Souhrnná teritoriální informace Gruzie

Transkript

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Gruzie
Souhrnná teritoriální informace Gruzie
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským
úřadem ČR v Tbilisi (Gruzie) ke dni 05.11.2012
Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace:
1. Základní informace o teritoriu
2. Vnitropolitická charakteristika
3. Zahraničně-politická orientace
4. Ekonomická charakteristika země
5. Finanční a daňový sektor
6. Zahraniční obchod země
7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
9. Investiční klima
10. Očekávaný vývoj v teritoriu
1/72
© Zastupitelský úřad Tbilisi (Gruzie)
Gruzie
1. Základní informace o teritoriu
1.1. Oficiální název státu
•
Česky: Gruzie
•
Gruzínsky: Sakartvelo
•
Rusky: Gruzija
•
Anglicky: Georgia
1.2. Rozloha
•
2
69,7 tis. km
1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného
obyvatelstva
Zdroj: www.geostat.ge
Počet obyvatel celkem (k 1. lednu 2012): 4 497. 6 mil.
•
z toho ve městech: 2 391. 7 mil.
•
na venkově: 2 105. 9 mil.
Hustota: 63 obyvatel /km
2
Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 1,991. 8 mil. (2009)
1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické
složení
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva:
Rok
Počet narození
Počet narozených na 1000
obyvatel
2001
47 589
10.9
2002
46 605
10.7
2003
46 194
10.7
2004
49 572
11.5
2005
46 512
10.7
2006
47 795
10.9
2/72
Gruzie
2007
49 287
11.2
2008
56 565
12.9
2009
63 377
14.4
2010
62 585
14.1
2011
58 014
12.9
Struktura podle pohlaví (k 1.1.2012)
•
muži – 2143,8 tis.
•
ženy – 2353,8 tis.
Věková struktura (k 1.1.2010):
•
0-14 let – 756,5 tis.
•
15-64 let – 3 058,0 tis.
•
nad 65 let – 621,9 tis.
1.5. Národnostní složení
Přes 80 % obyvatelstva tvoří Gruzínci. K nejpočetnějším národnostním menšinám patří Ázerbájdžánci
(7 %), kteří obývají zejména jihovýchodní oblasti Gruzie na hranicích s Ázerbájdžánem (Kvemo Kartli)
a Arméni (6 %), kteří kompaktně žijí v jihozápadní Gruzii (Samtsche-Džavachetie). K dalším menšinám
patří Rusové, Osetinci, Ukrajinci, Abcházové, Řekové, Kurdové, Židé a desítky dalších etnických skupin.
1.6. Náboženské složení
Většina etnických Gruzínů je (alespoň nominálně) příslušníky gruzínské pravoslavné církve. Druhou
nejrozšířenější náboženskou skupinou jsou muslimové (9,9 %) – Ázerbájdžánci, gruzínští muslimové
v Adžárii a Kistinci v severovýchodní Gruzii, třetí skupinou jsou příslušníci Arménské apoštolské církve
(3,9 %). Judaismus vyznává přibližně 4 tisíce Židů, kteří v Gruzii žijí již od starověku, přibližně 15 tisíc
Řeků patří k řecké pravoslavné komunitě, asi 18 tisíc členů má komunita kurdských Jezídů. Ani ne tisíc
příslušníků má luteránská komunita (většinou potomci německých přistěhovalců, kteří se zde usídlili před
několika staletími), 35 tisíc lidí vyznává katolickou víru. Rusové vyznávají pravoslaví, dosud zde také
existují příslušníci třech pravoslavných disidentských škol (malakáni, starověry, duchobory). Po rozpadu
SSSR zde začaly působit také nové církve a sekty: baptisté, adventisté Sedmého dne, svědci Jehovovi,
nová apoštolská církev, mormoni.
Právní status má však pouze gruzínská pravoslavná církev.
1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky
Úředním jazykem je gruzínština, v Abcházii podle Ústavy Gruzie i abcházština. K ostatním nejčastěji
používaným jazykům patří ruština (jako určitá „lingua franca“, znalost ruštiny u mladé generace je však
již menší) a angličtina. Národnostní menšiny vedle oficiální gruzínštiny většinou používají svůj mateřský
jazyk (popř. pouze svůj mateřský jazyk). V obchodních jednáních se používá ruština a angličtina.
3/72
Gruzie
1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další
velká města
Hlavním městem je Tbilisi (1 152 500 obyvatel), k dalším větším městům patří administrativní střediska
jednotlivých oblastí, kterých je devět (ty se dále dělí na okresy – raioni). Pro lepší orientaci názvy
uvádíme v anglickém fonetickém přepisu gruzínštiny, dále překlad do angličtiny a češtiny. Počet obyvatel
k 1.1. 2010:
1. Kvemo Kartli /Lower Kartli/ Dolní Kartli (499,9 tis.obyvatel) – středisko: Rustavi (119, 5 tis.
obyvatel)
2. Shida Kartli /Inner Kartli/ Vnitřní Kartli (310,6 tis. obyvatel) – středisko: Gori
3. Kakheti /Kakheti/ Kachetie (404,5 tis. obyvatel) – středisko: Telavi
4. Imereti /Imereti/ Imeretie (700,4 tis. obyvatel) – středisko: Kutaisi (192,5 tis. obyvatel)
5. Samegrelo-Zemo Svaneti /Samegrelo-Upper Svaneti/ Megrelie a Horní Svanetie (474,1 tis.
obyvatel) – středisko: Zugdidi, dále se zde nachází nejdůležitější gruzínský přístav Poti (47,7
tis.obyvatel)
6. Guria /Guria/ Gurie (139,8 tis. obyvatel) – středisko: Ozurgeti
7. Racha-Lechkhumi da Kvemo Svaneti /Racha-Lechkhumi and the Lower Svaneti/
Dolní Svaneti (47,6 tis. obyvatel) – středisko: Oni
Rača-Lečchumi a
8. Samtskhe-Javakheti /Samtskhe-Javakheti/ Samcche-Džavachetie (211,3 tis.obyvatel) – středisko:
Achaltsikhe
9. Mtskheta-Mtianeti /Mtskheta-Mtianeti/ Mccheta-Mtianetie (108, 8 tis. obyvatel) – středisko:
Mccheta
Na území Gruzie se dále nachází Autonomní republika Adžárie (386,9 tis. obyvatel) s hlavním městem
Batumi (123, 5 tis. obyvatel) a separatistické oblasti Abcházie (dříve Autonomní republika Abcházie)
s centrem Suchumi a Jižní Osetie (dříve Autonomní oblast Jižní Osetie, gruzínsky též Samačablo,
oficiálně je součástí Vnitřního Kartli) s centrem Cchinvali. De facto republiky Abcházie a Jižní Osetie jsou
v důsledku nevyřešených konfliktů mimo kontrolu ústřední vlády.
1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn
Od roku 1995 je gruzínskou peněžní jednotkou lari (GEL), který se dělí na 100 tetri. V současné době jsou
v oběhu mince v hodnotě 5,10, 20 a 50 tetri, bankovky v hodnotě 1, 2, 5,10, 20, 50, 100 a 200 GEL.
V roce 2007 byly zavedeny mince v nominální hodnotě 1 a 2 GEL a nové mince 50 tetri.
V platebním styku se používá téměř výhradně GEL. Ve směnárnách přijímají USD, EURO, ruský rubl a
další měny, zejména okolních zemí. Kurz ve směnárnách se liší o 1 – 2 GEL, směnárny nevybírají žádný
poplatek. V bankách je při výměně požadování doklad totožnosti.
Stále více se používají platební karty (mezinárodní karty zde fungují), v Tbilisi je velmi hustá síť
bankovních poboček a bankomatů. V regionech je však situace horší, proto doporučujeme mít s sebou
vždy určitý obnos v hotovosti.
Měnová politika je prováděna Národní bankou Gruzie.
GEL/USD
GEL/EUR
Vývoj směnného kurzu GEL vůči USD
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
1,8126 1,7764
1,6707
1, 4902
1, 6637
1, 78 1,70
2,26
2,22
2,28
2,18
2,33
2,36
2,20
(zdroj: Národní banka Gruzie, www.nbg.gov.ge),
4/72
Gruzie
1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba
Pevné státní svátky (dny volna):
•
1. – 2. ledna – Nový rok
•
7. ledna – pravoslavné Vánoce
•
19. ledna – Křest Páně, Epifanie
•
3. března – Den matek
•
8. března – Den žen
•
9. dubna – Den smutku za padlé v boji za nezávislost/Den vítězství
•
9. května – Den vítězství ve Velké vlastenecké válce
•
12. května – Den sv. Andreje
•
26. května – Den nezávislosti (hlavní státní svátek)
•
28. srpna – Svátek Panny Marie (Mariamoba, Nanebevzetí)
•
14. října – Sveticchovloba (svátek města Mcchety, hlavního města Gruzie v raném středověku)
•
23. listopadu – Den sv. Jiří (Giorgi), patrona Gruzie (Giorgoba)
Pohyblivé svátky (dny volna):
Pravoslavné velikonoce – Velký pátek, Velikonoční pondělí – datum se obvykle rozchází s katolickými
velikonocemi, neboť výpočet probíhá podle juliánského kalendáře.
Svátečními dny, které nejsou dny volna, jsou církevní svátky, kterých je v Gruzii velké množství, včetně
dnů svatých, velkým svátkem je Tbilisoba (Den Tbilisi poslední neděli října) atd. 14. ledna se slaví nový
rok podle starého kalendáře.
Obvyklá pracovní a otevírací doba
V úřadech a institucích je pětidenní pracovní týden. Obvyklá pracovní doba ve státních úřadech, bankách
atd. je od 10 hod. do 18 hod. s pauzou na oběd mezi 13 –15 hod, která však není striktně dodržována.
Dosti často je obtížné dovolat se někam i v 11 hodin ráno.
Obchody se obvykle otevírají v 9 - 10 hod a jsou otevřeny do 19 – 20 hod, některé do 22 – 23 hod., dost
obchodů se smíšeným zbožím má otevřeno 24 hod. Tržnice otevírají kolem 9 hod., zavírají kolem 18- 19
hod.
1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty
Je důležité prověřovat údaje o partnerovi a firmě, neboť zde stejně jako všude jinde působí různí
„podnikavci“. Jiní obchodníci zase nemají potřebné finanční ani jiné podmínky a domnívají se, že to
poskytne zahraniční partner. Ne všichni mají dostatečné ekonomické znalosti. Proto je pro úspěšné
podnikání v Gruzii dobré mít zde schopnou a důvěryhodnou kontaktní osobu či zprostředkovatele, pro
nalezení dobrých místních partnerů a pochopení gruzínské kultury, které je pro podnikání zde důležité,
je dobré poznat partnery osobně. Proto je návštěva Gruzie zejména v případě plánovaného podpisu
smlouvy velmi důležitá. Komunikace a marketing jsou ve vývoji.
Gruzíni při komunikaci velmi často používají oslovení „pane/paní + křestní jméno“, a to i u osob, které
osobně neznají, např. při telefonování, stejně jako vůči výše postaveným osobám.
Gruzíni jsou pohostinným národem, jsou velkými gurmány a i přes ekonomické problémy dodržují tradice
stolování, kterou mj. utužují rodinné, přátelské či partnerské vztahy – pozvání do restaurace, popř.
k obchodnímu partnerovi domů by tudíž nemělo překvapit. Ovšem vzhledem k tomu, že ke stolování patří
též bohaté pití alkoholu, je nutné mít se v tomto ohledu na pozoru – místní toho dokáží vypít hodně,
aniž by se opili. Pití alkoholu (víno, koňak popř. vodka) je doprovázeno pronášením přípitků, které jsou
nápadité, dlouhé, závisí to na fantazii a řečnickém umění připíjejícího. Pokud je společnost za stolem větší
5/72
Gruzie
než 2-3 lidé, jeden ze stolovníků je tzv. tamadou, který stůl „vede“, tj. pronáší přípitky a případně určuje,
kdo připije jako další. Gruzíni velmi oceňují, když pronášet nápadité přípitky dokáže cizinec (nejen pouhé
„na zdraví“). Narozdíl od evropských zvyklostí se však při stolování nepopijí během večera volně, nýbrž
právě jen po přednesení přípitku. Pronášet přípitek pivem nebo nealkoholickým nápojem je nevhodné.
Hosté často dostávají dárky, obvykle místní víno, proto je dobré s tímto počítat – k tradičně oblíbeným
českým artiklům, známým již ze sovětských dob, je broušené sklo, popř. bižuterie a pivo.
Při osobním kontaktu je často překvapivé, kolik informací o České republice, resp. o Československu
má zejména starší generace – díky vztahům za trvání SSSR mnoho lidí do ČSSR jezdilo jako turisté,
pracovně, občas se vyskytne někdo, kdo působil v sovětských okupačních jednotkách atd. Proto je dobré
seznámit se s informacemi o Gruzii všeobecného charakteru.
1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a
občany EU
Mezi ČR a Gruzií není v oblasti zdravotnictví a sociální péče v platnosti žádná smlouva, při příjezdu není
vyžadováno zdravotní pojištění. Pojištění před cestou do zahraničí však rozhodně doporučujeme. Veškeré
zdravotnické služby na území Gruzie jsou poskytovány za finanční úhradu – platí se v hotovosti v místě
poskytnutí zdravotní péče, výše ceny závisí na úrovni zdravotnického zařízení. Zdravotní péče v Gruzii je
obecně na nízké úrovni, ve venkovských oblastech je přímo katastrofální. Týká se to zejména vybavení
zdravotnických zařízení a nemocničního komfortu, úroveň lékařů je zpravidla na slušné až dobré úrovni.
V Tbilisi i některých větších městech se však již objevila zdravotnická zařízení zřízená ze zahraničních
investic, která již mají dobrou úroveň – jsou však drahá. Vzhledem k platbám v hotovosti není výjimkou,
že zdravotnické zařízení má u solventních pacientů zájem provádět i úkony, které nejsou úplně nezbytné.
1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
Dnem 16.06.2005 byla ze strany Gruzie jednostranně zrušena vízová povinnost pro členské země EU,
resp. členské země Schengenské smlouvy na všechny typy cestovních dokladů. EU. Státním občanům
uvedených zemí je tímto umožněn vstup a povbyt na území Gruzie bez víza po dobu nepřesahující 90
dnů, a to jak při turistických cestách, tak i při cestách za výdělečným účelem.
Velvyslanectví Gruzie v ČR
Na Zátorce 13
160 00 Praha 6, Bubeneč
Sekretariát:
fax:
+420 / 233 311 749 / 751 / 752
+420 / 233 383 291
e-mail: [email protected]
Nina Nakashidze, Ambassador
+ 420 / 233 311 688,
Specifické podmínky cestování do teritoria
Pro cesty do Gruzie se nevyžaduje žádné povinné očkování, ZÚ Tbilisi však doporučuje očkování proti
žloutence a tuberkulóze. V Gruzii, včetně Tbilisi, je důležité dodržovat základní zásady bezpečnosti,
tj. neukazovat zbytečně peníze, nechodit v noci do odlehlých částí města atd. Zvýšené opatrnosti je
nutné dbát při pobytu v odlehlých horských a vysokohorských oblastech. Doporučuje se pohybovat
ve skupině a nejlépe s místním průvodcem. K vysoce rizikovým oblastem stále patří Pankisská
soutěska, doporučujeme se vyhnout cestám do této oblasti. Na celém území Gruzie je nutné dbát
zvýšené opatrnosti – informovat o svém pobytu známé a přátele a také Zastupitelský úřad ČR v Tbilisi
6/72
Gruzie
prostřednictvím systému DROZD (viz www.mzv.cz). V některých, zejména horských oblastech panují
místní tradice, které nejsou cizincům dostatečně známy, např. zákaz vstupu na nijak neoznačená "svatá
místa". I neúmyslné porušení těchto pravidel vede často k velmi vážným důsledkům, proto je vždy v
vhodné mít průvodce z řad místního obyvatestva. Doporučujeme před cestou do regionu kontaktovat ZÚ
Tbilisi, který sdělí aktuální informace k cestování v zemi.
Cestovatele, kteří chtějí v Tbilisi žádat o víza do Arménie a Ázerbájdžánu, upozorňujeme, že přechod
hranice mezi Arménií a Ázerbájdžánem není možný – hranice je uzavřená kvůli konfliktu o Náhorní
Karabach. Stejně tak je uzavřena arménsko – turecká hranice.
Jediný pozemní hraniční přechod na Kazbegi-Verchnij Lars mezi Gruzií a Ruskou federací byl plně
zprovozněn i pro občany třetích zemí, tj. včetně občanů EU. Z obou stran jej mohou využít osoby
překračující hranici mezi Gruzií a Ruskem automobilem, autobudem, na motorce či na jízdním kole,
nikoliv však pěšky.
Přechod je otevřen denně od 06.00 do 21.00 hod, v zimním období od 07.00 do 19.00 hod.
1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy
s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi
Pro aktuální informace doporučujeme sledovat varování/doporučení zveřejněná na webových stránkách
MZV ČR www.mzv.cz.
ZÚ Tbilisi varuje před cestami do Abcházie a Jižní Osetie. Oblasti jsou kontrolovány separatistickými
režimy. Instituce hostitelské země zde nepůsobí a rovněž velvyslanectví ČR nemůže v případě nouze
poskytnout efektivní pomoc. Situace v obou oblastech je nepřehledná. Vysoká jsou bezpečnostní
rizika v důsledku kriminálních aktivit i možných ozbrojených střetů podél administrativních hranic se
separatistickými regiony. Hraniční přechody z RF do Abcházie a Jižní Osetie jsou z hlediska Gruzie
považovány za nelegální a klasifikovány jako porušení zákonů Gruzie. V případě porušení režimu hrozí
cestovateli deportace z Gruzie, v horším případě trest odnětí svobody. Vstup do těchto oblastí ve
výjimečných a odůvodněných případech povoluje MZV Gruzie. I v těchto případech je však nutné vstoupit
na separatistická území z Gruzie a kromě souhlasu gruzínských orgánů je nutný také souhlas orgánů
separatistických regionů.
1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně
generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z
centra města
Velvyslanectví ČR v Tbilisi má teritoriální působnost pro Gruzii a Arménii.
Embassy of the Czech Republic
Velvyslanec
•
Ivan Jestřáb (od 1.4.2008)
Adresa
•
Chavchavadze (Čavčavadze) 37, block VI
0162 Tbilisi
Georgia
Telefony
•
7/72
00995-32-291 67 40/41/42 spojovatel;
Gruzie
•
00995-32-291 67 48 konzulární oddělení;
•
00995-599-54 27 47 konzulární pohotovost
Fax
•
00995-32-291 67 44
E-mail
•
[email protected]; [email protected]
Pracovní doba
•
pondělí – čtvrtek 8,15 – 17,00
•
pátek 8,15 - 15,45
Konzulární hodiny
•
•
pondělí, úterý, čtvrtek, pátek
•
10 – 12,00 příjem žádostí o krátkodobé vízum (do 90 dnů)
•
14 – 15, 00 výdej víz;
středa – příjem žádostí o dlouhodobá víza, tj. nad 90 dnů (pouze po předchozím telefonickém
objednání)
Cesta z letiště
•
cca 20 minut, nejlepší je použít služeb taxi (cena u firemních taxi se pohybuje v rozmezí 25 - 25
GEL) . Z centra města se na ZÚ Tbilisi dá dostat velmi jednoduše, neboť prospekt Čavčavadze
navazuje na hlavní prospekt Rustaveliho. Možné je použít autobusy č. 39,61 a 71, zastávka U
kostela.
1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká
centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)
V Gruzii nejsou uvedené instituce zastoupeny.
1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní
policie, požárníci, infolinky apod.)
•
informace 118 09
•
policie, první pomoc, hasiči 112
MediClubGeorgia 25 19 91, 899 58 19 91, Tbilisi, Chavchavadze 5
1.18. Internetové informační zdroje
Zprávy, TV, rádio
•
www.civil.ge
•
www.eurasianet.org
•
www.rustavi2.com
•
www.imedi.ge
•
www.adjaratv.com/en
8/72
Gruzie
•
www.geotvr.ge
•
www.rferl.org
•
www.messenger.com.ge
•
www.geotimes.ge
•
www.apsnypress.info (Státní informační agentura Abcházie)
•
www.sarke.ge
Státní instituce (webové stánky ministerstev uvádíme v oddílu 2.3)
•
www.government.gov.ge
•
www.parliament.ge
•
www.nbg.gov.ge
•
www.president.gov.ge
•
www.georgia.gov.ge
Obchod, ekonomika, statistika, konzultace
•
www.geostat.ge
•
www.economy.ge
•
www.privatization.ge
•
www.investingeorgia.org/en/ - Georgia National Investment and Export Promotion Agency)
•
www.investmentguide.org
•
www.customs.gov.ge
•
www.bisnis.doc.gov
•
www.geplac.org (Georgian-European Policy and Legal Advice Centre – GEPLAC)
•
www.gcci.ge (Hospodářská komora)
•
www.mcd.ge(Millenium Challenge Corporation)
•
www.fgb.ge(Federace gruzínských podnikatelů)
•
www.agbdc.com (America – Georgia Business Council)
•
www.amcham.ge (Americká obchodní komora v Gruzii)
•
www.doingbusiness.org
•
www.expogeorgia.ge (veletrhy)
•
www.iteca.ge (veletrhy)
•
www.tbsc.ge (Tbilisi Business Service Centre)
•
www.tech.ge.org (Georgian Research Institute for Scientific and Technical Information)
www.gorbi.com (Georgian Opinion Research Business International (GORBI)
•
www.dlapiper.com/georgia(mezinárodní právní služby DLA Piper Rudnick Gray Cary)
•
www.ey.com(Ernst&Young)
•
www.ggic.ge (Georgian Gas International Corporation)
•
www.gioc.ge (Georgian International Oil Corporation)
•
www.georgian-oil.com (Georgian National Oil Copany – Saknavtobi)
•
www.bp.com(BP Caspian)
•
www.gse.com.ge (Georgian State Electrosystem
•
www.gwem.org.ge (Georgian Wholesale Electricity Market)
•
www.gnerc.org (Gergian National Electricity Regulatory Commission)
•
www.tourism.gov.ge
•
www.gncc.ge (Georgian National Communications Commission)
•
www.magticom.ge (mobilní operátor Magti)
•
www.geocell.ge (mobilní operátor Geocell)
9/72
Gruzie
Různé informace
•
www.yellowpages.ge
•
www.welcome.ge
•
www.top.ge
•
www.info-tbilisi.com
•
www.delgeo.cec.eu.int (Delegace EK)
•
http://www.ebrd.org/country/country/georgia/index.htm
•
http://www.imf.org/external/country/GEO/index.htm
1.19. Adresy významných institucí
Government of Georgia
7, Ingorokva Str.
