CeR Magazin 4_04.indd - Česká rafinérská, as
Transkript
MAGAZIN Česká rafinérská zima 2004 obsah / table of contents 18 aktuálně 03 Tři otázky pro Ivana Součka, předsedu představenstva a generálního ředitele Three questions for Ivan Souček, Chairman of the Board of Directors and CEO petroleum 15 08 04 Evropská kvalita paliv v České rafinérské The European Quality of Fuels in Česká rafinérská 06 07 08 E-learning? E-learning E-learning? E-learning 10 Mozaika Mosaic VŠCHT lze studovat i v Mostě Study VŠCHT in Most Portrét: Švédští manželé Heldtanderovi si oblíbili Louny Portrait: Swedish Heldtander Couple Take a Liking to Louny fokus 17 12 Magazín Informační čtvrtletník České rafinérské, a. s. Vydává: Česká rafinérská, a. s. Předseda redakční rady: Ing. Aleš Soukup, CSc., vedoucí sekce vztahů s veřejností Redakce: AC&C Public Relations, s. r. o., Korunovační 7, 170 00 Praha 7 Šéfredaktor: RNDr. Michal Urban, CSc., tel.: 233 375 364, e-mail: [email protected], www.accpr.cz Sazba, zlom, lito: Studio Marvil, s. r. o. Vydáno v Praze dne 10. 12. 2004, Registrace MK ČR pod číslem E 81 03 Magazín vychází čtyřikrát ročně a je distribuován zdarma. Pro přetisk fotografií a celých článků nebo jejich částí je nutné písemné svolení redakce. 11 12 Kaleidoskop Kaleidoscope Kulatý stůl o rafinériích ve střední Evropě Round Table about Refineries in Central Europe 14 15 Nigérie: ďáblovo zlato Nigeria: the Devil’s Gold 16 Kdo to byl… Otto Wichterle Who was he… Otto Wichterle Ropa za potraviny: skandální program pod vlajkou OSN Oil for Food: Scandalous Program under the UNO Flag forum 17 18 Rychlá kola Daniela Landy Fast Wheels of Daniel Landa Amerikou křížem krážem (4) All over America (4) aktuálně 2–3 Tři otázky pro Ing. Ivana Součka předsedu představenstva a generálního ředitele České rafinérské, a. s. Jak hodnotíte právě končící rok? Myslím si, že to byl úspěšný, i když velmi náročný rok. Jsem přesvědčen, že ukázal opodstatnění našeho přechodu na processing a že všichni jeho účastníci – akcionáři, procesoři, my, naši bývalí zákazníci a nakonec i koneční spotřebitelé pohonných hmot – ocenili pozitivní stránky této koncepce. Na druhou stranu se ale jedná o nesmírně komplikovaný transformační projekt, a tak zůstává pochopitelně ještě celá řada problémů k řešení. Bohužel, zatím se nepotvrdil předpoklad, že přechodem na přepracovací rafinérii se výrazně zvýší zpracování ropy. V obtížných konkurenčních podmínkách trhu jsme však pro procesory zpracovali zhruba stejné množství ropy jako v loňském roce i přesto, že disponibilní kapacita rafinérií byla proti předchozímu období významně ovlivněna odstávkami – v Kralupech z důvodu čtyřletého cyklu údržby, v Litvínově kvůli instalaci zařízení na výrobu tzv. čistých paliv. Co se týče hospodářských výsledků, je obrat společnosti nižší než v minulých obdobích v důsledku náhrady původních tržeb za zboží zpracovatelským poplatkem, ale na druhé straně zisk je méně citlivý na vývoj odvětví a přechodem na processing je stabilizován. Chtěl bych ocenit, že se podařilo realizovat investiční projekty, které nám umožňují vyrábět paliva evropské kvality, a zároveň práci projekčního týmu, který zajistil dodržení harmonogramu i rozpočtu. Od poloviny října již výlučně dodáváme motorová paliva s kvalitou stanovenou pro rok 2005. Jak plníte další klíčové ukazatele? Klíčovým tématem je zlepšení výkonnosti. Jde především o naplnění požadavků akcionářů a procesorů, respektive cílů (klíčových ukazatelů) naší společnosti zvýšit spolehlivost a disponibilitu výrobních zařízení. Splnění tohoto cíle zajišťujeme prostřednictvím projektů rozpracovaných na všech úrovních řízení a ve všech oblastech působnosti naší společnosti. Nejrozsáhlejším z nich je nepochybně projekt „Best in Class 2“. Chci ocenit úsilí všech členů tohoto týmu a jejich přístup k dosažení požadovaných dlouhodobých a zásadních efektů v co nejkratší době. Největší součástí tohoto projektu je blok zlepšení údržby, jehož smyslem je mj. důslednější propojení údržby s ostatními činnostmi. Také se jasně ukázalo i v průběhu kralupské zarážky, že nejenom údržbářům, ale i operátorům ležel na srdci její efektivní, rychlý a hladký průběh. Dalším ukazatelem jsou náklady. Letos nás akcionáři vyzvali ke snížení námi navrhovaného rozpočtu fixních nákladů pro rok 2004 zhruba o 15 %. Musím přiznat, že se nám to beze zbytku nepodařilo, ale přesto nepochybně k významnému snížení nákladů dojde díky úspornějšímu chování, zrušení některých výdajů a přesunutí některých aktivit do budoucna. Objektivně je však třeba říci, že se během roku objevila řada neočekávaných mimořádných výdajů, s nimiž se v původním záměru nepočítalo. Mezi klíčové ukazatele patří také bezpečnost práce. Osobně si velmi vážím přístupu zaměstnanců k této problematice, jejich chování vůči sobě i kolegům včetně bezpečnostních pozorování a využívání ochranných pomůcek. Měřitelný ukazatel stanovený valnou hromadou je koeficient úrazovosti TRIR (Total Registrated Injury Rate) v úrovni 1,2, který ale bohužel splněn nebude. V průběhu roku totiž přece jenom došlo k několika úrazům, naštěstí nebyly vážné, ale splnění ukazatele negativně ovlivnily. Takže, co říci závěrem? Chtěl bych poděkovat všem zaměstnancům za dobrou práci, protože jsme za uplynulý rok udělali velký krok vpřed. Přeji proto všem příjemné prožití vánočních svátků a do nového roku hodně zdraví, dobré nálady a iniciativy. Budeme je potřebovat, jestliže se chceme zařadit mezi nejlepší rafinérie. (ks) Three questions for Ivan Souček, Chairman of the Board of Directors and CEO 2004 was a very successful, if demanding year. The idea to go over to processing was found to be a solid one, although the forecast that going over to a processing refinery system would lead to a significant increase in oil throughput has unfortunately not yet proved to be true. We processed approximately the same quantity of oil as last year. The turnover is lower than in the past, but profit is less sensitive to trends in the industry and was stabilised by the transition to processing. Investment projects were implemented to enable the production of fuel products of the quality required by the market. At all levels we are looking for improvements in performance, which can be seen in the way the „Best in Class 2“ project was implemented. Work safety is a key indicator. Personally, I am very happy with employees’ approach to this. I would like to thank all employees for the good work they have done, because we took a big step forward last year. Evropská kvalita paliv Evropská unie má na své členy celou škálu požadavků. Jedním z velmi vážných je nutnost věnovat stále větší pozornost ekologii, stavu životního prostředí a omezení vlivů antropogenních činností. A nejedná se o obecné proklamace, ale o zcela konkrétní úkoly. Jedním z nich je zajištění výroby a distribuce motorových paliv s takovými kvalitativními parametry, které budou v rámci daných možností minimalizovat zatížení životního prostředí spojené s provozováním motorových vozidel a dalších emitentů plynných exhalací do ovzduší, zejména v městských aglomeracích. Z tohoto úhlu pohledu je nejdůležitější zavést na trh ve všech členských státech motorová paliva s velmi nízkým obsahem síry (do 50 mg síry na 1 kg paliva), resp. paliva bezsirná (do 10 mg síry na 1 kg paliva). S potěšením můžeme konstatovat, že Česká rafinérská úkol evropské legislativy splnila – realizovala svůj program „Čistá paliva“ a od druhého pololetí tohoto roku začala vyrábět tato ekologická paliva pro domácí trh i na export. Další, přísnější limity emisí škodlivin z výfukových plynů motorů osobních automobilů, tzv. EURO 4, by měly pro členské státy EU vstoupit v platnost od 1. 1. 2006 jak pro zážehové (benzinové), tak i pro vznětové (naftové) motory. Proti současným limitům podle normy EURO 3 znamenají u benzinových motorů snížení obsahu CO, NOX a nespálených uhlovodíků prakticky na polovinu. V případě naftových motorů pak dochází k výrazné redukci CO, NOX, nespálených uhlovodíků a pevných částic. V souvislosti se snahami snížit zatížení životního prostředí a zvrátit nepříznivý vývoj v koncentraci CO2 v ovzduší v důsledku nárůstu zejména silniční dopravy je třeba zmínit také tu skutečnost, že před automobilový průmysl je postaven úkol snížit do roku 2008 emise CO2 na 140 g na 1 km jízdy. V přepočtu na spotřebu klasických motorových paliv to představuje cca 5,4 l motorové nafty na 100 km nebo 6,0 l autobenzinu na 100 km. Do roku 2012 by pak emitovaný objem CO2 měl být dále snížen a měl by dosahovat hodnot pouze 120 g na 1 km. „Dosáhnout těchto ukazatelů není jednoduché a není to ani v silách jednoho průmyslového odvětví,“ říká Ing. Václav Pražák, vedoucí řízení kvality produktů České rafinérské. „Musí dojít ke společné práci automobilového průmyslu, který vyvine nové, úspornější spalovací motory lépe využívající dodanou energii, chemiků, kteří musí připravit a vyrobit nové a účinnější katalytické systémy pro zneškodňování škodlivin ve výfukových plynech, a rafinérií, které musí vyrobit motorové palivo vyhovující zvýšeným kvalitativním požadavkům.