojtěch (Adalbert) Šorejs, majitel gruntu čp. 1. Byl to člověk na onu dobu velmi sčetlý, inteligentní, rázný, poctivý a spravedlivý. Za jeho rychtářování bylo v roce 1770 provedeno ve Vyskři sčítání lidu (konskripce) a bylo mu svěřeno vedení zádušních účtů – odváděl ročně 17 zlatých. V roce 1781 provedl ve Vyskři číslování domů. Rychtařil do roku 1781. Proud vzbouřených nevolníků táhl od Hrubé Skály na Vyskeř po hradské cestě přes Drahoňovice. Hledali nejprve rychtáře. Jak to s ním dopadlo, ukazuje citát z „Knihy pamětní richty viskeřský“, strana 9: „Za jeho richtařování selské pozdvižení a vzbouření povstalo, kteréžto také jemu škodu způsobilo. Neboť když to nevážné lajsko na Viskeř se přihrnulo a vpád do jeho příbytku učinilo, jej za průvodčího nezbedně žádalo. On strachem před nimi, a aby svým životem se uchránil uprchl a se ustranil. Tato litá sběř v jeho pří- bytku pak nemilosrdně hospodařila. Zámky zuráženy, dvéře vypáčeny, komory zotvírány, sudy suchým ovocem naplněné s pavlače přes římsy na dvůr, kde nesčíslné množství lůzy bylo shromážděno, vysejpány. “ Kronikář nezaznamenal – a to by jistě byl učinil – ani jeden případ, že by se k vzbouřencům přidal některý místní občan. Nebyl pravděpodobně splněn ani příkaz, aby se z každého domu přidal k rebelantům aspoň jeden muž. Vyskeřané zůstali v revoltě proti vrchnosti neutrální a se vzbouřenci nesympatizovali. Svého rychtáře sice také tenkrát nebránili proti velké přesile rozvášněného davu, lze to však odůvodnit pudem sebezáchovy. Z Vyskře táhli sedláci přes osadu Poddoubí ke Kosti. Tam na ně čekali již mušketýři a ti několik odbojníků pozatýkali a odvedli do Mladé Boleslavi do vězení. V kraji bylo vyhlášeno stanné právo. Jiný proud, táhnoucí od Železného Brodu přes Malou Skálu a Hrubý Rohozec k Turnovu, byl od Turnovanů před městem poražen a zahnán k Českému Dubu. To došla také zpráva, že hlavní proud vzbouřenců utrpěl 15. března 1775 těžkou porážku u Chlumce. Valdštýnové přesídlili dočasně z Hrubé Skály do Kláštera Hradiště při Mnichovu Hradišti. Sedláci přestali zčásti nebo úplně plnit své robotní závazky; do této akce se zapojili také sedláci ve Vyskři. Proto byli z každé obce povoláni do Kláštera Hradiště, do vrchnostenské kanceláře, dva sedláci a dva chalupníci na přesvědčovací pohovor. S pozvanými sedláky a chalupníky přicházely však také skupiny sedláků nepozvaných, ozbrojených. Ti se stavěli odbojně proti všem domluvám vrchnosti, docházelo k srocením lidu, vůdcové lidu byli zase zatýkáni a odvedeni do Mladé Boleslavi. Vyskeřané se těchto rebelií a násilností neúčastnili, odboj prováděli pasívně tím, že přestali docházet na robotu. Dopisem z 26. červenc 1775 požádal Emanuel Filibert hrabě z Valdštejna generála Wurmsera, utábořeného v Doubravici pod Hrubou Skálou, aby mu dal k dispozici husary k zajištění žňové roboty. Generál odmítl a své zamítavé stanovisko odůvodnil potřebou vojska na udržování veřejného klidu a pořádku, nikoliv roboty. Prameny Just. Pášek: „Dějiny města Turnova“, str. 288, „Kniha pamětní richty viskeřský“, str. 8 a 9, Oldřich Janeček: „Povstání nevolníků v českých zemích v roce 1775“, str. 86 Josef Vašků, kronikář, Vyskeř Převzato ze Zpravodaje Šrámkovy Sobotky 2, 3 – 1969, roč. VI. . str. 20 a 21 Viz keř, dcero má a doufej! Původně dle starobylé pověsti od Frant. Boh. Tomsy V Praze 1832. K