řešené
Transkript
Teplotní roztažnost a rozpínavost látek 1. Bimetal je zhotoven z ocelového a měděného pásku a jeho jeden konec je upevněn k vodorovné podložce (viz.obr.). Určete závislost průhybu δ okraje bimetalu na teplotě t, jestliže při teplotě t0 = 0o C mají oba pásky bimetalu stejnou délku l0 = 10 cm a tloušťku d = 1 mm . Vypočtěte průhyb bimetalu pro teplotu t = 30 o C , jestliže součinitel délkové teplotní roztažnosti pro ocel α1 = 1,2 ⋅ 10 −5 K -1 a pro měď α 2 = 1,7 ⋅ 10−5 K -1 . Řešení: Každý pásek bimetalu si budeme charakterizovat jeho střednicí, která bude mít po zahřátí o ∆t délku l1 = l0 (1 + α1∆t ) , l2 = l0 (1 + α 2 ∆t ) . δ r l0 ϕ d d Pro délky l1, l1 střednic pásků též platí l1 = ϕ(r − d / 2) a l2 = ϕ(r + d / 2) , kde r je poloměr křivosti oblouku bimetalu a ϕ je úhel příslušný tomuto zakřivení. Platí tedy rovnosti l0 (1 + α1∆t ) = ϕ(r − d / 2) , l0 (1 + α 2 ∆t ) = ϕ(r + d / 2) . Podělením obou rovnic získáme (1 + α 2 ∆t ) ( r + d / 2) = (1 + α1∆t ) ( r − d / 2) ⇒ r= [2 + (α 2 + α1 )∆t ]d . 2(α 2 − α1 )∆t Pro úhel ϕ potom platí ϕ= l0 (1 + α1∆t ) l0 = (α 2 − α1 )∆t . (r − d / 2) d Odchylka δ volného okraje bimetalu od původní svislé polohy je δ = r (1 − cos ϕ) = 0,75 mm . 2. Určete, jaké množství ledu o hmotnosti m1 = 1 kg a o teplotě t1 = 0o C roztálo při ponoření do m2 = 1 kg vody o teplotě t2 = 50o C v kalorimetru s tepelnou kapacitou K = 150 J/K . Měrná tepelná kapacita vody c = 4186 J kg -1K -1 a měrné skupenské teplo tání ledu lt = 333,2 kJ kg -1 . Řešení: Nejprve zjistíme, zda roztaje celé množství ledu tím, že porovnáme teplo Q1, které musí led ( m1 = 1 kg ) přijmout, aby roztál, s teplem Q2, které musí odevzdat soustava voda + kalorimetr při ochlazení na teplotu t1 = 0o C . Platí Q2 = ( K + m2 c)(t 2 − t1 ) = 216,8 kJ . Q1 = m1l t = 333,2 kJ , Jelikož Q1 > Q2 , tak neroztaje veškerý led, ale pouze mx = Q2 ( K + m2 c)(t 2 − t1 ) = =& 0,65 kg . lt lt 3. Určete Poissonův součinitel κ směsi helia o hmotnosti m1 = 8 g a vodíku o hmotnosti m2 = 2 g . Molární hmotnosti plynů jsou M 1 = 4 ⋅ 10−3 kg/mol a M 2 = 2 ⋅ 10 −3 kg/mol . Předpokládejte, že plyny se chovají jako ideální plyn. Řešení: Poissonův součinitel κ je definován jako poměr tepelných kapacit při stálém tlaku cp a stálém objemu cv. Pro směs ideálních plynů můžeme psát bilanci tepla při změně teploty o ∆T jako ∆Q = ∆Q1 + ∆Q2 , ∆Q = c(m1 + m2 )∆T , ∆Q1 = c1m1∆T , ∆Q2 = c2 m2 ∆T . Z předchozích vztahů jednoduše můžeme vyjádřit měrné tepelné kapacity při stálém objemu resp. při stálém tlaku jako cv = cv1m1 + cv 2 m2 , m1 + m2 resp. cp = c p1m1 + c p 2 m2 m1 + m2 . Pro tepelnou kapacitu ideálního plynu platí cv = i R 2M a cp = i+2 R , 2 M kde i je počet stupňů volnosti molekul plynu ( i1 = 3, i2 = 5 ). Dosazením do výsledných vztahů pro tepelné kapacity směsi plynů získáme pro Poissonův součinitel vztah ⎛ i1 + 2 ⎜ c p ⎜⎝ 2 κ= = cv ⎛ i1 ⎜⎜ ⎝2 ⎞ i +2 R R m m m1 + 2 m2 ⎟⎟ (i1 + 2) 1 + (i2 + 2) 2 M1 2 M2 M1 M2 ⎠= = 1,55. m1 m2 ⎞ i2 R R i1 + i2 m1 + m2 ⎟⎟ M M2 M1 2 M2 1 ⎠
Podobné dokumenty
Molekulová fyzika a termodynamika
Mol. fyz. a termodynamika
• Kalorimetrická rovnice
• Udává vztah mezi Q a C (c)
• Měrná tepelná kapacita - c
Slovní úlohy o pohybu (pohyb za sebou)
Vycházíme z předpokladu, že trasy obou jsou shodné, tj. Petr ujde stejnou vzdálenost jako
Honza ujede na kole. Zároveň musíme odečítat čas v hodinách, o který vyjel Honza později:
s1 = s2
v1 . t = ...
Auto o hmotnosti 2 t pohybující se po vodorovné silnici rychlos
24 Do vody o hmotnosti 800 g a teplotě 12°C byla ponořena platinová kouli o hmotnosti 150 g, která byla
předtím ponechána v žáru pece. Po dosažení rovnovážného stavu byla výsledná teplota soustavy ...
Termika
Př: voda taje při 0°C, vře při
100°C, lt=334,7 kJ/kg, c=4,2
kJ/kg.K, lv=2257 kJ/kg
- teplem dodávám energii
částicím, ty získávají Ek
http://physics.k12albemarle.org/teacher/Thermo/heating/thermal ...
neřešené
roztažnosti rtuti β = 18 ⋅ 10−5 K -1 a součinitel délkové teplotní roztažnosti skla
α = 10 −5 K -1 .
[ ∆V = 9 ⋅ 10 −4 l ]
6. Jominyho zkouška prokalitelnosti
předpoví chování reálného systému při změně
podmínek
šetří čas, materiálové a finanční náklady
Složení atomu
Izotopy
- dva atomy mající stejné protonové číslo, ale různé nukleonové číslo
- dva atomy se liší pouze počtem neutronů v atomovém jádře
Izotopy vodíku