K¤IVOKLÁTSKÉ LISTY

Nezávislé noviny obãanÛ a pfiátel Kfiivoklátu
K¤IVOKLÁTSKÉ
LISTY
Roãník I.
âERVENEC – SRPEN 2010
20 Kã
Pfiistoupila ke mû rozesmátá dûvãata z belgického
sboru Artemis Maaseik po
svém koncertu v pondûlí 5.
ãervence na hradû Kfiivoklátû, pí‰e Dagmar Pavlíãková.
Velká letní reportáÏ vás seznámí, jak se Ïije obyvatelÛm
a chalupáfiÛm v âastonicích.
O tomto koutu Kfiivoklátska
se jistû dozvíte vûci netu‰ené.
Noãní prohlídky odstartovaly dny
prodlouÏeného víkendu a pfiilákaly
kaÏd˘ den desítky náv‰tûvníkÛ. O tuto
akci je nev‰ední zájem, a proto se o nich
doãtete na hradní stránce.
âtûte na str. 2
âtûte na str. 4 – 6
âtûte na str. 7
ROZMARNÉ LÉTO
Letos nám milé léto opravdu zatopilo. Vlna nekoneãn˘ch veder zaskoãila nejednoho z nás. ZmoÏen˘m a unaven˘m pak nezb˘vá, neÏ se vydat k vodû a zchladit se v její náruãi. Beru si tedy den dovolené, do ta‰ky deku a urãitû nepojedu sama. Vyvstává ov‰em otázka, kam se vydat. Pfieplnûná
koupali‰tû a vefiejnû známé rybníky zavrhujeme ihned, stejnû frekventovaná se zdá i fieka. Chtûlo by to nûjaké klidné, tiché, romantické místo s prÛzraãnû ãistou vodou. Îe neexistuje? Omyl. My jsme ho na‰li. Jeden mal˘
zatopen˘ lom poblíÏ Berouna. Co na tom, Ïe na vás v‰ude na pfiíjezdov˘ch
cestách mrkají zákazy vjezdu, zákazy koupání, to nám pfieci na‰i radost nezkazí. Zaparkujeme autíãko na stinné místo a pomalu sestupujeme k vodû.
Nádhera. Koupání fantazie, lidí bys napoãítal na prstech jedné ruky, boÏské ticho a klid. Bylo tam jak v ráji. âas se naplnil a my musíme zpátky.
Stoupáme smûrem do míst, kde máme auto, tû‰íme se na obûd, zatím to nemá chybu. Pfiicházíme k autu a úsmûv nám mizí z tváfie. Nedbajíce zákazÛ,
byli jsme potrestáni. Pfied autem je nahrnutá hromada kamení a zeminy,
vyjeli bychom leda tak tankem. Neuplyne pár minut a pfiijíÏdí bagr. Za úplatu pûti set korun dvakrát hrábne lÏící a cesta je volná. Do my‰lenek mi zaãínají vplouvat mráãky. Drahé koupání, fiíkám si v duchu, ‰koda pûtistovky. MÛj protûj‰ek se ale stále usmívá: „Pfiece nebude‰ fie‰it pûtistovku, bylo
to tady úÏasné a nûkteré záÏitky zkrátka penûzi nezaplatí‰.“ Dobrá nálada
se nás drÏí jak klí‰tû a pfii zpáteãní cestû uÏ vym˘‰líme, kde pfií‰tû to auto
necháme... A o tom to celé je, váÏení a milí ãtenáfii. ProÏijte své léto naplno a s dobrou náladou, vychutnejte si kaÏdou hezkou chvilku. Ne‰etfiete
úsmûvy, nefie‰te malichernosti, nenechte se niãím a nik˘m otrávit. A aÏ vám
bude nesnesitelné horko, vzpomeÀte si na nekoneãné pfiikládání do kotle,
odklízení snûhu a nervy, kdyÏ musíte jet do práce po zledovatûlé silnici.
Zkusme si ve v‰em najít to dobré a nezapomeÀte, Ïe s úsmûvem jde v‰echno líp…
Krásné a rozmarné léto Vám v‰em.
-mer-
VERNISÁÎ V¯STAVY SIMONY MATùJKOVÉ
Chcete se nechat h˘ãkat barvami
a jemn˘m hedvábím? Pak jste tu
správnû. V pondûlí 28. ãervna byla
slavnostní vernisáÏí zahájena v˘stava Simony Matûjkové s názvem
Kouzlo hedvábí. Úvodní slovo mûla Gudrun Humlová, nechybûlo ani
kulturní vystoupení Ïákynû Dagmar
Pavlíãkové. Jestli jste nestihli vernisáÏ, máte spoustu ãasu pfiijít se pokochat tím nad˘chan˘m krásnem.
V˘stava potrvá do konce prázdnin.
Pokud máte nûjakou svou vlastní vizi a pfiání, autorka vám vytvofií nûco pfiímo na tûlo.
Teì nûkolik slov o Simonû. Její
tatínek maloval a ona byla od dûtství s láskou a vkusem oplétána a ob‰ívána babiãkou a maminkou. ¤ek-
li bychom úÏasn˘ základ pro její touhu stát se módní návrháfikou, leã nevy‰lo to. Vystudovala gymnázium
a po rekvalifikaci se z ní stala úãetní. Suchá vûda ji nemohla uspokojit, takÏe se zajímá o bylinky, artterapii, o alternativní medicínu
a vÛbec se snaÏí Ïít v souladu s pfiírodou. Proto také hedvábí nejprve
batikuje v bylinné lázni a potom
teprve aplikuje své snové fantazie.
Z její dílny vycházejí hedvábné ‰átky a ‰ály, ‰perky i bytové doplÀky.
Îe jsou její v˘robky skuteãnû hodné obdivu, uvidíte sami, pokud tuto
v˘stavu nav‰tívíte dennû od 10 do
16 hodin po celou dobu prázdnin.
Martina ·ímová
PrvÀáãky opou‰tûjící Matefiskou ‰kolu Kfiivoklát pfii‰el na hrad pozdravit sám král „Rumburak“ Jifií Lábus. V královské druÏinû nechybûly
ani dal‰í známé tváfie Petra âtvrtníãka a Pavla Li‰ky.
Foto Monika Frencl
NA K¤IVOKLÁTSKU SE NATÁâELA VÁNOâNÍ POHÁDKA
·kola princÛ je zatím pracovní název nového pohádkového pfiíbûhu,
kter˘ se natáãel na Kfiivoklátsku,
pfiedev‰ím na hradû Kfiivoklátû. Scénáfi vznikal tfii roky a postupem ãasu se hodnû mûnil, i proto reÏisér
Roman Vávra stále je‰tû prom˘‰lí,
jak˘ bude její koneãn˘ název. Vysílat by se mûla o vánoãních svátcích.
Na základû jednoduché pfiíbûhové linky, kdy se mlad˘ a nerozhodn˘ Petr uãí vládnout ve ‰kole
princÛ, rozehrává reÏisér plejádu
situací kolem namlouvání princezny. Îáci ‰koly pfiedstavují rÛznorodé typy, a do pfiíbûhu tedy vná‰ejí komické i dramatické situace.
Matou‰ Ruml, pfiedstavitel prince
Petra, pfiiblíÏil natáãení: „S klukama se tro‰ku provokujeme zámûrnû, protoÏe to jsou kluci z Moravy
a já jsem PraÏák. Abychom se dostali do správného rozpoloÏení, tak
se ‰kádlíme.“
Oproti nûmu Sarah Hlaváãová,
která hraje princeznu Lenku, mûla
pfii natáãení trochu jiné záÏitky:
„Byla scéna, kdy jsem jela poprvé
na koni. Ale nejela jsem klasicky,
byla jsem tam pfiehozená jako pytel,
takÏe jsem za krkem konû leÏela a
volala o pomoc.“
„Do filmu jsem obsadil dost nov˘ch mlad˘ch tváfií, ale vedle nich
i osvûdãené hvûzdy jako Jirku Lábuse nebo Pavla Li‰ku,“ upozornil
reÏisér Roman Vávra.
Vût‰ina scén se natáãí na Kfiivoklátû. Pfiítomnost filmafiÛ byla i pro
náv‰tûvníky lákadlem a hrad zÛstal
proto normálnû pfiístupn˘.
Na konci ‰kolního roku se mohly s protagonisty pohádky setkat i
dûti na horním nádvofií hradu, pfiedev‰ím z Matefiské ‰koly Kfiivoklát, se kter˘mi se velmi ochotnû
vyfotil i „Rumburak“ Jifií Lábus
(král), Petr âtvrtníãek, Pavel Li‰ka a nechybûla samozfiejmû princezna Lenka a princ Petr.
Ludûk Frencl
VYSVùDâENÍ ROZDÁNO – HURÁ NA PRÁZDNINY!
Autorka hedvábn˘ch kouzel Simona Matûjková.
Foto Martina ·ímová
Moudrá slova
âlovûk je nedokonal˘, ale dokonale si s tím poradí.
(Leszek Kumor)
Je stfieda 30. ãervna ráno a moje
kroky smûfiují do kfiivoklátské ‰koly. PokaÏdé, kdykoliv beru za kliku
velk˘ch vstupních dvefií, tak jako by
se mi s nimi otevfiely vzpomínky na
doby, kdy jsem tuto ‰kolu nav‰tûvoval coby dítko ‰kolou povinné.
Mám na na‰i ‰kolu krásné vzpomínky. Vybavím si bezva spoluÏáky, vynikající uãitele, pana ‰kolníka Bartla a jeho vûãnû usmûvavou
Ïenu Pavlínku. Nesmím zapomenout ani na skvûlé kuchafiky v ãele
s paní Pertlovou nebo starostlivé
a o pofiádek peãující uklízeãky, ãasto první vrby, kter˘m jsme se mohli svûfiit s malérem, kdyÏ jsme byli,
coby zlobidla, vykázání za dvefie.
V‰em dûkuji za to, Ïe mi na nû v hlavû zÛstaly tak krásné vzpomínky na
cel˘ Ïivot.
Dnes je poslední den ‰kolního roku, a tak jsem byl zvûdav, jak dne‰ní dûti berou tento den, kter˘ byl za
(Pokraãování na str. 3)
Své vysvûdãení si pfievzal i Láìa ·anda. Podle úsmûvu ve tváfii mÛÏeme usuzovat, Ïe byl se
známkami zfiejmû spokojen˘.
Foto Milan Bednafiík
UDÁLOSTI Z OBCE
STRANA 2
Anketa KL
Jste pfiíznivci stále populárnûj‰ího grilování nebo radûji opékáte bufity na oh˘nku?
Hana Kecová
48 let, servírka
To je tûÏká volba,
masíãko na grilu
urãitû neodmítnu,
ale dobr˘ bufitík,
opeãen˘ na oh˘nku, je stejnû nejlep‰í. Jeho niãím
nezamûnitelná chuÈ
a vÛnû mi vÏdycky
pfiipomenou krásné doby romantick˘ch táborákÛ z dûtství.
Drahoslava Krumniklová
70 let, v dÛchodu
U syna v Roztokách se griluje, to
se ráda nechám trochu rozmazlovat,
taky obãas u kamarádky
Slávinky
s partou „bab“ grilujeme, ale já si na
zahrádce s chutí
dám i toho na oh˘nku opeãeného
bufita.
Václav Friebert
71 let, dÛchodce
Pfiíznivec jsem, ale
doma negrilujeme
na ohni. Pouze
v elektrickém grilu. Opékání bufitÛ
na oh˘nku si dopfiáváme tak jedenkrát do roka.
Pavlína Vlãková
39 let, uãitelka
Ani si nepamatuji,
kdy jsem nûkterou
z tûchto ãinností
dûlala naposledy.
Rozhodnû mám
víc pfiíjemn˘ch
vzpomínek z posezení u ohnû s pfiáteli ãi s rodinou.
A k tomu ty nezdravé pfiipálené ‰pekáãky prostû patfií...
Jan Pelesn˘
22 let, student
KL 7–8/2010
PODVEâERNÍ HUDEBNÍ ZÁÎITEK
Dobr˘ den, are you music teacher? Pfiistoupila ke mû rozesmátá
dûvãata z belgického sboru Artemis
Maaseik po svém koncertû v pondûlí 5. ãervence na hradû Kfiivoklátû. Mûla jsem pocit, Ïe to mám snad
napsané na ãele, a tak jsem se s nimi lámanou angliãtinou zaãala domlouvat. ¤ekli mi, Ïe je na mû upozornil pan Petr Lok‰a z Rakovníka,
kter˘ kdysi byl na v˘mûnû zku‰eností v Holandsku a seznámil se zde
právû s dirigentem sboru Guido
Beckersem, a kter˘ jim zorganizoval koncerty v Rakovníku a okolí.
Dívãí pûveck˘ sbor pod vedením G.
Beckerse byl zaloÏen v roce 2007
s cílem podílet se na Mezinárodním
festivalu pûveck˘ch sborÛ Europa
Cantat Junior ve francouzkém Nevers. Proto také jsou ve sboru vybraná dûvãata s vynikajícím hlasem,
která se spolehlivû po úmorném nacviãování zúãastní také bez okolkÛ
v‰ech vystoupení. Dûvãat je ve sboru tfiicet a jsou ve vûku od 11 do 17
let. Kromû Francie, kde úãinkovali
v Neveru a Burgundsku jiÏ také zpí-
Dívky z belgického sboru Artemis Maaseik po svém koncertû v pondûlí 5. ãervence na hradû
Kfiivoklátû.
Foto Milan Bednafiík
vali ve ‰v˘carském Grindenwaldu
a nyní koncertují v na‰em regionu
a v Praze. Se zájmem se mû vyptávali na moje zku‰enosti se sborov˘m zpíváním a chtûli porovnání,
ROZLOUâENÍ SE ·KOLÁKY
Tradiãní rozlouãení s dûtmi, které
odcházejí po prázdninách do ‰koly,
probûhlo opût na hradû Kfiivoklátû.
Jedenácti budoucím ‰kolákÛm popfiál hezké prázdniny a úspû‰n˘
vstup do 1. tfiídy nejprve pan starosta Mgr. Milan Naì, potom paní fieditelka Z· a M· Kfiivoklát Mgr.
Marcela Kasíková a nakonec se
s dûtmi za celou matefiskou ‰kolu
rozlouãila paní Vûra Svobodová. Od
„deváÈákÛ“ opou‰tûjících základní
‰kolu pfievzaly dûti pomyslnou ‰tafetu a ‰erpy s nápisem „PrvÀáãek“,
od paní fieditelky kvûtiny a od uãitelek z matefiské ‰koly vysvûdãení
a upomínkové pfiedmûty. Po slavnostním obfiadu ãekalo dûti i jejich
rodiãe je‰tû jedno velké pfiekvapení. Pan Frenl, kastelán hradu, nás pozval na druhé nádvofií, kde jsme
z povzdálí mohli sledovat natáãení
vánoãní pohádky ·kola princÛ
a spoleãnû se vyfotografovat s herci Jifiím Lábusem, Pavlem Li‰kou,
Petrem âtvrtníãkem a dal‰ími. Pro
v‰echny to byl nev‰ední záÏitek.
Jaroslava Vimrová
jestli i u nás je takov˘ sbor a mûli
zájem o pfiípadné navázání kontaktÛ. Kdyby je‰tû zpíval sbor Silentium, jistû by to bylo zajímavé si spoleãnû se sborem Artemis na hradû
Kfiivoklátû zakoncertovat.
Tak jsem je tedy alespoÀ jako ta
music teacher – uãitelka hudby moc
pochválila, protoÏe jemné hlásky se
za doprovodu kláves nesly podveãerním nádvofiím hradu a hladily nás
po du‰i. Dûvãata dokázala zpívat
tfiíhlasnû a i pfii chÛzi, ãasto mûnila
i pozice ve sboru a hodnû skladeb
doprovázela pohybem, coÏ u jin˘ch
sborÛ není pfiíli‰ obvyklé. Prostû to
byl záÏitek, a proto se o nûj dûlím
se ãtenáfii Kfiivoklátsk˘ch listÛ. Pozitivních ãlánkÛ totiÏ není nikdy
dost!
Dagmar Pavlíãková
Kde koupíte
Kfiivoklátské listy?
Kfiivoklát:
prodejna COOP (pod kostelem sv. Petra)-Amalín, prodejna Domácích potfieb Karla Breníka – Budy, v˘dejna jízdenek zastávky âD Kfiivoklát – Budy.
Mûsteãko: prodejna smí‰eného zboÏí
pana Kebrleho, prodejna smí‰eného
zboÏí paní Pokorné.
Roztoky: prodejna COOP, trafika paní Procházkové u mostu.
Já jsem velk˘m
pfiíznivcem grilování, ale kdyÏ není
gril, tak i ten bufit
na oh˘nku je dobr˘.
Zbeãno: prodejna COOP.
Pokud víte, kde jinde by se je‰tû mûly
Kfiivoklátské listy prodávat, neváhejte
a pi‰te a volejte na kontakty uvedené
v tiráÏi.
Za ãtenáfiskou pfiízeÀ dûkuje
Redakãní rada Kfiivoklátsk˘ch listÛ
Jedenáct budoucích ‰kolákÛ z matefiské ‰koly pfievzalo na hradû od „deváÈákÛ“ pomyslnou ‰tafetu a ‰erpy s nápisem „PrvÀáãek“,
od paní fieditelky kvûtiny a od uãitelek z matefiské ‰koly vysvûdãení a upomínkové pfiedmûty.
Foto Monika Frencl
Dûvãata z pûveckého sboru Artemis se po
koncertu pfii‰la pozdravit s posluchaãi. Neodmítla ani Ïádost o fotku na památku.
Foto Milan Bednafiík
Napadlo mû…
v létû, co s nepofiádkem u kontejnerÛ na tfiídûn˘ odpad?
Kfiivoklát je pomûrnû hojnû vybaven kontejnery na tfiídûn˘ odpad.
Neskuteãn˘ nepofiádek, kter˘ kolem nich je k vidûní, bohuÏel není
obãasnou v˘jimkou, ale letitou tradicí. Na pomysln˘ch „stupních vítûzÛ“ se dlouhodobû drÏí kontejnery v Budech na nám. Sv. âecha,
kontejnery u samoobsluhy na
Amalínû, jasn˘m vítûzem jsou pak
s velk˘m odstupem od ostatních
kontejnery u amalinského rybníka.