“ K řešení tohoto problému přispívají i alternativní motorová paliva. Sem patří paliva z obnovitelných energetických zdrojů (biopaliva), zemní plyn – ať už stlačený nebo zkapalněný, syntetická paliva – především na bázi zemního plynu – a nesmíme zapomenout ani na vodík. „I přes obrovské náklady na výzkum alternativních paliv a alternativních pohonných jednotek můžeme říci, že v nejbližších 20 letech zůstanou klasický automobilový benzin a motorová nafta stále hlavními motorovými palivy vyráběnými z ropné suroviny,“ domnívá se Ing. Pražák. Současná kvalita motorových paliv je stanovena zákonem č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, který zakazuje prodej a dovoz olovnatých autobenzinů. K pohonu motorových vozidel na pozemních komunikacích se smí používat pouze pohonné hmoty předepsané výrobcem motorů, kvalitu motorových paliv a její monitorování upravuje zvláštní předpis. Tím je prováděcí vyhláška k uvedenému zákonu č. 229/2004 Sb. Současně je touto vyhláškou také do české legislativy implementována směrnice EU č. 2003/17/EC. Podle ní musí být v motorových palivech od 1. 1. 2005 obsah síry nejvýše 50 mg/kg a současně musí být na trhu k dispozici motorové palivo s obsahem síry do 10 mg/kg; od 1. 1. 2009 pak v celém objemu motorových paliv uváděných na trh v členských zemích EU musí být obsah síry maximálně 10 mg/kg. Ostatní kvalitativní parametry obou motorových paliv se oproti součas- nému stavu prakticky nemění, za zmínku stojí ještě snížení celkového obsahu aromatických uhlovodíků v autobenzinu na maximálně 35 % V/V. Aby bylo zajištěno splnění těchto environmentálních požadavků, byl v České rafinérské nastartován program „Čistá paliva“, jehož cíle byly následující: zajistit výrobu autobenzinů s obsahem síry max. 50 a max. 10 mg/kg a obsahem aromátů max. 35 % V/V, zajistit výrobu motorové nafty s obsahem síry max. 50 a max. 10 mg/kg, zajistit výrobu obou motorových paliv s obsahem síry max. 50 mg/kg v plném rozsahu před koncem roku 2004, tuzemské rafinérie musí být schopny od stejného data zajistit potřeby trhu na paliva s obsahem síry max. 10 mg/kg, úplná konverze rafinérií na výrobu bezsirných motorových paliv musí být dokončena před rokem 2009. Projekt „Čistá paliva“ spočívá v kombinaci následujících řešení: implementace nových procesů, intenzifikace a rekonstrukce stávajících jednotek, použití nových typů katalyzátorů, zvýšení množství katalyzátorů, zdokonalené řízení procesů a využití automatických analyzátorů. Volba konkrétního řešení pro tu kterou jednotku závisí na investičních prostředcích, dostupných surovinách, jejich složení, čase atd. První investice se začaly realizovat již v roce 2002 a úplné dokončení všech investičních prací se předpokládá do konce roku 2006. V případě automobilového benzinu je hlavní investiční činnost směrována zejména na úpravu benzinu FCC v Kralupech – na redestilaci, modifikaci odsiřovací jednotky benzinu, intenzifikaci jednotky Unionfiner, rekonstrukci jednotky MEROX a výstavbu nové jednotky selektivního odsíření středního benzinu FCC. V současné době Česká petroleum 4–5 v České rafinérské rafinérská vyrábí veškerý autobenzin s obsahem síry pod 50 mg/kg a od roku 2007 bude schopna částečně uspokojit i poptávku po bezsirných palivech. Vyrábět pouze bezsirný benzin bude plně schopna po dokončení investic, tj. od roku 2007. V případě motorové nafty vyžadovala realizace projektu „Čistá paliva“ rekonstrukci jednotky hydrogenační rafinace plynového oleje v rafinérii Kralupy, v rafinérii Litvínov to znamenalo modernizaci komory 5,6 a rekonstrukci jednotky hydrogenační rafinace plynového oleje. Všechny tyto investice již byly realizovány v plném rozsahu a Česká rafinérská by byla již nyní technicky schopna vyrábět pouze motorovou naftu s obsahem síry do 10 mg/kg. S uspokojením můžeme prohlásit, že kvalita motorových paliv vyráběných v České rafinérské je plně v souladu s požadavky platných evropských norem a dalších předpisů Evropské unie a je přinejmenším plně srovnatelná s kvalitou motorových paliv nabízených v ostatních zemích EU. (ks) VÝVOJ SPOTŘEBY MOTOROVÝCH PALIV V ČR Celková spotřeba motorových paliv na našem trhu neustále narůstá, přičemž spotřeba motorové nafty roste rychleji než spotřeba automobilového benzinu. Tento trend dokumentuje graf. Nárůst je způsoben především nárůstem počtu osobních automobilů a také vyšším počtem najetých kilometrů. 190 % 170 % 150 % 130 % 110 % 90 % 1993 1994 autobenziny 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 motorová nafta The European Quality of Fuels One of the European Union’s requirements of Member States is that they place greater emphasis on ecology. Nor does this involve general proclamations, but entirely specific tasks. It is with great pleasure that we can say Česká rafinérská (Czech Refinery Company) has met European legislative requirements and has begun to produce fuels with low sulphur content. The realisation of the „Clean Fuels“ project has enabled the company to meet the demanding ecological requirements of strict EU guidelines for both 2005, when engine fuels will be permitted a maximum sulphur content of 50 mg/kg, as well as for 2009, when this limit will be reduced to 10 mg/kg, with plenty of time to spare. The entire project will be capped off in 2006 with the modernisation of gasoline processing from FCC at the Kralupy Refinery. Česká rafinérská will thus be able to produce a whole range of engine fuels in a quality required by the European Union. STÁŘÍ AUTOPARKU OSOBNÍCH AUTOMOBILŮ V ČR Bohužel, obměna autoparku není tak rychlá, jak by se mohlo zdát z údajů o prodeji nových automobilů. Průměrné stáří automobilů je stále v porovnání s vyspělými zeměmi značně vysoké, jak dokumentuje graf, a snižuje se jen velmi pomalu. (k 31. 12. 2003 registrováno 3 706 012 osobních automobilů s průměrným stářím 13,49 roku) > 15 let 35,1 % < 2 roky 2–5 let 10–15 let 21,3 % 5–10 let 7,8 % 12 % 23,8 % E-learning? E-learning! Česká rafinérská vynakládá nemalé prostředky na vzdělávání zaměstnanců tak, aby jejich kvalifikace odpovídala aktuálním potřebám. Pracovníci sekce lidských zdrojů přitom neustále hledají způsoby, jak kurzy pro zaměstnance zefektivnit, a řešení vidí v e-learningu. Začali s ním před čtyřmi lety, kdy v souvislosti s certifikací na ISO 9001 a ISO 14 0001 bylo potřeba během krátké doby proškolit prakticky všechny zaměstnance. „Vymysleli jsme jednoduchý e-learningový program, kdy studijní materiály byly umístěny na intranetu a zakončeny povinným testem,“ říká Mgr. Lenka Petrášková, personální poradkyně pro záležitosti školení zaměstnanců. Ukázalo se, že e-learning je velice efektivní metoda, a proto byl aplikován na všechna školení, která se pravidelně opakují. Týká se to především výkonnostních školení, která vycházejí ze zákona, vyhlášek a směrnic a která zaměstnanci potřebují pro výkon své práce. „Jde například o požární ochranu, bezpečnost práce, řešení havarijních situací, řízení referentských vozidel a podobně,“ vysvětluje Miroslav Havel, vedoucí školicího centra. Tento e-learningový systém však neumožňoval tvorbu databází či statistik. „A protože se snažíme nabídku kurzů stále obohacovat, rozhodli jsme se koupit Learning Management System,“ konstatuje Lenka Petrášková. Jde o systém, který nabízí jak správcům kurzů, tak studentům dostupnost veškerých informací v systému obsažených. Umožňuje kurzy přehledně řadit, přidávat, aktualizovat atd. Všechny evidované údaje lze podle různých hledisek třídit či zpracovávat různé statistiky. Správce kurzu může zjistit, kolik lidí už kurz absolvovalo, a naopak pracovník přímo na svém počítači vidí, zda mu „naběhly“ nové kurzy. „Aplikace, kterou jsme koupili, se jmenuje E-DOCEO,“ uvádí Miroslav Havel, „a první vlaštovkou v ní bylo školení řidičů referentských vozidel, které proběhlo začátkem tohoto roku. Postupně do tohoto systému „překlápíme“ všechny kurzy z intranetu, samozřejmě v aktualizované podobě.“ Vedle již zmíněných výkonnostních kurzů, které jsou pro příslušné pracovníky povinné a musejí je absolvovat v daném termínu, se organizují kurzy rozvojové, které mají přispět k rozvoji osobnosti pracovníka a jsou dobrovolné. „Nabízíme například kurz základních znalostí práce s počítačem nebo teď právě připravujeme kurz prezentačních dovedností,“ říká Lenka Petrášková a dodává: „Naše rozvojové kurzy jsou na internetu neustále a chtěli bychom tím vytvořit jakousi knihovnu užitečných informací, která bude zaměstnancům kdykoliv k dispozici.“ Druhy kurzů se samozřejmě stanovují podle potřeb podniku a jejich náplň se zpracovává ve spolupráci s odborníky. Každý kurz má svého vedoucího – autora, na něhož se student může obrátit s jakýmkoliv problémem. Po prostudování materiálů absolvuje test a teprve po jeho úspěšném složení je mu kurz započten. A co oceňují zaměstnanci na tomto způsobu školení? Především jeho flexibilitu – vyberou si pro studium čas, který jim vyhovuje a kdy na ně mají náladu. „Při prezenčním kurzu můžete mít zrovna doma nemocné dítě,“ upřesňuje Lenka Petrášková, „a být myšlenkami zcela jinde.