vydání č. 6 - Asociace prádelen a čistíren
Transkript
237 6 PROSINEC 2007 Další þíslo vyjde 22. 2. 2008 UzávČrka pro inzerci nejpozdČji do 25. 1. 2008 ý. ú. 111 97 40 297/0100 N o v i n k y p ro ro k 2 0 0 8 Blíží se Vánoce a s nimi konec roku 2007, což bývá doba bilancování a hodnocení práce v uplynulém období a souþasnČ pĜíprava zámČrĤ, které chceme uskuteþnit v roce pĜíštím. Zpráva prezidenta Asociace Ing. Milana Venclíka, pĜednesená na Kolegiu v Ĝíjnu, podrobnČ shrnuje pĜevážnou þást þinnosti naší Asociace v roce 2007, takže na tomto místČ jen pĜipomínáme nČkteré hlavní body: V oblasti vzdČlávání našich pracovníkĤ pokroþila Asociace výraznČ díky rozsáhlé práci þlenĤ pĜedsednictva Ing. Adamyho, Ing. Kadlþíka, paní Stejskalové a dalších, kteĜí pracují v Sektorové radČ textilního a odČvního prĤmyslu na soustavČ kvalifikaþních a hodnotících standardĤ pro Národní soustavu povolání v souladu se zákonem þ. 179/2006 Sb., o uznávání a ovČĜování výsledkĤ dalšího vzdČlávání. SouþasnČ se uskuteþnily první dva kurzy „Prádelenského minima“ – v podnicích Renatex CZ, a. s. Ostrava, a Prádelna a þistírna s.r.o. Jihlava, které svým charakterem jsou urþeny pro pracovníky nevyuþené, ale u nichž díky pracovním výsledkĤm považují manažeĜi firem základní proškolení za potĜebné a užiteþné. V roce 2007 byla rovnČž zahájena pĜíprava vydání publikace „Prádelenské kapitoly, I.díl“, od autora Ing. Kadlþíka, která vyjde poþátkem pĜíštího roku. Všichni máme ještČ v þerstvé pamČti úspČšnou podzimní Výstavu Cleantech , díky jejímž ekonomickým výsledkĤm je rozpoþet Asociace mírnČ pĜebytkový a pokrývá všechny naše potĜeby. Zúþastnilo se 225 úþastníkĤ, z nich byla Ĝada ze Slovenska, ale i z Maćarska, a poþet vystavovatelských firem byl takový, že výstavní sál byl zcela zaplnČn. Pouze úþast þlenĤ Asociace na Kolegiu, které poĜádáme vždy soubČžnČ s podzimní akcí, by mohla být lepší. Plán práce pĜedsednictva pro rok 2008 navazuje na rozpracované úseky práce a rozvíjí další – mezi nejdĤležitČjší patĜí zámČr zvýšit atraktivitu a vážnost Asociace v rámci našich oborĤ, tedy pro naše þleny i neþleny. Chceme Vás teć seznámit s chystanými novinkami: Nová forma þasopisu INFORMÁTOR – od pĜíštího roku bude náš þasopis vycházet ve formátu A4 a bude mít 20 barevných stran.. Bude možné jej ukládat a archivovat v kroužkovém poĜadaþi, který si mĤže každý zájemce poĜídit (cena cca 50 Kþ) a opatĜit hĜbet nálepkou, která bude vydána vždy v prvním þísle každého roþníku. Formát a vzhled hĜbetu poĜadaþe bude souhlasný se vzhledem našich odborných publikací. PĜedsednictvo také stanovilo novou cenu roþního pĜedplatného þasopisu – bude 1200 Kþ bez DPH. Zvýšení o 240 Kþ za rok není podstatné, s ohledem na množství informací, které pĜedplatitel dostává. ýlenové Asociace dostávají samozĜejmČ i nadále þasopis bez pĜedplatného. Novou formu budou mít rovnČž naše webové stránky, a to nejen vzhledem, ale i obsahem. Budou zde nové rubriky - seznam norem platných pro prádelny, informace pro zákazníky o technologiích praní a chemického þištČní a možnostech služby, podrobné aktuality bez þasové prodlevy, diskusní fórum pro dotazy a další. Jak jsme uvedli výše, na konci ledna 2008 vyjde první díl odborné pĜíruþky „Prádelenské kapitoly“ od Ing. Kadlþíka. Bude opatĜena pérovými deskami, aby bylo možné pĜidat i druhý díl, který vyjde asi za rok, a také pĜidávat další volné listy – napĜ. prospekty z výstav apod. PĜedsednictvo stanovilo cenu I. dílu: pro þleny Asociace 900 Kþ, pro neþleny 1800 Kþ. PĜipravuje se k vydání také publikace „PĜíruþka pro chemické þistírny“ od kolektivu autorĤ (paní Stejskalová, Ing. Adamy, Exnar, Marešová, Ing. Vašíþek), která vyjde pravdČpodobnČ na podzim 2008. ObČ tyto publikace mohou sloužit i jako „uþebnice-skripta“ pro naše kurzy Prádelenského nebo þistírenského minima, i další vzdČlávání na úrovni mistrĤ. V roce 2008 se uskuteþní další roþník Mezinárodní konference o praní, chemickém þištČní a pĤjþování prádla INTERCLEAN 2008, s doprovodnou výstavou prádelenské a þistírenské techniky a také s KOLEGIEM 2008, které bude tentokráte volební.. Naše hlavní akce roku bude uspoĜádána opČt v BrnČ v hotelu VoronČž, ve dnech 14. a 15. Ĝíjna 2008 (opČt úterý a stĜeda). Doporuþujeme poznamenat si již nyní tento termín, abyste se mohli bez problémĤ zúþastnit. Jaká budou nosná témata konference – o tom Vás budeme informovat vþas, jakmile budou pĜedsednictvem schválena. V pĜíštím roce se na pĜelomu kvČtna a þervna bude poĜádat Veletrh prádelenské a þistírenské techniky TEXCARE 2008 ve Frankfurtu nad Mohanem. Firma Kovoslužba OTS, Praha spoleþnČ s Asociací plánuje – podobnČ jako loni do Milána - autokarový zájezd na tento veletrh, o který bude mezi našimi þleny jistČ veliký zájem. SvČtoví výrobci naší techniky tam jistČ pĜedvedou novinky, o nichž se na místČ dozvíte podrobnosti. Sledování vývoje nové techniky zapadá a patĜí plnoprávnČ do segmentu dalšího vzdČlávání a zvyšování kvalifikace pracovníkĤ našich firem. Pokraþovat budeme i v poĜádání odborných kurzĤ a školení – podle zájmu by mohl být uspoĜádán další kurz „Prádelenského minima“, pravdČpodobnČ pro oblast v ýechách (v OstravČ a v JihlavČ již kurz probČhl), v oboru chemických þistíren se bude pokraþovat v „Setkáních“, které organizuje Ing. Adamy a paní Stejskalová, zatím v Praze. Pokud bude zájem i z firem v jiné oblasti, rádi takové setkání uskuteþní i mimo Prahu. Vážení þlenové, pĜedplatitelé a další odborníci, kteĜí se o naše obory zajímáte – myslíme si, že každý z Vás si mĤže v uvedeném pĜehledu þinnosti Asociace pro rok 2008 najít pro svoji potĜebu nČco zajímavého a pĜínosného. Za nejdĤležitČjší považujeme neustálé uþení se, zvyšování našich znalostí a dovedností, a tím dosahování vysoce kvalitních výsledkĤ našich služeb. Je zájmem našich zákazníkĤ, ale souþasnČ i potĜebou nás samotných, abychom prospívali ve svém podnikání. sekretariát Setkání zástupců chemických čistíren 19. záĜí jsem se zúþastnil již druhého Spoleþenského setkání zástupcĤ chemických þistíren. Konalo se v Praze, ve velmi pĜíjemném prostĜedí jedné z mnoha karlínských pizzerií. Uskuteþnilo se na základČ iniciativy úzké skupiny le mého názoru tato krize ještČ zdaleka nepolevila odborníkĤ (M. Stejskalová, Ing. Adamy, P. Exnar). a znatelný obrat k lepšímu jsem dosud nezaznameJejich základní motivací k založení tradice tČchto nal. První nepĜíjemnou zprávou z vlastních Ĝad je, setkání je pozvednout profesionalitu práce, postavení že úroveĖ poskytovaných služeb u Ĝady þistíren není na trhu a spoleþenské vnímání chemických þistíren na žádoucím stupni a mĤže být i vyslovenČ špatná. Kvalita konkrétní práce, odbornost, schopnost uþit odČvĤ (ze dna) na vyšší úroveĖ. ýistírenství prošlo v uplynulém desetiletí vlek- se a používat nové technologie a materiály, pĜístup lou krizí „nepotĜebné“ a „ustupující“ þinnosti. Pod- k zákazníkĤm a práce s nimi - to jsou pojmy a dis- INFO 1_06.indd 1 ciplíny, se kterými ne všechny þistírny umČjí pracovat. Z tohoto pohledu si tedy mĤžeme za špatný stav v þistírenství jednoznaþnČ sami a je pouze na nás, jak si s tČmito nedostatky poradíme. Není to ale jediný dĤvod. Nežijeme ve vzduchoprázdnu. Jsme v drtivé vČtšinČ úþastníky hry, která se jmenuje podnikání. A k podnikání je mimo jiné nutné, aby i stát vytváĜel obecnČ pozitivní klima pro pĜedpoklad jeho rozvoje a rĤstu. A to se podle mého názoru (velmi, velmi jemnČ Ĝeþeno) dosud nestalo. To je ta druhá špatná zpráva. Zbývá nám tedy jediné. O vzestup a navrácení kvality a prestiže þistírenství v ýR se musíme postarat sami. A to buć spoleþnČ, s nadČjí na úspČch, nebo každý oddČlenČ. K prosazování té první cesty posloužila jednoznaþnČ i první dvČ zmínČná setkání. Setkání by se mČla poĜádat 3x nebo 4x do roka a na každém by mČlo být zevrubnČ projednáno jedno téma, které mĤže i zásadním zpĤsobem pomoci všem þistírenským provozĤm. Na kvČtnovém a záĜijovém setkání (semináĜích) byla pĜednesena a diskutována témata požární ochrany a problematika „malého“ prádelenství v þistírnách. PĜiznám se, že se mi obČ témata v poþátku nezdála až tak pĜíliš atraktivní. Skuteþná podoba semináĜĤ ale pĜedþila jednoznaþnČ moje oþekávání. Oba pĜednášející, pánové L. Kapalín a J. Kepl (MPD Plus) prokázali svou profesionalitu a s pĜehledem sladili pĜednášenou teorii s praktickou diskusí a odpovČćmi na Ĝadu konkrétních dotazĤ. Potvrdilo se, že pokraþující diskuse generovala další a další otázky. Atmosféra, z poþáteþní „spoleþenské“ podoby, pĜešla vždy velmi rychle do podoby ryze pracovní a praktické. A to bylo, myslím, to nejlepší a nejcennČjší, co se mohlo odehrát. Tedy konkrétní diskuse, konkrétní informace a praktické znalosti na konkrétní téma a to vše zastĜešeno profesionály ve svých oborech. Velmi zajímavé a slibné na tČchto setkáních mi pĜipadá i to, že organizátoĜi mohou volit témata semináĜĤ svobodnČ a aktuálnČ, to znamená, že mohou být volena tĜeba i na základČ návrhĤ z Ĝad úþastníkĤ. Problematika praktické detaše netradiþních textilií a odČvních konstrukcí, mokré þištČní, problematika a právní aspekty reklamací, možnost (anebo nemožnost?) pĜístupu k dotaþním titulĤm fondĤ EU atd. To jsou témata, která mne v tuto chvíli napadají. UrþitČ i Vás napadnou otázky, na které nemĤžete najít vyþerpávající nebo jednoznaþnou odpovČć. Navrhujte! PĜes všechna popsaná pozitiva mČla obČ setkání i jedno velké negativum. Úþast na nich, i pĜes intenzivní inzerci, byla v pomČru s poþtem organizovaných i neorganizovaných þistíren minimální. Pokud pominu zklamání organizátorĤ z této skuteþnosti, je jedno jisté: kdo nevyužívá této nebo podobných možností, bude osobnČ zaostávat za ostatními a nepĜinese ani nic pozitivního spoleþenstvu þistíren v ýR.. Setkání zástupcĤ chemických þistíren je jednoznaþnČ cesta ke zlepšení celkové situace v þeském a moravském þistírenství. SamozĜejmČ, že to není cesta jediná. Je ale první a konkrétní. Za to patĜí organizátorĤm podČkování. ZároveĖ jim chci popĜát vytrvalost, chuĢ a šĢastnou ruku pĜi výbČru pĜíštích témat pro další Setkání zástupcĤ chemických þistíren odČvĤ. Ing. JiĜí Mareš, Korál servis LTM. 22.11.2007 13:52:42 ZPRÁVA O ČINNOSTI PŘEDSEDNICTVA ASOCIACE PRÁDELEN A ČISTÍREN OD KOLEGIA 2006 přednesná prezidentem M. Venclíkem na KOLEGIU 2007 VáÏení ãlenové Asociace, dámy a pánové, jménem pfiedsednictva na‰í Asociace Vám pfiedkládám k posouzení zprávu o ãinnosti za uplynul˘ rok od minulého Kolegia v fiíjnu roku 2006. Pfiedsednictvo pracovalo ve sloÏení: prezident Ing. Milan Venclík, viceprezidenti Ing. Jan Chri‰tof, Ing. Zdenûk Kadlãík a Jifií Exnar, ãlenové Ing. Martin Adamy, Vladimír Blaha, Franti‰ek Koura, Jifií Rudolf, Pavel Robausch, Ing. Roman Schreier, Mgr. Ing. EvÏen Zámek. Dozorãí rada ve sloÏení: pfiedsedkynû Marie Stejskalová, ãlenové Jaroslav Bílek a Pavel Petfiíãek. V uplynulém období jednalo pfiedsednictvo na 6 zasedáních a fie‰ilo úkoly uloÏené minul˘m Kolegiem, které rozpracovalo do svého plánu práce na rok 2007. V oblasti mezinárodní spolupráce: jsme pfiidruÏen˘m ãlenem organizace CINET, která sdruÏuje národní spoleãenstva , zab˘vající se pfieváÏnû chemick˘m ãi‰tûním a související problematikou, vãetnû správného pouÏívání symbolÛ údrÏby textilií a vlivu rozpou‰tûdel na Ïivotní prostfiedí. Asociace se úãastní také na tvorbû symbolÛ údrÏby prostfiednictvím svého ãlenství v organizaci SOTEX, která je ãlenem nadnárodního v˘boru GINETEX, vlastnícího ochrannou známku symbolÛ a prosazujícího jejich uÏívání v rámci mezinárodní standardizace ISO. Ve spolupráci s nûmeck˘m Institutem Hohenstein a Textilním zku‰ebním ústavem Brno uspofiádala Asociace v fiíjnu roku 2006 dal‰í roãník Mezinárodní konference INTERCLEAN 2006 o praní a chemickém ãi‰tûní, roz‰ífien˘ tentokrát o problematiku pÛjãování prádla, které se úãastnilo asi 220 náv‰tûvníkÛ a 14 vystavovatelsk˘ch firem. Rozdûlení ãásti programu na odborné sekce chemického ãi‰tûní a prÛmyslového praní a pÛjãování prádla bylo pfiijato úãastníky velmi pfiíznivû. Pfiedná‰ející z velké ãásti ze zahraniãí zamûfiili svá vystoupení na odborné otázky, související s technologiemi, novinkami ve strojním vybavení i otázkami organizace sluÏby. Asociace udrÏuje i nadále vztahy úzké spolupráce se slovensk˘m Spoloãenstvom práãovní, ãistiarní a farbiarní, jejíÏ ãlenové – podobnû jako reciproãnû na‰i – jsou pravidelnû zváni na jednání valn˘ch hromad a zúãastÀují se na‰ich v˘stav, konferencí, mezinárodních zájezdÛ a exkurzí. Asociace spoleãnû s KovosluÏbou OTS, a. s. Praha uspofiádala v listopadu 2006 zájezd na v˘stavu Expo Detergo v Milánû, kde vystavovalo cca 220 firem z na‰ich oborÛ z celého svûta. Úãastnilo se více neÏ 60 na‰ich odborníkÛ. V souãasné chvíli jste úãastníky dal‰í velké akce, pofiádané na‰í Asociací, a to jiÏ sedmého roãníku V˘stavy prádelenské a ãistírenské techniky CLEANTECH, kterou pofiádáme stfiídavû s konferencemi Interclean jiÏ od roku 1997. Také leto‰ní v˘stava s doprovodn˘mi odborn˘mi pfiedná‰kami je velmi dobfie zastoupena vystavovatelsk˘mi firmami a potvrzuje svoji tradiãní úspû‰nost i vysok˘m poãtem náv‰tûvníkÛ. Sv˘m charakterem pfiispívá ke zvy‰ování odborné úrovnû na‰ich ãlenÛ a má svÛj vysok˘ podíl na trvalém vzdûlávání, bez nûhoÏ je úspû‰né podnikání nemyslitelné. V oblasti vzdûlávání a informovanosti ãlenÛ, které