vydání č. 3 - Asociace prádelen a čistíren
Transkript
246 ýERVEN 2009 3 Další þíslo vyjde 10. 9. 2009 UzávČrka pro inzerci nejpozdČji do 15. 8. 2009 ý. ú. 111 97 40 297/0100 OdstĜedivka praþky Power Trans JET Z obsa Historie hu: čistírens kých... Rozpouš tědlo oxid Povinno 3 uhličitý sti provo Kontrola 4-6 zovatelů.. . 6 rocesu ( 7 pracího p Úspory v 2) ody a en ergie Ještě k Po werTrans 8-9 JET 10 Zlatá ramín ka 11-12 Náš obor a hospodářs ká recese 13 Protagonis ta mokrého čištění 13 Návrat do m inulosti 14-16 Oč jsme přišl i! 17 Novinky v ob oru (37) 18 Pro pĜehlednost je odstĜedivka odkrytována. Vlevo nahoĜe na rámu odstĜedivky je umístČna nádrž (T3) na promývací vodu a je vidČt také pĜívod této vody do bubnu. (Podrobnosti v þlánku uvnitĜ þasopisu) INFO 3_09.indd 1 7.6.2009 17:48:21 Informátor 3/2009 INFO 3_09.indd 2 2 7.6.2009 17:48:26 SERIÁL „HISTORIE ýISTÍRENSKÝCH ROZPOUŠTċDEL“ Autor: Ing. ZdenČk KADLýÍK Vážení þtenáĜi našeho þasopisu, v minulém þísle bylo ukonþeno otiskování jednotlivých kapitol publikace „Prádelenské kapitoly“, které jsou nyní po aktualizaci a doplnČní o nejnovČjší poznatky vydávány v souborné publikaci o dvou dílech. (Druhý díl vyjde v srpnu-záĜí t. r.). Od tohoto þísla þasopisu budeme otiskovat nový seriál, urþený tentokráte pĜevážnČ pro chemické þistírny – ale nejen pro nČ. Bude mít 13 pokraþování pod názvem „Historie þistírenských rozpouštČdel“, a po jeho celém uveĜejnČní bude opČt vydán tiskem k zaĜazení do publikace „ýištČní odČvĤ a textilií“. ýtenáĜ se v nČm dozví o historii þistírenských rozpouštČdel a o jejich užívání v praxi, také o nových rozpouštČdlech, pĜicházejících do užívání v souþasnosti, dále o vývoji oboru z hlediska zesilovaþĤ, detáše, strojního zaĜízení i úprav textilních materiálĤ. HISTORIE ýISTÍRENSKÝCH ROZPOUŠTċDEL (1) U kolébky byl terpentýn Také se mu Ĝíká terpentýnový olej nebo terpentýnový balzám. Je to chemikálie bČžná, kterou kupujeme k ĜedČní barev nebo umývaní štČtcĤ. Co to vlastnČ ale terpentýn je? VzhledovČ bílá nebo nažloutlá þirá nebo opalizující kapalina pronikavé (a pĜíjemné) vĤnČ se specifickou hmotností 0,86-0,90, destilaþní kĜivkou cca 150 °C po 180 °C, s výbornými rozpouštČcími vlastnostmi, i pro pryskyĜice, Ĝedidla (fermež), tuky, oleje atp. Získává se destilací pryskyĜic, které vytékají z poškozené kĤry jehliþnatých stromĤ, pĜedevším borovic a modĜínĤ, také ale jedlí, smrkĤ a pinií. PryskyĜice také nejsou neznámé – je to hustá medovitá lepivá hmota. Destiluje se za sucha nebo s vodní parou. VýtČžek pĜi destilaci je asi 20 % terpentýnový olej a 80 % tuhý zbytek. Tím tuhým zbytkem je kalafuna. Hlavními producenty terpentýnu jsou USA, Pyrenejský poloostrov, Rusko, Finsko atp. Terpentýn je ve vodČ nerozpustný, dobĜe se ale rozpouští v alkoholu a jiných organických rozpouštČdlech. Je zdraví škodlivý, dráždí pokožku (alergie) a dýchací cesty. PĜi dýchaní zpĤsobuje euforii, podobnČ jako napĜ. toluen, pĜi delší aplikaci vážné zdravotní problémy. Maximální pĜípustná koncentrace ve vzduchu je 100 ppm (100 ml/m3 vzduchu). Nemá žádnou chemickou formuli, protože nejde o chemické individuum, ale o smČs chemických látek. Rozmanité složení závisí na místČ pĤvodu. Je hoĜlavý, bod vzplanutí je 35 °C a dolní mez výbušnosti par je pod 0,8 %. Nejvíce terpentýnu se dnes spotĜebuje na ĜedČní barev. V chemickém þištČní je terpentýn nejstarším používaným rozpouštČdlem a zmínky o jeho aplikaci pĜi odstraĖování skvrn jsou staré nČkolik set let (v Anglii z roku 1690, Francii 1716, NČmecku 1738). Lidstvo tehdy jiné organické rozpouštČdlo neznalo. Historickým mezníkem v þistČní je rok 1825. To je rok, 3 INFO 3_09.indd 3 kdy francouzský barvíĜský mistr Jolly Belin z PaĜíže zaþal s novou živností: þištČním šatstva v terpentýnu. Lidstvo tak poprvé dostává alternativu k praní ve vodČ. Tento rok také znamená, že terpentýn se již nepoužívá jen jako detašovací prostĜedek k þištČní lokálních skvrn, ale v lázni. Traduje se, že k þištČní vedl náhodný objev, když uþedník (nebo služka) pĜevrátil na husarský kabátec nádobu (þi lampu s terpentýnem a kabátec po neplánované lázni záĜil þistotou a vybízel k opakování. Mistr Belin proto pĜikázal namoþit do škopku s terpentýnem další uniformy a výteþný výsledek se opakoval. Zrodilo se chemické þištČní, které se v jiných evropských zemích nazývalo francouzským praním. Belin rozšíĜil služby ve své staré barvírnČ z roku 1794 o novou þinnost a ta našla rychle následovníky. Stojí za zmínku, že americký Národní institut chemického þištČní (NID) založil ve tĜicátých letech 20. století na poþest Jollyho Belina jeho klub. ýlenové klubu vystupovali na odborných veletrzích v rudých kabátech s nepĜehlédnutelným emblémem JB. J. Kurz ve své publikaci o chemickém þištČní uvádí ještČ jeden dĤvod, který vedl k zavedení terpentýnového þištČní do praxe. Souvisí s cenou tohoto rozpouštČdla. To bylo v 18. století a zaþátkem19. století docela vzácnou a drahou látkou a rozhodnČ se s ním nemrhalo. Na trhu se rozšíĜil a stal se dostupnČjším až po roce 1830, kdy zaþal v lampách na svícení nahrazovat dosud obvyklý velrybí olej. Lépe hoĜel a vydával jasnČjší svČtlo. VČtší poptávka znamenala vČtší pĜísun na trh a nižší cenu. Ta usnadnila použití v þistírnách. ýištČní v terpentýnu se šíĜilo. Nejprve v mateĜské Francii a poté v Británii. Podle písemných dokladĤ v roce 1850 již v obou zemích existuje Ĝada terpentýnových þistíren. O þtyĜi roky pozdČji vychází v LondýnČ kniha od Thomase Love s názvem „UmČní barvení, þištČní, praní a apretace podle nejosvČdþenČjších anglických a francouzských postupĤ“. Je to první uþebnice technologie þištČní, protože dĤkladnČ popisuje zaĜízení provozoven a používané technologické postupy. OpČt také hovoĜí o francouzském praní (rozumČj þištČní v terpentýnu), což dokazuje francouzský pĤvod této technologie. V prvních terpentýnových þistírnách se pralo ruþnČ. ýištČný kus se namoþil do škopíþku nebo vaniþky s terpentýnem, nechal se urþitý þas odmoþit a poté ruþnČ zpracoval na stole kartáþem. Na závČr následoval oplach v þistém rozpouštČdle a sušení na vzduchu. Až pozdČji vznikly první þistící stroje ve tvaru uzavĜených dĜevČných nádob ruþnČ otáþených kolem asymetricky umístČné osy. Nádoby mČly tvar krychle nebo soudku. Podobná zaĜízení se již pĜedtím používala k barvení a jejich nové využití je logickým výsledkem toho, že první barvírny a þistírny bývaly pod jednou stĜechou a provozovány jedním mistrem. Éra terpentýnu konþí po roce 1850, kdy dostává nového nebezpeþného konkurenta, a to benzen a v zápČtí i benzin. -izk- Informátor 3/2009 7.6.2009 17:48:28 ROZPOUŠTċDLO OXID UHLIýITÝ Vedle seriálu o rozpouštČdlech, používaných pĜi chemickém þištČní od autora Ing. ZdeĖka Kadlþíka, který zahajujeme v tomto þísle Informátoru, jsme obdrželi k otištČní zajímavou staĢ o jednom z možných nových rozpouštČdel – oxidu uhliþitém, od autora pana Karla PIRNÍKA. Pan Pirník – majitel firmy CONMAT v Praze – je dlouholetým špiþkovým odborníkem v našich oborech, a jeho velmi zajímavý þlánek pĜináší obohacení do diskuze pro naše oborníky i zajímavé informace pro naše þleny. Sekretariát Oxid uhliþitý, biodegradabilní rozpouštČdlo – dnešek a budoucnost Karel Pirník CONMAT RozpouštČdlové systémové uspoĜádání, dané pohledem užití v þištČní textilií kĤží, kožešin podléhá jistému oblouku, poþínaje 16. stoletím n. l. Terpentýn, lehký benzín, trichloretylen, tetrachlorid uhliþitý, perchloretylen, fluorchlorovaná rozpouštČdla typu FCHR 11, FCHR 113, tČžké benziny, mají v tomto oblouku relativnČ stálé, ale i mnohdy vrtkavé postavení. V duhovosti nástupu a pádu se zejména ve 20. století setkáváme se stále se zvyšujícím tlakem eko faktorĤ, toxicity a v neposlední ĜadČ snahou o pĜiblížení k vodivostnímu úþinku polárního prostĜedí (vody). Polarizace prostĜedí umožĖuje zvýšit výraznou mČrou produktivitu þištČní vztaženou k odstranČní vodorozpustných podílĤ neþistot, bílkovin, pĜípadnČ cukrĤ vþetnČ barevných skvrn. 50. léta pĜinesla v aktivizaci nepolárního prostĜedí organických rozpouštČdel zásadní zmČnu. Zesilovaþe ovládly þistírenské procesy. Starozákonné napomenutí mene, tekel, ufarsina, to jest spoþítáno, zváženo, rozdČleno, platilo i v prĤbČhu až dramatických zmČn až po celou novodobou éru našeho technologického vČku. Toxicita vyĜadila nejþastČji používán trichloretylen o tetrachloridu uhliþitém nemluvČ. Nastoupil perchloretylen, tČžký benzin i KWL. Nebohá fluorchlorovaná rozpouštČdla si užila svoji slávu pouhých dvacet let. Je pravdou, že nenarušovala vybarvení, þistila kĤže a kožešiny bez výrazných technologických problémĤ. Avšak pĜišlo ale. Tím ale byla deformace ozonové vrstvy, Informátor 3/2009 INFO 3_09.indd 4 oteplování planety. FCHR doplatila v þistírenství na expresní použití v jiných prĤmyslových odvČtvích. Byla zejména používána jako hnací plyny aerosolových produktĤ. V þistírenství se balancovalo mezi perchloretylenem a vyšším frakþním benzínem. Naši latinští pĜedci mČli na pamČti rþení quidquid agis, prudenter agas et respice finem – cokoliv dČláš, þiĖ prozĜetelnČ a hleć na konec! Doufám, že nové výsledky spojené s rozpouštČdlovým systémem, které dále popisuji, budou mít v dalších desetiletích toto motto na pamČti. FENOMÉN OXIDU UHLIýITÉHO PrĤmyslové využití CO2 V 19. a 20. století je CO2 používáno v ĜadČ prĤmyslových odvČtví. Kapalný plyn nachází uplatnČní v potravináĜském prĤmyslu. Je používán k extrakci kofeinu z kávových zrn. Stlaþený plyn nachází další uplatnČní ve stáþení piva. V polovinČ 20. století se stává významnou složkou osvČžujících nápojĤ všeho druhu (sycené pĜírodní nápoje, šĢávy, vinné a alkoholické nápoje). Aplikaci uplatnČní oxidu uhliþitého se neomezují výluþnČ na potravináĜskou sféru. CO2 je užíván v oblasti chladírenských technik, ke zkapalĖování ostatních plynĤ. Vyznanou složku protipožárních technik je již ke konci 19. století výroba CO2 v hasících pĜístrojích. CO2 je v souþasnosti uplatĖován k likvidaci drĤbeže infikované nežádoucím virem. projektĤ v bývalém VÚMH došli k závČrĤm, že FCHR jsou uplatnitelná v þistírenských procesech. Jejich rozvoj nastal v následném desetiletí. PrapĤvod jejich užití však byl v kosmickém a leteckém prĤmyslu. Analogie extrakce tukĤ z kovových materiálĤ našla i uplatnČní v þištČní textilií, kĤží, kožešin. ObdobnČ je tomu i u CO2, svĤj zrod zapoþal v metalurgickém prĤmyslu jako odmašĢovadlo. Žel, pĜedstih, pokud jde o CO2 jsme ztratili, neboĢ naše pozornost ve výzkumných programech byla vČnována nepĜíliš dĤležitým tématĤm. VČnujme chvíle vzdálení þasu, který se odehrával na poþátku 80. a dále 90. let. V technické literatuĜe, patentové dokumentaci, odborných þláncích byly v tČchto desetiletích diskutovány možnosti použití CO2 k odstranČní prachových neþistot. Základním motivem byly zĜejmČ prvotní vstupy uvažující aplikaci, tzv. nadkritických systémĤ definovaných v literatuĜe jako Supercritical Fluid Extraction SFC pĤvodnČ použitých již ke zmínČné extrakci kávových zrn. Pro poĜádek obdobnČ byl získáván i chmelový extrakt. Technologické využité CO2 je možné ve dvou základních aplikaþních oblastech 1) cestČ þištČní pomocí nadkritického CO2, tj. stlaþeného plynu v kapalinu 2) cestČ þištČní pomocí samotného nestlaþeného-nezkapalnČného plynu ObČma pochodĤm budeme vČnovat podrobnou pozornost. ýištČní pomocí nadkritického CO2 B. Gebert, D. Kittel, E. Scholmeyer popsali v MTB již roce 1993 pokusy s kapalným CO2 na laboratorní aparatuĜe. (PokusĤm pĜedcházely studie navazující na teoretické práce publikované již v roce 1987. Testy byly provedeny na polyesterové tkaninČ. Na úvodní teoretické a laboratorní práce navazovala v následujících letech patentová smršĢ, která velmi rychle pokrývala nejen základní princip þištČní ve zkapalnČném CO2, ale dotkla se i nutné oblasti aktivátorĤ-zesilovaþĤ nutných i v procesech, kde je toto rozpouštČdlo využíváno. RovnČž i v tomto prostĜedí, obdobnČ jako je tomu u perchloretylenu, KWL, je tĜeba zvýšit úþinek vĤþi hydrofilním látkám. PĜíklad zejména amerických patentĤ nám podává pĜehled o vývoji v relativnČ nedávném období. Patent WO 94/01613 z 13. 