“ Přístup ke kurzům mají pracovníci z jakéhokoliv počítače. A pro ty, kdo nemají vlastní počítač, byly zřízeny učebny, kde jsou jim počítače k dispozici. Zároveň je ale nutno zdůraznit, že všechny kurzy nejsou pro e-learning vhodné. „Třeba nácvik řešení konfliktních situací vyžaduje aktivní účast studenta v simulovaných situacích,“ uvádí jako příklad Lenka Petrášková. „Nebo zdravotnické školení vyžaduje zpravidla přítomnost lékaře či člena Červeného kříže, aby si pracovníci mohli prakticky nacvičit, jak poskytovat první pomoc,“ doplňuje ji Miroslav Havel. Česká rafinérská chce nadále zdokonalovat svůj školicí systém. „Naším cílem je dosáhnout toho, aby náš e-learning kooperoval se systémem SAP,“ uzavírají oba pracovníci odpovědní za školení zaměstnanců. (pe) E-learning? E-learning! Česká rafinérská wants to improve the effectiveness of employee training and sees the solution in E-learning. The company recently bought the special Learning Management System E-DOCEO, which simplifies course work for both administrators and students. Modules will be gradually installed into the system, especially for frequently repeated, socalled performance training, which is required by law and is important for the performance of the employee’s own duties (e.g. fire prevention and occupational safety). These training courses are mandatory and end with a test, while so-called development courses (e.g. PC work) are voluntary. Employees appreciate the flexibility this sort of training offers – allowing them to study at times that suit them best. Another step to improve E-learning is a planned connection to the SAP system. Lenka Petrášková a Miroslav Havel kontrolují testovací otázky pro nový kurz VŠCHT lze studovat i v Mostě petroleum 6–7 Od letošního roku mohou zájemci z Ústeckého kraje absolvovat bakalářské studium na VŠCHT v Mostě. Tento pozoruhodný projekt, který je příkladem spolupráce akademické sféry a regionu, podporuje i Česká rafinérská. Rektor VŠCHT prof. Vlastimil Růžička při slavnostním projevu na imatrikulaci nových studentů v Mostě Vysoká škola chemicko-technologická v Praze otevřela v letošním školním roce své nové Výukové a studijní centrum v Mostě-Velebudicích a nabízí v něm bakalářský program „Aplikovaná chemie a materiály“ s třemi obory: Chemie a chemické technologie, Chemie a technologie materiálů a Informatika a chemie. Rektor VŠCHT prof. Vlastimil Růžička k tomu uvádí: „Můžete studovat sto kilometrů od Prahy v blízkosti svého bydliště nebo působiště a přesto se opírat o zázemí největší vzdělávací instituce s výukou technické chemie ve střední Evropě.“ Na realizaci projektu, který představuje investici v hodnotě 3,5 milionu korun, se vedle VŠCHT podílely Ústecký kraj, město Most a významné chemické podniky v regionu včetně České rafinérské. A právě k potřebám místních podniků přihlíží zaměření studia. „Aby byl efekt maximální, byly vybrané obory konzultovány s významným firmami, potenciálními zaměstnavateli, působícími v tomto regionu,“ uvedl rektor Růžička při slavnostní imatrikulaci prvních studentů, která se uskutečnila letos v září v Kulturním domě v Mostě. Do letošního ročníku nastoupilo 124 studentů, z toho 34 do prezenčního studia a 80 do kombinovaného studia (tj. při zaměstnání). Mezi účastníky kombinovaného studia je i 13 zaměstnanců České rafinérské, kteří si tak zvýší svou profesionalitu. A proč VŠCHT v Mostě? Podle hejtmana Ústeckého kraje Ing. Jiřího Šulce má tento region obrovský potenciál, který zatím není využit. Dosud byl na okraji zájmu státních orgánů, a má proto jednu z nejvyšších měr nezaměstnanosti. Naopak je zde nejmenší počet vysokoškolsky vzdělaných lidí z celé České republiky. Mladí lidé odcházejí studovat do Prahy a často se již nevracejí. „Ale my potřebujeme, aby tu lidé zůstávali, zakládali tu rodiny a měli tu svůj domov. K tomu jim musíme umožnit získat vysokoškolské vzdělání tady,“ říká Ing. Šulc. Materiální zázemí pro Výukové a studijní centrum zajistilo město Most, a to infrastrukturu nejen pro vlastní studium, ale i pro ubytování a stravování studentů. A jak poukázal primátor Ing. Vladimír Bártl, vzhledem k nízkým životním nákladům je studium v Mostě mnohem levnější než v Praze. (Samotné studium na Vysoké škole chemicko-technologické je samozřejmě bezplatné.) Ing. Aleša Jakub, ředitel pro všeobecné záležitosti České rafinérské, při imatrikula- ci konstatoval, že Česká rafinérská považuje svůj příspěvek k realizaci Výukového a studijního centra v Mostě za součást své dlouholeté spolupráce s VŠCHT a bude nadále podporovat jeho činnost. Zároveň stručně, ale výstižně shrnul jeho přínos pro region: „Zaprvé výrazně ovlivní jeho prestiž, zadruhé pozitivně ovlivní nezaměstnanost.“ Vzdělání je důležitým nástrojem v úsilí o snižování nezaměstnanosti, protože zvyšuje kvalitu pracovní síly, a tedy i možnost jejího uplatnění na trhu práce. Tím spíše, odpovídá-li získaná kvalifikace požadavkům místního trhu práce. Prestiž se pak uplatní například při jednání s potenciálními investory, kdy nabídka vysokoškolsky vzdělaných odborníků je nepochybnou výhodou. A jak zdůraznil Ing. Šulc, zahraniční firmy včetně chemických projevují o tento region značný zájem, takže chemie v něm má nejen dlouholetou tradici, ale i dobrou perspektivu. (pe) Study VŠCHT in Most From this year, students will have the opportunity to study selected Bachelor courses offered by the Prague University of Chemical Technology (VŠCHT) in Most. This remarkable project was realised through the joint effort of VŠCHT, the Ústí nad Labem region, the City of Most and leading chemical companies in the region, including Česká rafinérská. And it is precisely the needs of these companies to which studies here are geared. 124 students began studies this year, 13 of who are Česká rafinérská employees. During matriculation, Ing. Aleša Jakub, the Česká Rafinérská Manager for General Matters, briefly but aptly summarised the benefits of the new Teaching and Study Centre for the region: „Firstly it will significantly affect its prestige and secondly it will positively affect unemployment.“ He also said that Česká Rafinérská sees its contribution to the realisation of the project as the culmination of its long-term collaboration with VŠCHT and that it will continue to support its activities. náš portrét Švédští manželé Heldtanderovi si oblíbili Louny „Dáváme přednost tomuto klidnému prostředí před rušnou Prahou,“ říkají manželé Heldtanderovi. „A přitom tady máme všechno, co potřebujeme – obchody, dopravní spojení, kontakt s lidmi.“ Pronajali si v Lounech třípatrový domek s malou japonskou zahrádkou, odkud pohodlně dojdou pěšky do historického centra. „Dům byl plně zařízen, přivezli jsme si sem jen své osobní věci jako knihy, nahrávky, hrnečky,“ říká Lennart. A Anne-Catrine dodává: „Tohle je takový náš „švédský ostrůvek“, ale jinak se snažíme být co nejvíc v kontaktu s Čechy a co nejvíc poznat Českou republiku – lidi, zemi, historii.“ PROCHÁZKY MĚSTEM A CESTOVÁNÍ PO REPUBLICE Proto část svých večerů v týdnu věnují procházkám po Lounech a okolí. „Myslím, že nemáme nějaké zvlášť oblíbené místo, líbí se nám celé město, má svůj půvab a osobi- tost,“ říká Anne-Catrine. „Prostě se jen tak procházíme, díváme se na lidi, na domy, na přírodu a máme radost, že jsme tam, kde právě jsme.“ Přesto ale připouští, že má ráda Ohři. Na jejím druhém břehu jsou chatky se zahrádkami a je prý zajímavé sledovat, jak se tam všechno v průběhu roku mění. Občas zajdou i do některé malé hospůdky, ale překvapuje je, že většina z nich je jaksi skryta, nemají žádné nápadné reklamní štíty jako v Praze. Stejně skrytá je prý i řada zdejších obchůdků a řemeslnických dílen, a kdyby místní lidé Anně-Catrine neporadili, nenašla by je. Víkendy pak patří poznávání České republiky. „Zejména teď mimo sezonu si můžeme v klidu prohlížet vaše krásná města, hrady a zámky,“ říká Anne-Catrine. „Už jsme procestovali skoro celou republiku, zbývá nám jen malá část střední Moravy,“ říká s hrdostí Lennart. „Tolik jako my za rok mnozí moji čeští kolegové neviděli za celý svůj život.“ Podobně jako Českou republiku se předtím manželé Heldtanderovi snažili poznat Holandsko, Francii, Kanadu a Švédsko, kde Lennart pracoval na třech různých pozicích ve Stockholmu a Göteborgu. „Jsme ‚průmysloví cikáni‘,“ říká s úsměvem Anne-Catrine, „už přes třicet let takto putujeme po světě.“ Zpočátku s nimi putovaly i jejich tři děti, ale ty jsou teď už dospělé a žijí svůj život doma ve Švédsku. Starší dcera je zdravotní sestra, v současné době studující medicínu, mladší architektka, syn absolvoval technickou univerzitu. TĚŽKÁ ČEŠTINA Na rozdíl od předchozích pobytů je však pro manžele Heldtanderovy v České republice problémem jazyk. Lennart konstatuje: „Všude, kde jsem zatím byl, ovládali všichni v ra- petroleum 8–9 Švéd Lennart Heldtander přišel do České rafinérské z pověření firmy Shell zhruba před rokem. Pracuje v pozici technického ředitele a „pendluje“ mezi Litvínovem a Kralupy. Proto se svou paní hledali bydlení, které by bylo na půl cesty mezi oběma lokalitami. A když uviděli půvabné městečko Louny, bylo rozhodnuto. finérii angličtinu nebo francouzštinu. Tady stále potřebuji tlumočníka. V kancelářích to je dobré, ale v závodě stěží najdu operátora či kontraktora, který mluví anglicky nebo aspoň německy.