blokB_otazka2

Majetek podniku, jeho struktura, způsoby
oceňování jednotlivých složek majetku.
Odpisy, způsoby odepisování
Základní
znaky
charakteristika.
majetku
a
jeho
Majetkem podniku se rozumí souhrn všech věcí, peněz,
pohledávek a jiných majetkových hodnot, které patří
podnikateli (firmě) a slouží k jeho podnikání.
Majetek členíme na dlouhodobý (investiční majetek) –
stálá, fixní aktiva; oběžný majetek – oběžná aktiva a
přechodná aktiva – položky přechodného charakteru
mezi majetkem a náklady nebo výnosy.
Majetkovou strukturu podniku zachycuje levá strana
rozvahy a je označována jako aktiva.
Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek,
jeho druhy.
Dlouhodobý majetek – majetek, který slouží podniku
dlouhou dobu (déle než jeden rok) a tvoří podstatu jeho
majetkové struktury. Není získáván za účelem dalšího
prodeje.
Dlouhodobý majetek členíme na tři základní skupiny:
- dlouhodobý nehmotný majetek (nehmotná aktiva)
- dlouhodobý hmotný majetek (hmotná aktiva)
- dlouhodobý finanční majetek (finanční aktiva)
Dlouhodobý hmotný majetek
- slouží podniku dlouhou dobu a postupně se
opotřebovává (budovy, stavby, stroje, dopravní
prostředky…)
- slouží podniku dlouhou dobu a neopotřebovává se
(umělecká díla, pozemky, zlato…)
Další členění
- movitý majetek – lze ho přemístit (stroje, výrobní
zařízení, dopravní prostředky)
- nemovitý majetek – nelze ho přemístit (pozemky,
trvalé budovy, lomy…)
Odpisy
Dlouhodobý hmotný majetek se nespotřebovává
najednou, nýbrž postupně se opotřebovává a
znehodnocuje (vyjma pozemků, uměleckých děl…) a
úměrně tomuto postupnému opotřebovávání přenáší svou
hodnotu ve formě odpisů do nákladů podniku. Odpisy
jsou fixními náklady, proto je nezbytné, aby podnik měl
právě tolik dlouhodobého majetku, kolik je nezbytně
nutné a aby tento majetek dostatečně využíval.
Dlouhodobý nehmotný majetek – různá oprávnění jako
jsou patenty, licence, autorská a vydavatelská práva,
software, obchodní značka firmy, goodwil (dobré jméno
firmy – to se finančně vyjadřuje při změně vlastníků
firmy)
Dlouhodobý finanční majetek, jeho druhy.
Dlouhodobý finanční majetek tvoří finanční účasti
podniku (podíly) v jiných podnicích, cenné papíry (akcie,
dluhopisy), které podnik nakoupil jako dlouhodobou
investici, hypotekární pohledávky aj.
Může se také jednat o určité druhy hmotného majetku
pořízené za účelem uložení volných peněžních
prostředků, např. umělecká díla, sbírky, předměty
z drahých kovů….
Zásoby, struktura zásob.
Oběžný majetek – v podniku je přítomen v různých
podobách:
oběžný majetek ve věcné formě – zásoby
materiálu, rozpracované výroby a hotových
výrobků, zásoby zboží…
oběžný majetek v peněžní podobě – peníze
v hotovosti a na účtech, pohledávky, krátkodobé
cenné papíry…
Jedna forma oběžného majetku přechází v jinou (za
peníze jsou nakoupeny suroviny, ty se změní
v nedokončené výrobky, ty v hotové výrobky, hotové
výrobky v pohledávky, pohledávky v peníze na účtech
nebo v hotovosti – oběžný majetek je tedy neustále
v pohybu a čím rychleji se obrací, tím za stejných
podmínek přinese větší zisk.
Zásoby a jejich struktura
skladovaný materiál (suroviny – přecházejí do
výrobku a tvoří jeho podstatu; pomocné látky –
též přecházejí do výrobku, provozovací látky – do
výrobku nepřecházejí; náhradní díly; obaly a
obalové materiály
nedokončená
výroba
a
polotovary
(nedokončená výroba – produkty, které již prošly
jedním nebo několika stupni výrobního procesu,
ale nejsou finálním produktem; polotovary –
v dalším výrobním procesu budou dokončeny
nebo zkompletovány do podoby finálních
výrobků
výrobky – předměty, které jsou určeny k realizaci
mimo podnik, tj. k prodeji, nebo k využití uvnitř
podniku
zvířata (mladá chovná zvířata, zvířata ve
výkrmu, drobná zvířata (kožešinová zvířata, ryby,
včelstva, hejna slepic…)
zboží – movité věci nabyté za účelem dalšího
prodeje, pokud podnik s těmito věcmi obchoduje
Pohledávky a krátkodobý finanční majetek
Likvidnost a likvidita
Likvidnost
– schopnost jednotlivých aktiv přeměnit se
rychle a bez větších ztrát na peněžní
prostředky. Z hlediska likvidnosti jsou
nejlikvidnějším aktivem podniku peníze,
nejméně likvidní jsou stroje a budovy.
