Skupina EIB - Zpráva o činnosti za rok 2005

Transkript

Výroční zpráva za rok 2005
Svazek I
Zpráva o činnosti
Výroční zpráva skupiny EIB za rok 2005 se skládá ze tří samostatných svazků:
➾ Z
práva o činnosti shrnující činnost skupiny EIB během uplynulého roku a představující perspektivy do budoucnosti;
➾ F inanční zpráva předkládající účetní závěrku skupiny EIB, EIB, Investiční facility
k dohodě z Cotonou, Svěřeneckého fondu FEMIP a EIF a dále příslušné vysvětlující
přílohy;
➾ S tatistická zpráva předkládající seznam projektů financovaných EIB a výpůjček EIB
v roce 2005 a dále seznam projektů EIF. Její součástí jsou také shrnující tabulky za
uplynulý rok a za posledních 5 let.
CD-ROM přiložený k této zprávě obsahuje informace ze všech tří svazků a dále elektronickou
verzi těchto svazků v jednotlivých dostupných jazycích.
Výroční zpráva je k dispozici také na internetových stránkách banky www.eib.org/report
Skupina Evropské investiční banky
Zpráva o činnosti za rok 2005
Skupina EIB
Obsah
Skupina EIB: klíčové údaje
4 Skupina EIB: rozvaha ve zjednodušeném rozsahu
5 Poselství prezidenta
6 Skupina Evropské Investeringsbank-Gruppe v roce 2005
8 Operační plán banky na období let 2006 - 2008
12 Činnost skupiny EIB v roce 2005
16 ➾ Vyvážený rozvoj v celé Evropské unii
17 ➾ Iniciativa Inovace 2010
22 ➾ Ochrana životního prostředí
28 ➾ Rozvoj transevropských sítí (TEN)
32 ➾ Podpora MSP se v roce 2005 stává jedním z hlavních cílů
36 ➾ FEMIP: podpora partnerských zemí Středomoří
40 ➾ Spolupráce s dalšími partnerskými zeměmi
44 ➾ Významný mezinárodní emitent dluhopisů
50 Správa a řízení
54 ➾ Partner evropských orgánů a institucí pro rozvoj
55 ➾ Transparentnost a odpovědnost
60 ➾ Administrativa a zaměstnanci skupiny EIB
64 ➾ Orgány EIB upravené statutem
66 ➾ Řídící výbor EIB
68 ➾ Organizační struktura EIB
69 ➾ Orgány EIF upravené stanovami
72 Projekty způsobilé pro financování skupinou EIB
73 Adresy skupiny EIB
74 Skupina EIB
Skupina EIB: klíčové údaje
Evropská investiční banka
Činnost v roce 2005
(v milionech EUR)
Podepsané smlouvy
Evropská unie
Partnerské země
47 406
42 276
5 131
Schválené projekty
Evropská unie
Partnerské země
50 957
44 650
6 307
Vyplacené finanční prostředky
Ze zdrojů banky
Z rozpočtových zdrojů
z toho Investiční facilita
38 874
38 677
197
114
Získané finanční prostředky (po swapech)
Měny Společenství
Ostatní měny
52 707
38 095
14 612
Stav k 31. 12. 2005
Nevyrovnané položky
Úvěry ze zdrojů banky
Poskytnuté záruky
Financování z rozpočtových zdrojů
Krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé výpůjčky
294 200
135
2 169
248 283
Vlastní finanční prostředky
29 280
Bilanční suma
Čistý zisk za účetní období
Upsaný základní kapitál
z toho splaceno
289 301
1 389
163 654
8 183
Evropský investiční fond
Činnost v roce 2005
Podepsané smlouvy
(*) z této částky bylo 49,8 miliardy
EUR získáno v rámci limitu pro
globální výpůjčky ve výši 50 miliard EUR, schváleného pro rok
2005, a finanční prostředky ve
výši 2,9 miliardy EUR v rámci
programu získávání finančních
prostředků pro rok 2006.
Rizikový kapitál (21 fondů)
Záruky (35 operací)
Angažovanost
368
1 685
468
1 685
Stav k 31. 12. 2005
Upsaný základní kapitál
3 081
9 306
2 000
z toho splaceno
Čistý zisk za účetní období
400
43
Rezervy a opravné položky
212
(*)
Skupina EIB
Skupina EIB: rozvaha ve
zjednodušeném rozsahu
Finanční zpráva
za rok 2005
K 31. prosinci 2005 (v tisících EUR)
AKTIVA
31. 12. 2005
1.Pokladní hotovost, vklady u centrálních bank, poštovní šekové účty ............................................................................................................ 13 168
2.Státní pokladniční poukázky přijímané centrálními bankami k refinancování ............................................................................................... 3.
2 798 645
Pohledávky za úvěrovými institucemi
a)splatné na požádání ......................................................................................................... 285 200
b)ostatní pohledávky ............................................................................................................. 23 567 366
c) úvěry . ............................................................................................................................................................ 114 643 969
138 496 535
4. Pohledávky za klienty
a)úvěry . ............................................................................................................................................................ 133 700 679
b)zvláštní opravné položky ......................................................................................... - 292 500
133 408 179
5.Dluhové cenné papíry včetně cenných papírů s pevným výnosem
a)emitované státními institucemi .................................................................. 1 585 300
b)emitované ostatními subjekty ....................................................................... 11 323 079
12 908 379
6.Akcie a jiné cenné papíry s proměnlivým výnosem . 1 299 762
7. Nehmotný majetek ................................................................................................................... 6 146
8.Hmotný majetek ............................................................................................................................. 180 113
9. Ostatní aktiva
a)různí dlužníci .................................................................................................................................. 506 377
b)pohledávky ze spotových, termínových
a opčních operací .................................................................................................................. 20 225 370
20 731 747
10.Upsaný základní kapitál a rezervy na splatné pohledávky .................................................................................................................. 1 684 188
11. Náklady a příjmy příštích období ................................................................ 41 364
311 568 226
PASIVA
31. 12. 2005
1. Závazky k úvěrovým institucím
a)s dohodnutou splatností nebo výpovědní
lhůtou............................................................................................................................................................ 393 048
393 048
2. Závazky z dluhových cenných papírů
a)emitované dluhové cenné papíry ........................................................... 260 021 070
b)ostatní ......................................................................................................................................................... 1 138 266
261 159 336
3. Ostatní pasiva
a)akontace na úrokové subvence ................................................................... 237 765
b)různí věřitelé ................................................................................................................................... 1 669 846
c) jiná pasiva ............................................................................................................................................ 18 749
d)závazky ze spotových, termínových a opčních
operací ....................................................................................................................................................... 16 462 569
18 388 929
4. Výnosy a výdaje příštích období .................................................................... 5. Rezervy
a)zaměstnanecký penzijní fond ......................................................................... b)rezervy na záruky za úvěry poskytované
třetími osobami ....................................................................................................................... c)rezervy na záruky na operace
s rizikovým kapitálem .................................................................................................... 96 027
748 568
0
36 750
785 318
6. Základní kapitál
– upsaný ........................................................................................................................................................... 163 653 737
– nesplacený ............................................................................................................................................ -155 471 050
8 182 687
7. Konsolidované rezervy
a)rezervní fond .................................................................................................................................. 16 365 374
b)dodatečné rezervy ............................................................................................................... 1 856 290
18 221 664
8. Prostředky na Nástroj pro strukturované financování
500 000
9. Prostředky na operace s rizikovým kapitálem
1 679 333
10.Fond obecných bankovních rizik po přidělení
975 000
11.
Zisk za účetní období
Před přidělením z fondu obecných bankovních
rizik ............................................................................................................................................................................ Roční příděl z fondu obecných bankovních rizik .................. Zisk k rozdělení
............................................................................................................................. 1 246 884
-60 000
1 186 884
311 568 226
Skupina EIB
Poselství prezidenta
Evropská rada v Lisabonu vydala jasné prohlášení: hlavním cílem hospodářské politiky
v Evropě musí být zvýšení potenciálu růstu
evropského hospodářství. Bez výraznějšího
a trvalejšího růstu nebude možné snížit nezaměstnanost a zajistit dostatečnou sociální
ochranu.
Za účelem zvýšení potenciálu růstu vytyčuje
„Lisabonská strategie“ několik prioritních os:
dotvoření jednotného trhu, zejména stimulováním hospodářské soutěže na trhu zboží
a služeb; zvýšení míry zaměstnanosti, především podporováním rozvoje MSP a pružnějším
fungováním trhu práce; podpora produktivních investic, v prvé řadě úpravou daňových
nástrojů a prosazováním rizikového kapitálu;
a zvýšení inovační schopnosti rozsáhlejším
a lepším investováním do vzdělávání a
výzkumu.
Evropská rada v Lisabonu v březnu roku 2000
a několikrát poté požádala EIB, aby k provádění
uvedené strategie přispěla. To vedlo EIB k vyvíjení
aktivit zejména ve třech směrech: financování
dopravních a energetických transevropských
sítí jako nezbytného doplňku jednotného trhu
(viz str. 32); financování infrastruktur a programů
vzdělávání a výzkumu díky zahájení iniciativy
„i2i“ (viz str. 22); a podpora MSP prostřednictvím
obnoveného partnerství s bankovním sektorem, jakož i prostřednictvím aktivit dceřiné společnosti banky, Evropského investičního fondu
(viz str. 36).
Tento rozvoj aktivit EIB v oblastech, které její
akcionáři považují za prioritní, je doprovázen
diverzifikací nástrojů financování umožňujících kontrolované přebírání větších rizik. V této
souvislosti je třeba připomenout zejména dvě
iniciativy přijaté společně s Komisí a schválené
Radou a Evropským parlamentem: zahájení
„Nástroje financování se sdílením rizik“ na podporu výzkumu, který by EIB umožnil poskytnout
větší objem finančních prostředků na výzkum
a vývoj, a to s převzetím větších rizik; zavedení nástroje pro záruky Společenství v oblasti
dopravních transevropských sítí na krytí určitých specifických rizik, která nese soukromý sektor během prvních let využívání infrastruktury.
Cílem obou těchto nástrojů je vyvolat „pákový
efekt“, to znamená umožnit mobilizaci zdrojů,
jejichž výše značně převyšuje počáteční vklad
finančních prostředků z rozpočtu EU.
Jelikož je EIB bankou členských států Evropské
unie, je přirozené, že největší část objemu jejího
financování směřuje do projektů realizovaných
v Unii (v roce 2005 úvěry ve výši 42 miliard EUR
z celkové částky 47 miliard EUR). Bude tomu tak
i v budoucnosti, zejména proto, že se předpokládá větší nárůst našich operací v nových členských státech.
EIB byla nicméně v průběhu let vyzvána k financování projektů i mimo Unii, na základě mandátů, které jí udělily Rada na návrh Komise nebo
členské státy (v dohodách postupně uzavřených
se zeměmi AKT). Tyto mandáty udělené v různých dobách a z různých důvodů nejsou zdaleka
stejné. Jejich objem, oblast působnosti a rozsah
se mezi sebou značně liší. V některých případech,
zejména pokud jde o Středomoří a země AKT, se
mandát již neomezuje výlučně na financování
projektů, ale stal se skutečným „rozvojovým
mandátem“, což předpokládá použití strategického přístupu, finančních nástrojů a podmínek
jiného druhu než v rámci Evropské unie. Tento
vývoj vyžadoval, aby EIB posílila své lidské zdroje
a diverzifikovala své operační metody, zejména
pokud jde o FEMIP (viz str. 40) a Investiční facilitu k dohodě z Cotonou (viz str. 46). Rovněž
vyžaduje nové formy spolupráce s Komisí a dalšími mezinárodními finančními institucemi.
Rada se bude muset do konce roku 2006 vyjádřit k obnovení mandátů EIB pro třetí země na
období let 2007 - 2013. Při této příležitosti se provede bilance tohoto vývoje, stanoví se směry do
budoucnosti a pravděpodobně se potvrdí úloha
EIB jako „rozvojové banky“ v určitých regionech,
s nimiž se Evropská unie rozhodla udržovat přednostní partnerství.
Rozvoj aktivit EIB vyžaduje propojenost a transparentnost
Propojenost s ostatními evropskými orgány.
EIB není jen bankou, je i evropským orgánem,
který byl vytvořen současně s ostatními orgány
na základě Římské smlouvy. Je tedy důležité, aby
EIB pokračovala v pravidelném a operativním
dialogu s ostatními orgány Unie, samozřejmě
s ohledem na autonomii a specifický ráz každého
z nich (viz str. 55).
Transparentnost vůči občanům. EIB při respektování pravidel důvěrnosti, která jsou v obchodním styku nezbytná, značně rozšířila přístup
veřejnosti k informacím o svých činnostech (viz
str. 60). EIB se skutečně domnívá, že větší transparentnost, pokud jde o přijímání rozhodnutí
a o způsob jejího fungování, může jen posílit její
důvěryhodnost.
Philippe Maystadt
Prezident skupiny EIB
Skupina EIB
Skupina EIB
Skupina Evropské investiční banky
v roce 2005
V roce 2005 poskytla Evropská investiční banka úvěry na projekty podporující dosažení politických
cílů Evropské unie v celkovém objemu 47,4 mld. EUR (2004: 43,2 mld. EUR). Financování ve 25 členských státech Evropské unie (EU-25) činilo celkem 42,3 mld. EUR, z toho 5,8 mld. EUR v 10 nových členských státech. Částka 5,1 mld. EUR byla poskytnuta třetím zemím, z toho 2,0 mld. EUR přistupujícím
zemím (Bulharsko, Rumunsko) a zemím, které zahájily přístupová jednání (Chorvatsko, Turecko).
V roce 2005 Evropský investiční fond (EIF) – subjekt v rámci skupiny EIB specializující se na rizikový
kapitál a poskytování záruk – investoval do fondů rizikového kapitálu 368 mil. EUR, čímž své celkové
portfolio zvýšil na 3,1 mld. EUR, a poskytl záruky za portfolia malých a středních podniků (MSP) spravovaná finančními zprostředkovateli v celkové výši 1,7 mld. EUR.
Na financování svých úvěrů získala EIB na mezinárodních kapitálových trzích prostřednictvím 330 emisí dluhopisů v 15 měnách celkem 49,8 mld. EUR.
Ke dni 31. prosince 2005 činil objem nesplacených úvěrů EIB (pohledávky) 294,2 mld. EUR a objem
nesplacených dluhopisů EIB (závazky) 248,3 mld. EUR.
Hlavní oblasti činnosti
Úvěry poskytnuté bankou v roce 2005 směřovaly do pěti hlavních oblastí: hospodářská a sociální soudržnost, Iniciativa Inovace 2010, ochrana
životního prostředí, rozvoj transevropských sítí
a podpora politik EU týkajících se rozvoje
a spolupráce. Aktivity v těchto oblastech, jakož
i otázky podpory malých a středních podniků
- oblast, kterou Rada guvernérů v červnu roku
2005 nově zahrnula mezi hlavní oblasti činnosti banky - a otázky správy a řízení banky, jsou
popsány v samostatných částech této zprávy
o činnosti. Přehled hlavních čísel a významných
údajů o EIB v roce 2005 je uveden níže.
Hospodářská a sociální soudržnost v
rozšířené EU (34 mld. EUR)
V roce 2005 byly v rámci EU-25 poskytnuty na
investice přispívající k posílení hospodářského
potenciálu regionů přímé úvěry (úvěry na jednotlivé projekty vyhodnocené bankou) ve výši
28 mld. EUR. Dalších 6 mld. EUR bylo poskytnuto
formou úvěrových limitů (globálních úvěrů) partnerským bankám na financování MSP a veřejných
investic menšího rozsahu. Úvěry na regionální
rozvoj v celkové výši 34 mld. EUR představovaly
přibližně 80 % celkového objemu úvěrů poskytnutých EIB v rámci EU-25.
Spolupráce s generálním ředitelstvím pro regionální politiku Evropské komise se dále prohloubila. Byly vypracovány dvě nové iniciativy.
První z těchto iniciativ, JASPERS, nabízí zemím
a regionům technickou pomoc s cílem zajistit,
aby prostředky z Fondu soudržnosti, dostupné
v období let 2007 - 2013, byly použity na nejlepší investice z hlediska stimulace hospodářského růstu a vytváření pracovních míst.
Iniciativu JASPERS řídí EIB; odborníci EIB,
Komise a EBRD spojí své síly a pomohou vni
trostátním orgánům přijímajících zemí s přípravou a realizací investičních projektů, jež jsou
vhodné pro spolufinancování z grantových prostředků Komise. Druhá iniciativa, JEREMIE, jež je
řízena Evropským investičním fondem, použije
prostředky z Evropského fondu pro regionální
Skupina EIB
Skupina Evropské investiční banky v roce 2005
Jihovýchodní Evropa (2,1%)
Partnerské země Středomoří (4,5%)
Africké, karibské a tichomořské země, ZZÚ,
Jihoafrická republika (1,4%)
Asie a Latinská Amerika (1%)
Evropská unie (91%)
Rozložení úvěrů podepsaných v roce 2005 podle geografických oblastí
rozvoj, poskytnuté dobrovolně přijímajícími
zeměmi tak, že je přemění na nové finanční produkty, například na regionální fondy rizikového
kapitálu, na záruky za úvěrová portfolia MSP
nebo na globální úvěry pro mikrofinanční instituce, s cílem zlepšit v oblastech regionálního
rozvoje přístup MSP k finančním prostředkům.
Inovativní evropská ekonomika založená
na znalostech (10,7 mld. EUR)
Svou Iniciativou Inovace 2010 (i2i) podporuje
EIB Lisabonskou strategii EU, jejímž cílem je
vytvoření informační ekonomiky založené na
znalostech. Záměrem EIB je do konce desetiletí
zmobilizovat 50 mld. EUR na zvýšení inovační
schopnosti EU a posílení její konkurenceschopnosti v dlouhodobějším horizontu.
Od zahájení i2i v roce 2000 poskytla EIB na inovační investice úvěry ve výši 34,8 mld. EUR,
z toho 10,7 mld. EUR v průběhu roku 2005. Úvěrová činnost EIB se soustřeďuje na tři hlavní
oblasti: (1) výzkum, vývoj a inovace (RDI) v rámci
projektů týkajících se jak základního výzkumu na
vysokých školách/ve výzkumných střediscích, tak
i aplikovaného výzkumu prováděného hlavně
podniky soukromého sektoru (45 % přímých
úvěrů poskytnutých od roku 2000); (2) vzdělávání a odborná příprava na podporu schopnosti
profesního zařazení, kde největší část finančních prostředků poskytnutých bankou směřuje
na zlepšování a technologickou modernizaci
zařízení vyššího vzdělávání (30 %); a (3) rozvoj
informačních a komunikačních technologií a sítí,
například širokopásmových, a rozšiřování jejich
používání v rámci celé společnosti (25 %).
EIB vynaložila úsilí, aby své financování projektů
i2i rozložila po celé EU-25. Přibližně dvě třetiny
celkového objemu úvěrů dosud poskytnutých
na i2i směřovaly do oblastí regionálního rozvoje a jejich účelem bylo pomoci méně rozvinutým regionům dostat se na úroveň ekonomiky
založené na znalostech.
Evropský investiční fond (EIF) Iniciativu Inovace 2010 silně podporuje, zejména získáváním účastí ve fondech rizikového kapitálu. V roce
2005 investoval EIF do fondů rizikového kapitálu
368 mil. EUR (2004: 358 mil. EUR), čímž své portfolio účastí zvýšil na částku 3,1 mld. EUR rozloženou
v přibližně 217 fondech v rámci EU-25. EIF působí
jako fond fondů a jeho zájem (dvě třetiny portfolia
EIF) se soustřeďuje na fondy, které se specializují
na financování počátečních fází činnosti podniků
Vyplacené částky, podepsané smlouvy a projekty
schválené EIB (2001-2005)
(v miliardách)
60
50
40
30
20
10
0
2001
2002
2003
2004
2005
Vyplacené částky
Podepsané smlouvy
Schválené projekty
Pokud není uvedeno jinak, jsou
všechny částky v této zprávě vyjádřeny v EUR.
Skupina EIB
10
(zejména informační a komunikační technologie
a oblast biologických věd). V tomto segmentu je
v současné době jedním z největších poskytovatelů rizikového kapitálu v Evropě. V loňském roce
EIF svoji investiční politiku dále rozšířil o fondy
zaměřené na financování středních a pokročilých
fází činnosti podniků.
Ochrana životního prostředí (12,3 mld. EUR)
V roce 2005 podepsala EIB přímé úvěry na projekty na ochranu životního prostředí v celkové
výši 12,3 mld. EUR, z toho 1,4 mld. EUR mimo
EU-25. EIB tak dosáhla svého cíle věnovat 30 až
35 % přímých úvěrů v rámci EU-25 na projekty
na ochranu či zlepšování přírodního nebo městského prostředí. Více než 60 % objemu těchto
úvěrů v rámci EU-25 směřovalo do oblasti městského prostředí (tj. hromadná doprava a městská
obnova) a 20 % na projekty týkající se dodávek
vody a sanitárně-hygienické oblasti a na snížení
průmyslového znečištění. Větší část zbývajících
20 % objemu úvěrů byla určena na investice
v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů.
V roce 2004 se EIB zavázala, že do roku 2010 zvýší
podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkovém objemu nově vyráběné elektrické energie
financovaném bankou v rámci EU z přibližně
15 % na 50 %. V roce 2005 byl dosažen podíl
64 %. Na podporu Lisabonské agendy EU začala
EIB rovněž financovat projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, které zahrnují nové
a inovační technologie a které, ačkoli nesplňují
běžná kritéria banky z hlediska hospodářské
rentability, mohou v přiměřeném časovém horizontu prokázat potenciál se hospodářsky rentabilními stát.
Transevropské sítě (8,2 mld. EUR)
Efektivní dopravní a energetické sítě jsou pro
hospodářskou integraci rozšířené EU a pro
zabezpečené dodávky energie životně důležité.
Transevropské sítě (TEN) jsou tak další prioritní
