Náklonnost k domácí krajině: vliv typologie krajiny na vizuální
Transkript
tiráž obsah úvod 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Náklonnost k domácí krajině: vliv typologie krajiny na vizuální preference jejích obyvatel 10 11 12 13 14 název příspěvku Krajinně-architektonické aspekty obnovy posttěžební krajiny téma doktorské práce Ing. Kamila Svobodová autor [email protected] kontakt FA ČVUT Praha škola Prof. Ing. Petr Sklenička, CSc. školitel ČVUT Prezentovaná studie se zabývá souvislostmi mezi krajinnou typologií a vizuálními preferencemi. Jejím cílem bylo zjistit, do jaké míry se odlišují vizuální preference krajin různého typu a zda při vizuálním hodnocení dané krajiny hraje roli náklonnost k tzv. domácí krajině respondenta. Vizuální preference respondentů byly zjišťovány prostřednictvím dotazníků, jejichž součástí byly fotografie krajiny pořízené v Mostecké pánvi, oblasti z pohledu krajinné typologie velmi kontrastní. Text seznamuje s výsledky studie. The study concerns on relationship between landscape typology and visual preferences. The aim of the study was to determine if landscape visual preferences for various landscape types differ and if the familiarity with the landscape type affects them. Preferences of respondents were determined using a questionnaire, in which respondents evaluated landscape photographs taken in the Most basin (Czech Republic), the area of contrasting landscape typology. Text presents the study results. anotaceannotation VUT STU 15 str. Úvod Materiál a metody V posledních letech sílí veřejný zájem o zapojení estetických hodnot krajiny do procesů prostorového plánování. Jedním z důvodů je skutečnost, že člověk je svým evolučním vývojem adaptován na vnímání vizuálních podnětů lépe než na vstřebávání jakýchkoli jiných informací. Prostřednictvím zraku se učí, reaguje i hodnotí své okolí./1/2 Vzhled krajiny lze tedy považovat za klíčový aspekt v interakci člověk-krajina./3 Mezi významné prediktory (indikátory), které ovlivňují vizuální vnímání krajiny, patří náklonnost k místu či krajině (tzv. place attachment či familiarity)./4/5 Při vnímání je pro člověka důležitá schopnost krajinu přečíst a porozumět jí, což je dáno především předchozí zkušeností člověka s krajinou./6/7 Cílem prezentované studie je vyhodnotit souvislosti mezi vizuálními preferencemi krajiny a její typologií. Studie se pokouší zjistit, do jaké míry se odlišují vizuální preference krajin různého typu a zda při vizuálním hodnocení daného typu krajiny hraje roli respondentova náklonnost k jeho tzv. domácí krajině, tj. krajině, ve které se respondent narodil (dále rodná krajina) nebo v ní aktuálně bydlí (dále domácí krajina). Zájmové území Chomutovsko-teplická pánev (o rozloze cca 600 km2) tvoří severní část Mostecké pánve ležící v severozápadní části České republiky. Zájmové území je z pohledu krajinotvorných faktorů velmi specifickým územím. Severní hranici tvoří geomorfologicky významné Krušné hory, v jižní části přechází zájmové území do Žatecké pánve, pedologicky a historicky cenného území a jedné z nejdříve osídlených oblastí České republiky. Zájmové území obývá zhruba 400 000 obyvatel (průměrná hustota osídlení je 160 obyvatel/ km2). Chomutovsko-teplická p ánev je součástí tzv. Černého trojúhelníku, jedné z největších evropských těžebních oblastí. Vliv všech těchto faktorů na krajinu zájmového území vede k bohatému zastoupení