Novinkou posledních mûsícÛ je
obãasné neuklizení nepofiádku kolem kontejnerÛ v pátek pfied víkendem. Snad profesionální slepota pfii nûkolikerém prÛjezdu kolem,
moÏná lenost, tfieba nezájem, kdo
ví. V kaÏdém pfiípadû jsou místa
k ukládání tfiídûného odpadu valnou vût‰inu roku ostudou obce.
Pfiedstavte si, Ïe zrovna u Va‰eho plotu, ãi naproti Va‰emu domu,
pár takov˘ch kontejnerÛ stojí.
Vûãnû obloÏen˘ch igelitkami se
v‰ím moÏn˘m, které jsou ráno potrhané od psÛ hledajících nûco
k snûdku. Papíry padají z pfieplnûn˘ch kontejnerÛ na zem plnou stfiepÛ a díky osvûÏujícímu vûtfiíku obãas „zavane“ od kontejnerÛ aÏ na
va‰i zahradu. Líbí se vám taková
pfiedstava?
Napadlo mû, zda nedozrál ãas,
vûnovat více úsilí tomu, jak bránit
nám, lidem, chovat se, promiÀte
mi, jako prasata (skuteãn˘m prasatÛm, domácím i divok˘m, se
omlouvám).
Vymyslet zpÛsob likvidace nejen tfiídûn˘ch odpadÛ, kter˘ by dodrÏoval zákon, fungoval a obec ho
nedotovala více, neÏ musí, je úkol
vûru tûÏk˘ ne-li nemoÏn˘. Na to
jedna pomazaná hlava nestaãí. Zanedlouho si zvolíme nové zastupitelstvo. Doufám, Ïe nepofiádek kolem kontejnerÛ bude pfií‰tím
zastupitelÛm vadit natolik, aby s
chutí, odhodláním a vytrvalostí
hledali fie‰ení i tohoto problému.
Dokonce vím, s k˘m bych se ‰el
radit. Bohaté zku‰enosti s fie‰ením
likvidace odpadÛ mají tfieba b˘valí kfiivoklát‰tí starostové Ivan Kasalick˘ a Pavla HÛlová. Pro rady a
nápady bych vyjel po Kfiivoklátsku i za humna. Platí pofiekadlo
„Líná huba, holé ne‰tûstí“. Kdo bude chtít pomoci pomÛÏe, poradí,
zamyslí se…
Marnû pfiem˘‰lím, proã se na
bordel kolem kontejnerÛ máme tak
ãasto dívat? Proã kolem nûj máme
tak ãasto chodit, proã ho nûktefií
z nás mají mít tak ãasto naproti?
Napadlo mû, není ãas na zmûnu?
Pavel Friebert
P¤EVÁÎNù NEVÁÎNù
PRODAL MùSTYS K¤IVOKLÁT OBECNÍ AUTO?
K¤IVOKLÁTSKÉ LISTY VYHLA·UJÍ
III. ROâNÍK FOTOSOUTùÎE
„K¤IVOKLÁTSKO V HLEDÁâKU FOTOAPARÁTU“
SoutûÏní témata (kategorie):
1. Lidé Kfiivoklátska
2. Svûdkové kfiivoklátské historie
3. ZáÏitky z Kfiivoklátska
4. Toulky kfiivoklátskou krajinou
SoutûÏe se mohou úãastnit v‰ichni zletilí i nezletilí fotografové, vyjma ãlenÛ redakãní rady
Kfiivoklátsk˘ch listÛ.
SoutûÏící mohou do kaÏdého tématu zaslat max. 5 fotografií ve formátu A4 (21x30 cm) z minilabu
ãi vyti‰tûné ve fotokvalitû na fotopapír.
KaÏdá soutûÏní fotografie musí mít na zadní stranû uvedeno jméno autora, jeho adresu, soutûÏní
kategorii, do kterého je fotografie zasílána, a její název.
Uzávûrka soutûÏe bude 20. záfií 2010.
Do uzávûrky soutûÏe musí v‰ichni soutûÏící pfiedat nebo poslat po‰tou své fotografie paní Tánû
Friebertové na Informaãní stfiedisko LesÛ âR. s. p., Hradí ulice 3, Kfiivoklát. (telefon 724 525 036).
Fotografie soutûÏících vyhodnotí odborná porota, která z do‰l˘ch fotografií pro kaÏdé téma
vybere tfii nejlep‰í. Jedné fotografii bude udûlena zvlá‰tní cena redakãní rady Kfiivoklátsk˘ch listÛ. SoutûÏit se bude opût o hodnotné ceny!
Vyhodnocení soutûÏe probûhne v prÛbûhu fiíjna, soutûÏní fotografie budou vystaveny ve v˘stavní
síni IS LesÛ âR.
Podle neovûfiené informace Mûstys Kfiivoklát prodal obecní automobil. MoÏná jiÏ b˘valé sluÏební
vozidlo VW Polo modré barvy totiÏ jen bûhem první poloviny ãervna parkovalo hned 6 x v „zadní“
Lánské, tedy v ul. Na Ohrádce (ve
dnech 2., 3., 9., 10., 15. a 16.). Paparazzi Kfiivoklátsk˘ch listÛ proto
intenzivnû zji‰Èuje, zda za jeho noãním stáním v jedné z boãních ulic
Kfiivoklátu je skuteãnû jeho prodej,
nebo zde tak ãasto parkuje z jiného
dÛvodu. Na základû dal‰í neovûfiené informace zaãali úfiedníci radnice v rámci úsporn˘ch opatfiení pfied
komunálními volbami chodit zásadnû pû‰ky, v˘jimeãnû se dopravují vlakem, je-li cíl jejich cesty
vzdálen více jak 2010 metrÛ. MoÏná se tak obecní auto stalo fakt zbyteãné…
Modr˘ VW Polo SPZ 4S0 8224 parkuje 15. ãervna v ulici Na Ohrádce. I kdyÏ má znak
mûstyse na dvefiích, patfií auto je‰tû obci?
DùNÍ SOUâASN¯CH DNÒ
OKÉNKO
Dobr˘ den ãtenáfii Kfiivoklátsk˘ch
listÛ. Dovolte, abych se pfiedstavil.
Jmenuji se Ludûk Frencl, od jara
2004 dlím zde coby kfiivoklátsk˘ obãan a také kfiivoklátsk˘ kastelán.
Jsem rád a velmi py‰n˘ na to, Ïe Ïiju se svou rodinou v Kfiivoklátû. Stal
jsem se 7. ãervna tohoto roku zastupitelem mûstyse po rezignaci
Gudrun Humlové. Chtûl bych vám
pfiiná‰et pohled tam, kde se dûjí zásadní vûci okolo na‰í krásné vísky,
tam kde vût‰ina z nás zavítá málokdy. Dovolte i k nûkter˘m vûcem mal˘ komentáfi, pokud to bude zajímavé téma.
Dne‰ní pfiíspûvek mohu nazvat:
„Bylo, nebylo“.
Jak jsem slíbil, pÛvodnû jsem se
chtûl rozepsat o historii zastupitelstev, ale letní horko a sucho nastartovalo opût loÀskou písniãku o nedostatku vody.
Z tlampaãÛ se linul hlas, kter˘ sice nabádal k ‰etfiení vody, ale na druhé stranû tvrdû upozorÀoval: „Nebude‰-li obãane ‰etfiit, zavfieme ti
vodu!“ A je to tady, zase nám nûkdo neomezenû vládne. Ne, urãitû
ne, ale myslím, Ïe mûlo zaznít: „Prosím, ‰etfiete vodou, protoÏe dochází
k poklesu, budeme nuceni doplÀo-
ZASTUPITELE
vat vodojem z cisteren, coÏ je velmi nákladné, ale obãané i dal‰í odbûratelé budou zásobování v plném
rozsahu.“ Zákazník musí mít danou
kvalitu a provozovatel se musí snaÏit nalézt a odstranit poruchu. Tak
bych si to pfiedstavoval a s tímto návrhem jsem ãekal, Ïe bude svoláno
mimofiádné zastupitelstvo, kde se
v‰e rychle a ku prospûchu odbûratele vody vyfie‰í. Jak jsem se m˘lil.
Mailem pfii‰lo zastupitelÛm suché
konstatování, Ïe lidé ne‰etfií, Ïe vodovod je v pofiádku, a Ïe kdyÏ voda
bude klesat, provede paní tajemnice regulaci, doslova cituji: „Budu
nucena pfii kritickém 1 m zastavit
vodu a pfiejít k regulaci.“ Regulovat, ãi zavírat vodu mÛÏe b˘t provedeno na základû rozhodnutí zastupitelstva, které jsem navrhnul
svolat. Nic se nedûlo, nikdo z dal‰ích zastupitelÛ na nic nereagoval
a po pár dnech pfii‰el stroh˘ mail, Ïe
voda pfiestala klesat, zaãíná stoupat
a lidé si pr˘ dali fiíct. Opût nikdo ze
zastupitelÛ na nic nereagoval.
Je mnû z toho smutno.
Veselo bylo urãitû 17. ãervence
na parkovi‰ti, kde se je‰tû po pÛlnoci linuly diskotékové songy. Zastupitelé ani paní tajemnice mû té-
mûfi po t˘dnu neodpovûdûli na mÛj
dotaz o provozovateli této noãní akce a já tedy nemohu odpovûdût obãanÛm, ktefií mû rozhofiãeni oslovili, zda mûstys povolil po 22. hodinû
hluãnou diskotéku. PromiÀte, obãané, neodpovím vám, neb informace jsou asi TAJNÉ a ani ucho zastupitele je nesmí sly‰et.
To, Ïe hrad je nejvût‰í odbûratel
vody v mûstyse je v‰eobecnû známo. ¤ádnû za odbûr vody platí a snaÏí se rovnûÏ nenavy‰ovat spotfiebu.
CoÏ se i letos dûje, hlavnû díky
úspornûj‰ím technick˘m zafiízením
na toaletách, sprchách na ubytovnû,
atd., a to i pfies roz‰ifiování provozu
a míst k odbûru vody. Na dal‰í projekty letos, a jak v‰ichni urãitû víme, i v budoucích letech nebude mít
stát finanãní prostfiedky.
Vûfiím, Ïe po komunálních volbách nová zastupitelstva kfiivoklátsk˘ch obcí budou mít i novou energii na realizaci projektu vodovodu
na Kfiivoklátsku.
Pfiíjemnou druhou polovinu léta
a prázdnin pfieje
Ludûk Frencl,
obãan, kastelán
a zastupitel
VYSVùDâENÍ ROZDÁNO – HURÁ NA PRÁZDNINY!
Bára Mouchová
Mí‰a Temejãíková
(Dokonãení ze str. 1)
nás hodnû slavnostní, nefiku-li posvátn˘. Po krátkém váhání jsem zaklepal na dvefie ‰esté tfiídy, jejíÏ tfiídní uãitelkou je Jaroslava ·tilerová.
PfiestoÏe do zvonûní scházela skoro ãtvrthodina, ve tfiídû posedávalo
jiÏ nûkolik netrpûliv˘ch ÏákÛ, vybaven˘ch pro tento den nezbytnou
kvûtinou a deskami na vysvûdãení.
Zajímalo mû, co se jim honí hlavou,
proto jsem nûkolika z nich poloÏil
dvû otázky, abych jim i sobû zkrátil
ãas ãekání. První byla, na co hezkého z uplynulého roku budou o prázdninách vzpomínat, a druhá, kam se
chystají na prázdniny. „Nejradûji
budu vzpomínat na kamarádky Terezu, Aniãku a Mí‰u, se kter˘mi
jsem tento rok nejvíc chodila ven
a se kter˘mi jsme si uÏili v˘let do
Prahy do lanového centra, kde jsme
se pofiádnû vyblbly. O prázdninách
se chystám na tábor ke koÀÛm na
Cunkov, protoÏe mám moc ráda konû a moc se na nû tû‰ím,“ to mi prozradila Bára Mouchová. Mí‰a Temejãíková mi sdûlila následující
informace: „Nejvíce jsem si uÏila také lanové centrum a je‰tû v˘let do
praÏské ZOO, kter˘ jsme podnikly
s Ïáky prvního stupnû. O prázdninách se chystám na tábor do âimelic s paní Rajni‰ovou, kde se nudit
Aniãka Kasíková
Nicola Macasová
rozhodnû nebudeme.“ Aniãka Kasíková se svûfiila: „Nejvût‰í záÏitek tohoto roku byl pro mû ten, Ïe jsem
zaãala hrát závodnû florball, a také
to, Ïe jsem mohla zahrát na klávesy
deváÈákÛm pfii slavnostním pfiedávání vysvûdãení v obfiadní síni na
hradû Kfiivoklátû. O prázdninách se
chystám na tábor na Berounku.“ Nicola Macasová mi na poloÏené otázky odpovûdûla takto: „Nejvíc budu
vzpomínat na brann˘ závod, kter˘
jsme mûli nedávno, na konci ‰kolního roku. BûÏeli jsme po skupinách
a plnili rÛzné úkoly, bylo to fajn
a uÏili jsme si to. O prázdninách se
chystám taky na tábor jako Mí‰a, do
âimelic.“ Jedin˘m odváÏlivcem,
kter˘ reprezentoval klukovskou ãást
‰esÈákÛ, byl JonበPeterka. Pfii otázce, co ho ve ‰kolním roce nejvíce
potû‰ilo, chvíli pfiem˘‰lel a pak pfiesvûdãivû pronesl: „Nejvíc mû tû‰í,
Ïe je uÏ tento ‰kolní rok koneãnû na
konci a budou prázdniny. O prázdninách se nikam nechystám, nejradûji je trávím doma na Kfiivoklátû
s kamarády, je tady pfieci tak krásnû.“ Podûkoval jsem v‰em dotazovan˘m za odpovûdi a zanedlouho
zazvonilo. Do tfiídy ve‰la paní uãitelka ·tilerová a po krátkém zhodnocení ‰kolního úsilí pfiedala dûtem
vysvûdãení. „Pfiiznám se, Ïe mû mi-
Pavel Pouznar odtrubuje nejen konec ‰kolního roku, ale také dal‰í svoje pÛsobení na kfiivoklátské ‰kole. Po prázdninách totiÏ zaãne chodit do ‰koly v Rakovníku.
Foto Milan Bednafiík
le pfiekvapilo, Ïe
na‰e tfiída dopadla v celo‰kolním
hodnocení
na
jednom z pfiedních míst. Nûkolik ÏákÛ má samé
jedniãky a mnoho z vás si na vyJonበPeterka
svûdãení odná‰í
vyznamenání.
Pfieji vám, abyste si o prázdninách
odpoãinuli a nabrali nové síly do
pfií‰tího ‰kolního roku,“ ukonãila
svoji fieã tfiídní uãitelka. Pak jsem
jen zaznamenal defilé budoucích
sedmákÛ, jak s paní uãitelkou mûnili kvûtiny za svá vysvûdãení. Konec
‰kolního roku v ‰esté tfiídû zakonãil
velice originálnû Pavel Pouznar,
kdyÏ z pod lavice vytáhl plastovou
trumpetu „vuvuzelu“, která ve‰la do
povûdomí svûta díky svûtovému fotbalovému ‰ampionátu v Africe.
Tramtararáááá… a konec ‰koly byl
definitivnû odtrouben. Huráááá na
prázdniny…
Milan Bednafiík
KL 7–8/2010
K ¤ I V O K L ÁT S K ¯ PA L E C
Velk˘ palec nahoru patfií LesÛm âR – Lesní správû Kfiivoklát za vybudování bytelné a bezpeãné lávky nad strÏí na Nov˘ch cestách nedaleko hradu. Turisté, ale i místní, ktefií zde
procházejí, uÏ nemusejí balancovat na vratk˘ch kamenech a riskovat, Ïe
skonãí na dnû strÏe. Je‰tû jednou velké díky! TomበBednafiík, Roztoky
Správa hradu velmi dûkuje za profesionální a fiemeslnû krásnou v˘robu
malého pódia pro divadelní produkce na horním nádvofií hradu truhláfiÛm
firmy T+T (p. Tenopír), zvlá‰tû pak panu Václavu Friebertovi.Ludûk Frencl
STRANA 3
Palec dolÛ dávám starostovi Milanu Naìovi za zavádûjící informaci v ãervnov˘ch levn˘ch Kfiivoklátsk˘ch „novinách“. Po
cel˘ch 15 let v‰ichni pfiispívali do KN zdarma, bez nároku na
jakoukoliv odmûnu. Jediné, co bylo vydavatelem hrazeno, byla technická pfiíprava a v˘roba novin, z toho sazba v profesionálním DTP Studiu pouze poslední rok. Myslím, Ïe ani pan Naì nepracuje zadarmo. Ostatnû, „v˘roba“ prvního ãísla levn˘ch KN také nûco stála.
„Noviny“ byly vyrobeny ve ‰kole, zafiízení a toner také nejsou gratis a pracovníci, ktefií „noviny“ sestavili a vyrobili, pobírají mzdu. JenÏe, to se asi
nepoãítá, Ïe?!
TomበBednafiík, spoluzakladatel KN
Z REDAKâNÍ PO·TY
TURNAJ VETERÁNÒ U KOLEâKA
K¤IVOKLÁT. Sobota 28. srpna
bude U Koleãka patfiit veteránskému volejbalu. MO âSSD Roztoky
– Kfiivoklát spoleãnû s TJ Sokol Kfiivoklát tu pofiádají 9. roãník turnaje
v odbíjené seniorÛ nad 45 let a zároveÀ 6. roãník o putovní pohár Oldfiicha ·torka, b˘valého vynikajícího kfiivoklátského hráãe.
