Přenos tepla zářením - Odbor termomechaniky a techniky prostředí
Transkript
FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. TERMOMECHANIKA 19. Přenos tepla zářením OSNOVA 19. KAPITOLY ● Šíření záření ● Hustota zářivého toku ● I. Kirchhoffův zákon ● Planckův vyzařovací zákon ● Wienův posunovací zákon ● Stefanův - Boltzmannův zákon ● II. Kirchhoffův zákon ● Vzájemné záření povrchů ● Skleníkový efekt ● Termovizní měření 1 ŠÍŘENÍ ZÁŘENÍ - 1 Každý objekt je zdrojem elektromagnetického záření, které má vlnový i korpuskulární charakter. Typy záření rozlišujeme dle vlnové délky [m] Záření Ultrafialové , X -8 -7 Infračervené 0,76-1000 μm -6 -5 Světelné záření 350-760 nm Tepelné záření 100 nm - 0,1 mm -4 Ultrakrátké vlny Hertzovy vlny 0,1-2 m 0,001 - 0,1 m -3 -2 -1 0 Rádiové vlny 2-1500 m 1 2 3 log λ Záření, viz též skripta kap. 2.1-2.5 a 2.17 Pokud se většina zářivého toku přemění při dopadu na jiný objekt na tepelný tok, hovoříme o tepelném záření. To platí pro záření objektů o běžných teplotách, ale také pro záření slunce. Záření se šíří rychlostí c, která je závislá na druhu prostředí. Rychlost šíření záření ve vakuu c0 má hodnotu c0 = (2,99792458 ± 0,000000012).108 m.s-1 ≈ 300 tis. km.s-1 2 ŠÍŘENÍ ZÁŘENÍ - 2 Místo rychlosti šíření záření se někdy používá index lomu n c0 c n1 n1sin α 1 n 2 sin α 2 ’ ’ z V nehomogenním prostředí se záření nešíří přímočaře, viz: ● Huygensův princip Body, kam záření dospělo, jsou sekundární zdroje. Obálka kulových vln za čas tvoří novou vlnoplochu. ● Snellův zákon Při záření z opticky řidšího prostředí do hustšího se paprsky lámou ke kolmici n1 < n2 0 y x n2 n (x, y, z) n1 > n2 A n1 B A n1 < n2 B C D’ ’ n1 D C C’ B’ a) A’ n2 C’ b) Pro vlnovou délku [m] a frekvenci záření f [Hz] platí: B’ A’ λ c f n2 3 HUSTOTA ZÁŘIVÉHO TOKU HUSTOTA ZÁŘIVÉHO TOKU = ZÁŘIVOST E [W.m-2] je při úplné přeměně energie záření na teplo rovna hustotě tepelného toku q . Zářivý tok z určité plochy je pak dán součinem hustoty zářivého toku (zářivosti) E a plochy S Q E S Spektrální hustotu zářivého toku E [W.m-3] dE Eλ dλ definujeme pro monochromatické záření ( až +d ) V oblasti světelného záření je spektrální hustota zářivého toku E úměrná intenzitě sledované barvy (spektrální intenzitě o vlnové délce až +d ) = 350 nm Spektrum světelného záření = 760 nm 4 I. KIRCHHOFFŮV ZÁKON - 1 Při dopadu zářivého toku na povrch může dojít k odrazu, pohlcení, nebo také k průchodu zářivého toku tělesem. Pro energetickou bilanci platí Q Qa Qr Qt Úpravou dostaneme Q Qr Qa Qr Qt 1 Q Q Q I. KIRCHHOFFŮV ZÁKON má tvar Qa Qt a r t 1 Jedná se o zákon zachování energie, kde značí: a absorptanci, a = 1 je dokonale černé těleso r reflektanci, r = 1 je dokonale bílé těleso t transmitanci, t = 1 je dokonale transparentní (průteplivé) těleso 5 I. KIRCHHOFFŮV ZÁKON - 2 a = 1, r = 1 nebo t = 1 NEEXISTUJE Téměř černé těleso lze realizovat černými matnými dutinami Q T=konst T=konst T=konst Q Q Pevné látky (kromě slídy, kazivce, kuchyňské soli …) mají t = 0 a r 1 Dvouatomové plyny (H2, O2, N2, vzduch …) mají t = 1 Víceatomové