7. 1992 podaný firmou The Clorex Company Oakland Ca definuje principy v tezi „Liquid/ Supercritical Carbon Dioxyd Dry Cleaning System“. Dalším pĜíkladem je patent JP 08052297 z 22. 2. 1996 firmou Hughes Aircraft CO USA definující zaĜízení v patentové dokumentaci názvu Dry Cleaning of Clothes with Liquid Carbon Dioxide Under Stiring. ObdobnČ navrhují Jureller, Kerscher, Harris v US Patentu 5683473 ze dne 4. 11. 1997 využití CO2 v textaci patentu „Metod of Dry Cleaning Fabrice using Densified Liquid Carbon Dioxid. Tento patentovaný postup je uveden prostĜednictvím PCT (Patent Cooperation Treaty) ve všech státech. ýištČní pomocí samotného, nestlaþeného, nezkapalnČného plynu V þásti principĤ þištČní pomocí nadkritického CO2 jsem se zmínil o patentové dokumentaci letecké továrny Hughes Airraft Company Los Angeles. Tato firma vČnovala znaþnou pozornost využití plynného CO2. V EvropČ je tento princip pokryt pod EP O 7111 884 A1 ze dne 15. 5. 1996. Tlak,teplota Kapaliny CO2 PrĤtok 1/min. Doba praní min. Prací efekt % v barech, °C Strojní olej 200,70 1 95 61,9 Standardní špína 200,70 1 90 39,4 Parafin, vosk 250,60 1,6 90 100,0 Parafin, olej 200,50 1 80 99,0 Silikon, olej 250,60 1 65 97 Neþistota ýistírenské využití CO2 Pokroþilé technologie využívaly vždy poznatkĤ blízkých i relativnČ vzdálených aplikací. PĜipomenu nástup fluorchlorovaných rozpouštČdel v þistírnách. Na poþátku 60. let jsme i u nás v rámci programu výzkumných Poznámka: prací efekt byl zjišĢován gravimetricky/vážkovČ 4 7.6.2009 17:48:28 PĜíklad schématu 12 vstupní þást bubnu 14 plášĢ bubnu 20 vstup plynu do rozvádČcí trubice 22 dČrové trysky pĜivádČjící plyn k šatstvu 24 vstupní þást okruží bubnu 30 odvod plynu do filtru 10 prostor þistícího bubnu Z tlakového zaĜízení zkapalnČného CO2/tlak 500-1500 psi tj. 35,2 až 105,4 kg/cm2 je výchozí tlak plynu, který vstupuje Vzorek þ. ýas v minutách 1 2A 2B 3 4 5 6 7 1 1 3 1 0,25 tj. 15 sek 1 15 15 do cylindrického bubnu zredukován na 100 psi, to jest 7,0 kg/ m2. Plynem jsou odstraĖovány prachové a olejové neþistoty. Proud plynu unáší þástice tak, že dochází k jejich minimální redepozici. Plyn prochází filtrem, kde jsou odlouþeny þástice a po zkondenzování se vrací do tlakové nádoby. Definován je rovnČž tlak vstupující do odČvĤ, vláken, který je na úrovni 0,7-21,1 kg/ cm2. Je rovnČž definován prĤtok pro malou komoru až pro 70 000 litrĤ pro velkou náplĖ. Úþinek je Reflektance poþáteþní koneþná % 2,1 2,7 2,5 2,6 2,1 2,6 2,1 2,7 2,1 2,7 2,1 2,7 2,1 2,7 2,4 2,8 Vzorek þ. 4 charakterizován þasovým rozpČObdobný text jako u vzorku þ. tím 15 vteĜin až po 5 minut, pĜiþemž má postaþit rozpČtí úþinku 3. ýas byl snížen na 25 vteĜin. Tlak odpovídal 765 Kpa, tj. 7,7 mezi 1-2 minutami. kg/m2. Teplota plynu se pohyboZkušební testy byly provedeny vala v rozmezí 22 °C do – 1 °C. pomocí standardní špíny, kterou Byl podán dĤkaz, že þištČní prose hodnotí þistící úþinek v roz- bíhá již v poþáteþním þasovém pouštČdlech. RozmČr testových období. klĤckĤ byl 10x15 cm, mČĜení þistícího úþinku bylo provedeno Vzorek þ. 5 ruþním reflektometrem. Podmínky testu odpovídají Výsledky mČĜení uvádíme vzorku þ. 3. SoubČžný dĤkaz v další tabulce, pĜiþemž je po- o minimální úloze redepozice. rovnáván þistící úþinek v proudu dusíku, CO2 za rĤzných Vzorek þ. 6 tlakových podmínek, perchlorTestové vzorky byly þištČny etylenu a perchloretylenu obo- ve 100 ml perchloretylenu za haceném o zesilovaþ. pĜídavku 1 % zesilovaþe (Staticolu). Doba þištČní 15 minut. VysvČtlení ke vzorkĤm Odpoutávací cyklus 60x/minuVzorek þ. 1 tu. test realizovaný v proudu dusíku. Tlak plynu byl 14,1 kg/ Vzorek þ. 7 cm2, teplota 22 °C. Testové tkaniny byly þištČny v bČžných podmínkách Vzorek þ. 2 A, B opakované testy v proudu du- prĤmyslového þistícího stroje. síku, pĜiþemž vzorek A byl vy- RozpouštČdlem byl perchlorstaven po dobu 1 minuty a vzo- etylen. PĜidán zesilovaþ v koncentraci 4 g/l, voda v množství rek B po dobu 3 minut. 4 %. Vzorek þ. 3 Zkoušky prokázaly odstravzorky byly þištČny v proudu CO2. Tlak plynu v tanku byl nČní 80 % prachových neþistot. s kapalným plynem 2,48 Mpa, Minimální redepozice. tj. 25,3 kg/m2. Tlak plynu v þisÚþinek tlakového CO2 je tící komoĜe byl 1,31 Mpa, tj. 13,4 kg/m2. tento tlak odpovídá srovnatelný s bČžným þistíren190 psi. Teplota se pohybovala ským procesem. (pokraþování pĜíštČ) v rozmezí 22 °C až do -30 °C. Zajímavosti Ɣ Zajímavosti l O ztrátách v parním potrubí Informátor nejednou psal. Pro doplnČné poslední pohled z VýchodonČmeckého spoleþenství prádelen, které zasedalo v Eisenachu. Ztráty jsou vztaženy na 8000 provozních hodin roþnČ, tlak 7 barĤ a cenu 0,1 €/kWh: prohlášení, podle kterého není potĜeba pĜijímat další opatĜení ke snížení rizik pĤsobením tohoto rozpouštČdla vzniklých a staþí ta, která již byla pĜijata v minulosti. l O nanotextiliích jsme již jednou psali. Kornelova univerOtvor mm ztráta roþnČ kWh ztráta€ zita nyní zkoumá možnosti pou1 3 800 380 žití nanovlákna v osobních nebo 3 35 000 3 500 prĤmyslových filtrech, které by 5 96 000 9 600 odfiltrovaly toxické chemické 10 380 000 38 000 látky. Mechanismem jsou elekl Americká asociace þistíren trické náboje nanovláken, které vypsala cenu na zhotovení 30-120 pĜitahují cizí molekuly a také sekundového videa, které by uká- bakterie a viry. zalo hodnotu profesionálního þišl Firma Büfa pĜedstavila nový tČní a jeho úsilí o ochranu životního prostĜedí. SoutČže se mĤže prací prostĜedek pro odstraĖování tukĤ pĜi praní za nízkých zúþastnit kdokoliv. I amatéĜi. teplot 30 °C. Jmenuje se Lizerna l PER získal další body, když Intensive a lze ho použít na citEvropský vČdecký výbor pro livé osobní prádlo, ale tĜeba i na zkoumání zdravotních a enviro- prádlo z jatek a potravináĜského mentálních rizik (SCHER) vydal prĤmyslu. 5 INFO 3_09.indd 5 Informátor 3/2009 7.6.2009 17:48:28 Povinnosti provozovatelů CHČ v oblasti chlazení Protože se jedná o závažné povinnosti provozovatelĤ chemických þistíren odČvĤ, které se týkají chladicí jednotky (ta je souþástí každého chemického þisticího stroje), domnívám se, že je zapotĜebí tyto povinnosti struþnČ pĜipomenout. Navíc je tato þinnost v souþasné dobČ dĤslednČ kontrolována ýeskou inspekcí životního prostĜedí. Základním právním pĜedpisem v oblasti ochrany ovzduší je zákon þ. 86/2002 Sb., Zákon o ochranČ ovzduší, který byl nČkolikrát aktualizován. Tento je doplnČn celou Ĝadou provádČcích pĜedpisĤ ve formČ naĜízení vlády nebo vyhlášek MŽP. Zákon stanovuje práva a povinnosti provozovatelĤ zdrojĤ zneþišĢování ovzduší, nástroje ke snižování množství látek, které zneþišĢují ovzduší, poškozují ozonovou vrstvu a pĤsobí klimatické zmČny, pĤsobnost správních orgánĤ a opatĜení k nápravČ a samozĜejmČ i sankce. Zákon þ. 86/2002 Sb. má základ v pĜedpisech EU a navíc se pracuje na jeho novelizaci, která by mČla zaþít platit v roce 2010. Od února 2009 vstupuje v platnost novelizace zákona o ovzduší a to pod þíslem 483/2008Sb. (ruší 117/2005 Sb.), která zapracovává pĜíslušné pĜedpisy EU, zároveĖ na- vazuje na pĜímo použitelné pĜedpisy EU a upravuje: a) práva a povinnosti osob a pĤsobnost správních úĜadĤ pĜi ochranČ vnČjšího ovzduší pĜed vnášením zneþišĢujících látek lidskou þinností, b) podmínky pro další snižování množství vypouštČných zneþišĢujících látek pĤsobících nepĜíznivým úþinkem na život a zdraví lidí a zvíĜat, na životní prostĜedí nebo na hmotný majetek, c) práva a povinnosti osob a pĤsobnost správních úĜadĤ pĜi ochranČ ozonové vrstvy ZemČ pĜed nepĜíznivými úþinky regulovaných látek a pĜi ochranČ klimatického systému ZemČ pĜed nepĜíznivými úþinky fluorovaných skleníkových plynĤ a další nástroje ke snižování množství látek ovlivĖujících klimatický systém ZemČ. Mezi tyto regulované látky jsou zaĜazeny i chladiva, které obsahují chladicí zaĜízení zabudované v námi používaných chemických þisticích strojích, neboĢ obsahují regulované látky a F- plyny. Pro chemické þistírny platí ustanovení par. 26 kde je uvedeno že: Provozovatel pevnČ instalovaného zaĜízení s náplní regulované látky, které obsahují F-plyny, je povinen prostĜednictvím certifiko- Oznámení Asociace prádelen a þistíren ve spolupráci s Textilním zkušebním ústavem Brno uspoĜádá dne 23. 9. 2009 semináĜ „ Reklamace z pohledu soudních znalcĤ“ v BrnČ. Náplní tohoto semináĜe je pĜevážnČ Ĝešení reklamací v chemických þistírnách, ale domníváme se, že semináĜ bude vhodný i pro pracovníky z prádelenských provozĤ. Vložné na semináĜ je 1700 Kþ, (základní cena 1428,57 Kþ + DPH 271,43), pro þleny Asociace je zlevnČné vložné 1200 Kþ (základní cena 1008,40 + DPH 191,60). Vložné bude uhrazeno v hotovosti pĜi prezentaci na místČ. V rámci semináĜe bude poskytnuto úþastníkĤm obþerstvení. PodrobnČjší informace o semináĜi uvedeme v srpnu na našich webových stránkách www.apac.cz a rozešleme Vám je E-mailem. Doporuþujeme proto všem našim þlenĤm, aby nám (pokud nám ji ještČ nesdČlili), zaslali na sekretariát svoji E-mailovou adresu. PĜihlášky na semináĜ zašlete bućto E-mailem nebo písemnČ na adresu sekretariátu APaý nejpozdČji do 10. 9. 2009. PĜihlášeným zašleme podrobné organizaþní pokyny. sekretariát Informátor 3/2009 INFO 3_09.indd 6 vané osoby zajistit kontrolu tČsnosti tohoto zaĜízení certifikovanými pracovníky: a) pro zaĜízení obsahující nejménČ 3 kg FP alespoĖ 1x za 12 mČsícĤ; to se nevztahuje na hermeticky uzavĜené systémy, které jsou jako takové oznaþené, s obsahem ménČ než 6 kg FP; b) pro zaĜízení obsahující nejménČ 30 kg FP alespoĖ 1x za 6 mČsícĤ; c) pro zaĜízení obsahující nejménČ 300 kg FP alespoĖ 1x za 3 mČsíce. Provozovatel je povinen do 30 dnĤ ode dne zjištČní závady tuto odstranit a po opravČ do 30 dnĤ zajistit následnou kontrolu tČsnosti zaĜízení. Provozovatel zaĜízení obsahujícího nejménČ 3 kg regulovaných látek je povinen vést Evidenþní knihu zaĜízení a uchovat ji pro úþely kontroly v místČ provozu zaĜízení po dobu 5 let. Do evidenþní knihy zaĜízení se zaznamená množství náplnČ a druh regulované látky, datum servisních þinností, úkony údržby a revize spojené se zaĜízením, vþetnČ kontroly úniku regulované látky, registraþní þíslo osoby provádČjící servisní þinnost, nebylo-li registraþní þíslo pĜidČleno, potom jméno osoby a kontaktní adresu, struþný popis provedené þinnosti, vþetnČ struþného popisu závady, výsledek provedené revize, množství uniklé regulované látky zjištČné výpoþtem, množství a druh doplnČné regulované látky, množství a druh doplnČného oleje, množství odþerpané regulované látky nebo oleje a jeho další použití nebo pĜi pĜedání tĜetí osobČ þíslo jejího povolení, jméno a adresu, a pĜi pĜechodu zaĜízení na jinou regulovanou látku oznaþení této nové regulované látky a její množství. Vzor evidenþní knihy zaĜízení stanoví provádČcí právní pĜedpis. Tolik citace zákona. Co to ale znamená konkrétnČ pro chemické þistírny? PĜedevším je nutno si prostudovat všechna ustanovení zákona þ. 483/2008 a spojit se s certifikovanou osobou. Certifikovaná osoba je taková, která má oprávnČní k provádČní servisní þinnosti v oboru chlazení a od 4. þervence 2009 má pĜíslušný certifikát. Praxe je taková, že certifikát má vydávat MŽP a to do pĜedepsané doby nestihne. Proto MŽP vydává tzv. doþasné certifiká- ty, s platností do konce roku 2009: Platí také povolení MŽP k zacházení s regulovanými látkami. Co to jsou regulované látky? Seznam tČchto látek je uveden v PĜíloze þ. 1 NaĜízení (ES) þ. 2037/2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu. V seznamu jsou uvedena mimo jiné tato chladiva: R11, R12, R12B1, R13, R13B1, R113, R114, R500, R502, R503, R22, R123, R124, R142b, R401A, R401B, R402A, R402B, R403A, R403B, R408A, R409A, R409B. Dále je nutno u servisního technika chladicího zaĜízení ovČĜit, zda mezi regulované látky nepatĜí i chladiva R407 a R417A (potom i u tČchto chladiv je nutné vést Evidenþní knihu). NejþastČji se jedná o chladivo R22, v nČkterých pĜípadech i R12, jehož doplĖování je zakázáno. PĜi zjištČní závady zpĤsobené chladivem R12 je nutno zaĜízení vyĜadit z provozu, popĜ. použít jiný druh chladiva. Další povinností provozovatele je vedení evidenþní knihy zaĜízení. Není pĜedepsaný formuláĜ na vedení evidenþní knihy, staþí zda si zavedeme knihu v obyþejném sešitČ, nebo si formuláĜe pĜedtiskneme. Pokud již knihu máme na základČ NaĜízení vlády þ. 117/2005 Sb., ( tedy od 1. 