Recept na krizi: šetřeme na provozu státu, ne na lidech
Transkript
Svoboda. Solidarita. Spravedlnost. www.cssd.cz Recept na krizi: šetřeme na provozu státu, ne na lidech Světová hospodářská krize zasáhla do života každého z nás bez ohledu na to, jestli jsme ji zavinili, nebo jsme její obětí. Dopad na Českou republiku prohloubila skutečnost, že Topolánkova vláda nástup krize dlouho ignorovala a popírala, místo aby připravovala veřejné finance na horší časy. Jiří Paroubek předseda ČSSD Důsledkem těchto chyb je, že reálný schodek státního rozpočtu za loňský rok se vyšplhal na rekordní 224 miliardy korun. Ideální řešení není seškrtat bez rozdílu veškeré výdaje státu, sebrat peníze rodinám s malými dětmi, zaměstnancům nebo důchodcům. Taková politika nejen že trestá ty, kteří krizi nezavinili, ale navíc povede k jejímu rychlému a tvrdému návratu. Poklesne-li poptávka obyvatelstva, nebude odbyt a výrobci budou propouštět další zaměstnance. Namísto utíkání od zodpovědnosti musíme přijmout strategii změny. Potřebujeme opatření, kterými zabráníme návratu krize a tomu, aby za chyby investičních spekulantů stále znovu platili daňoví poplatníci. Nastal čas určit správnou míru regulace finančních trhů. Hledejme cesty, které nebudou trhy omezovat, ale zároveň zkrotí chamtivost a nezodpovědnost finančníků. Kromě regulace musíme hledat cestu k určité formě „zdanění“ finančního sektoru. Takto získané peníze budou sloužit k tomu, aby stát napříště nemusel štědře dotovat krachující banky, ale aby pomohl přímo svým občanům a podnikům. Ekonomická krize a propad státního rozpočtu nemůže sloužit jako záminka k tomu, aby se stát rozprodejem majetku zbavil kontroly nad základními strategickými odvětvími – energetikou, dodávkou Pomozme Haiti ropy a plynu či dopravou. Stát také nadále musí garantovat standard v oblasti sociálního a důchodového Ekonomická krize nemůže být záminka k tomu, aby se stát rozprodejem majetku zbavil kontroly nad základními strategickými odvětvími pojištění, zdravotnictví a školství, ale také financovat vědu a výzkum. Zároveň bychom měli, pokud jde o zajištění hospodářského růstu země, přestat spoléhat na nadnárodní společnosti. Podpořme rozvoj středního a malého podnikání s jasnou vlastnickou strukturou a odpovědností ke svému působišti. Nezbytné je hledat úspory ve státních institucích. Musíme znovu zvážit, jaké podpůrné programy a veřejné zakázky se vyplácejí a jaké plýtvají penězi. Neméně důležité je zajistit rychlou vymahatelnost spravedlnosti pro všechny bez rozdílu a vyhlásit nesmiřitelný boj korupci. Právě korupce ve veřejných zakázkách a dalších oblastech znamená pro státní rozpočet těžko vyčíslitelnou ztrátu. Cílem ČSSD je vytvářet stabilní, spravedlivý a demokratický stát pro všechny bez rozdílu věku, světového názoru, příjmu nebo pohlaví. Říkáme to důrazně: nedopustíme, aby účet za ekonomickou krizi platili ti, kteří jsou oběťmi, a viníci dostali od státu zelenou k dalšímu bezstarostnému „podnikání“ na účet nás všech. Jiří Paroubek Návrh ODS na zvýšení DPH povede k drastickému zdražování Jako ve špatném filmu si musí připadat občané poté, co se Mirek Topolánek opět „připomenul“ veřejnosti svým návrhem na sjednocení sazby DPH na 17 procent. Tento návrh totiž vzácně kombinuje absurditu s asociálností. Nezapomínejte prosím na lidi, kteří se ocitli v nouzi, a přispějte na některou z humanitárních sbírek na pomoc obětem ničivého zemětřesení na Haiti. Ten ovšem, jak známo, nedodrželi a mnohonásobně překročili, takže finální deficit činil 192,2 miliardy. Tedy pětinásobek toho navrhovaného. ovšem zjevně ne, ač je tím, kdo nese hlavní odpovědnost za toto ekonomické fiasko. Sám opět přichází s návrhy, které jsou