„Úãast pfiislíbilo ‰est druÏstev –
SK Vr‰ka S˘kofiice, Sokol Tetín,
MFF UK Praha, Hotel S˘kora, Koleãko Kfiivoklát a Dûdkové Kfiivoklát. Turnaj zaãíná v 9 hodin, pfiedpokládané pfiedávání cen je v 16
hodin,“ zve na sportovi‰tû pofiadatel Jifií Urban. Podle jeho slov vûnovali pofiadatelé putovní pohár nejen Oldfiichu ·torkovi, ale i Karlu
·noblovi, Jindfiichu Cedlovi, Franti‰ku Pouznarovi a v‰em ostatním
obûtavcÛm, s jejichÏ jmény je nedílnû spjat˘ rozvoj kfiivoklátského
volejbalu.
Novinkou turnaje je závûreãná
soutûÏ o nejrychlej‰í vypití tupláku
piva Kfiivoklátsk˘ kastelán. Této
soutûÏe se zúãastní reprezentanti
v‰ech pfiítomn˘ch druÏstev.
TomበBednafiík
Jako kaÏd˘ rok i letos nás na konci ‰kolního roku pozvali manÏelé Pavlíkovi do Hotelu S˘kora na zmrzlinu. Moc jsme si pochutnali. Dûkujeme.
N AT U R A 2 0 0 0 – K ¤ I VO K L ÁT S K O
Kfiivoklátsko o. p. s. za finanãní
podpory Stfiedoãeského kraje a
NSEV Kladno – âabárna o.p.s. pfiipravilo na úter˘ 22. ãervna 2010 pro
vefiejnou správu semináfi – exkurzi
na téma NATURA 2000 – Kfiivoklátsko.
Úfiedníci vefiejné správy se se‰li
v hojném poãtu 41 lidí v IVS Budy,
kde si jako doprovodnou akci prohlédli v˘stavu Emila Pej‰i „Dfievûné obrazy, plastiky a kresby“ s pfiírodní tématikou a potom odjeli
autobusem do Skryj. Zde je ãekal
v˘klad o v˘znamu Natury 2000,
soustavy, která slouÏí k ochranû nejcennûj‰ích ãástí pfiírody v celé Evropské unii. Pfiírodní prostfiedí chápe jako celek se zfietelem na jeho
jednotlivé ãásti – pfiírodní stanovi‰tû a v˘skyt ohroÏen˘ch druhÛ rostlin a ÏivoãichÛ.
Nav‰tívili Pfiírodní rezervaci Jezírka a Evropsky v˘znamnou lokalitu Kohoutov, paleontologickou
lokalitu Luh v navrhované Pfiírodní památce Skryjsko - t˘fiovické
kambrium a také Evropsky v˘znamnou lokalitu T˘fiov – Oupofisk˘ potok. Na paleontologické lokalitû na‰li nûktefií úãastníci pûkné
jedince druhu trilobita Hydrocephalus carens, pokochali se údolím
Oupofiského potoka a kaÀonem fieky Berounky a po dal‰ích záÏitcích
se pfiíjemnû unaveni vrátili po pat-
nácté hodinû zpût do Kfiivoklátu.
Celou cestu spokojené úãastníky
provázeli lektofii ze Správy CHKO
Kfiivoklátsko Bc. Petra Kare‰ová a
Ing. Josef Jedliãka, ktefií je seznamovali s historií, faunou i flórou celého území.
Dûkuji v‰em úãastníkÛm, lektorÛm i sv. Petrovi, kter˘ dodal nádherné sluneãné poãasí a tû‰ím se nashledanou na Dni stromÛ dne 16.
fiíjna 2010.
Jifiina Pro‰ková,
fieditelka o.p.s. Kfiivoklátsko
LETNÍ REPORTÁÎ K¤IVOKLÁTSK¯CH LISTÒ
STRANA 4
KL 7–8/2010
L E T N Í N ÁV · T ù VA V â A S T O N I C Í C H
âASTONICE – HISTORICK¯ ÚVOD
Kdy osada âastonice vznikla, není známo. Pravdûpodobnû se tak
stalo nûkdy ve 14. nebo 15. století
v souvislosti s mansk˘mi povinnostmi. Tfii osadníci mûli poselskou povinnost a museli chodit s listy do
Prahy. Z kaÏdé pochÛzky dostávali
mzdu 1 gro‰ mí‰eÀsk˘. âtvrt˘ slouÏil jako nadhánûã pfii honech.
První datovaná zpráva se váÏe
k roku 1513, kdy polsk˘ rytífi Petr
Gryf, jehoÏ otec získal âastonice od
krále Vladislava II. Jagellonského,
prodal tento statek vladykovi Volfovi z Haugvic. AÏ do prodeje kfiivoklátského panství Vald‰tejnÛm v roDobová pohlednice âastonic v dobû jejich nejvût‰í slávy.
ce 1685 se vlastníci âastonic ãasto
stfiídali. Koruna osadu pronajímala sv˘m vazalÛm nebo vûfiitelÛm.
Zajímavá informace se váÏe k roku 1542, kdy zde – na hofie sv. KfiíÏe u âastonic – kfiivoklátsk˘ hejtman
Mikulበz Nahorub spolu s dal‰ími
ãtyfimi spoleãníky zaãali tûÏit olovo,
které zde uÏ „odpradávna“ získávali nelegálnû hrnãífii z Raãic, aby
mohli „klejtem nádoby polívati.“
Historické prameny zaznamenávají, Ïe ve tfiicetileté válce byly dva
ãastonické statky spáleny. Podle urbáfie z roku 1653 jsou v osadû zaznamenáni ãtyfii osadníci. Toho ro-
ku byly âastonice pfiidûleny od zbeãenské rychty k budské. Roku 1778
byli ve vsi tfii sedláci, tfii chalupníci
a dva domkáfii.
DÛleÏit˘ v historii âastonic je rok
1864. Tehdy se osada pfiipojila k Budám a Amaliinû Hofie (Amalínu)
a vznikl jeden správní subjekt. Ten
byl usnesením obecního zastupitelstva z 1. prosince 1886 spojen v jedin˘ spoleãn˘ katastr pod jménem
Kfiivoklát. Roku 1896 byla obec pov˘‰ena na mûstys a stala se stfiediskem celého spádového kraje.
TomበBednafiík
Foto archiv T. Bednafiíka
TA D Y S E I K O N ù U S M Í VA J Í …
V rámci na‰í prázdninové reportáÏe o âastonicích jsem zavítal na
kus fieãi k rodinû Vydrov˘ch. KdyÏ
jsem Karla Vydru poÏádal o rozhovor poprvé, odpovûì znûla podle
oãekávání: „Tak na to zapomeÀ, co
bych ti tak asi fiíkal…“ Nic se ale
nejí tak horké, jak se uvafií, proto
jsem nakonec u VydrÛ strávil velice pfiíjemné páteãní odpoledne. Teplomûr ukazoval tropické hodnoty,
ale ve stínu ozdobné vrby na dvorku bylo pfiíjemnû. StÛl se proh˘bal
dobrotami a nezapomnûlo se ani na
pitn˘ reÏim. „Jak se vám tady Ïije,
v ústraní v‰eho toho ruchu, spojeného s letní turistickou sezónou?“
byla moje první otázka. „KdyÏ to
srovnám tfieba s Kfiivoklátem, máme tady klid. Toho si uÏívají hlavnû tady ti nejmen‰í, mají tady rozbíhaãku a my nemusíme trnout, Ïe
se jim nûco stane,“ odpovídá mi paní Helena Vydrová, Karlova maminka. Îe jsou její slova pravdivá,
mohu vyãíst v oãích vnuãky Pavly
a pravnouãka Mariana, kter˘ mû
prozatím nedÛvûfiivû pozoruje
z bezpeãí klína maminky Jany.
„Dûtem jsme na zahradû postavili
stan a napustili bazén vodou, takÏe
o nich skoro cel˘ den nevíme,“ dodává Karlova netefi Jana.
âtyfilístek dospûl˘ch doplÀuje je‰tû paní Jaru‰ka, Karlova pfiítelkynû.
Postavila pfiede mû voÀavou kávu
a pfiipomnûla Karlovi, Ïe bude potfieba zajet na Babu, doplnit vodu
volnû ustájenému stádeãku ovcí
a koz. „Vy máte na Babû nûjaké zvífiectvo?“ pokládám otázku s údivem.
„VÏdyÈ je tam pfiírodní rezervace,“
dodávám. Dostala se mi vyãerpávající odpovûì, Ïe stádeãko je zapÛjãené z hradu Toãníku, aby vypáslo
trávu a náletové kfioviny v této lokalitû, a v‰e je v reÏii a pod kontrolou správy CHKO. „Páslo se tam odjakÏiva a pfiírodû to nikdy
neu‰kodilo,“ vysvûtluje mi paní
Vydrová. „Kozy i ovce jsou nenároãné a vût‰inou jim staãí voda obsaÏená v pastvû, ale v tûchto vedrech
jim tam vozíme vodu, protoÏe v blízkosti není Ïádn˘ pfiírodní zdroj, kde
Netefi Jana s mal˘m Marianem.
Foto Milan Bednafiík
Karel Vydra s maminkou Helenou a pfiítelkyní Jaru‰kou.
by se mohly napít.“ Pfiijímám Karlovu nabídku a po naloÏení nûkolika kanystrÛ s vodou do stafiiãké stodvacítky vyráÏíme smûr Baba.
KdyÏ pfiijíÏdíme k ohradníku, na
pfiivítanou se k nám se shora valí asi
patnáctihlavé stádo kopytnatcÛ, vedené vÛdcem stáda a za pfiátelského
meãení a beãení vyÏadují na‰i pozornost. Zatím co Karel doplÀuje
soudky s vodou, já pfielézám po Ïebfiíãku do v˘bûhu a zaãínám se druÏit
s touto partiãkou. VÛdãímu kozlovi
jsem oãividnû padl do oka a hned zaãal vyÏadovat drbání po hfibetû, coÏ
mu bylo v tom vedru zfiejmû pfiíjemné. KdyÏ jsem chtûl pohladit i jiné zvífie, majetnicky ho odehnal nebo se alespoÀ postavil mezi nás…
Pro‰li jsme se v˘bûhem a Karel spoãítal kusy, zda Ïádné nechybí. Pfiitom jsme ze stínu star˘ch borovic
pozorovali krajinu okolo âastonic.
Karel je zdej‰í rodák, tak od koho
povolanûj‰ího by se mi dostalo vysvûtlení, co je ãí majetek a kam aÏ
sahají pole patfiící jejím obyvatelÛm.
„Nበrod je zde snad odnepamûti,
moÏná jsem dvoustá generace, protoÏe podle star˘ch písemností tu byli moji pfiedkové uÏ v dobû Pobûlohorské. Pfiesné údaje ale není moÏné
získat, ve‰keré doklady zniãil totiÏ
poÏár archivu na hradû v osmnáctém
století.“ OdjíÏdíme zpátky do stínu
dvorku Vydrov˘ch a pokraãujeme
v povídání. Zajímá mû, proã na takto krásném místû je jen tak málo trvale Ïijících obyvatel. Paní Helena
bez váhání odpovídá: „Je to hlavnû
tím, Ïe tady není pro mladé práce,
sami vidíte, kam vede hospodafiení
mal˘ch farmáfiÛ. Stát má jiné zájmy
neÏ podporovat snahu o sobûstaãnost v zemûdûlství, to sly‰íte dennû
v televizi, a proto se nedivte mlad˘m, Ïe odtud utíkají do mûst. AÏ
nás pár star˘ch odejde, budou tu jen
samé chalupy.“
KdyÏ jsem pfiijíÏdûl ke Karlovu
domu, nemohl jsem si nev‰imnout
na okolních pozemcích ohradníku,
v nûmÏ se popásalo nûkolik koní. Îe
je Karel fanda do motorÛ a aut vím,
ale konû mi k nûmu nûjak nesedí.
„Konû mám rád, ale nejsou moje, tyto jsou mé kamarádky Jaru‰ky, ona
ti o nich poví víc,“ zbavuje se mne
Foto Milan Bednafiík
na chvilku Karel… „Jeden je mÛj
a ostatní tu máme jen ustájené, jsou
to konû m˘ch pfiátel. VyuÏíváme
moÏnosti volného ustájení a okolních krásn˘ch pastvin, které by jinak
leÏely ladem. Ale co vám budu povídat, pojìte se na nû podívat.“ Nechávám se zavést do ohrady, abych
byl pfiedstaven koním, a také pro vás
o nich nûco vyzvûdûl. „Tady ti dva
bûlou‰ové jsou klisny Koryda a T˘na, hnûdá klisniãka se svûtlou hfiívou je pûtiletá Vivinka, ta vût‰í druhá hnûdka je Aniãka a na povel je
má valá‰ek hnûdák Ferda.“ KdyÏ se
blíÏíme v˘bûhem k pfiístfie‰ku, pod
kter˘m koníãci vyhledávají milosrdn˘ stín, nedá jim, aby po nás zvûdavû nepokukovali. Vûdí, Ïe Jaru‰ka nikdy nepfiichází bez pamlsku,
coÏ ani tentokrát neporu‰ila. Je na
první pohled vidût, Ïe jejich vzájemn˘ vztah je velmi pfiátelsk˘. Zvífiecí oãi totiÏ nelÏou. „Tato koÀská
parta má spoleãné to, Ïe kaÏdé zvífie má nûjak˘ zdravotní handicap a ve
velkém stádu by trpûlo. Zde Ïijí v klidu a mÛÏeme se jim individuálnû vûnovat. Konû tu jsou spokojené a na‰e aktivity jim vyhovují. V‰ichni se
u nás zdravotnû velmi vylep‰ili.“
Mohu se na vlastní oãi pfiesvûdãit,
kolik vzájemné lásky se tu oboustrannû pfielévá. Kontakt koní s ãlovûkem je aÏ dojemn˘. „UÏ jste vidûl
se konû usmívat?“ vyslala Jaru‰ka
otázku k m˘m u‰ím. „Ne,“ pfiiznávám popravdû. „Pfiedvedu,“ dodala
‰ibalsky. „Staãí, kdyÏ konû podrbáte na tom správném místeãku na bfií‰ku, kam si nedosáhne a neustále ho
to tam svûdí a on se na vás vdûkem
za to usmûje.“ Hnûdák Ferda se na
Jaru‰ãino poãínání skuteãnû, jak fiíkáme my laici, pfiímo rozfiehtal.
„Dnes nás je‰tû ãeká plavení v fiece,
ta vedra koním nesvûdãí a potfiebujeme je udrÏet v dobré pohodû. Do
Berounky to zase není tak daleko a na
veãerní lázeÀ se tû‰í nejen oni, ale
i my. Vracíme se do milosrdného stínu dvorku, abychom si je‰tû chvilku
povídali o radostech a strastech obyvatel âastonic. Za námi se pfiibûhnou do stínu schovat také dva Karlovi psi, ovãák Sam a chundelat˘
mazel Bibinka, ktefií se nenápadnû
uvelebí na dosah nûkterého z lid-
Na vlastní oãi se pfiesvûdãuji, kolik vzájemné lásky se tu oboustrannû pfielévá.
Foto Milan Bednafiík
sk˘ch kamarádÛ. Co kdyby zbylo zování mimo ves. Ostatní jsou chanûjaké to pohlazení i pro nû…
lupáfii, ktefií si v kaÏdé dobû vÏdyc„V podstatû nám tu nic nechybí, ky na‰li cestiãku, jak dosáhnout
jsme zvyklí, Ïe co si neudûláme sa- svého zájmu,“ dodává Karlova mami, nemáme. Auto v rodinû je tu ne- minka Helena. V duchu jí dávám za
zbytnost, sousedská v˘pomoc také. pravdu a navíc se mi vkrádá nevyMusím vzpomenout tfieba Pepíka fiãená my‰lenka, která s tím souvisí,
Pánka, jak v zimû traktorem vzornû a která se moÏná honí v hlavách jiudrÏuje pfiíjezdovou cestu, protoÏe n˘ch. „… pro tûch pár voliãsk˘ch
dfiíve nebylo v˘jimkou, Ïe jsme by- hlasÛ, proã se namáhat…“
li snûhem od okolního svûta odfiíz(Pokraãování na str. 5)
nuti i nûkolik dní,“ fiíká Karel Vydra.
„Mûnil bys bydlení
zde na polosamotû za
jiné v pohodlí vût‰í
aglomerace?“ r˘pnu
si tak trochu do Karla. Beze slova mû vede do podkroví svého
domu, otevírá okno
a ukazuje mi pohádkov˘ v˘hled na meandr fieky Berounky
a nad ní se majestátnû
táhnoucí lesní masiv
Stfiíbrného luhu, a koneãnû dostávám odpovûì na svoji otázku: „…ne, nemûnil.“
„Nikoho moc nezajímáme, ono tu totiÏ trvale Ïije jen pár lidí,
asi tak pût rodin, tak
pokud mají dûti, které jim ve stáfií pomÛÏou, jde to, ale pokud
ne, musí nakonec stejnû odejít, protoÏe nezvládnou nákupy, cestu k lékafii nebo Hnûdák Ferda se na Jaru‰ãino po‰krábání skuteãnû, jak fiíkáme
Foto Milan Bednafiík
ostatní potfiebná zafii- my laici, nahlas rozfiehtal.
STRANA 5
LETNÍ REPORTÁÎ K¤IVOKLÁTSK¯CH LISTÒ
KL 7–8/2010
L E T N Í N ÁV · T ù VA V â A S T O N I C Í C H
(Dokonãení ze str.4)
Pfii pfiíjemném povídání jsme si ani
nev‰imli, Ïe sluníãko se dávno schovalo za obzorem a nade‰el dusn˘
soumrak. Tak rychle nasadit ohlávky koním a hajdy do vody. Z technick˘ch dÛvodÛ pfiedjíÏdím skupinku na motorce a ãekám dole u vody.
Po páru minutách ãekání se mi naskytnula scénka jak vystfiiÏená z filmu Léto s kovbojem. Takové plavení koní, které zdej‰í stránû
StfiíbrÀáku vidûly v minulosti asi celkem bûÏnû, je dnes atrakcí a nedaleko se koupající skupinka turistÛ si
ho náleÏitû uÏila, stejnû jako já.
Dûkuji sv˘m hostitelÛm, Ïe jsem
smûl s nimi strávit odpoledne a vychutnat si letní pohodu v lÛnû nádherné pfiírody, koÀské krásy, citu
a lásky lidí k tomuto zapomenutému
koutu Kfiivoklátska.