krajinných typů. Z pohledu krajinné typologie České republiky vymezené dle Löw et al./8 se zde nachází pět ze sedmi existujících krajinných typů: krajina těžební, zemědělská, lesozemědělská, lesní a urbanizovaná (není zde zastoupena krajina rybniční a krajina horských holí). Krajina bez vymezeného pokryvu, která je v záj movém území prezentována těžební krajinou, pokrývá téměř polovinu území (250 km2; 42 %). Krajina urbanizovaná, pokrývající jednu pětinu zájmového území (118 km2; 20 %), se nachází zejména v okolí větších měst. Zemědělská krajina se n achází v S-J pásu při hranici s Žateckou pánví (116 km2; 19,5 %). L esozemědělská krajina (104 km2; 17,5 %) vytváří v zájmovém území přechody mezi krajinami lesními a zemědělskými. Lesní krajina (7 km2; 1 %) se nachází pouze na několika malých lokalitách při severní hranici zájmového území. /obr. 1/  Otázky a hypotézy Na základě výše vymezených cílů byly s tanoveny dvě základní otázky, na které se studie snaží odpovědět: 1 — Odlišují se vizuální preference obyvatel při hodnocení vzhledu krajin různého typu? 2 — Preferují obyvatelé svůj tzv. domácí krajinný typ více než ostatní krajinné typy? Na základě těchto otázek byly stanoveny tři hypotézy: 1 — Vizuální preference obyvatel se shodují u všech typů krajiny. 2 — Obyvatelé preferují typ krajiny, ve kterém bydlí, před jinými typy krajiny. 3 — Obyvatelé preferují typ krajiny, ve kterém se narodili, před jinými typy krajiny. Fotografie V rámci zájmového území bylo v červenci 2009 pomocí digitálního fotoaparátu typu EVF zrcadlovka pořízeno více než 600 fotografií na 50 různých místech. Místa fotografování byla vybírána s cílem nafotit co nejvíce reprezentativní fotografie pro každý krajinný typ. Pro získání fotografií v kvalitě využitelné pro účely vizuálního hodnocení byl použit stativ výšky 170 cm, průměrné výšky dospělého člověka, a fotografováno bylo z míst nejčastěji využívaných pro pozorování krajiny (cesty či vyhlídková místa). Z pořízených fotografií bylo vybráno výsledných 84, které byly použity pro dotazníkové šetření. Výběr fotografií byl proveden s ohledem na technickou kvalitu a reprezentativnost z hlediska krajinné typologie. Fotografie nebyly pro účely hodnocení ž ádným způsobem upravovány. /obr. 1/ Zájmové území Chomutovsko-teplická pánev a jeho krajinná typologie Dotazníkové šetření Vizuální preference obyvatel byly zjišťovány sociologickým výzkumem, metodou dotazníkového šetření. Výzkum byl prováděn prostřednictvím on-line dotazníku umístěného na volně přístupné webové stránce. První část dotazníku obsahovala otázky zaměřené na sociodemografické charakteristiky respondenta, které zjišťovaly vedle stěžejního místa současného bydliště a místa narození respondenta také jeho pohlaví, věk, vzdělání a profesní (příp. studijní) zaměření. Druhá část dotazníku obsahovala sedm náhodně vybraných fotografií, které byly respondentem hodnoceny na sedmibodové škále líbivosti v rozpětí -3 až +3 body (-3 nejhorší hodnocení, +3 nejlepší hodnocení). Výzkum vizuálních preferencí probíhal kombinací dvou typů výběru vzorku respondentů: stratifikovaného náhodného výběru a výběru úsudkem./9 V rámci stratifikovaného náhodného výběru byly vybrány dvě cílové skupiny: obyvatelé zájmového území a ostatní. Náhodně vybraní respondenti poté obdrželi e-mailem pozvánku k vyplnění. Celkem bylo rozesláno 547 pozvánek. Výběr úsudkem byl prováděn samotnými respondenty, kteří na základě vlastního uvážení rozeslali pozvánky dalším osobám. Dotazníkové šetření probíhalo od února do září 2010. Vyplnění dotazníku trvalo v průměru 10 minut. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 1238 respondentů. Většina respondentů byly ženy (57 %). Z hlediska věkového složení byla většina vzorku tvořena respondenty ve věku nižším než 35 let (73 %). Více než polovina respondentů byla vysokoškolsky vzdělaná (59 %) a profesně (příp. studijně) zaměřena na tvorbu a ochranu krajiny (obory jako architektura, územní plánování, ekologie; 63 %). Z hlediska krajinné typologie/8 bydlela většina respondentů v krajině urbanizované (67 %), 21 % bydlelo v krajině lesozemědělské, 10 % v krajině zemědělské a zbylých 2,1 % respondentů obývala ostatní krajinné typy. Obdobně je tomu i s místy narození respondentů: 59 % se narodilo v urbanizované krajině, 27 % v lesozemědělské, 12 % v zemědělské a zbylá 2,2 % v ostatních krajinných typech. Statistická analýza dat Formulované hypotézy byly testovány pomocí jednofaktorové analýzy rozptylů Anova v prostředí statistického softwaru IBM SPSS verze 19 a Statistica verze 9. Každá hypotéza porovnává hodnocení fotografií respondentů rozdělených do několika výběrových souborů na základě sledovaných charakteristik (místo narození, místo aktuálního bydliště, krajinný typ). Všechny stanovené hypotézy byly statisticky testovány na hladině spolehlivosti P = 95 % (α = 0,05). Výsledky tiráž Odlišují se vizuální preference obyvatel při hodnocení vzhledu krajin různého typu? Výsledky Anova analýzy vyvracejí hypotézu o shodě v preferencích rozdílných krajin a dokazují signifikantní odlišnosti v líbivosti všech sledovaných typů krajiny. /tab. 1/ Nejvíce preferovaná je krajina lesní, naopak nejmenší líbivost vykazuje krajina těžební. I přes významné preferenční rozdíly mezi jednotlivými typy krajiny (preferenční rozdíl mezi lesní a těžební krajinou dosahuje 1,77 bodu) jsou všechny krajiny hodnoceny v průměru pozitivně. obsah úvod 1 2 3 4 5 /tab. 1/ Hodnocení líbivosti sledovaných krajinných typů 6 7 8 9 10 Pozn. Statisticky významné výsledky jsou orámovány tučně (hladina významnosti p = 0,05) 11 12 Preferují obyvatelé svůj domácí krajinný typ více než ostatní krajinné typy? Výsledky Anova analýzy ukazují, že tzv. domácí krajina ovlivňuje ve vizuálních preferencích jak své současné obyvatele, tak obyvatele, kteří se v ní narodili. Obyvatelé, kteří se narodili v typech krajiny lesní, lesozemědělské a zemědělské preferují na fotografiích své rodné krajinné typy (p < 0,05). /tab. 2/ Naopak lidé, kteří se narodili v krajině urbanizované, preferují ostatní krajinné typy (p < 0,001). Nejvýznamněji se odlišují v hodnocení líbivosti svého rodného krajinného typu a ostatních rodáci krajiny lesní (rozdíl v hodnocení 1,65 bodu). Nejvíce kritičtí jsou v hodnocení líbivosti své rodné krajiny rodáci krajiny urbanizované, kteří s preferenčním rozdílem 0,46 bodu preferují více ostatní krajinné typy. Obyvatelé, kteří současně bydlí v typu krajiny lesní, lesozemědělské a zemědělské, preferují tento svůj domácí krajinný typ více než ostatní krajinné typy (p < 0,03). Naopak obyvatelé krajiny urbanizované a těžební preferují více ostatní krajinné typy (p < 0,04). Nejvíce preferují svůj domácí krajinný typ obyvatelé lesní krajiny. Naopak nejvíce kritičtí jsou v hodnocení obyvatelé urbanizované krajiny. /tab. 2/ 13 14 název téma autor