v čase hospodářské krize mimořádně asociální. Milan Urban místopředseda ČSSD Absurdní je proto, že pan Topolánek měl spolu s „nejlepším ministrem financí na světě“ dost času ukázat, jak vypadají podobné ekonomické experimenty v praxi. Díky zrušení progresivního zdanění příjmů tak státní pokladna přišla o 80 miliard korun ročně, které nyní v rozpočtu zoufale chybí. Je přitom nutné znovu a znovu připomínat, že právě Mirek Topolánek a Mirek Kalousek (který se nyní k těmto pokusům příliš nehlásí) připravili na loňský rok rozpočet s deficitem pouhých 38,1 miliardy korun. Foto: Wikipedia ČSSD přispěla částkou 50 tisíc korun Sjednocení sazeb DPH povede ke mimo jiné ke skokovému zdražení léků V takové situaci by většina lidí šla nejspíš trochu do sebe a přemýšlela, jak je vůbec možné udělat tak obrovskou chybu. Mirek Topolánek Sjednocení DPH na 17 % by totiž samozřejmě vedlo ke skokovému zdražení potravin, léků, jízdného ve veřejné dopra- vě a bydlení o 7 %. Na druhou stranu by ovšem klesla například cena spotřební elektroniky. V této souvislosti si nelze než vzpomenout na oblíbené rčení z dob normalizace, podle kterého je „zdražení másla kompenzováno zlevněním rychlíkových lokomotiv“. Bohužel věc je příliš vážná, aby se o ní dalo takto vtipkovat. Praktické uskutečnění tohoto návrhu by totiž vedlo k drastickému snížení životní úrovně nízko a středně příjmových skupin obyvatelstva. Jinými slovy to znamená, že výše uvedené daňové experimenty, na kterých profitovalo pouze oněch pomyslných „horních deset tisíc“, by nyní museli zaplatit obyčejní lidé. Na závěr si dovolím parafrázovat krásný citát, který vznikl ve Francii po nástupu Ludvíka XVIII. a takzvané restauraci monarchie: „Nic nového se nenaučil, ale nic starého nezapomněl“. Na Mirka Topolánka to lze vztáhnout beze zbytku. Topolánkovo a Kalouskovo zadlužování země musí skončit Loňský deficit státního rozpočtu ve výši 192,2 miliardy korun nelze objektivně a korektně srovnávat v časové řadě s deficity státního rozpočtu dosaženými v roce 2007 a dříve. Bohuslav Sobotka místopředseda ČSSD Pokud bychom pro definici schodku státního rozpočtu použili rozpočtová pravidla a metodiku, obojí platné v období let 1993 – 2007, dosáhl by reálný schodek státního rozpočtu v roce 2009 rekordní částky 223,9 miliard korun! Optického snížení deficitu dosáhla Topolánkova vláda jednorázovou účetní operací v únoru 2009, kdy do příjmů státu zapojila zbytek rezervních fondů ministerstev ve výši 31,7 miliardy korun. Stejný účetní trik použil ministr Kalousek i v roce 2008, kdy rozpuštěním 47 miliard z rezervních fondů opět opticky snížil rozpočtový schodek na rok 2008 na výsledných 19,4 miliardy korun, přičemž reálný deficit v tomto roce dosáhl více než 67 miliard. Tyto účetní triky Topolánkovy vlády zamlžují skutečný rozsah deficitů v letech 2008–2009. Jde totiž o jednorázovou, neopakovatelnou účetní operaci, která neřeší strukturální problém státního rozpočtu. V roce 2010 již podobné kreativní postupy možné nebudou, neboť rezervní fondy shromážděné v době vlády ČSSD byly tímto postupem zcela rozebrány (přitom ještě k 1.1. 2008 bylo v rezervních fondech více než 90 miliard korun). Metodicky korektní časová řada deficitů státního rozpočtu (bez kreativních operací s rezervními fondy) proto vypadá následovně: 2007 – 66,4 miliardy (rozpočet připraven ještě vládou J. Paroubka v srpnu a září 2006) 2008 – 67 miliard (rozpočet připraven vládou M. Topolánka) 2009 – 223,9 miliardy (rozpočet připraven vládou M. Topolánka) 2010 – 163 miliardy (rozpočet připraven vládou J. Fischera) Deficit státního rozpočtu v roce 2009 je nejvyšší od vzniku České republiky v roce 1993. Má však ještě jedno smutné prvenství, jde