“ To mu prý poněkud ztěžuje práci, protože je zvyklý komunikovat s každým přímo. Kromě toho ví, že žádný překlad nemůže být stoprocentně přesný. Oba proto navštěvují hodiny češtiny, kterou považují za velmi obtížný jazyk, protože Víkendy patří poznávání České republiky. „Zejména teď mimo sezonu si můžeme v klidu prohlížet vaše krásná města, hrady a zámky,“ říká Anne-Catrine. se nepodobá žádnému z těch, které znají. Je však třeba otevřeně přiznat, že čeština Anne-Catrine je mnohem lepší. Vylepšuje si ji i tím, že se přes den dívá na českou televizi. Jako bývalé učitelce se jí líbí zejména pořad pro malé děti „Kouzelná školka“. „Mluví tam pomalu, zřetelně a používají jednoduchá slova,“ pochvaluje si. K její dobré češtině ale přispívá především její každodenní kontakt s obyvateli Loun. „Seznámila jsem se tu s osmdesátiletou, ale stále ještě čipernou paní ze sousedství,“ říká Anne-Catrine. „Je moc příjemná a chodíme spolu do cukrárny na kávu. Povídáme si takovou směsicí všech jazyků a ona mi hodně vypráví o životě v České republice.“ Zná se i s ostatními sousedy, ve všech obchodech, kde nakupuje, jsou k ní vstřícní a všichni rádi poradí, pokud něco potřebuje. Ta sociální soudržnost ji fascinuje: „Když zapomeneme zavřít dveře od garáže, hned na nás zvoní, aby nám to řekli.“ Dobře si přitom uvědomuje, že expatrioti žijící ve velkých městech nemají možnost nahlédnout tak zblízka do českého způsobu života, protože ta jsou anonymní a osobní kontakty se tam navazují velmi těžko. LOSI JÍ SCHÁZEJÍ Nicméně do Prahy jezdí Anne-Catrine jednou týdně. „Autobusem, který mám za rohem, jedu do Dejvic, pak tramvají na Hrad, tam na švédské ambasádě vyzvednu svou přítelkyni a pak společně strávíme den,“ vypráví. Ona i Lennart si samozřejmě prohlédli – jak se patří – všechny významné pražské památky, ale Anne-Catrine se ráda jen tak prochází starou Prahou a vnímá její atmosféru. „Ranní procházka po Karlově mostě je neopakovatelný zážitek,“ říká. Heldtanderovi si pochvalují, že švédský velvyslanec a jeho paní se o Švédy pracující v České republice dobře starají. Anne-Catrine se navíc jejich prostřednictvím zapojila do činnosti Klubu žen diplomatů působících v ČR a letos se již podruhé zúčastnila jeho předvánočního charitativního bazaru. Nabízela tam výsledky svých ručních prací, které jsou jejím oblíbeným koníčkem – ráda šije, plete, vyšívá… Anne-Catrine má však ještě jedno neobvyklé hobby, kterému se bohužel nemůže v České republice věnovat a za kterým občas jezdí domů do Švédska – lov losů. „Nepovažuje se to za sport pro ženy,“ připouští, „ale já si myslím, že žena může dělat cokoliv stejně jako muž. A já jsem se rozhodla, že tohle je sport pro mne.“ Absolvovala lovecké lekce, složila zkoušku a stala se členkou menší, asi desetičlenné lovecké skupiny. „Na lov vycházíme vždycky hodně brzy zrána, v lese musíme vyhledat vhodné zvíře a zastřelit je. Pak všichni společně připravíme loveckou hostinu a bavíme se.“ Dnes už loví i její syn a pravděpodobně začne i jedna z dcer. Na otázku, nakolik je zde život jiný než ve Švédsku, uvádí Lennart jeden svůj postřeh: „Lidé na pracovišti se k sobě chovají dosti formálně, i když třeba spolu strávili řadu let v jedné kanceláři.“ Švédská mentalita dává přednost neformálnímu chování: Švédové si ihned s každým „tykají“ (což v angličtině znamená oslovování křestním jménem). A prý se to také obráží na lepší spolupráci. „Neformálnost je ale typická i pro další západní kultury, takže jsem přesvědčen, že to sem taky brzy přijde,“ říká. Anne-Catrine to vidí z poněkud jiného úhlu: „Přestože jsme doma v posledních letech mnoho času nestrávili, myslím si, že Švédové a Češi mají hodně společných rysů – mají rádi své zahrádky, pěstují zeleninu, sbírají houby, tvrdě pracují a rodina je pro ně vším.“ (pe) Swedish Heldtander Couple Take a Liking to Louny The Swede Lennart Heldtander came to Česká rafinérská from Shell about a year ago. He works as the technical director and „shuttles“ between Litvínov and Kralupy. That’s why he and his wife looked for a home halfway between them. And when they saw Louny, they were decided. The small town has its charm and personality for them and they feel good there. Weekends are spent exploring the Czech Republic. They say that many Czechs haven’t seen as much in their life as the couple see in a year. Before coming to the Czech Republic, the Heldtanders lived in and explored Holland, France, Canada and their native Sweden. In contrast to the other places they lived before, language is a problem in the Czech Republic. Lennart would like to communicate directly at the workplace. That’s why both of them are learning Czech. But thanks to her everyday contact with the people of Louny, his wife is making more progress and she is also using her handicraft skills for charity activities organised by the Swedish embassy. Her biggest hobby – elk hunting – is pretty unusual here and she occasionally has to go back to Sweden to indulge herself. petroleum mozaika OCHRANNÁ ZELEŇ PRO KRALUPY Městu Kralupy nad Vltavou předala Česká rafinérská 4. října upravený ochranný pás zeleně mezi areálem podniku a obytnou zástavbou. Pás zeleně v lokalitě Strachov zaujímá plochu téměř pět hektarů a byl osázen více než 25 tisíci dřevinami. Jeho součástí jsou i travnaté plochy a upravený původní les. Zelený pás, který Česká rafinérská vybudovala v rámci své investiční činnosti nákladem 7,5 milionu Kč, vytváří nejen přirozený ochranný prostor mezi městem a průmyslovým areálem, ale zároveň je koncipován tak, aby se v budoucnu stal součástí území pro rekreaci. ODPOVĚDNÉ PODNIKÁNÍ V CHEMII Česká rafinérská obhájila na další čtyři roky osvědčení „Responsible Care“ – Odpovědné podnikání v chemii. Toto ocenění, které společnost poprvé získala v roce 2000, je výsledkem systematické pozornosti, jež je životnímu prostředí, bezpečnosti práce a ochraně zdraví v České rafinérské na všech úrovních věnována. Za posledních pět let se díky tomu podařilo například snížit objem emisí uhlovodíků o 40 procent. Pokles emisí sirovodíku byl ještě výraznější: v porovnání s rokem 1999 se snížily o plných 98 procent. V oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví se podařilo téměř eliminovat registrované pracovní úrazy. Česká rafinérská v loňském roce nezaznamenala u svých zaměstnanců ani jeden úraz, který by měl za následek pracovní neschopnost. V roce 2003 tak docílila hranici osmi milionů hodin bez úrazu s následnou pracovní neschopností, které byly odpracovány společně s kontraktory. Tento výsledek stranu připravil (ks) TENISOVÁ PREMIÉRA Hodně premiér bylo na tenisovém turnaji České rafinérské v sobotu 16. října v Kralupech. Vedle premiéry nové haly U Cukrovaru mělo premiéru další sportovní odvětví zaměstnaneckých turnajů České rafinérské – tenis. Sešlo se 13 hráčů, které los rozdělil do čtyř skupin, v nichž se hrálo systémem každý s každým. Nejtěžší boje se odehrály ve čtyřčlenné skupině litvínovských borců, ale i z ní nakonec vzešel postupující do semifinálových bojů. Ve finále zvítězil Pavel Janus nad Vlastislavem Ulčem, souboj o třetí místo větší jistotou úderů pro sebe nakonec získala Michaela Freyová. Vítězům 1. turnaje České rafinérské předal cenu generální ředitel Ing. Ivan Souček, který se v druhé části programu účastnil turnaje s našimi procesory ve čtyřhrách. Naše dvojice SoučekKubů zde postupně zvítězila nad ConocoPhilips, Unipetrol Rafinérie i Shell. PODZIMNÍ CENA ČESKÉ RAFINÉRSKÉ Poslední zářijovou sobotu se na mosteckém Hipodromu uskutečnil v pořadí již 7. dostihový den nesoucí jméno naší společnosti. Po pěti zajímavých dostizích, které neměly ani v jednom případě jasného favorita a umožnily tak sázejícím překvapivé výhry, se před 17. hodinou přiblížil start tradiční Podzimní ceny České rafinérské – dostihu 1. kategorie na 1800 m. Po napínavém boji zvítězil Mesne Profits, dobře takticky vedený žokejem Ferdinandem Minaříkem ml. Podzimní cenu České rafinérské z křišťálového skla předal Ing. Aleša Jakub, ředitel pro všeobecné záležitosti společnosti, zástupci majitele vítězného koně, firmy SIEZA, trenéru Ferdinandovi Minaříkovi st. a jeho synovi jako vítěznému jezdci. Na Hipodromu se uskutečnila také autogramiáda úspěšných litvínovských hokejistů z NHL. ji v oblasti bezpečnosti práce řadí k nejlepším rafinériím nejen v evropském, ale i celosvětovém měřítku. Na ochranu životního prostředí vynaložila loni Česká rafinérská téměř 96 milionů korun a na bezpečnost práce více než 81 milionů. Ochrana životního prostředí a bezpečnost práce je průběžně zvyšována také rekonstrukcí a modernizací výrobních a dalších zařízení. Za dobu svého působení od roku 1996 společnost vynaložila na svůj technický rozvoj 20 miliard Kč. kaleidoskop V PŘÍPADĚ NOUZE Správa státních hmotných rezerv uspořádala v Mladé Boleslavi vůbec první nácvik výdeje pohonných hmot při vyhlášení ropné nouze. Chtěla tak v předstihu předvést, jak by měli motoristé čerpat benzin při zavedení regulačního systému. Na každé stanici budou určeny pruhy zvlášť pro vozidla zajišťující chod státu a pro vozidla běžných obyvatel. Obě skupiny motoristů budou mít barevně odlišené karty, které si budou moci vyzvednout na registrech vozidel. V době krize by tak vozidla policie, hasičů a dalších institucí zajišťujících chod státu mohla čerpat pohonné hmoty bez omezení, obyvatelstvo by ale mělo určený například měsíční limit. Také by nesmělo čerpat benzin do přinesených kanystrů. Zásobování pohonnými hmotami by na základě smluv převzalo 600 vybraných stanic společností Čepro, Benzina a OMV, které by sloužily v