Vztahy mezi organismy Jak zkoumáme přírodu, mikroskop
Transkript
Vztahy mezi organismy • • potravní vztahy jsou příkladem vzájemné závislosti organismů rozlišujeme: 1. PRODUCENTI (rostliny a sinice) ▫ vytvářejí z vody a oxidu uhličitého, za přítomnosti světla, živiny – cukry ▫ mají schopnost fotosyntézy 2. KONZUMENTI (živočichové) ▫ nemohou vytvářet živiny, proto je přijímají v potravě ▫ požírají rostliny nebo jiné živočichy 3. ROZKLADAČI (hlavně houby a bakterie) ▫ rozkládají těla uhynulých producentů a konzumentů na jednoduché látky, které se vracejí zpět do oběhu • • jeden organismus je zdrojem energie pro druhý → potravní řetězec potravní závislost vyjádřena graficky → potravní pyramida • mezi organismy se vyvinuly ještě další vztahy: Jak zkoumáme přírodu, mikroskop přírodu zkoumáme pozorováním nebo pokusem 1. pokus = experiment vědomě do zkoumaného děje zasahujeme př. zkoumání reakce rostliny záměrně umístěné dál od světla 2. pozorování nezasahujeme do průběhu děje, pozorujeme: 1. pouhým okem 2. pomocí přístrojů – dalekohled, lupa, mikroskop mikroskop je optický zvětšovací přístroj k pozorování předmětů nepatrných rozměrů 1. SYMBIÓZA ▫ prospěšné soužití dvou organismů ▫ př. sasanka a rak poustevníček 2. PREDACE ▫ vztah lovce a kořisti ▫ tento vztah je prospěšný pouze pro lovce ▫ př. liška a králík 3. PARAZITISMUS ▫ soužití cizopasníka (parazita) a jeho hostitele ▫ parazit hostitele poškozuje a má často složitý vývin ▫ př. tasemnice, jmelí CELKOVÉ ZVĚTŠENÍ = zvětšení okuláru x zvětšení objektivu Buňka ▫ ▫ ▫ 1) Rostlinná buňka základní stavební a funkční jednotka živých organismů první tento názor vyslovil přírodovědec Jan Evangelista Purkyně buňku tvoří: Barevně označ vhodné dvojice: ▫ 1. buněčná stěna ▫ ▫ 2. plazmatická membrána ▫ ▫ ▫ 3. cytoplazma ▫ ▫ 4. jádro ▫ ▫ 5. mitochondrie ▫ ▫ 6. chloroplasty ▫ ▫ ▫ 7. systém kanálků, měchýřků a váčků ▫ 8. vakuoly ▫ ▫ organela, která řídí děje v buňce podílí se na rozmnožování obsahuje chromozómy (umožňují dědičnost) pouze rostlinná buňka dutiny vyplněné buněčnou šťávou (rozpuštěné organické i anorganické látky) ukládaní zásobních a odpadních látek vyplňuje vnitřek buňky její součástí jsou organely = buněčné struktury, ve kterých probíhají jednotlivé životní děje pouze rostlinná buňka obsahují zelené barvivo chlorofyl probíhá v nich fotosyntéza propojují jádro a plazmatickou membránu pouze buňka rostlinná vymezuje tvar buňky propouští vodu s minerálními látkami za přítomnosti kyslíku se v nich z organick ých látek uvolňuje energie = buněčné dýchání zajišťuje výměnu látek mezi buňkou a prostředím je polopropustná 2) Živočišná buňka Soustava organismů Viry – „život“ bez buňky Každý objevený žijící i vyhynulý organismus má jednoslovné jméno Viry jsou organismy velmi …………………………….. rozměrů, jsou označující rod a druh. pozorovatelné pouze elektronovým mikroskopem. Nemají buněčnou stavbu a ……………………………... Jsou složené LIŠKA OBECNÁ LIŠKA POLÁRNÍ z organických látek a bílkovinného obalu. jméno rodové jméno druhové jméno rodové jméno druhové Viry jsou vnitřní …………………………….. buněk, mimo ně neprojevují Dnes jsou organismy tříděny podle vývoje a příbuzenských vztahů. Pro všechny biology je závazné mezinárodní odborné názvosloví (v známky života. Jsou původci různých nakažlivých …………………………….., podle kterých se nazývají. angličtině) a v jednotlivých zemích je vytvořeno národní odborné Příklady virů názvosloví (v češtině). Základní jednotkou je rod = organismy se společnými znaky a vlastnostmi, mohou se rozmnožovat. ▫ ▫ ▫ ▫ ▫ ▫ VIRUS RÝMY INFEKČNÍ ŽLOUTENKY CHŘIPKY AIDS OPARU PLANÝCH NEŠTOVIC Organismy se rozdělují to těchto států: 1) NEBUNĚČNÍ – viry Proti některým virovým chorobám existuje …………………………….. 