7. 2005) je její používání akceptováno. OdpovČdnost za založení evidenþní knihy nese provozovatel zaĜízení. Je doporuþeno si vést kopii evidenþní knihy, to je výhodné v pĜípadČ ztráty þi jiného znehodnocení knihy. Pokud nepĜedložíme pĜi kontrole knihu þi její kopii , bude na provozovatele pohlíženo jako kdyby ji nevedl. V pĜípadČ ztráty nebo zniþení evidenþní knihy, je tĜeba ihned založit novou a na zaþátek uvést údaje o ztrátČ pĜedchozí knihy vþetnČ data a pĜíþiny této události a data o poslední provedené kontrole. Údaje o kontrole by mČl mít zaznamenány i revizní technik, takže lze tyto údaje dohledat. Na závČr je vhodné i uvést, že pokuta za porušení povinností, které jsou uvedeny v ustanoveních pĜedpisu EU mĤže být inspekcí uložena až do výše 2 mil. Kþ. Pokutu v plné výši vám inspekce neuloží, ale je nutno mít na pamČti, že i pokuta ve výši 50 000 Kþ mĤže být likvidaþní. Ing. Radek Vašíþek 6 7.6.2009 17:48:29 Kontrola pracího procesu V prvním þísle Informátora letošního roku jste mČli možnost nahlédnout pod pokliþku kontrole pracího procesu. V pĜíspČvku jsme Vám slíbili, že se praní a jeho kvalitČ budeme vČnovat dlouhodobČ. Slib plníme dalším þlánkem, který je zamČĜen na hodnocení jakosti praní. Profesionálním prádelnám nestaþí hodnocení pracího procesu po jednom praní. Tento okamžitý efekt je velmi dĤležitý z hlediska þistoty prádla, odstranČní skvrn anebo dosažení záĜivé bČlosti textilií. Jenže kromČ tČchto požadavkĤ také chceme, aby nám prádlo dlouho vydrželo. Propojit „þistotu a dlouhovČkost“ lze. Budeme prát kvalitní prádlo šetrnČ. Kvalitou textilií se zabývat nebudeme. Výroba kvalitní textilie je záležitostí mnoha oborĤ a odvíjí se od rozliþných požadavkĤ. Pro zjištČní a oznaþení kvalitního prádla jsou nastaveny postupy od zkoušení až po certifikaci. Protože my již máme kvalitní textilie k vyprání, musíme si vysvČtlit, co znamená šetrné praní. Budeme ho definovat pomocí konkrétních veliþin, které je možné mČĜit a u kterých lze z velikosti jejich zmČny posoudit opotĜebení textilie. ZamČĜíme se na dlouhodobé pĤsobení produktĤ a procesĤ na textilie, a to hodnocením ukazatelĤ po 50 cyklech praní, které jsou stanoveny metodikou Textilního zkušebního ústavu v BrnČ v normČ PNJ 601-802005 Textilie. Hodnocení jakosti praní. Vliv praní na textilie. Vliv praní (technologii praní a máchání, vliv pracích prostĜedkĤ, kvalitu prací a máchací vody) na kvalitu vypraného prádla hodnotíme podle ukazatelĤ: pevnost za sucha, ztráta pevnosti za sucha, stupeĖ bČlosti, základní stupeĖ bČlosti, barevný odstín bČli, obsah anorganických látek (obsah popela), obsah železitých iontĤ. Tento výþet je možné považovat za základní, neboĢ máme ještČ rozšiĜující ukazatele pro hodnocení jakosti praní (pevnost za mokra a ztráta pevnosti za mokra, polymeraþní stupeĖ bavlny a stupeĖ chemického poškození bavlny, obsah kovĤ ve vodČ) a informace o podmínkách praní, mĤžeme sledovat teplotní prĤbČh a dobu trvání procesu. Každý z uvedených ukazatelĤ nebo krokĤ pracího procesu lze ještČ dále zkoumat a podrobit dalším fyzikálnČ chemickým zkouškám (tvrdost vody, zásaditost þi kyselost lázní, aktivita bČlicích lázní, teplota lázní, .....). Chceme-li sledovat zmČny, potĜebujeme nČjaké stálé hodnoty, ze kterých vycházíme a se kterými tyto zmČny porovnáváme. Stálicí pro nás, tedy referenþním vzorkem, je standardní bavlnČná zkušební tkanina, tzv. klĤcek. Její výroba a vlast- 7 INFO 3_09.indd 7 nosti jsou definovány v nČmeckých normách DIN 53919-1 a DIN 53919-2 Standardní bavlnČná tkanina pro hodnocení postupu praní, Požadavky a Zkoušení postupu praní pomocí kontrolních proužkĤ. Jak tato tkanina vypadá, je znázornČno na obrázku þ. 1. Tkanina je vyrobena v plátnové vazbČ s vyznaþením kontrolních proužkĤ zelenou nití, bČlená a bez pĜídavku opticky zjasĖujících prostĜedkĤ. jestli bylo prádlo poškozeno pĜevážnČ chemicky (vliv pracích a bČlicích pĜípravkĤ z hlediska jejich koncentrace, doby a teploty úþinku; obsah kovĤ ve vodČ; kvalita vody) nebo mechanicky (konstrukce pracího stroje; dlouhá doba praní; málo vody). Tuto informaci nám sdČlí stanovení prĤmČrného polymeraþního stupnČ celulózy (bavlny) dle normy ýSN 80 0601, tedy další rozšiĜující ukazatel jakosti praní spolu se stupnČm chemického poškození bavlny, což je opČt výpoþet z hodnot stanovených na nové a 50x prané zkušební bavlnČné tkaninČ. Pevnost textilie ovlivĖuje také další ze zjišĢovaných veliþin pro hodnocení praní, obsah anorganických látek, jinak také popely. Jsou to usazeniny nerozpustných solí, které zjistíme jako množství nespalitelného zbytku (popele) po žíhání textilie pĜi 800 °C dle normy PNJ 589-80-2001 PLOŠNÉ TEXTILIE – Stanovení obsahu nespalitelných látek (obr. 3). KromČ toho, že tyto usazeniny jsou tvrdé a ostré a trha- - Āást 2 jí textilie (vlákna), jejich množství vyšší než 1 % (po 50 cyklech praní) mĤže znamenat, že prací voda je tvrdá, zaĜízení na mČkþení vody nepracuje, volba pracích prostĜedkĤ není optimální co do druhu anebo množství. V pĜíštím þísle Informátora Vás seznámíme s vyhodnocením kvality praného prádla pomocí ukazatelĤ bČlosti. Ing. Elen Klašková Vedoucí chemické zkušebny Textilní zkušební ústav, s.p. [email protected] Obr. 2 Proužek zkušební tkaniny po pĜetrhu. Obr. 1 Zkušební tkanina Proužky jsou v šíĜce, která odpovídá požadavkĤm normy ýSN EN ISO 13934-1 (80 0812) Textilie - Tahové vlastnosti plošných textilií - ýást 1: ZjišĢování maximální síly a tažnosti pĜi maximální síle pomocí metody Strip. Metoda stanoví postup zjišĢování maximální síly a tažnosti pĜi maximální síle u zkušebních vzorkĤ, které jsou v rovnováze s normálním ovzduším pro zkoušení a u zkušebních vzorkĤ v mokrém stavu. Tato uþená slova nám Ĝíkají, že suchá nebo mokrá tkanina je protahována do pĜetržení (obr. 2). Získáme první z ukazatelĤ pro hodnocení jakosti praní, hodnotu pevnosti za sucha. Tutéž zkoušku provedeme na proužku po 50násobném vyprání. Ten bude mít hodnotu pevnosti za sucha nižší a z úbytku, zmČny této pevnosti vypoþítáme druhý ukazatel hodnocení, ztrátu pevnosti za sucha. V pĜípadČ, že budeme trhat vzorek mokrý, dostaneme se k rozšiĜujícímu ukazateli, tedy pevnosti za mokra a ztrátČ pevnosti za mokra. Úbytek v pevnosti tkaniny je vyvolán mechanickými a chemickými vlivy pĜi praní. Abychom dokázali posoudit, jsou-li tyto vlivy takové, abychom prací proces oznaþili za šetrný, jsou v normČ pro hodnocení jakosti praní stanoveny také požadavky. Ztráta pevnosti nesmí být vyšší než 30 % pro prádlo ze zdravotnických zaĜízení a potravináĜských provozĤ a vyšší než 20 % pro prádlo z domácností a ubytovacích zaĜízení. Zjistíme-li vysokou hodnotu ztráty pevnosti, mĤžeme dále zjišĢovat, Obr. 3 Kelímky a pec na žíhání zkušební tkaniny Informátor 3/2009 7.6.2009 17:48:29 ÚSPORY VODY A ENERGIE NA PRÁDELNÁCH PODLE FYZIKÁLNÍCH, NIKOLIV MARKETINGOVÝCH ZÁKONĩ 3. ÿÁST V pĜedchozích dvou dílech této série þlánkĤ jste se dozvČdČli mnohé o snižování spotĜeby vody a energie na pracích linkách nebo velkých vsádkových praþkách. Prací linky jsou dominantním spotĜebiþe vody a nezanedbatelným spotĜebiþem energie. Z pohledu spotĜeby energie jsou však v naprosté vČtšinČ prádelen dominantní sušiþky a žehliþe. Proþ je tomu tak? V pracích linkách dochází k ohĜevu vody, kdežto v sušiþkách a kalandrech k jejímu odpaĜování. K ohĜevu jednoho kilogramu vody o jeden stupeĖ Celsia je zapotĜebí pĜibližnČ 4,2 KJ energie. K odpaĜení jednoho kilogramu vody, pĜi atmosférickém tlaku, je však zapotĜebí 2257 KJ energie, což je témČĜ 540-násobnČ více. V prací lince se samozĜejmČ voda ohĜívá o více než jeden stupeĖ Celsia a ohĜívá se i vČtší množství vody, než se následnČ odpaĜuje v sušiþkách nebo na žehliþích. Proto nepomČr spotĜeby energie není tak obrovský. Na druhou stranu, efektivita ohĜevu vody v pracích linkách je blízká 100 %, kdežto efektivita sušení a žehlení se 100 % nikdy blížit nebude (efektivita sušení a žehlení je hlavním tématem tohoto þlánku). Kombinace všech tČchto faktĤ dává za pravdu tvrzení, že na vČtšinČ prádelen jsou sušiþky a žehliþe mnohem vČtším spotĜebiþem energie, než vsádkové praþky nebo prací linky. Sušící výkon a mČrná spotĜeba energie neboli energetická úþinnost Dva nejdĤležitČjší parametry pro každou sušiþku nebo kalandr jsou mČrná spotĜeba energie a sušící výkon. MČrná spotĜeba energie ukazuje, jaké množství energie (obvykle se uvádí v kilogramech páry urþitého tlaku) se spotĜebuje na odpaĜení jednoho kilogramu (nebo litru vlhkosti). ýím nižší hodnota, tím je sušiþ nebo kalandr energeticky úþinnČjší, tedy lepší. Sušící výkon znamená, jaké množství vlhkosti dokáže daný stroj odpaĜit za minutu*1. VČtší hodnota je samozĜejmČ lepší, protože podporuje vyšší produktivitu prádelny. Oba tyto parametry vČtšinou najdete v dokumentaci ke stroji, ale realita v provozu je þasto velmi odlišná. DĤvodem horších do- sahovaných výsledkĤ v praxi je zejména nesprávné nastavení, údržba a provoz stroje, ale nČkdy i pĜíliš optimistické údaje, uvádČné v technické dokumentaci. Skuteþné parametry, dosahované v konkrétním provozu, se dají mČĜit v zásadČ dvČma zpĤsoby, prvním zpĤsobem je metoda pĜímá, kdy se mČĜí množství energie (páry nebo plynu), které do stroje vstupuje a porovnává se s množstvím odpaĜené vody. Množství odpaĜení vody se dá pomČrnČ jednoduše zjistit vážením prádla pĜed a za strojem. MČĜení spotĜebovávané páry je ale finanþnČ i þasovČ velmi nároþné, protože vyžaduje parní prĤtokomČr s dalším nutným pĜíslušenstvím (minimálnČ separátor a filtr), pro každý sušiþ nebo kalandr zvlášĢ. O nČco jednodušší situace je u plynových spotĜebiþĤ. Druhým zpĤsobem urþení parametrĤ dosahovaných v reálném provozu je metoda nepĜímá. PĜi této metodČ se mČĜí vlastnosti smČsi vzduchu a vlhkosti odcházející ze stroje. MČĜenými veliþinami jsou rychlost (prĤ- tok), teplota a vlhkost (ukázka na obr. 1) proudu vzduchu. Po zpracování tČchto parametrĤ se dá urþit jak mČrná spotĜeba energie, tak i sušící výkon stroje, Parametry se mČĜí pomocí mČĜících sond (obr. 2) umístČných v odtahovém potrubí sušiþky nebo kalandru. Hlavní výhodou nepĜímého mČĜení je jeho jednoduchost, kdy jedinou úpravou na mČĜeném stroji je navrtání dvou, cca 20 mm otvorĤ do odtahového potrubí. Výsledky mČĜení a možnosti optimalizace sušiþek a kalandrĤ Energie, spotĜebovaná v sušiþce nebo kalandru, se dá rozdČlit do tĜí þástí. První þást je spotĜebovaná a vlastní odpaĜení z prádla (modrá þást v obr. 3). Toto je þást energie, která je úþinnČ vynaložená, protože odpaĜování vlhkosti je cílem sušení. Na obr. 3 (modrá þást) vidíte hodnotu 1,13 kg páry*2 na litr odpaĜené vlhkosti. Tato hodnota je vždy stejná, protože se jedná o vlastnost vlhkosti (vody) v prádle. Druhá þást spotĜebované energie je vynaložená na pokrytí Obr. 1 PrĤbČh mČĜených veliþin (rychlost, vlhkost a teplota) Informátor 3/2009 INFO 3_09.indd 8 8 7.6.2009 17:48:31 