jsou jednûmi z hlavních úkolÛ na‰í Asociace, stojí za zaznamenání, Ïe v roce 2006 byl ukonãen i druh˘ 3semestrov˘ bûh Akademie fiemesel a sluÏeb, kter˘ jsme pofiádali spoleãnû s Hospodáfiskou komorou âR, a na‰ich dal‰ích 6 absolventÛ obdrÏelo na jafie mistrovsk˘ list a diplom o úspû‰ném zakonãení studia. Pfiedsednictvo Asociace na základû úkolu z minulého Kolegia rozpracovalo novou celkovou koncepci vzdûlávání v na‰ich oborech. Pfiitom bralo v úvahu nové podmínky a novou legislativu, která se na tuto oblast vztahuje – t. j. zákon ã. 179/2006 Sb., o ovûfiování a uznávání v˘sledkÛ dal‰ího vzdûlávání. K jeho naplnûní jsou v souãasnosti Asociací zpracovávány kvalifikaãní a hodnotící standardy, které po schválení Národním úfiadem pro vzdûlávání budou uplatÀovány v systému získávání kvalifikací. Pfiedsednictvo v koncepci vzdûlávání poãítá se dvûma stupni, které bude zaji‰Èovat na‰e Asociace: budou to jednak základní vzdûlávací kurzy, a dále mistrovské vzdûlávací kurzy. V rámci tohoto programu jiÏ probûhly v oboru prádelenském 2 kurzy „Prádelenského minima“, v Ostravû a v Jihlavû, které zaznamenaly vysok˘ zájem firem a silnou úãast zájemcÛ o získání potfiebn˘ch znalostí. Úãastnilo se celkem cca 60 posluchaãÛ. Pro velk˘ zájem rozhodlo pfiedsednictvo uspofiádat rovnûÏ kurz „âistírenského minima“, kter˘ se v souãasnosti pfiipravuje. Pro oba obory je také nezbytné mít k dispozici základní uãební texty. Pro obor praní prádla se jiÏ pfiipravuje vydání textÛ, jejichÏ autorem bude Ing. Kadlãík, a pro chemické ãistírny podobn˘ materiál pfiipravuje Komise chemick˘ch ãistíren. Texty budou vydávány poãínaje pfií‰tím rokem, a aby byly cenovû dostupné na‰im ãlenÛm, projednává pfiedsednictvo s nûkter˘mi firmami jejich moÏnou finanãní spoluúãast na vydání. Velkou roli v otázkách vzdûlávání a informovanosti na‰ich ãlenÛ hraje i ãasopis Informátor, kter˘ vychází nákladem 850 kusÛ pravidelnû v dvoumûsíãních intervalech a pfiiná‰í nejen odborné stati a pfieklady ze zahraniãních ãasopisÛ, ale také informace o situaci na‰ich oborÛ na trhu u nás a v Evropské unii. âasopis dostává kaÏd˘ ãlen zdarma v mnoÏství úmûrném poãtu zamûstnancÛ, zasíláme jej také 26 pfiedplatitelÛm z âR a Slovenska, a vedle toho zdravotním radÛm a na odbory Ïivotního prostfiedí krajsk˘ch úfiadÛ, na nûkterá ministerstva a dal‰í orgány státní správy. Na‰í snahou je, aby pracovníci tûchto úfiadÛ a institucí byli lépe informováni o odborn˘ch otázkách oboru a rozhodovali o nich fundovanû, se znalostí vûci. ZPRÁVA Dozorčí rady ASOCIACE prádelen a čistíren o provedené revizi hospodaření, účetnictví a činnosti za rok 2006 Revize hospodafiení provedena za pfiítomnosti ãlenÛ DR a sekretariátu: Marie Stejskalová pfiedseda dozorãí rady Pavel Petfiíãek ãlen dozorãí rady Jaroslav Bílek ãlen dozorãí rady Ing. Jan Matula vedoucí sekretariátu Ing. Radek Va‰íãek ãlen sekretariátu Pfiíjmy APaâ v roce 2006 2 587 808 Kã ãlenské pfiíspûvky 677 300 Kã inzerce a reklama v Informátoru 211 439 Kã konference INTERCLEAN 1 466 807 Kã vzdûlání, kurzy 75 416 Kã ãinnost Oborového informaãního zdroje (OIZ ) 155 436 Kã ostatní 1 410 Kã V˘daje APaâ v roce 2006 2 516 914 Kã realizace Informátora 261 565 Kã zasedání pfiedsednictva 17 770 Kã pfiíspûvky: - HK âR 40 000 Kã - SOTEX 50 000 Kã - CINET 15 905 Kã konference INTERCLEAN 1 017 851 Kã vedení sekretariátu 533 352 Kã kanceláfiská technika – Internet 47 302 Kã komise 2 062 Kã vzdûlávání 116 512 Kã pfiedplatné odborného tisku 31 382 Kã ostatní 22 332 Kã daÀ z pfiijmÛ 156 874 Kã DPH 204 007 Kã V roce 2006 bylo dosaÏeno zisku ve v˘‰i 70 894 Kã Celková zÛstatková hodnota HDM ãiní 0 Kã Celková hodnota DNDM ãiní 7 735 Kã Celková hodnota DHDM ãiní 135 142 Kã Zásob zboÏí (pfiíruãka CHâ) 472,50 Kã U v‰ech poloÏek v pfiíjmové i v˘dajové ãásti nebylo shledáno nesrovnalostí. Úãetní operace jsou vedeny v souladu s platn˘mi právními pfiedpisy peãlivû a pfiesnû. Za rok 2006 byla finanãním úfiadem provedena revize odvodu danû z pfiidané hodnoty, nebylo shledáno závad. âlenství v roce 2006 ukonãily firmy: PRATEX Pfiíbram ãl. pfiíspûvek 11 700 Kã FN Olomouc 11 700 Kã Râ Lyerová, Praha 1 500 Kã Celková hodnota neuhrazen˘ch ãlensk˘ch pfiíspûvkÛ je 24 900 Kã Noví ãlenové v roce 2006: VVM – IPSO, Fulnek ãl. pfiíspûvek PULITO, s.r.o. Dfiísy Simona HAVLÍâKOVÁ, ¤íãany Dana TENGLEROVÁ, Vítkov PT CZ, s.r.o. Velké Mezifiíãí Celková hodnota nov˘ch ãlensk˘ch pfiíspûvkÛ je 2007/6 str. 2 10 500 Kã 3 200 Kã 1 500 Kã 1 500 Kã 1 500 Kã 16 850 Kã Kontrola úkolÛ za rok 2006: 1. Zajistit uspofiádání Mezinárodní konference o praní, chemickém ãi‰tûní a pÛjãování prádla s doprovodnou v˘stavou prádelenské a ãistírenské techniky na podzim roku 2006 v Brnû. Odpovídá: - pfiedsednictvo, termín: do 20. 10. 2006. Úkol splnûn, konference dobfie zaji‰tûna s v˘born˘m ekonomick˘m pfiínosem. 2. Informovat ãlenskou základnu o moÏnosti úãasti na Mezinárodním veletrhu chemického ãi‰tûní EXPODETERGO v Milánû v listopadu, kam pofiádá zájezd KovosluÏba OTS Praha ve spolupráci s na‰í Asociací. Odpovídá: - sekretariát, termín: do 15. 9. 2006. Úkol splnûn formou oznámení, vkládan˘ch do ãasopisu Informátor ã. 4/06. Odbornou ãást úãasti zhodnotil Ing. Kadlãík v odborném ãlánku v ã. 1/07. Úãast byla mimofiádnû vysoká a zájezd byl velmi dobfie zaji‰tûn a organizován. 3. Usilovat o rozvoj a prestiÏ oboru jako jeho reprezentant vÛãi orgánÛm státní správy âR, HK âR i ‰iroké vefiejnosti. Odpovídá: - pfiedsednictvo, termín: prÛbûÏnû. Zástupci Asociace jednali v prÛbûhu roku s nûkter˘mi ministerstvy, hlavnû v otázkách financování z programÛ EU a v otázkách vzdûlávání. Cestou HK âR byly uplatnûny na‰e návrhy k novele Îivnostenského zákona v otázce zafiazení ãinnosti prÛmyslového praní mezi Ïivnosti fiemeslné. 4. Hledat cesty pro zlep‰ení informovanosti ãlenské základy o nov˘ch druzích textilních materiálÛ a jejich úpravách ve vztahu k moÏnostem o‰etfiování. Odpovídá: - sekretariát, termín: prÛbûÏnû. Úkol se realizuje prÛbûÏn˘m zvefiejÀováním informací v ãasopisu INFORMÁTOR a dále odborn˘mi pfiedná‰kami na v˘stavách Cleantech a konferencích Interclean. 5. Hledat cesty pro zlep‰ení odbornosti provozovatelÛ chemick˘ch ãistíren, na základû návrhÛ dodan˘ch komisí pro chemické ãistírny. Odpovídá: - sekretariát, termín: prÛbûÏnû. Úkol je prÛbûÏnû plnûn úzkou spoluprací sekretariátu a komise pro chemické ãi‰tûní, napfiíklad odborn˘mi ãlánky v ãasopisu Informátor a organizováním jednání samostatné sekce pro chemické ãistírny na konferenci Interclean. 6. Neustále sledovat aktualizaci právních pfiedpisÛ a publikovat struãn˘ v˘tah v Informátoru. Odpovídá: - sekretariát, termín: prÛbûÏnû. Plnûno prÛbûÏnû formou ãlánkÛ v ãasopisu Informátor. 7. Pfiipomínkovat legislativní zmûny ve vztahu k oboru s cílem harmonizace právních a technick˘ch aspektÛ. Odpovídá: - pfiedsednictvo, termín: prÛbûÏnû. Návrhy legislativních zmûn jsou na sekretariát prÛbûÏnû pfiedávány cestou HKâR. Pokud se t˘kají na‰ich oborÛ, jsou k nim vypracovány na‰e pfiipomínky a uplatnûny v legislativním procesu. 8. Hledat cesty ke zlep‰ení informovanosti vefiejnosti o moÏné kvalitû sluÏeb. Odpovídá: pfiedsednictvo, termín: prÛbûÏnû. Zdrojem informací vefiejnosti o kvalitativních moÏnostech na‰ich sluÏeb jsou Oborové informaãní pfiíruãky, uvefiejnûné na webov˘ch stránkách a pravidelnû aktualizované. âas od ãasu se podafií uplatnit nበpohled na problematiku kvality ãi‰tûní a praní i v nûkterém ãasopisu nebo denním tisku. Návrh opatfiení pro rok 2007: 1. Zajistit uspofiádání V˘stavy prádelenské a ãistírenské techniky CLEANTECH 2007 s doprovodn˘mi pfiedná‰kami na podzim roku 2007 v Brnû. Odpovídá: - pfiedsednictvo, termín: do 20. 10. 2007. 2. Spoleãnû s firmou PRAGOPERUN s.r.o., Praha, uspofiádat zájezd na v˘stavu firmy Kannegiesser do Vlotha. Na podzim 2007 informovat o tom ãlenskou základnu. Odpovídá: - sekretariát, termín: do 10. 12. 2007. 3. Usilovat nadále o rozvoj a prestiÏ oboru jako jeho reprezentant vÛãi orgánÛm státní správy, HK âR i ‰iroké vefiejnosti. Odpovídá: - pfiedsednictvo, termín: prÛbûÏnû. 4. Ve spolupráci s Ministerstvem ‰kolství vypracovat a zavést potfiebné kvalifikaãní standardy a hodnotící kritéria v systému Národní soustavy kvalifikací a vytváfiet dal‰í potfiebné podmínky pero realizaci dal‰ího vzdûlávání v oboru. Odpovídá: - pfiedsednictvo, termín: prÛbûÏnû. 5. V oblasti základního vzdûlávání pracovníkÛ na‰ich oborÛ vytvofiit a realizovat základní kurzy „Prádelenského minima“ a „âistírenského minima“. Odpovídá: - pfiedsednictvo, termín: prÛbûÏnû. 6. Pro podporu zvy‰ování kvalifikaci na‰ich pracovníkÛ vydat uãební texty, které mohou b˘t pouÏity i pro vzdûlávání v rámci kurzÛ minima. Odpovídá: - pfiedsednictvo, termín: do roku 2008. 7. Stále sledovat aktualizaci právních pfiedpisÛ a aktivnû se zapojovat do pfiípravy legislativních zmûn, které se t˘kají na‰ich oborÛ. Informovat prÛbûÏnû struãn˘mi v˘tahy v Informátoru. Odpovídá: - sekretariát, termín: prÛbûÏnû. 8. Informovat vefiejnost o ãinnosti Asociace a odborné problematice v na‰ich oborech. Odpovídá: - pfiedsednictvo, termín: prÛbûÏnû. 9. Zajistit informovanost chemick˘ch ãistíren o trendech v odívání a v technologii o‰etfiování. Odpovídá: - komise pro CHâ, termín: prÛbûÏnû. Oborov˘ informaãní zdroj, zfiízen˘ na sekretariátu v minulém roce za spolupráce s HKâR a asociací ATOK – textilní, odûvní a koÏedûln˘ prÛmysl – byl pro leto‰ní rok velmi omezen pro nedostatek finanãních zdrojÛ, pfiesto jsme se rozhodli v této ãinnosti pokraãovat. Pro rychlou informovanost na‰ich ãlenÛ i dal‰ích zájemcÛ slouÏí webové stránky Asociace, které se pravidelnû aktualizují. Pfiedsednictvo rozhodlo také o jejich nové koncepci a podobû, která je k dispozici jiÏ pfii pfiíleÏitosti souãasné v˘stavy. V souãasnosti se jiÏ plnû vÏilo vyuÏívání e-mailového spojení mezi sekretariátem a ãleny pfiedsednictva pro velmi rychlé informování, pfiípadnû zji‰tûní stanoviska v dÛleÏit˘ch otázkách. Pro je‰tû lep‰í vyuÏívání e-mailového spojení mezi ‰irokou ãlenskou základnou Asociace nám stále je‰tû chybí doplnûní na‰í databáze o e-mailové adresy na‰ich ãlenÛ. Vyz˘váme Vás tedy tímto zpÛsobem o pfiedání Va‰í e-mailové adresy, pokud samozfiejmû budete mít zájem o rychlou informovanost. VyuÏívání Internetu jako moderního komunikaãního prostfiedku se jak mezi na‰imi ãleny, tak i mezi Asociací a orgány státní správy i dal‰ími organizacemi dále roz‰ifiuje a celkovû pfiispívá ke zv˘‰ení prestiÏe Asociace. V oblasti technologie oborÛ se v uplynulém období zamûfiilo pfiedsednictvo na tyto dÛleÏité oblasti: V oboru prádelenství pokraãuje proces certifikace prádelen podle na‰ich Zásad a Smûrnice pro certifikaci. Za poslední období získaly novû certifikát prádelny Prádelna ·tûtí a.s., prádelna Golgot, s.r.o. Nymburk a prádelna Kysel˘, a.s. Vla‰im. V souãasnosti máme jiÏ 9 certifikovan˘ch prádelen. Pfiedsednictvo na základû usnesení minulého Kolegia projednalo a schválilo Zásady pro certifikaci dal‰ího sortimentu prádla, tentokráte prádla hotelového, a novelizovalo stávající Smûrnice a zásady pro prádlo zdravotnické. Stav ãlenské základny Asociace je k dne‰nímu dni 107 ãlenÛ, z toho 83 fiádn˘ch a 24 mimofiádn˘ch. Je v‰ak tfieba poznamenat, Ïe doposud neuhradilo ãlensk˘ pfiíspûvek pro leto‰ní rok 5 ãlenÛ, v‰ichni ãlenové fiádní. Podle platného pfiíspûvkového fiádu byly upomenuti a od ãervna je jim zastaveno dodávání ãasopisu Informátor apfiedsednictvo rozhodlo o zru‰ení jejich ãlenství. Od minulého Kolegia bylo pfiijato celkem 5 nov˘ch ãlensk˘ch firem, takÏe poãet na‰ich ãlenÛ kolísá mezi 102 aÏ 110 ãleny a je v podstatû stabilní, i kdyÏ dlouhodobû se projevuje proces koncentrace – ponûkud ub˘vá mal˘ch provozÛ a pfiib˘vají ãlenové stfiední a vût‰í kategorie, proces je v‰ak velmi pozvoln˘. Pfiedsednictvo v‰ak hodlá i v této oblasti aktivnû vystoupit a získat pro ãlenství v Asociaci dosavadní neãleny. Proto si pfiipravilo seznam provozovatelÛ prádelen a ãistíren, ktefií stojí dosud mimo na‰i Asociaci, aby je oslovilo, seznámilo s na‰í ãinností a nabídlo jim ãlenství. VáÏení ãlenové Asociace prádelen a ãistíren, pfiedsednictvo Vám pfiedkládá tuto zprávu o své ãinnosti za uplynul˘ rok a chtûlo by znát Va‰e názory, jak˘m smûrem zamûfiit svoji ãinnost v dal‰ím období, jaké otázky povaÏujete v souãasnosti za dÛleÏité a co je potfieba fie‰it. âekáme tedy, Ïe v následující diskusi nám své názory sdûlíte. Pfieji Vám a Va‰im firmám a organizacím v dal‰í podnikatelské ãinnosti mnoho úspûchÛ. Dûkuji za pozornost. ROZPOČET roku 2007 Pfiíjmy: - ãlenské pfiíspûvky - inzerce - akce: CLEANTECH 07 - vzdûlávání - ostatní - DPH Pfiíjmy celkem 2 120 tis. Kã V˘daje: - Informátor - pfiedsednictvo - pfiíspûvky: HK âR SOTEX CINET - akce: CLEANTECH 07 - sekretariát - kanceláfiská technika - komise - vzdûlávání - pfiedplatné odb. tisk - ostatní (banka a p.) - daÀ z pfiíjmÛ - DPH - rezerva v˘daje celkem v˘sledek: 703 130 1200 16 5 62 260 15 40 50 16 800 530 20 15 15 32 22 50 170 85 2 120 tis. Kã rozpoãet vyrovnan˘ INFORMÁTOR PRÁDELENSKÉ KAPITOLY (25) PÛjãování textilií - konsolidace trhu. Je to v podstatû pohlcování mal˘ch firem vût‰ími. V koneãném v˘sledku vede proces ke vzniku nad-národních gigantÛ. Proces je to dramatick˘ a jeho obûtí byly i stfiednû velké firmy s obratem desítky milionÛ EUR (GlÜckstädter, Hospitex und Mönning, Rentex-Hagen, Andrett, Bilger und Schwenk). PÛvodní majitelé vût‰inou po prodeji ode‰li a s nimi i zku‰enosti a kompetence. Domnívám se, Ïe tento proces se nevyhne ani nám a na‰i podnikatelé pfieÏijí jen nauãí-li se spolupracovat. Tato konzolidace naplno propukla v Nûmecku po roce 1997 kdy Haniel získal Boco a zaloÏil HTS, o rok pozdûji Rentokil koupil Andrett a je‰tû pozdûji Bilger+Schwenk, Berendsen Sled operací pfii pÛjãování lze vyjádfiit kruhov˘m diagramem, koupil Gödde a Rentex atd. protoÏe ãinnosti se opakují V Anglii zaãal Rentokil v roce 1996 nákupem BET Initial za skoro 3 mld. EUR, a funkãní, operaãní krytí rou‰kami z PES mikrodo v˘chodní Evropy expanduje Lindström, ve vlákna Rotecno, operaãní plá‰tû s goretexovou Skandinávii posiluje Berendsen atp. Tito velcí membránou a vetkanou sítí uhlíkov˘ch vláken, konsolidátofii vykazují obrovské v˘kony (napfi. chirurgické sety pro v‰echny druhy operaãních Mewa pÛjãuje roãnû 685 000 pracovních odûvÛ zákrokÛ, spodní prádlo pod operaãní obleãení, 93 500 zákazníkÛm a vypere pro zdravotnictví textilie pro pacienty v domácí péãi, v‰e pro inkona hotely 18 200 t prádla tj. 90 t/den, 2,75 mil. titentní pacienty atd. Tajemství úspûchu je právû rohoÏí atd.) a mají také velké zisky a dost inves- v komplexnosti nabídky. Firma má sofistikovatiãních prostfiedkÛ pro dal‰í expanzi do nov˘ch nou dopravu, validaci a monitoring v‰ech dÛleoborÛ a ãinností. Ty men‰ím podnikÛm samo- Ïit˘ch krokÛ atp. Nabídka v tomto rozsahu je dnes zfiejmû schází a tím i ‰ance konkurenci ãelit. Ve u velk˘ch firem standardem. O ekonomickém zdravotnictví navíc existuje silná vnûj‰í konku- úspûchu pÛjãování rozhoduje i cena sluÏby (optirence v˘robcÛ jednorázov˘ch zdravotnick˘ch málnû vztaÏena na kaÏdé pouÏití textilie). Musí zohlednit náklady pofiizovací, skladovací, identifikaãní, praní a opravy, dopravní atd. KaÏd˘ jednotliv˘ kus by mûl b˘t pronajat nejménû 1,5x t˘dnû. Celková zásoba textilií vychází ze zku‰enosti, napfi. 5 souprav/lÛÏko, u pracovního obleãení 3-5 souprav/osoba, ruãník 5 kusÛ/pacient atd. + 10 % rezerva. Textilie musí b˘t co nejkvalitnûj‰í s dlouhou Ïivotností. Je-li del‰í neÏ kalkulovaná, pfiiná‰í zisk navíc. Smûsové textilie mají del‰í Ïivotnost neÏ bavlnûné. Základní normou pro nákup je PNJ 579-80-99 TZÚ Brno – Prádlo pro zdravotnictví. Praktick˘m problémem pÛjãování zdravotnického prádla je jeho ztrátovost, tedy rozkrádání. Ta ãiní v Nûmecku 50 %, v Británii se mluví o 6 %, u nás dosahuje 10% a více. Hodnotn˘ sortiment (froté osu‰ky) Nejvût‰í svûtové firmy angaÏované v pÛjãování textilií se rozkrade postupnû úplnû. Tyto ztráty se v na‰em zdravotnictví odhadují na 50 mil. Kã roã- mnohem tûsnûj‰í spolupráce se zákazní- prostfiedkÛ. V roce 2001 pfiedstavoval jejich trh nû (podle TZÚ), v USA v roce 1988 znûl odhad kem. Zákazník má ãasto na kvalitu sluÏby jin˘ v Evropû asi 100 mil. EUR. Mají dost prostfiedna 1 mld. USD. DÛleÏité pfii pÛjãování je pfiesné názor neÏ dodavatel a sluÏbu povaÏuje za dobrou kÛ na to, aby za své zájmy lobovali i neãestnû, vymezení smluvních vztahÛ z obou stran. jen splÀuje-li jeho oãekávání. Musí b˘t tedy navzdory nesporn˘m v˘hodám opakovanû pouV na‰ich smlouvách je fiada nedostatkÛ (napfi. vytvofien prostor pro uplatnûní jeho individuál- Ïívan˘ch textilií (lep‰í pevnost, komfort pfii no‰enení definována zodpovûdnost za prádlo rozkraních poÏadavkÛ, samozfiejmû vybalancovan˘ ní, malá pra‰nost, kompatibilita se Ïivotním prodené, náhrady za prádlo u zákazníka zniãené, není s moÏnostmi dodavatele. S velk˘mi zákazníky je stfiedím). V âR se pÛjãování pro prÛmysl anganutno opakovanû jednat. Zákazník pfiedev‰ím Ïují firmy se zahraniãním kapitálem (Lindström, sankcionována pfiítomnost cizích tûles v prádle oãekává: ãistotu dodan˘ch kusÛ, pfiesnost dodá- Initial Ecotex) i na‰im (Freiberger Hranice). SluÏ- vedoucí ke ‰kodám, u zdravotnického prádla není vek a spolehlivost sluÏby, kvalitu Ïehlení, pruÏ- bu vyuÏívají pfiedev‰ím velké spoleãnosti se vzta- zaruãeno dÛsledné tfiídûní) coÏ vede k po‰kozonost v dodávkách, pfiijatelnou cenu, správné hem k zahraniãí (·koda, Philips, TPCA Kolín), vání pÛjãovatele. I kdyÏ podnikání v pÛjãování poãty kusÛ a pfiirozenû i naprostou funkãnost tex- které jsou na outsorcing zvyklé jako samozfiej- není jednoduché a podniky jsou neustále pod tilií, kvalitu a pohodlí pfii no‰ení. Nároky zákaz- most. Vidí v nûm v˘hodu moÏnosti plnû se kon- mnohostrann˘m a ãasto si odporujícím tlakem, níkÛ rostou v souladu s touhou po osobní svo- centrovat na vlastní v˘robní ãinnost a nezab˘vat v˘hledy jsou velmi dobré. Obrat neustále roste, bodû, individualismu a snaze odli‰it se od prÛ- se podruÏnostmi, úsporu nákladÛ a jejich trans- protoÏe systém zaãínají vyuÏívat i stfiední a malé mûru stfiihem, barevn˘m fie‰ením, logem. I pro parentnost, úsporu prostoru i pracovníkÛ firmy, zpfiísÀuje se legislativa pro pracovní propomûrnû malé poãty odûvÛ musí dodavatel vyví- a v neposlední fiadû i vyuÏití zku‰eností posky- stfiedí, coÏ znamená vût‰í poptávku po ochranjet nové produkty a logistické náklady rostou. tovatele leasingu. PÛjãování prÛmyslov˘ch odû- n˘ch odûvech, roz‰ifiuje se komplexní sluÏba pro Zcela individuálnû ztvárnûn˘ pracovní odûv pro vÛ pracuje se skfiíÀkov˘m systémem: kaÏd˘ pra- operaãní sály a domovy soiálních sluÏeb a roste urãitou firmu a její obraz a reprezentaci pfied covník má ãist˘ odûv pfiedem nachystán v osob- i zájem ubytovacích zafiízení. Podle E.T.S.A. vefiejností vyjadfiuje anglick˘ v˘raz Corporate ní skfiíÀce poblíÏ pracovi‰tû a ‰pinav˘ odûv odklá- zatím v Evropû vyuÏívá leasing textilií jen 20 % Identity. Není to jen odûv, ale i ve‰kerá ãinnost dá do skfiíÀky (boxu) na ‰pinavé prádlo, která je firem a rezerva je velká. Na pfiípadnou expanzi a jednání probíhající ve vymezeném rámci daném spoleãná. Odûv je samozfiejmû identifikován je tfieba se pfiipravit napfi. i firemním duchem. O takovou prezentaci velké a na‰í zvyklostí je ãárov˘ kód. Obvykl˘ interval roz‰ífiením nabídkového katalogu o nové sluÏby firmy usilují a pokud jsou leasingov˘m zákazní- v˘mûny v prÛmyslu je 1x t˘dnû a k ní jsou nutné tfii soupravy obleãení (pfii v˘mûnû kaÏd˘ den 5- kontaktem s nov˘mi prÛmyslov˘mi obory kem je tfieba jim vyhovût roz‰ifiujícími se v praxi (mikroelektrotechni7 souprav). Îivotnost prÛmyslov˘ch odûvÛ se ka, biolaboratofie, subdodavatelé pro autokalkuluje obvykle na 36 mûsícÛ, skfiínûk na 60. mobilov˘ prÛmysl) V pÛjãování zdravotnického prádla je pfies 10 let zavedena ostravská firma Renatex CZ a.s. fiízením kvality na nejvy‰‰í úrovni a také prádelna Chri‰tof Vy‰kov a prádelna zlep‰ením komunikace se zákazníky Náchod. Sortiment poskytovan˘ch sluÏeb je zvy‰ováním produktivity mnohem skromnûj‰í neÏ u velk˘ch zahraniãních spojováním se do aliancí v‰eho druhu – ty jsou silnûj‰í a lépe ãelí tlakÛm zvenãí. hráãÛ. To samozfiejmû vypl˘vá ze specifick˘ch podmínek na‰eho zdravotnictví a podnikÛ a také PÛjãování je dnes jedním z nejv˘znamnûj‰ích ãeského trhu, mnohem chudobnûj‰ího neÏ je nûmeck˘ ãi evropsk˘. Tyto rozdíly se budou sektorÛ sluÏeb se slu‰nou návratností vloÏen˘ch investic. Je ov‰em otázka, zda z rÛstu (ten se postupnû stírat. Nejznámûj‰í firmou, poskytujících servis zdra- odhaduje na asi 10 % roãnû) budou profitovat votnického prádla v sousedních zemích je Ren- na‰e firmy neschopné spolupráce nebo kapitál tex. Poskytuje v‰e, co si zdravotnictví Ïádá zahraniãní ãekající na svoji pfiíleÏitost k exPodnikání v pÛjãování není jednoduché. Podniky jsou vystaveny nejrÛznûj‰ím s bohat˘m sortimentem pracovního obleãení rÛz- panzi. protichÛdn˘m tlakÛm, se kter˘mi se musí neustále vyrovnávat ného stfiihu z nejlep‰ích materiálÛ, moderní Ing. Zdenûk Kadlãík PÛjãování textilií je pfiíkladem zmûny, kdysi bezv˘znamné ãinnosti, pro obor klíãovou. KdyÏ v 80. letech minulého století pÛjãování zaãínalo v Nûmecku ve zdravotnictví byla motivací snaha nabízet sloÏitûj‰í a komplexnûj‰í sluÏbu a nahradit v˘padky trÏeb v prádelnách zpÛsoben˘ch tvrdou konkurencí, agresivním marketingem, podbízením a poklesem cen. U na‰ich b˘val˘ch podnikÛ sluÏeb (pÛjãovala fiada tehdej‰ích komunálÛ, v Teplicích, Trnavû, Tû‰ínû, Nitfie atd.) ‰lo o nejjednodu‰‰í systém pÛjãování loÏního prádla pro ubytovny a fiádové hotely a snahou bylo roz‰ífiit paletu poskytovan˘ch sluÏeb pfii nijak závratném obratu. V prÛbûhu pár desetiletí se pÛjãování prádla stalo obrovsk˘m celosvûtov˘m byznysem a mnohonásobnû pfierostlo v˘znam prádelen, které kdysi s pÛjãováním zaãínaly. O v˘znamu tohoto podnikání svûdãí ãísla: v roce 2001 v rámci EU pracovalo v tomto oboru na 70 000 lidí a obrat ãinil 4,9 mld. EUR. V roce 2003 se jiÏ uvádí 97 000 lidí s obratem 6,7 mld. EUR. Na obrovském americkém trhu nosí pracovní obleãení 35 mil. lidí a pro 10 mil. se leasuje. Dal‰í potenciál je 2,5 mil. lÛÏek v sociálních domovech, 3,5 mil. v penzionech a hotelích atd. V Nûmecku v roce 2002 ãinil leasing textilního zboÏí 550 mil. EUR a nakoupeno bylo za 150-200 mil. EUR. PÛjãování je v podstatû jediná ãinnost dot˘kající se prádelen s mnohalet˘m rÛstem v˘konÛ. Má v Evropû svoje vlastní zastfie‰ení E.T.S.A. (European Textile Services Association) s 13 aktivními ãleny, 16 pfiidruÏen˘mi a 10 korespondenãními (mezi tûmito je i âR). Cílem je reprezentovat sektor tûchto sluÏeb na evropské úrovni a v‰emoÏnû podporovat jeho existenci a rozvoj. Ve své krátké historii pro‰lo pÛjãování obrovsk˘mi zmûnami a sotva dnes pfiipomíná kdysi prostou v˘mûnu lÛÏkovin. NejdÛleÏitûj‰í zmûny mohou b˘t popsány takto: - roz‰ifiování sluÏeb o nové sortimenty a ãinnosti. PÛjãuje se pro zdravotnictví (lékafiské a sesterské obleãení, lÛÏkoviny a podloÏky, textilie pro inkontinenty, operaãní textilie, rohoÏe, mopy), hotely a restaurace (lÛÏkoviny, vybavení koupelen vãetnû osu‰ek, ÏupanÛ a pfiedloÏek, záclony, závûsy, ubrusy, ubrousky, utûrky, podu‰ky), prÛmysl (pracovní obleãení v‰eho druhu, ochranné obleãení proti ohni, chladu, vodû, chemikáliím, vûtru atd., ãistící hadry) i administrativu, banky a obchodní organizace (úklidové pomÛcky, mopy, rohoÏe, pfiíleÏitostné a spoleãenské obleãení) atd. - pfiechod ke komplexním sluÏbám, tzn. Ïe zákazník dostává od pÛjãovatele absolutnû v‰echno, co k ãinnosti potfiebuje. Markantním pfiíkladem je zdravotnictví. Nabízí se nejen prádlo ale i prostfiedky zdravotnické techniky. V‰e vãas, v potfiebném mnoÏství a na správném místû. Vrcholem je nabídka operaãních setÛ, ve kter˘ch kromû operaãních textilií jsou i jednorázové rou‰ky a v‰echny nástroje k operaci potfiebné. Dodavatel ruãí za sloÏení setÛ a jejich sterilitu vãetnû validace technologick˘ch krokÛ. V nabídce pro zdravotnictví je i v‰e pro inkontinentní osoby, servis elastick˘ch punãoch, vybavení pro um˘várny, úklid, kuchynû, garáÏe, údrÏbu atd. Poãty sortimentÛ v nabídce jsou do stovek a rozbûh a udrÏení funkcí systému vyÏaduje nepfiedstavitelné náklady. Podle na‰ich zku‰eností velká nemocnice s 1000 lÛÏky vyÏaduje na nábûh mnohem jednodu‰‰ího systému, ve kterém se pÛjãuje jen osobní, loÏní a základní operaãní prádlo vstupní investici 20-25 mil. Kã. Z prostého pÛjãování se tedy stal úpln˘ textilní servis, kter˘ pokr˘vá nejen velmi kvalitní praní a opravy, ale také jednoduché zásobování a skladování, identifikaci prádla a úpln˘ pfiehled o spotfiebû a také anal˘zu nákladÛ a sestavu rozpoãtu. To v‰e pfiedstavuje logistick˘ systém, zná- INFORMÁTOR zornûn˘ na obrázku, kter˘ mÛÏe fungovat jen s rozsáhl˘m vyuÏitím v˘poãetní techniky. Jeho náklady jsou vysoké - mnohem vy‰‰í kvalita nabízen˘ch textilních materiálÛ. Nositelé dnes odmítají klasické pracovní odûvy a chtûjí obleãení leÏérní, ‰vihácké a módní tak, aby se blíÏilo obleãení civilnímu. Do pracovního obleãení pronikají ko‰ile a haleny v‰ech stfiihÛ, tvarÛ a barev, kalhoty pro voln˘ ãas, kazajky sportovního stfiihu. Samozfiejmostí je naprostá funkãnost, kvalitní materiál a ‰ití, vysoká pevnost, malá sráÏlivost, co nejmen‰í tvorba nopkÛ a dobrá udrÏovatelnost. DÛraz se klade i na detaily: dokonalé zpracování ‰vÛ, kvalitu knoflíkÛ, ná‰ivek a drukÛ atd. Pfii barevn˘ch kombinacích musí b˘t barevná stálost absolutní. Stfiihové fie‰ení musí zaruãit funkãnost a pohodlí. Velké leasingové firmy vydávají roãnû na nákupy textilií stamiliony EUR a jejich zájem na nejvy‰‰í kvalitû je evidentní. Mají vybudovan˘ vlastní interní systém hodnocení dodavatelÛ a provádûjí u nich audity (Larosé, Mewa). Snahou v˘zkumníkÛ je vytvofiit pro leasing dodavatelské standardy zaruãující trvalou kvalitu. Nároky na pracovní obleãení rostou i v dÛsledku platnosti stále nov˘ch evropsk˘ch i ãesk˘ch norem, kter˘m musí obleãení vyhovovat (napfi. âSN EN 13795, âSN EN 340, 863 a 368, âSN EN ISO 6529, PNJ 593-80-2001, 594-80-2002, 579-80-99 atd.) Proto do pracovního obleãení pronikají nové materiály, napfi. elastomery, zateplovací vloÏky z PES mikrovlákna, membránové textilie, tkaniny omezující rÛst mikroorganismÛ atp. Éra nákupu toho nejlevnûj‰ího zboÏí je v Evropû minulostí a kdo tento trend nechápe, ujíÏdí mu vlak! 2007/6 str. 3 PEROU TUNELOVÉ PRAâKY DOB¤E ? Pfied ãasem jsem vyslechl diskuzi lidí z oboru. Zaznûl i názor, Ïe tunelové praãky ‰pat- lení. Je dáno konstrukcí praãky a jejího pohonu. nû odepírají velmi zneãistûné prÛmyslové pracovní odûvy. Hledejme odpovûì, zda je ten- U prádla, které je v bubnu uná‰eno Ïebry, je úhlové zrychlení pÛsobící na prádlo pfiímo závislé i na to názor správn˘ nebo ne. polomûru bubnu praãky. Pokud ãistíme za sucha skvrnu na textilii, musí- Zastavme se u v˘‰ky hladiny. Tento parametr me vynaloÏit obrovskou mechanickou práci spo- mÛÏeme totiÏ u praãek nastavovat. Vy‰‰í hladina Pomûr láznû je mnoÏství láznû pfiipadající na jenou s vytíráním, vymetáním, kartáãováním, znamená niωí mechanické pÛsobení obecnû (i pfii 1 kg prádla. Pfii praní je 1:4 nebo 1:5, tedy na 1 kg vyklepáváním skvrny. Toto mechanické pÛsobe- chemickém ãistûní). Je jen na nás, v˘‰ku hladiny prádla pfiipadá 4 resp. 5 litrÛ láznû. Tento paraní se realizuje v ãase. Máme tedy co do ãinûní se optimálnû zakomponovat do technologick˘ch metr pfiímo souvisí s v˘‰kou hladiny - je-li nízká, dvûma faktory odstraÀování neãistot, a to postupÛ. pomûr je fieknûme 1:4, pfii máchání je vysoká s mechanikou a ãasem. Pfiidejme do ãistûní kapa pomûr napfi. 