oblastí EIB. V roce 2005 byly podepsány úvěry na
podporu projektů TEN v rámci EU-25 v celkové
výši 7,7 mld. EUR a další úvěry ve výši 550 mil.
EUR byly podepsány v Rumunsku.
Za účelem zlepšení podpory TEN zavedla EIB rovněž nové finanční nástroje, například Nástroj pro
strukturované financování (Structured Finance
Facility) pro financování rizikovějších projektů
TEN, a navrhla Nástroj pro záruky EU za úvěry
na projekty dopravních TEN (EU loan guarantee
instrument for TEN-Transport projects), který je
dosud ve stadiu zvažování a který by kryl rizika
v počátečních letech projektu, kdy tok příjmů
může být oproti očekávání nižší.
Podpora politik EU týkajících se rozvoje a spolupráce (3,6 mld. EUR)
Cílem FEMIP je rozvoj soukromého sektoru a sociální a hospodářské infrastruktury v partnerských
zemích Středomoří. V roce 2005 dosáhly úvěry
poskytnuté v rámci FEMIP celkového objemu
2,2 mld. EUR a směřovaly do čtyř klíčových
oblastí: soukromý sektor (49 %); dopravní infrastruktura (34 %); energetika (13 %) a životní
prostředí (4 %). FEMIP poskytuje podnikatelům
v daném regionu (včetně zahraničních inves-
11
Skupina EIB
Statistická zpráva
za rok 2005
torů) přístup k finančním produktům, které
nejsou v regionu snadno dostupné (dlouhodobé úvěry, financování se sdílením rizik,
rizikový kapitál a finanční prostředky na technickou pomoc). Rok 2005 byl také prvním
rokem činnosti Svěřeneckého fondu FEMIP,
který se soustřeďuje na přípravnou technickou pomoc a na operace s rizikovým kapitálem
v partnerských zemích Středomoří.
V zemích AKT (partnerské země EU v Africe,
Karibské oblasti a Tichomoří), na něž se vztahuje dohoda z Cotonou, má EIB mandát
v období let 2003 - 2007 poskytnout z vlastních
zdrojů úvěry až do 1,7 mld. EUR a řídit Investiční
facilitu disponující částkou 2 mld. EUR. Uvedená facilita je pojata jako revolvingový fond,
kdy splátky jsou investovány do nových projektů. Politické problémy nebo obtížná hospodářská situace v některých zemích a v důsledku
toho váznoucí přímé zahraniční investice
v těchto zemích aktivitu EIB v roce 2005 zbrzdily. Úvěry poskytnuté ze zdrojů EIB a z Investiční facility dosáhly celkového objemu 540
mil. EUR, přičemž důraz byl kladen na průmysl
a projekty infrastruktury, jakož i na podporu
MSP prostřednictvím místních bank.
Nový prioritní cíl: MSP
Rada guvernérů EIB na svém výročním zasedání
v roce 2005 rozhodla, že zahrne podporu MSP
mezi základní cíle banky. Za tímto účelem se hledají nové způsoby spolupráce s bankovním sektorem. EIB a EIF se kromě toho budou snažit
společnými silami vytvořit finanční produkty přizpůsobené konkrétním potřebám MSP působících
na jednotlivých národních a regionálních trzích.
V roce 2005 činily globální úvěry finančním zprostředkovatelům, kteří dále tyto prostředky půjčují na investice malého rozsahu, 9 mld. EUR,
z toho částka 4,2 mld. EUR byla určena přibližně
20 000 MSP.
Získávání finančních
prostředků v roce 2005
V rámci programu získávání
finančních prostředků pro rok
2005 získala banka prostřednictvím 330 transakcí v 15 měnách částku 49,8 mld. EUR. Zatímco
celkový objem získaných finančních prostředků
byl téměř totožný s objemem v roce 2004, jejich
skladba zaznamenala vzhledem k měnícím se
podmínkám na trhu značný posun. Pozoruhodný nárůst zaznamenaly dlouhodobé emise
(desetiletá nebo delší splatnost), zejména referenční emise v EUR, jakož i strukturované emise
v EUR. Prostřednictvím dlouhodobých emisí byl
získán objem finančních prostředků odpovídající částce více než 23 mld. EUR, což je dvojnásobek ve srovnání s objemem finančních
prostředků získaných prostřednictvím emisí
v tomto spektru splatnosti v loňském roce. Emise
v EUR (39 % celkových získaných finančních prostředků) představovaly největší podíl, přičemž
dalšími největšími emisemi byly emise v USD
(29 %) a v GBP (20 %). Měnová diverzifikace
pokračovala díky vydávání emisí v dalších
12 měnách (12 %). Odráží to pokračující příspěvek banky k rozvoji kapitálových trhů v měnách
nových členských států a přistupujících zemí/
zemí, které zahájily přístupová jednání, kde vydávání emisí v místních měnách rovněž podporuje
rozvoj úvěrových aktivit EIB.
Skupina EIB
12
Operační plán banky na období let
2006 - 2008
Operační plán banky (COP) popisuje, jakým způsobem má EIB v úmyslu přispět k dosažení strategických cílů skupiny EIB a tím ke splnění svého poslání. COP na období let 2006 - 2008 shrnuje
novou strategii přijatou Radou guvernérů v červnu roku 2005 do priorit, akcí a iniciativ.
Inovace, kvalita, nové mandáty a dopad
na rozvoj
Skupina EIB bude nadále podporovat růst
a zaměstnanost v Evropské unii a napomáhat
plnění Lisabonské agendy. V Evropě se operace
soustřeďují na inovaci a kvalitu. Inovace předpokládá, že skupina EIB vytvoří, rovněž ve spolupráci s Evropskou komisí, nové finanční nástroje
a že nalezne nové a lepší způsoby spolupráce
s bankovním sektorem, zejména za účelem
posílení podpory EIB malým a středním podnikům. Podpora MSP představuje oblast, která
je na základě rozhodnutí Rady guvernérů zařazena mezi klíčové operační priority skupiny EIB
(ostatními prioritami jsou hospodářská a sociální
soudržnost, Iniciativa Inovace 2010, ochrana
a zlepšování životního prostředí, rozvoj trans
evropských sítí a podpora rozvojové politiky
Evropské unie v partnerských zemích). Jelikož
mají MSP prioritní postavení, v roce 2006 by globální úvěry pro MSP měly představovat více než
50 % celkového objemu globálních úvěrů.
Důraz na kvalitu vyžaduje další zvyšování obsahu
přidané hodnoty operací, přičemž je třeba, aby
banka ve snaze zvyšovat finanční přidanou hodnotu ve stále větší míře přebírala úvěrová rizika.
Banka za tímto účelem přehodnotila svoji politiku
úvěrových rizik s cílem snížit minimální požadavky
na úvěruschopnost klientů a dále rozvinula svůj
Nástroj pro strukturované financování umožňující
poskytování úvěrů – prostřednictvím mezaninových nebo podřízených úvěrů, derivátů a nástrojů
ekvitního typu – na projekty a vypůjčovatelům,
kteří mají nízký investiční stupeň nebo tohoto
stupně nedosahují. Banka využívá propracovaného
systému hodnocení rizik a silných řídících struktur
a těží z kvality svého úvěrového portfolia. Během
několika posledních let je úvěrové portfolio EIB
velmi kvalitní - podle vlastního hodnocení banky
představuje 96 % portfolia nejnižší úvěrová rizika
a existuje tak dostatečný prostor pro absorbování
řady operací, jejichž rizikovost je vyšší.
Mimo Evropskou unii provádí banka operace na
základě úvěrových mandátů, o nichž rozhoduje
Evropská rada. Stávající mandáty pro budoucí
členské státy, země na východě sousedící s EU,
partnerské země Středomoří (PZS), Jihoafrickou republiku a Asii a Latinskou Ameriku vyprší
v roce 2007 a na období od ledna roku 2007 do
roku 2013 bude třeba schválit nové mandáty.
Jelikož na konci roku 2005 byly dostupné zdroje
v rámci současného mandátu Euromed II téměř
vyčerpány, EIB rozhodla, že v roce 2006 bude
poskytovat úvěry v PZS na své vlastní riziko.
Banka má v úmyslu na základě dohody z Cotonou dále rozvíjet své úvěrové aktivity v afrických,
karibských a tichomořských zemích, a to jak
z hlediska nových nástrojů pro země AKT –
například záruk – tak z hlediska geografického a
sektorového rozložení. Zvláštní pozornost bude
věnována otázce dopadu operací EIB na rozvoj.
Rozšíření poradenských služeb
Skupina EIB má také v úmyslu rozšířit poradenské
služby v oblastech, v nichž mohou její technické
znalosti podpořit politiky EU. Zejména pokud jde
o dopravní infrastrukturu, členské státy a místní
orgány často banku žádají, aby hrála poradní roli
při zavádění nových forem finančního zajištění
13
Skupina EIB
Operační plán banky na období let 2006 - 2008
Správní rada EIB
nebo aby poskytla podporu při budování prioritních transevropských sítí.
Banka dále zavedením Nástroje technické
pomoci pro řešení problému změny klimatu
(Climate Change Technical Assistance Facility
– CCTAF) podporuje prioritní cíl Unie, kterým je
ochrana a zlepšování životního prostředí podle
Kjótského protokolu. Tento nástroj zajišťuje
tvorbu rezerv s cílem pomoci předkladatelům
projektů budovat potenciál pro snižování uhlíku
v rámci jejich činností a maximalizovat vytváření
uhlíkových kreditů, s nimiž lze v rámci systému
EU pro obchodování s emisemi obchodovat. To
pomáhá členským státům plnit jejich závazky
vyplývající z Kjótského protokolu.
Rovněž EIF využívá svých znalostí v oblasti rizikového kapitálu a záruk za portfolia a poskytuje
poradenské služby s cílem podpořit regionální
a finanční organizace při vytváření příznivějších
podmínek pro malé a střední podniky, včetně
jejich lepšího přístupu k finančním prostředkům.
Spolupráce s Evropskou komisí
Spolupráce EIB s Evropskou komisí a společné
vyvíjení produktů dále zesílí. EIB se v souvislosti
s Evropskou akcí pro růst zapojí do rozhodování
o otázkách projektů, jakož i do navrhování specifických finančních nástrojů mobilizujících rozpočtové zdroje během programového období
2007 - 2013. Vytváření nových nástrojů Komisí,
jejichž řízením je pověřena banka, pomůže doplnit grantovou pomoc o úvěry EIB a její technické
znalosti a znalosti trhu.
Za této situace se organizační struktura ředitelství pro úvěrové operace v Evropě 1. ledna 2006
Skupina EIB
14
změnila a bylo vytvořeno nové horizontální
oddělení nazvané „Nástroje v rámci Akce pro
růst“. Toto nové oddělení odpovídá za veškeré
operace strukturovaného financování (úvěry se
sdílením rizik) na podporu obou složek iniciativy
Akce pro růst zahájené Evropskou radou v roce
2003, tj. transevropských sítí a Iniciativy Inovace
2010 (i2i). Dále toto oddělení v rámci ředitelství
řídí centra odborných znalostí pro otázky i2i,
TEN/PPP a ochrany životního prostředí a koordinuje jeho poradenské služby. Oddělení přispěje
k zajištění konzistentní a soudržné spolupráce
s Evropskou komisí a k vytváření společných
finančních nástrojů pro růst.
EIB a Komise rovněž rozhodly, že během programového období 2007 - 2013 podstatně rozšíří současný rámec spolupráce se strukturálními
fondy. V rámci JASPERS (Společná pomoc při
podpoře projektů pro evropské regiony – Joint
Assistance in Supporting Projects for European
Regions) budou moci přijímající státy získat
od banky technickou pomoc pro zajištění kvality projektů a jejich provádění. Speciální pracovní skupina složená z 50 odborníků Evropské
komise, EBRD a EIB bude vyvíjet činnost v sídle
banky v Lucemburku i v terénu.
Odpovědnost prostřednictvím
transparentnosti
V období let 2006 - 2008, tj. během doby platnosti operačního plánu banky, bude EIB nadále
zvyšovat svoji transparentnost poskytováním
většího množství informací o svých aktivitách.
Bude to vyžadovat interakci se sdělovacími prostředky, pořádání veřejných akcí a účast na
veřejných akcích, vytváření internetových stránek banky, vydávání publikací a vedení dialogu
s občanskou společností.
Hlavním nástrojem přispívajícím k transparentnosti banky jsou internetové stránky EIB. EIB bude
proto v rámci ročního průběžného programu
nadále vyvíjet činnost za účelem vytváření a zlepšování obsahu a zajištění snadné použitelnosti
internetových stránek EIB, a to zavedením nového
systému správy obsahu internetových stránek.
V roce 2005 proběhla veřejná konzultace o politice banky v oblasti zpřístupňování informací. Byl
to první případ, kdy EIB konzultovala svoji politiku s veřejností. Nová politika zpřístupňování
informací, platná od roku 2006, bude založena
na zásadě „presumpce zpřístupnění“. Banka rovněž zváží možnost veřejné konzultace o dalších
politikách EIB.
15
Skupina EIB
The mission of the EIB Group is to contribute, by financing sound investment,
to the policy objectives of the European Union as laid down in its statutes
and in decisions of the European Council.
Contribute to
Ensure Long-Term
Financial Sustainability
Manage Risk
• Credit • Financial • Operational
• Legal and Reputational
Improve Effectiveness
of Project Identification
& Appraisal
Develop Best Practice
(Continuous Improvement of Key Processes)
Prioritise Surplus
Allocation
Lending
Central / Support
Functions
Develop Technical
Skills / Learning
Enhance IT Systems
Enhance
Project Monitoring and
Ex-post Evaluation
Treasury /
Borrowing
Attract, Develop and Motivate
High Quality Staff
Upgrade Infrastructure
Buildings
Develop Policy /
Programme /
Project Analysis
Staff
the Organisation
Assist in
Developing Organisational
Capabilities
Optimise Staff
Contribution and
Satisfaction
Increase
Effectiveness of Internal
Communication
Strategická mapa je vizuálním znázorněním strategie EIB, jakož i postupů
a systémů, které jsou pro realizaci této strategie nezbytné.
Ukazuje zaměstnancům vazby mezi jejich prací a celkovými cíli banky.
How do we satisfy
our customers’ needs ?
How do we manage
finance ?
FINANCIAL
Partnership
with the Commission
Combine with
Grants/ Subsidies
Prioritise Budget
Allocation
Transparency /
Accountability /
External Communication
(MFIs/IFIs and other Banks)
Generate
FinancialSurplus
Improve Resources
Allocation
INTERNAL
Particular Financial
Benefits obtained by
the use of EIB Funds
Partnership
with Financial Institutions
(Promoter and Borrower)
Optimise Cost
of Funding
STAFF LEARNING
AND GROWTH
Quality
and Soundness
of each Project
(Council - Commission - Parliament)
Provide Attractive
Financial Terms
Pillar 3
How do we perform
key internal processes ?
Pillar 2
Consistency between
Operations and the Priority
Objectives of the EU
Meet Expectations
Develop Innovative
Fields & Products
CUSTOMER
VALUE ADDED
Pillar 1
How do we sustain
innovation, change
and improvement ?
INSTITUTIONAL
PILLAR 1 - Priority Lending:
• Economic and Social Cohesion and
Regional Development in the enlarged EU
• Implementation of the i2i initiative
• Development of Trans-European
and Access Networks
• Environmental Protection and Improvement
• Support for EU Development and Cooperation
Policies with Partner Countries
• SME Financing
• Human Capital
How do we satisfy our
stakeholders ?
EU Policy Goals
Skupina EIB
16
Činnost skupiny EIB v roce 2005
17
Skupina EIB
Vyvážený rozvoj v celé
Evropské unii
Podpora hospodářské a sociální soudržnosti v rámci Evropské unie je hlavní funkcí EIB a základním cílem jejích úvěrových činností. Významnou složkou tohoto cíle je regionální rozvoj, který
sleduje snižování nerovnováhy mezi regiony.
Podpora hospodářské a sociální soudržnosti ve znevýhodněných regionech je prvořadým úkolem, který pro banku vyplývá ze Smluv. Vzhledem k výzvám vyplývajícím z rozšíření a z přetrvávajících rozdílů v rámci každého členského státu Rada guvernérů EIB v roce 2005 strategii
banky přezkoumala a potvrdila, že hospodářská a sociální soudržnost zůstane nejvyšší prioritou
banky. Rozšířená Evropská unie a budoucí politika soudržnosti na období let 2007 - 2013 kladou
hospodářskou a sociální soudržnost do popředí zájmu EU: význam tohoto cíle je dále podtržen
Lisabonskou strategií a důrazem, který tato strategie klade na investice do vzdělávání, výzkumu
a inovací jako prostředku k dosažení udržitelného hospodářského růstu a zaměstnanosti.
34 mld. EUR pro regiony
Na projekty v rámci EU-25, které napomáhají
ekonomicky méně rozvinutým oblastem (regiony
cíle 1) nebo oblastem potýkajícím se se strukturálními problémy (regiony cíle 2) nebo oblastem
spadajícím do obou těchto kategorií poskytla
banka v roce 2005 úvěry v objemu téměř 28 mld.
EUR, což představuje 84 % celkového objemu
přímých úvěrů poskytnutých v rámci EU. Globální úvěry poskytnuté finančním zprostředkovatelům, kteří dále tyto prostředky půjčují na
investice malého a středního rozsahu v podporovaných oblastech, dosáhly objemu 5,9 mld. EUR,
čímž celkové úvěry na hospodářskou a sociální
soudržnost dosáhly v roce 2005 přibližně částky
34 mld. EUR, tj. 80 % celkového objemu úvěrů
poskytnutých v rámci EU v loňském roce. I v roce
2006 má banka v úmyslu směřovat nejméně dvě
třetiny svých přímých úvěrů a polovinu svých
globálních úvěrů na projekty podporující hospodářskou a sociální soudržnost.
Regionální rozvoj v EU Přímé úvěry v roce 2005: 28,1 mld. EUR
(v milionech)
28 000
21 000
14 000
7 000
0
2001
Objem úvěrů poskytnutých novým členským
státům byl vzhledem k pozornosti věnované
rozvoji aktivit EIB v těchto státech obzvlášť
2002
2003
2004
2005
Cíl 1
Cíl 2
Multiregionální úvěry
Skupina EIB
18
Vyvážený rozvoj v celé Evropské unii
Regionální rozvoj v EU
Rozložení přímých úvěrů podle odvětví (2005)
(v milionech)
Částka Celkem %
Energetika
Komunikace a telekomunikace
2 885
10
12 857
46
Voda a hygiena
1 530
5
Rozvoj měst
2 193
8
Průmysl, zemědělství
2 824
10
Zdravotnictví, vzdělávání
2 423
9
Ostatní služby
3 376
12
28 088
100
Celkový objem přímých úvěrů
Globální úvěry
5 900
vysoký – 4,9 mld. EUR. Tohoto výsledku bylo částečně dosaženo podstatným zvýšením operací
formou strukturálního programového úvěrování
(SPL), kdy EIB spolufinancuje programy čerpající prostředky ze strukturálních fondů a z Fondu
soudržnosti Evropské unie. SPL, které bylo poprvé
použito v roce 2001 v Itálii a ve Španělsku, se
v průběhu let rozšířilo na další státy EU a nyní se
stalo běžným nástrojem i v nových členských státech. Podpora investic v podporovaných oblastech
byla značná i ve Španělsku (6,1 mld. EUR), Německu
(4,8 mld. EUR), Itálii (3,9 mld. EUR) a ve Spojeném
království (2,9 mld. EUR). Očekává se budoucí
nárůst úvěrů, zejména vzhledem k projektům
v nových členských státech, přistupujících zemích a
v zemích, které zahájily přístupová jednání.
Úvěry EIB směřovaly do všech odvětví hospodářství, v roce 2005 hlavně do komunikací a telekomunikací (46 %), průmyslu a služeb (22 %) a
zdravotnictví a vzdělávání (9 %). Velká část úvěrů
na hospodářskou a sociální soudržnost přispěla k
dosažení i dalších prioritních cílů EU. 79 % objemu
úvěrů na TEN a další významné evropské sítě,
včetně energetických sítí, tak směřovalo do podporovaných oblastí; stejně tomu bylo i v případě
82 % objemu úvěrů banky na zlepšení životního
prostředí a 84 % objemu úvěrů na podporu Lisabonské strategie.
V roce 2005 se operativní spolupráce s Evropskou komisí v rámci příprav programovacího
cyklu 2007 - 2013 prohloubila a jejím cílem bylo
rozvinout nové oblasti spolupůsobení a vzájemného doplňování mezi operacemi banky
a činnostmi Komise na podporu hospodářské
a sociální soudržnosti a maximalizovat přidanou
hodnotu aktivit EIB v této oblasti.
Nejvýznamnější událostí v tomto ohledu je JASPERS (viz orámovaný text), ambiciózní partnerství
technické pomoci mezi generálním ředitelstvím
pro regionální politiku Komise (DG REGIO) a EIB,
jakož i EBRD, které podporuje úspěšné provádění
budoucí politiky soudržnosti EU.
JASPERS: posílená spolupráce mezi EIB a Komisí ve prospěch regionů
EIB a generální ředitelství pro regionální politiku
Evropské komise (DG REGIO) zesílily v roce 2005
svůj koordinovaný přístup k formování politik
a operačním činnostem s cílem zavést novou politiku pro období let 2007 - 2013.
V říjnu roku 2005 předložily Evropská komise, EIB
a EBRD členským státům a přistupujícím zemím
iniciativu Společná pomoc při podpoře projektů pro evropské regiony (JASPERS). Cílem
JASPERS je pomoci přijímajícím zemím s využitím prostředků ze strukturálních fondů
a z Fondu soudržnosti pro financování nejnutnějších investic v průběhu příštího rozpočtového plánovacího období EU (období let 2007 - 2013) a současně zajistit, aby poskytnuté prostředky byly využity ve správnou dobu a s co nejvyšší ekonomickou návratností z
hlediska růstu a vytváření pracovních míst. Klíčová úloha JASPERS bude spočívat v předávání technických znalostí již v raném stadiu plánování a přípravy projektů a také v hodnocení projektů. Pomoc tak bude poskytována již od počátečních fází přípravy projektů
a v komplexním oborovém i geografickém rozsahu v rámci působnosti JASPERS.
Klíčovými oblastmi technické pomoci v rámci JASPERS budou oblasti, v nichž mají partneři JASPERS již velmi cenné zkušenosti: transevropské sítě (TEN); odvětví dopravy
mimo TEN včetně železniční, říční a námořní dopravy, systémy kombinované dopravy
a jejich interoperabilita, řízení silničního a letového provozu a čistá městská a hromadná
doprava. Značný důraz je kladen i na ochranu životního prostředí, zejména na ochranu
vod, včetně energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů.
Iniciativa JASPERS bude řízena ze sídla EIB v Lucemburku a bude využívat služeb přibližně
50 odborníků na technické, ekonomické a finanční analýzy. Mnozí z těchto odborníků
budou působit v terénu a poskytovat technickou pomoc při přípravě investičních projektů
členským státům i regionům, zejména v nových členských státech.
V případě potřeby budou tito odborníci úzce spolupracovat
s partnerskými mezinárodními finančními institucemi, zejména
s EBRD, která bude vedle EIB a Komise plnoprávným členem
týmu. JASPERS bude doplňkovým nástrojem při přípravě projektů státními a místními orgány a země, které si vyžádají
spolupráci JASPERS, nebudou mít povinnost s EIB nebo EBRD
uzavřít půjčku.
19
Skupina EIB
Skupina EIB
20
Strukturální fondy v období let 2004-2006:
Oblasti cíle 1 a 2
Canarias (E)
Guadeloupe
Martinique
Réunion
Guyane (F)
Açores (P)
Madeira
Cíl 1
Cíl 1
Ukončeno (do 31. 12. 2005)
Ve stadiu ukončení (do 31. 12. 2006)
Zvláštní program
Cíl 2
Cíl 2
Cíl 2 (zčásti)
Ukončeno (do 31. 12. 2005)
Ukončeno (zčásti) (do 31. 12. 2005)
21
Regionální rozvoj v roce 2005 podle jednotlivých cílů
(v milionech)
Země
Belgie
Česká republika
Estonsko
Cíl 1
Cíl 2
Nedělitelné multiregionální/ostatní
189
276
–
465
1 011
110
–
1 121
Celkem
5
–
–
5
25
25
200
250
Francie
121
865
668
1 654
Irsko
329
–
–
329
Itálie
665
1 423
1 791
3 879
Kypr
–
170
–
170
Litva
5
–
–
5
195
–
–
195
1 265
–
–
1 265
13
–
–
13
2 448
2 306
–
4 754
Finsko
Lotyšsko
Maďarsko
Malta
Německo
Nizozemsko
–
220
–
220
Polsko
1 733
–
–
1 733
Portugalsko
1 234
–
–
1 234
–
125
180
305
Řecko
895
–
–
895
