Životopis Barbary Hendricks

Životopis Barbary Hendricks
Barbara Hendricks se narodila v americkém Arkansasu. Hudebního vzdělání se jí
dostalo na newyorské Juilliard School of Music, kde studovala mezzosoprán u Jennie
Tourel. Ještě před tím ale dokončila studia na University of Nebraska, kde získala ve
věku 20 let titul bakaláře v oborech matematika a chemie.
V Americe i v Evropě debutovala jako pěvkyně v roce 1974, kdy vystoupila v
sanfranciské opeře a na Glyndebourne Festival. Záhy vystupovala ve všech
významných opěrních centrech světa, např. v pařížské opeře, v Metropolitní opeře, v
Covent Garden a La Scale.
V Berlíně, Vídni a Hamburku debutovala rolí Zuzanky ve Figarově svatbě a několika
áriemi v doprovodu orchestru pod taktovkou Karla Böhma. Barbara Hendricks má ve
svém repertoáru více než 20 aktivních rolí, z nichž 12 rovněž nahrála. Její široký
repertoár se pohybuje od Mozarta (Pamina v Kouzelné flétně či Ilia v opeře
Idomeneus) přes francouzskou klasiku (Antonia v Hoffmanových povídkách od
Offenbacha či Micaela v Bizetově Carmen) až po árie nejslavnějších italských
skladatelů (Liu v Pucciniho Turandotě či Gildu v Rigolettu).
Roli Lii zpívala Barbara Hendricks na historické premiéře Turandoty v pekingském
Zakázaném městě v roce 1998 pod taktovkou Zubin Mehta v režii Zhang Yimou. V
březnu 2000 svůj repertoár rozšířila o roli Taťány v Evženu Oněgonovi. Ve filmu si
poprvé zahrála roli Mimi v Pucciniho Bohemě v režii Luigi Comenciniho. V roce 1994
natáčela roli Anny Truelove ve filmové verzi Života prostopášníka od Igora
Stravinského. Film se dočkal řady mezinárodních ocenění. V roce 1999 byla členkou
poroty Mezinárodního filmového festivalu v Cannes, které předsedal David
Cronenberg.
Od své newyorské premiéry v roce 1974 se Barbara Hendricks stala jednou z
nejuznávanějších pěvkyň své generace. Kromě německé klasiky zaměřuje svůj
repertoár i na francouzskou, americkou a skandinávskou hudbu. Opakovaně
vystupovala a nahrávala v doprovodu Dmitrije Alexejeva, Michela Béroffa, Jefima
Bronfmana, Michela Dalberta, Youri Egorova, Ralfa Gothoniho, Radu Lupu, Maria Joao
Pirese, Rolanda Pöntinena, Staffana Scheja, Andrase Schiffa a Petera Serkina.
S přáteli, kteří stejně jako Barbara Hendricks sdílejí lásku ke komorní hudbě, pořádá
pěvkyně pravidelné festivaly komorní hudby. Hendricks nahrávala s nejslavnějšími
dirigenty a orchestry současnosti. Patří mezi nejprodávanější operní pěvce. Vydala
více než 80 nahrávek, mnohé z nich za doprovodu orchestrů pod taktovkou
Barenboima, Bernsteina, Davise, Doratiho, Giuliniho, Haitinka, Karajana, Maazela,
Mehta, Sawallische a Soltiho. Bezmála dvacet let nahrává výhradně s EMI CLASSICS.
Na poli jezzové hudby debutovala účastí na Montreux Jazz Festival v roce 1994 a od
té doby se nejrůznějších jazzových festivalů účastní pravidelně. Opakovaně
koncertovala v Japonsku: v roce 1977 s Karajanem, v roce 1985 s Bernsteinem, o
rok později s vídeňskou státní operou a v roce 1996 s hamburskou operou. Kromě
množství koncertů v Evropě a Americe se každý druhý rok účastní operního turné po
Asii a Jižní Americe a pravidelně se účastní po celém světě řady hudebních festivalů.
V roce 1974 zpívala s chicagským symfonickým orchestrem na americké premiéře
opery "Un Espace Déployé" současného francouzského skladatele Gilberta Amyho.
V roce 1976 zpívala na americké premiéře "Dies Irae" (zvané někdy i "Osvětimské
oratorium") Kryštofa Pendereckeho pod taktovkou Zubina Mehta. Na světové
premiéře převedla v roce 1996 dílo "The Rain in the Trees" současného amerického
skladatele Tobiase Pickera; jako zvláštní host přednesla v Linkolnově centru k 80.
narozeninám Lorda Menuhina poprvé nová díla pěti současných skladatelů z celého
světa. V roce 1997 zpívala na světové premiéře japonsky písně mladého japonského
skladatele Mari Takany.
V roce 2000 přednesla na Gotlandském festivalu komorní hudby "Mölna Elegie"
současného švédskéhos kladatele Svena-Davida Sandströma. V roce 2002 zpívala na
světové premiéře "Das erschaft der Dichter nicht" od Bruna Mantovaniho, o dva roky
později uvedla poprvé "l'Abbé Agathon" od Arva Pärta. Na konci roku 2004 vystoupí
v Paříži v roli anděla na premiéře pery Anděl od Petera Eötvöse.
Barbara Hendricks byla po moha letech neúnavné pomoci uprchlíkům jmenována
celoživotní velvyslankyní dobré vůle UNHCR.
Na konci let 1991 a 1993 zorganizovala dva koncerty na podporu válkou zničené
bývalé Jugoslávie (v Dubrovníku a v Sarajevu). V roce 1998 navíc založila Nadaci
Barbary Hendricksové pro mír a usmíření. Nadace se snaží hledat mírová řešení v
oblastech, de hrozí konflikt. V roce 2001 vystoupila na přání nového nositele
Nobelovy ceny, Kofino Annana, na slavnostním koncertu pořádaném u příležitosti
předání Nobelovy ceny, v květnu 2002 zpívala na koncertě věnovaném oslavám
nezávislosti Východního Timoru.
Za svou uměleckou činnost i za své humanitární počiny získala řadu ocenění: čestný
doktorát university v Lovani (1990), titul doktorky práv od university v Dundee ve
Skotsku (1992), titul doktorky hudebního umění od Nebraska Wesleyan University
(1988), čestný doktorát grenobelské university ve Francii (1996) a čestný doktorát v
oboru hudebních věd z newyorské Juilliard School of Music (2000).
Od roku 1990 je členkou Švédské akademie múzických umění. V roce 1986 obdržela
od francouzské vlády titul Komandér umění a filosofie, v roce 1992 ji francouzský
president François Mitterrand jmenoval rytířem čestné legie. Řadu ocenění získala ve
Španělsku za činnost v oblasti ochrany lidských práv.
V roce 1987 byla Barbara Hendricks jmenována vyslankyní dobré vůle UNHCR.
Hendricks žije od roku 1977 v Evropě, nabyla švédské občanství a je hrdou matkou
syna a dcery.
Další informace o Barbaře Hendricks najdete na stránkách
www.barbarahendricks.com.