1:6. alinu, vodu (nejãastûji) nebo rozpou‰tûdlo (PER). âetnost pádÛ se logicky pfii mechanickém LázeÀ pfii odstraÀování neãistot pomáhá, protoÏe pÛsobení uplatÀuje také. Je rozdíl, zda za ãasovou Z na‰eho rozboru vypl˘vá, Ïe nejdÛleÏitûj‰ím ãásteãnû uvolnûnou neãistotu (bobtnáním, pÛso- jednotkou je prádlo podrobeno 5 nebo 10 pádÛm. parametrem souvisejícím s úãinností praní je bením el. nábojÛ, emulgací) vyplavuje. Rychlost Roste s poãtem Ïeber, ale jen do urãité míry. Prvodstranûní neãistot pohybující se lázní je jedním ní tunelové praãky mûly aÏ 20 plytk˘ch Ïeber, pro- prÛmûr bubnu praãky. OvlivÀuje totiÏ – pfiímo pádovou v˘‰ku z rozhodujících ãinitelÛ praní. Aby se lázeÀ/tex- toÏe se myslelo, Ïe právû poãet Ïeber zv˘‰í úãin– velikost a tedy objem bubnu a tím i pohyb tilie pohybovala, musíme jí dodávat pohybovou nost praní. Byl to lich˘ pfiedpoklad a dne‰ní tunetextilií v nûm energii. Tisíce let se pralo na bfiezích potokÛ a fiek lové praãky mají jen kolem 5 Ïeber a úãinnost – úhlové zrychlení. a prádlo se energicky tlouklo, tepalo, mnulo, drh- vysokou. âetnost pádÛ záleÏí na otáãkách - i ty lo a dusalo a mechanické pÛsobení jako faktor pra- jsou limitovány technologicky. U nov˘ch praãek Z pfiehledu vypl˘vá, Ïe obecnû tunelové praãní pfievládalo. Intenzivní mechanika rozbíjí neãis- s frekvenãnû fiízen˘mi motory mÛÏeme otáãky ky mají vût‰í prÛmûr bubnu neÏ praãky sólo totu na drobnûj‰í kousky a ty se lépe odplavují volit a rozhodujeme o dal‰ím parametru. Rozhoz povrchu. Kdyby jí nebylo, existovala by jako je- duje i tzv. efektivní ãas chodu. Má u bûÏn˘ch pra- a tím i vysok˘ mechanick˘ úãinek a vysokou úãindin˘ transportní mechanismus difuze a ta je nepfii- ãek koeficient 0,8 - tzn., Ïe 80 % ãasu se buben nost praní. Mají také vy‰‰í úhlovou rychlost bubnu a tím i vût‰í úhlové zrychlení a mnohem vût‰í jatelnû pomalá. V posledních, fieknûme 150 letech, pohybuje a 20 % stojí. prostor pro pohyb textilií v bubnu, kdyÏ pomûry pfiichází ke slovu chemie, pouÏívá se m˘dlo plnûní u tunelov˘ch praãek jsou kolem 1:40, a pozdûji chemické detergenty. Pfiib˘vá dal‰í fakRelativní pohyb textilií je dÛleÏitou souãástí u Rotaflexu se dokonce blíÏí 1:50. Teì mÛÏeme tor praní chemie a uplatÀuje se na úkor sníÏené mechaniky. Je pfiedev‰ím závisl˘ na pomûru plnû- odpovûdût i na úvodní otázku: jsou-li optimálnû mechaniky. Dnes u moderních praãek a technoní. Ten je dán jmenovit˘m plnûním pfiedepsan˘m nastaveny v‰echny faktory praní, vysok˘ mechalogií je mechanika a chemie v jisté rovnováze. V praãce pohybující se buben odevzdává svoji v˘robcem a velikostí bubnu. Pfii praní je obvykl˘ nick˘ úãinek u tunelov˘ch praãek znamená energii lázni a textiliím. Ty se vzájemnû otírají, pomûr plnûní 1:12, coÏ znamená, Ïe na 1 kg prá- i úãinné praní. Názor o neúspû‰ném praní silnû lázeÀ je proplavuje, textilie se ‰Èouchají, neãisto- dla pfiipadá 12 litrÛ objemu bubnu. Dobfie znáte zneãistûného pracovního prádla není správn˘ ta vyplavuje. JiÏ dlouho lidstvo ví, Ïe na uvolnû- praãku PAC 120. Ta byla pÛvodnû deklarována a objektivnû se nemá o co opfiít. JiÏ tunelové praãní neãistot pfiíznivû pÛsobí vy‰‰í teplota. Zvy‰uje na 120 kg. Pokud ji takto naplníte, pomûr plnûní ky Milnor vyrábûné pfied 15 a více lety prosluly rychlost fyzikálních a chemick˘ch dûjÛ probíha- je 1:10,5, praãka prakticky nepere, protoÏe pohyb sv˘m úãinn˘m praním. prádla natlaãeného v bubnu není moÏn˘. SníÏíjících pfii praní. li se plnûní na 90 kg, je pomûr plnûní 1:14 a praãNetvrdím, Ïe tomu tak bylo tfieba pfied 30 lety, Rekapitujme: máme ãtyfii faktory praní - ka pere pfiijatelnû. V pfieplnûné praãce a naopak kdy se objevila první generace tunelov˘ch pramechaniku, chemii, ãas a teplotu. První dva se i hodnû nedoplnûné je tfiení nedostateãné, mecha- ãek. Praãky zdaleka nebyly dokonalé. Mûly malé naz˘vají hlavní. V‰echny faktory se obvykle zná- nika nízká a v˘sledek praní hor‰í. Veliké prÛmû- prÛmûry bubnu, velik˘ poãet mal˘ch Ïeber, ktezorÀují kruhov˘m tzv. Sinnerov˘m diagramem. ry a objemy bubnu mají praãky urãené pro mok- r˘ vedl k rolování prádla, nadmûrn˘ pfienos ‰pinav˘ch lázní do dal‰ích komor, zdaleka ne optiRozhodují o v˘sledku praní. Pokud dobfie rozu- ré ãistûní - zde se vyÏaduje nízká mechanika. Úhlové zrychlení vyÏaduje vysvûtlení. Otáãe- mální recyklaci atp. To je dnes jiÏ historie a tunemíme technologii, tfii z tûchto faktorÛ máme v rukách a umíme je optimálnû nastavit. Mám na jící se buben praãky má jistou úhlovou rychlost lové praãky odvádûjí skvûlou práci. Pokud nûkomysli v˘bûr a dávkování pracích prostfiedkÛ, tep- závislou na poãtu otáãek za minutu. Pfii brzdûní mu nepere tunelová praãka optimálnû, hledej lotu praní a ãasy jednotliv˘ch krokÛ. Jeden fak- a rozbûhu bubnu dochází k jeho úhlovému zrych- chybu v nastavení. Zatímco realizovat optimální tor se v‰ak více ménû z na‰eho dosahu vymyká a tím je mechanika. Je totiÏ pfiedev‰ím a hlavnû závislá na konstrukci praãky. KonstruktérÛm jistû nelze upírat snahu po co nejlep‰ím fie‰ení, pfiesto v‰ak jsou ve v˘konech praãek rozdíly. Je SíÈ hotelÛ Hilton je v Evropû dostateãnû známá a dva 220 kg washextraktory. O su‰ení se stará 11 to jako u aut, nûkteré lépe akceleruje, jiné má niωa u nás také. Jde o síÈ celosvûtovou provozující su‰iãÛ. Jsou místûny ve dvou fiadách a mezi nimi í spotfiebu, tfietí lépe sedí na silnici, dal‰í má pfiízhotely i v USA. Jenom v Chicagu má pût velk˘ch pojíÏdí zvedací plnicí dopravník. Îehlení zaji‰Èuje nivûj‰í v˘konovou kfiivku atp. Je s podivem, Ïe hotelÛ. Ty dosud prali prádlo na 5. poschodí je- pût ÏehliãÛ: na 3 se Ïehlí loÏní prádlo, na 1 ubrusy pfii koupi auta dostávám celou fiadu technick˘ch dnoho z nich. Zastaralé zafiízení a snaha vrátit obsa- a pol‰táfie a na posledním malé kusy. Froté se skláinformací, pfii koupi skoro stejnû drahé praãky jen zené ãásti hotelu pÛvodnímu úãelu vedly manage- dá na 6 skladaãích a dopravu zaji‰Èuje visut˘ Fututy nejzákladnûj‰í! Ale vraÈme se k mechanice. ment k zaloÏení dcefiiné spoleãnosti Meritem Por- rail. KvÛli nûmu musela b˘t svûtlost budovy více Pokud se domluvíme na optimálním nastavení tage, která byla povûfiena vybudováním nové neÏ 7 metrÛ. âtenáfie urãitû zajímá personální obsachemie, ãasu a teploty, mÛÏeme tyto parametry prádelny. Je to jiÏ tfietí prádelna vybudovaná fietûz- zení: provozních pracovníkÛ je 70-80, z toho hodz dal‰ích úvah vynechat a soustfiedit se jen na cem Hilton v USA v poslední dobû a zfiejmé posí- nû muÏÛ, pracovníkÛ údrÏby 8 a prádelnu fiídí 6ãlenmechaniku. lení trendu smûrem k centrálním prádelnám. Prá- n˘ ‰táb managerÛ. Pracuje se 10 hodin dennû vãetExaktní matematické vyjádfiení vztahu mezi delna zaujala plochu 3 700 m2 v pronajaté budo- nû sobot, zaãíná se v 6.00 a konãí v 17.30. Obsluha mechanikou a v˘sledky praní neexistuje. Jsou vû asi 1 hodinu jízdy od Chicaga. Základní idea ÏehliãÛ nastupuje do práce aÏ v 7.00 hodin. Asi ãtvrk dispozici jen empirické zku‰enosti a v˘sledky v obsluze prádlem je taková, Ïe celá síÈ má jedno- tina pracovníkÛ tfiídí ‰pinavé prádlo. nûkter˘ch dílãích pokusÛ. Spolehlivû se v‰ak ví, tné prádlo a jednotlivé hotely se nerozli‰ují. Ame- Zajímavá je produktivita: pfii 80 Ïe mechanické pÛsobení je závislé zejména na riãané si dobfie spoãítali, Ïe právû takov˘ systém pracovnících 47,5 kg/os/hod. Sortitûchto okolnostech: pfiiná‰í nejvíce úspor. Rychlost v˘stavby je zcela mentní skladba je ov‰em ideální – na pádové v˘‰ce prádla v bubnu neuvûfiitelná: první nosník pro visutou dopravu byl a o tvarovém prádle schází v popi– na ãetnosti pádÛ vztyãen uprostfied kvûtna 2005 a prádelna byla ode- su prádelny zmínka. Dopravu zaji– na relativním pohybu textilií vÛãi sobû vzdána provozu koncem záfií téhoÏ roku. Tato rych- ‰Èuje externí firma. Pro svoz a roza lázni, coÏ souvisí s pomûrem plnûní lost se opírala o zku‰enosti z v˘stavby dvou voz prádla je k dispozici 800 vozí– na úhlovém zrychlení bubnu pfiedcházejících prádelen také o osobní kvality kÛ. Kamion po naloÏení prádelna – na pomûru láznû vrchního managera projektu Porretta s více neÏ odváÏí, zapeãetí a oãísluje. Zásoba Pro v˘poãet pádové v˘‰ky existuje vzorec, kte- 30let˘mi zku‰enostmi z hotelového prádelenství. prádla je ãtyfiapÛlnásobek poãtu r˘ udává pfiímou úmûrnost k prÛmûru bubnu praã- Nejde vÛbec o prádelnu malou. pokojÛ av‰ak hotel nemÛÏe Ïádat ky (vût‰í prÛmûr, vût‰í pádová v˘‰ka), závislost Dennû vypereprádlo ze 4500 pokojÛ a cílov˘ více neÏ 1 soupravu na pokoj a den. na úhlu odpoutání (vût‰í úhel, vût‰í pádová v˘‰- v˘kon je 1,5-2,0 mil. pokojÛ roãnû. Pfievedeno na V pfiípadû akutního nedostatku práka) a v˘‰ce hladiny (vy‰‰í hladina, men‰í pádová kilogramy, kapacita je 38 t/den s moÏn˘m nav˘‰e- dla z rÛzn˘ch dÛvodu Meritex okav˘‰ka). Îebra bubnu zvy‰ují úhel odpoutání na ním (a roz‰ífiením plochy prádelny a prodluÏením mÏitû nakoupí prádlo dal‰í a pfie90° a více. Pfii zvedání textilií Ïebfiem z nich vyté- pracovní doby) o dal‰ích 16 t/den tun. Celkem pfies úãtuje hotelu, kter˘ prádlo nevrátil. ká lázeÀ i s neãistotami. Pfii dopadu na hladinu se 50 tun prádla za den. Strojní zafiízení dodala ame- Hotely si prádlo nárokují dennû neãistoty mechanicky uvolní, textilie se proplaví rická poboãka firmy Jensen. DÛvodem byla rychlá a kaÏdá objednávka je vyfiízena je‰lázní, ta proudí pfies strukturu textilie a vym˘vá dodávka a schopnost koordinovat celou v˘stavbu. tû tutéÏ noc. Kontrolní systém má neãistoty. Nejen z povrchu, ale i ze struktury. V prádelnû jsou dva 12komorové tunely Universal 16 kamer a nepfietrÏitû pofiizují digitální záznam aktivit v prostorách prádelny a na expediãních v˘jezChceme-li mluvit o pracím úãinku praãky, musím brát do úvahy prÛmûr jejího bubnu. dech. Záznam si mohou hotely inJak situace vypadá z tohoto pohledu u nûkter˘ch náhodnû vybran˘ch praãek? line prohlíÏet. Dodavatelem pracích a pomocn˘ch prostfiedkÛ je divize PAC 121 90 kg 1250 mm PAC 180 180 kg 1620 mm pro údrÏbu textilií firmy Ecolab. Primus F 40 40 kg 914 mm (s ãeln˘m plnûním) Dávkování je samozfiejmû zcela Primus MB 66 66 kg 715 mm (prÛchozí) automatické s 1denní zásobou praKannegiesser FU 1900 BW-1 185 kg 1680 mm (prÛchozí) cích prostfiedkÛ - to odpovídá souD’Hooge Z 770 72 kg 1092 mm (boãní plnûní) ãasnému trendu netvofiit zásoby Power Swing Kannegiesser 300 kg 1830 mm (ãelní plnûní) Power Trans 36 36 kg 1635 mm (tunel) a dodávat just in time. Aã dal‰í techPower Trans 50 50 kg 1907 mm (tunel) nologické podrobnosti nejsou znáGirbau TBS-50 50 kg 1850 mm (tunel) my, je exkurze do amerického práMilnor 50 kg 1930 mm (tunel) delenství docela zajímavá. -izk- Jak perou hotely HILTON v USA 2007/6 str. 4 technologii u sólo praãek není pro odborníka problém, u tunelové praãky je situace mnohem sloÏitûj‰í. Také proto, Ïe kupujeme vût‰inou v˘robky z druhé ruky bez pÛvodní dokumentace a pfii nastavování parametrÛ se není o co opfiít. Velk˘ vliv (bûÏnû nedocenûn˘) na kvalitu praní u tunelov˘ch praãek má recyklace lázní a její nastavení. KaÏdá praãka je z v˘roby nastavena optimálnû podle úãelu pouÏití, po desetiletém pouÏívání a zmûnû majitele z pÛvodního nastavení mnoho nezbude. Pfii nastavování recyklu se není ãeho chytit, protoÏe prÛtokomûry nejsou a nastavení podle citu je o‰emetné. Není náhoda, Ïe napfi. nov˘ Senking MediLine má na v‰ech vûtvích recyklu indukãní prÛtokomûry. Zasahujte proto do vodního plánu tunelov˘ch praãek co nejménû! Pokud moÏno vratnû - neosvûdãí-li se zásah, je tfieba se vrátit k pÛvodnímu nastavení. âipy nebo ãárové kódy? O identifikaci textilií pfii pÛjãování a praní jsme nejednou psali. Zatím existují vedle sebe dva systémy, a to ãipová identifikace (RFID) a ãárov˘ kód. Roz‰ífienûj‰í je zatím ãárov˘ kód, ale odborníci jsou toho názoru, Ïe RFID pfiiná‰í nové moÏnosti v oblasti identifikace, logistiky a automatizace a Ïe umoÏÀuje i dal‰í aplikaãní moÏnosti. Bude se tedy roz‰ifiovat, coÏ ale neznamená, Ïe identifikace ãárov˘mi kódy rázem zanikne. Jak vidí vlastnosti obou systémÛ a rozdíly mezi nimi odborníci z firmy RFID - Systemtechnik, Kirchheim unter Teck viz následující tabulka. Vlastnost RFID âárov˘ kód Bezkontaktní identifikace ano ne Vícenásobné pfiepsání informace ano ne âtení pfies vrstvy rÛzn˘ch materiálÛ ano ne Odãítání na del‰í vzdálenost ano ne Identifikace za ménû neÏ jednu sekundu ano ne Hromadné odãítání ano ne Odãítání i pfii velmi zneãi‰tûném povrchu ano ne Odolnost vÛãi vnûj‰ím vlivÛm (chemie, teplota) ano ne Neviditelná integrace do v˘robku ano ne Flexibilní umístûní na objekt ano ne Nové zpracování do software ano ano Ochrana pfied napodobením ano ne Z tabulky vychází lépe RFID. Je to ov‰em také dÛsledkem volby kritérií pro posuzování rozdílÛ obou systémÛ. Urãitû je RFID pfiíznivûj‰í pro nové aplikaãní moÏnosti. - izk- Transpondery Dure-Tag mají tlou‰Èku pouh˘ch 0,75 mm INFORMÁTOR Kannegiesser Hausmesse 2007 ýeská skupina se tohoto tradiþního domácího veletrhu ve Vloho zúþastnila díky firmČ Pragoperun již po nČkolikáté. Letos ve dnech 25.