vydání č. 2 - Asociace prádelen a čistíren
Transkript
239 DUBEN 2008 2 Další þíslo vyjde 20. 6. 2008 UzávČrka pro inzerci nejpozdČji do 26. 5. 2008 ý. ú. 111 97 40 297/0100 V þísle na jdete: Texcare Foru m Interclean 2 2 008 - progra Prádelensk m é kapitoly 3 Zajímavosti 4-7 8-9 Pytle na prá dlo Ozon a prád 9 elenská tech Hygienické bariérové praþky MB na 90, 140 a 180 kg prádla Novinky v o nologie 15 boru 13-16 Chrištof - mim ořádné jubile um 18-19 INFO 2_08.indd 1 15.4.2008 10:36:56 Souþástí tohoto veletrhu je i bohatý doplĖkový program a hlavním doplĖkovým programem veletrhu je konference -Texcare Forum. Jedná se o setkání odborníkĤ pod zaštitou organizace CINET, což je mezinárodní organizace, která se zabývá péþí o textilní výrobky. Konference se poĜádá v pĜednáškovém sále Symetrie v Hale 8 od 31. 5. do 3. 6. 2008 a vstup na tuto konferenci je bezplatný. Rozsah pĜednášek, které budou na konferenci pĜedneseny je velmi bohatý a zahrnuje komplexnČ celou oblast péþe o textilní výrobky. Abychom vám pĜiblížili lépe význam a smysl této konference otiskujeme níže výtah rozhovoru s p. Petrem Wennekesem, generálním sekretáĜem organizace CINET a hlavním organizátorem konference s tiskovou mluvþí Frankfurtských veletrhĤ. Pana Wennekese jistČ všichni znáte, neboĢ se pravidelnČ zúþastĖuje i našich akcí Interclean. Pane Wennekesi, jaké úkoly má CINET v mezinárodní oblasti? CINET je organizace, která zastĜešuje jednotlivé národní asociace zabývající se péþí o textil. Naši práci vidíme jako vytváĜení celosvČtové sítČ kontaktĤ za úþelem shromažćovat a soustĜećovat odborné znalosti ze všech zemí z celého svČta. Na pĜíklad CINET má prvotĜídní databázi v oblasti prádelen a þistíren, nabízíme poĜádání semináĜĤ a konferencí a samozĜejmČ lobujeme v zájmu našich þlenĤ. Texcare J Forum ak jsme vás již informovali v minulém þísle, budeme ve spolupráci s firmou Kovoslužba OTS opČt organizovat pro vás zájezd na svČtový veletrh TEXCARE, který se koná ve Frankfurtu nad Mohanem ve dnech 31. 5.-4. 6. 2008. Tento veletrh se poĜádá jednou za 4 roky a je to nejvČtší veletrh, kde se potkávají odborníci z celého svČta z oboru praní a chemického þistČní. robky a technologiemi z kĤže, nČmeckou asociací pro chemické þistírny DTV , Intex – organizace poskytující služby pro textilní prĤmysl, Výzkumný ústav Wfk a Institut Hohenstein. Jedná se o mezinárodní odborníky, kteĜí pĜinesou obrovský vČdomostní potenciál a odborné znalosti na veletrh Texcare. Toto representuje jedineþnou pĜíležitost k celosvČtové výmČnČ odborných znalostí prostĜednictvím Texcare Forum. Podle mého mínČní, je poĜádání paralelní konference k veletrhu velkou výhodou, protože úþastníci mají šanci nejen na výmČnu teoretických informací, ale i na shlédnutí posledních technologií a strojního vybavení. Konference má název „ Výzvy v celosvČtovém ošetĜování textilií a servisu trhu“ Co považujete za nejvýznamČjší výzvu smČrem k údržbČ textilního sektoru v budoucnosti? Primárním cílem je lépe rozumČt potĜebám našich zákazníkĤ a tímto se Ĝídit. Musíme náš sektor pĜipravit na budoucnost a zde bude hrát dĤležitou roli zvýšená úroveĖ našich služeb. Dalším cílem je optimalizovat obraz našeho oboru, dát mu obhajitelný profil a zdĤraznit význam technologických inovací ve všech oblastech. Pane Wennekesi, po organizování konference na veletrhu TEXCARE Asia, pĜijal CINET odpovČdnost i za organizaci konference TEXCARE Forum ve Frankfurtu. Jaké vidíte výhody z organizace paralelní konference s veletrhem Texcare? Toto je poprvé co jsme pĜijali odpovČdnost za organizování Texcare Forum a na programu velmi tČsnČ pracujeme s dalšíGlobalizace je klíþové slovo mi partnerskými organizacemi a to s Asociací VDMA, což je na Texcare Forum, které pĜiorganizace, která se zabývá vý- rozenČ zahrnuje velké práInformátor 2/2008 INFOludva 2_08.indd 2 delny a servisní organizace v textilním prĤmyslu. Jak ale ovlivní malé a stĜední chemické þistírny? Malé i stĜednČ velké spoleþnosti mají také prospČch z globalizace. Formulace je jednoduchá: Jestliže máš problém, mĤžeš se uþit od nČkoho jiného na svČtČ. Jestliže soustĜedíme celosvČtové znalosti, máme obrovský zásobník odborných znalostí. A mezinárodní výmČna informací pomáhá jedincĤm zvýšit efektivitu svých spoleþností. Tento pĜístup je v zájmu všech profesionálních spoleþností pracujících v oboru údržby textilií stejnou mČrou aĢ malých þi velkých. Jaké rozdíly existují v oblasti péþe o textil v rĤzných zemích a jaký dopad bude mít globalizace v pĜíštích letech? Hlavními rozdíly jsou na jedné stranČ na jaké úrovní jsou nové používané technologie a na druhé stranČ kvalita poskytované služby. V této spojitosti bude v pĜíštích letech moc zmČn. Mnoho rostoucích trhĤ jako je ýina, Východní Evropa a Jižní Amerika nás rychle dohání. PĜirozenČ vedoucí národní výrobci jako NČmecko, mají prospČch z exportĤ do tČchto zemí. Jaké jsou cílové skupiny na Texcare Forum a z kterých zemí oþekáváte úþastníky na nadcházejícím Texcare Forum.? Texcare Forum je v prvé ĜadČ zamČĜené na manažery firem zabývajících se pĤjþováním prádla, servisních organizací, a dále manažery menších firem zabývajících se údržbou textilií, na technické pracovníky firem i konzultanty. Oþekáváme návštČvníky z celého svČta. MĤžete nám povČdČt o konceptu Texcare Forum? PotĜebujeme pokrýt rĤzné cílové skupiny – chemické þištČní a textilní servisní organizace. Proto jsme rozdČlili Texcare Forum do dvou blokĤ. V sobotu 31. 5. a v nedČli 1. þervna budeme smČĜovat program na malé a stĜední chemické þistírny, u mnoha z nich se jedná o rodinné firmy. V sobotu bude kladen dĤraz na otázky marketingu pro firmy, zabývající se údržbou textilií, zatímco v nedČli se budeme soustĜedit na nové technologie, ekologii a nové textilní materiály. V pondČlí a v úterý se budeme vČnovat pĤjþování prádla a k tomu pĜíslušným servisním organizacím a prádelnám. PondČlní odpoledne se budeme soustĜedit na zpracovatelské technologie, nové textilní materiály vztahující se k prádelnám. Úterý bude vČnované marketingovým problémĤm, budeme se vČnovat službám v pohostinství, zdravotní péþi a prĤmyslovému sektoru. Úþast na Texcare Forum je bezplatná pro vystavovatele a návštČvníky veletrhu TEXCARE. Kdo bude na Texcare Forum pĜednášet? Jsme schopni zajistit špiþkové pĜednášející z oblastí vČdy, obchodu, kteĜí se budou vČnovat jednotlivým tématĤm. Jsou to zejména pĜednášející z Institutu Hohenstein, Wfk Research, VDMA, TKT Institute. Slovo dostanou i odborníci z výrobních firem, a to Kannegiesser, Jensen i Veith. Jsou zajištČny lektoĜi z jednotlivých Asociací a renomovaných konzultantských firem. Souþástí programu je i diskuze se zákazníky, na pĜíklad o požadavcích z hotelĤ a nemocnic. IRV 2 15.4.2008 9:29:27 INTERCLEAN 2008 NÁVRH PROGRAMU PěEDNÁŠEK PĜípravy letošní Mezinárodní konference INTERCLEAN 2008, kterou poĜádá naše Asociace ve dnech 14.-15. Ĝíjna 2008 v BrnČ v Interhotelu VoronČž, se již naplno rozbČhly. Zasedání pĜedsednictva v lednu t. r. schválilo základní tematické zamČĜení letošní konference: „Úspory energií a speciální textilie.“ Jednací Ĝeþí je þeština a angliþtina. Na bĜeznovém zasedání již byla vybrána konkrétní témata pĜednášek – vČĜíme, že Vás i všechny úþastníky konference zaujmou svojí aktuálností a zajímavostí. Úterý dopoledne (10.15–12.45 ) 1) Chemo-termal procedures and hygiene of hospital textilie. Prof. Sonja Šostar Turk, University of Maribor, Slovinsko 2) Energy saving potentials in industrial laundries. Andrea Langer, Herbert Kannegiesser GmbH 3) Transfer and modification of a Leonardo da Vinci project´s results on hygiene Management in laundries (RABC) into the clearing enterprise sector. Lic. Stefan Lokali, Krevele 4), 5), 6), 7) Peter Wenekes , CINET, a kolegové - High performance cleaning technology - Latest available clearing technology - Maintenance and renewal of textile functionalities 8) Analýza vlivĤ praní a chemického þištČní na zmČnu parametrĤ textilních výrobkĤ Doc. Ing. Jaroslav StanČk, CSc, Technická univerzita v Liberci Úterý odpoledne (16.00–18.00) 8) Praktická mikrobiologie v prádelnČ, TZÚ Brno 9) Poslední vývoj symbolĤ pro udržování textilií, TZÚ Brno (vþetnČ letáþku se symboly pro každého úþastníka do Informátoru) 10) Znaþka QZ pro prádelny, TZÚ Brno 11) Technologie prádelen, p. JiĜí Kepl, MPD Rakovník nebo PaG 12) Využití ozónu v prádelenské technologii Ing. Jan Kostkan 13) Úspory energií v provozech Ing. Štika, Ecolab Hygiene s.r.o., Brno 14) Vliv údržby na výrobky s klimamembránou, firma Gore StĜeda dopoledne (9.00–13.00) Odborné pĜednášky vystavovatelĤ, možnost až 15 pĜednášek po 15 min. Sekretariát 3 INFOludva 2_08.indd 3 Informátor 2/2008 15.4.2008 9:29:30 VYŠLO SOUBORNÉ VYDÁNÍ PUBLIKACE PRÁDELENSKÉ KAPITOLY, I. díl Naposledy pĜed asi 50 lety vyšla odborná publikace o praní, chemickém þištČní a barvení textilií, jejímž autorem byl pan Jan Chrištof, dĜívČjší majitel vyškovské Prádelny a þistírny, potom pracovník podniku Prádelny a þistírny Brno. Ve tĜech svazcích podávala souhrnný obraz aktuálního stavu techniky a technologie ošetĜování textilií, a sloužila mnoho let jako uþebnice pro uþĖovské školství našich oborĤ i jako pĜíruþka pro firmy, zabývající se touto þinností. Od té doby však žádný souhrnný text, zachycující souþasný stav techniky a technologie nevyšel. A že se v našich oborech udály pĜevratné zmČny, nemusíme jistČ zdĤrazĖovat. Asociace prádelen a þistíren si v minulém roce stanovila jako jeden z hlavních úkolĤ a cílĤ tuto mezeru zaplnit. Požádala proto Ing. ZdeĖka Kadlþíka, autora Prádelenských kapitol – odborných statí otiskovaných v našem þasopisu Informátor, aby vyšlé þlánky zkorigoval, doplnil a upravil tak, aby mohly být vydány jako kniha, pĜíruþka þi uþebnice. To se podaĜilo a první díl, obsahující 17 kapitol, v minulých dnech vyšel. Tento díl má 75 stran formátu A4 na kĜído- Informátor 2/2008 INFO 2_08.indd 4 vém papíru, v barevném tisku s množstvím obrázkĤ, fotografií a schémat, které výbornČ doplĖují textovou þást. Publikace je vázána v kroužkovém poĜadaþi, který umožní pĜidat dalších asi 75 stran druhého dílu, pĜipravovaného k vydání v pĜíštím roce. Pro zajímavost uvádíme názvy nČkterých kapitol: - textilie aktuálnČ - co víme o bavlnČ - praní nebo detergence - tajuplné tenzory - praní a hygiena - detáš pod lupou - pára v prádelnách - odpadní voda z prádelen - jsou textilie nebezpeþné? - žehlení tunelfinišery - voda v chemickém þištČní - voda nad zlato - stlaþený vzduch v prádelnách - lze v prádelnách šetĜit? Prádelenské kapitoly, I. díl – zasílá zájemcĤm na dobírku sekretariát Asociace prádelen a þistíren na základČ písemné objednávky (pĜesná adresa, fakturaþní údaje, poþet kusĤ). Cena je