Milan Bednafiík
Veãerní koupel v fiece Berounce si v‰ichni moc uÏili.
Foto Milan Bednafiík
JAK SE VÁM ÎIJE V âASTONICÍCH
Tuto otázku jsem poloÏil panu
Václavu Kratinovi, dnes jednomu
z mála obyvatel âastonic, a také druhému nejstar‰ímu v této osadû. Narodil se tu, v ãp. 6, pfied 85 lety a dodnes tento dÛm ob˘vá. Po ovdovûní
a kvÛli zdravotnímu stavu v‰ak teì
je vût‰inou u dûtí v Praze a do âastonic s nimi jezdí na víkendy. Pochází z truhláfiského rodu a také on
se truhláfiem vyuãil a cel˘ Ïivot se
tomuto fiemeslu vûnoval. S v˘jimkou totálního nasazení v „rajchu“,
tedy v Nûmecku v dobû II. svûtové
války, nikdy Kfiivoklátsko neopustil. Pracoval pár let v Berounû, v dílnû Lesního závodu Kfiivoklát v Kulatém dvofie a nakonec byl vedoucím
pracovi‰tû Okresního podniku sluÏeb v Roztokách. Na âastonice v dobách svého dûtství vzpomíná jako
na místo plné Ïivota, kde bylo mnohem více stálého obyvatelstva neÏ
dnes a hlavnû víc dûtí. I kdyÏ v jeho roãníku byl sám, chodilo jich
z âastonic do kfiivoklátské ‰koly podle vody nûkolik. Povedlo se, Ïe
‰kolní docházku zaãal zároveÀ
s otevfiením nové ‰koly, tedy v roce
1931. Ze spoluÏákÛ vzpomíná napfi.
na Járu Helmicha z Kfiivoklátu. B˘vala to tehdy hezká vycházka kolem
·piãatky a pod Paraplíãkem. V zimû fieka obvykle zamrzla, ale nikdy
aÏ nahoru, takÏe se bruslilo jen na
tÛních pod âastonicemi, v létû se
tam chodili koupat. V âastonicích
hospodafiilo nûkolik sedlákÛ – Pán-
kovi, Vydrovi, ·ímovi, Fratinovi,
Jiráskovi a dal‰í. Také v kaÏdé chalupû byl nûjak˘ dobytek, chovali se
kozy, husy, slepice, prasata, dokonce i Kratinovi mûli doma krávu, takÏe nebyl problém se zásobováním
potravinami. Dneska kromû PánkÛ
nikdo prakticky nehospodafií, potraviny si v‰ichni dováÏí. V padesát˘ch
letech zaloÏili zdej‰í sedláci jednotné zemûdûlské druÏstvo, které bylo velmi úspû‰né, dokonce se zde
pûstovaly i jahody. Poãátkem let ‰edesát˘ch v‰ak pfii‰el tvrd˘ zásah
válkou, ale vût‰ina v ‰edesát˘ch
a sedmdesát˘ch letech. Hlavnû tu
chatafií kladen‰tí a rakovniãtí obãané. PÛvodnû sem rekreanti pfiicházeli pû‰ky od vlaku a autobusu,
dneska v‰ichni jezdí auty, coÏ se
projevuje velkou frekvencí na místních cestách, které nejsou k tomu
nejvhodnûj‰í. Îivot se úplnû zmûnil. Také potÛãek, kter˘ tekl mezi
domy, byl zachycen do vodního
zdroje a byl postaven místní vodovod, kter˘ byl zaveden dokonce aÏ
do nûkter˘ch chat. Kratinovi na nûj
Statek u VydrÛ na vzácné dobové fotografii z první republiky.
shÛry a JZD bylo úfiednû zru‰eno,
pÛda zestátnûna a slouãena do Státního statku Kfiivoklát. Od té doby to
‰lo s hospodafiením v âastonicích
z kopce. Vût‰ina chalup i mnohé
statky jsou dnes rekreaãními objekty chalupáfiÛ z mûst. Také se postavilo mnoho chat. Nûkteré je‰tû pfied
Archiv T. Bednafiíka
napojeni nejsou, mají vodu od sousedÛ. Místních obãanÛ je velmi málo a vûkov˘ prÛmûr je vysok˘.
Zkrátka, âastonice tehdy a dnes se
nedají vÛbec srovnat.
Podle vyprávûní Václava Kratiny
sestavil Ivan Kasalick˘
NA NÁV·TùVù U MANÎELÒ WEIGLOV¯CH
DÛm si manÏelé Weiglovi v âastonicích postavili pfied dvanácti lety, aby vymûnili ruch velkomûsta za vesnick˘ klid.
Foto Milan Bednafiík
Pfii cestû do âastonic urãitû nepfiehlédnete velk˘ krásn˘ dÛm s udrÏovanou zahradou a pfiilehl˘m vinohradem. Pfiiznám se, Ïe i mnû se
vkrádala my‰lenka, kdo si nûco takového mohl dovolit postavit. NeÏ
jsem osobnû poznala manÏele Weiglovy, byli pro mû jen majiteli tohoto rozlehlého sídla. Brzy jsem zjistila, Ïe to jsou milí a pracovití lidé.
Oba jsou stavafii, pan Pavel Weigl
zaãal hned po revoluci podnikat, zab˘vá se projektovou a inÏen˘rskou
ãinností. Dennû dojíÏdí do práce do
Prahy, jeho firma funguje stále.
Krátce po nastûhování mûli na Kfiivoklátû dokonce i svatbu, která jakoby symbolicky zahájila dal‰í etapu jejich Ïivota. KdyÏ se chystal
tento materiál, ráda jsem se zhostila úkolu, vyzpovídat právû je. Na náv‰tûvu jsme se vypravily s Martinou
·ímovou a ãekal na nás pfiíjemn˘
letní podveãer u dobrého jídla a pití, protoÏe paní Alena je v˘borná kuchafika a hostitelka a my dvû zas
vdûãné konzumentky. ProtoÏe se
v‰ichni známe uÏ del‰í dobu, povídali jsme si o v‰em moÏném a nakonec jsem se zeptala na nûkolik vûcí, které budou moÏná zajímat i na‰e
ãtenáfie.
Jak se vám Ïije v âastonicích?
Paní Weiglová: „Samozfiejmû se
nám tady Ïije dobfie, ale b˘t tak trochu odfiíznuti od svûta má svoje úskalí. Nejvût‰ím problémem je pro
mû to, Ïe se vlastnû nemÛÏu nikam
sama dostat. Nejezdí tu autobus, vlaková stanice je pomûrnû daleko. Jezdím proto v‰ude s manÏelem. KdyÏ
si nûco potfiebuji zafiídit, nebo chci
nav‰tívit dûti, jedu s ním do Prahy.
V ostatní dny b˘vám doma. BohuÏel tu nemám moc znám˘ch, ale
jsem zvyklá b˘t sama, mám hodnû
zájmÛ. Ráda ãtu a zahradniãím. To
mi zabere spoustu ãasu. Nejsem
zvyklá leno‰it. Pfies svÛj vûk neustále nûco podnikáme, máme rádi
spoleãnost, cestujeme. V produktivním vûku bych urãitû z Prahy neode‰la, ale teì mi to nevadí.
Je nûco, co vám v âastonicích
vadí a co byste chtûli zmûnit?
Paní Weiglová: „Nejvût‰ím problémem je tu samozfiejmû zima. Letos nám obec vãas nezajistila ‰tûrk
na posyp a to nám v‰em pfiipravilo
horké chvilky.
(Pokraãování na str. 6)
Pohled z okna Karlova domu na Berounku a na Stfiíbrn˘ luh.
Foto Milan Bednafiík
P¤ÍRODNÍ REZERVACE NA BABù
Na stráni nad Berounkou, od ústí
Rakovnického potoka smûrem po
proudu fieky, se nacházejí rozsáhlé
skalnaté a suÈové plochy porostlé
fiídk˘m lesem. U paty svahu vystupuje jako prst skalní vûÏ ·piãatka
a na nejvy‰‰ím místû pfiechází svah
na temeno kopce v podobû tzv. „ple‰e“ – skalní stepi. Na odvrácené stranû tohoto temene se rozkládá druhá
ãást této stepi, po staletí vyuÏívaná
jako pastvina. Jak rostlinstvo skal
a sutí, tak zejména byliny skalní stepi poutají pozornost znalcÛ a milovníkÛ pfiírody jiÏ mnoho desetiletí. Na extrémních svazích se nikdy
nedalo hospodafiit, takÏe stránû nad
Berounkou jsou prakticky bez reálného ohroÏení a na pastvinû rodina
Vydrov˘ch z âastonic hospodafiila
tak, Ïe lokalita jen „vzkvétala“. Jedná se zejména o hojn˘ v˘skyt ãasnû
zjara kvetoucího koniklece luãního
naãernalého, kter˘m byla tato lokalita povûstná, a také o populaci tfiemdavy bílé. Dále je to kavyl IvanÛv
(také „vousy sv. Ivana“), kter˘
upoutá kaÏdého náv‰tûvníka. Na jafie tu ov‰em mÛÏeme najít je‰tû mnoho dal‰ích druhÛ rostlin, napfi. tafiici horskou a skalní, mochnu
píseãnou na skalách, rozrazil DillenÛv, tolitu lékafiskou, bûlozáfiku liliovitou, skalník celokrajn˘ nebo jefiáb muk, ale také nepÛvodní akát
a borovici ãernou. Îije zde také
mnoho druhÛ ÏivoãichÛ, hlavnû bezobratl˘ch. Jsou to ãetné druhy pavoukÛ, mezi nimiÏ vynikají stepní-
ci, a také mnoho broukÛ, saranãat
a dal‰ích. Na skalách hnízdí dravci.
Ze savcÛ zde nalezneme mnoho
drobn˘ch druhÛ - rejskÛ, my‰ic
apod., je‰tû v 80. letech zde byla kolonie syslÛ. V roce 1984 byla na plo‰e 24 ha vyhlá‰ena pfiírodní rezervace. Problémem bylo jiÏ v té dobû
zaji‰tûní údrÏby rezervace. Po likvidaci JZD âastonice a zestátnûní
pozemkÛ se nepáslo a lokalita zaãala zarÛstat náletem, vzácné druhy
pomalu ub˘valy vlivem konkurence trav. Obãas b˘valou pastvinu Karel Vydra posekal z vlastní iniciativy. Jednou se naopak stalo, Ïe ji
jeden z traktoristÛ státního statku,
neznal˘ pomûrÛ, pohnojil moãovinou. V pfiedchozích letech byly provedeny rÛzné ãinnosti v rámci péãe
o toto území. Za posledních dvacet
let bylo nûkolikrát pfiikroãeno k vyfiezávání ãásti trnkov˘ch a akátov˘ch náletÛ, k sekání porostÛ vysokostébeln˘ch trav. Správa CHKO
Kfiivoklátsko ale nakonec dospûla
k rozhodnutí, Ïe je tfieba obnovit
pastvu. Po dohodû s paní Libu‰í
Skleniãkovou se tak jiÏ ãtvrt˘m rokem na Babû pasou ovce a kozy a letos se zde pásli i konû. Bylo sice nutno kvÛli tomu oplotit pastvinu
pevn˘m plotem, ale kdo to trochu
sleduje, jasnû si musel v‰imnout, jak
se botanická rozmanitost pastviny
obnovuje a jak napfi. trsÛ koniklece,
dnes zvaného druhov˘m jménem
„luãní ãesk˘“, pfiib˘vá a jak se ‰ífií
po pasenné plo‰e. Kozy také soustavnû spásají v˘mladky trnek a jin˘ch dfievin, ãímÏ
brzdí neÏádoucí expanzi lesa. Je nadûjné, Ïe tento zpÛsob
managementu území, nejbliωí pÛvodnímu stylu vyuÏití
plochy, zajistí udrÏení a roz‰ífiení hlavního pfiedmûtu ochrany
pfiírodní rezervace
Na Babû.
Ivan Kasalick˘,
Správa CHKO
Kfiivoklátsko
S vÛdcem stáda jsme si padli oãividnû do oka. Foto Karel Vydra
JiÏ ãtvrt˘m rokem se na Babû pasou ovce a kozy.
Foto Ivan Kasalick˘
STRANA 6
LETNÍ REPORTÁÎ K¤IVOKLÁTSK¯CH LISTÒ
KL 7–8/2010
L E T N Í N ÁV · T ù VA V â A S T O N I C Í C H
(Dokonãení ze str. 5)
Problémy b˘vají také pfii v˘padku elektfiiny, v minulosti nebyla
oznámení o chystaném v˘padku dostateãnû zvefiejÀována a my jsme
mnohdy nevûdûli, Ïe nepÛjde proud.
Na obci jsme si domluvili, Ïe bychom uvítali oznámení do schránky, tak se to snad zmûní a bude to
lep‰í. âastonice jsou malá osada,
chápeme, Ïe tu nemÛÏe b˘t v‰e, co
nám zde chybí. Nûkdy to tady pro
nás není legrace, ale byla to na‰e volba a to je hlavní.
Pane Weigle, kde se vlastnû vzalo va‰e rozhodnutí postavit si dÛm
zrovna v âastonicích?
·edesát dva let jsem Ïil ve mûstû.
Pokud takto Ïijete kdyÏ je vám tfiicet, je to jedno. S pfiib˘vajícím vûkem mi zaãal vadit hluk, rámus a
vûãn˘ shon velkomûsta. Toto místo
jsem objevil díky svému pfiíteli pa-
nu Stránskému, kter˘ má dÛm
v Lánské ulici. Ten mi velmi pomohl. KdyÏ jsem s hledáním parcely na Kfiivoklátû zaãal, ubûhl rok a
pÛl, neÏ jsem objevil âastonice. Jednou veãer jsem mluvil s panem Kratinou, na‰ím sousedem, a ten mi
ukázal nበdne‰ní pozemek. Tehdy
to bylo rumi‰tû se stodolou. Zaãal
jsem jednat s jeho majitelem a do tfií
dnÛ jsem to koupil. To bylo pfied
dvanácti lety. Stavba trvala dva roky. Zahrada a vinohrad byly zaloÏeny je‰tû rok pfied nastûhováním.
Zeptám se je‰tû na vበvinohrad. Co vás vedlo k tomu, pûstovat v tomto kraji víno?
VÏdycky jsem Ïil na místech, kde
byla zahrada. Po vinici jsem touÏil,
hodila se do svahu. Ale nikdy pfied
tím jsem se vinafiství nevûnoval,
stejnû tak jako vãelám. To zaãalo aÏ
tady. Pfies nejrÛznûj‰í varování, Ïe
se tady vínu nebude dafiit jsem ji zaloÏil. Malovinafiství je sloÏitá vûc,
nûkdy je víno dobré, nûkdy se nedá
pít… Dnes je to nejvût‰í vinice od
Karl‰tejna na západ. Stejnû tak to
bylo se vãelami. KdyÏ jsme se tu
usadil, vstoupil jsem do vãelafiského spolku. Vãely jsou romantika a
na venkov prostû patfií. Jsou vûci,
které prostû chcete udûlat. Víte, ãlovûk mÛÏe dosáhnout v‰eho, pokud
jeho cíle nejsou nesmyslné. Mohou
b˘t velké, ale musí mít smysl.
Povídali jsme si je‰tû dlouho. Veãer se nach˘lil a my se chystaly k odchodu. Krásnû se tu Ïije, ale za v‰ím
stojí tvrdá práce a píle. Oba na‰i hostitelé jsou neuvûfiitelnû ãinorodí a
aktivní lidé. Dûkujeme za rozhovor
a pfiejeme jim hodnû dal‰ích spokojen˘ch let.
TáÀa Friebertová
Splnûn˘ sen Pavla Weigla. Nejvût‰í vinici od Karl‰tejna na západ si vybudoval u svého domu právû v âastonicích.
Foto Milan Bednafiík
SENÍK VE VELKÉ BUKOVÉ ZÁSAH HASIâÒ P¤EÎIL
Hasiãské sbory okrsku ã. 10 Kfiivoklát se po dvouleté pfiestávce na
únorové v˘roãní valné hromadû rozhodly uspofiádat okrskové cviãení.
I kdyÏ vybrat vhodné téma a pfiedev‰ím termín vyhovující v‰em, nebylo vÛbec jednoduché, nakonec se
po dohodû s panem Matûjovsk˘m
ujala my‰lenka cviãného ha‰ení poÏáru seníku na Velké Bukové.
Na krátké kvûtnové schÛzce si hasiãi dohodli termín a v sobotu 26.
ãervna se i se svou témûfi historickou technikou sjeli na domluveném
místû.
Velení cviãení se místo nepfiítomného velitele okrsku Franti‰ka Pelesného chopil velitel roztocké jednotky Ludûk Egert. I kdyÏ by pfii
skuteãném poÏáru taktické postupy
vypadaly úplnû jinak, v rámci dostupné techniky, technick˘ prostfiedkÛ a 29 hasiãÛ rozdûlil úkoly
tak, aby mûli práci v‰ichni a nikdo
nezahálel. V devût hodin akce vypukla.
Jednotky z Kfiivoklátu a Velké
Bukové se pustily do ha‰ení ze
sv˘ch cisteren z jiÏní a v˘chodní
strany seníku, kaÏdá dvûma zavodnûn˘mi C proudy. Pfiesto, Ïe hasiãi
nemohli stfiíkat do suchého sena,
voda z cisteren rychle ub˘vala. Úkolu dovozu a doplÀování vody se se
svou CAS32 T148 zhostili roztoãtí
a s CAS16 Praga V3S branov‰tí hasiãi. Vodu jim na rybníku v Losích
pomocí pfienosné motorové stfiíkaãky dodávali karlove‰tí kolegové.
Krátce po zahájení hasebních prací se velitel cviãení od majitele dozvûdûl, Ïe se v seníku nachází zranûná osoba. Do jejího nalezení,
Velitel okrskového cviãení Ludûk Egert udûluje pokyny hasiãÛm z Branova.