dostání v České Expedici, na Starém Městě v klášteře sv. Havla. Necelé dvě hodiny cesty od Vyskře na východ stávala za dávných dob mladějovská tvrz. Tam sídlil od roku 1403 do roku 1456 vladyka Ctibor se svou ženou a jedinou dcerou Annou. Byl to pán laskavý a k poddaným nadmíru dobrotivý, u okolních rytířů oblíbený a vážený pro svoji rozvážnost. Té doby seděl na Troskách pán Otta z Bergova, rytíř dobrodružné povahy, který činil sousedním vladykům příkoří a veliké škody. Se silným oddílem ozbrojenců vypravil se jednou i proti vladykovi Ctiborovi a sevřel pevně tvrz Mladějov. Obležení dvakrát odrazili jeho útok, ale naděje na záchranu nebylo. Ve tvrzi bylo obránců, co by na prstech spočítal i nebylo jiné vyhlídky, než vzdáti se obléhajícím na milost a nemilost. Smutně přecházel večer toho dne rytíř Ctibor po světnici a zraky jeho s obavou utkvěly na ženě a dceři. „Kdybych mohl vypraviti posla na Turnov k županovi“, stýskal si, „ale komu by se podařilo proniknouti silným řetězem stráží, kdo se toho odváží?“ Noc zastřela svým černým závojem širý kraj, vše usnulo, jen stráže přecházely kolem ohňů pátrající v temnotě neblíží-li se nepřítel. Tu odhodlala se vladyčna Anna zachrániti rodnou tvrz. Tiše vytratila se ze své komnaty a na nádvoří vstoupila do tajné chodby pod tvrzí, kterou se dostala až k Žehrovce. Hustá křoví ji zakryla, že se jí podařilo proplésti se strážemi a dostati se do lesů. Již přes půl hodiny šla, když zpozorovala, že sešla z pravé cesty. Bloudila v lese nanalézajíc východu. V úzkosti vzpomněla své patronky sv. Anny, padla na kolena a vroucně se modlila. A hle! Z hloubi lesa v tichu nočním ozval se hlas: „Viz keř! Dcero má doufej!“ Anna pohlédla v tu stranu a viděla věkovitými stromy prokmitovati kuželovitý vrch a na jeho temeni rozložitý keř, z něhož nadpozemská bytost kynula ji směrem severním. Okamžik a vidění zmizelo. Anna povstala, šla naznačeným směrem a přišla brzy na velikou paseku, odkud bylo viděti na úpatí 8 C MY K Z našeho kraje POUTNÍ PÍSEŇ k sv. Anně Vyskeřské slova František Klapuch nápěv Tisíckrát pozdravujeme tebe 1. Sešli jsme se k Tobě Anno svatá – do Tvé kaple k Tvému obrazu kde jsi láskou, již jsi celá vzňatá – množství vydala již důkazů kde jsi se, ó matko ušlechtilá – často k lidu byla naklonila abys poznala co nejlblíže – jejich strasti, jejich obtíže. 2. V kapličce vyskeřské k Tvojí chvále – znějí zpěvy více století znějí dosud, zníti budou dále – až zas nové věky odletí Jeden věk druhému vypravuje – starší zas mladšímu oznamuje, kterak jsi, svatá Anno za nás – prosila u Boha v každý čas. 3. Když se hrozné nepřátelské voje – do krajiny naší vedraly v požárech a smrtích kruté voje – na Český ráj hrůzu vrhaly tu se zástupové polekaní – v této kapli k Tobě utíkali vysílali zde své povzdechy – aby došli síly, útěchy. 4. Když nemoce po našich krajinách – smrt a zkázu kolem šířily tu lid pojímala úzkost a strach – k Tobě jeho oči patřily tak se zástupové zblízka z dáli – v kapličce Tvé vroucně z hříchů káli prchly hrůzy strašných nemocí – skrze Tebe došli pomoci. 5. Kaplička, v níž matko ctíme Tebe – šedý pamětník Tvé lásky jest kdyby kamenům řeč dalo nebe – hlásnou vydaly by o tom zvěst čím bylas těm, kdož Tvé ctili jméno – kolik stezků Tebou utišeno cos rozhřála srdcí chladnoucích – cos okřála duší vadnoucích. 