0134 Tbilisi
President of Georgia
Office of the President
Avlabari
Tbilisi
Parliament of Georgia
8, Rustaveli Ave.
0118 Tbilisi
Ministry of Foreign Affairs
4, Chitadze Str.
0118 Tbilisi
Ministry of Education and Science
52, Uznadze str.
Tbilisi
Ministry of Environment
10/72
Gruzie
6, G. Gulua Str.
0114 Tbilisi
Ministry of Economy and Sustainable Development
12, Chanturia Str.
0108 Tbilisi
Ministry of Defence
20, Genral Kvinitadze Str.
0112 Tbilisi
Ministry of Justice
30, Rustaveli Ave.
0108 Tbilisi
Ministry of Culture, Monuments Protection and Sport
4, Sanapiro Str.
0108
Ministry of Refugees and Accomodation
16, Vazha Pshavela Str.
Tbilisi
Ministry of Health, Labour and Social Affairs
30, Gamsakhurdia Str.
Tbilisi
Ministry of Energy and Natural Resources
10, Lermontov Str.
0108 Tbilisi
11/72
Gruzie
Ministry of Finance
70, Irakli Abashidze Str.
0162 Tbilisi
Ministry of Agriculture
6, Gelovani Str.
0123 Tbilisi
Ministry of Interior
10, Gulua Str.
0114 Tbilisi
12/72
Gruzie
2. Vnitropolitická charakteristika
2.1. Stručná charakteristika politického systému
Gruzie je republikou se silným prezidentským systémem. Prezident je volen přímou dvoukolovou volbou
na pět let. Parlament má v Gruzii pouze jednu komoru, tzv. Národní shromáždění, jehož 150 poslanců
je voleno na čtyřleté období; 75 poslanců je voleno v poměrném hlasování, 75 většinovým hlasováním
v jednomandátových obvodech.
Silné prezidentské pravomoci, jak jsou zakotveny v současné ústavě, však přestanou být aplikovány
po příštích prezidentských volbách, které se očekávají v řádném termínu v říjnu 2013. Podle ústavy
se prezidentské volby konají v měsíci říjnu toho roku, kdy prezidentovi vyprší pětiletý mandát – M.
Saakašvili nastoupil k druhému termínu v lednu 2008, volby se tedy budou konat v říjnu 2013, pokud
však prezident nepodá dříve demisi. To se však v současnosti neočekává. Po zvolení nového prezidenta,
který se volí přímo, začne platit změna ústavy, která omezuje jeho pravomoci a posiluje pravomoci
premiéra (vlády) a parlamentu.
V Gruzii působí následující hlavní politické strany:
•
Sjednocené národní hnutí (M. Saakašvili) - v současnosti v opozici
•
Koalice Gruzínský sen (B. Ivanišvili) sdružující strany Gruzínský sen B. Ivanišviliho, stranu Naše
Gruzie-svobodní demokraté (I. Alasania), Republikánskou stranu (D.Usupašvili), Národní fórum,
Konzervativní stranu a stranu Průmysl zachrání Gruzii - vládnoucí strana
První parlamentní volby po revoluci růží z listopadu 2003 proběhly 28. března 2004 (jednalo se o
mimořádné volby, neboť řádné volby dne 2. listopadu 2003 byly zmanipulovány a následné mírové
protesty vyústily v rezignaci stávajícího prezidenta Eduarda Ševardnadzeho). Ve volbách zvítězil blok
„Národní hnutí – Demokraté“ v čele se Micheilem Saakašvilim (66,24 %), sedmiprocentní hranici překročil
už jen volební blok „Noví praví – Průmyslníci“ (7,96 %). Ostatní strany měly v parlamentu zastoupení
pouze na základě výsledků většinového hlasování.
Nové vedení země následně zahájilo rozsáhlé politické, sociální a hospodářské reformy a zintenzívnilo
snahy o integraci do euroatlantických struktur, která se stala jednou z hlavních zahraničněpolitických
priorit. Úspěchu dosahuje v boji s korupcí. Výrazně se však zhoršily vztahy s Ruskem, zejména od
začátku roku 2006. Dne 22. ledna 2006 došlo k výbuchům na ruském plynovodu, který do Gruzie přivádí
ruský plyn a Gruzie se tak na více než týden ocitla bez energetických zdrojů – její vedení z výbuchů
obvinilo RF. V březnu 2006 RF zakázala dovoz gruzínského vína a koňaku a posléze v dubnu minerální
vody – poukazovala na jejich nízkou kvalitu a velký počet padělků, obecně je však zřejmé, že se jedná o
metodu nátlaku na Gruzii.
Dne 21. července 2006 prezident Saakašvili jmenoval dosavadního ministra životního prostředí členem
Nejvyššího soudu Gruzie. Vzhledem k tomu, že to byla již několikátá změna od 17. února 2005, kdy byla
jmenována vláda premiéra Zuraba Noghaideliho po tragické smrti premiéra Zuraba Žvanii, kterou došlo
k obměně celkově 1/3 ministrů, v souladu s ústavou musela rezignovat celá vláda. Saakašvili nominoval
hned 22. července novou vládu, jejíž složení zůstalo v podstatě stejné – své místo v ní však neměl Giorgi
Chaindrava, ministr pro řešení konfliktů.
Na přelomu července a srpna 2006 proběhla operace v Kodorském údolí, které jako jediné území
Abcházie zůstalo pod kontrolou Gruzie. Na obranu před případným útokem Abcházců zde působily
polovojenské oddíly, které byly ze prezidenta Ševardnadzeho včleněny do armády, tehdejší ministr obrany
Okruašvili je však v roce 2005 zrušil. Jejich vůdce Emzar Kviciani, bývalý představitel prezidenta pro toto
území, vyhlásil na konci července vládě neposlušnost na protest proti údajně plánované operaci, která
měla jeho oddíly odzbrojit. Tbilisi následně v Kodori provedlo „policejní“ operaci, v průbehu které byli
ozbrojenci pozatýkáni (Kvicianimu se však podařilo uprchnout), rozhodlo, že do Kodori bude přesunuta
(dosud exilová) abcházská vláda, která sídlila v Tbilisi a zahájilo hospodářskou rehabilitaci oblasti.
Prezident též rozhodl o přejmenování Kodori na „Horní Abcházii“. Tyto kroky významně zvýšily napětí
mezi Tbilisi a Suchumi a na straně separatistů posílily obavy z připravované vojenské operace ze strany
Gruzie, ačkoli ta důrazňuje prohlašuje, že konflikty chce řešit výlučně mírovou cestou.
13/72
Gruzie
Na začátku září 2006 proběhlo zatčení několika desítek opozičních představitelů politických uskupení
spojených s osobou bývalého mistra státní bezpečnosti Igora Giorgadzeho, který je od roku 1995 v exilu
– z Gruzie odjel po obvinění z přípravy atentátu na Ševardnadzeho v srpnu 1995. Současné době je
s největší pravděpodobností v Rusku. Jemu blízká politická uskupení v Gruzii (strana Spravedlnost –
Samartlianoba, Anti-Soros) mají jen marginální význam, usilují o posílení vztahů s Ruskem. Zatčení
představiteké byli obviněni z plánování státního převratu (s podporou zahraničních tajných služeb).
Následné zatčení ruských špionů v Gruzii v září 2006 mělo za následek ruskou reakci v podobě odvolání
ruského velvyslance z Tbilisi a evakuovaci ruského velvyslanectví, uvalení hospodářského embarga,
přerušení leteckého a poštovního spojení, což poté, co byla odvoláním na údajné opravy jediného
legálního hraničního přechodu Zemo Larsi- Kazbegi uzavřena 8. července 2006 jediná pozemní spojnice,
znamenalo přerušení jakékoli dopravy mezi RF a Gruzií. Následně se sice napětí snížilo a velvyslanec
se v lednu 2007 vrátil, ke zrušení jiných opatření však Rusko nepřistoupilo (pouze v létě 2007 bylo
obnoveno vydávání některých druhů víz - návštěva příbuzných, víza pracovní, studentská, za obchodním
účelem). Mezitím vztahy s Ruskem opět zkomplikovaly dva vážné incidenty - v březnu 2007 došlo k
ostřelování administrativního centra Horního Kodori a 6. srpna 2007 k narušení vzdušného prostoru
Gruzie letadlem, které podle analýz zahraničních expertů přiletělo směrem z RF a které shodilo
protiradarovou střelu u vesnice Citelubani nedaleko Gori.
5. října 2006 v Gruzii proběhly volby do místních zastupitelstev, ve kterých naprostou většinu křesel
získala vládní strana Národní hnutí, včetně vlivného postu starosty Tbilisi, mj. i proto, že se opozice
nedokázala sjednotit.
V prosinci 2006 parlament schválil ústavní dodatek, na základě kterého byl prodloužen mandát
parlamentu a zkráceno funkční období prezidenta Saakašviliho tak, aby volby mohly proběhnout paralelně
v období říjen - listopad 2008.
Dne 25. září 2007 odstartovalo nečekaný vnitrpolitický vývoj v Gruzii ostré vystoupení bývalého
ministra vnitra Okruašviliho, který vládu mj. obvinil z korupce a prezidenta z plánování vraždy oligarchy
Patarkacišviliho. O dva dny později byl Okruašvili zatčen s obviněními z korupce, praní špinavých peněz,
zneužívání pravomocí atd. v době svého působení na ministerstvu obrany. Zatčení způsobilo kritiku v
řadách opozice - deset politických uskupení se postupně sjednotilo s požadavkem na jeho propuštění.
Strany požadovaly též provedení parlamentních voleb v původním termínu v dubnu 2008. 28. září se
konala velká demonstrace za účasti asi 30 tisíc lidí, hlavní událostí však měla být demonstrace plánovaná
na 2. listopadu.
8. října Okruašvili odvolal svá obvinění proti vládě a Saakašvilimu a přiznal obvinění, která proti němu
byla vznesena. Následně byl propuštěn na kauci ve výši cca 6,5 mil. USD. 2. listopadu se u parlamentu
konala největší protivládní demonstrace za účasti až 70 tisíc lidí, hlavními požadavky bylo konání voleb v
dubnu 2008, změny volebního zákona atd. Demonstrace organizované tzv. sjednocenou opozicí (uskupení
deseti politických uskupení) pokračovaly v menší míře i v následujících dnech, k požadavkům se přidalo
volání po rezignaci Saakašviliho. Dne 7. listopadu byla demonstrace rozehnána a vyhlášen byl výjimečný
stav s odkazem na to, že byl proveden pokus o státní převrat. 8. listopadu Saakašvili ohlásil konání
předčasných prezidentských voleb na 5. ledna 2008. 16. listopadu byl zrušen výjimečný stav a došlo
k několika změnám vládě, včetně premiérského postu. 25. listopadu Saakašvili v souladu s ústavou
odstoupil a začala předvolební kampaň.
5. ledna 2008 se konaly předčasné prezidentské volby, ve kterých kandidovalo sedm kandidátů, včetně
ex-prezidenta Saakašviliho, kandidáta sjednocené opozice Levana Gačečiladzeho a dalších opozičních
kandidátů. Ve volbách, označených mezinárodními pozorovateli za obecně v souladu s mezinárodními
závazky, zvítězil v prvním kole Micheil Saakašvili ziskem necelých 53% hlasů, na druhém místě skončil
Gačečiladze, přestože vyhrál v Tbilisi. Po vyhlášení předběžných výsledků Gačečiladze volby označil za
zmanipulované a obnovil protestní akce, které sporadicky pokračovaly i v únoru. Opozice vládě předložila
mamorandum s požadavky týkajícími se provedení svobodných voleb, svobody médií atd., k dohodě na
všech bodech však nedošlo. 9. března zahájili někteří opoziční představitelé hladovku, kterou ukončili až
25. března po apelu gruzínského patriarchy.
21. května 2008 se konaly parlamentní volby, 5% hranici pro vstup do parlamentu překročila 4 uskupení.
Podle očekávání zvítězilo vládní Národní hnutí (59,18% - 119 mandátů), opoziční blok Sjednocená
14/72
Gruzie
opozice - Noví praví získal 17,73% hlasů (17 mandátů), křesťanští demokraté 8,66% (6 mandátů) a
Labouristé 7,44 % hlasů (6 mandátů). Republikáni získali 2 mandáty na základě většinového hlasování.
Sjednocená opozice výsledky voleb neuznala a na protest proti zmanipulování voleb se 12 ze 17 poslanců
vzdalo svých poslaneckých mandátů.
Od počátku července začalo v separatistické Jižní Osetii docházet ke stále častějším přestřelkám, které
měly na svědomí i lidské životy. Napětí vyvrcholilo v noci ze 7.-8. srpna, kdy gruzínská armáda zahájila
rozsáhlou vojenskou operaci a útok na centrum Jižní Osetie Cchinvali. Odtud se stáhla až po masivní
ofenzivě Ruské armády, která se při následném postupu dostala až cca 60 km ke Tbilisi. Pozemní operace
byly doprovázeny leteckým bombardováním, jehož proïmárními cíli byla vojenská infrastruktura, ale
též civilní cíle a dopravní infrastruktura. V polovině srpna 2008 prezidenti Gruzie a Ruska podepsali
šestibodovou dohodu o uzavření příměří, předloženou francouzským prezidentem Sarkozym (Francie
ve 2. polovině roku 2008 předsedala EU), jejíž součástí je mj. stažení ruských jednotek na pozice před
konfliktem.
26. srpna 2008 Rusko uznalo nezávislost Abcházie a Jižní Osetie, gruzínský parlament 28. srpna
prohlásil ruské jednotky za okupační. Nezávislost obou regionů zatím neuznal žádný jiný stát s výjimkou
Nikaraguy, Venezuely a Nauru, většina světa naopak podporuje územní celistvost Gruzie v jejích
mezinárodně uznávaných hranicích, tj. včetně Jižní Osetie a Abcházie.
V průběhu prvního pololetí 2009 v centru hlavního města Tbilisi probíhaly po dobu více jak tří měsíců
pouliční protesty organizované mimoparlamentní opozicí, která přišla pouze s jedním požadavkem odstoupení prezidenta. Jakkoliv se jich zúčastnilo zpočátku několik desítek tisíc lidí, počet účastníků se
záhy snížil, demonstrace se omezily jen na hlavní město. Tyto protesty postupně utichly a nepřivedly k
žádným významným změnám na vnitropolitické scéně.
Podobný průběh měly několikadenní protivládní demonstrace na konci května 2011, které se ovšem
již nedaly porovnat s velikostí a rozsahem demonstrací z roku 2009. Za jejich organizací stála hlavně
opoziční politička a největší kritička vlády M. Saakašviliho N. Burdžanadze. Demonstrace skončily bez
jakékohokoliv podstatného výsledku, tvrdé jádro demonstrantů bylo rozehnáno policejními jednotkami a
vyžádaly si nakonec několiv lidských životů.
Dne 1. října 2012 proběhly v Gruzii řádné parlamentní volby. Do nového parlamentu se dostaly pouze dvě
politické formace: Sjednocené národní hnutí (UNM) prezidenta M. Saakašviliho a koalice Gruzínský sen
(GD) miliardáře Bidziny Ivanišviliho, Žádná jiná strana ani koalice pětiprocentní hranici nutnou ke vstupu
do parlamentu nepřekonala.. Ve volbách na základě stranických kandidátek získala Ivanišviliho koalice
cca 55% hlasů, UNM obhájila 40,3%, zbytek si rozdělily ostatní kandidující strany, z nichž nejvíce dosáhli
Křesťanští demokraté (pouhé 2%).
Průběh parlamentních voleb v Gruzii byl mezinárodními pozorovateli uznán jako demokratický,
pozorovatelé konstatovali, že GE učinila významný krok v konsolidaci provedení demokratických voleb.
Poprvé v novodobé historii Gruzie došlo ke změně vládnoucí elity cestou voleb. To je jednoznačný úspěch,
za který země vděčí jak dosavadní politické reprezentaci M. Saakašviliho, tak občanské společnosti, která
v GE získala své silné a nezastupitelné místo. Demokratické instituty, přes všechny dílčí nedostatky a
„místní zvláštnosti“, jsou dnes součástí politického prostředí země.
Zemi nyní čekají prezidentské volby v říjnu 2013.
2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)
Hlavou státu je prezident republiky, volený podle ústavy na 5 let, zvolen může být jen dvakrát o sobě.
Současný prezident Micheil Saakašvili (Mikheil Saakashvili) byl poprvé zvolen 4. 1. 2004. Dne 5. ledna
2008 proběhly předčasné prezidentské volby, ve kterých zvítězil podruhé. Další prezidentské volby by se
měly uskutečnit v roce 2013 a v nich již podle stávající ústavy nemůže prezident Saakashvili kandidovat.
Nicméně se předpokládá změna ústavy, která by zmenšila prezidentské pravomoci ve prospěch předsedy
vlády. Předpokládá se, že by v tomto případě byl navržen na funkci premiéra stávající preziednt Saakašvili
a ponechal si tak většinu svých stávajících pravomocí.
15/72
Gruzie
2.3. Složení vlády
Složení vlády k 25. říjnu 2012
Vláda je tvořena premiérem, čtyřmi státními ministry a šestnácti ministry vlády (post premiéra, zrušený
v roce 1995, byl obnoven v únoru 2004 dodatkem k Ústavě). Od 25. října 2012 má vláda po porážce
několik let vládnoucího Sjednoceného národního hnutí prezidenta M. Saakašviliho koalicí Gruzínský sen
následující složení:
•
Bidzina Ivanišvili – premiér – www.government.gov.ge
•
Alexi Petriašvili – státní ministr pro euroatlantickou integraci, vice-premiér – www.euintegration.gov.ge
•
Paata Zakareišvili - státní ministryně pro reintegraci - www.smr.gov.ge
•
David Narmania - ministr regionálního rozvoje a infrastruktury - www.mrdi.gov.ge/
•
Irakli Garibašvili – ministr vnitra – www.police.ge
•
Nodar Khaduri - ministr financí
•
Maia Pandžikidze - ministr zahraničních věcí - www.mfa.gov.ge
•
Khatuna Gogaladze - ministr životního prostředí a přírodních zdrojů - www.moe.gov.ge
•
Giorgi Kvirikašvili - ministr pro ekonomiku a udržitelný rozvoj - www.economy.gov.ge
•
Kakha Kaladze – ministr energetiky a přírodních zdrojů, vicepremiér – www.minenergy.gov.ge
•
Irakli Alasania - ministr obrany, vicepremiér - www.mod.gov.ge
•
Tea Culukiani - ministr spravedlnosti - www.justice.gov.ge
•
Guram Odišaria - ministr kultury, ochrany památek a sportu - www.mcs.gov.ge
•
David Darakhvelidze - ministr pro uprchlíky a znovuosídlení - www.mra.gov.ge
•
David Kirvalidze – ministr zemědělství – www.maf.gov.ge
•
David Sergijenko – ministr zdravotnictví, práce a sociálního zabezpečení – www.healthministry.ge
•
Giorgi Margvelašvili - ministr školství a vědy www.mes.gov.ge
•
Sozar Subari - ministryně pro korekci a právo (vězeňství)
•
Kote Surguladze - státní ministr pro krajany
•
Levan Kipiani - ministr sportu a mládeže
•
Kakha Sakandelidze - ministr pro zaměstnanost
pozn.: ministři obrany a vnitra, stejně jako generální prokurátor nejsou členy kabinetu a jsou
podřízeni přímo prezidentovi republiky.
16/72
Gruzie
3. Zahraničně-politická orientace
Od nástupu vedení v čele s prezidentem M. Saakašvilim je hlavní prioritou zahraniční politiky Gruzie
integrace do euroatlantických a evropských politických, ekonomických a bezpečnostních struktur, v prvé
řadě do NATO, stejně jako sbližování s Evropskou unií. Dalšími prioritami je posilování diplomatických
vztahů se sousedními státy a s vedoucími světovými ekonomickými a politickými mocnostmi, zvláště pak
se Spojenými státy a klíčovými evropskými zeměmi, a posílení energetické bezpečnosti země.
Zahraniční politika Gruzie je v plné míře ovlivněna vnitropolitickou situací v zemi, především pak vnitřním
gruzínsko - osetinským a gruzínsko-abcházským konfliktem a vztahy s Ruskem. Problematická vnitřní
situace však nebránila intenzivním mezinárodním kontaktům, jejichž prostřednictvím M. Saakašvili
hledal podporu svých snah o integraci do EU a NATO, plánů na řešení separatistických konfliktů, zapojení
zahraničního kapitálu do obnovy země a do výstavby infrastruktury pro dopravu surovin z oblasti
Kaspického moře a střední Asie do Evropy přes Gruzii atd.
Po parlamentních volbách a vítězství koalice Gruzínský sen v říjnu 2012 se objevily poměrně časté obavy,
že Gruzie se odchýlí od svého dlouhodobého zahraničně-politického směru. Nová vláda však jednozančně
deklarovala, že se bude držet nastaveného kurzu zaměřeného na členství v EU a NATO a současně vést
dialog s Ruskem.
3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních
uskupeních
Gruzie je členem OSN, OBSE, Organizace černomořské spolupráce (BSEC), účastníkem programu
NATO Partnerství pro mír (PfP), v dubnu r. 1999 se stala členem Rady Evropy a v červnu 2000 členem
WTO. V roce 2005 Gruzie zintenzívnila aktivity v rámci regionálního uskupení GUAM (Gruzie, Ukrajina,
Ázerbájdžán, Moldavsko). Dále je členem např. UNESCO. V roce 1994 se stala členem Společenství
nezávislých států (SNS), více méně donucena situací v zóně gruzínsko-abcházského konfliktu. Členství v
SNS bylo ze strany Gruzie ukončeno po válečném konfliktu s Ruskem v srpnu 2008.
Integrace do evropských politických, ekonomických a bezpečnostních struktur je zahraničněpolitickou
prioritou. V rámci spolupráce s NATO Gruzie patří k nejaktivnějším a současně nejambicióznějším
členům Partnerství pro mír, v současné době pracuje na implementaci IPAP (Individual Partnership
Action Plan), který zahájila jako první partnerská země v roce 2004. V září 2006 NATO s Gruzií zahájilo
tzv. Intenzifikovaný dialog. Na summitu NATO v Bukurešti v dubnu 2008 Gruzie doufala v udělení
Akčního plánu členství (MAP), toto rozhodnutí však učiněno nebylo - v závěrečném komuniké bylo
další rozhodování odloženo na prosinec 2008, zároveň však Gruzii bylo přislíbeno členství v Alianci.
Po gruzínsko-ruském ozbrojeném konfliktu ze srpna 2008 se spolupráce NATO s Gruzií zintenzivnila.
Komplikace ve vztahu Gruzie - NATO představuje přítomnost ruských jednotek na gruzínském teritoriu. V
nezávazném referendu v roce 2008 se pro členství v alianci vyslovilo 77% obyvatelstva.
Gruzie se účastní mezinárodních operací v Kosovu, Íráku a v rámci ISAF i v Afghánistánu.
Spolupráce s EU je smluvně zakotvena v Dohodě o partnerství a spolupráci (Partnership and Cooperation
Agreement, PCA), která vstoupila v platnost 1. července 1999. Cílem PCA je vybudovat s Gruzií vztahy
založené na respektování demokratických principů, právního řádu a lidských práv a přispět ke konsolidaci
tržního hospodářství. Hlavním finančním nástrojem, který podporuje implementaci PCA, je program
Tacis, který poskytuje pomoc ve formě grantů pro projekty v prioritních oblastech. V polovině roku
2003 byl jmenován zvláštní představitel EU pro jižní Kavkaz H. Talvitie, od 1. března 2006 do roku
2011 byl na tomto postu Peter Semneby. V červnu 2004 Evropská rada schválila zařazení Gruzie (stejně
jako Arménie a Ázerbájdžánu) do konceptu Evropské politiky sousedství (European Neighbourhood
Policy). V roce 2005 bylo zahájeno vypracování Akčních plánů (pro všechny tři země). Prioritními
oblastmi spolupráce jsou posílení vlády práva a demokratických institucí, zlepšení investičního prostředí,
transparentní privatizace, ekonomický růst, snížení chudoby, spolupráce v oblasti justice, svobody a
bezpečnosti včetně otázek migrace, regionální spolupráce, mírového řešení konfliktů, dopravy, energetiky
atd. Akční plán byl podepsán 14. listopadu 2006 (k dispozici je stránkách Delegace Evropské komise
v Tbilisi www.delgeo.cec.eu.int). 3. července 2007 se v přístavu Batumi konala konference k pokroku
v implementaci akčního plánu. Na začátku dubna 2008 byla zveřejněna první zpráva o implementaci
Akčního plánu (k dispozici je na webu). Od března 2011 vstoupila v platnost vízová facilitace, jejíž
17/72
Gruzie
uplatnění usnadňuje gruzínským žadatelům získávat víza zemí EU. V platnost vstoupila readmisní dohoda
s EU a bylo zahájeno jednání o Asociační dohodě.
V době předsednictví České republiky v Evropské unii byl zaájen program Východního partnerství,
do něhož je zahrnuta také Gruzie. Vsoučasné době je pro Tbilisi hlavním úkolem v rámci uvedeného
programu postoupit při jednáních o prohloubené dohodě o volném obchodu.
3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách
Kompletní seznam je k dispozici na stránkách Parlamentu Gruzie www.parliament.ge v oddílu
International Acts.
3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo
smluv dle kap.7.1.
Smluvní základna ČR s Gruzií je omezená. K uzavření sukcesní problematiky s Gruzií došlo k 9. 9.
2004 s tím, že ve vzájemných vztazích zůstává v platnosti pouze Smlouva mezi ČSSR a SSSR o právní
pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních (podepsána v Moskvě 12. 8.
1982). V platnosti je též Ujednání mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany
Gruzie o spolupráci ve vojenské oblasti, které bylo podepsáno v Praze dne 18. 5. 1999. V roce 2006
byla podepsána dohoda o zabránění dvojího zdanění, k jejímuž podpisu došlo dne 23. května 2006, 4.
května 2007 smlouva vstoupila v platnost. Její ustanovení začala být prováděna od 1.1.2008. V roce
2009 byla podepsána Dohoda o vzájemné výměně a ochraně klasifikovaných informací a v srpnu 2009
rovněž Dohoda o podpoře a ochraně investic (ta vstoupila v platnost v březnu 2011). V roce 2010 byla
podepsána Dohoda o civilním leteckém provozu.
V různém stadiu rozjednání jsou dále:
•
Dohoda o spolupráci v oblasti kultury, vědy a sportu
•
Dohoda o mezinárodní silniční dopravě
•
Smlouva mezi Českou republikou a Gruzií o předávání a přebírání osob pobývajících na jejich území
protiprávně (tzv. readmisní dohoda)
18/72
Gruzie
4. Ekonomická charakteristika země
Gruzie je malou tranzitivní ekonomikou na křižovatce cest mezi Evropou a Asií. Po rozpadu Sovětského
Svazu (za SSSR byla Gruzie jednou z nejbohatších republik) zažívalo gruzínské hospodářství více než
dekádu úpadku způsobeného samotným rozpadem SSSR, dvěma separatistickými konflikty a občanskou
válkou, stejně jako následnou zkorumpovanou vládou prezidenta Ševardnadzeho. Přitom je Gruzie
zemí s velkým lidským a materiálním potenciálem.Je bohatá na minerální zdroje - objeveno bylo okolo
300 minerálních nalezišť, z nichž ještě více než polovina nebyla prozkoumána. Nacházejí se zde velká
ložiska uhlí, manganu, mědi atd., v současné době jsou zkoumána ložiska ropy a zemního plynu (ta však
samozřejmě nejsou tak velká, aby zajistila energetickou soběstačnost). Velké jsou zásoby minerálních
vod.
Stejně tak má Gruzie strategickou polohu pro transport surovin z Azerbajdžánu a zemí střední Asie
a oblasti Kaspického moře do západní Evropy. V dubnu 1999 byl jako první energovod přes Gruzii do
západní Evropy otevřen ropovod Baku – Supsa, v polovině roku 2006 zahájil provoz ropovod Baku –
Tbilisi – Ceyhan.
Po „revoluci růží“ v roce 2003 zahájilo vedení v čele prezidentem Saakašvilim ambiciózní reformy také
v hospodářské sféře. Důraz byl kladen na vymýcení korupce, zjednodušován a zprůhledňován je daňový
a celní systém, vláda se snažila o zlepšení investičního prostředí za účelem přilákání přímých zahraničních
investic. Zlepšila se makroekonomická situace, na druhé straně však přetrvávají problémy v soudnictví a
stejně tak nedostatečná či zničená infrastruktura je velkou překážkou hospodářského rozvoje, zejména
regionů.
4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď
dalšího vývoje
Saakašviliho režimu, který nastoupil k moci v listopadu 2003, se díky hospodářským reformám a
opatřením proti korupci do určité míry podařilo nastartovat hospodářský růst a zahájit obnovu země.
Značného zlepšení bylo dosaženo zejména ve výběru daní, díky čemuž podstatně vzrostly příjmy státního
rozpočtu. V roce 2007 byla Gruzie Světovou bankou označena za nejrychleji rostoucí reformující se
ekonomiku s velkými úspěchy v boji proti korupci, země si zlepšila pozici ze 112. na 37. místo ve světě co
do podmínek pro podnikání (www.doingbusiness.org), v roce 2008 v Doing Business byla již na 18. místě.
V roce 2010 již byla Gruzie na 13. místě a pro rok 2011 je Gruzie uváděna již na 12. místě (pro srovnání
- ČR obsadila 63. místo). .
Růst HDP v roce 2005 činil 9,6 %, v roce 2006 byl růst vlivem ekonomické blokády nižší, přesto dosáhl
úrovně 9,4 %. V roce 2007 růst dosáhl dokonce 12,4%, což ji opět zařadilo na přední místo mezi zeměmi
SNS spolu s Ázerbájdžánem a Arménií. V roce 2008 klesl růst HDP díky nastupující globální ekonomické
krizi na 2, 0 %. V roce 2009 následoval díky doznívající globální ekonomické krizi výrazný pokles o 3,8%,
ale v roce 2010 se již opět obnovil růst o 6,4% (předběžné údaje). Výraznějšímu propadu ekonomiky v
roce 2009 zabránily příjmy z dárcovské konference, na níž mezinárodní společenství přislíbilo po srpnové
válce v roce 2008 pomoc Gruzii ve výši 4,5 mld. USD.
Gruzie má malý vnitřní trh, proto její ekonomika do značné míry závisí na zahraniční poptávce. Tradičním
odbytištěm gruzínských výrobků bylo do roku 2008 Rusko, nicméně kvůli zákazu na dovoz gruzínského
vína, minerálních vod a zemědělských produktů, jakož i dalších výrobků byl vývoz do RF úplně zastaven.
Hlavním obchodním partnerem se tak v roce 2008 díky blokádě poprvé stalo Turecko a je jím dodnes.
Rusko je však nadále významným dovozcem do Gruzie.
Názory na dopady ruského embarga, které bylo plně zavedeno v průběhu roku 2008 se různí, je však
zřejmé, že deficit běžného účtu částečně pokrývá příliv zahraničních investic. Kromě toho Gruzie se
intenzívně snaží hledat nová odbytiště pro své výrobky a hledá obchodní partnery v Evropě, Severní
Americe a Asii. Hlavními exportními komoditami jsou železný šrot, víno, ořechy, dopravní prostředky
(reexport), měď a minerální voda, importují se zejména ropné produkty a zemní plyn, cukr, motorová
vozidla, léky, turbíny, pšenice a elektřina. Obchodní deficit je však stále velký s rostoucí tendencí.
Další výzvou pro gruzínskou ekonomiku je otázka dodávek energie a posilování energetické bezpečnosti,
což samozřejmě také úzce souvisí se vztahy s Ruskem. Od 1. ledna 2007 Gazprom zvýšil cenu o
3
114 % na 235 USD/1000 m , (rok 2005 – 65 USD , 2006 – 110 USD), což představuje výrazné
19/72
Gruzie
makroekonomické riziko. Od 1. května 2007 vláda nevyhnutelně musela přikročit ke zdražení ceny plynu
pro spotřebitele o cca 30 %. Stále více spotřeby plynu Gruzie pokrývá dodávkami z Ázerbájdžánu.
Nebezpečím pro gruzínskou ekonomiku je inflace, kterou se do roku 2006 dařilo držet v jednociferných
číslech. Hospodářský růst sice byl v uplynulých letech výrazný, ekonomika je však charakterizována
výraznými inflačními tlaky. Úroveň meziroční inflace v roce 2006 byla 8,8 %, v roce 2007 činila inflace
11,0%, v roce 2008 inflace činila 5,5%, v roce 2009 slušná 3%, ale v roce 2010 se inflace prudce zvýšila
na 11,2%. Výše inflace je nyní větší než plánovaná a představuje riziko pro ekonomickou stabilitu
Za některými pozitivními ekonomickými ukazateli se skrývají výrazné problémy. V Gruzii stále žije zhruba
polovina obyvatelstva pod hranicí chudoby – vidět je to zejména ve venkovských oblastech, kde nejsou
pracovní místa, infrastruktura, dostatečná lékařská péče ani vzdělání. Obnova průmyslových podniků
je pomalá. Vlivem inflace, rostoucích cen surovin a (jiných) ekonomických problémů vycházejících ze
vztahů s RU dochází k výraznému nárůstu cen, zejména potravin, a to i domácího původu. Stejně tak měl
negativní vliv na životní úroveň pokles kurzu USD vůči místní měně.
V souvislosti s vítězstvím koalice Gruzínský sen premiéra B. Ivanišviliho v pralamentních volbách v říjnu
2012 by se gruzínská produkce měla vrátit na ruský trh a podnikatelské prostředí se osvobodit. Toto
jsou hlavní priority ekonomické politiky nové gruzínské vlády. Lídr vítězné politické koalice Gruzínský
sen Bidzina Ivanišvili plánuje obnovení obchodních vztahů s Ruskou federací, a to v blízké budoucnosti.
Vztah vlády k businessu bude bezprecedentní, stane se základem pro vytvoření nových pracovních míst
a rozvoje ekonomiky. Měl by nastat konec monopolů v zemi s pomocí antimonopolního úřadu. Dojde ke
změnám v zákoníku práce, obnoven bude arbitrážní soud. Vláda se v žádném případě nebude vměšovat
do záležitostí soukromého a obchodního sektoru. To, jak nová vláda a její premiér dostojí svým slibům,
ukáže až čas.
4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/
obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace,
míra nezaměstnanosti)
Nominální
HDP
Jednotková
hodnota
mil. GEL
mil. USD
Nominální
GEL
HDP na osobu
USD
Růst reálného
HDP
2007
2008
2009
2010
2011
16998,6
19074,9
17986
20791,3
24229,1
10171,9
3866,9
12800,5
4352,9
10767,1
4101,3
11663,4
4686,5
15049,1
5421,4
2314,6
12,4
2921, 1
2,3
2455,2
-3,8
2629
6,3
3367,3
7
Zdroj: Národní banka Gruzie, Odbor statistiky ministerstva pro hospodářský rozvoj, GEPLAC
* pozn.: díky stavbě ropovodu Baku-Tbilisi-Ceyhan .
Průměrná
roční
inflace
2007
9,2
Inflace2011
2009
2008
10
2010
1,7 7,1
2011
8,5
Zdroj: Národní banka Gruzie
20/72
Gruzie
Zaměstnanost
Stanovit míru nezaměstnanosti v Gruzii je složité. Údaj o oficiální míře nezaměstnanosti je pro zemi typu
Gruzie pozitivní, ovšem jak tabulka níže uvedená napovídá, polovinu zaměstnaného obyvatelstva tvoří
tzv. samozaměstnavatelé, tj. různí trhovci, prodavači ve stáncích, zemědělci, atd., kteří nemají stabilní
měsíční příjem. Statistiky nezaměstnanosti podle regionů včetně hlavního města ukazují, že nejvyšší
nezaměstnanost je v Tbilisi, zemědělské oblasti vykazují míru nezaměstnanosti mnohem nižší. I z toho
vyplývá, že obyvatelstvo se snaží najít si obživu samo a nespoléhá se na stát. Tbilisi vykazuje vysokou
míru nezaměstnanosti mj. díky vysokému počtu vnitřních uprchlíků vinou konfliktů v Abcházii a Jižní
Osetii (podle předběžných odhadů je jich v Gruzii 248 tisíc, většina z nich žije právě v Tbilisi) i díky
tomu, že se sem přesunulo velké množství venkovského obyvatelstva.
Značné množství lidí s trvalým příjmem pracuje v rozpočtových organizacích, které mohou vyplácet
jen nízké platy – v poslední době navíc díky ekonomické krizi, reformám a reorganizacím dochází
k propouštění.
Jednotková
hodnota
mil.
2007
2008
2009
2010
2011
Ekonomicky
aktivní
populace
Počet
tis.
zaměstnaných
Registrovaní tis.
nezaměstnaní
Míra
%
nezaměstnanosti
1,96
1, 92
1,99
1,94
1,9593
1704,3
1601,9
1656,1
1628.1
1664,2
261
315,8
316.9
295,1
13.III
16,5
16,9
16,3
15,1
Průměrná
měsíční
nominální
mzda
368,1
534,9
556,8
597,6
636
v GEL
Zdroj: Geostat¨
Počty zaměstnanců dle zaměření průmyslové výroby
Počty
zaměstnaných osob
v průmyslu
Rok Čtvrtletí
Průmysl
Těžba
Těžba
Uhlí RopaTěžba
Železné
DalšíVýroba
Potraviny
Textil
KůžeDřevo
PapírRopaChemické
Guma
Neželezné
Opracované
Kovové
Výroba
Výroba
DalšíZásobování
energetických
a neenergetických
rudytěžba a
a a
a produktyminerály
železo
výrobní
elektrických
transportních
vodou,
surovin plynsurovin
taabákové
produkty
dřevěné ropné
prostředky
a zařízení elektřinou
výrobky z
výrobky deriváty
optoelektrických
a
kůže
zařízení
plynem
Osob
2007
... 86096
44471444769 675 30031503150058305
19857
2272420 165732787 43973129552310289
855 12574161120323344
2008
... 83665
42601252912 340 30081594141456964
18524
2656200 1585361669 49641810497512023
1074729 3742997 22441
2009
... 89614
51001405848 557 36951468222762994
19594
3994366 1645456341 57871967595312377
938 679 3996109421520
2010
... 92712
498116041028576 33771263211467369
22374
4074511 1466460215 58551993613413355
986 11733402142920362
2011
... 106221
571421381351787 35761144243279055
27299
4947877 23835789… 55272326740214186
1375719 3691253421452
2012
I
102337
641226051651954 38071141266674822
26141
4465976 17425381… 52391792615814104
204310103794197721103
II 107708
653125361676860 39951130286580276
25342
5062111016415530… 56511753774515531
195514605083241320901
21/72
Gruzie
4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
Průmyslová výroba byla nejvíce postižena rozpadem Sovětského svazu a následnou hospodářskou krizí.
Z velkých průmyslových podniků sovětské éry zůstalo funkčních jen minimum (většina z nich se rozpadá
– to Gruzii „umožňuje“ vyvážet velké množství kovového opadu, který je pro ni důležitou exportní
komoditou), jen pomalu se obnovuje výroba v malých a středních podnicích – je to otázka zejména
přístupu ke kapitálu, i když se situace v posledních letech začíná díky zkvalitňování bankovního sektoru
a zlepšení dostupnosti k úvěrům zlepšovat. Proto je pro Gruzii důležitá privatizace, která byla znovu
rozběhnuta po nástupu nové vlády v roce 2003.
K hlavním odvětvím těžebního průmyslu patří: těžba kovových rud, těžba nerostů, těžba surové ropy
a zemního plynu a těžba minerálů k produkci energie. K nejvýznamnějším odvětvím výroby patří
potravinářská výroba a výroba nápojů, chemický průmysl, zpracování základních kovů a nekovových
nerostů.
V roce 2006 bylo v průmyslu zaměstnáno 84 228 osob. Průměrná mzda v sektoru činila 320,1 GEL.
V roce 2007 v průmyslu pracovalo 82 355 pracovníků, mzda činila 434 GEL. V roce 2008 pracovalo v
průmyslové výrobě 85 711 pracovníků s průměrnou mzdou 586,6 GEL, v roce 2009 93 039 pracovníků
s průměrnou mzdou 537,4 GEL a v roce 2010 (předběžně) 88 812 pracovníků s průměrnou mzdou
(předběžně) 680,9 GEL měsíčně.
Podle regionů je v průmyslu zaměstnáno nejvíce lidí v hlavním městě Tbilisi (v roce 2009 38 649
zaměstnanců), nejméně v regionu Rača - Lečchumi (v roce 2009 celkem 247 zaměstnanců).
4.4. Stavebnictví
Stavebnictví je jedno z nejrychleji se rozvíjejích odvětví, mj. jiné i díky množství státních zakázek
v oblasti infrastruktury (školy, nemocnice, dopravní cesty aj.), zejména v Tbilisi probíhá rozsáhlá obnova
i nová výstavba, další zakázky přináší obnova dopravní a turistické infrastruktury. V následujících letech
bude v Tbilisi postaveno několik čtyř a pětihvězdičkových hotelů, přes 20 hotelů v Batumi, Kobuleti a
Anaklii na černomořském pobřeží. V Tbilisi se připravuje obnova starého města.
V Gruzii roste poptávka po realitách – podíl na tom mají i komerční banky s novými hypotékami a
společnými projekty se stavebními společnostmi. Tempo výstavby kancelářských i bytových prostor
se zvyšuje, přestože ceny od roku 2009 drasticky vzrostly (o 80 % u bytových prostor a o 100 %
u kancelářských prostor). Očelává se, že poptávka ještě poroste. Vzhledem k tomu, že region patří
k seismicky aktivním a nebezpečí zemětřesení je zde značné, výhodu mají firmy se zkušenostmi se
stavbou budov odolných proti zemětřesení.
Mezi největší stavební společnosti v Gruzii patří Centre Point (18 % podíl na trhu), Axis (12,9%), Arsi a
dále zde působí množství menších společností..
V roce 2008 bylo ve stavebnictví zaměstnáno 38 109 osob, průměrná mzda činila 600,9 GEL. Ve 2.
čtvrtletí roku 2009 v sektoru pracovalo 22 754 pracovníků, s průměrnou mzdou ve výši 594, 5 GEL. Podle
regionů bylo ve stavebnictví nejvíce lidí zaměstnáno v Tbilisi (24 487 v roce 2009), nejméně v regionu
Guria (182 v roce 2009). Podle předběžných údajů za rok 2010 bylo v sektoru zaměstnáno 29 909 osob.
Počty zaměstnaných osob
Rok
2007
2008
2009
2010
2011
22/72
Čtvrtletí
...
...
...
…
…
2012 I
II
Osob
52572
38109
43452
40303
65220
46982
53426
Gruzie
Hodnota produkce ve stavebnictví
Rok
Čtvrtletí
2007
...
2008
...
2009
...
2010
…
2011
…
2012
I
II
mil.GEL
1718,2
1434,7
1752,6
1728,5
3371,5
548,3
826,2
4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
Zemědělství je hlavním odvětvím ekonomiky země. Vhodné klimatické podmínky umožňují pěstovat
všechny hlavní druhy plodin. Tradiční je pěstování vína, citrusových plodů, lískových a vlašských ořechů,
mandlí, kaštanů, čaje a meruňek. Tradičním odbytištěm gruzínských plodin bylo do roku 2006 Rusko, nyní
musí Gruzie hledat nové trhy – zejména ořechy tvoří hlavní vývozní komoditu pro EU. Pěstovaná zelenina
a kukuřice je určena zejména pro domácí spotřebu. Velmi příznivé jsou podmínky i pro živočišnou výrobu.
Zemědělské firmy v GE neplatí DPH a daň z příjmu a nevztahuje se na ně placení cla na dovoz
zemědělské techniky.
Bohužel však v době hospodářské krize většina zpracovatelských podniků zanikla a jen pomalu se
obnovuje, proto není dostatečně zajištěn odbyt.
Až donedávna byl majitelem zemědělské půdy stát, který ji pronajímal farmářům – nebylo možné spojit
se a vytvořit efektivnější jednotky. Proto jsou jednotlivé pozemky značně malé, většinou menší než
hektar. Díky pozemkové reformě však nyní probíhá privatizace půdy. V roce 2009 se zemědělství podílelo
na struktuře HDP 8,3%.
Rozsáhlé lesní porosty jsou zdrojem poměrně levného dřeva, které se široce používá ve stavebnictví.
Zatím v prvopočátcích je však jeho další průmyslové zpracování.