plyny (vodní pára, CO2, …) mají t < 1 a r t 1 6 PLANCKŮV VYZAŘOVACÍ ZÁKON - 1 SLOVNÍ FORMULACE PLANCKOVA ZÁKONA Záření o frekvenci f = c/ [Hz] může být vyzařováno nebo pohlcováno jen po kvantech energie o velikosti e = h.f [J], kde h = 6,6256.10-34 [J.s] je Planckova konstanta. E 0λ c 1 λ 5 c2 exp 1 λ T c1 = c2.h c1 = 3,74.10-16 W.m2 c2 = 1,44.10-2 K.m E 0 λ f λ,T E0 [W.cm-3] MATEMATICKÁ FORMULACE PLANCKOVA ZÁKONA plyne ze slovní formulace a definuje spektrální hustotu zářivého toku dokonalého zářiče [m] 7 PLANCKŮV VYZAŘOVACÍ ZÁKON - 2 S rostoucí teplotou roste spektrální hustota zářivého toku dokonalého zářiče a maximální hodnota se posouvá ke kratším vlnovým délkám. ZÁŘENÍ REÁLNÝCH ZDROJŮ ● Nedokonalý zářič má E pro každé menší než dokonalý zářič, maximum je při stejné teplotě na stejné vlnové délce. ● Reálný zářič má E v závislosti na značně proměnné. E Nedokonalý zářič o teplotě T Reálný zářič o teplotě T ● Selektivní zářič září pouze v některých oblastech ● Plyny a lasery vyzařují jen úzké spektrální čáry Dokonalý zářič o teplotě T Záření plynů Záření laserů Selektivní zářič 8 WIENŮV POSUNOVACÍ ZÁKON Wienův zákon získáme z Planckova zákona derivací spektrální hustoty zářivého toku E0 dokonalého zářiče dle vlnové délky a tuto derivaci položíme rovnu nule. Tím dostaneme spojnici maxim izoterem v diagramu závislosti spektrální hustoty zářivého toku dokonalého zářiče E0 na vlnové délce . dE 0 λ 0 dλ E0 T3 > T2 MATEMATICKÁ FORMULACE WIENOVA ZÁKONA T2 > T1 T1 λMAX T konst kde uvedená konstanta má hodnotu 2.8978.10-3 [m.K] Wienův posunovací zákon Planckův zákon SLOVNÍ FORMULACE WIENOVA ZÁKONA S rostoucí teplotou zářiče se posouvá maximální hodnota spektrální hustoty zářivého toku ke kratším vlnovým délkám 9 STEFANŮV - BOLTZMANNŮV ZÁKON - 1 Stefanův - Boltzmannův zákon získáme z Planckova zákona integrací spektrální hustoty zářivého toku E0 dokonalého zářiče přes celý rozsah vlnových délek , a to za konstantní teploty. E 0 E 0 λ d λ 0 MATEMATICKÁ FORMULACE STEFANOVA-BOLTZMANNOVA ZÁKONA E 0 σ 0 T 4 0 = 5,6697.10-8 W.m-2.K-4 E0 Stefanův - Boltzmannův zákon, E0 = f(T) T3 > T2 T2 > T1 T1 Planckův zákon je Stefanova - Boltzmannova konstanta SLOVNÍ FORMULACE STEFANOVA - BOLTZMANNOVA ZÁKONA Hustota zářivého toku dokonalého zářiče je úměrná čtvrté mocnině absolutní teploty 10 STEFANŮV - BOLTZMANNŮV ZÁKON - 2 Pokud se přemění zářivý tok při dopadu na objekt na tepelný tok, lze Stefanův - Boltzmannův zákon psát ve tvaru q0 σ 0 T 4 Q0 σ 0 S T 4 Termogram FSI VUT Nedokonalé zářiče mají tepelný tok menší než zářiče dokonalé a platí: q ε σ 0 T 4 Q ε σ 0 S T 4 [-] - emisivita (poměrná zářivost) Změna barvy bývá způsobena Emisivita (poměrná zářivost) teplotou, ale i emisivitou nebo ● Nabývá hodnot od 0 do 1 ( = 1 je odraženým zářením dokonalý zářič, = 0 povrch nezáří) ● Najdeme ji pro různé materiály v tabulkách ● Závisí i na úpravách povrchů a na směru vyzařování 11 II. KIRCHHOFFŮV ZÁKON Pojem dokonale černé těleso se používá jak pro tělesa dokonale pohlcující záření, tak pro tělesa dokonale vyzařující záření. Obecněji