Obr. 2 Sondy pro mČĜení vlastnosti odcházejícího vzduchu Jaký praktický význam má mČĜená sušiþek a kalandr v provozu prádelny? V první ĜadČ samozĜejmČ zjistíte skuteþný, na konkrétním provozu dosahovaný sušící výkon a zejména energetická úþinnost stroje. Na obr. 3 jsou jako pĜíklad uvedeny výsledky z mČĜení novČjší sušiþky s recirkulací sušeného vzduchu. Celková spotĜeba energie, kolem 2,1 kg páry na litr odpaĜené vlhkosti, je vynikající hodnota (tato hodnota se bČžnČ pohybuje od 1,7 do 4,5 kg/l), ale sušící výkon 1,04 l/min. je vzhledem k velikosti stroje velmi nízký. VšimnČte si však, že po dĤkladném vyþištČní všech filtrĤ se sušící výkon témČĜ zdvojnásobí. Výkon tohoto stroje je tedy extrémnČ závislý na stavu filtrĤ, což u starších jednodušších sušiþek není až tak obvyklé. V tomto pĜípadČ se jednalo o dvČ sušiþky za prací linku, kdy jejich sušící þas (cca 4,5 min.) byl definován taktem prací linky a jejich poþtem. PĜi dvojnásobném sušícím výkonu mČlo prádlo po sušení mnohem nižší zbytkovou vlhkost, a proto se mohly následnČ zrychlit žehliþe, protože dokázaly prádlo pĜi vyšší rychlosti dosušit. Tímto se zvedla produktivita sekce sušení 9 INFO 3_09.indd 9 a žehlení a tím i celé prádelny (hrdlo produktivity bylo v žehlení), což pĜineslo velké finanþní zisky. Hlavním pĜínosem mČĜení provozních parametrĤ sušiþky nebo kalandru je optimalizace jejich nastavení, tak zvýšení energetické úþinnosti a sušícího výkonu. V praxi se nejþastČji ky vzduchu odpovídaly dokumentaci) jen velmi výjimeþnČ. Pomocí analýzy sušiþky se dá ušetĜit nemalé množství energie. Podobná situace je u mnoha kalandrĤ, které mají škrtící klapky regulující množství pĜisávaného vzduchu do válcĤ. NepĜímé mČĜení sušiþek a kalandrĤ je tedy rychlá a finanþnČ nenároþní metoda, na základČ, které se dá stroj kompletnČ analyzovat, optimálnČ nastavit a pĜípadnČ i modernizovat. A protože sušiþky a kalandry jsou vČtšinou dominantním spotĜebiþem energie na prádelnČ, potenciální úspory jsou velmi vysoké. *1 U kalandrĤ se odpaĜovací kapacita vztahuje k využité ploše, a proto se udává v jednotkách L/(min.m2) *2 Toto množství páry je potĜebné, jestli se využije kondenzaþní þást energie obsažené v páĜe o tlaku 10 barĤ. Ing. Vladimír Kšenzuliak Procter&Gamble Professional Obr. 3 Měrná spotřeba páry a sušící výkon Sušička před čištěním filtrů 3 Sušička po čištění filtrů Ohřev sušícího vzduchu Tepelné ztráty 2,5 Prosté odpaření vlhkosti 2 3 Ohřev sušícího vzduchu Tepelné ztráty 2,5 Prosté odpaření vlhkosti 2 0,73 0,72 1,5 1,5 0,23 0,23 1 1 1,13 1,04 Měrná spotřeba páry [kg/L] Sušící výkon [L/min] 0,5 1,91 1,13 0,5 0 0 Měrná spotřeba páry [kg/L] Sušící výkon [L/min] Obr. 4 Relativní vlhkost vzduchu odcházejícího ze sušičky 100 90 80 Relativní vlhkost [%] tepelných ztrát sáláním ze stroje do okolí (béžová þást v obr. 3). Tepelné ztráty sáláním se však nedají ovlivnit, protože jsou dané konstrukcí stroje. TĜetí, nejzajímavČjší a þasto i nejvČtší þástí spotĜebované energie, je ohĜev sušícího (v pĜípadČ kalandrĤ pĜisávaného) vzduchu. Tato þást tvoĜí neúþinnČ vynaložený podíl spotĜebované energie a je velmi závislá na konstrukcí stroje, ale i správného provozu, nastavení a údržbČ. jedná o optimalizaci délky sušících programĤ, zejména pĜi sušení do sucha (froté). VšimnČte si napĜ. obr. 4, kdy je z vlhkosti docházejícího vzduchu zĜejmé, že prádlo již bylo zcela suché v bodČ A, dalších 20 minut sušení již bylo pouze plýtváním þasu a energie. Délku sušících programĤ je samozĜejmČ tČžké neustále kontrolovat. Jednou z možností mĤže být použití nČkterých moderních strojĤ, které nabízejí automatickou kontrolu vlhkosti prádla. Za tímto Ĝešením stojí ale nemalá investice do nového strojního vybavení. Druhým, pro nČkoho i mnohem zajímavČjším Ĝešením, díky mnohem menší potĜebné investici, mĤže být komplexní modernizace stávající sušiþky (vþetnČ výmČníku na využití energie odpadního vzduchu). Velmi dĤležitá je i analýza moderních sušiþek s recirkulací vzduchu, protože necirkulaþní klapka je nastavena ve zcela správní poloze (tak, aby prĤto- 70 60 50 A 40 30 20 10 0 17:10 17:15 17:20 17:25 17:30 17:35 17:40 čas 17:45 17:50 17:55 18:00 18:05 18:10 Informátor 3/2009 7.6.2009 17:48:32 Ještď k PowerTrans JET Byl jsem svČdkem a také úþastníkem nČkolika vášnivých debat našich prádelenských odborníkĤ o úþinnosti máchání tunelových praþek PowerTrans systémem JET. Podle mého názoru je tento systém revoluþní novinkou, který tunelovou praþku v období obrovského dĤrazu na úspory vody a energie, dostává na novou a vyšší úroveĖ. Jednak jde o úspory vody a jednak o nižší cenu praþky, která šetĜí máchací sekci. Také se pĜiznám, že mnČ, stejnČ jako jiným, vrtala v hlavČ úþinnost a homogenita máchacího systému pĜímo v koši lisu nebo bubnu odstĜedivky. ěíká se, nenajdeš-li sluchu u kovaĜíþka, obraĢ se na kováĜe. PĜesnČ to jsem udČlal. S pomocí Pragoperunu jsem se obrátil pĜímo na zástupce výrobce s prosbou o zaslání certifikátĤ ze zkoušek systému JET, který v nČkolika etapách provádČl VÚ Schloss Hohenstein a na které se výrobce systému opakovanČ odvolává. Myslím, že není nikdo, kdo by zpochybnil práci tohoto renomovaného pracovištČ, známého na celém svČtČ. Certifikáty jsem obdržel, prostudoval a þtenáĜĤm pĜibližuji v následucícím struþném výtahu. OddČlení služeb a inovací VÚ Hohenstein v lednu 2008 provedlo základní posouzení systému JET pro praþky PowerTrans s plnČním 36-100 kg, a to i pro systém Rotaflex. V úvodu práce se popisuje systém JET (je popsán na jiném místČ Informátoru) a konstatuje, že princip máchání JET lze porovnat s mácháním na washextraktorech s meziodstĜedČním, které odstraĖuje i þást vázané vody. Zkoušky byly provedeny v prádelnČ Glosenmeyer v Osnabrücku na 6komorové 75kg praþce s odstĜedivkou PowerTrans JET, se sortimentem extrémnČ zneþištČného pracovního obleþení z potravináĜského prĤmyslu + smČsového nemocniþního prádla + inkontinentních podložek ze smČsi bavlny a chemických vláken. Pralo se pĜi teplotách 80 + 70 + 75 ºC, náplĖ praþky byla 55-60 kg, þas taktu 480 + 300 + 330 sekund. Po máchání byly zjištČny následující výsledky (o máchání pĜedevším u tohoto systému jde, hodnoty jsou v poĜadí podle uvedených sortimentĤ): Hodnota pH Organ. inkrustace Anorg. inkrustace daly se stanovit jen u posledního sortimentu Aniotenzidy Niotenzidy 6,3 0,8 % 6,3 0,7 % 6,7 0,3 % 0,1 % 159 359 129 445 91 (v g na g prádla) 282 (dtto) Tyto hodnoty našim þtenáĜĤm mnoho neĜíkají, protože zkouška máchání se u nás neprovádí, v NČmecku ovšem ano. Význam zjištČných hodnot se hodnotí takto: hodnota pH se toleruje podle nČmeckého lékopisu DAB 10 v rozmezí 4,3 až 8,3, což odpovídá barevným zmČnám indikátorĤ metyloranž a fenolftaleín. Organické inkrustace do hodnoty 1 % odpovídají souþasnému stavu techniky. Anorganické inkrustace jsou podle RAL-GZ 992 do hodnoty 1 % pĜípustné. U aniontenzidĤ lze dosáhnout podle souþasného stavu techniky hodnotu 200 mikrogramĤ na 1 g textilie. U niotenzidĤ podle stavu techniky (2007) se tolerují tyto maximální hodnoty v mikrogramech na 1 g textilie podle praného sortimentu: operaþní nemocniþní potravináĜské pracovní Pro bavlnu 600 400 600 1000 Pro smČs ba + PES 450 200 300 600 S vypraným prádlem byly dále provedeny všechny myslitelné zkoušky chemické i biologické vþetnČ rozboru 50x praného vzorku a všechny vyhovČly. ZávČr certifikátu zní: i pĜi praní velmi zneþištČného pracovního prádla a inkontinentních podložek, hodnoceno podle nory RAL-GZ 992, byly dosaženy velmi dobré výsledky praní i máchání pĜi velmi malé spotĜebČ vody, která dosahovala max. 5 l/kg. K tomu malou poznámku: kdo navštívil Informátor 3/2009 INFO 3_09.indd 10 Zelenou prádelnu ve Wurmergu u Stuttgartu, mohl se pĜesvČdþit, že tato prádelna s tunelem PowerTrans JET s lisem pere hotelové prádlo se spotĜebou 4 l/kg. Zkoušky VÚ Hohenstein pokraþovaly i na washextraktorech, protože technologie JET je použitelná i na sólo praþkách zpĤsobem obdobným jako u tunelĤ s odstĜedivkou: prádlo se po praní þásteþnČ odstĜedí, promyje máchací vodou a odstĜedČní dokonþí. Ke zkouškám byla vybrána prádelna firmy ASCO v Leverkusenu a praþky Futura FU 1900 a Favorit FA 400. Praly se rĤzné sortimenty a po vyprání provedly všechny zkoušky fyzikální, chemické, mikrobiologické, podobnČ jako u tunelé praþky. ZávČr hodnotící zprávy zní takto: zkoušky provedené u firmy ASCO na praþkách Futura a Favorit ukázaly, že pĜi dodržení souþasných hladin kvality a hygieny lze systémem JET docílit významné úspory vody a energie za souþasného zvýšení produktivy. Proti dosavadnímu stavu se dosahuje úspora 10 l/kg prádla a þas šarže zkracuje o 15 minut. Na závČr poskytnutých materiálĤ bylo v dokumentech shrnující stanovisko VÚ Hohenstein k PowerTrans JETu ze dne 28. kvČtna 2008 a znČlo takto: Provedené zkoušky ukázaly, že za podmínek zkoušky (takt 2 minuty, cyklus 22 minut, množství 2,5 litru máchací þerstvé vody na 1 kg prádla) pĜi praní nemocniþního prádla, operaþního prádla a pracovního prádla lze výsledky máchání na bavlnČ i smČsích hodnotit jako dobré. Toho dĤkazem je, že i pĜi velmi malé spotĜebČ vody na máchání 2,5 l/kg lze u PoweTransu docílit dobré výsledky máchání. Tolik certifikáty ze zkoušek k nové technologii. AĢ si je každý pĜebere sám. PĜiznám se, že Schloss Hohenstein je pro mČ již 30 let nejvyšší autoritou v prádelenských technologiích, která mČ nikdy nezklamala a jejichž závČrĤm dĤvČĜuji. Kdybych byl potenciální investor tunelové praþky, urþitČ bych dlouho nad technologií JET pĜemýšlel! Ing. ZdenČk Kadlþík Zajímavosti Ɣ Zajímavosti l Oznaþíme-li HDP všech evropských zemí indexem 100, potom má ýesko index 82 a je v tabulce hodnČ vzadu. Ze západních zemí je za námi jen Malta (76) a Portugalsko (74). Rakousko má napĜ. index 130, Slovensko 66, Polsko 55 a NČmecko 114. Máme co dohánČt! l Seitz popsal smlouvu s Green Earth a stal se výhradním prodejcem tohoto známého rozpouštČdla a technologie pro nČmecko a Rakousko s úþinností od 1. dubna 2008. Není vylouþeno rozšíĜení smlouvy na další evropské zemČ. l Novinkou na þištČní nádobí a povrchĤ vĤbec je materiál Porcupine. Je zhotoven z kombinace mikrovlákna, hrubého monofilního štČtinatého vlákna a rozdílnČ vysokého vlasu. TĜecí efekt je mimoĜádný a pĜitom nepoškozuje povrch. Výroba materiálu se nedávno pĜestČhovala z Lichtensteinska do Saska. l Visutá vlákna ve Wuppertalu má i tzv. cisaĜský vagón z roku 1900 dĤkladnČ zrestaurovaný, který si mohou zájemci pronajat. PrĤvodþí a jeho kolegové nosí stylovČ tmavomodré uniformy z þesané pĜíze s velkými stĜíbrnými knoflíky a prýmky. Problém byl s þištČním tČchto uniforem až do chvíle, kdy se zaþala udržovat mokrým þištČním systémem Wet Care Miele. Výsledek je vynikající a spokojenost všestranná. l LED diody nastupují do osvČtlení. Není divu, moderní diody Philips mají pĜíkon jen nČkolik wattĤ a životnost 50 000 hodin, což znamená 20 let! Mohou být použity ve všech druzích svítidel od bodových pĜes plošné až po svČtelné hadice. To vše v rĤzných barvách. Již dnes se používají k osvČtlení monumentálních staveb, napĜ., stadionu Coloseum v Hong Kongu, mostu Chelsea v LondýnČ nebo Reichstagu v BerlínČ. 