Podobně lze mluvit i o likviditě pasiv
(krátkodobé dluhy jsou likvidní, vlastní
kapitál je nejméně likvidní.
Likvidita podniku
– výše splatných závazků podniku v poměru
k výši likvidních aktiv (relativní likvidita).
– likvidita
podniku
vyjadřuje
míru
schopnosti podniku uhradit své závazky,
v čitateli jsou složky likvidních aktiv a ve
jmenovateli krátkodobé závazky včetně
krátkodobých bankovních úvěrů.
– likvidita podniku je předpokladem jeho
finanční rovnováhy, tj. je-li podnik trvale
nelikvidní,
hovoříme
o
platební
neschopnosti (insolvenci).
– Obecně platí, že vyšší likvidita snižuje
nebezpečí insolvence, ale současně snižuje
výnosnost podniku (peníze v pokladně
mají nulovou výnosnost, peníze na účtech
velmi nízkou); výnos zvyšují nové stroje a
technologie, nové druhy materiálu, apod.,
tj. málo likvidní aktiva (za předpokladu,
že je podnik je schopen efektivně využít).
Pohledávky
- krátkodobé
- dlouhodobé (nad jeden rok)
Finanční majetek krátkodobé povahy
- peněžní prostředky (hotovost, na vkladových
účtech, ceniny, šeky, poukázky
- krátkodobé cenné papíry (např. státní pokladniční
poukázky) – slouží ke krátkodobému uložení
dočasně volných peněžních prostředků za účelem
jejich zhodnocení; je možné je rychle přeměnit na
peníze
Majetková struktura podniku
Majetková struktura podniku (tj. podíl jednotlivých
majetkových součástí) je dána jednak odvětvím a typem
podniku, jednak finanční politikou podniku. Převažuje-li
v podniku dlouhodobý majetek, hovoříme o podnicích
investičně intenzivních (o investičně náročných
výrobách) – jedná se např. o elektrárny, teplárny, doly…
Převažuje-li v podniku oběžný majetek, hovoříme o
podnicích provozně intenzivních (potravinářské
podniky, obchodní podniky, banky…).
Jedním z důležitých úkolů řízení podniku je stanovení
výše oběžného majetku. Za jeho optimální výši se
považuje taková výše, která zabezpečuje normální chod
podniku s co nejnižšími náklady. Nejde o minimální výši,
která je dána jen technickými činiteli, ale i požadavky
odběratelů na dodávky výrobků, nezbytností mít
pohotové peněžní prostředky k úhradě splatných závazků
a mimořádných nákupů materiálů nebo nepředvídaných
výdajů apod. Manažeři proto musí věnovat pozornost
plánování výše každé položky oběžného majetku, v praxi
jsou často opomíjeny pohledávky; protože jejich vznik je
automatický, často se zapomíná na to, že musí být něčím
financovány, většinou krátkodobým úvěrem (např.
dodavatelským…), který není zadarmo.
Způsoby oceňování majetku v ČR.
Oceňování majetku je vážným problémem, cenu dílčích
položek majetku i cenu celého podniku potřebujeme znát
např. při jeho prodeji, vstupu cizího kapitálu, fúzi,
likvidaci, dědickém řízení, vstupu na burzu…
V okamžiku pořízení majetku je skutečnou cenou tržní
cena, problém je určení ceny po uplynutí určité doby.
Podle všeobecně uznávaných účetních zásad se aktiva i
pasiva oceňují historickými cenami, jednotlivé složky
aktiv se oceňují individuálně a celková hodnota aktiv se
zjistí součtem jednotlivých položek.