V červenci 2007 ministerstvo pro hospodářský rozvoj oznámilo zahájení nového programu na podporu
zemědělského sektoru, v rámci kterého mělo být do konce roku 2008 vytvořeno 100 zpracovatelských
závodů. Program zahrnuje odprodej 40 tisíc ha zemědělské půdy za 20% její tržní ceny po 400 ha
pozemcích. V roce 2010 bylo zemědělství zahrnuto do vládních priorit a na jeho rozvoj by mělo být
údajně uvolněno jen v roce 2011 cca 150 mil. GEL. Pozornost Ministerstva zemědělství a vlády se mj.
zaměřuje na radikální zvýšení plochy oseté kukuřicí (geneticky upravená kukuřice dodaná v rámci
spolupráce s USA) a na přilákání jihoafrických búrských farmářů, kteří by měli přinést do země potřebný
kapitál i know how.
Podíl pěstování zemědělksých plodin, chovu zvířat a dalšího zemědělského servisu na celkové zemědělské
produkci v %
23/72
Gruzie
Pěstování
plodin
Hospodářská
zvířata
Zemědělský
servis
2006
43
2007
47
2008
41
2009
42
2010
42
2011
48
55
51
56
55
55
48
2
2
3
3
3
4
2007
74,9
40,3
0,1
1,6
295,8
10,5
229,2
190,3
73,5
2008
80,3
49,3
0,1
2,9
328,2
11,6
193,4
165
52,8
2009
53,9
19,9
0
4,2
291
10,2
216,8
170,3
43,7
2010
48,4
23,3
0
2,0
141,1
5,8
228,8
175,7
40,9
2011
96,8
30,3
0,2
0,7
269,6
8,9
273,9
185,8
42,8
2007
1048,5
109,9
797,1
6149,7
2008
1045,5
86,3
769,4
6682,3
2009
1014,7
135,2
673,8
6674,8
2010
1049,4
110,1
653,9
6521,5
2011
1087,6
105,1
630,4
6360,2
183,8
206,7
256,5
311,5
328,0
Roční produkce (tis. tun)
2006
Pšenice
69,7
Ječmen
30,6
Žito
0,0
Oves
1,3
Kukuřice
217,4
Fazolové lusky 7,6
Brambory
168,7
Zelenina
179,7
Molouny
37,8
Chov hospodářských zvířat
2006
Dobytek
1080,3
Prasata
343,5
Ovce
789,2
Drůbež v
5400,7
tis.ks
Včelí úly v tis. 146,3
Ks
4.6. Služby
Sektor se pomalu rozvíjí, v minulosti byl poznamenán kritickou ekonomickou situací v zemi. Jejich kvalita
se pomalu zlepšuje. Velmi perspektivním odvětvím ze v Gruzii turistika (včetně lázeňství), protože
země má nádhernou přírodu a rozmanitý terén (moře, lesy, hory), příjemné klima a bohatou kulturu.
V sovětských dobách sem každoročně přijíždělo na 3,5 mil. turistů. V době po rozpadu SSSR však
většina turistické infrastruktury nebyla udržována a nebyla stavěna nová zařízení, sektor tudíž vyžaduje
velké investice do obnovy, výstavby a modernizace. Zejména mimo Tbilisi jsou služby na velmi nízké
úrovni – zlepšení však v poslední době dosáhla lyžařská letoviska v Gudauri a Bordžomi, v roce 2005
proběhla rozsáhlá privatizace rezortů na černomořském pobřeží (kazašská společnost Silk Road Group).
Počet turistů však každoročně ročně o několik stovek tisíc – přispělo k tomu mj. i zrušení vízového
režimu pro státy EU, USA a pro několik jiných států (Izrael, Irán...). Zásadním přínosem bude vyřešení
separatistických konfliktů, které povede ke zvýšení stability a bezpečnosti. Bohužel, konflikt s Ruskem
ze srpna 2008 měl na turismus velmi těžký dopad, situace se jen postupně vrací zpět. V průběhu krize
byly ze země evakuovány tisíce turistů. Turistika patří do prioritních oblastí gruzínské vlády, která se
soustřeďuje primárně na výstavbu turistických center u moře (Kobuleti, Anaklia, Batumi) a nová horská
střediska (Mestia ve Svanetii). Předpokladem rozvoje turistiky je dobudování dopravní infrastruktury a
sítě ubytovacích zařízení na odpovídající úrovni.
Počet turistů z vybraných zemí
Bulharsko
Česko
Polsko
UK
Německo
Francie
24/72
2007
9 104
1 648
4 491
9 775
14 081
5 958
2008
8 547
1 947
4 479
8 951
13 267
6 186
2009
7 123
2 290
4 634
10 633
15 351
6 941
2010
8 913
3 039
7 139
10 993
17 365
8 170
2011
9 124
3 247
9 457
10 745
18 456
7 956
Gruzie
Turecko
Izrael
USA
Indie
Irán
Rusko
Arménie
Ukrajina
Azerbajdžán
248 028
16 450
14 818
2 355
7 986
91 361
243 133
28 932
281 629
351 410
17 413
15 652
2 712
10 038
114 459
261 463
32 988
344 936
384 482
16 757
16 934
3 674
9 848
127 937
351 049
39 339
418 992
539 059
19 431
20 002
5 863
21 361
171 124
547 162
48 022
498 570
687 410
19 684
24 878
6 214
36 484
234 215
587 987
54 231
548 726
Rok
2007
192.8
84.1
11554
2008
224.6
93.7
11184
2009
280.0
114.3
13540
2010
383.9
149.9
16106
2011
573.8
200.9
24003
333.7
364.9
377.9
342.5
Hotely a
restaurace
Obrat mil. GEL
Zisk
Počet
zaměstnaných
osob
Průběrný měsíční 238.5
plat
4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho
jaderná)
Doprava
Z hlediska dopravy je Gruzie vzhledem ke své geografické poloze strategickou zemí pro tranzit – umístění
mezi Evropou a Asií z ní činí přirozený dopravní koridor mezi Východem a Západem, což je umocněno
existencí čenomořských přístavů Poti a Batumi a budovanými ropovody a plynovody a letišti. Gruzie
představuje nejkratší tranzitní spojení pro dopravu surovin a zboží z oblasti Kaspického moře a střední
Asie do západní Evropy (a pro dopravu opačným směrem), zároveň je vertikální dopravní spojnicí Sever
– Jih mezi Ruskem a Tureckem a dále přes Arménii do Íránu.
Současná dopravní infrastruktura je však v žalostném stavu, neboť od rozpadu SSSR nebylo investováno
ani do oprav silnic a železnic, ani do výstavby nových sítí, některé komunikace byly zničeny v době
ozbrojených konliktů na počátku 90. let a od té doby neobnoveny. Situace se díky snahám nového vedení
pomalu začíná zlepšovat teprve v posledních dvou letech, za značné podpory mezinárodních investic –
nejvýznamnějším mezinárodním projektem na obnovu infrastruktury je TRACECA, který je podporovaný
EU (www.traceca-org.org), významné prostředky směřují z amerického Millenium Challenge Corporation
(www.mcg.ge).
Gruzie v současné době nemá ministerstvo dopravy, jednotlivé sektory dopravy (silniční/železniční, civilní
letectví a námořní) byly do roku řízeny oddělenými agenturami, které byly v roce 2006 sloučeny do
Regulační dopravní komise. Ta však byla v únoru 2007 zrušena jako samostatný orgán a následně byla
včleněna do ministerstva pro hospodářský rozvoj (dnes Ministertvo pro ekonomiku a udržitelný rozvoj).
Doprava je jedním z nejrychleji se vyvíjejících odvětví: objem dopravy roste díky zvýšenému tranzitu
východ – západ, ekonomickému růstu Gruzie, omezením korupce na hraničních přechodech stejně jako
zlepšení celní administrativy a zjednodušení celních a hraničních procedur.
25/72
Gruzie
Přehled hlavních plánovaných dopravních projektů:
•
Revitalizace (a dobudování) systému dálnic a silnic;
•
rehabilitace a rozšíření systému železniční dopravy;
•
renovace mezinárodních letišť ve Tbilisi a v Batumi a zahájení výstavby systému regionálních letišť;
•
Rozšíření nákladní kapacity černomořských přístavů v Batumi, Poti a Kulevi;
•
Obnovení trajektového spojení s Ukrajinou, Rumunskem, Ruskem a Bulharskem;
•
dobudování strategické železnice Baku - Tbilisi - Achalkalaki - Kars, propojení gruzínské a turecké
železniční sítě;
Silniční doprava
S ohledem na výše řečené není stav silnic příliš kvalitní. Délka silniční sítě je 20 229 km, z toho 1474
km je mezinárodního významu. Hlavní komunikace odpovídají našim silnicím první a druhé třídy, pokrytí
je asfaltové. Jen výjimečně jsou některé úseky čtyřproudové (obdoba našich dálnic), díky vládnímu
programu obnovy silnic se však v dohledné době dá očekávat zlepšení. V roce 2012 má být dokončena
dálnice mezi Tbilisi a Kutaisi. Pro kamiónovou dopravu je nejlepší cesta do Tbilisi z přístavů Poti a
Batumi přes Gori a Kutaisi (z Tbilisi do Gori vede nová dálnice), z Turecka pak přes Achalkalaki a Gori.
V poslední době objem silniční dopravy neustále roste, kromě jiného i díky vytvoření „zeleného koridoru“
s Tureckem. Na podzim roku 2010 byla rekonstruována trasa Tbilisi - Tsalka - Achalkalaki, v roce 2011 se
plánuje zahájení rekonstrukce trasy Achalciche - Batumi a dokončení rekonstrukce silnice ze Zugdidi do
Mestie.
Železnice
Železniční systém v Gruzii je nejstarším v regionu (její počátky se datují do roku 1865), na jeho rozvoji
na přelomu 19. a 20. století se velkou měrou podílela těžba ropy v Baku a její následná doprava do
gruzínského přístavu Batumi.
Železnice jsou vybudovány podle sovětského standardu s rozchodem 1520 mm, povolené zatížení na osu
je 23 tun. Celková délka železnic je 2554,25 km, z toho je 1268 km jednokolejek a 297 km dvoukolejních
tratí.
Železnice je napojena na na přístavy Poti a Batumi a na železniční síť Arménie, Ázerbájdžánu a Ruska,
ne všechno spojení však funguje (spojení do Ruska přes Abcházii není funkční). Vlakem se lze z Gruzie
do RF dostat pouze přes Baku, což prodlužuje cestu o 700 km. Na počátku února 2007 byla mezi Gruzií,
Ázerbájdžánem a Tureckem podepsána dohoda o výstavbě železnice Kars (Turecko) – Tbilisi – Baku,
která bude procházet gruzínským regionem Achalkalaki obydleným arménskou menšinou. Výstavba byla
za přítomnosti prezidentů všech tří zemí slavnostně zahájena dne 21. listopadu 2007. Projekt zahrnuje
stavbu 76km úseku na území Turecka a 29km úseku v Gruzii, zrekonstruována bude 183km dlouhá trať
Achalkalaki - Marabda - Tbilisi.
Námořní doprava
Námořní doprava je vázána ke dvěma hlavním přístavům Poti a Batumi (www.potiseaport.com,
www.batumiport.com), které jsou používány pro nákladní i osobní dopravu. V Poti se připravuje volná
ekonomická zóna. Gruzie má trajektové spojení s Ukrajinou, Ruskem, Rumunskem a Bulharskem (např.
www.ukrferry.com).
Letecká doprava
Také objem mezinárodní letecké dopravy narůstá, zejména přeprava osobní, ovšem možnosti přímých
letů z hlavního města Tbilisi jsou značně omezené. V Gruzii působí 14 místních a zahraničních leteckých
společností včetně Turkish Airways, British Airways, Sibir, Aeroflot, Lufthansa, Airbaltic, Austrian Airlines,
Lufthansa, Czech Airlines, LOT atd. Tbilisi má přímé letecké spojení s Amsterdamem, Aténami, Baku,
Frankfurtem, Istanbulem, Kyjevem, Londýnem, Mnichovem, Paříží, Rigou, Taškentem, Tel Avivem,
Jerevanem, Vídní, Prahou, Teheránem atd.
26/72
Gruzie
V únoru 2007 byl zahájen provoz nového mezinárodního letiště v Tbilisi, v červenci byl zahájen provoz
nového terminálu regionálního letiště v Batumi. Práva managementu obou letišť (tbiliské letiště na 15 let,
batumské na 20 let) má v rukou turecká společnost Tepe-Akfen-Vie (TAV), která je rekonstruovala .
Další regionální letiště jsou v Kutaisi, Senaki a Poti.
Telekomunikace
Telekomunikace jsou jedním z nejrychleji se rozvíjejících odvětví s rychle se rozšiřujícím trhem a
zaváděním nejmodernějších technologií. V letech 2005 - 2008 vzrostl počet uživatelů mobilních telefonů z
1,4 mil. na 2,8 mil. Zisk v odvětví činil v roce 2007 1,2 mld. GEL
Hlavními investory v sektoru jsou USA, Turecko a Izrael. V sektoru do března působily dvě mezinárodní
mobilní společnosti Magti (USA) - cca 45 % trhu a Geocell (Turecko) – 55 % trhu. 15. března 2007
na trh vstoupil ruský Vimpelcom pod značkou Beeline. Největším místním a mezinárodním telefonním
operátorem je Georgian United Telecom, místními operátory UTG a Achteli Ltd., které pokrývají 90 %
trhu.
V současnosti využívá internetu 38% obyvatel Tbilisi (od roku 2008 došlo ke zdvojnásobení počtu
uživatelů). v ostatních velkých městech se počet uživatelů internetu pohybuje mezi 20-31%.
Výkon: rok 2002 – 309,3 mil. USD, 2003 – 434,7 mil. USD, 547,6 mil. USD, 2005 – 679,2 mil. GEL, 2006
– 695,9 mil. GEL. (www.investingeorgia.org)
V Gruzii platí poměrně liberální !elektronická" legislativa, která přináší případným investorům v této
oblasti značné příležitosti. Liberální je získávání licencí, získání licence je požadováno pouze pro rádiové
frekvence.
Hlavní komponenty GE internetové sítě :
•
podmořský optický kabel
•
bezdrátové a širokopásmé frekvence
•
3.5G Systémy
Podle statistik využívá služem mobilních operátorů 3,060,438 zákazníků a internetu 1,200,000 zákazníků.
Energetika
Gruzie bude díky své strategické poloze hrát stále důležitější roli v tranzitu surovin z Kaspického
moře a střední Asie. Země sama má značný energetický potenciál ve vodních tocích a geotermálních
zdrojích, stejně jako zásoby fosilních paliv, přesto se však dlouhodobě – prakticky od rozpadu SSSR,
nachází v komplikované energetické situaci. Do nástupu nového vedení v roce 2003 zažívala v podstatě
energetickou krizi – elektřina, plyn a voda byly k dispozici jen podle harmonogramu. V současné době
se v hlavním městě situace značně zlepšila (přesto je zejména v zimních měsících zásobování složité),
v regionech je situace poněkud jiná s ohledem na zastaralou, nefunkční či často neexistující rozvodnou
síť. Jadernou energii Gruzie nevyužívá.
Gruzie je závislá na dovozu plynu a ropy. Původní závislost na dovozu z Ruska se změnila na
jednoznačnou orientaci dovoz těchto surovin ze sousedního Azerbajdžánu a ze zemí střední Asie. Na
druhou stranu je Gruzie exportérem elektrické energie, kterou vyváží do Turecka, Ruska, Azerbajdžánu
a Arménie. Vláda počítá s dalším výrazným zvýšením exportu v průběhu následujících let (plánované
dvojnásobné zvýšení vývozu do roku 2020) a investuje proto do budování vysokonapěťového vedení do
Turecka. Vláda se zaměřuje na tzv. "zelenou energii" a hlavním zdrojem energie jsou vodní elektrárny.
Energetický potenciál vodních toků je v současnosti využíván na cca 15% a plánuje se další výstavba
vodních elektráren (v zemi je cca 300 vodních toků, které mají energetický potenciál. Jejich celkový
potenciál je odhadován na 15 GW, zatímco stávající produkce je na úrovni cca 2,7 GW). V plánu je rovněž
výstavba nejméně jedné tepelné elektrárny využívající gruzínských zásob černého uhlí (Tkibuli).
27/72
Gruzie
Energetický sektor je možné rozdělit na čtyři oblasti:
•
ropná a plynová potrubí (dovoz a tranzit ropy a plynu)
•
výzkumy nalezišť ropy a zemního plynu
•
dovoz a distribuce ropných derivátů
•
výroba a dovoz elektřiny a její distribuce.
Gruzie představuje významný přepravní koridor pro přepravu ropy a zemního plynu z Azerbajdžánu a
oblasti Kaspického moře. To si vyžádalo velké investice do vybudování odpovídající infrastruktury.
V posledních deseti letech British Petroleum (BP) a jeho partneři investovali do stavby tří hlavních potrubí
5 mld. USD:
Ropovod Baku - Tbilisi – Ceyhan (BTC) byl dokončen v roce 2005 a měří 1 768 km, náklady na jeho
vybudování dosáhly téměř 4 mld. USD. Může dopravit až 1 mil. Barelů ropy za den z terminálu Sangačal
v Ázerbájdžánu do nově postaveného terminálu v Ceyhanu na tureckém středomořském pobřeží. Jedná
se o jeden z nejdelších ropovodů na světě (1770 km), v roce 2006 z něj gruzínská vláda získala 7,8 mil.
USD (platby daně ze zisku).
Paralelně s BTC vede Jihokavkazský plynovod, dokončený v roce 2006, je určen k dopravě zemního plynu
z ázerbájdžánského pole Šah Deniz.
Plynovod Baku – Supsa byl dokončen v roce 1998.
Zvažuje se rovněž zahájení projektu Nabucco, který by měl procházet z regionu Kaspického moře přes
Gruzii do Turecka a následně na evropský trh.
4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc
Do Gruzie proudí značná rozvojová i humanitární pomoc od Světové banky, Evropské banky pro
rekonstrukci a rozvoj, MMF, EU, USA, stejně jako bilaterálně od unijních zemí.
Evropská unie
•
http://www.delgeo.cec.eu.int/en/eu_and_georgia/cooperation.html
V letech 1992/2006 Gruzii poskytla 506 mil. EUR. Humanitární pomoc poskytovaná zejména v kritické
polovině 90. let dosáhla výše 160 mil. EUR. Další pomoc EU poskytuje prostřednictvím programu
TACIS (pomoc transformaci ekonomiky), Food Security Programme, makrofinanční pomoci (snižování
gruzínského dluhu), EIDHR (podpora občanské společnosti, řešení konfliktů) atd.
Česká republika vydělila rozhodnutím vlády v roce 2008 na obnovu válkou postižené Gruzie částku 150
milionů Kč. Tyto prostředky se čerpají v letech 2008 - 2010 na projekty zaměřené na zlepšení životní
úrovně obyvatelstva a ekonomický rozvoj země. Na rok 2011 poté ČR vyčlenila na rozvojovou pomoc cca
16 mi. Kč + 1 mil Kč na malé lokální projekty + cca 8 Kč. na transformační program.
Světová banka
Gruzii, která je jejím členem od roku 1992, pomáhá zejména v dosažení trvalého hospodářského rozvoje,
vytváření příznivého prostředí pro rozvoj soukromého sektoru, zlepšování sociálních služeb a ochraně
životního prostředí. SB bylo doposud odsouhlaseno 39 projektů v hodnotě 832 mil. USD.
Zahraniční rozvojová pomoc GRUZIE 2012
28/72
Gruzie
Sektor
Název
projektu
Popis
projektu
Realizátor
Zemědělství Zřízení a
Cílem
Charita ČR
podpora
projektu
zemědělskéhoje podpořit
servisního
udržitelné
centra
fungování
v okrese
rurálního
Khulo,
servisního
autonomní centra
republika
v horském
Adžárie
regionu
Khulo.
Hlavní
aktivity
projektu
jsou
zvyšování
profesních
kapacit
malých
farmářů a
dodávky
zemědělského
vybavení.
V rámci
projektu
došlo k
založení
dvou
servisních
center
v okresech
Dioknisi a
Didachara.
Podpora
Projekt
Člověk v
2011-2012
kooperativního
je zacílen
tísni
hospodaření na rozvoj
mezi
udržitelných
zemědělci
živností a
Imeretinského
podniků
kraje
zaměřených
na kooperaci
v rámci
příbuzných
zemědělských
oborů.
Hlavní
výstupy
projektu
jsou školení
a zvyšování
kapacit, dále
podpora
spolupráce
mezi
živnostníky
i zemědělci.
Významným
komponentem
je
29/72
Doba
realizace
2011-2012
1 999 090
Celkový
rozpočet
(Kč)
4 000 000
Celkový
rozpočet
(USD)
Gesce
ČRA
ČRA
Gruzie
spolupráce
s místní
samosprávou
či experty
zabývajícími
se rozvojem
podnikaní a
zemědělstvím.
Podpora
Hlavním
Člověk v
2011-2012
spolupráce a výstupem
tísni
rozvoj
projektu
kapacit
je, kromě
drobných
propagace
zemědělců a výhod
farmářů v
spolupráce
západní
mezi
Gruzii
zemědělci,
podpora
a zvýšení
počtu
zemědělských
živností.
Podstatnou
součástí
projektu je
zvyšování
podnikatelských
kapacit mezi
farmáři.
Post Harvest Školení
ABCO
2012
Management v oblasti
Training
skladového
hospodaření
- v rámci
projektu
bude
probíhat
školení v
minulosti
podpořených
kooperativ
za účelem
zajištění
jejich
udržitelnosti
a zvýšení
konkurenceschopnosti.
ZdravotnictvíPodpora
Projekt
Charita ČR
prevence
navazuje na
a včasného pilotní fázi z
odhalení
roku 2010 a
rakoviny
je zaměřen
u žen v
na podporu
oblastech
prevence a
Samegrelo a včasného
Shida Kartli odhalení
II.
rakoviny
prsu a
děložního
čípku u žen
žijících v
30/72
2 000 000
ČRA
46 250
ČRA
2011-2013
10 937 614
ČRA
Gruzie
Životní
prostředí
31/72
regionech
Samegrelo a
Shida
Kartli.Obě
tyto
provincie
jsou vedle
Tbilisi
nejvíce
zatížené
pobytem
vnitřně
vysídlených
uprchlíků
(IDPs) v
důsledku
ozbrojených
konfliktů v
Gruzii.Cílem
projektu je
zvýšit
všeobecné
povědomí o
problematice
rakoviny a
přispět ke
včasnému
odhalení
rakoviny
prsu a
děložního
čípku
prostřednictvím
vyškolení
personálu
vesnických
poliklinik a
pravidelných
návštěv
mobilní
vyšetřovny,
v níž se
mohou
ženy nechat
vyšetřit.