nepřetržitém provozu. fokus Připravovaný systém opatření včetně speciálních karet pro motoristy by měl být zcela hotov zhruba do poloviny roku 2006. V případě ropné nouze by se využívaly nejdříve komerční zásoby pohonných hmot průmyslových podniků. Ty by mohly stačit zhruba na patnáct až dvacet dnů. Po jejich vyčerpání by stát vyhlásil regulační systém s kartami. Česká republika disponuje strategickými zásobami ropy, které jsou schopny zabezpečit potřeby země na osmdesát tři dnů. Evropská unie ovšem požaduje rezervy na devadesát dnů. Podle Dušana Makovce ze Správy státních hmotných rezerv je Česká republika schopna tento závazek splnit ke konci příštího roku. Denní spotřeba v Česku činila ke konci loňského roku 16 171 tun. V případě velkého omezení dodávek ropy vyhlásí vláda stav ropné nouze a s ním spojená regulační opatření. CVIČENÍ ROPA 2004 Jihomoravské okresy Hodonín a Břeclav se v polovině října staly dějištěm mezinárodního taktického cvičení složek integrovaného záchranného systému České republiky a jednotek Hasičského a záchranného sboru Slovenské republiky ROPA 2004. Námětem cvičení byla havárie na ropovodu Družba s únikem ropy do řeky Moravy v místech, kde tento vodní tok tvoří hranici ČR a SR. K základním cílům patřilo procvičit součinnost operačních středisek IZS a systému vyrozumění při nasazování jednotlivých složek z tuzemska i nasazování sil a prostředků ze zahraničí a dále procvičit součinnost centrálního dispečinku společnosti MERO v Nelahozevsi s operačním a informačním střediskem HZS Jihomoravského kraje při odstraňování následků ropné havárie. 10–11 VENEZUELA: DANĚ PRO ROPNÉ FIRMY Daň uvalená na zahraniční společnosti těžící ropu v oblasti jižního Orinoka se zvýší z jednoho na bezmála sedmnáct procent. Prezident Hugo Chávez prohlásil, že se tak děje v zájmu spravedlnosti a že jde o krok k tomu, aby Venezuela plně ovládla své ropné zdroje. Jednoprocentní daň zavedl stát v polovině devadesátých let, aby přilákal do orinocké ropné pánve zahraniční investice. Tamní surová ropa se jen obtížně zpracovává a její rafinace je drahá. Venezuelský ministr pro ropu Rafael Ramirez řekl, že vzhledem ke stoupajícím cenám ropy na světových trzích už není nízká daň na místě. DRAHÁ ROPA RUSKU POMÁHÁ Uralská ropa je hlavním zdrojem ekonomického růstu Ruska, druhého největšího vývozce ropy na světě. Více ropy vyváží pouze Saúdská Arábie. Ruské hospodářství roste již šestým rokem v řadě a podle vládních expertů bude tento trend pokračovat. Podle Mezinárodního měnového fondu a Světové banky však růst ruské ekonomiky závisí na ropě až příliš. Ruská ekonomika v období let 2005 až 2007 pravděpodobně poroste v průměru o 6,2 % ročně. V loňském roce hrubý domácí produkt Ruska expandoval o 7,3 % díky vysokým cenám ropy, investicím a domácí poptávce. Bylo to nerychlejší tempo růstu od roku 2000, kdy ekonomika rostla desetiprocentním tempem. Ruská měna, jejíž kurz se pohybuje kolem 28 rublů za americký dolar, by měla v letošním roce vůči americké měně zpevnit o 8,7 %. Proti koši měn složenému z eura a dolaru by měla posílit o 7,9 %. V příštím roce se má vývoz strategické suroviny z Ruska zvýšit na pět milionů barelů ropy denně. NOVÉ TANKERY PRO ZEMNÍ PLYN Novou technologii při stavbě tankerů na přepravu zkapalněného zemního plynu (LNG) nasadila společnost Kvaerner Masa-Yards ve Finsku. Do Abu Dhabi National Oil Company dodala čtyři lodě, které budou přepravovat plyn do Japonska. První o délce 289 m a výtlaku 117 000 tun už byla spuštěna na vodu v Turku. Společnost vybudovala kvůli tomuto projektu rozsáhlá a dobře vybavená výrobní zařízení. Tankery přepravují náklad LNG ve čtyřech kulovitých tancích s průměrem 40,44 m a celkovým objemem 135 000 m3, a to při teplotě -163 oC. stranu připravil (ks) Kulatý Třídenní konference se účastnilo 120 delegátů z 12 států, kteří zastupovali jak výrobní sféru, tak prodejní organizace velkých ropných korporací, dodavatele technologií, katalyzátorů a dalších speciálních služeb, finanční analytiky a specializované novináře. Pořádající World Refining Association připravila velice obsažný a zároveň různorodý program pro všechny tři dny pobytu. První den byl věnován specializovanému workshopu zaměřenému na implementaci nových technologií, nové požadavky na produktové specifikace a další otázky rafinérské praxe. Odpoledne pak většina účastníků absolvovala návštěvu České rafinérské v Kralupech nad Vltavou. Byli uvítáni generálním ředitelem Ing. Ivanem Součkem, zhlédli prezentační videofilm a vyslechli přednášku o historii a současnosti společnosti. S Ing. Josefem Krchem, vedoucím výrobní sekce rafinérie Kralupy, si pak podrobně prohlédli výrobní zařízení a obslužné provozy. Návštěvníky zaujal nový velín, který někteří označili za nejhezčí v naší oblasti. Při závěrečném panelu otázek a odpovědí bylo hlavním tématem řízení rafinérie v procesním režimu a řešení dodávek energií. BILANCE NOVÝCH ČLENSKÝCH ZEMÍ EU Vlastní konference byla následujícího dne zahájena blokem přednášek o situaci oboru v naší oblasti se zřetelem zejména na EU. První na toto téma promluvil Ing. Pavel Švarc, CSc., předseda představenstva a generální ředitel Unipetrolu. Ve své přednášce nejprve představil Unipetrol a jeho rafinérský a marketingový profil, zamyslel se nad Praha ve dnech 18. až 20. října hostila účastníky už 7. kulatého stolu o rafinérském a petrochemickém průmyslu ve střední a východní Evropě. Ti se shodli, že rafinérie a petrochemický průmysl stále patří mezi dynamická odvětví ekonomiky tohoto regionu a že k hlavním výzvám pro zdejší petrochemii patří čím dál tím náročnější požadavky na kvalitu ropných produktů stejně jako vysoké standardy stavu a provozování výrobních zařízení. Pražská konference se stala vhodnou příležitostí k diskusi o těchto výzvách, k výměně zkušeností a názorů, jak k nim přistupovat. stůl fokus 12–13 o rafinériích ve střední Evropě atmosférou v evropském hospodářském prostoru po květnovém rozšíření Evropské unie. Řadou statistických dat pak dokumentoval stav prodeje motorových paliv na čerpacích stanicích a bilanci nových členských zemí v oblasti rafinérské kapacity a národní spotřeby pohonných látek. Zamýšlel se nad obchodní bilancí jednotlivých nových členských zemích v jednotlivých komoditách. Pozitivní bilanci má nyní většina členských zemí, o deficitní bilanci lze hovořit v Polsku, Lotyšsku a Estonsku. V komoditě LPG jsou deficitní všechny nové členské země, snad s výjimkou Litvy. V autobenzinech přispívají nové členské země k nadprodukci celé EU (přičemž ČR je významně deficitní), avšak v motorové naftě zmírňují stávající deficit (přičemž výrazný deficit má Polsko, ale i ČR). V souvislosti s růstem kupní síly v nových členských zemích se očekává další nárůst počtu automobilů na jednu rodinu i větší počet naježděných kilometrů. Tento trend podpoří rozvoj rafinérského průmyslu i marketingu. ČESKÁ RAFINÉRSKÁ – KLÍČOVÝ REGIONÁLNÍ HRÁČ Podrobnému pohledu na situaci v České republice a úlohu České rafinérské byla věnována přednáška Ing. Ivana Součka, předsedy představenstva a generálního ředitele České rafinérské. Svou přednášku s charakteristickým názvem „Česká rafinérská – klíčový regionální hráč“ věnoval vlivu rozšíření EU na hlavní rafinérské kapacity v regionu, na příspěvek nových členských zemí k celkovému zpracování ropy a konverzním kapacitám. O nových členských zemích prohlásil, že chtějí plně využít výhod, které jim členství v EU skýtá. V další části přednášky charakterizoval principy fungování České rafinérské jako přepracovací rafinérie a nákladového střediska a uvedl hlavní charakteristiky společnosti. Vedle akutní nutnosti zlepšit efektivitu a produktivitu společnosti v novém režimu označil jako hlavní výzvu pro Českou rafinérskou implementaci směrnic EU o tzv. čistých palivech č. 98/70/EC, resp. č. 2003/17/EC, a o přidávání biokomponent do motorových paliv č. 2003/30/EC. Jak pro tzv. čistá paliva, tak pro tzv. biopaliva seznámil auditorium se strategií České rafinérské pro naplnění zmíněných evropských norem přijatých také českou legislativou. Závěrem se Ing. Souček věnoval dosavadním zkušenostem České rafinérské z fungování v rámci Evropské unie a zmínil řadu praktických příkladů z harmonizace finančních, daňových a logistických operací. Přednáška v Power Pointu je k dispozici na internetové adrese www.ceskarafinerska.cz/informační servis/odborné přednášky. PETROCHEMIE VE STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPĚ Po dvou obsažných materiálech proslovených českými vrcholnými představiteli rafinérského a petrochemického průmyslu zazněla neméně podrobná informace o stavu tohoto odvětví v Polsku od Ryszarda Gbureka, viceprezidenta státní společnosti Nafta Polska, který se věnoval strategickým otázkám restrukturalizace a privatizace polského ropného průmyslu a jeho logistické infrastruktury. Tento proces byl nastartován v roce 1996 a dosud není dokončen. Před Nafta Polska stojí ještě úkoly, jako je třetí a snad poslední fáze privatizace PKN Orlen, privatizace LOTOS Group a vytvoření nezávislého logistického operátora, přičemž úlohou této státní společnosti je poradenství vládě v oblasti energetické bezpečnosti. O situaci a vývoji rumunského ropného a petrochemického sektoru pak hovořil generální ředitel