kontakt škola školitel ČVUT VUT STU anotace 17 str. /tab. 2/ Hodnocení líbivosti krajinných typů v souvislosti s místem respondentova rodiště či současného bydliště Pozn. Statisticky významné výsledky jsou zobrazeny tučně (hladina významnosti p = 0,05) Závěr Prezentovaná studie ukazuje nejvyšší líbivost krajin lesní a lesozemědělské a naopak nejnižší preference pro krajiny urbanizované a těžební. Studie rovněž dokládá, že při hodnocení fotografií krajiny jsou respondenti ovlivněni charakterem krajiny, ve které se narodili nebo ve které aktuálně bydlí. Studie poukazuje na skutečnost, že náklonnost k danému krajinnému typu může být pro obyvatele významnou motivací k podpoře cílů regionálního plánování. Prezentovaná metoda hodnocení vizuální kvality krajiny prostřednictvím dotazníkového šetření s použitím bodování fotografií krajiny klade důraz na participativní přístup a umožňuje charakterizovat podněty estetické atraktivnosti krajiny pro potřeby prostorového plánování. Diskuse Příspěvek podpořen grantem Studentské grantové soutěže ČVUT č. SGS 10/303/OHK1/3T/15 „Prostorové struktury v kontextu udržitelného rozvoje: Praha – město a region“ Výsledky ukazují, že preference fotografií tzv. domácího krajinného typu a preference fotografií ostatních typů krajiny se významně odlišují. Tyto signifikantní odlišnosti vykazují všechny krajinné typy, a to z pohledu rodiště i bydliště (výjimkou je těžební krajina, kde z důvodu malého vzorku respondentů narozených v tomto krajinném typu nemohla být provedena vypovídající statistická analýza). Respondenti narození i současně bydlící v krajině urbanizované preferovali fotografie ostatních krajin více než své domácí krajiny. Rovněž průměrné hodnocení urbanizované krajiny (bez ohledu na bydliště a rodiště) bylo druhé nejnižší (0,71 bodu). To lze přičíst charakteru této krajiny obsahující vysoký stupeň antropogenního ovlivnění, které dle Arriaza et al./10 má negativní vliv na vizuální preference krajiny. Rovněž obyvatelé těžební krajiny hodnotili v průměru více body fotografie z ostatních krajin, jejich hodnocení však dosahovalo vyššího preferenčního rozdílu (1,54 bodu), než tomu bylo u obyvatel krajiny urbanizované (0,44 bodu). Tento významný rozdíl v hodnocení lze přisoudit nižší míře akceptování povrchové těžby jako jiné formy přetváření krajiny člověkem, než tomu je u urbanizovaného území. Výsledky, že obyvatelé i rodáci krajiny lesní, lesozemědělské a zemědělské preferovali více svůj domácí krajinný typ před ostatními, potvrzují vliv tzv. place attachement na vizuální preference krajiny, s čímž souhlasí i tvrzení jiných autorů (např. Rollero a De Piccoli/11 či Lokocz et al./12 ). Nejvíce odlišní ve vizuálních preferencích byli obyvatelé krajiny lesní (rozdíl 2,01 bodu). Tento vysoký preferenční rozdíl lze přičíst charakteru lesní krajiny, která obsahuje z přítomných krajinných typů nejvyšší podíl vzrostlých dřevinných společenstev a vegetace obecně. Dle řady autorů právě tento typ společenstev významně zvyšuje vizuální preference krajiny,/13/14 což dokazují i výsledky této studie (průměrné hodnocení lesní krajiny 2,3 bodu je nejvyšší ze všech sledovaných krajin). Poznámky /1 Rachel Kaplan – Stephen Kaplan: The Experience of Nature: A Psychological Perspective. Cambridge University Press, New York 1989. /2 Floyd L. Newby: Understanding the Visual Ressource, in: E.vH. Larson (ed.), The Forest Recreation