-27. 10. Organizace zájezdu i výstavy byla bezchybná, jak je již ostatnČ standardem. Úþastníci navíc poznali ojedinČlou technickou památku jakou je kĜížení velké vodní cesty Mittellandkanal s Ĝekou Wesser a plavební komorou Schachtschleuse vyrovnávající 13metrový rozdíl hladin. Vše v okolí mČsta Minden nedaleko od Vlotha. Popis každé technické výstavy obyþejnČ zaþíná pĜedstavením ojedinČlého exponátu. Já však zaþnu nČþím úplnČ jiným, což však na mČ pĤsobilo stejnČ mocným dojmem jako mimoĜádný výstavní kus. Šlo o zdravici majitele firmy pana Martina Kannegiessera na oficiální veþeĜi úþastníkĤ s vedením firmy. PĜivítal úþastníky z 22 zemí, i z dalekého Nového Zélandu a Thajska, jen ýesko scházelo. ZdánlivČ. Velkou þást dalšího vystoupení vČnoval totiž Ĝeþník právČ naší zemi a historii obchodních stykĤ s ní. Ta zaþala již pĜed desítkami let v ýeskoslovensku. To bylo první zemí, do které smČĜoval export mladé strojírenské firmy a tĜeba firma Chrištof v tradici obchodních stykĤ pokraþuje již ve tĜetí generaci majitelĤ. Maminka dnešního majitele paní Irma Kannegiesser vĜelý vztah k naší republice zvýrazĖuje také tím, že u stolu volí mezi stovkami úþastníkĤ místo vždy mezi naší delegací. Tato dáma, podílející se na založení firmy, oslaví pĜíští rok devadesátiny a všichni jí pĜejeme co nejvíce zdraví. Jsem senior a prožil jsem bezpoþet obchodních jednání se zahraniþními partnery, ale tak vĜelý vztah k našim lidem a naší zemi, jak ho dokumentoval pan Martin Kannegiesser jsem zkrátka u cizince ještČ nezažil! Snad si z nČho vezmou pouþení ti, kteĜí neustále prezentují výhrady vĤþi našim nČmeckým sousedĤm a do omrzení omílají historické kĜivdy, které pokud se staly, dávno odvál þas. PĜejme si jen, aby obchodních partnerĤ s takovým vztahem k naší zemi bylo co nejvíce! Celá letošní výstava se nesla v duchu motta „energie a životní prostĜedí“ – Kannegiesser považuje oba pojmy za klíþové pro 21. století a výzkum i vývoj firmy je veden k šetĜení obou. Nové systémy a technologie vykazují proto úspory vody a energie, napĜ. praþka Power Trans JET. Jde o krátkou 4komorovou tunelovou praþku s integrovanou odstĜedivkou urþenou pro menší prádelny, které perou pracovní odČvy všeho druhu. Má dokonalý inteligentní systém recyklace lázní, plnČní 36 až 100 kg a hodinový výkon podle velikosti komor 420 až 1200 kg. VČtšinou pere v 5minutovém cyklu. V odstĜedivce je prádlo dokonale odvodnČno, protože g je až 800. PĜenos prádla je suchý (tedy jen s vodou vázanou v prádle), praþka má malé nároky na údržbu a šetĜí provozní náklady. O praþce Power Trans Rotaflex jsme již psali. Jde o praþku s vČtším prĤmČrem komor a rotaþním pohybem bubnĤ. PĜenos prádla je suchý, máchat lze i v tzv. stojící lázni, což má vést k lepším máchacím výsledkĤm. Praþka jinak využívá všechny známé technologie Power Transu. Obrovský mechanický úþinek spojený s pohybem prádla skvČle demonstroval prĤhledný model tĜí komor ve skuteþné velikost pĜedvádČný v pohybu s lázní. Vysoká pádová výška je pĜitom tlumena lázní a o vysokém mechanickém úþinku, který se uplatní zejména pĜi praní prĤmyslových pracovních odČvĤ, nelze pochybovat. Mladším a menším bratrem Power Swingu 280 (bude zevrubnČ popsán v nČkterém z dalších þísel informátora) je Power Swing 180. Princip práce je naprosto stejný a konstrukce také. Zaujal zpĤsob jejího plnČní a vyprazdĖování spĜaženými dopravními pásy pohybujícími se synchronnČ po zvedacím dopravníku. Ten má jinou konstrukci, než jsme zvyklí z tunelových praþek. Má tvar vodícího a nosného sloupu, po kterém se „šplhají“ dopravníky. Základní podvozek konstrukce se pohybuje vodorovnČ. Tento zvedací dopravník Navzdory jiným druhĤm dopravy mají klasické dopravníky stále v prádelnČ neotĜesitelné postavení. Na obslouží až 6 praþek Power Swing s minimálními obrázku dopravní systémy firmy Pizzardi z Medy. ztrátovými þasy, protože pĜi vyprazdĖování prádla na jeden pás, spĜažený druhý souþasnČ pĜivádí další dáv- vČ demonstroval svoji visutou dopravu systémem který automaticky pĜekládá prádlo ze svorek pĜivadČþe Supertrack pomocí velkoobjemových pytlĤ. Ta se do svorek žehliþe. ku prádla. Snad nejvČtší pĜedstavenou novinkou byl nový K vidČní byly i osvČdþené praþky Favorit a Futu- obvykle kombinuje i s tĜídČním a skladováním prádla. ra. Pro osvČžení pamČti zopakujme, že praþky Favorit TĜídící jednotka mČla 4 shozy Ĝešené tak, že vytĜídČné tunelfinišer XMP 2-5 (podle poþtu komor). PĜedvedemají boþní plnČní (stejnČ jako napĜ. naše PAC 180), prádlo padalo pĜímo do povČšených pytlĤ a ty se zaþle- ný finišer byl vytápČn jen jedním plynovým hoĜákem a pĜevratnou novinkou je protiproud teplého vzduchu, mohou být ve verzi pro dČlicí stČnu a typová Ĝada od nily do visutého systému. který proudí od hoĜáku na konci finišeru 24 kg až po 277 kg zahrnuje 24 YPS 811 smČrem dopĜedu proti pohybujícímu se YPS 921 rĤzných modelĤ. Praþky mohou žehlenému prádlu. Výsledkem protiproumít na pĜání nádrže pro recykladu je mnohem lepší využití pĜivedeného ci lázní umístČné na horní þásti tepla a jeho menší spotĜeba proti klasicpraþky. ěada Futura má þelní kým finišerĤm. Novinka navíc výhodnČjplnČní a 8 modelĤ od 110 kg po ším zpĤsobem ohĜívá prádlo, když tep250 kg. Je nabízena i v provedeloty jsou rovnomČrnČjší a obecnČ nižší. ní pro dČlicí stČnu – v tom pĜíVýstupní teplota prádla je napĜ. jen 90 °C padČ se plní shora a vyprazdĖuje místo obvyklých 120 °C, což prádlo šetĜí do þistého prostoru þelnČ. V provedení BW/NBW mohou být plnČny z velkoobjemových vakĤ YPS 501 zcela automaticky a stejnČ tak i vyprazdĖovány. Praþky jsou v provozu velmi tiché (napĜ. Futura 185 kg má hluþnost za provozu jen 70 dB) a opatĜeny plným pĜíslušenstvím (poþítaþo- Moderní technika v žehlení košil. Údržba košil v západoevropských zemích pevnČ vé Ĝízení, reverzace bubnu, plynu- zakotvila v rychloþistírnách. Jsou dĤležitou souþástí sortimentu a poptávka je vysolé Ĝízení hladin a lázní v závislosti ká. Výkon se odvíjí pĜedevším od možností žehlení do kterého proniká moderní techna aktuální náplni, cool-down, 16 nika. Zatím nejvýkonnČjší košilovou linku pĜináší na trh japonská firma Y.A.C. Co. dávkovacích možností, statistic- z Akishima Cyty Tokyo. Skládá se ze tĜí samostatných žehlicích strojĤ: dvojitého tČla ké hodnocení provozu atd.). Jde (YPS 921), dvojitého rukávového lisu (YPS 811) a dvojitého otáþivého límcového o vzhledovČ velmi pĜitažlivé stro- a manžetového lisu (YPS 501). Soupravu obsluhují tĜi žehlíĜky a dosahují hodinový je, protože všechny vnČjší panely výkon až 200 košil. Souprava je již na evropském trhu. jsou z leštČného nerezu. PĜi praní zdravotnického prádla v prádelnČ rozdČle- a snižuje možnost sekundárního pokrþení. První dva Nedílnou potĜebou každé velké prádelny je racionální vnitropodniková doprava. Výrobce na výsta- né na þistou a neþistou þást se neobejdeme bez hygie- nové tunelfinišery budou v ýR pravdČpodobnČ instalonických propustí pro kontejnery (a obsluhu). Propust vány v prádelnách Renatex Ostrava a Ecotex Roudnice. Porta byla demonstrována ve 4metrovém modulu pro S tvarovým prádlem úzce souvisí jeho tĜídČní. K vidČní 3 kontejnery. Obvyklá délka cyklu je 6 minut (þistČ- byla nová tĜídicí linka þtoucí þipy a tĜídicí prádlo do ní, dezinfekce, sušení) a tedy celková kapacita je 30 rĤzných kategorií podle zadání zákazníka. Novinek bylo samozĜejmČ více, za zmínku stojí kontejnerĤ/hodina. To není zrovna mnoho a proto Porta existuje i v delším provedení pro 7 kontejnerĤ s celko- napĜ. velkokapacitní sušiþe PowerDry, u kterých vou kapacitou 70 kontejnerĤ/hodina. Délka cyklu do zákazníci stále þastČji vyžadují montáž výmČníku, znaþné míry závisí na dodavateli chemie a jeho techni- který ohĜívá vstupní vzduch vzduchem výstupním. Tento výmČník vzduch-vzduch nijak dramaticky kem nastavených programech. V žehlicí technice na rovné prádlo jsou stále stĜedem nezvČtšuje nástavbu na sušiþi proti klasickému Ĝešepozornosti žehliþe HPM s pružným žehlicím pásem, ní a pĜitom vede k nemalým úsporám tepla. K vidČní který kryje i pĜechodové mĤstky. Jak známo, pĜenos byly i nové skladaþe froté atp. Myslím, že zájezd na Hausmesse byl úspČšný a všem, tepla u tohoto pĜevratného Ĝešení je mnohem vyšší než u klasických koryt. Kannegiesser nabízí tento žehlicí kteĜí mČli oþi otevĜené, pĜinesl Ĝadu nových poznatkĤ. pás v nerezovém provedení. Nižší koeficient pĜestupu TČšme se na další podobnou akci. Tou nejbližší a nejtepla je kompenzován vysokými rychlostmi páry ve vČtší bude Texcare ve Frankfurtu nad Mohanem od 31. Ing. ZdenČk Kadlþík vyhĜívaném sendviþi a to až 80 m/sec. U þerné oceli, kvČtna do 4. þervna 2008. ménČ odolné vĤþi erozi rychle proudící parou, je tato rychlost podle údajĤ vystavovatele jen maximálnČ 25 m/sec. Bonus za odolnost koryta vĤþi korozi získává zákazník navíc. Pro prádelny, které nemají vhodný zdroj páry, pĜedstavil Kannegiesser žehliþ SHM 1300. Žehliþ má samostatnou plynovou hoĜákovou jednotku umístČnou vnČ žehliþe. Ta ohĜívá olej zprostĜedkující pĜenos tepla ke korytĤm. Je to Ĝešení pro speciální pĜípady – lépe olejový žehliþ nežli investice do nové kotelny! Pokraþuje vývoj žehlicích linek pro rovné prádlo. Kannegiesser nabízí neménČ než pČt rĤzných technologických Ĝešení orientovaných na individuální potĜeby zákazníka a jeho žehlený sortiment. Do pĜívodu prádla mĤže být zakomponován systém podtlakové dopravy Aero a navíc existuje možnost automatického propojení stohovaþe s expedicí bez potĜeby bČžné obsluhy. U Aera jsem byl vpravdČ pĜekvapen razancí nasávání prádla a dopravy a pĜemýšlel, co udČlá vetché prádlo. Aero lze nejrĤznČjším zpĤsobem pĜizpĤsobit potĜebám prádelny a využívat kdekoliv, rĤznČ tvarovat, pĜekonávat vzdálenosti horizontálnČ i vertikálnČ atp. O pĜívod rovného prádla k žehlení se stará zaĜízení Pick Up, které existuje ve tĜech modifikacích (D, W a U) nebo Futura BW 1900. S automatickým plnČním a vyprazdĖováním k zabudování do dČlicí stČny. Plní se shora známý a osvČdþený pĜivadČþ ErgoMat. Jeho nejzají- Americké sušiþe ADC Solaris mají velmi dobrý zvuk velkoobjemovými vaky na visuté dráze a vyprazdĖuje po naklopení praþky þelnČ. mavČjším provedením je zajisté ErgoMat Automatic, a malou spotĜebu energie. INFORMÁTOR INFO 5_06.indd Odd2:5 2007/6 str. 5 22.11.2007 13:36:43 Perchloretylen v Ïivotním prostfiedí Toto nejobvyklej‰í ãistírenské rozpou‰tûdlo je fiadu let terãem neÏádoucího zájmu enviromentalistÛ, zelen˘ch, ovlivnûné vefiejnosti (ne na‰í, té je to jedno) a následnû i politikÛ a legislativcÛ. Vyt˘ká se mu, Ïe je zdrav˘ ‰kodliv˘ a snad i karcinogenní. Aã ãistírny zdaleka nejsou jeho nejvût‰ím spotfiebitelem, jsou opakovanû stfiedem pozornosti, protoÏe vefiejnost s nimi bûÏnû pfiichází do styku. Léta jsem pfiesvûdãen, Ïe tlak na ãistírny není objektivní. VÏdyÈ je‰tû pfied 20 lety byly spotfieba PER na 1 kg textilií v ãistírnách 6x aÏ 8x vy‰‰í neÏ dnes. Nûmecko v roce 1991 emitovalo do ovzdu‰í 64 000 tun PER, celá Evropa v roce 1998, tedy o 7 let pozdûji, jen 50 00 tun. U nás se v 80. letech minulého století ãistilo asi 40 000 tun odûvÛ a poãítáme-li spotfiebu 12 %, ãinily emise z ãistíren kolem 5 000 tun PER. Podle souãasn˘ch údajÛ MÎP, jsou emise z ãistíren v roce 2004 jen 47 tun, coÏ je zlomek pÛvodního mnoÏství! Nikdo nemÛÏe upfiít odborníkÛm a prÛmyslu (vãetnû ãistírenství), Ïe dûlají v‰e, co je v jejich silách, aby spotfiebu a úniky do Ïivotního prostfiedí co nejvíce omezili. Legislativní tlak na PER vzniká proto, Ïe PER jako chlorovaná organická látka se v pfiírodû nevyskytuje anebo jen zcela v˘jimeãnû a je tedy produktem chemického prÛmyslu. Proti takov˘m látkám chybí v pfiírodním prostfiedí eliminaãní rozkladné mechanismy. Navíc PER je rozpustn˘ v tucích a hromadí se v tûle, coÏ pro Ïivoãichy (a lidi) nebezpeãí toxicity zvy‰uje. Z hlediska evropsk˘ch pfiedpisÛ (EC 67/548) je PER látka zdraví ‰kodlivá, nebezpeãná pro Ïivotní prostfiedí, která mÛÏe zpÛsobovat nevratné ‰kody na zdraví. Je ‰kodlivá pro vodní organismy a ‰kodlivé pÛsobení ve vodû mÛÏe b˘t dlouhodobé. Je fiazena mezi karcinogeny 3. (nejslab‰í) kategorie a její pÛsobení tedy musí b˘t sledováno. âeská legislativa ‰kodliv˘ch látek toto hodnocení v podstatû pfiebrala. Co se tedy dûje pfii chemickém ãi‰tûní? Na vyãistûní 1 kg ‰atstva potfiebujeme asi 5 litrÛ (8 kg) PER. Norma spotfieby povoluje spotfiebu 20 g/kg, coÏ znamená Ïe vût‰ina PER se do obûhu vrátí. Tûchto 20 g je maximem u moderních strojÛ a také legislativní hranice. U star‰ích strojÛ mÛÏe b˘t skuteãnost vy‰‰í 30-50 g a spojena s