stanovena pĜedsednictvem Asociace: pro þleny Asociace 900 Kþ, pro neþleny 1800 Kþ ( vždy vþ. DPH). Objednávku vyĜizujeme nejpozdČji do týdne. Sekretariát Zajímavosti Ɣ Zajímavosti l To tu asi ještČ nebylo! V britském Prestonu došlo k ozbrojené loupeži v þistírnČ. Lupiþi s pistolí v ruce rozbili pokladnu a ukradli hotovost. Utekli a policie je nevypátrala. l Další dĤkaz o dĤležitosti þínského prádelenského trhu: firma Girbau otevĜela v Pekingu prodejní kanceláĜ s þistČ þínským personálem. Po Hongkongu a Shenzenu je to již tĜetí obchodní zastoupení Girbau v ýínČ s tím, že patrnČ budou ve velkých þínských mČstech následovat ještČ kanceláĜe další. Holt olympiáda se blíží a poptávka po službách roste. l O nejmodernČjších tryskových stavech asi þtenáĜi již slyšeli. Útek se v nich pĜenáší vzduchovou tryskou s þetností 700krát za minutu, rychlostí 160 km/hod.) Útek se tedy s osnovou váže 12krát za sekundu. Tryskový stav je velkým spotĜebiþem þistého stlaþeného vzduchu a stav s pracovní šíĜkou 3,8 m ho spotĜebuje kolem 2 m³/hod. l RFID technologie postupují. Firma Datamars oznámila na výstavČ v Las Vegas 20% pĜírĤstek obratu v pČtiletém prĤmČru s tím, že poþet instalací v prádelnách je odþítání mnoha kusĤ prádla v pytlích nebo vacích. Firma dodává napĜ. podlahovou anténu ukrytou pod povrchem, která odþítá þipy z prádla položeného v uzlu na zemi nebo anténu, která odeþte 400 kusĤ prádla v pytli s 99% pĜesností bČhem 90 sekund. Anténa pro kolektivní odþítání vyžaduje ale vČtší prĤmČr þipĤ 22 mm. l Primus loni vyhlásil fotosoutČž o nejlepší foto z prádelenství. PĜíspČvky se pĜijímaly do 31. 6. 2007. Pikantní je, že o soutČži se Informátor a sekretariát APaý dozvČdČl až s mnohamČsíþním zpoždČním z nČmeckého þasopisu RW! l Experti z výzkumu Hohenstein pracují na inovaþní analýze prachĤ. PodaĜí-li se, povede k identifikaci zapáchajících látek a bude fungovat obdobnČ jako lidský nos. PĜitom se budou pachové látky nejen identifikovat, ale také zjišĢovat jejich množství. První ovČĜení se pĜedpokládá pĜi identifikaci pachových látek potu u textilií baktericidnČ upravených, napĜ. ionty stĜíbra. l Holandští odborníci zavedli do hodnocení úþinnosti chemického þištČní nový index CPI (index úþinnosti þištČní). Pokud se pĜi þištČní skvrna neodstraní vĤbec, je hodnota CPI = 0, pokud se odstraní dokonale, je CPI = 100. Když se v USA pĜed lety zaþínalo se þištČním v tekutém oxidu uhliþitém, dosahovalo CPI 20, dnes je þištČní s použitím nových zesilovaþĤ natolik úþinné, že CPI se v prĤmČru rovná 95. l Banánová vlákna pocházejí z banánovníku Musa Textils a jsou také známa jako vlákna abaková. Na kmeni stromu vyrĤstají listy s velmi dlouhými vlákny zpevnČnými stonky. Vlákna jsou tak extrémnČ dlouhá 1,5-2,7 m a také velmi pevná. DobĜe odolávají hnilobČ a historicky se používala na výrobu lan. Novou aplikaþní oblastí je automobilový prĤmysl. V kombinaci s POP matricí z abakových vláken vyrábí materiál vhodný pro interiér aut. 4 15.4.2008 10:37:43 Zde se všechno točí jen kolem Vás. ově: Letos n o 31. 5. d , y t o b od so 8 . 6. 200 4 , y d e ř st Texcare International je jedním z největších veletrhů pro podnikatele s rozhodovacími pravomocemi. Musíte být při tom. Více než 200 vystavovatelů z celého světa Vám představí nejnovější technologie, nové nápady na poskytování služeb a aktuální trendy moderní péče o textil. Praktický a zaměřený na uživatele. Profesionálové profesionálům. Frankfurt nad Mohanem 31. 5. – 4. 6. 2008 Tel. 2 24 23 01 04 [email protected] www.texcare.com 5 INFOludva 2_08.indd 5 Informátor 2/2008 15.4.2008 9:29:33 PRÁDELENSKÉ KAPITOLY (27) Hydrofobní úpravy textilií Smyslem textilních úprav je zabudovat do výrobku nové vlastnosti, které pĜímo z vlastností vláken nevyplývají a ani z použité textilní suroviny. VČtšina úprav je pĜímo souþástí výroby plošné textilie. Úpravami lze mČnit vzhled, lesk, omak, nasákavost, hoĜlavost a další vlastnosti. K úpravám se používají nejrĤznČjší chemické látky. Ty mohou být více nebo ménČ rozpustné ve vodČ nebo organických rozpouštČdlech. Proto úpravy s používáním textilií a jejich stárnutím postupnČ ztrácí funkþnost. NČkteré rychle, jiné pomaleji. NapĜ. hydrofobní úprava parafinickými uhlovodíky zmizí již po prvním chemickém þištČní, tatáž úprava operaþního pláštČ fluoruhlíkovými pryskyĜicemi vydrží 20-30 praní. PĜed þistírnami a prádelnami tedy stojí úloha obnovit funkþnost úpravy a vrátit textílii pĤvodní vlastnosti. To lze dosáhnout preparací textilie v lázni úpravnického prostĜedku. LázeĖ mĤže být vodní nebo rozpouštČdlová a úpravy se tak stávají souþástí technologií praní nebo chemického þištČní. Nejstarší úpravou vĤbec z vodního prostĜedí je škrobení, historicky doložené ze 16. století. Dnes z prádelen mizí, protože nové složení textilií škrobení nevyžaduje a více se cení mČkká, splývavá textilie než tvrdý škrobený povrch. Éra „plechových“ zástČr a þepcĤ zdravotních sester patĜí ve vyspČlých zemích minulosti, zĤstává ale napĜ. v Polsku, kde nemocnice na škrobení prádla trvají. Úpravy v prádelnách jsou dnes omezeny na avivážní a parfumaþní prostĜedky pĜidávané do posledního máchání. ZmČkþují omak a dodávají prádlu pĜíjemnou vĤni. V souvislosti s novými nároky na operaþní textilie budou muset prádelny ale zvládnout technologie hydrofobizace. VČtšina úprav je tak vyhražena þistírnám a provádČjí se z prostĜedí PER. Nejde o žádnou pĜevratnou novinku, když naše þistírny používaly úpravnické technologie již pĜed více než 30 lety a potĜebné prostĜedky se u nás vyrábČly (Druchema, Spolek pro chemickou a hutní výrobu) nebo dovážely z NDR: Základní apretaþní prostĜedek, který zboží ztužoval a ve vČtší koncentraci i hydrofo- Informátor 2/2008 INFOludva 2_08.indd 6 bizoval, byl parafinický Chemafob a Impreg s pĜísadou stearanu hlinitého. Úprava omezovala špinČní a usnadĖovala následující þištČní. K hydrofobizaci (ale zejména technických výrobkĤ) se používal kationický chromokomplex Impermin CR z výroby NDR nebo Spolapret CS (náš výrobek), což byl chromitý komplex kyseliny stearové v etanolickém roztoku. K protimolové úpravČ se používal Molantin atd. Následkem obrovských spoleþenských a výrobních zmČn po sametové revoluci v 90. letech min. st. se výroba tradiþních pĜípravkĤ a jejich dovoz zastavil, podniky služeb se rozpadly, mnohé þistírny zanikly, odborníci odešli a úpravy se z pĜeživších þistíren vytratily. Zaþínáme o nich mluvit opČt až s odstupem mnoha let, pĜiþemž klíþovou se stává hydrofobní úprava, která mĤže být spojena i s oleofobní (protišpinivou) úpravou. V poslední dobČ se pĜesouvá do oblasti supermoderních nanotechnologií. Zákazníkovi pĜináší vzhledem ke zmČnČ struktury šatníku a odklonu od formálního obleþení smČrem ke sportovnímu nezbytný komfort. Obliba sportovnČjšího odívání souvisí s novými aktivitami lidí ve volném þase. Hydrofobizace je úprava potĜebná i když pohled þeského zákazníka prismou ceny poptávku snižuje. Definujme hydrofobní úpravu: jde o takovou úpravu textilie, aby její povrch odpuzoval vodu (hydros = voda, phobos = protivník, nepĜítel), þili aby povrchové napČtí bylo na textilii vĤþi vodČ co nejvČtší. Pokud povrch odpuzuje i látky tukové a olejové, jde souþasnČ i o úpravu oleofobní, která brání špinČní povrchu. Je velmi žádoucí, zabraĖuje špinČní odČvĤ zbytky jídel a nápojĤ a uplatĖuje se již i u stolního prádla a lepších nábytkových textílií. Nepropustnost povrchu textilie vĤþi vodČ lze docílit dvČma zpĤsoby: - úplným uzavĜením pórĤ textilie živiþným zátČrem nebo parafinickými prostĜedky pĜíp. v kombinaci s vosky a kovovými solemi. Taková úprava je neprodyšná a pro odČvní úþely nevhodná – pĜesto se ale vyskytuje na nČkterých výrobcích z tržnic - nanešením vhodného prostĜedku na povrch vláken, zejména silikonĤ nebo fluoruhlíkatých pryskyĜic, které vytvoĜí na vláknech hydrofobní film se zvýšeným povrchovým napČtím vĤþi vodČ. Hydrofobní úpravy provádČné v þistírnách þi prádelnách jsou právČ tohoto druhu. Hydrofobita povrchu souvisí s povrchovým napČtím mezi textilním povrchem a vodou. Povrchové napČtí kapalin vysvČtlujeme tím, že molekuly kapaliny uvnitĜ jsou vystaveny silám pĤsobícím ze všech stran, které se vzájemnČ ruší. Molekulám na povrchu schází kompenzace sil ze strany vzduchu a pĜevládají síly zevnitĜ, které se snaží molekulu „vtáhnout“ dovnitĜ kapaliny. Tím na povrchu vzniká povrchové napČtí, které se jeví jakoby na povrchu byla hĤĜe proniknutelná blanka. ýím má kapalina vyšší povrchové napČtí, tím hĤĜe do textilu proniká. Povrchové napČtí je krom jiného závislé i na teplotČ a je samozĜejmČ u rĤzných kapalin rĤzné: rtuĢ voda glycerin olivový olej benzen etanol 508 mN/m 73 67 32 30 22 mN/m RtuĢ má obrovské povrchové napČtí a proto se pĜi rozbití teplomČru balí do dokonalých kuliþek. PomČrnČ vysoké povrchové napČtí má i voda, což je zdrojem potíží pĜi praní. Olivový olej má nižší povrchové napČtí, což koresponduje se snadným pronikáním oleje do bavlnČného ubrusu atd. Smyslem hydrofobních úprav je co nejvíce zvČtšit povrchové napČtí mezi textilií a vodní kapkou. Protože s povrchovým napČtím vody nemĤžeme nic dČlat a je dáno, mĤžeme jen ovlivnit povrch textilie tak, že na nČj naneseme látku s co nejmenším povrchovým napČtím a tím rozdíl zvČtšíme. Takovou látkou jsou fluoruhlíkaté pryskyĜice, obecnČ potom hydrofobizaþní prostĜedky. Míru hydrofobity lze nejlépe vyjádĜit kontaktním úhlem, který svírá kapka kapaliny s vodorovnou podložkou. O hydrofobním povrchu lze hovoĜit jen je-li tento úhel vČtší než 90o. ýím je vČtší, tím je povrch hydrofobnČjší. Kontaktní úhel Z pĜedcházejících úvah o hydrofobitČ snad þtenáĜ pochopil, že pĜi praní a þištČní usilujeme opaþnČ o to, aby se povrchové napČtí mezi špinavým povrchem a vodou (PER) co nejvíce zmenšilo tak, aby prací (þistící) lázeĖ mohla co nejsnáze pronikat do textilie (viz Prádelenské kapitoly 13 a 14). Hydrofobizace a praní (þištČní) jsou tedy dva zcela protichĤdné dČje, co do úþinku vzájemnČ se rušící. Na zmenšení povrchového napČtí slouží tenzidy, které jsou nejdĤležitČjší souþástí pracích prostĜedkĤ a zesilovaþĤ. ýtenáĜi je teć také zĜejmé, jak dĤležité je, aby pĜed hydrofobizací byly dĤkladnČ vymáchány zbytky pracích prostĜedkĤ þi zesilovaþĤ z upravované textilie. Pokud odmáchány nebudou, nebude hydrofobizace úspČšná! Zaznamenejme také, že opakem hydrofobity je hydrofilita, tedy povrch dokonale smáþený (dobĜe se smáþí napĜ. neupravená bavlna). Povrch oleofobní je takový, který odpuzuje tukové a olejové látky, povrch oleofilní je naopak ochotnČ pĜijímá a váže (napĜ. textílie z PES). ProstĜedky pro hydrofobní úpravu prošly v minulých letech pochopitelným vývojem. V první nejstarší etapČ se používaly prostĜedky na bázi voskĤ a parafinických uhlovodíkĤ s pĜísadami kovových solí, ve druhé etapČ silikonové polymery a v dnešní tĜetí etapČ fluoruhlíkaté slouþeniny. Toto vymezení neznamená, že se s prostĜedky prvních dvou etap vĤbec nesetkáme – naopak, v mnoha sprejích pro domácí použití (v pĜípadČ nezbytnosti jsou použitelné i v provozovnČ) jsou hydrogenované petrolejové frakce, dimetylsiloxany a polyizokyanáty. 