6. Pozdraven buď stan, v němž ctěna býváš – pozdraven Tvůj obraz přemilý z nějž se milostivě na ty díváš – důvěrné, kdož před něj vstoupili. Pozdravena, na stokrát uctěna – buď ó Matko, Bohem oslovena Krista, Marii, kdo miluje – Tobě též svou lásku věnuje. 7. Milujem Tě, jak Tě milovali – matičky a naši otcové ve Tvou mocnou ochranu nás dali – zachovali svaté lásce Tvé. Vypros otcům, matkám požehnání, – ať své dítky tak jako Ty chrání aby jako Ježíš s Marií – každé bylo čistou lilií. 8. Shlédni na nás, proto svatá Anno – vroucím srdcem Tebe žádáme Ty milostná vyskeřská ochrano – po Marii Tebe jen máme ulehči nám starosti sklíčeným – buď Matkou svým dítkám opuštěným které Tě o pomoc žádají – u Tebe ochrany hledají. 9. Nikdy od nás neodvrať svou ruku – neopusť nás, matko v žádný čas my až do posledních srdce tluků – chcem se vždycky věrně k Tobě znát Vyslyš lidu svého vroucí hlasy – k Bohu veď nás v ráje slunné krásy vypros milosti nám poklady – upevni nám spásy základy. VYSKEŘ Josef Brož Jak kopí bojovníka se v slunci zajiskří, v záblescích nezaniká kaplička na Vyskři. Oblaka nad ní plynou jak lodě labutí. Krajinu nechci jinou než tu, to nelžu ti. Oblaka nad ní tančí jako roj bělásků. Vzpomenu na skřivánčí zpěv pro zem, pro lásku. Vesnice sběhla k jihu pod křídla kostela. Kraj čte si jako knihu a svítí doběla. Tam v údolí se svíjí Žehrovka v úzkostech. Jen slunce zachrání ji a lesy vrátí dech. A vztyčený vrch Vyskře jako by střežil kraj. Ohně se chraň už v jiskře nabádá Český ráj. (Ze sbírky Přes práh srdce) vrchu malou ves s tvrzí a kostelíkem, byla to Vyskeř. Za chvíli seděla již v útulné jizbě vladyky vyskeřského a vyprávěla v jakém nebezpečí její rodná tvrz se nachází, prosila vladyku o pomoc. I vyslán bez meškání jízdní posel k županovi turnovskému. A než se probudil den, přicválal na Vyskeř dobře ozbrojený houf zbrojnošů. Spojiv se s lidem vladyky vyskeřského, postupoval urychleně na Mladějov. A byl také svrchovaný čas. Nepřátelé slézali právě hradby, když se příchozí vrhli na ně tak prudce, že nastal v jejich řadách divý zmatek. Za chvíli dali se útočníci na útěk. Tvrz byla osvobozena a vladyka Ctibor líbal v slzách hodnou a statečnou dceru, děkuje zároveň za pomoc svým přátelům. Ještě téhož roku dala vladyčna Anna na památku zachránění rodné tvrze postaviti na místě, kde měla zjevení, malou kapli ke cti své patronky zasvěcenou. Přešlo mnoho času – přišli noví lidé, jiné doby. Kaplička na Vyskři chátrala, upadala v zapomenutí, až za císaře Josefa II. (1781) prohlášena byla za zbytečnou a zrušena. I věžička se rozpadla. Vypravuje se, že prý zvonek v ní umístěný sřítil se bolestně sténaje s vrcholku vyskeřského do jedné studně vedle hřbitova na straně jižní. Propadl dnem studánky. Nezapomnělo se však ni zvonku ani slávy staré kaple. Dědové vypravovali vnukům o šlechtičně Anně, o slavných procesích a poutích. I zželelo se občanům její opuštěnosti a usnesli se znovu ji postaviti. A tak po padesáti letech byla opravena. Holub v „Dějinách Vyskře“ odvozuje jméno Vyskeř odtud, že se v okolních lesích pálívalo uhlí ve vysokých, kouřících milířích (viz kuřice), čímž vzniklo prý jméno Vizkuřice, s nímž se ve starých zápisech shledáváme. 