10 7.6.2009 17:48:33 Zlatá ramínka Známý nČmecký odborný þasopis WRP v roce 2009 poprvé pĜistoupil k ocenČní nejlepších podnikĤ našeho oboru a tČm, které vynikají mimoĜádným individuálním pĜístupem, strategií nebo filosofií udČlil tzv. zlatá ramínka. Jde o þestnou cenu spo- jenou s udČlením diplomu využitelnou obchodnČ. Ceny budou udČlovány v 10 rĤzných kategoriích a slouží také ke zlepšení obrazu prádelenství a þistírenství v oþích veĜejnosti. Jména podnikĤ, které vyznamenání obdržely, našim þtenáĜĤm mnoho neĜíkají, ale dĤvody k udČlení cen mohou V podnikání pĜihlédají pĜedebýt inspirativní. vším ke kvalitČ a až potom k cenám. KromČ kvality bČžné poCenu za vzorné a inspirativní skytují ještČ tzv. exkluzivní kvaþištČní získala firma Botzoglou litu, což znamená pĜísnČ indiviz Meerbusch-Strumpu. Majitelé duální pĜístup k zakázce (podle firmy zkoušeli štČstí v rĤzných materiálu, barvy, stĜihu), šetrné oborech až zakotvili v þištČní. ošetĜení s nejlepším výsledkem, apretaci po ukonþení þištČní a antistatickou úpravu vlnČných nebo smČsových výrobkĤ, které snižují špinČní. SamozĜejmostí je procesuální detáš a žehlení krejþíĜským zpĤsobem. ýistírna byla pĜes Vánoce 2008 pĜestavČna a zákazníci jsou nadšení, což také dávají najevo. Cenu za podnikatelskou odvahu získal A. Hemmen z Haselünnu. Majitel integroval do své prádelny chemické þištČní a investoval do nového þistícího stroje KWL. Investice v Ĝádu 100 000 € to byla nemalá a vyžadovala odvahu. PĜinesla ale nezávislost na cizích subdodavatelích a realizaci všech pĜedstav o vysoké kvalitČ služeb vþetnČ detáše. Další investice byly vloženy i do žehlící techniky. Firma má v okruhu 30 km osm sbČrných míst a nabízí zákazníkĤm kompletní služby. V oblasti vzorových úspor energie byla ocenČna firma Himmelsbach ve Freiburgu. OpatĜení na úspory byla þetná, prvním krokem byla modernizace vlastní elektrárny, protože podnik leží na potoku. Modernizace umožnila dodávat do sítČ 25 000 kWh roþnČ, což je nemalým pĜínosem pro hospodaĜení. PĜestavba odvodu spalovacích plynĤ kotelny na kondenzaþní s jejich ochlazením z pĤvodních 220 °C na 60 °C umožnila ohĜev vody a úsporu asi 80 000 kWh roþnČ. Provoz a pĜilehlé byty pĜešly na kogeneraþní zdroj tepla a elektrické energie, který dodává do sítČ 20 000 kWh roþnČ. V þistírnČ provozují tĜi stroje Multitex bez destilátorĤ, které mají nižší nároky na energii (jak je to ale s kvalitou?!) a všechna nákladní auta byla pĜevedena na zemní plynĤ. Úspory dohadují na 1 600 €/auto/rok. Za vzorné ošetĜování košil byla vyznamenána prádelna Kauff z Mainz. Na dvou soupravách zpracují dennČ 450-500 11 INFO 3_09.indd 11 Informátor 3/2009 7.6.2009 17:48:33 košil. Provozují ovšem také klasickou þistírnu. Pro zákazníky mají pĜipraven systém bonusĤ, odvíjející se od množství košil (25-50-100). Jeden košilový finišer stojí tak, že je dobĜe viditelný zvenku a poutá pozornost kolemjdoucích. Dodací lhĤty jsou dva dny, denní kapacita 500 kusĤ a nČkteĜí zákazníci pĜicházejí s až 14-kusovou zakázkou. Vzorový logistický koncept pĜinesla prádelna Krainhöfner z Mnichova KS Cleaning. Zákazníci jsou vČtšinou okolní hotely a majitel trvá na absolutnČ nejtČsnČjším kontaktu s nimi. KromČ bČžného praní hotelového prádla poskytuje prádelna i služby pro hosty – prádlo odevzdávají do 9.00 a zpČt je mají perfektnČ ošetĜeno ve 13.00. Je možné i ošetĜení prádla pĜes noc. Majitel si zakládá na absolutní kvalitČ a pĜesnosti dodávek. Hotely vyvinuly systém, který pĜesnČ pĜedepisuje napĜ. složení prádla a jeho zabalení a odchylka od systému je vylouþena. Pro hosty z arabských zemí nabízí firma zvláštní servis – pro údržbu kaftanĤ byla vyvinuta zvláštní šetĜící technologie. Moderní zaĜízení prádelny je zdvojeno a výpadky tak vylouþeny. V prádelnČ se používá systém nazvaný „krake“ – je to nosný systém, na kterém jsou zavČšena všechna vedení médií a také dopravníky. PĜíkladná vazba na zákazníky byla pĜiĜþena firmČ Volker Moden ze Saarbrücken. Jde o vČtší podnik s 13 provozovnami. NejdĤležitČjší provozovnou je ta, která sídlí v revitalizovaném nákupním centru Saarsbasar. O zákazníky zde není nouze, pĜicházejí samo a nemusí se lákat drahými reklamními kampanČmi. PĜesvČdþí je kvalita a férová NejmodernČjší þistírna v NČmecku Informátor 3/2009 INFO 3_09.indd 12 cena. Váží si stálých zákazníkĤ a 50-eurový zákazník dostává 10% rabat, 100-eurový 15% a 200-eurový 20%. Rabaty se odþítají v pokladnČ automaticky. V ní je také vedena databáze zákazníkĤ a jejich základním profilem, napĜ. i adresou a kontakty. AbonentĤm se nevydávají žádné karty – zákazníci jich mají stejnČ plnou penČženku a prokazují se jen þíslem. Na úþet se jim ovšem vytiskne již i jméno. Zákazníci, kteĜí nepĜijdou opakovanČ jsou dotazováni na pĜíþinu. Je-li to pĜáním, zákazník je o zakázce informován osobnČ. Velkým zákazníkĤm (hasiþi, policie, divadlo) nabízí firma pĜedplatitelský kupón na 600 € a úþtuje až sumu pĜesahující tento limit. Další stálí zákazníci se získávají pomocí balíkové služby a pĜes internet. Ve spolupráci s mnoha dalšími podniky regionu mohou zákazníci získat tzv. modrou kartu, na které se zaznamenávají body související s obratem a napĜ. za 30 bodĤ je bonus vyprání tĜí košil zdarma. Potenciální zákazníci mají dále k dispozici zdarma jisté telefonní þíslo, kterým se dovolají pĜímo na Ĝeditele a ten jim odpoví na pĜípadné dotazy. Poslední spolupráci vymyslela firma s místním deníkem – každý nový pĜedplatitel získá jako dárek poukázku do þistírny. Za pĜíkladnou podnikovou strategii byla ocenČna prádelna Redmers v Aurichu. Hlavní myšlenkou je stálá péþe o zákazníky, kteĜí se tak stávají rovnocennými partnery. Prádelna má také þistírenský provoz a vidí výhodu v tom, že mĤže pružnČ rozhodovat o optimálním zpĤsobu údržby až po kvalitní žehlení. OsvČdþila se dodávková služba, navíc kombinovaná napĜ. u záclon tak, že pracovníci prá- Nosný systém Krake v KS Cleaning delny záclony sejmou, odvezou a vyprané prádlo znovu zavČsí. Firma za 300 000 € obnovila zákaznickou þást provozu v pĜilehlé budovČ a vČĜí v dostateþnou poptávku po službách, což garantuje splácení úvČru. Souþástí pĜestavby byla i instalace nového þistícího KWL stroje. cí párty pro zákazníky a obchodní partnery spojená s jakýmsi neformálním školením o zajímavostech týkajících se údržby se závČreþným ohĖostrojem. ÚspČch: na prvním setkání bylo 40, poté 75 a naposled již 120 hostĤ. A nyní je v plánu silvestrovské posezení. PĜíkladným uspoĜádáním prostoru se chlubí þistírna Sökeland ve Wuppertalu. Obslužný pult je dlouhý 14 metrĤ, teplé barvy interiéru a pohodlná kĜesílka ulehþují zákazníkĤm pĜípadné þekání. Obsluha a kvalita je prvotĜídní, technické vybavení nejnovČjší. Majitel má mistrovské zkoušky a ani u pĜepážky se nekĜíží. Vzorové je i uspoĜádání všech technologických celkĤ vþetnČ soupravy na mokré þištČní, finišerĤ a baliþek. ýistírna byla otevĜena v roce 2008 a je asi nejmodernČjší v celém NČmecku. Za nejlepší a pĜíkladný podnikatelský výkon byl ocenČn franþízový ĜetČzec Röver z Frankfurtu/Main. Jeho budovatelem je G. J. Degenhart, který Ĝíká, že práce v prádelnách a þistírnách lze jen tČžko standardizovat a budování klasického franþízového ĜetČzce podle vzoru napĜ. MacDonald je obtížné a možné jen pĜi úzké spolupráci všech zainteresovaných. Zaþínal v roce 1964 a dnes patĜí Röver k nejvČtším franþízovým ĜetČzcĤm v EvropČ. Má 25 spolupracovníkĤ a 35 provozoven v okolí Frankfurtu a Lipska. Degenhart prakticky celý rok objíždí partnery, radí a Ĝeší problémy. Jednou za rok se všichni setkávají nad výsledky hospodaĜení, diskutují a pĜemýšlejí o novinkách. Zajímá-li Vás poplatek za franþízu, þiní 4 % z obratu, který projde pĜes pult a výkony v praní, z údržby usní, kobercĤ þi oprav obuvi se nepoþítají. Firma Mario Worm z Berlína byla ocenČna za pĜíkladný marketing. Jsme nadšenými poskytovateli služeb, kteĜí ulehþují zákazníkĤm život, Ĝíká majitel, a tímto heslem se i Ĝídí. Poskytuje všechny myslitelné služby od ranní a þištČní pĜes údržbu polštáĜĤ a matrací pro alergiky, þištČní kobercĤ a výrobkĤ z usní až po krejþovské opravy a opravy obuvi. O službách referuje na internetu, provozuje balíkovou službu. Zajímají vás ceny? Pro NČmce prĤmČrné, kalhoty 2,55 €, sako 4,60 € a košile ruþnČ vyžehlená 1,65 €. Majitel je také trochu umČlec a estét a jeho posledním výmyslem je grilova- Takoví jsou tedy nositelé cen WRP za rok 2009. Jejich udČlení je dobrý poþin, motivující ostatní. UpĜímnČ si ale nedovedu pĜedstavit, jakým zpĤsobem byl kolektiv redakce schopen vybírat z nČkolika tisíc nČmeckých provozoven ty nejlepší. Ale zĜejmČ se to podaĜilo a NČmci na rozdíl od nás, výbČr respektují. -izk12 7.6.2009 17:48:34 Náš obor a hospodáĜská recese Jsem dalek od toho posuzovat co se dČje v hospodáĜství - na to jsou povolanČjší odborníci a jejich závČry mĤžete dennČ sledovat v tis- ku nebo televizi. Teć pĤjde spíše o evropský pohled ze strany prádelenských expertĤ. PĜedesílám, že navzdory zdražování témČĜ všech I zavČšení malých praþek vyžaduje dokonalé tlumení Protagonista mokrého þištČní Tím protagonistou je firma Miele Professional z Güterslohu, která v roce 1993 stála u kolébky této technologie. Firma byla založena v roce 1899 zakladatelem Carl Miele v dnešním sídle firmy. NČkteré závody má potom v bezprostĜedním okolí. Celkem zamČstnává na 15 000 pracovníkĤ a má obchodní zastoupení ve 40 zemích. PrĤmyslové praþky dodává na trh od roku 1924, neménČ dĤležitý sortiment myþek nádobí od roku 1929. Veliký dĤraz klade na dobĜe fungující servis a jen v NČmecku udržuje skupinu 220 servismanĤ pro poradenství, servis a opravy. Firma Miele dosahuje roþní obrat pĜes 2,8 mld. € a z toho na prádelenskou skupinu pĜipadá 11 %, tedy kolem 285 mil. €. Asi 160 mil. € je spojeno s prádelenstvím a 125 mil. € s þistírenstvím. Pro firmu je rozhodující evropský trh, ale za velmi perspektivní považuje i trh americký. PrávČ zde se oþekává veliký rozvoj mokrého þištČní, což vyplývá z nelásky AmeriþanĤ k PER a opakovaných kampaní proti tomuto populárnímu rozpouštČdlu. NČkteré státy federace (Kalifornie) mokré þištČní pĜímo podporují vhodnými investiþními pobídkami. Firma pĜedpokládá další rozvoj technologie i v evropských zemích. I v NČmecku, kde je mokré þištČní již samozĜejmou souþástí trhu. Technologie je stále prodávána pod pĤvodním názvem Miele System Kreussler, který je vžitý a zavedený. Základy procesu zĤstávají stejné, avšak Ĝízení je mnohem dokonalejší a pĜesnČj- 13 INFO 3_09.indd 13 ší než bývalo.Stará se o nČj Ĝídící systém Profitronic M, který se stal standardem. Za významné vylepšení z hlediska šetrnosti procesu se považuje patentovaný buben praþek s novČ tvarovanými otvory. Mokré þištČní dnes v NČmecku nabízejí témČĜ všechny þistírny jako doplnČk základního þištČní, což však pro jiné zemČ neplatí. A právČ na tyto zemČ se upírá marketingová pozornost Miele, když poþítá s dalším rozvojem mokrého þištČní v tČchto zemích. Jsou jimi pĜedevším Portugalsko a Turecko. V Turecku pracuje prvních 7 souprav mokrého þištČní v Istanbulu a AnkaĜe jako první krok z Ĝady dalších, které se plánují. Praþky pro mokré þištČní nabízí Miele v kapacitách 5,5 kg až 32 kg a sušiþe 6,5 kg až 40 kg. Zajímavé je, že tĜeba mokré þištČní vidí jako prvoĜadou technologii pro udržování hasiþských pracovních, dnes velmi drahých, oblekĤ - je dostateþnČ šetrné a pĜitom úþinné. PrávČ pro tento sortiment nabízí zvláštní technologie praní i sušení. Praþky a sušiþe Miele vyrábí v Lehrte, myþky nádobí (což je další dĤležitý sortiment firmy) pro domácnost v Bielefeldu. Z nabízených novinek firmy vyniká nová Ĝada 16 kg praþek urþená k zabudování do dČlicí stČny pro domovy seniorĤ a menší zdravotnická zaĜízení. Úspory energie umožĖuje vážící systém zabudovaný do praþek. Reguluje množství vody v závislosti na skuteþné náplni praþky. Prodej výrobkĤ Miele se obvykle realizuje na leasing pĜiþemž souþasný úrok (2009) je 4,9 %. -izk- zdrojĤ, výrobci se snaží o zachování cen a rozdíly kryjí (pokud je to možné) z vlastních marží. K výrobČ strojĤ je potĜeba ocel. Ta zdražila na svČtovém trhu za posledních 18 mČsícĤ o 70 % a koks potĜebný k hutnickým výrobám o 200 %. StejnČ tak zdražuje hliník a barevné kovy. Ceny nerezové ocele stoupají tak, že výrobci hledají náhradní Ĝešení a používají ménČ legovanou ocel. O stoupání cen energií a paliv þtenáĜi dobĜe