společnosti SNP Petrom Florian Constantinescu. Rumunsko kombinuje využívání vlastní ropné suroviny s dovozem a velké úsilí věnuje obnově a modernizaci rafinérských kapacit, částečně s využitím zahraničního kapitálu. Trh ropných produktů je v Rumunsku částečně regulován. Zajímavou přednášku o situaci v ropném průmyslu v Maďarsku přednesl generální ředitel TVK Árpád Olvasó, Chorvatsko charakterizoval ředitel pro downstream společnosti INA Boris Cavrak. Konference se v dalším bloku věnovala investorskému klimatu a možným fúzím v regionu, kdy promluvili zástupci investičních bank a finanční analytici. O inovační atmosféře, nových technologiích a procesech zase hovořili zástupci předních světových firem i regionálních společností. ZAJÍMAVÉ DISKUSNÍ BLOKY Vyvrcholením konference pak byly diskusní bloky věnované postupně všem zúčastněným zemím střední a východní Evropy včetně balkánských států. Kolem kulatých stolů se soustředili zájemci o přímé odpovědi zástupců rafinérských společností jednotlivých zemí, a to ve dvou blocích po čtyřech stolech paralelně. Živá diskuse pak byla nejen u početně zastoupeného stolu České republiky, kde hlavním tématem byly principy fungování přepracovacího režimu v České rafinérské, ale i u stolu zástupců Polska, Maďarska a Slovenska. Hodně účastníků se také sešlo a diskutovalo u stolu Jugoslávie a Černé hory a dalších. Oba bloky byly pěknou tečkou za úspěšnou konferencí, za naplněním motta konference: Otevřeně se seznámit se stavem rafinérského a petrochemického průmyslu zemí střední a východní Evropy a postoji k výzvám, které před ním stojí. Pořádající WRA pak na závěr poděkovala České rafinérské za podporu a příspěvek k úspěšnému průběhu akce. K jejich poděkování se přidala i řada účastníků. Aleš Soukup Round Table about Refineries in Central Europe Between 18th and 20th October, Prague hosted the 7th round table on the refinery and petrochemicals industry in Central and Eastern Europe. They agreed that refineries and petrochemicals were still a dynamic industry in this region and that the main challenges for petrochemicals here were the increasing demands on the quality of oil products, as well as high standards for the condition and operation of production facilities. In his address, chairman of the board of directors and director general of Česká rafinérska Ivan Souček examined the impact of EU expansion on the main refining capacities in the region and the contribution of new member countries to total oil processing and conversion capacities. Delegates to the conference, which was attended by 120 people from 12 countries, could also visit Česká rafinérská in Kralupy nad Vltavou. Visitors’ attention was particularly attracted by the new control centre, which some called the best in the region. Nigérie: ďáblovo zlato Delta řeky Niger s velkými ropnými poli je jedním z míst, kde se rozhoduje o celosvětové ceně ropy. Přestřelky muslimských a křesťanských bojůvek, stávky zaměstnanců, rozbroje mezi jednotlivými kmeny a celkově nejistá politická situace totiž ovlivňují plynulost těžby černého bohatství, které někteří domorodci nazývají zlatem ďáblovým. V Nigérii se odhadují zásoby ropy na více než 77 miliard barelů. Navíc se jedná o surovinu velmi kvalitní s malým obsahem síry. „Na náspu panovalo hemžení jako v mraveništi. Hubení mužové a ženy se plahočili s plastikovými pytlíky a kanystry a strkali se mezi sebou, aby se co nejrychleji dostali ke kýženému kohoutku a natočili si spásnou porci cenné tekutiny,“ popisuje očitý svědek krádeže benzinu, které v deltě Nigeru patří k běžnému obrázku všedního dne. Pracovníci ropných společností odhadují, že až 15 procent produkce rafinérií zloději rozkradou přímo z produktovodu. Lidé to ovšem nepovažují za krádež a omlouvají se tím, že ropa je jejich. To je názor mnoha Idžawů a příslušníků dalších národností v deltě Nigeru. V tomto postoji je utvrzují povstalci z organizace Lidové dobrovolnické síly delty Nigeru (NDPVF). V jižní části Nigérie, prošpikované ropnými nalezišti, chtějí zahájit válku proti vládě a proti zájmům těžařských společností z Evropy a Spojených států. Povstalci prý nebudou útočit na ropovody, protože nechtějí zamořit půdu, ale napadnou zařízení patřící zahraničním firmám. Už například obvinili italskou firmu Agip, že své helikoptéry zapůjčila vládním Členové Povstalecké skupiny Lidové dobrovolnické síly delty Nigeru vojákům, aby získali přehled o rozmístění idžawských bojovníků. „Agip funguje jako špion. Pak přilétají vládní letadla, která nás bombardují,“ uvedl vůdce vzbouřenců Dokubo-Asari. Italové obvinění odmítají. Ozbrojené srážky mezi armádou a místními povstalci byly i v minulosti časté, ale skupina NDPVF tvrdí, že je nyní mimořádně dobře vyzbrojena. Má prý k dispozici těžké zbraně, rakety, hodně samopalů a je schopna nasadit několik desítek tisíc mužů. S takovým odporem se nigerijské vojenské vládní síly v deltě dosud nesetkaly. Pokud válka zastaví nigerijský vývoz, zahraničí to výrazně pocítí. Nigérie vyváží denně 2,5 milionu barelů a je pátým největším vývozcem ropy. Na příjmech z ropy a zemního plynu je životně závislá, ale federální kabinet odmítá s rebely vyjednávat a označuje je za gangstery a pašeráky. Situaci zhoršují i časté stávky, které bývají časově koordinovány s útoky povstalců. Začátkem října se jedna z nich konala v zařízení firmy Shell, která těží polovinu nigerijské ropné produkce. Především úředníci uspořádali dvoudenní výstražnou stávku proti plánovanému propouštění. Koncern chce totiž od prosince snížit náklady a zvýšit zisk. Současně by měla vzrůst i produkce. Kdyby se zamýšlené záměry uskutečnily, klesly by výrobní náklady na jeden barel z 2,20 dolaru na 1,5 dolaru. Nigérii, která má 129 milionů obyvatel, sužuje také náboženský konflikt mezi muslimy na severu a křesťany na jihu země. U hranic s Kamerunem obnovili činnost fanatičtí islámští fundamentalisté, kteří napadají policejní stanice. Poprvé se objevili už loni a dostali přezdívku nigerijský Taliban. Ministerstvo vnitra odhaduje počet militantů na několik set. Chtějí svrhnout prezidenta Oluseguna Obasanja a v celé zemi zavést přísné islámské právo šaríja. Tento konflikt si v minulých letech vyžádal už několik tisíc obětí. Desetitisíce křesťanů musely opustit své domovy v Kano, největším městě severní Nigérie, a přesídlit na jih. Přesto chtějí Američané investovat v příštích letech kolem 60 miliard dolarů do průzkumu a otevření nových vrtů. Plavba tankeru z Nigérie do Galvestonu v Texasu je totiž o polovinu kratší než z Perského zálivu. (ks) Nigeria: the Devil’s Gold Oil prices are currently also being affected by the uneasy political situation in Nigeria. With a daily export of 2.5 million barrels, Nigeria is the fifth largest oil exporter in the world. Although the country is dependant on income from crude oil and natural gas, the federal cabinet refuses to negotiate with rebels from the Nigerian Delta People’s Voluntary Forces (NDPVF) and has labelled them as a bunch of gangsters and smugglers. Nigeria is also facing religious conflict between Muslims in the north and Christians in the south of the country. fokus 14–15 Ropa za potraviny: skandální program pod vlajkou OSN Ropa měla zmírňovat strádání hladovějících a nemocných v Iráku, ale nyní je zřejmé, že program pomáhal také diktátorovi. Velký díl viny na tom nese i vedení Organizace spojených národů. Ve jménu vznešených ideálů a v zájmu svých obrovských zisků pomáhala udržovat Husajnův režim, který byl hlavní příčinou irácké bídy. Po porážce irácké agrese do Kuvajtu bylo podepsáno příměří, které Saddám Husajn začal okamžitě porušovat. Proto OSN na Irák uvalila embargo. Saddám však pokračoval s výstavbou svých paláců a se zbrojením, zatímco svět se prostřednictvím televizních záběrů seznamoval s dětmi trpícími hlady a umírajícími bez léků. V roce 1996 byl proto přijat programu Oil for Food: pod dohledem OSN směl Irák prodávat povolené množství ropy a z výnosu financovat a dovážet potřebnou výživu a léčiva. OSN se tak stala de facto nejdůležitějším činitelem irácké ekonomiky. Jenže záběry s trpícími dětmi z obrazovek nemizely. O distribuci zásilek totiž pečovala Saddámova vládnoucí strana Baas. Když během loňské třítýdenní války vojska USA a jejich spojenců v Iráku porazila Husajna, generální tajemník OSN Kofi Annan zdůrazňoval krutý úděl Iráčanů, trpících americkým bombardováním, ale ani slovem se nezmínil o válečných zločinech Iráku. Nyní vyšlo najevo, že Kofi Annan měl vitální zájem, aby si OSN i nadále udržela kontrolu nad programem Ropa za potraviny. Bývalá zahraniční korespondentka Claudia Rosettová zveřejnila v deníku New York Times řadu ostudných faktů. Z prodeje každého barelu ropy inkasovali úředníci OSN provizi 2,2 %, na kontě programu se stále pohybovaly miliardy dolarů a výnosný byznys směřoval zejména k Saddámovým oblíbencům Francii a Rusku. Nikoliv Japonsko, ale Rusko dostalo oprávnění stát se dodavatelem japonských automobilů. Dostalo se i na jiné: Sýrie, Libanon, Libye, Alžírsko a Súdán směly importovat saponáty, čisticí prostředky, řada pouštních států včetně bohaté Saúdské Arábie měla zisk z prodeje sušeného mléka. V rámci dodávek potřebné potravy se Annanovým podpisem schvalovaly prapodivné transakce, jako například nákup lodí, jachet a sportovního vybavení pro Saddámova sadistického syna Udaje. Annan schválil i 20 milionů dolarů na vybavení iráckého propagandistického ministerstva informací. Za sedm let trvání programu činily poplatky za prodej asi 65 miliard dolarů, z toho získal Sekretariát OSN asi 1,9 miliardy dolarů na administrativní režii. Program zaměstnával zhruba čtyři tisíce úředníků. Rozhodovali o tom, které státy a které firmy budou do Iráku dodávat, a nikdo nepochybuje o tom, že se nechali zkorumpovat. USA nyní oficiálně potvrdily dřívější novinářské informace. Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila seznam stovek jednotlivců, firem, politických stran a vládních představitelů ze 40 zemí, které si bývalý režim Saddáma Husajna údajně snažil naklonit ve snaze dosáhnout zrušení sankcí OSN. Seznam obsahuje i jméno Benona Sevana, šéfa programu OSN Ropa za potraviny. Podle zprávy vynesly ropné kontrakty s různými vládami Saddámovu režimu od počátku 90. let asi 7,5 miliardy dolarů. Další tři miliardy získal údajně pašováním, z úplatků za ropu a z předražování ropy nad cenu stanovenou OSN. Seznam sestavený z tajných záznamů bývalého iráckého režimu uvádí mimo jiné jména ruského ultranacionalisty Vladimira Žirinovského, bývalého francouzského ministra vnitra Charlese Pasquy, indonéské prezidentky Megawati Sukarnoputriové, ale i Bulharské socialistické strany a Komunistické strany Slovenska. Komunistická strana Slovenska se na seznamu vyskytuje dvakrát. Jednou je u ní uvedeno množství jednoho milionu barelů ropy s odhadovaným ziskem 0,15 dolaru za barel a ve druhém 1,5 milionu barelů s profitem 0,65 dolaru. (ks) Oil for Food Oil was to have alleviated the suffering of the hungry and sick in Iraq, but it now appears the programme also helped dictator, Saddam Hussein. A large part of the blame must go to the United Nations. During the seven years of the programme, fees on sales totalled 65 billion dollars, of which, the UN Secretariat received approximately 1.9 billion for administrative costs. The programme employed some four thousand officials. The CIA published a list of hundreds of individuals, companies, political parties and government representatives from 40 countries that the former Saddam Hussein regime tried to influence in an attempt to abolish UN sanctions. The list includes the name of Benon Sevan, the Director of the UN programme, Oil for Food. fokus kdo to byl Otto Wichterle Milovník myšlenkového dobrodružství Tento oslnivý chemik položil základy výroby silonu, prvního českého umělého vlákna, a kontaktních čoček. Na Vánoce 1961 si sestavil z dětské kovové stavebnice Merkur prototyp odstředivého odlévacího zařízení, které poháněl dynamem z jízdního kola zapojeným na zvonkový transformátor. Na něm odlil první čtyři velmi pravidelné oční čočky. Uskutečnil sen o nápravě oční vady, který poprvé popsal už v roce 1508 Leonardo da Vinci. Dnes užívá kontaktní čočky asi 100 milionů lidí naší planety. Byl ale i vynikající pedagog a především charakterní a statečný člověk. Otto Wichterle se narodil roku 1913 v Prostějově, kde jeho dědeček založil firmu na hospodářské stroje. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologického inženýrství a od roku 1940 byl zaměstnán v Baťově výzkumném ústavu ve Zlíně, kde vedl pracovní skupinu zabývající se výzkumem polyamidů. Vypracoval technologii výroby kaprolaktamu a již v roce 1941 připravoval ve své laboratoři vlákna polyamidu, která bylo možné spřádat. Kvůli komplikacím souvisejícím s utajením před německými okupanty a poté s problémy poválečného průmyslu byla ale výroba polyamidů s označením Silon zahájena až za deset let. V roce 1945 se Otto Wichterle vrátil na VŠCHTI a začal přednášet obecnou a anorganickou chemii. V roce 1949 rozšířil svou habilitaci i na obor technologie umělých hmot a plně se věnoval zřízení katedry technologie plastických hmot. Od roku 1952 se zabýval syntézou síťovaných hydrofilních gelů, které vodou bobtnají, s cílem najít vhodný materiál pro oční implantáty. Připravil gel, který pohlcoval až 40 procent vody, měl vhodné mechanické vlastnosti a byl průhledný. Místo pochvaly přišla krutá rána. Při politické molekulární chemie. Dále pracoval sice jako řadový vědecký pracovník, ale jeho jméno se nesmělo nikde objevit. V roce 1990 byl profesor Otto Wichterle, člen mezinárodních společností, držitel řady zahraničních cen a čestný doktor zahraničních univerzit, zvolen předsedou Československé akademie věd a tuto funkci vykonával až do rozdělení Československa v roce 1993. V témže roce byla jedna z planetek naší sluneční soustavy pojmenována Wichterle. Profesor Otto Wichterle, pro něhož myšlení bylo velkým a plodným dobrodružstvím, zemřel v roce 1998. (ks) Při politické čistce v roce 1958 byl profesor Wichterle spolu s řadou dalších vynikajících učitelů ze školy vyhozen. Výzkum nitroočních čoček na VŠCHT byl zlikvidován. čistce, kterou provedlo komunistické vedení VŠCHT v roce 1958, byl profesor Wichterle spolu s řadou dalších vynikajících učitelů ze školy vyhozen. Výzkum nitroočních čoček na VŠCHT byl zlikvidován. Naštěstí mezinárodní sympozium o makromolekulární chemii, které se konalo v Praze, přesvědčilo vedení státu o ekonomické výhodnosti zřídit výzkum syntetických polymerů. Tak vznikl Ústav makromolekulární chemie Československé akademie věd a do jeho čela byl jmenován profesor Wichterle. Budova ústavu se však teprve stavěla a rozhodující pokusy s převedením hydrogelů do vhodného tvaru oční kontaktní čočky proto provedl profesor Wichterle doma. Další střet profesora Wichterleho s komunistickou mocí následoval po roce 1968, kdy nesouhlasil s okupací Československa, a byl proto zbaven místa ředitele Ústavu makro- Who was he? Otto WICHTERLE (1913–1998) was a celebrated chemist, who laid the foundations for the production of silon, the first Czech synthetic fibre, and contact lenses, used by around 100 million people around the world today. He was also an excellent pedagogue and a man of integrity, persecuted by the Communist regime. When he disagreed with the occupation of Czechoslovakia in 1968, he was stripped of his post as Director of the Institute of Macromolecular Chemistry and his name could not appear anywhere. In 1990, Professor Otto Wichterle, a member of many international organisations, the holder of numerous international awards and honorary doctorates from prestigious foreign universities, was elected President of the Czechoslovakian Academy of Sciences and held this office until 1993. The same year, a little planet in our solar system was also named Wichterle. náš host forum 16–17 Rychlá kola Daniela Landy spoustu peněz, kde jsou k sobě lidi agresivní, je vlastně zločin. Máte k autům vztah odmalička? Jasně. Táta byl dvakrát mistr republiky v autokrosu, vicemistr Evropy a kdovíco všechno, takže jsem vyrůstal na závodních tratích. Nelogické je, že syn závodníka skládá písničky. Logické naopak je, že syn závodníka závodí. Jezdil jste autokros, s trucky, dnes je to rallye. Baví vás to pořád? Motivace závodit už mi opravdu jednou došla. Ale manažer pak našel další důležitý důvod, proč s tím neseknout. Je to naše Nadace Malina. Tak závodím dál, závodím rád a chtěl bych někdy získat titul mistra občas vzpomenout na to, že jsme byli děti, které nehonily hodnoty dospělých. Je nějaká vazba mezi založením řádu a vydáním vaší nové desky Neofolk? Mají stejný duchovní podtext – ten řád i deska. Chtěl jsem, aby deska lidi spojovala, aby se o ní bavili, chtěl jsem jim vyslat signál, impulz, aby jim všechno nebylo jedno. Přestaňte jenom kritizovat, začněte u sebe, dávejte se dohromady, dělejte něco pro to, aby to zde bylo krásnější. Neříkám: buďte slabí, naopak, volám je k síle. Ale síla neznamená kopat někoho do hlavy. Je něco, čemu byste se chtěl vyhnout? Každou těžkou věc beru jako výzvu, buď se V roce 1998 vybojoval šesté místo na ME v autokrosu. Později přesedl na truck, aby úspěšně hájil barvy stáje ProCa Holoubek, a před třemi lety se začal profesionálně věnovat rallye. Kromě toho trénuje thai-box, skládá písně, píše muzikály a v létě dokonce založil vlastní řád. Daniel Landa toho stíhá opravdu hodně… Můžete nějak definovat sám sebe, svoji identitu? Dneska je to velmi složité, asi nejjednodušší je to vyjádřit jménem Daniel Landa. Mám už tolik činností, že se bojím to pojmenovat jedním slovem. Nejsem si žádné takové identity vědom, nemůžu říct, jestli to je manžel, hudebník, závodník, otec… Netroufnu si říct, co je moje identita – já jsem já a moc to neřeším. Změnil jste leccos na svých názorech, chováte se jinak než zamlada… Mně už bude šestatřicet a začaly mě zajímat názory jiných lidí, začala mě bavit věda. Kdybych měl k dispozici delší den a sloužilo mi úplně zdraví – neměl všechny ty jizvy a zlomeniny, rozdělil bych svůj den mezi bojový sport, abych si zachoval sílu k obraně, auta – se vším, co se na ně nabalilo včetně práce v Nadaci Malina, a k tomu bych si vybral obory, které mě zajímají, a ty bych studoval. Co vaše Nadace Malina vlastně dělá? Snažíme se jejím prostřednictvím preventivně působit na řidiče, máme prezentační dny, natáčíme filmy, děláme osvětu, spojujeme se s pojišťovnami… Řidič by si měl uvědomit, že auto je opravdová zbraň, nejen prostředek, kterým