to vyjadřuje 2. Kirchhoffův zákon. Zatmění SLOVNÍ FORMULACE Slunce II. KIRCHHOFFOVA ZÁKONA V tepelné rovnováze je objekt tak dokonalým zářičem, jak dokáže záření pohlcovat, a proto emisivita povrchu (poměrná zářivost) je rovna absorptanci a (poměrné pohltivosti) MATEMATICKÁ FORMULACE II. KIRCHHOFFOVA ZÁKONA V tepelné rovnováze je ε a Slunce je téměř dokonalý zářič a téměř dokonale pohlcuje záření Zdroj: Druckmüller 2010 12 VZÁJEMNÉ ZÁŘENÍ POVRCHŮ - 1 ZÁŘENÍ MEZI 2 NEKONEČNĚ ROZLEHLÝMI ROVNOBĚŽNÝMI STĚNAMI T1 T1 > T2 Eef1 Eef2 (1-2)Eef1 Eef2(1-1) T2 Vlastní zářivosti stěn (hustoty zářivých toků) E 1 ε 1 σ 0 T14 E 2 ε 2 σ 0 T 24 Efektivní zářivost stěny 1 E ef 1 E 1 1- ε 1 E ef 2 E 1 1- ε 1 E 2 1- ε 1 1- ε 2 E ef 1 Po úpravě E ef 1 1- ε 1 1- ε 2 E ef 1 E 1 1- ε 1 E 2 ε 1 ε 2 - ε 1ε 2 E ef 1 E 1 1- ε 1 E 2 (1-1)(1-2)Eef1 E 1 1- ε 1 E 2 E ef 1 1=a1 2=a2 ε 1 ε 2 - ε 1ε 2 t=1 t1=0 t2=0 E 2 1- ε 2 E 1 Obdobně platí pro efektivní zářivost stěny 2 E ef 2 ε 1 ε 2 - ε 1ε 2 13 VZÁJEMNÉ ZÁŘENÍ POVRCHŮ - 2 Výsledný tok zářivosti je dán rozdílem efektivních zářivostí T1 T1 > T2 T2 Eef2 Eef1 (1-2)Eef1 Eef2(1-1) t1=0 2=a2 t=1 Pro hustotu tepelného toku zářením mezi dvěma nekonečně rozlehlými paralelními stěnami lze psát 4 4 q12 σ 12 T 1 T 2 (1-1)(1-2)Eef1 1=a1 E 12 E ef 1 E ef 2 E 1 E 2 - ε 1E 2 E 2 E 1- ε 2E 1 E 12 ε 1 ε 2 - ε 1ε 2 ε 2E 1 ε 1E 2 ε 2ε 1σ 0T14 ε 1ε 2σ 0T 24 E 12 ε 1 ε 2 - ε 1ε 2 ε 1 ε 2 - ε 1ε 2 t2=0 σ 12 σ0 12 [W.m-2.K-4] zde značí 1 1 - 1 součinitel vzájemného ε1 ε2 záření pro paralelní stěny 14 VZÁJEMNÉ ZÁŘENÍ POVRCHŮ - 3 ZÁŘENÍ MEZI POVRCHY, KTERÉ SE OBKLOPUJÍ T1 > T2 T1 > T 2 T2 T1 S2 , 2 T2 S2 , 2 S1 , 1 Povrch S1 musí být vypuklý T1 S1, 1 Pro tepelný tok zářením mezi povrchy, které se obklopují platí: 12* je součinitel vzájemného záření pro povrchy, které se obklopují [W.m-2.K-4] Povrch S2 obklopuje povrch S1 Q12 S 1 σ *12 T 14 T 24 σ0 σ 1 S1 1 - 1 ε1 S 2 ε 2 * 12 15 VZÁJEMNÉ ZÁŘENÍ POVRCHŮ - 4 ZÁŘENÍ MALÉHO POVRCHU VE VELKÉM PROSTORU Povrch S2 obklopuje povrch S1 Povrch S1 by měl být vypuklý Pro tepelný tok zářením mezi povrchy, které se obklopují platí: Q12 S 1 σ 1*2 T 14 T 24 S1 << S2 σ Pro tepelný tok zářením malého povrchu ve velkém prostoru platí: * 12 σ0 ε 1σ 0 1 S1 1 - 1 ε1 S 2 ε 2 Q12 ε 1 σ 0 S 1 T14 T 24 T2 je tzv. radiační teplota 16 SKLENÍKOVÝ EFEKT - 1 Skleníkový efekt vzniká za sklem ozařovaným sluncem - ve skleníku Hydroponie ve skleníku E Záření Slunce Výklad skleníkového efektu pomocí Planckova zákona Záření Slunce na povrchu Země Záření objektů za sklem t 1 Sklo umožňuje snadný průchod širokého spektra slunečního záření, které má vysokou teplotu Transmitance skla 0 Sklo brání průchodu záření objektů ve skleníku o nízké teplotě 17 SKLENÍKOVÝ EFEKT - 2 Skleníkový efekt způsobují i jiné materiály, např. skleníkové plyny (H2O, CO2, N2O, O3 …) obsažené v atmosféře. Atmosféra by pak měla vytvářet optimální skleníkový efekt pro život. E Záření Slunce Výklad skleníkového efektu pomocí Planckova zákona Sluneční konstanta je 1369 W.m-2 Transmitance atmosféry Zdroj: Universum