Slovenská republika
174
–
–
174
Slovinsko
257
–
–
257
Španělsko
1 592
4 007
475
6 074
Rakousko
Spojené království
279
1 906
707
2 892
Švédsko
–
200
–
200
Celkem
12 435
11 634
4 020
28 089
44%
41%
14%
100%
%
Skupina EIB
Skupina EIB
22
Iniciativa Inovace 2010
Na zasedání Evropské rady konaném v Lisabonu v březnu roku 2000 si Evropská Unie stanovila
strategický cíl do roku 2010 vytvořit konkurenceschopnou ekonomiku založenou na znalostech, která bude schopna udržitelného růstu, vytvoří více pracovních míst a lepší pracovní místa
a zajistí větší sociální soudržnost. Brzy po zasedání Evropské rady v Lisabonu vytvořila EIB na
podporu inovačního úsilí EU zvláštní úvěrový nástroj, Iniciativu Inovace 2010 (i2i), využívající
finančních zdrojů banky.
Od vzniku i2i v roce 2000 poskytla EIB úvěry
na inovační investiční projekty v celkové výši
34,8 mld. EUR, z toho 10,4 mld. EUR v průběhu
roku 2005. Celkovým kvantifikovaným cílem
je během tohoto desetiletí v rámci programu
i2i poskytnout úvěry v minimálním objemu
50 mld. EUR.
Úvěry poskytované EIB se soustřeďují na tyto
tři hlavní oblasti:
➾ v ýzkum, vývoj a inovace (RDI) – investice soukromého a veřejného sektoru do výzkumu,
zřizování špičkových středisek a vědeckých
výzkumných středisek, jakož i investice v pozdějších fázích (produkty a postupy), zejména
v soukromém sektoru
➾ v zdělávání a odborná příprava – podporování vysokoškolského studia zlepšováním
přístupu k odborné přípravě a celoživotnímu
učení, integrace výzkumu do projektů terciárního vzdělávání, pomoc při financování
modernizace související počítačové infrastruktury, digitální gramotnost a program e-učení
(e-learning), jakož i základní a středoškolské
vzdělávání
➾ š íření technologií a vývoj informačních a komunikačních technologií (ICT) – zavádění pevných
a mobilních širokopásmových sítí a technologií přístupu, vytváření komunikačních sítí
v řadě odvětví (například ve zdravotnictví
a dopravě) a rozvíjení programů elektronického
obchodování.
Při provádění Lisabonské strategie hraje významnou úlohu i dceřiná společnost banky, Evropský
investiční fond. Stimuluje podnikání investicemi
do fondů rizikového kapitálu, které poskytují
zdroje kapitálu inovačním malým a středním podnikům. V roce 2005 se fond angažoval v 24 fondech rizikového kapitálu částkou 468 mil. EUR,
čímž jeho celková angažovanost v 217 fondech
dosáhla částky 3,2 mld. EUR. Tyto investice nejsou
zahrnuty do údajů o úvěrech banky poskytnutých v rámci iniciativy i2i – jedná se o dodatečné
investice.
Výzkum, vývoj a inovace (RDI)
Skupina EIB upřednostňuje projekty podporující spolupůsobení nebo vyplývající ze spolupůsobení veřejného a soukromého sektoru, jelikož
mobilizace spojeného úsilí těchto sektorů je rozhodující pro dosažení ambiciózního cíle stanoveného na zasedání Evropské rady konaném
v Barceloně v březnu roku 2002: do roku 2010
investovat do RDI 3 % evropského HDP.
Vzhledem k tomu, že na RDI bylo v roce 2005
poskytnuto prostřednictvím 44 úvěrů více než
6,1 mld. EUR (4,1 mld. EUR v roce 2004), představovala tato složka i2i největší podíl na úvěrech poskytnutých EIB v rámci tohoto programu.
Důležitou roli hrály investice v Německu, kam
směřovalo celkem téměř 3,2 mld. EUR, mimo jiné
do těchto oblastí: základní a aplikovaný výzkum
prováděný nezávislými národními výzkumnými ústavy, například Max Planck Gesellschaft
23
Skupina EIB
Podepsané smlouvy: Iniciativa Inovace 2010 (2000-2005)
Úvěry EIB v rámci i2i (v milionech)
2000-2005
20 000
16 349
15 000
10 000
9 530
8 610
5 000
0
Informační a komunikační technologie
Vzdělávání a odborná příprava
Výzkum a vývoj
Počet projektů
1
7
8
St Petersburg
Helsinki
Oslo
Stockholm
Tallinn
1
2
4
6
Riga
Edinburgh
4
1
5
1
København
Moskva
1
1
Vilnius
Belfast
Minsk
2
1
Hamburg
Dublin
4
Cork
12
Amsterdam
6
London
2
6
Bruxelles
2
1
2
Praha
1
Luxembourg
Frankfurt
1
1
Kiyev
3
1
&:G:
"K:<HN;H
,"'-%.+'-
.&+('"
$HNKHN
&:<HNKB:
&HGMLBGeKR
-HGGe@K:G=>
Wien
München
Paris
,BGG:F:KR
3
Warszawa
15 32
1
GUIANA
2
Berlin
Bratislava
2''
&:MHNKR
+eFBK>&HGMCHER
Budapest
+HNK:
2
+e@BG:
,:BGM
7
>HK@>L
&:KBI:LHNE:
4
7
,.+"'&
1
Ljubljana
Lyon
+,"%
5 10
Milano
3
5
5
2
1
Odessa
Zagreb
2
Bucuresti
Sarajevo
Belgrade
10
^
Niksic‘
Roma
18
Porto
3
Lisboa
3
7
9
Barcelona
Kishinev
2
1
Sofia
Skopje
Istanbul
Tiranë
Ankara
Madrid
1
3
2
1
Athinai
Islas Canarias
Nicosia
1
2
Skupina EIB
24
a Fraunhofer-Gesellschaft; výzkumná činnost ve
třech hlavních vědeckých centrech v Bavorsku;
výstavba areálu pro výzkum, vývoj a výrobu polovodičů v Drážďanech; a výzkumná činnost na univerzitách a vysokých školách technického směru
v Dolním Sasku. Částka 650 mil. EUR byla určena
na investice do výzkumu a vývoje v automobilovém odvětví v České republice a na Slovensku.
Lepší přístup ke vzdělávání
EIB poskytla úvěr 100 mil. EUR maďarskému
středisku pro studentské půjčky, Diákhitel
Központ, které dále tyto prostředky poskytuje
studentům formou výhodných studentských
půjček. Tento program studentských půjček
uspokojuje potřeby studentů a diplomovaných
studentů, kteří jsou pro poskytnutí těchto půjček způsobilí, a to bez ohledu na jejich sociální
zázemí či dosavadní dosažené vzdělání. Systém
vyššího vzdělávání v Maďarsku prošel v posledních letech rozsáhlou transformací. Počet studentů a diplomovaných studentů se během
minulého desetiletí více než zdvojnásobil, což
odráží vývoj směrem k otevřenějšímu vzdělávacímu systému.
Co se týče aktivit ve stadiu příprav, EIB se zapojila do zavádění technologických platforem
a podporovala jejich činnost. Tyto platformy,
iniciované generálním ředitelstvím pro výzkum
Evropské komise (DG RESEARCH), slouží jako
fórum pro vytváření vazeb mezi subjekty v inovačních odvětvích techniky, jež jsou pro budoucnost evropského průmyslu důležité. Jedním ze
základních cílů je vytvoření společné vize a strategie v oblasti technologie. Na konci roku 2005
bylo vytvořeno více než 20 platforem, přičemž
pokročilejší platformy (zaměřující se například
na technologii vodíkových a palivových článků,
nanoelektroniku, fotovoltaiku a technologii
v oblasti dodávek vody a v sanitárně-hygienické
oblasti) vedou ke vzniku tzv. společných technologických iniciativ na podporu prioritních projektů,
jež budou z hlediska financování velmi náročné.
Vzdělávání a odborná příprava
V roce 2005 poskytla banka na investice do vzdělávání a odborné přípravy v rámci iniciativy i2i třicet
úvěrů ve výši téměř 2,2 mld. EUR (1,7 mld. EUR v roce
2004). Značná část objemu těchto úvěrů směřovala
do Spojeného království na výstavbu, modernizaci
a údržbu základních a středních škol. Ve Skotsku bude
z poskytnutých prostředků hrazena výstavba a údržba
21 základních a středních škol v North Lanarkshire
a výstavba a údržba 28 škol v Argyll a Bute, v obou
případech v rámci partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. Ve Finsku poskytla EIB na školy,
centra sociální péče a vyšší vzdělávací zařízení úvěry
v celkovém objemu 255 mil. EUR a částka 320 mil.
EUR směřovala na obnovu a modernizaci vyšších
vzdělávacích zařízení v německém Severním PorýníVestfálsku.
Sítě informačních a komunikačních
technologií
Na sítě informačních a komunikačních technologií, jež jsou nezbytné pro šíření inovací
Zavádění nových technologií
EIB poskytla úvěr 121 mil. EUR společnosti Arianespace na projekt spočívající ve výstavbě
nového komplexu pro vypouštění nosných
raket Sojuz ST v Guayanském vesmírném středisku v Kourou. Program Arianespace-Sojuz
bude využíván pro řadu vědeckých programů
EU, například pro projekty satelitní polohový
systém Galileo a GMES (Globální monitorování životního prostředí a bezpečnosti – Global
Monitoring for Environment and Security),
a bude podporovat vývoj dalších nových technologií.
a sdílení údajů, byly v roce 2005 poskytnuty
úvěry v objemu téměř 1,9 mld. EUR (1,6 mld. EUR
v roce 2004). Tyto sítě patří do kategorie projektů velkého rozsahu a jsou z hlediska financování velmi náročné. Na vytvoření širokopásmové
přístupové sítě v Rakousku bylo poskytnuto
180 mil. EUR, ve Španělsku téměř 400 mil. EUR,
v jižní Itálii 350 mil. EUR a ve východoněmeckých spolkových zemích 500 mil. EUR.
úvěrů v celkové výši 105 mil. EUR. Rozpočet na
realizaci těchto 70 projektů činí celkem téměř
800 mil. EUR.
Nové finanční nástroje
S cílem pomoci urychlit investice do roku 2010
vyvinula EIB soubor nástrojů finančního inženýrství vytvořených na míru, které uspokojují potřeby
a očekávání investorů. V tomto ohledu hraje
významnou úlohu kombinace grantů Komise
a úvěrů banky. EIB rovněž vytvořila zvláštní úvěrový prostor pro středně velké středně kapitalizované podniky, které jsou často významnými
nositeli inovace. Jeho účelem je financování
investic do 50 mil. EUR, a to především v sektorech spadajících do i2i. Například se společností Investkredit byl v roce 2005 podepsán úvěr
ve výši 30 mil. EUR na financování inovačních
středně kapitalizovaných podniků v Polsku.
Za účelem zvýšení své přidané hodnoty začala
EIB u projektů i2i přijímat vyšší úvěrová rizika,
díky rozšíření svého Nástroje pro strukturované
financování (SFF). SFF, vytvořený v roce 2001, se
využívá na podporu prioritních projektů a předkladatelů projektů, kteří nedosahují investičního
stupně, a to vytvářením rezerv na související
vyšší úvěrová rizika z části přebytku vytvořeného
bankou. Současný rámec SFF disponující částkou
500 mil. EUR (z toho 100 mil. EUR na investice
v oblasti Středomoří v rámci FEMIP) je prakticky
vyčerpán a banka v roce 2006 navrhne svým řídícím orgánům jeho rozšíření.
Úvěry EIB menšího rozsahu v rámci Nástroje
pro strukturované financování byly poskytnuty
na financování kinematografie/televize za účelem posílení konkurenceschopnosti tohoto
odvětví na mezinárodní úrovni. Od zahájení Iniciativy Inovace 2010 spolufinancovala EIB 70 filmových/televizních produkcí prostřednictvím
Ve snaze podpořit investice do inovací spolupracuje EIB úzce s Evropskou komisí. Tato spolupráce
spočívá zejména v koordinaci a spolufinancování
v rámci současného rámcového programu EU
pro výzkum, jakož i v intenzivní přípravě příštího
rámcového programu na období let 2007 - 2013.
25
Skupina EIB
Skupina EIB
26
Přes společné úsilí Komise a banky se v rámci
jednoho z bodů na pořadu jednání Evropské
rady konané v Bruselu na jaře roku 2005 – hodnocení provádění Lisabonské strategie v polovině období – dospělo k závěru, že je nezbytné
intenzivnější úsilí veřejného a soukromého sektoru a že v opačném případě Evropa svých cílů
v oblasti inovace určitě nedosáhne.
Posílení grantových zdrojů EU
prostřednictvím RSFF
V souvislosti s příštím rámcovým programem
pro výzkum na období let 2007 - 2013 vyvíjejí
EIB a Evropská komise nové způsoby posilování
grantových zdrojů EU v kombinaci s úvěry EIB,
v souladu s požadavkem Evropské rady konané
v Bruselu na jaře roku 2005. Za tímto účelem
se zavádí Nástroj financování se sdílením rizik
(RSFF). V rámci RSFF banka použije grantových
zdrojů Společenství ve spojení se svými vlastními prostředky ke krytí části rizik spojených
s projekty, jejichž rizikový profil je vyšší než by
banka běžně přijala. Odhaduje se, že prostředky
grantu EU umožní EIB poskytnout formou úvěrů
na rizikové investice v oblasti RDI v Evropě dodatečnou částku odpovídající šestinásobku daného
grantu. Po schválení Evropským parlamentem
a Radou by měl Nástroj financování se sdílením
rizik začít fungovat v roce 2007 a bude přístupný
všem partnerům v rámci velkých projektů RDI
značného evropského významu.
Na podporu Lisabonské strategie zvyšuje úsilí
i Evropský investiční fond. EIF bude v rámci navrhovaného „Programu pro konkurenceschopnost
a inovace“ (Competitiveness and Innovation Programme – CIP) na období let 2007 - 2013 řídit
provádění Programu pro podnikavost a inovace
(Entrepreneurship and Innovation Programme),
jehož významnou složkou je Nástroj pro vysoký
růst a inovace (High Growth and Innovation Facility). Tento nástroj zmobilizuje soukromý kapitál
pro MSP, které se snaží získat prostředky ve výši
200 000 EUR až 2,5 mil. EUR.
Fórum EIB 2005:
od Lisabonu po Helsinky a zpět
Výroční Fórum EIB se stalo jedinečnou příležitostí pro vedení diskuse
o aktuálních otázkách na nejvyšší úrovni. Fórum, na němž vystoupili
renomovaní řečníci, nejvyšší představitelé a odborníci EIB a jejich kolegové z dalších orgánů EU, zástupci členských států a soukromého sektoru, je ideálním prostředím pro otevřenou a upřímnou výměnu názorů
o úspěších banky a o podmínkách, za nichž jsou dosahovány.
Po Fórech věnovaných otázkám udržitelnosti životního prostředí (Dublin, 2003) a investicím v nových členských státech (Varšava, 2004) se
11. Fórum EIB, konané v Helsinkách v říjnu roku 2005, zaměřilo na
budoucnost Lisabonské strategie. Vzhledem k tomu, že v polovině
období dosáhlo EU ve svém úsilí přeměnit Evropu „do konce desetiletí v nejdynamičtější ekonomiku založenou na znalostech“ neuspokojivých výsledků, jednalo 400 účastníků konference o způsobech, jak
urychlit dosažení ambiciózních cílů stanovených v Lisabonu. Jelikož
Světové ekonomické fórum konané v roce 2004 označilo za nejúspěšnější zemi z hlediska globální konkurenceschopnosti Finsko, považovalo se za vhodné, aby tato diskuse probíhala v Helsinkách.
Více informací o jednání lze získat v publikaci Informace EIB č.
121 nebo na internetových stránkách banky. 12. Fórum se uskuteční
v Aténách v říjnu roku 2006 a zaměří se na téma „Jihovýchodní Evropa
– region v pohybu“.
27
Skupina EIB
Skupina EIB
28
Ochrana životního prostředí
V roce 2005 banka opět splnila svůj ambiciózní cíl věnovat 30 až 35 % celkového objemu přímých úvěrů v Evropské unii na ochranu životního prostředí, což podtrhuje význam, který je v rámci cílů politiky EIB ochraně životního prostředí přikládán.
Přímé úvěry na investiční projekty na ochranu
životního prostředí v Evropské unii dosáhly celkové výše 10,9 mld. EUR, což představuje 33 %
objemu přímých úvěrů. Kromě toho většina globálních úvěrů sleduje dosažení několika cílů,
včetně ochrany životního prostředí, a EIB poskytuje na ochranu životního prostředí i účelové
globální úvěry. V roce 2005 poskytla EIB dva
úvěry tohoto typu v objemu 210 mil. EUR, a to
Rakousku a Německu.
Životní prostředí a kvalita života
Přímé úvěry v roce 2005
(v milionech)
Celkem
Změna klimatu
2 329
Městské prostředí
6 796
Příroda, zachování biologické rozmanitosti
a přírodní zdroje
338
Přírodní zdroje a nakládání s odpady
400
Celkový objem přímých úvěrů
Životní prostředí a kvalita života
Přímé úvěry v období let 2001-2005: 49,7 mld. EUR
1 131
Životní prostředí a zdraví
10 924*
* Jelikož některé projekty mohou spadat do několika podskupin, nelze
jednotlivé rubriky kumulovat.
(v milionech)
12 500
10 000
7 500
5 000
2 500
0
2001
2002
2003
2004
2005
Změna klimatu
Životní prostředí a zdraví
Městské prostředí
Příroda, zachování biologické rozmanitosti a přírodní zdroje
Přírodní zdroje a nakládání s odpady
Podíl úvěrů na projekty na ochranu životního
prostředí v přistupujících zemích (Bulharsko
a Rumunsko) a v zemích, které zahájily přístupová jednání (Chorvatsko a Turecko), byl ještě
vyšší: na ochranu životního prostředí v těchto
zemích byla poskytnuta částka 853 mil. EUR
(56 %). V partnerských zemích Středomoří byly
na projekty na ochranu životního prostředí
poskytnuty přímé úvěry v objemu 260 mil. EUR.
Dalších 90 mil. EUR bylo určeno na projekty na
ochranu životního prostředí v afrických, karibských a tichomořských zemích, 85 mil. EUR na
projekt v Jihoafrické republice, 60 mil. EUR směřovalo do Ruska a 42 mil. EUR do Asie. Všechny
tyto prostředky přispěly k dosažení cíle banky,
kterým je podporování ekologicky udržitelného
rozvoje v partnerských zemích.
Úvěry EIB na ochranu a zlepšování životního
prostředí se poskytují na ochranu a zlepšování
jak přírodního prostředí, tak i zastavěného prostředí. Co se týče zastavěného prostředí, aktivity banky se soustřeďují zejména na městskou
dopravu a městskou obnovu; při poskytování
podpory EIB na zlepšování přírodního prostředí
hrají klíčovou úlohu otázka změny klimatu
a kvalita ovzduší a vody.
Změna klimatu
Smyslem akčního plánu EIB pro energii z obnovitelných zdrojů, přijatého v roce 2004, je zvyšování
podpory banky politikám Evropské unie týkajícím se změny klimatu. Tento plán si klade za cíl
meziroční nárůst objemu úvěrů na výrobu energie z obnovitelných zdrojů tak, aby tyto úvěry do
roku 2010 představovaly 50 % veškerých úvěrů
na nově vyráběnou elektrickou energii. V roce
2005 dosáhly úvěry na projekty v oblasti energie
z obnovitelných zdrojů celkové výše 484 mil. EUR,
což představovalo 64 % objemu úvěrů na novou
výrobu elektrické energie.
EIB poskytla Finsku úvěr 25 mil. EUR na modernizaci dvou vodních elektráren na řece Kemijoki
v Laponsku. Tato investice zvýší objem výroby elektrické energie o 30 % a současně Finsku pomůže
plnit jeho závazky ohledně snižování emisí skleníkových plynů. Mezi projekty v oblasti energie
z obnovitelných zdrojů byly i projekty týkající se
větrných elektráren v Portugalsku a Švédsku.
V roce 2004 zavedla EIB specifické nástroje
v oblasti změny klimatu a v roce 2005 je začala
provádět. Finanční nástroj pro řešení problému
změny klimatu (Climate Change Financing Facility – CCFF), disponující částkou 500 mil. EUR, je
již operativní. Do konce roku 2005 z něho byla
vyplacena již polovina částky 400 mil. EUR, která
je vyhrazena na projekty snižování emisí v rámci
Evropské unie, prováděné společnostmi zapojenými do systému EU pro obchodování s emisemi.
Stalo se tak po schválení financování modernizace celulózek a papíren v Portugalsku a jejich
uzpůsobení požadavkům z hlediska ochrany
životního prostředí, jakož i výstavby a provozování dvou průtočných elektráren ve Slovinsku.
Další potenciální projekty spadající do tohoto
nástroje jsou ve stadiu příprav.
Jsou identifikovány první projekty vhodné pro
zařazení do Nástroje technické pomoci pro
řešení problému změny klimatu (CCTAF), z něhož
se poskytují granty na financování technické
pomoci při vypracovávání investičních projektů
týkajících se uhlíkových kreditů v rámci programů
mechanismus čistého rozvoje (Clean Development Mechanism – CDM) a společná realizace
(Joint Implementation – JI) podle Kjótského protokolu.
EIB ve spolupráci s EBRD připravuje vytvoření
Mnohostranného fondu uhlíkových kreditů
EBRD-EIB, jenž poskytne projektům financovaným těmito institucemi další možnosti prodeje
uhlíkových kreditů a vytvoří dodatečnou organizační kapacitu pomáhající veřejnému i soukromému sektoru uspokojovat jejich potřeby
z hlediska dodržení limitů.
V roce 2005 se EIB rovněž zapojila do jednání
s dalšími finančními institucemi veřejného a soukromého sektoru s cílem posílit spolupráci na
podporu projektů v rámci CDM a JI a celkového
fungování uhlíkového trhu.
Ovzduší a voda
V roce 2005 byly poskytnuty úvěry na projekty
zlepšování životního prostředí z hlediska kvality
ovzduší a vody a snižování průmyslového znečištění v objemu 2,5 mld. EUR, z toho 2,3 mld. EUR
v Evropské unii.
Voda a hygiena jsou hlavní oblasti, kam směřují úvěry EIB; v rámci EU putovalo v roce 2005
do těchto oblastí více než 1,2 mld. EUR. Tyto projekty pomáhají chránit a bránit přírodní prostředí,
podporovat obecné blaho a, zejména v partnerských zemích, potlačovat bídu. V souvislosti
s rámcovou směrnicí EU o vodě (Water Framework
29
Skupina EIB
Skupina EIB
30
Directive – WFD) financuje banka investiční projekty a programy, často v kombinaci s nástroji
Evropské komise, aby zajistila dosažení cílů WFD.
Za tímto účelem je třeba často vynaložit značné
investice v oblasti komunálních odpadních vod a
pitné vody. Úvěry EIB rovněž podporují udržitelné
řízení poptávky, integrované plánování povodí a
ochranu proti povodním.
Banka poskytla úvěr ve výši 75 mil. EUR na čištění odpadních vod v belgických Flandrech,
který představuje poslední částku poskytnutou na základě dohody o financování v hodnotě
250 mil. EUR, uzavřené se společností Aquafin specializující se na nakládání s komunálními
odpadními vodami. Uvedená dohoda se týká
219 samostatných projektů výstavby a modernizace hlavních stok, čistíren odpadních vod
a čerpacích stanic. Tyto investice mají značný
environmentální přínos z hlediska kvality vody
řek Šelda a Maas, jakož i pro oblasti dolního toku
těchto řek u Severního moře.
Úvěr ve výši 15 mil. EUR byl poskytnut na modernizaci a rozšíření vodní infrastruktury v Plzni v České
republice, konkrétně na zlepšení zásobování
pitnou vodou, na výstavbu zařízení na zadržení
a odtok přívalových vod a na rozšíření kanalizační sítě v tomto městě. Projekt byl spolufinancován Evropskou komisí prostřednictvím grantů
z Fondu soudržnosti.
Zastavěné prostředí
Jelikož projekty městské obnovy znamenají zlepšení v oblastech bídy, mohou mít značný vliv na
sociální soudržnost a představovat nejlepší způsob využití cenných a vzácných hodnot v centrech
měst. Současně může městská obnova snížit tlaky
na další osídlování zemědělské půdy a okolní krajiny a přispět k vyváženější urbanistické struktuře,
která by kladla menší nároky na životní prostředí.
Většina měst má vypracován svůj plán rozvoje,
v jehož rámci jsou vymezeny chátrající a obecně
sociálně a hospodářsky znevýhodněné městské části, které vyžadují zvláštní pozornost. Úvěry
na městskou obnovu dosáhly objemu 1,8 mld.
EUR. Jedním z nich byl úvěr ve výši 125 mil. EUR
na modernizaci městské infrastruktury v hlavním
městě Polska, Varšavě. Tyto prostředky podpoří
projekty městské obnovy malého a středního rozsahu, investice do místní dopravy, ochrany životního prostředí, zdravotnictví a vzdělávání, péče
o kulturního dědictví, jakož i do prioritní občanské
vybavenosti.
S městskou obnovou souvisejí investice do
udržitelné městské hromadné dopravy. EIB
poskytla Spojenému království úvěr ve výši
145 mil. EUR na rozšíření lehké železniční trati
v Docklands, zajišťující nové dopravní spojení
přes Temži v jižním Londýně. Předpokládá se,