Projekt byl
připravován
ve
spolupráci s
Ministerstvem
zdravotnictví,
práce a
sociálních
věcí Gruzie.
Posílení
Projekt
NEA/ČHMI/ 2011-2013
připravenosti významně
Aquatest
Gruzie na
přispívá k
a.s./Glomex
extrémní
připravenosti MS
výkyvy
Gruzie na
počasí
extrémní
klimatické
12 043 607
ČRA
Gruzie
výkyvy
pomocí
rozšíření a
modernizace
stávající
meteorologické
a
hydrologické
monitorování
sítě NEA
(National
Enviromental
Agency).
Přidanou
hodnotou
projektu
je transfer
znalostí z
České
republiky,
která je
garantována
účastí
Českého
hydrometeorologického
ústavu
(ČHMÚ) na
některých
projektových
aktivitách.
Aktuálně
se projekt
skládá
ze šesti
dodávek:
stavba
hydrologických
a
meteorologických
stanic,
instalace
a dodání
meteorologických
a
hydrologických
stanic,
instalace
software na
vyhodnocení
hydrologických
a
meteorologických
dat, expertní
školení. Tyto
dodávky
realizují
dvě české
společnosti,
ČHMI a
místní
partner
national
32/72
Gruzie
Enviromental
Agency.
Sektor státní Zavádění
Projekt je
1.LF UK
správy a
oboru
realizován
občanské
adiktologie ve
společnosti do
spolupráci
vzdělávacího s USAID
systému
v rámci
Gruzie
„Emerging
Donors
Challenge
Fund“,
americká
strana platí
přibližně
stejnou
částku
jako ČRA.
Místním
partnerem
projektu je
Union
Alternative.Záměrem
projektu
je zlepšení
gruzínských
odborných
kapacit
v oboru
adiktologie
a vytvoření
kulturně
senzitivních
modulů pro
vzdělávání
v oboru
adiktologie
ve 12
různých
oblastech,
a to včetně
monitorování
a analýzy
drogové
situace(dle
standardů
EU).
Příprava
Projekt
Agentura
2012-2013
plánu
Příprava
ochrany
péče pro
plánu
přírody a
chráněnou péče pro
krajiny ČR
krajinnou
chráněnou
oblast
krajinnou
Thušsko
oblast
Thušsko
navazuje na
již
ukončené
i na stále
probíhající
projekty v
gesci České
33/72
2012-2013
2 378 480
3 807 458
ČRA
ČRA
Gruzie
rozvojové
agentury,určené
pro
obyvatele
regionu
Thušsko a
navazuje i
na aktivity
dalších
donorů
působících v
dané oblasti,
např. UNDP
financovaný
projekt
přípravy
plánu péče
pro
národní park
Thušsko
nebo na
projekt
rozvoje
chráněných
území
financovaný
USAID.
Cílem
projektu je
vytvoření
plánu
péče pro
chráněnou
krajinnou
oblast
Thušsko a
dále
vytvoření
směrnice
pro tvorbu
plánů péče
obecně.
Rozvoj a
Cílem
Výzkumný 2012 - 2013 2 000 000
podpora
projektu je ústav
gruzínského vytvoření
balneologický
lázeňství
databáze
gruzínských
lázeňských
zařízení,
profesionalizace
odborného
personálu
a zlepšení
léčebného
vybavení
některých
lázní.
Dlouhodobým
záměrem
projektu je
vytvoření
plánu
34/72
ČRA
Gruzie
rozvoje
gruzínské
balneologie s
důrazem na
zavádění
legislativy.
Významným
komponentem
projektu
je přenos
zkušeností
ČR s
procesem
privatizace
českého
lázeňství
a poté se
vstupem do
EU.
Zvýšení
Specifickým Správa
efektivnosti cílem
jeskyní ČR
řízení
projektu
Jeskynní
je zlepšení
chráněné
správy a
oblasti
provozu
Imereti
jeskyní
(ICPAs)
prostřednictvím
vytvoření
metodického
dokumentu
pro
organizaci a
řízení.Vzhledem
k tomu,že
zaměstnanci
chráněného
území
nemají
dostatečné
znalosti a
zkušenosti v
údržbě nově
vytvořených
moderních
infrastruktur
ani v
ochraně
jeskynních
útvarů,
je jednou
z priorit i
budování a
zvyšování
jejich
odborných
znalostí.Efektivní
řízení
chráněného
území
zaměřené
na ochranu
35/72
2012-2013
1 650 000
Gruzie
Sektor
podpora
sociálních
služeb
36/72
a prezentaci
rarit spolu
s rozvojem
eko-turismu
šetrného k
životnímu
prostředí by
se měly stát
prostředkem
pro
rozvoj
místních
malých a
středních
podniků
nabízejících
servisní
služby pro
potenciální
návštěvníky.
Podpora
Projekt
Člověk v
ohrožené
svým
tísni
mládeže a
zaměřením
mnohočetných
na práci s
a
mnohočetnými
neúplných
a neúplnými
rodin
rodinami,
ve
dětmi a
vybraných
mládeží
regionech
v
západní
odloučených
Gruzie
komunitách
a v tíživé
životní
situaci
reaguje na
aktuální
potřeby
vybraného
regionu
západní
Gruzie. Dále
navazuje
a doplňuje
probíhající
vládní
reformu
systému
péče
o děti
a jejich
zapojení
se do
společnosti
i na priority
zastupitelstva
kraje Imereti
a města
Kutaisi,
které se
ve svém
programu
2012-2014
6 737 469
ČRA
Gruzie
zaměřuje
na podporu
nejchudších
rodin žijících
v
odloučených
komunitách.
Lidé s
Prvním cílem Charita ČR 2012-2014
postižením: projektu
Přirozená a je zvýšit
respektovanápovědomí
skupina
o lidech s
společnosti postižením
u státních
institucí,
zaměstnavatelů
a široké
veřejnosti
a vytvořit
podmínky
pro potřebné
změny v
legislativě
tak, aby
přispěly ke
zlepšení
podmínek
pro
zaměstnávání
lidí s
postižením.Výstupem
bude
Koncepce
zaměstnanosti
osob s
postižením,která
bude
předána
relevantnímu
ministerstvu
vlády
Gruzie.Druhým
cílem je
usnadnit
pracovní
vztahy a
procesy
mezi
zaměstnavateli
a lidmi s
postižením.
Centrum
Projekt
Organizace 2012-2014
denních
vznikl na
pro pomoc
služeb pro základě
uprchlíkům
seniory
analýzy
(OPU)
v regionu
potřeb
Khashuri
uskutečněné
ve
spolupráci se
samosprávou
okresu
Khashuri.Záměrem
37/72
5 864 836
ČRA
4 303 000
ČRA
Gruzie
je přispět
ke zlepšení
kvality a
důstojnosti
života
seniorůuprchlíků,
kterých ve
vybraném
okrese žije v
provizorních
podmínkách
několik
stovek.
Cíle projektu
budou
naplňovány
pomocí
služeb
sociální
péče.Projekt
zajišťuje
přenos
principu
denních
stacionářů
pečovatelské
služby,který
funguje v
ČR.
Energie z
Projekt
Glomex
obnovitelnýchnavazuje na
zdrojů
předchozí
energie pro intervenci
chráněné
v rámci
území –
mimořádné
Gruzie,
humanitární
Thušsko
a
rekonstrukční
pomoci ČR
po válce v
roce 2008
a pomůže
zlepšit
životní
podmínky
obyvatel v
odloučeném
regionu
Thušsko,
který je
od jihu
izolovaný od
nížinných
oblastí
hřebenem
Kavkazu a
ze severu
autonomními
republikami
Ruské
federace
38/72
2011-2013
6 446 000
ČRA
Gruzie
Dagestán a
Čečensko.
Cílem
projektu je
zavedení
udržitelných
technologií
výroby
elektřiny
(solárních
panelů na
výrobu
elektřiny a
kolektorů
ohřev vody)
ve prospěch
místních
obyvatel v
prostoru
chráněné
oblasti.Projekt
je
komplementární
s projekty
podpořenými
USAID a
funkčně
propojen s
projektem
Evropské
komise.
Celkem bilaterální projekty
Malé lokální Podpora
Podpora
Charita ČR
projekty
domácí
služeb
(MLP) při ZÚ pečovatelské domácí
služby v
péče v
regionu
Shida Kartli
Shida Kartli regionu
zahrnuje
ultrazvukové,
elektrokardiografické
vyšetření a
konzultace
s lékaři
prováděnými
v domovech
pacientů.
V rámci
projektu
se také
provádějí
systematické
návštěvy
sester dle
zpracovaného
harmonogramu
rehabilitačních
prací.
Nezbytnou
součástí
projektu
jsou
39/72
2012
64 213 804 0
300000
MZV
Gruzie
dobrovolníci,
kteří
významně
přispívají k
psychologické
podpoře
příjemcům
této pomoci.
Rozvojem
Cílem
Public
2012
cestovního projektu je Movement
ruchu
prostřednictvím
“Multinational
zmírnit
podpory
Georgia”
sociální a
potenciálu
ekonomické rozvoje
strádání
cestovního
místní
ruchu
populace
regionu
v regionu
KvemoKvemoKarti zvýšit
Karti.
ekonomickou
samostatnost
místního
obyvatelstva
vytvořením
cyklostezek.
Dobrovolníci
z regionu
se budou
podílet na
vytvoření,
značení a
přípravě
mapových
podladů pro
cyklostezky.
"Studujme Cílem
Employment 2012
a pracujme projektu je Union of the
společně pro profesionální People with
lepší život" rekvalifikační Disabilities
- odborné
školení
vzdělávání zaměřené
lidí se
na zvýšení
zdravotním shcpností
postižením, osob s
kteří žijí
tělesným
pod chranicí postižením
chudoby
a jiných
menšinových
skupin najít
si uplatnění
na trhu
práce.
Školení má
napomáhat
k jejich
opětovnému
začlenění do
společnosti.
Založení
Pilotní
Global
2012
privní audio projekt Youth Union
knihovny v založení
Foundation
Arménii
audio
40/72
349996
MZV
349991
MZV
190480
MZV
Gruzie
knihovny v
Jerevanu ve
škole N14
pro děti se
zrakovým
poruchami.
Více než
200 dětí
z různých
regionů
Arménie žíje
a studuje
ve škole v
průběhu
celého roku.
Knihovna
jim umožní
plnohodnotně
studovat
pomocí
audioknih.
Podpora
Tento
Association 2012
rozvoje
projekt ZÚ revival and
školky ve
podporuje
development
Svaneti
již druhým Svaneti
jako jedna z rokem.
“Latali”
perspektivních
Pokračuje ve
forem
zkvalitnění
ochrany
materiáně
dětství
technického
vybavení
školky pro
děti z okoli
obce Latali.
Celkem MLP při ZÚ
Dodatečné MLP
Zlepšení
Do dílny
Employment
sociální
na výrobu
Union of the
situace
obuvi budou People with
osob se
dodány
Disabilities
zdravotním přístroje
postižením nutné pro
výrobu
kvalitních
bot.
Parkinsovoa Vypracování Georgian
2012
choroba
systematické Society for
způsobená studie o
Parkinsonism
manganem patologickýchand
v důsledku nálezech u Movement
zneužití
efedrinových Disorders
efedronu:
pacientů,
Analýza
a to na
klinických
základě
příznaků a neurologických
MRI nálezy u prohlídek.
efedrinových
pacientů v
Gruzii
Technická
Dodání
Agora
2012
podpora
speciálního
vozu na
41/72
119798
MZV
1 310 265
2012
0
0
74 715
ČRA
156 902
ČRA
110 827
ČRA
Gruzie
demonstrativního
transport 40
včelárství
včelích úlů,
které byly
zakoupeny
organizací
Caucasus
Business
and
Developing
Network
Zlepšení
Vybudování International 2012
kvality
kavárny s
Association
života dětí kuchyňkou for Aid to
s leukémií a pro
Children
lymfomou v Rodičovský Suffering
Gruzii
dům, ve
from
kterém jsou Leukemia
ubytovaní
dětští
pacienti a
jejich rodiče
v době mezi
jednotlivými
chemoterapeutickými
léčbami.
Vybavení
Cílem je
Cancer
2012
a dodání
vybudování Prevention
zařízení pro rehabilitačního
Center
nově se
a školícího
rozvíjející
centra,
"Komplexní poskytovaní
rehabilitační rehabilitačních
praktickoslužeb
vzdělávací cílovým
centrum"
skupinám
pro
a zvýšení
onkologické počtu
pacienty v pracovních
remisi
pozic a
expertízy
absolventů
medicíny.
Finanční
Jedná se o UNDP
2012
podpora
rekonstrukci
rekonstrukce mostu
mostu přes spojujícícho
řeku Inguri Gruzii a
Abcházii,
iniciatorem
je UNDP,
které
požádalo ZÚ
všech zemí
o finanční
spoluúčast.
Celkem dodatečné MLP
CELKEM GRUZIE
42/72
273 955
ČRA
274 951
ČRA
200 000
ČRA
1 091 350
66 615 419
0
Gruzie
5. Finanční a daňový sektor
Pro zlepšení investičního a obchodního klimatu změnila vláda v roce 2004 radikálně daňový systém.
Implementovala liberální ekonomické zákonodárství a výrazně zjednodušila daňový systém - snížila počet
daní z 21 na aktuálních 6.
V roce 2006 byla Gruzie zařazena časopisem Forbes na 4. místo v pořadí zemí s nejnižší daňovou zátěží.
Tato skutečnost měla mj. za následek nárůst zahraničních investic, které navýšily gruzínský HDP v období
2004-2007 o 10,5%.
V současnosti uzavřela Gruzie smlouvy proti dvojímu zdanění se 30 zeměmi (stav v roce 2009). Plánuje
se další realizace daňových reforem, které by měly dále snížit daňovou zátěž.
SPECIFIC TAX
FREE INDUSTRIAL
ZONE
Corporate Income Tax 0%
Value Added Tax
0%
Customs Tax
0%
Property Tax
0%
Personal Income Tax 20%
Net Operating Losses
(years)
Carry back
0
Carry forward
0
FREE WAREHOUSE
COMPANY
0%
0%
0%
up to 1%
20%
AN INTERNATIONAL
FINANCIAL COMPANY
0%
0%
0%, 5% or 12%
up to 1%
20%
0
0
0
0
5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
Vládě se od roku 2004 podařilo díky změnám v systému výběru daní (největší příjmy jsou z daní
z příjmu, zisku a DPH) a cel a v boji proti korupci několikanásobně zvýšit příjmy do státního rozpočtu.
V roce 2006 výběr daní meziročně vzrostl o 28,4 %, nárůst byl zaznamenám zejména u daní z příjmu
v soukromém sektoru. Meziročně narůstají také výdaje ze státního rozpočtu – nejmarkantnější nárůst je
u obranných výdajů (74,6 % – modernizace, trénink) a veřejných služeb.
Příjmy
daně celkově
daň z příjmu
daň ze zisku
daň z přidané
hodnoty
spotřební daň
clo
majetková daň
další daně
granty
další příjmy
Výdaje
mzdy státních
zaměstnanců
43/72
2006
3293,3
2130,3
194,0
466,2
2669,4
451,5
Vývoj státního rozpočtu (mil. GEL)
2007
2008
2009
4293,6
5517,7
4917,0
3010,5
4541,6
4161,7
1053,2
517,7
2051,7
208,6
352,4
3890,0
603,5
617,2
359,0
5554,7
913,1
443,2
35,9
60,0
387,7
367,5
5367,2
941,6
2010
5421,5
4592,4
1119,0
575,9
2203,1
560,8
70,4
63,1
471,4
357,7
5466,5
993,5
Gruzie
použití zboží a
služeb
úroky
subvence do
sektorů
granty
sociální
příspěvky
další výdaje
Dluh
domácí dluh
zahraniční dluh
678,5
1483,8
1508,8
879,9
881,6
100,5
419,0
97,4
267,3
119,3
362,5
167,2
447,3
200,7
196,3
222,7
597,2
197,3
892,5
858,9
1286,1
861,2
1419,9
1099,6
1481,1
200,0
348,2
506,1
650,1
613,7
1510,9
2344,5
1489,9
2429,7
1458,9
3694,7
1693,2
4532,0
1818,3
5815,2
2006
Celkové příjmy 3850,2
daně
2646,6
daň z příjmu
daň ze zisku
daň z přidané
hodnoty
spotřební dan
daň z vlastnictví
jiné daně
granty
195,7
další příjmy
505,1
Celkové
2978,7
výdaje
mzdy státních
563,3
zaměstnanců
použití zboží a
786,6
služeb
úroky
105,2
subvence do
419,0
sektorů
granty
6,8
sociální dávky
661,4
další výdaje
436,4
Dluh
3855,4
domácí dluh
1510,9
zahraniční dluh 2344,5
Konsolidovaný rozpočet (mil. GEL)
2007
2008
2009
4972,7
5854,2
5264,5
3669,0
4752,7
4388,9
1118,9
517,7
2051,7
2010
5865,8
4867,5
1202,1
575,9
2203,1
102,0
479,6
4379,0
617,3
484,2
5410,9
443,2
160,4
61,0
388,6
487,1
5397,1
560,8
191,7
63,5
472,1
526,2
5480,3
696,9
1008,1
1048,3
1120,2
1590,8
1606,4
1105,2
1138,6
68,6
267,3
120,5
362,5
171,2
613,5
206,1
380,0
18,7
933,7
773,0
3919,6
1489,9
2429,7
12,2
1347,4
953,8
5153,6
1458,9
3694,7
8,8
1505,9
944,3
6225,2
1693,2
4532,0
10,5
1623,6
1001,3
7633,5
1818,3
5815,2
Zdroj: Ministerstvo financí
5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové
rezervy (za posledních 5 let)
Běžný účet
Kapitálový
účet
44/72
2004
-344,3
40,8
2005
-700,7
58,6
Platební bilance (mil. USD)
2006
2007
-1154,1 -1931,1
170,9 126,9
2008
2009
2010
Gruzie
Finanční
účet
302,9
623,2
924,8 1824,3
Zdroj: GEPLAC, Quarterly Review, May 2008
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
Zahraniční dluh Gruzie ke konci roku 2004 činil 1,798 miliardy USD. Gruzii se podařilo dosáhnout v rámci
Pařížského klubu restrukturalizace splácení dluhu, což jí umožnilo v r. 2002 dluh nesplácet. Mezinárodní
měnový fond poskytl Gruzii v rámci programu podpory cca 89,5 mil. USD, ale stanovil své požadavky:
zmírnit státní dluh, přijmout hlavní zákony – zejména o státním rozpočtu, o daních, celní zákon, zákony
na podporu investic atd. Protože Gruzie podmínky MMF nesplnila, MMF v dubnu r. 2003 finanční pomoc
zastavil. Gruzie dostala ultimátum: do 20.9.2003 přijmout příslušná opatření, jinak MMF pohrozil vládě,
že odejde ze země. Listopadové události r. 2003 vše změnily. Představitelé MMF opět začali s novým
vedením země jednat o novém dokumentu, „Snížení chudoby a podpora ekonomického růstu Gruzie“,
který byl schválen v červnu 2004 (viz.http://www.clubdeparis.org/sections/services/communiques/
georgie3762/viewLanguage/en).
Celkový
dluh na
konci roku
z toho:
Domácí
dluh
Zahraniční
dluh
2005
4076,1
Vývoj zahraničního dluhu od roku 2005 (v mil. USD)
2006
2007
2008
2009
3 885,4
3 919,6
5 153,6
6 225,2
1 535,3
1 510,9
2 540,8
2 344,5
1 489,9
2 429,7
1 458,9
3 694,7
1 693,2
4 532,0
2010
7 633,5
2011
1 818,3
5 815,2
* Jedná se výlučně o dlouhodobý dluh.
Zdroj: Národní banka Gruzie
Seznam všech aktuálních multilaterálních i bilaterálních věřitelů Gruzie jek dispozici na webových
stránkách Ministerstva financí Gruzie http://www.mof.ge/documentfiles/External%20Debt-4-2007Eng.pdf.
5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
Bankovní systém je jedním z nejrychleji se rozvíjejících odvětví. Působí zde 21komerčních bank. Přestože
postupně došlo k prudkému poklesu počtu bank (229 v roce 1994, s ohledem na počet obyvatel a velikost
ekonomiky je počet bank stále vysoký. Spolu s konsolidací sektoru roste také koncentrace aktiv a pasív.
Seznam gruzínských bank: (jinak též viz. www.ngb.gov.ge či http://www.nbg.gov.ge/uploads/finstability/
banks/11_05_11bankseng.doc )
Nejvýznamnější komerční banky:
United Georgian Bank, Tbilisi
Bank of Georgia JSB, Tbilisi
TBC-Bank, Tbilisi
Intellectbank, Tbilisi
Republic JSC, Tbilisi
45/72
Gruzie
Další banky:
Absolute Bank, Tbilisi,
Agora Bank, Tbilisi
Agroindustrial Bank, Tbilisi,
Aragvi Business Bank, JSC, Tbilisi
Bank Republic, Tbilisi
BasisBank JSC, Tbilisi
Black Sae Auction Bank, Batumi
Cartu Bank JSC, Tbilisi
Caycasus JSC, Tbilisi
Credit Bank JSC, Tbilisi
Discount Bank JSC CB, Tbilisi
EA Bank JSC, Tbilisi
Energo Bank JSC, Tbilisi
Export-Import Bank, Tbilisi
Gama Bank, Tbilisi
Georgian Bank LTD, Tbilisi
Georgian Bank of Reconstruction and Development JSC, Tbilisi
Georgian Capital Bank, Gori
Georgian Invest Bank Ltd, Tbilisi
Georgian Maritime Bank, Batumi
Georgian Post Bank JSC, Tbilisi
International Commercial Black Sae Bank (Sakartvelo) S.A., Tbilisi
Liberty Bank JSC, Batumi Magistral Bank JSB, Tbilisi
Mercury Commercial Bank, Tbilisi,
Micro Finance Bank of Georgia, Tbilisi
Monolitbank JSB, Tbilisi
Rioni JSC, Kutaisi
Shared Commercial bank "Bank of Georgia", Tbilisi
46/72
Gruzie
Tamarioni Commercial Bank, Tbilisi
T. Emlak Bankasi A.S., Tbilisi
Tbilbusinessbank JSC, Tbilisi
Tbilinterbank, Tbilisi
Tbilkombank, Tbilisi
Tbilcredit bank JSC, Tbilisi
Tbiluniverslabanki, Tbilisi
Tetri Ltd., Tbilisi
Transcaucasia Bank, Tbilisi
United Georgian Bank, Tbilisi
Zahraniční banky:
Caucasian Development Bank (Azerbajdžán), Tbilisi
Emlak Bank (Turecko), Tbilisi
5.5. Daňový systém
Daňová legislativa byla v posledních letech výrazně zjednodušena. Počet daní a jejich výše byle sníženy
na minimum s cílem podpořit podnikání a příliv zahraničních investic. V současnosti je zavedeno 6 daní,
neplatí se daň z dědictví, převodu majetku, sociální daň aj. Od 1. ledna 2011 platí nový daňový zákon.