Záření povrchu Země t 1 0 Záření Slunce na povrchu Země 18 TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ - 1 Termovizní kamery pro bezdotykové měření povrchových teplot objektů na principu detekce tepelného záření. VarioCAM InfraTec Chlazení pomocí dusíku TESTO VarioScan Jenoptik InfraTec Bez chladiva Bez chladiva FLIR Bez chladiva AMR Bez chladiva 19 TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ - 2 Termovizní kamera má široké uplatnění při konstrukci a diagnostice tepelných motorů. Termovizní měření se provádí jak na prototypech, tak při ověřování správné funkce vyrobených motorů. Zdroj: InfraTec Teplotní pole výfukového traktu spalovacího motoru Teplotní pole pláště plynové turbíny 20 TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ - 3 Termovizní kameru lze uplatnit i při konstruování a diagnostice poháněných strojů. Také zde můžeme měřit na prototypech, nebo ověřovat správnou funkci již vyrobených strojů. Zdroj: InfraTec Teplotní pole ventilátoru poháněného elektromotorem Teplotní pole čerpadla poháněného elektromotorem 21 TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ - 4 Užitečné a zajímavé informace je možné získat z termogramů chladicích zařízení. Zdroj: InfraTec Teplotní pole srážníku chladicího zařízení Teplotní pole kompresoru chladicího zařízení 22 TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ - 5 V oblasti dopravní techniky umožňuje termovize identifikovat vadné komponenty, odhalovat místa větších tepelných ztrát, hodnotit chování dopravních prostředků v provozu apod. Zdroj: InfraTec Termogram čelního skla automobilu ofukovaného teplým vzduchem Termogram teplotního pole na povrchu letadla po přistání 23 TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ - 6 Široké možnosti nabízí termovize v oblasti tepelné diagnostiky strojních součástí. Ze získaných záznamů se dá usuzovat na správnou funkci těchto prvků. Zdroj: InfraTec Teplotní pole diskové brzdy automobilu Tepelné defekty na přírubovém spoji potrubí 24 TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ - 7 Další možnosti nabízí termovize ve slévárenství. Z teplotních polí odlitků a forem můžeme studovat rychlost ochlazování, možnosti vzniku staženin aj. Zdroj: InfraTec Teplotní pole odlitku a částí uvolněné formy Teplotní pole bloku motoru po jeho odlití 25 TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ - 8 Termovizní měření můžeme efektivně využít i v hutnických provozech. Ze zviditelněných teplotních polí lze rozpoznat vadné tepelné izolace, stav tavicích procesů aj. Zdroj: InfraTec Kontrola tepelné izolace vysoké pece Teplotní pole kontejneru s tekutým hliníkem 26 TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ - 9 Rozšířené je termovizní měření v oblasti prevence a údržby strojních, energetických, chemických a elektrických zařízení. Závady na těchto zařízeních jsou na termogramech patrné již na dálku. Zdroj: InfraTec Termogram teplotního pole při chlazení chemického reaktoru Teplotní pole defektu tepelné izolace tlakové nádoby 27 TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ - 10 Na těchto termogramech jsou další příklady z oblasti prevence a údržby. Diagnostika zařízení na dálku zefektivňuje tento proces a umožňuje měření i v nepřístupných a nebezpečných místech. Zdroj: InfraTec Termogram trafostanice v elektrárně Provozní kontrola ložisek rotačních strojů 28 TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ - 11 Termovizní měření v teplárenství je rovněž velice rozšířené. Termovize umožní identifikovat podzemní uložení rozvodů tepla, vadná místa s únikem teplé tekutiny a vadná místa tepelné izolace. Zdroj: InfraTec Identifikace uložení rozvodů tepla pod vozovkou Identifikace vadné tepelné izolace rozvodů tepla 29 TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ - 12 Termovizní kamera má široké uplatnění při testování elektrických pohonů a generátorů proudu. Ze zobrazených termogramů je možné ověřovat správnou funkci zařízení, efektivitu chlazení aj. Zdroj: InfraTec Teplotní pole běžícího elektromotoru Teplotní pole při kontrole statoru generátoru 30 TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ - 13 Termovizní měření v oblasti silnoproudé elektrotechniky umožní monitorovat práci silnoproudých zařízení a identifikovat případné nedostatky. Zdroj: InfraTec Chybné spoje vodičů Termogram teplotního pole transformátoru 31 TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ - 14 V oblasti mikroelektrotechniky a slaboproudé elektrotechniky umožňuje termovize monitorovat stav procesorů, elektronických prvků, plošných obvodů a studených spojů. Zdroj: InfraTec Termogram základní desky osobního počítače Teplotní pole mikroelektronického obvodu 32 TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ - 15 Velice rozšířené je použití termovize ve stavebnictví. Aplikuje se pro hodnocení tepelných ztrát budov, identifikaci tzv. tepelných mostů, pro kontrolu těsnosti obvodových konstrukcí aj. Zdroj: InfraTec Termogram domu se špatnou izolací pravé stěny Termogram kontroly těsnosti stěn dřevěného srubu 33 TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ - 16 Termovizní měření ve stavebnictví umožní rovněž hodnotit účinnost a kvalitu prací při zateplování budov. Zdroj: InfraTec Termogram tepelných ztrát části činžovního domu před zateplením Termogram tepelných ztrát části činžovního domu po zateplení 34 TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ - 17 Termovizní měření má své uplatnění i v medicíně a ve veterinárním lékařství. Slouží při odhalování nádorů a zánětů, při kontrolách krevního oběhu apod. Zdroj: InfraTec Termogram člověka při kontrole prokrvení tkání Termogram koně při kontrole prokrvení tkání 35 TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ - 18 Termovize v oblasti sportu odhaluje intenzitu zatěžování svalů a dává informace o správnosti provádění cviků. Informace o teplotách kůže a přenosu tepla při různých aktivitách jsou užitečné i v technice prostředí. Termogram cvičence s činkou Termogram cvičenky aerobiku 36 TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ - 19 Termovize se často používá