6 15.4.2008 9:29:34 HydrofobnČ upravený povrch textílie perfektnČ odpuzuje vodu Nosným plynem (a toho je nejménČ 90 %) je smČs uhlovodíkĤ, izooktan, heptan, propan, butan, izopropanol. Spreje jsou proto hoĜlavé! Pokud se ve sprejích používají fluoruhlíkaté pryskyĜice, je jejich obsah kolem 3 %. PĜípravky pro profesionální použití jsou mléþné až nažloutlé emulse, slabČ kationické nebo neionogenní, slabČ kyselého pH, dobĜe rozpustné ve vodČ a PER, aplikovatelné na všechny druhy textilií, stabilní a s obsahem úþinné látky 20-30 %. Obvyklá aplikaþní koncentrace je 2-3 % pro PES a 4-6 % pro bavlnu. To by znamenalo u vodních lázní dávkování 20-60 g/l a v lázních PER 30-100 g/l. Pro dávkování je však rozhodující doporuþení výrobce a ním stanovené technologické zásady pro použití. Fluorová chemie zaznamenala v posledních letech obrovský rozvoj a výrobcĤ fluorovaných slouþenin je mnoho. Pro zajímavost jen v ýínČ 7 s roþní výrobou pro rĤzné úþely 10 000 tun. V malém Dánsku je roþní spotĜeba hydrofobizaþních prostĜedkĤ 50 tun. V profesionálních prostĜedcích jsou úþinnou látkou výše fluorované slouþeniny odvozené od alifatických uhlovodíkĤ etanu až dekanu, sulfonované nebo sulfoamidované ve formČ kyselin (napĜ. perfluoroktanová kyselina) nebo solí (vápenatých, amonných). Nositelem hydrofobity je dlouhý alifatický ĜetČzec, za pohyblivost a emulgovatelnost je zodpovČdná þást molekuly zv. spacer. ProstĜedky jsou deklarovány jako zdraví škodlivé nebo dráždivé. Nežádoucí pĜímČsí jsou alkylfenolické deriváty podezĜelé z teratogenity a jen pomalu se odbourávající. 7 INFOludva 2_08.indd 7 Dávkování je pomČrnČ vysoké, což má ovšem svĤj dĤvod. Hydrofobizaþní prostĜedky nemají obecnČ afinitu k upravované textilii a na zboží zĤstane jen to množství úpravnického prostĜedku, které je po odstĜedČní rozpuštČno ve zbytkové vlhkosti. PĜíklad: zboží upravíme a odstĜedíme. Úþinnost odstĜedČní je 40 % (podrobnČji viz Prádelenské kapitoly 26). Tato vlhkost znamená, že ve 100 kg suchého zboží zĤstane vázáno 40 kg (= 25 litĤ) PER. Pokud jsme použili dávkování 50 g/l hydrofobizaþního prostĜedku, zĤstane na zboží 50 x 25 = 1 250 g úpravnického prostĜedku. To je 1,25 % z hmotnosti zboží. To, vzhledem k vysokému dávkování, není nijak nadmČrné množství. PĜesto jsou však zákazníci vystaveni úþinkĤm chemických látek, které jsou souþástí úpravnického prostĜedku. I když u výše fluorovaných derivátĤ parafinu nebyla toxicita zaznamenána, pĜesto se nedoporuþuje pĜímý kontakt upravených textilií s pokožkou. PĜi používání hydrofobizaþních sprejĤ pĜibývá nebezpeþí inhalace již zmínČných nosných substancí. V této souvislosti je popsán zajímavý pĜípad z roku 2002 z Holandska. V zemi se tenkrát vyskytly v neobvyklé míĜe zdravotní potíže pĜi používání urþitého hydrofobizaþního spreje. Šlo o dýchací problémy, úporný kašel, zástavy dechu, také nevolnost, bolesti na prsou atp. Podrobným prĤzkumem se zjistilo, že výrobce zmČnil nosný plyn a jeho tlak ve spreji. To pĜi používání vedlo k tvorbČ mnohem menších þástic aerosolu s daleko vČtším dráždivým úþinkem na dýchací cesty než pĜedtím u þástic vČtších. Výrobek byl stažen z trhu a jiné evropské zemČ varovány. Velmi dĤležitou souþástí hydrofobizace je sušení zboží po úpravČ. Je pĜitom jedno zda jde o úpravu z vody nebo PER. ZásadnČ totiž platí, že úprava se dobĜe fixuje na textilii až pĜi zvýšené teplotČ 60 oC a více. Také platí, že þím je teplota vyšší, tím lepší fixace. Celé sušení pĜitom nemusí probíhat pĜi vyšší teplotČ, staþí pár minut na konci sušení. PrĤbČh sušení tedy mĤže být následovný: 16 hodin pĜi pokojové teplotČ nebo v chemickém þistícím stroji pĜi 60 oC do vysušení nebo v bubnovém sušiþi pĜi 80 oC rovnČž do vysušení. Potom na 3-5 minut zvýšení teploty na hodnoty pĜijatelné pro textil a technicky maximálnČ možné 70 – 100 120 oC. ýastá neúþinnost domácích hydrofobizaþních úprav vČtšinou souvisí s nemožností fixace úpravy pĜi vyšší teplotČ. Ne každá domácnost má sušiþ, profesionálĤm však zvýšená teplota nemĤže þinit žádné potíže. Rekapitulujme struþnČ technologii hydrofobizace: l v praní: plnČní 80 % dokonale vymáchané zboží koncentrace, teplota a pH podle doporuþení výrobce, interval odstĜedČní kratší než obvykle (vyšší vlhkost), sušení podle uvedených zásad l v þištČní: plnČní stroje 70 % dokonale vymáchané zboží koncentrace podle pokynĤ výrobce sušení podle uvedených zásad. Hydrofobizované odČvy musí být beze skvrn, nemohou se totiž dodateþnČ detašovat. Kontrola hydrofobního efektu, pokud je nutná. Sotva si ji bude dČlat prádelna nebo þistír- na sama, spíše ji zadá specializovanému pracovišti. Je tĜeba s ní poþítat pĜi hydrofobizaci nových operaþních textilií. Tam se ještČ o limitech diskutuje, protože normotvĤrci jsou pod mimoĜádným tlakem papírenské lobby vyrábČjící jednorázové materiály. Ta prosazuje pro hydrofobní efekt limity co nejmČkþí, aby byly splnitelné i jednorázovými plášti. Kontroluje se podle souþasnČ platných norem. Základní zkušební metodu popisuje ýSN EN 24920, podle které se vzorek látky upevnČný v držáku zkrápí pod úhlem 45o destilovanou vodou a hodnotí ve stupnici 1 až 5. Pronikání vody pod tlakem se zkouší podle ýSN EN 20811 a výsledek je dán sloupcem vody v mm, který textilie bez prĤniku udrží (napĜ. horší stany 1500-3000 mm, vČtrovky proti pĜeháĖce 1500-3000 mm, proti trvalému dešti 5000-6000 mm atd.). Nepromokavost plošných textílií se hodnotí podle Bundesmanna a ýSN EN 29865 ve stupnici 1 až 5. Oleofobita se vČtšinou hodnotí podle americké normy AATCC 118-1983. PĜi ní se zjišĢuje prĤnik standardních smČsí kapalných uhlovodíkĤ pĜes textilii a hodnotí stupnicí 1 (nejnižší oleofobita) až 8 (nejvyšší). VýbČr hydrofobizaþních prostĜedkĤ je dnes na trhu obrovský a nabízí je každý vČtší výrobce pomocných prostĜedkĤ pro prádelny a þistírny (Büfa, Chimica Sud, Kreussler, Seitz atd.) Jsou dosti drahé a pĜi vysokých používaných koncentracích ani cena úpravy nebude službou nejlevnČjší. PĜesto ale potĜebnou! Budoucnost hydrofobních úprav je v nanotechnologiích, tedy v úpravnických prostĜedcích schopných vytvoĜit na povrchu textilie ultratenký film hydrofobního prostĜedku o tloušĢce pouhých miliardtin metru. Aþ neuvČĜitelnČ tenký, má stejné nebo dokonce lepší funkþní vlastnosti než vrstvy tisíckrát silnČjší. Malá spotĜeba hydrofobizaþního prostĜedku u nanoúprav je zĜejmá. PrĤkopníkem hydro a oleofobních úprav je firma Bugatti a její výrobky jsou již na trhu, samozĜejmČ ne s cenami lidovými. Hydrofobní nanoúpravy jsou zatím vyhraženy textilní prvovýrobČ ale výrobky pro služby nedají na sebe dlouho þekat a budoucnost bude patĜit jim. Konec koncĤ þistící nanoprostĜedky pro údržbu sklenČných a keramických povrchĤ jsou již na trhu. Ing. ZdenČk Kadlþík Informátor 2/2008 15.4.2008 9:29:34 branded for you. PRAGOPERUN s.r.o. l PodČbradská 8 CZ-190 00 Praha 9 Tel. +420 284 818 782 l Fax +420 266 310 348 e-mail: [email protected] www.pragoperun.cz VÝHODNÉ PAKETY PRO ZNAýENÍ A OPRAVY PRÁDLA Naše pakety pro znaþení prádla se vyznaþují vysokou kvalitou, spolehlivostí a komfortním ovládáním. Díky optimální kombinaci nažehlovacího listu, tiskárny a spotĜebního materiálu je možné rychle a efektivnČ oznaþit prádlo klientĤ i personálu. U nás dostanete vše z jedné ruky. Nyní máte možnost ušetĜit pĜi výbČru zvýhodnČných paketĤ. SPIRIT 3 paket u kompletní balíþek pro znaþení a opravy prádla vþetnČ tiskárny Labelprinter 4, softwaru pro zhotovení a popis etiket WinTexx, barvící pásky, nažehlovacího lisu Spirit 3 a jednoho kartonu etiket Haftex u vhodné pro zhotovení vysoce odolných etiket (praní, chemické þištČní) u ideální paket i pro menší zaĜízení, která si chtČjí znaþit prádlo sama u jednoduché zpracování Objednací þíslo pro TT3 L paket: 15783 TT 3-L paket u kompletní balíþek pro znaþení a opravy prádla vþetnČ termotransferové tiskárny TT3L, softwaru pro zhotovení a popis etiket WinTexx, barvící pásky, nažehlovacího lisu Spirit 1 a pásky pro zhotovení etiket v kvalitČ CT2008 nebo CT2009 u CT etikety jsou velmi jemné, a proto ideální pro oznaþení prádla klientĤ u souþástí dodávky je také speciální deska pro šetrné nažehlení etiket na textilie Zajímavosti Ɣ Zajímavosti Ɣ Zajímavosti l Ve vesmíru je poĜádná tlaþenice. V roce 2007 se nad našimi hlavami pohybovalo na 800 družic, když první satelity pocházejí již z 50. let min. st. PĜitom se chystají poĜád další družice a pĜibývá i poþet státĤ, které vypuštČní družice považují za otázku prestiže. Je také více a více agentur, které za úplatu družici vypustí. Rakety jsou menší a levnČjší. l PravdČpodobným materiálem budoucnosti je hliník, který v mnoha aplikacích nahradí ocel. Výrobky z hliníku jsou až o polovinu lehþí než ocelové, hliníku je na zemi dost (v zemské kĤĜe 8 %) a hliník lze mnohonásobnČ recyklovat. PĜi recyklaci je pĜitom spotĜeba energie 20x menší než pĜi primární výrobČ. Hliník si urþitČ najde cestu i do prádelenské techniky. l Firma Böwe vyrábí v souþasnosti dvČ Ĝady þistících strojĤ. ěadu „P“ pro PER a Ĝadu „M“ pro jiná rozpouštČdla (zejména KWL a silikony). ObČ Ĝady se vyrábí ve ve- Informátor 2/2008 INFOludva 2_08.indd 8 likostech 12, 15, 18, 21, 26 a 30 kg. Program doplĖují velké 100-200 kg stroje pro prĤmyslové þištČní. Stroje Ĝady M mají zvláštní systém destilace (tzv. HBS), který zaruþuje absolutní oddČlení vody od alternativních rozpouštČdel a KWL. l Pro manipulaci s infikovaným prádlem se þastČji používají rozpustné pytle na prádlo. Jsou vyrobeny (vþetnČ uzávČrĤ) z polyvinilalkoholu a rozpouští se spolehlivČ i za studena. NejnovČji je nabízí i firma Polytex, u nás jsou na trhu dostupné pĜes firmu Kovoslužba Praha, která je dováží z Británie. Jsou vskutku stoprocentní ochranou všech, kteĜí s kontaminovaným prádlem manipulují. l Neuplyne mČsíc, aby se neobjevily nové aktivity v mokrém þištČní. K posledním patĜí odborný semináĜ firmy Treysse ve Wangenheimu. Tato firma má generální zastoupení pro IPSO v NČmecku a semináĜ využila k prezentaci techniky pro mokré þištČní této firmy. Na semináĜi byli vítáni všichni zájemci o mokré þištČní a poĜádání zdĤvodnČno stále rostoucím podílem ve vodČ udržovaných textilií. Podobné semináĜe uspoĜádali i na jiných místech v NČmecku. l Zajímavý názor zaznČl na setkání pradlákĤ severního Vestfálska: voda v létČ, kdy je jí ménČ a získává se z vČtších hloubek má jiné složení než v deštivých obdobích léta a mĤže se to projevit na výsledcích praní. l Jednou z posledních vymožeností pro pĤjþování prádla jsou tkaniny tkané technologií Beirtex. PĜi ní se obetkává PES jádro vlákna bavlnČnou nití – tak je bavlna z vnČjší strany textilie a propĤjþuje textilii bavlnČný omak, aþ je skuteþné složení 50 % ba + 50 % PES. Navíc má tato textilie menší sklon ke žmolkovatČní a v pČtistupĖové stupnici je hodnocena þíslem 4-5, což znamená velmi dobrou odolnost. Pro zajímavost bČžné zboží (napĜ. satén) dosahuje hodnot 2-3. Prádlo Beirtex se rychle rozšiĜuje v pĤjþovnách textilií. l Hohensteiner Institut otevĜel již druhé zastoupení v Indii. Je v jihoindické metropoli Tirupur. Má se v první ĜadČ zabývat certifikací indických textilních výrobkĤ podle normy Oeko-Tex Standard 100. PracovištČ ale nabízí i Ĝadu standardních textilních testĤ na materiál, výrobky, jejich zpracování a užitkovost. l Datamars na výstavČ v Las Vegas 2007 demonstroval nové odþítací možnosti þipĤ. ýtecí systém Bundle odþítá z balíkĤ prádla rychlostí 15 ks/sec. Systém mĤže být integrován do dopravních systémĤ. Vystavena byla i vysokofrekvenþní tunelová anténa, která þítá více než 50 kusĤ prádla za ménČ než 10 sekund. Ideální systém pro identifikaci kontaminovaného prádla! Velká rámová anténa odþítá kusy ve velkém vaku: 400 kusĤ ve 125 kg se odeþte za ménČ než 60 sec s 98% pĜesností. 