problémy, jak tuto vy‰‰í spotfiebu vykázat. Docela ale chápu provozovatele ãistíren, Ïe pfii souãasn˘ch marÏích nemají prostfiedky na obmûnu strojÛ. Co se s tûmi 20 g dûje? Pfiedev‰ím asi 60 % odejde jako emise do vzduchu, zbytek je vázán v destilaãních kalech a ve zbytcích z filtrÛ a zanedbatelné mnoÏství zÛstane v ãi‰tûném zboÏí a kontaktní vodû. Údaje o tom, kolik PER uniká do vzduchu a kolik zÛstává v kalech se u rÛzn˘ch autorÛ hodnû li‰í - zfiejmû závisí na podmínkách hodnocení. Podle Uni Kassel potfiebujeme dále k vyãistûní 1 kg 0,54 kWh elektrické energie, 0,34 kWh tepla v páfie, 3-5 ml pomocn˘ch látek a vznikne 10-30 g destilaãních kalÛ. Jak˘ je osud PER ve vzduchu? Existuje obecn˘ názor (BUA 1994), Ïe 65 % aÏ 70 % z prodan˘ch rozpou‰tûdel unikne do vzduchu. V jiÏ zmínûném pfiípadû Evropy onûch 50 000 tun roãnû. PER se v atmosféfie odbourává fotochemicky (je tedy souãástí fotochemického smogu) a na odbourání se podílejí radikály OH. Poloãas rozpadu závisí na jejich koncentraci, teplotû a intenzitû záfiení. Podle BUA 1994 je to 2-23 t˘dnÛ, podle jin˘ch pramenÛ (ESCA 2000) 5-6 mûsícÛ. Rozklad tedy trvá dlouho. Rozkladn˘mi meziprodukty jsou tetrachloretenperoxid a tetrachloracetylchlorid. AÏ pfii vysok˘ch teplotách nad 150 C° (coÏ v atmosféfie nepfiichází do úvahy, pfii svafiování potrubí ale ano) jsou pfiím˘m oxidaãním produktem chlorovodík a fosgen. Uvedené kyselé oxidaãní produkty jsou sráÏkami vym˘vány z atmosféry do pÛdy a povrchov˘ch vod. PER tedy pfiispívá ke kysel˘m de‰ÈÛm. Ve vodû je PER velmi málo rozpustn˘ (pfii 20 C ° se rozpustí v 1 l vody jen 0,16 g PER) a stejnû tak je v PER málo rozpustná voda (pfii 20 C ° se v 1 kg PER rozpustí 0,072 g vody). Rozpustnost roste s teplotou. Pokud vnikne kdekoliv do vody více PER, usadí se na nejniωím místû toku, nádrÏe, potrubí a vytvofií zde dlouho pfietrvávajíc loÏisko. Ve vodû se totiÏ PER odbourává pomalu a v hluboké, stojaté a neprovzdu‰Àované vodû je poloãas rozpadu nûkolik (6) let. Na rozkladu PER se podílejí anaerobní bakterie. Ty se mohou na pfiítomnost PER adaptovat a poté jejich schopnost odbourávat PER mnohonásobnû vzroste - men‰í koncentrace PER odbourají jiÏ bûhem nûkolika dní a jsou vyuÏitelné pro ãistûní odpadních vod s PER zátûÏí. Rozklad PER bakteriemi aerobními (tedy tûmi, které potfiebují k Ïivotu kyslík) není popsána. V 80. letech minulého století, byly provedeny anal˘zy povrchov˘ch vod na pfiítomnost PER a zjistilo se, Ïe PER ve vodách v mûfiitelném mnoÏství je: napfi. v pobfieÏních vodách oceánÛ 0,01-0,15 mikrogramÛ/litr. Ve vodních tocích podle studia BUA 1994 byly hodnoty vy‰‰í 0,50-1,50 mikrogramu/litr. Jiná studie z 90. let minulého století uvádí koncentraci PER v Severním mofii 0,01-0,40 mikrogramÛ/litr a v fiekách tekoucích do tohoto mofie 0,01-0,90 mikrogramÛ/litr. Podle tûchto mûfiení se zdá, Ïe PER je opravdu látkou v‰udepfiítomnou. To ostatnû potvrdilo i mûfiení koncentrací v ovzdu‰í velk˘ch mûst. Namûfieny byly koncentrace kolem 5 ppb (5 tisícin mg/m3 vzduchu). To je koncentrace samozfiejmû velmi nízká, nicménû mûfiitelná. TotéÏ co pro PER platí i pro jiné chlorované látky (pesticidy), ty jsou ov‰em mnohem toxiãtûj‰í. PER je toxick˘ pro vodní organismy, plankton i ryby. Limit pro pitnou vodu byl udáván na 0,01 mg/l a postupnû je zpfiísÀován. V kaÏdém pfiípadû mÛÏe 1 kg PER znehodnotit 100 000 m3 pitné vody nebo více. PER do vody zkrátka nesmí! O tom se pfiesvûdãili pfie lety v západoslovenské Ilavû. Tam u ãisticího stroje Spezima 12 pronikl z chladicího okruhu pracovní nádrÏe pfii poklesu tlaku vody PER do vodovodní sítû. Velké sídli‰tû bylo mnoho dní bez vody, protoÏe zbavit ãlenitou potrubní síÈ rozpou‰tûdla byl úkol nesnadn˘ i pro ojedinûlost situace, se kterou nebyly Ïádné zku‰enosti. V pÛdû je PER mnohem pohyblivûj‰í neÏ voda. DÛvodem je povrchové napûtí (32 mN/m) ménû neÏ poloviãní proti vodû (72 mN/m) a také men‰í viskozita (pfii 20 C ° 0,88 cP proti 1,00 cP vody). V pÛdû se proto ‰ífií v‰emi smûry 5-6x rychleji neÏ voda a proniká i betonem, zdivem, omítkou. V 80. letech minulého století se fie‰il oÏehav˘ pfiípad v b˘val˘ch KS PlzeÀ - jih se sídlem v Pfie‰ticích. Tam naivnû jímali vodu ze sprchov˘ch kondenzátorÛ ãisticích strojÛ Trimor do bûÏné studny tak dlouho, aÏ se na dnû vytvofiila asi 80 cm vrstva PER. Ten pronikl do podzemí v okolí a nakonec zamofiil studny v rodinné zástavbû vzdálené nûkolik set metrÛ. Vyvolan˘ poprask byl obrovsk˘ a vedl nakonec i k zániku podniku, protoÏe asanaãní práce stály miliony. PfiibliÏnû ve stejném období zjistili v Mnichovû, Ïe jsou chlorovan˘mi rozpou‰tûdly zasaÏeny obrovské zásoby kvalitní pitné vody pod mûstem v hloubce 60 aÏ 100 m. PÛvodcem zneãi‰tûní by strojírensk˘ prÛmysl a odma‰Èování kovov˘ch souãástí v TRI a PER. Za pozornost stojí hloubka, do jaké rozpou‰tûdla pronikala. Staré PER zátûÏe jsou v pÛdách pod b˘val˘mi ãistírnami pofiád a je ‰tûstím, Ïe je nikdo pfiíli‰ nezkoumá. Je-li PER v Ïivotním prostfiedí, dostává se i do tûla. Hrátky s patenty Zaãínají u kaÏdého nového modelu praãky, pfiedev‰ím tunelové. Tyto praãky jsou drahé ve v˘voji i ve v˘robû a úspû‰ná patentová ochrana originálních technick˘ch fie‰ení blokuje konkurenci. Ta se samozfiejmû snaÏí v‰emi prostfiedky originalitu patentovan˘ch fie‰ení zpochybnit a hledá jiná technická fie‰ení patenty obcházející. V Evropû dnes, kromû patentového práva jednotliv˘ch zemí, existuje i patentové právo platné pro ãlenské zemû EU. Pokr˘vá nároky autorÛ ve v‰ech ãlensk˘ch zemích EU. UplatÀování patentov˘ch pfiihlá‰ek je spojeno nemal˘mi registraãními poplatky - ty jsou tak velké, Ïe finanãnû slab‰ím vynálezcÛm znemoÏÀují registraci a ochranu. Rozhodnû nejv˘znamnûj‰ím pfiípadem ãeského svûtového vynálezce, kter˘ nena‰el ochranu svého autorství (také ov‰em z politick˘ch dÛvodÛ) byl akademik Wichterle a jeho objev gelov˘ch akrylátov˘ch oãních ãoãek. Dnes jejich dobrodiní vyuÏívají stamiliony lidí buì jako ãoãky nahrazující br˘le nebo ãoãky voperované do oka pfii ‰edém zákalu. Za tento geniální objev nevidûl nበobjevitel ani korunu, aã pfii fiádném zúfiadování by licenãní poplatky ãinily desítky a snad i stovky milionÛ dolarÛ! Nejen pro autora, ale také pro Akademii vûd a republiku. Ale vraÈme se k praãkám. Ke konstrukci Power-Transu firmy Kannegiesser bylo v roce 2002 publikována pfies 10 patentov˘ch pfiihlá‰ek. T˘kaly se napfi. v˘kyvného uloÏení bubnu, dolního pfiesunu prádla, zadrÏení láznû pfii pfiesunu, horního pfiesunu prádla, pfiípojné skfiínû na vnûj‰ím bubnu, recyklace lázní, mûfiení hladin atp. Konkurence samozfiejmû okamÏitû vystartovala s námitkami. Ty se t˘kaly buì dÛkazÛ, Ïe nejde o pÛvodní fie‰ení: napfi. u horního pfiesunu 2007/6 str. 6 prádla námitky znûly, Ïe podobn˘ pfiesun byl patentován jiÏ dfiíve pro firmu Pharmagg, Mitsubishi, Poensgen nebo Lavatec. Jin˘ druh námitek dokazuje, Ïe navrhované fie‰ení bude nefunkãní, nebo pfiinese v˘razné nedostatky, tfieba automatické nastavování hladin bude pfiíli‰ drahé a bude zdrojem technick˘ch potíÏí. Také se dokazuje, Ïe navrhované fie‰ení nov˘m vÛbec není a je pouÏíváno jiÏ desítky let pfii jin˘ch aplikacích, napfi. nepfiím˘ ohfiev nádrÏe na recyklovanou vodu nebo parní d˘zy, které pr˘ navíc budou velmi hluãné. Kontra a rekontra vede nevyhnutelnû ke sloÏit˘ch soudním sporÛm.. Trvají dlouho a stojí mnoho penûz. Soudy vyÏadují desítky odborn˘ch expertíz a znaleck˘ch posudkÛ a kaÏd˘m stáním se proces prodluÏuje a prodraÏuje. Tyto patentové spory mohou vést jen opravdu bohaté firmy se siln˘m právním zázemím a v˘sledek zdaleka nemusí odpovídat vynaloÏen˘m nákladÛm. Spory zákazníky nemusí zajímat: chtûjí po právu fie‰ení funkãní, technicky dokonalé a levné, bez ohledu na patentová práva. Jediní, kdo si z patentov˘ch práv nedûlají vÛbec nic, jsou âíÀané.Bezosty‰nû napodobují cokoliv co se jim zamane. Napfi. ãisticí stroje Boewe nebo italskou Ïehlicí techniku. âekám jen, kdy se na trhu objeví tunelová praãka kopírující osvûdãen˘ model renomovaného svûtového v˘robce. Poku‰ení doléhající na ãínské plagiátory musí b˘t vzhledem k prádelenskému boomu spojenému s pfiípravou olympijsk˘ch her, vpravdû obrovské. Brzdou je zfiejmû jen nedostateãné technologické zázemí zainteresovan˘ch firem. Tunelové praãky nelze vyrábût v zámeãnické dílnû. -izk- Nejãastûji d˘cháním, ménû ãasto prÛnikem pfies pokoÏku a v˘jimeãnû poÏitím s potravinami ãi nápoji. Problém je v tom, Ïe je dobfie rozpustn˘ v tucích a ukládá se tedy v tukov˘ch buÀkách tûla a vyluãuje jen velmi pomalu. Vliv na lidské zdraví závisí na mnoÏství, které se dostane do tûla. Pfii vdechování tedy na koncentraci PER ve vzduchu a délce a frekvenci expozice. V pracovním prostfiedí je nejvy‰‰í pfiípustná koncentrace jednorázová 750 mg PER/m3 vzduchu a prÛmûrná 250 mg PER/m3 vzduchu. Jsou-li ãisticí stroje v pofiádku vím z vlastní zku‰enosti, Ïe lze limity dodrÏet a hygienou namûfiené hodnoty jsou vesmûs niωí. Technick˘ stav strojÛ ov‰em není radno podcenit. Kdysi jsem ãetl, Ïe pfii jedné kapce PER z netûsnosti kaÏd˘ch 5 sekund vyteãe z nádrÏe 4,5 l PER/24 hodin a 135 litrÛ (=216 kg/mûsíc). Pfii 20 C ° obsahuje nasycen˘ vzduch 150 g PER/m3, tedy uniknuv‰í mnoÏství vytvofií pfii dokonalém odpafiení témûfi 1500 m3 nasyceného vzduchu za mûsíc. Bereme-li do úvahy, Ïe hraniãní hodnota pro velmi siln˘ dráÏdiv˘ úãinek PER a mdlobu je kolem 5 g/m3 vzduchu, mÛÏe vzduchu o této koncentraci vzniknout za mûsíc pfies 40 000 m3! I kdyÏ jde o úvahy teoretické, stojí za zamy‰lení. Nejvy‰‰í koncentrace se v ãistírnû namûfií pfii vykládání ze stroje. Tento úkon ale trvá krátce, 30-50 sek a vy‰‰í koncentrace je jen v nejbliωím okolí vykládacího otvoru. MÛÏe (podle nûmeck˘ch pramenÛ) dosáhnout 800 mg PER/m3 vzduchu. Ve vzdálenosti 2 m od stroje, 1 minutu po otevfiení byla namûfiena koncentrace jen max. 300 mg PER/m3 vzduchu. V ãasovém prÛmûru smûny namûfiili Nûmci v ãistírnách stfiední koncentraci nanejv˘‰e 10 mg PER/m3 vzduchu a VÚ Hohenstein (1996) v dobfie vybaven˘ch ãistírnách dokonce jen 2 mg PER/m3 vzduchu. Zdá se tedy, Ïe vysok˘ch koncentrací v pracovním prostfiedí ãistírny se nemusíme obávat. Limity pro pracovní prostfiedí v ãistírnách se postupnû zpfiísÀují a nejsou jednotné. Pro Nûmecko t. ã. (2007) platí maximální pracovní koncentrace jednorázová 50 ppm (345 mg PER/m3). Podle American Conference of Gov. Industr. Hygienist je povolená stfiední (8hodinová) expozice 25 ppm (173 mg PER/m3) a krátkodobá (15minutová) 100 ppm (690 mg PER/m3). Podle OSHA (Occupational Safety and Health Administration) jsou povolené limity vy‰‰í: 100 ppm (8hodinová), 200 ppm (akceptovateln˘ strop) a 300 ppm (akceptovateln˘ maximální limit). S v˘vojem limitÛ lze poãítat i u nás. Pfii diskusi o limitech je vhodné pfiipomenout, Ïe alkohol v˘raznû sniÏuje sná‰enlivost vÛãi PER a v ãistírnách je naprosto zakázán alidé se sklonem k popíjení nesmí b˘t vãistírensk˘ch provozech tolerováni. Úãinky PER na lidsk˘ organismus jsou obecnû známy a tedy jen struãná rekapitulace: pfii d˘chání nevolnost, závratû, bolesti hlavy, opojení, bezvûdomí, smrt. Pfii del‰ím styku Semináfi k mokrému ãistûní Uspofiádala firma Elektrolux v Berlínû. Dvoudenní ‰kolení bylo zamûfieno na mokré ãistûní na novém stroji firmy Lagoon. Technologie ãistûní byla vyvíjena ve spolupráci se zpracovateli vlny se zamûfiením na ãistûní právû vlnûného zboÏí a na tento sortiment dostala zvlá‰tní oprávnûní Woolmark. Kromû vlnûn˘ch v˘robkÛ a smûsí s obsahem vlny lze ãistit také hedvábí, smûsi s chemick˘mi vlákny, sametové a saténové v˘robky, pigmentové potisky, vloãkované textilie a textilie povrstvené (povrstvené PVC, PU, gumou a voskov˘mi nánosy) tedy vesmûs sortimenty, se kter˘mi si ãistírny neví rady, protoÏe jsou zdrojem potíÏí. Lze také úspû‰nû ãistit imitace koÏe‰in, membránové zboÏí, v˘robky s frontální fixací a také jednobarevné usnû. âtenáfii, ktefií se zúãastnili semináfie KovosluÏby v Jihlavû 13.