Rovná daň z příjmu fyzických osob činí 12 % (původně 20 %), dividendy a úroky jsou daněny 10 % u
zdroje platby. Daň platí osoby trvale sídlící v Gruzii z jejich celosvětového příjmu, osoby nesídlící v Gruzii
z příjmů v Gruzii.
Daň z příjmu právnických osob činí 20 %, daň platí gruzínské firmy jejich celosvětového příjmu,
zahraniční firmy z příjmů v Gruzii (pokud neurčuje jinak příslušná smlouva o zamezení dvojímu zdanění –
smlouva ČR – Gruzie vstoupila v platnost dne 4.5.2007, prováděna je od 1.1.2008).
18 % DPH je povinná pro plátce daní, jejichž obrat v jakémkoli časovém období 12-i měsíců přesáhne
100 tisíc GEL a pro dovozce. Vývoz zboží, mezinárodní doprava, turistické a jiné služby podléhají 0 %
DPH.
Sociální daň ve výši 20 % platí zaměstnavatel.
celkový
daňový
výnos
v mil.
47/72
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Gruzie
GEL od
roku 2003
1484,8
1641,1
48/72
1977,4
2293,2
3252,3
4422,7
5264,5
5865,8
Gruzie
6. Zahraniční obchod země
Negativní bilance zahraničního obchodu Gruzie je vysoká a nadále roste. Rok 2006 zaznamenal příkré
snížení exportu do Ruska díky embargu na gruzínské zemědělské výrobky, víno a minerální vody
(embargo trvalo i v roce 2008). Uzavření dopravního spojení s RF (v červenci 2006 RF uzavřela jediný
legální pohraniční přechod, v říjnu přerušila přímé letecké spojení, které bylo krátce obnoveno v červnu
2008) mělo za následek zdražení dovozu. Díky růstu domácí poptávky se zintenzívnily obchodní vztahy s
Tureckem. Turecko se stalo největším obchodním partnerem Gruzie.
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo –
tabulka
Vývoz – mil. USD
2005
2006
2007
2008
2009
2010
865,5
936,2
1232,4
1496,1
1133,6
1583,3
Dovoz - mil. USD
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2490,0
3677,7
5214,9
6304,6
4366,1
5095,5
Celkový objem obchodu - mil. USD
2005
2006
2007
2008
2009
2010
3355,4
4613,9
6447,3
7800,6
5499,7
6678,8
Bilance - mil. USD
2005
2006
2007
2008
2009
2010
-1624,5
-2741,5
-3982,5
-4808,5
-3232,5
-3512,1
Vývoz – meziroční nárůst v %
2000
2005
2006
2007
2008
2009
2010
34,0
33,8
8,2
31,7
Dovoz – meziroční nárůst v %
2000
2005
2006
49/72
13,9
34,7
47,7
Gruzie
2007
41,8
2008
2009
2010
Celkový objem obchodu - meziroční nárůst v %
2000
2005
2006
2007
13,0
2008
2009
2010
Bilance - meziroční nárůst v %
2000
2005
2006
2007
45,2
2008
2009
2010
19,5
34,5
39,2
01,3
35,3
68,8
Zdroj: Odbor statistiky Ministerstva pro hospodářský rozvoj, Národní banka Gruzie
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Podrobné údaje jsou k dispozici na webových stránkách Ministerstva pro hospodářský rozvoj, odboru
statistiky www.statistics.ge, oddíl external economic relations.
Hlavními obchodními partnery Gruzie v letech 2009 a 2010 byly:
- ze zemí SNS: Ázerbájdžán, Rusko, Ukrajina, Arménie
- ze zemí EU: Německo, Itálie, Velká Británie, Nizozemsko, Bulharsko,Rakousko a Francie
- ostatní: Turecko, USA, SAE a Kanada
Gruzínský
export v tis.
USD podle
roku 2008
Turecko
Azerbajdžán
Ukrajina
Kanada
Arménie
Bulharsko
USA
Mexiko
UK
Francie
Německo
50/72
2005
2006
2007
121857,2
83429,0
36940,7
35640,4
39699,3
42843,9
26748,1
3349,3
31930,5
11545,2
28424,3
123302,1
88531,0
56837,5
48872,4
73602,0
62268,2
58509,9
5244,5
19460,3
12445,2
39463,2
171763,9
137455,0
94169,3
70603,5
110844,2
59357,3
149036,0
12681,4
23172,5
11613,7
56155,9
2008
262 910,2
204 534,0
134 173,8
131 805,5
123 422,0
108 216,7
102 197,6
52 981,3
43 576,6
39 910,1
33 062,6
2009
2010
225768,7
165 633,8
83 955,0
117 224,1
88 941,7
82 290,6
36 933,9
40,0
8 186,2
5817,3
23 025,4
216 049,4
243 989,3
103 334,4
86 655,2
160 283,2
62 105,9
180 498,8
4056,6
19 305,5
9 791,9
31 762,0
Gruzie
Rusko
Největší
současní
zahraniční
investoři
153724,5
2004
75573,3
45599,0
29 894,8
21 146,2
34 298,3
2005
2006
2007
2008
2009
2010
280,5
422,6
130858,7
306576,3
162 756,5
39 882,4
15025,6
21812,5
4900,2
182651,5
129727,8
58586,2
84412,2
93871,1
187815,5
167920,7
164525,6
156847,3
-10 026,0
97 939,7
35 434,2
108 416,2
37 501,0
26 124,2
132925,8
492,0
115,6
14732,2
5031,8
695,0
1279,6
186824,1
18530,2
402,4
152310,5
10749,3
20380,8
-264,2
15032,2
145474,8
299277,2
10854,7
88486,2
11384,4
56987,8
10306,5
227926,4
148907,6
135870,2
89958,6
65941,7
51463,4
40590,6
37822,5
34857,6
72 313,2
32 586,4
-11 984,0
-31 972,6
224 722,2
21 345,0
3 100,7
45 679,0
8 560,6
143 165,8
2 266,7
-17 698,6
174 724,8
10 819,9
98,8
-2 468,2
podle výše
přímých
zahraničních
investic v
tis. USD
Spojené
arabské
emiráty
USA
81164,2
Turecko
33927,2
Britské
6893,6
Panenské
ostrovy
UK
87831,2
NizozemskoŠvýcarsko Kazachstán Rakousko 23157,2
SRN
5140,5
Belize
Česká
276,6
republika
6.3. Komoditní struktura
Podrobné tabulky jsou k dispozici na www.statistics.ge, oddíl external economic relations.
V období leden - březen 2011 dosáhl obrat zahraničního obchodu 1 862 mil. USD, což je o cca 36% více
než za stejné období roku 2010. Podle údajů gruzínského Národního statistického úřadu, se ve stejném
období zvýšil export o 35% a import o 36%. Export dosáhl částky 464 mil. USD a import 1 398 mil. USD.
V tomto období, stejně jako v předcházejích letech, tvořil hlavní exportní položky motorová vozidla
(reexport) - cca 20,5% celkového exportu, železné slitiny (11,7%), minerální a chemická hnojiva a
nitráty (8,8%), železný šrot (8,2%), zlato (6%), dále měděná ruda a její koncetráty (3,9%) atd. K dalším
vývozním komoditám Gruzie patří také nápoje (minerálky), víno (a alkohol obecně), ovoce, ořechy,
sladkosti aj.
V období leden - březen 2011 (stejně jako v předchozím období) byly hlavními dovozními komoditami
ropa a ropné deriváty (12,1% celkového dovozu), ropný plyn a plynové ceriváty (6,1%), motorová
vozidla (5,9%), obilí (3,5%), léky (3,2%), spojovací technika (2,3%), železo a ocel (1,4%), cukr (1,3%)
atd. K dalším dováženým komoditám patří sladkosti, maso, mléčné produkty, rostlinné a živočišné oleje,
tabákové výrobky, umělé hmoty, papír, karton, stroje, nábytek atd.
51/72
Gruzie
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní
systém, kontrola vývozu
K ochraně zahraničních investorů a vybudování image Gruzie jako cílové destinace pro zahraniční
investice, uzavřela Gruzie bilaterální dohody o ochraně investic s 32 zeměmi a uzavřela smlouvy o
ochraně investic s 27 státy.
Od 1. ledna 2007 je v platnosti nový celní zákoník. Dovozní tarify nyní spadají do tří kategorií, 0%, 5% a
12%. Téměř 90% výrobků spadá do kategorie 0 %, vyšší tarify se vztahují na výrobky vyráběné v Gruzii,
tj, zejména zemědělské výrobky a stavební materiál. Bezcelně se dováží stroje a zařízení, clo se naopak
platí při dovozu alkoholu a osobních vozidel.
Celní deklarace do výše hodnoty zboží 3 tisíce EUR je zpoplatněna pěti EUR, nad 3 tisíce EUR je poplatek
60 EUR. Na dovážené zboží se vztahuje 18 % DPH a spotřební daň ve výši mezi 5 a 100 % (alkohol,
etylalkohol, pneumatiky, cigarety, kaviár).
K základním dovozním dokumentům patří celní deklarace, faktura a certifikát původu a další dokumenty
prokazující kvalitu, bezpečnost a technické normy. Všechny farmaceutické, kosmetické, chemické,
potravinářské výrobky musí mít nálepku s gruzínským textem, alkohol a tabákové výrobky akcízní
známku.
Gruzínský celní zákoník je v souladu s evropskými standardy a zjednodušuje celní procedury za účelem
maximálního zjednodušení procesu exporu a importu. Systém celních tarifů je zaměřen na:
•
nízké dovozní tarify
•
malý počet exportních a importních licencí a povolení
•
žádné kvantitativní restrikce na dovoz a vývoz
•
žádné celní poplatky za export a reexport
•
žádná DPH na export
•
zjednodušení exportní a importní procedur
Gruzie je členem WTO, využívá GSP s USA, Švýcarskem, Japonskem a Kanadou. EU (od 2005 na více
než 7 tis položek) a Turecko jí poskytlo GSP+, který umožňuje bezcelní dovoz více než 7 tisíc výrobků
(Gruzie však GSP+ nedokáže vzhledem k úzkému profilu ekonomiky využít). Dne 21. listopadu 2007 byla
podepsána dohoda o volném obchodě s Tureckem, Gruzie usiluje o její uzavření také s EU. Se zeměmi
SNS Gruzie využívá volného obchodu, což znamená bezcelní obchod se zbožím a službami. Režimy GSP
má Gruzie uzavřeny s USA, Kanadou, Japonskem, Švýcarskem a Norskem.
Do Gruzie je zakázáno dovážet výrobky ohrožující zdraví a bezpečnost včetně narkotik, pornografie a
jaderného materiálu. Zbraně a munice musí mít licenci poskytnuté ministerstvem obrany či vnitra Gruzie.
Informace týkající se celní problematiky jsou k dispozici na www.customs.ge, resp. www.mof.gov.ge.
6.5. Ochrana domácího trhu
Gruzie neuplatňuje žádné kvóty. Některé výrobky (léky, zbraně, výbušniny, radioaktivní látky, průmyslový
odpad a některé zemědělské chemické látky) musí mít vývozní/dovozní licenci. V roce 2005 byl počet
povolení na vývoz a dovoz snížen ze 14 na 8. Spotřební daň a DPH se vztahují na dovozové i domácí
zboží.
6.6. Zóny volného obchodu
V Gruzii aktuálně existují 3 zóny volného obchodu (FIZ) - v Kutaisi, Poti a Tbilisi
52/72
Gruzie
zóna volného obchodu (FIZ) KUTAISI
Byla vytvořena v roce 2009 Gruzínským mezinárodním holdingem. Egyptská firma FRESH, zaměřená na
domácí vybavení, zde v roce 2009 investovala 55,8 mil. USD a plánuje investovat dalších 396 mil.
FIZ je specificky zaměřena na obchod a služby, těžký průmysl, vybavení domácností a skladování,
průmyslovou výrobu. FIZ má 27 ha a má kapacitu pro 12 firem.
zóna volného obchodu (FIZ) POTI
FIZ byla otevřena v roce 2008 (jako vůbec první FIZ na jižním Kavkaze) společností RAK Investment
Authority (SAE). FIZ je v bezprostřední blízkosti největšího gruzínského přístavu v Poti, který je v
současnosti modernizován. FIZ má 300ha okolo přístavu a předpokládá se, že by mohla přilákat cca
1mld. USD zahraničních investic.
zóna volného obchodu (FIZ) Tbilisi
FIZ je ve fázi projektu a je situována ve vzdálenosti cca 13km od městského centra. FIZ má mít rozlohu
11ha a je napojena železnici, silnici a leteckou dopravu (letiště ve vzdálenosti cca 1,2km od FIZ).
Předpokládané využití FIZ:
•
komerrční a úřední budovy
•
universitní campus
•
hotely
•
obytné budovy
•
celní sklady
•
logistická centra
53/72
Gruzie
7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
7.1. Smluvní základna
V roce 2006 byla podepsána dohoda o zabránění dvojího zdanění, k jejímuž podpisu došlo dne 23.
května 2006, 4. května 2007 smlouva vstoupila v platnost. Její ustanovení začala být prováděna od
1.1.2008.V roce 2009 byla podepsána Dohoda o vzájemné výměně a ochraně klasifikovaných informací a
v srpnu 2009 rovněž Dohoda o podpoře a ochraně investic (ta vstoupila v platnost v březnu 2011). V roce
2010 byla podepsána Dohoda o civilním leteckém provozu.
V různém stadiu rozjednání jsou dále:
•
Dohoda o spolupráci v oblasti kultury, vědy a sportu
•
Dohoda o mezinárodní silniční dopravě
•
Smlouva mezi Českou republikou a Gruzií o předávání a přebírání osob pobývajících na jejich území
protiprávně (tzv. readmisní dohoda)
7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let –
tabulka
Obchodní kontakty mezi ČR a Gruzií se zintenzivňují, obchodní výměna meziročně mírně roste. ČR si
dlouhodobě udržuje aktivní obchodní bilanci. V roce 2006 se českým investorům (Energo-Pro) podařilo
uspět v privatizaci energetickém sektoru (šest vodních elektráren, dvě distribuční společnosti). V roce
2007 se tak ČR v Gruzii stala největším zahraničním investorem s 220,2 mil. USD.
Vzájemný obchod ČR – Gruzie, 2007 – 2012
2007
2008
2009
2010
2011
2012 I-VI
Vývoz
44,9
66,0
45,7
60,1
102,7
46,6
Dovoz
10,4
10,6
10,7
11,8
13,4
4,6
Obrat
55,3
76,6
56,4
71,9
116,1
51,2
Bilance
34,5
55,4
35,0
48,3
89,3
42,0
Zdroj: ČSÚ, mil. USD
7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
Hlavními vývozními komodity ČR jsou stroje a dopravní prostředky, tržní výrobky tříděné hlavně podle
materiálu (kovové výrobky), hlavními dovozními komoditami ČR jsou jedlé ořechy, díly a příslušenství ke
kovoobráběcím strojům, rudy a koncentráty manganu.
Porobné informace jsou k dispozici na stránkách Českého statistického úřadu www.czso.cz.
54/72
Gruzie
7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl
domácí výroby a dovozu)
Vzhledem k tomu, že Gruzie je rozvojovou ekonomikou, dováží převážné množství technologií a materiálu
nutných pro obnovu a modernizaci infrastruktury, energetických (a) dopravních sítí, obnovy a výstavby
domů a zemědělské výroby. Stejně tak doposud dováží velké množství potravin – domácí potravinářský a
zpracovatelský průmysl se rozvíjí jen pomalu, zpracovatelské technologie se také dovážejí.
Uplatnění českých podnikatelů je možné ve formě subdodavatelů na zmíněných projektech a samostatně
v obnově a modernizaci malých a středních vodních elektráren, ve výstavbě spalovem, tepláren,
ve výrobě skla, v realizaci výrobků sanitární techniky, stavebních materiálů, ale i elektroniky,
zabezpečovacích systémů, loveckých zbraní, potravinářských (zpracovatelské a balící linky pro ovoce,
citrusy, ořechy a čaj, masné a mlékárenské výrobky, malé a střední linky na plnění lahví, mini pekárny) a
zemědělských strojů, obnova turistické infrastruktury, ochrana přírody, stavebnictví.
Gruzie má také zájem o firmy, které budou zkoumat minerální naleziště, včetně nalezišť ropy a
zemního plynu, které představují hlavní dovozní komodity. Vzhledem k existenci ropovodů a plynovodů
procházejících přes území Gruzie bude země potřebovat zařízení a vybavení na jejich údržbu.
7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních
oblastech ekonomické spolupráce
Ve stavebnictví působí firmy BLOCK Georgia a ROSS HOLDING, které se zaměřují na výstavbu,
rekonstrukci a vybavení nemocničních zařízení.
V energetickém sektoru působí česká firma Energo - Pro Georgia, která v Gruzii privatizovala šest vodních
elektráren a dvě distribuční společnosti a představuje největšího distributora elektrické energie na
gruzínském trhu. V oblasti energetiky působí rovněž společnost INEKON, která se zaměřuje na dodávky
zařízení do vodních elektráren.
7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní
kooperaci
České výrobky mají v Gruzii velmi doboru pověst danou zkušeností s československými výrobky ze
sovětských dob – v mnohých domácnostech je stále k vidění české sklo, sanitární keramika, nábytek atd.
Hlavním faktorem pro rozhodování zákazníků je však pro většinu obyvatelstva cena, neboť kupní síla
v Gruzii je velmi nízká. Obecně není české zboží v obchodech příliš vidět – u potravin, které jsou v Gruzii
k dostání (pivo, paštiky) se jedná převážně o produkty vyrobené v továrnách v Rusku. Největší cenovou
konkurenci představují výrobky z Turecka, Íránu, Ruska a východní Asie.
ZÚ Tbilisi veškeré nabídky spolupráce ze strany gruzínských partnerů přeposílá Hospodářské komoře SNS
(nově i v roce 2011 založené česko - gruzínské obchodní komoře), MPaO a případně i konkrétním českým
firmám. V poslední době je ze strany gruzínských podnikatelů zvýšený zájem zejména o vývoz vína do
ČR, což je dáno ruským embargem na gruzínské produkty, zájem je o dovoz českého skla, těžební a
strojní technologie, výstavbu malých vodních elektráren. Gruzínští podnikatelé několikrát měsíčně žádají
poskytnutí kontaktů na české výrobce.
Vzhledem k tomu, že některé místní firmy mají kontakty v ČR (mj. i díky gruzínské komunitě žijící
v České republice), spolupráce často probíhá po linii firem, aniž by o ní ZÚ Tbilisi bylo informováno.
7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
ČR již několik let poskytuje Gruzii rozvojovou pomoc v oblasti školství – každoročně je gruzínské straně
nabízeno několik vládních stipendií pro studium v bakalářském, magisterském a doktorandském studiu.
55/72
Gruzie
V reakci na vojenský konflikt v Gruzii v srpnu 2008 Ministerstvo zahraničních věcí ČR uvolnilo usnesením
vlády č. 1063 ze dne 20. 8. 2008 mimořádné finanční prostředky na rekonstrukční a rozvojovou pomoc
pro Gruzii.
Oficiální rozvojová a transformační
spolupráce ČR s Gruzií
1. Česká rozvojová
agentura
Partner projektu
Název projektu
Zemědělství
Charita Česká
Adzhara, Khulo
republika
- podpora
zemědělského
družstva
Člověk v tísni
Podpora
zemědělských
družstev
Člověk v tísni
Podpora spolupráce
mezi zemědělci
Zdravotnictví a sociální sektor
Ministerstvo
Podpora prevence a
zdravotnictví Gruzie včasné diagnostiky
rakoviny žen v
Samegrelo a Shida
Kartli II
Gori obec
Domácí péče v
okrese Gori
Životní prostředí
Ministerstvo
Systém včasného
životního prostředí varování hydrologický a
meteorologický
monitoirng
WSRDA
Rekonstrukce
laboratoře v Kutaisi
Energetika
Agentura pro
Obnovitelné zdroje
chráněné krajinné
pro izolované oblasti
oblasti
Východní Partnerství
Charita Česká
Podpora lepšího
republika
fungování místní
samosprávy
prostřednictvím
zapojení občanské
společnosti v okrese
Ozurgeti
Centrum adiktologie Vzdělávání lidských
PK 1. LF a VFN UK zdrojů v oblasti
adiktologie a
monitorování
drogové situace v
Gruzii
Organizace pro
Semináře pro
pomoc uprchlíkům pracovníky
nevládních
organizací a
státní správy a
samosprávy v Gruzii
56/72
CZK
Region
EUR
Rozpočet
Adzhara
Imereti
2 000 000
80 000
1 355 690
54 228
Imereti, Samegrelo 1 217 553
48 702
Semegrelo, Shida
Kartli
Gori
3 937 614
157 505
500 000
20 000
Georgia
4 000 000
160 000
Tbilisi
1 600 000
64 000
Tusheti
1 500 000
60 000
Guria
477 500
19 100
Georgia
475 460
19 018
Shida Kartli, Tbilisi
186 500
7 460
Gruzie
Agora CE
Člověk v tísni
CELEKEM
2. Malé lokální
projekty - ZÚ
Organizace
Turistická Unie
Svanetie
Podpora českoGeorgia
gruzínské spolupráce
na úrovni místní
správy
Podpora aktivního
Tbilisi, Kutaisi
občanství v Gruzii
Název projektu
Zpřístupnění
kulturního
dědictví Svanetie
- značkování
turistických tras
Agentura pro
Podpora sociochráněné krajinné
ekonomického
oblasti
rozvoje komunit v
Tusheti - interaktivní
web
Zaměstnanecká unie Podpora obuvnické
postižených
dílny Unie
postižených
Asociace za obnovu Podpora dětškého
a rozvoj Svanetie,
hřiště ve vesnici
Latali
Latali
CELEKEM
CELEKEM ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE
Transformační
spolupráce v gesci
LPTP
Organizace
Charita ČR
338 700
13 548
477 500
19 100
18 066 517
CZK
Oblast
Svaneti
722 661
EUR
Rozpočet
294 010
11 760
Tusheti
182 618
7 305
Tbilisi
399 500
15 980
Svaneti
100 000
4 000
976 128
19 042 645
39 045
761 706
Název projektu
Oblast
Podpora
Adžárie
občanské účasti
v rozhodovacích
procesech místní
samosprávy Batumi,
Autonomní republika
Adžára, Gruzie
Agora Central
Podpora aktivního
Tbilisi
Europe a partneři
občanství a zapojení
mládeže do
veřejného života v
Gruzii
Nesehnutí
Přenosem
Abchazie
transformační
zkušenosti českých
NNO a medií k
podpoře občanské
participace
a nezávislé
žurnalistiky v Gruzii
CELKEM TRANSFORMAČNÍ PROGRAM
CZK
EUR
Rozpočet
1 794 000
71 760
3 600 000
144 000
2 855 000
114 200
8 249 000
329 960
CELEKEM
ROZVOJOVÁ A
27 291 645
1 091 666
57/72
Gruzie
TRANSFORMAČNÍ
SPOLUPRÁCE
2009
Částka 60 mil. Kč určená na rok 2009 je alokována následujícím způsobem:
·
40 mil. Kč je určeno na realizaci projektů, které budou přiděleny formou veřejných zakázek podle
zákona č. 137/2006 Sb., v platném znění;
Sektor
Zemědělství
Školení pro zemědělské družstvo
Dodávka stroje na zpracování a
skladování ovoce a třídičky ovoce
Navýšení kapacit závodů na
zpracování ovoce
Podpora zemědělského
mechanizačního centra
Zdravotnictví
Dodávka přístrojů a podpora
kapacit onkologické a paliativní
péče
Prevence rakoviny pro IDPs mobilní laboratoř
Dodávka vybavení pro porodnici
Životní prostředí
Realizováno 2009
rozpočet
Vytvoření zemědělského družstva 2 000 000
2 000 000
10 000 000
2 000 000
2 000 000
Modernizace technického vybavení 15 000 000
nemocnice
2 000 000
1 600 000
2 000 000
Dodávka technologie pro čističku
odpadních vod pro IDPs
TOTAL
0
38 600 000
·
20 mil. Kčje určeno na realizaci projektů, které byly vybrány v r. 2008 v rámci dotačních výběrových
řízení podle usnesení vlády č. 114 z 7. 2. 2001 o zásadách vlády pro poskytování dotací ze státního
rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy.