vČdí. Tím samozĜejmČ rostou i dopravní náklady prádelen. Od cen ropy se odvíjí ceny plastĤ a ty také rostou, v posledních 4 letech o 60-90 %. Rostou i ceny vody. Prádelny by tedy mČly upravovat ceny, ale je obtížné pĜesvČdþit zákazníky o této nutnosti a i když se to podaĜí, pak k úpravČ cen dochází až s mnohamČsíþním zpoždČním. RozhodnČ pak rĤst cen materiálĤ, surovin a energií je mnohem rychlejší než rĤst cen služeb. Angliþané rĤst cen sledují oficiálnČ a udávají rĤst v minulém roce u energií o 17,3 % a pohonné nafty o 34,6 %. Velmi znepokojující pro prádelenství je rĤst cen chemikálií. Viceprezident firmy Henkel Jim Franclin hovoĜí o „bezprecedentním rĤstu cen surovin“. Snažíme se o pĜenesení þásti zvýšených nákladĤ na naše zákazníky, ale je to proces obtížný. Charles Betteridge z firmy Christeyns Ĝíká, že cena fosfátĤ za rok vzrostla na trojnásobek v dĤsledku celosvČtovČ zvýšené poptávky po hnojivech. To vede k vyluþování fosfátĤ z pracích prostĜedkĤ, ale alternativy také nejsou nejlevnČjší. Cena silikátĤ vzrostla v poslední dobČ o 8 % a neionogenních tenzidĤ o 20 %. Také cena tak obyþejné chemikálie jakou je soda, vzrostla v posledních mČsících o 50 %. Vyrábí se z kuchyĖské soli a její cenu zvyšuje poptávka po chloru, zejména k výrobČ polyvinylchloridu pro stavebnictví. Také potaš je stále vzácnČjší a dražší a žádaná jako draselné hnojivo. Vysoká poptávka ýíny vyhnala cenu o 80 % výše než dosud. Zvyšování cen základních látek vede samozĜejmČ také ke zvýšeným nákladĤm pĜi výrobČ textilu, zejména PES, kde je základní surovinou zemní plyn nebo ropa. Všechna tato fakta dČlají vrásky na þele spoleþnostem pĤsobícím tak þi onak v prádelenství a þistírenství a je jen otázkou þasu, kdy se projeví i na našem trhu. -izk- Moderní detašovací soupravu pro þistírny pĜedstavila firma Bufa na frankfurtském veletrhu. Je vhodná i pro prádelny. PĜíspČvkem firmy Senking k nízkoenergetickým prádelnám je tunelová praþka Senking Universal s plynovým ohĜevem lázní Aquaheater. Výrobce udává až o 35 % vyšší tepelnou úþinnost proti parnímu provedení a spotĜebu tepla do 0,15 kWh/kg prádla. Praþka má v horní þásti namontován i tepelný výmČník Spiraliser Informátor 3/2009 7.6.2009 17:48:35 NÁVRAT DO MINULOSTI Do minulosti nepĜíliš vzdálené – vždyĢ co znamená 25 let, ale pro obor léta zmČn nevídaných. Pro ty, kteĜí si nepamatují vĤbec anebo již postupnČ zapomínají, jakáže to vlastnČ pĜed þtvrtstoletím byla doba? Vládl tuhý komunismus a centralizace politická i hospodáĜská. Osobní nebo podniková iniciativa byla nežádoucí a heslem dne bylo osvČdþené „drž hubu a krok“. Prádelny a þistírny byly dĤležitou souþástí okresních podnikĤ služeb nebo podnikĤ komunálních a vrcholné rozhodovací právo nad nimi mČl odbor místního hospodáĜství Krajských národních výborĤ. Ten obsazoval místoĜeditele a plánoval skladbu služeb, výkony, zisk, investice i mzdy. O naĜízených ukazatelích se diskuse nepĜipouštČla. Na nákup strojĤ nestaþilo mít prostĜedky, nezbytné bylo uspČt ve schvalovacích Ĝízeních, což nebylo jednoduché. Rozhodovalo se nikoliv ekonomicky, ale politicky. K nákupu z tzv. kapitalistické ciziny se sporadicky dostaly jen nČkteré podniky služeb ve velkých mČstech a nejvČtší nákupy byly realizovány až zaþátkem roku 1989, kdy byly dovezeny tune- lové praþky Milnor pro ýistírny a prádelny Ostrava a prádelnu v Karlových Varech. Typický komunální podnik té doby mČl centrální prĤmyslovou prádelnu a þistírnu v sídle okresu, nČkolik rychloþistíren a rozsáhlou síĢ sbČren. Ta byla výhodná pro zákazníky, ale již ménČ pro ekonomiku podniku. O þemkoliv dĤležitČjším se rozhodovalo nikoliv na Ĝeditelství podniku, ale na pĜíslušném sekretariátČ KSý. Jak to pĜed lety bylo tedy s praním a þištČním? Z oficiálních statistik se dovídáme, že v ýR se v roce 1980 vypralo 93 254 tun prádla a vyþistilo 38 759 tun. V prádelnách pracovalo 7 277 a v þistírnách 6 000 osob a pobírali prĤmČrnou mzdu 1950 Kþ. PrĤmČrná cena za 1 kg vypraného prádla þinila 5,38 Kþ. V roce 1985 došlo k jistým posunĤm v þíslech a vypralo se 102 436 tun, vyþistilo 38 182 tun. V prádelnách šly tedy výkony o nČco nahoru. Pracovalo v nich 7 091 pracovníkĤ a v þistírnách 5 578. PrĤmČrná mzda stoupla na asi 2 200 Kþs a nepatrnČ i cena za 1 kg vypraného prádla na 5,86 Kþ. Škoda, že pro souþasnost statistické údaje schází a porovnání není možné. Ve výkonech þistíren jsou skryty i barvírny – barvení textilií bylo docela rozšíĜenou þinností mezi obyvatelstvem oblíbenou. Za zmínku stojí i to, že populární symboly údržby byly do prádelenské praxe zavedeny ýSN 80 0005 již od 1. ledna 1982. Výzkumné práce spojené s oborem zajišĢovalo Výzkumné a vývojové pracovištČ praní, þištČní a barvení založené v roce 1954 jako souþást tehdejšího Výzkumného ústavu místního hospodáĜství. Od založení až do svého zániku sídlilo v Praze 3 na Vinohradech. Na Slovensku mČly slušnČ vybudovány laboratoĜe pro obor Paý Krajské organizace pro rozvoj techniky v Banské Bystrici a BratislavČ. Ve strojním zaĜízení byly podniky odkázány na domácí výrobu a þásteþnČ i na dovoz z NDR. V jiných, tzv. socialistických zemích se nevyrábČlo nic, co by stálo za zmínku nebo dovoz. Klíþovým výrobcem praþek (a také vývozcem do SSSR) byl n. p. Romo Fulnek. Ten pĤvodnČ zaþínal s bubnovými praþkami bez Malé zakázky se balí do folie. Jednoduchá baliþka Artmec je dostupná i u nás pĜes Kovoslužbu Informátor 3/2009 INFO 3_09.indd 14 odstĜedČní P 650 (na 30 kg) a P 900 (60-100 kg), resp. PP 31-P (30 kg). Nejmenším strojem této Ĝady byl typ PR 6-1S. Stroje byly provozovány v kombinaci s odstĜedivkami, do kterých se prádlo po vyprání pĜekládalo. Práce pro obsluhu nelehká. Ve zmiĖovaném þase ještČ Ĝada tČchto zaĜízení v prádelnách sloužila, Romovka ale již pĜešla na praþky s odstĜedČním. Tou nejmenší byla PAC 8, vČtší stroje pro prĤmyslové prádelny byly populární PAC 120 a PAC 181, které díky k opravám a dodávce náhradních dílĤ z Meronu slouží dodnes. Cena tČchto praþek v roce 1988 byla 240 000, resp. 272 100 Kþ. Praþka PAC 120 se vyrábČla od roku 1979, PAC 181 od roku 1977, PAC 121 od roku 1989. Romo se pustil také do výroby automatické prací linky APL 90 podle holandského vzoru Slant Line. Linka se skládala ze 3-4 praþek PAN 90 na 90 kg prádla bez odstĜedČní a s horním plnČním lisu OL 90, pĜíslušných dopravníkĤ, pozdČji s centrálním dávkováním pracích prostĜedkĤ, a také s pneudodopravou prádla do praþek. Byla kombinována se sušiþem LSB 120. Výkon APL se 3 (4) praþkami PAN 90 se udával na 2 700 kg (3 600 kg) za smČnu. První APL linky byly namontovány v Paý Brno, ve FN Bohunicích a v prádelnČ Karlovy Vary. NemČly pĜíliš dobrou povČst, nad þímž se napĜ. pozastavoval i Ĝeditel ROMO Ing. Hranický na jednom oficiálním fóru SPaý v roce 1983. Nešlo o technologicky šĢastnou koncepci, protože se realizovala v dobČ, když se již velmi úspČšnČ (napĜ. v NDR) uplatĖovaly tunelové praþky, které mČly mnohem vyšší technickou úroveĖ. ěíkalo se tehdy, že o nákup APL linek mČl velký zájem SSSR a ten rozhodnutí o výrobČ ovlivnil. Kdož ví? Dnes se již zapomnČlo, že v roce 1989 mČl Romo zahájit výrobu praþek APN 120 s þelním plnČním a s vyklápČcím vyprazdĖováním. Stroj mČl prĤmČr pracího bubnu 1 400 mm a vysoký g-faktor 440. K výrobČ již nedošlo. TémČĜ ve stejném þase byla zakoupena licence od firmy Milnor na výrobu 34 kg praþky APS 30. Ta byla v roce 1989 vyrobena v malé sérii a šlo o první 14 7.6.2009 17:48:37 NÁVRAT DO MINULOSTI hospodáĜské pomoci z Ĝíjna 1975 a byla pevnČ dána a sledována nejvyšším stranickým vedením. K útlumu výroby se pĜikroþilo v roce 1978 s úmyslem jejího ukonþení v Moravanu v roce 1988 a pĜevedení do n. p. Kovo Beluša. K tomu již vzhledem na politické a ekonomické zmČny v republice nedošlo. Detašovací stoly jsou významným pomocníkem v þistírnČ. Na obrázku skĜíĖové detašovací stoly italské firmy SIDI praþku s mikroprocesorovým ovládáním vyrobenou v ýR. Národní podnik Romo byl také povČĜen gescí pro dovoz prádelenské a þistírenské techniky. Z Polska se dovážel pro malé a stĜední prádelny korytový žehliþ PP 4a s prĤmČrem válce 400 mm a pracovní šíĜkou 1 800 mm. Mnohem dĤležitČjší byly dovozy z NDR. Dovážely se pĜedevším soupravy na tvarové žehlení Textima 19102/H/4. nejþastČji šlo o sestavu 3-4 strojĤ s výkonem 60 ks/hod. pĜi obsluze 2 pracovníkĤ. HodnČ se kupovaly žehlící lisy Textima 19102 (a dodnes jsou v mnoha prádelnách) v rĤzném provedení. PrĤmČrný výkon na lise se udával na 7 kg/hod. Pro þistírny byl urþen lis Textima 19102/D s vlastním parním vyvíjeþem nebo pneumatický lis Mahak u Ústavu mechanizace odČvní výroby v TrenþínČ. Romo dodávalo i žehlící stoly BT 7, napaĜovací panny GF 6 a napaĜovaþe kalhot HF 9 a také detašovací 15 INFO 3_09.indd 15 stĤl DDT 2 a znaþkovaþ Sintex – vše z dovozu z NDR. Na Slovensku byla v þistírnách v provozu Ĝada detašovacích stolĤ z výroby KORTu Banská Bystrica. NejdĤležitČjším dovozním artiklem pro þistírny byly þistící stroje Spezima 212 pro þištČní v PER a náplĖ 12 kg. Stroje tehdy stály 248 000 Kþ a mČly slušnou technickou úroveĖ. Byly opatĜeny absorbérem s aktivním uhlím. Vyvrcholením této Ĝady þistících strojĤ byl typ 312 a nČkolik jich bylo dovezeno na Slovensko. Slovenský dovoz se ale realizoval pĜes KORT Banská Bystrica. To, co Romo Fulnek znamenal pro prádelny, totéž byl Moravan n. p. Otrokovice pro þistírny. Tento podnik letecké techniky se výrobČ þistících strojĤ vehementnČ bránil a po celou dobu se jí snažil zbavit, ale politicky nadekretované výrobČ nešlo uniknout Za pĜibližnČ 30 let výroby i konstrukce odvedla navzdory nežádoucímu dítku profesionální práci co do poþtu vyrobených strojĤ i jejich zdokonalování. Výroba zaþala v roce 1956 a pĜedlohou pro Trimory 25-1 první Ĝady byl nČmecký prĤmyslový þistící stroj Böwe. Stroje mČly sprchový kondenzátor, vysokou spotĜebu PER a nepĜijatelné úniky rozpouštČdla do odpadních vod. Navíc došlo k nepĜíjemnému sporu s firmou Böwe, které s nelíbilo kopírování jejich stroje bez jakýchkoliv licenþních dohod. Výroba se postupnČ rozbíhala a poþet strojĤ stoupal. V roce 1979 se napĜ. vyrobilo 111 kusĤ (z toho ale 105 kusĤ na vývoz do SSSR), v roce 1980 155 kusĤ (do SSSR 130), v roce 1981 120 kusĤ (do SSSR 70) a v roce 1982 110 kusĤ (do SSSR 50). Výroba se postupnČ modernizovala až ke þtvrté ĜadČ Trimor 25-4. Moravan vyrábČl i benzínové þistící stroje Tb 25 a k nim dodával sušiþe S 30 v množství 30-40 kusĤ roþnČ. Výroba obou þistících strojĤ byla stvrzena dohodou v rámci Rady vzájemné Kovo Beluša sehrálo ve strojírenské výrobČ pro prádelny a þistírny také svoji roli. ZĤstaneme-li u þistících strojĤ, vyrobilo se jen nČkolik prototypĤ stroje PCH-25. Vycházely z posledních strojĤ Trimor a mČly moderní koncepci a jako novinku kompresorové chlazení v sušícím okruhu. PrávČ toto chlazení bylo zdrojem potíží u tČchto prototypĤ. V Beluši se také vyrobilo nČkolik souprav velkého 50 kg benzínového stroje Tb 50 a odpovídajícího sušiþe. Kovo Beluša vyrábČla také malé žehliþe napĜ. KZ 1818.11 (elektrický se šíĜkou 1 600 mm) nebo KZ 1618.1 (parní, šíĜe 1 600 mm a prĤmČr válce 180 mm) þi KZ 1218.1 (korytový, elektrický, 1 200 mm s válcem 180 mm). Mnohem zajímavČjší byl pokus vyrábČt první þeskoslovenské tunelfinišery. Od roku 1983 vyrábČla Beluša finišer (podle tehdejšího názvosloví kontinuální tunelový žehliþ) KTŽ 1+1 pro þistírny. Byl urþen pro žehlení plášĢĤ, sak, sukní a dámských šatĤ ze smČsových tkanin s udávaným výkonem 180 ks/hod. StrojĤ bylo prodáno jen pár a kvalita žehlení byla pĜijatelná. VČtší prádelenský tunelfinišer KTŽ 1+4 byl vyroben jen v jednom prototypu, mČl kombinovaný ohĜev pára+elektĜina a byl urþen (již tenkrát!) pro žehlení pracovních plášĢĤ ze smČsí. ýíselné znaþení 1+4 znamenalo, že mČl jednu komoru