že tento projekt hromadné dopravy vytvoří příležitosti pro sociálně slabší komunity na obou
stranách Temže, zlepší dostupnost občanské
vybavenosti a zvýší atraktivnost dotyčných
oblastí výstavby pro developery. V roce 2005
dosáhly úvěry na městskou hromadnou dopravu
v celé EU celkového objemu 4,9 mld. EUR.
Jednotka EIB pro životní prostředí
Jednotka EIB pro životní prostředí (ENVU), jež působí
souběžně se skupinou pro hodnocení životního prostředí (obě jsou součástí ředitelství pro projekty), hraje
významnou úlohu v bankovním systému řízení z hlediska
ochrany životního prostředí. ENVU byla zřízena v roce
2002 jako kontaktní místo pro environmentální otázky
za účelem podpory formování a provádění environmentální politiky a postupů v širokém spektru aktivit
EIB. V průběhu roku 2005 ENVU zlepšila svoji schopnost
dohledu nad environmentálními a sociálními aspekty
úvěrových aktivit banky, a to díky příchodu dvou odborníků na otázky životního prostředí
a jednoho odborníka na otázky sociálního rozvoje.
V roce 2005 patřilo mezi prioritní úkoly ENVU komplexní hodnocení a revize interních
environmentálních postupů EIB, včetně dalšího zdokonalení souboru pokynů, které by měly
pomáhat projektovým týmům efektivněji řešit otázky sociálního rozvoje v rámci operací
mimo EU, vzdělávání zaměstnanců banky v oblasti ochrany životního prostředí a zvyšování
jejich povědomí o environmentálních otázkách, a poskytování dodatečné podpory operačním ředitelstvím banky v souvislosti s úvěry na prioritní projekty v oblasti životního prostředí,
včetně projektů sledujících zmírnění změny klimatu. Jednotka rovněž asistovala dalším pracovištím banky při zavádění a prosazování interního bankovního systému řízení z hlediska
ochrany životního prostředí.
V oblasti sociálního hodnocení se v současnosti vypracovávají nové pokyny v souladu
s mezinárodními normami, například normami MOP, na jejichž základě budou vhodné projekty financované EIB nejen klást důraz na zmírnění potenciálních nepříznivých dopadů, ale
budou se snažit i o podporu sociálního blaha.
ENVU dále rozvíjí své vnější vztahy s nejrůznějšími institucemi, včetně jiných institucí Evropské unie a mnohostranných a dvoustranných finančních institucí, a to v celém spektru
oblastí. Například společně s generálním ředitelstvím pro životní prostředí (DG ENV) přispívá
jednotka prostřednictvím projektů financovaných bankou k prosazení nové směrnice EU
o strategickém environmentálním posouzení (SEA) a zapojuje se do práce multiinstitucionálních pracovních skupin v otázkách zachování biologické rozmanitosti, environmentálních
technologií a stanovení ukazatelů výkonnosti. Banka se zejména snaží posílit svoji schopnost posuzovat důsledky investic v rozvojových zemích v rámci plnění rozvojových cílů tisíciletí pomocí nového pilotního nástroje známého pod názvem Rámec pro posouzení dopadů
na rozvoj.
31
Skupina EIB
Skupina EIB
32
Rozvoj transevropských sítí (TEN)
Rozvoj transevropských sítí (TEN) v oblasti dopravy a energetiky, jedna z operačních priorit EIB,
významně přispívá k hospodářské a sociální integraci Evropské unie.
V členských státech EU, v přistupujících zemích
a v zemích, které zahájily přístupová jednání, je
EIB nadále hlavním zdrojem bankovního financování těchto významných sítí. Od roku 1993, kdy
Evropská rada v Essenu rozhodla o zahrnutí TEN
do programu politiky EU, byly podepsány úvěry
v objemu 69,3 mld. EUR v oblasti dopravních TEN
a 9,1 mld. EUR v oblasti energetických TEN.
Banka podporuje 21 z celkem 30 dopravních projektů, které byly jako prioritní označeny v rámci
Evropské akce pro růst schválené Evropskou
radou v prosinci roku 2003. Cílem této iniciativy
je posílení dlouhodobého růstového potenciálu
Evropy zvýšenými investicemi do TEN, stejně
jako do výzkumu, vývoje a inovací.
Dopravní sítě
Uvedených 30 prioritních dopravních TEN bylo
vybráno vzhledem k jejich dlouhodobému strategickému významu pro integraci vnitřního trhu
rozšířené Unie a jejich dopadu na růst.
Transevropské sítě 2001-2005: 36 mld. EUR
V roce 2005 činil objem úvěrů poskytnutých EIB
na dopravní TEN více než 7,4 mld. EUR (6,6 mld.
EUR v roce 2004), z toho téměř polovina směřovala do prioritních TEN. Více než 40 % objemu
úvěrů bylo určeno na železnice, 38 % na silnice
a zbytek na námořní infrastrukturu.
(v milionech)
10 000
8 000
Jedním z prioritních projektů TEN v rámci Akce
pro růst, který získal podporu EIB, byla výstavba
úseku dálnice A1 v délce 90 kilometrů mezi
městy Gdaňsk a Nowe Marzy v Polsku. Úvěr ve
výši 500 mil. EUR s třicetiletou splatností byl
poskytnut Gdaňské dopravní společnosti, soukromému držiteli koncese v rámci tohoto projektu PPP, který je součástí Evropského koridoru
IV spojujícího Baltské moře na severu s Českou
republikou, Slovenskem a Rakouskem.
6 000
4 000
2 000
0
2001
Doprava
Energetika
2002
2003
2004
2005
Finsku poskytla EIB úvěr ve výši 153 mil. EUR
na výstavbu a provoz úseku dálnice E18 v délce
51 kilometrů. Tento projekt náležející mezi projekty PPP je součástí Nordického trojúhelníku -
33
Skupina EIB
Operace EIB na podporu
transevropských sítí a koridorů
Trasy prioritních transevropských sítí (TEN)
Úseky TEN, které byly předmětem závazku
financování
Další financované instrastruktury a sítě
evropského zájmu
1993-2005
Silniční a železniční koridory ve střední a
východní Evropě
Financované úseky koridorů
Silnice/Železnice
Elektrická energie
Plyn
Letiště
Projekt multiregionálního charakteru
Překladiště
Přístav
Řízení letového provozu
St. Petersburg
Helsinki
Využití ložisek ropy a zemního
plynu
Oslo
Tallinn
Stockholm
Systém elektronického
mýtného pro víceproudé komunikace
Moskva
Riga
Edinburgh
København
Belfast
Vilnius
Minsk
Dublin
Cork
Berlin
Amsterdam
London
Warszawa
Bruxelles
Kiyev
Praha
Luxembourg
Paris
Strasbourg
Wien
München
Ljubljana
Lyon
Milano
Bratislava
Kishinev
Budapest
Zagreb
Sarajevo
Odessa
Bucuresti
Belgrade
Sofia
Porto
Skopje
MADEIRA (PT)
Madrid
Lisboa
Barcelona
Roma
Tiranë
Istanbul
Thessaloniki
AÇORES (PT)
Athinai
ISLAS CANARIAS (ES)
Skupina EIB
34
Odborné znalosti v oblasti PPP
Prostřednictvím PPP soukromý sektor významně
a ve stále větší míře přispívá k rozvoji a budování
veřejné infrastruktury. To je důvod, proč se řada
vnitrostátních a regionálních veřejných orgánů
snaží PPP lépe rozumět.
trati v délce 744 kilometrů. Tento projekt spojuje dvě nejvýznamnější španělská města a integruje železniční sít Pyrenejského poloostrova do evropské železniční sítě. Financování ze
strany EIB může dosáhnout až částky 2,5 mld.
EUR, což by znamenalo největší příspěvek banky
na jediný projekt v celé její historii.
V roce 2005 se EIB společně s Evropskou komisí
zapojila do příprav na zřízení Evropského expertního střediska pro PPP (EPEC), jehož úkolem
bude výměna osvědčených zkušeností veřejnoprávních subjektů v celé EU v oblasti rozvoje
PPP. Poradní úloha EPEC umožní účinnější šíření
zkušeností po celé Evropě a poskytne praktickou
pomoc s realizací PPP. Očekává se, že EPEC začne
fungovat v roce 2006.
Díky svým dlouholetým zkušenostem a odborným znalostem v oblasti TEN vystupuje EIB
ve stále větší míře i v roli poradce a poskytuje
pomoc při definování projektu. Nový poradenský mandát, který převzala loni, se týká projektu
hlavního tunelu Brenner (viz také orámovaný text
o odborných znalostech v oblasti PPP).
Katalytická úloha banky při zvyšování účasti
soukromého sektoru v TEN spočívala v tom, že
v roce 2005 poskytla na podporu partnerství
mezi veřejným a soukromým sektorem úvěry
v hodnotě 772 mil. EUR.
Energetické sítě
Energetické TEN jsou jednou z hlavních priorit
energetické politiky Evropské unie, jelikož přispívají k vytvoření vnitřního trhu s energií, k diverzifikaci dovozů energie a k posílení bezpečnosti
dodávek energie. Některé z těchto energetických
TEN podporují i rozvoj hospodářsky méně rozvinutých regionů.
Na seznamu prioritních energetických TEN,
vypracovaném Komisí, figurují osy pro přenos
elektřiny a přepravu zemního plynu. Pro financování EIB jsou způsobilé všechny projekty přispívající k vybudování těchto os, počínaje malými
přeshraničními elektrickými vedeními a konče
transkontinentálními plynovody.
Konference na
téma PPP
(Atény, 18. dubna 2005)
dopravní TEN, kterou EU vyčlenila jako prioritu
a která spojuje severské země a jejich hlavní
města a zlepšuje spojení se střední Evropou a EU
a Ruskem.
EIB poskytla další úvěr ve výši 1,1 mld. EUR na
vysokorychlostní železniční trať spojující města
Madrid, Barcelona a Figueras s francouzskou
hranicí. Jedná se o projekt výstavby a uvedení
do provozu nové vysokorychlostní železniční
V roce 2005 poskytla EIB na energetické TEN
téměř 900 mil. EUR. Pro srovnání, v roce 2004 byla
na tento účel poskytnuta částka 1,3 mld. EUR.
S takovými výkyvy je třeba počítat, jelikož projekty TEN nejsou četné, jsou rozsáhlé a doba
potřebná k jejich přípravě a realizaci je dlouhá.
Předpokládá se, že v roce 2006 se celá řada
významných energetických TEN dostane do
stadia, kdy banka opět své aktivity v tomto sektoru zvýší.
Jednou z energetických TEN financovaných v roce
2005 byl terminál LNG (zkapalněný zemní plyn)
na ostrově Grain v hrabství Kent (Spojené království). Úvěr poskytnutý bankou ve výši 177,3 mil.
EUR představuje nákladově efektivní řešení
dodávek zemního plynu na trh Spojeného království v době, kdy se v této zemi poptávka po
zemním plynu zvyšuje a současně se zmenšují
její vlastní rezervy. Zařízení LNG zajišťují diverzifikaci dovozů a podporují hospodářskou soutěž v oblasti dodávek zemního plynu. Přepravní
náklady LNG se v posledních letech snížily, což
ve spojení s rostoucí regionální nerovnováhou
trhu vede k vytvoření světového trhu s LNG.
V roce 2005 provedla EIB důkladnou analýzu svého působení v energetickém sektoru.
Nedávné zvýšení cen ropy, kdy tyto ceny dosáhly
třetí historicky nejvyšší úrovně, vedlo k potřebě
stanovit v oblasti energetiky v rámci programu
politiky Evropské unie významnější priority.
Cílem uvedené analýzy bylo vymezit směry operací banky v energetickém sektoru, jež by tyto
nové priority zohlednily. Mezi hlavní priority programu politiky EU patří podpora hospodářské
soutěže a rozvoj energetických TEN, snižování
rizik spojených s vyšší závislostí na dodávkách
energie z oblastí mimo Evropskou unii, stejně
jako spolupráce s partnerskými a sousedními
zeměmi. V roce 2006 vypracuje EIB akční plán
v oblasti energetiky.
Soustavná podpora účasti soukromého
sektoru
Mnohé operace v oblasti TEN představují klasické dlouhodobé úvěry s velmi dlouhou dobou
splatnosti a odpovídajícím odkladem splátek jistiny. Jelikož si však banka přeje hrát katalytickou úlohu a podporovat investice soukromého
sektoru do TEN, zavedla rovněž nové finanční
nástroje pro řešení otázek rizik. Například její
Nástroj pro strukturované financování umožňuje financování soukromých, veřejných či polo-
veřejných účelových projektů se sdílením rizik,
zejména pokud jde o přeshraniční projekty PPP.
V rámci Nástroje pro strukturované financování
získala EIB v roce 2005 poprvé účasti ve fondech
pro infrastruktury. Tím se rozšířila škála produktů,
které banka nabízí na podporu vysoce prioritních
operací, o fondy pro infrastruktury investující
do projektů splňujících požadavky způsobilosti
EIB. Zvláštní pozornost je věnována projektům
PPP. Banka tak investovala 50 mil. EUR do Fondu
pro konvergenci transformující se Evropy, který
své aktivity zaměřuje na nové členské státy ve
východní Evropě. Banka věnuje těmto operacím pozornost a jejím záměrem je ve střednědobém horizontu vytvořit portfolio fondů pro
infrastruktury, které budou kolektivně investovat do kvazivlastního kapitálu na co nejširším
geografickém základě v rámci celé EU. Pokud to
dovolí tržní podmínky, k podpisu dalších tří nebo
čtyř investic do fondů pro infrastruktury dojde
během roku 2006.
35
Skupina EIB
Skupina EIB
36
Podpora MSP se v roce 2005 stává
jedním z hlavních cílů
Na svém výročním zasedání konaném v roce 2005 Rada guvernérů EIB povýšila podporu malých
a středních podniků (MSP) v Evropské unii na jeden z pěti hlavních cílů banky. V praxi to znamená, že skupina EIB vyhrazuje na financování MSP více zdrojů a že v tomto ohledu dolaďuje
soubor svých finančních nástrojů.
V Evropské unii působí více než 20 milionů malých a středních podniků, což představuje dvě třetiny pracovních míst v rámci EU a polovinu obratu dosaženého jinými odvětvími než odvětvím
zemědělství. Tyto podniky hrají významnou úlohu z hlediska růstu a inovací. EIB podporuje MSP
prostřednictvím globálních úvěrů – úvěrových limitů poskytovaných zprostředkujícím bankám
a finančním institucím, které dokonale znají místní trh a tyto finanční prostředky dále půjčují na
financování investičních projektů malého rozsahu. Nástroj globálního úvěru je velmi důležitý.
Bez něj by se operace banky omezovaly na velké projekty a na velké subjekty.
V roce 2005 dosáhly globální úvěry v rámci EU
objemu 8,9 mld. EUR, z toho částka 4,2 mld. EUR
byla určena přibližně 20 000 malých a středních
podniků. Většina těchto úvěrů podporovala i další
hlavní cíle banky. Významná část byla určena na
investice MSP podporující hospodářskou a sociální
soudržnost. Výzkum a vývoj financovaný bankou
a uskutečňovaný inovačními MSP napomáhal
plnění Lisabonské agendy.
V roce 2005 byly novým členským státům poskytnuty globální úvěry v objemu 815 mil. EUR, z toho
471 mil. EUR bylo určeno MSP. V těchto zemích se
globální úvěry poskytují v úzké koordinaci s grantovým financováním Evropské unie, zejména
s Nástrojem financování MSP (SME Finance Facility),
který původně fungoval v rámci PHARE, předvstupního programu financovaného Evropskou unií.
Tato koordinace podporuje rozvoj finančních trhů
a zlepšuje rámcové podmínky pro financování MSP.
Zlepšování finančního produktu v roce
2005
Rámec přidané hodnoty globálních úvěrů v Evropské unii, podporovaný hodnocením ex post financování MSP bankou, byl přijat a zaveden v roce 2005.
Zlepšily se požadavky na hlášení finančních zprostředkovatelů, pozornost se soustředila na tři pilíře
přidané hodnoty banky (slučitelnost s prioritními cíli
EU, kvalita zprostředkovatelů, finanční prospěch pro
konečné příjemce) a současně se zvýšila transparentnost a zlepšila informovanost konečných příjemců.
Za účelem stimulace soutěžení pokračovala v roce
2005 diverzifikace spolupracujících bank, která je pro
konečné příjemce příznivá. EIB uzavřela dohody o globálních úvěrech s 255 finančními zprostředkovateli
v rámci celé Evropské unie.
Přínosné partnerství s obchodními bankami, založené
na subsidiaritě a doplňkovosti, bude nadále pro EIB
velmi důležité. Tato spolupráce bance umožňuje
vložit přidanou hodnotu do širokého spektra projektů. Kromě toho může EIB značně přispět k rozvoji
a posílení bankovního sektoru v nových členských
státech, přistupujících zemích, zemích, které zahájily
přístupová jednání, a v kandidátských a partnerských
zemích. Banka vyvíjí alternativní přístupy a struktury
a současně zajišťuje, aby koneční příjemci a partnerské banky měli z účasti EIB přínos.
37
Podpora MSP se v roce 2005 stává jedním z hlavních cílů
Angažovanost EIF 2001-2005
EIF
(v milionech)
Evropský investiční fond, jehož většinovým akcionářem (přibližně 60 %) je EIB a jehož dalšími
akcionáři jsou Evropská komise (30 %) a finanční
instituce, se specializuje na MSP. EIF působí jako
fond fondů na trhu rizikového kapitálu, nabízí
záruky za úvěry MSP a poskytuje finanční poradenské služby. EIF poskytuje finanční prostředky
prostřednictvím finančních zprostředkovatelů,
s využitím svých vlastních zdrojů, jakož i prostředků, které mu svěřili jeho akcionáři či třetí
osoby. Aktivity EIF se účtují odděleně a nejsou
zahrnuty do údajů o úvěrech banky.
2 300
2 000
1 700
1 400
1 100
800
500
0
V roce 2005 se EIF angažoval formou investic do
rizikového kapitálu částkou 468 mil. EUR a jeho
celkové investice do rizikového kapitálu na konci
roku činily 3,1 mld. EUR. EIF, který investoval do
přibližně 220 fondů v Evropské unii, je klíčovou
institucí podporující inovační financování MSP.
Fond se soustřeďuje na počáteční fáze podniků
zabývajících se technologiemi a biologickými
vědami, a tato oblast představuje téměř dvě třetiny jeho investičního portfolia.
EIF poskytla v roce 2005 záruky ve výši 1,7 mld.
EUR. Na konci roku 2005 celé portfolio záruk
činilo 9,3 mld. EUR. EIF nabízí v rámci těchto svých
záručních aktivit ve prospěch MSP dvě hlavní řady
produktů: zkvalitňování úvěrů pro účely sekuritizace a pojišťování/zajišťování úvěrů (včetně mikroúvěrů). Cílem sekuritizace je zlepšit přístup
MSP k dluhovému financování umožněním převodu úvěrových rizik MSP z finančních institucí
poskytujících úvěr na kapitálový trh. Operace
zaměřené na zkvalitňování úvěrů dosáhly v roce
2005 objemu více než 450 mil. EUR.
V roce 2005 byly v rámci „záruční sekce“ současného víceletého programu EU pro MSP
podepsány záruky ve prospěch MSP v hodnotě
1,2 mld. EUR. Dosud mělo z tohoto programu
(a z předchozího programu) prospěch více než
2001
2002
2003
2004
2005
Rizikový kapitál
Záruky ve prospěch MSP
260 000 MSP. Záruční sekce zahrnuje nástroj
záruk za mikroúvěry, který podporuje podnikatele a mikropodniky s maximálně 10 zaměstnanci a poskytuje záruky za mikroúvěry do částky
25 000 EUR. Jeho cílem je napomáhat začínajícím podnikatelům, kteří mají potíže se získáním
přístupu k finančním prostředkům vzhledem
k relativně vyššímu úvěrovému riziku, jež představují, a vzhledem k nedostatečnému zajištění,
jež mohou poskytnout věřitelům. Závazky vyplývající ze záruk tohoto druhu dosáhly objemu
téměř 180 mil. EUR, což je s ohledem na skutečnost, že mikroúvěry činí v průměru necelých
10 000 EUR, značná částka.
Budoucí globální řízení vztahů s MSP
Zahrnutí financování MSP mezi hlavní priority
vedlo banku k tomu, aby hledala nové možnosti
spolupůsobení s Evropským investičním fondem
a maximalizovala tak přidanou hodnotu pro své
klienty – MSP. Aktivity Evropské investiční banky
Skupina EIB
Skupina EIB
38
JEREMIE: posílení finančních prostředků pro MSP v regionech
Na žádost generálního ředitelství pro regionální
politiku Evropské komise (DG REGIO) vypracovaly
společně EIB a EIF inovační opatření na podporu
přístupu MSP (včetně zcela nových podnikatelů)
k finančním prostředkům a k mikroúvěrům v regionech, které splňují podmínky pro čerpání ze strukturálních fondů v průběhu příštího rozpočtového
plánovacího období 2007 - 2013.
V říjnu roku 2005 zahájily Komise a EIF iniciativu Společné evropské zdroje pro mikropodniky a malé a střední podniky (Joint European Ressources for Micro-to-Medium Enterprises
– JEREMIE). V rámci JEREMIE budou mít členské státy a regiony možnost přenést správu části
prostředků ze strukturálních fondů (Evropského fondu pro regionální rozvoj - ERDF), která je
určena pro MSP, na Evropský investiční fond (EIF). První etapa JEREMIE bude spočívat v tom,
že EIF vyhodnotí potřeby v oblasti finančního inženýrství na úrovni členských států a na regionální úrovni, a ve vypracování akčních plánů v roce 2007.
Místo prostého využití grantových zdrojů jako takových bude část těchto zdrojů přeměněna
na řadu dalších finančních produktů, včetně vlastního kapitálu, rizikového kapitálu, záruk,
úvěrů a technické pomoci. Cílem je vytvoření multiplikačního účinku na rozpočet strukturálních fondů. Na každé euro z rozpočtu by se souhrn dostupných finančních produktů mohl
pohybovat v rozmezí 2 až 10 eur. Kromě toho bude možné namísto pouhého jednorázového
využití grantového příspěvku využívat finančních zdrojů opakovaně.
Cílová skupina MSP bude zahrnovat nejrůznější subjekty, počínaje novými podniky působícími v oblasti biologických věd a konče středními podniky působícími v odvětvích hospodářství s delší tradicí. Prostřednictvím JEREMIE budou moci regiony pro získání dodatečných
finančních prostředků ve všech příslušných oblastech investic využívat zkušeností EIF i jeho
široké sítě mezinárodních, národních i místních institucí zabývajících se financováním MSP,
jakož i schopností skupiny EIB (i dalších mezinárodních finančních institucí).
EIF bude spolupracovat s orgány členských států a s místními
orgány, aby bylo zajištěno, že každý místní investiční záměr bude
navržen „na míru“, tj. s ohledem na místní podmínky. Od tohoto
souboru nástrojů se očekává, že zajistí optimální využití prostředků
ze strukturálních fondů ve prospěch všech článků řetězce: regionů,
finančního sektoru i příjemců – MSP.
a Evropského investičního fondu se svou povahou liší: získávání prostředků bankou a její úvěrová činnost se značně liší od úlohy fondu jako
investora a poskytovatele záruk. Nicméně tyto
rozdíly, jakož i skutečnost, že EIF je klíčovým
aktérem na trhu ve dvou ze strategických priorit banky – zejména v oblasti MSP, ale i v oblasti
i2i – vytvářejí podmínky pro doplňkovost aktivit
obou institucí a pro společné iniciativy skupiny
EIB a Evropské komise.
Globální řízení vztahů má v bance dlouhou tradici a zajišťuje systematický přístup ke
stále složitějším vztahům s klíčovými klienty.
V budoucnosti by společné globální řízení
vztahů EIB-EIF s finančními zprostředkovateli,
kteří dále půjčují prostředky MSP, mělo umožnit nabídku mnohem komplexnější škály finančních produktů. Koordinace marketingu a řízení
vztahů umožní lepší identifikaci nejvhodnějšího
produktu pro zlepšení přístupu MSP k finančním
prostředkům, s přihlédnutím k nejrůznějším situacím na úrovni členských států a na regionální
úrovni a ke specifickému postavení finanční
protistrany. Skupina EIB může díky využívání
rozsáhlé sítě vztahů EIB s finančními zprostředkovateli a specifických odborných znalostí a zkušeností EIF kombinovat úvěry a nástroje záruk
s transakcemi v oblasti sekuritizace.
39
Skupina EIB
Skupina EIB
40
FEMIP: podpora partnerských zemí
Středomoří
Ministři zahraničních věcí členských států Evropské unie označili rok 2005 za „rok Středomoří“.
