docselské dožínky - Asociace soukromého zemědělství ČR
download 
Stížnost Transkript
selské dožínky - Asociace soukromého zemědělství ČR
úvodník obsah Vážení přátelé, selské dožínky na vyškovsku co vlastně dělají sedláci po práci? Dovolil jsem si vypůjčit tuto trefnou otázku ze stejnojmenného článku naší „tiskové“ guru Šárky Gorgoňové, abych představil novou pravidelnou rubriku v naší Selské Revui. Podle toho, jaké máme zatím odezvy, tak si mnozí oblíbili pravidelné reportáže z velkých či malých hospodářství našich členů ze všech koutů České republiky. Poznat se navzájem - v jakých přírodních i ekonomických podmínkách a jakým způsobem hospodaříme, jaká je situace a jaké názory či aktivity se objevují v našich regionech, to je hlavní cíl těchto postupných návštěv všech regionálních organizací či svazů. Dnes je ovšem již také jasné, že kolegyně Šárka nemohla při své záslužné práci nenarazit na celou řadu dalších vyprávění a životních osudů, které se nám ale jaksi rozsahem ani tématicky nevejdou do těchto původních reportáží. Bylo by však velkou škodou, kdybychom se s Vámi nepodělili o tyto zajímavé příběhy, radosti i starosti členů rodinných farem, jakož i o inspirující zájmy, koníčky či prostě třeba jen zážitky a nejrůznější zkušenosti hospodářů, které se často jaksi i mimoděk dozvídáme. V tomto čísle najdete na úvod tři takové článečky (na stránce č. 94), které nejsou jen o práci, které dokáží povzbudit a třeba i inspirovat k tomu, abyste se třeba jen jedinkrát stali našimi redaktory a poslali nám své sdělení, svůj střípek ze života na rodinné farmě a kolem farmy. Napište nám, co tedy dělají sedláci po své práci, co je těší a co je naplňuje? Věříme, že tato nová pel-mel rubrika se stane důležitou a zejména čtenou součástí našeho časopisu! 18 - 20 důležitá avíza hydepark 4 Nabídka zájezdu do Lotyšska 6 - 12 Přehled školení 2014/2015 13 Spolupráce s Vodafone Ekonomicko-manažerský kurz 14 - 15 Z aktivit ASZ ČR Pravé selské jsou jen jedny 18 - 20 21 Sedláci, velké díky! Vyjádření ministra zemědělství k článku Zelené údolí KDU-ČSL 50 - 51 Stále hlasitější hýkání úředního šimla 52 53 Slovo prezidenta AFCHJ ČR Co čeká chov koní v budoucnu? 54 - 55 Aktuálně Rodinná farma není jen prázdný pojem 22 - 24 Totálně chybný přístup k ochraně půdy 56 Rodina - základ silného společenství na venkově 26 - 28 Církevní a jiné restituce 58 Brečím, tedy jsem 59 Nelehký život rodinných farem na Slovensku 30 - 41 Kila nebo počty zvířat? 60 Farma Zdeňka s ministrem otevřeli čtvrtou sérii Farmářských slavností 42 Zápis ze 64. jednání ABK Jak hospodaří 11. generace rodiny Poláčkových? 44 - 45 Vzdělávací pobyty v rámci programu Leonardo da Vinci 46 - 47 Půda - jak zabráníme jejímu znehodnocování? legislativa 62 - 65 Daňové okénko 66 Co jsme prosazovali a proč? 70 - 78 Reakce ASZ k aktivnímu zemědělci 79 48 Srdečně zdraví, Regiony ASZ se představují: ASZ Vyškov 82 - 91 Jarda Šebek, tajemník Sedláci po práci 94 - 97 Krátká zpráva o životě sedláka 94 - 95 Asociace soukromého zemědělství ČR Selská revue ASZ ČR za období 21. 6. 2014 - 9. 9. 2014, evidenční číslo MK ČR E 16897, vydáno 3.000 ks. Asociace soukromého zemědělství ČR, Samcova 1, 110 00 Praha 1, IČO: 68402538, tel.: 266 710 414, www.asz.cz. Redakce: Ing. Jaroslav Šebek, grafická úprava: Ing. Veronika Jenikovská. Tisk: Dalmat. Členům ASZ ČR rozesíláno zdarma prostřednictvím České pošty. Foto na titulní straně Zdeněk Gorgoň 4 Selská revue 2014 důležitá avíza Pojeďte s Asociací do Pobaltí! D alší z řady zvýhodněných zájezdů, který ASZ chystá pro své členy, je naplánován do zatím neprobádaného regionu severní Evropy, konkrétně do Lotyšska. Zemědělství v této zemi představuje silný sektor ekonomiky a jeho hlavní podíl tvoří malé rodinné farmy. Kromě klasického zemědělství je zde také důležitým odvětvím lesnictví a stále se rozvíjející rybolov. Dva týdenní turnusy, které plánujeme předběžně na listopad 2014 a časné jaro 2015 jsou připraveny opět za velmi výhodných podmínek – účastníci budou platit pouze příspěvek ve výši přibližně 5.000,- Kč. Počet účastníků je omezen na pouhých 12 lidí v každém turnusu. Jsme proto nuceni preferovat z přihlášených zájemců ty, kteří zatím na žádném zvýhodněném zájezdu nebyli. Upřednostněni budou také ti, kteří pojedou jako jediný zástupce členské farmy – rádi bychom totiž do těchto aktivit zapojili co nejvíce členů Asociace. Všechny zájemce proto prosíme, aby se hlásili včas – na podzimní termín nejpozději do 5. října, kdy budeme seznam účastníků z organizačních důvodů nuceni uzavřít. Na jarní termín se můžete hlásit také již nyní, seznam účastníků pak budeme uzavírat pravděpodobně koncem února. ROKU RODINNÝCH FAREM na Farmářské slavnosti pro rodiny sobota, 20. září 2014 od 10 do 16 hod. s dětmi FARMA RODINY MARÁKOVÝCH Zvonovice, okres Vyškov PROGRAM: Přesný program zatím stále ve spolupráci s lotyšskou partnerskou organizací připravujeme, zahrnovat však bude samozřejmě prohlídky farem, návštěvu zemědělských institucí nebo organizací sedláků a samozřejmě nezapomeneme ani na doplnění o nějaký turistický program. 10.00 – 16.00 PROGRAM PRO RODINY S DĚTMI PROHLÍDKA FARMY – mnoho druhů hospodářských zvířat, zemědělská technika NAUČNÉ STEZKY PRO DĚTI – historická vesnička, stezka v korunách stromů, řemeslná stezka, dílničky HERNA PRO DĚTI POD ŠIRÝM NEBEM PRODEJNÍ STÁNKY s poctivými čerstvými potravinami a spousta další zábavy folklorní vystoupení, ukázka orby s koňmi, dogdancing s Alenou Smolíkovou, bubnování pro celou rodinu Doprava do Lotyšska bude organizována letecky (Praha – Riga), ubytování bude hotelového typu (dvou nebo třílůžkové pokoje) a zajištěna bude také kompletní strava. Výklad během odborného programu bude samozřejmě kompletně tlumočen do češtiny. K POSLECHU ZAHRAJE skupina Q-styl Pokud máte o zájezd zájem, bližší informace vám rádi sdělíme na kontaktech hlavní kanceláře ASZ ČR, kde se zároveň můžete přihlásit na oba turnusy. Hlavní kancelář ASZ ČR, 27. 8. 2014 Asociace soukromého zemědělství ČR Vás zve v rámci PŘIJĎTE SE SVÝMI DĚTMI A POZNEJTE FORMOU HRY VŠE O ŽIVOTĚ NA FARMĚ vstup zdarma zdroj fotek: Latvian Tourism Development Agency ASOCIACE SOUKROMÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR www.asz.cz 6 Selská revue 2014 důležitá avíza Školení na nový občanský zákoník V II. plynule na farmu bez rizika letošní podzimní a zimní sezóně navážeme na cyklus školení ke změnám v občanském zákoníku, kterého se minulou zimu zúčastnilo téměř tisíc našich členů. Druhá série celodenních školení bude zaměřena na relativní závazky, změny v katastrálním právu či spolkové právo a předpokládá se samozřejmě i možnost diskuse. Zvláštní důraz bude kladen na prodej zemědělského majetku v rámci rodiny. K tomuto tématu byla pro členy zpracována podrobná příručka. Tento návod, který vedle právních a daňových rad zahrnuje i návrh kupní smlouvy, bude distribuován přímo na školeních. Níže uvádíme jejich předběžný časový harmonogram. Místa konání budou všem členům upřesněna pomocí SMS. Hlavní kancelář ASZ ČR Termín ASZ REGIONY Zástupce regionu 4/11/2014 Litoměřice - Louny Jaroslav Šebek, 777 032 332 6/11/2014 Benešov Jana Breburdová, 603 562 890 / Pavel Duda, 604 169 507 11/11/2014 Plzeň sever - Chebsko František Janko, 606 233 911 13/11/2014 Písek - Strakonice Karel Zíka, 608 722 404 / Vladimír Hanžl, 728 063 625 21/11/2014 Svitavy a Ústí n. O. Jiří Vopařil, 773 146 226 25/11/2014 Kladno, Beroun Josef Stehlík, 731 471 572 28/11/2014 Žďár n. Sáz. Vojtěch Trödler, 737 448 026 4/12/2014 Rychnov n. Kn. Jiří Petr, 603 171 985 11/12/2014 Přerov - Vsetín Dominik Jurečka, 777 146 018 12/12/2014 Krnovsko, Opavsko Pavla Löwenthalová, 602 564 895 18/12/2014 Břeclav - Hodonín Rajmund Fila, 775 306 002 / Pavel Machálek, 721 833 437 19/12/2014 Vyškov - Blansko Jiří Marák, 605 786 722 6/1/2015 Havlíčkův Brod Ondřej Dejmal, 775 613 178 9/1/2015 Třebíč Zdeněk Šplíchal, 605 559 129 15/1/2015 Český Krumlov Václav Perník, 777 170 780 16/1/2015 Č. Budějovice - J. Hradec Jan Staněk, 604 462 654 / Jan Štefl, 602 133 848 19/1/2015 Jihlava Arnošt Jakubec, 602 306 424 22/1/2015 Praha - Mělník kancelář ASZ ČR, 266 710 413 23/1/2015 Nový Jičín David Roman, 605 811 347 28/1/2015 Tábor Jiří Jech, 603 492 654 30/1/2015 Olomoucko - Prostějov - Kroměříž Václav Koutný, 603 498 074 3/2/2015 Příbram Vladimír Kuncl, 604 239 430 11/2/2015 Kolín, K. Hora, Nymburk Roman Noll, 602 378 673 19/2/2015 Pardubice, Chrudim Arnošt Pleskot, 603 507 027 26/2/2015 Jablonec, Liberec, Semily Petr Meduna, 603 833 041 27/2/2015 Náchodsko - Trutnov Vladimír Tláskal, 603 214 053 5/3/2015 Plzeňsko - Tachov Petr Hodan, 733 543 678 6/3/2015 Pelhřimov Květa Mošnová, 724 202 682 11/3/2015 SCHOK Richard Konrád, 777 754 802 18/3/2015 ASCHK ČR Blahoslav Políček, 731 482 476 prodej a servis kolových traktorů k dálnici 119, 250 69 klíčany Tel.: 315 786 115, Fax.: 315 786 296 www.agromel.cz [email protected] IČO: 25094335, DIČ: Cz25094335 8 Selská revue 2014 důležitá avíza www.asz.cz Konzultace s lektory PV-Agri v sezóně 2014/2015 V zimě 2014/2015 budou pokračovat již zavedené individuální konzultace tentokrát pod hlavičkou projektu Živočišná výroba a cross compliance. Pro zájemce je připraveno 30 konzultačních dní. Přehled termínů je uveden na protější straně. Princip konzultačního dne zůstává neměnný, tj. v průběhu dne se Vám osobně věnuje zkušený školitel cca 1,5 h, přičemž na konzultaci řešíte problémy a podněty týkající se Vašeho zemědělského podnikání. Pochopitelně pro efektivní průběh konzultace je dobré si vše, co Vás zajímá připravit předem, případně přinést podklady. Na konzultaci je nutné se předem objednat. Podniky živočišné výroby jsou v rámci cross compliance kontrolovány ve čtyřech hlavních okruzích – evidence zvířat, včetně označování, kvalita produktů, tj. maso, mléko a vejce, welfare a choroby Zástupce regionu Plzeňsko Petr Hodan, 733 543 678 18/11/2014 Jablonec, Liberec, Semily Petr Meduna, 603 833 041 19/11/2014 Příbram Vladimír Kuncl, 604 239 430 25/11/2014 Náchodsko Vladimír Tláskal, 603 214 053 26/11/2014 Trutnov Jan Basař, 777 053 505 zvířat. Z praxe víme, že dvěma problematickými okruhy jsou zejména evidence zvířat ve vztahu k včasnosti hlášení, které je letos v rámci cross compliance kontrolováno a také požadavky welfare, kdy častou příčinou problémů může být provozní slepota. Cross compliance je a bude nutnou podmínkou pro vyplácení některých plateb I. a II. pilíře Společné zemědělské politiky. Orientace v problematice je proto klíčová. 2/12/2014 České Budějovice Jan Staněk, 604 462 654 3/12/2014 Český Krumlov Václav Perník, 777 170 780 9/12/2014 Olomoucko Václav Koutný, 603 498 074 10/12/2014 Třebíč Zdeněk Šplíchal, 605 559 129 16/12/2014 Kolín, K. Hora, Nymburk Roman Noll, 602 378 673 17/12/2014 Pardubice, Chrudim Arnošt Pleskot, 603 507 027 6/1/2015 Krnovsko, Opavsko Pavla Löwenthalová, 602 564 895 Stejně jako v předchozích dvou letech věříme, že nás individuální konzultace vzájemně obohatí o nové poznatky, a nemusí to být jen v oblasti živočišné výroby! 7/1/2015 Nový Jičín David Roman, 605 811 347 13/1/2015 Přerov Dominik Jurečka, 777 146 018 14/1/2015 Kroměříž Jaroslav Olšina, 602 526 956 20/1/2015 Vsetín Jan Zajíček, 605 202 030 21/1/2015 Žďár n. Sáz. Vojtěch Trödler, 737 448 026 27/1/2015 Benešov Jana Breburdová, 603 562 890 28/1/2015 Písek Karel Zíka, 608 722 404 3/2/2015 Havlíčkův Brod Ondřej Dejmal, 775 613 178 4/2/2015 Pelhřimov Květa Mošnová, 724 202 682 6/2/2015 Litoměřice - Louny Jaroslav Šebek, 777 032 332 10/2/2015 Jindřichův Hradec Jan Štefl, 602 133 848 11/2/2015 Strakonice Vladimír Hanžl, 728 063 625 17/2/2015 Svitavy a Ústí n. O. Jiří Vopařil, 773 146 226 Cisterny 15 - 25 m3 18/2/2015 Rychnov n. Kn. Jiří Petr, 603 171 985 • ovládací terminál SlurryMaster 6000 24/2/2015 Jihlava Arnošt Jakubec, 602 306 424 • hydropneumatické odpružení náprav 25/2/2015 Tábor Jiří Jech, 603 492 654 • různé systémy plnění s vysokou výkonností 3/3/2015 Plzeň sever František Janko, 606 233 911 4/3/2015 Vyškov - Blansko Jiří Marák, 605 786 722 Za ASZ jako hlavní organizátor Jana Breburdová (603 562 890, [email protected]). Za PV-Agri jako hlavní organizátor Anna Vejvodová (734 506 885, [email protected]). pro aplikaci statkových hnojiv do ASZ REGIONY 12/11/2014 Profesionální technika Investujte Termín prověřené kvality • postupné vyprazdňování odzadu po sekcích • aplikátory - hadicové, radličkové, diskové Rozmetadla 9 - 22 m3 • pracovní záběry 12 - 24 m • vynikající průchodnost v terénu • malá energetická náročnost • nízko položené těžiště • Ewartův řetěz - jednoduchá výměna článků • výrobní závod v Dánsku • vyrobeno ze švédské oceli Domex • vysoká životnost Košťálkova 1527, 266 01 Beroun, +420 702 088 769, www.topagri.cz Rostlinolékařský portál ÚKZÚZ nedávno spustil novou webovou aplikaci pod názvem Rostlinolékařský portál, která obsahuje mnoho užitečných informací. Přístup na portál je: eagri.cz/public/app/srs_pub/fytoportal/public/ 9 10 Selská revue 2014 důležitá avíza www.asz.cz Pozvánka na festival N a České zemědělské univerzitě v Praze se ve dnech 13. až 17. října bude konat čtvrtý ročník Life Sciences Film Festivalu - tedy mezinárodního soutěžního filmového festivalu s tématikou zemědělských a potravinářských věd a udržitelného rozvoje. Kdo už festival navštívil, ten ví, že se v jeho průběhu najde pro každého něco. Řada festivalem oceněných filmů si nachází cesty také k divákům na venkov a do praxe. K nim patří například filmy z bavorské produkce, jako jsou „Farmář, který slyší trávu růst“, „Farmář a jeho princ“ či „Úcta k životu“, dokumenty „Symfonie půdy“, „Botanika touhy“ nebo francouzský hit „Voda vydělává“. A jaký bude letošní ročník LSFF? Takový, jaký je celý dnešní svět, v němž pozorujeme hluboké změny. Výkyvy klimatu způsobují častější extrémy počasí, sucha či povodně. Eroze ohrožuje půdní fond. Migrují rostlinné i živočišné druhy, ale také lidé. Stěhují se z jihu na sever, z venkova do měst. Ekonomové, sociologové a další společenští vědci z celého světa představují nejrůznější vize a scénáře. Ty katastrofické však ponechme akčním filmům; na festivalu se raději soustředíme na představování cest, které někam vedou a něco řeší. mu či městskému, tradičnímu či zcela modernímu, konvenčnímu i biodynamickému. Festival nabídne pohledy na subtilní pěstitelskou praxi směřující do michelinských restaurací, i na tu největší vpravdě americkou sklizeň pšenice. Tiché, klidné, nekonečné údery motyky a záběry rýče, nebo nepokojný ryk tisíců koní pod kapotou zcela nových strojů, které vdechují stovky hektarů? Obojí je správně a obojí si nachází své místo na slunci. O půdě Z filmu Farmář a jeho princ Naštěstí žijí uprostřed celé té vřavy světa také farmáři, sedláci, zemědělci, malí či velcí, kteří se starají o denní chléb celé planety. Ti ani nemohou chodit pro řešení daleko, protože když přijde čas, je třeba zasít, a pak je třeba i sklízet. Proto letošní festival proběhne ve znamení spolupráce s Mezinárodním rokem rodinných farem. Na festivalu nemůže půda chybět. Představí se nejen z pohledu mikrobiologického, ale letos zejména i z mykobiologického, tedy z pohledu hub. A navíc z pohledu těch žádoucích hub, symbiotických, mykorhizních. Houby mají totiž vlastnosti přímo zázračné. Nejen že dovedou odstraňovat staré zátěže životního prostředí nebo fungovat jako opatření proti erozi, vědci v současnosti přicházejí na nové objevy týkající se role hub ve výživě rostlin, především jejich symbiózy s kulturními rostlinami. Přírodovědci jsou dnes velmi blízko okamžiku, kdy dokáží mechanismy používané houbami ochočit a naučí je provádět žádoucí biotechnologické úkony. Jak blízko jsou houby i farmářskému životu už dnes, o tom se můžeme přesvědčit doslova na každém kroku. Z filmu Brooklyn Farmer O čem tedy bude letošní ročník? O farmaření (česky o sedlačení…) odolnější vůči nemocem. Hlavními hrdiny filmů „Probiotika“ a „Náš druhý mozek v břiše“ jsou tak celé armády spřátelených mikroorganismů, které rozhodují nejen o našem zdraví, ale zřejmě i o našem charakteru či náladě. O energiích Diskusí o energetice, fosilních palivech, jádru či obnovitelných zdrojích jsou plná media. Od uhlí a ropy se přesouváme k energiím zítřka. Tato dalekosáhlá proměna je tématem filmu „Změna“, který místo aby nás přesvědčoval, jak by k ní mělo dojít, provádí nás po různých koutech světa a ukazuje, jak tomu s největší pravděpodobností reálně dojde. O praxi Nejenom filmem však živ je festival. Slouží také jako místo setkávání a diskusí mužů a žen z praxe. Akademičtí a univerzitní odborníci i lidé, kteří svými životy píší originální příběhy, tedy ti nejpovolanější, uvedou filmové příběhy do toho nejzemitějšího českého kontextu. Z téměř 170 přihlášených filmů z celého světa se jich více než 60 věnuje farmaření - malému, velkému, venkovské- Mezinárodní festival dokumentárních filmů s tématikou přírodních a zemědělských věd a udržitelného rozvoje International Festival of Documentary Films on Natural and Agricultural Sciences and Sustainable Development O člověku Festival vás pozve na cestu planetou Člověk. Zdánlivě do cizích krajů, ve kterých však opět najdeme jenom to, co bylo stvořeno z prachu Země. V záhybech povrchu našeho těla sídlí tisíce různých organismů. Ještě mnohem více jich ale nalézáme uvnitř těla. Film „Život na nás“ zve diváka na fascinující odhalení o zcela každodenních věcech našeho života. Víte, že ať se rodí člověk nebo telátko, samotný způsob příchodu na svět určuje, jak budeme v životě odolní proti nemocem? Jak budeme růst a přibývat, či nakolik se u nás rozvinou alergie? Změna životního stylu globální společnosti, sterilní výchova v městském prostředí, to vše přímo souvisí se ztrátou toho nejpřirozenějšího spojení, které nám příroda věnovala během evolučního vývoje - spojení s přírodou. Česká premiéra filmu „Mikrozrození“ odhaluje klíčové mikroskopické procesy, které podle autorů filmu mohou mít zásadní vliv na vývoj celé lidské populace. Festival však mapuje lidský osud ještě dál. Nejnovější výzkumy prokazují, že pokud není miminko kojeno a do dvou let vystaveno patřičnému množství příslušných imunitních stimulů, jeho zdravý vývoj může být vážně narušen. Selský rozum nám to překládá tak, že pokud se naše děti od nejútlejšího věku setkávají s loukou, lesem, s půdou, žížalami i s hnojem, tedy s živou přírodou, jsou 13.–17. 10. 2014 WWW.LSFF.CZ Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129, 165 21, Praha 6 – Suchdol WWW.CZU.CZ Z filmu Make Hummus O zábavě Festivalová „reportáž“ Romana Vaňka. Neúprosné oko Romana Vaňka se zaměří na jeden z nejdražších závodů současnosti. Kupředu se však neřítí vozy Lotus, Ferrari ani McLaren, ale vědecké týmy, které se předhánějí, kdo z nich hodí na gril důstojnější klobásku. Od jediné buňky nebo od jediného vajíčka, kdo s koho? Umělé maso versus příroda? Festival si zatím, s dovolením, vsadí spíše na přírodu. Respektive na přeštíka. Festivalovou upoutávku si dovolujeme uzavřít pozvánkou na vyhlášení vítězných filmů (středa 15. října), kterému bude předcházet panelová diskuse na téma „Jaká je budoucnost farmářů v Čechách?“ Sledujte festivalové stránky a program na www.lsff.cz 11 12 Selská revue 2014 důležitá avíza www.asz.cz LPIS Spolupráce se společností Vodafone je úspěšná - pomocník pro zemědělce P o dvouleté pauze, kdy jsme se společně setkávali pouze na individuálních konzultacích, se s Vámi tým školitelů PV-Agri vrátí do počítačových učeben. Důvodem je série deseti školení v rámci projektu LPIS – pomocník pro zemědělce. Registr půdy LPIS je jedinečným informačním systémem, který umožňuje nejen vyhledávání informací o půdě, kterou zemědělec užívá, ale poskytuje i prostřední pro aktivní práci jako jsou zákresy eroze, změny hranic bloků, vedení osevního postupu, práce s daty katastru nemovitostí, tisky mapových podkladů a podobně. Jistě jste si všimli, že prostředí LPIS doznalo jistých změn a má některé vylepšené funkce. Možná patříte mezi ty, kteří by rádi přišli na kloub některým novým funkcím, které LPIS nyní nabízí, nebo si prostě potřebujete osvěžit vědomosti nabyté na předchozích školeních. Ať tak či onak školení LPIS, které bude probíhat od ledna 2015 je tu pro Vás. Školení mají omezenou kapacitu cca 15 zemědělců na jedno školení, proto se neváhejte včas přihlásit. Školení nejsou určená úplným začátečníkům, neboť se na nich budeme zaměřovat spíše na novinky, které Vás v LPIS mohou potkat. Takovou novinkou je Termín ASZ REGIONY například práce s katastrem, který je nyní v LPIS aktualizován denně. Součástí školení budou i informace o novém dotačním období, které začíná od roku 2015. Zaměříme se na provázanost podmínek dotací s LPIS a ukážeme si jak dohledat například podklady pro plnění požadavků ozelenění či orientaci ve vrstvě ENVIRO, která je základem pro dotace AEO. Doufáme, že v lednu již budou tyto informace stabilnější a ne tak turbulentní jako tomu je nyní. Podrobný rozpis regionů a termínů uvádí následující tabulka. Účast na školení je bezplatná. Těšíme se na Vás. Za ASZ jako hlavní organizátor Jana Breburdová (603 562 890, [email protected]). Za PV-Agri jako hlavní organizátor Anna Vejvodová (734 506 885, [email protected]). V dubnovém čísle naší Selské revue jsme vás informovali o výhodné nabídce společnosti Vodafone na levnější telefonování, které asociace u tohoto mobilního operátora pro své členy vyjednala. S potěšením můžeme konstatovat, že během uplynulých čtyř měsíců této nabídky využila a veškeré výhody s tím související čerpá celá řada členů napříč republikou. Zanedbatelná tak není ani provize pro celostátní asociaci, kterou lze využít ke stálému zlepšování jejích služeb pro vás. Pro ty, kteří stále váhají, přinášíme její aktuální verzi, do příštího čísla Selské revue připravuje společnost Vodafone ještě další variantní nabídku. Cena tarifu Business RED za 361,- Kč bez DPH za měsíc! Jde o neomezené volání a neomezené SMS do všech sítí na území ČR a internet (1,5 GB) a možnost datového tarifu s 50% slevou. Zvýhodněná nabídka je na 1 rok. Aktivovat lze až 5 SIM karet na 1 člena, resp. na každé jeho IČ. Fakturace bude probíhat přímo na Vaše IČ. Smlouvy můžete využít jako zákazník Vodafonu i jako zákazník jiného operátora. Je ale nutné mít vyřešené veš- keré závazky na stávající smlouvě, případně je u smluvně vázaných zájemců možnost (pokud načerpali hw budget či jiné zvýhodnění), aby se vyplatili ve výši 20 % závazku. Pokud máte číslo u jiného operátora než Vodafone, stačí si vyžádat tzv. přenosový kód a zavolat na níže uvedenou linku. Operátoři vám sdělí další nutní kroky a aktivaci vám zařídí. Pokud by měl někdo zájem o jiné tarify, (např. volání do zahraničí, větší rozsah dat, apod.), je možné kontaktovat Hlavní kancelář ASZ pro zaslání dalších připravených zvýhodněných nabídek. Jak výhodný tarif získat? Na e-mail [email protected] zašlete následující údaje: • Jméno a příjmení • Region ASZ, kde jste členem • Číslo mobilního telefonu Každý zájemce dostane od ASZ kód, který potvrzuje, že je členem ASZ (nebo členem chovatelských svazů v ASZ – po ověření členství). Pak už jen stačí zavolat na číslo 800 77 77 05 nebo napsat na emailovou adresu: asz@ vodafone.cz a prokázat se jménem, vygenerovaným kódem a vaším IČ. Speciální nabídka tarifu pro členy ASZ ČR a jejich rodinné příslušníky Cena tarifu bez DPH / s DPH Neomezené volání a SMS v ČR 361,- /437,- Business RED 1,5 GB internet Zástupce regionu 16/1/2015 Rychnov n. Kněžnou a okolní regiony Jiří Petr, 603 171 985 30/1/2015 Plzeňsko a okolní regiony Petr Hodan, 733 543 678 13/2/2015 Benešov - Příbram Jana Breburdová, 603 562 890 27/2/2015 Č. Budějovice a okolní regiony Jan Staněk, 604 462 654 10/3/2015 Olomoucko - Prostějov Václav Koutný, 603 498 074 11/3/2015 Žďár n. Sáz. a okolní regiony Pavel Srna, 604 231 686 17/3/2015 Krnovsko, Opavsko - Nový Jičín Pavla Löwenthalová, 602 564 895 18/3/2015 Kroměříž - Přerov - Vsetín Jaroslav Olšina, 602 526 956 24/3/2015 Tábor a okolní regiony Jiří Jech, 603 492 654 25/3/2015 Litoměřice a okolní regiony Jaroslav Šebek, 777 032 332 Kancelář ASZ navštívili zemědělci z jižní Koreje H lavní kancelář ASZ ČR navštěvují pravidelně skupiny farmářl a zemědělských odborníků jak ze zemí EU, tak z mnoha cizokrajných destinací. Naposledy to byla 26. srpna skupina patnácti fzemědělců z jižní Koreje, kteří se velmi zajímali o podmínky hospodaření v České republice i v EU a o nastavení Společné zemědělské politiky. 13 14 Selská revue 2014 důležitá avíza www.asz.cz Ekonomicko-manažerský kurz pro členy ASZ emorandum o spolupráci, zahrnující zejména oblast vzdělávání a výzkumu, kterou na počátku letošního roku uzavřela ASZ ČR s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU), má první výsledky. Těmi je ukončený první semestr postgraduálního kurzu pro 24 soukromých zemědělců, členů ASZ, jehož obsahem byl především marketing, moderní metody vyhledávání obchodních příležitostí, řízení a podniková ekonomika. Aktuálně se začíná připravovat kurz pro další uchazeče z řad členů ASZ. Abyste mohli zvážit svou případnou účast na něm, přinášíme vám názory absolventů prvního semestru premiérového kurzu. Místopředsedkyně ASZ ČR Eliška Kravcová: „Do kurzu jsem se přihlásila hlavně proto, že jsem chtěla okusit atmosféru přednášek na akademické půdě. Z předložených témat mě nejvíce lákala ta ekonomická, dále současné trendy v IT a internet v podnikání. Nakonec pro mě byly velmi zajímavé nejen tyto, ale i ostatní přednášky. Docent Smutka pro nás rozebral velmi zajímavým způsobem světový obchod, zemědělství z celosvětového hlediska a na to navazovala agrární politika. Byla jsem ráda, že jak přednášející, tak my jako posluchači jsme v rámci diskuse nacházeli potřebu se navzájem poslouchat. Ing. Tyrychtr z katedry informačních technologií mi ukázal cestu, jak bezpečně archivovat data v PC, jak lépe a cíleně vyhledat informace na internetu. Protože nejčastěji pracuji s excelovými soubory, uvítala jsem praktické využití kontingenčních tabulek. Přednáška doktorky Růžičkové z katedry práva k občanskému a rodinnému právu byla přínosná v tom, že jsem mohla srovnávat její výklad s výkladem advokáta Tomáše Davida, jež vedl školení pro členy ASZ k novému občanskému zákoníku. Například aplikace svěřeneckého fondu byla celkem odlišná. Ing. Filla z katedry obchodu a financí nám v předmětu „Základy finančního řízení – podnikové účty, finanční Člen ASZ Krnovsko a Opavsko Ing. Richard Švidrnoch: - první ohlasy M finančního ředitele cihelny Wienerberger, jehož postřehy týkající se ekonomiky podnikání byly naprosto trefné a troufám si tvrdit, že pro všechny účastníky kurzu velmi poučné a nadmíru potřebné.“ analýza“ vyložil, jak velké a podstatné mohou být rezervy v řízení podniku. Chyby při kontrole zaměstnanců či investování do majetku nám ukázal na konkrétních příkladech. Jediná přednáška, která se moc nepovedla, byla od docentky Klimešová. Ta vyprávěla o precizním zemědělství, aniž by vůbec chtěla pochopit, že má před sebou většinu posluchačů, kteří již o tom něco vědí, a přistupovala k nám jako ke studentům, jež to tam mají odsedět. Nakonec jsme se zachovali tak, že jsme z nezajímavé přednášky utekli. Pro mě osobně byla nejpřínosnější a nejpříjemnější přednáška Ing. Řezbové z katedry ekonomiky. Nejen proto, že šlo o ekonomiku a účtování a cítila jsem se jako ryba ve vodě, ale také proto, že byla vstříčná a velmi přístupná k diskusi. Od druhého roku kurzu očekávám hlavně prohloubení již získaných znalostí. Dále více času věnovaného praktickým ukázkám práce na PC, dotažení přislíbených spoluprací, kterým je například malý prográmek v Excelu na sledování krmných dnů a spotřeby krmiva. A snad neskončíme jen u malých programů. Třeba dokážeme jako ASZ promluvit i do učebních osnov. A protože do Prahy to máme někteří daleko a musíme tam přespávat, tak se těším na večerní sobotní posezení s partou bezva lidí, co se umí podělit o své zkušenosti s hospodařením.“ Člen předsednictva ASZ ČR David Smetana: „Vzhledem k tomu, že jsem již v minulosti absolvoval celou řadu velmi kvalitních seminářů a školení, považuji se za náročného studenta. Proběhlému semestru bych proto vytkl, že při některých přednáškách nebyla příliš zohledněna rozdílnost předchozího vzdělání studentů, což konkrétně zejména při práci s excelovými soubory bylo hodně znát. Za rozhodně nejpřínosnější považuji, pokud přednášejícím byl člověk z praxe. To se jako naprosto ideální ukázalo v případě „První rok kurzu stál jednoznačně za to a nejlepší důkaz pro mne je ten, že se těším na jeho pokračování. Bylo příjemné zase okusit studentský život ve škole i po ní. Navíc termíny přes zimní měsíce jsou alespoň pro mne podstatné proto, abych se takového vzdělávání mohl zúčastnit. Nevím, jak kolegové z okolí Prahy, kteří jezdívali domů každý den, ale my ostatní jsme, myslím, vytvořili dobrou partu, našli si nové přátelé, poznali jejich farmy a vyměnili si spoustu zkušeností z hospodaření v různých koutech republiky. Na kurzu samotném bych viděl jako porodní bolest hlavně to, že jsme my, „studenti“ přesně nevěděli, co bychom se chtěli dozvědět a naopak přednášející si zase nebyli zcela jisti, co nám mají přednášet. Navíc díky absenci zkoušky měli volnost ve výkladu, což bylo dobré v případech, kdy jejich osnova zabíhala už hodně mimo naši oblast zájmu. Problém ale nastával ve chvílích, kdy se téma přednášek začalo stáčet ke konkrétním problémům jed- notlivých studentů a z kvalitních přednášek se občas (podle mne) stávaly nemoderované diskuze. Ty často zabraly až moc času a byla škoda, že nám přednášející, jejichž kvality byly výborné, už nestačili předat více z jejich přípravy. Věřím ale, že kurz si najde další zájemce i v dalších ročnících a obě strany budou díky tomuto našemu prémiovému ještě lépe připraveny. Všem ho mohu jen doporučit!“ V pořadí druhý MBA kurz bude probíhat opět formou dvouletého školení – 2 bloky (1. blok cca leden 2015 - březen 2015, 2. blok leden 2016 - březen 2016) po 10 osmihodinových modulech, tj. 5 víkendů výuky. Participace: 20 – 30 posluchačů (výběr ASZ ČR) Cena pro účastníky: cca 28.000,- Kč (dle počtu účastníků) Zájemci o kurz z řad členů ASZ se mohou hlásit již nyní na adresu Hlavní kanceláře ASZ, e-mail: [email protected], tel. 266 710 413. Hlavní kancelář ASZ ČR 15 16 Inzerce Selská revue 2014 www.asz.cz biostimulace v podmínkách rodinných farem B iostimulace je metoda využívající podpory přirozených biologických procesů k harmonizaci pochodů v přírodě. Touto přírodou je nejenom půdní profil, ale také vnitřní prostředí stáje s jeho procesy dekompozice organické hmoty ve statkových hnojivech. vyváženého poměru minerálních a stopových prvků. Pro potřeby živočišné výroby je na trhu k dispozici skupina výrobků nazvaná souhrnně Activ‘Z, což vyjadřuje aktivní přístup k řešení problémů zoosféry. Čeští farmáři mají k dispozici dva přípravky této skupiny – Z’fix a Z’dry. Podestýlka i produkovaná kejda mnohdy vykazuje nevhodný poměr anaerobních a aerobních organismů. Jestliže není poměr vyvážený, dochází ke kvasným procesům a tvorbě plynů, které zhoršují stájové prostředí. Současně je takováto podestýlka plná agresivního amoniaku a to negativně působí na dýchací aparát zvířat. Kvasné procesy mají také velice nepříznivý vliv na zdraví končetin. Spolu s nadměrnou vlhkostí se významně podílí na chorobách, které jsou příčinou kulhání a ztráty užitkovostí u všech druhů hospodářských zvířat. Z’fix je určen pro ošetření slamnatých podestýlek s dobou zdržení delší než tři týdny, pro ošetření podroštových prostorů a kejdových jímek a lze jej také s úspěchem použít pro výrobu kompostů. Jaká je cesta z tohoto nedobrého stavu? Použijeme-li klasickou dezinfekci, potlačíme všechny bakteriální kolonie a to není cílem, protože právě houby a bakterie obou typů jsou zodpovědné za formu rozkladu organické hmoty, čistotu stájového ovzduší a kvalitu statkových hnojiv. Závěr - tudy cesta nevede. „Šedivá je každá teorie, zelený je strom života.“ Možná to není úplně přesná citace, ale vystihuje to, oč se s Vámi chceme podělit. O zkušenosti z farem. Sami budete moci posoudit a porovnat nakolik se představené chovy podobají podmínkám Vašich farem a zda některá z popsaných řešení mohou pro Vás být přínosem. Nabízí se jiná možnost a tou je právě ona biostimulace stájového prostředí. Ve zkratce lze tuto metodu popsat jako vytvoření optimálních podmínek ve stáji, aby se harmonizoval poměr aerobních a anaerobních bakterií. A to je v zásadě vše podstatné, co je potřeba udělat. Relativně jednoduchým zásahem harmonizujeme biologické procesy do té míry, že produkce amoniaku a stájových plynů výrazně klesá, sací schopnost podestýlky je nesrovnatelně vyšší a homogenita kejdy v podroštových prostorech umožní jejich vyprázdnění a vyčištění v podstatně kratším čase. Pan Josef Navrátil, Kraskov, ASZ Pardubice Francouzská společnost PRP SAS je členem EBIC (European Biostimulants Industry Council). Jeho posláním je mimo jiné zavádění biostimulace do praxe a naplnění kodexu trvale udržitelného rozvoje zemědělství. Společnost PRP SAS již více než 40 let využívá k procesům biostimulace patentovanou metodu MIP (Mineral Induced Process), založenou na aplikaci Z’dry je situován pro prostředí, ve kterém je nutno v krátkém čase snížit vlhkost. Těmito místy jsou například individuální boxy dojnic, kde je takto s úspěchem snižován výskyt patogenních organismů způsobujících mastitis. Dalšími možnostmi využití jsou porodní kotce prasnic a ošetření selat po porodu. Soukromě hospodaří od roku 1991 a celou dobu se věnuje výrobě mléka. S výstavbou nové stáje a zrušením vazného systému se vyskytl problém se stabilitou podestýlky. Více než 20 kusů holštýnek v produkci, to už je pořádná porce moči a výkalů, kterou denně vyprodukují. Proto také v počátcích byla spotřeba slámy dva balíky denně. S tím pak souvisela i krátká doba zdržení podestýlky, protože narůstání bylo neúměrně rychlé. Bylo potřeba hledat řešení. Na doporučení ing. Jaroslava Matyka ze společnosti LIMAGRAIN CZ se pan Navrátil obrátil přímo na PRP Technologies a proběhla zahřívací kola. Vybalancovat celý systém nebylo vůbec jednoduché, ale ohromný díl práce odvedli oba hospodáři Josef a Aleš Navrátilovi. Doporučený systém poctivě adaptovali na své podmínky a naopak ještě novými poznatky pomohli některé anomálie vyřešit a odstranit. Jak uvedl bratr Aleš: „Ten systém je živý a je potřeba s ním podle toho pracovat. Alo to je na něm to krásné.“ Díky tomuto přístupu jsou dnes v situaci, se kterou jsou velmi spokojeni. Zakládání podestýlky v prvním týdnu probíhá stejně, ale hned následně mohou přejít na stlaní jednoho balíku denně, což představuje úsporu 50 procent. To jim umožní udržet si provozní zásobu slámy na 46 dní (balíky na stopě na obrázku). V praxi to znamená, že kvůli slámě je nutné startovat traktor jedenkrát za 46 dní. „To mi vyhovuje, protože traktorem jezdím nerad. A přitom ještě výrazně šetřím naftu“, říká Josef Navrátil. Další úsporou je to, že výrazně omezil nákup slámy. Podestýlku může vyvážet jen třikrát do roka a to tehdy, když jsou vhodné podmínky. „My jsme zpočátku měli obavy ze zdravotního stavu končetin při prodloužení doby mezi vyváženími, ale je to právě naopak a náš paznehtář je velice spokojený. V součtu všech kladů mě nic nenutí vyvážet v nouzi a sám si volím vhodný termín. Neničím si cesty a hlavně pole. A tyto přínosy jsou pro mne nedocenitelné“, uzavírá Josef Navrátil. Pan Ondřej Dejmal, Havlíčkova Borová, ASZ Havlíčkův Brod Pan Jaroslav Klofáč, Jedouchov, ASZ Havlíčkův Brod Hospodaří v malé obci Jedouchov u Věže na okrese Havlíčkův Brod a chová 90 krav bez tržní produkce mléka. Jelikož nemá ornou půdu a veškerou potřebnou slámu nakupuje od okolních hospodářů, zalíbila se mu myšlenka technologie ustájení s výraznou úsporou slámy. Na podzim roku 2012 začal tuto technologii používat poprvé a předpoklady se více než potvrdily. „Když počítám úsporu slámy, tak v období od podzimu do začátku telení v únoru jsem se dostal na padesát procent spotřeby a v době telení jsem zhruba na sedmdesáti procentech původní spotřeby slámy“, uvádí pan Jaroslav Klofáč svůj poznatek se praktického využití. „Kolegové se mne ptají na ekonomiku celého systému, a proto jsem ji spočítal. Denní náklad na Z’fix pro všechna zvířata činí 225 Kč a denní úspora spotřebované slámy je 300 Kč. Zdánlivě tedy malá úspora 75 Kč/den. Ale jen tehdy malá, díváme-li se na celou problematiku z tohoto jednoho úhlu pohledu. Aby bylo celkové zhodnocení komplexnější, mohu prezentovat a hlavně potvrdit další přínosy z použitelné technologie: Kombinuje činnost soukromě hospodařícího rolníka s těžbou a zpracováním dřeva. I z tohoto důvodu nemá dojnice, ale soustředil se na výkrm býků a prasnice s navazujícím výkrmem prasat. Tato specializace mu umožňuje věnovat zvířatům maximální péči, ale zároveň nechává dostatečný prostor pro přidružené činnosti spojené s dřevem. O technologii PRP a jejím využití dostal informace od pana Jaroslav Klofáče z Jedouchova. Zajel se podívat na jeho farmu a pak už to byl jen krok k zahájení vlastní aplikace. Vstupní stav byla takový, že hlubokou podestýlku u býků bylo nutno vyvážet jednou za dva měsíce a před vývozem už byla málo únosná a zvířata se do ní bořila. Takže z toho byl model šesti vývozů hnoje ze stájí uprostřed vesnice. Po zkušenosti od letošního jara se po aplikaci Z’fix prodloužil interval vyvážení na tři měsíce. „Chci tento systém udržet v chodu, abych měl větší klid hlavně v zimě a nebyl nucen vyvážet v nepříznivých podmínkách. Současně vidím, že zvířata jsou v pohodě a úspora času a slámy vůbec není na úkor jejich welfare. Naopak zvířata jsou čistší a spokojenější. Ve výkrmu býků už tedy s touto technologií počítám a do budoucna bychom rádi připravili celý systém pro porodnu prasnic a výkrm prasat“, uzavírá pan Ondřej Dejmal. 