-14 dubna 2007, si jistû vzpomenou, Ïe jde vesmûs o sortimenty velmi problematické, o kter˘ch mluvila paní Stejskalová. Na semináfii také zaznûla kritika symbolÛ údrÏby, které nejsou v mnoha pfiípadech pro údrÏbu smûrodatné (coÏ potvrzuje i na‰e praxe). Zaznûlo doporuãení lépe si v‰ímat sloÏení textilie, které je také na visaãce uvedeno a rozhodovat se podle skladby textilie. Systém Lagoon od Electrolux se skládá z praãky a su‰iãe. Do praãky jsou dávkovány tfii prací a pomocné prostfiedky, samozfiejmû zcela automaticky podle zvoleného programu. Délka cyklu je 25-30 minut, su‰í se pfii teplotû pouh˘ch 35 C °. Plnûní praãky je 50 % proti jmenovitému. K Ïehlení doporuãuje firma studen˘ Ïehlicí stÛl s odsáváním a pfii Ïehlení plá‰ÈÛ a sak figurinu. Oboje zafiízení Electrolux dodává, takÏe zákazník mÛÏe mít úpln˘ komplet pro mokré ãistûní. V˘sledkem spolupráce mezi Elektroluxem a Woolmarkem je skuteãnost, Ïe stroje Lagoon budou oznaãeny vlnûnou peãetí, jako potvrzení certifikace k údrÏbû vlnûn˘ch v˘robkÛ. Naopak v˘robky Woolmark budou v budoucnu oznaãovány symbolem pro mokré ãistûní. Pro spotfiebitele budou tato oznaãení garancí, Ïe i vlnûné v˘robky lze vhodnû profesionálnû udrÏovat. Jistû stojí za zmínku, Ïe v ãase psaní tohoto pfiíspûvku se ãistírna mfs s. r.o. v Pfiíbrami rozhodla také pro soupravu Lagoon. S technologií mokrého ãistûní má jiÏ nûkolikaleté zku‰enosti a je s ní nadmíru spokojena. Je jisté, Ïe Lagoon je lákavou alternativou k dosud velmi cenûné technologii Miele-Kreussler. -izk- s pokoÏkou odma‰tûní, vysu‰ení, podráÏdûní, po‰kození. Pfii poÏití tûÏké podráÏdûní a po‰kození Ïaludku. Pfii zasaÏení oãí prudké podráÏdûní oka. Pfiedmûtem neutuchajících debat v posledních 20 letech je moÏná karcinogenita PER. Autoritativní americká EPA (Enviromental Protection Agency) klasifikuje PER jako moÏn˘ karcinogen s tlakem na zafiazení mezi pravdûpodobné karcinogeny. Zmûna klasifikace by postavení PER zhor‰ila. Faktem je, Ïe neexistuje Ïádná studie, která by karcinogenitu PER u lidí prokázala aã tûchto studií existují stovky. Na pokusn˘ch zvífiatech pfii vysokém dávkování zhoubné bujení vyvoláno bylo (my‰i). Aplikovat tyto poznatky na lidské zdraví je ale velmi odváÏné, protoÏe metabolické procesy v lidském tûle jsou zcela odli‰né, stejnû tak hladiny tolerance atp. Za souãasného stavu vûdy nelze mít karcinogenitu PER za prokázánu. PER je v ãistírnách pouÏíván jiÏ od roku 1931 a pfieÏívá nejdéle ze v‰ech rozpou‰tûdel. Poprvé byl vyroben v závodû Wackler-Chemie v Jajce (centrální Bosna-Hercegovina) jiÏ v roce 1903 podle patentu firmy. Má tedy bohatou historii, která zdaleka nekonãí. Odhaduji, Ïe navzdory v‰em tlakÛm bude v praxi pouÏíváno je‰tû nejménû 10 let, pravdûpodobnû v‰ak déle. Zatím totiÏ stejnû hodnotná náhrada neexistuje a ãistírenství na celém svûtû se zákazu brání. Oprávnûnû. Ing. Zdenûk Kadlãík PÒJâOVÁNÍ PRACOVNÍCH ODùVÒ Jedním z nejvût‰ích pÛjãovatelÛ v Nûmecku je firma DBL (Deutsche Berufskleider-Leasing GmbH). Byla zaloÏena v roce 1974, sídlí v Zirnodorfu, má 2065 zamûstnancÛ, 283 servisních vozidel, 429 900 zákazníkÛ a obrat v roce 2005 161 mil. EUR. Kromû pracovních odûvÛ pÛjãuje i rohoÏe, ãisticí hadry, ochranné odûvy pro zvlá‰tní úãely a prostfiedky pro ãistûní místností. Tato firma mûla pfied ãasem tiskovou konferenci, na které uvedla svoji pfiedstavu o budoucnosti sluÏby: – potenciál pÛjãování v v Nûmecku a Evropû stále roste – pro zákazníka je zajímavá jen atraktivní nabídka, která je neustále obnovována – pozitivní je blízkost zákazníka a zejména ãast˘ styk s ním – roste i trh rohoÏí, protoÏe v‰ak ceny klesají, je tento nárÛst kompenzován cenov˘m poklesem sluÏby. PÛjãování rohoÏí ãinilo 7, 3 % obratu firmy. PrÛmûrná cena sluÏby je 4,54 EUR/rohoÏ – klesá trh v oblasti gastronomie (hotely, restaurace) - proti roku pfiedcházejícímu o 4,6 % – investice firmy ãinily v roce 2005 48 mil. EUR tj. 30 % z obratu – celkov˘ trh leasovan˘ch textilií pfiedstavuje v Nûmecku 1,8 mld . EUR, z toho pracovní odûvy 720 mil. EUR tj. 40 % – firma získala v roce 2005 2687 nov˘ch kontraktÛ, z toho 82 % zcela nov˘ch zákazníkÛ. Nejvût‰ím z nich byl bavorsk˘ âerven˘ kfiíÏ, kter˘ vybavil 3600 pracovníkÛ nov˘m a moder ním pracovním obleãením. -izk- N ûco k normám Kdysi jsme se v podnicích usilovnû odvolávali na âSN a snaÏili se je dodrÏovat, protoÏe aÏ do konce roku 1991 byly závazné a Ïádn˘ technik se neopováÏil normy obejít. Dnes je situace zcela jiná. Technické normy jsou obecnû nezávazné, a to platí pro cel˘ vyspûl˘ svût. Vychází se z pfiedstavy, Ïe pokud chce v˘robce (zhotovitel) pfiesvûdãit odbûratele o své kvalitû, musí normy dobrovolnû dodrÏovat. Ve svém vlastním zájmu. Norma se stává závaznou v jediném pfiípadû (a v praxi je to pfiípad docela ãast˘): kdyÏ se na ni nebo její ustanovení odvolají dodavatel a odbûratel ve smlouvû. Ve smluvních vztazích lze vyuÏívat i normy jiÏ zru‰ené, pokud s tím úãastníci smlouvy souhlasí. Normy mají nejen národní úãinnost (âSN), ale také evropskou (EN) nebo mezinárodní (ISO, EC). V ãeské praxi se stále ãastûji uplatÀují evropské normy a ãeské normy se postupnû uvádûjí do souladu s nimi. V âR jsou hodnû známé nûmecké normy DIN, které vydává Deutsches Institut fuer Normung. Podniky nebo organizace mohou vydávat podnikové normy (PN) - pro nበobor jsou dÛleÏité PN, které vydává TZÚ Brno t˘kající se praní, provozu prádelen a textilií. Tyto normy by nemûly chybût v Ïádné vût‰í prádelnû. Lze se na nû odvolávat pfii uzavírání smluv a není tfieba rozsáhle popisovat smluvní okolnosti. Informace o normách získáte na adrese www.cni.cz a objednat si je mÛÏete v prodejnách norem, které jsou ve v‰ech vût‰ích mûstech, nebo pfiímo v âNI, odbyt, Hornomûcholupská 40, 102 04 Praha 10-Hostivafi, ã. t. 274 866 951. Aktuální informace o EN, ISO, IEC, DIN atp. získáte na âNI Biskupsk˘ dvÛr 5, 110 02 Praha 1, ã. t. 221 802 802. Platí zákonné ustanovení, Ïe âSN se nesmí kopírovat. Sankce jsou vysoké. Osobnû povaÏuji tento zákaz za nesmysln˘, protoÏe normy jsou mimofiádnû drahé (stovky aÏ tisíce korun) a pokud podnik potfiebuje k ãinnosti napfi. tfii paré, proã by mûl platit tfiikrát!? -izkINFORMÁTOR NOVINKY OBORU (XXII) Aroma textilie PĜekotný vývoj textilnictví vyráží dech. Máme textilie antistatické, baktericidní, protizápachové, snímající tČlesné funkce, regulující teplotu tČla a kdo ví jaké ještČ jiné. Mnohé z nich jsou již v obchodní síti, jiné teprve ve vývoji. DĜíve nebo pozdČji se objeví i v prádelnách/þistírnách s požadavky na údržbu. Lépe vČdČt nČco o nich pĜedem. Dnes chci þtenáĜe seznámit s aroma textiliemi. Navazuji na tzv. aromaterapii. Slovo je odvozeno z Ĝeþtiny a znamená péþi pomocí vĤnČ. VĤni vnímáme þichem a je to první ze smyslĤ, který funguje u kojencĤ. UmožĖuje jim vnímat svČt kolem a tato schopnost zĤstává zachována až do smrti. ýichové centrum je umístČno v horní þásti nosní dutiny a na pĜibližnČ pČti centimetrech þtvereþních je natČsnáno kolem 10 mil. þichových bunČk. Každá má deset až dvacet smyslových vláskĤ na nichž se usazují molekuly aromatických látek. K þichovému vjemu staþí nepatrná koncentrace desetimiliontiny gramu. ýlovČk dokáže rozlišit kolem 10 000 pachĤ. NepĜíjemné zneklidĖují, signalizují nebezpeþí, pĜíjemné zlepšují náladu, uklidĖují psychiku, ovlivĖují mozkovou þinnost, schopnost soustĜedČní i vztahy k jiným lidem. ýichové buĖky pĜivádČjí s vĤnČmi a pachy spojené vzruchy pĜímo do mozku. Ten vonné stimuly analyzuje a následnČ ovlivĖuje instinkty, projevy nálad, pamČĢ atd. Aromaterapie je léþebná a harmonizující metoda s obrovskou tisíce let starou tradicí. Holdovali jí staĜí EgypĢané, národy Východu, tradice se udržují v Tibetu, Nepálu, Indii, u mnoha þernošských a indiánských kmenĤ a rozšíĜila se i do Evropy. SamozĜejmČ aromaterapii nelze využít k léþení závažných chorob, ale jde o léþbu podpĤrnou zmírĖující potíže. Je holistickou léþbou beroucí do úvahy stav tČla, mysli i ducha þlovČka, jeho životní styl, dietní návyky atp. Je léþbou pĜírodní, protože využívá jen pĜírodní látky tj. rostlinné a éterické oleje. Éterické (esenciální) oleje jsou vysoce vonné esence získané z rostlin. Jsou tČkavé a rychle se odpaĜují. V rostlinách je jich málo, ale vĤnČ velmi výrazná. Skládají se ze stovek chemických látek, které vzájemnČ harmonicky spolupĤsobí. PĤsobení je proto komplexní a mnohostranné, když dovednou ovlivĖovat funkci nervĤ, zažívání, psychiku atp. Éterických olejĤ je popsáno na 800. PĜi léþbČ se oleje vstĜebávají pokožkou a pĜecházeji do krevního obČhu a dále do tČla. V krvi jsou dokazatelné již po 3 minutách pĤsobení, plný úþinek se rozvíjí asi po pĤl hodnČ a trvá rĤznČ dlouho (hodiny i dny). Oleje mají úþinky uklidĖující i stimulþní, harmonizaþní, odstraĖují napČtí atd. PĜi aromaterapii léþíme vĤní vnímanou nosem i substancemi pĜecházejícími pĜes pokožku do tČla. TČmi jsou rostlinné oleje, tuky, balzámy, vosky. Léþbu lze doplnit jinými principy pĜírodní léþby (masáže, cviþení, životospráva, dieta atd). Jen pro zajímavost pĤsobení nČkterých éterických olejĤ: - z borovicového jehliþí: dezinfekþní, uvolĖující spasmy, zmírĖující kašel - z cedrového dĜeva: protizánČtlivý, antiseptický, uklidĖující, stahující - þesnekový: bakteriostatický, antisklerotický, posilujíc krevní obČh, snižující krevní tlak - hĜebíþkový: dezinfekþní, antiseptický, lokálnČ znecitlivující - petrželový: lehce povzbuzující, afrodisiakální atd. Klasickými prostĜedky aromaterapie byly oleje, balzámy a masti. Aplikovaly se natíráním, mazáním, masáží, koupelemi. Léþba byla pĜíjemná, ale nároþná na þas i peníze. To nevadilo starovČkým monarchĤm, ale modernímu stále spČchajícímu obþanu 21. století, ano. Ten chce léþbu rychlou, pohodlnou a levnou. K ní se jako nosiþ aroma látek pĜímo nabízí textilie. PĜedstavte si, že veþer obleþete aroma pyžamo a lehnete do aroma lĤžkovin. Spíte pĜíjemným hlubokým spánkem. Ráno se Servis technologického zaĜízení chemických þistíren odČvĤ a poradenská služba KAREL ŠINDELÁġ Tel./fax: +420 271 721 693 Mobil: +420 603 842 900 Moskevská 53/268 101 00 Praha 10 INFORMÁTOR INFO 7_06.indd Odd1:7 pĜestrojíte do aroma košile, aroma slipĤ, uvážete aroma vázanku. Celý den je milý a pohodový, v obláþku nevtíravé vĤnČ. Dnes fikce, zítra skuteþnost. Výzkumníci stojí pĜed problémem, jak se vyrovnat s požadavky na aroma textilie. Ty nejdĤležitČjší jsou: - pĜimČĜený aromaterapeutický úþinek - stálost tohoto úþinku neovlivnČná skladováním, užíváním - trvanlivost úþinku co do þasu užívání výrobku - zádržovost úþinku – tím se rozumí, že vĤnČ musí vydržet i když se výrobek bude prát, žehlit atp. Zdá se, že jediné Ĝešení je uzavĜení aromalátek do milionĤ nepatrných mikrokapslí, které se zakotví v textilií. ObyþejnČ jsou kulovité. S technologií již zkušenosti jsou neboĢ existují teplotu regulující odČvy (vČtrovky) s miliony mikrokapslí, ve kterých je látka stĜídavČ tající (tím teplo odebírá) a tuhnoucí (teplo uvolĖuje).Tyto mikrokapsle jsou pevné a nepropustné. U aroma textilií musí naopak kaple vĤni postupnČ a pravidelnČ uvolĖovat. TĜeba tak, že stČny se budou bortit þi praskat vlivem tlaku teploty, svČtla nebo stárnutí a úþinná látka bude postupnČ z kapslí unikat. Mikrokapsle mĤže být také opatĜena mikrootvory, ze kterých bude substance postupnČ pronikat na pokožku. Tvrdým požadavkem NOVINKY OBORU (XXIII) Technologie RFID Identifikaþním technologiím bude vČnována jedna z Prádelenských kapitol, ale než pĜijde Ĝada na její uveĜejnČní, alespoĖ tato úvodní informace pro naše þtenáĜe. PĜestavte si automobilku. Každá surová karoserie dostane þip a ten provází automobil po dobu celé jeho životnosti. Jsou v nČm zaznamenány technické komponenty, informace o motoru, vybavení. Nezpochybnitelná identifikace vozidla! Nebo si pĜedstavte firmu, která v obrovských sériích dodává lékaĜĤm umČlé zuby a zhotovuje protézy. Se stoprocentní jistotou musí být zaruþeno, že horní a dolní þást protézy patĜí k sobČ. Problém identity vyĜeší þipy, které lze spolehlivČ odþítat i pod nánosem pryskyĜice. Velké mČsto má v parcích tisíce stromĤ. Pokud na každý umístíme þip, mĤžeme trvale posuzovat stav stromĤ, navíc vložit informaci o pĤdním složení a potĜebách hnojení, o Ĝezu atp. PĜedstavte si obrovský sklad s tisíci náhradních dílĤ. PĜiĜadíme-li každému þip, vznikne dokonalý evidenþní a vyhledávací systém informující o pohybu skladu, skladových zásobách apod. SbČr odpadĤ je þinnost nám dĤvČrnČ známá. PĜedstavte si, že všechny popelnice oznaþíme þipem, svozový vĤz vybavíme automatickou váhou a þítaþem. PĜi vyprazdĖování se každá popelnice zváží, zaregistruje a nic nebrání v zpoplatnČní obþanĤ v závislosti na množství odpadu, který vyprodukovali. To je jen nČkolik pĜípadĤ použití þipĤ v životČ. SprávnČji technologií RFID = radiofrekvenþní identifikace. NČkde na okraji se skromnČ krþí jako drobinka z koláþe, technologie identifikace prádla pĜi pĤjþování. Pojem „prádlo“ chápejme šíĜeji, identifikují se i mopy, rohože, zdravotnické potĜeby pro operaþní sály, zvláštní ochranné odČvy atd. O tČchto identifikaþních systémech veĜejnost mnoho neví. Naše nic a v zahraniþí zájem narostl poté co veliké obchodní ĜetČzce (Metro, Walmarkt, Tesco) oznámily postupný pĜechod z þárových kódĤ na RFID systémy. ýipy se pĜitom vyrábí již od roku 1944, kdy byly nasazeny poprvé. Od roku 1944 do roku 2005 bylo prodáno celkem 2,397 miliard þipĤ, z toho nejvíce (1 mld.) v automobilovém prĤmyslu a finanþnictví (670 mil.). V roce 2005 bylo prodáno pĜes 600 mil. þipĤ a pro rok 2006 se oþekával prodej RFID systémĤ a s tím spojených služeb za 1,3 mld. USD, v roce 2007 znČl odhad na 3,7 mld. USD. NeuvČĜitelný rĤst odvČtví! Systémy RFID se skládají z dvou þástí: z þipu (transpondéru, tagu), který je umístČn na lokalizovaném pĜedmČtu a þítaþe (zapisovaþe) informace. NeoddČlitelnou souþástí systému je implementace odpovídajícího software, který kromČ jiného musí zaruþit napojení na podnikovou poþítaþovou síĢ (RFID brána). Data vložená do þipu, lze na krátkou vzdálenost odeþítat pomocí elektromagnetického vlnČní nebo i pĜepisovat. Jsou to data, která uživatel pĜiĜadí k identifikovanému objektu, anebo jde o pevný kód jednoznaþnČ vázaný na urþitý objekt. ýtecí (pĜepisovací) zaĜízení je podle velikosti þipu a þtecí antény a také podle použité frekvence umístČno ve vzdálenosti nČkolika centimetrĤ až metrĤ. Snahou je co nejvíce þtecí vzdálenost zkrátit. O þtecí vzdálenosti rozhodují geometrické a elektrické vlastnosti þteþky a þipu. Odþítání více þipĤ v poli jedné þteþky mnohonásobnČ þas odþítání prodlužuje. Na délku odþítání má vliv rušení. To je produkováno napĜ. motory frekvenþnČ Ĝízenými, monitory