9 C MY K Mlýny na Žehrovce. Život a příroda kolem nich. ukázka z připravované knihy Ing. Jaroslava Egerta PODVYSKEŘSKÝ MLÝN Tento mlýn stojí pod obcí Vyskeř a je součástí osady Poddoubí čp. 3. Byl postaven asi v polovině 16. století. Ležel na důležité cestě , která spojovala panství hruboskalské s kosteckým. Místo bylo výhodné také proto, že se v těchto místech vlévá do Žehrovky potok přitékající od Vyskře, který je relativně teplý a tudíž zpomaloval zamrzání mlýnského kola. Nad mlýnem byl založen Podvyskeřský rybník, z něhož byla přiváděna voda náhonem na mlýn. Po roce 1860 byl rybník zrušen, náhon musel být prodloužen, mlýn ztratil možnost akumulace vody v rybníce pro dobu jejího nedostatku. Plocha bývalého rybníka byla změněna na louku. Krištof Říha byl první mlynář na tomto mlýně, kterého se mi podařilo dopátrat. V roce 1651 byl přijat do mlynářského cechu v Rovensku, řemeslu se vyučil na mlýně v Rovensku. O rok později zde hospodařil Martin Zezulka, který se v roce 1654 stal dokonce cechmistrem, tuto funkci vykonával ještě další čtyři roky. Od roku 1675 mlýn držel Jan Pust( jeho potomek bude o 25 let později jako mlynář turnovský svědčit proti Jiříku Žofkovi mlynáři na Vysokém Kole ve sporu s hruboskalskou vrchností). Držitelem mlýna se o třináct let později stál Samuel Růta. Byl rovněž přijat do mlynářského cechu v Rovensku, doporučen byl také proto, že jeho otec byl členem cechu v Turnově. Později zde mlynařil Jan Šantroch V roce 1709 mlýn koupil Mikuláš Antonín, který pocházel z Mnichova Hradiště. Ve stejném roce se oženil a byl přijat do mlynářského cechu v Rovensku. Před rokem 1757 byl majitelem mlýna Karel Rympler, když v roce 1757 zemřel, zdědil živnost jeho syn Jan za 807 zlatých. V této době byl mlýn vybaven jedním vodním kolem a stoupou. Mlynář Rympler v roce 1781 mlýn prodal Janu Rákosovi za 2500 zlatých. V době prodeje měl mlýn dvě složení, třetí bylo sešlé, z toho vyplývá, že mlýn byl před prodejem modernizován. Velká voda protrhla hráz rybníka, a proto uzavřel v roce 1789 mlynář s Hruboskalskou vrchností smlouvu. Vrchnost se zavázala, že vybuduje nový náhon ze Žehrovky a opraví hráz rybníka. Mlýn v této době poháněly již tři vodní kola. V roce 1791 kupil mlýn Jan Kočí za 2500 zlatých, jeho ženou byla Alžběta Žofková dcera mlynáře ze sousedního mlýna Vysoké Kolo. Mlynář Jan Kočí byl 10. 10. 1799 přijat v Turnově za mistra do cechu mlynářského. K roku 1824 na mlýně hospodaříl Jan Kočí ml. V roce 1834 byla obnovena smlouva na mlýn s hruboskalskou vrchností. K mlýnu patřily pozemky o výměře jedno jitro a tisíc sáhů. Od tohoto roku je majitelem jeho bratr Franz Kočí i on se v roce 1835 stává členem cechu v Turnově. Oženil se s Annou Pažoutovou , která pocházela z Dolního Bousova. Měli spolu jedenáct dětí. Během času výnosnost mlýna klesala a proto se rodina mlynáře věnovala také polnímu hospodářství. V roce 1836 byla stranou mlýna postavena stodola (z důvodu případného požáru). František Kočí upadl do dluhů a byl nucen v roce 1852 mlýn i s chalupou v Lažanech prodat. Že byl dluh značný vyplývá z osvědčení představenstva obce Vyskeřské, které zní: „Představenstvo obce vyskeřské osvědčuje tímto, že František Kočí je držitelem mlýna ve vsi Poddoubí č. p. 3, při kterém jsou dvě jitra osmset sáhů pozemků, jakož i majitelem chaloupky ve vsi Lažany č. p. 13, což na jakousi zámožnost poukazuje, když se však uváží ta okolnost, že na zmíněném mlýnu dluh 4240 zlatých vězí, z něhož ročně ourok nemalou částku výnosu pohlcuje i když