o největší chybu v odhadu reálných příjmů a výdajů, které se kdy vláda a ministerstvo financí dopustili. V letech 2002–2007 přitom skončilo hospodaření státu vždy s nižším schodkem, než počítal příslušný zákon o státním rozpočtu schválený poslanci. Ministr Kalousek a premiér Topolánek postavili svůj návrh stát- Vývoj deficitu státního rozpočtu 66,4 mld 67 mld 223,9 mld Rok 2007 (rozpočet připraven ještě vládou ČSSD) Rok 2008 (vláda ODS) Rok 2009 (vláda ODS) ního rozpočtu na předpokladu, že naše ekonomika poroste v roce 2009 o 4,8 %, vysoce nadhodnotili daňové příjmy a předpokládali schodek ve výši 38 miliard korun (skutečný výsledek 192,2 respektive 223,9 miliardy korun). Nebyla to chyba, byl to politický kalkul. Před krajskými a senátními volbami v říjnu 2008 nechtěla Topolánkova vláda přiznat, že její daňové a rozpočtové reformy neumožní sestavit v roce 2009 rozpočet s nižším schodkem, než byl v roce 2008. Zpochybnilo by to totiž zásadním způsobem úspěšnost celé vládní fiskální a daňové politiky (včetně tzv. rovné daně). Navíc by tváří v tvář hrozícím výpadkům daňových příjmů musela vláda škrtat, což by před regionálními volbami mohlo opět zavést debatu ke skutečným výsledkům Topolánkova vládnutí. Premiér a jeho ministr financí proto zvolili pohodlnou cestu ignorování již v té době široce dostupných ekonomických dat a připravili zcela nerealistický rozpočet, založený na překonaných makroekonomických odhadech vývoje v roce 2009. ČSSD od počátku označovala rozpočet za fiktivní a příjmovou stránku za výrazně nadhodnocenou. Topolánek tuto kritiku označil za šíření poplašné zprávy a Miroslav Kalousek hovořil o ostrůvcích stability uprostřed krize. Vláda odmítla upravit rozpočet i v lednu a únoru, kdy ji k tomu ČSSD opětovně vyzvala. Jednoznačnou ní daně z příjmů firem připravilo rozpočet o několik desítek miliard korun, jež mohly celkový veřejný dluh snížit. Podíl veřejného dluhu na HDP 29 % 30 % 35,6 % Rok 2007 (rozpočet připraven ještě vládou ČSSD) Rok 2008 (vláda ODS) Rok 2009 (vláda ODS) odpovědnost za výši deficitu tak nese bývalý ministr financí Kalousek, bývalý premiér Topolánek a koaliční poslanci, kteří pro rozpočet v prosinci 2008 (kdy už všude kolem zuřila recese) hlasovali. Výše schodku neodráží jen dopady hospodářské krize, ale také důsledky chybné daňové politiky prosazené Topolánkovou vládou po 1.1. 2008 v tzv. batohu. Zavedení rovné daně, příliš nízko nastavené stropy na odvody a sníže- V letech 2006–2007, před Topolánkovými reformami na konci období vlád ČSSD, byl podíl veřejného dluhu na HDP 29 %. Od té doby bohužel roste. V roce 2010, po započtení dopadů z roku 2009, dosáhne veřejný dluh cca 36 % HDP. Taková bilance je jak pro Kalouska, tak pro Topolánka úplným rozpočtovým fiaskem. ČSSD udělá vše proto, aby tato politika nekontrolovaného zadlužování státu příštími volbami skončila.
Podobné dokumenty
Jak vystoupit z EU
Zemědělskou politiku Evropské unie založenou na štědrých dotacích podporují francouzští i polští politici, ať již jsou z pravicového,
nebo levicového tábora. Proti uznání samostatného Kosova by...
zde - PRIGO
Následující úlohy se vztahují k textu a uvedeným
podmínkám. Každou úlohu řešte nezávisle na ostatních.
Text k úlohám 9 až 11:
Míša má na sobotu v plánu těchto šest činností – úklid,
vaření, praní, ...
Test studijních předpokladů - Fakulta podnikatelská VUT v Brně
kalkulátory, žádné podpůrné materiály ani jakákoliv komunikační média. Lze používat pouze
psací potřeby.
blokB_otazka2
majetku ani změnu kupní síly peněžní jednotky a tím
zkresluje celkovou hodnotu majetku a jeho jednotlivých
položek včetně výsledků hospodaření.
Inflace a stálá aktiva
Způsobuje změnu kupní síly pe...