s obrazovými trubicemi a záĜivkami. Pokud je þip umístČn pĜímo na kovovou plochu, odþítací vzdálenost se také zmenšuje. PĜi nasazení více þteþek je nutné peþlivé oddČlení pracovních kanálĤ nebo odstínČní. ýip se skládá z vlastního mikroþipu, spojĤ a nosiþe (obalu). Elektronický mikroþip je normálnČ zcela pasivní (pokud nemá vlastní baterii – tu prádelenské þipy nemají a jde o tzv. pasivní þipy) a ožívá až v elektromagnetickém poli þteþky. Ta indukcí dodává þipu potĜebné napČtí a umožĖuje þtení dat. Identifikace je na þipu vložena do diodové matrice. Diodové spoje jsou vypalovány laserovým paprskem. VýrobnČ není možné dodávat sekvence nebo programování podle pĜání zákazníka – výroba ale zaruþuje absolutní neopakovatelnost každé identifikace þipu. Kapacita užitkové pamČti bČžného pasivního þipu je 64 bitĤ. Velikost þipu závisí pĜedevším od velikosti antény, což je maliþká cíveþka uvnitĜ. Anténu nelze pĜíliš zmenšovat, protože v rozsahu UHF a HF klesá s jejím zmenšováním výraznČ dosah. Spolu s anténou je v obvodu þipu zapojen mikrokondenzátor, který spolu tvoĜí rezonanþní obvod. Ten je naladČn na frekvenci þteþky. ZpĤsob pĜenosu dat je rĤzný, nejþastČji zátČžo- vou modulací. Podle aplikací se þipy vyrábí v rĤzné velikosti, tvarech a ochranných tĜídách. Obal je obvykle z epoxidové pryskyĜice. Velikost þipu je rĤzná. Od tČch nejvČtších na sbČrových kontejnerech ve tvaru krabice až po nejmenší tzv. smart tags (smart labels). Jsou to ultratenké þipy, které mají místo cívkové antény fólii. Tu lze zpracovat jako papír a þip laminovat do papírových nebo plastových vrstev a integrovat do etikety, þipové karty atp. Tyto þipy jsou výrobnČ jednoduché a levné a používají se od roku 2000. Lze je považovat za pĜechod mezi þárovým kódem a þipem. ýteþka typicky obsahuje vysokofrekvenþní modul (vysílaþ a pĜijímaþ), ovládací jednotku a spojovací prvek k þipu. Mnoho þteþek je opatĜeno také rozhraním (RS 232, RS 485), které dovolují pĜesun dat do jiných systémĤ (PC). RFID pracují s elektromagnetickým vlnČním podobnČ jako audio nebo video pĜenosová zaĜízení. Jsou podobným zpĤsobem i klasifikována a v žádném pĜípadČ nesmí rušit stávající zaĜízení, pĜedevším pĜíjem radia, TV, radiovysílání policie, záchranné služby atp. A také mobilní telefony. U tČchto zaĜízeních je nejdĤležitČjším parametrem frekvence. Pro RFID systémy jsou vyhrazeny frekvence rezervované pro prĤmyslové, vČdecké nebo medicínské aplikace, mezinárodnČ oznaþované jako ISM nebo SRD. Pracovní rozsahy RFID mohou být tyto: - nízkofrekvenþní (119-148,5 Hz), typicky 125 kHz, rozsah LF. Délka vlny v tomto pásmu je 2400 metrĤ a první prádelenské þipy pracovaly vesmČs s touto frekvencí. Odþítací vzdálenost je do 1 m, spíše však jen 2040 cm. PĜenosová vzdálenost je tedy malá a stejnČ tak hodnota pĜenosu dat. Rušení je ale menší. S þipy s touto frekvencí se kdysi zaþínalo a i dnes jsou nejrozšíĜenČjší, napĜ. pro pĜístupové karty - vysokofrekvenþní, rozsah HF, 13,56 Mhz. Délka vlny je 22 m. Cívky þipĤ mají menší poþet závitĤ, jsou menší a levnČjší. PĜenos dat je rychlejší. Tato frekvence se hodnČ používá pro karty na identifikaci osob a nyní již také v prádelenství - ultravysoká frekvence, 868 Mhz, rozsah UHF, délka vlny 35 cm. ýtecí vzdálenost je vysoká, 3-6 m pro pasivní þip, pĜenos dat velký, nedochází k pĜesahĤm frekvence. Protože pĜenos energie polem je u této frekvence nízký, uplatĖují se lépe s vlastní baterií. Ta zaruþuje opravdu velký dosah. V tomto pásmu je zmateþná situace patentová, když bylo podáno na 2000 patentĤ a bude dlouho trvat, než se patentové nároky vyjasní. Tyto þipy se používají napĜ. v mýtných systémech a pro identifikaci nákladních aut a vagonĤ - rozsah mikrovln, 2,4 Ghz, délky vlny 12 cm. Dosah i pĜenos informací je vysoký. Optimální jsou þipy s vlastní baterií. ObecnČ platí, že pĜenos dat je tím rychlejší, þím je vyšší frekvence. Rychlý pĜenos dat je dĤležitý, když napĜ. odþítáme prádlo v poþtu nČkolik set kusĤ ve vaku (pĜi pĜíjmu). I tak trvá pĜíjem a þtení vaku minutu a déle. PĜekrýváním vysílaných a odražených vln dochází k rušení, u vyšších frekvencí k silnČjšímu. Dochází i k vyšším ztrátám víĜivými proudy dopadem záĜení na kovové vodivé plochy. To je dĤležitý argument pro prádelenské þipy s nižšími frekvencemi – v prádelnČ je kovových ploch mnoho. Za zmínku stojí i absorpce elektromagnetického vlnČní nevodivými materiály s vysokou dielektrickou konstantou. OpČt platí, že þím je stálost v praní – zatím dosažená životnost je asi 30 cyklĤ, ale kapsle mnohem hĤĜe snášejí tepelné procesy (žehlení).- Kapsle jsou na textilií fixovány chemickými pojivy. Fixace musí kromČ jiného odolávat mechanickému úþinku praní. Aroma textilie jsou zatím ve vývoji, ale ten je neuvČĜitelnČ rychlý a není daleko doba, kdy budeme v obchodech kupovat aroma kravaty, ponožky, spodní prádlo, lĤžkoviny, šaty i obleky. Výroba tČchto sofistikovaných textilií je také jednou z cest pro pĜežití evropského textilního prĤmyslu trpícího tvrdou asijskou konkurencí. RozšiĜující se trh tČchto neobvyklých textilií mČ utvrzuje ještČ v jednom pĜesvČdþení: teploty praní se budou neustále snižovat, protože tyto textilie vyšší teploty praní nesnesou. -izkvyšší frekvence, tím i vyšší pohlcování. Vysokou dielektrickou konstantu má voda a omezuje použití vysokých frekvencí k þipování zvíĜat (živé tkánČ obsahují mnoho vody) a také v prádelenství k identifikaci mokrého prádla. KromČ frekvence je dĤležitým pojme i šíĜka pásma, vysílací výkon v þase, modulace a zpĤsob práce þteþek atp. RFID je tedy složitý technologický komplet a proto se kupuje v balíku s celým hard- a softwarem. RozhodnČ si nemyslím, že je v silách prádelny zavést tento systém s tím, že nakoupím jen þipy. Projekt RFID systému vyžaduje rozsáhlé know-how o oblasti použití, datových rozhraních, formách a vlastnostech transpondérĤ, elamg. snášenlivost atp. V prádelnČ (a v prĤmyslu vĤbec) nejde o žádné „plug and play“. Je tĜeba si nechat poradit, i když to není zadarmo. DĤležitým aspektem v RFID technologiích je standardizace. V EvropČ se nyní na ní intenzivnČ pracuje amá Ĝadu aspektĤ: standardy pro rozhraní, použití, datamanagement, testování, radiové pĜedpisy atd. Nejde o nic jednoduchého, v oblasti je již 76 norem evropského dosahu. NČkteré hotové, jiné v návrhu a ještČ jiné v ediþním plánu. Situace komplikuje skuteþnost, že neevropské zemČ (USA, Kanada, Japonsko, ýína, Singapur atd.) pĜijímají jiné pĜedpisy, mají jiné šíĜky pásem, jiné frekvence atd. docílit pĜeshraniþní kompatibilitu není vĤbec jednoduché. Platí to i pro prádelenství. Zatím jsme hovoĜili jen o pasivních þipech, neboĢ právČ ty jsou pro náš obor typické. Existují, ale i þipy aktivní s vlastní baterií. Mají mnohem vČtší odþítací vzdálenost, životnost až 7 let, ale 3-4násobnou cenu proti þipĤm pasivním. SamozĜejmČ by mohly být využiti i v prádelenství. Aktivní þipy mají i mnohem vČtší pamČĢ, s jistotou 264 bitĤ a až 32 kbytĤ. Existují také þipy, do jejichž elektronické pamČti EEPROM lze data vkládat, odþítat, mazat a opČt vkládat. Po dobu životnosti se mohou pĜepisovat až 100 000krát. Cenu þipĤ nelze jednoznaþnČ stanovit. Kdysi se blížila 1 USD, poté došlo ke slevování. Je závislá od druhu þipu, jeho velikosti a urþení, citlivosti, frekvenci, fyzikální odolnosti atd. a také od sériovosti, odebíraném množství, licenþních poplatkĤ atd. K cenČ þipĤ je tĜeba pĜipoþítat další náklady na hardware, software a také middle-ware pro komunikaci s jinými složkami systému. V souvislosti s RFID systémy vystupuje stále naléhavČji problematika ochrany dat. To platí vždy, obsahuje-li þip informace vztahující se k urþité osobČ. ZásadnČ platí, že dotþená osoba musí být informována pĜedem o použití dat a s použitím vyslovit souhlas. NepotĜebná data mají být co nejrychleji vymazána. JeštČ pĜed nasazením systému RFID by mČl být zpracován koncept ochrany dat a bezpeþnosti systému pĜed únikem informací. PĜiznám, že mi není zcela zĜejmé, jak posuzovat RFID systém pĜi identifikaci prádla z hlediska obsahu osobních dat, neboĢ urþitá osobní data v systému jsou. Co lze oþekávat od budoucnosti? Odborníci Ĝíkají, že RFID systémy se budou dále rozšiĜovat do mnoha odvČtví našich životĤ a že budou souþástí spoleþné infrastruktury pro komunikaci, kódování a zpracování atd. Systémová integrace bude pĜesahovat hranice podnikĤ i zemí. Identifikaþní systémy zasáhnou do každodenního života lidí (smart košile, smart textilie, asistovaný život atd.). Zpracovatelský software pro rozvíjející se procesní modely a jejich automatizaci bude stále mohutnČjší. Bude spojen s rozvojem potĜebných infrastruktur (þteþky). ýip ve tvaru papírové visaþky nebo nálepky 2x1 cm, za cenu 1 cent, s frekvencí 868 Mhz a odþitatelný na vzdálenost 1 metr je zatím jen snem, ale do kdy? ýipy budou lidé zasaženi pĜímo. V BarcelonČ je diskoklub Baja Beach. NávštČvníci, kteĜí si nechají pod kĤži vpravit identifikaþní þip mají statut VIP a mnoho výhod (slevy, pĜednostní místa atd.). Útrata se jim automaticky odþítá z konta v bance. Ing. ZdenČk Kadlþík Všem našim čtenářům a spolupracovníkům přejeme příjemné vánoční svátky a hodně úspěchů v novém roce 2008 redakce 2007/6 str. 7 22.11.2007 13:53:30 (SBQIJUSPOJD 1SJNVTQÐFETUBWVKFOPWÕ NVMUJGVOLÀOÅQSPHSBN¹UPS 1SJNVTWTPVÀBTOÁEPCÄVW¹EÅOBUSIÒQMOÄOPWÕNVMUJGVOLÀOÅ QSPHSBN¹UPSQPEKNÁOFN(SBQIJUSPOJD0WM¹E¹OÅ(SBQIJ USPOJD N¹ UÁNÄÐ OFPNF[FOÁ NPxOPTUJ DP TF UÕÀF OBQÐ QÐJQPKJUFMOPTUJWÀFUOÄQMBUGPSNZ1BMNB1PDLFU1$ TUFKOÄUBL JOUFHSPWBOÕVOJWFS[¹MOÅ1MVH1MBZÀUFÀLVLBSFULPNVOJLBÀOÅ SP[ISBOÅ VNPxÊVKÅDÅ TFSWJT OB E¹MLV BQPE /PWÁ PWM¹E¹OÅ N¹SPWOÄx[WÄUtFOPVLBQBDJUVQBNÄUJUBLxFNÑxFOBEJT NOPIBKB[ZDÅDIEPLPODFJWKB[ZDÅDITB[CVLPVBSBCTLÕDI [OBDÅDIÀÅOtUJOÄLPSFKtUJOÄBUE (SBQIJUSPOJD OBCÅ[Å VxJWBUFMÑN ÐBEV WÕIPE KBLP KTPV OBQÐÅLMBE JOGPSNBDF P QS¹WÄ QSPCÅIBKÅDÅN QSBDÅN DZLMV UK ÀÅTMPQSBDÅIPQSPHSBNVQSPCÅIBKÅDÅG¹[FQSBDÅIPQSPHSBNV ÀBT [CÕWBKÅDÅ EP LPODF DZLMV %BMtÅ JOGPSNBDF KBLP OBQÐ UFQMPUBM¹[OÄNPNFOU¹MOÅPU¹ÀLZCVCOVÀÅUBÀQSBDÅDIDZLMÑ BTQPVTUBEBMtÅDIKTPVLEJTQP[JDJQP[N¹ÀLOVUÅQÐÅTMVtOÁIP UMBÀÅULB 4VtJÀF °BEB5q555 5".45 5ZUPTVtJÀFKTPVLPNQMFUOÄWZWJOVUZBWZSPCFOZTQPMFÀOPTUÅ 1SJNVT %ÅLZSFWPMVÀOÅUFDIOPMPHJJLPNCJOBDFSBEJ¹MOÅIPBBYJ¹MOÅIP QSPVEÄOÅW[EVDIV3"%"9KFIPSLÕW[EVDIPQUJN¹MOÄWZVxJU DPx[QÑTPCVKFWZTPLPVNÅSVFOFSHFUJDLÁÒTQPSOPTUJTVtJÀFL 4&/40%3: KF UFDIOJDLÁ ÐFtFOÅ VNPxÊVKÅDÅ QÐFTOPV SFHVMBDJ NÅSZ [CZULPWÁ WMILPTUJ QS¹EMB 5BUP GVOLDF KF WÐFMF EPQPSVÀPW¹OB PC[WM¹tUÄ QSP TZTUÁN 4PGUXBTI QSPDFT NPLSÁIP ÀJtUÄOÅ QS¹EMB WZWJOVUÕ TQPMFÀOPTUÅ 1SJNVT /PWJOLPV W UÁUP ÐBEÄ KF NPEFM 5 DPx KF WFMNJ LPNQBLUOÅTVtJÀTLBQBDJUPVLH 7 PCMBTUJ TVtJÀÑ QSP WÄUtÅ PCKFN QS¹EMB TQPMFÀOPTU OZOÅ OBCÅ[Å NPEFMZ 5 B 5 B LH 5ZUP TVtJÀLZ KTPV WZCBWFOZ SBEJ¹MOÅN QSPVEÄOÅN W[EVDIV B [WFEBDÅ xFCSB KTPV QFSGPSPW¹OB TZTUÁN 108&3%3: ,S¹UL¹ EPCB TVtFOÅ B FOFSHFUJDL¹ OFO¹SPÀOPTU KTPV OFKEÑMFxJUÄKtÅNJWÕIPEBNJTVtJÀFL[OBÀLZ1SJNVT 13*.6440'58"4) TZTUÁN QSP NPLSÁ ÀJtUÄOÅ ;7:f5& 410,0+&/045 47µ$) ;,";/¥,± OPWÕCVTJOFTTOPWÅ[¹LB[OÅDJ OÅ[LÁO¹LMBEZqOÅ[L¹JOWFTUJDF TOBEO¹ÒESxCB DIS¹OÅxJWPUOÅQSPTUÐFEÅq OFQPVxÅW¹QFSDIMPS qNPLSÁÀJtUÄOÅ JCÄxOÁQSBOÅ OBTUFKOÁN [BÐÅ[FOÅ TWÄxÅWÑOÄ WZÀJtUÄOÕDI UFYUJMJÅ INFORMÁTOR – Vydává Asociace prádelen a þistíren, 616 00 Brno, El. Voraþické 27, telefon/fax: 549 245 642, IýO 64 32 69 51. Sazba: Palatin CZ, s. r. o., Kounicova 13, Brno. Vychází 6x roþnČ. Toto þíslo vyšlo v nákladu 850 výtiskĤ. Vytiskla MORAVIA TISK VYŠKOV. Za obsah odpovídá ing. Milan Venclík, prezident Asociace prádelen a þistíren. Vydavatel podle zákona není odpovČdný za obsah, kvalitu a pravdivost inzerátĤ. Registrace u Min. kultury ýR, registrováno pod MK ýR 6593 podle § 7 zák. 46/2000 Sb. INFO 8_06.indd 8 22.11.2007 13:54:30
Podobné dokumenty
vydání č. 2 - Asociace prádelen a čistíren
Pane Wennekesi, jaké úkoly má CINET v mezinárodní
oblasti?
CINET je organizace, která
zastĜešuje jednotlivé národní asociace zabývající se péþí
o textil. Naši práci vidíme jako
vytváĜení celosvČtov...
vydání č. 1 - Asociace prádelen a čistíren
4. Pokraãovat v intenzivních jednáních s orgány státní správy a usilovat o nápravu v otázce investic
z vefiejn˘ch rozpoãtÛ do v˘stavby a rekonstrukci nemocniãních prádelen. Odpovídá: pfiedsednictvo,
...
stěrače alca heyner tahokov koberce gumové textilní
tOÈQMŢXBUFS"'''
tQMZOOJUSPHFO /)
tUFQMPUOÓSP[NF[ÓP$oPC
tUŷÓEZQPäÈSV"#$&
galaxy
JAK SE VYHNOUT FALEŠNÝM POPLACHģM
Falešné poplachy nejen snižují dĤvČru v zabezpeþovací systém, ale navíc mĤže v jejich
dĤsledku dojít k výjezdĤm zásahové služby s požadavkem na jeho úhradu. Proto ...
product 2011 - NetAdmin sro
ExteriérovČ a povahovČ bez chyby, což spolehlivČ pĜedává na své potomstvo.
Jeho první potomci už ukázali své kvality napĜ. na Reining Futurity WRC a ýJF!
vydání č. 2 - Asociace prádelen a čistíren
obsah Ïeleza a manganu), prÛbûh praní (teploty, ãasy, hladiny), bûlení (koncentrace aktivního chloru nebo kyslíku)
i Ïehlení (základní parametry páry a Ïehliãe). Nûkteré
z tûchto kontrol jsou v na‰...
Ceník měřicích přístrojů Metravolt 2015
otevĜeno: po,st,þt 8-12,12.30-17; út 8-12,12.30-18; pá 8-12,12.30-16
vydání č. 5 - Asociace prádelen a čistíren
Recirkulace vzduchu OMEGA Pro
Instalace bez páry
Konkrétní pĜíklad za všechny. První prádelna, která plnČ pĜijala koncepci prádelny Jensen bez páry a dostala se o výrazný krok pĜed konkurenci, je T...