se… další část chybí. “ (F. Klapuch: Vyskeř – Dějiny a paměti obce). Tento značný dluh donutil Františka Kočího mlýn za 14 tisíc zlatých prodat mlynáři Vincenci Markovi z Dolu, který ho do roka prodal Josefu Šulcovi ze Třtí za 15745 zlatých, ten byl majitelem mlýna ještě v roce 1859. Na mlýně se vystřídalo několik pachtýřů a majitelů jako Prokop Kuna z Bakova, Josef Bezvoda z M. Hradiště. Kolem roku 1867 vlastnil mlýn František Prokop. Později tuto mlýnskou usedlost vlastnila Anna Farská, která v roce 1873 na tři roky mlýn pronajala Josefu Čermákovi z Chocnějovic, ale o rok později se rozhodla mlýn prodat za 16900 zlatých rakouského čísla Václavu Balákovi, synovi bohatého sedláka ze Sobotky- Předměstí č. p. 15, který dál bydlel v Sobotce a mlýn měl 10 C MY K propachtovaný František Hejda z Libáně. V roce 1880 proběhlo komisionelní řízení, které svolalo okresní hejtmanství v Turnově za účelem zápisu do vodní knihy. Mlýn měl dvě složení, jedno obyčejné a druhé „amerikánské“ a pilu. Tyto stroje poháněly tři vodní kola, která měla průměr 3, 9 metru. O tomto jednání byl sepsán protokol. Za vlastnictví Václava Baláka byl v roce 1886 mlýn přestavěn na umělecký, celá budova byla zvýšena o půl patra, pila byla zrušena. Nechal rovněž opravit cestu do Dobšic, které se říkalo Balákova silnice pravděpodobně za účelem snadnějšího přístupu sedláků z této oblasti ke mlýnu a ke mletí. Dnes je cesta částečně zarostlá a v polích rozoraná. V roce 1890 se stává majitelem jeho syn Václav, který se stal v roce 1893 členem Hospodářského spolku pro okres Sobotecký. Později se mu přestalo dařit. Mlýn byl zadlužen a po jeho smrti hrozila mlýnu dražba. Na počátku 20. století byl mlýn vybaven transmisí, která měla 185 otáček za min. a poháněla všechny stroje ve mlýně. Začátkem první světové války se na mlýn přiženil Josef Bukvic z Michovky. Byl absolventem hospodářských škol v Humpolci a Táboře a schopným hospodářem. Po svém návratu z války zaplatil dluhy a mlýn postupně modernizoval. Zřídil tu pilu jednušku, kterou koupil od mlynáře Zajíce ze mlýna Mlýnice, vodovod a také zavedl výrobu elektřiny. Začal prodávat lahvové pivo, tabák a cigarety. Později požádal o zřízení živnosti pecnářství, které provozoval do začátku čtyřicátých let. Před vánocemi roku 1919 vzniklo na Vyskři elektrotechnické družstvo, zakládajícími členy byli majitelé jedenácti usedlostí. Družstvo zakoupilo dynamo a instalovalo ho ve mlýně na Poddoubí. Odtud byl stejnosměrný proud veden na Vyskeř. Osadní výbor zřídil pět pouličních světel. Poprvé se tímto světlem začalo svítit na štědrý den roku 1919. Proud z tohoto dynama byl stejnosměrný a velice kolísavý. Napětí se pohybovalo v rozpětí 50–120 voltů. Zvláště v období sucha, kdy bylo v Žehrovce málo vody nestačila tato elektřina uspokojit všechny členy družstva. Někdy bylo napětí tak slabé, že více světla dala parafínová svíčka. Ve Vyskři z toho vzniklo rčení: „Bukvicova elektrika ve dne svítí a v noci bliká. “ Podle soupisu z roku 1930 měl mlýn elektrárnu, pilu a byl vybaven dvěma vodními koly. Prvé kolo mělo průtok 161 l /s při spádu 3, 29 m výkonu 4,59 koňských sil. Druhé kolo mělo průtok 110 l /s při spádu 3,41 m a výkonu 3,25 koňských sil. Délka náhonu na mlýn byla asi 560 metrů. V roce 1932 požádal mlynář Bukvic o revizi vodního díla. V zápise je zmiňováno pouze jedno vodní kolo