2) PRVOBUNĚČNÍ – bakterie, sinice (spalničky, zarděnky, příušnice). 3) HOUBY Množení virů – očísluj věty, jak jdou ve správném pořadí: 4) ROSTLINY 5) ŽIVOČICHOVÉ Nové viry se uvolňují z buňk y. Buňka hostitele vytváří nové viry. Virus proniká přes plazmatickou membránu. Z bílkovinného obalu se uvolňuje nukleová k yselina. Carl von Linné zakladatel novodobého systému organismů Hostitelská buňka hyne. Virus se přichytí na povrchu buňky. Bakterie – nejstarší obyvatelé Země Bakterie jsou …………………………….. organismy. Většina z nich není schopna vytvářet organické látky. Bakterie nemají …………………….., ale jadernou hmotu. U mnohých bakterií najdeme ochranné slizové pouzdro a …………………………….., který slouží k pohybu. Zástupci bakterií 1) Cizopasné bakterie ▫ žijí v tělech hostitelů, původci …………………………….. ▫ např. ANGÍNA, ZÁPAL PLIC, …………………………….. ▫ léčí se …………………………….. ▫ některé žijí v symbióze – např. v žaludku býložravců, na kořenech cytoplazma jaderná hmota bičík bobovitých rostlin ESCHERICHIA COLI v tlustém střevě člověka důležitá pro správný průběh trávících procesů slizové pouzdro ………………........... . 2) Hniložijné bakterie ▫ rozkládají ústrojné látky, tím umožňují oběh látek v ………………….. plazmatická membrána Bakterie mají různé tvary – např. koky, …………………………….. a bičíkaté bakterie. Bakterie se vyskytují téměř všude. Za nepříznivých podmínek zastavují životní děje a vytvářejí ……………………………... Kde se bakterie vyskytují nejvíce? 1. kuchyňská linka 2. toalety 3. držadla nákupních košíků 4. bankomaty 5. …………………………….. 3) Laktobacily ▫ výroba …………………………….. výrobků (jogurty, kefíry, apod.) Sinice – modrozelené organismy Sinice jsou mikroorganismy, které vytvářejí vlastní organické látky. Mají schopnost fotosyntézy. Spolu s bakteriemi patří mezi nejstarší živé Řasy – stélkaté rostliny Řasy řadíme mezi vyšší rostliny. Mají fotosyntézu. Žijí většinou v půdě, kde pomáhají udržovat rovnováhu plynů. Jejich tělo se nazývá stélka. organismy. Řasy jsou jednobuněčné i velmibuněčné. slizové pouzdro jaderná oblast Jednobuněčné řasy plazmatická membrána cytoplazma KRÁSNOOČKO ZELENÉ bičík světločivná skvrna ▫ chloroplasty ▫ pohyb pomocí bičíku membránové měchýřky s barvivy buněčná stěna ZELENIVKA jádro chloroplast ZRNĚNKA cytoplazm a Sinice jsou jednobuněčné nebo vláknité. Přechod mezi JB a MB organismy - spoj vhodné dvojice: jednobuněčné shluky spojené slizovým obalem KOULEČ VÁLIVÝ rozmnožují se rozpadem vláken vláknité buňky v obalu řazeny za sebou Mnohobuněčné řasy rozmnožují se dělením ŽABÍ CHLUP ŠROUBATKA Sinice žijí ve sladké i slané vodě, v horkých pramenech, v půdě, na povrchu dřevin i skal. Za nepříznivých podmínek vytvářejí spory. Ve Podle barvy stélky dělíme řasy na zelené, hnědé a modré. Některé sladkovodních nádržích s vysokým