FEMIP, nástroj EIB pro poskytování úvěrů partnerským zemím Středomoří, hrál v tomto ohledu
významnou úlohu, jelikož jeho prostřednictvím byla na klíčové investiční projekty poskytnuta
částka 2,2 mld. EUR.
Od října roku 2002 jsou operace Evropské investiční banky v partnerských zemích Středomoří
(PZS) sdruženy v Nástroji pro euro-středomořské investice a partnerství (Facility for Euro-Mediterranean Investment and Partnership – FEMIP). FEMIP podporuje barcelonský proces zahájený
v roce 1995 a jeho cílem je pomáhat PZS při řešení výzev hospodářské a sociální modernizace
a hospodářské integrace, zejména v rámci příprav na vytvoření evropsko-středomořské zóny
volného obchodu v roce 2010. V této souvislosti věnuje FEMIP hlavní pozornost financování
podniků soukromého sektoru, ať již jde o místní iniciativy či o přímé zahraniční investice. Za
účelem vytvoření příznivého prostředí pro rozvoj soukromého sektoru podporuje FEMIP rovněž projekty infrastruktury, investice do lidského kapitálu a programy výslovně zaměřené na
ochranu životního prostředí. Kromě toho FEMIP přiděluje grantové zdroje na přípravnou technickou pomoc a na rizikový kapitál.
Rok 2005 byl rovněž prvním rokem činnosti Svěřeneckého fondu FEMIP. Svěřenecký fond, který byl
vytvořen v polovině roku 2004 a který dosud získal darem od 15 členských států a Evropské komise
částku 33,5 mil. EUR, doplňuje Fond technické
pomoci, jelikož se v partnerských zemích Středo-
Země Středomoří
2001-2005: 9,5 mld. EUR
(v milionech)
moří zaměřuje na přípravnou technickou pomoc
a na operace s rizikovým kapitálem. V průběhu roku
bylo schváleno sedm operací v celkovém objemu
3,4 mil. EUR. Z hlediska zeměpisného rozložení
byly čtyři ze schválených projektů zaměřeny regionálně a tři na jednotlivé země: Alžírsko, Maroko
a Sýrie. Z hlediska členění podle odvětví podporovaly čtyři ze schválených projektů rozvoj místního
finančního sektoru. Kromě toho byl schválen jeden
projekt v každém z těchto odvětví: doprava, energetika a průmysl. Konečným cílem všech schválených projektů byla podpora rozvoje soukromého
sektoru v tomto regionu.
3 000
Projekty financované v roce 2005
2 088
2 000
1 401
2 200
2 194
1 592
1 000
0
2001
2002
2003
2004
2005
V roce 2005 byly v rámci FEMIP poskytnuty úvěry na
23 projekty v partnerských zemích Středomoří v celkovém objemu 2,2 mld. EUR. Je to o něco více než
obdivuhodný objem úvěrů v roce 2004. Investice do
soukromého sektoru, zaměřené na podporu projektů
malého a středního rozsahu a na přímé zahraniční
investice, činily 1,1 mld. EUR, což je polovina objemu
úvěrů poskytnutých bankou v tomto regionu.
41
Skupina EIB
FEMIP: podpora partnerských zemí Středomoří
Setkání ministrů zemí
FEMIP v roce 2005
(Skhirat, Maroko, 19.
a 20. června 2005)
Z hlediska členění podle odvětví směřovala částka
1,3 mld. EUR (59 %) do infrastruktury, včetně projektů
týkajících se dopravy (29 %), na investice do energetiky (25 %) a na programy zlepšení stavu telekomunikací (5 %). Globální úvěry poskytnuté finančním
zprostředkovatelům, kteří dále tyto prostředky půjčují na podporu investic malého a středního rozsahu,
dosáhly objemu 650 mil. EUR (31 %), na investice do
průmyslu byla poskytnuta částka 142 mil. EUR (6 %)
a na ochranu životního prostředí 90 mil. EUR (4 %).
Operace s rizikovým kapitálem se zvýšily na 45 mil.
EUR, což je oproti roku 2004 dvojnásobek.
Z hlediska zeměpisného rozložení bylo šest projektů
v celkové hodnotě 930 mil. EUR financováno v Turecku,
což odráží prudký nárůst místních a zahraničních
investic v této zemi vzhledem k postavení Turecka jako
země, která zahájila jednání o přistoupení k EU.
Úvěry zemím Blízkého východu dosáhly v roce 2005
objemu 834 mil. EUR. Investice do energetiky (zemní
plyn) byly nejvyšší v Egyptě. V Sýrii banka podporovala výstavbu zařízení na výrobu elektrického proudu
a tepla a zlepšení stavu telefonní sítě na venkově.
V Libanonu byly úvěry určeny malým a středním podnikům, na čištění odpadních vod a na výstavbu silnic
podél pobřeží. V Libanonu má dobrý stav silniční sítě
velký význam pro rozvoj soukromého sektoru, jakož
i pro regionální komerční přepravu a obchod, jelikož
tato země má v regionu klíčové postavení a působí
zde jako hnací síla.
Úvěry, které EIB poskytla zemím Maghrebu, dosáhly
objemu 430 mil. EUR a směřovaly na šest projektů.
V Tunisku poskytla EIB úvěry přibližně deseti místním
bankám jako pomoc při financování investic malého
a středního rozsahu, jakož i na vytvoření pěti technologických parků nabízejících možnosti výzkumu,
vývoje a odborné přípravy a výrobní zařízení. Větší část
objemu úvěrů poskytnutých Maroku směřovala na
zlepšení stavu silnic a na financování investic malého
rozsahu.
Nový začátek pro Západní břeh Jordánu a pásmo Gazy
V roce 2005 EIB důkladně posoudila stav provádění projektů financovaných bankou v pásmu
Gazy a na Západním břehu Jordánu. V polovině
roku se uskutečnila zjišťovací mise, která jednala
s palestinskými vypůjčovateli o stavu projektů
financovaných EIB v regionu a o rozsahu nového
financování s ohledem na stažení z pásma Gazy,
opětné zahájení mírového procesu na Blízkém
východě a na provádění Akčního plánu Jamese
Wolfensohna. Byly identifikovány prioritní projekty, do nichž se EIB v budoucnosti zapojí a které
se týkají energetiky, dopravy, sociální oblasti
Země Středomoří
Úvěry poskytnuté v roce 2005
(v milionech)
Celkem
z toho rizikový
kapitál
Turecko
930
–
Egypt
309
25
Sýrie
300
–
Tunisko
260
–
Libanon
170
–
Maroko
Pásmo Gazy/Západní
břeh Jordánu
Alžírsko
160
–
55
10
10
10
2 194
45
Středomoří
Skupina EIB
42
Čisté Středozemní moře do roku 2020
Evropskostředomořská schůzka
ministrů zahraničních
věcí v Barceloně
(30. a 31. května 2005)
(obecní byty, školy, nemocnice) a ochrany životního prostředí. Důležitá bude i podpora malých
a středních podniků, která posílí vytváření pracovních míst a zajistí větší budoucí prosperitu.
Rychlé následné kroky umožnily bance v roce
2005 poskytnout úvěr ve výši 45 mil. EUR na
zlepšení dodávek elektrické energie v pásmu
Gazy a na Západním břehu Jordánu. Společně
s finančními prostředky poskytnutými Španělskem, Norskem, Švédskem a Palestinskou
samosprávou je úvěr EIB určen na obnovu
a modernizaci elektrické a distribuční sítě na
Palestinských územích.
EIB se dále poskytnutím zvýhodněné půjčky
ve výši 10 mil. EUR připojila k Evropsko-palestinskému fondu úvěrových záruk (EuropeanPalestinian Credit Guarantee Fund), který se
v současné době zakládá a který řídí německá
rozvojová banka KfW. Vedle EIB podporuje tento
fond i Evropská komise, která mu poskytla grant
ve výši 14 mil. EUR. Fond bude pomáhat soukromým malým a středním podnikům s méně než
20 zaměstnanci, které mají potíže získat na své
investice bankovní úvěry.
EIB se z podnětu Evropské komise zapojuje
do příprav rozsáhlého programu, jehož cílem
je odstranit znečištění Středozemního moře.
Evropsko-středomořská konference ministrů
zahraničních věcí, konaná v Lucemburku
v květnu roku 2005, dospěla k závěru, že by se
kvalita života ve Středomoří měla do roku 2020
zlepšit, pokud bude zahájena iniciativa spočívající v odstranění znečištění Středozemního moře.
Cílem je vypořádat se se všemi hlavními zdroji
znečištění včetně průmyslových emisí, komunálního odpadu a zejména městských odpadních
vod. Tato iniciativa podpoří rozvoj cestovního
ruchu a přispěje k zastavení úbytku místních
rybolovných zdrojů a také zajistí nezávadnou
pitnou vodu.
Iniciativa, která byla potvrzena na konci roku
2005 na summitu konaném při příležitosti
10. výročí barcelonského prohlášení, je otevřena
účasti členských států Evropské unie, partnerských zemí Středomoří, mezinárodních organizací, finančních institucí a bilaterálních dárců,
zástupců nevládních organizací a občanské společnosti a dalších zainteresovaných stran. Iniciativa se neomezuje na subjekty na vnitrostátní
úrovni, nýbrž v rámci přístupu „zdola nahoru“
zahrnuje i místní a regionální činitele.
Jelikož ochrana a zlepšování životního prostředí
jsou hlavní cíle FEMIP, banka se do této iniciativy zapojila již v její přípravné fázi, během níž
přispívá odbornými radami. Očekává se, že by
v pozdějším stadiu mohla přispět i finančně.
Technická pomoc
Pro usnadnění přípravy a provádění projektů
může FEMIP využívat Podpůrný fond technické
pomoci (Technical Assistance Support Fund).
V roce 2005 bylo uzavřeno 26 smluv v celkové
hodnotě 21 mil. EUR. Tyto prostředky byly určeny
na přímou podporu soukromého sektoru, na
infrastrukturu a životní prostředí, včetně sektoru
vody a odpadních vod. Složka technické pomoci
dává FEMIP do rukou silný nástroj, který mu
umožňuje zlepšit kvalitu jeho úvěrových operací
43
Skupina EIB
Výroční zpráva FEMIP
a zvýšit dopad těchto operací na rozvoj. Do konce
roku 2005 uzavřela EIB s poradenskými firmami
smlouvy týkající se celkem 46 operací technické
pomoci v celkové hodnotě 35 mil. EUR.
Africké rozvojové banky, Evropské centrální banky a Arabského
měnového fondu. Středem
pozornosti byly otázky vody a hygieny a rozvoj
odvětví dopravy, bankovnictví a finančního sektoru v regionu.
Spolupráce s dalšími subjekty
Pro zajištění účinné koordinace a spolupráce
s orgány, dlužníky, bankovním sektorem a jinými
věřiteli v regionu otevřela EIB v roce 2005 kancelář v Rabatu. Po otevření zastoupení v Káhiře
v roce 2003 a v Tunisu v roce 2004 se jedná o třetí
kancelář v tomto regionu.
V roce 2005 podepsaly Evropská investiční
banka, Evropská komise a Africká rozvojová
banka memorandum o porozumění týkající se
posíleného strategického partnerství pro spolupráci v afrických zemích, čímž došlo k formalizaci
již dlouho existujícího vztahu. S cílem umožnit kombinování zdrojů a prohloubit spolupráci
s bilaterálními institucemi pro financování rozvoje v členských státech Evropské unie, které
rovněž působí ve Středomoří, podepsala EIB
v loňském roce dohodu s dvanácti takovými
institucemi, členy Sdružení evropských institucí
pro financování rozvoje. Dále podepsala dohodu
o záměru s Agence Française de Développement
a s rozvojovou bankou KfW.
Politická podpora
Úspěch FEMIP je možný díky spolupráci mezi
zeměmi Středomoří a členskými státy EU na
politické úrovni, zejména prostřednictvím
setkání ministrů zemí FEMIP, jichž se účastní
ministři financí a hospodářství členských států
Evropské unie a PZS. Páté setkání ministrů se
konalo v Maroku v červnu roku 2005 souběžně
s mimořádným evropsko-středomořským zasedáním ECOFIN (hospodářské a finanční věci).
Setkání se účastnili i zástupci ostatních evropských orgánů, skupiny Světové banky, MMF,
Evropsko-středomořský summit, konaný v Barceloně v listopadu roku 2005, si připomenul
10. výročí zahájení barcelonského procesu a znovu
potvrdil cíl do roku 2010 vytvořit zónu volného
obchodu. EIB při této příležitosti vyjádřila ochotu
poskytnout v roce 2006 na investice ve Středomoří dodatečné zdroje v objemu do 1,5 mld.
EUR. Jelikož úvěry poskytnuté bankou v regionu
v letech 2004 a 2005 dosáhly velmi vysokého
objemu (2,2 mld. EUR v každém z uvedených
roků), zdroje dostupné na základě stávajícího
mandátu Euromed se rychle vyčerpaly. Toto přechodné opatření – „dočasný nástroj“ (Interim
Facility) – bylo proto nezbytné pro překlenutí
mezery do udělení mandátu umožňujícího nové
čerpání prostředků EU v období let 2007 - 2013.
Na konci roku 2006 vyhodnotí členské státy EU,
po konzultaci s partnerskými zeměmi Středomoří, výsledky dosažené v rámci FEMIP. Poté
bude muset Evropská rada rozhodnout o tom,
zda má FEMIP pokračovat ve své současné
podobě nebo zda by bylo vhodnější zřídit dceřinou společnost EIB.
Skupina EIB
44
Spolupráce s dalšími partnerskými
zeměmi
EIB v rámci politik Evropské unie týkajících se rozvoje a spolupráce financuje projekty na celém
světě: v Africe, Karibské oblasti, Tichomoří, Jihoafrické republice, Asii, Latinské Americe, jihovýchodní Evropě a v Rusku. Úvěry na projekty v těchto oblastech dosáhly v roce 2005 objemu
téměř 3 mld. EUR.
Země, které zahájily přístupová jednání:
Chorvatsko a Turecko
V roce 2005 poskytla EIB úvěr ve výši 60 mil. EUR
na výstavbu silničního obchvatu v chorvatském
Splitu.
Podpis smlouvy
o přistoupení s
Rumunskem a
Bulharskem
(25. dubna 2005)
Přistupující země: Rumunsko a Bulharsko
V roce 2005 dosáhly úvěry EIB v této části
jihovýchodní Evropy objemu 979 mil. EUR,
z toho většina – 949 mil. EUR – byla poskytnuta Rumunsku. Většina prostředků poskytnutých Rumunsku byla určena na dopravní
infrastrukturu: na obnovu a novou výstavbu
částí transevropských sítí, jakož i na opravy silnic poškozených ničivými povodněmi v letech
2004 a 2005. Částka 66 mil. EUR směřovala do
státního zdravotnictví na investice zajišťující lepší péči o matky a novorozené děti a na
modernizaci lékařské záchranné služby a primární zdravotní péče na venkově. Tento projekt spolufinancovala Světová banka. Dalších
12,6 mil. EUR bylo určeno na zlepšení služeb
dodávek vody v malých a středně velkých městech, přičemž díky výměně potrubí a starých
čerpadel a nainstalování měřidel spotřeby vody
se snížil únik vody a dosáhlo se úspor nákladů.
Na investice malého a středního rozsahu bylo
Rumunsku poskytnuto 20 mil. EUR a Bulharsku
30 mil. EUR.
Turecku poskytla EIB úvěry v objemu 930 mil.
EUR. Značná část směřovala do soukromého sektoru, avšak největší úvěr, ve výši 450 mil. EUR,
byl poskytnut na projekt výstavby železničního
tunelu pod Bosporem. Tento projekt má i symbolický význam, jelikož tunel spojí přes Bosporskou úžinu evropskou a asijskou železniční síť.
Tunel propojí dvě železniční trati Panevropského
dopravního koridoru IV, které v současné době
končí na obou stranách Bosporu. Díky výraznému
přechodu ze silniční na železniční přepravu se
v Istanbulu rovněž sníží znečištění ovzduší
a rušení hlukem a uleví se silniční dopravě.
Západní Balkán
Úvěry v západním Balkánu dosáhly celkového
objemu 399 mil. EUR. Do Bosny a Hercegoviny
Balkán
(v milionech)
Celkem
Srbsko a Černá Hora
226
Chorvatsko
195
Albánie
40
Balkán
461
45
Skupina EIB
Spolupráce s dalšími partnerskými zeměmi
směřovalo 211 mil. EUR a do Albánie 35 mil. EUR.
Na projekty v Srbsku a Černé Hoře byly poskytnuty úvěry ve výši 153 mil. EUR. EIB poskytuje
úvěry v úzké spolupráci s dalšími dárci, například
s Evropskou komisí, Evropskou agenturou pro
obnovu a se Světovou bankou.
Země ESVO
Na konci roku 2005 vložila EIB do svého úvěrového nástroje ve prospěch členských zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) na
období do roku 2009 dalších 800 mil. EUR, čímž
zvýšila jeho objem na 2,5 mld. EUR. Banka tento
úvěrový nástroj iniciovala v roce 1994 pro financování projektů, které jsou v přímém zájmu EU,
v jednotlivých členských státech ESVO – v současné době Norsko, Island, Lichtenštejnsko a
Švýcarsko. Hlavním cílem je podpora těsných
hospodářských vazeb mezi členskými státy EU
a zeměmi ESVO, zejména v oblasti energetiky a
transevropských sítí, stejně jako v oblasti výzkumu,
vývoje a inovací. Dosud bylo podepsáno 24 projektů v celkové hodnotě 1,7 mld. EUR.
2007 (s možností prodloužení), jsou určeny na
ochranu životního prostředí a na dopravní, telekomunikační a energetickou infrastrukturu na prioritních osách transevropské sítě s přeshraničními
důsledky pro členské státy EU. Jsou identifikovány
potenciální projekty v Rusku a na Ukrajině a první
operace budou správní radě předloženy v první
polovině roku 2006.
Rusko a noví sousedé na východě
První mandát EIB pro zvláštní úvěrování vybraných
ekologických projektů v ruské oblasti Baltského
moře v rámci Severní dimenze, v objemu 100 mil.
EUR, vypršel v květnu roku 2005. Po prvním úvěru
na projekt čištění odpadních vod, poskytnutém
v rámci tohoto mandátu v roce 2003, byly v roce
2005 poskytnuty dva další úvěry na projekty týkající
se životního prostředí v oblasti Petrohradu: 40 mil.
EUR na ochranu před povodněmi a 20 mil. EUR na
modernizaci úpravny kalů.
Nový mandát pro úvěrování v Rusku, jakož i v Bělorusku, Moldavsku a na Ukrajině, v objemu 500 mil.
EUR na podporu evropské sousedské politiky EU
byl schválen Evropskou radou na konci roku 2004.
Úvěry banky, které lze poskytovat až do ledna roku
Memorandum o
porozumění vytvářející
partnerství EU-Afrika
v oblasti infrastruktury
podepsali evropský
komisař Louis Michel
a Philippe Maystadt
(Brusel, 9. února 2006)
Skupina EIB
46
Africké, karibské a tichomořské země
(země AKT)
Na základě dohody o partnerství mezi Evropskou
unií a zeměmi AKT (dohoda z Cotonou) poskytuje EIB v období let 2003 - 2007 úvěry ze svých
vlastních zdrojů do částky 1,7 mld. EUR a další
2 mld. EUR z Investiční facility – revolvingového
Otevření regionální
kanceláře
v Tshwane (Pretoria)
místopředsedou EIB
T. Gersfeltem
(24. října 2005)
fondu financovaného z Evropského rozvojového
fondu (EDF) a řízeného bankou. Hlavním cílem
dohody z Cotonou je snížení chudoby. Investiční
facilita poskytuje dlouhodobý kapitál formou
úvěrů a různých rizikových nástrojů, zejména na
aktivity soukromého sektoru, ale i na projekty
týkající se infrastruktury obchodně provozovaných veřejných subjektů, které jsou nezbytné
pro hospodářský růst. Ve zvláštních případech
mohou být úvěry poskytovány za zvýhodněných podmínek, zejména pokud jde o projekty mající značný pozitivní dopad na životní
prostředí či na sociální oblast, jakož i projekty
v chudých vysoce zadlužených zemích nebo
v oblastech postižených konflikty nebo přírodními katastrofami.
V roce 2005 poskytla EIB celkem 537 mil. EUR,
z toho 388 mil. EUR ze zdrojů EDF a zbývající část
z vlastních zdrojů. Za pouhé dva a půl roku byla
z Investiční facility poskytnuta na přibližně
50 projektů ve více než 20 zemích AKT částka
829 mil. EUR, tj. 41 % částky vyčleněné do roku
2007.
47
Skupina EIB
Výroční zpráva
Investiční facility k
dohodě z Cotonou
V roce 2005 podporovaly úvěry banky projekty
v průmyslu (202 mil. EUR), infrastrukturu – zejména
investice do energetiky (184 mil. EUR) a dopravy
(10 mil. EUR) – a cestovní ruch (5 mil. EUR). Částka
137 mil. EUR směřovala do finančního sektoru, buď
v podobě globálních úvěrů bankám a jiným finančním zprostředkovatelům, kteří tyto prostředky
dále půjčují malým a středním podnikům (nebo je
používají na investice do malých a středních podniků) a na mikrofinancování, nebo v podobě investic do soukromých kapitálových fondů. Schopnost
banky přizpůsobit své zdroje potřebám financování projektů ilustruje skutečnost, že na výstavbu
a provoz nové cementárny v Nigérii ze svých vlastních zdrojů a ze zdrojů Investiční facility poskytla
finanční balíček sestávající z přednostních a podřízených úvěrů denominovaných v USD; tento projekt byl spolufinancován konsorciem významných
mezinárodních a nigerijských finančních institucí.
Další projekt se týkal rozšíření geotermální elektrárny v Keni a byl financován z Investiční facility
prostřednictvím úvěru ve výši 32,5 mil. EUR. Banka
se v této zemi již angažovala v 80. letech, kdy se
budovala původní elektrárna, a rovněž financovala
první fázi druhé elektrárny v roce 1999.
Obtížné hospodářské podmínky v mnoha zemích
AKT ovlivňovaly úvěrovou činnost EIB i v roce 2005.
Aktivita se rovněž do určité míry zbrzdila, jelikož až
do revize dohody z Cotonou v polovině roku 2005
nebylo dokončení projektů veřejného sektoru
v chudých vysoce zadlužených zemích možné,
a to vzhledem k nesouladu mezi podmínkami
Investiční facility a podmínkami MMF/Světové
banky z hlediska řízení dluhů. Kromě toho hodnocení, sjednávání a realizace projektů trvá v rámci
Investiční facility déle z důvodu úvěrových kritérií
a kritérií v oblasti zajištění, jejichž splnění je
nezbytné pro zachování finanční udržitelnosti
a revolvingové povahy této facility.
Důležitou událostí v roce 2005 bylo otevření
regionálních kanceláří EIB v Nairobi, Dakaru
a Tshwane (Pretoria). Tyto kanceláře se staly
v průběhu roku plně funkčními a očekává se, že
Země AKT-ZZÚ
(v milionech)
Celkem
Afrika
Vlastní
z toho rizizdroje kový kapitál
449
111
Západní
188
91
97
Jižní a Indický oceán
123
20
103
Východní
126
–
126
12
–
12
Karibské země
72
40
32
Země Tichomoří
13
–
13
4
–
4
537
151
386
Střední a rovníková
Multiregionální úvěry
Země AKT-ZZÚ
338
Otevření kanceláře
v Dakaru v přítomnosti
senegalského
prezidenta Wadé
(30. června 2005)
značně posílí operace EIB v Africe. K otevření regionálních kanceláří v Karibské oblasti a v Tichomoří má dojít v průběhu roku 2006.
Skupina EIB
48
Asie a Latinská Amerika
(v milionech)
Celkem
Latinská Amerika
Brazílie
Regionální úvěry – Andský pakt
134
94
40
Asie
622
Čína
500
Indonésie
50
Laos
42
Vietnam
30
756
Jihoafrická republika
Úvěry EIB poskytnuté Jihoafrické republice v roce
2005 dosáhly objemu 145 mil. EUR. Očekává se,
že částka 825 mil. EUR, jež je v rámci mandátu
banky pro Jihoafrickou republiku na období let
2000 - 2006 k dispozici, bude během roku 2006
zcela vyčerpána. Značná část úvěrů se poskytuje
v jihoafrických randech, které banka získává jako
největší nadnárodní emitent dluhopisů v této
měně na eurorandovém trhu.
Dva úvěry po 30 milionech EUR byly určeny
na zlepšení městské infrastruktury v Tshwane
a eThekwini (Durban), a to na projekty vybrané
s ohledem na jejich přínos pro sociální soudržnost a udržitelný rozvoj. Další úvěr ve výši 85 mil.
EUR sloužil ke spolufinancování výstavby dálkového potrubí zajišťujícího spolehlivé dodávky vody
z řeky Vaal dvěma strategickým průmyslovým výrobcům, společnostem Eskom a Sasol. Vedle úvěrových
operací poskytovala EIB podporu Evropské komisi
v oblasti řízení v souvislosti s její Facilitou rizikového
kapitálu (Risk Capital Facility), jejímž cílem je poskytovat prostředky na financování vlastního kapitálu a
kvazivlastního kapitálu malých a středních podniků
vlastněných „historicky znevýhodněnými osobami“,
jak je tento pojem vymezen v jihoafrických právních předpisech – v podstatě oběťmi apartheidu.
Na základě svého současného mandátu pro
poskytování úvěrů v Asii a Latinské Americe
(země ALA) může EIB v období od roku 2000