Foto TomበDraksl
poskytnutí pomoci a transportu do
bezpeãí se vrhli v d˘chacích pfiístrojích a s potfiebn˘m vybavením
zb˘vající hasiãi z Roztok. I kdyÏ
v hromadách sena nebylo zrovna
jednoduché nûkoho nalézt, nakonec
se prÛzkum zdafiil a figurant byl zachránûn a o‰etfien.
Po hodinovém usilovném snaÏení hasiãi fiktivní poÏár zlikvidovali
a po sbalení ve‰kerého pouÏitého
materiálu a technick˘ch prostfiedkÛ
se v‰ichni pfiesunuli na bukovskou
rozhlednu. Zde se seznámili nejen
s konstrukãními prvky dfievostavby,
ale pfiedev‰ím s pfiípadn˘mi taktick˘mi postupy pfii pfiípadném zásahu
na tomto objektu. Pak uÏ se koneãnû odebrali k vyhodnocení a na za-
slouÏenou odmûnu do místní hospody „Na Kovárnû“. Tady je kromû
pochvaly, ale i kritick˘ch slov od
velitele cviãení, ãekaly v˘born˘ gulበa potfiebné tekutiny sponzorované místními hasiãi. Krátce pfied polednem se v‰ichni pfiítomní rozjeli
zpût na své základny.
PfiestoÏe se cviãení neúãastnily
v‰echny jednotky SDH okrsku, zájem a chuÈ do práce projevila vût‰ina
a jen se potvrdilo, Ïe v pfiípadû potfieby více jednotek u vût‰ího poÏáru
se mÛÏou obãané Kfiivoklátska na hasiãe vÏdy spolehnout. Na dÛkaz dal‰í spolupráce obdrÏeli v‰ichni, kromû
památeãní fotografie, vzájemn˘ pfiíslib úãasti na dal‰ím podobném cviãení v pfií‰tím roce. Jan Pokorn˘
V hofiícím seníku se nacházela zranûná osoba. Hasiãi z Roztok, vybaveni d˘chacími pfiístroji a dal‰ím potfiebn˘m vybavením, figuranta úspû‰nû na‰li a poskytli mu úãinnou pomoc vãetnû transportu z ohroÏeného prostoru.
Foto TomበDraksl
Bez závûreãné spoleãné fotografie nemÛÏe skonãit Ïádná hasiãská akce, tedy ani okrskové cviãení na Velké Bukové v sobotu 26. ãervna.
Foto TomበDraksl
Nûkdy jsou pro hasiãskou techniku cesty úzké. V akci cisterny z Roztok, Velké Bukové a Branova.
Foto TomበDraksl
UDÁLOSTI NA HRADù
STRANA 7
KL 7–8/2010
CO SE NA HRADù K¤IVOKLÁTù DùLO, DùJE A BUDE DÍT…
„ L É TO “ N A H R A D ù V P L N É M P R O U D U
Noãní prohlídky odstartovaly dny
prodlouÏeného víkendu a pfiilákaly
na kaÏd˘ den desítky náv‰tûvníkÛ.
Horké veãery byly pfiímo pfiedurãeny v‰emu tajemnému. Sehrát Ïivot
Karla IV., coby malého chlapce
v domácím vûzení na Kfiivoklátû a
mladého kralevice doprovázející
svou choÈ Blanku z Valois, se zhostily rÛzné divadelní a taneãní skupiny kolem scénáristy a reÏiséra J.
Knola a skupiny Páni z Kolína.
„Noc na Karl‰tejnû“ ano, ale v ku-
Dal‰ími, kdo ve velmi v˘pravné hfie
úãinkují, jsou poberoun‰tí starostové, ktefií se tím velmi baví a jak nám
fiekl starosta Karl‰tejna Miroslav
Ure‰, jsou rádi, kdyÏ mohou i trochu reprezentovat svou obec.
Historicky prvním koncertem a
velmi úspû‰n˘m, bylo vystoupení
Marty Kubi‰ové se skupinou Karla
·tolby. Publikum, které pfies parn˘
veãer naplnilo dolní nádvofií, tleskalo pfiirozené bezprostfiednosti legendy „Jara 68“. Marta Kubi‰ová
Lidí se nebojme, bojme se sebe.
(TomበBaÈa)
DÁREK PRO âTENÁ¤E
K¤IVOKLÁTSK¯CH
LISTÒ BUDE
I V SRPNU
Jako jste obdrÏeli poukázku na
vstupenku pro koncert Marty Kubi‰ové, pfiiná‰ejí Kfiivoklátské listy
opût poukázku na slevu na vstupném na koncert revivalové skupiny
ABBA WORLD Revival, konané
13. 8. na dolním nádvofií hradu. Poukázku mÛÏete kdykoli pfied koncertem pfiedloÏit v pokladnû hradu
a obdrÏíte vstupenku, na kterou jiÏ
pfiijdete bez ãekání.
ABBA WORLD Revival.
balad básníka F. Villona „V‰echno
jen do putyk a Ïensk˘m“ s Vilmou
Cibulkovou a Miroslavem Etzlerem
v heroickém v˘konu pfiíbûhu dvou
tulákÛ putujících svûtem, vûãn˘ pfiíbûh lásky a vzdoru – lásky k Ïivotu, Ïenám, dobrodruÏství a nikdy
nekonãícímu hledání, vzdoru proti
autoritám, smrti a mocn˘m tohoto
svûta.
Dal‰í cestou do kfiivoklátské historie byly noãní prohlídky o velkém
mágovi a podvodníkovi Magistru
Edwardu Kelleym. Úkolu, zhostit se
divadelnû, ale hlavnû zajímavû tohoto tématu, se ujali zamûstnanci
správy hradu. Obdivuhodnû zvládli
herecké v˘kony Láìa Adam (Rudolf II.), Vilém Matyበ(Edward
Kelley), Mirka ·evãíková (hrabûnka Stradová) a nûktefií prÛvodci v rolích stráÏí a vûzÀÛ. Náv‰tûvníky bravurnû
(Pokraãování na str. 8)
P¤EDPRODEJ
VSTUPENEK
Opût se dají ve‰keré vstupenky zakoupit v pfiedprodeji v Infocentru
v Budech, v pokladnû hradu, v Infocentrech v Rakovníku, Berounû,
Kladnû, Slaném, Pfiíbrami, Plzni,
Karl‰tejnû a v Praze. V‰echny podrobnosti lze nalézt na webu hradu
– www.krivoklat.cz.
SRPEN – TO JE K¤IVO¤EZÁNÍ
A DIVADELNÍ SLAVNOSTI
Rudolf II. (L. Adam) a Katefiina Stradová (M. ·evãíková) pfii noãních prohlídkách vûnovan˘ch Magistru Kelleymu.
Foto Monika Frencl
lisách Kfiivoklátu a dokonce tfii noci strávili protagonisté slavného
muzikálu ve zdech kfiivoklátsk˘ch.
V‰echna pfiedstavení byla vyprodána, aãkoli veãerní teploty stále atakovaly tfiicítku. Ansámbl vyuÏíval
kreativitu hradních kulis, balkóny,
prÛchody, schodi‰tû a v‰echna zákoutí, takÏe pro diváky atraktivní
podívaná. V hlavní roli Karla IV.
jsme vidûli Vladímíra âecha, roli císafiovny si zahrála Monika VaÀková, Pe‰ka ztvárnil Pavel Vítek a jeho nastávající Alenu Pavla ·védová.
zazpívala vût‰inu sv˘ch hitÛ z doby
star‰í i písnû z nového alba, nechybûla ani slavná Modlitba pro Martu.
Druh˘ ãervencov˘ víkend patfiil
folkové legendû a snad i legendû
„kfiivoklátsk˘ch lét“, skupinû Nezmafii. Jejich koncert je „velkou pohodou“ a frontman uskupení Pavel
„Jim“ Drengubák si uÏ pr˘ letní ‰ÀÛru bez Kfiivoklátu nedovede pfiedstavit.
Tûsnû pfied uzávûrkou Kfiivoklátsk˘ch listÛ zaãalo hostování Divadla Ungelt na Kfiivoklátû s cyklem
Notoricky znám˘ muzikál Noc na Karl‰tejnû zaplnil na zaãátku ãervence tfiikrát horní nádvofií hradu.
Leto‰ní 15. roãník Kfiivofiezání
bude trochu v˘jimeãn˘. Sejde se
opût nûkolik desítek fiezbáfiÛ, ktefií
budou pokraãovat v tématu Star˘ch
povûstí ãesk˘ch, kdy z jejich rukou
a dlát budou vznikat postavy na‰í
dávné historie. Leto‰ní rok se podafiila reinstalovat vûãnû „provizorní“
v˘stava prací uplynul˘ch roãníkÛ.
Modernû pojatá instalace bude urãitû velk˘m lákadlem pro náv‰tûvníky. Samotné sympozium bude
okofienûno ukázkami fiemesel, které
jsou spojeny se dfievem. Krom fiezbáfiského fiemesla uvidíte i fiezbáfie
s motorovou pilou, ukázku soustruÏení dfieva, ruãního tesání, v˘robu
rÛzn˘ch pfiedmûtÛ denní potfieby a
snad uvidíme i stavbu milífie.
První srpnov˘ t˘den bude rovnûÏ
„na‰lapán“ sam˘mi ‰lágry. Hrabalovská klasika PostfiiÏiny v podání
Poberounsk˘ch ochotníkÛ a profesionálÛ, politikÛ i starostÛ opût za-
vítá na dolní nádvofií 4. a 5. srpna od
20 hodin. V pátek 6. 8. po Berounce pfiipádluje Moravák Roman Hork˘, aby po dnu stráveném v kánoi
sehrál veãerní koncert na nádvofií
rovnûÏ od 20 hodin. Sobotní vyvrcholení Kfiivofiezání je bohaté na celodenní program a veãer nebudou
chybût ohnû, bubny a taneãnice
v podání skupiny Equet. Program
zaãíná ve 20.30 a velk˘m ohÀostrojem zakonãí hodinu pfied pÛlnocí.
Pozvánka na ABBU 13. 8. je v pfiíloze. JiÏ v pofiadí ‰est˘ obnoven˘
roãník Kfiivoklátsk˘ch divadelních
slavností bude lákat na Dona Juana
a loni velmi úspû‰nou Mandragoru.
Nezb˘vá neÏ zakonãit léto dobr˘m
bluegrassem 28. 8. od 20 hodin v podání toho nejlep‰ího – plzeÀské skupiny COP.
Správa hradu pfieje v‰em pfiíjemné léto a prázdniny a aby si nûco
z programu pro sebe vybrali.
Foto TomበBednafiík
KNÍÎECÍ ¤EMESLNÍCI NÁM OPùT NùCO VZKÁZALI
¤ezbáfi Karel Voda patfií k tradiãním úãastníkÛm sympózia Kfiivofiezání.
Foto TomበBednafiík
Opût unikátním nálezem se mÛÏe
pochlubit hradní kaple, kde na vnitfiním rámu podlahy lavic byly objeveny podpisy fiemeslníkÛ a stavitelÛ, ktefií pracovali v letech
1904-1907 na opravû kaple. Opût
nechybûli truhláfi‰tí mistfii rodiny
FriebertÛ, v ãele s Václavem, ale nalezen byl i autogram v˘znamného
italského sochafie Milaniho. Vnuk
Václav Friebert díky opravû podlahy mohl pfiipojit svÛj podpis ke
sv˘m pfiedkÛm.
▲ Václav Friebert s Luìkem Frenclem pfii opravû podlahy lavic.
Foto Monika Frencl
▲
Detail podpisÛ fiemeslníkÛ, jak je zanechali na dfievu lavic v letech 1904-1907.
Foto Monika Frencl
Roman Hork˘ se skupinou Kamelot patfií k ãast˘m úãinkujícím lét na Kfiivoklátû. Fotografií
se vracíme k jejich koncertu na hradním nádvofií 24. ãervence loÀského roku.
Foto Pavel Friebert
STRANA 8
UDÁLOSTI NA HRADù – ZAJÍMAVOSTI
N O C O VÁ N Í V M AT E ¤ S K É · K O L E
Na konci ‰kolního roku jsme pozvali v‰echny rodiãe dûtí do ‰kolky
a pfiipravili pro nû spoleãné zábavné odpoledne. Se‰li jsme se na ‰kolní zahradû, kde jsme dûti i jejich rodiãe seznámili s odpoledním
programem. Potom uÏ se dûti vydaly se sv˘mi rodiãi po skupinkách do
lesa a po fáborky vyznaãené trase
procházely cel˘m rekreaãnû nauãn˘m areálem LâR a mûly za úkol
mít oãi otevfiené a pozorovat v‰e kolem. Na konci znaãené cesty na b˘valém hfii‰ti u „nory“ je ãekalo pût
stanovi‰È, na kter˘ch jsme provûfiili, zda dávaly dûti cestou dobr˘ pozor. Na prvním stanovi‰ti poznávaly kvûtiny a stromy, které mohly
cestou vidût, na druhém lesní zvífiátka, na tfietím stanovi‰ti vybíraly
pfiírodniny, z kter˘ch je tvofien lesní záÏitkov˘ chodníãek, na ãtvrtém
hmatem poznávaly pfiírodniny schované v kouzelném sáãku a na posledním stanovi‰ti vykreslovaly
kvûtiny správnou barvou. Splnûní
jednotliv˘ch úkolÛ jsme zaznamenávali do kartiãek, které si kaÏdé dítû neslo s sebou. Po úspû‰ném splnûní v‰ech úkolÛ následovalo
vyhodnocení a samozfiejmû sladká
odmûna. Potom jiÏ rodiãe rozdûlali
oheÀ a dûti si opekly ‰pekáãky.
O pitn˘ reÏim se nám vzornû postaral pan Ludûk Frencl. Dûkujeme. Na
závûr si dûti spoleãnû zazpívaly
s Dá‰ou Pavlíãkovou, která je doprovodila na kytaru. KdyÏ ãas pokroãil, dûti se rozdûlily. Men‰í dûti
ode‰ly s rodiãi domÛ a ty stateãnûj‰í se vydaly s uãitelkami do matefiské ‰koly, aby tam pfienocovaly. Ve
‰kolce si dûti pohrály, podívaly se
na Veãerníãka a potom jim paní uãitelky vyprávûly star˘ pfiíbûh o ãarovném stromu „bonbonovníku“,
kter˘ kvete v kfiivoklátsk˘ch lesích
pouze za ‰era a jenom jednou za sto
let, právû dnes. Dûti nedoãkavû sledovaly krásn˘ západ slunce. Jakmile slunce za‰lo za kopec, zaãaly plánovat, jak „bonbonovník“ najít. Dûti
vybavené baterkami vyrazily ve
dvojicích do lesa a podle svût˘lek
„svûtlu‰ek“ se jim podafiilo kouzeln˘ strom objevit. KaÏdé z dûtí si
mohlo jeden kvût utrhnout. Objevily v nûm nejen sladkosti, ale i malou hraãku na památku. Po návratu
do ‰kolky si dûti vzru‰enû vyprávûly dojmy z dobrodruÏné v˘pravy. Po
osprchování se uloÏily do post˘lek,
baterky uschovaly pod post˘lky
a paní uãitelka jim pfieãetla pohádku na dobrou noc. V‰em dûtem se
ve ‰kolce spinkalo moc dobfie a ráno uÏ se nemohly doãkat, aÏ budou
svoje záÏitky vyprávût dûtem, které
spaly doma. Ráno jsme si v‰ichni
pochutnali na v˘borné bábovce od
Hyneãkovy maminky a Brumících
od maminky Nelly. V‰em, ktefií proÏívali odpoledne s námi, za dûti dûkujeme.
Jaroslava Vimrová
KL 7–8/2010
„ L É TO “ N A H R A D ù V P L N É M P R O U D U
(Dokonãení ze str. 7)
provedl Michal Kuchta ve svém
typickém kost˘mu lovãího a neopomnûl reagovat i na nenadálou
situaci, kdy do dûje vstoupil v kapli opravdov˘ duch Magistra Kellyho – ãern˘ kocour. Scénáfi pfiipravila a reÏie se ujala manÏelka
kastelána Monika Frencl.
O tom, Ïe se v‰e podafiilo a náv‰tûvníci odcházeli spokojeni,
svûdãí i v‰echna vyprodaná místa.
Konec ãervence pfiiveze na hrad
houslov˘ virtuos Jaroslav Svûcen˘ a rocker Michal Dvofiák své
VIVALDIANNO, Petr Koláfi zde
zakonãí své letní akustické turné
a úplnû poslední den v mûsíci bude patfiit Spirituál kvintetu.
U „nory“ na dûti ãekalo pût stanovi‰È, na kter˘ch plnily rÛzné úkoly. Jejich splnûní si zaznamenávaly do kartiãek.
Foto Monika Frencl
·pekáãky opeãené na oh˘nku chutnaly dûtem i rodiãÛm.
Foto Jaroslava Vimrová
Na závûr si dûti spoleãnû zazpívaly s Dá‰ou Pavlíãkovou.
Foto Jaroslava Vimrová
Koncert Marty Kubi‰ová na nádvofií hradu byl velk˘m záÏitkem. Pfii odchodu zpûvaãky z pódia publikum tleskalo ve stoje. Mnozí nejen zpûvu.
Foto Pavel Friebert
Divadlo Ungelt pfiedvedlo na horním nádvofií hradu hru V‰echno jen do putyk a Ïensk˘m, ve
které se pfiedstavili Vilma Cibulková a TomበEtzler.
Foto Monika Frencl
IRON DIVER 2010
Náhodn˘ pozorovatel mohl v sobotu 26. ãervna 2010 sledovat
na Berounce mezi Roztokami a Raãicemi neobvyklé spoleãenství
plavcÛ s ploutvemi v neoprénov˘ch
oblecích. Probíhal zde jiÏ 4. roãník
soutûÏe v dálkovém plavání potápûãÛ ze stfiedoãesk˘ch potápûãsk˘ch klubÛ. Akci pofiádal tradiãnû
klub potápûãÛ Manta Rakovník. K
registraci se do kempu v Raãicích
sjela letos hned celá pûtadvacítka
závodníkÛ. V‰ichni úãastníci obleãeni do neoprenov˘ch oblekÛ,
s ploutvemi, maskami a ‰norchly
odjeli potom spoleãnû vlakem na
start závodu do Roztok. Trasa závodu mûfiila zhruba 12 km a konãila v Raãicích na jezu. Bûhem závodu byly povoleny zastávky na
obãerstvení v restauraãních zafiízeních podél fieky.