17 • naše stáj funguje i v létě jako přístřešek. Takto ošetřená podestýlka nehřeje a zvířata jsou ze své vůle v klidu pod střechou a v blízkosti vody. Dříve tomu tak nebývalo, • fermentace ve stáji nám umožňuje být ohleduplnými vůči svým sousedům, protože při vyklízení stáje a rozmetání hnoje nikoho neobtěžujeme nadměrným zápachem, • • • nakládání a manipulace s hnojem při vyklízení stáje jsou výrazně jednodušší a snazší, což je úspora času a nafty, snadné rozmetání hnoje má dva přínosy. Zaprvé šetří naftu, protože traktor může pracovat v nižších otáčkách a zadruhé struktura hnoje umožňuje pro nás tak důležitou rovnoměrnou aplikaci na travních porostech, snížením spotřeby slámy jsme sice snížili objem produkovaného hnoje, ale zvýšeným obsahem živin a zlepšenou fermentací se jeho kvalita výrazně zvýší a následné ztráty živin po aplikaci na travní porosty jsou menší“, uzavírá pan Jaroslav Klofáč Zajímavý poznatek má i jeho syn: „Všimnul jsem si, že zlepšení kvality hnoje vede ke zvýšení úrodnosti a výkonosti porostů. Po aplikaci fermentovaného hnoje stoupla produkce sena z jedné z nejhorších luk z 8 na 20 balíků z první seče. Takového výnosu jsme tam nedosáhli nikdy v minulosti, i když tam byl pravidelně aplikován hnůj jako jediný zdroj živin“, dodává pan Jaroslav Klofáč junior. Z předchozích řádků lze vyčíst, že technologie Z‘fix přináší na farmě mnoho pozitiv a bylo hrubým zkreslením efektivity, kdyby se její návratnost měla vyhodnocovat pouze podle úspory slámy. Právě komplexní přístup k řešení problému a uvážlivý výběr řešení je vlastní dobrým hospodářům. Hospodářům, ke kterým se hlásil jeden ze zemědělců při rozhovoru s novinářem: „Jako podnikatel v zemědělství, jistě všechny tyto problémy vnímáte,“ oslovil jej novinář. „Já nejsem zemědělský podnikatel, já jsem hospodář. A to je sakra rozdíl“, zněla odpověď, která by měla být tesána do kamene. Ivan Petrtýl, www.prptechnologies.eu e-mail: [email protected] 18 19 Selská revue 2014 Z aktivit ASZ www.asz.cz Pravé selské jsou jen jedny Původní hospodářství rodu Provazníků, který se v této obci věnoval sedlačině od druhé poloviny 19. století, totiž bylo za minulého režimu srovnáno se zemí. Obrovská touha po vzkříšení hospodaření však vedla na počátku devadesátých let tehdy pětapadesátiletého Františka Provazníka k vybudování zcela nového statku. To se mu za veliké podpory rodiny – ženy a dcery se zetěm, manželů Přikrylových, podařilo. Ti se totiž rozhodli, ač absolventi vysoké školy – fakulty ekonomie a strojírenství, kteří v té době již měli svá zaměstnání v jiných oborech, začít hospodařit společně s ním. Prohlídku hospodářství kroměřížských sedláků si nenechala ujít více jak stovka členů asociace z celé republiky. Původní 12hektarová výměra se od té doby rozrostla na více než desetinásobek. Na 30 hektarech stále hospodaří vitální pan Provazník, na zbylé stovce manželé Přikrylovi. Pěstovanými plodina- Krásný statek Nový Dvůr na samém konci Kroměříže je po patnácti letech hospodaření v pronajatých prostorách splněním snu rodiny bývalého předsedy ASZ Kroměříž Jana Váni. 1992, tak jeho syn Jiří, jenž farmu v roce 2007 převzal. Spolu se čtyřmi zaměstnanci se na 750hektarové výměře věnuje pěstování pšenice, řepky, ječmene, slunečnice a také poněkud méně obvyklé plodiny používané jako žluté přírodní barvivo – safloru. Několik stovek sedláků ze všech koutů republiky se ve čtvrtek 4. září sjelo na Hanou, aby oslavilo zdárný konec žní. Na farmě rodiny místopředsedkyně ASZ Vyškov Heleny Přikrylové se v tento den konalo dožínkové posezení Asociace soukromého zemědělství ČR. Zúčastnila se jej řada hostů včetně ministra zemědělství Mariana Jurečky či ředitelky Státního pozemkového úřadu Svatavy Maradové. J iž tradičně předchází oficiálnímu zahájení dožínek prohlídka hospodářství členů z daného regionu. Ta nechyběla ani letos, své farmy otevřeli pro kolegy-sedláky členové ASZ Kroměříž, která letošní dožínky spolupořádala. Zájem o poznání zdejšího hospodaření, inspirování se, o navázání případné spolupráce a bližších vztahů s kroměřížskými sedláky projevila více než stovka členů asociace od Plzně až po Opavu. Dožínky Asociace soukromého zemědělství ČR letos hostila farma rodiny Provazníkových a Přikrylových v Rybníčku nedaleko Vyškova. Na prvním navštíveném hospodářství v obci Tučapy na rozhraní Valašska a Hané zaujal přítomné velmi dobře zajištěný odbyt brambor a cibule pěstovaných na 33 hektarech půdy. Zhruba třetina se prodá přímo ze dvora, zbytek putuje do místního velkoskladu. Na zbylých 135 ha orné půdy se daří cukrové řepě a obilninám. Důkazem toho, že na plnění svých snů není nikdy pozdě, je krásný statek „Nový dvůr“ na samém konci Kroměříže. Ten po 15 letech hospodaření v pronajatých prostorách vystavěl se svou rodinou bývalý předseda ASZ Kroměříž Jan Váňa. Jeho součástí je i První selský pivovárek provozovaný synem pana Váni, kde se ročně vyrobí tisíc hektolitrů piva šesti druhů, mezi nimi například Sedlák či Sedláček. Na farmě rodiny Babušníkových v Roštíně přivítal návštěvníky jak Ladislav Babušník, který zde začal hospodařit v roce Dožínky oficiálně zahájil předseda ASZ Josef Stehlík, který manželům Přikrylovým předal dožínkový věnec a ceduli s nápisem „Tato farma je členem Asociace soukromého zemědělství ČR“. Josefu Ježovi z Prasklic, poslední obci na Kroměřížsku, se podařila věc takřka neuvěřitelná. Bez jediného hektaru vlastní půdy, s osmiletým zpožděním (v roce 1998) a bez selských kořenů v této oblasti, vybudoval moderní prosperující farmu s perfektním technickým zázemím, skladovacími halami a novou posklizňovou linkou. Hospodaří na 400 hektarech půdy v devíti katastrech a zaměstnává dva pracovníky. Těžko uvěřit, že na pečlivě upraveném statku v Rybníčku nedaleko Vyškova, který se stal hlavním dějištěm letošních dožínek ASZ, rostla ještě před pětadvaceti lety družstevní pšenice, nebyla zde přístupová cesta, voda ani elektřina. František Provazník přečetl přítomným příběh rodu Provazníků, při kterém si mnozí z nich vybavili nelehké začátky svého soukromého hospodaření. 20 Selská revue 2014 Z aktivit ASZ www.asz.cz Sedláci, velké díky! V letošním Roce rodinných farem se naše stavovská organizace snaží maximálně využít tuto jedinečnou příležitost k propagaci rodinného stylu hospodaření a poukázání na jeho význam. Již v přechozích letech se ukázalo, že jednou z nejúčinnějších forem této propagace je otevření členských farem ASZ široké veřejnosti, aby se tak měla možnost lépe seznámit s jejich přínosem jak pro venkov, tak celou společnost. Došlo i na ukázku žní z dob našich předků. Akce se osobně zúčastnil i ministr zemědělství Marian Jurečka, který si spolu s ostatními prohlédl celé hospodářství. V minulém čísle Selské revue jsme se ohlédli za všemi akcemi, které se uskutečnily v první polovině roku 2014. Na stránkách tohoto vydání se podrobně dočtete, co nejvíce zaujalo návštěvníky rodinných farem na slavnostech konaných v průběhu léta. O tom, že šlo opět o akce velice zdařilé, svědčí vysoká návštěvnost čítající celkem několik desítek tisíc lidí. K tanci i poslechu hrála po celé odpoledne i večer cimbálová muzika Záletníci. na úvod dožínek připravil František Provazník. „Navázat přes všechny překážky na rodinnou tradici a začít svobodně hospodařit považuji dnes, po téměř pětadvaceti letech, za nejlepší rozhodnutí svého života,“ řekl hospodář. Dožínky proběhly v duchu tradic, proto nesměl chybět ani folklorní soubor Pantlék z Němčic na Hané. „Pořádání každé akce člověku něco přinese, nějak ho obohatí. Při přípravě letošních Největší zásluhu na tomto úspěchu mají bezesporu jednotlivé rodiny, které své statky veřejnosti nejen zpřístupnily, ale přípra- Cimbálová muzika nadchla všechny věkové kategorie. x Farmářské slavnosti na farmě Zdeňka, Poruba 22. - 27. 6. 2014 x Zájezd ASZ Litoměřice na Slovensko x Zájezd ASZ ČR do Normandie 24. 6. 2014 x Zasedání MV PRV 2. 7. 2014 x 64. schůze ABK Práci s cepem si měli možnost vyzkoušet i přítomné selky. mi jsou pšenice, sladovnický ječmen a řepka. Velkým přínosem pro hospodářství bylo před čtyřmi lety pořízení posklizňové linky. Rodina se hned v prvním ročníku soutěže Farma roku (v roce 2002) dočkala krásného ocenění, kterého si velmi váží – obsadila třetí místo. dožínek jsem si například uvědomila, kolik lidí jen v našem okolí ctí tradice a svou činností se snaží o to, aby nebyly zapomenuty. Sedláci, drobní řemeslníci, folklorní soubory. Myslím, že nemusíme mít obavu, že se tradice z venkova vytratí,“ sdělila při zahájení dožínek Helena Přikrylová. Atmosférou pevného rodinného zázemí, bez nějž by se ani soukromě hospodařit nedalo, byla prodchnuta i celá dožínková akce. A také vzpomínkami na nelehké začátky, jež se přítomným vybavili při čtení příběhu rodu Provazníků, které si pro ně V duchu tradic proběhlo i celé dožínkové posezení. Nechyběl krátký církevní obřad – poděkování za úrodu či vystoupení folklorního souboru spojené nejen s tancem, ale i ukázkou žní z dob našich předků. Zručnost při práci s cepem si mohli vyzkoušet i přítomní sedláci. K tanci a poslechu hrála až do pozdních hodin cimbálová muzika. Název Selské dožínky je dnes přebírán kde kým. Ty pravé selské však letos proběhly v Rybníčku u Vyškova. Setkali se zde lidé, kteří dobře vědí, že soukromě hospodařit a překonávat všechny těžkosti může jen ten, kdo má v sobě dostatek pokory a kdo toto poslání doslova a do písmene miluje. 7. 9. 2014 text: Šárka Gorgoňová foto: Zdeněk Gorgoň Velké poděkování proto náleží rodině Tvarůžkových, která sedmi tisícovkám návštěvníků ukázala, co všechno dokáže skutečná rodinná soudržnost. A že punc rodinné farmy s jejími veškerými klady si dokáže uchovat i hospodářství o více než tisícovce hektarů a dvou desítkách zaměstnanců. Přidanou hodnotu v podobě zpracování faremní produkce na kvalitní a velmi chutné výrobky, které si již našly své stálé spotřebitele a pevné místo na trhu, předvedla rodina Horníkova na své farmě nedaleko Hustopečí nad Bečvou a rodina Němcova v Netíně na Žďársku. Vítěz historicky prvního ročníku soutěže Farma roku Oldřich Poláček z Hole nedaleko Prahy nadchl návštěvníky svým opravdu ukázkovým moderním hospodářstvím Přehled aktivit asz 21. 6. 2014 Zájemci měli možnost prohlídky farmy i s výkladem Michala Přikryla. vou těchto dní otevřených dveří žily několik týdnů, ba i měsíců. A to při každodenním chodu farmy, některé i v průběhu žní. s vysokým standardem welfare v chovu zvířat, které dokázal vzkřísit z ruin statku zdevastovaného za minulého režimu. Důkazem toho, že obnova tradic je mnohde skutečně pouze v rukou sedláků, byly po šedesáti letech uskutečněné dožínky v Krnově, a to na nádherně zrekonstruovaném statku manželů Löwenthalových. Tato akce byla zároveň i ukázkou skvěle fungující spolupráce a výborných vztahů mezi členy jednoho regionu. A v neposlední řadě je na místě zmínit rodinu Přikrylových a Provazníkových, pro které se příprava letošních dožínek ASZ ČR stala doslova srdeční záležitostí. Na příjemně strávený čas na jejich statku v Rybníčku nedaleko Vyškova, který je velmi vydařenou kombinací tradice a moderního stylu hospodaření, budou mnozí členové asociace ještě dlouho vzpomínat. Milí sedláci a rodinní příslušníci, přijměte za svou snahu o co nejlepší propagaci selského stavu opravdu velké poděkování! Předsednictvo ASZ ČR a Hlavní kancelář ASZ 25. 8. 2014 14. 7. 2014 x Předsednictvo ASZ ČR 16. 7. 2014 x Jihokorejská delegace v hlavní kanceláři ASZ ČR x Pracovní skupina MV Leader 26. 8. 2014 x Jednání zástupců ASZ ČR s ministrem 27. 8. 2014 22. 7. 2014 x Jednání pracovní skupiny pro plnění NAP 15. 8. 2014 x Rozšířené zasedání předsednictva ČAZV x Selské dožínky ASZ Louny 29. - 30. 8. 2014 x Jednání zástupců ASZ ČR s pracovníky odboru pro přímé platby x Národní pouť rodin 2014 1. 9. 2014 x Návštěva farmářů z Polska na farmách členů ASZ ČR 16. 8. 2014 x Seminář: Půda, nejcennější zemědělská komodita x Ovenálie 2014 3. 9. 2014 x 65. schůze ABK x Rok rodinných farem - farma Tvarůžkových, Hlubočec 20. 8. 2014 x Jednání ASZ ČR s ředitelkou SPÚ Svatavou Maradovou 4. 9. 2014 x Jednání zástupců ASZ ČR ke stavebnímu zákonu x Dožínkové setkání na zámku Úholičky x Farmářské dožínkové slavnosti na farmě Löwenthalových, Krnov x Farmářské slavnosti na Němcově farmě, Netín 3. - 4. 7. 2014 5. 7. 2014 7. 7. 2014 x Předsednictvo ASZ ČR 10. 7. 2014 x Jednání odborné skupiny OP Rybářství 12. 7. 2014 x Farmářské slavnosti na Appaloosa ranchi, Lažínky 22. 8. 2014 23. 8. 2014 x Vyhlášení ankety o nejkrásnějšího koně v Písku x Farmářské slavnosti na farmě Poláčkových, Hole x Dožínky ASZ ČR na Hané 6. 9. 2014 8. 9. 2014 x Předsednictvo ASZ ČR 21 22 Selská revue 2014 rok rodinných farem www.asz.cz 23 rodinná farma není jen prázdný pojem Velké poděkování za zorganizování opravdu mimořádné akce s rekordní návštěvností náleží rodině Tvarůžkových, jejich zaměstnancům a členům ASZ Krnovsko a Opavsko. Prodejních stánků s výrobky a produkty od řemeslníků a farmářů z okolí bylo kolem třicítky. V rámci výstavy drobného hospodářského zvířectva nechyběli ani holubi národních plemen, jako například pro tento region typičtí slezští barevnohlávci. O tom, že rodinné farmy jsou navzdory dlouhodobé politické nepřízni nezastupitelnou součástí českého zemědělství a základem živého venkova a že zájem o ně ze strany široké veřejnosti neustále roste, svědčila i akce pořádaná Asociací soukromého zemědělství v sobotu 5. července. Na farmu rodiny Tvarůžkových v Hlubočci, kde se u příležitosti Roku rodinných farem konaly Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi spojené s mezinárodním setkáním sedláků a odborným seminářem, se sjelo více než sedm tisíc návštěvníků. B ratři Martin a Jan Tvarůžkovi se na svých hospodářstvích v Hlubočci, kde se celodenní akce konala, a sousedních Kyjovicích velmi úspěšně věnují zemědělskému podnikání, které obnáší obhospodařování 1.200 hektarů půdy, chov tří stovek mléčného a stovky masného skotu. Rostlinná výroba je zaměřena zejména na pěstování pšenice, řepky, sladovnického ječmene, kukuřice a ostropestřce. Samozřejmostí je moderní zemědělská technika, čistička na obilí, sila a hala na uskladnění produkce. V budoucnu rodina uvažuje o zřízení bourárny. mnohem lépe využit potenciál pracovní síly a zejména je pro ni charakteristická přirozená generační výměna,“ řekl spolumajitel farmy Martin Tvarůžka. „Jsme velice rádi, že několikaleté úsilí Asociace soukromého zemědělství oprostit předání zemědělského majetku potomkovi v přímé řadě od platby daně z příjmu bylo úspěšné a tuto zcela zásadní a klíčovou věc v životě rodinné farmy lze počínaje 1. lednem letošního roku zrealizovat, aniž by to farmu fatálně ekonomicky zatížilo, jako tomu bylo dosud,“ uvedl tajemník ASZ Jaroslav Šebek a dodal, že pro členy Asociace bude v dohledné době zpracována příručka pro předání farmy s podrobnými informacemi. Část z ní nastínila přítomným v průběhu semináře místopředsedkyně Eliška Kravcová ve své prezentaci nazvané Generační výměna z hlediska daňových zákonů. Tajemník Spolku pro obnovu venkova Stanislav Rampas hovořil o neekonomickém významu rodinných farem: „Rodinné hospodaření je tisíciletími ověřenou tradicí, která jednoznačně přispívá k rehabilitaci současného venkova, jeho obnově a pro- V permanenci byla i stáj se stádem masného skotu a prasaty. pojmy jako rodina, svoboda, vlastnictví a víra.“ Krátký film dokumentující tradici hospodaření rodu Tvarůžkových v Hlubočci i zapojení celé rodiny do chodu farmy v současnosti zahájil odpolední odborný seminář, jehož stěžejním tématem byla generační výměna na venkově a s ní spojený převod farmy v rámci rodiny bez zdanění. „Bez ohledu na velikost farmy je podstatné, že na ní hospodaří celá rodina, je tak hloubení společenského a duchovního života v obcích. Mladá generace vyrůstající v rodinách sedláků je zárodkem skutečné společenské kvality, neboť jí nejsou cizí V průběhu slavnostního zahájení seznámili bratři Tvarůžkovi přítomné s historií i současností jejich rodinné farmy. Množství vystavené zemědělské techniky bylo opravdu mimořádné a zájem o ni projevovaly celé rodiny. Široká diskuse byla v rámci semináře věnována i srovnání postavení rodinných farem v České republice a Polsku. Vyplynulo z ní, že oproti českým soukromým zemědělcům mají polští úlevu na sociálním a zdravotním pojištění, daňové výhody (platí pouze daň z majetku a mléka), využívají dotace na zakládání skupin výrobců výhodné zejména pro malé sedláky a také dotace na uznané osivo a z hlediska byrokratické zátěže nemusí vést evidenci hnojiv, nově u nich byla zavedena evidence postřiků. Daleko lépe zde také funguje ochrana půdního fondu, kdy jsou za vyjmutí zemědělské půdy nesrovnatelně vyšší poplatky než u nás. Polské zemědělce však trápí špat- né nastavení dotačního systému, kdy 24 Inzerce Selská revue 2014 rok rodinných farem Akce měla rekordní návštěvnost – více než sedm tisíc lidí. www.asz.cz přímé platby směřují k vlastníkům půdy, nikoliv těm, kteří ji obhospodařují a také vysoké ceny nájmů pohybující se v průměru okolo 12 tisíc Kč. Dvanáctirotorový obraceč Ze strany českých sedláků zazněla výrazná nespokojenost s novým ministrem zemědělství, který nevyužil zejména možnosti podpořit rodinné farmy zavedením tzv. redistributivní platby či programu na podporu projektů určených menším farmám, stejně jako navýšením podpory mladým začínajícím zemědělcům. V HIT 12.14 T elká výkonnost, vysoké přepravní vzdálenosti a rychlosti při přepravě spojené s kvalitou práce jsou požadavky zákazníků, ze kterých vycházela firma Pöttinger při vývoji obracečů HIT T. „Je velká škoda, že selský stav, který byl za minulého režimu cíleně likvidován, nemá politické zastoupení ani v této době. A je obdivuhodné, že sedláci, kteří se s následky komunistické zlovůle potýkají dodnes, docilují svou houževnatostí jednoho optimistického statistického údaje. A tím je neustálý nárůst podílu půdy v rukou soukromých zemědělců,“ uzavřel Stanislav Rampas. Charakteristika HIT 12.14 T - kvalitní kopírování nerovností, minimalizace znečištění píce, kvalitní obracení a vysoký komfort ovládání. Dvanáctirotorový HIT 12.14 T s pracovním záběrem 12,70 m je novou dimenzí výkonnosti. Podvozek plní funkci při dopravě i při práci - kopírování HIT 12.14 T kloubí vysokou výkonnost s inteligentní konstrukcí. Stanislavu Rampasovi ze Spolku pro obnovu venkova dělal při prohlídce farmy společnost tajemník ASZ Jaroslav Šebek. Účast na semináři byla velká, přijeli sedláci z domovské ASZ, ale i okolních regionů, stejně tak široká veřejnost. Selská houževnatost a pracovitost byla na farmě rodiny Tvarůžkových znát na každém kroku. Ocenili ji i návštěvníci slavností, kteří obdivovali nejmodernější zemědělskou techniku, sila na uskladnění rostlinné produkce, prostornou stáj se stádem masného skotu, výstavu drobného hospodářského zvířectva a hojně nakupovali produkty a výrobky od zhruba třicítky okolních farmářů a řemeslníků. Nechyběly ani osvědčené naučné stezky a herna pod širým nebem pro děti všech věkových kategorií. Za zorganizování akce s rekordní návštěvností patří jim i ostatním sedlákům z krnovskoopavské asociace, kteří se na její přípravě nezištně podíleli, opravdu velké poděkování. I jejich zásluhou teď pro několik tisíc lidí, kteří sobotní slavnosti navštívili, nebude slovo rodinná farma jen prázdným pojmem. Třetí letošní akci pořádanou u příležitosti Roku rodinných farem na farmách členů ASZ hostila v sobotu 5. července rodina Tvarůžkových na své farmě v Hlubočci u Opavy. www.pottinger.cz 9. 7. 2014 text: Šárka Gorgoňová foto: Zdeněk Gorgoň nerovností před rotory. Při práci není podvozek zvednutý a nezatěžuje rotory obraceče - kvalitní kopírování a dlouhá životnost. Při otáčení na úvratích nese podvozek zvednuté rotory. Ochranné kryty jsou při přestavení do pracovní nebo dopravní polohy automaticky přestavené. Velké rozměry 2 pneumatik pro klidný chod stroje. Při kopírování nerovností nezná Pöttinger kompromisy. Každý rotor je samostatně uložený a umožňuje dostatečné příčné kopírování nerovností. Také nový HIT 12.14 T využívá jedinečný mechanismus zvedání rotorů „Liftmatic plus“ s kulisovou vodící dráhou. Při otáčení na souvratích jsou rotory nejprve horizontálně zvednuty a pak vykývnuty. Nedochází tak k znečištění materiálu a nadměrnému zatížení prstů. Maximální výška zdvihu prstů je 90 cm. Výška prstů je klikou centrálně nastavitelná - snadněji to nejde! Originální je HIT T konstrukce rotorů a ramen prstů DynaTech. Lisované rotory jsou s profilem pro spolehlivé uchycení ramen prstů. Jedinečný tvar ramen zmenšuje jejich zatížení a umožňuje šetrnou práci s obraceným materiálem. Píce není zachycována na ramenech rotorů nebo na jiných částech obraceče. Rotory s průměrem 1,42 m jsou osazeny 6 rameny. Sklon rotorů je nastavitelný ve třech polohách bez nutnosti použití nářadí. Rotory jsou osazeny pneumatikami 16 x 6,5-8. Spokojeným uživatelem širokozáběrového obraceče je Petr Miksa z Dobrohostova. Tradičnívýrobcestrojůnasklizeň pícnin,zpracovánípůdyasetí Zástupce výrobního závodu: Ing.ZdeněkBílý Mobil: 602 711 900 E-mail: [email protected] 25 26 27 Selská revue 2014 rok rodinných farem www.asz.cz rodina - základ silného společenství na venkově Vyznávání tradičních hodnot a silných rodinných vazeb spojuje mnohem více lidí, než by se v dnešní době mohlo zdát. Přesvědčila o tom Národní pouť rodin, která se pod heslem „Fandíme rodině“ konala poslední srpnovou sobotu ve Žďáru nad Sázavou za účasti několika tisícovek rodičů s dětmi. Akci přijel osobně podpořit a hlavním celebrantem dopolední mše byl kardinál Dominik Duka, jejím partnerem se v Mezinárodním roce rodinných farem stala i Asociace soukromého zemědělství. V bazilice Nanebevzetí Panny Marie byla možnost zúčastnit se komentované prohlídky. Mši předcházelo procesí biskupů od baziliky. N a počátku bylo přání brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho, aby se rodiny v brněnské diecézi měly možnost setkávat. Vznikla tak žďárská pouť rodin, která má již desetiletou tradici. V letošním roce oslav 20. výročí Mezinárodního roku rodiny ji biskupové z Čech a Moravy vyhlásili za Národní pouť rodin, spojenou i s poutí diecézní. Hlavním organizátorem akce bylo brněnské Centrum pro rodinu a sociální péči, koordinátorem pak Národní centrum pro rodinu, které podporuje a iniciuje prorodinné aktivity v celé republice. „Nejde jen o samotné setkání, ale zejména o snahu připomenout význam rodiny. Vyhlášení letošní pouti je příkladem toho, jak rodinná tématika může spojovat rozdílné instituce. A protože život v rodině je zárukou budoucí generace, obzvláště nás těší nově navázaná spolupráce s organizací, pro Hlavním celebrantem dopolední mše byl kardinál Dominik Duka. Národní pouť rodin se konala poslední srpnovou sobotu v areálu zámku ve Žďáru nad Sázavou. V areálu zámku stojí za zhlédnutí celá řada pozoruhodností. Například renesanční, barokně upravená zvonice bývalého kláštera. kterou je mezigenerační soužití prioritou – Asociací soukromého zemědělství,“ řekla ředitelka Národního centra pro rodinu České biskupské konference Marie Oujezdská. Národní pouti rodin se zúčastnilo několik tisíc rodičů s dětmi. Pro účastníky sobotní akce byl připraven velmi bohatý doprovodný program. Za zhlédnutí však stály i samotné prostory bývalého cisterciáckého kláštera, dnešního zámku v majetku rodiny Kinských, který je skutečně historickým centrem města Žďár nad Sázavou. V areálu zámku bylo možno navštívit světoznámé muzeum knihy, největší toho druhu v Evropě, stálou výstavu „Umění baroka“, expozici ze života architekta Santiniho či galerii Kinských. Josef Stehlík pohovořil o činnosti ASZ a významu rodinných farem i v průběhu celodenního programu na hlavním pódiu. Nechyběla komentovaná prohlídka baziliky, houslový koncert v konventu či výstava pod názvem „Obrazy rodičovství“. Kromě spousty aktivit pro děti se po celý den odehrával i program pro všechny účastníky na velkém pódiu na prvním nádvoří. Nejvíc očekávaná však byla dopolední mše s jejím hlavním celebrantem – kardinálem Dominikem Dukou. „Rodina je síť, která dokáže odolat i velkým otřesům a i v dnešní době má hluboký smysl a nespornou hodnotu,“ řekl ve své promluvě kardinál Duka, který zmínil i období snahy o její rozklad: „Co bylo prvním krokem ve všech totalitách? Násilná snaha o rozbití rodin. V Komunistickém manifestu se dočtete o přežití se a zániku rodiny. Náboženský útlak, cílená likvidace selského stavu – vyhnání rodin z míst, kde měly své dlouholeté kořeny, uvržení otců do žalářů, zotročení venkova, to byla smutná realita Členové ASZ Žďár nad Sázavou nechali vyrobit tisíc balonků s logem Mezinárodního roku rodinných farem a své regionální organizace a na svém stánku je předávali příchozím. 28 rok rodinných farem byli účastníci i z traktoru, zapůjčeného rodinou Trödlerových, který si mnozí neváhali vyzkoušet. S jeho kvalitami se podrobně seznámil i brněnský biskup Vojtěch Cikrle, jenž si od pana Trödlera vyžádal i školení obsluhy. S kvalitami moderní zemědělské techniky se podrobně seznámil i brněnský biskup Vojtěch Cikrle, jenž si vyžádal i školení obsluhy. O činnosti Asociace soukromého zemědělství ČR a významu rodinných farem hovořil na oficiální tiskové konferenci k akci i na hlavním pódiu v rámci celodenního programu předseda ASZ Josef Stehlík: „Rodinné hospodaření nemá význam pouze pro danou rodinu, ale pro celý venkov i společnost. Ukázkou toho, jak funguje rodina a mezigenerační soužití, je naší organizací již 13 let pořádaná soutěž Farma roku. Rodinný způsob hospodaření je nejosvědčenější a nejrozšířenější na celém světě. Nelze si proto než přát, aby tomu tak bylo v budoucnu i u nás.“ Národní pouť rodin byla velmi úspěšným začátkem společné cesty, na níž se dohodli zástupci ASZ společně s církevními představiteli. Cesty propagace tradičního a přesto neustále zpochybňovaného modelu rodiny. 1. 9. 2014 text: Šárka Gorgoňová foto: ASZ Členům ASZ Žďár nad Sázavou náleží za propagaci naší stavovské organizace v průběhu akce velké poděkování. Rodina na venkově vždy vytvářela velmi silné společenství, z nějž vyrůstaly zodpovědné a pro národ velice významné osobnosti. Likvidace škod u Agra pojišťovny je profesionální S lých zaměstnanců modernizovat a rozšiřovat v podobě nákupu dalších pozemků,“ doplnil. Neopomenutelným bodem však stále zůstává investice do hospodářských a obytných budov statku. tatek rodiny Vodňanských, nacházející se v okrese Česká Lípa, má dlouhou historii. Zvláště pohnuté osudy měl v právě uplynulém 20. století, kdy byl opakovaně vyvlastněn dvěma totalitními režimy. K prvnímu vyvlastnění statku došlo v období II. světové války, kdy byl jako český majetek v oblasti bývalých Sudet, začleněných do Německé říše, zkonfiskován a předán pod německou správu. Hned po ukončení války v květnu 1945 se rodina Vodňanských vrátila a statek opět převzala do svého vlastnictví. To však jen na krátkou dobu, neboť ještě dříve než se situace stabilizovala a válkou rozvrácené hospodářství se mohlo dostat opět do normálního chodu, byl statek v roce 1948 opět vyvlastněn, tentokrát komunistickým režimem. Po „Sametové revoluci“ v roce 1989 se pan Miroslav Vodňanský snažil tento rodový majetek získat nazpět. To se v rámci restitucí v roce 1992 podařilo, a tak se statek v naprosto zdevastovaném stavu, přičemž z velké části obytných i hospodářských budov zůstaly jen ruiny, vrátil do rodinného vlastnictví. Miroslav Vodňanský usilovně pracoval na obnově sídla a věnoval se práci na navrácených 103 hektarech orné půdy a pastvin. O prázdninách jezdil na výpomoc jeho vnuk Erich, který vyrůstal s rodiči ve Vídni. Ale protože se zde cítil dobře a zemědělství se mu líbilo, rozhodl se Erich po absolvování vídeňské právnické a ekonomické fakulty usadit v Čechách a společně s dědečkem zvelebovat hospodářství. Miroslav Vodňanský spolu s vnukem Erichem, vpravo Ing. Pavel Střihavka, oblastní vedoucí Agra pojišťovny pro střední a severní Čechy. Mladý začínající zemědělec v rámci Programu rozvoje venkova a získal tak částečně finanční prostředky na nákup nové techniky,“ vysvětluje Erich Vodňanský. „Nadále však plánujeme rodinný podnik za pomoci 3 stá- Postupně se rodině podařilo rozšířit zemědělské plochy na současných 490 ha, z čehož 300 ha je vlastních. Hlavní činnost rodinné farmy je zaměřena především na pěstování obilnin a olejnin. Vedle toho na třech hektarech pěstují chmel a na pastvinách chovají stádo skotu, francouzské masné plemeno Limousine. V roce 2012 byl Statek Vodňanský nominován Asociací soukromého zemědělství ČR za Litoměřický region do soutěže „Farma roku“, v níž se v rámci celé republiky umístil na 5. místě. padesátých let v naší republice.“ Dále dodal: „Rodina na venkově vždy vytvářela velmi silné společenství, z nějž vyrůstaly zodpovědné a pro národ velice významné osobnosti. V rodině proto vidím službu a pomoc celé společnosti a také budoucnost národa.“ Přímo u vchodu na prvním nádvoří měla svou expozici také Asociace soukromého zemědělství. Velké poděkování za skvělou propagaci naší stavovské organizace patří členům žďárského regionu, kteří nechali vyrobit tisíc balonků s logem Mezinárodního roku rodinných farem a ASZ Žďár nad Sázavou a osobně je na svém stánku předávali příchozím, kteří si tak domů odnesli hezkou památku na celou akci. Nadšení 29 Inzerce Selská revue 2014 V prostorách konventu proběhla oficiální tisková konference, které se kromě kardinála Dominika Duky zúčastnil i předseda ASZ Josef Stehlík. „Nákup nových pozemků za účelem rozšíření produkčních možností byl pro nás velkou výzvou a investicí. Základním předpokladem byla modernizace stávající mechanizace. V roce 2010 jsem využil dotačního titulu Ačkoliv měl pan Vodňanský starší již od samotného počátku hospodaření výměru zemědělské plochy svědomitě pojištěnou, v dalším rozvoji statku se ukázalo jako velmi žádoucí toto pojištění optimalizovat. Po komunikaci s makléřem Vítem Kociánem, ze společnosti NPS Group s.r.o., se rozhodl přejít v roce 2013 do správy Agra pojišťovny. „Porovnali jsme nabídky několika pojišťoven a rozhodla především kvalita. Při výběru Erich také vycházel i ze znalosti rakouských poměrů, a tak vzhledem k tomu, že Agra pojišťovna je organizační složkou rakouské pojišťovny Österreichische Hagelversicherung, byla volba jasná,“ doplňuje s úsměvem Vít Kocián. Co se týká vrtošivého počasí, každý rok zde, v Blíževedlích v severních Čechách, dokáže ukázat svou nevlídnou tvář. Jinak tomu nebylo ani letos, kdy krupobití zasáhlo v polovině července přibližně 50 ha výměry orné půdy. Nahlášená škoda nebyla až tak velká, poškození bylo likvidátory Agra pojišťovny stanoveno na 15-20%. Ale i v takovém případě, kdy poškození není zcela katastrofální, je zemědělské pojištění potřebné a získané prostředky z pojistného plnění se mohou investovat do dalšího chodu firmy. „Pokud mohu mluvit za mého klienta, likvidace škody byla provedena k oboustranné spokojenosti. Je vidět, že Agra má dobře propracovanou metodiku a je podpořena systémem, kdy každý přesně ví, kam a kdy přijet a likvidace probíhá na profesionální úrovni. Je znát, že tito lidé jsou z oboru a ví, o čem mluví. Taktéž finanční kompenzace za škodu se objevila rychle, do deseti dnů byla na účtu klienta,“ uzavřel příjemné povídání s pány Vodňanskými pan Kocián. Ing. Edita Křížová, Agra pojišťovna Fotky zdevastovaného statku prohlíží makléř NPS Group s.r.o. Vít Kocián a oblastní vedoucí Ing. Pavel Střihavka. 30 Selská revue 2014 Z aktivit ASZ www.asz.cz nelehký život rodinných farem na slovensku zájezd ASZ li tomě řice D vacet členů Asociace mělo možnost v druhé polovině června navštívit v rámci zájezdu pořádaného ASZ Litoměřice ve spolupráci s Celostátní sítí pro venkov zhruba patnáct farem na Slovensku. Program pomohl zorganizovat slovenský Zväz vlastníkov pôdy a agropodnikatelov Slovenska, kterému tímto velmi děkujeme za pomoc. Cílem cesty byly především farmy rodinného typu, které na Slovensku mají poměrně těžkou pozici. Zájezd byl zároveň zaměřen na fungování Programu rozvoje venkova na Slovensku. Zemědělství na Slovensku obecně Velký problémem Slovenska jsou následky někdejšího používání uherského práva. Institut dědického práva, kdy se majetek dělil mezi všechny dědice rovným dílem, totiž měl za následek značné rozdrobení půdy, s nímž se Slovensko potýká dodnes. To má neblahý vliv na podíl pronajaté půdy, protože vlastníci než aby začali sami hospodařit na tak malé ploše, raději půdu pronajmou. Dalším z praktických důsledků je také nemožnost získat dotace na některé pozemky, protože minimální plocha bloku pro získání přímé platby je stanovena na 0,3 ha, což díky roztříštěnosti pozemku velká část bloků nesplňuje. Tento stav by měly napravit pozemkové úpravy, stejně jako v České republice ale postupují jen velmi pomalu a ze zhruba 800 naplánovaných KPÚ jich je hotová přibližně pětina. Průměrná výměra rodinné farmy je kolem 17 hektarů. Největší farmy jsou pak na východním Slovensku, kde se průměr pohybuje až kolem 170 ha. Asi 90 % půdy, na níž slovenští farmáři hospodaří, je v nájmu. Nájmy se na Slovensku pohybují v rozpětí od 20 EUR/ ha v horských neúrodných oblastech po zhruba 150 EUR/ha úrodné půdy v řepařské oblasti. V průměru nejvyšší nájmy za půdu si podle informací zdejších zemědělců účtuje církev. Od 1. července platí nový zákon, který nastavuje pravidla při prodeji a darování půdy. Nově má mít předkupní právo na každý pozemek o výměře nad 2.000 m2 mimo intravilán kupující, který je aktivním zemědělcem minimálně tři roky. Podle vlády má jít o ochranu slovenské půdy před spekulativními nákupy. Přednostní právo na nákup půdy budou mít družstva, agropodniky a SHR, kteří hospodaří v daném katastru, následně zemědělci z katastrů sousedních a pak všichni ostatní zemědělci. Teprve pokud nikdo z těchto tří skupin o pozemek neprojeví zájem, může být půda nabídnuta dalším zájemcům. Dalším neblahým faktorem, který má vliv na strukturu slovenského zemědělství, jsou chybějící zpracovatelské podniky. Cukrovary na Slovensku zůstaly pouze dva, nejsou zde žádná větší jatka. To je jednou z příčin velkého poklesu počtů chovaných zvířat. Dánové zde obsadili 40% trhu s vepřovým masem, když sem přesunuli část svých chovů. Mze se snaží přes dotace živočišnou výrobu podporovat, ale ani tak nemohou malí zemědělci velkým podnikům konkurovat. Slovenské zemědělství má podobně jako u nás také problém s pomalou generační obnovou venkova a chybějícím středním zemědělským stavem. Evergreenem také byly mezi slovenskými sedláky, podobně jako u nás, stížnosti na administrativu. Protože cesta po Slovensku byla zaměřena na návštěvy rodinných farem, informace k Programu rozvoje venkova, které jsme se na farmách dozvěděli, se týkaly také především problematiky menších farem a rodinných hospodářství. Největším tématem rodinných farem se v průběhu realizace PRV 2007 – 2013 stala aféra kolem nespravedlivého nastavení bodového systému, který diskriminoval soukromě hospodařící rolníky, a výsledkem byla eliminace téměř všech žadatelů – fyzických osob s výjimkou vinařů. Bodový systém zvýhodňoval především velké podniky s živočišnou výrobou a pěstováním speciálních plodin a mezi úspěšnými žadateli tak bylo pouze 2,7 % SHR. Situace SHR byla o to tíživější, že slovenské PRV bylo nastaveno tak, že ihned po vyhlášení výzvy bylo možné nakupovat, takže žadatel často nejdříve investoval a pak teprve žádal o dotaci a spoustě farmářů se to následně vymstilo, když dotaci nakonec nezískali a stroje museli vracet. Téměř půl roku trvalo, než se zástupcům SHR podařilo situaci změnit, nakonec pomohla stížnost na Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Závazek Slovenské republiky vůči EU totiž byl, že z PRV bude podpořeno 2.000 podniků a už po vyhlášení výsledků první výzvy bylo rozděleno 85% celé částky na pouhých 600 projektů. Jednou z příčin bylo o příliš vysoké nastavení maximální částky na projekt ve výši 3 mil. EUR. Mnoho žadatelů tak v jedné žádosti měla investici na několik strojů. Po přenastavení podmínek bodování nakonec v první výzvě uspělo 44 původně vyřazených žadatelů z řad fyzických osob. Pokud se týče jednotlivých opatření, týkajících se především rodinných farem, slovenští zemědělci postrádali v uplynulém období PRV opatření podporující mladé a začínající farmáře. Jedinou podporou této skupiny bylo 10% navýšení finanční alokace u každé získané dotace (kterých ale nebylo vzhledem k nastavení obecných bodovacích pravidel příliš). V aktuálně připravovaném PRV by již podpora mladých začínajících být měla – přislíbena byla původně podpora 70 tisíc EUR po dobu pěti let, částka ale nakonec byla po lobingu Agrární komory Slovenska snížena na 40 tisíc EUR. Kromě nedostatku financí mají na Slovensku mladí, kteří se rozhodli hospodařit problém také se získáváním půdy. Předkupní právo má totiž vždy stávající nájemce půdy a přednost při prodeji mají také zájemci, kteří vlastní budovy. Začínajícím zemědělcům by tedy měl pomoci stát formou vydání vždy 10 ha půdy. Stejně jako Česká republika, ani Slovensko nebude mít redistributivní platbu, která by mohla být další podporou rodinných farem. Hranice pro redistributivní platbu byla na Slovensku stanovena na 26 hektarů. Argumentem slovenského ministerstva pro nezavedení této platby byla obava ze spekulací. Pokud se týče přímých plateb, je na Slovensku zhruba 17.000 žadatelů, z čehož jsou 2.000 velké obchodní společnosti, které obhospodařují 80% plochy a jsou příjemci nejen 80% přímých plateb, ale také 80% finančních prostředků z PRV. Združenie vlastníkov pôdy a agropodnikatelov Slovenska (ZVPAS) ZVPAS, který nám výrazně pomohl s organizací zájezdu a jehož zástupcům tímto ještě jednou děkujeme, byl v roce 1990 založen samotnými zemědělci. Jednalo se především o starší lidi, kteří po revoluci usilovali o vrácení majetku a návratu k hospodaření na rodinných usedlostech. V devadesátých letech tak sdružení mělo několik tisíc členů. V současnosti je členů kolem pětistovky. Předsedou sdružení je aktuálně Ing. Vladimír Kočárik, který sám aktivně hospodaří v Senici (jen asi 15 km od Hodonína), kde se na 150 ha věnuje rostlinné výrobě. Kromě toho je starostou obce Radošovce. Hlavní aktivitou ZVPAS se obhajoba zájmů svých členů, tedy soukromých zemědělců, a to především při jednání se státními institucemi. Dva zástupci ZVPAS se aktivně účastnili také vyjednávání PRV 2014 – 2020, a to jako členové pracovní skupiny MZe. Zástupci ZVPAS - Vladimír Kočárik, Ján Sokoly, Mária Klamarcsíková a paní Petričková. Farma rodiny Petričkových, Siladice Manželé Petričkovi hospodaří v Siladicích nedaleko Trnavy na původním statku, který musela rodina za komunismu opustit. Areál, kde se původně Petričkovi věnovali živočišné i rostlinné výrobě (zejména pěstování a sušení tabáku) museli přenechat družstvu. V roce 1991 se jim podařilo získat statek zpět a s ním postupně i půdu. Aktuálně tedy hospodaří na 170 hektarech a věnují se spolu se dvěma zaměstnanci pouze rostlinné výrobě – jsou držiteli kvóty na cukrovku, pěstují potravinářskou pšenici a sladovnický ječmen, slunečnici a kukuřici na zrno. Sklizeň je prodávána přímo do kombajnu buď do Agropodniku Trnava (patří do skupiny Agrofert) nebo do Polnonákupu Galanta, který má německého majitele. Letošní výkupní cena za ozimou pšenici se pohybovala kolem 160 EUR/t. Rozlehlý areál statku Petričkových v Siladicích. Zájezd pořádala ASZ Litoměřice, účastnili se jej ale členové několika regionů. Protože Siladice leží v úrodné oblasti, potýkají se zde zemědělci s poměrně vysokými cenami za půdu a nájem. Hektar orné půdy se zde prodává za ceny až 4.000 EUR, nájmy se pohybují zhruba kolem 100 EUR/ha, ale výjimkou není ani 150 EUR/ha. Druhým problémem jižního Slovenska je nedostatek vody. V oblastech chudých na srážky byly v minulosti vybudovány zavlažovací systémy, které ale současní majitelé neudržují a systémy tak přestaly plnit svou 31 32 Selská revue 2014 Z aktivit ASZ www.asz.cz tradici rostlinné výroby a pěstování vína. Ačkoliv pan Lovecký je povoláním stavař a paní Lovecká (původem z Čech) strojařka, podařilo se jim z ruin vybudovat fungující rodinnou farmu. Do provozu se před čtyřmi roky aktivně zapojily také jejich dvě dcery, které spolu založili vinařství a věnují se výrobě biovín. Dotace z PRV byla využita na nákup traktoru John Deere. funkci. Právě na využívání závlah získali Petričkovi dotaci v roce 2002 ve výši 10.000 SVK. Dnes se tedy daří využívat alespoň část kanálů z nedalekého Váhu. Petričkovi patřili do skupiny SHR, kterým se přes prvotní vyřazení žádosti kvůli nedostatku bodů podařilo nakonec na dotace