Způsoby oceňování dlouhodobého majetku v ČR
pořizovací cena – cena, za kterou byl majetek
pořízen, a náklady s jeho pořízením související
reprodukční pořizovací cena – cena, za kterou
by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm
účtuje (týká se např. darovaného majetku,
bezplatně nabytého majetku…)
vlastní náklady – hmotný a nehmotný
dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou
činnost a nepřímé náklady, které se vztahují
k výrobě nebo jiné činnosti; zásoby vytvořené
vlastní činností – přímé náklady vynaložené na
výrobu nebo jinou činnost, popř. i část nepřímých
nákladů, která se vztahuje k výrobě nebo jiné
činnosti
reálná hodnota – tržní hodnota (hodnota
vyhlášená na tuzemské nebo zahraniční burze
nebo na jiném veřejném trhu), ocenění
kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce,
ocenění dle zvláštních předpisů.
Majetek, závazky
Hmotný majetek (kromě
zásob)
Nehmotný majetek (kromě
pohledávek)
nakoupený
vytvořený
vlastní
činností
ostatní (dar, bezplatné
nabytí)
Zásoby
nakoupené
vytvořené
vlastní
činností
ostatní
Majetek, závazky
Peněžní prostředky a ceniny
Podíly, cenné papíry a
deriváty
Pohledávky
při vzniku
při nabytí za úplatu
nebo vkladem
Závazky
Ocenění
Pořizovací cenou
Vlastními náklady
Reprodukční pořizovací
cenou
Pořizovací cenou
Vlastními náklady
Reprodukční pořizovací
cenou
Ocenění
Jmenovitou hodnotou
Pořizovací cenou
Jmenovitou hodnotou
Pořizovací cenou
Jmenovitou hodnotou
Příchovky zvířat
Vlastními náklady
Odpisy
Odpisování je snižování pořizovací ceny stálých aktiv o
odpisy, které se tak stávají součástí nákladů. Provádí se
buď v závislosti na čase, nebo podle výkonů. Časové
odpisování rozlišujeme na lineární a zrychlené. Dále
odpisy rozlišujeme na účetní a daňové (daňové odpisy
vyjadřují maximální výši odpisů, kterou podniky mohou
uplatňovat jako daňově uznatelný náklad.
Funkce odpisů
postupně přenášejí hodnotu dlouhodobého
majetku do nákladů
zabezpečují tvorbu zdrojů na opětovné pořízení
nových prostředků
postupně snižují hodnotu majetku podniku
vázanou v dlouhodobém majetku
Lineární odpisování – obecně vychází z předpokládané
životnosti aktiva
O = PC – ZC
pořizovací cena – zůstatková cena
t
čas (v rocích)
tj.: Odpis =
Zrychlené odpisování vychází z vzorce
1.rok
Or,1 = CP
pořizovací cena
k1
koeficient 1.roku
tj.: odpis 1.roku =
další roky
Or,n = 2 x CZ tj: odpis n-roku =
dvojnásobek zůstatkové ceny
kn
n
koeficient pro další roky odep.
počet let po která už bylo odep.
Odepisování
- Pro daňové účely, tj. pro zjištění částek
odpisů, které podnik může zahrnout do
nákladů pro stanovení daňového základu,
musí podnik použít způsob výpočtu
odpisů stanovený zákonem o daních
- Pro svou vnitřní potřebu, např. pro
kalkulace nákladů, může podnik použít
libovolný způsob odpisování. Tento
postup je pro podnik důležitou informací o
tom, kolik ze zisku musí v budoucnu
věnovat na obnovu majetku.
Oceňování zásob
Oceňování oběžného majetku je snazší v tom, že doba
mezi jeho pořízením a jeho spotřebou není tak velká jako
u dlouhodobého majetku. Ceny zásob se mění
s kolísáním jejich tržní ceny. Předpisy je však dáno, že je
lze ocenit pořizovacími cenami nebo výrobními náklady;
při poklesu tržní ceny je možno ocenění zásob snížit.
Způsoby ocenění zásob
podle průměrných cen – cena se zjistí jako
aritmetický průměr z pořizovacích cen všech
dodávek
podle metody FIFO (first in-first out), první do
skladu, první ze skladu
podle metody LIFO (last in-first out), poslední
do skladu, první ze skladu (v ČR zakázáno)
podle metody HIFO (highest in-first out), první
se spotřebovávají nejdráže nakoupené zásoby,
aby se co nejdříve přesunuly náklady do odbytu a
na trh (používá se v SRN)
podle metody LOFO (lowest in-first out), první
se spotřebovávají nejlevněji nakoupené zásoby
(používá se v SRN)
podle reprodukčních nákladů - u výrobků
dlouho skladovaných (např. víno, dřevo) –
používá se v SR
Oceňování dluhů (pasiv) podniku
- Při oceňování položek strany pasiv vycházíme
z toho, že cizí kapitál, pokud není ve formě
obligací nebo jiných obchodovatelných cenných
papírů, má účetní (nominální) hodnotu.