obsahem živin dochází v létě často stélky řas dosahují délky až několik metrů – např. CHALUHY. Lidé je k přemnožení sinic a na hladině se vytvoří tzv. „vodní květ“. vytahují a suší. Využívají je jako krmivo pro zvířata, hnojivo i jako potravinu (hlavně Somálsko). Příklady sinic ▫ JEDNOŘADKA, DRKALKA, SINIVKA Prvoci – jednobuněční živočichové Ostatní prvoci Prvoci jsou jednobuněční živočichové. Jsou pozorovatelné pouze pod mikroskopem – tzv. mikroorganismy. Prvokům, kteří žijí v „nálevech“ (např. ze sena), říkáme nálevníci. Prvoci žijí v rozmanitých prostředích. Kromě ………………………. k nim Jejich zástupcem je TREPKA VELKÁ. Trepka má protáhlé tělo. Pohyb jí zajišťují brvy. Potravu přijímá buněčnými ústy a trávení probíhá v potravních vakuolách, zatímco stažitelné vakuoly odstraňují vodu s nepotřebnými látkami. Trepka má dvě jádra – velké jádro řídí činnost buňky a malé jádro se podílí na rozmnožování. řadíme také bičíkovce a kořenonožce Bičíkovci Bičíkovci se pohybují pomocí ………………….. TRYPANOZÓMA SPAVIČNÁ je bičíkovec, který cizopasí v krvi člověka = …………………. člověka. Vyskytuje se v tropické Africe, kde způsobuje ………...……………. nemoc, kterou přenáší moucha tse-tse. Postižený člověk slábne, trpí chorobnou spavostí a nakonec ve spánku ……………………….. Kořenonožci Na kamenech a v ………………………. rybníků žijí měňavky. Pohyb jim umožňuje přelévání části ……………………….. Vytváří se tak výběžky zvané panožky. Zástupcem je MĚŇAVKA Trepka se nejčastěji vyskytuje ve znečištěných stojatých vodách. Živí se bakteriemi a úlomky rostlin. Nepříznivé podmínky umožňuje trepce přežít pevná schránka, která se nazývá cysta. Trepka se rozmnožuje dvěma způsoby: 1. pohlavně – spájením = dva jedinci se spojí a vymění si části malých jader 2. nepohlavně – příčným dělením = obě jádra i buňka se zaškrtí a rozdělí UPLAVIČNÁ, která způsobuje ………………….. Velké množství kořenonožců žije v ……………………….. Podobní měňavkám jsou dírkonožci. Na povrchu těla mají pevné ………………………. schránky, které se po uhynutí podílejí na vzniku vápenců. Křemičité ………………………. vytvářejí mřížovci.
Podobné dokumenty
Viry a prokaryotní organismy
= genom viru - nese geny ( 3 - několik set ), zajišťuje tak reprodukci a genetickou kontinuitu
- podle ní dělíme na :
1. DNA viry - 1 vláknové nebo 2 vláknové a lineární nebo kruhové
2. RNA viry - ...
Prokaryotní organismy - maturitní otázka z biologie
o některými pokusy byla potvrzena silná schopnost těchto toxinů vyvolávat nádory kůže a jater
o např. Mikrocystis, Anabaena
The Basic Units of Life
1. Učitel spustí ppt prezentaci a uvede její název "The Basic Units of Life", který je na prvním snímku. Nechá žáky hádat,
co to znamená a čeho se to týká.
2. Druhý snímek začíná obrázkem netopýra ...
Sinice (Cyanobacteria, Cyanophyta)
Evoluce
• velmi staré organismy
• první producenti
kyslíku na Zemi
• stromatolity (živé
fosílie)
– Shark bay (Austrálie)
UKÁZKA PDF: Lov v oceáně
Koráli z útesů mají pestré barvy a různé tvary a velikosti. Libují si v teple
a na slunci, a proto se většina útesů nachází v teplé vodě tropického pásma.
V korálových útesech žije mnoho zvláštní...
NÁDOROVÉ MARKERY
Nádorové markery
jsou laboratorně prokazatelné známky
v biologických tekutinách nebo v tkáních,
pomocí kterých je možno prokázat :