z PRV dosáhnout. Finanční podporu ve výši cca 1 mil. SVK využili na nákup traktoru John Deere v rámci opatření Modernizace farem. Farma rodiny Loveckých a Slobodné vinárstvo Majer, Zemianské Sady Historie Slobodného vinárstva se píše teprve velmi krátkou domu – založeno bylo teprve před čtyřmi lety, ale zemědělství a vinařství je na statku v Zemianských sadech provozováno již velmi dlouhou dobu. Zdevastovaný statek, z něhož se rodina musela v roce 1949 vystěhovat, začali v roce 1992 obnovovat manžele Loveckých. V restituci získali původní hospodářský dvůr a zhruba 300 hektarů půdy (z toho 17 ha vinic) a nejprve vše pronajali třem soukromým zemědělcům. Spolupráce ale nefungovala úplně dobře, proto se po pěti letech rozhodli sami navázat na rodinnou Katarína Kuropková Lovecká je spolu s manželem Mišom duší vinařství. Původně se manželé Loveckých pokoušeli využít rozsáhlý dvůr se spoustou staveb k živočišné výrobě, bohužel se ji ale především z důvodu nedostatku použitelné pracovní síly nepodařilo rozjet. Aktuálně se tedy věnují pouze rostlinné výrobě a zaměstnávají jednoho stálého agronoma a tři další pracovníky. Na 300 hektarech polí nedaleko Seredě farmáři pěstují především pšenici, ječmen, řepku, kukuřici a hrách, ale také méně časté proso a mák. Problém s kvalifikovanou pracovní sílou se v regionu do budoucna pravděpodobně ještě bude zhoršovat, protože před několika lety zde ukončila svou činnost střední zemědělská škola. Díky pěstování vína a bodovému zvýhodnění speciálních plodin se Loveckým podařilo v roce 2009 dosáhnout na dotaci z PRV už před změnou podmínek. Finanční příspěvek ve výši cca 60.000 EUR využili na nákup strojů do vinohradu, traktoru a nakladače. I díky této dotaci mohou nyní hospodařit bez potřeby objednávat služby od jiných kolegů. Výhodou je také možnost skladování téměř celé produkce v budovách dvora. Už zmíněné Slobodné vinárstvo založily dcery Loveckých společně s manželem jedné z nich. Rozhodli se přestat prodávat hrozny ke zpracování jiným vinařům a využít krásný zachovalý sklep ve dvoře, který sloužil už za první republiky k výrobě vín oblíbených v uměleckých kruzích. Kapacita výroby je asi 30.000 litrů ročně, finalizuje se zatím ale méně vína – jednak je prioritou kvalita a také se vyrábí právě tolik vína, aby byla pokryta poptávka. Vinohrad je v systému integrované produkce a víno je vyráběno bez přidávání umělých kvasinek a enzymů, pouze na čistě přírodní bázi. Z odrůd padl výběr především na bílé odrůdy, kterým se ve zdejších spíše chladnějších podmínkám daří – Veltlín zelený, Rulandské šedé, Sauvignon, Tramín červený a Děvín, z červených se zde daří Frankovce, Cabernetu a Alibernetu. Specialitou podniku je tzv. oranžové víno, které se vyrábí z hroznů Rulandského šedého macerací a kvašením na slupkách po dobu 25 dnů. Odbyt je řešen jednal přímo prodejem z farmy přes e-shop, dále přes vinotéky a restaurace a stáčené lze koupit také hudebních festivalech na Slovensku, které majitelé objíždějí se stánkem. realitu a je otrockou dřinou s malou výtěžností. Jeho opakem je pak podle farmáře přístup „technokraticko-byrokratický“ a ten zase nerespektuje biologiku života a jeho negativem je zhutnění půdy, pěstování v monokulturách a přílišné používání chemie. Účelem systému agrokruh je z obou přístupů převzít to lepší a vytvořit udržitelný způsob pěstování zeleniny, který je ale schopen nasytit více lidí než jen majitele pole. Zároveň je právě zelenina nejvhodnější plodinou pro ekologické pěstování – dělá se na malé ploše a nevadí zde tolik riziko neúrody. Slobodné vinárstvo se specializuje na vína vyráběná přírodními metodami. Rodinná farma Francisciových, Košúty Další rostlinářskou rodinnou farmu na jižním Slovensku jsme navštívili v Košútech u Galanty, na úrodné trnavské tabuli. Provoz farmy obnovili po roce 1989 manželé Francisciovi, kteří v restituci získali zpět asi 45 hektarů a původní statek se zahradou. Ještě před rozjetím PRV se jim podařilo získat 70%ní dotaci na stavbu haly, která se dnes využívá jako sklad na produkci. Další velký sklad byl postaven později, aby se zabránilo problémům s výkupem obilí a bylo možné oddálit prodej. K dispozici je také vlastní čistička. Aktuálně farmu vlastní otec se starším ze dvou synů, na farmě dále pracuje manželka a mladší syn a čtyři zaměstnanci. Společně obhospodařují (většinou bezorebně) 100 hektarů vlastní a asi 200 hektarů pronajaté půdy, na nichž se pěstují pouze klasické plodiny – sladovnický ječmen, potravinářskou pšenici a kukuřici na zrno. Kvalita zdejší středně těžké až těžké půdy je vynikající, ale jako jinde na jižním Slovensku jí chybí vláha. To mělo za následek v poslední době snížení průměrných výnosů v oblasti až na polovinu. Zavlažovací systémy sice v oblasti jsou, ale zemědělci je nejsou schopni využívat, protože kanály nejsou udržované a čerpadla nefungují. Stát údajně zvažuje podporu výstavby a obnovy závlah, ale navrhovaná cena za závlahovou vodu je poměrně vysoká. EU údajně tlačí na snižování spotřeby vody požadavkem, aby farmáři platili jeden eurocent za m3 závlahové vody – což by při závlaze 30 mm odpovídalo 30 EUR/ha. Důležitým produktem farmy v Košútech jsou kromě obilí také pelety. Ty se vyrábějí už sedm let z odpadu z čištění obilí a slámy. Výroba pelet pomáhá udržet stabilní Odpad z čištění obilí a sláma se zpracovávají na pelety, ročně se jich vyrobí asi 1.500 tun. příjmy farmy především v letech, kdy je horší úroda. Ročně se vyrábí kolem 1.500 tun a jejich odbyt byl dlouhou dobu zajištěn v České republice, ale protože zelené bonusy jsou nyní pouze pro české výrobce, museli Francisciovi začít exportovat do Polska. Cena pelet se bez dopravy pohybuje kolem 70 EUR/t. Jako hobby mají na farmě také dvě mléčné krávy. Mléčné krávy jsou u Francisciových chovány pouze dvě - pro pokrytí rodinné spotřeby mláka. Prioritou rodinné farmy je nákup půdy a zvýšení celkové výměry. Půda se v oblasti prodává zhruba za ceny kolem 3.000 EUR/ ha. Nákupy jsou kromě poměrně vysoké ceny komplikované také spekulacemi na trhu s půdou, farmáři ale věří, že spekulacím v budoucnu zabrání nový zákon. V rámci PRV farma žádné dotace zatím nezískala, Peter Francisci je ale aktivní v MAS a mladší syn se připravuje na podání žádosti o finanční podporu pro mladého začínajícího farmáře v nadcházejícím programovacím období PRV. Rodinná biofarma Agrokruh, Hrubý Šúr Velmi zajímavá byla návštěva naprosto netradiční farmy Jána Šlinského, který se věnuje produkci biozeleniny. Jeho farma Agrokruh je pojmenována podle originálního technického řešení, které má redukovat ruční práci, která u zeleniny tvoří nezanedbatelný podíl, tím snížit cenu produktů až na úroveň konvenčních a zároveň se vyhnout problémům s nepříliš výkonnými zaměstnanci, s nimiž měl bohaté zkušenosti ze svého předrevolučního působení v JRD. Základem technického řešení jsou kruhová políčka, v jejichž středu je pevný otočný bod. Na něm je připevněno otočné rameno na elektrický pohon, na který je možné připojit libovolné pracovní náčiní – sečku, podrývače, hrobkovače, plečkovač nebo plošinu na vykonávání nezbytných ručních prací. Tento „agrotechnický most“, jak jej pan Šlinský nazývá, pohybuje pracovním náčiním po řádku ve tvaru spirály, jedna otáčka trvá 6 – 20 minut a obdělání celého pole je tedy zhruba do dvou hodin. Kruhy jsou umístěny těsně vedle sebe, takže rameno lze mezi nimi jednoduše přesouvat. Veškeré stroje si pan Šlinský vyrábí sám, převážně z materiálu nakoupeného na šrotovištích, takže náklady jsou skutečně minimální. Pan Šlinský ale rozhodně není žádný snílek, který by si myslel, že ekologický přístup zachrání svět a je možné jej uplatit všude. Naopak pojmenovává pro některé bionadšence typický přístup jako „ezotericko-romantický“, který je sice hezkou představou, ale nerespektuje fyzikální limity a hmotnou Pan Šlinský ochotně vysvětlil veškeré technické detaily agromostu. Optimální rozloha farmy odpovídá asi dvěma hektarům. Na této ploše je 15 políček o ploše cca 0,1 hektaru, které je schopen bez problému obhospodařit jeden člověk s pomocí pěti agromostů. Vypěstovaná zelenina pokryje spotřebu asi 60 rodin. Farma má v sortimentu v podstatě všechny běžné druhy zeleniny, například rajčata, papriky, brambory, dýně, fazole, kořenovou i listovou zeleninu – jednak kvůli osevnímu postupu a také pro zajištění široké nabídky. Protože farma razí trvale udržitelný a ekologický přístup, jsou na nevyužitých trojúhelnících mezi kruhovými poli stabilizační plochy na podporu biodiverzity – osázené především bylinkami a okrasnými květinami. Půdu (2 ha) pan Šlinský získal před patnácti lety od stejně zapáleného kolegy oplát- 33 34 Selská revue 2014 Z aktivit ASZ www.asz.cz Pan Pém je aktivní také v zastupitelstvu obce a je předsedou Sdružení mladých farmářů Slovenska (ASYF), které bylo založeno před šesti lety za účelem prosazení lepších podmínek pro mladé a začínající farmáře, kterých je na Slovensku nedostatek. Aktuálně má asi 80 členů + dalších dvacet čekatelů na členství. Bálint Pém je za ASYF členem pracovní skupiny, která vyjednává nové nastavení PRV pro období 2014 – 2020, bohužel ale zatím sdružení není členem Monitorovacího výboru PRV, což situaci poněkud komplikuje. Mezi kruhovými políčky jsou tzv. ekostabilizační plochy. kou za poskytnutí know-how – oba tedy nyní hospodaří stejným způsobem a koncept převzal už i třetí farmář a zajímají se o něj další. To je ostatně i záměrem pana Šlinského – nechce zvětšovat svoji farmu, ale spíše pomoci vytvoření co nejvíce malých dvouhektarových biopěstíren. Originální přístup měl farmář také k financování celého projektu, které je založené na komunitně podporovaném hospodaření. Zájemce o odběr zeleniny z farmy složí bezúročnou půjčku 1.000 EUR se splatností na pět let. Výměnou za to nakupuje zeleninu v biokvalitě za stejnou cenu, jako je v supermarketu za konvenční. Odbyt tedy obchází další články řetězce a zákazník má přímý kontakt s pěstitelem, což je zárukou kvality. Zároveň tak zákazníci investují své peníze smysluplně do obnovy krajiny a půdy. Roční hrubá tržba se pohybuje v průměru kolem 21.000 EUR, čistý zisk pak měsíčně vychází na 750 EUR. Dotace samozřejmě nebere, protože za tak malou částku rozhodně nestojí papírování a kontroly, kterých má i tak dost díky ekocertifikaci (kvůli nadměrné byrokracii slovenské kontrolní organizace má Agrokruh certifikaci přes český Biokont). Při pěstování máku je prioritou kvalita, proto se Pémovi zaměřili na ruční sběr a přímý prodej. Rodinná farma Pémových, Patince Velmi akční mladá rodina, která se zabývá rostlinnou výrobou a provozem zahradnictví, hospodaří v nejjižnějším výběžku Slovenska, jen 500 metrů od maďarské hranice. To se také projevuje na klimatických podmínkách – v době naší návštěvy na konci června už byly žně téměř u konce. V této oblasti v minulosti hospodařilo jen málo sedláků, většinu půdy měla církev a panstvo, a Pémovi tak byli už před 100 Ing. Bálint Pém je předsedou Sdružení mladých zemědělců. lety se čtyřmi hektary největšími sedláky v obci. Nyní mají zhruba pět set hektarů čistě orné půdy (z toho asi 65 vlastních) a jsou v Patincích jedinými soukromníky. Farma je klasickým rodinným podnikem, půdu restituovali už prarodiče současného majitele farmy a rodiče ji za uplynulých zhruba dvacet let dali dohromady. Pan Pém starší je nyní už v důchodu, ale na farmě má samozřejmě i nadále důležité slovo – má na starosti sklizeň úrody. Kromě rodiny jsou na farmě dva zaměstnanci. Manželka pana Péma provozuje zahradnictví. EUR na nákup strojů a přes 50 tisíc EUR na stavbu skladovací haly. Další dotace získala Margita Pémová ze sektorového operačního programu. Systém čerpání dotací ale podle pana Péma není rozhodně nastavený ideálně. Jako problém vidí jednak špatné nastavení povinnosti dělat výběrové řízení při investici nad 10.000 EUR, ale hlavně zdlouhavý proces posuzování projektů, kdy se o některých rozhoduje až dva roky. Južné Sady, Kravany nad Dunajom Problém s odbytem ovoce vyřešila v poslední době spousta pěstitelů v ČR zpracováním a přímým odbytem. Stejně postupovalo také mnoho ovocnářů na Slovensku a rozhodl se takto i pan Gejza Varga, který má zhruba 10 hektarů jabloní a hektar hrušní, vše v systému integrované produkce. Nedávno se mu podařilo z PRV získat 50%ní dotaci na vybudování zpracovatelského místa a nákup linky na zpracování ovoce. Dotace byla ve výši 72.000 EUR a návratnost celé investice je spočtena na cca 5 let. Vzhledem k tomu, že v okolí je ovocnářů s podobnými problémy s odbytem mnoho, je linka využívaná nejen pro Južné sady pana Vargy, ale i pro kolegy a zpracuje se zde ročně kolem 180 tun ovoce. Na farmě v Michalkové je šlechtitelský chov plemene Lacaune. Hlavním produktem firmy jsou pasterizované ovocné šťávy bez jakýchkoliv přísad, které se prodávají v tzv. bag-in-box baleních napřímo přes e-shop, do restaurací i obchodů. Aby byla nabídka dostatečně zajímavá, nakupují se další druhy ovoce a zelenina od místních farmářů či z Maďarska a jablečná šťáva se míchá do různých směsí – například s bezinkou, rakytníkem, višní nebo červenou řepou. Doplňkovým produktem jsou vynikající sušené hrušky, jablka a švestky. Margita Pémová se věnuje provozu zahradnictví. Na orné půdě pěstují v Patincích většinou bezorebně především ozimy, a to z důvodu nedostatečných srážek na jižním Slovensku. Jako meziplodina se Pémovým osvědčila olejná ředkev, která se sice poměrně složitě sklízí, ale bude dobrou volbou pro plnění greeningu, protože vytváří velké množství hmoty. Semeno ředkve se dá dobře prodat do Francie. Jako jedni z mála na Slovensku mají ve větším množství také mák (osevní plocha máku je u našich sousedů asi jen 2.000 ha), na 80 hektarech morfinový, s odbytem do Zentivy, na dalších plochách je pak klasický mák, u nějž se stále častěji zaměřují na ruční sběr a přímý prodej, protože cena je čtyřnásobná (8 EUR/kg) než při prodeji do výkupu. Za tímto účelem také koupili šetrný stroj na otevírání makovic a aktuálně připravují provoz čističky a baličky máku z ručního sběru. Pémovi mají bohaté zkušenosti s využíváním Programu rozvoje venkova – s pomocí různých dotací udělali většinu investic na farmě, pokud se týče strojů i budov – v roce 2009 se jim podařilo čerpat zhruba 69 tis. se farma rozkládá na 160 hektarech luk a pastvin v kopcovité krajině v nadmořské výšce kolem 700 m. n. m. a stádo čítá celkem 350 kusů ovcí – z toho je asi 40 kusů ovcí mléčného plemene Lacaune, několik čistokrevných Valašek a stodvacet ovcí masných kříženců. K tomu je zde jako doplněk 10 kusů masného skotu plemene Galloway. Hlavní složku příjmů farmy tvoří mléko. Dojí se dvakrát denně, v jednoduché kruhové dojírně, která je výrobkem člena ASZ Vsetín, pana Ondrucha. Dojení trvá zhruba hodinu a následně se mléko ihned převeze do minimlékárny, která je zřízena v domě po rodičích paní Roziakové, který je přímo ve Zvoleni. Ta denně zpracovává zhruba 80 litrů mléka na jogurt, bryndzu a další druhy sýrů. Díky ideální poloze přímo ve městě je veškerá produkce bez problémů prodaná přímo z malého obchůdku na statku. Stádo mléčných ovcí je zároveň šlechtitelským chovem, takže pan Roziak prodává také plemenný materiál. Masné ovce se porážejí přímo na farmě a veškeré maso je opět prodáno napřímo Linka firmy Južné Sady ročně zpracuje asi 180 tun ovoce. Ekologická farma Jaroslava Roziaka, Michalková Ačkoliv hlavním produktem jsou ovocné šťávy, pan Varga se pustil také do sušení ovoce. V roce 1993 začal na původním rodinném statku Michalkové u Zvolena hospodařit bývalý hasič Jaroslav Roziak. Protože vlastní pozemky se nepodařilo získat z družstva zpět, pronajal si 17 hektarů travních porostů a na nich začal s chovem ovcí. Aktuálně Pastviny pro ovce a skot jsou poměrně vysoko v kopcích kousek od Zvolena. 35 36 Selská revue 2014 Z aktivit ASZ www.asz.cz – jednak pro vlastní spotřebu krmiv, část se prodává v malém, a když je dobrá cena tak i do výkupu. Dále k farmě patří 40 hektarů lesa. Farma zaměstnává celkem 10 lidí – tři jsou v rostlinné výrobě, zbytek pracuje kolem ovcí. Paní Roziaková zpracovává ovčí mléko přímo v malém obchodě na statku ve Zvoleni. ve Zvoleni. Jehněčí za cenu 6 EUR/kg, skopové kolem 2 – 2,5 EUR/kg. NV případě zájmu nabízejí zákazníkům Roziakovi také upečení masa přímo na farmě. Situace s vlnou je prakticky stejná, jako v ČR – je v podstatě neprodejná, proto se ji Roziakovi snaží aspoň částečně zpracovat. Všechna produkce je certifikovaná v biokvalitě, ale kvůli nadměrné administrativní zátěži zvažují manželé, že z ekologického zemědělství vystoupí. Celkový počet ovcí na farmě je zhruba 1.200 kusů, dojí se asi osm stovek ovcí. Původně zde byl chov plemene Cigája, kvůli pořízení dojírny před pěti lety se ale začalo převádět na Lacaune, které lépe snáší strojní dojení. Pro čtyřicetimístnou dojírnu se rozhodli kvůli úspoře pracovní síly a lepší hygieně, ale nevýhodou je poměrně velká spotřeba energie a také častější mastitidy, které se u ovcí nijak neléčí. Dojí se dvakrát denně, první začíná ve 4 hodiny ráno, kolem osmé se ovce vypouštějí na pastvu. Ve tři odpoledne se vracení a po druhém dojení už zůstávají ve stáji. Dojivost je kolem 135 litrů na ovci, takže celkově na farmě ve Velké Lúce ročně nadojí přes 100.000 litrů ovčího mléka, které putuje přímo do výrobny bryndzy. Výkupní cena se pohybuje mezi 0,95 – 0,98 EUR/l a po mléku je stále velká poptávka, takže s odbytem nejsou žádné problémy. strojů. Celkem v rámci jedné žádosti získal 60%ní dotaci na celkem pět strojů. Protože více volných peněz bylo v opatřeních na investice do lesa, rozhodl se žádost směřovat na lesní stroje. V uplynulém období PRV pak ještě úspěšně podal dvě žádosti – na investici do chovu ovcí zhruba 50.000 EUR a dalších více než 70.000 EUR na nákup zemědělské techniky. V současné době už se mu podmínky zdají složitější než v minulosti, proto další investice pořizuje spíše na úvěry. Ekologická farma Borise Baláže, Sklené V malé vesničce Sklené u Turčianských Teplic hospodaří od roku 1994 Ing. Boris Baláž, který zde získal do nájmu zhruba 150 hektarů od bývalého státního podniku. Časem ještě dalších 30 hektarů přibylo a celá farma je po dvouletém přechodném období registrována od roku 2000 jako ekologická. Zaměřena je výhradně na chov zvířat, a to masného skotu, ovcí a koní a doplňkově prasat a drůbeže. Hlavním produktem farmy je tak bio maso, které je prodáváno někde přilepšili drobnou krádeží. Na obratných konících pro ně pak nebyl problém zmizet rychle v horách. Slovo hucul znamená zbojník, což v této souvislosti dává smysl. Dotace z PRV v roce 2005 byla využita na nákup techniky na obhospodařování travních porostů. ba 40 ovcí plemene Romney a Kent, a to přes to, že v kopcovité krajině je v zimě běžně půl metru sněhu a kromě velkého množství divočáků se zde občas potulují i vlci. Díky svému přístupu k chovu zvířat byla rodinná farma ve Skleném v roce 2004 oceněna Velesovým rohem hojnosti jako nejlepší ekofarma. Ocenění, které předává slovenská Sloboda zvierat, časopis Slovenský chov a kontrolní organizace Naturalis, získal pan Baláž za nejlepší podmínky pro chov zvířat s ohledem na jejich přirozené potřeby. Za Rakousko-Uherska pak byli huculové systematicky chováni pro potřeby armády. Po druhé světové válce se jejich stavy snížily na pouhých 300 kusů a záchrana plemene byla odstartována až v roce 1974, kdy bylo zařazeno do chráněného genofondu původních a primitivních plemen hospodářských zvířat FAO. Pro zařazení koně mezi genové zdroje je na Slovensku nutné splnit tři podmínky – kromě doložení původu je to zařazení do hlavní plemenné knihy a úspěšné absolvování výkonností zkoušky, tzv. huculské stezky, která je dlouhá 2,5 kilometru a má 15 překážek. Pan Baláž se věnuje produkci chovných koní, proto i jeho stádo huculů je zařazeno do genové rezervy. Problémem je ale klesající cena – zatímco před pěti lety se ceny tříletých chovných koní pohybovaly kolem 50 – 60 tisíc SVK, dnes jsou ceny přibližně na třetině. Z Programu rozvoje venkova čerpal pan Baláž v roce 2005 podporu na nákup ně- Celá farma zaměstnává kromě manželů Roziakových ještě jednoho pracovníka, který se společně s ovčáckým psem stará o stáda ovcí. Činí se ale i dvě starší dcery z celkem čtyř dětí – jedna vyrábí mýdla s přídavkem kozího mléka, druhá čokoládu a alespoň občas také pomáhají prodávat v obchůdku. Sortiment v něm doplňuje také domácí chléb, který paní Roziaková peče na objednávku, a výrobky z vlny. Vladimír Sedliak hospodaří od roku 2004 v původním areálu družstva, které odkoupil po krachu. Jedná se o stejné družstvo, které zde bylo v roce 1951 založeno jako první v okrese, na statku zabraném otci pana Sedliaka. Dnes se zde rodina věnuje chovu mléčných ovcí a rostlinné výrobě. Na 440 hektarech jsou z větší části travní porosty, zhruba 150 hektarů orné půdy slouží především pro pěstování obilí a kukuřice obcí, farmáře a mladé zájemce o podnikání v zemědělství. Katastr obce Roztoky, kde se setkání konalo v nově zrekonstruované roubence osvětového střediska, zasahuje až na hranici s Polskem a na Ukrajinu je to odtud asi 50 km vzdušnou čarou. Jedná se o jednu z nejodlehlejších oblastí Slovenska a je zde druhá nejvyšší nezaměstnanost v rámci Slovenska. Občanské sdružení se proto snaží podpořit především nově začínající zemědělce, protože právě tento obor je zde poměrně perspektivním. Největší překážkou, kterou ale začínající farmáři musí překonat, jsou dlouhodobé nájemní smlouvy, které znemožňují dostat se k půdě. Situaci by aspoň částečně měl usnadnit nový návrh zákona, který slibuje nově začínajícím zemědělcům 10 ha ze státního pozemkového fondu. Huculové jsou velmi nenároční a není pro ně problém být celoročně venku. V roce 2009 získal pan Roziak dotaci z PRV ve výši zhruba 50 tisíc EUR na investice do chovu a nákup techniky. Dotace byla využitá na nákup dvou strojů, stavbu seníku a hrazení pro ovce. Rodinná farma Sedliakových, Velká Lúka Podduklianské osvetové stredisko nabízí ubytování ve zrekonstruované roubence v areálu hvězdárny. přímo z farmy formou balíčků. Zhruba 60 hektarů orné půdy slouží pro pěstování pícnin (jílek, vojtěška, jetel), zbytek jsou louky a pastviny. Skot si farmář nechává porážet na jatkách (cena v živém se pohybuje aktuálně kolem 2,8 EUR), ovce poráží přímo na farmě zhruba ve věku 100 dnů (30 – 35 kg). Balíčky hovězího a jehněčího se pak prodávají za cenu 7 EUR/kg. Na cenu přitom podle pana Baláže nemá vliv, zda bylo zvíře chováno v ekologickém režimu – značka bio slouží spíš pro lepší propagaci, než že by ovlivnila zisky farmy. Pro masná plemena skotu a ovcí se pan Baláž rozhodl zejména kvůli malé náročnosti na pracovní sílu a lepšímu odbytu. Začal s chovem skotu plemene Hereford, postupně křížil Simentálem, Blonde d´Aquitaine a Charolais. Základní stádo má aktuálně 50 kusů a celoročně je chováno venku. Výjimkou je pouze období telení, kdy je skot v přístřešku. Stejně je to i se stádem zhru- Na pastvinách ve Skleném je také stádo asi 22 koní plemene hucul. Toto nenáročné plemeno malých koní pochází z východních Karpat a své jméno získalo podle etnické skupiny Huculů, pastevců, kteří žili v ukrajinských a rumunských Karpatech a živili se chovem ovcí a koz. S pomocí malých horských koní pak sváželi mléčné produkty z hor na trhy do měst, cestou zpět si občas Dojírna s místy pro 40 ovcí zvládne spolu se čtyřmi zaměstnanci 200 ovcí za hodinu. Bahnění se plánuje tak, aby na Velikonoce měly jehňata váhu zhruba 10 kilo. Připouštění je volné, na každých 40 bahnic je ve stádě jeden beran. Rodí se v průměru 131 jehňat na 100 bahnic a zhruba 80% porodů proběhne během tří týdnů. Zhruba 200 jehniček je vybráno na obnovu stáda, zbytek se prodá do Itálie za 2,4 EUR/kg. Vlnu lze prodat pouze na technické účely a cena je maximálně 0,8 EUR/kg, přičemž jen ostříhání vychází na jedno euro. Pan Sedliak využil v roce 2004 hned první možnost financovat v rámci PRV nákup kolika strojů na obhospodařování travních porostů. V dalších letech (2006 a 2011) se ještě pokoušel o další investiční podporu žádat, ale žádosti bohužel z důvodu nedostatku finančních prostředků nebyly přijaty. Podařilo se mu získat pouze dotaci ve výši 70.000 SVK v rámci opatření přizpůsobení podniku v personální oblasti. Starosty a začínající farmáře z okresu Svidník zajímala situace v České republice. Diskuse s farmáři a starosty z okresu Svidník, Roztoky Rodinná farma Hutka AGRO BESKYD, Vyšný Mirošov Ve večerních hodinách jsme se v Podduklianském osvetovém stredisku zúčastnili workshopu s názvem Má Dukla potenciál na rozvoj farmaření? Workshop uspořádalo občanské sdružení Dukla pro starosty O něco jednodušší začátky hospodaření, než má většina zájemců o farmaření, měl díky svému otci, který mu s farmou finančně pomáhá, Miroslav Sim. V roce 2012 od- koupil se svým kamarádem zchátralý areál 37 38 Selská revue 2014 Z aktivit ASZ družstva a začali hospodařit na 30 hektarech vlastní a asi 270 hektarech pronajaté půdy. Vzhledem ke kvalitě půdy jsou zde nájmy samozřejmě nižší než na jižním Slovensku, Miroslav Sim pronajímá většinou za cenu 18 EUR/ha, pouze za církevní půdu, které má v nájmu asi 50 ha, platí 35 EUR/ ha. Většina pozemků je trvale zatravněná, pouze 13 hektarů je orná půda, která slouží pro pěstování krmného obilí pro vlastní potřebu farmy. Část strojů do začátku pomohl pořídit otec mladého farmáře, vysoký úředník ministerstva obrany. Jinak se pan Sim s kolegou a jedním zaměstnancem věnují chovu masného skotu plemene Limousine, který je celoročně venku. V roce 2012 nakoupili v zahraničí stádo jalovic za cenu 2,5 EUR/kg a plemenného býka z aukce na Slovensku (3.000 EUR) a v letošním roce mají tedy první ročník telat. Odbyt zatím vyřešený není. www.asz.cz mangalica. Toto plemeno známé především pro své kvalitní sádlo (údajně bez obsahu tzv. zlého cholesterolu) se využívá především na výrobu uzenin. Poté, co po druhé světové válce kvůli své náročnosti na krmení a malému počtu selat mangalica téměř vymizela, se obliba tohoto plemene nejen na Slovensku ale i u nás začíná vracet. V družstvu v Šaříšském Čierném zatím chovají 10 prasnic, které se připouštějí přirozeně. V jednom vrhu je 7 – 9 selat, která jsou buď prodávána hned po odstavu zhruba ve věku 6 týdnů, nebo vykrmována do hmotnosti 130 – 140 kg a následně prodávána podílníkům. Protože zatím není možnost pastvy, je nutné prasnice přikrmovat zelenou pící. pro živočišnou výrobu jednou z priorit nastavenou v Programu rozvoje venkova. Dosud zatím o žádné dotace nežádali – především z toho důvodu, že farma byla založena teprve nedávno. Díky finanční podpoře otce nebylo nutné ani žádat o úvěry na techniku. Část strojů se navíc daří půjčovat od nedalekého komunálního družstva (viz níže). Komunálne polnohospodárske družstvo, Šaríšske Čierne V Šaríšském Čierném původně fungovalo JRD Smilno, které se po transformaci rozdělilo na několik částí. Tu v Šaríšském Čierném převzal jistý veterinář původem z Afghánistánu, bohužel se mu ale nepodařilo jej udržet v příliš dobré kondici, a tak družstvo v roce 2002 převzala s několikamilionovým dluhem obec, která nechtěla ztratit pracovní příležitosti pro své obyvatele. Zůstalo zachováno s.r.o., aby podílníci nepřišli o svůj majetek a družstvo začal vést místní starosta, pan Buvalič. Symbióza družstva s obcí se projevuje i v sociální funkci, kterou družstvo má - je schopné přechodně zaměstnat lidi, kteří přijdou o práci, a poskytuje také dotovaná pracovní místa přes úřad práce. Starou techniku družstvo zásadně neprodává, ale skladuje pro další využití na náhradní díly. především ovsa a triticale – vše se spotřebuje buď pro vlastní zvířata, nebo na deputát pro podílníky. Hlavní činností je chov skotu. Původně zde bylo stádo dojnic, ale postupně se kvůli klesající ceně mléka (aktuálně cca 0,3 Do budoucna plánují ve Vyšném Mirošově především investice do budov, na něž by si rádi požádali o podporu z PRV. V nadcházejícím období jsou totiž investice do staveb Družstvo má dále řadu doplňkových činností, počínaje službami v lesnictví a zemědělství, konče vyvážením komunálního odpadu pro obec konče. Disponuje totiž neuvěřitelnou sbírkou techniky všeho druhu. Pan předseda Buvalič se nechce zbavovat žádných strojů a vše se tedy skladuje pro možné další využití na náhradní díly. Z hlediska dotací využilo družstvo v roce 2007 dotaci zhruba 4.500.000 SVK na modernizaci hospodářského dvora. Ta byla využita na nákup strojů a investici do živočišné výroby – především zařízení stáje pro chov prasat. Rodinná farma Jána Sokolyho, Stanča Družstvo nedávno začalo s chovem prasat plemene mangalica, které je známé svým vynikajícím sádlem údajně bez obsahu „špatného“ cholesterolu. V nejbližší budoucnosti chce Miroslav Sim investovat do budouv pro živočišnou výrobu. Celkem má družstvo v Šaríšském Čierném 700 hektarů zemědělské půdy a 600 ha lesa. Pouze kolem stovky hektarů je pronajato od státu za minimální cenu, zbytek jsou pozemky podílníků. Většinu půdy opět tvoří travní porosty sloužící jako pastviny pro skot, 60 hektarů je určeno k pěstování 39 EUR/l) a nedostatku kvalifikované pracovní síly přechází křížením býkem plemene Charolais na masný skot. Aktuálně je zde asi 250 kusů základního stáda, ročně se prodává asi 100 – 120 kusů na zástav (ceny kolem 2,2 – 2,5 EUR/kg). Nově v družstvu začínají také s chovem prasat plemene Po dvou dnech strávených v kopcovité krajině středního a východního Slovenska jsme se na poslední dvě farmy vrátili do nížinaté oblasti, tentokrát ve východní části Slovenska. V obci Stanča jen pár kilometrů od maďarské hranice hospodaří Ján Sokoly společně se svým synem. Původně vystudovaný chemik zde před revolucí pracoval ve státním statku, kde bývala farma s 500 kusy dojnic a tisícovkou býků. Po revoluci zde proběhla restituce, v níž si většina vlastníků nechala vyplatit svoje podíly (za hektar půdy se vyplácelo 26.700 SVK) a následně šel statek do konkurzu. Bohužel se na stavu několika dvorů, které ke statku patřily, podepsali i místní obyvatelé, kteří nově zrekonstruované budovy začali rozebírat na stavební materiál. Po této etapě zde chvíli působil soukromý vlastník a ten v roce 1998 celý areál prodal panu Sokolymu. Ten se zde věnuje na 300 hektarech půdy, z nichž je asi 70 ha vlastních, pěstování obilovin a olejnin. Půda je zde velmi úrodná, ani tak ale ceny a nájmy za půdu nedosahují těch na jižním Slovensku. Skladování produkce má pan Sokoly vyřešeno v pů- Farma je velmi dobře vybavena stroji, s nimiž poskytuje služby na 1.200 ha. vodních halách po státním statku, v plánu je nyní pořízení sušičky na obilí. Aktuálně probíhá také přesun farmy do nového areálu v obci, kde jsou lepší prostory pro stroje a nové kanceláře. Starý areál bude buď nabídnut k prodeji, nebo pronajat. Protože farma je velmi dobře vybavena stroji, velkou část příjmů tvoří také služby, které pan Sokoly se synem dělají asi na 1.200 hektarech. Další složku příjmů tvoří autobusová doprava, kterou ale farmář spíš než jako výdělečnou činnost bere jako svůj koníček. dohromady asi 200 hektarů vlastních a tisícovku hektarů pronajaté půdy. Rozlehlý areál družstva se jim daří postupně opravovat a stavby využívat jako sklady a stáje pro skot a prasata. Farma zaměstnává kromě svých majitelů dalších osmnáct lidí, kterým majitelé vyplácí čistou mzdu ve výši 3 EUR/hod. Loni bohužel jeden z traktorů pořízených na dotaci shořel přímo na poli... Farmě ve Stanči se podařilo využít několik projektů k financování investic. Ještě před rozjetím PRV to byla investiční dotace na nákup strojů ve výši 3.150.000 SVK (60% pořizovací ceny strojů) a v roce 2009 díky tlaku ZVPAS prošel i původně zamítnutý projekt na rekonstrukci podklady ve skladovací hale a nákup strojů za celkem 75.000 EUR. Farma Dubina, Čelovce Stejně jako předchozí farmář začali Ján Volkai a Pavol Loča hospodařit koncem devadesátých let, když odkoupil družstvo v likvidaci. Se svým společníkem mají nyní Farma v Čelovcích je vybavená moderním silem a čističkou obilí, V rámci rostlinné výroby je produkce zaměřena na pěstování obilovin a olejnin, především pšenice, ječmene, slunečnice, řepky, kukuřice na zrno i na siláž a čiroku. V době naší návštěvy už byl kompletně sklizen ozimý ječmen, výnos byl v průměru 6,3 tuny a aktuální cena 125 EUR/t. Farma má vlastní sušičku na obilí a nedávno majitelé pořídili čtyři sila na 44 tun obilí – část nákladů pokryla dotace z Programu rozvoje venkova. Původně podpora sice měla být 40 Selská revue 2014 Z aktivit ASZ www.asz.cz jako úkryty před tatarskými nájezdníky ve 13. století. Kromě toho zde skladovali potraviny a časem přišli na to, že zde dobře zraje víno. Je zde celoročně 11°C, vysoká vlhkost, která zaručuje malý odpar vína a samozřejmě několik desítek druhů plísní. Největší rozmach zde zažila výroba tokajského v 15. – 17. století, kdy produkce v Malé Trni dosahovala asi 6 milionů litrů. Farma využívá přilehlé pastviny k chovu masného skotu, ovcí a koz. ve výši 50%, ale ve finále došlo k navýšení nákladů na stavbu sil a dotace ve výši asi 47 tis. EUR tak pokryla zhruba jen 40% investice. Další dotace v podobné výši byla využita na rekonstrukci haly. Pavol Loča pak dále získal ze Sektorového operačního programu Polnohospodárstvo finance na nákup postřikovače. Největší dva problémy, kterých se oba společníci obávají, jsou spojeny s konkurencí ze zahraničí. Jednak se chystá otevření trhu s Ukrajinou, která by na Slovensko mohla exportovat zemědělské komodity za velmi nízké ceny. Druhým problémem je zvyšující se cena půdy v oblasti, v návaznosti na zahraniční investory, kteří by rádi využili zdroje teplé vody v podloží k pěstování ovoce a zeleniny ve sklenících. V Čelovcích zůstal i přes špatné výkupní ceny prozatím chov prasat, a to necelá padesátka prasnic různých plemen. Špatné výkupní ceny farma částečně řeší tím, že prasata prodává zaměstnancům a zhruba 25 kusů ročně zpracuje přímo ve vlastní kuchyni, kde se připravují obědy pro zaměstnance. Kromě toho v Čelovcích chovají menší stádo masného skotu, ovcí a koz a několik desítek slepic a hus. Vinarstvo Tokaj Macík, Malá Trňa Závěr zájezdu obstaralo vinařství Tokaj Macík, kde jsme absolvovali prohlídku sklepů s degustací tokajského vína a patřičným odborným výkladem. Sklepy v Malé Trni jsou jedněmi z posledních zachovalých historických sklepů, které místní obyvatelé vykopali v sopečné vyvřelině tufu původně Tokajským vínem může být nazýváno pouze víno vypěstované v oblasti Tokaj, kterou vymezil v roce 1908 uherský zákon a která zahrnuje asi 900 hektarů vinic ve čtyřech slovenských obcích a necelých 6.000 hektarů v Maďarsku. Tato oblast se vyznačuje dlouhým podzimem, během něhož víno přezrává a za přispění botrytické plísně se mění v cibéby. Podle jejich obsahu se tokajské dělí na samorodé (pouze netříděné bobule, kde podíl cibéb závisí na ročníku, zraje dva roky, z toho aspoň rok v dřevěném sudu), tokajské výběry a tokajské esence. Množství cibéb pro výběry se odměřuje putnami – podle počtu puten o objemu 28 litrů v jednom göncském sudu (136,6 litru) se vína dělí na tří až šesti putnová. Cibéby se následně zalijí moštem nebo vínem z bobulí ze stejné vinice a ročníku, jako jsou cibéby. Výběr následně zraje aspoň tři roky, z toho dva v sudu. noho litru nektaru je potřeba 3 tun cibéb, což odpovídá produkci z cca 10 ha vinice. Kvašení trvá několik let, protože za vysokého obsahu cukru postupuje velmi pomalu. Tomu odpovídá i cena, která dosahuje několika desítek tisíc korun. Trvanlivost takového produktu je ale prakticky neomezena, klidně i několik stovek let. Vinařství Tokaj Macík je asi nejznámějším výrobcem tokajského vína na Slovensku (celkem je jich na Slovensku pouhých deset). Rodinná firma, kde nyní vína produkuje již čtvrtá generace Macíkových, vlastní 100 hektarů vinic (pro pěstování se aktuálně využívá pouze 40 ha), kde pěstují především tři hlavní odrůdy používané pro výrobu tokajského – transylvánský Furmint, Lipovinu původem z Chorvatska a Muškát žlutý, který sem dovezli Římané. Vína zrají ve sklepích, z nichž je zatím zpřístupněno 300 metrů, dalších 600 metrů je nyní před rekonstrukcí. Ročně produkují asi 200 tisíc litrů vín, které se prodává do celého světa. Nejdražší lahve se prodávají až za několik tisíc EUR, rekordní lahev se zatím prodala v přepočtu za zhruba půl milionu korun. Vína od Macíků ale oceňují konzumenti pravidelně také ve vinařských soutěžích. I když počasí k návštěvě Tater nebylo zrovna ideální, zvládli jsme alespoň výjezd lanovkou na Skalnaté pleso... z drtivé většiny o rodinné farmy, jejich zaměření a přístup se od sebe poměrně odlišovaly, takže jsme měli možnost posoudit celkem reprezentativní vzorek slovenského zemědělství. Pokud se týče Programu rozvoje venkova, který byl nejvyužívanějším investičním ná- Nejvyšší sortou tokajského jsou pak esence, které lze ale koupit jen vzácně a za ceny začínající kolem 3.000 korun za litr. Tokajská výběrová esence se vyrábí prakticky stejně, jako výběr, ale cibéb je potřeba ještě o něco větší množství, aby výsledný produkt splňoval hranici 180 g cukru/l. Vůbec nejvzácnější je pak tokajská esence-nektar, kterou lze vyrobit jen z některých ročníků cibéb, a to přirozeným kvašením samotoku pouze z cibéb. Pro výrobu jed- Na Slovensku je k vidění velké množství opuštěných zemědělských staveb. To by vláda ráda v příštím období změnila a přizpůsobila tomu i budoucí PRV, kde budou preferovány investice do staveb pro živočišnou výrobu. Závěrem V Čelovcích zatím zůstává i chov prasat, špatné výkupní ceny se částečně řeší prodejem masa přímo zaměstnancům a zpracováním v podnikové kuchyni. Vynechat ochutnávku Tokajského vína a prohlídku jedněch z nejlepších sklepů v Malé Trni by byla velká škoda... Cílem cesty bylo srovnání nejen obecně zemědělství na Slovensku a v ČR, ale také využití investičních dotací z evropských fondů v obou státech. Díky spolupráci s profesní organizací soukromých zemědělců ZVPAS se podařilo sestavit pestrý program z návštěv farem v několika odlišných oblastech Slovenska. Přestože se jednalo strojem, pohled rodinných farem byl zcela jistě negativně ovlivněn nespravedlivým přístupem k různým velikostem a zaměřením podniků při stanovování bodového systému. Slovenská vláda se sice snažila podpořit živočišnou výrobu a pěstování speciálních plodin, ale její snaha byla ve výsledku spíše kontraproduktivní. V nastavení slovenského PRV samozřejmě nemohou být velké rozdíly, protože hlavní rámec je nastaven evropskými pravidly. Nicméně poměrně nás překvapil fakt, že většina zemědělců žádala o poměrně vysokou finanční částku s tím, že z projektu byl následně hrazen nákup několika strojů (např. traktor + celá řada strojů pro obhospodařování travních porostů). Druhá odlišnost od českých zvyklostí spočívala v tom, že zemědělci ihned po vyhlášení výzvy začali nakupovat stroje, aniž by měli sebemenší jistotu, že jejich projekt bude úspěšný. Výsledkem pak byla v mnoha případech nepříjemná nutnost nakoupené stroje vrátit. Zemědělci si také velmi často stěžovali na nedostatečné či přímo mylné informace, které často dostávali na školeních, které se k chystaným výzvám PRV vztahovaly. Tento zájezd organizovaný Asociací soukromého zemědělství okresu Litoměřice byl jednou z prvních společných akcí české a slovenské organizace sdružující rodinné farmy. Spolupráce bude v budoucnu určitě nadále rozvíjena – ať už v rámci letošního Roku rodinných farem, tak i v další budoucnosti. Čeští a slovenští farmáři mají mnoho společného, týkají se jich stejné problémy a mohou si být vzájemně hodně nápomocni při konzultování postupu například právě při nastavování evropských dotačních programů v jednotlivých státech. 