8 15.4.2008 9:29:34 PYTLE NA PRÁDLO A FRANCIE O tom, jak se používají pytle na prádlo u nás víme a máme dost informací i z NČmecka, kde mnozí þtenáĜi Ĝadu prádelen navštívili. Jak si ale poþínají Francouzi? ObecnČ platí, že pytle jsou zhotoveny ze 100%-ní PES tkaniny o plošné hmotnosti 220 až 240 g/m2. Na zhotovení jednoho pytle je tĜeba cca 1,5m2 textilie a hmotnost prázdného pytle je tedy kolem 0,3 kg. Pytle se bČžnČ plní 10 kg špinavého prádla (nČkdy i 15 kg). Uvažujeme-li prádelnu s výkonem 10t/den, potĜebuje dennČ 1000 ks pytlĤ a navíc tedy vypere 300 kg pytlĤ. Za rok je to 75 tun prádla navíc a náklady kolem 100 000 Kþ, což není zanedbatelné. Každé snížení plošné hmotnosti materiálu pytlĤ vede tedy k úsporám. Pytle jsou uzavĜeny roubíkovým uzávČrem, který se musí v praþce bez problémĤ otevĜít. Pytle v NČmecku i ýR jsou bílé a podle vytĜídČného sortimentu opatĜeny barevnými pruhy. O významu barvy musí být zákazník dobĜe informován, s oznaþením se ztotožnit a je respektovat. V nemocnici tĜídí prádlo spousta pomocných pracovnic – ty všechny musí být vhodnČ motivovány, aby tĜídČní probíhalo tak, jak má. Všichni víme, že tomu tak vždy není a víme také o zdravotnických zaĜízeních, kde tĜídČní selhává, aþ hlavní i vrchní sestry s tĜídČním souhlasí. Selhává na té nejnižší úrovni, totiž tam, kde se pytle špinavým prádlem plní, na operaþních sálech, na pacientských pokojích, na ošetĜovnách. Nejen že prádlo není vytĜídČno. Ale þasto obsahuje i pĜedmČty s fatálními následky pro prádelnu: injekþní stĜíkaþky, skalpely a chirurgické ná- stroje. Není-li prádlo dĤslednČ vytĜídČno, pereme vše v podstatČ jednou technologií- Ta zdaleka není optimální ani co do úþinnosti, a ani co do nákladĤ. NetĜídČné prádlo má v praxi nižší životnost a rychleji se opotĜebí. Ve Francii ulehþují tĜídČní prádla tím,že na pytlech je slovem i obrazem pĜedtištČna kategorie prádla, které se do pytle vkládá. Jsem pĜesvČdþen, že je to skvČlý nápad ulehþující tĜídČní. U této nekvalifikované práce se pracovnice stĜídají jako na bČžícím páse a názorné znaþení nováþkĤm jistČ výraznČ pomĤže. Francouzské pytle jsou navíc kĜiklavČ barevné. PrĤmČrné francouzské nemocniþní prádelny pracují se sedmi rĤznými barvami pytlĤ. Pytlových systémĤ co do velikosti i zpĤsobĤ uzavĜení i tvaru je nepĜeberné, množství a výbČr je ponechán na prádelnČ. UskladnČní plných pytlĤ ulehþuje jejich pravidelný pĤdorys. Uzavíracích systémĤ je nejménČ 20. Francouzi nejsou nijak citliví na koncové uzávČry a druky a kroužky jsou Ĝešením nejbČžnČjším. Pokud hrozí pĜi praní s ostatním prádlem že se uzávČr poškodí, perou se pytle zvlášĢ. BČžná manipulace s pytli je tato: manipulují se vždy pytle urþité barvy (tedy urþitý sortiment). Pytel se zavČsí na dnČ našitým poutkem na transportní zaĜízení (to mĤže být napĜ. ĜetČzový dopravník) a ten pĜenese pytel na tĜídící stanici. Zde obsluha uvolní uzávČr, prádlo se vysype a dotĜídí. DotĜíćuje se do trychtýĜovitých shozĤ. Ve Francii se tedy špinavé zdravotnické prádlo dĤslednČ tĜídí. Prázdné pytle se z transportního zaĜízení snímají a perou. Po praní se suší, skládají a dopravují zpČt do nemocnic. PĤvodní zvyklostí bylo pytle neskládat na skladaþi ale jen ruþnČ a po pČti þi deseti kusech vkládat do jiného transportního pytle. Dnes se již pĜevážnČ skládají na skladaþích. Co se týká barevného znaþení pytlĤ, není ve Francii do pytle zatkáváno, ale pytle jsou opatĜeny potiskem. Výsledek je lepší na pohled, lze zvýraznit detaily a navíc potisk po celé ploše pytle je þitelnČjší a výraznČjší. Obsluha konfrontována s výraznČjším znaþením pytlĤ se ménČ mýlí a tĜídČní je pĜesnČjší s menším výskytem chyb. Již jsem pĜedeslal, že ve Francii se špinavé zdravotnické prádlo tĜídí- Je tomu tak ve vČtšinČ evropských zemí a výjimkou je jen NČmecko, Rakousko a ýesko, kde tĜídČní špinavého zdravotnického prádla není povoleno. Je velmi pravdČpodobné, že vývoj i v tČchto zemích nakonec tĜídČní povolí. TĜídČní po rozvolnČní je namáhavé, protože prádlo je vlhké, tČžké a „lepivé“, tĜídíme-li po sušení, nemĤže být sušení optimálnČ nastaveno vzhledem k rozdílnému sortimentu sušenému spoleþnČ. Z hlediska technologie je tedy tĜídČní pĜed praním optimální. TĜídícímu pracovišti vČnují ovšem Francouzi zvláštní pozornost. Nesmí zde pracovat tČhotné ženy a pĜestávka je každé 3 hodiny. Pracuje se dĤslednČ v ochranných pomĤckách, pracovníci tĜídČní mají k dispozici i detektory kovĤ a pracovištČ má zvláštní vČtrání. Již bylo Ĝeþeno, že plošná hmotnost materiálu pytlĤ je 220-240 g/m2. NČmecké pĜedpisy vyžadují minim. 220 g/m2 a totéž v podstatČ se dodržuje i u nás. Tkanina musí mít vyrovnané osnovní a útkové niti a klasická pyt- lovina 230 g/cm2 má na 1 cm 20 nití v osnovČ a 15 v útku. ZmínČný pĜedpis je starý 20 let a je otázka, zda není pĜekonaný Francouzi používají na zhotovení pytlĤ PES tkaninu 180 g/m2 a ta má na 1 cm v osnovČ a 2 v útku. Materiál je tedy hustČji tkaný než klasicky tČžší a z tohoto pohledu je zcela rovnocenný. SamozĜejmČ, že to není jediné kritérium pro vhodnost materiálu na výrobu pytlĤ a rozhoduje tĜeba i tloušĢka nití, zpĤsob konfekcionování, pevnost tkaniny atp. Živnost pytle závisí i na tom, zda je šit podél osnovy nebo ne. V každém pĜípadČ je moderní textilní prĤmysl s to nabídnout lehþí materiály s lepšími vlastnostmi na výrobu pytlĤ než se traduje a škoda, že tuto možnost nevyužíváme. Pokud ovšem ze strany prádelen nebude tento požadavek jasnČ vyjádĜen, textilní prĤmysl zažitou výrobu mČnit nebude. Ve Francii se na pytle dívají nejen jako na technickou a ekonomickou pomĤcku pro pĜedtĜídČní a dopravu prádla, ale pytle se považují i za vizitku prádelny vĤþi zákazníkĤm. Ti dnes nehledí jen na cenu služby, ale i na prezentaþní detaily. A mezi nČ pytel patĜí! PĜi návratu k zákazníkovi musí být nejen barevnČ a stylisticky poutavé, ale také perfektnČ þisté a dobĜe složené. BČžnou souþástí oznaþení pytle je logo prádelny a mĤže se stá, že velký zákazník ocení na pytli i své vlastní logo. Na pytel tedy pohlížejme i jako na reklamní prostĜedek. Shrnu-li francouzské zvyklosti, pak by nemČly zapadnout dvČ zajímavé myšlenky? Barevný potisk pytlĤ a úvaha o nižší plošné hmotnosti materiálĤ pro pytle. -izk- Zajímavosti Ɣ Zajímavosti Ɣ Zajímavosti l Kannegiesser má nový vkladaþ EMQW pro vkládání nových kusĤ vþetnČ tČch nejvČtších prostČradel. Je urþen pro žehliþe o šíĜi 4 m a obsluha je 4-stanicová. PĜi žehlení ve 2 drahách umožĖuje vkládat až 2x99 = 1800 ks/hod. l ýištČní v tekutém CO2 se rozšiĜuje. O koncepci Fred Butler jsme již psali. Novým cílem projektu je do roku 2011 v EvropČ 200 centrálních þistíren s 1000 filiálkami (sbČrny) a 12 000 zamČstnanci. ýistící stroje vyrábí pro Evropu Electrolux. l Podle nČmecké hospodáĜské komory mohly prádelny v roce 2007 poþítat s tČmito úvČrovými podmínkami: úvČr 25 000 až 5 mil. € na 10 let s odkladem splátek 2roky a pĜedem dohodnutým úrokem mezi 4,4 až 7,5% nebo na 20 let s odkladem 3 roky a revizí úrokové míry po 10 letech. ÚvČr mohl krýt celých 100% investiþního zámČru. l Víte, co je to tweed? VolnČ tkaná textilie s keprovou vazbou z melírované vlnČné mykané pĜíze. Originální pĤvodem a nejkvalitnČjší je HarrisĤv Tweed, který se tká na 9 INFOludva 2_08.indd 9 skotských Hebridách tradiþním zpĤsobem již tĜetí generaci stejnojmenné rodiny. Tká se výhradnČ z místní vlny a inspirací pro barvy a vzory je místní divoká pĜíroda. Obleky, þepice, hraþky lze koupit v místním obchĤdku. Velmi drahý originál je þasti napodobován. l Rakouská hospodáĜská komora spolu s MŽP pĜišla s plánem „bike2business“. Jde o iniciativu co nejvíce používat na cestách do práce kola.: zlepší fyzickou kondici a šetĜí životní prostĜedí. Podnik s nejlepšími výsledky získá v roce 2007 zvláštní cenu. iniciativa vychází ze zjištČní, že ¼ ĜidiþĤ jezdí na vzdálenost kratší než 2 km a ½ ménČ než 5 km. To jsou vzdálenosti snadno pĜekonatelné na kole. l Nové komplexotvorní þinidlo je metylglycíndioctová kyselina (MGDA), kterou si nechala patentovat švýcarská firma BASF. Je na ní pozoruhodné, že je biologicky odbouratelná, neškodí životnímu prostĜedí a není toxická. Pracím prostĜedkĤm dodává silný primární prací efekt a v sypkých detergentech mĤže nahradit Zeolith. Navíc se látka osvČdþila jako Prespotter tj. k pĜeddetáši límcĤ, rukávĤ atp. UrþitČ se s ní brzy najde v detergentech setkáme. l IFI (International Fanricare Institute) zmČnila v þervnu jméno na DLI (Drycleaning and Laundry Institute). Mluvþí Bill Fischer zmČnu jména uvedl tím, že nové jméno bude srozumitelnČjší pro širokou veĜejnost. l Ze svČta vČdy pĜichází zajímavá zpráva. Jako palivo z biomasy se zatím vyrábČl jen etanol. Nyní se podaĜilo v laboratoĜi unoverzity Wiscioncine – Madison pĜipravit z biomasy cukry a ty pĜevést na 2,5-dimetylfuran (DMF) Ten je použitelný jako palivo pro spalovací motory a výhĜevností odpovídajícímu benzínu. Toto palivo je sluþitelné se životním prostĜedím a lidstvu se otevírá nová cesta nezávislosti na fosilních palivech. l O složení pracovních prostĜedkĤ jsme psali opakovanČ. Skuteþné složení je þím dál tím složitČjší a látek v detergentech pĜibývá. Firma Henkem napĜ. udává složení svých pracích prostĜedkĤ na internetu ve shodČ s naĜízením EC 648/2004. Je k neuvČĜení, že napĜ. v detergentu Persil Gold (na trhu zcela