se dopravuje z místa na místo. Nebavit se o prevenci nebezpečí silničního provozu, kde umírá strašně moc lidí, stojí to republiky. Navíc jsem nalezl v rallye spoustu osobní mystiky. Mrzí vás, když nevyhrajete? Netrpím poraženeckými náladami. Vždy se snažím o maximální nasazení, abych jel co nejlépe a nejrychleji. Když se něco nepodaří, musím zhodnotit, proč se to stalo, a pokusit se to zlepšit. Ale proč si s tím dělat těžkou hlavu? Porážka je po pár dnech stejně nudná jako pohár za dobré umístění. Nedávno jste založil řád Ordo lumen templi. O co se jedná? Kdybych měl být stručný, v Ordo lumen templi se sešli lidé, kteří si chtějí občas hrát, chtějí snít, chtějí se cítit fajn a ten pocit hodlají šířit dál. Myslíme si, že je dobré si s ní vyrovnám, nebo ne. Je toho samozřejmě spousta, co bych nerad zažil, ale když to přijde, vyrovnám se s tím. Co se má stát, to se stane, a hotovo. (lh) Fast Wheels of Daniel Landa Daniel Landa is a man of many professions. He has achieved fame as a singer, recorded several solo albums and written and presented his own musical. He has inherited the talent for and love of car racing from his father. From autocross, where he finished sixth in the 1996 European Championship, he went into truck racing and is now fully dedicated to rallying. Apart from all this he is one of the founders of the „Nadace Malina“ foundation, which is concerned with road safety. This summer he founded the „Ordo lumen templi“ order. Amerikou křížem krážem (4) REBEL MILOVAL RYCHLÁ KOLA V parném létě jsme jeli z tichomořského pobřeží střední Kalifornie přes vyprahlou náhorní planinu do Bakersfieldu. Vzduch se chvěl ve více než čtyřicetistupňovém horku. Klimatizace ve voze sice běžela na plné obrátky, ale přesto jsme uvítali, když se před námi najednou objevila oáza – pár stromů, dva staré benzinové stojany a malá přízemní budova. Tahle zapomenutá samota se jmenuje Blackwells Corner a reklamní slogan na stromě nabízel největší parkoviště na světě. Nepřeháněl. Zde začíná obrovská prérie, kde je místa dost. Žár byl, jak má v pravé poledne být, a při bližším ohledání jsme zjistili, že v baráčku jak z westernových filmů je bar čili rychlé občerstvení. Nad vchodem nás vítala tabulka: Poslední zastávka. V koženkovém boxu jsme se chladili ledovým nápojem a užasli – místnost byla plná plakátů, fotografií a výstřižků. Jejich jediným tématem byl James Dean, proslulý hollywoodský herec, který ve filmech Na východ od ráje, Gigant nebo Rebel bez příčiny dovedl strhujícím způsobem vystihnout náladu mladé generace padesátých let. Čirá náhoda tomu chtěla, že jsme objevili místo, kde byl 30. září 1955 naposledy spatřen živý ten báječný symbol revoltujícího mládí, kterého obdivovaly miliony diváků po celém světě. Nebyl jen skvělým představitelem odbojného, ale velmi citového chlapce. Jeho velkou láskou byla rychlá kola. Onoho osudného dne, po natáčení filmu Gigant, jel Dean z Los Angeles na závodní forum 18–19 Amerika má s trochou zevšeobecnění dvě modly – filmové stars a auta. Tento fenomén obdivu nespadl z nebe, ale byl pěstován plných sto let, až vykvetl do současné podoby. Hollywoodské hvězdy a automobily patří k sobě od vzniku filmového a automobilového průmyslu. Obě branže se navzájem podporují, protože se potřebují. Obě hrají důležitou roli ve světě reklamy – samy jsou jejím objektem i subjektem. Ve vzácné symbióze pak působí na diváka, který si kupuje nádherná auta, aby si připadal trošku jako populární člen showbyznysu. dráhu do Salinas. Seděl za volantem svého vozu Porsche 550 Spyder, kterému říkal „Malý Bastard“. Jel s ním také jeho přítel Rolf Wütherich, mechanik firmy Porsche. Bylo nádherné pozdní páteční odpoledne. Slunce zářilo a Jamese zřejmě natolik oslnilo, že neviděl fordku, v níž se vracel domů student Donald Turnupseed. Vyšetřování sice prokázalo, že oba na poslední chvíli zareagovali, ale příliš pozdě. Slavný herec byl na místě mrtev, Rolf vyvázl s četnými zlomeninami a Turnupseed se šrámem na čele a pohmožděným nosem. Kalifornská silniční hlídka, která nehodu vyšetřovala uvedla, že skutečným viníkem byla sluneční zář. Zapadající slunce oslňuje motoristy dodnes. ROPA V RYTMU COUNTRY Zasaženi vzpomínkou jsme proto dál pokračovali velmi opatrně. Cesta nás vedla v rytmu country and western music, která se linula z autorádia. Právem, protože jsme se blížili k Bakersfieldu. V dálce bylo sice už vidět město, ale nejdříve nás upoutala ropná políčka podél silnice. Na první pohled připomínala zahrádkářské kolonie na předměstích českých měst. Každá parcelka měla malou pumpu, která čerpala drahocennou tekutinu. Z malých praménků se slévá zlatonosný černý proud, který zpracovává místní rafinérie. Občas byla vidět i pořádná těžní věž. I když je Bakersfield mnohdy pokládán za nudný zapadákov a tak jej dokonce pojali i autoři jednoho televizního seriálu, je oslavován příznivci hudby ve stylu country. Zasloužili se o to ve třicátých letech minulého století farmáři z okolí, kteří se sem sjížděli se svými kytarami a písničkami. Zde se zrodil „kalifornský sound“. Zasloužil se o to i u nás známý muž jménem Alvis Edgar „Buck“ Owens. Narodil se sice v Texasu, ale už jako kluk se s rodiči přestěhoval do Arizony a časem se stal báječným kytaristou a mandolinistou. V roce 1951 přišel do Bakersfieldu a začal zde se svou skupinou vystupovat. V šedesátých letech spolu s Merle Haggardem úspěšně soupeřili s uhlazenou komerční produkcí Nashvillu. Mezi jeho nejslavnější písničky patří Streets Of Bakersfield, kterou česky nazpíval Michal Tučný. Písničky a vše, co s country souvisí, jsem si připomněl při návštěvě Krystalového paláce Bucka Owena. Toto muzeum a prodejna gramofonových desek je také malým koncertním sálem. Ovšem těch pamětihodností je ve městě víc. Například osada Pioneer Village se svými šedesáti budovami, originálním saloonem a lékárnou ukazuje život lidí v letech 1860–1930 pod názvem: Nejdříve zlatá horečka, pak ropaři. Vyplatí se popojet ještě kousek za město, do přírodní rezervace nejvzácnějších losů. Daleko není ani na vojenskou zkušební základnu, k poušti Mojave anebo k lesnímu masivu Sequoia National Forest. AUTA MAJÍ SVŮJ POMNÍK Zdá se to možná neuvěřitelné, ale je to pravda. V Americe se automobily dočkaly takové lásky, obdivu a uznání, že mají i svůj pomník. A ne ledajaký. Zasloužil se o něj farmář jménem Jim Reinders, který žil v Nebrasce nedaleko města Alliance. Každoročně se za ním sjížděly děti se svými rodinami a okolí domu bylo plné aut všech možných značek a velikostí. Rodinná setkání bývala veselá až bujará a nebyla při nich nouze ani o whisky ani o nápady. Naopak, těmi se zde doslova hýřilo. Jednou Jim přišel na myšlenku, jak ty staré kraksny odměnit za jejich věrné služby. V roce 1987 sestavil na svém pšeničném poli auta svých příbuzných a přátel do zvláštního uskupení a natřel je šedivou barvou. A protože byl vskutku kreativní, vytvořil ze dvou desítek vozů skulpturu, kterou nazval Carhange. Vědomě tak upozornil na svou inspiraci prehistorickým seskupením kamenů Stonehange v jižní Anglii. Vozy taky připomínají sluneční orientaci nebo hvězdárnu. Někdo je považuje za umělecký skvost amerického stylu pop-art, jiný za bohapustý kýč. Možná, že je to pouhé vrakoviště. My jsme tady skončili své putování s povzdechem: I taková je Amerika. Karel Sedláček All over America (4) America has two idols – film stars and cars. On a trip to California I ran across a remote spot called Blackwells Corner, with a petrol station and small bar. The actor James Dean stopped here in 1955 on his way to Salinas in his Porsche. Dean loved fast cars, which ultimately sealed his fate a few miles from this Last Stop. Blinded by the sun, he collided with another vehicle and died in the crash. The City of Bakersfield, which lies nearby, is not only famous for crude oil, but also country music. Cars have their monuments in America too. The one built by a local farmer in Nebraska is made of old cars and is reminiscent of prehistoric Stonehenge in England. Appropriately the monument is known as – Carhenge. Příjemné vánoční svátky a úspěšný nový rok
Podobné dokumenty
Jak dlouho vydrží levná ropa?
a certifikovaní technici, v případě zájmu
přímo za přítomnosti zákazníka. V případě
nutnosti Lumius zajistí provedení nutných
úprav, včetně případů kompletních rekonstrukcí, a to „na klíč“ od návrhu...
Výroční zpráva 2006 - Cappo
Ceny se držely na historicky vysoké úrovni; roční průměr ropy Brent činil USD
65,14/bbl, což je o USD 11 více než v roce 2005. Nejvyššího vrcholu ceny dosáhly
v červenci a začátkem srpna, kdy poslé...
program alternativních paliv
Používání čistších paliv, jako je LPG, představuje šetrnější přístup k životnímu prostředí:
• LPG se nemusí vyrábět – je přírodního původu a získává se jako doprovodný produkt při těžbě zemního ply...
zdeněk reibl - Czech TOP 100
sdělují podniky na principu dobrovolnosti své
individuální údaje o tržbách, zaměstnanosti,
zisku či ztrátě, přidané hodnotě atd. Základním ukazatelem jsou tržby neboli obrat z prodeje výrobků a slu...
Výroční zpráva 2005
a poskytování služeb na standardní vyspělé evropské úrovni. Zvláště výsledky v kontrole
jakosti pohonných hmot prodávaných u čerpacích stanic jsou oproti zbytku trhu vynikající.
Prioritami v roce 2...