do ledna roku 2007 poskytnout úvěry do celkové výše 2 480 mil. EUR. V rámci tohoto mandátu byly v roce 2005 poskytnuty úvěry ve výši
256 mil. EUR a očekává se, že veškeré zdroje
budou do vypršení mandátu zcela vyčerpány.
Úvěrová činnost v rámci mandátu pro země ALA
se soustřeďuje na produktivní investice. Projekty
se vybírají v souladu s cíli politiky spolupráce
Evropské unie a musejí být ve společném zájmu
dotyčné země a EU. Zpravidla to znamená, že
projekt provádí podnik EU nebo že jsou do něho
evropské firmy zapojeny jinak. Od katastrofy
způsobené tsunami na konci roku 2004 se podpora EIB týká i úsilí o rekonstrukci.
V roce 2005 poskytla EIB v Asii úvěry v objemu
122 mil. EUR a nad rámec svého mandátu
poskytla na základě zvláštního souhlasu uděleného Radou guvernérů banky dalších 500 mil.
EUR na rozšíření pekingského letiště (viz orámovaný text). Částka 50 mil. EUR směřovala do
Indonésie na podporu investic malých a středních podniků postižených tsunami. V roce 2005
schválila správní rada banky podobné úvěry pro
Sri Lanku a Maledivy a k jejich podpisu dojde
v roce 2006. Na projekty v Latinské Americe
poskytla EIB úvěry v objemu 134 mil. EUR.
EIB podporuje rozšíření pekingského letiště
V září roku 2005 podepsal předseda EIB Philippe Maystadt smlouvu o poskytnutí úvěru EIB ve
výši 500 mil. EUR na podporu rozšíření mezinárodního letiště v Pekingu. K podpisu došlo v rámci
8. summitu EU-Čína v přítomnosti britského předsedy vlády Tony Blaira, který v té době předsedal Evropské radě, čínského předsedy vlády Wen Ťia-paoa, předsedy Evropské komise José Manuela Barrosu a generálního tajemníka Rady Evropské unie, vysokého představitele pro společnou
zahraniční a bezpečnostní politiku, Javiera Solany.
Rozšíření pekingského letiště je pro Čínu vysokou prioritou a představuje jeden z klíčových projektů v souvislosti s konáním olympijských her, jež budou uspořádány v Pekingu v roce 2008.
Rozšíření podstatně zvýší kapacitu letiště a pomůže tak řešit problém zvyšujícího se přetížení stávající infrastruktury a bezpečně zvládnout značný nárůst přepravy. Dokončení projektu se očekává na začátku roku 2008.
Úvěr muselo schválit jednomyslně všech 25 guvernérů EIB, jelikož převyšuje zdroje, které jsou
dosud v rámci současného mandátu pro země ALA k dispozici, a poskytuje se nad tento rámec.
Tento úvěr ve výši 500 mil. EUR je zdaleka největším úvěrem, který kdy banka v Asii poskytla. EIB
je jedinou mezinárodní finanční institucí, která se zapojí do financování tohoto projektu.
Přestože úvěr nespadá do mandátu banky pro Asii a Latinskou Ameriku, sleduje stejný obecný cíl:
podporuje projekt, který je ve společném zájmu Evropské unie a přijímající země, v tomto případě
Číny. Do návrhu a realizace projektu je zapojena celá řada evropských podniků a rozšíření letiště
usnadní leteckou přepravu mezi Čínou a EU, což je nezbytný předpoklad pro obchodní kontakty,
investice a cestovní ruch.
49
Skupina EIB
Skupina EIB
50
Významný mezinárodní emitent
dluhopisů
Stejně jako v předchozích letech i v roce 2005 využila EIB svého silného zázemí a své přizpůsobivosti pro dosažení mimořádných výsledků na celé řadě trhů. V rámci programu získávání finančních prostředků na rok 20051 získala banka prostřednictvím 330 transakcí v 15 měnách 50 mld. EUR.
Zatímco celkový objem získaných finančních prostředků byl téměř totožný s objemem v roce 2004,
jejich skladba zaznamenala vzhledem k měnícím se podmínkám na trhu značný posun. Pozoruhodný nárůst zaznamenaly zejména dlouhodobé emise (desetiletá nebo delší splatnost), zejména
referenční emise v EUR, jakož i strukturované emise v EUR. Prostřednictvím dlouhodobých emisí
byl v různých měnách získán objem finančních prostředků odpovídající částce více než 23 mld.
EUR, což je dvojnásobek ve srovnání s objemem finančních prostředků získaných prostřednictvím
emisí v tomto spektru splatnosti v loňském roce. Emise v EUR (19,3 mld. EUR čili 39 % celkových získaných finančních prostředků) představovaly největší podíl, přičemž dalšími největšími emisemi
byly emise v USD (ekvivalent 14,3 mld. EUR čili 29 %) a emise v GBP (ekvivalent 10,1 mld. EUR čili
20 %). Prostřednictvím transakcí v těchto třech hlavních měnách (EUR, GBP a USD) tak bylo celkem
získáno 88 % finančních prostředků. Měnová diverzifikace pokračovala díky vydávání emisí v dalších 12 měnách (ekvivalent 6,1 mld. EUR čili 12 % získaných finančních prostředků). Pozitivní přijetí, jakého se ze strany trhu dostalo strategii banky v oblasti získávání finančních prostředků, se
odrazilo v průzkumu veřejného mínění uskutečněného časopisem Euroweek, v němž účastníci trhu
stejně jako loni označili EIB za „nejpůsobivějšího“ a „nejinovativnějšího“ vypůjčovatele a za „nejlepšího nadnárodního“ vypůjčovatele.
Jedinečné zastoupení v hlavních měnách
1
P rogram na rok 2005 byl ke dni
4. 11. 2005 ukončen. Prostředky
získané od tohoto dne do konce
roku (ekvivalent 2,9 mld. EUR)
jsou zahrnuty do programu
na rok 2006. Účetní závěrka ve
finanční zprávě uvádí údaje za
kalendářní rok.
Zdroj: Dealogic League Tables –
International Issuance in USD.
2 EIB nadále zajišťovala referenční likviditu ve
všech třech hlavních měnách a je jediným emitentem, jenž nabízí tak komplexní výnosové
křivky u takového rozsahu likvidních emisí
v EUR, GBP a USD. Na trhu EUR, kde banka získala 19,3 mld. EUR, si banka díky prodloužení
a obnovení výnosové křivky svých dluhopisů
s náročnou splatností 30 a 10 let upevnila svoji
charakteristickou pozici v třídě suverénních
dlužníků. Banka se tak stala jediným vypůjčovatelem, jenž doplnil suverénní dlužníky
o nesplacené referenční emise v hodnotě
5 mld. EUR se splatností od 3 až do 30 let. Na
konci roku 2005 byly nesplaceny referenční
dluhopisy eurozóny (EARN) v celkové hodnotě
62 mld. EUR.
V USD banka v roce 2005 získala částku 18,3 mld.
USD (14,3 mld. EUR), čímž se stala největším
neamerickým emitentem dluhopisů v této měně
na mezinárodních trzích 2. Tomuto výsledku
napomohlo včasné a citlivé reagování v náročných podmínkách na trhu. Banka vydala pět
globálních referenčních emisí zahrnujících dvě
emise v hodnotě 3 mld. USD s tříletou splatností, dvě emise v hodnotě 3 mld. USD s pětiletou splatností a jednu emisi v hodnotě
1 mld. USD se značně náročnou desetiletou
splatností, čímž pravidelně osvěžovala svoji
výnosovou křivku. Banka vydala i dvě emise
dluhopisů v eurodolarech v celkové hodnotě
2 250 mil. USD a uskutečnila strukturované transakce v hodnotě 2,9 mld. USD (2,3 mld. EUR).
V GBP banka potvrdila své postavení vedoucího emitenta, který doplnil emise britské
vlády, získáním částky 6,9 mld. GBP (10,1 mld.
EUR). Vydala referenční emise s 11 lhůtami
splatnosti (od 2 do 13 let), což ilustruje opatrný
přístup k udržení výnosové křivky, která sahá
až do oblasti 50 let. Za zvláštní zmínku stojí
emise se dvěma novými lhůtami splatnosti
(7 let a 10 let) a povýšení čtyř emisí v hodnotě
1 mld. GBP (se splatností od roku 2007 do roku
2013) do řádného referenčního statutu.
51
Skupina EIB
Významný mezinárodní emitent dluhopisů
Trhy se státem zaručenými
dluhopisy v partnerských
zemích Středomoří – 2005
Emise přizpůsobené poptávce
Banka nadále pružně reagovala na měnící se
strukturu poptávky vydáváním emisí na míru.
Za zvláštní zmínku stojí rozsah strukturovaných
Dluhopisy EIB: „Způsob, jak si koupit
Evropu“
Společné vlastnictví členských států EU zaručující maximální důvěryhodnost, jakož i strategický přístup k trhům, nabízejí investorům
atraktivní „způsob, jak si koupit Evropu“.
➾Skutečnost, že EIB je vlastněna všemi členskými státy EU, znamená, že její dluhopisy
představují jedinečné a diverzifikované
investice s minimálními riziky.
➾Banka získala rating AAA od tří nejvýznamnějších ratingových společností,
které ji jednotně hodnotí jako subjekt se
stabilními vyhlídkami.
➾Zavedená strategie získávání finančních
prostředků, kladoucí silný důraz na likviditu a transparentnost, kombinuje komplexní programy referenčních emisí ve
všech třech hlavních měnách banky (EUR,
GBP a USD) s častými emisemi vytvořenými na míru v širokém spektru měn
a produktů.
➾EIB je jedním z největších a nejčastějších
vypůjčovatelů na mezinárodních kapitálových trzích. V roce 2005 vydala emise dluhopisů v celkovém objemu 50 mld. EUR. Tento
objem odpovídá přibližně objemu emisí
vydaných vládami členských států EU.
➾Banka přispěla k rozvoji kapitálových
trhů v měnách nových členských států
a přistupujících zemí/zemí, které zahájily
přístupová jednání, kde emise dluhopisů
v místních měnách rovněž podporují rozvoj úvěrových aktivit. Tato rozvojová činnost se týká i vybraných partnerských zemí
EU a doplňuje rozvojovou úlohu banky.
emisí, v jejichž rámci banka získala ekvivalent
11 mld. EUR (22 % celkového objemu emisí),
zejména v EUR a USD, avšak i v GBP a JPY. Mimořádný úspěch představoval značný nárůst strukturovaných emisí v EUR, v jejichž rámci bylo
získáno 7,6 mld. EUR – více než dvojnásobek
částky získané v roce 2004, vygenerovaný vysokou poptávkou evropských investorů po úrokových strukturách zvyšujících výnosy.
Otevírání nových dveří Vedle prostředků získaných ve 3 hlavních měnách
získala banka prostředky odpovídající částce
6,1 mld. EUR prostřednictvím 12 dalších měn, což
odráží pokračující snahu o měnovou diverzifikaci.
Měny nových členských států EU a přistupujících zemí
EIB věnuje mimořádnou pozornost podporování rozvoje trhů nových členských
států EU, přistupujících a zemí, které zahájily přístupová jednání, což rovněž doplňuje úvěrové aktivity banky v měnách těchto
zemí. EIB se od roku 1996, kdy vydala svoji
první emisi v těchto měnách, stala jedním
z největších nestátních emitentů v regionu.
I v roce 2005 představovaly dluhopisy vydané
bankou významný doplněk státních dluhopisů v měnách nových členských států a přistupujících zemí a jejich prostřednictvím
byla získána celková částka odpovídající
1 518 mil. EUR (v HUF, PLN a TRY). Banka potvrdila svoji pověst subjektu, jenž otevírá nové
dveře na těchto trzích, tím, že využila příležitosti vytvořit zcela první výnosovou křivku
v turecké liře dosahující až desetiletého období,
přičemž osm emisí dluhopisů se stanou splatnými v období let 2006 až 2015. Rovněž emise
v TRY, která se stane splatnou v roce 2007, byla
v době svého vydání největší emisí dluhopisů
v turecké liře na mezinárodním trhu.
Skupina EIB
52
Kolektiv oddělení
kapitálových trhů
získává ceny
v rámci průzkumu
veřejného mínění
uskutečněného
časopisem Euroweek
Výpůjčky podepsané a získané v roce 20053 ve srovnání s rokem 2004
(v milionech EUR)
EUR
Před swapy:
2005
19 311
Po swapech:
2004
38,8%
17 373
2005
34,8%
CZK
64,6%
22 355
19
0,0%
522
44,8%
1,0%
10 057
20,2%
9 583
19,2%
3 096
6,2%
5 497
11,0%
HUF
222
0,4%
880
1,8%
53
0,1%
77
0,2%
23
0,0%
PLN
73
0,1%
203
0,4%
49
0,1%
251
0,5%
SEK
174
0,4%
329
0,7%
468
0,9%
165
0,3%
17
0,0%
SIT
EU celkem
AUD
29 838
60%
28 408
57%
692
1,4%
1 065
2,1%
51
0,1%
193
0,4%
BGN
CAD
CHF
709
1,4%
HKD
35 864
259
67
0,1%
1 418
2,8%
329
0,7%
72%
28 868
58%
0,5% ISK
162
0,3%
JPY
1 352
2,7%
183
0,4%
NOK
38
0,1%
NZD
1 077
2,2%
TRY
1 222
2,5%
USD
14 309
28,7%
17 863
35,8%
13 581
27,3%
20 777
41,7%
ZAR
219
0,4%
474
0,9%
63
0,1%
220
0,4%
MXN
P rogram na rok 2005 byl ke dni
4. 11. 2005 ukončen. Prostředky
získané po tomto dni (ekvivalent
2,9 mld. EUR) jsou zahrnuty do
programu na rok 2006. Účetní
závěrka ve finanční zprávě uvádí
údaje za kalendářní rok.
32 179
GBP
MTL
3
2004
38
0,1% Třetí země celkem
19 962
40%
21 460
43%
13 941
28%
20 997
42%
CELKEM
49 800
100%
49 868
100%
49 805
100%
49 865
100%
53
Skupina EIB
Aktivita v oblasti získávání finančních prostředků
v období let 2001-2005: 212 mld. EUR
(v miliardách)
Jiné evropské měny
Co se týče jiných evropských měn, aktivita v CHF
byla značná a v jejím rámci bylo získáno 1 100 mil.
CHF (709 mil. EUR). V CHF, stejně tak jako v SEK
(1 600 mil. SEK /174 mil. EUR), byl důraz položen
na další rozvoj referenčního postavení banky.
Pokračovalo vydávání emisí v NOK (300 mil.
NOK/38 mil. EUR). Banka vydala poprvé emise
i v islandské koruně (12 mld. ISK/162 mil. EUR).
50
40
30
20
Asie/Tichomoří
EIB posílila svoji úlohu významného emitenta na
trzích v Asii a Tichomoří, na nichž vydala emise
dluhopisů v JPY, AUD a NZD v celkové hodnotě
odpovídající částce 3 120 mil. EUR. Nejvyšší
částka, kterou banka na těchto trzích získala,
činila 183 mld. JPY (1 352 mil. EUR). Za zvláštní
zmínku stojí zejména vstup banky na globální
yenový trh, na němž banka vydala emisi dluhopisů v hodnotě 100 mld. JPY s dvanáctiletou
splatností, čímž znovu otevřela globální yenový
trh pro nadnárodní emitenty. Značný objem
finančních prostředků byl získán i v australských a novozélandských dolarech, díky značnému nárůstu objemu emisí dluhopisů v NZD (v
jejichž rámci byla získána částka 1 900 mil. NZD/
1 077 mil. EUR). Objem emisí v AUD a NZD se
oproti roku 2004 zdvojnásobil.
Ostatní měny
Další novinkou bylo zahájení transakcí v latinskoamerických měnách, nejprve uskutečněním 6 transakcí v mexickém pesu, v jejichž rámci
byla získána částka 2,4 mld. MXN (183 mil. EUR).
Stejně jako v roce 2004 byla vydána řada inovačních emisí syntetických dluhopisů na trzích, na
nichž není měna těchto dluhopisů plně konvertibilní. V roce 2005 byl tento přístup použit poprvé
s brazilským realem a poté s ruským rublem.
Banka udělala další krok vpřed, pokud jde o její
příspěvek k rozvoji kapitálových trhů v někte-
10
0
2001
2002
2003
2004
2005(*)
EUR
GBP
USD
Ostatní
rých partnerských zemích EU. Zejména si uchovala vedoucí úlohu v jihoafrickém randu, kde
získala částku 1 750 mil. ZAR (219 mil. EUR),
a rovněž rozšířila své emise dluhopisů na
eurotrhu v dalších afrických měnách vydáním emise syntetických dluhopisů v botswanské pule. Tato emise byla první emisí spojenou
s touto měnou a vydanou emitentem s ratingem
AAA (a účtuje se v rámci předfinancování na
základě programu na rok 2006).
* P rostředky získané v rámci
programu na rok 2005
Skupina EIB
54
Správa a řízení
55
Skupina EIB
Partner evropských orgánů
a institucí pro rozvoj
Neustálý dialog s evropskými orgány, které připravují a navrhují politiky Unie a rozhodují o nich,
je pro EIB, jednající na základě pokynů svých akcionářů v rámci Rady guvernérů a v rámci Rady
Evropské unie, zásadní. Spolupráce s Radou
Spolupráce s ostatními orgány EU (včetně Rady
Evropské unie) byla v roce 2005 intenzivní. EIB
se nadále pravidelně zapojovala do práce Rady
ve složení pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN), zejména svou účastí na jejích zasedáních
a předáváním znalostí v oblasti financování kapitálových investic nejen přípravným orgánům
ECOFIN, ale i několika výborům a pracovním skupinám, které koordinují a připravují práci Rady
v jejích jiných složeních.
Jak Evropská rada na jaře roku 2005, která vyhodnotila provádění Lisabonské agendy, tak Evropská rada v prosinci roku 2005, která jednala
o rozpočtu EU na období let 2007 - 2013, zdůraznily přetrvávající význam úlohy banky. Evropská
rada v této souvislosti vyzvala EIB, aby rozšířila
svůj Nástroj pro strukturované financování na
projekty v oblasti výzkumu, vývoje a inovací
a aby spolu s Komisí hledala nové způsoby využití
prostředků Společenství jako pákového efektu
pro úvěry EIB. Evropská rada rovněž vybídla
Evropský investiční fond, aby diverzifikoval své
financování inovačních malých a středních podniků prostřednictvím sítí individuálních investorů
(„business angels“) a přenosu technologií.
Operativní spolupráce s Evropskou komisí je
tradičně hluboká, byla však intenzivní zejména
v rámci příprav programovacího cyklu 2007 2013, kdy jejím cílem bylo najít nové oblasti
spolupůsobení a vzájemného doplňování mezi
činnostmi banky a činnostmi Komise. Nejvýznamnějším výsledkem v tomto ohledu je JASPERS (Společná pomoc při podpoře projektů pro
evropské regiony), ambiciózní partnerství technické pomoci mezi Komisí (DG REGIO – generální
ředitelství pro regionální politiku) a EIB, do něhož
je zapojena i EBRD a jehož cílem je podpora
úspěšného provádění politiky soudržnosti EU.
EIB a Komise (DG TREN – generální ředitelství pro
energetiku a dopravu) rovněž podepsaly memorandum o porozumění potvrzující rámec spolupráce v oblasti politiky a investic do dopravy
a energetiky, zejména pokud jde o rozvoj trans
evropských sítí.
Skupina EIB a Komise pracují na řadě návrhů
společných iniciativ: Nástroj financování se sdílením rizik (RSFF), Nástroj pro záruky EU za úvěry
na projekty dopravních TEN, Společné evropské
zdroje pro mikropodniky a malé a střední podniky (JEREMIE) a Urychlení přenosu technologií (TTA). Evropský investiční fond nadále řídil
finanční aspekty Víceletého programu EU pro
podniky na období let 2000-2005 (MAP).
Skupina EIB
56
Partner evropských orgánů a institucí pro rozvoj
Spolupráce skupiny EIB s Evropskou komisí: hlavní navrhované iniciativy
➾Nástroj financování se sdílením rizik (RSFF)
Nástroj řízený EIB a čerpající finanční prostředky z rozpočtu 7. rámcového programu pro výzkum na období let 2007 2013 (FP7). Finanční prostředky EU zvýší rezervy na zajištění a na alokaci kapitálu pro operace v rámci Nástroje pro
strukturované financování a podpoří významné projekty v oblasti RDI a výzkumné infrastruktury v Evropě. Iniciativa
RSFF byla původně navržena na zasedání Evropské rady konaném na jaře roku 2005.
➾ Nástroj pro záruky EU za úvěry na projekty dopravních TEN
Nástroj řízený EIB a získávající finanční prostředky na základě nového finančního nařízení pro dopravní TEN na období
let 2007 - 2013. Jeho cílem je krytí příjmových rizik během omezené doby po dokončení projektů, zejména staveb
v rámci projektů PPP.
➾Společné evropské zdroje pro mikropodniky a malé a střední podniky (JEREMIE)
V období let 2007 - 2013 EIF zřídí a bude spravovat fondy nebo účty, kam budou členské státy ukládat část prostředků
z Evropského fondu pro regionální rozvoj určenou pro MSP a kam EIB a další věřitelé vloží další prostředky; tyto
prostředky se investují nebo se dále půjčují na rizikový kapitál a malým a středním podnikům a mikrofinančním
organizacím.
➾Program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP)
Finanční nástroje tohoto programu Komise (nahrazujícího stávající Víceletý program pro podniky na období let 2000 2005 – MAP) jsou řízeny EIF a jejich účelem je poskytování záruk a rizikového kapitálu malým a středním podnikům.
➾ Urychlení přenosu technologií (TTA)
Iniciativa Urychlení přenosu technologií, poradní funkce, kterou plní EIF jménem generálního ředitelství Komise DG
RTD, má za cíl zavést pilotní projekty, do nichž se zapojí celá řada výzkumných ústavů a které budou řešit jejich potřeby
předstartovního financování.
➾Společná pomoc při podpoře projektů pro evropské regiony (JASPERS)
Partnerství technické pomoci mezi Komisí, EIB a dalšími mezinárodními finančními institucemi (EBRD) na podporu
provádění politiky soudržnosti EU během období let 2007 - 2013. Plní tyto dva hlavní úkoly:
1. Na základě žádosti pomáhá členským státům a příslušným subjektům připravit a předložit kvalitní projekty za
účelem získání grantů ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti;
2. Vyhodnocuje velké projekty navrhované pro uvedené financování, pro Komisi.
➾ Technologické platformy (TP)
Aktivní účast EIB na zavádění TP iniciovaných a organizovaných Komisí, které slouží jako fórum pro vytváření vazeb mezi
subjekty v inovačních odvětvích techniky, jež jsou pro budoucnost evropského průmyslu důležité, a sledují základní
cíl, kterým je vytvoření společné vize a strategie v oblasti technologie.
➾ Životní prostředí
1. I niciativa dlouhodobého kapitálu: aktivní podpora EIB novému finančnímu nástroji sponzorovanému generálním
ředitelstvím pro životní prostředí (DG ENV), jehož účelem je poskytování předstartovního kapitálu na vypracování
projektů týkajících se energie z obnovitelných zdrojů v různých regionech.
2. Členství EIB v pracovní skupině na vysoké úrovni na podporu akčního plánu ES pro environmentální technologie,
schváleného Evropskou radou na podporu Lisabonské strategie.
57
Skupina EIB
Výroční zasedání
Rady guvernérů EIB
Novým členským státům poskytuje EIB globální
úvěry v úzké koordinaci s finančními prostředky
EU, zejména v rámci Nástroje financování MSP
vytvořeného jako součást programu PHARE.
Tím se přispívá k rozvoji finančních trhů a zlepšují se rámcové podmínky pro financování MSP
a komunální infrastrukturu.
Co se týče poskytování úvěrů EIB mimo Evropskou unii, pracovní skupina EIB/Komise vypracovává společné návrhy týkající se prodloužení
mandátů banky pro poskytování úvěrů se zárukami EU třetím zemím a řízení rozpočtových
zdrojů EU během období let 2007 - 2013.
Souběžně s tím jednají pracovníci EIB a Komise
o memorandu o porozumění, v němž se navrhuje vytvoření partnerství EU-Afrika v oblasti
infrastruktury. Tato nová iniciativa má za cíl kombinovat úvěry EIB s granty EU na podporu regionálních projektů v Africe v oblasti infrastruktury.
Doplní činnost nového konsorcia pro infrastrukturu v Africe, sponzorovaného skupinou G-8,
a bude s touto činností koordinována. V dalším
stadiu bude rovněž otevřena agenturám členských států působícím v této oblasti.
Dialog se zástupci evropských občanů
Banka v roce 2005 pokračovala v aktivním dialogu s Evropským parlamentem. Prezident Philippe Maystadt představil strategii a aktivity
skupiny EIB několika parlamentním výborům,
zejména Výboru pro hospodářské a měnové
záležitosti, Výboru pro rozvoj, Výboru pro
Evropskostředomořský
summit (Barcelona,
Španělsko,
27. a 28. listopadu 2005)
Skupina EIB
58
Philippe Maystadt
dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální
rozvoj, Výboru pro zahraniční věci a Výboru
pro průmysl, výzkum a energetiku. Příležitostí
pro dialog s členy Evropského parlamentu byla
i revize politiky banky v oblasti zpřístupňování
informací veřejnosti.
Kromě toho byl prezident Philippe Maystadt