bČžný) je 41 rĤzných chemikálií! l Souþástí internacionalizace firmy Girbau bylo otevĜení poboþky v þínském Hong-Kongu a Shenzenu. Podle þínského Ĝeditele Sammy Thunga jde o konsolidaci prodejní sítČ v této obrovské zemi a rozšíĜení servisu v období pĜed olympiádou. l Prádlo z ruských dálkových vlakĤ se pere v centrálních prádelnách v Saratovu, SamaĜe, Chabarovsku a Penze. dálkovou dopravu provozuje firma Nuovo Martini. Prádelny jsou zaĜízeny technologií Girabu (tunely TBS-50, lisy SPR-50, sušiþe ST-100 atd.) Nuovo je s dodavatelem technologie spokojena. l Výhrady proti uhelným elektrárnám jsou zĜejmČ na místČ. NejvČtším zneþišĢovatelem životního prostĜedí z hlediska produkce oxidu uhliþitého je polská elektrárna Belchatov, která roþnČ vypustí do ovzduší více než 30 mil. tun (!) tohoto plynu. Spaluje hnČdé uhlí. Jiný rekord drží Ĝecká elektrárna Agios Dimitreos, která pĜi spalování hnČdého uhlí produkuje 1,35 kg oxidu uhliþitého na 1 kWh vyrobené energie. MĤžeme se potom divit problémĤm s klimatickými zmČnami? Informátor 2/2008 15.4.2008 9:29:35 VÝSLEDKY VYUŽITÍM OZONOVÉ TECHNOLOGIE V PRģMYSLOVÉM PRANÍ OZON A PRÁDELENSKÁ TECHNOLOGIE Ve složitosti chemie ozonu lze spatĜovat pĜíþinu toho, že ozon podle dostupných informací nenalezl doposud významnČjšího uplatnČní v prádelenské technologii. Na druhé stranČ je pravdou, že napĜ. Spoleþenost Purotek se zabývá praním v ozonových lázních, avšak podrobnČjší technicko-technologické informace nejsou uvedeny. StejnČ tomu tak je i u dalších firem. Kanadská spoleþnost Azcozon Industrie Limited nabízí generátory k výrobČ ozonu, adsorpþní zaĜízení a další vybavení. Ve svých firemních materiálech uvádí nČkolik hotelových prádelen využívajících ozon v prádelenské technologii, podobnČ jako spoleþnost REM Company Inc. z USA a nebo holdingová spoleþnost Lenntech Water - & Luchtbeh. Holding b. v. z Holandska. Na prvním místČ v popisu výhod již zmínČnými firmami jsou uvádČny dezinfekþní úþinky ozonové vody, dále snížení energetické nároþnosti praní, nákladĤ na detergenty a možnost recyklace vody. Podstata úþinkĤ ozonu v soustavČ asociativního koloidu však ve firemní, ani dostupné svČtové literatuĜe, nebyla nalezena. Desorpþní úþinky vodného roztoku ozonu jsou však uvádČny v jiných souvislostech. Je publikován vliv ozonu na desorpci detergentu z povrchu uhelného prachu (1). Byly studovány zmČny úhlu smáþení polypropylenu úþinkem ozonu (2). ZmČna úhlu smáþení je v této práci vysvČtlována atakem ozonu na polypropylen za vzniku hydroxykarboxylových derivátĤ. Podle již dĜíve zmínČných firemních materiálĤ se ozonu, respektive ozonové vody, využívá v prádelnách k praní, bČlení a dezinfekci prádla. Z této informace je na první pohled zĜejmé, že dochází ke smČšování tĜí zcela rozdílných technologických kategorií. Praní je proces, jehož hybnou silou je zmČna entropie soustavy. V dostupné literatuĜe však nebyly nalezeny souvislosti postaþující k technologické aplikaci ozonu s reprodukovatelnými výsledky praní. BČlení je postaveno na chemické reakci, jejímž dĤsledkem je eliminace chromoforu jeho oxidací. Biocidní vlastnosti láznČ jsou výslednicí Ĝady faktorĤ, které pĜinejmenším pĜedstavuje rezistence mikroorganismĤ, koncentrace ozonu v prostĜedí, doba expozice, hodnota pH roztoku a jeho teplota atd. Na druhé stranČ však nesporný pĜínos i tohoto technologického pojetí ozonu v souvislosti s ošetĜováním prádla lze spatĜovat v tom, že v obecné rovinČ vymezuje rámec celého problému. Aplikace ozonu jako bČlícího prostĜedku pĜináší v porovnání se slouþeninami chloru ve vyšším oxidaþním stupni a nebo peroxidy celou Ĝadu problémĤ. Technicky nejzávažnČjší pĜekážkou k dosažení požadovaného bČlícího úþinku je pomČrnČ vysoká koncentrace ozonu, což je spojeno s riziky hygienickými a bezpeþnostními, dále s náklady na výrobu ozonu nebo ozonizací. Nelze pominout ani korozivní úþinky jak ozonu, tak jeho vodného roztoku. BČlení ozonem proto v podmínkách prĤmyslových prádelen nepĜedstavuje výhody oproti standardním postupĤm. Informátor 2/2008 INFOludva 2_08.indd 10 Využití ozonu k dezinfekci prádla a technologického zaĜízení prádelny naráželo v ýeské republice na legislativní bariéru, která vyplývá z Vyhl. þ.195/2005, protože ozon není schváleným dezinfekþním prostĜedkem. Tuto bariéru se však již i v ýeské republice daĜí zásluhou spoleþnosti Aplikace ozonových technologií, s.r.o. pĜekonávat. RĤzné technologické pojetí ozonu jako složky pracovní láznČ je uvádČno i v patentové literatuĜe. V amerických patentových spisech je zĜetelnČ patrný velice rychlý vývoj technologie praní s ozonem. V roce 1996 byly patentovány nČkteré vlivy ozonu na proces praní (3). V tomto patentu jsou popsány výhody, které pĜináší využití ozonu v prádelenské technologii.V roce 1998 je patentován komplexní technologický sytém na využití ozonu pĜi ošetĜování prádla (4). O rok pozdČji je patentována recyklace technologické vody, která je založena právČ na využití ozonu (5). Praktické Ĝešení vztahu mezi charakterem zneþištČní prádla a koncentrací ozonu v pracovní lázni je patentováno v roce 2002 (6). V citovaných pramenech je na ozon nahlíženo jako na bČlící a oxidaþní složku pracovní láznČ. Potenciální možnosti vodného roztoku ozonu, které naznaþuje elektrofilní povaha molekuly, však zĤstávají stranou. Velmi inspirativní je popis mechanismu vzniku klastrĤ ozonu ve vodném roztoku (7). Podle autorĤ je ozonový klastr dĤsledkem interakcí delokalizovaných vazeb molekuly ozonu a vody. Naznaþený mechanismus vzniku ozonových klastrĤ ukázal, že použití ozonu jako složky pracovní láznČ se nemusí odvíjet pouze od jeho oxidaþních a dezinfekþních vlastností, ale že jeho elektrofilní povaha nabízí širší, komplexnČjší využití, postavené na synergickém pĤsobení s ostatními složkami pracovní láznČ na praní. V roce 2006 byl popsán vliv ozonu rozpuštČného ve vodČ na stupeĖ agregace tenzidu (8). V rámci Ĝešení programového projektu výzkumu a vývoje za finanþní podpory MPO ýR byly studovány širší možnosti využití ozonu v prádelenské technologii. Základním krokem k jeho využití bylo nalezení cesty ke stabilizaci úþinkĤ ozonem sycené vody. Tento krok podstatnČ snižuje nároky na výrobní zaĜízení ozonu a zaruþuje reprodukci úþinkĤ jeho roztoku. Využitím výstupĤ výzkumnČ vývojové práce pĜineslo proto velmi zajímavé výsledky. Praktické výsledky Výsledky praní ozonovou technologií v prádelnČ Retre s.r.o. zcela naplnily pĜedpoklady vložené do nové technologie. V prvém pĜiblížení byla pozornost vČnována silnČ zneþištČnému prádlu pranému ve vsádkových praþkách. NáslednČ byla ozonová technologie aplikována v režimu kontinuálního praní. Ve všech pĜípadech vystupovaly do popĜedí tĜi základní pĜednosti: 1. Úþinek stabilizované ozonem sycené vody pĜi nižší teplotČ pracovních lázní je stejný a nebo srovnatelný s úþinkem praní v obvyklých lázních pĜi teplotČ praní 85 °C. 2. Úþinkem ozonem sycené stabilizované vody došlo ke snížení mikrobiologické kontaminace prádla 3. Úþinek ozonem sycené stabilizované vody vede ke snížení spotĜeby detergentĤ Praní silnČ zneþištČného prádla Ozonová technologie byla aplikována na silnČ zašpinČné montérky v praþce Primus o kapacitČ 22 kg prádla. Úþinnost praní byla v prvém pĜiblížení sledována porovnáváním míry vyprání stávající technologií a technologií postavenou na soustavČ Gemini a ozonem sycené stabilizované vody pĜi teplotČ láznČ 30 °C. Obrázky þíslo 1 a 2 ukazují stupeĖ a charakter zneþištČní prádla, které bylo použito k zkouškám. Úþinnost praní s ozonovou stabilizovanou vodou dokumentují obrázky þíslo 3 – 5. Obrázek þ. 5 Porovnání ukázalo, že úþinkem stabilizované ozonem sycené vody bylo pĜi teplotČ láznČ 30 °C dosaženo prakticky srovnatelného výsledku praní jako pĜi teplotČ 85 °C. Zcela nesrovnatelná se však ukázala míra mikrobiologické kontaminace prádla, což ukazují následující obrázky þ. 6a7 Obrázek þ. 1 Obvyklé praní pĜi teplotČ 85 °C Obrázek þíslo 6 Obrázek þ. 2 Obrázek þ. 3 Obrázek þ. 4 Ozonová technologie, praní pĜi 30 °C Obrázek þíslo 7 Na základČ dosažených výsledkĤ a získaných zkušeností bylo pĜistoupeno k provozním zkouškám úþinkĤ ozonem sycené stabilizované vody na kontinuální praþce v prádelnČ Retre s.r.o. TĜeboĖ. Vedle již zmínČného vlivu na úþinnost praní pĜi nižších teplotách, bakteriocidních a fungicidních úþinkĤ, byly sledovány také další vlivy, a to pĜedevším na amortizaci tkaniny, spotĜebu prostĜedkĤ na praní, korozivní pĤsobení na zaĜízení a emise ozonu do pracovního prostĜedí. Zkoušky byly provádČny po dobu 6 mČsícĤ. Pro zajímavost, obrázek þ. 8, zachycuje generátor ozonem sycené vody firmy Azcozon Kanada, kterou instalovala spoleþnost Aplikace ozonových technologií, s.r.o k napájení kontinuální praþky. 10 15.4.2008 9:29:36 Výsledky ozonové technologie na kontinuální praĀce PĜednČ je tĜeba konstatovat, že využití ozonové stabilizované vody k praní rĤzného sortimentu prádla s rĤzným charakterem zneþištČní v kontinuální praþce v podmínkách provozovny prádelny Retre s.r.o. potvrdilo již dĜíve zmínČné základní výhody. 1. Bakteriocidní a fungicidní vlastnosti pracovních lázní pĜi nízkých teplotách. 2. Podstatné snížení teploty pracovní láznČ na hlavní praní. 3. Pokles spotĜeby detergentĤ. Pro ilustraci úspory energie zachycuje vliv teploty hlavní pracovní láznČ na úþinnost praní tabulka þíslo 1: Voda sycená ozonem Teplota pracovní láznČ na hlavní praní 33 °C 43 °C 57 °C Voda bez ozonu Teplota pracovní láznČ na hlavní praní 77 °C Úþinnost praní 75,7 % 84,1 % 92,0 % Úþinnost praní 73,5 Teplota je v tabulce uvedena v prĤmČrné hodnotČ. Odchylka od této hodnoty dosahovala ± 2 °C. Obrázek þíslo 9 Z provoznČ-ekonomického hlediska se jako výhodná ukazuje teplota hlavní pracovní láznČ kolem 45 °C. Po dobu zkoušek nebyly zjištČny emise ozonu do ovzduší pĜekraþující stanovené limity. RovnČž nebyly nalezeny dĤsledky koroze ozonu na technologickém zaĜízení a to ani na membránách lisu. Pro ilustraci je na obrázku þ. 9 zachyceno prádlo vyprané ozonovou technologií. Vyhodnocení vzorku standardního klĤcku po 50násobném praní ozonovou technologií v kontinuální praþce prádelny Retre s.r.o. byl provádČn jednak podle PNY prádelny a jednak metodikou TZÚ Brno. Standardní klĤcek, který byl k testĤm použit, byl dodán TZÚ Brno. Pracovní láznČ na praní byly tvoĜeny zkušebními a vývojovými vzorky prostĜedkĤ Ĝady Gemini a po dobu testu se nemČnily. Teplota pracovní láznČ na hlavní praní se pohybovala mezi 35 °C – 45 °C. Výsledky vyšetĜení vzorku klĤcku po 50násobném vyprání podle PNY prádelny jsou shrnuty v tabulce þíslo 2: Ukazatel Anorganická inkrustace Organická inkrustace Vliv na bČlost Výluh ze vzorku, hodnota pH Výluh ze vzorku, vodivost Hodnota 0,2 % 0,3 % 104 % 7,5 0,28 mS/cm Poznámka Vylouþen vliv OZP Napájecí voda 8,5 Napájecí voda 0,20 mS/cm Vliv pracovních lázní na tkaninu po 50násobném vyprání ozonovou technologií vyhodnocenou metodikou TZÚ Brno je zachycen na obrázku þ. 10. Chemické testy na prokázaní poškození vlákna (aldehydické a karboxylové skupiny) byly se standardem srovnatelné. Opakované testy mikrobiologické kontaminace prádla byly negativní. Složení odpadních vod odráží podstatné snížení prostĜedkĤ na praní, což znamená jednak úsporu, ale také výrazný pokles zatížení odpadních vod. PĜíklad výsledku analýzy vzorku tČchto vod, a to jak pĜímo z hlavního praní (vzorek þ. 16 876), tak z máchací láznČ (vzorek 16877) je zachycen na obrázku þíslo 11. 