korečkové o průměru 3,2 m, které při patnácti otáčkách za minutu docílí výkon 5,77 HP. Toto kolo přes transmisi pohánělo jednu stolici, jeden francouzský kámen s příslušenstvím nebo dynamo, popřípadě jednolistovou rámovou pilu. V roce 1944 proběhla poslední modernizace mlýna. J. Bukvic osadil mlýn Francisovou turbínou- horizontální s mokrou savkou, která měla mít tyto parametry: užitečný spád 3,8 m při průtoku 335 l/s byl počet otáček turbíny 230 za min a výkon 13 koňských sil. Tato turbína Pohled na Vyskeř z přelomu 19. a 20. století, vpředu Podvyskeřský mlýn poháněla kromě dvou válcových stolic také krupnik-holendr k výrobě krup. Výkon krupníku byl pouze 20 kilogramů krup za hodinu. Josef Bukvic provozoval mlýn až do úředního zákazu v roce 1951, kdy byl zastaven provoz malých mlýnů. Byl to poslední v dlouhé řadě mlynářů, kteří se zde vystřídali. Po jeho smrti v roce 1958 začal nepoužívaný mlýn chátrat. Nějaký čas bylo v provozu ještě dynamo. Neudržovaným náhonem teklo stále méně vody. Poslední ránu mlýnu uštědřila regulace Žehrovky na konci šedesátých a začátku sedmdesátých let. Potok byl odpojen od náhonu a napřímen. Na zasypání starého koryta posloužila zemina z hráze bývalého rybníka. Hráz tedy beze stopy zmizela, odpadní kanál byl také zasypán, záplavy zničily splav tak, že mlýn je dnes bez vody. Potomci J. Bukvice drželi mlýn do roku 2002. Od té doby má nového majitele, který ho přestavuje pro rekreační účely. Vrátíme se zpět po modré na rozcestí u Podvyskeřského mlýna a pokračujeme dále po žluté, po deseti minutách dojdeme ke mlýnu Vysoké Kolo. Seznam akcí pořádaných OPS pro Český ráj v roce 2011 Únor • účast na výstavě v Lysé nad Labem „Regiony ČR 2011“ Březen • organizace úklidu v Českém ráji Duben • pořádání školení motoristů „Použití lékárničky při dopravní nehodě“ • vydání Zpravodaje OPS pro Český ráj Květen • propagace činnosti OPS pro Český ráj a propagace území ve stánku při Chovatelském dnu v Sobotce. Červen • školení úspěšných žadatelů ze 4. Výzvy – „Zadávání veřejných zakázek“ • účast na pivních slavnostech u našeho partnera – Pivovar Klášter Září • tradiční cyklus besed se zajímavými lidmi – 1× Říjen • tradiční cyklus besed se zajímavými lidmi – 2× • vydání Zpravodaje OPS pro Český ráj Listopad • tradiční cyklus besed se zajímavými lidmi – 2× Prosinec • koncert vážné hudby na zámku Humprecht – operní árie a duety • pořádání vánoční dílny – výroba vánočních ozdob na venkově (pořádání jednotlivých akcí je závislé na získání finanční podpory z Královéhradeckého kraje) 11 C MY K Chystá se Pozvánka z Karlovic 16. 4. sobota a s ní již tradiční akce TJ Hrubá Skála: Otevírání Skaláku, tj. brigáda ve Skalním městě i jinde a večerní posezení v Přáslavicích. 23. 4. sobota a s ní přijede pouť do Radvánovic na parkoviště – vše zajišťuje rodina Rumlových z Nové Paky. Také jsou Velikonoce a je naplánováno svěcení tří nových zvonů v kostele sv. Jiří v Přáslavicích, které byly pořízeny ze sbírky občanů i firem. V tuto sobotu proběhne v Přáslavicích také pomlázková zábava, kterou organizují členové SDH Hrubá Skála. 30. 4. sobota a další ze setkání léčitelů v prostorách obecního úřadu v Přáslavicích. 1. 5. neděle v 16. 00 hodin pro nás divadelní ochotníci z Přepeř sehrají divadelní představení „Dívčí válka“. 21. 5. sobota v 16. 