- Vlastní kapitál, tak jak je vykazován v rozvaze,
je rovněž oceněn účetní (historickou) hodnotou.
Skutečná (tržní) cena však může být zcela jiná. U
firem, jejichž akcie jsou obchodovány na burze, ji
-
zjistíme jako součin tržní ceny jedné akcie a
počtu akcií.
Tržní hodnota podniku – zjistíme ji, když
k tržní hodnotě vlastního kapitálu přičteme tržní
hodnotu dluhů. Takto můžeme ocenit podnik,
jehož akcie jsou veřejně obchodovatelné. Jejich
tržní cena je totiž odrazem budoucích výnosů,
které investoři očekávají. Stanovení tržní hodnoty
ostatních podniků, např. soukromých nebo
akciových, jejichž akcie se neobchodují na burze
nebo jen v nepatrném množství, takže jejich cena
není spolehlivá, je obtížnější – na to existují
speciální metody.
Oceňování podniku jako celku, používané
metody
-
-
-
celkovou hodnotu podniku potřebujeme znát při
jeho prodeji nebo koupi, vstupu nových
společníků,
vypořádání
s vystupujícím
společníkem, fúzi, přeměně právní formy,
dědictví, likvidaci atd.
hodnota by měla být stanovena jak FMV (fair
market value) – tj. poctivá, slušná, čestná tržní
cena
ocenění podniku jako celku vychází z toho, že
celková hodnota podniku není prostým součtem
hodnot jednotlivých aktiv, ale že je dána užitkem,
který podnik poskytuje svému majiteli – tj.
budoucími výnosy, které podnik přinese.
Vycházíme z toho, že podnik bude existovat i
v budoucnu (tzv. going concern princip). Pokud
jde o podnik v likvidaci, stanovujeme tzv.
likvidační hodnotu (liquidation value)
Metody oceňování pokračujícího podniku
- metoda účetní – nahlíží na podnik jako na
majetek a jeho cenu stanoví na podkladě údajů
z účetnictví (tj. na podkladě historických údajů)
- substanční metoda (metoda věcné hodnoty
podniku) – cenu podniku stanoví na základě
reprodukčních cen všech majetkových složek
podniku opravených o odpisy odpovídající stáří
těchto složek
- metody výnosové (metody posuzování peněžního
toku – cash flow, zisku, volného cash flow) –
k nim se přiřazuje metoda kapitalizace zisku,
která hodnotu podniku odvozuje z trvale
dosažitelného zisku, metoda diskontovaného
cash flow (DCF), která hodnotu podniku
odvozuje z budoucích výnosů (cash flow),
metoda volného cash flow (DFCF), která
uvažuje i investice v průběhu života podniku…
- metody burzovního ocenění – svůj základ mají
v posuzování tržní ceny akcií.
Metoda likvidační hodnoty – používá se u končícího
podniku a je velmi podobná substanční metodě. Je dána
sumou peněz, která se získá individuálním rozprodejem
všech aktiv podniku. Likvidaci a podělení věřitelů a
majitelů penězi získanými z likvidace provádí likvidátor.
Je-li likvidační hodnota vyšší než hodnota pokračujícího
podniku, je nutné podnik likvidovat.
Oceňování podniku metodou DFCF
DFCF – discounted free cash flow, tj. metoda volného
cash flow je metodou převládající v západních zemích a
nyní i u nás.
Tato metoda pracuje z tzv. volným cash flow (FCF),
který se vypočte takto:
FCF = EBIT (1 – t) + odpisy –
investice
EBIT = zisk před úroky a zdaněním
t = daňová sazba v desetinném čísle
-
-
-
Volný cash flow se od běžně používaného cash
flow liší tím, že kromě čistého zisku pro vlastníky
a odpisů zahrnuje i zdaněné úroky, tj. čistý výnos
pro investory (EBIT x (1 – t)), a je snížen o
investice, se kterými se počítá v budoucích letech.
Tím, že se používá zisk před úroky a zdaněním
(EBIT), vylučuje se vliv způsobu financování (tj.
vliv použití cizího kapitálu).