Ti nejrychlej‰í trasu uplavali v ãase kolem ãtyfi hodin. Podle pravidel
vítûzí kaÏd˘, kdo trasu uplave celou. A to se díky dobrému stavu vody v fiece a její teplotû podafiilo letos v‰em úãastníkÛm. Celou akci
zaji‰Èoval záchrann˘ ãlun, kormidlovan˘ Tondou Egermajerem, kter˘ plnil funkci hlavního zdravotníka a zároveÀ poskytovatele první
Doprovodn˘ záchrann˘ ãlun s Tondou Egermajerem a ãlenové Klubu potápûãÛ Manta Rakovník pfii doplÀování tekutin.
Foto Pavla HÛlová
Na startu si úãastníci závodu Iron Diver 2010 trochu dfieli bfiicha. Hloubka tu byla jen nûco
pod kolena.
Foto Pavla HÛlová
pomoci. Jeho pomoc
vyuÏívali na‰tûstí závodníci jen pro pfiíjem tekutin, kter˘ch
vezl dostateãnou zásobu.
âtvrtému roãníku
Iron Diver 2010 pfiálo krásné poãasí i v˘borná nálada, která
se protáhla do dlouh˘ch odpoledních
hodin v obãerstvení
na raãickém tábofii‰ti.
Petr HÛla
Foto Pavla HÛlová
OKÉNKO K SOUSEDÒM – ZAJÍMAVOSTI
STRANA 9
OKÉNKO K SOUSEDÒM…
pfiipravil TomበBednafiík
KONEC ROKU NA EMILOVNù
ZBEâNO. UÏ osm let jezdí dûti ze
Z· Zbeãno na konci ‰kolního roku do
areálu LesÛ âR na Emilovnû u Karlovy Vsi. Nejinak tomu bylo i letos. Pod
vedením sv˘ch uãitelek a vychovatelek (Martina Pidrmanová, Zlata âerná,
Veronika âerná, ·árka Frolíková) vyrazilo do pfiírody 25 dûtí z 1. aÏ 5. roãníku ‰koly.
„Na Emilovnu jsme zaãali jezdit,
abychom dûti stmelili do kolektivu. Pro
mnohé z nich to znamená vÛbec první
del‰í pobyt mimo domov. DÛleÏité je,
Ïe dûti jsou tfii dny v pfiírodû, bez televize, poãítaãe, videa,“ fiíká uãitelka
a vychovatelka Zlata âerná, která cel˘
pobyt zaji‰Èuje dramaturgicky.
Program mûli zbeãen‰tí ‰koláci nabit˘. „Letos jsme se zab˘vali environmentální v˘chovou. To, co se dûti nauãily ve ‰kole, to si tady samy osahaly
v praxi. Pfiírodovûdn˘ program pro nás Revírník Pavel ·ebek pfiipravil pro zbeãenské dûti zajímav˘ pfiírodovûdn˘ program.
pfiipravili pracovníci LesÛ âR, Lesní
Foto archiv Z· Zbeãno
správy Kfiivoklát. Dûti poznávaly zvífiata a rostliny, vidûly také, jak se zvûfi preparuje. Bylo to moc zajímavé,“ pokraãuje Zlata âerná.
Kromû toho ‰koláci absolvovali v˘let na hrad T˘fiov, celou ‰kálu her a sportovních klání a také noãní hru. „Pobyt na Emilovnû byl financován ãásteãnû prostfiedky ‰koly, ãásteãnû rodiãi dûtí a sehnali jsme také sponzorské
pfiíspûvky. Stravu nám dováÏeli ze ‰kolní kuchynû v Kfiivoklátû, o v‰e ostatní se postaraly pracovnice LesÛ âR
Lucie Pechová a Zdena Vávrová, kter˘m patfií velk˘ dík,“ dodala Zlata âerná.
ZBROJNICE DOSTANE ST¤ECHU A VYTÁPùNÍ
KL 7–8/2010
SVùT PAVÍCH OK V GALERII ZBEâNO
ZBEâNO. V sobotu 10. ãervence 2010 byla vernisáÏí otevfiena dal‰í v˘stava fotografií v prostorách
Správy CHKO Kfiivoklátsko ve
Zbeãnû.
Znám˘ rakovnick˘ pfiírodovûdec
Václav LaÀka zde vystavuje sérii 22
panelÛ velikosti 100x70 cm s názvem „Svût pavích ok“. Ústfiedním
tématem v˘stavy je dosud neprobádan˘ svût miméze – vyuÏívání
ochranného a v˘straÏného zbarvení
rÛzn˘ch Ïivoãi‰n˘ch druhÛ ve strategii pfieÏití, zejména potom v fií‰i
hmyzu. Tajupln˘ mechanismus mimetick˘ch jevÛ vzru‰uje badatele uÏ
nûkolik století. Leã vysvûtlení b˘vá
jen ve formû domnûnek a individuálních názorÛ. V˘straÏná mimeze,
je‰tû navíc zamûfiená na kresby
a zbarvení, pfiipomínající oãi vy‰‰ích ÏivoãichÛ, zaujala autora natolik, Ïe se rozhodl ji pfiedstavit vefiejnosti prezentovanou expozicí.
Václav LaÀka je rodákem ze Hfiedel u Rakovníka, vystudoval Pfiírodovûdeckou fakultu UK v Praze
a byl diplomantem profesora Oty
Olivy. Pracoval 34 rokÛ v Domû dûtí a mládeÏe v Rakovníku v oddûlení pfiírodovûdy.
Fotografuje od roku 1961, nejprve Exaktou Varex, potom Pentacon
sixem TL, dnes pouÏívá fotoaparát
Pentax. Je ãlenem fotoklubu Amfora Rakovník, s nímÏ nejãastûji vystavuje. Fotografovat zaãal hlavnû
Autor v˘stavy Václav LaÀka z Rakovníka.
Foto Bohumil Obst
proto, Ïe potfieboval doplÀovat své
publikované práce v odborném a populárním tisku.
Nyní, jako pedagog v.v., pracuje
jiÏ pát˘m rokem v Botanické zahradû v Rakovníku. Zdej‰í prostfiedí mu umoÏÀuje denní práci s aparátem a rostlinami, a tak i tady
postupnû vzniká (moÏná) zárodek
dal‰í fotografické prezentace.
V˘stava Svût pavích ok je otevfiená do konce záfií 2010 ve v‰ední
dny od 7.30 do 15.30 hodin, v pátek
do 13.30 hodin.
Petr HÛla
VELKÁ BUKOVÁ. PoÏární zbrojnice Sboru dobrovoln˘ch hasiãÛ Velká Buková letos projde velkou úpravou.
Objekt dostane novou stfiechu a vytápûní. Obec se snaÏila získat na zateplení budovy dotaci, ale neuspûla.
„Jsou to vûci, které jsou potfieba, a tak jsme se rozhodli, Ïe rekonstrukci udûláme i bez dotace. Investiãní akci
tedy celou financujeme jen z na‰eho rozpoãtu. Zakázku získal místní fiemeslník, kter˘ ji provede za 120 tisíc korun,“ fiíká starosta Josef Bumba. PoÏární zbrojnice jsou ve Velké Bukové dvû. Historická, která stojí pfiímo u návesního rybníka, a novodobá, jeÏ se nachází naproti obecnímu úfiadu. Rekonstrukce se t˘ká té nové. Jedná se
o stavbu ze 70. let, která má rovnou stfiechu a zatéká do ní. Proto bude vymûnûna za pultovou stfiechu z lehké krytiny. Navíc budou do v‰ech místností nainstalována akumulaãní kamna.
MEZINÁRODNÍ VODÁCKÉ ZÁVODY
ROZTOKY. Poslední ãervnov˘ víkend uspofiádal Kanoistick˘ klub
Rakovník na slalomové trati v Roztokách jubilejní 25. roãník Kfiivoklátsk˘ch slalomÛ a 4. roãník Evropského poháru veteránÛ. Za
nádherného sluneãného poãasí si pfiijelo zmûfiit síly více neÏ 350 závodníkÛ nejen z âeské republiky, ale také z Nûmecka, Skotska, Anglie,
Belgie, Ruska a dokonce i z Japonska. Vítûzi Kfiivoklátsk˘ch slalomÛ
se stali Ingo Kriesinger z Belgie a Ito
Yashika z Japonska (kajak), Radomír Fusek z Vala‰ského Mezifiíãí
(singl) a Jifií Vûtrovsk˘ s Tomá‰em
Kuãerou z Prahy (deblkanoe). Na
trati se „neztratili“ také mladí záKaÏdá z postaven˘ch tratí na roztockém kanálu provûfiila umûní závodníkÛ.
vodníci z Roztok Adam a Jáchym PeFoto TomበBednafiík terkovi a Václav Koudelka, které trénuje Radka Baãáková.
„S prÛbûhem závodÛ jsem velmi spokojen˘, úãast byla vût‰í, neÏ jsme oãekávali. Organizaãní t˘m odvedl skvûlou práci a zaslouÏí si podûkování,“ konstatoval fieditel závodu Jifií Hol˘ a dodal, Ïe v budoucnu by chtûli na Berounce uspofiádat Mistrovství Evropy veteránÛ nebo juniorÛ.
POTLACH V ÚDOLÍ H¤ÍCHU
KLUCNÁ. UÏ po jedenaosmdesáté se se‰li v sobotu 3. ãervence
osadníci z Údolí hfiíchu na svém v˘roãním potlachu. „Letos jsme
se rozhodli, Ïe udûláme komornûj‰í verzi, protoÏe to, co se tu dûlo v nûkolika posledních letech, uÏ bylo neúnosné. Pódium, aparatura, stovky lidí…, tohle uÏ se nám nelíbilo,“ vysvûtlil reÏii leto‰ního potlachu ex-‰erif Karel Hudec. A komornûj‰í podoba
potlachu se osvûdãila. Na plácku nedaleko ohnû se stfiídaly kapely Kamarádi Údolí hfiíchu a VHS Rebel z Kladna. Mnoho pfiítomn˘ch si s chutí zazpívalo s nimi. Potlach byl nejen pfiehlídkou
trampsk˘ch písniãek, ale vzpomínalo se i na kamarády, ktefií se
ho jiÏ nedoÏili. Do‰lo zde i k mnoha setkáním lidí, které stále oslovuje romantika a pobyt v pfiírodû.
OKRADENÍ VODÁCI
U ROZVùDâÍKA
NEZABUDICE. ·estice vodákÛ, která sjíÏdûla Berounku, byla
okradena poté, kdy zakotvila svÛj raft pod známou restaurací
U Rozvûdãíka. Vodáci si kolem 16. hodiny za‰li do restaurace na
pozdní obûd. KdyÏ se vrátili ke svému plavidlu, zjistili, Ïe pfii‰li
UÏ po jednaosmdesáté vzplál v Údolí hfiíchu v˘roãní oheÀ.
o doklady, peníze, platební karty i obleãení. ·koda dosáhla témûfi
Foto TomበBednafiík
62 tisíc korun.
Na‰tûstí vodáci nepfii‰li o své vûci nadlouho. Rychl˘ zásah roztock˘ch policistÛ pfiinesl své ovoce. Prohledali
dÛkladnû oba bfiehy fieky od Nezabudic aÏ do Roztok. Naveãer narazili u jednoho roztockého obchodu na podezfielou dvojici. KdyÏ ji zkontrolovali, zjistili, Ïe mezi jin˘mi vûcmi se nachází i lup od Rozvûdãíka. Z trestn˘ch
ãinÛ krádeÏe a neoprávnûného opatfiení platební karty byli obvinûni tfiicetilet˘ muÏ z Kladenska a dvaadvacetiletá Ïena z Kolínska.
Na v˘stavu Svût pavích ok se pfiijel podívat i populární písniãkáfi, humorista a fotograf Josef
Fousek.
Foto Bohumil Obst
V S O U T ù Î I TA K T I K · K O L A U S P ù L A
K¤IVOKLÁT. JiÏ dfiíve jsme
psali o tom, Ïe jsme se zapojili do
mezinárodní matematické soutûÏe
Taktik pro ‰koly z âeské a Slovenské republiky. SoutûÏ je podporována Evropsk˘m institutem pro
podporu vzdûlávání.
SoutûÏ zahrnovala ãtyfii kola
a probíhala bûhem celého ‰kolního
roku. Celkem se jí zúãastnilo 4 949
ÏákÛ z 250 ‰kol âR a SR v 8 kategoriích. Z na‰í ‰koly soutûÏilo 27 ÏákÛ v 19 t˘mech a 5 kategoriích. Celkovû jsme skonãili na 15. místû
a získali jsme certifikát EIPV. Pro
nás je to obrovsk˘ úspûch.
Ve tfietí kategorii jsme získali tfii
první místa – Eli‰ka Skramuská, LukበHu‰ek a dvojice Petr Sainer
a Aniãka Vokounová. V ‰esté kategorii to byla dvû první místa – Anna Kasíková a dvojice Michaela
Koufiilová a Barbora Mouchová.
V sedmé kategorii téÏ dvû první místa – Martin Pliml a dvojice Tomá‰
Dubina a Jakub Klime‰.
V‰ichni zúãastnûní obdrÏeli vûcnou odmûnu a ‰kola pfiidala nûco
sladkého na zub. Poãítáme s úãastí
i v pfií‰tím ‰kolním roce.
Podobnou soutûÏí byl Taktik V˘zva 2010, do kterého se pfiihlásilo
11 051 soutûÏících z âeské republiky, Nûmecka a Slovenska. Zde se
v‰e odvíjelo jednorázovû vyplnûním
on-line testu. Zapojili se Ïáci druhého stupnû, rozdûlení po jednotliv˘ch roãnících. Museli prokázat
hlavnû znalosti z oblasti zemûpisné
a dûjepisné. Nejlep‰ího v˘sledku
dosáhla Anna Tolmanová s poãtem
8274 bodÛ a s úspû‰ností 91,93 %,
obsadila 40. místo.
Marcela Kasíková
TRAGÉDIE V ROZTOCKÉM
NÁHONU
ROZTOKY. K tragické události do‰lo v pondûlí 5. ãervna v Roztokách.
Kolem pÛl ‰esté veãer si v‰imli turisté, ktefií se pohybovali v okolí fieky Berounky, Ïe z náhonu do nûkdej‰ího závodu Permon, v místû b˘valého silniãního mostu, vyãnívá hlava muÏe.
Rychlá akce záchranáfiÛ, ktefií okamÏitû k místu ne‰tûstí pfiispûchali, byla bohuÏel marná. Poté, co roztoãtí a rakovniãtí hasiãi ne‰Èastníka z vody
vylovili, mohl lékafi uÏ jenom konstatovat jeho smrt.
„Je moÏné, Ïe k ne‰Èastné události do‰lo uÏ pfiedcházející noci. Stopy,
které jsme na místû na‰li, naznaãují, Ïe muÏ ‰el do kfiovisek nad náhonem
vykonat tûlesnou potfiebu, sklouzl z pfiíkrého svahu a utonul. Pfiesnou pfiíãinu smrti ale urãí aÏ nafiízená pitva,“ uvedla mluvãí rakovnick˘ch policistÛ Lenka âerná.
Policisté témûfi okamÏitû utonulého identifikovali. Na bfiehu náhonu stál
jeho batoh i s doklady. Jednalo se o sedmapadesátiletého muÏe z Kladenska.
TomበBednafiík
ZAJÍMAVOSTI – KNIHOVNA
STRANA 10
VO≈AVÉ K¤IVOKLÁTSKO
Máme za sebou vlnu veder. Pokud jste v lese nenarazili na místa,
kde spadly lokální boufikové sráÏky, ko‰ík na houby pfii návratu vût‰inou ukazoval dno. Je v‰ak ‰koda
se z lesa vracet s prázdnou. Okolo
cest i na lukách v souãasné dobû roste i kvete mnoho rostlin – bylinek,
které sice „Ïivot nezachrání“, ale pfii
léãbû mnoha onemocnûní mohou
v˘znamnû prospût. Já tak do ko‰íku
vedle noÏe na houby pfiibaluji i nÛÏky. NÛÏky proto, abychom bylinkám nepo‰kodili kofieny – neublíÏili, a tak ‰etrnû oddûlili tu ãást, kterou
máme v úmyslu sbírat. Mám vÏdy
radost, kdyÏ potkám svou nejoblíbenûj‰í, ale jednu z nejskromnûj‰ích
rostlinek – sléz pfiehlíÏen˘. Jistû jej
v‰ichni znáte, neboÈ provází lidská
obydlí. Roste pfii plotech, star˘ch
zdech, v okolí cest, mezi dlaÏdicemi a na rumi‰tích. V‰echny druhy
slézu (pfiehlíÏen˘, lesní i malolist˘),
obsahují v listech, kvûtech i stoncích slizovité látky a tfiísloviny. Od
toho se odvíjí i jeho pouÏití. Nejvíce úãinn˘ch látek, tak jako v‰echny
bylinky, má samozfiejmû ãerstv˘.
Své vlastnosti si uchovává i po usu‰ení, uÏíván jako ãaj ve studeném
nálevu a následnû mírnû pfiihfiát˘.
Osobnû mám velmi dobré zku‰enosti s úãinky na zánûty Ïaludku
a Ïaludeãní vfiedy, kdy pfii celodenním pití obalí sliznici Ïaludku, a ta
se velmi rychle hojí (úporné Ïaludeãní vfiedy do mûsíce zcela vyhojeny). Dal‰ím radostn˘m úãinkem
je léãba suchého ‰tûkavého ka‰le,
obzvlá‰tû u dûtí. Pfii prÛbûÏném uÏívání se such˘ a bolestiv˘ psí ka‰el
mûní bûhem jednoho dne v úlevn˘
a dojde k odka‰lání. Sléz má i mnoho dal‰ích pouÏití, napfi. zevnû k léãbû otokÛ po zlomeninách.