11 INFOludva 2_08.indd 11 Informátor 2/2008 15.4.2008 9:29:39 V prĤbČhu zkoušek se ukázalo, že úþinnost praní i ozonovou technologií je ovlivĖována obsahem reziduií detergentĤ v prádle. PĜi obsahu anorganické inkrustace v prádle pĜevyšujícím 1,3 % se ukázalo jako výhodné pĜed praním ozonovou technologií rezidua z prádla nejprve odstranit. Praktické výsledky technologie, jak na vkládacích praþkách, tak na kontinuálním zaĜízení ukazují, že využití ozonu v prádelenské technologii snižuje energetickou nároþnost procesu o 40 %, zajišĢuje požadovanou úþinnost pracovních lázní, pĜináší úspory detergentĤ až o 60 %, což ní mĤže nastoupit cestu rozvoje odvČtví v harmonickém vztahu s pĜírodou. Využití ozonem sycené vody s moderními typy amfifilních slouþenin jsou ukázkou a zároveĖ pĜíkladem možného ekonomického rozvoje odvČtví na základČ technologií vycházejících z podmínek trvale udržitelného rozvoje. Spoleþnost DonGemini s.r.o., autoĜi nové technologie, ale také prádelna Retre s.r.o. rádi pĜispČjí nejenom k jejímu rozšíĜení, ale i k dalšímu rozvoji se všemi, kteĜí mají zájem o zefektivnČní prádelenského provozu cestou v podstatČ usnadĖuje pĜípadnou recyklaci vody a zajišĢuje mikrobiologickou nezávadnost prádla. Ozon je za urþitých podmínek nespornČ velmi zajímavou složkou láznČ, která výraznČ zvyšuje efektivnost procesu praní a snižuje ekologickou stopu provozu. NejdĤležitČjší a rozhodující pro využití jakkoliv technologie však stále zĤstává spokojenost uživatelĤ prádla. PĜevládající názor je zachycen na obrázcích 12 a 13. snižování ekologické stopy provozu, snižováním energetické nároþnosti praní, zvyšováním hygienické úrovnČ poskytované služby a prodloužením životnosti prádla. Uvedené výsledky, jak již bylo naznaþeno v úvodu, byly dosaženy využitím výstupĤ programu projektu výzkumu a vývoje finanþnČ podporovaného MPO ýR. Podle závČrĤ oponentního Ĝízení k programu projektu pĜed orgánem Ministerstva prĤmyslu a obchodu ýR pĜedstavují novČ vypracované postupy nejenom solidní základ, ale také odrazový mĤstek k pĜekonání zastaralých pĜedstav o technologii praní, které jsou sice ekonomicky zajímavé pro dodavatele prostĜedkĤ na praní, ale v koneþném dĤsledku zpĤsobují nedozírné škody na životním prostĜedí a lidském zdraví. Náklady na odstranČní tČchto následných škod však obvykle nese celá spoleþnost. Jenom moderní pojetí a hluboká znalost problematiky technologie pra- Informátor 2/2008 INFOludva 2_08.indd 12 Seznam literatury: 1. Gao Y, Kulaots I., Chen X, Aggarwal R, Mehta A, Suuberg EM, Hurt RH. Ozonation for the chemical modification of carbon surfaces in fly ash. Fuel 2001; 80(5):765-768 3. Heng-Yong Nie: Scannig Probe microscopy, Surface Science Western, University of Western Ontario, London, Ontario, Canada, N6A 5B7 3. U.S. pat.: 5, 493, 743, (27. 2. 1996) 4. U.S. pat.: 5, 806, 120, (19. 9. 1998) 5. U.S. pat.: 5, 960, 501, (10. 5. 1999) 6. U.S. pat.: 6, 418, 580, (16. 7. 2002) 7. Eduardo M. Sproviero, Devon M. M. Philip, Sergio D. Dalosto, and Victor S. Batista: Ozone-Water Clusters: NBO Analysis of Stereoelectronic Interactions 8. Kostkan J.: PV 2006 - 428 Ing. Jan Kostkan 12 15.4.2008 9:29:42 Novinky oboru XXVII Materiál pro 21. století V Aachách se pĜed þasem konala 33. textilní konference Europrogess s hlavním mottem „Od materiálu k funkci“. PoĜadatelem konference jsou mČstské univerzity a vysoké školy a o kvalitČ pĜednášek nelze pochybovat. Konference byla vČnována výhledĤm textilnictví a novým materiálĤm s výhledem až k roku 2020. Prádelenští si s mimoĜádným zájmem vyslechli zejména výklad profesora Gunnara Heinsohna z brémské univerzity o novinkách v textilu pro pĜíští léta. KromČ mnoha jiných perspektiv i vlákna Dyneema, zde v souvislosti s jejich povrchovou úpravou uhlíkovými váleþky pro výrobu neprĤstĜelných vest. Vlákna Dyneema jsou jedním z posledních novinek výzkumu a aplikace v prĤmyslu. Nevíme o nich v podstatČ nic a je tedy na místČ tuto mezeru vyplnit a þtenáĜe s novinkou seznámit. Jde o materiál se zcela neobvyklými vlastnostmi, všestrannČ použitelný v mnoha oborech lidské þinnost. V pravdČ materiál 21. století! Chemicky jde o vlákna z polyetrylenu (dále jen PE), který byl objeven již v roce 1898. Je to jednoduchá slouþenina tvoĜená skupinami (-CH2-CH2-)n. Ty jsou u bČžného PE prostorovČ zĜetČzeny. To je PE, známý jako bČžný plast z obalové techniky (folie, sáþky, výlisky) se zcela jinými vlastnostmi než tzv. HD PE, o kterém bude dále Ĝeþ. Tento PE je tzv. mČkký, v obalové technice mu patĜí tĜetina svČtového trhu a v roce 2001 se ho vyrobilo 52 mil. tun. Molekula obalového PE je hodnČ rozvČtvená a má stĜední molekulovou hmotnost 500-1000 kg/mol. NČco jiného je PE s ultravysokou molekulární hmotností (až 6000 kg/ mol), vysokou hustotou 0,94-0,97 g/ cm3 a s makromolekulou zĜetČzenou podél. Nazývá se HD PE a aþ má jednoduchou strukturu, vyrábí se obtížnČ. Výrobu zvládl holandský koncern Royal DSM teprve nedávno a HD PE vlákno uvedl na trh pod znaþkou Dyneema. Vyrábí se jako nekoneþné vlákno v rĤzných tloušĢkách, rovné nebo zkroucené, proti stĜepinám odolná vpichovaná plst, neuspoĜádané kompozitum odolné proti kulkám a také zvláštČ þistý produkt pro medicínské použití. NejvýznamnČjší vlastností vlákna je jeho neuvČĜitelná pevnost. Je to nejpevnČjší vlákno, které má lidstvo k disposici. Pevnost u vláknitých materiálĤ se udává délkou, pĜi které se vlastní vahou pĜetrhnou. U oceli je tato délka 37 km, u nylonu 92 km, u uhlíkového vlákna 171 km, 13 INFOludva 2_08.indd 13 u aramidového 193 km a koneþnČ u HD PE 375 km!!! Jiný pĜíklad pevnosti: vezmeme-li pĜadeno o tloušĢce 160 000 tex, má u HD PE hmotnost 160 g/m, prĤmČr 1,42 cm a unese neuvČĜitelných 53 820 kg, zatím co napĜ. aramidové vlákno jen 30 530 kg, uhlíkové vlákno 27 400 kg a ocelové 5 870 kg. Tato obrovská pevnost pĜedurþuje HD PE k výrobČ rybáĜských šĖĤr a sítí, jachetních, horolezeckých a záchranných lan, výrobu snowbordĤ, armování kokpitĤ nejrychlejších letadel, ale také pro výrobu neprĤstĜelných vest a nejmodernČjších sofistikovaných pancéĜĤ. HD PE materiál plave na vodČ, protože má o 5 % nižší hustotu, je vysoce pružný – provazec se nezlomí ani po milionech ohybĤ. Nízká dielektrická konstanta zpĤsobuje, že materiál je neviditelný pro radar. Je neuvČĜitelnČ chemicky odolný v rozmezí pH 0-14. PodobnČ jako ocel vede výteþnČ teplo ve smČru vláken, což je výhodné pro sportovní ošacení. Otírá se za sucha 2,5-8x ménČ a za mokra 1,5-40x ménČ než jiná vlákna. Materiál z vláken je schopen absorbovat obrovské množství energie, takže energie potĜebná k prĤniku je dvojnásobná proti dosud užívanému aramidu. Energie kulky nebo stĜepiny se transportuje ve smČru vláken mnohem rychleji a efektivnČji než u jiných materiálĤ, pĜitom se neabsorbuje, ale nárazová vlna se odráží. PrávČ proto se z tČchto vláken v kombinaci s aramidem vyrábí kompozita a plsti, které slouží pro zhotovování ochranných balistických a protistĜepinových vest, pĜikrývek na pumy, protipumových stanĤ a závČsĤ proti výbuchu pro zásahové jednotky a protiteroristická komanda. NesmírnČ zajímavá je i aplikace v medicínČ. Materiál mĤže být trvale ve styku s lidskou pokožkou a tkánČmi, nedráždí. Vysoká pevnost, nízká hmotnost a snášenlivost pĜedurþuje materiál pro výrobu ortopedických implantátĤ, které mohou být menší a lehþí. Jsou odolné proti abrazi. Z HD PE se dokonce vyrábí i chirurgické nástroje, dosud zhotovované z vysoce legované nerezové oceli. HD PE pro chirurgické úþely se vyrábí v superþistých prostorách a na konci výroby je ještČ zaĜazena speciální þistící operace, kterou se odstraní i stopy neþistot a rozpouštČdel. Z HD PE se zhotovuje speciální spodní sportovní ošacení, protože materiál je extrémnČ lehký a pružný, nedráždí pokožku a splĖuje nor- mu Öeko-Tex Standard 100. DobĜe vede teplo a je vysoce odolný proti opotĜebení. Málo se špiní, protože adheze špíny na povrchu je nízká. Bez ztráty vlastností se mĤže prát mnohokráte, protože je odolný proti vodČ, detergentĤm i chemikáliím. Nevýhodou je samozĜejmČ vysoká cena a proto se kombinuje s jinými textilními materiály (ba, PAD, PES). Získáme tak ménČ nároþné a levnČjší materiálové varianty. Pro textilní úþely se z nekoneþného vlákna vyrábí pĜíze, pĜípadnČ i smČsová s jinými materiály. Jde o vynikající materiál pro výrobu ochranných rukavic (pro Ĝezníky) nebo ochranných odČvĤ. Jistou nevýhodou je, že materiál nelze barvit a je vždy bílý, nanejvýš lze dosáhnout stĜíkaný efekt v kombinaci s jiným barevným materiálem. VraĢme se ale ještČ k ochranným balistickým vestám. Ty se vyrábČjí v rĤzném provedení jako vnitĜní lehké, vnČjší lehké, stĜední atd. s rĤznou mírou ochranného úþinku. ýím je vČtší, tím více vesta omezuje nositele v pohybu. Vždy se skládají z vnČjšího obalu, do kterého jsou vloženy kompozitové nebo plstČné ochranné pláty z nČkolika vrstev navzájem ukládaných v úhlu 90o. TČchto vest je u našich speciálních jednotek na tisíce a oprávnČnČ vzniká otázka, zda se dají udržovat a jak. K údržbČ možno uvést tyto zásady: - každá kvalitní vesta má našitý identifikaþní štítek, což vyžadují normy - udržuje se zásadnČ jen vnČjší obal, nikoliv v nČm vložené ochranné balistické pláty – ty se musí pĜed údržbou vesty vyĖat - pĜed údržbou musí být všechny háþky, druky, zipy, které fixují ochranné pláty, uzavĜené - na identifikaþním štítku jsou pokyny k údržbČ a to buć známými symboly nebo slovním vyjádĜením, obvykle v angliþtinČ - povolená údržba je rĤzná a její zpĤsob urþuje konfekcionáĜ vesty. MĤže se stát, že není povoleno ani praní a ani chemické þištČní – v tom pĜípadČ lze vestu pouze stírat navlhþeným hadĜíkem - je-li povoleno praní, pere se pĜi náplni 75 % a teplotČ do 50 oC neutrálním pracím prostĜedkem, bez bČlení! Suší se pĜi nižší teplotČ - mĤže být povoleno i chemické þištČní v PER. Balistické vesty jsou dnes bČžnou souþástí výstroje policejních a speciálních vojenských jednotek. Pro prádelny ve velkých mČstech možná již stojí za to, navázat kontakt a