Podle této metody je tedy hodnota podniku dána
současnou hodnotou cash flow po zdanění,
kterou očekávají vlastníci a investoři
v budoucích letech; částky jsou diskontovány
k datu oceňování podniku úrokovou mírou
přizpůsobenou riziku.
- Volný cash flow se počítá pro plánovací
horizont obvykle 5 let, od 6.roku se počítá věčný
výnos (perpetuita)
- Tržní hodnota podniku FMV je dána součtem
současné hodnoty (diskontovaných) volných cash
flow za 5 let (DFCF) a současné hodnoty (prezent
value) věčné renty PVP:
FMV = DFCF za 5 let + PVP
v 5.roce
Věčná renta v 5. roce = FCF v 6.
roce
i–g
i
- diskontní sazba (riziku
přizpůsobená úroková míra)
g – očekávané tempo růstu cash
flow
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------Příklad
Vlastní kapitál podniku představuje 540 000 akcií.
Očekávané peněžní toky jsou uvedeny v tabulce. Od 6.
roku se očekává jejich konstantní růst 2% ročně, sazba
daně je 40%, podniková diskontní míra 16%, hodnota
dluhů (cizího kapitálu) je 360 mil. Kč
Rok EBIT EBIT(1- +
FCF
DFCF
t)
odpisy investice (volný (diskontovaný
cash
volný
cash
flow)
130
141,6
135,6
129
127
1
100
60
120
50
2
96
57,6
124
40
3
96
57,6
124
46
4
95
57
122
50
5
95
57
120
50
Současná hodnota volného cash flow DFCF
6
95
57
120
80
97
flow
112,07*
105,23**
86,87
71,25
60,47
435,59
-
*DFCF v 1.roce = FCF x podniková diskontní míra
(vyjadřuje míru rizika)
**DFCF ve 2.roce = FCF x (1,16)2
věčná renta v 5. roce = FCF v 6. roce = 97……….. =
692,86
i–g
0,16 – 0,02
současná hodnota věčné renty (PVP) = věčná renta
v 5.roce = 692,86 = 329,88
(1 + i)5
(1,16)5
FMV (Fair Market Value) = DFCF + PVP = 435,59 +
329,88 = 765,47 mil. Kč
Můžeme vypočítat tržní hodnotu vlastního kapitálu
(MVE – Market Value to the Equity); tu zjistíme
odečtením (tržní) hodnoty dluhů (MVD – Market Value
of the Debt) od zjištěné tržní hodnoty podniku (MVF –
Market Value to the Firm)
MVE = MVF – MVD
MVE = 765,47 – 360 = 405,47
Hodnota 1 akcie = 405 470 000 : 540 000 = 750,87
Kč/akcie
Předpokládáme-li stejnou výši výnosů v jednotlivých
letech a neomezenou dobu činnosti podniku, můžeme
použít zjednodušený vzorec (vzorec pro perpetuitu, též
vzorec pro kapitalizaci), ve kterém se obvykle počítá se
ziskem:
MVF = Z
i
(při stabilním růstu zisku ve výši g odečteme g od i). Při
tomto výpočtu se místo cash flow obvykle používá
ukazatel čistého zisku.
Např.
Předpokládaný roční čistý zisk je 5 mil. Kč a počítá se
s tím, že ročně poroste o 2%. Diskontní podniková míra
je 18%.
MVF
=
5 000 000
=
31 250 000 Kč
0,18 – 0,02
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vliv inflace na oceňování majetku a závazků
Princip historických cen, který je obecným principem
oceňování v účetnictví nebere v úvahu změny tržních cen
majetku ani změnu kupní síly peněžní jednotky a tím
zkresluje celkovou hodnotu majetku a jeho jednotlivých
položek včetně výsledků hospodaření.
Inflace a stálá aktiva
Způsobuje změnu kupní síly peněžní jednotky. Ta působí
jak na rozvahu, tak na výsledek hospodaření. Růst
pořizovacích cen stálých aktiv vede často k tomu, že
podnik v době, kdy potřebuje obnovit některou jejich
složku, nemá dostatek peněz na prostou obnovu, i když ji
zcela odepsal: na její nákup potřebuje více peněz, než
formou odpisů naakumuloval. Na uhrazení rozdílu pak
musí použít zisku, který však má být zdrojem ne prosté,
ale rozšířené reprodukce. V tomto ohledu inflace dolehne
více na podnik se starým zařízením už neodepisovaným,
což
vede
k vykazování
fiktivních
zisků.