v oblasti ostrahy objektů, vyhledávání osob či různých tepelných zdrojů v exteriérech aj. Zdroj: InfraTec Hledání osob Vyhledávání zdroje požáru na skládce odpadu Ostraha budov Hledání tepelných zdrojů 37 TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ - 20 Termovizní kameru lze využít také pro identifikaci historie práce strojů a historii přítomnosti osob či teplokrevných živočichů. Termovizní snímek jedoucích a parkujících motorových vozidel Termogram tepelné stopy na stěně po doteku dlaně 38 TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ - 21 Velice rozšířené jsou aplikace termovize v oblasti techniky prostředí, tj. v oblasti vytápění, větrání a klimatizace. Jedná se o její využití ve vývoji, výrobě a při provozních měřeních těchto zařízení. Zdroj: InfraTec Teplotní pole vyhřívaného čelního skla automobilu Teplotní pole vyhřívaného sedadla automobilu 39 TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ - 22 V technice prostředí jsou častými objekty termovizních měření otopná tělesa. Získané termogramy slouží především k posouzení kvality konstrukce otopných těles. Zdroj: InfraTec Teplotní pole deskového otopného tělesa Teplotní pole trubkového otopného tělesa 40 TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ - 23 Termovizní měření otopných těles se provádí také na EÚ FSI VUT v Brně. Cílem je zjistit stav otopných těles používaných pro experimentální výzkum teplotních polí v místnostech. Konvektor s přirozenou konvekcí Smaltovaný povrch Duralový povrch Konvektor s nucenou konvekcí Povrch natřený barvou Elektrické radiátory Doba zátopu u všech snímků je 1 hodina 41 TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ - 24 Mezi nejlepší způsoby vytápění z hlediska možnosti dosažení tepelné pohody prostředí patří podlahové vytápění. Termogramy systémů podlahového vytápění odhalí případné nedostatky dané instalace. Zdroj: InfraTec Nerovnoměrné teplotní pole podlahového vytápění Chybně instalované hadice podlahového vytápění 42 TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ - 25 Na EÚ FSI VUT v Brně je rovněž prováděn výzkum tepelných ztrát a stavu prostředí v klimatizačních, ale i sterilizačních komorách. Termogramy komory s přirozenou konvekcí vzduchu o teplotě 175 °C ve vnitřním prostoru Termogramy komory s nucenou konvekcí vzduchu o teplotě 175 °C ve vnitřním prostoru 43 TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ - 26 Perspektivní využití má termovizní kamera při zviditelňování a měření teplotních polí ve vzduchu. Lze to řešit vložením papíru do 2D proudů či sítě papírových terčů do 3D proudů vzduchu. Teplý vzduch nad otopným tělesem Laboratorní cvičení na oboru TP Proudění chladného vzduchu ze štěrbinové vyústky v horní části okna 44 TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ - 27 Termogramy lze dále analyzovat (měnit rozsah teplot, vytvořit diferenční obrazy, teplotní profily, histogramy, vykreslit izotermy aj.), čímž získáme řadu dalších informací, které nebyly na původním snímku zřejmé. Původně zaznamenaný termogram tepelných