11. 8. 2014 text a foto: Veronika Jenikovská 41 42 43 Je čas na nákup navigačního systému Inzerce Selská revue 2014 Z aktivit ASZ Farma zdeňka s ministrem otevřeli čtvrtou sérii Farmářských slavností V první letní den se otevřely brány členské farmy Asociace soukromého zemědělství Olomouckého kraje – Farmy Zdeňka v Hustopečích nad Bečvou, aby přivítaly více než dvě tisícovky návštěvníků, převážně rodin s dětmi. Ty se zde rozhodly lépe poznat život na farmě, pobavit se a nakoupit poctivé čerstvé potraviny přímo od farmářů v rámci čtvrté série Farmářských slavností, pořádaných Ministerstvem zemědělství ČR. „Je třeba ukázat, že naši zemědělci hospodaří na vysoké úrovni, mají kvalitní ustájení, technologie a vyrábějí i finální produkty. Akce je zaměřena na rodiny s dětmi proto, aby se mohly podívat, o čem zemědělství jako obor dnes je. Třeba je to nějakým způsobem osloví, aby se jednou mladá generace rozhodla více vstupovat do zemědělství,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka, který Farmářské slavnosti společně s majitelem farmy Antonínem Horníkem, předsedou ASZ Olomoucko Václavem Koutným a starostkou městyse Júlií Vozákovou oficiálně zahájil. Rodinná farma Zdeňka v současné době obhospodařuje 150 ha půdy, živočišnou výrobu představuje chov 130 kusů mléčného skotu, z toho 90 holštýnského plemene. Hlavním cílem farmy je produkce vysoce kvalitního mléka, které je denně dodáváno nejen do Mlékárny Kunín, ale prodává se i přímo ze dvora. R stroje při využití pilotů pro řízení - plánování pojezdů strojů po pozemcích předem ve vašem domácím počítači - snížení únavy při práci na poli a přesnější a vyšší výkony uku v ruce s dobrými hospodářskými výsledky posledních let zemědělští hospodáři stále více investují do moderních technologií šetřících vstupy a usnadňujících práci. A tak není divu, že jako dobří pomocníci se na stále menších a menších výměrách běžně objevují i zemědělské GPS navigace. Společnost Trimble je výrobcem ucelené řady kvalitních navigačních systémů, se kterými mají dobrou zkušenost stovky zemědělců v České republice. Jejich výhodou je konstrukce přímo pro zemědělství, dobrý a srozumitelný software s grafikou v češtině, který stroj neomylně navádí po poli právě tak jak chcete, se znázorněním již ošetřené či kultivované plochy. Samozřejmostí je kvalitní a odolné zpracování pro podmínky práce v prachu či mlze a důležitý je také servis a bohaté zkušenosti s instalací, které můžeme nabídnout. Další výhodou systémů Trimble je možnost instalace téměř na všechny typy traktorů a samojízdných strojů u nás používaných, bez ohledu na značku. Pestrá nabídka navigací a dalšího vybavení, jako jsou autopiloty, Instalace systémů Trimble je možná na různé druhy strojů. vyniká variabilitou a možností vše přikupovat postupně. Od jednoduché GPS navigace po autopilot či vypínání sekcí postřikovače; od možnosti využít bezplatný signál Egnos až po přesné korekce RTK do 2 až 4 cm. GPS navigační systémy vám přinášejí: - přesnější pojezd, a tím úsporu hnojiv, postřiků, osiv - lepší navazování záběrů či jízdu přes jeden záběr při přípravě půdy, a tím úsporu nafty - možnost lépe se věnovat samotné práci Navigační systémy se stávají běžnou součástí práce v zemědělství, tak jako například mobilní telefony v běžném životě. Narozdíl od nich však vždy přinášejí zvýšení efektivity pracovní činnosti a usnadnění práce na poli. A o to přece jde. Zvýšit svůj zisk, a přesto si práci v přírodě užít a mít nakonec i dost času na odpočinek a rodinu. Před rozhodnutím o nákupu navigačního systému si pozvěte našeho obchodnětechnického zástupce, s kterým prokonzultujete své potřeby a on vám navrhne nejvhodnější konfiguraci přímo pro vaše hospodářství. Tato prvotní návštěva a konzultace je samozřejmě zdarma a zahajuje povětšinou trvalou spolupráci na dalším rozvoji využití GPS systémů na vaší farmě. Ing. Václav Jirka, Leading Farmers CZ, a.s. Je čas ulehčit si práci! Farma Zdeňka přivítala v první letní den návštěvníky v pořadí již čtvrté série Farmářských slavností. čerstvý domácí tvaroh, sýry měkké i polotvrdé, máslo, kyška či podmáslí. Ty jsou nabízeny jak v prodejně přímo na farmě, tak na farmářských trzích či ve specializovaných prodejnách. O výrobky z faremní mlékárny, ale i další produkty prodávané v rámci akce – kozí sýry, med a výrobky z něj, mošty či koláče, byl ze strany návštěvníků obrovský zájem. Automatické systémy řízení Trimble. Sleva 10% pro členy ASZ ČR EZ-Guide 250 CFX-750 EZ-Pilot Kromě celodenního zábavného programu byla k dispozici také zemědělská technika a výstava hospodářských zvířat. V roce 2011 se totiž rodina Horníkových rozhodla začít zhodnocovat mléko formou výroby mléčných výrobků přímo na farmě. Zrealizovala projekt pod názvem „Zdraví, sílu najdeš v sýru!“, jejímž výsledkem je výstavba mlékárny, kde se zpracovává více než dva tisíce litrů mléka týdně. Mezi hlavní výrobky patří „Horníkovi znám už přes deset let. Několikrát jsme tu jeli s kombajnem na žně. Obdivuji, že se rozhodli pro živočišnou výrobu. Za největší krize, kdy bylo mléko za mizerné výkupní ceny, se rozhodli vybudovat mlékárnu. Dnes je evidentní, že to byl krok správným směrem,“ uvedl Jurečka. Děti ocenily zejména možnost pohladit si hospodářská zvířata – krávy, kozy či drůbež a zábavný program – stezku s úkoly, bublinkování a taneční dvojici Myš Maš. Kontaktujte naše obchodní zástupce, kteří připraví nejlepší řešení pro Váš traktor a Vaši farmu. Leading Farmers CZ, a.s. Klánovická 485/43 198 00 Praha [email protected] 24. 6. 2014 text: Šárka Gorgoňová foto: Vendula Pospíšilová Radek Svoboda Aleš Otáhal Václav Jirka 44 Selská revue 2014 Z aktivit ASZ www.asz.cz Jak hospodaří 11. generace rodiny Poláčkových? Jak vypadá dnešní venkov? Jak se žije a hospodaří na moderní rodinné farmě? Jak chutnají poctivé čerstvé potraviny? Na všechny tyto otázky odpověděla sobotní akce, pořádaná Ministerstvem zemědělství ČR, na farmě rodiny Poláčkových v Holi nedaleko Prahy. Ta se v roce 2002 stala historicky prvním vítězem prestižní soutěže Asociace soukromého zemědělství Farma roku. Stádo holštýnského skotu se od roku 1992, kdy se Poláčkovi definitivně rozhodli produkci mléka věnovat, rozrostlo na současných 280 kusů, z čehož je v průměru 200 dojeno. Užitkovost stáda se pohybuje kolem 11 tisíc litrů. V roce 2013 byla dokončena nová moderní stáj pro dojnice s dojírnou. Odbyt produkce je částečně řešen přes mléčné automaty, kterých je rozmístěno celkem pět, vždy u velkých supermarketů. M ajitel farmy Oldřich Poláček je členem už 11. generace Poláčků, jejichž rodová historie na statku v Holi sahá až do 17. století. Hospodařit začal v roce 1990 na 37 hektarech a s 18 zrestituovanými kravami. Postupným pronájmem a koupí se Poláčkovým podařilo navýšit výměru až na současných zhruba 400 hektarů, na nichž roste především pšenice, sladovnický ječmen, řepka, cukrovka, kukuřice a vojtěška. Aktivity Poláčkových ale u rostlinné výroby a chovu skotu nekončí. Nedávno byl v Holi vybudován areál pro ustájení 18 koní s veškerým zázemím včetně kryté haly a klubovny, probíhá zde také hippoterapie. V loňském roce byla uvedena do provozu bioplynová stanice o výkonu 0,5 MW. „Za posledních více než dvacet let se nám podařilo vybudovat moderní hospodářství, Po celý den byl jak pro děti, tak pro dospělé připraven zábavný program. Návštěvníci obdivovali zejména novou moderní stáj s dojírnou, která byla dokončena v loňském roce. Nechyběla ani zemědělská technika. na které jsme velmi pyšní. Snad jen sedlák si dovede představit, kolik píle a úsilí se za tím skrývá. A kolik zoufalství a bolesti zažili naši předci, když byli ze statku v padesátých letech v rámci násilné kolektivizace vystěhováni. Věřme, že takového neodpustitelného příkoří se selský stav už nikdy nedočká,“ řekl v úvodu sobotních Farmářských slavností Oldřich Poláček. „Farma rodiny Poláčkových je opravdu ukázkovým, moderním hospodářstvím s vysokým standardem welfare v chovu zvířat, se vztahem ke krajině a přírodě,“ ocenil rodinnou farmu v průběhu slavnostního zahájení ředitel Krajské veterinární správy Středočeského kraje Zdeněk Císař. O tom se mělo možnost přesvědčit i několik tisíc návštěvníků, kteří farmu v rámci slavností navštívili. Obdivovali její vzhled, moderní zemědělskou techniku, hospodářská zvířata a stali se dokonce i svědky narození dvou telátek – dvojčátek. Po celý den byl jak pro děti, tak dospělé připraven zábavný program, velký úspěch měly prodejní stánky s produkty a výrobky farmářů z okolí. Jak vidno, myšlenka Asociace soukromého zemědělství ČR ukázat laické veřejnosti tradiční selská hospodářství úzce spojená s životem na venkově, se neminula účinkem. Během čtyř let pořádání Farmářských slavností na ně zavítalo už hodně přes sto tisíc návštěvníků. Velký úspěch měly prodejní stánky s produkty a výrobky farmářů z okolí. Senátorka Veronika Vrecionová upozornila na důležitou roli, kterou rodinné farmy hrají v rámci světového zemědělství. 25. 8. 2014 text: Šárka Gorgoňová foto: Vendula Pospíšilová 45 46 Selská revue 2014 Z aktivit ASZ www.asz.cz především o praktické kurzy, týkající se zpracování produktů ze surovin vyrobených na farmě a velkou pozornost věnují farmáři také propagaci a prodeji své produkce. Vzdělávací pobyty v rámci programu Leonardo da Vinci Asociace soukromého zemědělství okresu Litoměřice využila v letošním roce možnosti zapojit se do programu Leonardo da Vinci a úspěšně zorganizovala v rámci mobilitního projektu nazvaného Pracovně vzdělávací pobyty pro inovaci v oblasti vzdělávání ve výrobě bioproduktů v rámci ekologického zemědělství (akronym MOBBIOP) pro pracovníky v odborném vzdělávání dvě týdenní studijní cesty do Itálie. P rogram byl tedy sestaven z návštěv vzdělávacích institucí, které se zabývají touto oblastí teoreticky a také podniky, které se bioprodukty zabývají v praxi. Cílem cesty byl konkrétně region Toskánsko, který je vyhlášený mimo jiné svými zemědělskými usedlostmi a agropenziony v malebné kopcovité krajině a především širokou nabídkou kvalitních lokálních zemědělských produktů, které jsou velmi často v biokvalitě. A v tomto ohledu cesta po Toskánsku rozhodně nezklamala. Region ve střední Itálii, který jsme navštívili, má rozlohu 22 990 km², 3,5 miliónu obyvatel a dělí se na 10 provincií. Hlavním lákadlem k návštěvě Toskánska je pro turisty především jeho historie, renesanční umění, malebná městečka a také působivá krajina, která je, jak jsme se měli možnost přesvědčit, plná nejen vinic a olivových hájů, ale také rodinných farem i větších zemědělských podniků. A druhým největším zdrojem příjmů je v Toskánsku po turistice právě zemědělství. Těchto dvou oborů se ani nijak významně nedotkla ekonomická krize. Zemědělské výrobky považují Toskánci za svůj „poklad“ a podle toho se k němu také chovají – obyčejní lidé tím, že lokální produkty hojně nakupují a politici všemožnými formami podpory (nižší daně pro zemědělce, projekty na podporu prodeje, dotační tituly…). Obecný přehled o toskánském zemědělství a situaci v odborném vzdělávání v této oblasti nám poskytli hned na úvod pracovníci Zemědělského institutu vzdělávání a odborné přípravy ve Florencii. Region z hlediska zemědělství popsali jako multifunkční – aktivity zdejších zemědělců jsou velmi široké a sahají Toskánsko je vyhlášené pestrým sortimentem kvalitních bioproduktů, o které jeví zájem nejen místní spotřebitelé, ale i turisté. Perfektně připravený rozmanitý odborný program, který připravila partnerská organizace CEDIT s důrazem na vzdělávání v ekologickém hospodaření a přímém prodeji, který je pro Toskánsko tak typický, a vstřícnost a ochota jednotlivých farmářů a zástupců organizací podělit se o všechny informace nám pomohla získat velmi ucelený přehled o zemědělství, potravinářství a vzdělávání v těchto sektorech v Toskánsku. Studijní návštěva regionu by byla určitě výbornou inspirací pro všechny rodinné farmy, protože Italové jsou minimálně o krok dále, pokud se týče zpracování bioprodukce, prodeje a marketingu. Učit by se v Toskánsku měli také spotřebitelé, protože právě ti mají ve svých rukách velkou část úspěchu toskánských farmářů, a regionální politici, kteří zde dokázali nalézt vhodné formy podpory podnikatelů na venkově. Účastníky také zaujala spolupráce mezi jednotlivými farmáři ať už pod zastřešením odbytových družstev nebo samostatně. Odborná část programu zájezdu byla doplněna o možnost ve volném čase navštívit některé turistické cíle – především samozřejmě v rámci renesančního města Florencie, kde jsme trávili většinu volného času. Zážitek byl okořeněn ochutnávkami vína, sýrů a oleje, návštěvou několika obchodů a trhů s tradičními výrobky. 28. 4. 2014 text: Veronika Jenikovská foto: Jana Breburdová a Veronika Jenikovská kteří si uvědomují důležitost podpory místních zemědělců a podnikatelů. V současné době je populární koncept „chilometro zero“ – tedy kilometr nula, který má za úkol zvýhodňovat a propagovat lokální produkty, které není třeba převážet na velké vzdálenosti. Obě skupiny měly v programu zařazeny také návštěvy zaměstnavatelů - farem v oblasti Mugello od produkce vína a chov skotu, přes lesní hospodářství a agroturistiku až po spolupráci se školami a sociální projekty. Zemědělské půdy včetně lesů je v Toskánsku cca 1.295 tis. ha, z toho 755 tis. ha orná půda. Na této půdě hospodaří zhruba 72 tisíc farem, průměrná výměra orné půdy je tedy kolem 10 hektarů. Celkem zemědělství zaměstnává asi 173 tisíc lidí (z toho 35 % žen). Zemědělství je velmi rozmanité, protože i podmínky jsou v Toskánsku různorodé – od pobřeží moře až po 1.800 metrů vysoké hory. Hlavními a typickými komoditami, které zdejší půda produkuje, jsou samozřejmě olivy a víno (to jsou i produkty nejziskovější), dále obilniny (včetně tradičních odrůd na výrobu těstovin), luštěniny, kukuřice a okrajově zelenina či kvě- tiny. Velkou část ploch také zabírají pastviny a lesy. Kromě toho se Toskánsko může pochlubit mnoha speciálními rostlinnými produkty – například lanýži, kaštany, tabákem či šafránem. Velké rozlohy pastvin v kopcovitějších oblastech jsou využity pro chov hlavně masného a v menší míře mléčného skotu, mléčných plemen ovcí a rozšířený je také chov prasat. Z typických živočišných produktů jsou to pak především sýry a uzeniny. Velká část producentů je zaměřena na ekologickou produkci, v současné době i zde probíhá boom bioprodukce, a to jednak díky příhodným podmínkám dotační politiky EU, ale také kvůli velkému zájmů spotřebitelů o biopotraviny z místních zdrojů. Tomuto trendu napomáhá i stát a regionální politici, Další část studijní návštěvy byla věnována informacím o praktickém zajištění celoživotního vzdělávání pracovníků v zemědělství a potravinářské produkci zejména v ekologickém sektoru. Kromě semináře a diskuse na toto téma, které zajistil zemědělský ústav v Arezzu, proběhl workshop na toto téma, který představil vzdělávání v praxi – zejména jeho zaměření na vinařství, které je v Toskánsku velmi častým podnikáním mezi ekologickými zemědělci. Především teoreticky pak bylo zaměřeno setkání a diskuse se zástupci Kanceláře vzdělávání a odborné přípravy provincie Florencie, kteří představili systém a organizaci vzdělávání pracovníků v zemědělství jak v provincii, tak v celé Itálii. Nejpraktičtější součástí programu byla návštěva farem v oblasti Mugello. Prvním navštíveným podnikem bylo družstvo, které se zabývá rostlinnou i živočišnou produkcí a zpracováním oliv, obilí, mléka, masa a dalších surovin na ekologické produkty. Ty si družstvo také samo prodává přímo v obchodě u farmy. Následovala prohlídka odlišného konceptu rodinné farmy, která se zabývá chovem ovcí a výrobou vyhlášeních sýrů, které prodává opět přímo z farmy. Účastníci projektu měli během diskuse s farmáři možnost zjistit, jaké jsou potřeby zemědělců, kteří buď vysílají na vzdělávací kurzy své zaměstnance, rodinné příslušníky, nebo je využívají sami. Největší zájem mají Zahajovací seminář s pracovnicí Zemědělského institutu vzdělávání ve Florencii. Účastníci byli ubytování v blízkosti centra Florencie, takže zbyl čas i na návštěvu památek ve městě. 47 48 Inzerce Selská revue 2014 Z aktivit ASZ půda - jak zabránit jejímu znehodnocování? Asociace soukromého zemědělství se dlouhodobě a cíleně věnuje tématům, která jsou skutečně zásadní a jež lze ovlivnit. Jedním z těch nejpodstatnějších, které Ministerstvo zemědělství a řada nevládních organizací mnoho let ignorovaly, je půda. Půda jakožto nejcennější zemědělská komodita. Ta byla také hlavním předmětem semináře, který pořádala ASZ první zářijový den u příležitosti výstavy Země živitelka na českobudějovickém výstavišti. P ůda není samozřejmá a faktorů, které přispívají k jejímu znehodnocení, je mnoho. Jsou důsledkem velmi nešetrných zásahů do krajiny způsobených kolektivizací venkova v druhé polovině minulého století a nastolením nájemní velkovýroby přetrvávající dodnes. „Jednou z nejzávažnějších forem degradace půdy je eroze, která ji ochuzuje o nejcennější část – ornici. V České republice je vodní erozí ohroženo 50 % zemědělského půdního fondu, větrnou 14 %. V posledních letech se rovněž zrychlují úbytky té nejkvalitnější půdy z důvodu průmyslové či bytové výstavby nebo těžby nerostů,“ řekl při své velmi zajímavé prezentaci na semináři ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Jiří Hladík. „Další formou znehodnocení půdy je frag- mentace jejího vlastnictví, jako další neblahý pozůstatek komunismu. Malé parcely či pozemky s několikanásobným spoluvlastnictvím jsou výrazně častěji pronajímány a vztah vlastníka je k nim pak mnohem slabší, než by asi měl být,“ informoval místopředseda ASZ ČR Jan Štefl. Jak této situaci čelit? Právě ochranou vlastníků půdy a snahou o nárůst vlastnictví půdy obhospodařované rodinnými farmami, neboť je v jejich zájmu předat pozemky v co možná nejlepším stavu následujícím generacím. Dále vyšší pravomocí při rozhodování o podobě krajiny lidem, kteří jsou její součástí, na venkově trvale žijí a mají tak největší zkušenost s tím, co krajina potřebuje. A samozřejmě podporou pozemkových úprav, které vytvářejí podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. „Tématu půdy a její ochrany se naše stavovská organizace přirozeně věnuje od počátku svého působení. Tedy od doby, kdy toto téma bylo pod tlakem „výrobní lobby“ všemi zcela paradoxně považováno za okrajové. O problematice půdy lze diskutovat z mnoha pohledů a rozsah nebude nikdy konečný. Půdě je věnována i podstatná část tzv. Křížové cesty českého sedláka, kterou loni představila ASZ, a kterou se budeme zabývat i nadále, zejména nyní společně s otázkou krajinotvorby,“ zmínil v průběhu semináře tajemník ASZ Jaroslav Šebek. Půda, voda, krajina – tři prvky, tři hodnoty, které spolu velmi úzce souvisí a nelze je při hospodaření oddělovat. Bohužel například politiky Ministerstva zemědělství či Ministerstva životního prostředí jsou mnohdy protichůdné. Systém je nastaven tak, že úředníci sice rozhodují podle resortní legislativy, ale již méně podle souvislostí a vztahů v přírodě. Tím, kdo by měl být nejčastěji praktickým a odpovědným hybatelem těchto složek, je právě zemědělec. Musí to však být sedlák, který ve svém katastru, ve kterém hospodaří, také skutečně žije a ne jen, že párkrát v roce dorazí v obrovském stroji za „průmyslovým“ zemědělstvím. Není náhodou, že členem stavovské organizace – Asociace soukromého zemědělství je také Svaz vlastníků půdy. Na semináři zazněly příspěvky místopředsedy ASZ ČR Jana Štefla, tajemníka Jaroslava Šebka a ředitele Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Jiřího Hladíka. 9. 9. 2014 text a foto: hlavní kancelář ASZ ČR Efektivní zpracování půdy V posledních letech čelí zemědělci velmi často extrémním výkyvům počasí. Dlouhé zimy nebo vlhká jara kladou zvýšené nároky na rychlost kvalitní přípravy půdy v krátkém čase. V současné době, kdy se rozlohy širokořádkových plodin neustále zvyšují a zejména kukuřice se objevuje na méně vhodných pozemcích, jsou zemědělci také nuceni hledat nové způsoby pěstování těchto plodin. Jedním ze způsobů, jak se přizpůsobit novým podmínkám pěstování a v náročné době ekonomických úspor efektivně hospodařit, je pásové zpracování půdy. Technologie pásového zpracování půdy má svůj původ v USA, kde se začala vyvíjet a objevovat koncem 90. let minulého století. Koncept pásového zpracování půdy KUHN vychází z jednoho nebo dvou přejezdů po nezpracovaném pozemku pokrytém rostlinnými zbytky. Během přejezdu je půda pracovními orgány stroje prokypřena a následně konsolidována podobným způsobem jako v případě radličkového podmítače. Celé zpracování probíhá v různě širokých pásech, ostatní půda na pozemku zůstává v přirozeném stavu. Četnost přejezdů je liší dle pěstované plodiny a typu půdy. U těžkých půd s podílem jílu více jak 25% je vhodné první zpracování již na podzim, které má stejný efekt jako podzimní orba. Základní podmínkou při přípravě půdy je prokypření tak hlubokého profilu, aby byl zajištěn dostatečný vývoj kořenového systému pěstovaných rostlin. Kořeny nerostou horizontálním směrem, ale díky zpracovanému pásu se dostávají do hlubších vrstev a upevňují rostlinu v půdě. Pásové zpracování půdy získává jiný rozměr také ve spojení s dalšími důležitými aspekty současného zemědělství: Prací na erozně ohrožených pozemcích, hospodaření s vodou a aplikací kejdy. Ukazuje se, že na takto obdělávaných pozemcích dochází k výrazně nižšímu splavování ornice než na pozemcích založených běžným způsobem. Technologie pásového zpracování má ambice poskytnout na erozně ohrožených pozemcích bezpečné způsoby pěstování široko-řádko- 49 vých plodin. Dalším z vlivů, na které působí, je hospodaření s vodou. Díky úzkému zpracovanému pásu půdy se zvláště na suchých pozemcích pozitivně projevují vlivy půdní struktury v přirozeném stavu. Ve srovnání s konvenčními způsoby hospodaření se evaporace vody v pásově připravených pozemcích pokrytých rostlinnými zbytky výrazně snižuje. Po výměně aplikátoru je se STRIGREM také možno zapravovat kejdu. STRIGER je schopen kejdu zapravit do běžné pracovní hloubky stejně jako průmyslová hnojiva. Tímto způsobem lze zpracovat až 40 krychlových metrů kejdy nebo na hektar do hloubky až 35 cm. Pásové zpracování půdy má svoji budoucnost v zemědělství jistou. Tento způsob práce je vhodný hlavně pro ty zemědělce, kteří chtějí efektivně hospodařit s půdou a půdní strukturou, šetřit náklady na pohonné hmoty a hnojiva a v neposlední řadě se k půdě chovat šetrně, s respektem pro budoucí generace. striger 8 r • Ochrana půdy před erozí • Vertikální zpracování do 30 cm • Rychlá a efektivní příprava půdy • Dobré hospodaření s půdní vláhou • Úspora hnojiva díky cílené aplikaci do řádku • Aplikace kejdy a průmyslových hnojiv se zapravením STRIGER unikátní příprava půdy sklizeň píce | příprava půdy | živočišná výroba | údržba krajiny be strong, be KUHN KUHN CENTER CZ a.s.; Tlustice 75; 268 01 Hořovice ; www.kuhncenter.cz - [email protected]; tel: +420 602 258 624 50 Selská revue 2014 hydepark ASZ www.asz.cz do každého správného stavovského časopisu bezesporu patří otevřená diskuse. Jsme rádi, že nám v poslední době členové čím dál častěji posílají svoje jasně formulované názory, o které se určitě stojí za to podělit s ostatními členy ASZ a umožnit jim i touto cestou přirozenou diskusi. Zajímavé názory jste mohli číst už v předchozích číslech selské revue a na webu. nyní však zahajujeme stabilní rubriku hydepark asz, kam můžete všichni přispívat svými články a kde budeme otiskovat také případně reakce na ně. vaše texty zveřejníme v původním znění, vyhrazujeme si pouze možnost jazykové a stylistické korektury. hlavní kancelář asz Vyjádření ministra zemědělství k článku Zelené údolí KDU-ČSL Rád bych se vyjádřil k článku pana Jiřího Novotného Zelené údolí KDU-ČSL. Chci předeslat, že se budu věnovat pouze odborné argumentaci, protože celkové vyznění článku včetně některých výrazů považuji za takové, které do odborné polemiky nepatří a je nezbytně nutné ponechat na čtenáři, aby si udělal úsudek sám. měti, abych si vzpomněl, který z minulých ministrů zemědělství zveřejnil číslo svého mobilního telefonu. Ale k věci. Nejsem ministr hledící na zájmy pouze konkrétního typu či velikosti farem. Nejsem ministr preferující velké podniky ani beroucí ohled pouze na malé farmáře. Považuji se za ministra celého českého zemědělství. Možná to nemusí být vždy někomu úplně příjemné, ale snažím se brát maximální zřetel na všechny české zemědělce bez rozdílu a rozhodovat ve prospěch našeho zemědělství jako celku Chci, aby prostor pro růst a rozvoj měla jak malá hospodářství, tak střední a velké podniky, pokud plní roli řádného hospodáře, či vytvářejí pracovní místa atd. J sem člověk od přírody „zemitý“ a v neformální komunikaci nejdu pro nějaké to ostřejší zemědělské slůvko daleko. Přesto si myslím, že v rámci odborné argumentace je třeba zachovávat určitá základní pravidla. A některé použité termíny jako „vyhul“ či „neotravuj,“ které mi snad rádoby žoviálním tónem mají podsunout můj vztah (nebo Ministerstva zemědělství pod mým vedením) k zemědělské veřejnosti, považuji vůči své osobě jako vysloveně nefér! V této souvislosti například marně šátrám v pa- je důležité rozdělit spravedlivě dotace do všech prioritních oblastí našeho resortu. Pozorně naslouchám všem, pečlivě vážím všechna svá rozhodnutí. Na druhou stranu je však nutné si uvědomit, že finanční prostředky, se kterými budeme disponovat v nadcházejícím období, neumožní stoprocentně uspokojit všechny požadavky, které jednotlivé strany vznášejí. tzv. proteinových plodin, jejichž pěstování bude na chov přežvýkavců navázáno. Podobně chci, abychom podporovali některé další sektory, u nichž se dlouhodobě nedaří zastavit sestupnou tendenci (ovoce, zelenina, škrobové i konzumní brambory, chmel a další). Cílem je podpořit skutečnou produkci v zemědělství tak, aby zemědělci neprováděli pouze údržbu krajiny, ale také měli odpovídající produkci. Proto dochází k zvýšení zatížení dobytčí jednotkou na ha. Navíc toto zacílení na produkci chtěla drtivá většina zemědělské veřejnosti. Značný prostor vyhrazuje pan Novotný ve svém článku komentování nastavení podmínek Programu rozvoje venkova 20142020. Tento dokument je v současné době finalizován, tzn. jsou zapracovávány připomínky z meziresortního připomínkového řízení. Po schválení Vládou ČR bude v termínu do 17. 7. 2014 oficiálně předložen Evropské komisi ke schválení. Vlastní nastavení podmínek jednotlivých opatření je kompromisem nejen mezi rozličnými stanovisky zainteresovaných nevládních organizací, finančními možnostmi programu, požadavky vyplývajícími z evropské legislativy ale i strategickými cíli, a to jak na národní úrovni, tak i na úrovni EU. Uvědomuji si, že je nezbytné zemědělce seznámit s navrhovanými podmínkami pro poskytování plateb od roku 2015, a proto bude zahájena informační kampaň ještě před oficiálním schválením programu Evropskou komisí. S ohledem na opakující se požadavky nevládních organizací na nepřímou podporu živočišné výroby prostřednictvím plošných plateb jsem rozhodl o podmínění těchto Právě proto jsem v budoucím nastavení podpor kladl důraz na tzv. citlivé sektory, to znamená ty, které se bez určitého zacílení podpory neobejdou. Proto jsem rozhodl o maximálním využití možností, daných evropskými předpisy, pro takové zacílení. A proto jsem také rozhodl, že nejvýznamnější část těchto podpor půjde na přežvý- Nejsem ministr hledící na zájmy pouze konkrétního typu či velikosti farem. Nejsem ministr preferující velké podniky ani beroucí ohled pouze na malé farmáře. Považuji se za ministra celého českého zemědělství. V rámci přípravy na rozhodnutí o budoucí podobě reformované SZP jsem velmi pečlivě zanalyzoval všechny možnosti jejího nastavení, a zároveň jsem tyto možnosti důkladně projednal se zástupci nevládních organizací i všech ostatních zainteresovaných institucí. Intenzivně si uvědomuji, jak kavce, jejichž počty klesly za posledních cca 20 let na třetinu. To nemluvím o tom, že jsem zároveň rozhodl, aby byl celý systém nastaven tak, aby k zemědělcům chovajícím přežvýkavce doputovaly touto formou nejenom přes 2 miliardy korun ročně, ale další cca 0,5 miliardy korun prostřednictvím foto: Gabriel Kužel opatření dodržením podmínky minimální intenzity chovu hospodářských zvířat, kdy v porovnání s předchozím obdobím dochází k nárůstu požadovaných počtů zvířat. Tato úprava je již dlouhodobě avizována. Přestože v případě ekologického zemědělství je tento nárůst výrazný, věřím, že napomůže k reagování na vzrůstající poptávku veřejnosti po kvalitních potravinách a na požadavek efektivního zacílení podpor ekologického zemědělství. Ministerstvo zemědělství se rozhodlo v programovém období 2007 - 2013 přistoupit k podpoře zemědělských bioplynových stanic (BPS) především se dvěma cíli. Přispět k určitému minimálnímu procentu produkce energie z obnovitelných zdrojů, ke kterému se Česká republika zavázala, a stabilizovat zemědělské podniky prostřednictvím diverzifikace příjmů. Bohužel, ne ve všech případech se podařilo nastavit podmínky a pravidla pro podporu BPS vždy dobře a se zacílením na podporu živočišné výroby. Pro nové období ponecháváme teoretickou možnost podpory BPS, protože zde musíme počkat a vycházet z aktualizované energetické koncepce ČR. Pokud nějaké BPS mají ještě vzniknout, pak to bude jedině v úzké návaznosti na živočišnou výrobu, případně na využití biomasy, v žádném případě zde nebude větší prostor pro využití kukuřičné siláže. Alokace na toto opatření je nyní spíše symbolická, to proto, abychom tuto možnost ponechali v teoretické rovině. V průběhu příštího roku budeme vědět, zda je to reálné z pohledu energetické koncepce ČR či nikoliv. Pokud ne, půjde těchto 33 milionů korun ročně do investic v zemědělství. Zároveň důsledně dohlížím na to, aby nastavení nových prvků SZP, jako je např. ozelenění, bylo na jedné straně pro naše zemědělce co „nejstravitelnější,“ ale na druhou stranu, abychom ho zároveň nenásilnou formou využili v oblastech, kde nás bota tlačí. Proto byla ČR jedním z nejhlasitějších zastánců rozšíření plnění tzv. EFA mimo jiné o dusík vážící plodiny (např. jeteloviny či luskoviny), a proto jsem dal pokyn k tomu, aby ČR nepodpořila schválení evropských předpisů, pokud se nezvýší koeficient započítání těchto plodin z 0,3 na 0,7. A hle, podařilo se. (EK už příslušnou úpravu komunitárních předpisů předložila. Právě tato nastavení považuji za taková, která nám napomohou zvrátit dosavadní negativní trendy vývoje českého zemědělství. Jako jednotlivé střípky, které složí celou mozaiku. Posílení podpory přežvýkavců (ale ne těch, kteři byli chováni v minulosti v rámci tzv. odpojení podpor od produkce, ale těch skutečných, v současnosti chovaných), nové nastavení tzv. greeningu, ale i mnohé další nástroje, na jejichž detailní popis tady není prostor , považuji za soubor opatření, jak podpořit zdravý dlouhodobý strukturální vývoj jak živočišné, tak i potažmo rostlinné výroby. Každý, kdo zemědělství aspoň trochu rozumí, ví, o čem hovořím. Jde např. o otázku existence travních porostů, rozšíření jetelovin či luskovin, z toho vyplývající pozitivní dopad na zlepšení půdní úrodnosti, zlepšení retence vody a tudíž snížení eroze a řady dalších a dalších problémů, se kterými se české zemědělství v současnosti potýká. 24. 6. 2014 text: Marian Jurečkal 51 52 Selská revue 2014 hydepark ASZ www.asz.cz Stále hlasitější hýkání úředního šimla Ačkoliv je o sedlácích známo a i historicky doloženo, že se dokáží s lecčíms smířit a nějak přežít, občas není na škodu říci dost. Třeba ve chvíli, kdy se z vesnic opět stávají noclehárny měst a přehršel nesmyslných zákazů a příkazů brání svobodnému podnikání v nich. Zkrátka – když úřední šiml hýká až příliš hlasitě. D očetl jsem se, že dle nejnovějších zpráv ze Světového ekonomického fóra náleží České republice jasné prvenství. V čempak? Ze všech států EU prý máme nejnižší procento obyvatelstva, které učiní základní krok k založení firmy – 15 %. Přitom podpora podnikání, rychlé založení firmy a omezení byrokracie je prý jednou z hlavních priorit současné vlády. Ovšem skutek utek. Stačí se podívat na neustále se zpřísňující parametry nad rámec evropské legislativy, které se dennodenně dotýkají všech sedláků. Z poslední doby jistě stojí za zmínku nepochopitelná diskuse o zpřísnění definice aktivního zemědělce či podmiňování dotace pro mladého začínajícího zemědělce předem stanovenými výdělky. Již hodně dlouho v sobě nosím pocit, že českému národu nevládne český člověk. Každý sedlák je zvyklý, že co je doma, to se počítá. Svůj dvorek, své pole a svůj dobytek si bude chránit do posledního dechu. S tím však ostře kontrastuje postup nadřízených úředníků. Proč by vlastním lidem měli usnadňovat cestu? Aby se nám lépe pracovalo? Abychom pracovali více v klidu? Ale kdepak, vždyť jsme zvyklí, že ve stresu docílíme nejlepších výsledků! Česká vláda a její ministerstva na lidi kašlou, proč by nám tedy usnadňovali naše činnosti? Jen lid dřít, vymýšlet další zbytečné biče a hrozit. Mnohokrát si vzpomenu na příspěvky čestného předsedy pana Němce na téma byrokracie - často nemluví, ale když už, tak to sedne. V aktuálním čísle Zpravodaje Asociace farmových chovů jelenovitých ČR, členské organizace ASZ, vyšlo úvodní slovo prezidenta tohoto sdružení – Václava Pařízka, které máte možnost přečíst si i vy. P pole, na svůj majetek. Vlastnictví nám dává právo užívat a rozhodovat a ne se pořád někomu zodpovídat, zda budeme mít více jedné plodiny než druhé a třetí. Nechci přepočítávat krajinné prvky. Chci svobodně hospodařit, budovat si domov tam, kde podnikám. Starat se o krajinu a dělat si to tam hezké, ať to pak mají hezké i mé děti. Nejsme otroci, jsme svobodní lidé - jak jimi sedláci vždy byli! Vlastnictví nám dává právo užívat a rozhodovat a ne se pořád někomu zodpovídat, zda budeme mít více jedné plodiny než druhé a třetí. Nechci přepočítávat krajinné prvky. Chci svobodně hospodařit, budovat si domov tam, kde podnikám. Stáváme se otroky. Se strachem čekáme, s čím ti nahoře opět přijdou a když přijdou, tak si řekneme: „Však to nějak vydržíme.“ My to vydržíme, ale za chvíli přijdou s něčím dalším. A my to zase vydržíme. Ale jak dlouho? Nedávno jsem navštívil Polsko. S bratrem jsme jím projížděli a jak jsme se střídali za volantem, byl čas dívat se kolem sebe. Závidím Polákům jejich vládu. A jejich hrdost. V každé obci bylo vidět, jak to tam žije. Jsme sedláci. Každý z nás ví, co, jak, kdy a kolik má čeho zasít. Sejeme si na svá Vesnice plné života, obchody s potravinami nebo oděvy, všude restaurace s penziony či hotely. Po celé cestě jsme nepotkali Tesco, Kaufland, Lidl. Nic z toho, čeho je u nás přehršel. Ale proč je toho přehršel? Protože to někdo dovolil! Žádná ochrana vlastního trhu, vlastních lidí. Žádné - co je doma, to se počítá. Nechci být otrokem systému! Přežili jsme jiné ministry, přežijeme i tohoto. Ale opět se osvědčilo staré známé – s pádem vlády se nahoru nedostanou lepší, než tam byli, naopak. 26. 8. 2014 text: Jiří Kunc, člen ASZ Žďár nad Sázavou foto: Gabriel Kužel Slovo prezidenta AFCHJ ČR řipravili jsme pro vás další číslo Zpravodaje AFCHJ. Výbor asociace byl v pravidelném kontaktu s ASZ, kde získáváme řadu cenných informací, jako například výstupy z MZe, přehled nové legislativy, aktuality ze zemědělské politiky aj. Nový ministr je pro farmy našeho typu zklamáním, protože i v „Roce rodinných farem“ tento systém podporuje slovy, ale ne činy. Z nového dotačního programu v rámci SZP EU (2014-2020) například vyřadil platby vhodné pro malé farmy. ASZ dál pokračuje v prosazování stanovisek a priorit na snížení byrokracie, prodeje ze dvora, podpory mladých zemědělců, kvalitu půdy, diverzifikaci farmářských činností včetně agroturistiky aj. S touto cestou se naprosto shodujeme a dovoluji si vyzvat členy AFCHJ, aby se aktivně za- pojili do této činnosti ve svých regionech. Velkým úspěchem a příkladem této spolupráce bylo 4. místo v soutěži Farma roku 2013 rodiny Friedbergerových z Husince. Blahopřejeme!!! V minulém zpravodaji jsem informoval o „nasycenosti“ trhu s živými zvířaty. O to větší pozornost musíme věnovat prodeji zvěře z farem. Situace by se mohla zlepšit zjednodušením podmínek pro prodej masa jelenů a daňků z farmy, jak o to usiluje ASZ nebo i přísnější kontrolou prodeje zvěřiny v restauracích, kterou přináší nová legislativa. 8. 8. 