Realizováno 2009
ADRA
Rekonstrukce zásobování vodou
pro Všeobecnou regionální
nemocnici s porodnicí v Senaki
(Gruzie)
Člověk v tísni
Sociální a humanitární podpora
lidem postiženým válečnými
konfliktem v Zugdidi
Člověk v tísni
Podpora ekonomického rozvoje
opomíjených oblastí Gruzie
Agora
Realizace komunitního života ve
znevýhodněných oblastech
Charita ČR
Podpora občanské participace a
rozvoje kapacit místní samosprávy
– domácí péče v okrese Gori
Charita ČR
Zvýšení efektivity hospodářství
drobných rolníků v Gruzii
Hand for Help
Hospital Unit Gruzie
Organizace pro pomoc uprchlíkům Česko gruzínské vzdělávací
centrum v Gori a v Tbilisi,
58/72
rozpočet
3 000 000
3 000 000
4 500 000
1 000 000
2 280 000
3 500 000
1 500 000
1 500 000
Gruzie
analýza činnosti, strategie
dalšího fungování a rozšiřování
poradenských služeb
TOTAL
20 280 000
V Gruzii dále v roce 2009 probíhají programy transformační spolupráce realizované organizacemi Glopolis,
Transparency International, Transitions, Agora a Člověk v tísni. V rámci programu bilaterální spolupráce
byl podpořen projekt Člověka v tísni „Podpora stabilizace a rozvoje životních podmínek obyvatel v oblasti
Oripiri“, v rámci programu trilaterální spolupráce je podporován projekt Českého centra fundraisingu
„Rozvoj sociálního podnikání v Gruzii a Arménii“.
V roce 2009 byl podpořen malý lokální projekt organizace novinářů Postfactum, která se věnuje práci
s vnitřními uprchlíky.
V Gruzii dále probíhá implementace rozvojových programů, orientovaných na snížení nelegální migrace
do ČR/EU cestou zlepšování životní situace obyvatel Gruzie (rekvalifikace, podpora malého podnikání,
zlepšování infrastruktury atd.).
ČR již několik let poskytuje Gruzii rozvojovou pomoc v oblasti školství – každoročně je gruzínské straně
nabízeno několik vládních stipendií pro studium v bakalářském, magisterském a doktorandském studiu.
2008
Částka 19,8 mil. Kč určená na mimořádnou pomoc v roce 2008 byla rozdělena následujícím způsobem:
·
9 mil. Kč bylo poskytnuto formou příspěvků mezinárodním organizacím, z toho příspěvek
Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM) ve výši 4 mil. Kč a příspěvek Mezinárodnímu fondu pro
odminování (ITF) ve výši 5 mil. Kč;
·
9,8 mil. Kč bylo určeno na realizaci projektů, které byly vybrány v r. 2008 v rámcidotačních
výběrových řízení podle usnesení vlády č. 114 z 7. 2. 2001 o zásadách vlády pro poskytování dotací ze
státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy.
U většiny projektů se předpokládá realizace i v letech 2009 a 2010;
Realizováno 2008
1
ADRA
2
ADRA
3
Člověk v tísni
4
Člověk v tísni
5
Agora CE
6
Charita ČR
7
Charita ČR
59/72
rozpočet
Nepotravinová pomoc pro 1 949 643
vnitřní uprchlíky v Gruzii
Rekonstrukce zásobování 450 000
vodou pro Všeobecnou
regionální nemocnici
s porodnicí v Senaki
Humanitární asistence
1 904 230
vnitřním uprchlíkům
Analýza rozvojových
237 400
potřeb znevýhodněných
skupin a regionů Gruzie/
Sociálně-ekonomický
rozvoj znevýhodněných
oblastí a cílových skupin
Gruzie
Realizace komunitního
284 100
života ve znevýhodněných
oblastech
Podpora občanské
267 474
participace a rozvoje
kapacit místní
samosprávy
Humanitární pomoc
2 000 000
vysídleným občanům
Gruzie
Gruzie
8
Charita ČR
9
Cerge
10
11
Hand for Help
Organizace pro pomoc
uprchlíkům
Zvýšení efektivity
hospodářství drobných
rolníků v Gruzii
Personální výpomoc
Mezinárodní škole
ekonomie v Tbilisi (ISET)
Hospital Unit Gruzie
Česko gruzínské
vzdělávací centrum
v Gori a v Tbilisi, analýza
činnosti, strategie dalšího
fungování a rozšiřování
poradenských služeb
TOTAL
500 000
99 000
2 000 000
61 000
9 752 847
V roce 2008 byl částkou téměř 500 tisíc Kč podpořen malý lokální projekt, šperkařská dílna (emajl) v
Domě dětí Caritas Georgia.
V roce 2007 byl financován malý rozvojový projekt na podporu vesnických komunit v Adžárii a Imeretii.
V roce 2006 byl českým Ministerstvem zahraničních věcí financován malý místní projekt v hodnotě téměř
500 tisíc Kč – jednalo se o podporu výstavby dílen v Domě dětí Caritas Georgia.
V roce 2005 ČR Gruzii věnovala humanitární pomoc ve výši 20 mil. Kč na překonání následků ničivých
povodní v dubnu 2005.
Gruzie rozvojovou pomoc neposkytuje.
7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
ČNB ani gruzínské zdroje neevidují žádnou výměnu služeb mezi Českou republikou a Gruzií (Gruzie
neeviduje export/import služeb jako takový). V oblasti stavebnictví v Gruzii působí dvě české firmy
(BLOCK Georgia a ROSS HOLDING). ZÚ Tbilisi nemá informace o zájmu českých poskytovatelů služeb o
Gruzii, z gruzínské strany jsme zaregistrovali zájem o investice do těžby surovin, spolupráci při záchraně
architektonických památek, obnovu gruzínského lázeňství apod. Perspektivními oblastmi pro české firmy
v oblasti služeb se jeví zejména architektonické, inženýrské a jiné technické služby, služby v oblasti
zemědělství, těžby surovin a zpracování na místě, stavební práce. Vzhledem k otevřenosti gruzínské
ekonomiky nejsou v Gruzii zvláštní překážky ani bariéry pro proniknutí na trh.
7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
Podrobné informace o možnostech zakládání firem a získání pracovního povolení lze nalézt na stránkách
Ministerstva ekonomiky a udržitelného rozvoje - http://www.investingeorgia.org
60/72
Gruzie
8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží
na trhu
8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců,
další faktory ovlivňující prodej
Prosazení se na gruzínském trhu není jednoduchá záležitost a není vždy závislé jen na kvalitě a ceně
výrobku. Soukromé distribuční společnosti se teprve rozvíjejí. Prozatím zde nejsou dostatečně spolehlivé
a aktuální přehledy či katalogy o místních distributorech a prodejních místech, většina distributorů jsou
spíše menší subjekty se zkušenostmi většinou omezenými na velká města. Proto je nadále nejlepším
způsobem k úspěšnému proniknutí na trh ve větším měřítku založení místního zastoupení, které by zboží
prodávalo přímo místním velko a maloobchodníkům, ev. je dobré mít zde místního partnera. Potřebné
informace může poskytnout síť obchodních infocenter či Gruzínská obchodní komora.
Maloobchodní síť se pomalu rozvíjí, v Tbilisi roste počet poboček sítě Populi a Goodwill, jejichž zásobování
je na slušné úrovni.
Nákup přes internet je v Gruzii teprve napočátku s ohledem na omezený přístup k internetu a používání
platebních karet, přestože využívání obojího se rozšiřuje, zejména ve větších městech.
8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
Zaměstnávání cizinců u místních firem se zatím rozvíjí, cizinci pracují zpravidla jako odborníci v jointventures a jejich pobyt a zabezpečení je řešeno firmou, často se jedná o vedoucí a managerské posty.
Pobyt na území Gruzie se řídí zákonem o pobytu cizinců na území Gruzie, zaměstnávání místních sil se
řídí zákoníkem práce.
Další informace rovněž viz odkaz: http://www.investingeorgia.org
8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného
podniku
Díky zjednodušení daňového zákoníku a zákona o podnikání v letech 2005 a 2006 je v současnosti
registrace obchodní činnosti jednoduchá a rychlá, pro právnické osoby trvá tři dny, pro fyzické osoby
jeden den. V Gruzii zákon uznává následující typy podnikatelských subjektů:
•
akciová společnost – právnická osoba, minimální kapitál 15 tisíc GEL, registrační poplatek 360 GEL.
•
s.r.o.– právnická osoba, minimálně jedna osoba, max. 50 partnerů, minimální kapitál 200 GEL,
registrační poplatek 160 GEL.
•
komanditní společnost – právnická osoba, registrační poplatek 80 GEL
•
veřejná společnost general partnership - právnická osoba zakládaná pouze fyzickými osobami,
registrační poplatek 80 GEL
•
družstvo – právnická osoba převážně v zemědělství, registrační poplatek 120 GEL.
•
samostatný podnikatel – registrace bezplatná
•
pobočka zahraniční společnosti – registruje se jako zastoupení, nemá statut právnické osoby,
registrace je stejná jako u ostatních typů
Pro registraci jsou nutné osobní informace o zakladateli a hlavních společnících, oblast podnikatelské
činnosti, doklad o základním kapitálu. Ostatní dokumenty závisí na druhu společnosti. Entita se musí
zaregistrovat u příslušného místního daňového úřadu. Poté je společnost zaregistrována do Jednotného
registru podnikatelů, který vede odbor daní Ministerstva financí Gruzie (www.mof.gov.ge).
61/72
Gruzie
V Gruzii působí v mnoha sektorech joint ventures - např. výroba a distribuce elektrické energie,
bankovnictví, mlékárenský průmysl, ropný průmysl, pivovarnictví, stavebnictví atd. Registrují se jako
akciové společnosti nebo s.r.o.
Zákon o zahraničních investicích zakazuje zahraniční investice do některých odvětví (výroba a zkoušky
jaderných, chemickýah a bekteorologických zbraní, výroba omamných látek atd.).
Zákon o licenzích z července 2005 určuje sektory a aktivity, při investování do kterých je nutný souhlas
příslušné vládní agentury.
8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
Podle zákona o reklamě musí být reklamy v gruzínštině, obchodní značky v cizím jazyce musí být
doprovázeny gruzínským textem (ne překladem, ale přepisem, což zejména na obchodech často vypadá
a zní až směšně). Reklamy v určitých odvětvích (farmaceutické výrobky, zbraně) musí mít povolení
příslušného ministerstva.
Reklama se stala nedílnou součástí obchodování v Gruzii. Je běžná v televizi, v rozhlase i v tisku,
rozšiřovat se začínají velkoplošné poutače u silnic i na budovách a dopravních prostředcích. Reklamu je
možné zadat prostřednictvím reklamní agentury stejně jako přímým kontaktem s reklamním oddělením
příslušného média. V Gruzii nyní vysílají dva státní kanály a několik soukromých TV společností, jen
některé z nich vysílají na celém území (První kanál, Rustavi2, Imedi), některé mají regionální charakter
(Adžara TV) a/nebo jsou přístupné prostřednictvím kabelového vysílání. K nejznámějším deníkům patří
Resonanci, Akhali Taoba, 24 Saati/24 Hours (GJ a AJ), Sakartvelos Respublika, The Georgian Times (AJ),
The Messenger (AJ) , Georgia Today (AJ), Svobodnaja Gruzija (RJ). K periodikům patří The Georgian
Business Week (AJ, RJ), Economics (AJ, RJ), Americká obchodní komora v Gruzii vydává čtvrtletník
AmCham News.
8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
Gruzínské zákony umožňují řešení obchodních sporů mezi zahraničním investorem a státem, soudnictví
Gruzie je však označováno za sektor, ve kterém za nové vlády nedošlo ke zlepšení, někteří kritici
dokonce hovoří o zhoršování situace (navzdory nebo možná právě kvůli reformám v sektoru). V oblasti
investičního prostředí nepochybně došlo ke zkvalitnění legislativy a zvýšila se politická vůle ke zlepšení
investičního prostředí – to však neznamená zlepšení na straně byrokracie, nedostatečná či nekvalitní
implementace legislativy zpochybňuje skutečné odhodlání k reformám a zejména zmenšuje dopad nové
legislativy na zlepšení podnikatelského prostředí. Při soudních řízeních firma vs. stát i firma vs. firma je
zahraniční subjekt někdy znevýhodněn (podle informací jiných ZÚ, firmy jejichž zemí v Gruzii působí ve
větší míře než české subjekty).
8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
Zadávání veřejných zakázek je ošetřeno zákonem o státních zakázkách, který vyžaduje vyhlášení tendru
při kontraktech převyšujících 20 tisíc GEL (zboží) a 50 tisíc GEL (poskytování služeb). Mezinárodní
tendry jsou vyhlašovány na zakázky na koupi zboží při částce převyšující 600 tisíc GEL, služby 8 mil.
GEL. Samozřejmě hlavním omezením jsou finanční možnosti státního sektoru, proto je nabízená cena
podmínky jedním z nejdůležitějších faktorů a kvalita a pověst poskytovatele je až druhou otázkou. Mnoho
státních zakázek je však financováno mezinárodními organizacemi a cizími vládami.
Některé informace o vyhlašovaných tendrech v mnoha sektorech zasílá ZÚ Tbilisi na MPaO, MZV,
CZechTrade aj. Tyto informace zároveň distribuuje gruzínská ambasáda v Praze, bližší informace o všech
vyhlašovaných tendrech jsou k dispozici na webových stránkách gruzínského ministerstva ekonomiky:
http://www.economy.gov.ge/ nebo na na webové stránce Gruzínské agentury pro státní zakázky
www.spa.ge/en a na stránkách jednotlivých ministerstev, které uvádíme v části 1.19.
Problémem je však často krátká doba na přípravu nabídky po vyhlášení tendru, což někdy vzbuzuje
dojem, že tendr byl "připraven" pro určitou firmu a je vyhlášen jen "pro forma", pro mnoho zahraničních
firem je zásadní překážkou požadovaný překlad dokumentace do gruzínštiny.
62/72
Gruzie
8.7. Problémy a rizika místního trhu
Přestože se vláda snaží o zkvalitnění podnikatelského prostředí, což se jí do značné míry daří, stále je
zde množství negativních faktorů, které podnikání zde znesnadňují. Přestože jsou přijímány nové zákony,
často se tak děje ve velkém spěchu, občas se zákony přejímají z legislativ jiných států aniž by se řádně
posoudil jejich dopad na místní podmínky, ne vždy jsou zákony kvalitní a hlavně jejich implementace či
vynucování je problematické, interpretace bývá různá „podle potřeby“. Situaci komplikuje fakt, že příliš
často dochází k jejich změnám, takže je velmi těžké orientovat se v nich a vše sledovat.
Stejně tak často dochází ke změnách na pracovních postech, takže odpovídající pracovníci ve státních
institucích často nemají čas ani proniknout do problematiky. Problémem je také otázka řešení obchodních
sporů (viz. výše) s ohledem na stav místní justice. Boj proti korupci sice nese své ovoce, podle mnohých
místních i zahraničních pozorovatelů však zejména na úrovni běžného občana a nižších úrovních státní
správy (petty coruption), rozvíjí se naopak korupce ve velkém u „elity“, která má peníze a kontakty.
Oficiálně sice v Gruzii není povoleno např. podnikání poslanců, veřejným tajemstvím je však vliv toho či
onoho politika v konkrétním sektoru ekonomiky a propojení vysoké politiky a businessu je značné.
Problematické je zajištění majetkových práv - vyskytují se např. případy odnímání majetku
argumentované jeho nelegálním nabytím (např. v neprůhledné privatizaci) či neplněním daňových
povinností.
Faktorem komplikujícím obchod s Gruzií je kromě kulturních zvláštností problém jazyka – gruzínština je
specifický jazyk (není podobná ruštině!) se svébytným písmem. Stále větší počet obchodníků zde sice
hovoří anglicky (u mladších ročníků je problém s ruštinou), v gruzínštině jsou však vydávány zákony a
předpisy, jejichž překlady nejsou vždy k dispozici (a zejména ne na internetu), všechny výrobky musí být
označeny gruzínsky (řeší se to „přelepkami“).
8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví
Gruzie přistoupila k dohodám WTO a TRIPS v roce 2000, v roce 2004 parlament ratifikoval Římskou
konvenci na ochranu práv umělců, výrobců nahrávek a Lisabonskou dohodu o označení původu. Gruzie je
též smluvní stranou Dohody o copyrightu , atd.
Ochranu duševního vlastnictví v Gruzii zajišťuje šest zákonů včetně zákona o patentech, zákona o
obchodních značkách, zákona o copyright-u a souvisejících právech.
Nicméně v praxi je v Gruzii ochrana duševního vlastnictví implementována nedostatečně, na tržištích a
dokonce i v kamenných obchodech je k dostání velké množství vemi levných pirátských kopií počínaje
DVD, CD přes oblečení a techniku, software atd. Gruzie bohužel nemá vyvinutý systém kontroly odpovědnost za dodržování závazků WTO nyní leží na ministerstvu ekonomiky, které nemá vybudované
dostatečné kapacity, není také jasné rozdělení odpovědnosti mezi ministerstvem vnitra a financí a
koneckonců při stavu kupní síly dodržování příslušných zákonů není výhodné ani pro obchodníky ani pro
zákazníky.
8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
Velké gruzínské banky zajišťují zahraniční transakce. Metody placení obvykle zahrnují akreditiv nebo
zálohové platby. Aby mohla proběhnout bankovní transakce, kupující a prodávající musí mít písemnou
smlouvu.
Lari (GEL) je jedinou legální měnou v Gruzii. Zahraniční investoři mohou volně měnit nebo převádět
jakákoli množství prostředků spojených s investicí do tvrdé měny, mohou mít účty v cizí měně u
gruzínských bank. Po zaplacení daní neexistují omezení na repatriaci zisku. Převod peněz do zahraničí
trvá většinou 3 – 4 dny.
Podle zkušeností některých firem jsou někdy problémy s placením zakázek, i s ohledem na omezenou
solventnost některých subjektů. Místní obchodníci někdy žádají úlevy v podmínkách splátek jako např.
63/72
Gruzie
úvěr či barter. V takovém případě doporučujeme poskytnutí úvěru pouze na základě předchozích
zkušeností s daným subjektem a i v takovém případě v omezené výši. Stejně tak je rozumné požadovat
složení finanční zálohy u věrohodné místní banky. Vynucování smluvních práv prostřednictvím místních
soudů je problematické.
8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu
V současné době v Tbilisi funguje výstavní centrum Expo Georgia, výstavy a veletrhy probíhají také
v Paláci sportu či v hotelu Sheraton. Hlavním pořadatelem veletrhů regionálního významu na výstavišti
Expo je ExpoGeorgia (www.expogeorgia.ge), které každoročně pořádá výstavy ze sektorů stavebnictví,
moto, potravinářství, telekomunikací atd. Druhým organizátorem je Iteca Kavkasia (www.iteca.ge).
64/72
Gruzie
9. Investiční klima
Gruzínskou agenturou zabývající se podporou investic je Georgian National Investment Agency (GNIA
- http://www.investingeorgia.org, [email protected]. GNIA založila business centra v Tbilisi
a jiných velkých městech. Centra mají poskytovat domácím a zahraničním investorům standardní balík
informací relevantních pro podnikání v Gruzii stejně jako specifické informace v závislosti na potřebách
jednotlivých podnikatelů. Kontakt na tbiliské centum je na webové stránce www.tbsc.ge.
Vláda prezidenta Saakašviliho zahájila ambiciózní sérii institucionálních reforem, včetně restrukturalizace
ministerstev, privatizace (probíhá značně rychle a nevyhýbá se ani strategickým oblastem jakou je
např. energetika), zvýšení platů státních zaměstnanců, protikorupčních opatření, změn v daňovém a
celním systému atd. Vláda se snaží o liberální hospodářskou politiku ve snaze vytvořit výhodné investiční
prostředí a přilákat co nejvíce zahraničních investic.