Sléz pfiehlíÏen˘ (Malva neglecta)
Foto Petr HÛla
Dal‰í z m˘ch oblíben˘ch, bûÏnû
roz‰ífien˘ch a velmi skromn˘ch bylinek je fiebfiíãek obecn˘. V souãasné dobû je v plném kvûtu a poãasí svûdãí tomu, abychom kvûty
sbírali za sluneãného dne, neboÈ obsahují léãivé éterické oleje. Na‰i
¤ebfiíãek obecn˘ (Achillea millefolium)
Foto Petr HÛla
pfiedkové si fiebfiíãku váÏili, povaÏovali jej za v‰elék. Dne‰ními slovy by se fieklo „‰irokospektrální“ léãivku. ¤íkali, Ïe usmûrÀuje v‰echny
‰Èávy, léãí prÛjmy, podporuje krvetvorbu a je nejdÛleÏitûj‰í léãivkou
pro Ïeny (návaly, závrati, migrény,
nevolnosti, zánûty vajeãníkÛ). Stafií
bylináfii oznaãují fiebfiíãek za „spásu v‰ech chorob“. To proto, Ïe tam,
kde nebyly úspû‰né jiné léãebné postupy, proãi‰Èuje krev a mÛÏe podpofiit léãbu u úporn˘ch chronick˘ch
chorob. Tak proã si cestou z lesa nepfiinést kytiãku léto hofice aromaticky vonící bylinky a naveãer, kdyÏ
se ochladí, neochutnat ãaj? V‰echny bylinky su‰íme pomalu, ve stínu
na sítech nebo lískách. Pokud je vlhko, dávám je na pár minut dosu‰it
na 50 stupÀÛ do otevfiené trouby tak,
aby se pfied uloÏením lámaly, nikoli oh˘baly. Babky bylinkáfiky je
uchovávaly v plátûn˘ch pytlících
zavû‰en˘ch na trámech chalupy. Podle souãasn˘ch znalostí je v‰ak nejvíce úãinn˘ch látek v bylinkách
uchováno, pokud je skladujeme
v tmavé uzavfiené sklenûné nádobû.
Pokud se podafií do sbûru pfii spoleãné ãinnosti zapojit i dûti, b˘vá ko‰íãek rychle pln˘. Dûti se tak nauãí
bylinky nejen mít rády, váÏit si jich
a poznávat je, ale v zimû pfii nachlazení nevyÏadují prá‰ky, ale „tu
svou kytiãku“.
PaP
KL7–8 /2010
OBECNÍ KNIHOVNA
Je ‰koda, Ïe povídky se moc neãtou
V posledních Kfiivoklátsk˘ch novinách psala Dá‰a Pavlíãková o povídkách, které ãetla. Nalistovala
jsem chytrou knihu a opí‰u: „Povídka je pojem dost ‰irok˘ a Ïánr znaãnû rozmanit˘. Obecnû fieãeno, je to
krat‰í prozaick˘ útvar s jednoduchou
fabulí. Od románu se li‰í délkou a pojetím hrdiny. Ten se v románu vyvíjí, kdeÏto charakter povídkového hrdiny b˘vá ustálen˘.“ Není to celé,
ale pro zopakování snad staãí. Proã
to pí‰u? Koupila jsem uÏ v pofiadí
nûkolikátou knihu povídek z edice
âeská povídka. Nûkdy od jednoho
autora, vût‰inu od celé fiady na‰ich
souãasn˘ch autorÛ. Tato nejnovûj‰í
je ãistû muÏskou záleÏitostí, jak uÏ
prozrazuje název, Povídky o muÏích
od Viewegha, ·abacha, Pecháãka,
Rudi‰e a dal‰ích. V této edici jich
bylo vydáno uÏ skoro dvacet, nûkteré jsou k mání v knihovnû. Ale nevím proã, povídky se moc neãtou. Já
mám taky radûji ko‰até mnohadílné
romány, ale povídku si taky s chutí
pfieãtu. A Ïe se tu najdou opravdu
svûtové skvosty od renomovan˘ch
autorÛ, jako jsou Tolstoj, âechov,
Maupassant, Hemingway, Poe, z na‰ich star‰ích autorÛ âapek, Ha‰ek,
Neruda a dal‰í a celé v˘bory povídek s urãit˘m zamûfiením. Tak to byla óda na povídky, na kterou jsem se
uÏ dlouho chystala, a ke které vlastnû dala sv˘m ãlánkem Dá‰a Pavlíãková podnût. Vûfiím, Ïe se milovníkÛ a nad‰en˘ch ãtenáfiÛ povídek
najde víc, a Ïe je nechtûné a zaprá‰ené nenecháte leÏet na regálech na‰í knihovny. To ov‰em není v‰e, co
jsem na prázdniny nakoupila. Jsou
tu novinky, pfiípadnû nová vydání od
oblíben˘ch ãesk˘ch autorek. Detektivnû ladûná kniha Ivy Hlaváãkové
Osudu neuteãe‰. Studentka gymnázia Natálie Pe‰ková není mezi spoluÏáky oblíbená. Pfiíli‰ inteligentní,
svérázná, kontroverzní. Matka alkoholiãka ji sice má sv˘m velmi zvlá‰tním zpÛsobem ráda, ale jaksi jí to neumí dát najevo, otce nepoznala.
Mûla jednu kamarádku, Anetu, která taky nezapadala, ale to bylo je‰tû
na základní ‰kole, teì patfií naopak
mezi nejoblíbenûj‰í, ale s Natálií se
odcizily. Natálie vyuÏije situace,
zmûní si totoÏnost, vydává se za
Anetu a vyhledá Anetina otce, slavného hudebního skladatele, o kterém
ale Aneta nemûla tu‰ení. A lÏi se hromadí. Dál nic nebudu prozrazovat,
ale ãte se to jedním dechem. Od dal‰í na‰í známé autorky Magdy VáÀové jsem koneãnû sehnala Terezu.
To, Ïe vychází uÏ v pátém vydání,
mluví samo za sebe. Vûãn˘ konflikt
mezi uÈápnutou manÏelkou a atraktivní milenkou, o které ale manÏelka neví. Jen cítí, Ïe je v manÏelství
nespokojená. Zaãne o sebe dbát, získává sebevûdomí, odejde i z práce,
která ji neuspokojuje. ManÏel její
promûnu témûfi nevnímá, a tak dlouho oddaluje svÛj rozvod, kter˘ slíbil
mlad‰í milence, aÏ ho manÏelka pfiedejde. Ta koneãnû myslí taky na sebe a zjistila, Ïe ve ãtyfiiceti Ïivot nekonãí. A jedna cizí autorka, Tess
Gerritsenová, pfiichází s detektivkou, pfii které vás bude zaruãenû mrazit. Vrah po sobû jako suven˘ry (Suven˘r je i název knihy) zanechává
mumifikované mrtvoly. Ta první nalezená je uÏ pfies 26 let stará. Ale není jediná, vrah je policii sám strká
pod nos, hraje si s detektivy jako koãka s my‰í. A v‰e se toãí kolem archeologÛ, ãi pfiesnûji archeoloÏek
a jejich pracovi‰È. Pfiedstavila jsem
vám novinky, ale knih máme v knihovnû asi 8000, takÏe si jistû kaÏd˘
vybere. A mezi tu atraktivní ãetbu
nemusí nutnû patfiit jen ty nejnovûj‰í pfiírÛstky. Koneãnû, pfiesvûdãte se
sami.
Hezké léto s knihou pfieje
Gudrun Humlová
P. S.
Donesla mi kamarádka ukázat
moc pûkné pfieváÏnû dûtské kníÏky,
nûkteré témûfi nové, pár jich mûlo
dokonce razítko na‰í knihovny, které vylovila z kontejneru na star˘ papír. Pokud se nûkdo chce zbavit pro
nûj nepotfiebn˘ch kníÏek, zvlá‰È tak
pûkn˘ch, aÈ mi je donese do knihovny, já uÏ si je pfieberu. Do kontejneru se mohou vyhodit opravdu
aÏ naposled, nenajde-li se pro nû jiné uplatnûní. A chce-li dárce zÛstat
anonymní, staãí je dát ke vchodu do
M· Kfiivoklát, s lístkem, Ïe je to pro
knihovnu.
POLÁKOVY ILUSTRACE
A SNOVÉ FANTAZIE V IVS BUDY
K¤IVOKLÁT. Na leto‰ní
prázdniny pfiipravilo Informaãní
a vzdûlávací stfiedisko Budy v˘stavu ilustrací a obrazÛ Jifiího Poláka,
kter˘ v souãasné dobû Ïije v Roztokách. Tento v˘tvarník patfií k nejúspû‰nûj‰ím umûlcÛm na‰eho regionu a rozhodnû stojí za to jeho
v˘stavu nav‰tívit.
Rodák z DrahÛnûk u Teplic se poprvé zapsal do ‰ir‰ího povûdomí vefiejnosti v roce 1972 autorskou v˘stavou ve Wintrovû síni rakovnické
radnice, která se stala ve své dobû
kulturní událostí okresu a mnozí pamûtníci na ni vzpomínají dodnes. Jifií Polák na ní pfiedstavil své snové
obrazy.
Od roku 1986 se Jifií Polák vûnuje malování profesionálnû. Pfii zamûstnání v hloubûtínské Tesle vystudoval veãernû Stfiední odbornou
‰kolu v˘tvarnou v Praze, tzv. Holarku, a hned na to ode‰el na volnou
nohu. Od té doby se systematicky
vûnoval vûdecké ilustraci. Spoãítat,
kolik ilustrací do odborn˘ch knih
a ãasopisÛ vytvofiil, asi nelze. Jifií si
nevede Ïádn˘ seznam nebo katalog
sv˘ch prací. S jeho ilustracemi se
mÛÏeme setkat napfi. v knihách Kvetoucí rostliny, Îivot v horách, Krok
za krokem pfiírodou, Hmyz a v mnoha dal‰ích, jeÏ vy‰ly nejen u nás, ale
i v zahraniãí. Do 11 jazykÛ byla pfieloÏena jeho ilustrovaná leporella pro
dûti (napfi. MÛj pejsek, Moje koãiãka). Ilustrace vytváfiel pro mnoho
nakladatelství - tfieba pro Artii,
Aventinum, Granit, Arkadii, Fragment, Albatros a dal‰í. Pro Harlek˘n ilustroval ãtyfidílnou encyklopedii, kde pfiedev‰ím ztvárnil hmyz,
ryby a houby. Také ilustroval faunu
Asie a Evropy, která vy‰la pod souborn˘m titulem Zvífiata svûta.
Na 120 jeho ilustrací mÛÏete nyní vidût v IVS Budy. Jsou v podstatû prÛfiezem této jeho tvorby. Kromû toho je zde vystaveno také
nûkolik obrazÛ - snov˘ch fantazií
a plastik. V˘stava nazvaná Pfiíroda
a my bude pfiístupná do 31. srpna.
TomበBednafiík
VernisáÏ v˘stavy Jifiího Poláka nav‰tívila celá fiada obdivovatelÛ jeho díla.
Foto Milan Bednafiík
STRANA 11
ZAJÍMAVOSTI – SPOLEâENSKÁ KRONIKA
NESEëTE DOMA ANEB TIP KL NA V¯LET (XVII)
ZÁMEK HO¤OVICE
- TRAGÉDIE PRINCE
TASSILA
Pfii sv˘ch letních v˘letech si urãitû nenechte ujít náv‰tûvu zámku v
Hofiovicích. NeleÏí daleko od Kfiivoklátu a kromû prohlídky nabízí tato v˘znamná barokní památka stfiedních âech i dal‰í pfiekvapení.
Poãátky hofiovického zámku sahají do 17. století, kdy byl zaloÏen
pány z Vrbna a Bruntálu. Pfii prohlídce zámku se seznámíte mimo jiné s osudy jeho posledních ‰lechtick˘ch majitelÛ, které tvrdû
poznamenala tragická smrt mladého prince a akrobatického letce Tassila. Trosky jeho letedla si mÛÏete
prohlédnout v rámci druhého prohlídkového okruhu.
Hrabû Tassilo ze Schaumburgu,
princ Hanavsk˘, byl druhorozen˘m
synem majitele hofiovického panství
a bratrem kníÏete Friedricha Wilhelma Heinricha, hrabûte ze
Hofiovick˘ zámek.
Schaumburgu, kníÏete z
Hanau, posledního soukromého majitele zámku
Hofiovice. V dobû nepfiítomnosti svého bratra jej
zastupoval pfii správû
panství. Aktivnû se do
správy panství zapojoval,
zejména v oblasti chovatelství a zemûdûlství. Dokládají to dochované knihy s ex-libris, umístûné v
jeho pÛvodním pokoji.
Zálibou prince Tassila
bylo kromû zemûdûlství a
chovatelství také letectví, kterému
se aktivnû vûnoval. Byl akrobatick˘m letcem a se sv˘m rud˘m dvouplo‰níkem BFW D-1849 se úspû‰nû zúãastÀoval leteck˘ch soutûÏí,
pfii kter˘ch vÏdy reprezentoval
Nûmecko. Dne 15. kvûtna 1932 vystupoval v Prostûjovû na leteckém
dni, pofiádaném Svazem ãeskoslovensk˘ch letcÛ. Odtud se na svém
dvouplo‰níku pfiepravil do Kbel u
Prahy.
V pondûlí 16. kvûtna v 11.55 pfielétl do nedalek˘ch Klecan na pfiátelskou náv‰tûvu k Maxovi Beniesovi a jeho Ïenû Mathildû, zdej‰ím
zámeck˘m pánÛm, u nichÏ poobûdval. Pfied návratem do Kbel chtûl
hostitelÛm pfiedvést svÛj leteck˘
um. Pfii jedné figufie nízko nad zemí
letoun uÏ nezvládl – podle domnûnky oãitého svûdka ho nejspí‰e
oslnilo slunce – prudk˘m dopadem
na zem stroj roztfií‰til a sám pfii‰el
pfii nehodû o Ïivot. Bylo 15 hodin a
13 minut. Tassilovi ze Schaumburgu bylo teprve 31 let.
PrincÛv pohfieb vycházel z hofiovického zámku z hlavního sálu. Odtud ‰el prÛvod do dûkanského kostela a pak na místní hfibitov k
rodinné hrobce Moritze z Hanau.
PrÛvodu se zúãastnilo asi 50 pfiíbuzn˘ch a pfiátel z nûmecké, ra-
dávají „RÛÏovku,“ beru jako signál
a pobídku k jin˘m aktivitám. JiÏ
v minulém dílu jsem sliboval zalistovat v Kuchyni staré ·umavy. JejíÏ autorem není pan Malena, jak
jsem minule zbrkle uvedl, protoÏe
jsem byl lín˘ se jít pfiesvûdãit do knihovny, ale pan Václav Malovick˘.
Tím se autorovi i vám dodateãnû
omlouvám. Dobrá polovina receptÛ
je tu s houbami, tak abych mohl nûco zkusit, musel jsem na nû vyrazit.
„Nic neroste, je sucho,“ dostal jsem
informaci od Pepíka Egerta z Roztok, kter˘ je v ‰irokém a dalekém
okolí brán za houbafiského experta,
a kdyÏ on fiekne, Ïe nerostou, mÛÏete na
to vzít jed. Îe
tomu tak
nemusí
b˘t,
jsem
se
ujistil, kdyÏ jsem potkal skupinku
postar‰ích turistÛ, jak v nedûli v podveãer smûfiovala na nádraÏí, a kaÏd˘ v ruce nesl parádního hfiiba, ba
i nûkolik. To mû nakoplo, a nedbaje rady roztockého „táty hub“ jsem
ráno vyrazil na svoje oblíbená houbafiská místeãka. KdyÏ nic nenajdu,
ranní procházka lesem není také
DUCHOVNÍ ZAMY·LENÍ
ÎIJEME –
K âEMU VLASTNù?
kouské i b˘valé ãeskoslovenské
‰lechty.
Pohfibu byli pfiítomni také zástupci ministerstva národní obrany, delegace ãeskoslovensk˘ch leteck˘ch
plukÛ, zástupci Masarykovy letecké
ligy, ministerstva vefiejn˘ch prací a
na 3 000 osob z mûsta i okolí. Pfii pohfibu krouÏila nad hfibitovem eskadra tfií ãeskoslovensk˘ch letadel. Na
místû ne‰tûstí, tedy na klecanském
leti‰ti, byl vystavûn pomník, kter˘
Nûmci bûhem 2. svûtové války odstranili, kdyÏ musel ustoupit stavbû
nového vojenského leti‰tû. V roce
2001 ho ale místní obyvatelé obnovili a pfiesunuli na tamní hfibitov.
Po Tassilovû smrti rodina jeho pokoj na zámku pietnû uchovávala a
nadále ho uÏ nevyuÏívala. A právû
tento pokoj si nyní mohou náv‰tûvníci hofiovického zámku od loÀského roku prohlédnout v rámci druhé
prohlídkové trasy. V jeho pokoji
jsou dochované trosky havarovaného letadla, padák, letecká kombinéza a ãást princova ‰atníku. Na stûnû
visí kopie vrtule Tassilova letadla,
originál byl poloÏen na rakev s jeho
ostatky, která byla uloÏena do rodinné hrobky na hofiovickém hfibitovû.
Podle informace NPÚ
zpracoval TomበBednafiík
2. díl
Krásné léto, moji milí, chce se mi
fiíci hned v úvodu, ale v duchu vám
i sobû pfieji, aby se na nûkolik dní na
nás snesl pfiíjemn˘ letní de‰tík. Vedra, která v‰echny od zaãátku prázdnin suÏují, naplÀují bezezbytku pfiísloví, Ïe v‰eho moc ‰kodí. Je mi líto
plouÏících se amalínsk˘ch spoluobãanÛ, ktefií s vypûtím posledních sil
zdolávají cestu nahoru Hradní ulicí
ke sv˘m pfiíbytkÛm, obtûÏkáni ta‰kami a ruksaky pln˘mi dobrot. Co
by ãlovûk pro mlsnou pusu a nûjakou tu u‰etfienou kaãku neobûtoval… Na vedra si stûÏují majitelé
restaurací a hospÛdek, protoÏe kupodivu jejich pfiíjemné a stinné zahrádky zejí pfies den prázdnotou.