2014 text: Václav Pařízek, prezident AFCHJ ČR Zdroj: Zpravodaj Asociace farmových chovů jelenovitých ČR č. 46 53 54 Selská revue 2014 hydepark ASZ www.asz.cz foto: Gabriel Kužel co čeká chov koní v budoucnu? Pomalu nám končí chovatelské období, ve kterém se rodí naše záměry z připařování v loňském roce. Velkou radost nám tak přináší budoucí generace našich koní a těšíme se z úspěchů těch starších na sportovních kolbištích a výstavách. Co nás však trápí je počet právě narozených hříbat, který od roku 2010 klesá. V roce 2010 jsme měli skoro 4000 narozených hříbat a v roce 2013 necelých 2400. Příčinou je ekonomická krize, která zasáhla i náš sektor a odbyt koní je proto velmi problematický. Co může znovu oživit trh s koňmi? J e to koncepce či strategie, která jednak zvýší kvalitu naší produkce, která je však velmi úzce vázána i na odbornost a podnikatelské prostředí v zemědělství. Výchozím materiálem by proto měl být materiál zpracovaný MZe ČR o dalším rozvoji a poslání našeho zemědělství. Když byla poté koncem roku 2013 zveřejněna oficiální: “Strategie českého zemědělství a potravinářství v rámci společné zemědělské politiky EU po roce 2013“, ve které jsme koně jako hospodářské zvíře nenašli, uvědomil jsem si, že budoucnost našeho chovu koní nemá jasnou pozici. Tento dojem byl potvrzen i na MZe ČR, kde jsme se dozvěděli, že kůň není součástí potravinářského řetězce a proto ve strategii chybí. Snaha o prosazení našeho sektoru do tohoto strategického materiálu byla uzavřena. Nebyla ani politická vůle tento již uzavřený materiál otevírat. Museli jsme tedy bojovat o jinou formu existence našeho budoucího koncepčního materiálu (viz příloha na konci článku). Navíc situaci a pozici našeho sektoru komplikovaly problémy, které otevřely i veřejné sdělovací prostředky (problémy kolem klusáků a financování dostihového provozu). Svolal jsem proto vrcholnou schůzku největších uznaných chovatelských sdružení (UCHS) do Zhoře u Velkého Meziříčí do sídla dostihové stáje pana Ing. Trávníčka. Tam jsme celou situaci probrali a domluvili jsme na nutnosti dalšího společného koordinovaného postupu. ASCHK ČR v mé osobě dostala silný společný mandát UCHS k zastupování našich zájmů na MZe ČR. Po dlouhé době vystupoval konečně koňský sektor společně a koordinovaně. Když poté dnes již exministr zemědělství Ing. M. Toman mně a prvnímu a regionální spolupráce. Z pohledu sektorů se jedná především o zemědělství (pracovní využití, chov, veterinární péče, ochrana zvířat), vzdělávání, podnikání (zejména řemesla) a sport. Klíčovým požadavkem je soulad a návaznost strategických doporučení. Významnost atributu „vytváření rovných šancí“ je spatřována především v důsledném uplatňování tržních principů v ekonomice. Subjekty musí mít rovné šance v přístupu a využívání všech vnějších akcelerátorů podpor na straně jedné. Zároveň je však nutné mít v patrnosti, že celá řada služeb, dotací poskytovaných ve veřejném zájmu především státním podnikům (hřebčincům), je v podstatě dotací na vytváření konkurenceschopného podnikatelského prostředí. Význam „Strategie“ v jejím celkovém pojetí je v tom, že vytváří: • základní rámec pro formování názorů profesních chovatelských svazů na rozvoj „sektoru koní“; • prostor pro společný, cílený a systémový přístup jednotlivých kompetentních orgánů státní správy k sektoru koní. Strategické cíle, směry a rozvojové aktivity vycházejí z poznatkové základny jednotlivých chovatelských svazů a jsou formulovány na základě analýzy jejich šlechtitelských programů. Návrh strategie reflektuje, že od roku 2014 budou pro rozvoj chovu a užití koní v České republice dominantní tři skupiny rozvojových aktivit, reprezentující deklarované globální cíle strategie: náměstkovi Ing. S. Kozákovi uložil vypracovat novou koncepci chovu koní pro další období, byla na MZe jmenována komise, která na tomto materiálu začala pracovat. První a také nejdelší etapou – prakticky do května 2014 - bylo vyhodnocení dosavadního šlechtění koní v ČR za minulé období. Zde se ukázaly velké rozdíly v úrovni šlechtění jednotlivých plemen a nutnost přistoupit k opatřením, které budou naplňovat zákon č. 154/2000 Sb. Jedná se hlavně o hodnocení a zveřejňování výsledků šlechtění koní. Pokud chceme, aby se náš sektor stal konkurenceschopným v rámci EU, je nutné přistoupit k celé řadě nových opatření a k zakotvení koní i do prorůstových materiálů dalších ministerstev. Významným atributem „Strategie“ musí být podstatné prohloubení sektorové - dosažení ekonomické a institucionální úrovně umožňující, aby sektor koní mohl být vnímán a respektován v rámci ostatních oborových strategií; - stabilizace sektoru v rámci sektoru zemědělství, rozvoje venkova a průřezových politik, zejména cestovního ruchu, výchovy a vzdělávání, životního prostředí, podnikání a obchodu; - vytvoření podnikatelského prostředí umožňující sektoru chovu a užití koní konkurenceschopnost v rámci globalizovaného trhu. V České republice není dosud stabilizován mechanizmus účasti veřejnosti na strategickém rozhodování při řešení významných problémů. O to více je složitá pozice v sektoru, který nemá dodnes jasně vymezenou působnost v rámci sektorových a oborových politik. Je považován spíše za „hobby“, než za standardní sektor podnikání. Vyřazení „chovu koní“ z podpor Operačního programu Zemědělství a z části i z národních podpor (zejména podpor podnikání a obchodu) by bylo proto krokem, který by jednak neodpovídal Společné zemědělské politice EU, ale ani potřebám zejména podpory rozvoje venkova, která je prioritou politiky EU. Přitom právě sektor koní může iniciovat nové možnosti a příležitosti jak v oblasti podnikání a zaměstnanosti, tak i zvýšení významu hospodářství, zejména ve venkovských oblastech. Předpokladem naplnění cílů společné zemědělské strategie jsou nejen intervence státu, ale především soukromé aktivity zemědělských podniků a jejich nevládních a profesních organizací. Strategie tedy vytváří pro podnikatelskou sféru rámcové podmínky, ve kterých se soukromé podnikatelské subjekty v prostředí jednotných pravidel trhu EU samostatně rozhodují o tom, co a jak budou vyrábět a prodávat. Podmínky je nutné vnímat jak v oblasti legislativní, tak i v oblasti podpor (národních i evropských). Z toho důvodu realizace „Strategie“ musí nalézt také dostatečnou institucionální oporu. Ta se opírá zejména o stabilní soustavu chovatelských svazů a o součinnost státních i krajských orgánů. V tomto směru, v návaznosti na globální cíle strategie, jsou také stanoveny strategické cíle problémového okruhu chovu koní. V rámci PRV se podařilo pro náš resort zapracovat a tím i realizovat: Investice do zemědělských staveb a technologií pro živočišnou výrobu (podpora se týká chovu skotu, prasat, ovcí, koz, drůbeže, králíků a koní), kterými jsou: - výstavba nebo rekonstrukce ustájovacích prostor a chovatelských zařízení; - pořízení technologií pro živočišnou výrobu; - výstavba nebo rekonstrukce skladovacích prostor pro druhotné produkty živočišné výroby vč. jejich úpravy a zpracování; - výstavba nebo rekonstrukce skladovacích prostor pro krmiva a steliva pro přímou spotřebu v podniku. Samostatnou kapitolou je podpora chovatelů s cílem zvýšit úroveň a zlepšit strukturu koní chovaných na našem území. Zajistit, aby chov koní byl oblastí, ve které bude možné předložit projekty předávání znalostí a inovací. Jde o vybraná opatření, která jsou vzhledem k vzájemné provázanosti a souladu cílů pro všechny tři prioritní oblasti shodná: - podpora inovací, spolupráce a rozvoje znalostní základny ve venkovských oblastech; - posílení vazeb mezi zemědělstvím, produkcí potravin a lesnictvím a výzkumem a inovacemi, mimo jiné za účelem zlepše- foto: Helena G§ornerová ní řízení v oblasti životního prostředí a environmentálního profilu; - podpora celoživotního vzdělávání a odborné přípravy v odvětvích zemědělství a lesnictví. Závěrem bych chtěl konstatovat, že byl vytvořen opravdu kvalitní dokument, který respektuje širokou oblast sektoru koní a vytváří tím základnu pro další aktivity jednotlivých UCHS v nastávajícím období. Koncepce umožňuje zabývat se chovem koní ve střednědobém horizontu, navíc v rámci všech vazeb, včetně spolupráce vysokých škol a pracovišť výzkumu a privátního sektoru, chovatelů koní. Nevznikal jednoduše a byl vytvářen na základě i emotivních diskusí. Všem spoluautorům z MZe ČR i z UCHS (zvláště předsedovi SCHCT ČR M. Perníčkovi) chci na tomto místě upřímně poděkovat za jejich přístup a snahu celý materiál zpracovat ve společné shodě. Za metodickou a politickou podporu osobně děkuji předsedovi Asociace soukromého zemědělství ČR Ing. J. Stehlíkovi, předsedovi SSCHK o. s. Ing. D. Touškovi, řediteli sekce přímých plateb a rozvoje venkova MZe ČR Ing. P. Sekáčovi a dalším. Pro svoji rozsáhlost celé znění Koncepce chovu koní v ČR najdete na http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/zivocisne-komodity/kone/koncepce-chovu-koni-v-cr.html 5. 8. 2014 text: Jaroslav Dražan, prezident ASCHK ČR 55 56 Inzerce Selská revue 2014 aktuálně Totálně chybný přístup k ochraně půdy Ačkoli stávající ministr životního prostředí Richard Brabec kudy chodí, tudy tvrdí, že ve své politice není závislý na emotivních „argumentech“ ortodoxních ochránců životního prostředí, nejnovější legislativní počin – novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF) jej usvědčuje z opaku. A čkoli stávající ministr životního prostředí Richard Brabec kudy chodí, tudy tvrdí, že ve své politice není závislý na emotivních „argumentech“ ortodoxních ochránců životního prostředí, nejnovější legislativní počin – novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF) jej usvědčuje z opaku. Uvedená novela, která je v současné době v meziresortním připomínkovém řízení, totiž vrací pojetí ochrany ZPF do doby nekritické zelené politiky dřívějšího vedení MŽP, která mimo jiné vyústila v boom fotovoltaiky, masivní výstavbu bioplynek krmených „cíleně pěstovanou biomasou“ nebo prodražování a prodlužování výstavby páteřních komunikací v ČR ve jménu ochrany rozličných žouželí. Příslušná filosofie ochrany ZPF byla přitom již jednou v minulosti odmítnuta. Nyní se tedy vracíme zhruba o pět let zpět. Podstatou ochrany půdy v pojetí MŽP je totiž opět teze, podle které je nejcennější půda v národních parcích, chráněných krajinných územích, územích Natura a podobně, zatímco reálně nejvíce ohrože- ná půda v blízkosti lidských sídel, případně půda v pásmech ochrany vod, o kterou je největší zájem mezi developery a investory, a má tedy nejvyšší tržní hodnotu, má podle ministerstva hodnotu třikrát, ale i sedmkrát nižší než půda v národních parcích, alespoň podle již veřejně prezentovaného bodového ohodnocení cennosti. Návrh MŽP tak v praxi nezabrání odplývání zemědělské půdy k nezemědělským účelům, zcela nesmyslně chrání půdu, o kterou není developerský zájem a je navíc specificky chráněna zákony souvisejícím s činností příslušných národních parků. Má-li mít ochrana ZPF skutečně smysl, je nutné stanovit koeficienty cennosti půdy zcela opačně, a to tak, že za nejvíce ohroženou půdu je nutné považovat zemědělskou půdu právě v blízkosti měst. Uvedená novela je přitom právě výsledkem tlaku developerů a potenciálních investorů, například k výstavbě nějakých průmyslových center. Faktem přitom je, že kumulace stávajících koeficientů zvyšujících poplatky za vyjímání půdy k nezemědělským účelům skutečně v některých foto: Zdeněk Gorgoň reálně nejvíce ohrožená půda v blízkosti lidských sídel, případně půda v pásmech ochrany vod, o kterou je největší zájem mezi developery a investory, a má tedy nejvyšší tržní hodnotu, má podle ministerstva hodnotu třikrát, ale i sedmkrát nižší než půda v národních parcích. případech neúměrně zdražuje investorům náklady na získání potřebných pozemků, a tím je od investic, které jsou většinou prezentovány jako veřejný zájem v podpoře lokální zaměstnanosti, odrazuje. Jistá redukce poplatků tak může mít v oprávněných případech svou logiku, nelze ale vystavovat tak, jak je novela navržena, „bianco šek“ na veškeré investice ve „veřejném zájmu“ zvláště za situace, kdy si pod veřejným zájmem představuje každý něco jiného. Navržená podoba novely ovšem stávající poplatky snižuje radikálně a plošně. Proti návrhu naštěstí již vzneslo řadu zásadních připomínek ministerstvo zemědělství a lze tak očekávat, že původní podoba připravená MŽP neprojde. Otázkou ale je, co projde a co by projít mělo. K tomu je třeba v prvé řadě uvést, že zejména vzhledem k pokračující erozi půdy a tedy klesající retenční schopností krajiny je daleko důležitějším veřejným zájmem (převyšující zabetonování krajiny výstavbou průmyslových center) přijímání takových zákonů, které stávající nevyhovující stav neprohlubují. Pakliže má být veřejný zájem zaměstnanosti nad stav krajiny povýšen, musí se tak dít vyjímečně, rozhodnutím na co nejvyšší (například vládní) úrovni tak, aby byl institut snížení poplatků za zábory zemědělské půdy co nejméně zneužíván. Mimochodem, novela zákona o ochraně ZPF s výjimkami ve „veřejném zájmu“ v podobě odpuštění poplatků za zábory půdy počítá – bohužel ovšem například na cyklostezky, což ale není ani náhodou veřejný, ale turistický zájem včetně podnikatelského zájmu realizátorů cyklostezek. Což je ovšem jen další z důkazů vlivu baťůžkářů na MŽP. Cyklostezkami ale ochrana zemědělské půdy opravdu nevede…. 22. 7. 2014 text: Petr Havel Agrio před velkými změnami F irma Agrio má za sebou nejúspěšnější rok v historii, kdy jsme poprvé dosáhli ročních tržeb přes 200 mil. korun. Rekordní vlna prodeje letos dál pokračuje. Meziroční nárůst tržeb v prvním pololetí o dalších 29% je více, než jsme si vůbec dokázali představit. Na jaře jsme uvedli do zkušebního provozu kompletně inovované návěsné postřikovače ALKA a NAPA. Provozní zkoušky dopadly velmi dobře a oba typy se začnou sériově vyrábět od konce roku 2014. Hlavní změnou u obou těchto typů postřikovačů jsou polyetylénové nádrže s upraveným tvarem pro montáž řiditelné nápravy. Vývoj byl poměrně nákladný, Agrio je výhradním majitelem všech forem na jednotlivé velikosti nádrží. Designérsky se na vývoji nových postřikovačů ALKA a NAPA podílel pan Jiří Král, syn významného českého designéra pana Václava Krále, který s naší firmou spolupracoval již v roce 1999 na vývoji samochodu SAMec . Další významnou změnou je nový ekomixér Comfort Fill umožňující připojení zařízení EasyFlow pro bezodkapové plnění chemikálií. Obsluha se díky tomu vyhne riziku, že přijde do styku s pesticidy. Comfort Fill získal Cenu časopisu Zemědělec na výstavě TECHAGRO Brno 2014 a od roku 2015 bude v základní výbavě všech postřikovačů Agrio. Dalším vývojovým krokem, zřejmě nejodvážnějším v celé historii firmy Agrio bude celková modernizace postřikovače DINO. Po 8 letech, kdy jsme vyrobili 20 samochodů Dino podle licenční dokumentace od německé firmy Bräutigam, jsme se rozhodli pokračovat v dalším vývoji stroje již jen vlastními silami. První viditelnou změnou bude kabina od firmy Claas. Komfort této kabiny „kategorie 4“ je neporovnatelně vyšší, než jaký je v té stávající, ať už se jedná o větší prostor, dokonalejší odhlučnění, ergonomický volant, lepší odpružení celokožené sedačky s odsáváním vzduchu nebo „příjemnější“ rozvod klimatizovaného vzduchu, aby obsluha nenastydla. Komfort obsluhy klademe na první místo, a proto jsme u kabiny nešetřili a vybrali prostě tu nejlepší výbavu, jakou firma Claas dokáže nabídnout. Pohodlí obsluhy je také výrazně ovlivněno konstrukcí podvozku. Dokonalost odpružení podvozku má přímý vliv na spokojenost obsluhy, případně její zdravotní problémy (bolesti zad, žaludku, celkovou únavu) a tím nechuť k práci s daným postřikovačem. Jako nejdokonalejší se nám jeví samostatné odpružení každého kola zvlášť, proto se budeme ve vývoji ubírat touto cestou. Kvůli rozšiřování zavíječe a zejména bázlivce požadují zákazníci stále vyšší světlou výšku samochodů. Maximální světlá výška u samochodu Dino se bude pohybovat kolem 160 cm, nadále však budeme nabízet i nižší verze, zejména do kopcovitých oblastí. U nejvyšší světlé Inovovaný postřikovač NAPA s polyetylenovou nádrží, novým ekomixérem Comfort Fill a možností vybavení řiditelnou nápravou výšky 160 cm bude třeba počítat i se snížením objemu nádrže. Budeme proto vyvíjet i menší samochod „mini Dino“ s objemem 4000-5000 litrů. S takto zmodernizovanými samochody se pak chystáme prorazit také na zahraničních trzích. Premiéra nového samochodu DINO bude na příští výstavě Agritechnica v Hannoveru na podzim 2015 s dodávkou prvním zákazníkům na jaro 2016. Pokud bude prodej stejně úspěšný jako dosud, bude před námi brzy neméně náročný úkol, postavit další výrobní halu a novou práškovou lakovnou, aby dodací lhůty nových postřikovačů nebyly delší než 4-6 měsíců, což je většina zákazníků ještě schopna akceptovat. Horkou novinkou je založení dceřiné společnosti na Slovensku AGRIO POSTREKOVAČE. Ivan Olšan, Agrio Nekompromisní české postřikovače www.agrio.cz 3-REX GIGANT DINO MAMUT XL SAMEC MAMUT 57 NAPA Chcete ZDARMA posoudit stav vašeho postřikovače a navrhnout optimální řešení přesně pro vás? Kontaktujte nás: [email protected], tel.: 602 414 067 TIGER ALKA 58 Selská revue 2014 aktuálně www.asz.cz Církevní a jiné Brečím, tedy jsem restituce Zdali byl pojem restituce tuzemskými médii a politiky od samého počátku zvolen pro označení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi jen kvůli přiblížení tohoto pojmu širokým masám nebo s jinými úmysly, je těžké odhalit. Jisté ale je, že je v současné době pojem restituce nepochybně zneužíván k tomu, aby byl prostřednictvím kauz souvisejících se zemědělskými restitucemi zpochybňován proces „restitucí“ církevních. P rávně nepříliš vzdělaná postsocialistická veřejnost v ČR totiž pojem restituce příliš nerozlišuje – v jejích očích jde vždy o nabývání nějakého majetku lidmi či komunitami, o nichž desítky let slýchala, že jde o nepřátele státu a dělnické třídy. To spolu s účelově podporovanou, jinak v zásadě přirozenou lidskou závistí, staví restituenty všeho druhu do role nezaslouženě se obohacujících lidí, kteří nemají na vydávaný majetek morální nárok. Právě na těchto emotivních argumentech postavili významnou část své předvolební kampaně sociální demokraté, a málem jim to vyšlo. Že se přitom po volbách nepodařilo církevní „restituce“ sestřelit, je přes všechny možné výhrady k této straně zásluhou lidovců, což by jim měl (nejen) někdo nahoře přičíst k dobru. Jenže souboj o majetkové vyrovnání s církvemi zdaleka nekončí. Nejnovější strategií odpůrců vyrovnání s církvemi je medializace kauz, které s církvemi vůbec nesouvisí, v poslední době především kauza Emílie Bečvářové nebo premonstrátů v Hradištku, což, navzdory názvu, není kauza spojená se zákonem o vydávání majetku církvím, ale klasická restituce podle původního restitučního zákona. Je přitom minimálně k zamyšlení, proč se zemědělské kauzy vytahují až nyní, když je všem, kteří proces klasických zemědělských restitucí sledují jasné, že majetkové vyrovnání se zemědělci bylo od počátku provázeno porušováním zákonů, a to zejména z řad dnešních odpůrců církevních „restitucí“. Pakliže se dnes v souvislosti s vyrovnáním s církvemi mluví o tunelování státního rozpočtu, je třeba důrazně připomenout, že historicky největší restituční tunel byl spáchán v rámci transformace bývalých zemědělských družstev při jejich převodu na nástupnické organizace, při kterém přišly oprávněné osoby odhadem o více než 100 miliard korun – v tehdejších cenách, podotýkám. Pakliže se dnes v souvislosti s vyrovnáním s církvemi mluví o tunelování státního rozpočtu, je třeba důrazně připomenout, že historicky největší restituční tunel byl spáchán v rámci transformace bývalých zemědělských družstev při jejich převodu na nástupnické organizace. Pokud je něco charakteristického na dosavadním přístupu tuzemských médií a většiny politiků k ruskému embargu na dovoz zemědělských surovin a potravin z EU, a tedy i z ČR, pak to není snaha hledat rozumná náhradní řešení, ale naopak na předpokládaném poklesu odbytu příslušných výrobků vydělat na úkor dalších poškozených subjektů a podnikatelů. A navíc si při tom přihřát svou politickou polívčičku, a to napříč všemi politickými stranami. V Aby to bylo řečeno skutečně srozumitelně: Stávající odpůrci majetkového vyrovnání s církvemi znevěrohodňují tento proces prostřednictvím kauz, při nichž sami cíleně asistovali. Bohužel jim v této strategii pomáhají lidé, kteří se snaží ve společnosti vzbudit dojem spravedlivých, jako je stále více s politickým děním propojená „nezávislá organizace“ Transparency International (TI), alespoň podle veřejných vystoupení představitele TI Davida Ondráčka. Z nich totiž jednoznačně vyplývá, že zemědělské restituce a majetkové vyrovnání státu s církvemi nerozlišuje, čímž ovšem přispívá k matení veřejnosti a spoluvytváří ve společnosti atmosféru, která se v praxi projevuje strachem kompetentních úředníků rozhodnout o výdeji majetku, o který církve podle zákona žádají. Veřejné mínění je navíc manipulováno celou řadou tezí o blíže nespecifikovaných „signálech“, snažící se vzbudit dojem, že kdosi žádá o majetek neoprávněně. Jako bychom se vrátili o více než dvě desítky let zpět, do dob prvních verzí zákona o půdě nebo transformačního zákona. Bohužel, o té době zejména lidé z měst (například jako jsou spasitelé typu TI nebo představitelé „rekonstrukce státu“) skoro nic nebo vůbec nic nevědí. Stejně jako v celé řadě dalších, ve své podstatě marketingových tezí, se tak začínají líbivé teze o boji proti korupci postupně rozkládat. V praxi to ostatně vidí všichni – ve svatém protikorupčním nadšení jsme si v ČR přijali takové znění protikorupčního zákona, že v praxi nelze pořádně vyhlásit potřebné veřejné zakázky, a navíc skýtá toto znění ještě větší korupční potenciál, než znění zákonů předešlých. Nyní se navíc lidé, kteří posvětili v minulosti nedodržování zákonů, například při navracení majetků, snaží společnost přesvědčit, že je sporné vydávat další majetek, přestože o něm bylo ze zákona (229/1991 Sb.) o půdě rozhodnuto před 23 lety. To je vůbec zajímavá číslovka, zejména v souvislosti s někdejší bratrskou pomocí. Není náhodou těch souvislostí víc? 5. 8. 2014 text: Petr Havel nekonečně mnoha verzích se přitom každodenně opakují zhruba tři teze. Podle první z nich bude tuzemský trh zaplaven přebytky z EU, které byly původně určeny pro ruský trh. Druhá praví, že je třeba co nejrychleji hledat pro odbyt našich potravin jiné než stávající trhy. Třetí skupinu informací, jimiž je bombardována spotřebitelská veřejnost, jsou veřejné nářky osob a firem poukazující na vlastní ztráty z obchodní evropsko-ruské války. Zejména pro tuto skupinu vyjádření přitom platí titulek tohoto článku, což je – pro filosofy – parafráze původního sloganu „myslím, tedy jsem“. Škoda ale, že se nedržíme originálu. Žádná z výše uvedených tezí totiž neplatí – respektive žádná z nich neplatí tak absolutně, jak je prezentována. Což ovšem není ani náhodou pro naše zemědělství a potravinářství pozitivní. Například takové zaplavení českého trhu přebytky z EU, je-li každodenně opakováno bez dodatku, že takový vývoj je možný předpokládat jen u menší části dočasně nahromaděné evropské nadprodukce, působí na cenotvorbu podstatně více jako psychologický impuls, než jako impuls ekonomický. Jinými slovy, eskalace těchto postojů v praxi zřejmě sníží spotřebitelské ceny více, než by se reálně stalo bez těchto vyjádření. Je tohle opravdu to, co naši zemědělci a potravináři potřebují? Alespoň částečně doprovodným důsledkem tohoto přístupu, který lze také interpretovat jako obraz EU, která je nepříte- lem našich podnikatelů, je pak také snižování potenciálu budoucího obchodu s EU, která je v současné době v oblasti potravin a zemědělských surovin zásadním a nenahraditelným obchodním partnerem ČR. Pokud bychom uvedený postoj obrátili a vžili se do pozice možných obchodních partnerů na straně zemí EU, kteří nepochybně vnímají, že je naše firmy považují za v zásadě nekalou konkurenci, jak bychom asi vnímali důvěryhodnost nás samotných pro případný budoucí byznys? Pro ČR prostě není jiné cesty, než držet basu s EU, ledaže bychom z EU vystoupili, a je proto ekonomickým, obchodním i politickým nesmyslem hledat v EU viníka vlastních ztrát, které svými sankcemi primárně zavinila ruská strana. Stejně tak je ale nesmysl okamžitě vyklízet ruský trh, který je na rozdíl od řady jiných teritorií pro odbyt naší produkce skutečně perspektivní, především ze dvou důvodů – díky celé řadě osobních a firemních kontaktů vytvořených v minulosti, a to i té nedávné, a zejména – což se moc nezdůrazňuje – podstatně nižší konkurenceschopnosti Ruska oproti našim produktům, ale i technologiím a znalostem. Dočasné sankce by tak neměly vyústit v překotné, drahé a rizikové „hledání nových trhů“, jak to spasitelé lidstva nabízejí. Naopak, proti „perspektivním trhům“ typu Čína nebo jižní Amerika se bude podle všeho díky růstu tamní efektivity produkce naše země spíše bránit, než abychom tam, až na výjimky, umisťovali své výrobky. Stejně jako ve všech „kauzách“ určují i v této postoj veřejnosti média. Díky tomu si většina lidí v této zemi myslí, že problém má jen Madeta nebo Hamé, jejichž představitelé dostali prostor pro své veřejná vyjádření, a bohužel nikdo z nich se nedokázal povznést nad vlastní partikulární zájmy konstatováním, že oni nejsou jediní. To značně deformuje nejen vnímání spotřebitelů, ale zakládá i riziko nespravedlivého hodnocení dopadů na další tuzemské potravinářské či zemědělské firmy. Kdo dnes ví, kolik úsilí třeba vyvinuli naši výrobci uzenin a masných produktů, aby se díky speciálním podmínkám ruských veterinářů na ruský trh dostali? Novináři ani veřejnost ne, což může například znamenat, že v kýžených kompenzacích „ostrouhají mrkvičku“. Na neschopnost Čechů držet při sobě, nejen v rámci EU (ta ještě nebyla), nejen v rámci ČR (ta taky ne), ale i v rodině poukázal ve fiktivní pověsti o Svatoplukových synech už Alois Jirásek. Jak je opakovaně vidět, zas tak velká fikce to nebyla, pověst naopak získala další rozměr v podobě přístupu „brečím, tedy jsem“ (a tedy získám více peněz). Zejména „nebrečící“ by se měli vážně zamyslet, na čí úkor…. 19. 8. 2014 text: Petr Havel 59 60 Inzerce Selská revue 2014 aktuálně Kila nebo počty zvířat? N V opačném případě je zřejmé, že případná existence dvou systémů evidence zvířat je ideálním prostředím k podvodům, chtěným i nechtěným. Selský rozum navíc praví, že rozhodující je počet hospodářských zvířat, od kterého se odvíjí vše následující obdobně, jako se odvíjí cokoli jiného v lidské společnosti například od počtu lidí bydlících v jednom bytě, obci nebo městě. Dlužno přitom dodat, že i lidé produkují dusíkaté látky, přesto nikdo nezkoumá, kolik kdo v jakém místě a bytě váží. Nebylo by na škodu podobně uvažovat i v případě hospodářských zvířat. Jestli by mělo dojít k nějaké revizi stávajícího pojetí evidence hospodářských zvířat, pak úplně v jiné rovině, než se zatím diskutuje. A to v rozšíření okruhu zvířat, která je do VDJ jako parametr pro možnost čerpání některých dotací zahrnout. Příkladů je celá řada, za nejkřiklavější je ale možno označovat jehňata nebo jelenovité ve farmových chovech. Je opravdu zvláštní, že jsou si obecně „všechna hospodářská zvířata rovná, ale některá jsou si v tomto smyslu rovnější“, což naprosto nemá logiku. Pokud je deklarovaným politickým a žádoucím úmyslem zvýšit počet hospodářských zvířat v tuzemských chovech a jejich počet v krajině, což má také významné pozitivní ekologické dopady, pak je z podstaty věci zcela jedno, o jaká konkrétní hospodářská zvířata jde. Ve své podstatě jde o obdobu žádoucího rozšíření spektra plodin pěstovaných na orné půdě, což je dnes významná podmínka greeningu, v tomto případě ale v živočišné výrobě. Jakékoli hospodářské zvíře, které se pohybuje byť na omezeném prostoru v terénu, hraje přece více či méně stejnou roli, mimo jiné také i v prevenci povodní nebo biodiverzitě. Ať již jsou to chovy koní nebo již zmiňované farmové V e firmě PAMA se zabýváme střechami. Nedržíme se vyjetých kolejí a stále hledáme, co by šlo udělat lépe. Zkoušíme nové věci a těch fungujících se držíme. Na trh jsme v roce 2004 uvedli krytinu Elyonda na kterou s klidným svědomím poskytujeme 20 letou záruku v libovolném prostředí. V návaznosti na zvyšující se požadavky na tepelnou izolaci v zemědělských provozech jsme v roce 2008 přišli s Agropanelem - sendvičovým panelem vhodným do agresivního prostředí. V současné době se klade velký důraz na pohodu zvířat – welfare. K pohodě a produkci patří i osvětlení, ve spolupráci se Švýcarským výrobcem polykarbonátu jsme přišli v roce 2012 s rovnoměrně průsvitnou krytinou Ondalite. Nelze říct, která krytina je nejlepší. Každou střechu je třeba posoudit a zvážit požadavky na tepelnou izolaci, prosvětlení, životnost a samozřejmě i cenu realizace. Výsledek není jen o vhodné volbě produktu, ale i o správné montáži Jeli nějaká činnost exemplární ukázkou byrokracie spojené s pravidly Společné zemědělské politiky EU či s povinnostmi, které vyplývají z tuzemské legislativy, pak jsou to evidence všeho druhu. Celá řada z nich je přitom zbytečně komplikovaným procesem, který navíc stejně nepostihuje příslušně evidovanou oblast komplexně a tak, jak by velel zdravý selský rozum. V řadě případů je tomu dokonce zcela naopak. ejnovějším příkladem je evidence hospodářských zvířat pomocí dobytčí jednotky (DJ) v kontrastu se systémem evidence prostřednictvím velké dobytčí jednotky (VDJ). Připomeňme, že zatímco DJ má sloužit jako podklad k evidenci statkových hnojiv, VDJ je podkladem pro plnění kritérií při čerpání dotačních podpor. Právě s VDJ mají proto zemědělci letité zkušenosti, navíc jsou počty kusů hospodářských zvířat vedeny v ústřední evidenci hospodářských zvířat, takže zde existuje parametr zpětné kontroly. Jako naprostý nesmysl se za těchto okolností jeví zavádění dalšího typu evidence prostřednictvím DJ, který pracuje s hmotností příslušných zvířat. Pakliže je třeba hmotnost zvířat uvádět v souvislosti s produkcí dusíkatých látek, je normálním řešením, které napadne žáka prvního stupně základní školy, zavést automatický přepočet VDJ na DJ formou nějaké excelácké tabulky, a dále se věcí nezabývat. Střecha od firmy PAMA chovy jelenovitých. Ty mají na zápočet do VDJ „morálně“ naopak větší nárok, než skot uzavřený ve stájích šlechtěný na vysokou užitkovost při produkci mléka. Zavedení samostatného nebo dokonce jen systému DJ stojící na hmotnosti evidovaných (a tedy nějakým způsobem vážených) zvířat je mimochodem princip, který není vůbec přesný a mění se doslova z hodiny na hodinu. Argumentem tak nemůže být cokoli, co se ohání nějakou vyšší přesností. Tu lze možná dosáhnout v ustájených chovech, rozhodně ale ne ve volném terénu. Tuzemský systém evidence hospodářských zvířat by přitom jistě potřeboval mnohé modernizační kroky. Třeba takové ušní známky, které se jednak mohou zejména na pastvě ztratit a navíc jsou pro příslušná hospodářská zvířata vším možným, jen ne „animal welfare“. V zahraničí se přitom již běžně používají čipy, což je daleko efektivnější a „přírodnější“ technologie evidence zvířat. O tom se však u nás jenom hovoří – a výsledkem je stav, kdy se naši zemědělci vracejí ze zahraničních exkurzí s údivem, že tam se zvířata tak podrobně jako u nás neevidují (a jsme tak vůči zahraničí diskriminováni), protože na nich neviděli ušní známky….. 22. 7. 2014 text: Petr Havel světlení navozuje pocit pro skot příjemného počasí „pod mrakem“. Ekonomickou variantou rovnoměrného prosvětlení je neizolovaná opálová sklolaminátová krytina Elyplast. maximální tepelnou pohodu ve stáji jak v horkých letních dnech, tak v zimním období. Horní strana panelu je tvořena kvalitním lakovaným plechem, jádro PUR pěnou hustoty 40kg/m2 a spodní strana rovným sklolaminátem s výbornou odolností vůči agresivnímu prostředí. ELYONDA, lehká odolná krytina se zárukou 20 let. Ideální poměr životnosti a ceny. Krytina je vhodná pro neizolované objekty, je bezúdržbová, probarvená v celé tloušťce, nezreziví a odolává i roztoku 30% kyseliny sírové a 30% roztoku amoniaku. Vyrábí se v délkách desek na míru. Hmotností 3,2kg/m2 zatěžuje jen minimálně nosnou konstrukci. AGROPANEL, sendvičový panel je řešení pro náročné zákazníky, kteří neváhají investovat do kvalitní izolované střechy, která zajistí 61 Specialitou je prosvětlovací sendvičový panel AGROprosvětlení, který propouští videtelnou část světleného spektra a filtruje tepelné záření slunce. Novinkou je velkoformátový hygienický obklad stěn LAMSTO. Obklad je snadno omyvatelný, neabsorbuje pachy a může přijít do styku s potravinami. Naše práce nás baví a malé zakázky řešíme se stejnou pozorností jako velké. Ing. Petr Pejchal, ředitel společnosti PAMA, a.s. ONDALITE, vlnitá průsvitná krytina z dutinkového polylkarbonátu vyniká kombinací ideálníkho prosvětlení a jisté míry izolačních vlastností. Rovnoměrné a rozptýlené pro- 62 byrokracie Zápis z 64. jednání ABK Selská revue 2014 Antibyrokratická komise Úvod Úvodem pan předseda Ing. Stehlík obeznámil přítomné se změnami v obsazení komise, představil nového člena- Ing. Josefa Čecha (Samostatné oddělení analýz a strategie), který převezme podněty v gesci Mgr. Řehákové. Dále informoval o programu 64. jednání ABK a jednání s přizvanými hosty. Kontrola zápisu ze 63. jednání ABK Zápis ze 63. jednání ABK byl schválen bez připomínek. Ing. Stehlík provedl kontrolu plnění úkolů vyplývajících z minulého jednání ABK dle zápisu: podnět č. 302 Umisťování jednoduchých zemědělských staveb ve volné krajině: Viz výše uvedené – bude domluveno jednání zástupců MZe, ABK MZe, MŽP, MMR. MŽP netrvá na tom, aby se provádělo celé stavební řízení (MMR). Cílem je najít vhodné řešení, aby se tyto zeměd. stavby větší výměry než v současné době zákon umožňuje, mohly realizovat bez nutnosti stavebního řízení. podnět č. 333 Změna Nitrátové směrnice: Zástupci MŽP obeznámeni s návrhem ABK (přepočet N na celý podnik), bude se následně projednávat. Současné znění stavebního zákona (§80 či §96 hovořící o hranicích 300 či 1000 m2) a zákona o ochraně ZPF (§2, odst. 2) jsou pro zemědělce velmi omezující a ne vždy to je zcela odůvodnitelné jinými přínosy těchto opatření. Výměry standardních zemědělských půdních bloků jsou v jednotkách, či desítkách hektarů, takže se pohybují o dva řády výše než zákonem uváděné hranice výměr, které spíše odpovídají rozměrům stavebních parcel. • Ing. Čech, Mgr. Havlíček - podněty č. 59, 71 pěstování máku a konopí – nadměrná administrativa: požadavek bude zohledněn v rámci povinného Greeningu od r. 2015 (SZP 2014-2020). úkol: Mgr. Havlíček, Ing. Čech ve sledování, v září 2014 uskutečnit schůzku zástupců ABK MZe, SZIF a CS podnět č. 392 Stavební zákon-rekultivace ornice: Prostřednictvím „sběrné novely Antibyro zákona“ by mělo dojít ke změně zákona stavebního tak, aby bylo možno měnit kultury R a T (tzn. pozemek stále zůstává zemědělskou půdou) mezi sebou pouze na ohlášení- vlastník pouze požádá katastr o změnu kultury. Podat informace na příštím jednání. Ing. Stehlík - jednat s MMR a MŽP na téma uplatňování stavebního zákona při rekultivaci ornice na zemědělské půdě na větší ploše než zákonem povolených 300 m² úkol: t.č. ve sledování • Ing. Stehlík, Ing. Šebek - podnět č. 320 Prodej ze dvora (skopové a kozí maso): Ing. Stehlík- SVS doručila ABK materiály týkající se IBR a rovněž předložila návrh základních požadavků tzv. „mikroporážek“. • jednání MŽP + ABK: Ing. Stehlík, Ing. Šebek - podněty ponechány ve sledování. Nadále ve sledování, po obnovení a nastavení spolupráce se zástupci MŽP + MMR se bude ABK dále věnovat řešení již „rozjednaných“ podnětů. Informace ohledně termínů jednání se zástupci zmíněných resortů koordinuje Ing. Prečanová. úkol: Ing. Čech - zjistit v jaké fázi se nachází nastavení spolupráce, poté informovat přímo pana předsedu Ochranná pásma vodních zdrojů – (dle zápisu z 53. jednání) Dle ABK nebyl pochopen hlavní princip a to vytvořit systém požadavků pro malá porážková místa (cca 10 kusů týdně). úkol: Ing. Šebek, Ing. Škopová ve spolupráci s Ing. Hrbkem (SFZ) projednat se zástupci SVS připomínky k zaslanému materiálu, informovat na příštím jednání • p. Augustinová - podnět č. 70 restrukturalizace vinic: podnět ve sledování úkol: Ing. Čech ve sledování, v případě změn informovat podnět č. 281 Zákon 167/2008 o ekologické újmě: Ze strany MŽP vstřícný přístup (při hodnocení zem. podniků), nastavení podmínek se projedná na dalším jednání se zástupci MŽP. úkol: (společný pro všechny tři podněty) trvá, uskutečnit následné jednání, Ing. Stehlík informovat na příštím jednání Úkol 2: havarijní plány - trvá, Ing. Perlinger Podnět projednán v rámci porady poradců ministra zemědělství, MZe spolupracuje s VÚRV (viz zápis z 61. jednání bod 4 Různé, diskuse - jednání se zástupci MZe a VÚRV, v.v.i) úkol: Ing. Čech ve spolupráci s Ing. Stehlíkem projedná požadované změny kultur R - T, T - R a jejich definici v extravilánu s právním oddělením MZe, resp. možnost zařadit do tzv. „sběrné novely Antibyro zákona“. MŽP připraví pro jednání s MZe podklady, jak postupovat v rámci OPVZ z hlediska reklamace, nového zařazení atd. úkol: ve sledování, Ing. Stehlík projednat opětovně během II. pololetí 2014 (viz jednání s MŽP) POZN. Ing. Stehlík - proběhla diskuse s Ing. Vrzáněm na téma „břehový porost“. Uskutečnit následné jednání ve složení Ing. Stehlík, Ing. Vrzáň, Ing. Bělinová, Ing. Trnka. • jednání MMR + ČÚZK + ABK: Ing. Stehlík, Ing. Šebek, Ing. Krogman umožnění převádět v KN ornou půdu na TTP a zpět bez nutnosti vyjádření jakéhokoliv úřadu - projednat zařazení do novely katastrálního zákona • Ing. Krogman, p. Augustinová - podnět č. 304 Zlepšení fungování Registru zvířat na Portálu farmáře: požadavek ze strany ABK (práce nad aktuálními daty) odeslán NM Ing. Šnejdrlovi, následně doručena odpověď. Dle sdělení zástupce ABK, který RZ-IZR testuje, tzv. „zafrontování“ hlášení již funguje, nedochází ke ztrátě dat. Ing. Šnejdrla se zúčastnil jednání komise, obeznámil přítomné s aktuálním stavem IZR. MZe spolupracuje s ČMSCH a ČPI na zlepšování kvality systému. úkol: trvá, Ing. Krogman dále ve sledování, o případných změnách informovat POZN. K řešenému podnětu byl přiřazen podnět č. 400 ČSÚ-MZe statistika stavu hosp. zvířat (viz. zápis ze 63. jednání)- tyto požadavky na úpravu aplikace jsou zahrnuty v rámci Technické specifikace dalšího rozvoje IZR. • úkol z jednání: Jednotný systém kategorizace VDJ v rámci resortu zemědělství (včetně ČSÚ): jednání ABK se zúčastnil NM Ing. Šnejdrla (viz bod 4. Různé, diskuse) • Ing. Rampas, p. Florian - podnět č. 315 MAS-SZIF, podnět č. 317 Nejasnosti Pravidel pro op. IV PRV – DPH ad.: členové komise byli obeznámeni s dalším řešení podnětů. Podstata podnětu č. 315 byla již vyřešena - vyřadit. Podnět č. 317 - úkol: p. Florian, Ing. Rampas připravit doporučení ze strany ABK k nejasnostem ohledně Pravidel, tj. pozdní zveřejňování změn v Pravidlech (doporučit jejich zvýraznění), doplnění na koho se může žadatel obrátit v případě odvolání atd. Předseda komise poté materiál předá na poradě vedení MZe. • Ing. Stehlík, Ing. Šebek - podnět č. 325 Odborná způsobilost, školení vs. dosažené odborné vzdělání + č. 332 POR – zrušení I. stupně + kontrolní systém SRS: předchozí trvá, na příští jednání pozvat Ing. Chmelíkovou (ŘO výzkumu, vzdělávání a poradenství) a Ing. Hnízdila. Téma diskuse: možnost ovlivnit přípravu vzdělávacích osnov středních a vysokých zemědělských škol ve vztahu k požadovaným odborným způsobilostem ze strany evropské legislativy úkol: trvá, p. Augustinová - požádat Ing. Hnízdila o zaslání slíbeného návrhu možných změn v odb. způsobilosti při nakládání s POR (domluveno na jednání s Ing. Stehlíkem), zároveň odeslat pozvání • podněty týkající se LPIS – ponechány ve sledování do stabilizace systému Ing. Perlinger - podnět č. 336 Agentura LPIS - informovanost: p. Augustinová - Ing. Tobolka zaslal odpověď, konzultováno rovněž s Ing. Bukovským, t. č. se do stabilizace systému LPIS s navrhovanou úpravou nepočítá úkol: ve sledování, po stabilizaci systému bude ABK požadovat realizaci návrhu Ing. Stehlík, Ing. Krogman - podnět č. 341 AZV Vyškov - Agenda Evidence, Portál farmář, Portál eAGRI: předchozí trvá (stanovení limitu tolerance porušení, nesoulad mezi užíváním a vlastnictvím PB atd.). www.asz.cz úkol: nadále trvá, Ing, Stehlík informovat p. ministra ohledně metodiky a fungování LPIS a zároveň požádat o zařazení do řídícího výboru LPIS, podat informace na příštím jednání Žižky, Ph.D. - uskutečnit jednání s JUDr. Dr. Ing. Martinem Florou a konzultovat podnět úkol: Ing. Stehlík, Ing. Šebek spojit se s JUDr. Dr. Ing. Florou, informovat na příštím jednáni Ing. Stehlík - podnět č. 358 Zápisy do LPIS: předchozí trvá úkol: ve sledování, po stabilizaci systému Ing. Stehlík projedná tzv. „zablokování LPISu“ opětovně se zástupci SZIFu Ing. Stehlík - proběhla účast na jednání pracovní skupiny pro LPIS. úkol: Ing. Stehlík, Ing. Čech domluvit termín jednání s ŘO Ing. Havlíčkem, informovat na příštím jednání • Ing. Stehlík - podnět č. 397A Úprava PF od r. 2015: Mgr. Havlíček informoval, že změnu na Portálu farmáře bude možné provést dle požadavku ABK (možnost doplnit údaje pro potřeby přímého prodeje). • p. Burkoň, Ing. Krogman, Ing. Stehlík - podnět č. 353 SPÚ - změna metodiky: doručena odpověď ÚŘ SPÚ. Z odpovědi není patrný konkrétní návrh řešení. Ing. Krogman - problém je snižování předmětu nájmu o pozemky, které mohou být potenciálně vydány církvím. Obáváme