napaĜovací a þtyĜi komory sušící (žehlící). K vČtší výrobČ obou typĤ KTŽ nikdy pro nezájem podnikĤ nedošlo, aþ napĜ. u typu 1+1 se udávala návratnost 2,5 roku. O dodávky žehlící techniky pro rovné kusy se staral Kovo n. p. Cheb. Ten zaþal již v roce 1969 s výrobou dvouválcového (Dokonþení na str. 16) Informátor 3/2009 7.6.2009 17:48:38 NÁVRAT DO MINULOSTI (Dokonþení ze str. 15) korytového žehliþe Kst 250/2. Stavba žehliþe byla stavebnicová a pozdČji pĜibyl žehliþ trojválcový a ještČ pozdČji v roce 1984 žehliþ þtyĜválcový. Pracovní šíĜe byla 2 500 mm a prĤmČr válce 800 mm. SpotĜeba páry se udávala na 180270-360 kg/hod. PĜed 25 lety se 250/2 prodával za 266 000 Kþ a 250/4 za 480 000 Kþs. K žehliþĤm se dodával podélný skladaþ SK 250/II, ale jeho výroba byla zastavena a naopak v roce 1982 zaþala výroba skladaþe SK 250/ III s dvČma podélnými sklady. Mohl pracovat i ve dvou drahách. Kovo Cheb také dodával dopravníky ke kompletizaci linek APL a dopravníky Ĝady SD pro všechny ostatní prádelny s délkou až 8 metrĤ. Mimo tyto velké výrobce se v dodávkách pro prádelny a þistírny angažovali i menší výrobci. PĜedevším Kovo n. p. Bzenec. Ten dodával ke starším znaþkám bez odstĜedČní samostatné odstĜedivky, napĜ. CR 4 (na 4 kg) nebo CR 30 (na 30 kg suchého prádla). Tato velká odstĜedivka mČla 1 440 ot/min. a úctyhodný faktor g=576. V prádelnách pracovali (a ještČ pracuje) mnoho sušiþĤ SB 30 P ze Bzence. NáplĖ byla 30 kg, udávaná spotĜeba páry 110-120 kg/hod. byla v praxi vyšší. Od sušiþe byl odvozen podobný sušiþ pro benzínové þistírny. Kovo vyrábČlo i velký sušiþ LSB 120 ke kompletizaci linek APL. Sušiþ na 120 kg zboží mČl mimoĜádnČ vysokou spotĜebu páry 600-700 kg/hod. Výrobce také zajišĢoval výrobu plechových vozíkĤ na prádlo a namáþecích kádí. Z malých výrobcĤ zajišĢovalo výrobní družstvo Rozvoj Trnava balící zaĜízení Polytex 500 El, Elitex Boskovice dodávku šicích strojĤ k opravám prádla, populární velkoobjemové litrové laminátové vozíky a pojízdné regály dodával ZNZZ Cheb. S technologiemi to bylo ten- Jak si náš obor vedl pĜed 20 lety Jak tehdy, na konci komunistické éry, prádelenství fungovalo? V roce 1988 se v ýR vypralo 108 237 tun prádla, což znamená 10,45 kg/obyvatele/ rok. Toto množství pĜedstavovalo v posledních letech sice malý, ale pĜesto rĤst. Tržby þinily 726 581 000 Kþs a z nich vyplývá kilogramová cena 6,71 Kþs/kg. V roce 1989 to bylo o nČco více - 7,10 Kþs/ kg. Prádelen bylo tehdy registrovaných 1045 a nejvČtšími prádelenskými podniky byly ýaP Ostrava, OD Praha a Perex ýeský TČšín. ýistíren bylo 576 a dosahovaly tržbu 12,16 Kþs/kg. Nejvíce zboží þistila Osvobozená domácnost Praha, následovala Paý Brno a ýaP Ostrava. Nejvyšší produktivitu práce mezi prádelnami mČla ýaP Ostrava a to 183 489 Kþs. Nejvíce zamČstnancĤ v prádelnách mČl Severomoravský kraj, a to 1765 - právČ zde pracovala první a tĜetí nejvČtší prádelna v ýR. Celkem v oboru pracovalo 18 500 zamČstnancĤ a proti roku 1988 jich 370 ubylo, zeInformátor 3/2009 INFO 3_09.indd 16 jména v þistírnách. PĜes 90 % zamČstnancĤ byly ženy. PrĤmČrná mzda v prádelnách se pohybovala v rozmezí 2800-2900 Kþs, ale byly okresy s platem jen 2200 Kþs. V prádelenském resortu pĜibývá proti minulému roku výkonĤ o 45 616 000 Kþs, ale v þistírnách se již projevuje pokles o 3 658 000 Kþs. Náklady sbČren þinily v prĤmČru 41 Kþs na 100 Kþs tržeb. NejvČtší pĜírĤstky výkonĤ mČla OD Praha, a to o 11,5 % více proti pĜedcházejícímu roku 1988. Dobré výsledky prádelen a pĜírĤstky výkonĤ byly již tehdy ovlivnČny vČtším zájmem o praní ze strany nemocnic. Celkem 151 podnikĤ služeb v našem oboru spravovalo na 10 000 úĜedníkĤ, pĜiþemž náklady ve správní režii kolísaly od 3 % až po 10 %. Škoda, že neexistuje souþasný soubor výsledkĤ oboru Paý. Je to proto, že mnoho podnikĤ stojí mimo Asociaci Paý a i ty, které jsou þleny odmítají uvolnit statistické výsledky. Schází tak meziroþní porovnání, které by bylo zajisté zajímavé. -izk- krát jednoduché. Vše se pralo vyváĜkou a vČtšinou v praþkách PAC 120 a 181. Prací prostĜedky byly na výbČr v podstatČ jen dva: Alfa a Zenit z výroby Rakony Rakovník. ObecnČ se používala Alfa – nebyla špatná a mČla 21 % aktivních látek, Zenit se používal ve vyváĜce, protože obsahoval bČlící složku. Menší prádelny nakupovaly i jiné prací prostĜedky, napĜ. Azur (Kosmos ýáslav), Tix 85 a Titan (Palma) atd. Pralo se vČtšinou v tvrdé vodČ a katexové zmČkþovaþe byly spíše výjimkou. Jako prací pĜísady se používala soda, alkony a odmašĢovaþ B-19. Technologie to byly urþitČ jiné než dnes. Navzdory tomu nebyla kvalita praní špatná. Všechny vČtší prádelny mČly vlastní útvar Ĝízení jakosti s 1-3 zamČstnanci, kteĜí hlídali v provozu dennČ kvalitu, zejména i kvalitu žehlení a mnohde byly pracovnice prádelny na kvalitČ prémiemi zainteresované. KromČ toho fungoval docela dobĜe nadpodnikový systém kontroly, kterou vykonávaly KORTy nebo VÚMH Praha. Systém byl trojstupĖový, celoroþní a opíral se o osvČdþení zkušenosti z NČmecka a vrcholil udČlením ZnakĤ kvality tČm nejlepším. Ti museli také 50-násobnČ a bezchybnČ vyprat zkušební vzorek a to, že uspČli, kvalitu potvrdilo. Odbourání nadpodnikové kontroly kvality prádelnám uškodilo. Z technologického hlediska je zajímavé, že již v roce 1982 se laborovalo (VÚMH) se sníženou teplotou praní na 60-70 °C a byl vyvíjen prací prostĜe- dek pro tuto technologii. Dostal pracovní název Optimal D a byl pĤvodnČ dvousložkový: první složkou byl detergent s obsahem bČlící složky a druhou složkou byl aktivátor bČlení. Dávkovalo se v pomČru 92:8. První zkoušky nedopadly pĜíliš dobĜe, když prací úþinnost byla nižší než obvyklá. Další vývoj se uvíral smČrem, k jednosložkovému pĜípravku (dvousložkové dávkování bylo pro praxi zcela nepĜijatelné), ale praní pĜi nižších teplotách nebylo tehdy v žádné prádelnČ zavedeno, až plány hovoĜily o masovém, zavedení v roce 1988. Díváme-li se dnes s odstupem zpČt, nemusíme se stydČt. Prádelenské a þistírenské strojírenství bylo nejlepší v tzv. socialistických zemích a dĤkazem je, že vČtšina zaĜízení se vyvezla i když v našich podnicích chybČlo. Stroje sice nemČly špiþkovou technickou úroveĖ, ale byly robustní, spolehlivé a nenároþné na obsluhu i údržbu. Ve vývoji byly slibné prototypy, ale k realizaci již nedošlo. Kvalita služeb byla sledována a byla více než pĜijatelná, bereme-li do úvahy podmínky, v jakých tehdejší provozy musely pracovat. PrĤmČrná kvalifikace pracovníkĤ byla urþitČ lepší než dnes, pĜíliv uþĖĤ pravidelný a mnohá odborná školení a kurzy dospČlých daleko þastČjší než dnes, stejnČ jako zájem o novinky, kterých bylo poskromnu. Bohužel tradice byly pĜerušeny a obtížnČ se navazují. Ing. ZdenČk Kadlþík ZdaĜilý semináĜ Firma Meron a. s. uspoĜádala ve dnech 27.-28. 4. 2009 v Suchdole nad Odrou zdaĜilý semináĜ pro techniky z prádelen. Zúþastnilo se ho na 20 spokojených odborníkĤ z ýeska a Slovenska. Mezi pĜednášejícími se mimo jiné objevili i pánové ing. Mikuda, JiĜí Kepl a ing. Kadlþík. Velká þást semináĜe byla vČnována technice praþek PAC 120 a 180 a dĤkladnČ byla de- monstrována i nová praþka z výroby Meron APM 60. Robustní konstrukce vycházející z PAC 120 je zárukou dlouhé životnosti výrobku. Úþastníci se také seznámili s praþkami a sušiþi Uni Mac. Každý semináĜ tohoto druhu je pro odborné pracovníky prádelen pĜínosem, protože pĜíležitostí k doplnČní znalostí není mnoho a každá je vítána. -izk16 7.6.2009 17:48:39 Nový systém dávkování V posledních mČsících se nic pĜevratného kolem dávkování pracích prostĜedkĤ nedČlo. Až na Texcare 2008 pĜedstavila firma Stahl novou koncepci dávkování. Na horní þásti praþky od firmy Stahl je instalován dávkovací míchací systém. Ten se skládá ze 3-6 zásobníkĤ na základní a 3 na pomocné prací prostĜedky a ovládacího poþítaþe. Operátor nastaví typ a intenzitu zneþištČní a také druh prané textilie. O vše ostatní se postará poþítaþ, který ze 6-9 prostĜedkĤ nadávkuje optimální mix toho, co je právČ tĜeba. Zákazník dokupuje prací prostĜedky ve standardizovaných láhvích, které se jednoduše po otevĜení vloží do na praþce namontovaného dávkovaþe. Jde o jakousi obdobu barevných tiskáren - do tČch také vkládáte tĜi barevné patrony a tiskárna si sama namíchá potĜebný barevný odstín a tČch mĤže být až 20 000. U dávkovaþe pro prací prostĜedky jde o jeden Ĝád ménČ kombinací. Základní doporuþené kombinace pro rĤzné typy zneþištČní a prádla dodává Stahl. PreciznČ dávkující poþítaþová jednotka je novČ vyvinutý FREEpro. Hlavní uvádČnou výhodou je minimální spotĜeba pracích prostĜedkĤ, mnohem menší než u klasických prostĜedkĤ a dávkovaþĤ. Firma udává, že 1,5-3,0 kg prostĜedkĤ staþí na vyprání 2,4-12,0 tun prádla! To by znamenalo neuvČĜitelnČ malou dávku jen 0,2-0,6 g/kg prádla. Jednu skuteþnost nelze novému systému upĜít: míchání rĤzných substancí v jednom pracím prostĜedku (a mĤže jich být pĜes 20) je problém, protože substance nemusí být vzájemnČ chemicky kompaktibilní a jejich úþinek se mĤže negativnČ ovlivĖovat. Smícháme-li je až v lázni, jejich chemická protichĤdnost nevadí a úþinnost nemĤže být nijak ovlivĖována. -izk- Praní bez detergentĤ? Obþas pĜicházejí roztodivné zprávy o praní bez detergentĤ a chemie. Ta nejnovČjší není pĜímo z našeho oboru, ale z þištČní podlah. Belgická firma Tennant z Antverp oznámila existenci nové technologie ech2o (þti echou), kterou používá ke strojnímu þištČní podlah. Firma tvrdí, že se co do úþinku plnČ vyrovná použití bČžných þisticích prostĜedkĤ a je pĜitom naprosto ekologické, protože se nepoužívá žádná chemie. O technologii se ale zmiĖují ponČkud mlhavČ, jako obvykle v tČchto pĜípadech bývá zvykem. Do nádrže þisticího stroje se napustí bČžná pitná vodovodní voda. Systém údajnČ uvolní velké množství energie skryté ve vodČ (nenapadá mČ ovšem jaké) a to tak, že voda v první etapČ projde pĜes elektricky nabitou mĜížku v oxidaþní komoĜe, kde se ve vodČ vytvoĜí oxidaþní mikrobublinky. Voda se dále vede do vodního þlánku(?), kde se elektricky nabijí a štČpí na kyselé a zásadité ionty a tím získává þistící schopnosti. Takto upravená voda atakuje špínu a rozbíjí ji do menších, snadno vymývatelných þástic. Životnost aktivované vody je jen 45 sekund a po té se mČní na vodu obyþejnou. Aktivovaná voda se testovala ve VÚ St. Paul v MinnesotČ a výsledky prý byly nadmíru úspČšné. Proces pĜípravy aktivované vody je kryt nČkolika patenty. Náklady na þištČní jsou mnohem nižší než pĜi použití bČžných detergentĤ. Firma bude nabízet þistící podlahový stroj v nČkolika provedeních. KromČ toho uvažuje o rozšíĜení patentĤ i na jiné oblasti detergence a v první ĜadČ se pĜímo nabízí praní textilií. Uvidíme! -izk- Pod kapotou þistícího stroje jsou nádoby na vodu i technologie konverze Oþ jsme pĜišli! Mám teć na mysli uþĖovské školství a uþnČ, kteĜí každoroþnČ vycházeli ze škol pro potĜeby našeho oboru. VraĢme se do ne tak staré minulosti pĜed 25 lety, tedy do let 1983-84. StĜediska praktického vyuþování a stĜední odborná uþilištČ vychovávající uþnČ pro prádelny a þistírny existovala v Praze, Teplicích, Hradci Králové, BrnČ, OstravČ, ýeském TČšínČ a na Slovensku ještČ v BratislavČ, ŽilinČ a Košicích. Do praxe tedy v ýR odcházeli ze 6 míst, ve kterých prakticky všechny prádelenské podniky služeb mČly své uþnČ. TČchto podnikĤ bylo kolem 30. V roce 1983 bylo ve þtyĜech roþnících uþilišĢ a stĜedisek praktického vyuþování pro potĜeby prádelen a þistíren celkem 481 uþĖĤ (na Slovensku potom dalších 284). Nejvíce jich bylo v Severomoravském kraji (217), kde byla dvČ velká uþilištČ v OstravČ a ýeském TČšínČ a také v kraji Jihomoravském (85) zásluhou uþilištČ v BrnČ. Nejvíce uþĖĤ (95) vzdČlávala Osvobozená domácnost Praha, Perex ýeský TČšín (93) a ýaP Ostrava (71). Pro uþnČ oboru Pro- 17 INFO 3_09.indd 17 vozní chemik Paý