údržbu nabídnout. Ne však bez pĜedcházející prohlídky identifikaþních štítkĤ na používaných vestách. Ing. ZdenČk Kadlþík Americkému standardu menší praþky odpovídá MILNOX SERIE X pro náplĖ 25 až 27 kg Informátor 2/2008 15.4.2008 9:29:44 Moderní 8kg praþka Girbau HS-5008 Snímek ukazuje velkou prohlížecí plochu pĜed vkladaþem BIKO Informátor 2/2008 INFOludva 2_08.indd 14 14 15.4.2008 9:29:45 Novinky oboru XXVIII Textilie Outlast na našem trhu Když pĜed nČkolika mČsíci pĜinesl Informátor první zprávy o novém termoregulaþním materiálu, šlo o naprostou kuriozitu z kosmického výzkumu, protože právČ tento materiál pomohl kosmonautĤm pĜežívat kosmické vycházky v mrazivém prostĜedí hvČzdného prostoru. Objev je jen o nČco starší 10 let. A dnes máme na þeském trhu matracové podložky, prošívané deky, pĜikrývky, ponožky, obuv a sportovní obleþení z materiálu OutlastR (chránČná znaþka) a kdokoliv si tyto výrobky z termoregulaþního materiálu mĤže koupit. Technologie OutlastR zabudovává do textilního materiálu desítky milionĤ drobných kuliþek, menších než je prĤmČr vlákna, mikrokapslí naplnČných materiálem mČnícím skupenství podle tČlesné teploty. PĜi pĜebytku tČlesného tepla tento materiál anglicky zvaný PCM taje a tČlesné teplo odnímá, naopak když tČlo chladne, materiál tuhne a teplo tČlu dodává. PodobnČ jako když taje led nebo mrzne voda. Ochranný obal mikrokapslí je z polymerních plastĤ. Mikrokapsle, vyrábČné firmami Ciba a Microtek mají svĤj vlastní název Termocule, který již proniká do odborné literatury. Termocule se vpravují do vlákna již pĜi jeho výrobČ anebo (zejména u netkaných textílií pro outlastové podšívky nebo spací pytle) se dodateþnČ nanášejí na povrch textilie jako zvláštní úprava. Mikrokapsle snáší bez problémĤ všechny textilní operace: spĜádání, tkaní, pletení i úpravy. Jaké jsou výhody Outlastu? Vyrovnávání teplot tČla, pĜi pĜehĜátí jen minimální pocení, redukce pocitĤ pĜehĜátí nebo podchlazení. Protože jde o drahý a exkluzivní materiál, neponechávají výrobci nic náhodČ a všechny fáze výrobního procesu dĤkladnČ testují. Na testování se podílí Americká spoleþnost pro testování (ASTM = The American Society for Testing), pravdČpodobnČ nejvČtší testovací spoleþnost svČta, založená již v roce 1898. Své standardy vydává jako normy ASTM a pro testování PCM materiálĤ byl vyvinut, pĜijat a zveĜejnČn standard ASTM D7024. Pro vyjádĜení schopnosti produktu uchovávat a uvolĖovat teplo v kontaktu s pokožkou byl pĜijat výraz ACR (Adaptive Comfort Rating) þili adaptivní pomČr pohodlí. Jeho hodnota je závislá na typu, hustotČ a celkovém množství termocul v textilii. Výrobky s vyšší hodnotou mají i vČtší schopnost udržet tČlo v tepelné pohodČ. Klasické výrobky mají ACR rovno nule protože postrádají termoregulaþní schop- nosti. Pro zajímavost nČkteré hodnoty ACR u výrobkĤ outlast: pĜikrývky 500 podšívkoviny pro kazajky do studeného poþasí 5000 spodní prádlo 1000 ponožky 250 polokošile 1250 kalhoty 3500 formální sako 3500 Existuje i zvláštní metoda ovČĜení tepelného vlivu na materiál pĜi jeho ohĜevu nebo ochlazení tzv. DSC. Outlast materiály nejsou v žádném rozporu se životním prostĜedím nebo nejvyššími hygienickými požadavky na textilie a mnozí jeho konfekcionáĜi jsou certifikováni podle normy OekoStandard 100. Za zmínku stojí, že technologii outlast byl v kvČtnu 2003 udČlen certifikát „kosmická technologie“. Je to výjímeþné ocenČní výrobkĤ tČch spoleþností, kterých pĤvodnČ kosmické technologie slouží následnČ ke zlepšení života všech obþanĤ na zemi. Na našem trhu ve specializovaných prodejnách kvalitního outdoorového obleþení si mĤžete poĜídit licencované výrobky od firmy Infit. Jde o prádlo nošené pĜímo na tČlo ve velkém sortimentu se širokým rozsahem použití od bČžných aktivit až po extrémní zátČž. V katalogu jsou trika, spodky, roláky, mikiny atd. Výrobky se perou pĜi teplotČ max. 40 oC, bez aviváže. Rychle schnou. Jedinou prĤvodní nepĜíjemností je žmolkování, k þemuž mají ostatnČ sklon všechny výrobky z chemických vláken. Lze ho zmírnit praním naruby. Pocity pĜi nošení outlastu jsou zajímavé: v prvním okamžiku vnímáme ochlazení, po chvilce ale již pĜíjemný pocit tepla a ještČ pozdČji pĜestaneme prádlo vnímat, jakoby se stalo souþástí našeho tČla. Prádlo ale musí dobĜe padnout a být v tČsném kontaktu s pokožkou. Rozsah použití výrobkĤ z outlastu je mnohem širší než pouhé aplikace v odČvnictví. Používají se na výrobu automobilových sedaþek, na kanceláĜské židle, existuje i zvláštní obal na nápoje (pivo zĤstává studené i v teplé ruce), na kvalitní sportovní obuv (Nike), rukavice, pĜilby, ponožky a také na lĤžkoviny. Tyto nejmodernČjší a vysoce funkþní pĜikrývky vyrábí Dita, v.d. v TáboĜe nebo firma Klinmam v Bavorech u Mikulova, vyrábí se také ale tĜeba v MoskvČ. Outlast je vynikajícím materiálem i pro výrobu polštáĜĤ, matrací a spacích pytlĤ a i balistických vest a rĤzných aplikací ve zdravotnictví. RozhodnČ se s ním budeme setkávat v životČ i prádelnách mnohem þastČji než dosud. -izk- Novinky oboru XXIX Hotelové prádlo pro alergiky? V NČmecku žije 83 mil. obyvatel a z toho je 24-32 mil. alergikĤ, tj. 30-40 %. PĜeneseme-li tyto údaje do naší republiky, je u nás postiženo 3-4 mil. osob. Již nČkolik let bijí na poplach dČtští lékaĜi a uvádČjí zvyšující se poþet alergických dČtí i v tČch nejnižších vČkových kategoriích. Udává se, že asi 70 % alergikĤ se do 8 let zmČní na astmatiky s diagnosou Astma bronchiale a to je již vážný medicínský problém. Alergici samozĜejmČ pracují, jezdí na služební cesty nebo dovolenou a pĜespávají v hotelích. Vzniká tedy otázka, jak tyto návštČvníky hotelĤ alespoĖ þásteþnČ chránit. Hlavní pĜíþinou alergií v bytových prostorách jsou roztoþi a jejich exkrementy. Je proto tĜeba udČlat exkurzi do Ĝíše tČchto maliþkých pavoukovitých cizopasníkĤ. Roztoþi existují v obrovském poþtu 50 000 druhĤ v 546 rodech a pĜedpokládá se, že o mnohých z nich zatím vČda vĤbec neví. Žijí prakticky všude, nejvíce však v pĤdČ, kde jsou jich statisíce na 1 m2. Naším problémem jsou roztoþi domácí. Nacházejí se ve všech bytových textiliích, v matracích, kobercích, nábytkových látkách, v ložinách, atp. Živí se kožními šupinami. ŠtČtinami a drápky se pevnČ uchycují na textiliích a tak odolávají vysávání. Nadmíru milují lidské postele, ve kterých nacházejí teplo, vlhkost a dosta- 15 INFOludva 2_08.indd 15 tek potravy – optimální podmínky pro život. Svými maliþkými kulovitými výkaly ale vyvolávají alergie. Velikost tČlíþek roztoþĤ jsou jen desetiny milimetru (0,1-0,5 mm). RoztoþĤ domácích je 150 druhĤ. Potravy mají dost, protože þlovČk uvolní dennČ asi 1,5 gramu kožních šupin. Výkaly jsou nepatrné s rozmČry kolem 35 mikrometrĤ, takže se uvolĖují do vzduchu jako jemný prach, který vdechujeme a tak vzniká prostor pro alergické potíže. NejvČtší koncentrace roztoþĤ je v podhlavnících s velkou vlhkostí a množstvím kožních šupin. PravidelnČ þištČný podhlavník obsahuje ĜádovČ 10 000 tČchto maliþkých parazitĤ, podhlavníky, u kterých se pere jen povlak (což je stav naprosto bČžný), mohou mít roztoþĤ až 400 000! ýajová lžíce ložnicového prachu obsahuje asi 1000 roztoþĤ a 250 000 výkalových kuliþek. Jaká opatĜení proti roztoþĤm lze pĜijat? V hotelové praxi se zavedly zvláštní potahy na matrace, matrace se pravidelnČ þistí (vlhkým vytíráním) a lĤžkoviny dennČ perou. Roztoþi jsou niþeni až pĜi teplotách nad 60 ºC, pĜi 40 ºC pĜežívá ještČ 93,5 % - optimální je tedy vyváĜka, pokud to ovšem materiál ložnin dovolí. Doporuþuje se také dvojnásobné máchání ve studené vodČ navíc. Z chemických prostĜedkĤ je zmínka o protiplísĖových preparátech. Ty totiž zabraĖují fermentaci kožních šupin plísní Aspergillus repens – roztoþi požírají jen fermentací upravené šupiny. Uvádí se napĜ. že jsou úþinné nČkteré rostlinné oleje. Je zajímavé, že ve vyšších nadmoĜských výškách (nad 1200 m, podle jiných autorĤ nad 1700 m) roztoþi nežijí, asi kvĤli nízké vlhkosti vzduchu. Hotely, dbající na své renomé, zaþínají v zahraniþí stále þastČji hostĤm nabízet pokoje pro alergiky. V takových pokojích jsou co nejvíce omezeny bytové textilie. Matrace jsou opatĜeny zvláštními potahy, které nepropustí exkrementy roztoþĤ z matrací k tČlu hosta. V postelích jsou nové druhy lĤžkovin, u kterých výrobci garantují nealergické pĤsobení. Jedním z nabízených materiálĤ jsou textilie Meera Tex. ObecnČ platí, že lĤžka pro alergiky nabízejí vČtší komfort pĜi spaní než lĤžka obyþejná a tak je po pokojích pro alergiky stále vČtší zájem i u hostĤ bČžných. Ve spolupráci s firmou Bayer AG se na trh dostaly potahy matrací, které jsou na stranČ tČla opatĜeny polyuretanovým zátČrem. Stejné potahy se vyrábČjí i pro polštáĜe a pĜikrývky. ZátČr brání pronikání mikrobĤ, kožních šupin, vlasĤ a tekutin do chránČného výrobku. Problémem je souþasnČ vyžadovaná prodyšnost. PolštáĜe se plní kuliþkami z PES vláken, pĜikrývky PES rounem. Rouno je konstruováno tak, aby hygienické požadavky byly splnČny ze strany tČla, z opaþné strany mĤže být roztoþe odpuzující vlnČná vrstva. Konstrukce pĜikrývky zaruþuje prodyšnost. Jak všechny tyto okolnosti souvisí s prádelnami? Zvláštní lĤžkoviny pro alergiky se musí samozĜejmČ také pravidelnČ udržovat. V jejich údržbČ vidí menší prádelny pĜíležitost pro novou službu. VČtšinou se vyžaduje šetrné praní, pĜíp. i v pytlech, teploty jsou doporuþeny kolem 60 ºC, šetrné prací prostĜedky. To všechno mĤže prádelna splnit. V budoucnu se dokonce poþítá i s leasingem tČchto zvláštních lĤžkovin. Co brání našim hotelovým prádelnám iniciovat v osvícenČjším hotelu diskusi o vyþlenČní pokojĤ pro alergiky a nabídnout spolupráci? Roztoþ domácí (Dermatophagoides) není pĜíliš vábný Informátor 2/2008 15.4.2008 9:29:46 Novinky oboru XXX NejvČtší praþka v ýR Máme-li na mysli klasické solo praþky s odstĜedČním, potom je to urþitČ Power Swing firmy Kannegiesser. První z nich byla instalována v prádelnČ v Karlových Varech, druhá v poĜadí v Perexu ýeský TČšín. Proþ nejvČtší? Posućte sami podle technických údajĤ: PlnČní pĜi pomČru 1:10 RozmČry stroje šíĜka výška hloubka RozmČry vnitĜního bubnu prĤmČr hloubka objem PrĤmČr plnícího otvoru Prací otáþky OdstĜećovací otáþky Faktor g pĜi odstĜedČní Hmotnosti vlastní provozní statické plošné zatížení PĜíkon motoru SpotĜeba vody (prĤmČr) pĜi praní PĜi tČchto úctyhodných hodnotách mĤže být plnČní pĜi rohožích až 430 kg a u montérek 320 kg. Praþka je pĜednostnČ urþena k praní tČžkých sortimentĤ, kterými jsou napĜ. rohože nebo pracovní odČvy z prĤmyslu. Je vyrobena z nejkvalitnČjších materiálĤ, což je napĜ. pĜi letmém 280 kg 3080 mm 2980 mm 2700 mm 1830 mm 1200 mm 2810 mm 1200 mm 5/min. 630/min. 380-400 8000 kg 10 300 kg 2100kg/m2 48 kW 5600 l/šarže uložení obrovského