se, že u pozemků, které budou jednou vyňaty z nájemní či pachtovní smlouvy, ale nebudou nakonec církvi převedeny, sice dojde k jejich vrácení do pachtovní smlouvy, ale SPÚ neuzná zemědělci právo na přednostní prodej. úkol: trvá, odeslán další dopis na SPÚ. Podat informace na příštím jednání. • Ing. Stehlík - podnět č. 373 SZIF - uložené sankce, podnět č. 378 SZIF - požadavky na účastníky kurzů, podnět č. 379 Dokládání smlouvy k účtu žadatele: úkol: trvá, Ing. Mareš, Ing. Šebek domluvit jednání s VŘ Ing. Sekáčem, následně projednat i v rámci pracovní skupiny PRV, informovat na příštím jednání • Ing. Čech, Ing. Šebek, Ing. Stehlík č. 377 Povinnosti příjemce národních dotací - nadměrná administrativa: Ing. Stehlík - od r. 2015 se počítá s eliminací administrativních požadavků při poskytování národních dotací. úkol: trvá, Ing. Čech ověřit stav na MZE (revize pravidel), informace podat na příštím jednání • Ing. Perlinger - podnět č. 384 SZIF - Pravidla PRV oblast podpory 1.3.1. - uznatelné náklady projektu: podnět projednán s Mgr. Samsonovou, bude se dále řešit úkol: trvá, z důvodu nepřítomnosti Ing. Perlingera - informovat na příštím jednání • Ing. Šebek, Ing. Stehlík - podnět č. 396 Zákon č. 226/2013 Sb. o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh: předchozí trvá, vzhledem k odpovědi NM Ing. Martina 63 • Ing. Šimon - podnět č. 398 Přeprava nadměrného vozidla, soupravy: gesce Ministerstva dopravy - p. Augustinová odeslala dopis I. NM MD Mgr. Milanu Ferancovi, dle sdělení sekretariátu MD bude podnět projednávat se zástupcem ABK náměstek ministra dopravy Ing. Karel Dobeš úkol: Ing. Šimon si na základě domluvených informacím sjedná termín jednání na MD, z důvodu nepřítomnosti Ing. Šimonainformovat na příštím jednání • Ing. Mareš, Ing. Perlinger - podnět č. 399 Opatření I.3.4 Využívání poradenských služeb: podnět týkající se zjednodušení počtu požadovaných příloh, přesné definice poradenského výstupu atd. úkol: trvá, nadále v řešení (i v rámci přípravy pravidel PRV), z důvodu nepřítomnosti Ing. Perlingera-informovat na příštím jednání • Ing. Perlinger, Mgr. Havlíček, Ing. Stehlík podnět č. 404 DPH u vzdělávacích projektů: úkol: podnět všeobecně projednat s VŘ Sekáčem a problémy plátců DPH zohlednit při přípravě nových pravidel PRV, spolupráce ABK + SZIF + MZe • Ing. Stehlík - podnět č. 407 Dotace SAPS a AEO (připomínky k 2014 - 2020): odpověď autorce podnětu odeslaná, za ABK vyřešeno - vyřadit • Ing. Perlinger - podnět č. 408 Realizace projektu v rámci PRV, oblast I.3.1: projednat s p. Samsonovou (v rámci podnětu č. 384) úkol: trvá, z důvodu nepřítomnosti Ing. Perlingera-informovat na příštím jednání • Ing. Stehlík - podnět č. 409 ČMSCH evidence chovu: ABK pozvala na jednání ředitele ČMSCH Ing. Růžičku. Z diskuse k danému podnětu vyplývá: - některé doklady, které požaduje ČMSCH musí být podepsané (např. registrační lístky z důvodu tříleté archivace) tj. zemědělec je vyplní, vytiskne, podepíše a mailem zašle ČMSCH - lze je posílat DS či emailem opatřeným elektr. podpisem 64 Selská revue 2014 Antibyrokratická komise ABK navrhla Ing. Růžičkovi postup aplikovaný i v rámci spolupráce se SZIF a to přístup přes Portál farmáře, tj. bez nutnosti použití elektronického podpisu. Konkrétní hlášení odesílá zemědělec přes PF – individuální a autorizovaný přístup na PF slouží v tomto případě jako „náhrada“ elektronického podpisu. Ing. Růžička vyjádřil souhlas s návrhem, je tedy nutné legislativně zaštítit přístup z PF. Ing. Stehlík- ABK je připravena ke spolupráci a případné další podpoře u vedení MZe, která povede k vytvoření potřebných legislativních opatření. úkol: trvá, ČMSCH podnikne potřebné legislativní kroky, p. Augustinová - odeslat odpověď autorovi podnětu • Ing. Stehlík - podnět č. 410 Dotace pro začínající zemědělce: podnět ABK obdržela na vědomí a předala VŘ Ing. Sekáčovi (Sekce přímých plateb a rozvoje venkova) úkol: za ABK vyřešeno - vyřadit • Ing. Stehlík - podnět č. 412 SZIF PUZČ: podnět nespadá do kompetencí komise, vyřadit úkol: Ing. Šebek bude kontaktovat autora podnětu • Ing. Stehlík - podnět č. 413 VDJ - přepočet zvířat dle VDJ: vytvořením jednotného systému kategorizace VDJ se ABK zabývá již dlouhodobě (viz. v zápisech úkol z jednání, str. 3). Podstata zaslaného podnětu je stejná, proto jej komise nebude řešit jednotlivě, ale jakožto sloučený v rámci úkolu Jednotný systém kategorizace VDJ v rámci resortu zemědělství. úkol: p. Augustinová uvědomit autora, podnět ze zápisu vyřadit • Ing. Krogman - podnět č. 414 Krajinné prvky: ABK neobdržela od ŘO přímých plateb Trnky text auditu EK, který vytýká ČR málo zjištění (sankce/ochrana krajinných prvků), proto se obrátila na NM Ing. Špalkovou. Komisi byl doručen pouze stručný výňatek, ze kterého nelze určit, do jaké míry věrně odpovídá obsahu dokumentu v této věci. úkol: trvá, další informace budou referovány členům komise z důvodu nepřítomnosti Ing. Krogmana na příštím jednání Rozdělení nových podnětů • podnět č. 415 Územní plánování, změna staveb. zákona: Ing. Stehlík - podstatou podnětu je znemožnění zemědělcům převádět v KN ornou půdu na TTP či ovocný sad byrokracie ABK řešila mimo jiné jednotnou kategorizaci VDJ v rámci celého resortu zemědělství. patřičných kroků, kterých základem bude přepočet dle VDJ (sjednotí se názvosloví + vytvoří jednotný přepočtový koeficient v rámci hnojení i v rámci dotací). Závěr - sjednotit, zjednodušit a vytvořit fungující systém tak, aby se národní legislativa přizpůsobila požadavkům EK. Zástupci ABK jsou připraveni účastnit se jednání či diskusí v rámci tvorby daného systému (spolupráce s VÚVR, MŽP). (jako v tomto případě). ABK již dané řeší viz v zápisech jednání MMR + ČÚZK + ABK úkol: p. Augustinová - uvědomit autora podnětu • úkol z jednání - Informace o probíhající legislativní změně dle vyhlášky 189/2013 o ochraně dřevin a povolování jejich kácení ze 7. 6. 2013. Ing. Škopová - tato vyhláška povolovala kácení na soukromých zahradách bez nutnosti povolení obecních úřadů. V médiích proběhla informace o rušení této části vyhlášky a návratu zpět k nutnosti žádat o povolení kácení stromů. Prověřit reálný legislativní stav návrhu na zrušení nebo změnu této vyhlášky (Odbor legislativní a právní). • podnět č. 416 MAS - opatření IV.1.2: p. Florian - podnět týkající se realizace projektu MAS. Ad bod 1.) z tohoto hlediska podnět nespadá do kompetencí ABK Ad bod 2.) z hlediska netransparentnosti jednání Přezkumné komise - ABK odešle nadřízené sekci (VŘ Ing. Sekáč) dopis se žádostí o „zlepšení“ komunikace mezi PK a odvolatelem. Mgr. Havlíček - rozhodnutí PK má pouze doporučující charakter, není závazné, finální rozhodnutí provede ředitel příslušného odboru MZe, popřípadě pan ministr v případě žádosti o udělení výjimky. úkol: p. Augustinová - uvědomit autora podnětu, připravit a odeslat dopis VŘ Sekci přímých plateb a rozvoje venkova subdodavatelů úkol: Mgr. Havlíček - zjistit bližší informace k podnětu • podnět č. 419 MZe – využití otevřených dat: Ing. Šebek - podnět se zabývá využitím otevřených dat/údajů, které má MZe k dispozici (měly být veřejně dostupné) Různé, diskuse • Jednání se zástupci MZe na téma Jednotný systém kategorizace VDJ v rámci resortu zemědělství Proběhla diskuse za účasti zástupců MZe. Jednání se zúčastnil Ing. Jindřich Šnejdrla – NM Úseku komodit, výzkumu a poradenství a Ing. Jiří Hojer - ŘO živočišných komodit. Ing. Šnejdrla podporuje vytvoření jednotného systému, ale zároveň upozornil přítomné, že konečné rozhodnutí závisí na odborném posouzení všech dotčených odborů a vedení MZe. Ing. Hojer - přepočet dle VDJ je nejvíce strukturálně podobný přepočtovému systému dle nařízení EK (zejména ve vztahu k PRV). Způsob sjednocení obou systémů je obtížný vzhledem k tomu, že problematika dvou systémů přepočítávání tj. systému VDJ k dotačním účelům a systému DJ k produkci statkových hnojiv, je odlišná. • podnět č. 417 SZIF - porušení preferenčního kritéria: Ing. Stehlík - podnět spadá do kompetencí PK PRV úkol: p. Augustinová - uvědomit autora podnětu a doporučit mu obrátit se na Přezkumnou komisi PRV Ing. Stehlík vznesl dotaz, zda lze změnit národní legislativu k prospěchu českých zemědělců tak, aby korespondovala s unijní legislativou. Tj. nepožadovat po zemědělcích v národní legislativě nic nad rámec požadavků EK. • podnět č. 418 SZIF - dokladování faktur Ing. Šnejdrla - snahou bude příprava Ing. Stehlík rovněž informoval NM Ing. Šnejdrlu o aktivitě ABK v rámci sjednocení statistických výkazů v rámci Portálu farmáře a ČSÚ, která se i přes veškerou podporu ze strany MZe a ČSÚ nepovedla uskutečnit (vzhledem k politické situaci na konci r. 2013). ABK požaduje, aby se s tímto „již zpracovaným a připraveným“požadavkem počítalo v rámci zlepšení RZ-IZR. Ing. Šnejdrla - dané by se mohlo vyřešit v termínu do podávání nových JŽ pro rok 2015, je potřeba konzultovat požadavek s legislativním odborem MZe. ABK bude informována o dalším postupu. Ing. Mareš vznesl dotaz ohledně chovatelů ovcí a koz, zda se budou jehňata zahrnovat do systému přepočtu VDJ/DJ. Ing. Hojer - v nařízení EK se s jehňaty nepočítá, připouští se úpravy pouze u drůbeže. Kozy a ovce mají udělenou výjimku ve značení (do 6 měsíců) = tj. pro potřeby EK neprůkazné (v rámci dotací, kontrol, auditů). Farmový chov zvěře - uskuteční se jednání s VŘ Ing. Sekáčem (Ing. Stehlík, Ing. Hojer) • Diskuse s Ing. Růžičkou (ČMSCH) k IZR + sjednocení statistických výkazů Ing. Stehlík obeznámil Ing. Růžičku se závěry diskuse se zástupci MZe Dle Ing. Růžičky je přístup zemědělců do systému IZR velmi benevolentní- zemědělec www.asz.cz neustále vstupuje do registru a dělá změny dodatečně. Ing. Stehlík požádal pana ředitele o zaslání aktuální procentuelní chybovosti a prodlení v evidenci přihlášených zvířat. Mgr. Havlíček upozornil, že nesrovnalosti v RZ můžou vést k problémům při čerpání dotací z fondů EU. Rovněž přislíbil zaslat na příští ABK materiál, který bude obsahovat výčet problémů ze strany SZIF vůči RZ-IZR. Závěr – nastavení spolupráce mezi SZIF, ABK, MZe, ČMSCH ve prospěch ustálení systému RZ Závěr Příští jednání ABK se uskuteční 3. 9. 2014 od 9,00 hodin 2. 7. 2014 zapsala: Daniela Augustinová schválil: Ing. Josef Stehlík vyšlo ve sbírce Částka 56, rozeslaná dne 17. července 2014 131. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv Částka 57, rozeslaná dne 21. července 2014 132. Vyhláška o ochraně a reprodukci genofondu lesních dřevin 133. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 377/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu zvířat ze třetích zemí, ve znění vyhlášky č. 259/2005 Sb. 134. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 290/2008 Sb., o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a na produkty akvakultury, o opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz vodních živočichů, ve znění vyhlášky č. 59/2013 Sb. Částka 59, rozeslaná dne 22. července 2014 138. Zákon, kterým se mění zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 139. Zákon, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů Částka 60, rozeslaná dne 23. července 2014 142. Nařízení vlády o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhů se zemědělskými produkty v oblasti vinohradnictví a vinařství 143. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 245/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společ- né organizace trhu s vínem, ve znění pozdějších předpisů Částka 63, rozeslaná dne 29. července 2014 156. Nařízení vlády o stanovení výše úroku z přeplatku na dávce z výroby v odvětví cukru pro hospodářský rok 2004/2005 157. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 478/2009 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování podpory na ovoce a zeleninu a výrobky z ovoce, zeleniny a banánů dětem ve vzdělávacích zařízeních Částka 65, rozeslaná dne 1. srpna 2014 159. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 326/2001 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), g), h), i) a j) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, ve znění pozdějších předpisů Částka 75, rozeslaná dne 29. srpna 2014 179. Zákon, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 184. Zákon, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů 65 66 daně Omezení výdajových paušálů Selská revue 2014 Daňové okénko v současné době se diskutuje otázka omezení výdajových paušálů pro podnikatele. aktuální vývoj nasvědčuje tomu, že bude 80%ní paušál pro zemědělské podnikatele zachován, avšak jen do obratu 2 mil. Kč za rok. Jedná se však zatím o návrh novely zákona. některé z vás tato změna donutí přejít v roce 2015 na skutečné výdaje. Jak se uzavře rok 2014 a jak pak v roce 2015? Vzorový příklad: V roce 2012 byl zakoupen traktor v hodnotě 750 000,- (bez DPH) V roce 2014 bude vystaveno celkem 15 pohledávek v celkové výši 2 500 000,- (bez DPH), z toho nebude do 31. 12. 2014 uhrazeno 250 000,- (bez DPH) V roce nebudou uhrazeny závazky ve výši 120 000,- Kč (bez DPH) Daň z příjmu fyzických osob použijeme rozdíl mezi příjmy a výdaji, to znamená 450 000,- Kč. Rok 2014 bychom tímto měli vypořádaný. A jak v roce 2015? Ať už se rozhodneme hned nebo až na konci daňového období, musíme pamatovat na tyto body: Daň z příjmu fyzických osob: 1. Závazek z roku 2014 uhrazený v roce 2015 nebude daňovým nákladem roku 2015 2. Z majetku zakoupeného v roce 2012 si uplatníme odpisy, a to ve výši náležící 4. roku odpisu 3. Příjem z pohledávky ve výši 250 000,nebude již daňovým příjmem v roce 2015 Sestavení daňového přiznání z příjmu fyzických osob za rok 2014: OSSZ – Přehled Jaký nám vyjde daňový základ podle § 7, V příloze č. 1: takový bude základ pro výpočet sociálního řádek 101 2.250.000,- pojištění. skutečně přijaté příjmy - ať úplatně nebo neúplatně ZP – Přehled řádek 1021.800.000,- Pro výpočet výše zdravotního pojištění 80 % z příjmů ze zemědělské výroby (přepoužijeme rozdíl mezi příjmy a výdaji. To nesení z tabulky B) znamená, že k běžnému výsledku hospořádek 105 250.000,- daření připočteme 250 000,-, pohledávka úprava základu daně (přenesení čísla z taz roku 2014 uhrazena v roce 2015. bulky E zvyšující) řádek 113 700.000,- dílčí základ daně § 7 Výňatky znění §, Pokud dodanění pohledávek ve výši 250 000,- nezahrneme do řádného daňového přiznání za rok 2014, protože se rozhodneme přejít na skutečné výdaje za rok 2015 až v lednu 2016, neporušíme žádný § zákona. V roce 2016 před řádným podáním daňového přiznání z příjmů fyzických osob za rok 2015 (do 1. 4. 2016 nebo 1. 7. 2016) podáme dodatečné přiznání za rok 2014 a doplatíme vypočtenou daň, nebudeme platit žádné úroky z prodlení. o které se opírám ZP – Přehled Pro výpočet výše zdravotního pojištění § 25 (1) Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména Zákon o dani z příjmů § 23 Základ daně (8) Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího období) předcházející dni ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, ukončení nájmu nebo zahájení likvidace, se upraví b) u poplatníků uvedených v §2 OSSZ – Přehled Pro výpočet výše sociálního pojištění použijeme dílčí základ daně, to je 700 000,- Kč. Stejným způsobem postupují poplatníci uvedení v §2, pokud v průběhu zdaňovacího období přeruší činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, (§7) nebo nájem (§9), a podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (§7) nebo nájem (§9) nezahájí do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byly činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, (§7) nebo nájem (§9) přerušeny. Stejným způsobem dále postupují poplatníci uvedení v §2 při změně způsobu uplatňování výdajů podle§24 na způsob podle §7 odst. 7 nebo §9 odst. 4 anebo při zahájení účtování, nebo při zahájení vedení daňové evidence nebo zahájení vedení záznamů o příjmech a výdajích. Stejným způsobem postupuje osoba spravující pozůstalost při skončení řízení o pozůstalosti. Základ daně (dílčí základ daně) se upraví za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo; v tomto případě se má za to, že poplatník není v prodlení, jestliže podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém ke změně uplatňování výdajů došlo. 3 v případech, kdy poplatník uplatňuje výdaje podle §7 odst. 7 nebo podle §9 odst. 4, o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem [s výjimkou pohledávek uvedených v §24 odst. 2 písm. y)]. zd) výdaje spojené s úhradou dluhu, s výjimkou dluhu vzniklého z důvodu pořízení hmotného majetku (§26), vzniklého ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník uplatňoval výdaje podle §7 odst. 7 nebo §9 odst. 4 a výdaje spojené s úhradou dluhu, o jehož hodnotu byl snížen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji v některém z minulých zdaňovacích období. 9. 9. 2014 text: Eliška Kravcová Máte dotaz či téma, které jsme ještě dostatečně neprobrali? Napište nám! E-mail: [email protected] nebo [email protected] 68 Společná zemědělská politika - ozelenění neboli greening P římé platby se od příštího roku rozšíří o novou složku, a to platbu za plnění podmínek zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí – ozelenění neboli častěji skloňovaný greening. Zavedení těchto pravidel má zemědělce orientovat k hospodaření šetrnějšímu k životnímu prostředí. Hovoří se o něm jako o novém prvku reformované Společné zemědělské politiky, ale řada greeningových podmínek se už dosud uplatňovala v praxi například prostřednictvím GAEC nebo některých jiných dotačních titulů. U greeningové platby je důležité upozornit na to, že zemědělcům nepřísluší automaticky, ale je podmíněná naplněním určitých postupů. Některé z nich jsou povinně stanovené legislativou a některé volitelné z širší nabídky možností. Základní pravidla greeningu vyplývají z nařízení pro přímé platby č. 1307/2013 a jeho prováděcích předpisů. Na národní úrovni se potom upřesňují technické detaily jako např. lhůty, agrotechnické postupy apod. Nastavování jednotlivých podmínek přitom probíhá s důrazem na praxi a pokud možno nekomplikované postupy, tedy tak, aby greening co nejméně omezil konkurenceschopnost českých zemědělských podniků. Na greeningovou platbu je určená významná část národní obálky pro přímé platby, celých 30 %. Platba se váže k podání jednotné žádosti a stejně jako SAPS, bude mít plošný charakter. Ale jak už jsme upozornili, v plné výši na ni budou mít nárok pouze zemědělci, kteří splní všechny podmínky. Povinnosti greeningu se netýkají zemědělců hospodařících v systému ekologického zemědělství, kteří mají z legislativy na platbu nárok automaticky. Konkrétní sazba se každoročně vypočte vydělením celkové národní částky přímých plateb počtem způsobilých hektarů SAPS a její výši také ovlivní vývoj směnného kurzu koruny vůči euru. Greening obsahuje tři základní složky: - - diverzifikaci zemědělských plodin, zachování výměry trvalých travních porostů a 69 Inzerce Selská revue 2014 - plochy využívané v ekologickém zájmu (EFA - ecological focus area) K těmto třem povinným složkám greeningu patří další dobrovolná možnost, jak naplnit podmínky pro přiznání platby, nicméně tato bude zavedena až od roku 2016. Jedná se o využití tzv. ekvivalentních neboli rovnocenných postupů, které představují stejný nebo větší přínos pro životní prostředí. Těmito postupy budou vybrané dotační tituly Programu rozvoje venkova a zemědělci tak budou mít možnost plnit podmínky greeningu jejich prostřednictvím. Konkrétně jde o agroenvironmentálně-klimatické opatření, podopatření Zatravňování orné půdy, Zatravňování drah soustředěného odtoku, Biopásy a Ochrana čejky chocholaté, přičemž pro účely greeningu bude možné využít jedno nebo více z nich. Diverzifikace zemědělských plodin Pokud jde o výše zmíněnou první povinnou podmínku greeningu, diverzifikaci zemědělských plodin, evropská legislativa formuluje její pravidla poměrně komplikovaně – odlišuje je pro různé velikosti podniku, stanovuje limity pro zastoupení jednotlivých plodin a zároveň uvádí řadu výjimek pro případy pěstování trávy a bylinných pícnin na orné půdě nebo půdu ležící ladem. Základní podmínky jsou odvozeny od velikosti podniku, na kterém zemědělec hospodaří. Pokud má podnik více než 10, ale méně než 30 ha orné půdy, pak by na ní měl pro přiznání greeningové platby pěstovat alespoň 2 plodiny. Hlavní plodina přitom může zabírat maximálně 75 % orné půdy. Pokud podnik hospodaří na více než 30 ha orné půdy, pak je na ní třeba pěstovat alespoň 3 plodiny. Hlavní plodina opět může zabírat maximálně 75 % a dvě hlavní plodiny společně maximálně 95 % orné půdy. Poměry mezi hlavními plodinami nemusí být splněny, pokud se na více než 75 % orné půdy pěstují trávy nebo bylinné pícniny, případně je to půda ležící ladem. Požadovaný počet plodin však musí být dodržen a zároveň pro zbývající ornou půdu platí podmínka, že hlavní plodina nesmí pokrývat více než 75 % zbývající orné půdy. Zemědělci si pro výpočet poměru jednotlivých plodin mohou k ploše přičíst výměru krajinných prvků, které jsou její součástí. Za plodinu se pro účely diverzifikace považuje: jakákoli kultura z různých rodů rostlin podle definice botanického systému klasifikace plodin; kultura kteréhokoli druhu brukvovitých, lilkovitých a tykvovitých; půda ponechaná ladem; trávy či jiné bylinné pícniny. Ozim a jařina, přestože by plodiny náležely do stejného rodu, se počítají jako odlišné plodiny. Naopak různé druhy směsí se jako různé plodiny uznat nemohou. Podsev také není samostatnou plodinou, započítává se do plochy hlavní plodiny. Povinnosti diverzifikace se nevztahují zejména na následující případy: zemědělce, které hospodaří na menší výměře než 10 ha pokud trvalé travní porosty představují více než 75 % zemědělské plochy a přitom výměra zbývající orné půdy nepřesáhne 30 ha pokud se na více než 75 % orné půdy pěstuje tráva nebo jiné bylinné pícniny, případně jde o půdu ponechanou ladem (nebo je možná kombinace těchto využití orné půdy), a přitom výměra zbývající orné půdy nepřesáhne 30 ha; Plnění podmínek diverzifikace se bude posuzovat za období od 1. června až 31. srpna daného roku. Zachování trvalých travních porostů Další podmínkou greeningu je zachování ploch trvalých travních porostů, resp. udržení určitého poměru trvalých travních porostů vůči zemědělské ploše. V určitých případech bude znemožněno rozorání travních porostů. Jedná se o tzv. environmentálně citlivé plo- chy, do kterých patří oblasti Natura 2000, 1. zóny chráněných krajinných oblastí a národní parky, travní porosty na silně erozních oblastech, půdní bloky s kulturou travní porost, které přiléhají k vodnímu toku, v LPIS vymezené podmáčené a rašelinné louky a travní porosty v 3. aplikačním pásmu zranitelné oblasti dusičnany. V případě zjištění rozorání travních porostů v těchto environmentálně citlivých lokalitách bude zemědělec povinen zajistit obnovu travního porostu. Kromě environmentálně citlivých ploch bude povinnost zachování trvalých travních porostů sledována na národní úrovni. Jednotlivé zemědělské podniky, pokud nejsou vázány jinými závazky, obecně nebudou mít povinnost udržovat poměr trvalých travních porostů. Avšak v případě, že se na národní úrovni zjistí významnější změna v poměru mezi trvalými travními porosty a celkovou zemědělskou plochou, pak bude nezbytné přistoupit k mechanismu zpětného zatravnění a odchylku tak vrátit do stanovených mezí. Zemědělcům, kteří trvalý travní porost rozorali, bude stanovena povinnost zpětného zatravnění a v případě neplnění pak sankce. Plochy v ekologickém zájmu – EFA Poslední podmínkou greeningu je vyčlenění tzv. ploch v ekologickém zájmu (ecological focus area – EFA). Pokud má zemědělský podnik více než 15 ha orné půdy, pak by od 1. ledna 2015 měl pro přiznání greeningové platby z její výměry vyčlenit alespoň 5 % jako tzv. plochu v ekologickém zájmu - EFA. Povinnost vyčlenit EFA se nevztahuje na následující případy: zemědělské podniky, které mají méně než 15 ha orné půdy; pokud trvalé travní porosty představují více než 75 % zemědělské plochy a přitom výměra zbývající orné půdy nepřesáhne 30 ha; pokud se na více než 75 % orné půdy pěstuje tráva nebo jiné bylinné pícniny, případně jde o půdu ponechanou ladem (nebo je možná kombinace těchto využití orné půdy), a přitom výměra zbývající orné půdy nepřesáhne 30 ha. Za EFA se pro plnění podmínek greeningu považují následující prvky: a) půda ponechaná ladem Jedná se o půdu ponechanou ladem (úhor), na které nejsou pěstovány plodiny za účelem zemědělské produkce, tzn. plodiny nejsou sklízeny a odváženy z této ploch (zapravují se do půdy), evropskou legislativou není povolena ani pastva. Na úhoru se nepoužívají přípravky na ochranu rostlin ani hnojiva. Pro účely EFA lze uznat půdu ležící ladem maximálně po dobu jednoho roku, a to od 1. ledna příslušného roku. Povinná doba trvání úhoru bude v nejbližší době upřesněna (předpokládá se do července příslušného roku) a v jejím průběhu musí být zabráněno šíření plevelů. Pokud jde o zelený pokryv, nepředpokládá se omezování stanovením určitých plodin či minimálního výsevu. b) krajinné prvky a terasy: Za EFA se považují krajinné prvky stanovené pro plnění podmínek dobrého ekologického a environmentálního stavu, kterými jsou mez, terasa, travnatá údolnice, solitér, skupina dřevin, stromořadí a nově definovaný prvek, příkop. Dále lze jako krajinný prvek EFA vyčlenit souvrať - okraj pole v šíři 1-20 m, na kterém nejsou pěstovány plodiny za účelem zemědělské produkce, a zároveň plodina na souvrati musí být odlišná od hlavní plodiny na dílu půdního bloku. Obdobně jako u úhoru, plodinu na souvrati není možné sklízet, ani spásat, bude umožněno mulčování a zapravení porostu. Předpokládá se omezení maximální plochy souvratě, a to do 20 % výměry dílu půdního bloku. c) ochranné pásy podél vod: Jedná se o ochranné pásy podél vodních toků požadované v rámci současného GAEC 11 (GAEC = Dobrý zemědělský a environmentální stav), současného SMR 4 a 9 (SMR = Povinné požadavky na hospodaření). Na ochranných pásech nemohou být pěstovány plodiny za účelem zemědělské produkce, předpokládá se pěstování trávy nebo obilovin za účelem získání píce. Pás je možné využít k pastvě nebo sekání (za účelem získání píce) a musí být plodinou odlišen od ostatní plochy dílu půdního bloku. Na ochranných pásech nelze používat přípravky na ochranu rostlin ani hnojiva. d) pásy půdy ležící na okraji lesa: Jako EFA je možné dále vyčlenit pásy kolem lesa v šíři 1 - 10 metrů, přičemž okraj lesa je dán průběžnou linií, která vznikne jako spojnice průmětu korun hraničních stromů. Je nezbytné, aby pás vyčleněný na orné půdě přiléhal k okraji lesa, tzn. mezi pásem a lesem nesmí být např. silnice, mez, vodní tok apod. Pás je možné využít jednak k produkci, nebo na něm naopak nemohou být pěstovány plodiny za účelem zemědělské produkce. V druhém případě není možné používat hnojiva a přípravky na ochranu rostlin. Takový pás lze využít k pastvě nebo na něm provádět seč. Rovněž musí být plodinou odlišen od ostatní plochy dílu půdního bloku. e) plochy s rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích: Za EFA budou uznány pouze vybrané druhy rychle rostoucích dřevin splňující podmínku ekologické vhodnosti. Zejména budou vyloučeny druhy, které v České republice nejsou původní. Na plochách s rychle rostoucími dřevinami, využívanými jako EFA, nebude možné použít minerální hnojiva a přípravky na ochranu rostlin. f) zalesněné plochy: Lesní porosty založené výsadbou v rámci dotačního titulu zalesňování zemědělské půdy dle Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP) a Programu rozvoje venkova (PRV) 2007 - 2013 resp. 2014 – 2020, mohou být uznány jako EFA. g) plochy s meziplodinami: Za EFA budou uznané vybrané směsi meziplodin, které bodou založeny vysetím směsi druhů plodin nebo podsevem trávy do hlavní plodiny. Plochy, na kterých rostou meziplodiny, nesmí zahrnovat plochy se zimními plodinami, které se běžně osévají na podzim a jsou určené pro sklizeň nebo pastvu. Podle předběžného návrhu se předpokládá, že směsi bude možné zakládat z následujících druhů: bér vlašský, čirok zrnový, hořčice bílá, jetel nachový (inkarnát), jílek mnohokvětý, jilek vytrvalý, koriandr setý, kostřava červená, krambe habešské, lesknice kanárská, lnička setá, lupina žlutá, mastňák habešský, peluška (hrách setý rolní), pohanka obecná, proso seté, ředkev olejná, řepka jarní, sléz krmný, slunečnice roční, srha laločnatá, svazenka vratičolistá, světlice barvířská (saflor), vikev ozimá panonská, žito trsnaté (lesní). h) plochy s plodinami, které vážou dusík: Plochy s plodinami vázajícími dusík mohou být vyčleněny jako EFA. Předběžný návrh podmínek předpokládá, že se bude jednat o následující plodiny: cizrna, čočka, fazol, hrách, peluška, jetel, komonice, lupina, sója, vojtěška, úročník, vikev, bob, vičenec. Plochy s plodinami, které vážou dusík, v rámci EFA jsou zároveň kombinovatelné s tzv. dobrovolnou podporu vázanou na produkci poskytovanou na bílkovinné plodiny. 70 Selská revue 2014 společná zemědělská politika www.asz.cz co jsme prosazovali a proč 1. díl: Podpora zakládání malých zemědělských podniků J e za námi největší část vyjednávání Programu rozvoje venkova ČR na roky 2014 – 2020, za jehož přípravu nesou odpovědnost ministři zemědělství Petr Bendl a ve finále především Miroslav Toman a Marian Jurečka. Program byl před pár dny odeslán k posouzení do Bruselu a jeho definitivní schválení se očekává začátkem roku 2015. Asociace soukromého zemědělství ČR od začátku velmi intenzivně pracovala na jeho studiu, připomínkování a prosazování podstatných prvků potřebných pro rozvoj venkova a zemědělství. Přinášíme vám nyní 1. díl seriálu komentářů k zásadním prvkům a principům, které nová společná zemědělská politika na nové období nabízela. Zásadní připomínka ASZ: Požadujeme zařadit titul Zakládání malých zemědělských podniků s dotací 15 tis. Euro. Reakce MZe: Zamítavá. „Toto opatření by v podmínkách ČR nepřispělo ani ke konkurenceschopnosti zemědělství, vzhledem k zanedbatelnému rozsahu takových podniků, ani k tvorbě pracovních míst, protože by neuživily ani jednoho pracovníka. Nařízení č. 1305/2013 totiž dává do souvislosti toto opatření se Zahájením činnosti mladých zemědělců, přičemž minimální velikost podniku pro vstup do Zahájení činnosti mladých zemědělců je dána dosažením minimální hodnoty standardní produkce – tato hodnota musí být vyšší než horní prahová hodnota u podpory rozvoje malých zemědělských podniků. Zavedení podpory malých podniků, pokud by nešlo o jednohektarové podniky, by nutně znamenalo zvýšení minimální velikosti pro vstup do opatření u mladých zemědělců, která je nyní nastavena tak, aby uživila právě jednoho pracovníka, resp. jednoho člena rodinné farmy.“ Zavedení tohoto titulu jsme z pověření celostátní Rady ASZ ČR požadovali opakovaně, a to nikoliv pouze z důvodů konkurenceschopnosti zemědělství či zaměstnanosti. Ačkoli i v těchto bodech může program pomoci. Například, kdo je zakladatel malého zemědělského podniku, není zároveň žadatelem na Úřadu práce. Kdo si zakládá podnik a žádá o dotaci, nepředpokládá, že bude hned krachovat, když se navíc zaváže pravděpodobně k minimálně 5leté udržitelnosti předkládaném podnikatelském plánu. Při prosazování tohoto titulu šlo například o tyto argumenty: A) Nechtěli jsme vyloučit žádného mladého začínajícího zemědělce. Věděli jsme, že oproti minulému dotačnímu období EU totiž zavedla dvě kategorie mladých začínajících a) malé (a to vlastně bez rozlišení věku), b) „klasické“ mladé začínající. A že tyto dvě kategorie budou odděleny velikostně. MZe zatím v PRV podpoří pouze druhou kategorii, dle tabulky cílových hodnot, která zatím není úplně srozumitelná (viz níže). Zde však není pravděpodobné, že bude začínat na více než 1 hektaru. Tomu totiž neodpovídají ani hodnoty ani myšlenky na „uživení jednoho pracovníka“. Tedy nezařazením tohoto titulu, se kterým evropská pravidla počítala, bezpochyby došlo k vyloučení velké skupiny žadatelů, kteří jsou s venkovem spjati a mohli být potenciálem do budoucna. B) Chtěli jsme podpořit zakládání malých zemědělských podniků, protože z našeho pohledu na venkov takové podniky vždy patřily. Vesnice, kde už není ani jeden zemědělec (byť drobný), se stává neživou. Sedlák ve své obci často jako důsledek své činnosti řeší stav polních cest, místních komunikací, eroze, vody v krajině. Odpovědnost za jeho jednání je lépe vymahatelná - pro ostatní občany je snáze dostižitelný, což determinuje jeho chování v krajině. Může pomoci s dalšími př. zimními pracemi – odklízení sněhu, výpomoc mechanizací či vlastními prostory, atp. Jeho přítomnost je prostě a jednoduše užitečná. Vedle toho pomáhá udržofoto: G.Kužel vat fungující společenské vazby lépe, než subjekt, který do vsi zpravidla jen dojíždí několikrát v roce obdělat okolní pozemky a jinak sídlí mimo obec. C) Chtěli jsme umožnit rozvoj zemědělské činnosti tzv. kovozemědělcům. Jedná se o jakousi diversifikaci do zemědělství, které stabilizuje venkovské obyvatelstvo. Sedlák byl, je a bude vždy vázán k půdě, tím jde přímo proti negativnímu trendu stěhování se z města na venkov. Zahájení zemědělské činnosti může pomoci některým rodinám, které se odstěhovaly na venkov, zde snáze zůstat, i když se jejich ekonomická situace v čase mění. D) Z pohledu ASZ zůstává otázkou, jaký smysl bude mít dále propagovat zemědělství a venkov akcemi typu Farmářské slavnosti, Zemědělství žije!, Rok rodinných farem, apod. a současně přitom nastavovat dotační podmínky přesně obráceně, tj. tak, že budou cíleně vylučováni drobní začínající zemědělci, kteří právě měli být těmito akcemi osloveni a přilákáni. Výrobní zaměření Standardní produkce (zaokrouhleno) jednotky Kč/RPJ Polní výroba 500 000 Zahradnictví 290 000 Vinohradnictví 370 000 Ovocnářství a ostatní trvalé kultury 440 000 Produkce mléka 680 000 Chov skotu (resp. zvířat zkrmujících objemnou píci) 290 000 Chov prasat a drůbeže (resp. zvířat zkrmujících jadrná krmiva) 440 000 Smíšená výroba 450 000 29. 7. 2014 text: Hlavní kancelář ASZ ČR 2. díl: LFA - Znevýhodněné oblasti, nově od roku 2018 ANC - Oblasti s přírodním znevýhodněním P okračujeme druhým dílem našeho seriálu komentářů k zásadním prvkům a principům, které nabízela nová společná zemědělská politika na další období. Tentokrát se týká LFA - znevýhodněných oblastí. Zkratky: LFA – Less Favoured Areas = znevýhodněné oblasti, ANC – Areas with Natural Constraints = oblasti s přírodním znevýhodněním, ASZ – Asociace soukromého zemědělství, VDJ – velká dobytčí jednotka, MZe – Ministerstvo zemědělství, WTO – World Trade Organization, PRV – Program rozvoje venkova Citace z vypořádání vnějšího připomínkového řízení k PRV: Malé zemědělské podniky na venkov vždy patřily. Vesnice, kde už není ani jeden zemědělec (byť drobný), se stává neživou. Příloha: Požadovaná minimální hodnota standardní produkce na podnik (v přepočtu na RPJ) stanovená dle výrobního zaměření: Zásadní připomínka ASZ: U LFA oblastí trváme na nastavení podmínky zatížení VDJ/ha ve výši max. 0,2 VDJ/ha zemědělské půdy jako vstupní podmínky pro získání dotací, nikoliv 0,3 resp. 0,35 VDJ od roku 2017. Současně požadujeme vyjasnění zda-li podmínka VDJ/ha v LFA se vztahuje na podnik (tedy i jeho část mimo LFA) nebo pouze na hektary zem. půdy v LFA. Také požadujeme co nejrychlejší redefinici oblastí LFA na ANC. V oblastech LFA trváme na tom, aby se vycházelo pouze z ekonomické újmy podle přírodního stanoviště bez započítávání ŽV. Dotace by se měla vyplácet na přírodní stanoviště a ne na podnik. Reakce MZe: Vysvětleno. Nastavení podmínky minimální intenzity chovu hospodářských zvířat respektuje deklarovanou snahu MZe podpořit prostřednictvím plošných plateb PRV 2014+ alespoň nepřímo sektor živočišné výroby a cílit platby pouze skutečně hospodařícím žadatelům. Podmínka minimální intenzity chovu hospodářských zvířat bude vztažena na veškerou obhospodařovanou z.p. resp. TP, bez rozlišení, zda je v LFA nebo není. O posunu redefinice LFA-O bylo rozhodnuto v návaznosti na možnost do data spuštění redefinice poskytovat v těchto oblastech platby na základě „starých podmínek“, tj. v případě ČR pouze na TP. Tímto rozhodnutím je zohledněna snaha MZe směřovat podporu LFA zejména na travní porosty, které mají pozitivní vliv na erozi půdy a kvalitu vody. Vlastní kalkulace platby je stanovena v souladu s požadavky nařízení 1305/2013, tj. je založena na kalkulaci ztráty příjmů a/nebo dodatečných nákladů vyplývajících z přírodních omezení. Ztráta příjmu vychází z kalkulace tzv. příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku. Újma v hospodaření je pak vypočtena jako rozdíl v příspěvku na úhradu pro daný typ LFA a pro příznivou oblast. Výchozí situace na úrovni EU Problematika LFA byla od počátku diskusí k zemědělské reformě na roky 2014 – 2020 velmi ožehavou otázkou nejenom v České republice. Plošné dotace do LFA byly totiž předmětem kritiky ze strany WTO - Světové obchodní organizace, která poukazovala na to, že se jedná o skrytou podporu produkce a to není přípustné. Navíc nastavení podpor do LFA se ve členských státech EU značně 71 72 Selská revue 2014 společná zemědělská politika www.asz.cz Tabulka č. 1: Porovnání sazeb LFA v minulém a novém programovacím období lišilo a to nebylo u „společné“ zemědělské politiky a tohoto typu plošných dotací možné. Oblasti LFA tvoří v celé EU 56 % zemědělsky obhospodařované půdy. Přitom pouze polovina z tohoto území je skutečně dotována. Členské státy totiž často vyřadily velkou část potenciálních žadatelů na základě nějakého dalšího kritéria. Sem spadá i česká podmínka „dotace pouze na trvalý travní porost“ nebo „podmínka 0,3 VDJ/ ha“. To ovšem nebude do budoucna možné. Původních celkem 140 různých národních kritérií se má změnit na osm celoevropsky platných společných kritérií nejdéle do roku 2018. Podle těchto kritérií je také stanovena míra znevýhodnění konkrétního stanoviště, od čehož se odvíjí výše sazby dotace. Nárok na podporu má mít každý farmář, který do území spadá bez ohledu na to, co a jak produkuje. Omezit dotace lze pouze formou degresivity (tj. snížení výše dotace) s ohledem na tzv. úsporu z rozsahu – tj. při „nadlimitním“ počtu hektarů, nebo tehdy, když se zjistí, že díky lidské intervenci, technickému pokroku a investicím je už přírodní znevýhodnění překonáno. Tedy už dále nepředstavuje hendikep. Farmář, který překonal přírodní znevýhodnění, má být vyřazen z možnosti získat dotaci na základě tzv. fine tunningu (doladění). To se například týká zavlažovaných oblastí. Dotace do LFA mají v novém programovacím období velkou podporu a i proto v legislativě EU došlo k navýšení sazeb takto: Z původních maximálně 250 Euro/ha na 450 Euro/ha v horských oblastech a ze 150 na 250 Euro/ ha v oblastech ostatních a specifických. Příjemci dotací LFA musí ale splňovat podmínku tzv. aktivního zemědělce (dle I. pilíře) – vzpomeňme na nedávný návrh MZe na zpřísnění splnění podmínky „aktivního zemědělce“, který by fakticky znamenal vyloučení velké části zejména drobných žadatelů, kteří by se rázem nemohli stát ani příjemci dotací do LFA. Viz zde: http://www.asz.cz/redakce/index.php?clanek=95268&lanG=cs&xuser=&slozka=5880&xsekce=6068 Postoj ASZ ČR ASZ ČR v podstatě od začátku přístupu EU rozumí a fakticky jej vítala. Chtěli jsme, aby došlo co nejrychleji k redefinici území LFA a současně, aby výsledné území bylo ve vymezených podmínkách ze strany EU co největší. Prosazovali jsme variantu 49 % území ČR = LFA. Chtěli jsme, aby se normalizovaly podmínky dotací do LFA v souladu s jejich smyslem a tím nikdy nebyla podpora produkce, nýbrž A) zachování zemědělské činnosti ve znevýhodněných oblastech tak, aby zde mohla být tato realizována i budoucími generacemi; B) snaha o předcházení přehnané intenzifikaci oblastí, kde to není s ohledem na přírodní podmínky s ohledem na udržitelnost vhodné; C) podpora udržení specifického krajinného rázu LFA oblastí a biodiversity. To jsou hlavní důvody, proč chce EU tyto oblasti plošně dotovat v porovnání s oblastmi produkčními. A de fakto jsou to i důvody, pro které je tato podpora mezinárodně obhajitelná. Druhá část, tedy ekonomicky prostřednictvím dotací přilepšit zemědělcům, kteří by jinak byli tlačeni tržními silami k intenzifikaci, je zvláště významná v České republice, která tvoří evropské rozvodí a dopady na kvalitu vody by byly citelné v širším evropském území. Předmětem dotace LFA tedy od začátku nemělo být, kdo má kolik VDJ, ale kdo kde hospodaří a jak. Naopak podmínkou WTO bylo, aby dotace byly přístupné všem zemědělcům v identifikovaných oblastech bez ohledu na typ a rozsah produkce. Z toho důvodu jsme odmítli další zpřísnění podmínky počtu VDJ/ha. A jsme přesvědčeni, že tak učiní při konzultacích PRV i Evropská komise. Navíc s ohledem na přírodní charakter oblastí LFA a možnosti hospodaření v těchto oblastech se z pohledu ASZ jedná vždy o nepřímou podporu živočišné výrobě. Rozšiřovat podmínku splnění VDJ/ha i na plochu obhospodařovanou mimo LFA je irelevantní/nesmyslné a bude nejspíše ze strany Evropské komise rovněž odmítnuto. Tato neporozumění cílům EU může ke všemu zpozdit celý proces schvalování programového dokumentu PRV. Evropská komise jasně deklarovala, že kritéria omezující počet žadatelů o dotace LFA, která byla aplikována v předchozím programovacím období, mohou členské státy uplatňovat pouze do doby redefinice LFA. Každé další zpřísnění (již tak před WTO neobhajitelných podmínek) bude těžko přijatelné. ASZ ČR požadovala co nejrychlejší redefinici oblastí LFA také z důvodu možnosti vyčlenit do LFA ještě 5 % národní obálky v rámci I. pilíře – přímých plateb. Jednalo by se o cca 560,- Kč za hektar půdy v LFA. Toto nebylo na úrovní ČR přijato ani příliš diskutováno. Kontinuálně ASZ ČR odmítala výpočet sazby LFA na základě porovnávání podniků v LFA a ne-LFA. Z logiky nastavení těchto dotací, mají být náklady vztahovány vždy přísně na oblasti nikoliv typ podniku. Má se pak sledovat například nutnost pořízení speciálního zařízení pro obhospodařování příkrých svahů, vícenáklady na spotřebu nafty při určitém sklonu terénu, vícenáklady na lidskou ruční práci, kterou nelze strojem ve složitých podmínkách nahradit, atp. Výpočet plateb zůstává v PRV zcela chybný, neboť sleduje náklady vybraných podniků v LFA a ne-LFA. Ty jsou závislé zejména na vnitropodnikové podnikatelské strategii, která se různí. Závěrem lze tedy konstatovat, že navýšení podmínky VJD/ha z 0,2 na 0,3 (resp. 0,35) a rozšíření této podmínky navíc i na oblast ne-LFA obhospodařovanou žadatelem, jde přímo proti smyslu dotací LFA, cílům EU i je v rozporu se stanovisky WTO. Cílem je totiž podpora zachování co nejvíce přírodě příznivého hospodaření a naopak mají být z dotací vyloučeni ti, kdo přírodní znevýhodnění překonali a u nichž už opuštění půdy nehrozí. Pokud toho dosáhli přeměnou oblasti LFA na de facto oblast intenzivní, může to ale znamenat důsledky, které se projeví až v budoucích generacích. 