ztrát v areálu FSI VUT v Brně Úprava rozsahu sledovaných teplot na termogramu areálu FSI VUT v Brně 45 TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ - 28 Vytvoření diferenčního obrazu ze dvou termogramů Termogram 1 Termogram 2 Diferenční obraz je užitečný: ● pro vyjádření rozdílu teplot mezi dvěma stavy, ● při měření zrcadlových povrchů, kde se odráží okolí, ● při měření v tepelně nehomogenním prostředí. Diferenční obraz 46 TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ - 29 Pro termovizní měření je třeba znát emisivitu povrchů. Na EÚ FSI VUT v Brně se proto zabýváme i měřením emisivity různých materiálů. OCHLAZOVANÉ VZORKY: Sklovláknobeton, Dlažba a Lepidlo stavební, v prostředí s radiační teplotou 25 °C Při kolmém pohledu se zdá být teplota vzorků nejmenší OHŘÍVANÉ VZORKY: Sklovláknobeton, Dlažba a Lepidlo stavební, v prostředí s radiační teplotou 20 °C Při kolmém pohledu se zdá být teplota vzorků největší 47 TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ - 30 Termovizní kameru je možné využívat také v umění. V oblasti malování lze vytvořit tzv. „tepelné obrazy“, které nejsou pouhým okem viditelné, v kinematografii lze vytvářet různobarevné záznamy a zvláštní efekty. Tepelný obraz dvou postav Autoři: Titlová, Pavelek Tepelný videozáznam Autoři: Titlová, Pavelek 48 KONEC PŘEDNÁŠEK Z TERMOMECHANIKY Znalost přírodních zákonů je základním předpokladem úspěchu u zkoušky prof. Ing. Milan PAVELEK, CSc. Energetický ústav FSI VUT v Brně, Technická 2, Budova A2-302 Tel.: 420 541 143 272, E-mail: [email protected] URL: http://ottp.fme.vutbr.cz/users/pavelek/ 49
Podobné dokumenty
REGULACE TRANSLACE Regulace translace
tyto segmenty jsou GC-typu a jsou komplementární ve 13 oblastech
28S rRNA a mohou být využívány systémem IRES
Návody do cvičení - Mendelova univerzita v Brně
prostupu tepla (k) a to při průtocích podle bodu 1.
3. Ze změřených charakteristických veličin při průtocích obou medií podle bodu 1
vyhodnoťte skutečnou hodnotu součinitele prostupu tepla (k).
4. ...
Domácí úlohy 1 1. Lidské oko je nejcitlivější na zelené světlo o
3a. Pro rovnici záření absolutně černého tělesa vypočítejte limitu při nízkých frekvencích a
ukažte, že se shoduje s rovnicí odvozenou v rámci klasické fyziky (Rayleigh-Jeansův zákon pro
záření abs...
1 Teplotní záření a Planckův vyzařovací zákon Intenzita vyzařování
kde F značí funkci dvou proměnných T a λ a kde M λ a α λ jsou spektrální emisivita a
spektrální absorptance pro záření vlnové délky λ. Kirchhoffův zákon vyjadřuje velmi důležitou
skutečnost, že kaž...
KEF/PMN2: domácí cvičení 1 Numerické řešení transcendentních
provlečeno malým otvorem, takže jeho délku můžeme zkrátit, aniž bychom přerušovali pohyb kyvadla (viz
obrázek). Jaký bude poloměr r1 trajektorie kuličky, zkrátíme-li délku vlákna na l1 = l/2?
Úlohu...
jaro 2011 - Porsche Centrum Praha
Černá. Jedna z cest, jak se vybarvit. A také způsob výrazu, který je pro značku Porsche typický.
Žádné rozptylování. Pouze se soustředit na formu. A fascinaci. Fascinaci tím, jak opět nově
a lákavě...