„To ví‰, v‰ichni jdou radûji k vodû,
v tomhle vedru se na v˘let nikomu
moc nechce,“ odpovûdûl mi obsluhující ãí‰ník sousední restaurace na
moji otázku, co udûlali lidem, Ïe tu
nikdo není. Spásné de‰Èové mráãky
vyhlíÏí také kastelán hradu, protoÏe
vedra se podepisují i na malé náv‰tûvnosti této národní kulturní památky. Reputaci pr˘ zachraÀují noãní prohlídky a veãerní kulturní
akce, kdy je jiÏ trochu d˘chatelnûji. Musím potvrdit, sám jsem absolvoval noãní prohlídku
hradu s oÏivl˘mi obrazy historick˘ch
událostí a postav,
a musím fiíci, Ïe to je
velice pfiíjemnû stráven˘ veãer. Dûkuji za tento
záÏitek a ostatním ho vfiele doporuãuji. Nyní pfies léto jsem vyhlásil bojkot televizi, protoÏe to, co
nám její management nabízí, je jen
samé opakování jiÏ mnohokrát vidûn˘ch pofiadÛ, a je jedno, jde-li
o vefiejnoprávní nebo soukrom˘
subjekt. Hlavnû nûãím vyplnit ty
mezery mezi reklamou, a je úplnû
jedno ãím. Tím, Ïe nám pfies léto ne-
KL 7–8/2010
k zahození. Za hodinu jsem byl zpût
a úlovek? Osmapadesát hfiibÛ pravákÛ, krásn˘ch, zdrav˘ch. Îe nekecám, dokladuji snímkem, kter˘ jsem
si udûlal na památku a na dÛkaz, Ïe
fakt rostly.
Zalistuji nyní v kuchafice a zkusím nûco, co není pro nበkraj tak
typické, ale na ·umavû a v JiÏních
âechách je to dosti oblíben˘ houbov˘ pokrm. AÏ zaãnou zase rÛst,
vyzkou‰ejte tento prav˘ ·umavsk˘
hubník. VoÀavé léto a dobrou chuÈ
vám pfieje Milan Bednafiík
·UMAVSK¯ HUBNÍK
500 g ãerstv˘ch hfiibovit˘ch hub,
500 ml mléka, 6 tvrd‰ích rohlíkÛ,
4 lÏíce krupice, 2 vejce, 5 strouÏkÛ ãesneku, pepfi, sÛl, kmín, majoránka a trocha tuku na vymazání
pekáãku.
Houby oãistíme a pokrájíme na
men‰í kousky, dáme do kastrolu a v osolené vodû s kmínem uvafiíme asi 30 minut
domûkka. Mezitím si
nakrájíme na kostiãky rohlíky, dáme
do mísy a prolijeme mlékem. Uvafiené
houby necháme
okapat na cedníku a je‰tû nadrobno pokrájíme nebo nasekáme a pfiidáme k rohlíkÛm. Pfiidáme krupici, vejce, utfien˘
ãesnek, lÏiãku majoránky, podle
chuti doladíme pepfiem a solí. V‰e
fiádnû promícháme. Sádlem vymastíme pekáãek a rovnomûrnû do nûj
rozprostfieme tuto smûs. Dáme do
pfiedehfiáté trouby a peãeme pfii teplotû 180° C asi 30 minut. Upeãen˘
hubník je skvûl˘ buì tepl˘ s kysan˘m zelím nebo i jako nákyp zastudena.
Vstát – snídanû – jít z domu – práce – jídlo –
práce – jít domÛ – televize – jít spát – pondûlí,
úter˘, stfieda… Îijeme – k ãemu vlastnû?
âas utíká. Kolotoã se toãí stále rychleji. Kdo
chce lépe Ïít, musí víc pracovat. KaÏdá minuta je naplánována. Spûch a ‰tvaní urãují nበrytmus. Dny ãlovûka se rozplynou jako vodní kapka v písku pou‰tû. Îijeme – k ãemu vlastnû?
Nakonec vyãerpáni zjistíme: Prohráli jsme
své ‰ance. âas je ztracen, ‰tûstí jsme nena‰li.
Hledáme víc ãasu.
Pokrok a technika ulehãují nበÏivot. Technické pomÛcky ‰etfií nበãas a racionálnûj‰í metody získávají ãlovûku víc voln˘ch hodin. Ale i kdyÏ je pracovní doba krat‰í, nafiíká skoro kaÏd˘: Nemám ãas! V˘konná spoleãnost nás zcela zajala.
I na‰e volná doba musí plnit svÛj úãel: Udûlej pfiestávku, abys byl schopn˘ vût‰ích v˘konÛ! Moderní kuchyÀské náfiadí napfi. umoÏÀuje hospodyni
pfiipravit jídlo v krat‰í dobû. Stal se tím v‰ak její Ïivot klidnûj‰ím?
Udûlat si ãas je umûní. A na‰e epocha trpí chronick˘m nedostatkem ãasu. Slovo „infarkt“ je na úmrtím oznámení mnoha lidí.
V‰echno má svÛj ãas…
Jak se v‰ak sobû století podobají! Kdysi tomu bylo podobnû: „Stále totiÏ pfiicházelo a odcházelo mnoho lidí a nemûli ani ãas se najíst,“ fiíká
evangelium. Jak lidsky zní pak JeÏí‰ovo slovo k jeho apo‰tolÛm, kdyÏ se
vrátili z apo‰tolsk˘ch cest: „Pojìte sami stranou na pusté místo a trochu si
odpoãiÀte!“
Odpoãinout si, b˘t chvilku sám, zamyslet se nad sebou – to potfiebuje
ãlovûk, jinak se bude brzy rezignovanû ptát: Îiji sice – ale k ãemu vlastnû?
Kniha Kazatel (3,ln) fiíká: V‰echno má svÛj ãas… najdeme-li dnes lidskou míru práce a odpoãinku, ãinnosti a zotavení, angaÏování a zamy‰lení, budeme Ïít spokojenûji. „Pojìte, trochu si odpoãiÀte!“ I v na‰í uspûchané dobû by toto JeÏí‰ovo slovo ãastûji udûlalo dobfie.
Apo‰tolové ‰li na osamûlé místo, ale oázy ticha lze tûÏko nalézt. Lidé
proudili za nimi. JeÏí‰ se jich ujal, protoÏe mu jich bylo líto.
Nemûli bychom my dnes pfieru‰ovat svou zamûstnanost, nalézt si minutu ticha, abychom lépe chápali sebe samy i svou dobu? Teprve aÏ dojdeme
ke klidu a zamy‰lení, máme ‰anci, Ïe najdeme odpovûì na otázku: Îijeme
– ale k ãemu vlastnû?
J. P.
SPOLEâENSKÁ KRONIKA
VZPOMÍNKA
V úter˘ 13. ãervence jsme vzpomnûli nedoÏit˘ch 80.
narozenin na‰eho obûtavého táty, dûdeãka a fajn kamaráda, pana Jindfiicha Bednafiíka z Kfiivoklátu. Kdo
jste ho znali a mûli rádi, vzpomeÀte s námi.
Tomበa Milan Bednafiíkovi
âERNÁ KRONIKA
NACOUVALA NA CHODKYNI
K¤IVOKLÁT (bed). K váÏnému zranûní devûtaãtyfiicetileté chodkynû do‰lo na parkovi‰ti v Budech nedaleko po‰ty.
Dvacetiletá fiidiãka citroenu,
která couvala na parkovi‰ti, se
nerozhlédla a nacouvala do
chodkynû z Karlovarska, která
tudy v tu chvíli procházela se
svojí rodinou. Îena byla citroenem pfiimáãknuta na zaparkovan˘ automobil Ford Escort.
Náraz posunul ji i vozidlo o pÛl
metru vzad. Po‰kozená utrpûla pohmoÏdûní zad. Záchranka ji pfievezla do
Masarykovy nemocnice v Rakovníku, odkud byla pro podezfiení z váÏného zranûní transportována do Ústfiední vojenské nemocnice v Praze.
VANDAL PONIâIL LAK
ROZTOKY (bed). Neznám˘ vandal po‰kodil v nedûli 4. ãervence veãer u dvou osobních automobilÛ lak. První po‰kozen˘ je 32let˘ muÏ z Kladenska. Vandal postfiíkal neznámou látkou levou boãní stranu jeho automobilu Volkswagen, kter˘ stál zaparkovan˘ pfied rekreaãní chatou nedaleko
Permonu. Na laku vznikla ‰koda 60 tisíc korun. Na policii se kvÛli stejnému problému obrátil i 25let˘ muÏ z Kladenska. Jemu ve stejné dobû, lokalitû a stejn˘m zpÛsobem kdosi po‰kodil lak u vozidla BMW. Jednalo se
o sluÏební auto, proto vznikla ‰koda 60 tisíc korun firmû z Kladenska.
Z PASTVINY ZMIZELO TELE
ÚJEZD NAD ZBEâNEM (bed). Tfiiaãtyfiicetileté chovatelce z Prahy
ukradl neznám˘ pachatel z pastviny Lipov˘ vrch na katastru Újezdu nad
Zbeãnem tele. VáÏilo 100 aÏ 150 kg a jeho ztrátou chovatelka pfii‰la o
10 tisíc korun.
ODCIZIL VùCI ZA 232 TISÍC
RAâICE (bed). Devûtapadesátilet˘ muÏ z Mûlnicka jistû nebude po nedávné zku‰enosti nechávat ve své chatû v Raãicích tolik drah˘ch vûcí. Na
zaãátku ãervence mu chatu vykradl zlodûj a odnesl si lup v hodnotû 232
480 korun. Zlodûj pfielezl drátûn˘ plot u chaty, vypáãil vchodové dvefie a
ukradl vûci za 64 280 korun, zejména profi rybáfiské potfieby. Poté zkusil
‰tûstí i ve skladu vedle chaty, kde se mu zamlouvalo zejména elektrické
náfiadí. Odtud odnesl vûci za 168 200 korun.
FOTOKRONIKA – HISTORIE
STRANA 12
KL 7–8/2010
KŘIVOKLÁTSKÉ UDÁLOSTI V OBRAZECH
Zbyteãná dopravní nehoda v Budech si vyÏádala zranûní Ïeny z Karlovarska. Více
v rubrice âerná kronika. Foto M. Bednafiík
Stanislav Zindulka a Alena Vránová excelovali ve známé hfie A. Uhryho ¤idiã sleãny Daisy,
kterou na horním nádvofií hradu uvedlo praÏské divadlo Ungelt.
Foto Ludûk Frencl
Monika VaÀková jako císafiovna Eli‰ka a Vladimír âech coby Karel IV. ve známém muzikálu Noc na Karl‰tejnû, kter˘ na horním nádvofií hradu uvedl Poberounsk˘ divadelní soubor.
Foto TomበBednafiík
Jako kaÏdoroãnû, tak i letos, probûhl závûreãn˘ koncert ÏákÛ soukromé hudební ‰koly Dagmar Pavlíãkové. Tradicí se stalo, Ïe tato akce probíhá v malebné hospÛdce Alja‰ka na bfiehu fieky Berounky. V‰ichni Ïáci, rodiãe, pfiátelé a kamarádi se sejdou, aby si spoleãnû zamuzicírovali, zazpívali a v závûru si opekli bufity. Bûhem setkání je vÏdy dobrá nálada, a proto se jí zúãastÀují i nûktefií Ïáci b˘valí, ktefií se pfiijedou vÏdycky rádi podívat. To musí bezesporu paní uãitelku
Dá‰u Pavlíãkovou velice tû‰it.
Foto Stanislav Vanûãek
V pátek 23. 7. oslavili zlatou svatbu manÏelé Ludmila a Ivan Dlouh˘ch
z Amalína. Popfiát a podûkovat jim pfii‰li jejich nejbliωí a za mûstys i starosta Milan Naì a místostarosta Petr Tfiíska.
Foto Milan Bednafiík
Rekordní úãast závodníkÛ z nûkolika zemí pfiilákaly leto‰ní Kfiivoklátské slalomy na vodáckém kanálu v Roztokách.
Foto TomበBednafiík
Jedním z vrcholÛ pobytu zbeãensk˘ch dûtí na Emilovnû (viz str. 9) byl v˘let na zfiíceninu hradu T˘fiova.
Foto archiv Z· Zbeãno
KAPITOLY Z HISTORIE K¤IVOKLÁTSKA – XXXIV
VOJÁCI ZNÁSILNILI
NEZLETILÉ NùMKY
(Dokonãení z minulého ãísla)
… 8. kvûtna 1945 pfii‰la z Hudlic
zpráva, Ïe tam v noci zadrÏeli muÏe v ãerné uniformû, bez dokladÛ,
kter˘ tvrdí, Ïe je obãanem Kfiivoklátu. Zajeli jsme tam nákladním autem a na‰li jsme tam b˘valého stráÏmistra Pitlouna. Byl svázán na rukou
i nohou. Tloukli ho a kopali do nûj.
Prosil o trochu vody. Sám jsem mu
ji natoãil a tak, jak byl jsme jej naloÏili do auta a odvezli do izolace,
kde byli kolaboranti. Tam byl také
zaji‰tûn kfiivoklátsk˘ krejãí Truksa.
Ten udal ãtyfii mladé chlapce, ktefií
se chlubili, Ïe mají pistoli. V‰ichni
ãtyfii byli popraveni a jejich jména
jsou uvedena na pomníku padl˘ch
u hradu. Truksa mûl na zádech napsáno: „Jsem vrahem ãtyfi mlad˘ch
ÏivotÛ.“ Truksa chlapce udal ãetnickému stráÏmistrovi Mrkvovi
a ten to nahlásil veliteli Wildovi.
Wild se snaÏil vûc ututlat a tvrdil, Ïe
se jedná o hraãku. Mrkva si chtûl
u nûmeck˘ch orgánÛ ‰plhnout a dosáhl toho, Ïe byli chlapci zatãeni
a pozdûji zastfieleni. StráÏmistr Mrkva mûl ‰tûstí, Ïe utekl a ty dny nebyl k nalezení. Pozdûji se nechal
pfieloÏit do Loun a na Kfiivoklátû se
jiÏ neukázal.
... 11. kvûtna 1945 v pÛl dvanácté pfied polednem se pfiihlásilo v továrnû 24 komunistÛ z Roztok za ãleny Revoluãní gardy a Ïádali pfiedání
celého objektu a zbraní. V pfiípadû
neuposlechnutí vyhroÏovali nási-
Kfiivoklátské listy
Nezávislé noviny obãanÛ a pfiátel Kfiivoklátu
Vydává Kfiivoklátská, o.p.s. • âíslo registrace MK âR E 19560
Redakãní rada: Pavel Friebert, Ludûk Frencl, TáÀa Friebertová, Petr HÛla, Milan Bednafiík
Adresa redakce: 270 23 Kfiivoklát 141, e-mail: [email protected]
DTP: Fotostudio „B“ Kfiivoklát • Tisk RAPORT, s.r.o. Rakovník
Vychází mûsíãnû • Uzávûrka pfií‰tího ãísla je v nedûli 12. 9. 2010
dem uklidnûni a odkázáni
na to, Ïe se bude postupovat podle smûrnic, které si
vojensk˘ velitel mjr. Soukup vyÏádá na posádkovém velitelství v Rakovníku. Veãer téhoÏ dne se
komunistiãtí gardisti pokusili vyrvat nûkter˘m dobrovolníkÛm jejich zbranû
z rukou a málem z toho
vznikla pfiestfielka. Situace
se uklidnila aÏ poté, kdy
vrchní stráÏmistr Franti‰ek
Wild pfiedloÏil gardistÛm
smûrnice dodané vojensk˘m velitelstvím Alex
v Praze.
... 13. 5. 1945 byla rozpu‰tûna ãást pohotovostní ãety. Toho dne v noci do‰lo
k otfiesné události v kfiivoklátské ‰kole. Josef Skleniãka z Kfiivoklátu, pozdûj‰í námofiník, se nûkde
u Nového Domu seznámil
s rusk˘mi vojáky a prozradil jim, Ïe ve ‰kole v KfiiVrchní stráÏmistr Franti‰ek Wild. Foto archiv autora
voklátû je ubytováno asi
lím. Chtûli postupovat tak, jako ru‰- padesát dûvãátek nûmecké národtí bol‰evici v roce 1917. Po del‰í de- nosti ve vûku 10 aÏ 15 let. Rusové
batû byli vrchním stráÏmistrem Wil- si vzali nákladní auto, vedeni Skle-
TOMÁ· BEDNA¤ÍK
niãkou pfiijeli do ‰koly a asi dvacet
dûvãat znásilnili. Poslali jsme spojku na ruské velitelství a to si pro své
vojáky pfiijelo. Josefa Skleniãku
pfiedalo zdej‰ímu velitelství k potrestání. Chlapi, ktefií drÏeli stráÏ
v továrnû, pr˘ mu zadek roztfiískali
tak, Ïe na to do smrti nezapomnûl.
Tehdy mu bylo 25 let. Nedospûlá
dûvãata byla pfievedena do objektu
roztocké továrny, aby k nim nebyl
voln˘ pfiístup. Pokus nav‰tívit „dûvu‰ky“ se v‰ak je‰tû nûkolikrát opakoval, díky na‰im stráÏím v‰ak uÏ
marnû.
... 6. ãervna 1945 pfii‰lo udání,
které pfiinesl Josef Kodet z Roztok,
Ïe ve skladi‰ti továrny „Bratfii Tolmanové“ je uskladnûno 19 velk˘ch
beden se tkaninami pocházejících
z Lidic. Byla tam uãinûna prohlídka a bedny byly skuteãnû nalezeny.
Majitelé továrny Karel a Ota Tolmanové byli zaji‰tûni a 7. ãervna
1945 pfiedáni ppor. Procházkou policejní stanici v Kladnû. Bedny s tkaninami jsme pfiedali poslankyni za
KSâ ·krdlantové do jedné ‰koly
v Kladnû blízko divadla. Bratfii Tolmanové se vrátili asi po tfiech dnech
domÛ. Nejspí‰ úschovu beden ve
své továrnû uspokojivû vysvûtlili.