5. 8. 2014 LFA - průměrná sazba LFA - Ha - obec, příp. k.ú. s průměrnou nadmořskou výškou celého území větší nebo rovnou 600 m n.m. nebo s průměrnou nadmořskou výškou celého území větší nebo rovno 500 a menší než 600 m n.m. a zároveň svažitostí nad 15 % na ploše větší než 50 % výměry celkové půdy v obci nebo k.ú. – 105 % průměrné sazby pro horskou oblast (typ HA) Možný rozsah Sazba v Eur 1777 tis. ha/z toho TTP 805 tis. ha - dotace pouze na TTP 118 Eur Koeficient přepočtu na velké dobytčí jednotky (VDJ) 1,0 skot nad 6 měsíců do 24 měsíců 0,6 skot nad 1 měsíc do 6 měsíců 0,2 ovce nad 12 měsíců 0,15 kozy nad 12 měsíců 0,15 koně nad 6 měsíců 1,0 koně do 6 měsíců 0,4 Typ LFA 2015 - 2020 Možný rozsah Sazba v Eur LFA - průměrná sazba 1772,8 tis. ha 96 Eur 157 Eur LFA - H3 (600 - 700 m n.m.) 515 tis. ha/z toho TTP 364 tis. ha - dotace pouze na TTP LFA - H4 (do 600 m n.m. a sklonitost nad 15% na více než 50 % území) 134 Eur LFA - H5 (do 600 m n.m. a sklonitost nad 15% na méně než 50 % území) LFA - Oa (obce, příp. k.ú. s výnosností půdy nižší než 34 bodů - 105 % průměrné sazby pro ostatní méně příznivou oblast) 117 Eur LFA - Oa 94 Eur LFA - Ob 1044 tis. ha/z toho TTP 305 tis. ha - dotace pouze na TTP LFA - S LFA - Sx (137 % průměrné sazby, tj. 101 Eur/ha) 130 Eur LFA - H2 (700 - 800 m n. m.) LFA - Ha - obce, příp. k.ú. v horské oblasti nesplňující kritéria uvedená pro typ HA – 90 % průměrné sazby pro horskou oblast (typ HB) LFA - Ob (obce s výnosností půdy vyšší nebo rovnou 34 bodů - 85 % průměrné sazby pro ostatní méně příznivou oblast) 138 Eur LFA - H 1 (nad 800 m n. m.) 114 Eur 217 tis. ha/z toho TTP 135 tis. ha - dotace pouze na TTP 91 Eur Podmínky v novém PRV >> Specifické informace pro operaci skot nad 24 měsíců PRV 2015 - 2020, verze ze dne 4. 6. 2014 Typ LFA 2007 - 2013 2015 - 2020 text: Hlavní kancelář ASZ ČR Příloha č. 2 - Přepočítávací koeficienty hospodářských zvířat na VDJ Druh a kategorie hospodářských zvířat 2007 - 2013(14) • Doplňkové podmínky pro poskytnutí platby v horských oblastech (LFA-H) a oblastech, které čelí specifickým omezením (LFA-S) Žadatel o podporu musí splňovat následující podmínky: - musí každý den ve stanoveném kontrolním období (od 1.6. do 30.9.) dodržovat minimální záchovnou intenzitu chovu býložravců 0,3 VDJ/ha evidované zemědělské půdy obhospodařované žadatelem, resp. od roku 2017 0,35 VDJ/ha evidované zemědělské půdy obhospodařované žadatelem, - musí splňovat v celém hospodářství požadavky cross-compliance (čl. 91 a 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky). • Doplňkové podmínky pro poskytnutí platby v oblastech, které čelí značným přírodním omezením (LFA-O) Žadatel o podporu musí splňovat následující podmínky: - musí každý den ve stanoveném kontrolním období (od 1.6. do 30.9.) dodržovat minimální intenzitu chovu býložravců 0,3 VDJ/ha evidované zemědělské půdy s kulturou travní porost obhospodařo- LFA - S 520 tis. ha 510 tis. ha jako očekávaný rozsah - dotace na veškerou zemědělskou půdu (129 % průměrné sazby, tj. 101 Eur/ha) 92 Eur (91 % průměrné sazby, tj. 101 Eur/ha) 111 Eur (110 % průměrné sazby, tj. 101 Eur/ha) 77 Eur (76 % průměrné sazby, tj. 101 Eur/ha) 1048 tis. ha 310 tis. ha jako očekávaný rozsah - dotace na zemědělskou půdu s kulturou travní porost 205,8 tis. ha 200 tis. ha jako očekávaný rozsahu - dotace na veškerou zemědělskou půdu 82 Eur 57 Eur 83 Eur vané žadatelem, resp. od roku 2017 0,35 VDJ/ha evidované zemědělské půdy s kulturou travní porost obhospodařované žadatelem, - musí splňovat v celém hospodářství požadavky cross-compliance (čl. 91 a 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky). • Identifikace prahové úrovně plochy zemědělského podniku, na základě které členské státy postupně snižují platby Platby se postupně snižují dle výměry zemědělského podniku v oblastech vymezených dle čl. 32 odst. 2, čl. 31 odst. 5 a čl. 32 odst. 3. - výměra z.p. do 1 000 ha – plná výše platby - výměra z.p. nad 1 000 ha do 2 500 ha – platba snížená o 10 % - výměra z.p. nad 2 500 ha – platba snížená o 15 % Prahové hodnoty pro postupné snižování plateb byly stanoveny na základě analýzy technické efektivnosti. Míra snížení plateb byla stanovena na základě analýzy citlivosti na změny úrovně plateb. Zdroj: PRV 2015 - 2020 verze ze dne 4. 6. 2014, PRV 2007 - 2013 verze srpen 2011 73 74 Selská revue 2014 společná zemědělská politika www.asz.cz 3. díl: Aktivní zemědělec T řetí díl našeho seriálu komentářů k nové společné zemědělské politice na další období se týká návrhu na úpravu definice a podmínek tzv. aktivního zemědělce, resp. postoje ASZ ke zpřísnění podmínek nad rámec povinného minima definovaného EU, jež navrhuje ministerstvo zemědělství. Vyjádření ASZ k návrhům ministerstva zemědělství Předsednictvo ASZ ČR se na svém jednání dne 7. 7. 2014 jednomyslně shodlo na jednoznačném odmítnutí jakékoliv další podmínky pro splnění tzv. aktivního zemědělce nad rámec povinného minima, které je definováno v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 130712013 o přímých platbách a jeho prováděcím předpisu Nařízení komise (EU) č.639/2014. Ačkoliv tato legislativa umožňuje jednotlivým členským státům nastavit další alternativní podmínky, Předsednictvo ASZ ČR je přesvědčeno, že tento krok nemá v České republice žádné opodstatnění a zavádění dalších podmínek je jen zbytečnou byrokratizací přímých plateb, které by, mimo jiné, mohlo vyústit v nepřípustné omezení menších či více diverzifikovaných subjektů. Tento odmítavý postoj je v souladu se všemi našimi předchozími stanovisky, kdy jsme od počátku vyjednávání podmínek SZP upozorňovali na riziko neadekvátní administrativní zátěže pro žadatele. Více zde: http://www.asz.cz/cs/aktualne-z-asz/stanovisko-asz-cr-k-navrhu-na-upravu-definice-a-podminek-aktivniho-zemedelce.html (vč. návrhu ze strany Ministerstva zemědělství) „Aktivní zemědělec“ je další novinkou dotačního období 2014 – 2020. Smyslem opatření je cílit dotace skutečně hospodařícím zemědělcům a eliminovat z příjmu dotací na plochu takové činnosti, kde zemědělství evidentně není realizováno. Smyslem plošných dotací zemědělcům obecně už od jejich počátku je: a) dorovnání příjmů zemědělství v porovnání s příjmy jiných sektorů; b) aby se podařilo zemědělce udržet na venkově a přispělo se tak ke stabilitě venkovského obyvatelstva; c) aby se předcházelo opuštění zemědělské činnosti, čím se mimo jiné zaručí péče o krajinu a půdu pro další generace. Kde již na počátku tyto tři výchozí prvky nejsou, tam vlastně nemá co dělat ani dotace. Reforma SZP pro roky 2014 – 2020 navíc přidala ještě významnou povinnou ekologizaci přímých plateb (30 % tvoří tzv. greening). Plošné zemědělské dotace se u nás uplatňují teprve se vstupem ČR do EU od roku 2004. Smysl plošného dotování zemědělství nebyl tedy vytvářen u nás, ale tento prvek jsme přejali od tzv. starých členských států. To je také důvod, proč o smyslu evropských plošných dotací do zemědělství můžeme u nás pochybovat. „České zemědělství je charakteristické duální strukturou výroby, kde 87 % podniků připadá na podniky fyzických osob, obhospodařující celkem 30 % z. p. Zbylých 13 % podniků jsou podniky právnických osob s převážně nájemní pracovní silou, hospodařící na 70 % výměry z. p. v ČR“, říká úvod Programu rozvoje venkova na roky 2014 - 2020. Stará Evropa podobnou situaci nezná, ale je to stará Evropa, kde základní pravidla Společné zemědělské politiky vznikala a která se jenom velmi složitě reformují. Zpravidla vždy jednou za 7 let, ale jak vidíme i nyní na pokračování. V souvislosti s problematikou „aktivního zemědělce“ je skou legislativou. První krokem je vždy vyloučení těch, kdo pobírají do 5 tis. Euro/ rok (případně po rozhodnutí členského státu nižší hranice) a teprve pak se sleduje podíl příjmů ze zemědělství na celkových příjmech. třeba připomenout další část původního návrhu Evropské komise – tzv. zastropování, které myšlenku „aktivního zemědělce“ doplňuje. Smyslem tzv. zastropování bylo, že farmář má nárok na maximálně 300 000 Euro/rok/ podnik/přímé platby (strop se nevztahoval na tzv. greening). Tímto stanoveným stropem Evropská komise identifikovala, že další dotace již není třeba, protože pak už nedává smysl. Dále těží podniky z tzv. výhody z rozsahu a není již třeba intervenovat z veřejných zdrojů formou dotace. Politická reprezentace České republiky byla v průběhu projednávání nových pravidel Společné zemědělské politiky vehementně proti tzv. zastropování a i díky ní se podařilo tuto podmínku z dotační politiky nakonec vyloučit. Výsledkem je, že některé největší podniky v ČR (tj. 8 – 9. tis. ha) mohou získat až šestinásobek toho, co Evropská komise považovala za strop. Naopak v souladu s principem snížení zbytečné byrokracie a v souladu s obecnými principy dotování zemědělské činnosti na venkově Evropská komise předem vyloučila ze sledování podmínky „aktivního zemědělce“ ty nejmenší podniky až do velikosti 5000 Euro/rok/podnik/přímé platby. „Menší zemědělci na částečný úvazek přispívají přímo k životaschopnosti venkovských oblastí a z toho důvodu by měli mít možnost pobírat přímé platby.“ (citace návrhu nařízení k přímým platbám) Takové podniky by nemusely pro sledování podmínky „aktivního zemědělce“ dokládat nic, protože výše jejich dotací je kontrolním foto: G.Kužel 75 foto: G.Kužel orgánům známa. Předpokládá se, že jsou to charakterem takové podniky, které přispívají k údržbě krajiny i zaměstnanosti na venkově. Minimálně zase nepřímo, protože kdo má živnostenský list a provozuje zemědělství, nemůže být žadatelem na Úřadu práce. Z pohledu legislativy se v problematice „aktivního zemědělce“ jedná o dvě základní věci. A) Vyloučit předem z dotací ty činnosti/plochy, které nemají nic společného se zemědělstvím, pokud žadatel neprokáže opak; B) Vyloučit z dotací takové podniky, kde již ztrácí smysl dorovnávat pomocí dotací jejich celkové příjmy. Add A): První podmínka se zajišťuje tak, že vznikne tzv. negativní seznam, kam se dostane každý zemědělec, který se zabývá (nebo v jehož obhospodařované ploše se nachází – záleží na přístupu členského státu): letištěm a souvisejícími službami, železničními službami, vodárnami, službami v oblasti nemovitostí, stálými sportovními a rekreačními areály. Když ale dotyčný prokáže, že: a) roční částka přímých plateb tvoří alespoň 5 % celkových příjmů, které získal z nezemědělské činnosti v posledním účetním období, pro které jsou tyto důkazy k dispozici; nebo b) že jeho zemědělská činnost není zanedbatelná; nebo c) že jeho hlavním obchodním nebo podnikatelským cílem je výkon zemědělské činnosti; tak musí být zase z tohoto „negativního“ seznamu vymazán a na dotace nárok má. Tj. v řadě případů se může jednat pouze o náročné administrativní cvičení. Ze kterého ale tak jako tak mají na úplném začátku být vyloučeni ti menší (tj. s dotacemi do 5 tis. Euro/rok). Tuto hranici může členský stát snížit, to je pravda, ale co tím získá? Spíše si zadělá na administrativu s mnohem větším okruhem žadatelů. Dále může dobrovolně členský stát seznam „nezemědělských“ činností rozšířit. Logicky však za nezemědělskou činnost lze těžko považovat například mulčování. Oba zpřísňující kroky musí schválit Evropská komise a členský stát si je musí obhájit jako nediskriminující. Add B): Druhá podmínka „aktivního zemědělce“ se zajišťuje tak, že členský stát může stanovit, které podniky či osoby se považují za toho charakteru, že zemědělství tvoří jenom zanedbatelnou činnost anebo že jejich hlavním obchodním nebo podnikatelským cílem není výkon zemědělské činnosti. To je volitelná možnost pro členské státy. Ale zase nejprve musí být z jakéhokoliv takového zjišťování vyloučeni ti, kdo pobírají dotace do 5 tis. Euro/rok, případně zase může být na základě rozhodnutí členského státu tato hranice snížena. Neplatí tedy schéma z dopisu Ministerstva zemědělství ze dne 27. 6. 2014 na str. 2, kde bylo jako první krok uvedeno sledování podmínky „přímé platby < 5 % nezemědělských příjmů nebo příjmy ze zemědělské činnosti < 1/3 z celkových příjmů“….. a teprve pak by se sledovala výše přímých plateb do XXX Euro. To by bylo v rozporu s Evrop- Tedy přístup navrhovaný ze strany Ministerstva zemědělství nejenom, že byl navržen jako přímo diskriminační vůči menším hospodářům, ale byl také chybně navržen vůči základním principům legislativy a textu nařízení. To jasně říká, že „Odstavce 2 a 3 se nevztahují na zemědělce, kteří za předchozí rok obdrželi pouze přímé platby nepřesahující určitou částku. Tato částka je stanovena členskými státy na základě objektivních kritérií, jako jsou jejich vnitrostátní nebo regionální charakteristiky, a nesmí být vyšší než 5 000 EUR.“ Navíc podmínka splnit definici „aktivního zemědělce“ je provázána v obou pilířích zemědělské politiky, tedy jak v přímých platbách, tak Programu rozvoje venkova. Kdo by nesplnil definici aktivního zemědělce, neměl by nárok na dotace ani z těchto dotačních titulů Programu rozvoje venkova: • Ekologické zemědělství; • Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními; • Dobré životní podmínky zvířat (kódy opatření 11, 13 a 14). Přístup Ministerstva zemědělství k problematice „aktivního zemědělce“ považujeme za velmi varovný ještě v jiném argumentu – a sice ve snaze eliminovat narůstající počet žadatelů o dotace (v roce 2014 30 tisíc). V sousedním Rakousku je celkem 173 300 zemědělských podniků z toho 66 800 takových, kde hlavním zdrojem obživy je zemědělská činnost. Přitom zemědělsky obhospodařovaná plocha je zhruba o milion hektarů menší. Dotační podmínky nelze upravovat s odkazem na jakékoliv spekulativní jednání. Každé spekulativní jednání má být řešeno individuálně. Právě nesmyslné a nesystémové úpravy jinak dobře nastavených dotačních podmínek nahrávají různému nestandardnímu chování budoucích žadatelů. A není snad právě navýšení počtu hospodařících subjektů na venkově a tím narovnání historického vývoje před rokem 1989 cílem zemědělské politiky v ČR? 14. 8. 2014 text: Hlavní kancelář ASZ ČR 76 77 Selská revue 2014 společná zemědělská politika www.asz.cz Příloha č. 1: Citace příslušných článků nařízení k přímým platbám č. 1307/2013 Článek 9: Aktivní zemědělec 1. Přímé platby se neposkytují fyzickým či právnickým osobám, nebo skupinám fyzických či právnických osob, jejichž zemědělské plochy jsou převážně plochy přirozeně ponechávané ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin, a které na uvedených plochách nevykonávají minimální činnost stanovenou členskými státy podle čl. 4 odst. 2 písm. b). 2. Přímé platby se neposkytnou fyzickým či právnickým osobám ani skupinám fyzických či právnických osob, které provozují letiště, železniční služby, vodárny, služby v oblasti nemovitostí, stálé sportovní a rekreační areály. Členské státy mohou případně na základě objektivních a nediskriminačních kritérií rozhodnout, že na seznam uvedený v prvním pododstavci zařadí jakékoli další obdobné nezemědělské podniky nebo činnosti, a mohou se následně rozhodnout tyto podniky nebo činnosti ze seznamu vyjmout. Osoba či skupina, na kterou se vztahuje první nebo druhý pododstavec, je však považována za aktivního zemědělce, pokud předloží ověřitelné důkazy ve formě požadované členskými státy, které prokazují některou z následujících skutečností: a) roční částka přímých plateb tvoří alespoň 5 % celkových příjmů, které získala z nezemědělské činnosti v posledním účetním období, pro které jsou tyto důkazy k dispozici; b) její zemědělská činnost není zanedbatelná; c) jejím hlavním obchodním nebo podnikatelským cílem je výkon zemědělské činnosti. 3. Kromě případů v odstavcích 1 a 2 mohou členské státy na základě objektivních a nediskriminačních kritérií rozhodnout, že se přímé platby neposkytují fyzickým či právnickým osobám, nebo skupinám fyzických či právnických osob: a) jejichž zemědělská činnost tvoří pouze zanedbatelnou část jejich celkových hospodářských činností, nebo b) jejichž hlavním obchodním nebo podnikatelským cílem není výkon zemědělské činnosti. 4. Odstavce 2 a 3 se nevztahují na zemědělce, kteří za předchozí rok obdrželi pouze přímé platby nepřesahující určitou částku. Tato částka je stanovena členskými státy na základě objektivních kritérií, jako jsou jejich vnitrostátní nebo regionální charakteristiky, a nesmí být vyšší než 5 000 EUR. 5. V zájmu zajištění ochrany práv zemědělců je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, pokud jde o stanovení: a) kritérií pro stanovení případů, v nichž má být zemědělská plocha zemědělce považována za plochu převážně přirozeně ponechávanou ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin; b) kritérií pro rozlišení příjmů ze zemědělských a nezemědělských činností; c) kritérií pro stanovení výše přímých plateb uvedených v odstavcích 2 a 4, zejména týkající se přímých plateb v prvním roce přiznání platebních nároků, pokud není hodnota platebních nároků dosud definitivně stanovena, a rovněž týkající se přímých plateb pro nové zemědělce; d) kritérií, která musí zemědělci splňovat, aby pro účely odstavců 2 a 3 prokázali, že jejich zemědělská činnost není zanedbatelná a že představuje jejich hlavní obchodní nebo podnikatelský cíl. 6. Členské státy oznámí Komisi rozhodnutí uvedené v odstavcích 2, 3 nebo 4 do 1. srpna 2014 a v případě jeho změn do dvou týdnů ode dne přijetí rozhodnutí o změně. Příloha č. 2: Plány na implementaci čl. 9 – Aktivní zemědělec v ostatních státech EU Zdroj: Copa-Copega, informace od členských organizací, ke dni 24. 6. 2014, přeložila R. Vondráková (informace ze zemí, které v tabulce chybějí, nebyly v době zpracování tabulky známé) Článek 9 - Aktivní zemědělec Žádné přímé platby osobám: - (povinné)které nevyvíjející minimální aktivitu - zemědělské plochy jsou převážně plochy přirozeně ponechávané ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin /pozn. RV – ČR stanovila, že takové plochy na jejím území nejsou/ - (povinn) - které provozují letiště, železniční služby, vodárny, služby v oblasti nemovitostí, stálé sportovní a rekreační areály (seznam může být rozšířen členskými státy), pokud neprokáží, že jsou aktivními farmáři* - (volitelné pro členské státy) jejichž zemědělská činnost tvoří pouze zanedbatelnou část jejich celkových hospodářských činností* - (volitelné pro členské státy) jejichž hlavním obchodním nebo podnikatelským cílem není výkon zemědělské činnosti * - národní rozhodnutí musí být do 01/08/2014. * Nevztahuje se na ty farmáře, kteří dostávají přímé platby menší než určité množství (určí se na úrovni členského státu, ale nesmí být více než €5.000). Definice minimální aktivity Rozšíření negativního seznamu Nepodstatná zemědělská aktivita Aktivita či objekty společnosti? Rozhodující částka pro neaktivního farmáře Zjednodušující iniciativy Belgie (Flandry) NE Německo Těžební společnosti Ano, ale zatím se neví detaily Ano, ale zatím se neví detaily Přímé platby < €5.000 Irsko Stále se diskutuje, ale možná to bude minimální míra VDJ - podobně jako u LFA Ne Řecko NE Španělsko - Minimálně 0,20 VDJ/ha - Minimálně jedna aktivity za rok, v rámci seznamu, který je uveden v Nařízení NE Zanedbatelnou aktivitou se myslí, když přímé platby > 80% z celkových účetních dokladů k zemědělství Oficiální přiznání, FÚ Přímé platby < €1.250 Itálie Pozitivní diversifikace směrem k trhu (např. orientace na trh nebo zachování zemědělské aktivity) - IČO ze sektoru veřejné sféry (vláda, regiony, obce) - Banky, pojišťovnictví, finanční služby Oficiální přiznání, FÚ Přímé platby < €1.250 nebo 5.000 v LFA Lotyšsko Když příjmy ze zemědělství jsou méně než 1/3 celkových příjmů Oficiální přiznání, FÚ Maďarsko Asi ne Asi ne Asi ne Rakousko Teprve v jednání Ne NE Ne Přímé platby minulého roku < €1.250 Portugalsko - Nejméně 0,20 VDJ/ha - Zvláštní kritéria pro půdu ladem Přímé platby < €5.000 Rumunsko Stále diskutováno Stále diskutováno Přímé platby < €5.000 Finsko Stále diskutováno Obce v diskusi Přímé platby < €2.000 Článek 10: Minimální požadavky na získání přímých plateb 1. Členské státy rozhodnou, že v jednom z těchto případů neposkytnou zemědělci přímé platby: a) pokud je celková částka přímých plateb, o kterou bylo zažádáno nebo která má být poskytnuta před uplatněním článku 63 nařízení (EU) č. 1306/2013 v daném kalendářním roce, nižší než 100 EUR; b) pokud je plocha zemědělského podniku, na kterou lze poskytnout podporu, u níž bylo zažádáno o přímé platby nebo u níž mají být přímé platby poskytnuty před uplatněním článku 63 nařízení (EU) č. 1306/2013, menší než jeden hektar. 2. Členské státy mohou v rámci limitů stanovených v příloze IV upravit prahové hodnoty uvedené v odst. 1 písm. a) a b), aby zohlednily strukturu své zemědělské ekonomiky. 3. Pokud se členský stát rozhodl uplatnit prahovou hodnotu týkající se plochy podle odst. 1 písm. b), použije nicméně písmeno a) uvedeného odstavce na ty zemědělce, kterým je vyplácena podpora vázaná na produkci v živočišné výrobě uvedená v hlavě IV a kteří mají méně hektarů, než je prahová hodnota týkající se plochy. 4. Příslušné členské státy mohou rozhodnout, že odstavec 1 nepoužijí v nejvzdálenějších regionech a na menších ostrovech v Egejském moři. 5. V Bulharsku a Rumunsku se částka, o kterou bylo zažádáno nebo která má být poskytnuta podle odst. 1 písm. a) pro rok 2015, vypočte na základě příslušné částky stanovené v bodě A přílohy V. V Chorvatsku se částka, o kterou bylo zažádáno nebo která má být poskytnuta podle odst. 1 písm. a) pro roky 2015–2021, vypočte na základě částky stanovené v bodě A přílohy VI. 78 Selská revue 2014 společná zemědělská politika Švédsko VB (Anglie) VB (Severní Irsko) No Přirozeně ponechaná půda - v diskusi Ne, budou zvláštní pravidla pro přirozeně ponechanou půdu Platební nároky mají jít jenom tomu, kdo je administrativně, finančně a pokud se týká výsledku odpovědný za práci na půdě. Ne www.asz.cz Ne Ne Přímé platby < €5.000 Přímé platby < €5.000 Cílem je ponechat co nejvíce farmářů mimo negativní list, jinak to bude administrativně náročné – znovu je uvádět do kolonky „aktivní zemědělec“ Nerozhodnuto ještě Předsednictvo ASZ ČR na jednání 8. 9. jednoznačně přivítalo rozhodnutí ministra zemědělství nezavádět další podmínky, než požaduje rámec evropské legislativy. To v praxi bude znamenat, že aktivní zemědělec bude vymezen takto: (viz rámeček) D efinitivní vymezení aktivního zemědělce dle tiskové zprávy SZIFu ze dne 10. 9. 2014 bude následující: Aktivní zemědělec se nebude posuzovat jen pro přímé platby, ale vztahuje se také na některá opatření Programu rozvoje venkova, např. na podporu LFA nebo ekologické zemědělství. Cílem tohoto nově zaváděného požadavku je poskytnout dotace především těm žadatelům, pro které je zemědělství hlavním zdrojem obživy. Splnění podmínky aktivního zemědělce se nevztahuje na menší zemědělce. Ti žadatelé, kteří nedosáhnou roční částky přímých plateb 5000 €, což velmi přibližně odpovídá 20 ha, nebudou muset prokazovat, že plní podmínku aktivního zemědělce. U všech ostatních bude v prvním kroku prověřeno, zda v rámci svých podnikatelských činností neprovozují jednu z aktivit, stanovených evropskou legislativou. Jedná se o následující činnosti: provozování letiště, železniční služby, vodní díla, dále služby v oblasti nemovitostí, provozování stálých sportovních a rekreačních areálů. Příloha č. 3: Plány na implementaci čl. 10 nařízení k přímým platbám dle průzkumu Copa-Cogeca Zdroj: Copa-Copega, informace od členských organizací, ke dni 24. 6. 2014, přeložila R. Vondráková (informace ze zemí, které v tabulce chybějí, nebyly v době zpracování tabulky známé) Článek 10 - Minimální podmínky pro získání přímých plateb Minimální požadavky na získání přímých plateb 1. Členské státy rozhodnou, že v jednom z těchto případů neposkytnou zemědělci přímé platby: a) pokud je celková částka přímých plateb, o kterou bylo zažádáno nebo která má být poskytnuta před uplatněním článku 63 nařízení (EU) č. 1306/2013 v daném kalendářním roce, nižší než 100 EUR; b) pokud je plocha zemědělského podniku, na kterou lze poskytnout podporu, u níž bylo zažádáno o přímé platby nebo u níž mají být přímé platby poskytnuty před uplatněním článku 63 nařízení (EU) č. 1306/2013, menší než jeden hektar. 2. Členské státy mohou v rámci limitů stanovených v příloze IV upravit prahové hodnoty uvedené v odst. 1 písm. a) a b), aby zohlednily strukturu své zemědělské ekonomiky. 3. Pokud se členský stát rozhodl uplatnit prahovou hodnotu týkající se plochy podle odst. 1 písm. b), použije nicméně písmeno a) uvedeného odstavce na ty zemědělce, kterým je vyplácena podpora vázaná na produkci v živočišné výrobě uvedená v hlavě IV a kteří mají méně hektarů, než je prahová hodnota týkající se plochy. Země/částka Reakce ASZ k aktivnímu zemědělci Výše přímých plateb Počet hektarů Další požadavky Dánsko 5 ha Německo 1 ha Španělsko < €100 in 2015 < €200 in 2016 < €300 in 2017 Itálie < €250 in 2015 < €250 in 2016 < €300 in 2017 Maďarsko 1 ha Nizozemí €500 Rakousko < €150 (výjimku tvoří ti, kdo mají nárok na vázanou podporu) 1,5 ha Portugalsko €100 0,5 ha Finsko €200 Švédsko 4 ha VB (Anglie) 5 ha VB (Severní Irsko) 3 ha Ne Žadatelům, kteří kromě zemědělství provozují některou z těchto podnikatelských aktivit, a nejsou tak a priori považováni za aktivní zemědělce, se v dalším kroku umožňuje prokázat, že se zemědělstvím v určitém rozsahu zabývají a že tedy mají nárok na přímé platby (a některé další podpory Společné zemědělské politiky). Požadavek aktivního zemědělce je splněný, pokud roční příjem z přímých plateb činí alespoň 5 % částky těch příjmů, které nepocházejí ze zemědělské činnosti. Druhou možností je doložit, že alespoň třetina z celkových příjmů žadatele jsou příjmy ze zemědělské činnosti. Splněním jednoho z těchto požadavků je zároveň splněna podmínka aktivního zemědělce, v opačném případě D opis ministra zemědělství ze dne 27.8.2014 adresovaný předsedům nevládních organizací ovšem současně obsahoval vyjádření, že snaha o přísnější podmínky aktivního zemědělce byla vedena nárůstem žadatelů o dotace v LPIS (téměř tisíc subjektů za rok 2013), kteří měl převážně malou výměrou – do 5 hektarů. Vzhledem však k tomu, že Mze i SZIF tyto své návrhy přehodnotily jako příliš administrativně náročné a bez potřebného „efektu“, bylo z něj prozatím ustoupeno. Lze tedy kvitovat, že hlavní připomínka ASZ byla akceptována. Stanovisko Mze však také obsahuje prohlášení o snaze do budoucna dál hledat účinnou cestu k zamezení počtu nových žádostí a to pravděpodobně metodickým nastavením evidence v LPIS. S tímto vyjádřením a cílem Mze však předsednictvo není možné přímé platby poskytnout. Je důležité doplnit, že posuzování aktivního zemědělce probíhá při úvodních kontrolách jednotných žádostí. Mladý zemědělec Součástí přímých plateb bude nově také zvýšená dotace pro mladé začínající zemědělce. Jedná se o 25% příplatek k základní sazbě SAPS, tedy velmi přibližně o 30 € na hektar, ale pouze do výměry 90 ha. Na každý další hektar nad tento limit bude vyplácena jen sazba SAPS (a při splnění podmínek také greeningová platba). O příplatek z titulu mladého zemědělce může požádat každý zemědělec podávající jednotnou žádost na zemědělskou plochu, který poprvé zahajuje zemědělské podnikání, nebo ho zahájil nejpozději pět let před podáním své první jednotné žádosti. Žadateli – mladému zemědělci nemůže být v roce podání žádosti více než 40 let. Příplatek se poskytuje maximálně pět let, ovšem tato doba se zkracuje o počet let, které uplynuly od zahájení zemědělského podnikání. ASZ písemně vyjádřilo zásadní nesouhlas. Skutečnost, že postupně dochází k nárůstu žadatelů, považuje jednoznačně jako kladný. ASZ odmítá konzervaci současného stavu a je zejména pobouřeno tím, že resort a priori považuje každého nového (malého) žadatele za „problém“ namísto toho, aby jej vnímalo jako jednu z možností vzniku nových hospodářství a oživení venkova. Argumentaci ve smyslu motivace pouze dotacemi, která v poslední době doprovází tyto debaty, považuje předsednictvo ASZ za falešnou, neboť stávající žadatelé tyto dotace také pobírají a za dotacemi by měla jít i odpovědnost za plnění podmínek cross-compliance a GAEC atd. Navíc podle údajů Českého statistického úřadu je zřejmé, že soukromí zemědělci (fyzické osoby) od roku 2000 do roku 2013 jednoznačně navýšili výměru obhospodařované půdy v ČR a přitom jejich absolutní počty klesly, naproti tomu u právnických osob klesl počet hektarů (o téměř 10%) při zhruba stejném počtu subjektů. To jistě nebylo způsobeno jen zájmem „nepravých“ zemědělců o dotace, jak se zřejmě domnívá Mze. Snahou o lustrování a omezování nově přihlášených subjektů do LPIS se tak Mze staví proti dlouhodobému trendu v ČR, a případným omezováním bude stranit existujícím žadatelům o dotace. Shora uvedený proces vzniku definice „aktivního farmáře“ v českých podmínkách uvádíme v celém průběhu, který nabral rychlost během posledních měsíců. Tímto způsobem je, podle našeho názoru, nejlépe patrné, jak probíhalo vyjednávání o tomto klíčovém parametru a postup ASZ při plnění usnesení Rady ASZ k „aktivnímu farmáři“. 9. 9. 2014 text: Hlavní kancelář ASZ ČR 79 80 81 Inzerce Selská revue 2014 Podpora spolupráce subjektů v zemědělství a potravinářství program rozvoje venkova Dotační podpora investic a mladých zemědělců S tejně jako v předchozím programovém období v letech 2007 – 2013 bude i nadále v rámci Programu rozvoje venkova (PRV), který je II. pilířem Společné zemědělské politiky, pokračovat podpora realizace investic do zemědělství a potravinářství a také podpora mladých zemědělců. Stejně tak bude podporována spolupráce subjektů v zemědělství a potravinářství nebo dotační podpora nezemědělských podnikatelských činností Podpora investic Podporu investic v zemědělské výrobě bude tedy možné poskytovat i v novém programovém období 2014-2020 a to v rámci dotačního titulu 4.1.1 Investice do zemědělských podniků. Dotaci v maximální výši 40 – 60 % z celkových způsobilých výdajů budou moci získat zemědělští podnikatelé na realizaci svých projektových záměrů v rámci živočišné i rostlinné výroby. Vyšší míru dotace budou moci získat mladí začínající zemědělci či projekty realizované ve znevýhodněných oblastech. V případě živočišné výroby je aktuálně navrhována podpora investic pro chov skotu, prasat, ovcí, koz, drůbeže, králíků a koní, a to například stáje, jímky a hnojiště či sklady pro krmiva a steliva. V rostlinné výrobě je plánována podpora skladovacích prostor (kromě obilných sil, jejichž další podpora již plánována není), nosných konstrukcí trvalých kultur, skleníků, fóliovníků a jiných pěstebních ploch. Mezi priority bude patřit podpora živočišné výroby, ovoce a zeleniny, včetně brambor. Nově plánujeme dotovat i pořízení speciálních mobilních strojů pro zemědělskou výrobu. Mezi hlavní podmínky pro získání dotace bude patřit předložení kvalitně zpracovaného projektu s vyhodnocením přínosů projektu vůči naplňování cílů daného opatření Programu rozvoje venkova či splnění podmínek finančního zdraví u projektů nad 1 mil. Kč celkových způsobilých výdajů. Na zvýšení efektivity výroby a celkové konkurenceschopnosti malých a středních podniků v oblasti zpracování zemědělských produktů bude zaměřen dotační titul 4.2.1 Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů. Podpora navazuje na stávající opatření Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům a většina základních podmínek zůstane zachována. O dotaci budou moci požádat zemědělci i zpracovatelské podniky spadající do kategorie malých a středních podniků a projekty budou moci být zaměřené pouze na zpracování primárních zemědělských produktů (tzv. „annexových“). Příkladem takového projektu je například výstavba či modernizace jatek, mlékárny, mlýna, zpracování ovoce a zeleniny nebo výroba krmných směsí. Využití moderních technologií umožní až 40 % dotace na investice do zařízení pro výrobu potravin a krmiv, pro jejich finální úpravu, balení, značení a skladování konečných produktů i surovin potřebných pro výrobu. Jako ve všech investičních opatřeních i zde budou muset žadatelé podávající projekt s celkovými výdaji přesahujícími 1 mil. Kč prokázat finanční zdraví podniku a vypracovat podnikatelský plán, ze kterého budou zřejmé hlavní přínosy projektu a finanční plán investice. Oproti stávajícímu období bude nově důraz kladen nejen na zvýšení efektivity výroby, ale i na zkrácení dodavatelských řetězců, což bylo důvodem pro rozšíření způsobilých výdajů o investice související s uváděním produktů na trh, včetně marketingu. Pro účely zvýhodnění před ostatními projekty bude za krátký dodavatelský řetězec považován pouze takový způsob dodání výrobku, kdy mezi zemědělcem, který vyprodukoval základní suroviny pro výrobek, a prodejcem tohoto výrobku konečnému spotřebiteli, bude maximálně jeden mezičlánek (např. zpracovatel, či zprostředkovatel). Nově by měly být zvýhodněny projekty zaměřené právě na zkrácení dodavatelského řetězce v rámci místních trhů, čímž by byla podpora zacílena kromě jiného i na produkci regionálních potravin. Podpora mladých zemědělců Stejný typ investic jako u titulu 4.1.1 bude podporován i v operaci 6.1.1 Zahájení činnosti mladých zemědělců. V této operaci však budou moci získat maximální dotaci ve výši 45 tis. EUR pouze mladí začínající zemědělci ve věku do čtyřiceti let, kteří poprvé zahajují činnost, mají zemědělskou kvalifikaci (případně mají možnost si ji doplnit), a kteří maximálně 36 měsíců provozují zemědělskou výrobu. Žadateli budou moci být pouze subjekty plnící definici mikro nebo malého podniku. Nad rámec investic v operaci 4.1.1 jsou zde plánovány jako způsobilé i výdaje na nákup zemědělské půdy, hospodářských zvířat, či krmiv, osiv a hnojiv. Zásadní novinkou oproti programovému období 2007 – 2013 je stanovená minimální velikost podniku žadatele jako kritérium přijatelnosti pro vstup do opatření. Tato minimální velikost bude definována dosažením určité minimální hodnoty standardní produkce (založené na výměře zemědělské půdy a množství hospodářských zvířat) již při podání Žádosti o dotaci. Další podmínkou bude předložení podnikatelského plánu, jehož realizaci žadatel musí zahájit do devíti měsíců od podání Žádosti o dotaci. Nastavení dotačního titulu tak reflektuje představu Evropské komise, podle které je cílem podpory spíše převzetí stávajícího podniku mladým zemědělcem než vnik zcela nových farem. S cílem podpořit rozvoj inovací a efektivní spolupráci subjektů působících v oblasti zemědělství a potravinářství bylo do PRV nově zařazeno opatření Spolupráce. V rámci operace 16.1.1 Podpora operačních skupin a projektů EIP bude podporováno zakládání a fungování tzv. Operačních skupin, které svou činností budou naplňovat koncept Evropského inovačního partnerství (EIP). Operační skupina se zformuje kolem konkrétního problému, který hodlá v rámci projektu řešit. Problém by se neměl týkat konkrétního podniku, ale měl by mít obecný charakter (např. minimalizace posklizňových ztrát či prodloužení trvanlivosti potravin bez využití chemických látek). Po jeho vyřešení Operační skupina zaniká. Hrazeny budou náklady spojené s vypracováním akčního plánu a studie proveditelnosti a následné provozní náklady. Zároveň bude poskytována podpora na přímé investiční výdaje, které budou souviset se zavedením inovace u zemědělského či potravinářského subjektu do praxe. Operační skupina musí být složena minimálně ze dvou subjektů. Jedním ze subjektů musí být podnikatel, u kterého bude inovace zaváděna. Druhý subjekt pak musí působit v oblasti vědy a výzkumu. Maximální počet členů operační skupiny není omezen. Do spolupráce se mohou zapojit poradci, nevládní organizace či další aktéři působící na venkově. Založit operační skupinu a usnadnit její fungování by měl tzv. broker (inovační zprostředkovatel). Důleži- tým aspektem v rámci této operace je povinnost sdílet výsledky projektu na evropské i národní úrovni. Na zavádění inovací bude zaměřena též operace 16.2.1 Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií. Tato podpora je jako jediná z opatření Spolupráce známa žadatelům o dotace již z programového období 2007 – 2013. I v novém programovém období bude moci zemědělský podnikatel či výrobce potravin nebo krmiv požádat o podporu projektu na vývoj a zavedení inovativního (zcela nového, nebo významně vylepšeného) výrobního postupu, zařízení či výrobku na základě spolupráce s výzkumnou institucí. Na rozdíl od EIP řeší toto opatření problémy či potřeby konkrétních podniků, i zde budou dotovány výdaje na spolupráci. Dotaci na investice související se zavedením inovace pak bude možné získat buď přímo v rámci této operace, nebo z opatření Investice do hmotného majetku, kde budou inovační projekty zvýhodněny. Spolupráce nejméně dvou subjektů bude podporována také v dalších operacích PRV. Společný pro tyto operace je způsob rozdělení způsobilých nákladů na vlastní spolupráci (např. vypracování podnikatelského plánu, studie proveditelnosti, provozní náklady projektu) a na přímé investiční náklady související s projektem. Na spolupráci mikropodniků z oblasti zemědělství, lesnictví nebo potravinářství je zaměřen dotační titul 16.3.1 Sdílení zařízení a zdrojů. Subjekty budou moci žádat o podporu na pořízení či sdílení společných technologií, strojů a zařízení. Dotační titul 16.4.1 Horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů je určen zemědělským podnikům, výrobcům potravin, subjektům podnikajícím v oblasti služeb pro zemědělství a potravinářství, obcím a jejich svazkům, místním akčním skupinám i nevládním neziskovým organizacím zastupujícím zemědělce nebo zpracovatele potravin, a to bez omezení velikosti. Příkladem takové spolupráce je realizace společného prodeje ze dvora nebo prodeje v místní prodejně, společná organizace přímého prodeje spotřebiteli (tzv. bedýnkový prodej) nebo společného prodeje velkoodběratelům (např. nemocnice či jídelny). Společné investiční akce při zpracování a dalším využití biologicky rozložitelného odpadu (kompostárny) a při zpracování a dalším využití biomasy za účelem výroby alternativních paliv (tvarovaná biopaliva) bude podporovat operace 16.6.1 Horizontální a vertikální spolupráce při udržitelném zajišťování biomasy pro výrobu energie a v průmyslových procesech. Tak jako v předešlých operacích, i zde je vyčleněna široká škála možných příjemců dotace - zemědělský podnikatel, výrobce potravin, podnikatelský subjekt, obce a svazky obcí. Dotační podpora nezemědělských podnikatelských činností N adále bude pokračovat též podpora nezemědělských podnikatelských činností, a to prostřednictvím podopatření 6.4 Podpora investic na založení nebo rozvoj nezemědělských činností. Oproti předchozímu období bude možné projekty realizovat na území celé České republiky s výjimkou území hl. města Prahy. Podopatření je určeno pouze zemědělským podnikatelům. Podopatření je rozděleno do třech tematických operací. V rámci operace 6.4.1 Investice do nezemědělských činností bude možné žádat na vybrané činnosti uvedené v Klasifikaci ekonomických činností (CZ-NACE). Podpora bude směřovat zejména do oblasti zpracovatelského průmyslu, maloobchodu a stavebnictví. V rámci této operace může být podpořena výroba „anexových“ produktů (produkty uvedené v příloze I Smlouvy o fungování EU) za předpokladu, že tuto aktivitu z větší části doplní činnost, jejímž výstupem jsou tzv. „neanexové“ produkty. Podporovány budou jednak stavební výdaje na vybranou provozovnu, ale také strojní zařízení a technologie potřebné pro provoz dané činnosti. Možným projektem může být například výstavba či stavební obnova pivovaru, truhlářské dílny, autoservisu, či maloobchodní prodejny. V rámci této operace budou zvýhodňovány zejména projekty, jejichž realizací vzniknou nová pracovní místa. O podporu nezemědělské podnikatelské činnosti v oblasti venkovské turistiky bude možné žádat v rámci operace 6.4.2 Podpora agroturistiky. Podpora bude směřovat na stavební výdaje ve vazbě na malokapacitní ubytovací zařízení (kapacita musí činit nejméně 6, maximálně však 40 lůžek), které zahrnuje stravování a další budovy a plochy v rámci turistické infrastruktury, sportoviště a příslušné zázemí. Možným projektem může být například vytvoření agropenzionu s jízdárnou a hipostanicí jako širší využití zemědělské farmy. Preferovány budou opět projekty tvořící pracovní místa. Podpora investic do zařízení na výrobu tvarovaných biopaliv či do nové výstavby bioplynových stanic bude realizována v rámci operace 6.4.3 Investice na podporu energie z obnovitelných zdrojů. Výkon bioplynové stanice (BPS) nesmí přesáhnout 500 kW a roční vstup surovin do BPS musí být min. z 30 % celkové hmotnosti (t) tvořen kejdou prasat. Dále bude v případě BPS požadováno účelné využití minimálně 10 % disponibilního tepla z celkové předpokládané roční výroby stanovené energetickým auditem a maximálně 20 % roční energetické hodnoty cíleně pěstované biomasy jako vsázkového materiálu. V rámci této operace budou zvýhodňovány zejména projekty, které jsou příznivější pro životní prostředí. 