Díky reformám dochází od roku 2004 ke stabilnímu makroekonomickému výkonu, pomalu se zlepšuje
mikroekonomický výkon – odráží se v něm však problém vysoké nezaměstnanosti, chudoby a
nekonkurenceschopnosti ekonomiky. Pomalu dochází k obnově infrastruktury, která od rozpadu SSSR
velmi utrpěla. Pozitivní vliv na investiční prostředí má členství Gruzie ve WTO a stabilita měny. Zásadním
faktorem pro implementaci velkých investičních projektů je strategická pozice Gruzie pro dopravu
surovin z Kaspického moře a střední Asie do Evropy. Nejvíce investic směřuje do sektoru dopravy (včetně
energovodů), dále do hoteliérství, restauračních služeb, distribučních společností, stavebnictví a těžebního
průmyslu. Investice, jak domácí tak zahraniční, jsou hlavním zdrojem růstu ekonomiky.
Místní měna GEL posílila v průběhu roku 2006 z 1,8 na 1,7 k USD a dále v roce 2007 na cca 1,62 GEL
k USD, což je způsobeno celosvětovým oslabováním USD, přílivem zahraničních investic a zvýšenou
pozorností Národní banky vůči inflaci. Posilování pokračovalo i v průběhu roku 2008, kdy se pohybovao v
průměru mezi 1,39 - 1,42 GEL za 1 USD.
Rating gruzínské ekonomiky podle společnosti "Fitch Ratings" za rok 2009:
•
dlouhodobé IDRs - "B+"
•
krátkodobé IDR - "B"
•
Country Ceiling - `BB-‘ ( upgraded from `B+)
“Standard and Poors Ratings 2010”
•
Long-term foreign and local currency Sovereign credit ratings– `B+‘ (upgraded from “B”)
Významným brzdícím faktorem rozvoje ekonomiky a zlepšování investičního prostředí Gruzie (a
v podstatě celého regionu) jsou nedořešené separatistické konflikty o území Abcházie a Jižní Osetie, které
jsou destabilizujícím prvkem a podílejí se na nepřehledné situaci na hranicích (problém pašování atd.) jejich vyřešení je klíčem pro politický a hospodářský rozvoj země. Stejně tak jsou problémem vztahy s
Ruskem (hospodářské embargo a uzavřená hranice od roku 2006), přestože podle mnohých analytiků a
zejména vládních představitelů kroky Ruska motivují Gruzii k diverzifikaci ekonomiky a zlepšování kvality
svých výrobků.
Dalším problémem je již zmíněný stav justice, korumpovanost soudců a jejich propojení s exekutivou
a nedostatečná znalost západních podnikatelských praktik a právních norem. Zahraniční ponikatelé
zaregistrovali zlepšení podnikatelského prostředí, podle mnohých je však pozitivní změna nutná
v ambivalentním vztahu vláda - soukromý sektor, kde nadále převládá nedůvěra jako důsledek dříve
všudypřítomné korupce.
Gruzie má sjednáno 34 smluv o zamezení dvojímu zdanění, smlouva s ČR vstoupila v platnost dne 4.
května 2007, provádět se začala od 1.1.2008.
Gruzie je velmi otevřená zahraničním investicím, příslušná legislativa vytváří pro zahraniční investory
příhodné podmínky, nezajišťuje však preferenční opatření. Zákon o podpoře a ochraně investičních
aktivit chrání investory před změnami podmínek investivání, dané jinými zákony, v průběhu období 10
65/72
Gruzie
let. Dalšími zákony, které upravují zahraniční investice, jsou ústava, občanský zákoník, daňový a celní
zákoník, zákon o podnikání, o bankrotu, o omezení monopolistických aktivit atd.
•
Privatizace (www.privatization.ge)
V létě 2004 gruzínská vláda zahájila rozsáhlou privatizaci. Od té doby bylo privatizováno okolo 400
podniků, státních i s částečným podílem státu včetně velkých společností jako je Madneuli gold and
copper minig factory, Telecom, Chiatura Marganec, Zestapony Ferroalloys, Rustavi Metallurgy plant,
hydroelektrárny, rozvodné sítě elektřiny, hotelové komplexy na pobřeží Černého moře, v horských
střediscích atd.
V některých případech privatizace neproběhla zcela podle pravidel, zejména v případech přímého prodeje
a při tendencích vyjednávat s kupci před zahájením aukčních procedur.
Transparentnost regulačního systému
Studie Doing Business 2007 Mezinárodní finanční korporace (IFC), která byla prezentována v září 2006,
vyhodnotila Gruzii jako reformátora „číslo 1“ na základě provedených reforem, které vedou ke zkvalitnění
podnikatelského prostředí – v žebříčku 175 zemí skončila Gruzie na 37. místě, v roce 2010 již na 12.
místě.
Došlo k zásadnímu zlepšení v šesti z deseti sledovaných oblastí vztahujících se k obchodnímu prostředí
(založení firmy, problematika licencí, zaměstnávání pracovníků, registrace majetku, získání úvěru,
ochrana investorů, daně, přeshraniční obchod, dodržování závazků a zrušení firmy). Snížena byla hodnota
minimálního kapitálu požadovaného k zahájení nové podnikatelské činnosti z 2 tisíc GEL na 200 GEL.
Reformy v celní a pohraniční policii zjednodušily procedury na hranicích. V roce 2004 trvalo splnění
administrativních požadavků pro export 54 dnů, nyní cca 13 dnů. Gruzie též změnila procesní právo
soudů zavedením obchodních sekcí soudů a reformou odvolacího procesu.
Vláda nového premiéra Bidziny Ivanišviliho vzešlá z parlamentních voleb 2012 má v oblasti businessu
také velké ambice. Vztah vlády k businessu bude prý bezprecedentní, stane se základem pro vytvoření
nových pracovních míst a rozvoje ekonomiky. Premiér přislíbil také konec monopolů v zemi s pomocí
antimonopolního úřadu. Dojde ke změnám v zákoníku práce, obnoven bude arbitrážní soud. Vláda se
v žádném případě nebude vměšovat do záležitostí soukromého a obchodního sektoru. Jak dalece budou
tyto sliby realizovány je v tuto chvíli předčasné hodnotit.
9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro
investory)
Gruzínská legislativa vytváří dobré podmínky pro investice, neposkytuje však zahraničním investorům
preferenční přístup. Neexistuje zde ani daňové zvýhodnění pro investory.
V roce 2005 byl schválen zákon o licencích, který radikálně omezuje počet úřadů udělujících licenze a
omezil udělování licenzí na pouze ty aktivity, které ovlivňují zdraví, národní bezpečnost a finanční sektor.
V současné době jsou licence požadovány v následujících odvětvích: výroba zbraní a výbušnin, omamné
látky, jedovaté a farmaceutické přípravky, průzkum a těžba obnovitelných a neobnovitelných materiálů,
těžba přírodních zdrojů, zakládaní kasín, heren a organizování her a loterií, bankovnictví, pojišťovnictví,
vydávání cenných papírů, bezdrátové komunikační služby, zakládání televizních stanic a radiostanic. Stát
musí mít většinový podíl v řízení vzdušného, námořního a pozemního provozu, obranném a zbrojním
průmyslu, jaderné energetice. Pouze stát může vydávat mince a bankovky, certifikáty na výrobky ze
vzácných kovů, dovážet omamné látky pro lékařské účely.
Vyvlastnění zahraničních investic je zákonem zakázáno kromě případů jako je přírodní pohroma, epidemie
atd. – v takových případech má investor nárok na kompenzaci.
66/72
Gruzie
9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální
struktura)
Země
Celkově
2003
2004
242 694 375 841
ze
kterých:
Argentina
Arménie
0,0
249,8
0,0
276,6
Přímé zahraniční investice (tis. USD)
2005
2006
2007
2008
449
1 190
2 014 1 563
784,8
375
842 962,4
93,1
395,5
100,5
1 033,6
Austrálie 26
Rakousko 18
Ázerbájdžán29
Belize
Bulharsko
Kanada
Kaymanské
ostrovy
Čína
19
Kypr
225,9
0,0
921,5 1 939,4
108,4 23 157,2 14 732,2 10 749,3
697,5 69 099,4 66 920,2 77 804,5
155,7
0,0
695,0
-264,2
0,0
0,0
70,8
318,9
0,0
0,0
0,0 6 000,0
0,0
0,0
0,0 2 972,0
Česká
republika
Dánsko
249,8
276,6
0,0
0,0
Francie
Německo
Gibraltar
070,4 7 338,1 5 668,5 5 445,3
675,7 21 333,1 47 537,3 40 071,2
1 279,6
15
032,2
319,0 42 477,8
16 709,5 22 854,3 14 383,3 17 221,7
4 144,9 5 140,5 5 031,8 20 380,8
115,1
0,0
90,2
955,4
Velká
37
Británie
Řecko
1
Maďarsko
Indie
Mezinár.
organizace
Írán
Irák
Irsko
Izrael
Itálie
15
Japonsko
8
Kazachstán
629,7 87 831,2
967,2
33,9
0,0
0,0
2 178,3
0,0
0,0
0,0
132
925,8
2 217,0
327,0
29,0
0,0
6 877,1
148
643,6
227
926,4
158
126,2
43 726,0
56 987,8
6 127,5
186
824,1
2 507,4 1
314,8 1
54,9
8 741,7 14
145
474,8
349,7
010,1
61,9
293,9
0,0
0,0
0,0
42,9
108,3
0,0
0,0
0,0
1,3
35,4
37,5
41,5
592,4 1 155,2 -1 663,2
487,1
539,3 1 704,1 4 084,2 9 696,0
895,7 32 453,0 22 833,5 47 219,1 15 228,1
617,7 12 089,5 16 610,1 34 433,1 34 368,3
0,0
0,0
0,0
Korea
8 317,4
Libanon
133,5
Libye
0,0
Litva
0,0
Lucembursko 249,8
9 486,3
177,2
0,0
0,0
276,6
6 446,9
84,7
33,0
0,0
553,1
67/72
40,6 -90,2
-4 895,4 -15
061,4
207,5 109,2
11 384,4 51 463,4
41 368,1 23 942,7
10 306,5 37 822,5
20,6 12,7
1 388,8 -104,0
3 104,9 -7 007,3
152 88 486,2
310,5
3 064,2
-7 869,9
135,9
21,6
3 434,2
327,3
261,1 9 245,7
2009
658
400,6
2010
553
056,1
2011
-5 378,0
-14
827,2
99,2
-134,1
27 709,0 5 838,2
29 824,4 46 587,4
3 100,7 98,8
-291,4
-143,3
-96,3
456,1
2 161,1 4 788,5
-2 271,4 -2 237,0 -3 319,5
26 165,8 45 679,0 -10
620,1
34
45
-2 468,2
857,6
679,0
256,3
-427,3
23,1
8 179,7 11 958,4 -6 925,6
40 590,6 21 345,0 10 819,9
5 307,0 4 089,0 -22
359,4
148
72 313,2 8 560,6
907,6
-1 850,4 1 521,6 6 896,5
1 025,3 -46,9
26 998,4 271,1
269,3
23 651
30 739,2 1 448,5
0,0
223,5
-2 047,7
6 047,8
11 655,4
1 188,1
64,6
1 230,0
1 683,8
-30
808,7
65 941,7 -31
972,6
212,1
-45,6
-113,9
3 560,3
5 731,0 9 496,6
90,5
3 161,6
397,1
17 611,5
-17
698,6
2 877,8
2 877,8
Gruzie
Marshallovy
ostrovy
Nizozemsko
Norsko
Panama
Polsko
Rusko
Saudská
Arábie
St Kitts &
Nevis
Švédsko
Švýcarsko
Turecko
Ukrajina
Spojené
Arab.
Emiráty
USA
Panenské
ostrovy
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
81,2
0,0
0,0
0,0
160,4
115,6
3 197,7
1 450,4 1 501,2
492,0 18 530,2
219
277,2
11 262,2 37 496,7 23 620,9 77 894,8 34 200,1
0,0
0,0
0,0 3 391,6 6 177,7
0,0
0,0
293,8
502,2
19,1
42 659,4 43 796,1 38 737,6 34 210,0 88 996,5
0,0
0,0
150,2
263,8
-
17 275,1 33 927,2 21 812,5
1 438,5
291,1
1 280,0
0,0
1 700,9
280,5
509,7
135
870,2
2 693,4
-2 470,0
22,9
26 212,2
-
0,0 -
6 893,6
182 84 412,2 167
651,5
920,7
4 900,2 58 586,2
187 156
815,5 847,3
4 514,4
32 586,4 143
165,8
1 005,3 1 525,6
74 742,2 -390,1
10,8
23,4
10 253,4 51 260,1
-2,1
-
189,5 6 779,1 7 634,8 -8 831,4
402,4 10 854,7 89 958,6 -11
984,0
129 91 871,1 164
97 939,7
727,8
525,1
1 055,8 24 380,8 -6 442,0 -1 563,5
422,6
130 306
162
858,7 576,3
756,5
72 064,9 81 164,2 15 025,6
6 225,5
2 766,6
1 597,5
2 266,7
37 501,0
3 287,4
39 882,4
-10
108
026,0
416,2
35 434,2 26 124,2
Zdroj: Odbor statistiky Ministerstva pro hospodářský rozvoj Gruzie, www.statistics.ge
Podrobné tabulky jsou k dispozici na www. statistics.ge, oddíl external economic relations.
Odvětvová struktura (tis. USD)
sektory
celkem
z toho
zemědělství
průmysl
energetika
stavebnictví
doprava a
komunikace
reality
jiné služby
bankovnictví
2007
2 014 842
15
398
362
171
416
527,9
240,9
581,1
891,8
694,7
30 543,9
382 806,6
136 914,5
2008
2009
1 563 962,4 658 400,6
7
207
294
56
422
844,3
327,9
864,8
725,3
690,0
22 326,9
139 805,1
-2 130,6
105 218,8
98 432,0
277 837,7 147 410,3
101 225,5 51 580,2
8 519,4 49 663,4
2010
553 056,1
2011
10 574,1
90 785,4
20 879,7
-2 846,1
193 866,2
84 375,8
61 245,1
89 507,5
9.3. České investice v teritoriu
Gruzínské údaje o investicích z Čr jsou uvedeny v tabulce v oddílu 9.2.
Podle údajů České národní banky byly české investice do Gruzie a gruzínské investice do ČR v posledních
pěti letech následující:
68/72
Gruzie
odliv
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Vzájemné investice Česka a Gruzie (tis. USD)
základní kapitál reinvestovaný zisk ostatní kapitál
0,2
5,8
0,0
54,0
4008,6
0,0
178 270,5
- 3754,1
147 082,4
0,0
-2 312,8
0,0
celkem
6,1
4062,7
321 598,8
-2 312,8
45 679,0
-2 468,2
příliv
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
75,2
0,0
0,0
521,9
-15,1
26,3
0,0
32,1
0,0
597,1
17,0
26,3
Zdroj: Česká národní banka, www.cnb.cz
Pozn.: Země Jižního Kavkazu jsou evidovány v geografické skupině „Země Blízkého a Středního Východu“
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a
rozvojové projekty
Gruzínská ekonomika se rychle rozvíjí, ovšem nadále je potřeba dovážet sem většinu vstupů. V poslední
době je zvláštní pozornost vlády věnována rozvoji turistického sektoru, který zde má velký potenciál,
zemědělství, resp. potravinářský průmysl – oba sektory jsou financovány mezinárodními donory,
např. programem USA Millenium Challenge Corporation, Světovou bankou. Další vládou podporovanou
oblastí je rozvoj energetiky.
Po celé Gruzii se staví či obnovují silniční komunikace, energetická infrastruktura, hotely, kancelářské
prostory atd., což znamená poptávku po stavební technice a architektonických a inženýrských službách,
stejně jako vybavení interiérů. Dosud nerozvinutý je potravinářský zpracovatelský průmysl, prostor je
zde pro dodávky investičních celků. Obnova a výstavba městské infrastruktury vyžaduje malou čistící
techniku, výstavbu podniků na zpracování odpadů, teplárny atd. Značné možnosti v oblasti energetiky
jsou zejména v obnově a výstavbě malých vodních elektráren. Stejně tak víceméně na počátku je těžba,
mnoho nalezišt je dosud neprozkoumaných.
Perspektivní může být účast českých exportérů a investorů v mezinárodních tendrech vyhlašovaných
Světovou bankou, Mezinárodním měnovým fondem, EBRD, Millenium Challenge Corporation.
Co se týká rozvojových projektů, k nejpotřebnějším sektorům patří zemědělství, zdravotnictví, školství (v
regionech), ekologie, energetika.
9.5. Rizika investování v teritoriu
Rizika investování jsou v Gruzii spojená s faktem, že Gruzie je rozvíjející se ekonomikou a mladou
demokracií, kde doposud nedošlo k vnitřní konsolidaci a stabilizaci. Přestože vůle vlády k reformám a
podpoře zahraničních investic je prokazatelně velká, byrokratické postupy a nedostatečná či nekvalitní
implementace legislativy zpochybňuje skutečné odhodlání k reformám a zejména zmenšuje dopad nové
legislativy na zlepšení podnikatelského prostředí a tudíž nezaručuje stoprocentní jistotu podnikání v Gruzii
– rozhodně zde proto mají výhodu firmy, které mají zkušenost s působením v postsovětském prostoru. Na
politické úrovni zde přetrvává důraz na osobnosti, mnoho rozhodovacích procesů může být učiněno pouze
69/72
Gruzie
na centrální úrovni. Zpochybňována je nezávislost soudů. Na paměti je nutné mít fakt, že dosud nebyly
vyřešeny separatistické konflikty v Abcházii a Jižní Osetii, které jsou hlavním zdrojem napětí v oblasti
– stejně jako problematické vztahy s Ruskem, které rozhodně vystupuje proti členství Gruzie v NATO
a podporuje separatistické režimy. Z ekonomického hlediska patří k negativním vlivům na investování
v Gruzii malý domácí trh a malá koupěschopnost, vysoká závislost na dovozu surovin, nedostatečná
ochrana majetkových práv, nerozvinutý venkov – nerovnoměrné rozšíření obchodu a kvalifikované
pracovní síly atd.
70/72
Gruzie
10. Očekávaný vývoj v teritoriu
Politická, bezpečnostní a ekonomická situace v Gruzii je do značné míry determinována vztahem k
Rusku a vyřešením táhnoucích se "zamrzlých konfliktů" v Abcházii a jižní Osetii. Ekonomické dopady
ruské blokády dokázala gruzínská strana do jisté míry překonat orientací na jiné trhy (Turecko, EU...),
což rovněž přispělo vyššímu tlaku na kvalitu gruzínského zboží. Přesto zůstává obchodní bilance velmi
nepříznivá a gruzínská vláda v současnosti vyvíjí velké úsilí na podporu exportu a to i v rámci vyhlášení
vládních ekonomických priorit. Od roku 2012 se očekává další zatížení státního rozpočtu díky splácení
mezinárodních půjček. Gruzínská vláda rovněž vyvíjí velké úsilí a přilákání většího množství zahraničních
investic prostřednictvím velmi výhodných podmínek pro investory.
10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na
ekonomickou sféru země
Ekonomické směřování Gruzie jde směrem k liberálnímu modelu, který není úplně v souladu s evropskými
normami. Z toho mohou plynout i průběžné těžkosti při projednávání DCFTA mezi GE a EU.
V říjnu 2012 proběhly parlamentní volby, které přinesly nečekanou změnu vnitropolitického uspořádání.
Vítězem se stal lídr opoziční koalice Gruzínský sen Bidzina Ivanišvili. Od vlády, v jejíž čele nyní Ivanišvili
stojí se očekává mnoho a to ve všech oblastech řízení státu. Gruzínská produkce se údajně vrátí na ruský
trh a podnikatelské prostředí se osvobodí. Toto jsou hlavní priority ekonomické politiky nové gruzínské
vlády. Lídr vítězné politické koalice Gruzínský sen Bidzina Ivanišvili plánuje obnovení obchodních vztahů
v Ruskou federací, a to v blízké budoucnosti. V tuto chvíli je však předčasné kroky vlády v těchto
oblastech hodnotil, neboť zatím zůstává u politických proklamací.
V roce 2013 proběhnou prezidentské volby. Současný prezident M. Saakašvili již nemůže na post
kandidovat, ale očekává se, že díky přijatým změnám ústavy zaujme jiné významné místo na politické
scéně.
10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí
nových zákonů, daní apod.
V nejbližším období bude i nadále hlavním faktorem vývoj ve vztazích s Ruskem a západními státy,
vnitropolitický a mezinárodní vývoj. Dopady finanční a ekonomické krize postupně doznívají, stejně
jako příznivé důsledky finančního "polštáře", tedy prostředků darovaných jednotlivými státy po srpnové
válce na Donorské konferenci. V důsledku těchto faktorů lze v následném období očekávat nárůst HDP
(prezident slibuje pro rok 2012 dokonce dvouciferný růst),, stejně jako pouze pozvolně vzrůstající
zájem zahraničních investorů. Státní rozpočet se bude potýkat s deficitem daným růstem nákladů na
postkonfliktní obnovu, snížením příjmů a řešením dluhové zátěže.
10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou
spolupráci s ČR
Nehledě na všechny problémy v obchodu s Gruzií je třeba konstatovat, že ještě z období Sovětského
svazu si Gruzíni pamatují kvalitu českého zboží. Je stále skupina obyvatel a firem, která i přes vyšší
ceny (ve srovnání např. s tureckým zbožím) má stále zájem o český křišťál, porcelán, sanitární techniku
(baterie, vany, obklady atd.), zemědělskou techniku, potraviny, lovecké zbraně a střelivo. USA,
Německo, Turecko, Spojené arabské emiráty a další státy považují Gruzii za perspektivní stát a vkládají
do její ekonomiky značné investice, proto by bylo vhodné, aby čeští podnikatelé zvážili možnost vstupu
na gruzínský trh – vzorem pro ně může být úspěch firmy Energo-Pro v privatizaci vodních elektráren a
distribučních sítí.
Možnosti spolupráce jsou v oblasti energetiky, infrastruktury, zemědělství, stavebnictví, potravinářského
a zpracovatelského průmyslu atd., velký potenciál má turistika. České firmy mohou najít své uplatnění
71/72
Gruzie
též jako subdodavatelé na velkých projektech, které jsou financovány mezinárodními organizacemi a
zahraničními investory.
72/72

Souhrnná teritoriální informace Gruzie

Transkript

Podobné dokumenty

Zpravodajství z jižního Kavkazu leden 2013

udržitelnost českých projektů zahraniční rozvojové spolupráce

Seznam roamingových partnerů

STÁHNOUT SOUBOR ()

Tušetinská kuchyně (stručný)

číslo 2014-3 - Otevřený Rozšalovávací List