Symposium. State University of New York College of Forestry, New York 1971, s. 68–72. /3 Paul H. Gobster: An Ecological Aesthetic for Forest Landscape Management. Landscape Journal, 1999, č. 18, s. 54–64. /4 Philip Dearden: Factors Influencing Landscape Preferences: an Empirical Investigation. Landscape Planning, 1984, č. 11, s. 293–306. /5 Amanda J. Walker – Robert L. Ryan: Place Attachment and Landscape Preservation in Rural New England: A Maine case study. Landscape and Urban Planning, 2008, č. 86, s. 141–152. /6 Rachel Kaplan – Stephen Kaplan – Rober L. Ryan: With People in Mind: Design Management of Everyday Nature. Island Press, Washington 1998. /7 Kevin Lynch: Obraz města. Image of the City. Bova Polygon, Praha 2004. /8 Jiří Löw et al.: Typologie české krajiny. MŽP ČR VaV/640/1/03. Löw & spol., s. r. o., 2003–2005. /9 Miroslav Disman: Jak se vyrábí sociologická znalost. Příručka pro uživatele. Karolinum, Praha 2008. /10 Manuel Arriaza – J.F. Cañas-Ortega – J.A. Cañas-Madueño – P. Ruiz-Aviles: Assessing the Visual Quality of Rural Landscapes. Landscape Urban Planning, 2004, č. 69, s. 115–125. /11 Chiara Rollero – Norma De Piccoli: Place Attachment, Identification and Environment Perception: An Empirical Study. Journal of Environmental Psychology, 2010, č. 30, s. 198–205. /12 Elizabeth Lokocz – Robert L. Ryan – Anna J. Sadler: Motivations for Land Protection and Stewardship: Exploring Place Attachment and Rural Landscape Character in Massachusetts. Landscape and Urban Planning, 2011, č. 99, s. 65–76. /13 J.N. Lien – G.J. Buhyoff: Extension of Visual Quality Models for Urban Forests. Environmental Management, 1986, č. 22, s. 245–254. /14 Petr Sklenicka – Kristina Molnarova: Visual Perception of Habitats Adopted for Post-Mining Landscape Rehabilitation. Environmental Management, 2010, č. 46, s. 424–435.
Podobné dokumenty
Percepce krajiny
dopravním prostředkům). Toto estetické hodnocení je buď pozitivní, kdy jsou věci či jevy označovány
za krásné/ půvabné/příjemné, nebo negativní, kdy je používáno označení jako nehezké/odpudivé/
ška...
Bakošová,_Pařízková,_Stibral:_Kapitoly z environmentální estetiky
place jen ve svých detailech, případně byla oceňována příroda v podobě zahrady či parku jako protiváha každodenního „obstarávacího života plného
tahanic s okolním světem“ – ty estetickou kontemplac...
Osobitost kulturní krajiny (2014)
mnoho o obsahu a symbolice tvorby určitého období.
Komponované scenérie krajiny vytvářejí pomocí linií alejí, směřujících k budově
zámku nebo k jiným významným stavbám (poutní kostel) v období baro...
SKIP sdružuje, už 44 let
Přehled (1)
Nahlédnout do knihovnictví (1)
Informace z oboru (1)
Odborné vzdělávání, které nebylo jinak
dostupné (2)
Výměna zkušeností (2)
Sborník z 2. konference národních geoparků (04/2014 Ralsko)
a zkamenělin, nebo jen v malém rozsahu a ve špatném stavu. Učitelé též nevyužívají
znalostí místního regionu, který jistě nabízí spoustu geologických pokladů. Jedno
z nejvhodnějších a především vel...
michal - Toplife Magazín pro lepší život
zakládá plantáž cukrové třtiny San Isidro, v Pecé, v provincii
Herrera. První cukrovar v Panamské republice.
Během těchto let byla práce manuální a velmi náročná,
ale rodina Varela se uměla postavi...
zde ke stažení
Plocha zeleně se nachází ve středu města. Jedná se o původní hřbitov s 18-19 století, který se
postupně změnil na odpočinkovou zónu pro místní obyvatele