pozván na plenární zasedání Evropského parlamentu, jež se zabývalo činností banky. Parlament dále v souvislosti s několika zasedáními
u kulatého stolu banku vyzval, aby poskytla své
odborné znalosti v oblasti financování projektů
týkajících se transevropských sítí a výzkumu,
vývoje a inovací.
Jako uznání úspěšného působení EIB v oblasti
Středomoří získala banka v roce 2005 statut stálého pozorovatele v Evropsko-středomořském
parlamentním shromáždění.
Banka rovněž pokračovala v dialogu s Evropským hospodářským a sociálním výborem
(EHSV) tím, že se účastnila schůzky se styčnou
skupinou EHSV/nevládní organizace (NGO) a že
poskytovala EHSV odborné rady v oblasti partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem.
Prezident Philippe Maystadt představil na jednom z plenárních zasedání strategii skupiny EIB
a její politiku zpřístupňování informací veřejnosti.
Banka se v neposlední řadě aktivně zapojila do
diskuse o způsobech pomoci členským státům
a regionům při přípravě na generaci programů
a nástrojů strukturálních fondů pro období let
2007 - 2013 v rámci akce „Otevřené dny 2005
– Evropský týden regionů a měst” organizované
Výborem regionů ve spolupráci s generálním
ředitelstvím pro regionální politiku Evropské
komise.
59
Skupina EIB
Spolupráce s institucemi pro rozvoj
Banka zvyšuje účinnost svých operací nepřetržitým vytvářením partnerství s dalšími mezinárodními finančními institucemi. Na úrovni
běžných aktivit tato partnerství znamenají spolufinancování individuálních projektů a výměnu
informací. Tato spolupráce je často upravena formálním memorandem o porozumění (MoP).
V roce 2005 bylo mezi Evropskou komisí a mezinárodními finančními institucemi (EIB, EBRD,
Světová banka, Severská investiční banka (NIB)
atd.) podepsáno nové MoP týkající se spolupráce
v nových členských státech a kandidátských
zemích. Třístranné MoP podepsané Evropskou
komisí, Africkou rozvojovou bankou a EIB formalizovalo „Posílené strategické partnerství pro
spolupráci v afrických zemích”. Banka rovněž
přistoupila k již existujícímu MoP týkajícímu se
spolupráce ve východní Evropě, jižním Kavkaze,
Rusku a Střední Asii, jež bylo podepsáno mezi
Evropskou komisí a mezinárodními finančními
institucemi v rámci evropské sousedské politiky.
EIB dále podepsala dohodu o záměru s Agence
française de développement (AfD) a KfW Entwicklungsbank (KfW ) s cílem posílit vzájemnou
spolupráci v partnerských zemích Středomoří
a v afrických, karibských a tichomořských zemích,
v nichž tyto subjekty působí.
Financování růstu a
soudržnosti
v rozšířené EU
Skupina EIB
60
Transparentnost a odpovědnost
Jedním z cílů, kterým Evropská investiční banka věnuje neustálou pozornost, je větší transparentnost, pokud jde o přijímání rozhodnutí a vyvíjení aktivit banky a provádění politik Evropské
unie. Banka se domnívá, že otevřenost a transparentnost mají pro zvyšování její důvěryhodnosti
a odpovědnosti vůči evropským občanům zásadní význam.
V roce 2005 splnila banka většinu závazků stanovených v její politice transparentnosti („Transparentnost – Zpráva a perspektivy“) z června roku
2004. Tato politika ukázala značný pokrok ve
způsobu, kterým banka jako veřejnoprávní subjekt v rámci Evropské unie vnímá svoji odpovědnost vůči zúčastněným stranám.
Lepší informovanost zvyšující
transparentnost
Do konce roku 2005 byl z více než 85 % splněn akční
plán politiky transparentnosti na podporu zpřístupňování informací:
➾O
d zveřejnění politiky transparentnosti se
objem dokumentů publikovaných na internetových stránkách EIB zvýšil o 50 %. Řada
těchto nově publikovaných dokumentů se
zabývala otázkami správy a řízení banky
a jejími politikami a strategiemi. V tomto
ohledu hrály klíčovou úlohu dva dokumenty:
„Zpráva o sociální odpovědnosti EIB“ a „Zpráva
o řízení EIB“.
Diskuse s občanskou
společností o
zpřístupňování
informací
➾D
alšími dokumenty, které přispěly k větší
transparentnosti, jsou tyto publikace: „Na
cestě k nové strategii skupiny EIB“, klíčový
dokument předložený Radě guvernérů banky;
šest zpráv o hodnocení ex post (viz orámovaný text); zpráva o životním prostředí za rok
2004 (v letošním roce bude zahrnuta do souhrnnější zprávy o odpovědnosti EIB za rok
2005); výroční zpráva výboru pro audit za rok
2004 a odpověď vedení EIB; konsolidovaná
a nekonsolidovaná mezitímní účetní závěrka
za rok 2005 ve zjednodušeném rozsahu; platová a daňová tabulka zaměstnanců EIB;
výroční zpráva Společného výboru banky pro
rovné příležitosti (COPEC); a dokument nastiňující „sponzorskou politiku a politiku podpor“ banky.
Veřejné konzultace o politice EIB v oblasti
zpřístupňování informací
Politika EIB v oblasti zpřístupňování informací veřejnosti tvoří základ, pokud jde o plnění
závazku EIB zajistit co nejvyšší stupeň transparentnosti všech jejích aktivit. Politika banky se
přizpůsobuje osvědčeným postupům přijatým
orgány Evropské unie a je v souladu s podněty
pro politiky EU v oblasti transparentnosti a zpřístupňování informací a dokumentů veřejnosti,
zejména s nařízením (ES) č. 1049/2001 o přístupu
veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise.
V květnu roku 2005 přistoupila EIB k revizi své
politiky zpřístupňování informací veřejnosti. Tato
revize byla doprovázena veřejnými konzultacemi,
v souladu s politikou transparentnosti přijatou
61
Skupina EIB
v roce 2004, která banku zavazuje k aktivnímu
zvažování možnosti konzultovat vybrané politiky
EIB s veřejností. Pružný a „přizpůsobivý“ přístup
k těmto konzultacím umožnil jejich maximální
rozvinutí a umožnil i průběžně reagovat na
dotazy vznesené zúčastněnými stranami. První
kolo konzultací v délce 45 pracovních dnů probíhalo prostřednictvím internetu, zahrnovalo však
i přímý písemný styk se zainteresovanými stranami a jedno veřejné konzultační shromáždění.
Předseda EIB a zaměstnanci banky diskutovali
o návrhu této politiky s členy Evropského parlamentu a předložili tento návrh k posouzení i členům Evropského hospodářského a sociálního
výboru. V rámci druhého kola v délce 20 pracovních dnů byla veřejnost vyzvána k předkládání
připomínek k přeformulovanému návrhu politiky, jež zohlednil příspěvky z prvního kola konzultací, a před koncem roku se v Bruselu konalo
další veřejné shromáždění.
Revizní tým, který sestával ze zástupců jednotlivých ředitelství EIB a jemuž předsedal zástupce
generálního tajemníka, neustále sledoval reakce
veřejnosti a hodnotil, v jakém rozsahu by mohly
být zohledněny. Jeho hodnocení vytvořila
rámec pro přeformulování a pozměnění návrhu
politiky.
Revize politiky zpřístupňování informací veřejnosti skončila v dubnu roku 2006, a to jejím
předložením, společně se zprávou o konzultacích, správní radě. Uvedená zpráva obsahuje informace o způsobu vedení konzultací
a o tom, jaké připomínky byly od zúčastněných
stran obdrženy, které z nich byly zohledněny
a které zohledněny nebyly, a důvod jejich nepřijetí. Nová politika je zveřejněna ve všech úředních jazycích Evropské unie na internetových
stránkách EIB a v Úředním věstníku Evropské
unie. Jakmile zákonodárné orgány EU schválí
nařízení o použití ustanovení Aarhuské úmluvy4,
EIB přistoupí k další revizi své politiky zpřístupňování informací veřejnosti, a to z právního hlediska.
Formální revize politiky zpřístupňování informací se bude provádět každé tři roky. EIB však
vytvořila speciální elektronickou schránku
([email protected]), do které lze připomínky
zasílat průběžně.
Vztahy s organizacemi občanské
společnosti Stejně jako v minulých letech i v roce 2005 měla
EIB aktivní přístup k organizacím občanské společnosti (CSO), včetně nevládních organizací
(NGO), a hledala nové způsoby výměny informací a spolupráce. Banka uznává, že NGO jako
veřejné zájmové skupiny mohou hrát při formování politik významnou úlohu. Tyto organizace
rovněž pomáhají zajistit, aby si instituce jako
EIB více uvědomovaly místní problémy a citlivě
na ně reagovaly, a z hlediska projektů mohou
poskytnout dodatečné užitečné informace.
V roce 2005 byla v bance vytvořena speciální
skupina pro otázky občanské společnosti. Její
hlavní činnosti jsou tyto:
➾K
oordinace odpovědí na dotazy a na žádosti
o informace obdržené bankou od NGO a dalších CSO. V roce 2005 obdržela EIB 88 věcných či závažnějších dotazů od CSO/NGO, jež
požadují důkladnější přezkoumání v rámci
banky nebo u třetích osob, jako jsou Evropská komise, jiné mezinárodní finanční instituce nebo předkladatelé projektů. Šedesát
čtyři dotazy se týkaly poskytnutých úvěrů
a předmětem zbývajících dotazů byly obecnější aspekty transparentnosti. Šedesát sedm
dotazů zaslaly evropské NGO.
➾O
rganizování pravidelných pracovních setkání
s CSO, které se zpravidla konají dvakrát
ročně a jejichž předmětem jsou otázky společného zájmu. Pořad jednání těchto pracovních setkání se připravuje ve spolupráci
s příslušnými CSO. Za EIB se jich mohou účast-
4
Nařízení Evropského parlamentu
a Rady o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na
rozhodování a přístupu k právní
ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a instituce ES.
Skupina EIB
62
nit i členové řídícího výboru a správní rady.
V roce 2005 se pracovní setkání konalo poprvé
mimo Evropu, a to v jihoafrickém Johannesburgu. Na pořadu jednání byly tyto body:
koordinace hospodářského rozvoje se sociálním rozvojem a ochranou životního prostředí;
zdravotně nezávadná voda a hygiena; energie z obnovitelných zdrojů a změna klimatu;
a řádná správa věcí veřejných.
➾U
snadnění a koordinace kontaktů s místními
a regionálními CSO, především s NGO, v případě konkrétního zájmu o projekt financovaný EIB. Schůzek, které mohou iniciovat buď
NGO nebo samotná EIB, se účastní i zaměstnanci provádějící operace banky. V roce 2005
vedl k zorganizování takové schůzky pouze
jeden projekt (Španělsko) – v daném případě
z podnětu zaměstnanců banky.
ověřuje, zda jsou operace banky prováděny
v souladu s postupy stanovenými ve statutu
a v jednacím řádu a zda jsou účetní knihy banky
řádně vedeny. Výboru pro audit napomáhá při
plnění tohoto úkolu externí auditorská firma
Ernst & Young. Ředitelství pro řízení rizik sleduje
úvěrová, tržní a operační rizika, zatímco kontrola řízení se zaměřuje na proces převádění
strategie do cílů a operačních plánů. Zvláštní
kontrolní odbor (Compliance Office) zajišťuje,
aby banka jednala v souladu s veškerými platnými zákony, předpisy, kodexy chování a standardními postupy.
➾Ú
čast na akcích organizovaných CSO s pomocí
specializovaných zaměstnanců EIB.
Generální inspektorát soustřeďuje vnitřní audit
a hodnocení operací, obě hlavní nezávislé kontrolní činnosti ex post do jediného oddělení.
Vnitřní audit soustavně monitoruje systémy
vnitřní kontroly a související postupy. Hodnocení
operací provádí hodnocení ex post reprezentativního vzorku projektů a programů financovaných
bankou.
Pro provádění politiky transparentnosti a udržování otevřených a aktivních vztahů s občanskou
společností je nezbytná podpora zaměstnanců
EIB. Banka proto pořádala schůzky vytvářející
povědomí zaměstnanců v oblasti transparentnosti a o souvisejících otázkách, včetně sociální odpovědnosti EIB. V roce 2005 se přibližně
120 zaměstnanců účastnilo programu NGO
pro vytváření povědomí, který zvýšil povědomí
o významu vlivu banky na občanskou společnost.
Evropský účetní dvůr kontroluje používání finančních prostředků Společenství, jejichž správou
je pověřena banka. Banka úzce spolupracuje
s OLAF, Evropským úřadem pro boj proti podvodům, a s Evropským veřejným ochráncem práv.
Formální mechanismus podávání a projednávání stížností v souladu s „Kodexem řádného
úředního chování zaměstnanců EIB ve styku
s veřejností“ zajišťuje, že všem stížnostem bude
věnována pozornost generálního tajemníka.
Audit, kontrola a hodnocení
Veškerá činnost EIB podléhá kontrole, ať již stanovené statutem, založené na vnitřních organizačních předpisech nebo prováděné nezávislými
externími kontrolními orgány.
Výbor pro audit je orgánem EIB upraveným statutem, který podléhá Radě guvernérů, tedy
ministrům financí členských států EU. Výbor
63
Skupina EIB
Souhrnná zpráva o
hodnocení operací
za rok 2005
Šest tématických hodnocení ex post zveřejněných v roce 2005
Přibližně každý šestý projekt financovaný EIB je předmětem intenzivního hodnocení ex post. Hlavním
cílem těchto hodnocení je poučit se ze zkušeností. Vzhledem k tomu, že výsledky hodnocení ex post
jsou zveřejňovány na internetových stránkách banky, jsou tato hodnocení i nástrojem přispívajícím
ke zvýšení transparentnosti a odpovědnosti.
V roce 2005 došlo ke sloučení oddělení EIB pro hodnocení operací (EV) s oddělením pro vnitřní audit
(IA) a tato dvě oddělení nyní tvoří jediné samostatné oddělení nazvané generální inspektorát (IG).
Vznik IG podtrhuje význam, který banka přikládá oběma hlavním vnitřním nezávislým činnostem ex
post. Hodnotící činnosti v rámci nové struktury přispívají zejména k dosažení strategických cílů banky
a mají dopad na operativní výkonnost, odpovědnost a transparentnost. EV a IA nadále fungují nezávisle, avšak nová struktura umožňuje využití spolupůsobení a koordinovanější přístup k jejich příslušné
pracovní náplni.
V roce 2005 bylo provedeno šest tématických hodnocení ex post a tato hodnocení byla předložena
správní radě a následně zveřejněna na internetových stránkách banky. Tato hodnocení se soustředila na:
➾ Projekty letecké infrastruktury, zejména v Evropské unii
➾ Železniční projekty v EU-15
➾ Projekty v rámci partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem
➾ Globální úvěry malým a středním podnikům v EU-25
➾ Globální úvěry partnerským zemím Středomoří (PZS)
➾ Přímé úvěry na projekty v PZS
Přehled závěrů a doporučení byl na počátku roku 2006 zveřejněn na internetových stránkách EIB
(„Souhrnná zpráva o hodnocení operací za rok 2005“). Jde o první zprávu tohoto druhu zveřejněnou
v zájmu transparentnosti a odpovědnosti.
EV předpokládá, že v budoucích letech bude ve svých hodnoceních systematičtěji rozlišovat jednotlivé
specifické rysy operací v rámci Evropské unie a mimo ni.
V členských státech se budou hodnocení EV zaměřovat na úspěchy při dosahování pěti hlavních
cílů banky (hospodářská a sociální soudržnost, Iniciativa Inovace 2010, rozvoj transevropských sítí,
ochrana a zlepšování životního prostředí a podpora malých a středních podniků).
Mimo Evropskou unii se úvěrová činnost EIB vyvíjí a stále větší pozornost je věnována její úloze jako
rozvojové banky. EV půjde stejným směrem a bude průběžně a důsledně hodnotit dopad operací banky
na rozvoj, což je prioritou zejména v zemích AKT.
Skupina EIB
64
Administrativa a zaměstnanci
skupiny EIB
Z hlediska lidských zdrojů byl rok 2005 charakterizován úsilím o zlepšení pracovního prostředí
zaměstnanců EIB, a to prováděním již dříve oznámených politik a pracovních programů.
T ento údaj zahrnuje členy řídícího výboru a zaměstnance
vyslané do EIF.
Profesní rozvoj a vzdělávání
Přijímání zaměstnanců v bance vychází z potřeb
operačních ředitelství a zvláštní pozornost je
věnována zvýšení počtu zaměstnankyň, jakož
i počtu zaměstnanců z nových členských států.
Během roku 2005, kdy přijímání zaměstnanců
bylo zvlášť aktivní a kdy bylo obsazeno 121 volných pracovních míst (78 zaměstnanců ve výkonných funkcích a 43 v podpůrných funkcích), se
celkový počet zaměstnanců banky zvýšil na
1 3255. Z celkového počtu 78 nových zaměstnanců ve výkonných funkcích představovali
muži 56 % a ženy 44 %. Na konci roku 2005 měla
banka 50 zaměstnanců z nových členských států
(55 včetně Bulharska a Rumunska). Ve stavu
zaměstnanců jsou zastoupeny všechny členské
státy. Banka je nadále atraktivním zaměstnavatelem – během roku obdržela přibližně 14 000
žádostí o zaměstnání.
V průběhu roku 2005 zlepšovala banka své politiky sledující zajištění lepší rovnováhy mezi prací
a osobním životem a zkoumala možnost systematičtějšího přístupu v oblasti profesního
rozvoje. Pokud jde o vzdělávání, v roce 2005
byl dokončen program rozvoje řídících schopností, který se rozšířil na zaměstnance ve vyšších výkonných a řídících funkcích. Řídící výbor
schválil novou politiku v oblasti vzdělávání, která
má zajistit soulad mezi vzděláváním a strategickými cíli banky. Tato politika bude zaměstnancům sdělena a prováděna v roce 2006.
1 213
1 300
1 113
1 000
900
2001
2002
2003
Také v roce 2005 se komunikaci se zaměstnanci
věnovala zvláštní pozornost a tato oblast zaznamenala vývoj. Oddělení pro lidské zdroje začalo
vydávat svoji interní publikaci „HR News“, jež se
soustřeďuje zejména na otázky zaměstnanců,
ochranu zdraví při práci a na politiky v oblasti lidských zdrojů, včetně politiky odměňování.
Lidské zdroje a sociální odpovědnost EIB
1 200
1 100
Komunikace se zaměstnanci
1 259
1 325
Zaměstnanci EIB
1 097
5
Přijímání zaměstnanců a rozšíření
2004
2005
Pokud jde o sociální odpovědnost banky vůči
zaměstnancům, banka nadále budovala na
základech položených v roce 2004. Zkoumala
se otázka vyváženosti pohlaví s cílem identifikovat a odstranit případné překážky bránící
zaměstnankyním v kariérním postupu. Předmětem tohoto zkoumání byly i možnosti vzdělávání
a profesního rozvoje, jakož i politiky pro zajištění
rovnováhy mezi prací a osobním životem. EIB zřídila své vlastní zdravotní středisko a přijala do
65
Skupina EIB
Administrativa a zaměstnanci skupiny EIB
plného pracovního poměru lékaře. Oddělení lidských zdrojů se znovu zapojilo do ankety týkající
se ústředních služeb banky, kdy zjišťovalo názory
zaměstnanců na kvalitu ústředních služeb banky,
jejichž nedílnou součástí je i toto oddělení.
Zastoupení zaměstnanců
Záležitosti zaměstnanců banky se projednávají
postupem konzultací mezi oddělením pro lidské zdroje (HR) a sdružením zástupců zaměstnanců (SR) na pravidelných schůzkách vedení
HR a zástupců zaměstnanců, jakož i prostřednictvím pracovních skupin pro konkrétní záležitosti
a společných výborů. V roce 2005 vyvíjely společné výbory pro systém zdravotního pojištění a penzijního pojištění mimořádnou aktivitu
s cílem nadále přizpůsobovat účetní metody
obou těchto systémů zdravotní a sociální péče
osvědčeným trendům v evropské praxi. Zvláštní
pozornost mezi pracovními skupinami si zasluhuje pracovní skupina, která zahájila diskusi
o revizi systému odměňování, jakož i pracovní skupina, která vypracovala novou politiku v oblasti
vzdělávání. Zástupci zaměstnanců jsou rovněž
zastoupeni v pracovní skupině, která zavádí politiku sociální odpovědnosti EIB.
Rovné příležitosti
Společný výbor pro rovné příležitosti (COPEC)
sleduje provádění politiky rovných příležitostí
z hlediska profesního rozvoje, přijímání zaměstnanců, vzdělávání a infrastruktury sociálního
zabezpečení.
V roce 2005 COPEC zjistil, co zaměstnanci považují
v oblasti rovných příležitostí za klíčové otázky,
důvody k znepokojení a prioritní oblasti činnosti. K tomuto zjištění dospěl na základě průzkumu názorů zaměstnanců a v rámci několika
„setkání pro zamyšlení“, která řídili členové řídícího výboru a jichž se účastnili zaměstnanci se
Setkání pro
zamyšlení
zájmem o otázky rovných příležitostí. Tyto akce,
v jejichž rámci se zaměstnanci všech stupňů
organizační struktury pouštěli do rozsáhlé a často
živé diskuse s řídícími pracovníky, pomohly
naformulovat soubor otázek, kterými se COPEC
bude dále zabývat. Kromě toho výbor prosazoval zvýšení kapacity jeslí EIB a podpořil vzdělávání vedoucích pracovníků v oblasti vnímavosti
z hlediska pohlaví. Ve spolupráci s oddělením pro
lidské zdroje COPEC najal externí konzultantku
k provedení odborné nezávislé analýzy současné situace v EIB z hlediska rovných příležitostí
a poskytování rad a doporučení na základě jejích
zjištění a odborných znalostí. Tyto rady a doporučení budou tvořit základ zprávy pro řídící výbor,
jež bude vypracována v červnu roku 2006, jakož
i budoucího akčního plánu.
Skupina EIB
66
Orgány EIB upravené statutem
Rada guvernérů se skládá z ministrů, obvykle
ministrů financí, určených každým z 25 členských států. Vydává směrnice týkající se úvěrové
politiky banky, schvaluje roční účetní závěrku
a rozvahu, rozhoduje o účasti banky na finančních operacích mimo Evropskou unii a také o
zvýšení základního kapitálu banky. Jmenuje
členy správní rady, řídícího výboru a výboru pro
audit.
Správní rada má výlučnou pravomoc rozhodovat o úvěrech, zárukách a výpůjčkách banky.
Dozírá na řádnou správu banky, zajišťuje, že je
banka řízena v souladu se Smlouvou a statutem i s obecnými směrnicemi vydanými Radou
guvernérů. Členové správní rady jsou jmenováni
Radou guvernérů na návrh členských států na
dobu pěti let s možností opětovného jmenování
a odpovídají pouze bance.
Ustanovení, jimž se tyto orgány řídí,
jsou obsažena ve statutu banky a
v jednacím řádu banky. Seznam
členů orgánů EIB upravených statutem a jejich životopisy, spolu s
doplňujícími informacemi o platových ujednáních, jsou pravidelně
aktualizovány a zveřejňovány na
internetových stránkách banky:
www.eib.org
Výbor pro audit
Správní rada se skládá z 26 řádných členů. Každý
členský stát nominuje jednoho řádného člena
a jednoho řádného člena nominuje Evropská
komise. Ve správní radě je dále 16 zastupujících
členů, což znamená, že někteří z nich zastupují
několik států.
Pro zvýšení úrovně své profesionální odbornosti
v některých oblastech může správní rada kooptovat maximálně 6 odborníků (3 řádné členy
a 3 zastupující členy), kteří se účastní zasedání
správní rady ve funkci poradců bez hlasovacího
práva.
Správní rada přijímá rozhodnutí nejméně třetinou svých členů s hlasovacím právem, kteří
představují alespoň 50 % upsaného základního
kapitálu.
Řídící výbor je stálým kolektivním výkonným orgánem banky. Skládá se z 9 členů. Pod
dohledem předsedy a pod kontrolou správní
rady dohlíží na každodenní chod EIB, připravuje
rozhodnutí správní rady a zajišťuje jejich provádění. Předseda řídí zasedání správní rady. Členové řídícího výboru odpovídají pouze bance;
jsou jmenováni Radou guvernérů na návrh