organizovalo Sdružení prádelen a þistíren se sídlem v OstravČ každoroþnČ celostátní setkání. V roce 1983 to bylo již osmé v poĜadí a to v Považské Bystrici. PĜed tím napĜíklad v Praze (1982), Teplicích (1981), Spišské Nové Vsi (1980), VyškovČ (1978), ŽilinČ (1977) atd. Souþástí takových setkání byly odborné pĜednášky, diskuze s uþni, exkur- ze a výlety do okolí a poĜadatelského podniku, soutČže detašérĤ, kulturní veþery i diskotéky. Úþast bývala 120-150 uþĖĤ, setkávali se i odborní výchovní pracovníci a mistĜi odborného výcviku. A jak se tehdy vyvíjely poþty uþĖĤ? Ve školském roku 1977-78 jich bylo 429, ve školském roku 1983-84 již 765 (vþetnČ Slovenska). Zájem mladých lidí nescházel. Zrušením uþĖovského školství pro obor prádelen a þistíren pĜicházíme roþnČ pĜibližnČ o 300-400 kvalifikovaných odborníkĤ. A uþni byli pĜipraveni pro praxi velmi dobĜe! Když pĜemýšlím nad tČmito þísly, vnucuje se otázka, zda se nám podaĜí i pĜi tom nejvČtším úsilí, uþnČ nahradit. Zatím se náhrada nedaĜí, aþ od zániku prádelenských uþilišĢ uplynulo již pĜes 20 let. -izk- Jako houby po dešti se množí automatické systémy na pĜíjem a výdej prádla zejména v þistírnách. Na obrázku holandský Olmatic Informátor 3/2009 7.6.2009 17:48:39 Novinky oboru XXXVII Máchání v odstĜedivce? Na Texcare 08, jak již Informátor zmínil, vystavoval Kannegiesser úplnČ novou koncepci krátké tunelové praþky odvozené od modelové Ĝady Power Trans, která máchá prádlo v integrované odstĜedivce a nemá máchací komory. Jde o významnou technickou novinku, která zaslouží pĜedstavení v tomto seriálu. U výstavního exponátu bylo poĜád plno a odborníci vášnivČ debatovali, zda se tento koncept osvČdþí a zda je máchání dostateþnČ úþinné. Motivem konstruktérĤ byla úspora energie a vody v pracím procesu. Toto nové Ĝešení se nazývá JET. Systém JET mĤže být dodán v provedení klasického Power Transu, Rotaflexu nebo i praþky se spodním pĜesunem prádla. Informátor 3/2009 INFO 3_09.indd 18 Tunel Power Trans JET je krátký, 5komorový a doplnČný odstĜedivkou. Pracuje v 5minutovém taktu. Vyrábí se pro plnČní od 25 kg až po 100 kg a podle plnČní má praþka hodinový výkon 450-1200 kg prádla. PrĤmČr vnitĜního bubnu je pomČrnČ velký 1637 mm resp. 1907 mm u pra- þek vČtších. OdstĜedČní je velmi úþinné s g-faktorem až 800. Ke konstrukci vedla tato úvaha: pĜedstavme si máchání v klasické sólo praþce. Zavedeme-li mezi máchání meziodstĜedČní, snížíme pĜi každém odstĜedČní množství láznČ v prádle na asi 0,7-0,5 l/kg, což vydatnČ pĜispČje k úþinnému vymáchání i ve tĜech máchacích lázních U tunelové praþky je tomu jinak. Pereme-li s pomČrem láznČ 1:4 a pĜeklopíme-li prádlo z poslední prací komory do první máchací docela bez láznČ i tak bude v prádle asi 2 l/kg vázané láznČ, což výraznČ zhorší výchozí pozici pro máchání. Navíc starší praþky neumí prádlo do máchání pĜesunovat úplnČ bez láznČ a výcho- PĜehled nČkterých praþek systému JET: PrĤmČr bubnu vnitĜ. Komora 1 - délka mm Komora 1 - obsah lit. PomČr plnČní Další komory - délka Obsah komor lit. PomČr plnČní PT JET 300-25 Rotaflex 1637 mm 990 2078 1:83 740 mm 1553 1:62 PT JET 430-36 Bottom 1637 mm 850 1785 1:50 600 mm 1260 1:35 PT JET 430-36 Rotaflex 1907 mm 850 2428 1:68 600 mm 1714 1:48 PT JET 600-50 Bottom 1907 mm 850 2428 1:49 600 mm 1714 1:34 PT JET 600-50 Rotaflex 1907 mm 1100 3142 1:63 850 mm 2428 1:49 PT JET 600-50 Classic 1637 mm 1240 2610 1:52 740 mm 1557 1:31 18 7.6.2009 17:48:40 disko pro máchání je ještČ horší. Proto se po posledním máchání vyrovnáváme se zbytkovou alkalitou kyselou úpravou láznČ. U systému JET se prádlo po vyprání odstĜedí. Protože g-faktor je vysoký a dosahuje až hodnotu 800 (na rozdíl od praþek s g-faktorem kolem 350) je odstĜedČní velmi úþinné a odvodnČné prádlo pĜipomíná houbu dychtivČ pĜijímající máchací vodu. OdstĜedČním je odstranČna veškerá volná a i þást vázané prací láznČ. Po ukonþení odstĜedČní pĜejde odstĜedivka do volného rezervaþního pohybu (podobnČ jako praþka), prádlo se tím rozvolní a z nádrže T 3 (viz schéma) se do odstĜedivky pĜidá 3 litry máchací vody na 1 kg prádla (ta mĤže pĜedem obsahovat nezbytné neutralizaþní nebo avivážní pĜípravky a pĜed spuštČním do odstĜedivky je v neustálém recyklaþním pohybu, takže je zcela homogenní a navíc mĤže být i vyhĜátá na potĜebnou teplotu) a odstĜedivka v ní prádlo vymá- chá. PĜídavek 3 l/kg vody a þas taktu 5 minut byl zkoumán VÚ Hohenstein, který vydal dobrozdání o dostateþnosti vymáchání za tČchto podmínek. Po ukonþení máchání dojde ke koneþnému odstĜedČní. JET systém šetĜí i vodu. LázeĖ z prvního odstĜedČní vþetnČ zbytkové alkality a pracích prostĜedkĤ a také tepla v ní vázaného se zachytí do nádrže T 1 a recykluje do komory 3, která pracuje jako první prací. Získá se tak 3,5 l/kg láznČ. PĜi odstĜedČní po máchání se získává asi 3,1 l/kg máchací vody, která je pomČrnČ þistá, jímá se do nádrže T 2 a recykluje ke stáþení prádla a v pĜedepírce v komoĜe. Prádlo po koneþném odstĜedČní obsahuje jen 0,4 l/kg láznČ, takže se velmi dobĜe suší a žehlí. V procentech vyjádĜeno obsahuje jen 40% vlhkosti! Máchání systémem JET je závislé na pomČru láznČ v praní, g-faktoru meziodstĜedČní, reverzaci odstĜedivky a také dobČ má- chání a množství pĜidané vody. Všechny tyto faktory lze programovat. Pokusy a praxe ukazují, že k odmáchání staþí 60-80 sekund. V pĜípadČ zvláštní potĜeby lze máchání opakovat s další dávkou máchací vody. Poznámka k tabulce: povšimnČte si napĜ. u 50 kg provedení praþek JET, jaké jsou rozdíly v pomČrech komor u jednotlivých provedení a také v pomČru k plnČní. Od toho se odvíjí mechanický úþinek praþky a je na zákazníkovi, aby si dopĜedu zadání praþky (to platí všeobecnČ) dĤkladnČ rozmyslel. Kannegiesser nezĤstal s JET principem jen u provedení s odstĜedivkou, ale rozšíĜil jej i na praþku s klasickým lisem. U tohoto exponátu bylo na Texcare mezi odborníky emocí nejvíce. Systém s lisem pracuje tak, že vyprané prádlo se odlisuje a po vylisování se na odlisovaný koláþ z nádrže T 3 napustí máchací lázeĖ. Ve stejném pomČru jako u odstĜedivky tj. 3 litry/kg prádla. Lis se na to dá do pomalého pohybu a máchací vodu protlaþí pĜes koláþ prádla. Tím se prádlo vymáchá. NejþastČjší námitka zní: koláþ co do propustnosti vĤþi máchací vodČ není (a ani nemĤže být) homogenní, máchací voda si pĜi stlaþení najde v prádle propustnČjší kanálky a cestiþky a prádlo nebude vymyto (vymácháno) rovnomČrnČ a homogennČ. NČkteré þásti koláþe budou vymáchány lépe, jiné hĤĜe. Mají-li nČkteĜí þtenáĜi zkušenosti s odstĜedivkami z prĤmyslu, potom ví, že prostým promytím na odstĜedivce odfiltrovaného koláþe jakékoliv látky nedojde k homogennímu promytí. Vždy je nutno koláþ rozmíchat v promíchací kapalinČ a znovu odstĜedit. Až po té je zaruþeno dokonalé promytí. PĜiznávám, že ke skeptikĤm promytí na lisu patĜím i já, ale teprve budoucnost ukáže, zda bude systém úspČšný a zda mají skeptici pravdu nebo se mýlí. -izk- Zajímavosti Ɣ Zajímavosti l Se zvýšeným poþtem seniorĤ poþítá celá Evropa. PĜedstavují velký sektor služeb – do roku 2020 se poþítá v EvropČ s rĤstem kapacity domovĤ pro seniory o 750 000 míst, což také pĜinese na 500 000 pracovních míst. Zvýší se nároky i na praní. l Máte rádi pálivá jídla? VČdci našli metodu mČĜení pálivosti chilli jídel pomocí nových nanoelektrod. Pálivost se bude vyjadĜovat ve zvláštních jednotkách a údaj o pálivosti mĤže být uvádČn na balení potravin nebo na jídelním lístku. l Obrovská leasingová skupina HTSD International má reprezentaþní znaþky CWS a Boco. Tyto firmy provozují flotilu 1 400 dodávkových automobilĤ, které roþnČ najezdí 60 mil. kilometrĤ a obslouží 32 000 zákazníkĤ. Ve spolupráci s Daimlerem a Iveco se firmy rozhodly pĜebudovat celou flotilu na pohon zemním plynem pokud dobĜe dopadnou testy prvních 28 zkušebních vozĤ. l Firma Büfa má nový dávkovací systém pomocných prostĜedkĤ pro chemické þištČní Modul-Idos-Systém. Zvládne dávkování do tĜech þistících strojĤ automaticky a pĜesnČ. Hlásí i každou závadu v dávkování. Dávkuje nejen zesilovaþ, ale také další chemikálie, napĜ. optické zjasĖovaþe, blokátory pachu atp. l Až pojedete do ěecka, dejte si místní sýr Feta. Na 162. schĤzi britské spoleþnosti pro mikrobiologii byl pĜednesen referát o tom, že v sýru se nacházejí cenná antibiotika, která hubí napĜ. listerie a kompenzují konzervovanou stravu. Pocházejí z nepasterizovaného ovþího mléka. l Jeden z nejvČtších výrobcĤ textilií v EvropČ, firma Klopman, byla prodána indické firmČ MW Unitexx, která získala za 107 mil. USD rozhodující balík akcií. Klopman mČl textilní výrobu v Itálii a Tunisu a rozsáhlou prodejní síĢ v celé EvropČ. Byl jedník z nejvČtších dodavatelĤ pro textilleasing. textilní výkladový slovník 16 jazyků 2 000 hesel stovky obrázků 5 e-modulů azy tové odk Hypertex nost Vícejazyč í obrázky Ilustračn g E-learnin Textilní zkušební ústav Brno, tel. +420 543 426 711, [email protected], www.tzu.cz This project has been funded with support from the European Commission. www.texsite.info INFORMÁTOR – Vydává Asociace prádelen a þistíren, 616 00 Brno, El. Voraþické 27, telefon/fax: 549 245 642, IýO 64 32 69 51. Sazba: Palatin CZ, s. r. o., Rovná 3a, Brno. Vychází 6x roþnČ. Toto þíslo vyšlo v nákladu 850 výtiskĤ. Vytiskla MORAVIA TISK VYŠKOV. Za obsah odpovídá ing. Jan Chrištof, prezident Asociace prádelen a þistíren. Vydavatel podle zákona není odpovČdný za obsah, kvalitu a pravdivost inzerátĤ. Registrace u Min. kultury ýR, registrováno pod MK ýR 6593 podle § 7 zák. 46/2000 Sb. 19 INFO 3_09.indd 19 Informátor 3/2009 7.6.2009 17:48:40 INFO 3_09.indd 20 7.6.2009 17:48:41
Podobné dokumenty
vydání č. 2 - Asociace prádelen a čistíren
let jako uþebnice pro uþĖovské
školství našich oborĤ i jako pĜíruþka pro firmy, zabývající se
touto þinností.
Od té doby však žádný souhrnný text, zachycující souþasný
stav techniky a technologie n...
vydání č. 6 - Asociace prádelen a čistíren
souhlasný se vzhledem našich odborných publikací. PĜedsednictvo také
stanovilo novou cenu roþního pĜedplatného þasopisu – bude 1200 Kþ bez
DPH. Zvýšení o 240 Kþ za rok není podstatné, s ohledem na ...
Firma GIRBAU spustila virtuální mincovní prádelnu v projektu
o provozu takového Laundromatu, stejně jako o firmě GIRBAU jako výrobci
prádelenského zařízení.
Firma GIRBAU neustále razí inovace,
a to nejen pokud jde o vývoj svého vlastního produktu. Chceme bý...
SyncMaster 940MW
7. Vypínaþ napájení í
Tento vypínaþ se používá pro zapnutí a vypnutí monitoru.
8. Kontrolka napájení
Tato funkce vám umožní zjistit celkový stav napájení systému. Více informací naleznete v
þásti P...
PSP se vracejí o rok zpátky The Edge
vydávat vlastní stavební předpisy?
Ing. Křeček: Praha vůbec nepotřebuje své předpisy. Ukazuje to
současná praxe, kdy stavební úřady vydávají stavební povolení jako
jinde v republice. To jenom skupi...
Přehled výrobků
a udržovanější.
Hygienické systémy od firmy van Baerle nacházejí své uplatnění v předních gastronomických podnicích,
v hotelnictví, v domácnostech, nemocnicích a v potravinářském průmyslu. Zaručuje...
Velikost 7,4 MB - KD
poèítaèe PC a mnoho jiných domácích zaízení. Akumulátory ORB (organic radical battery) vyuívají elektrochemickou reakci v organickém
radikálu bez pouití tìkých kovù, jako
jsou napø. rtu, olovo...
vydání č. 6 - Asociace prádelen a čistíren
již od roku 1997. Také letošní výstava s doprovodnými odbornými pĜednáškami je velmi dobĜe zastoupena
vystavovatelskými firmami a potvrzuje svoji tradiþní úspČšnost i vysokým poþtem návštČvníkĤ. Sv...
vydání č. 1 - Asociace prádelen a čistíren
vzduchu. Kromě toho se setkáváme
i s vyjádřením koncentrace v ppm.
Co je to za jednotku? 1 ppm znamená 1 částici v 1 milionu částic
jiných.
Příklad: Řekněme, že kostka cukru váží přesně 2,7 g. Roz...