00 hodin pak bude opět ochotnické divadlo „Muziky, muziky“ – obě akce se uskuteční na sále v prostorách obecního úřadu – opět tedy v Přáslavicích. Vstupné bude 50,– Kč na osobu a představení. Valečovské kulturní léto 2011 v přírodním amfiteátru v předhradí Valečova 7. 5. Valečovská slavnost na zahájení hlavní turistické sezóny, od 14. 00 hodin. 25. 6. Procházka pohádkovým lesem okolo hradu Valečov, od 14. 00 hodin. 2. 7. Valečovské folkování – Festival folkové, trampské a country hudby, od 14. 00 hodin. 23. 7. Den s Lesy ČR a. s. – akce pro děti, soutěže, divadelní představení, od 10. 00 hodin. 27. 8. Valečovská slavnost – Hurá do školy (Zakončení hlavní turistické sezony – soutěže a hry pro děti, opékání buřtů. ), od 14. 00 hodin. 17. 9. 5. setkání Klubu sběratelů turistických suvenýrů – bližší údaje na www.ksts.info Vítání ptačího zpěvu SV Mladoboleslavsko Valečovské koncertní léto 2011 Začátek koncertů – 20. 00 hodin 10. 6. 24. 6. 8. 7. 22. 7. 29. 7. 12. 8. 26. 8. Ivan Mládek a Banjo Band Jakub Smolík Věra Martinová Wabi Daněk a Miloš Dvořáček Screamers – travesti show Fešáci s Míšou Tučnou Věra Špinarová s kapelou Adama Pavlíka Kontakty Kancelář OPS pro Český ráj – MAS Český ráj a Střední Pojizeří Předměstská 286 (1. patro nad poštou), 507 43 Sobotka tel. : 493 720 546, e-mail: [email protected] V sobotu 30. 4. 2011 se uskuteční tradiční výprava za ptačím zpěvem. V 7. 30 hodin vyrazí účastníci z Rohatska od rybníku Kyselák do staré pískovny na Horách. Během dopolední vycházky, která nepřesáhne čtyři kilometry, navštívíme pestrá ptačí stanoviště. Niva vodoteče, pole, louky, les, ale zejména starý písník, kde stále přežívají jezírka s vzácnými obojživelníky, v prostředí, podobném tajze. Místo, které bylo uchráněno před socialistickou devastací. Proběhne tradiční ukázka kroužkování, pro děti jsou opět nasbírány pestré acháty. Představen bude pták roku – strnad obecný a připomenut význam zachování těchto prostředí. Vedou Pavel a Tomáš Kverkovi (kontakt: 723 009 527; blog Zaměřeno na slavíky http://pavelkverek.blog.cz/ Zpravodaj OPS pro Český ráj, číslo 1/2011 Vydává OPS pro Český ráj – MAS Český ráj a Střední Pojizeří Předměstská 286, 507 43 Sobotka Sestavila: Alena Pospíšilová Výroba: Gentiana Jilemnice Uzávěrka: 8. 4. 2011 Náklad: 2000 výtisků Luděk Láska ředitel OPS pro Český ráj a manažer MAS Český ráj a Střední Pojizeří Holín 139, 506 01 Jičín tel. : 602 104 700, fax: 493 535 043 e-mail: [email protected], [email protected] www.craj-ops.cz SPOLUFINANCOVÁNO EVROPSKOU UNIÍ, EVROPSKÝM ZEMĚDĚLSKÝM FONDEM PRO ROZVOJ VENKOVA: EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ 12 C MY K
Podobné dokumenty
Zde - MAS Český ráj
Vrbě však nevděčíme pouze za materiál na pomlázky. Její proutí slouží
košíkářům, z vrbového dřeva kdysi v Sušici vyráběly sirky a nábytkáři
je využívají dodnes. Vrba nejen zpevňuje břehy potoků a ř...
Božská komedie - Volné e-knihy ke stažení zdarma
Ti přimíšeni jsou zde k sboru zlému
těch andělů, již pouze žili sobě,
ni vzdorní Bohu, aniž věrní jemu.
Ráj odměnou být nemoh' jejich mdlobě,
hloub jícnů svých jim peklo zapovídá,
by vinníkům tam n...
CeR Magazin 4_04.indd - Česká rafinérská, as
Jak hodnotíte právě končící rok?
Myslím si, že to byl úspěšný, i když velmi
náročný rok. Jsem přesvědčen, že ukázal
opodstatnění našeho přechodu na processing a že všichni jeho účastníci – akcionář...