správní rady na dobu šesti let a mohou být jmenováni opakovaně.
Výbor pro audit je nezávislým orgánem, který
odpovídá přímo Radě guvernérů, a jeho úkolem je prověřovat, zda jsou operace a účetnictví
banky řádně vedeny. Při schvalování finančních
výkazů správní radou se výbor pro audit k těmto
výkazům vyjadřuje. Zprávy o činnosti výboru pro
audit za předchozí rok se zasílají Radě guvernérů
spolu s výroční zprávou správní rady.
Výbor pro audit se skládá ze tří členů a tří pozorovatelů jmenovaných Radou guvernérů na
dobu tří let.
67
Skupina EIB
Orgány EIB upravené statutem
Základní kapitál: Podíl jednotlivých členských
států na základním kapitálu banky se vypočítává
v souladu s ekonomickou váhou daného státu
v rámci Evropské unie (vyjádřenou v HDP) v době
jeho přistoupení k EU.
Celkový upsaný základní kapitál banky přesahuje
částku 163,6 miliardy EUR.
Řídící výbor
Rozložení základního kapitálu EIB
0
Částka (EUR)
Německo
Francie
Itálie
Španělsko
Belgie
Nizozemsko
Švédsko
Dánsko
Rakousko
Polsko
Finsko
Řecko
Portugalsko
Česká republika
Maďarsko
Irsko
Slovenská republika
Slovinsko
Litva
Lucembursko
Kypr
Lotyšsko
Estonsko
Malta
26 649 532 500
26 649 532 500
26 649 532 500
26 649 532 500
15 989 719 500
7 387 065 000
7 387 065 000
4 900 585 500
3 740 283 000
3 666 973 500
3 411 263 500
2 106 816 000
2 003 725 500
1 291 287 000
1 258 785 500
1 190 868 500
935 070 000
428 490 500
397 815 000
249 617 500
187 015 500
183 382 000
152 335 000
117 640 000
69 804 000
Celkem
163 653 737 000
10 000 000 000
20 000 000 000
%
DE
FR
IT
GB
ES
BE
NL
SE
DK
AT
PL
FI
GR
PT
CZ
HU
IE
SK
SI
LT
LU
CY
LV
EE
MT
16,284
16,284
16,284
16,284
9,770
4,514
4,514
2,994
2,285
2,241
2,084
1,287
1,224
0,789
0,769
0,728
0,571
0,262
0,243
0,153
0,114
0,112
0,093
0,072
0,043
100,000
Skupina EIB
68
Řídící výbor EIB
Členové řídícího výboru banky a oblasti jejich působnosti
Stav k 1. 5. 2006
Philippe MAYSTADT
Předseda banky a správní rady banky
Wolfgang ROTH
Místopředseda
Peter SEDGWICK
Místopředseda
Philippe MAYSTADT Předseda banky a správní rady banky
➾Všeobecná strategie
➾Institucionální otázky, vztahy s ostatními evropskými orgány
➾Zprávy generálního inspektora, finančního kontrolora a vedoucího
kontrolního odboru (Compliance Office)
➾Předseda rozpočtového výboru
➾Úvěrová rizika
➾Lidské zdroje
➾Guvernér EBRD
➾Předseda správní rady EIF
Wolfgang ROTH Místopředseda
➾Financování v Německu, Rakousku, Maďarsku a Slovinsku, jakož i v Bulharsku,
Rumunsku, Chorvatsku a Turecku
➾Informační a komunikační politika
➾Politika rovných příležitostí
➾Správa budov a rozšiřování centrály
➾Viceguvernér EBRD
➾Předseda Společného výboru pro rovné příležitosti (COPEC)
➾Předseda výboru EIB pro umění
Peter SEDGWICK Místopředseda
➾Financování ve Spojeném království
➾Ochrana životního prostředí
➾Vztahy s nevládními organizacemi; otevřenost a transparentnost
➾Operační rizika
➾Vnitřní a vnější audit a vztahy s výborem pro audit
➾Zajištění souladu s předpisy („compliance“)
➾Vztahy s Evropským účetním dvorem
➾Vztahy s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)
➾Člen správní rady EIF
Isabel MARTÍN CASTELLÁ
Místopředsedkyně
Gerlando GENUARDI
Místopředseda
Isabel MARTÍN CASTELLÁ Místopředsedkyně
➾Financování ve Španělsku, Belgii, Portugalsku, Lucembursku, Asii
a Latinské Americe
➾Strukturované financování a nové nástroje financování
➾Právní věci (provozní stránka)
➾Financování MSP
➾Styk s Meziamerickou rozvojovou bankou a Asijskou rozvojovou bankou
Gerlando GENUARDI Místopředseda
➾Financování v Itálii, Řecku, na Kypru a Maltě, jakož i v zemích jihozápadního
Balkánu
➾Rozpočet
➾Účetnictví a kontrola finančních rizik
➾Informační technologie
Philippe de FONTAINE VIVE CURTAZ
Místopředseda
Sauli NIINISTÖ
Místopředseda
Philippe de FONTAINE VIVE CURTAZ Místopředseda
➾Financování ve Francii a v partnerských zemích Středomoří
➾ Nástroj pro euro-středomořské investice a partnerství (FEMIP)
➾ Finanční politiky
➾ Kapitálové trhy
➾ Finanční správa
Sauli NIINISTÖ Místopředseda
➾Financování ve Švédsku, Finsku, Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Norsku, na Islandu,
v Rusku, na Ukrajině a ve Švýcarsku
➾Program „i2i“ (provádění Lisabonské strategie)
➾Hodnocení ex post operací
➾Ekonomické a finanční studie
➾Styk se Severskou investiční bankou (NIB)
Ivan PILIP
Místopředseda
Torsten GERSFELT
Místopředseda
Ivan PILIP Místopředseda
➾Financování v Polsku, České republice a na Slovensku
➾Transevropské dopravní a energetické sítě
➾Spolupráce s Evropskou komisí pro povstupní problematiku
➾Nástroj JASPERS (Společná pomoc při podpoře projektů pro evropské regiony)
Torsten GERSFELT Místopředseda
➾Financování v Nizozemsku, Dánsku, Irsku, v zemích AKT a Jihoafrické republice
➾Investiční facilita k dohodě z Cotonou
➾Hodnocení ex ante projektů
➾Regionální rozvoj
➾Globální úvěry (obecné aspekty)
➾Odborné vzdělávání
➾Styk s Africkou rozvojovou bankou
69
Skupina EIB
Struktura jednotlivých oddělení
u Oddělení
“ Odbor
Generální sekretariát
a právní věci
Stav k 1. červnu 2006
“Španělsko, Portugalsko
Ignacio LACORZANA
• Maria SHAW-BARRAGAN
Eberhard UHLMANN
Generální tajemník a generální ředitel
pro právní věci
Všeobecná
administrativa
u
Meziinstitucionální záležitosti a
kancelář v Bruselu
Dominique de CRAYENCOUR
Rémy JACOB
Kontrola řízení
• Ferdinand SASSEN
Pověřený řízením
“Realizace doporučení auditorů
Helmut KUHRT
“
Řízení zdrojů a koordinace
Geneviève DEWULF
u
Finanční kontrola
Luis BOTELLA MORALES
u
Otázky Společenství a finanční
záležitosti; Financování mimo Evropu
Finanční kontrolor
“
Všeobecné účetnictví
Henricus SEERDEN
“Účetnictví třetích osob a správní náklady
Frank TASSONE
“Plánování, rozpočet a kontrola
Theoharry GRAMMATIKOS
Právní služba
• Jean-Philippe MINNAERT
Pověřený ochranou údajů
“Finanční záležitosti
Nicola BARR
Pověřená řízením
“Institucionální a personální záležitosti
Carlos GOMEZ DE LA CRUZ
“
Středomoří (FEMIP), Afrika, Karibská oblast,
Tichomoří – Investiční facilita k dohodě z
Cotonou, Asie a Latinská Amerika
Regan WYLIE-OTTE
u
Financování v Evropě
Gerhard HÜTZ
Ředitel
• Gian Domenico SPOTA
“Operační politika, nové finanční nástroje
Roderick DUNNETT
Generální ředitel
u
Podpora operací
Jürgen MOEHRKE
Hlavní operační koordinátor
“Informační systémy a aplikace
Thomas FAHRTMANN
“Podpora úvěrové činnosti
Bruno DENIS
u
Nástroje v rámci Akce pro růst
Thomas BARRETT
Ředitel
“Transevropské sítě
Tilman SEIBERT
• Ale Jan GERCAMA
• Yannick MORVAN
“Iniciativa Inovace 2010 (i2i)
Kim KREILGAARD
• Gudrun LEITHMANN-FRÜH
“Životní prostředí, energetika a poradenská
činnost
Christopher KNOWLES
(Stanoviska vedoucího kontroly řízení, EIF,
Evropský účetní dvůr)
Marc DUFRESNE
Zástupce generálního ředitele
pro právní věci
Thomas HACKETT
“Koordinace
Dominique COURBIN
Ředitel
“
Řídící orgány, Sekretariát, Protokol
Hugo WOESTMANN
Zástupce generálního tajemníka
Ředitelství pro
financování v Evropě
u
Komunikace a informace
“Vztahy se sdělovacími prostředky
Paul Gerd LÖSER
u
Západní Evropa
Laurent de MAUTORT
“
Informování veřejnosti a vztahy s nevládními
organizacemi
Adam McDONAUGH
• Yvonne BERGHORST
“Spojené království, Irsko – Banky a podniky
Robert SCHOFIELD
“Dokumentace a řízení záznamů
Éric VAN DER ELST
• Duncan LEVER
“Interní komunikace
--
Všeobecné záležitosti
u
Kancelář v Paříži : styk s mezinárodními organizacemi se sídlem nebo
zastoupením v Paříži
Henry MARTY-GAUQUIÉ
Ředitel
“Západní Evropa – Strukturované úvěry a
operace v rámci partnerství mezi veřejným a
soukromým sektorem (PPP)
Cheryl FISHER
“Francie – Infrastruktura
Jacques DIOT
“Belgie, Lucembursko, Nizozemsko
Henk DELSING
u
Španělsko, Portugalsko
Carlos GUILLE
Ředitel
“Španělsko – Infrastruktura
Luca LAZZAROLI
• Marguerite McMAHON
“Oblast Jaderského moře, jihovýchodní Evropa
Manfredi TONCI OTTIERI
“
Spojené království, Irsko, Pobaltí, země ESVO
Patrick Hugh CHAMBERLAIN
“Překlady
Georg AIGNER
• Kenneth PETERSEN
Operační skupina – Nová budova
Enzo UNFER
“Portugalsko
Rui Artur MARTINS
• Kancelář v Lisabonu
Pedro EIRAS ANTUNES
“Francie, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko
Pierre ALBOUZE
“Střední Evropa, Polsko, Rusko, Ukrajina
Barbara BALKE
“Francie – Banky a podniky
Jean-Christophe CHALINE
“Nákup a administrativní služby
Manfredo PAULUCCI de CALBOLI
Ředitel
“Řízení pracovního prostředí
Patricia TIBBELS
“Španělsko – Banky a podniky
Fernando de la FUENTE
• Kancelář v Madridu
Andrea TINAGLI
Skupina EIB
70
Struktura jednotlivých oddělení
u Oddělení
Ředitelství pro
financování mimo
Evropu
u
Střední Evropa
Joachim LINK
Ředitel
“Severní Německo
Peggy NYLUND GREEN
• Kancelář v Berlíně
Margarethe QUEHENBERGER
“Jižní Německo
Anita FUERSTENBERG-LUCIUS
--
u
Odbor poradenství pro ekonomické
otázky rozvoje
Daniel OTTOLENGHI
“Česká republika, Slovensko
Jean VRLA
“ Rakousko, Maďarsko
Paolo MUNINI
Ředitel
Ředitel
“Itálie, Malta – Infrastruktura
Bruno LAGO
• Flavio SCHIAVO CAMPO de GREGORIO
“Itálie, Malta – Banky a podniky
-
• Eugenio LEANZA
Ředitel
“Řecko
Themistoklis KOUVARAKIS
Alain TERRAILLON
• Kancelář v Aténách
Christos KONTOGEORGOS
“Bulharsko, Rumunsko, Kypr
Cormac MURPHY
“Turecko
Franz-Josef VETTER
u
Pobaltí
Andreas VERYKIOS
Zástupce generálního ředitele
“Pobaltské země, Rusko, Ukrajina
Constantin SYNADINO
• Ann-Louise AKTIV VIMONT
“Dánsko, Finsko, Švédsko, země ESVO
Michael O’HALLORAN
Ředitel
“Západní Afrika a Sahel
Gustaaf HEIM
• Kancelář v Dakaru
Jack REVERSADE
“Střední a východní Afrika
Tassilo HENDUS
• Kancelář v Nairobi
Carmelo COCUZZA
“Jižní Afrika a Indický oceán
Serge-Arno KLÜMPER
• Kancelář v Tshwane (Pretoria)
David WHITE
“Karibská oblast a Tichomoří
David CRUSH
• Kancelář ve Fort-de-France
Anthony WHITEHOUSE
• Kancelář v Sydney
Jean-Philippe DE JONG
“Zdroje a rozvoj
Justin LOASBY
u
Jihovýchodní Evropa
Grammatiki TSINGOU-PAPADOPETROU
“Polsko
Heinz OLBERS
• Kancelář ve Varšavě
Michal LUBIENIECKI
Ředitel
u
Afrika, Karibská oblast, Tichomoří
– Investiční facilita k dohodě z Cotonou
Martin CURWEN
“Slovinsko, Chorvatsko, západní Balkán
Romualdo MASSA BERNUCCI
• Bernard ZILLER
• Alain NADEAU
“Maghreb
Bernard GORDON
• Kancelář v Tunisu
Diederick ZAMBON
• Kancelář v Rabatu
René PEREZ
“Mašrek
Jane MACPHERSON
• Kancelář v Káhiře
Luigi MARCON
“Specializované operace
Jean-Christophe LALOUX
u
Oblast Jaderského moře
Antonio PUGLIESE
Hlavní ekonom pro otázky rozvoje
u
Středomoří (FEMIP)
Claudio CORTESE
u
Kancelář ve Vídni
Emanuel Maravic
Finanční
ředitelství
Jean-Louis BIANCARELLI
Ředitelka
“Euro
Carlos FERREIRA DA SILVA
• Aldo ROMANI
“Evropa (mimo eurozónu), Afrika
David CLARK
“Amerika, Asie, Tichomoří
Eila KREIVI
“Vztahy s investory a marketing
Peter MUNRO
u
Finanční řízení
Anneli PESHKOFF
Ředitelka
“Řízení likvidity
Francis ZEGHERS
• Timothy O’CONNELL
“Řízení aktiv a pasiv
Jean-Dominique POTOCKI
“Řízení portfolia
Paul ARTHUR
“Finanční inženýrství a poradenství
Guido BICHISAO
u
Prognózy a vypořádání operací
Gianmaria MUSELLA
Ředitelka
“Back-office pro úvěry a operační
podpora úvěrování
Ralph BAST
“Back-office pro finanční řízení
Yves KIRPACH
“Back-office pro získávání finančních
prostředků
Erling CRONQVIST
“Systémy a postupy
Georg HUBER
u
Koordinace a finanční politiky
Maria Luce SAMPIETRO
Ředitelství pro projekty
u
Francisco de PAULA COELHO
• Ghislaine RIOS
u
Kapitálové trhy
Barbara BARGAGLI PETRUCCI
“Řízení portfolia, strategie
Flavia PALANZA
“ Odbor
Ředitel
“Latinská Amerika
Alberto BARRAGÁN
“Asie
Matthias ZÖLLNER
• Philippe SZYMCZAK
Michel DELEAU
Mateo TURRÓ CALVET
(Transevropské sítě a PPP)
“Ekonomické a finanční studie
Éric PERÉE
71
Skupina EIB
Složení oddělení, životopisy generálních ředitelů a vedoucích kontrolních jednotek, jakož i doplňující informace týkající se
způsobu odměňování všech zaměstnanců banky, jsou pravidelně aktualizovány a zveřejňovány na internetových stránkách EIB:
www.eib.org
u Oddělení
“ Odbor
u
Podpora strategie
Patrice GÉRAUD
Ředitel
• Gianni CARBONARO
(Rozvoj měst)
“Úvěrové politiky
Guy CLAUSSE
Ředitel
• Agustin AURÍA
• Eugenia KAZAMAKI-OTTERSTEN
Ředitelství pro řízení
rizik
(Politika soudržnosti)
“Řízení kvality
Angelo BOIOLI
“Jednotka pro životní prostředí
Peter CARTER
u
Infrastruktura
Christopher HURST
Ředitel
• Axel HÖRHAGER
(Balkán a ekonomická koordinace)
Pierluigi GILIBERT
u
Úvěrová rizika
Per JEDEFORS
Ředitel
“Letecká, námořní a městská doprava
José Luis ALFARO
“Finanční instituce
-
• Per de HAAS
• Michel DECKER
u Energetika, telekomunikace,
hospodaření s odpady
Günter WESTERMANN
Ředitel
• Juan ALARIO GASULLA
“Elektrická energie, energie z obnovitelných
zdrojů a hospodaření s odpady
René van ZONNEVELD
• Heiko GEBHARDT
• Nigel HALL
“Ropa a plyn
Angus NICOLSON
• François TREVOUX
“Rizika financování projektů, Evropský
investiční fond (EIF)
Klaus TRÖMEL
u
Finanční a operační rizika
Alain GODARD
Ředitel
• Jean-Jacques MERTENS
“Zpracovatelský průmysl a biologické vědy
John DAVIS
• Eberhard GSCHWINDT
• Philippe GUINET
“Výrobní průmysl a služby
Hans-Harald JAHN
• Pedro OCHOA
• Peder PEDERSEN
• Rüdiger SCHMIDT
“Lidský kapitál
Stephen WRIGHT
“Infrastruktura a technologie
José GRINCHO
Ředitel
Generální inspektorát
Peter MAERTENS
Generální inspektor
Vedoucí kontrolního odboru (Compliance Office)
• Evelyne POURTEAU
• Luigi LA MARCA
Poradce řídícího výboru
pro otázky strategie a jednání
skupiny EIB
Ředitel
• Jean-Philippe BIRCKEL
“Systémy řízení
Zacharias ZACHARIADIS
• Rainer SAERBECK
• Werner SCHMIDT
• Campbell THOMSON
Konstantin ANDREOPOULOS
Alfonso QUEREJETA
Kontrolní odbor
(Compliance Office)
skupiny EIB
Lidské zdroje
(Oddělení pro vyšetřování podvodů)
“Hodnocení operací
Alain SÈVE
“Deriváty
Luis GONZALEZ-PACHECO
“Operační rizika
Antonio ROCA IGLESIAS
• Siward de VRIES
“Vnitřní audit
Ciaran HOLLYWOOD
“Řízení aktiv a pasiv a řízení tržních rizik
Giancarlo SARDELLI
“Telekomunikace a informační technologie
Carillo ROVERE
u
Průmysl a služby
Constantin CHRISTOFIDIS
“Podnikové aplikace
Simon NORCROSS
• Derek BARWISE
“Podniky, veřejný sektor, infrastruktura
Stuart ROWLANDS
Ředitel pro informační systémy
“Koordinace a podpora
Elisabeth MATIZ
“Železniční a silniční doprava
--
“Voda a čištění odpadních vod
José FRADE
Patrick KLAEDTKE
“Plánování, podpora a dodržování postupů
Joseph FOY
“Řízení zdrojů
--
Informační
technologie
JASPERS
Patrick WALSH
Francis CARPENTER
“Přijímání zaměstnanců
Luis GARRIDO
“Profesní rozvoj
-
• Ute PIEPER-SECKELMANN
• Bruno TURBANG
“Administrativa
Michel GRILLI
Zastoupení v
Představenstvu
Evropské banky pro obnovu a rozvoj
Terence BROWN
Člen představenstva zastupující EIB
• Walter CERNOIA
Náhradník
Skupina EIB
72
Orgány EIF upravené stanovami
Struktura EIF
EIF je řízen a spravován těmito třemi orgány:
➾ v alnou hromadou akcionářů (EIB, Evropská unie,
23 finančních institucí), která se koná nejméně
jednou ročně;
➾ s právní radou tvořenou sedmi členy a sedmi
náhradníky, která mimo jinérozhoduje o operacích fondu;
➾g
enerálním ředitelem, který odpovídá za řízení
fondu v souladu se stanovami fondu a se směrnicemi a pokyny správní rady.
Francis CARPENTER Generální ředitel
Thomas MEYER
➾ Vedoucí odboru řízení a monitorování rizik
Marc SCHUBLIN
➾Vedoucí odboru JEREMIE, Společné evropské zdroje pro mikropodniky a
malé a střední podniky
Alexander ANDÒ
➾Zástupce
Hubert COTTOGNI
➾Zástupce
Robert WAGENER Generální tajemník
Maria LEANDER
➾Vedoucí právní služby
Frédérique SCHEPENS
➾ Vedoucí odboru záležitosti a financování podniků
Správní rada
Účetnictví fondu ověřuje kontrolní výbor složený
ze tří auditorů jmenovaných valnou hromadou a
nezávislí externí auditoři.
Jobst NEUSS
➾ Kontrola zajištění souladu EIF s právními předpisy
Eva GOULAS
➾ Lidské zdroje
John A. HOLLOWAY Ředitel, Investice
Jean-Philippe BURCKLEN
➾Vedoucí odboru rizikový kapitál 1
Ulrich GRABENWARTER
➾Vedoucí odboru rizikový kapitál 2
Jouni HAKALA
➾ Zástupce
Matthias UMMENHOFER
➾ Zástupce
Jacques LILLI-DARCY
➾ Vedoucí odboru rizikový kapitál 3
Podrobné informace o orgánech fondu upravených stanovami (složení,
životopisy členů, odměny) a jednotlivých odděleních (složení, životopisy generálních ředitelů a ředitelů, odměny všech zaměstnanců) jsou
pravidelně aktualizovány a zveřejňovány na internetových stránkách
EIF: www.eif.org.
Alessandro TAPPI
➾ Vedoucí odboru sekuritizace a záruky
Christa KARIS
➾ Zástupkyně
Projekty způsobilé pro financování skupinou EIB
Projekty, které jsou zvažovány pro financování v rámci Evropské unie a v přistupujících
zemích, musejí přispívat k plnění alespoň jednoho z těchto cílů:
➾p
osilování hospodářské a sociální soudržnosti: podpora investic do všech odvětví hospodářství na pomoc hospodářskému pokroku ve znevýhodněných regionech;
➾p
odpora investic přispívajících k rozvoji znalostní společnosti zaměřené na inovace;
➾ z dokonalování infrastruktury a služeb ve zdravotnictví a vzdělávání, které mají zásadní
význam pro tvorbu lidského kapitálu;
➾ r ozvoj dopravních a telekomunikačních sítí a sítí infrastruktury přenosu energií s významem
pro celé Společenství;
➾o
chrana životního prostředí a zlepšování kvality života;
➾ z abezpečení dodávek energie prostřednictvím jejího racionálního využívání, využívání
domácích zdrojů, včetně obnovitelných zdrojů energie, a diversifikace dovozů.
Skupina EIB napomáhá rozvoji MSP zlepšováním finančního prostředí, ve kterém tyto podniky
působí, prostřednictvím:
➾ s třednědobých a dlouhodobých globálních úvěrů EIB;
➾ operací EIF v oblasti rizikového kapitálu;
➾ záruk EIF ve prospěch MSP.
V partnerských zemích se banka podílí na provádění politik Unie týkajících se rozvojové pomoci
a spolupráce prostřednictvím dlouhodobých úvěrů z vlastních zdrojů nebo podřízených úvěrů
a rizikového kapitálu z rozpočtových prostředků EU nebo členských států. EIB působí:
➾ v zemích Středomoří, které nejsou členy EU, kde pomáhá dosáhnout cílů euro-středomořského partnerství s perspektivou vytvoření zóny volného obchodu do roku 2010;
➾ v afrických, karibských a tichomořských zemích (AKT), Jihoafrické republice a zámořských
zemích a územích (ZZÚ), kde podporuje rozvoj základní infrastruktury a místního soukromého sektoru;
➾ v Asii a Latinské Americe, kde podporuje projekty ve společném zájmu Unie a daných zemí;
➾n
a Balkáně, kde poskytováním úvěrů nejen na rekonstrukci základní infrastruktury a projekty regionálního významu, ale též na rozvoj soukromého sektoru přispívá k dosažení cílů
Paktu o stabilitě.
73
Skupina EIB
Skupina EIB
74
Adresy skupiny EIB
Evropská investiční banka
www.eib.org – U [email protected]
100, boulevard Konrad Adenauer
L-2950 Luxembourg
3 (+352) 43 79 1
5 (+352) 43 77 04
Belgie
Rue de la loi 227/Wetstraat 227
B-1040 Bruxelles/Brussel
3 (+32-2) 235 00 70
5 (+32-2) 230 58 27
Francie
21, rue des Pyramides
F-75001 Paris
3 (+33-1) 55 04 74 55
5 (+33-1) 42 61 63 02
Itálie
Via Sardegna 38
I-00187 Roma
3 (+39) 06 47 19 1
5 (+39) 06 42 87 34 38
Německo
Lennéstraße 11
D-10785 Berlin
3 (+49-30) 59 00 47 90
5 (+49-30) 59 00 47 99
Polsko
Warsaw Financial Centre, 11th floor
ul. Emili Plater 53
PL-00-113 Warszawa
3 (+48 22) 528 68 83
5 (+48 22) 528 68 65
Portugalsko
Avenida da Liberdade, 190-4° A
P-1250-147 Lisboa
3 (+351) 213 42 89 89
5 (+351) 213 47 04 87
Rakousko
Parkring 10
A-1010 Wien
3 (+43-1) 516 33 31 95
5 (+43-1) 516 33 30 49
Řecko
1, Herodou Attikou & Vas. Sofias Ave
GR-106 74 Athens
3 (+30) 210 68 24 517
5 (+30) 210 68 24 520
Španělsko
Calle José Ortega y Gasset, 29, 5°
E-28006 Madrid
3 (+34) 914 31 13 40
5 (+34) 914 31 13 83
2 Royal Exchange Buildings
London EC3V 3LF
3 (+44) 20 73 75 96 60
5 (+44) 20 73 75 96 99
Zahraniční kanceláře
75
Skupina EIB
Adresy skupiny EIB
Egypt
6, Boulos Hanna Street
Dokki, 12311 Giza
3 (+20-2) 336 65 83
5 (+20-2) 336 65 84
Jihoafrická republika
5 Greenpark Estates
27 George Storrar Drive
Groenkloof
0181 Tshwane (Pretoria)
3 (+27-12) 425 04 60
5 (+27-12) 425 04 70
Keňa
Africa Re Centre, 5th floor
Hospital Road, PO Box 40193
KE-00100 Nairobi
3 (+254-20) 273 52 60
5 (+254-20) 271 32 78
Maroko
Riad Business Center, Immeuble S3, Aile sud,
4e étage
Boulevard Er-Riad
Rabat
3 (+212) 37 56 54 60
5 (+212) 37 56 53 93
Senegal
3, rue du Docteur Roux
BP 6935, Dakar-Plateau
3 (+221) 889 43 00
5 (+221) 842 97 12
Tunisko
70, avenue Mohamed V
TN-1002 Tunis
3 (+216) 71 28 02 22
5 (+216) 71 28 09 98
Evropský investiční fond
www.eif.org – U [email protected]
43, avenue J.F. Kennedy
L-2968 Luxembourg
3 (+352) 42 66 88 1
5 (+352) 42 66 88 200
Aktualizovaný seznam stávajících kanceláří a kanceláří otevřených po dni vydání této publikace, jakož i jejich kontaktní údaje, naleznete na
internetových stránkách banky.
Skupina EIB
76
CD-ROM přiložený k této zprávě obsahuje informace ze všech tří svazků výroční zprávy a dále
elektronickou verzi těchto svazků v jednotlivých dostupných jazycích.
Výroční zpráva je k dispozici také na internetových stránkách banky www.eib.org/report.
2005
EIB-Gruppe EIB Group Groupe BEI
1. Tätigkeitsbericht
Activity Report
Rapport d’activité
2. Finanzbericht
Financial Report
Rapport financier
3. Statistischer Bericht
Statistical Report
Rapport statistique
EIB děkuje všem, kdo laskavě dali k dispozici fotografie pro tuto zprávu:
CERN (str. 11, 37), SNECMA (str. 16, 25), EuroGeographics Association for the administrative boundaries (str. 20), BOSH (str.26).
Ostatní fotografie a ilustrace poskytlo grafické oddělení EIB.

Skupina EIB - Zpráva o činnosti za rok 2005

Transkript

Podobné dokumenty

Skupina EIB - Zpráva o činnosti za rok 2004

JESSICA Implementing JESSICA in the South

technický stav betonových konstrukcí panelových budov

Guidelines on Trading with the European Community (EC)

Firebird™ Verze 1.5 Release Notes v.1.5

Olomoucký Merkur - Celní úřad Zlín

B SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

2012 - European Investment Bank

Více o BMW i3 a BMW i8

Městský úřad Bor R O Z H O D N U T Í

Listopad - Časopis Život v Kristu

ukázka - Nakladatelství Čintámani

Sekery generace

Richard Muller - KNX Europen_Sec

Kampaň sklápěčky