vnitĜního bubnu nutností. Praþka pracuje v cyklu: plnČní, praní, máchání (úprava), odstĜedČní a vyprázdĖování. Pracovní cyklus trvá pĜibližnČ jednu hodinu, což u pracovních odČvĤ pĜedstavuje hodinový výkon 250-330 kg. Základním pĜedpokladem obrovského výkonu je automatizované plnČní dopravním pásem nebo velkoobjemovými visutými vaky. je ulehþeno vstavČným automatickým vážícím zaĜízením. Nová koncepce praþky spoþívá v tom, že bubnová jednotka (tedy vnČjší a vnitĜní buben) je otáþivá kolem vodorovné osy. PĜi plnČní se natoþí tak, že plnící otvor velkého prĤmČru je v horní vodorovné poloze. Plnící dveĜe se standardnČ otvírají v úhlu 110º, na pĜání potom až v úhlu 180º. PlnČní dopravníkem trvá jen asi 30 sekund, pĜiþemž na dopravníku je pĜedem nachystána dávka prádla. Po naplnČní se dveĜe uzavĜou a praþka sklopí do obvyklé polohy s bubnem ve vodorovné rovinČ. V ním probČhne praní, máchání a odstĜedČní. Rychlé vyprázdnČní praþky umožĖuje její naklopení vpĜed, pĜi kterém prádlo vypadne na dopravník. Ten je dopraví nejlépe do výkonného plynového sušiþe. OdstĜedČní je dostateþnČ úþinné na dokonalé odvodnČní, což je pĜedpokladem rychlého sušení. Obrovská setrvaþná hmota rotujícího bubnu se brzdí elektrickou brzdou. Poþítaþové ovládáním je samozĜejmostí a umožĖuje naprogramovat desítky rĤzných pracích a odstĜećovacích programĤ s variabilním þasem, teplotou, hladinou, otáþkami, druhem vody pro pĜípravu lázní (vodovodní, recyklovaná) atp. Tyto parametry jsou automaticky mČnČny i v závislosti na náplni praþky. Obrovská praþka má samozĜejmČ i bohatou výbavu na pĜání. PĜedevším dvČ 2 000litrové nádrže na recyklovanou vodu a filtr recyklu, který umožĖuje udržet spotĜebu vody v rozumných mezích pod 20 l/kg suchého prádla. Praþka mĤže dále mít automatický mazací systém a elektronickou in-line kontrolu hlavního ložiska. Nevyhnutelnost, uvážíme-li, že kinetická energie odstĜećujícího bubnu dosahuje stovky tisíc newtonmetrĤ. VyklápČní bubnu pĜi plnČní a vyprázdĖování Technické parametry stroje a jeho výkony vzbuzují pozornost a respekt. Budou však plnČ využity jen tam, kde je k dispozici kolem 2 tun stejného þi podobného prádla sortimentu k praní za smČnu. A také ovšem tam, kde se vyĜeší mechanizované plnČní praþky, pĜevod prádla do sušiþe a odvod suchého prádla. Praþka musí být souþástí mechanizované linky a jen tak zaruþí optimální výsledky technické i ekonomické. -izk- Informátor 2/2008 INFOludva 2_08.indd 16 16 15.4.2008 9:29:47 ěada praþek Girbau v samoobslužné prádelnČ 17 INFOludva 2_08.indd 17 ʈ PravdČpodobnČ nejmenší prokládací praþkou je IPSO HM 165. Je urþena pro náplĖ 16 kg, má objem bubnu 165 l, 3 násypky, Ĝídící poþítaþ, odstĜećovací faktor 363, 3 násypky, velký otvor pro vkládání i vykládku. ěeší problémy praní malých dávek zdravotnického prádla a není vylouþeno, že dostane i menší 10 kg sestru ʈ Moderní prací technika musí být nejen funkþní, ale mĤže být i krásná. LeštČný vnitĜní buben praþky ʈ Informátor 2/2008 15.4.2008 9:29:48 Chrištof - MimoĢádné jubileum Zakladatelé firmy Jan a Marie Chrištofovi Slaví ho nikoliv osoba, ale firma. Spoleþnost CHRIŠTOF, spol. s r. o. Vyškov, která byla založena právČ pĜed 100 lety. Jubileum ojedinČlé, protože není v ýesku jiná prádelenská firma, která by se mohla opírat o tak dlouhou tradici. U kolébky firmy stál Jan Chrištof (1882-1942). Vyuþil se ve Vídni jako barvíĜ a kožešník a tovaryšský vandr absolvoval v Rakousku, NČmecku a Polsku. Vrátil se zpČt do rodného Vyškova a zde založil živnost na úpravu a barvení usní, valchování a bČlení textilií. Živnost je doložena inzeráty v brnČnském tisku, které se odvolávají na firmu založenou v roce 1898 a nabízejí chemické þištČní a barvení veškeré garderoby brnČnským hostinským. Výkony rostly a okruh zákazníkĤ zvČtšoval, firma se rozrĤstala a v roce 1908 již mĤžeme hovoĜit o obchodní firmČ a právČ s tímto rokem se spojuje tradice firmy a datum založení. Zakladatel Jan Chrištof vedl firmu až do své smrti v roce 1942. Velkým impulsem pro rovoj firmy byla svatba zakladatele v roce 1912 ve Vídni. Manželka Marie (1891-1976) vnesla do firmy vČno, které bylo použito k firemnímu rozvoji a navíc se stala peþlivou strážkyní ekonomiky a financí firmy a spolupodílela se mnoho let na vedení, když ovlivĖovala zejména investice. Rodina vychovávala tĜi syny Viktora, Antonína a Jana. Viktor vystudoval lesní inženýrství a osamostatnil se. Po smrti zakladatele v roce 1942 firmu Jan Chrištof a spol. vedla paní Marie a synové Antonín a Jan. Jan (1913-1979) vystudoval chemii a po maturitČ získával zkušenosInformátor 2/2008 INFOludva 2_08.indd 18 majitel však byl pro komunisty jako národní správce naprosto nepĜijatelný a byl po nČkolika dnech odvolán. Pro rodinu nastalo nejtČžší životní období. Šikanování, pronásledování, ztráta osobního majetku, výslechy neustálé hrozby a výhrĤžky. Dnes si tento tlak proti lidem, tehdy režimem oznaþeným za tĜídní nepĜátele, nedovede nikdo pĜedstavit snad kromČ žijících pamČtníkĤ. Viktor neustálé pronásledování na pracovišti lesního správce neunesl a dobrovolnČ odešel ze svČta. Antonín se doslechl, že se chystá jeho zatþení a v létČ 1948 utekl za hranice. Dnes žije jako starý pán v KanadČ a po sametové revoluci dvakrát navštívil naši republiku. Jana, pro jeho vysokou odbornost, zamČstnala brnČnská Osvobozená domácnost, nikdy ti také v NČmecku ve firmČ IG Farben. V touze po poznatcích si dČlal u NČmcĤ o všem co vidČl poznámky a tím se stal natolik podezĜelým, že ho poslali nakonec domĤ. Byl výborný barvíĜ a kuriozitou je, že kdysi na žádost koĖského handlíĜe pĜebarvoval starého šedivého valacha na vraníka. KonČ peþlivČ drželi a krmili lahĤdkami, aby stál a Jan barvil. Dílo se podaĜilo, ale kvĤli opatrnému barvení okolo oþnic došlo k tomu, že vraník vypadal, jako by mČl šedé brýle. V roce 1938 mČl podnik 9 filiálek od Brna až po Olomouc. Za války nestrádal, protože ve VyškovČ byla posádka a s ní i zakázky. Tehdy mČla firma oficiální název Chemická þistírna a parní barvírna. Zlomem ve vývoji podniku byl nástup komunistĤ k moci v roce 1948. Firma byla znárodnČna a na pár dní se stal národním správcem Jan Chrištof, zejména díky dobrozdání závodního výboru (to se týkalo i bratra Antonína). ‚‚Závodní výbor se usnesl na své ustavující schĤzi 8. 6. 1945 podČkovati spoleþníkĤm firmy Janu a Antonínovi za to, že po celou dobu trvání protektorátu svým vzorným poþínáním se jim podaĜilo udržeti národní charakter závodu pĜes všechny pĜekážky, které jim byly nacistickým režimem stavČny atd.‘‘ V dobČ znárodnČní mČl podnik 207 zamČstnancĤ. O znárodnČní se zachoval autentický zápis ze dne 26. února 1948. ZnárodĖovalo se na schĤzi zamČstnancĤ, na které se volil akþní výbor a schĤze Jana Chrištofa ve funkci správce ‚‚jednoznaþnČ a s nadšením‘‘ schválila. Bývalý Zakladatelé firmy pĜi práci v dílnČ ale nemohl do vyšších Ĝídících funkcí, což byl osud všech, kteĜí nemČli ten správný tĜídní pĤvod. Je na místČ pĜipomenout, že se angažoval v pĜípravČ uþĖĤ a pro uþĖovské školy napsal uþebnice technologie, které v odborných knihovnách ještČ pĜetrvávají. Z vyškovské firmy Chrištof a z jiných znárodnČných podnikĤ na BrnČnsku byl vytvoĜen podnik služeb Osvobozená domácnost s Ĝeditelstvím v BrnČ a v jejím rámci dostal vyškovský provoz statut samostatného závodu, ve kterém jako Ĝeditel pracoval Alois Luska. Podnik doznal zmČn a rozšíĜil se plošnČ i objektovČ. PĜi sametové revoluci v roce 1989 již místo Osvobozené domácnosti existoval státní podnik Prádelny a þistírny mČsta Brna, který se rozpadl na nČkolik samostatných celkĤ a vyškovský 18 15.4.2008 9:29:50 Rodina zakladatele, nahoĜe synové zleva Antonín, Jan a Viktor závod se transformoval v roce 1990 na státní podnik Prádelna a þistírna, v þele s Ĝeditelem Janem Kleinem. S jeho pĜispČním zaþalo restituþní Ĝízení a na nČj navazující privatizace. Privatizaþní jednání bylo nelehké a trvalo mnoho mČsícĤ a souhlas Ministerstva pro správu národního majetku v þele s ministrem Ježkem byl získán až dne 7. kvČtna 1992. Po té byly odkoupeny zbývající pozemky, budovy, strojní zaĜízení a zásoby. Do þela opČt soukromého podniku se postavil ing. Jan Chrištof (narozen 1950), kterému ve vedení vydatnČ pomáhal prokurista Jan Klein. Firma se konsolidovala a zaþala úspČšnČ rozvíjet. Dnes je tedy podnik Ĝízen tĜetí generací JanĤ ChrištofĤ, ale vlády se již pomalu ujímá generace þtvrtá, která ve vedení pracuje. My jí samozĜejmČ pĜejeme, aby úspČšnČ navázala na práci svých pĜedchĤdcĤ a podnik vedla k dalšímu rozkvČtu, tak jak tradice pĜikazuje! Ing. ZdenČk Kadlþík Letecký pohled na areál INFORMÁTOR – Vydává Asociace prádelen a þistíren, 616 00 Brno, El. Voraþické 27, telefon/fax: 549 245 642, IýO 64 32 69 51. Sazba: Palatin CZ, s. r. o., Rovná 3a, Brno. Vychází 6x roþnČ. Toto þíslo vyšlo v nákladu 850 výtiskĤ. Vytiskla MORAVIA TISK VYŠKOV. Za obsah odpovídá ing. Milan Venclík, prezident Asociace prádelen a þistíren. Vydavatel podle zákona není odpovČdný za obsah, kvalitu a pravdivost inzerátĤ. Registrace u Min. kultury ýR, registrováno pod MK ýR 6593 podle § 7 zák. 46/2000 Sb. 19 INFOludva 2_08.indd 19 Informátor 2/2008 15.4.2008 9:29:53 INFOludva 2_08.indd 20 15.4.2008 9:29:56
Podobné dokumenty
vydání č. 3 - Asociace prádelen a čistíren
Pro pĜehlednost je odstĜedivka odkrytována. Vlevo nahoĜe na rámu odstĜedivky je umístČna nádrž (T3)
na promývací vodu a je vidČt také pĜívod této vody do bubnu.
(Podrobnosti v þlánku uvnitĜ þasopisu)
vydání č. 6 - Asociace prádelen a čistíren
Novou formu budou mít rovnČž naše webové stránky, a to nejen vzhledem, ale i obsahem. Budou zde nové rubriky - seznam norem platných
pro prádelny, informace pro zákazníky o technologiích praní a ch...
Firma GIRBAU spustila virtuální mincovní prádelnu v projektu
o provozu takového Laundromatu, stejně jako o firmě GIRBAU jako výrobci
prádelenského zařízení.
Firma GIRBAU neustále razí inovace,
a to nejen pokud jde o vývoj svého vlastního produktu. Chceme bý...
možnosti utrácení co2 v dotěžovaných ložiscích
Významného pokroku bylo dosaženo na tĜetí konferenci smluvních stran v Kjótu, kde
byl pĜijat tzv. Kjótský protokol k Rámcové úmluvČ OSN o zmČnČ klimatu (2). Ukládá státĤm
pro první kontrolní období...
NONIN 9550 Onyx II Prstový pulsní oxymetr
resp. na 21 hodin. Nonin doporuþuje použít alkalické baterie (souþástí dodávky
každého nového pĜístroje). Jestliže mají baterie nízkou kapacitu, þíslicové displeje
bliknou jedenkrát za sekundu. Vym...
vydání č. 5 - Asociace prádelen a čistíren
(výmČna = optimální logistika). Tato možnost pĜedpokládá, že používaný typ kontejneru je vhodný pro
pĜepravu þistého i špinavého prádla a je dezinfekci
odolný – jako typ DUOBOX firmy BEXIM.
Jak sta...