K věrohodnějšímu ocenění stálého majetku (pro
vnitropodnikové účely) se používá reprodukčních cen.
Inflace a zásoby
Obdobně inflace působí na zásoby: jelikož materiál se
eviduje v pořizovací ceně a v ní se předává do výroby, je
podhodnocen; tím je podhodnocena nedokončená výroba
i hotové výrobky. Pokud se podniku nepodaří zvýšit ceny
svých výrobků, docházelo by i zde k zúžené reprodukci.
Inflace a peníze
Stejně se inflací znehodnocují peníze a pohledávky, což
zhoršuje likviditu podniku.
Inflace a dluhy
Jinak je tomu s vlivem inflace na dluhy; v důsledku toho,
že je podnik splácí v jejich původní výši „inflačními
penězi“, na inflaci „vydělává“.
Inflace a výsledek hospodaření
Vliv inflace se projeví i v zisku, který je výsledkem tržeb
(ovlivňovaných převážně tržními cenami) a nákladů
(vyjádřených
většinou
v historických
cenách).
V některých zemích se používá tzv. alternativní
účetnictví, založené na běžných cenách.
Formy restrukturalizace podniku.
Restrukturalizace podniku (corporate restructuring)
– neustálé změny majetkové a kapitálové (finanční)
struktury podniku. Podniky přizpůsobují strukturu svých
činností, majetku i kapitálu měnícím se podmínkám na
trhu zboží i na finančním trhu. Hledají nové segmenty
trhu a nové podnikatelské aktivity, mění strukturu zdrojů,
tj. podíl vlastního kapitálu, dlouhodobých půjček a
obligací, krátkodobých dluhů a cenných papírů, podíl
leasingu apod.
Formy restrukturalizace – 4 skupiny
Expanze
Výprodej
Získání kontroly nad společností
Změna vlastnictví
Expanze
Fúze – spojení dvou nebo více jednotek
v jednotku jednu
Koupě – akvizice – obvykle se týká malé
jednotky, která je koupena velkou firmou. Někdy
se považuje za fúzi.
Nabídka ke koupi – jedná firma dá nabídku na
odkoupení akcií akcionářům druhé firmy, ať už se
souhlasem nebo bez souhlasu vedení druhé firmy.
Tím získá firmu pod svou kontrolu.
Joint Venture – týká se jen části činnosti firmy a
je uzavírána na omezenou dobu. Každý ze
spojených partnerů funguje jako samostatná
firma, joint venture pak reprezentuje nově vzniklý
podnik.
Výprodej
Zřeknutí se – při zřeknutí se firmy se vytváří
nová právní jednotka, jejíž akcie jsou rozděleny
akcionářům mateřské společnosti v poměru
k jejich původním podílům. Dochází však
k oddělení řízení, čímž nová jednotka může
rozvíjet vlastní podnikatelskou politiku a strategii.
Nová jednotka nedostává z původní společnosti
žádné peníze.
Prodej části podniku – prodejem části podniku
třetí straně, kterou obvykle představuje již
existující firma, nevzniká nová právní jednotka.
Pokud nová firma vznikne a jsou vydány nové
akcie veřejně nabízené, nazývá se tato transakce
„equity care out“.
Získání kontroly nad společností
Zpětný odkup – zpětný nákup podstatného
podílu majetku za cenu, která je o prémii vyšší,
než je tržní cena.
Dohoda o klidu – obvykle je sepsána tam, kde
„vykoupení“ akcionáři se zavazují, že se
v budoucnu nepokusí znovu získat kontrolu nad
společností
Opatření proti převzetí firmy – dodatečná
opatření ke ztížení získání společnosti pod
kontrolu zvyšují procento potřebné k získání
majority (např. na 80%); hovoří se o tzv.
supermajoritě. Jinou formou je tzv. zlatý padák,
což jsou ustanovení v manažerských smlouvách
vrcholových řídících pracovníků, které stanoví
náhrady za ztrátu zaměstnání při změnách řízení
firmy…
Hlavními formami změny vlastnictví je přímá výměna
dluhu nebo prioritních akcií za akcie společné nebo
obráceně, nebo zpětný nákup části dosud nesplacených
akcií, úplná koupě majetku dříve veřejné společnosti
malou
skupinou
vlastníků,
výkup
firmy
managementem; vstoupí-li do výkupu i vnější investoři,
kteří zajistí potřebné peněžní fondy, hovoříme o
zadluženém výkupu.