82 Selská revue 2014 regiony asz se představují www.asz.cz Je jen škoda, že poněkud klesá zájem o společné pořádání akcí, které v hojnějším počtu organizovala vyškovská ASZ v minulosti. Byl jím například zájezd do Rakouska spojený s prohlídkou tamních farem či zájezd na farmy členů ASZ v jiných regionech. Tradicí, která se dochovala, jsou podzimní setkání členů jihomoravských regionů (Vyškovska, Blanska, Hodonína, Břeclavi a nyní i Kroměříže) vždy střídavě v jednom z nich. asz vyškov sedláci nebrečí „Velký úspěch však mělo celostátní asociací pořádané školení k novému občanskému zákoníku. A to je, myslím, správná cesta, jak zaujmout třeba i mladé sedláky, kteří převzali farmy po svých otcích a svůj vztah k naší organizaci si teprve hledají,“ myslí si místopředsedkyně vyškovského regionu Helena Přikrylová. Když je cosi shnilého ve státě českém Vyškovský region je nejjižnější částí Hané, tedy oblasti s jednou z nejúrodnějších půd u nás. R egion, který jsme navštívili v minulém čísle našeho časopisu - Písek, se stejně jako ten, do kterého se podíváme nyní, nachází na jihu našeho území. Těžko byste však kde hledali větší rozdíly co do přírodních podmínek a tedy i zaměření jednotlivých farem. Oba regiony totiž dělí 250 kilometrů, kraj Jihočeský střídá Jihomoravský, louky a pastviny orná půda s vysokou bonitou. To proto, že nás vítá jedna z nejúrodnějších oblastí naší republiky – Haná, konkrétně její nejjižnější část – Vyškov. Vzhledem k tomu, že 92 % zdejší země- dělské půdy tvoří orná, je většina farem členů vyškovské asociace čistě rostlinných. Jednoznačně vede pěstování sladovnického ječmene, pšenice a řepky. Ještě před deseti, patnácti lety se tu na mnoha statcích dařilo chovu prasat, vinou nízkých výkupních cen vepřového však dnes stáje zejí prázdnotou. Výjimkou nejsou ani případy, kdy zkrachovalá jatka sedlákům dodnes dluží vcelku vysoké částky peněz. velkými společnostmi, které ve snaze si tuto výsadu udržet, se neštítí značně pochybných praktik. „Řada z nás se setkala s velice svérázným jednáním zástupců těchto podniků vůči vlastníkům půdy, a to zejména v období pozemkových úprav. Výjimkou nebylo ani vyhrožování a zastrašování v případech, kdy se vlastník rozhodl pro prodej půdy soukromému zemědělci,“ shodují se vyškovští sedláci. Úrodná půda na jedné straně, její nedostupnost na straně druhé. Většina zdejších katastrů je obhospodařována Ti byli na počátku letošního roku nadšeni, když se šéfem resortu zemědělství stal člen strany, kterou mnozí z nich s důvěrou volili, navíc ze selského rodu a sám aktivně hospodařící. „Od koho jiného již čekat více pochopení a podpory? O to větším rozčarováním však pro nás je jeho dosavadní přístup, kdy pro potřeby menších sedláků neudělal zhola nic. Ačkoliv možností v době závěrečného vyjednávání podmínek nové společné zemědělské politiky měl dost. Za nejvíce promarněnou šanci považujeme nezavedení platby na první hektary,“ zaznívá jednotně ze strany členů vyškovského regionu. Protože však sedláci nejsou zvyklí brečet, ale konat, nelze ani těm vyškovským upřít značnou vlastní aktivitu. V roce 2006 založila část z nich odbytové družstvo, prostřednictvím kterého realizuje společné výkupy sladovnického ječmene a nákupy chemikálií se slevou až 24 %. V roce 2008 spolupořádala ASZ Vyškov dožínky jihomoravského kraje. Zvonovice, část obce Rostěnice nedaleko Vyškova, kde se svou rodinou hospodaří předseda ASZ Vyškov Jiří Marák, je jednou z bývalých obcí tzv. vyškovského jazykového ostrůvku. Nebo chcete-li, hanáckých Sudet. Tedy oblasti zhruba 30 kilometrů východně od Brna, kterou v polovině 14. století osídlili přistěhovalci z Německa. A ti pak byli po šesti staletích, po druhé světové válce, odsunuti zpět do své původní domoviny. (Více se o vyškovském jazykovém ostrůvku dočtete v příštím čísle Selské revue v sekci Z historie.) A v jednom z opuštěných zvonovických statků začal v roce 1946 na přidělených devíti hektarech polností hospodařit i dědeček manželky Jiřího Maráka. Na omezenou dobu samozřejmě, tedy do založení místního JZD v roce 1953. Manželé Marákovi se svými dvěma syny Šimonem (vpravo), Hynkem a snachou. lo dalších devět hektarů polností. Jiří Marák od samého počátku tchánovi v hospodaření vydatně pomáhal, ačkoliv do roku 2007 při zaměstnání, kterým byl post učitele na základní škole. Nyní se sedlačině na zvonovickém statku věnují plně Jiří Marák s mladším synem Šimonem, vypomáhá jim i starší syn Hynek. Farma je zaměřena na čistě rostlinnou výrobu na celkem 270 hektarech velmi úrodné půdy. „Hospodaříme v osmi katastrech na 25 půdních blocích, kde se bonita pohybuje od 6,50 do 16 Kč/m2, převažuje však půda s vyšší bonitou. O zdejší oblasti se říká, že stačí, když hospodář nezapome- Zde na Vyškovsku jsme obklopeni obřími zemědělskými společnostmi, obhospodařujícími osm, devět tisíc hektarů za pomoci několika málo zaměstnanců. Takováto výměra by velice slušně uživila i stovku rodin. ne zasít,“ směje se Šimon Marák. Základními plodinami jsou pšenice, sladovnický ječmen a řepka, na množitelských porostech pěstují Marákovi čičorku a hořčici, a to jak na vývoz do Francie, tak pro Výzkumný ústav pícninářský v Troubsku. „S výzkumným ústavem mám na příští rok ještě smlouvu na množení osiva jetele a vojtěšky,“ informuje mladý hospodář. Od počátku hospodaření do dneška měnili Marákovi zemědělskou techniku hlavně z důvodu navýšení výměry již třikrát. O restituce, jejichž vyřízení trvalo dva roky, zažádali oba rodiče manželky pana Maráka, neboť maminka pocházela původem také ze statku, k němuž kromě inventáře náleže- Nová víceúčelová hala v objektu bývalého JZD ve Zvonovicích je čerstvě po kolaudaci. Ten se pokoušel jakožto mladý začínající zemědělec o získání dotace, na níž ovšem bodově nedosáhl, neboť byli zvýhodněni ekologicky hospodařící žadatelé. „V novém Programu rozvoje venkova by měly být podmínky pro tuto dotaci ještě zpřísněny, omezeny předem stanovenými výdělky, což považuji za nepochopitelné. Stejně tak ne- pochopitelná je absence jakéhokoliv dotačního titulu určeného menším zemědělcům. Nastavení budoucí dotační politiky je diskriminační obzvláště vůči drobným začínajícím sedlákům, kteří na rozdíl od mamutích podniků podporu skutečně potřebují. Připadá mi, že je cosi shnilého ve státě českém, když ministerstvo absolutně ignoruje dlouhodobé volání naší nevládní organizace po skutečných potřebách soukromých zemědělců a navenek se mediálně prezentuje, jak pro český venkov dělá jen to nejlepší,“ říká zklamaně Šimon Marák a dodává: „Přitom počty jsou zcela jednoduché. Zde na Vyškovsku jsme obklopeni obřími zemědělskými společnostmi, obhospodařujícími osm, devět tisíc hektarů za pomoci několika málo zaměstnanců. Takováto výměra by ve- 83 84 Selská revue 2014 regiony asz se představují www.asz.cz lice slušně uživila i stovku rodin, nehledě na celou řadu dalších neekonomických přínosů pro venkov.“ I tak je ovšem třeba hledět do budoucna s optimismem, který Marákovým rozhodně nechybí. Aktuálně mají těsně po kolaudaci nové víceúčelové haly, která jim společně se staršími skladovacími prostory umožní uskladnění veškeré produkce. Nachází se v objektu bývalého JZD ve Zvonovicích, ke kterému se váží i další plány hospodářů. A to na rozjezd živočišné výroby a s ním spojenou výstavbu stáje, na kterou by si již na podzim chtěli nechat vypracovat projekt. Prohlédnout si hospodářství rodiny Marákových a podrobněji se seznámit s jeho historií, současností i plány do budoucna budete moci u příležitosti letošní čtvrté akce pořádané Asociací soukromého zemědělství v rámci Roku rodinných farem – Farmářských slavností pro rodiny s dětmi. Konají se na této farmě v sobotu 20. září a jejich součástí bude i odborný seminář pro širokou veřejnost. Jste srdečně zváni! Novodobá historie sedlačení rodu Provazníků V obci Rybníček, ležící v mírně zvlněném terénu na pravém břehu řeky Hané, zhruba sedm kilometrů východně od Vyškova, hospodaří manželé Provazníkovi a Přikrylovi. Navázali tak na dlouholetou tradici rodu Provazníků, kteří se po meči i po přeslici věnují sedlačení snad odedávna, dle dochovaných písemností pak déle než 250 let. S obcí Rybníček je jejich působení spjato od druhé poloviny 19. století. Na část ze své 130hektarové výměry vidí rodina přímo z terasy domu. Původní statek v Rybníčku, na němž rodina hospodařila před kolektivizací, byl komunisty srovnán se zemí. Začátky stavby farmy na zelené louce v devadesátých letech. věřil, ač již rodina žila a pracovala v novém působišti na Přerovsku, že se vše změní. Té chvíle, ke které došlo po dlouhých 35 letech, se však již nedožil. tak začít psát novodobá historie sedlačení rodu Provazníků. „Když padl režim a já okamžitě začal uvažovat o obnovení hospodaření, byl jsem ve svých 55 letech okolím považován za nerealistu. Bydleli jsme 50 kilometrů od bývalého statku, který navíc již neexistoval. Úsilí o vzkříšení sedlačení se mi však stalo doslova posedlostí a já byl rozhodnutý udělat pro něj cokoliv,“ vzpomíná František Provazník. S 19 hektary půdy, patřící k bývalé usedlosti, a velmi složitém získání pozemku pro stavbu nového statku na konci obce, kde rostla družstevní pšenice, nebyla přístupová cesta, voda ani elektřina, začal pan Provazník budovat novou usedlost a současně hospodařit. Zásadní pro něj byla jak velká podpora ze strany manželky, tak rozhodnutí dcery a zetě, absolventů vysoké školy - fakulty ekonomie a strojírenství, kteří v té době měli již svá zaměstnání v těchto oborech, že budou hospodařit společně s ním. Nynější podoba obytné části a hospodářských budov, které po 12 let sloužily k chovu prasat. Přišla však padesátá léta a rodina byla v rámci akce „Kulak“ vystěhována, otec uvězněn. Statek byl srovnán se zemí a na jeho místě vyrostla bytovka, lépe odpovídající nárokům „nového“ venkova. Otec Františka Provazníka, tehdejší hospodář, stále Následoval prodej rodinného domku u Přerova a stavba farmy – jak obytné části, tak hospodářských budov. Celá rodina i s dvěma malými dětmi po tu dobu užívala velmi nevyhovující náhradní pronajaté bydlení, nicméně vše ustála a mohla se Dlouhé roky hospodařila rodina na 50hektarové výměře a věnovala se chovu prasat. Selata od deseti prasnic byla vykrmována a dodávána na nedaleká tištínská jatka. Zlom však nastal před deseti lety, kdy dlouhodobý propad výkupních cen vepřového donutil hospodáře chov ukončit a zaměřit se čistě na rostlinnou výrobu. Velkým přínosem pro hospodářství bylo před čtyřmi lety pořízení posklizňové linky. Dnes ke statku náleží 130 hektarů orné půdy (z toho 85 vlastních), k nimž výrazně dopomohla komplexní pozemková úprava, proběhlá v minulých letech. Na 30 hektarech stále hospodaří vitální pan Provazník, na zbylé stovce manželé Přikrylovi. Pěstovanými plodinami jsou pšenice, sladovnický ječmen a řepka. Velkým přínosem pro hospodářství bylo před čtyřmi lety pořízení posklizňové linky. „Jestli mě v rámci zemědělského podnikání něco opravdu mrzí, pak je to nastavení dotačního systému, který čím dál více postrádá svůj základní smysl – tedy podporu zemědělců a venkova. Jde o to, že vlastníci půdy jsou o výši jednotné platby na plochu dobře informováni a úměrně s její rostoucí výší požadují i vyšší nájemné. Konkrétně v naší oblasti jsme se dostali do fáze, kdy SAPS výši nájmu již nepokryje. Dotace tedy nejen pokřivují ceny, ale v konečném důsledku nekončí ani na vesnici, jelikož velké množství vlastníků půdy žije ve městech,“ upozorňuje paní Přikrylová. věnovat chovu o počtu až 200 prasnic. Praktikovali uzavřený obrat stáda, vykrmená prasata odebírala jatka v Holešově, Přerově či Uherském Brodě. V roce 2007 došlo k situaci, která byla pro farmu téměř likvidační a z níž se rodina doteď úplně nevzpamatovala – jatka nezaplatila za odebrané vepřové velmi vysokou částku peněz, dodnes bez jakékoliv náhrady. Naštěstí v té době již farma disponovala větší výměrou – původních několik hektarů se rozrostlo na současných 83. Proto bylo možné zaměřit se čistě na rostlinnou výrobu, zahrnující pěstování pšenice, ječmene, řepky a kukuřice. Byla vybudována i ocelokolna a další hala na uskladnění veškeré produkce, což Hlobilovým umožňuje počkat si na nejpříznivější výkupní cenu. Té leží blaho obce na srdci, již osmým rokem je její místostarostkou. Podařilo se jí například sehnat finanční prostředky na opravu některých sakrálních památek v obci. Zároveň je autorkou brožurky o jejich původu i současnosti, která poslouží jako informační zdroj pro další generace. Kromě práce na farmě a pro obec využívá paní Přikrylová i své ekonomické vzdělání – několika členům vyškovské asociace poskytuje účetní služby, je členkou revizní komise celostátní asociace. hospodařilo pouze šest malých sedláků s výměrami okolo 6,5 hektarů. Mezi nimi i rod maminky dnešního bohdalického hospodáře Jana Hlobila. „Rostlinná výroba je dnes již doménou syna Pavla, který k ní má blíže než já. Na farmě pomáhá odmala, je absolventem střední I v případě další rodiny se tedy potvrdilo, nakolik jsou sedláci pro obec, ve které žijí a hospodaří, důležití a co všechno v její prospěch vlastně automaticky dělají. Na nepřízeň s optimismem Devět kilometrů jižně od Vyškova se nachází obec s ryze zemědělským charakterem a v tomto směru i zajímavou historií - Bohdalice. Když byl totiž v druhé polovině 18. století zrušen jezuitský řád, kterému patřilo bohdalické panství, zakoupil jej rytíř Raimund Manner. A jemu sloužilo k hospodářským experimentům – choval a šlechtil zde ovce, pěstoval jetel a věnoval se i výsadbě a šlechtění nových odrůd ovocných stromů. K panství náležela i většina pozemků v katastru, kromě rodu Mannerů zde tak Manželé Hlobilovi se synem Pavlem, jehož doménou je rostlinná výroba. Ten, ačkoliv povoláním nástrojař, chtěl v rodinné tradici pokračovat a ihned, jakmile to bylo možné, zažádal o restituce. Začínal na několika málo navrácených hektarech a se sedmi mléčnými kravami v nepříliš vyhovujících prostorách, navíc uprostřed obce. To byl také jeden z hlavních důvodů, proč se po šesti letech roz- zemědělské školy, nyní dálkově studuje vysokou a přitom plně hospodaří,“ informuje Jan Hlobil. Takřka neřešitelným problémem však je další navýšení výměry, které by farmě velmi prospělo. V tomto směru nikterak nepomohla ani pozemková úprava, která znáte jinou tak poctivou, užitečnou a smysluplnou práci, kde je člověk svým vlastním pánem? Já ne. Pan Hlobil se v současné době věnuje výkrmu prasat formou služby. hodl přejít na chov prasat. Pro tyto účely získal vyplacením majetkových podílů dalších restituentů část prostor bývalého střediska živočišné výroby JZD Bohdalice v severní části obce. Vybudoval porodnu a společně s kolegou-sedlákem se začali zde proběhla před sedmi lety. „Dříve mívala každá obec svůj katastr, který sloužil k její obživě. Dnes je tato půda velmi často majetkem cizích lidí, vyváděným tak úplně jinam. A to není dobře,“ hodnotí současnou realitu farmář. 85 86 Selská revue 2014 regiony asz se představují Po nějakou dobu opuštěné hospodářské budovy na okraji Bohdalic však již opět slouží svému účelu a pan Hlobil, který měl k živočišné výrobě vždy kladný vztah, ji tak znovu provozuje, i když pouze formou služeb. „Spolupracuji se třemi firmami, které mi dodávají selata a po jejich vykrmení na jatečnou hmotnost je odebírají. S ohledem na náročnost této práce a nutnou údržbu hospodářských budov není finanční efekt nijak ohromující, ale nestěžuji si. Myslím, že kdo ze sedláků měl v minulosti podobnou negativní zkušenost ať již s jatky, mlékárnou, cukrovarem či jiným odběratelem, dobře mě pochopí,“ říká Jan Hlobil a dodává: “Vše má svá pro i proti, i soukromé hospodaření. Těch pro je však, dle mého názoru, stále mnohem více. Nebo snad znáte jinou tak poctivou, užitečnou a smysluplnou práci, kde je člověk svým vlastním pánem? Já ne.“ Nejistý osud královny Při vyslovení názvu obce Kojátky se mnoha lidem vybaví pěstování hub. Však zde má také 40letou tradici. Již v roce 1975 tu zahájila provoz pěstírna hlívy ústřičné, kde byl poprvé uplatněn velkovýrobní systém plodících stěn ve velkých paletách. Za tímto nápadem stojí člen ASZ Vyškov Rudolf www.asz.cz což přispěje k naší konkurenceschopnosti. Avšak nestalo se tak.“ Rudolf Ryzner s dcerou Evou a synem Rudolfem v pěstírně. Intenzivní pěstování hlívy probíhá na substrátu v polyetylenových pytlích při teplotě zhruba 15 oC. Sběr hlívy je ruční, denně se mu věnují dva z devíti zaměstnanců rodinné firmy. Ryzner, kterého pěstování hub provází takřka celým životem. Posledních více než dvacet let je tento obor také hlavní náplní činnosti Ryznerovic rodinné farmy, do jejíhož chodu je plně zapojen již i syn Rudolf. Na úplném počátku tradice hospodaření rodiny Ryznerů v Kojátkách byla v roce 1927 koupě zdejšího bývalého zámečku. Pro své dva syny jej pořídil a rozdělil na dvě hospodářství po 12 hektarech dědeček dnešního majitele. Po druhé světové válce, během níž byli oba bratři aktivně činní v odboji, se nevrátil z koncentračního tábora strýc Rudolfa Ryznera. A přišla padesátá léta, kdy hospodářství obsadilo nově vznikající družstvo… Jako substrát slouží nadrcená a fermentovaná pšeničná sláma. Již šest let funguje ke spokojenosti zákazníků i Ryznerovic rodiny obchůdek s houbami a kořením přímo na náměstí v Bučovicích. Rudolf Ryzner se pěstování hub věnoval nejprve pouze po domácku, při studiích. Své nadšení pro tento obor plně rozvinul až při spolupráci s odborníky z Bratislavy na vývoji nových technologií v kojáteckém družstvu. Účastnil se i budování dalších pěstíren v republice, tehdejší moderní technologie sem jezdili obdivovat vědci z celé Evropy. „Když jsme po revoluci zažádali o restituce, nemuseli jsme se s manželkou, která také téměř dvacet let pracovala v oboru pěstování hub, příliš dlouho rozmýšlet, jakým směrem se bude naše podnikání ubírat,“ vzpomíná pan Ryzner. Jako ideální a ekonomicky výhodné se v té době jevilo pěstování žampionů. Spolu s narůstající výměrou půdy, která dnes činí 85 hektarů (z toho 30 vlastních), se rozrůstala i klasická rostlinná výroba. Rodině se během několika let podařilo vyplatit další restituenty a získat tak do svého vlastnictví šest budov bývalého JZD, sloužících jako pěstírny. Byly postaveny i čtyři nové haly, v přízemí obytné budovy pak vznikly laboratoře pro výrobu sadby. Ve svém největším rozmachu na konci devadesátých let měla firma až 25 zaměstnanců. Po třiceti letech tak byla výroba žampionů v Kojátkách zcela ukončena a Ryznerovi přešli na pěstování hlívy ústřičné, královny mezi léčivými houbami. Její produkci se věnují dodnes, a to zhruba v objemu deseti tun měsíčně. „Hlíva je již nějaký čas velkým hitem zejména díky svým téměř zázračným vlastnostem – schopnosti výrazně posilovat imunitu, což dokládá celá řada studií. Má však i spoustu dalších příznivých vlastností a navíc výtečně chutná. Bohužel stále ještě není doceněna tak, jak by si zasloužila,“ informuje pan Ryzner a dodává: „Uhájit ekonomickou efektivitu však není jednoduché ani v případě pěstování hlívy. I zde je nejen polská konkurence velkým strašákem, navíc naše výrobní náklady stále stoupají. Osobně se domnívám, že pokud budou současné trendy u nás a ve státech, odkud k nám přichází a bude přicházet levná produkce tzv. pracných zemědělských komodit pokračovat, potom čeká naši společnost velmi brzy volba. A to zda zcela rezignovat na udržení těchto výrob, nebo se odhodlat k nastavení nějakých forem přímých podpor. Jako velmi účinnou, nicméně v současné době dosti kontroverzní a obtížně vyjednatelnou bych viděl například podporu cílenou na mzdy výrobních pracovníků ve vazbě na zaplacené odvody sociálního zabezpečení.“ čerstvou hlívou, ale i kvalitním kořením, sterilovanými výrobky ze žampionů a hlívy, potravinovými doplňky z hlívy a rakytníkovými výrobky a o zákazníky nemají nouzi. „Mrzí mě, že například v Německu je situace díky chování tamních spotřebitelů zcela jiná. Pěstírnám hub se zde ekonomicky daří, dokonce se staví nové. A to zejména proto, že u německých spotřebitelů převažuje patriotismus, nedůvěra k cizím produktům a ochota zaplatit výrazně vyšší cenu za domácí produkt,“ srovnává pan Ryzner. Doufejme tedy, že královnu mezi léčivými houbami – hlívu ústřičnou, u nás nečeká v brzké době podobný osud jako před několika lety žampiony. Nezasloužila by si to kvůli své výjimečnosti nejen ona, ale ani Ryznerovic rodina. Kojátky o své sedláky nepřijdou V obci Kojátky hospodaří společně se svým synem Pavlem i další člen ASZ Vyškov – Jan Šafránek. Věnují se čistě rostlinné výrobě, poskytování služeb u nás i v zahraničí (Slovensko, Maďarsko) a opravě zemědělské techniky. Pro tyto účely jim slouží objekt bývalého velkostatku z roku 1840, který o devadesát let později koupil spolu se 30 hektary půdy a svým čtyřem synům rozdělil dědeček pana Šafránka. Jeho otci připadlo 11 hektarů, které v devadesátých K velkému zlomu však došlo po vstupu České republiky do EU. „Usnadnění dovozu vedlo k přelití polské krize z nadvýroby pěstovaných hub na náš trh a v podstatě ke zruinování výkupních cen. Na druhé straně zavedený systém dotací na plochu přispěl ke zvýhodnění rostlinné výroby oproti výrobám ostatním a odsoudil je tak k útlumu. Tehdy poprvé jsme zapochybovali, zda naše rozhodnutí na počátku devadesátých let bylo správné,“ říká Rudolf Ryzner a dodává: „Po dobu dvou let jsme pěstovali žampiony se ztrátou v bláhové naději, že v Polsku musí dojít ke zvýšení extrémně nízkých nákladů na pracovní sílu, místního družstva, které za totality využívalo prostory statku. Nejprve za účelem živočišné výroby, později k pěstování hlívy ústřičné. V roce 1994 se do hospodaření plně zapojil i syn pana Šafránka Pavel, což spolu s nákupem zemědělské techniky umožnilo farmě kromě obhospodařování svých pozemků ještě začít poskytovat služby jiným Budova statku pochází z roku 1840 a za posledních 20 let zde proto proběhly rozsáhlé rekonstrukce. Byl i zastřešen celý dvůr a položena zámková dlažba. Manželé Šafránkovi s dcerou Soňou (druhá zleva), která má na starosti veškerou administrativu, a manželkou mladého hospodáře Pavla (v době fotografování byl na službách v Maďarsku) před zemědělskou usedlostí v Kojátkách. Pravidelnými návštěvníky farmy bývají profesoři z korejské univerzity. Moderní víceúčelovou halu vybudovali Šafránkovi bez jakýchkoliv dotací a slouží jim jak k uskladnění zemědělské techniky, tak rostlinné produkce. Ačkoliv většina faremní produkce stále putuje do velkoskladů, otevřeli si Ryznerovi před šesti lety ve snaze o určitou nezávislost vlastní obchůdek přímo na náměstí v Bučovicích. Zásobují jej nejen letech posloužily rodině jako základ soukromého hospodaření. K poměrně razantnímu navýšení výměry došlo hned na podzim roku 1993, po rozpadu zemědělským subjektům a také nabízet opravu techniky. Těmito činnostmi se Šafránkovi zabývají dodnes, služby (zejména sklizeň) provádějí zhruba na 1.500 hektarech, již 12 let i na Slovensku, letos poprvé v Maďarsku. Kromě otce a syna Šafránkových jsou na farmě zaměstnáni ještě dva pracovníci na plný a jeden na poloviční úvazek. Veškerou administrativu má za částečné pomoci maminky na starosti dcera Šafránkových Soňa. Aktuálně farma hospodaří na 260 hektarech orné půdy (z toho 110 vlastních). „Poněkud více jsme si slibovali od již proběhlých pozemkových úprav, ty nám ale příliš nepomohly. Přesto se rýsují ještě nějaké možnosti nákupu již pronajaté půdy, 87 88 Selská revue 2014 regiony asz se představují kterých bychom se synem rádi využili,“ informuje Jan Šafránek. Kromě obvyklých plodin – řepky, pšenice a sladovnického ječmene pěstují Šafránkovi na menší výměře ještě i kvalitní setou cibuli. Nabízejí ji jak přímo ze dvora, tak v obchůdku rodiny Ryznerových v Bučovicích, kde se prodávají houby a koření. Obě farmy vzájemně velmi dobře spolupracují, Ryznerovi využívají i Šafránkovic služby – zejména v rostlinné výrobě a při opravách strojů. Intenzivní několikaleté úpravy zemědělské usedlosti v Kojátkách nyní umožňují Šafránkovým jak pohodlné skladování techniky, tak veškerých obilnin (řepku prodávají hned po sklizni). Pro tyto účely byla nedávno vybudována bez využití jakýchkoliv dotačních titulů velice moderní víceúčelová hala. Statku velmi prospěla i nová střecha nad druhou skladovací halou, zastřešení celého dvora, zámková dlažba i rekonstrukce technického zázemí farmy a kanceláře. Zcela přirozený vztah k sedlačině má již i další „polistopadová“ generace – vnuci Jana Šafránka Jan, Adam, Filip a Štěpán. Jan se učí na opraváře zemědělských strojů, pro třináctiletého Štěpána prázdniny rovnají se žně. A tak se zemědělská obec Kojátky nemusí bát, že by v budoucnu znovu přišla o své sedláky. Dva zdejší velmi silné selské rody – Šafránkovi a Ryznerovi, členové ASZ Vyškov, totiž svou budoucnost vidí právě v soukromém hospodaření. Když sedlák vydrží víc než člověk Přímo ve Vyškově, v městské části zvané Nosálovice, naleznete zemědělskou farmu nesoucí tuto čtvrť ve svém názvu. Její ma- www.asz.cz jitel Marek Dvořák je potomkem selského rodu Dvořáků, kteří přišli na Vyškovsko na konci 18. století a po generace zde hospodařili. Podařilo se mu na tuto tradici nejen navázat, ale prorazit i ve velmi silné konkurenci velké zemědělské společnosti, která zde obhospodařuje značnou část pozemků. Pan Dvořák začal hospodařit ještě při studiu vysoké školy v roce 1996, kdy tuto činnost převzal po svém bratrovi, který nyní provozuje autoservis. Z původních 11 hektarů, navrácených v restituci, navýšil během několika let obhospodařovanou výměru na desetinásobek. Od počátku bylo jasné, že zaměření farmy na čistě rostlinnou produkci s sebou nese nutnost dalšího nákupu a pronájmu půdy, což obzvláště v dané oblasti nebylo a není ani trochu jednoduché. „Kromě nákupu státní půdy v minulosti mi značně pomohly i pozemkové úpravy, které před dvěma lety probíhaly v drnovickém katastru. Do té doby zde měla pronajatou většinu půdy drnovická zemědělská společnost, která navíc užívala po dlouhá léta bez jakékoliv kompenzace i některé mnou nabyté pozemky, k nimž mi nebyl umožněn přístup. V průběhu pozemkových úprav rozeslala tato společnost vlastníkům výstražný dopis plný polopravd a dezinformací ve snaze zabránit jim v prodeji či pronájmu půdy jiným subjektům. Naštěstí takovéto jednání na řadu z nich neplatilo a nenechali si zabránit v tom, aby se svým majetkem nakládali dle vlastního uvážení a chovali se tržně. Potěšilo mě, že řada majitelů pozemků vložila svou půdu s důvěrou do rukou rodinné farmy,“ říká pan Dvořák a dodává: „Možná i správně vyhodnotili, že věčné a stále medializované nářky nad špatným počasím, nízkými výkupními cenami, rušením zelené nafty či malými dotacemi pochází ze strany společností, které si takto často Pan Dvořák pěstuje aktuálně pšenici a sladovnický ječmen. Téměř veškerou produkci prodá prostřednictvím vyškovského odbytového družstva. chystají půdu k nutné transformaci podniku na jiný, samozřejmě se stejnými lidmi ve vedení.“ Ačkoliv by si i pan Dvořák mohl leckdy postěžovat (když nejvíce potřeboval úvěr na nákup půdy od Komerční banky, jejímž je 16 let klientem, nevyhověla mu a musel vše řešit ze soukromých zdrojů), nečiní tak. Obhospodařit 250 hektarů orné půdy zvládá s pomocí svého otce sám, a to ještě při zaměstnání. Intenzivně zvelebuje svou farmu, aktuálně její obytnou část, má rozestavěnou halu na uskladnění produkce. Sedlák prý vydrží víc než člověk. Mám pocit, že v případě Marka Dvořáka to platí dvojnásob. Sepjetí Burešovic dětí s životem na rodinné farmě je znát na první pohled. přibývá. Svou práci dělají s takovou láskou a poctivostí, že za touto přidanou hodnotou jsou lidé ochotni jet a nepočítat kilometry. Živočišná výroba byla vizí pana Bureše od úplného počátku soukromého hospodaření, přizpůsobil jí i navýšení výměry půdy (nejprve na 30 hektarů) ní budova kravína byla upravena pouze částečně a je zde umístěno maximálně 240 vykrmovaných prasat do cca 120 kg. Ročně se tak na Burešovic farmě vykrmí až dva tisíce prasat, z nichž tři čtvrtiny jsou prodány na základě velkého zájmu konečnému spotřebiteli, zbytek odeberou jatka. Selata nakupovali Burešovi až do roku 2010 od německého dodavatele, který garantoval perfektní zdravotní stav a zmasilost minimálně 58 %. Z důvodu navýšení ceny však již nebyla další spolupráce možná, Poctivost jako přidaná hodnota „Zemědělství, to je pro nás živočišná výroba,“ shodují se manželé Ladislav a Jana Burešovi, oba bývalí zootechnici, paní Budoucí výrobna uzenin přímo na farmě. Manželé Burešovi koupili v roce 2006 v pořadí druhý kravín K-96 a o rok později jej kompletně zrekonstruovali na moderní stáj s roštovými podlahami a plně automatickou technologií krmení řízenou počítačem. Marek Dvořák se svou dcerou a tatínkem, který mu při hospodaření pomáhá. a konverzi krmiva 2,94 kg směsi na kg přírůstku. „K prodeji konečnému spotřebiteli nás samozřejmě vedly zejména ekonomické důvody, ale i fakt, že kontakt s lidmi máme oba velmi rádi. S tím jsou spojeny i naše další plány, které pomalu realizujeme. Již nějakou dobu vyrábíme zkušebně pro potřeby rodiny domácí uzeniny, hlavně klobásy a salámy, bez chemických přísad, čistě jen maso, koření a voda. A protože bychom je rádi nabídli i zákazníkům, jak přímo ze dvora, tak na farmářských trzích či v některé z farmářských prodejen, budujeme tady na farmě výrobnu,“ vysvětluje pan Bureš. Burešová absolventka agronomické fakulty brněnské vysoké školy zemědělské. Jejich rodinná farma v Pustiměři je zaměřena na výkrm a prodej prasat, což je nejen na Vyškovsku vcelku výjimkou. Nejen proto jsou však Burešovi v širokém okolí vyhlášení a zájemců o zde vykrmená prasata stále a samozřejmě i zaměření rostlinné výroby. Hned v roce 1990 se začal věnovat chovu mléčného skotu. Nejprve na původním rodinném gruntu přímo v Pustiměři, poté z kapacitních důvodů zvolil v restituci navrácený kravín v bývalém objektu JZD na konci této obce a společně s kolegousedlákem rozšířil stádo na sedmdesát kusů. Absence pastvin a potíže s odbytem mléka ze strany olomoucké Olmy však po čase vedly k rozhodnutí zaměřit se na chov prasat. Společné zemědělské podnikání manželů Burešových v roce 2000 tak začalo koupí míchárny krmiv a třiceti selat. Výrazný zlom nastal o šest let později pořízením druhého kravína K-96 v témže objektu a jeho celkovou rekonstrukcí na moderní stáj s roštovými podlahami a plně automatickou technologií krmení řízenou počítačem. Stáj je rozdělena do tří sekcí a její celková kapacita činí 700 prasat ve výkrmu. Původ- Zákazníci se již těší na chutné uzeniny, které Burešovi zatím vyrábí zkušebně pro potřeby rodiny. dodavatelem je proto ku spokojenosti hospodářů již několik let česká firma. Většina produkce rostlinné výroby provozované na 85 hektarech půdy je určena k výrobě krmných směsí, tedy zejména pšenice a hrách, dokupován je pouze premix a sójový extrahovaný šrot. „S extrahovaným šrotem máme velmi dobré zkušenosti. Výhodou tepelně ošetřené sóji je zvýšení celkové využitelnosti dusíkatých látek oproti sójovým bobům, které se jenom pošrotují. Využití živin se zvyšuje o 5 – 10 %,“ informuje Ladislav Bureš. Výsledná zmasilost prasat dosahuje 58 % při průměrném přírůstku 0,82 kg/ks/den O odbyt svých budoucích výrobků Burešovi jistě strach mít nemusí. Při návštěvě farmy nám jeden z odběratelů řekl: „Jsem zde stálým zákazníkem. Hned při mé první poptávce jsem si mohl prohlédnout stáje, přesvědčit se, v jakých podmínkách jsou zvířata chována, čím krmena a jak je o ně postaráno. Tedy žádná velkovýrobní anonymita. Na možnost koupě uzenin se velice těším. Co může být lepšího, než si nakoupit čerstvé výrobky, jejichž původ a kvalitu velmi dobře znám?“ Jelikož jsou oba manželé Burešovi absolventy Střední zemědělské školy ve Vyškově, poskytují některým studentům této školy možnost praxe na své farmě. „Je vidět obrovský rozdíl mezi dětmi, které vyrůstají na statku a kontakt se zvířaty, půdou a zemědělskou technikou je pro ně zcela přirozený, a těmi, které s praxí příliš do styku nepřijdou. Myslím, že je na čase se nad budoucností zemědělského školství více zamyslet,“ myslí si Jana Burešová. Tato problematika však v případě čtyř Burešovic dětí není aktuální, neboť jejich sepjetí s životem na rodinné farmě je znát již i u nejmladší předškolní Aničky. Pečlivě hřebelcuje koně, kteří jsou chloubou její maminky. „Koně miluji odmala, nyní se snažím co nejvíce angažovat ve Svazu chovatelů a příznivců moravského teplokrevníka. Toto plemeno, původně vyšlechtěné pro rakousko-uherskou armádu, které dříve sedláci hojně zapřahali do pluhů a vozů, bylo uznané až v roce 2004 a stalo se mou srdeční záležitostí. V budoucnu bych se ráda jeho chovu více věnovala,“ plánuje paní Burešová. Prozíravá investice do půdy Další z členů vyškovské asociace Pavel Houšť je potomkem dvou silných selských rodů – Houšťů a Sekerků. Rodina tatínka hospodařila mnoho let v Kloboučkách ne- daleko Bučovic, maminčina rodina od roku 89 90 Selská revue 2014 regiony asz se představují www.asz.cz výnosy – v případě pšenice 9 t/ha a řepky až 5,20 t/ha. „Velké výnosy rovná se více vstupů, z původních tří, čtyř třeba až deset. Nové odrůdy si žádají nové technologie, je třeba mít velmi dobré agronomické znalosti a neustále sledovat nové trendy. I proto jsem velice rád, že v posledních letech se v této oblasti výrazně angažuje můj nástupce, syn Martin“ říká Pavel Houšť a dodává: „Základem je samozřejmě velice výkonná zemědělská technika, kterou disponujeme zhruba na 1 500 hektarů, což nám umožňuje i poskytování služeb.“ K uskladnění veškeré techniky a části úrody slouží hospodářům hala v objektu bývalého JZD Bučovice. „Základem je výkonná zemědělská technika,“ říká Pavel Houšť. Letošní sklizeň ozimého ječmene začala na Vyškovsku velmi brzy, Houšťovi vyjeli do polí již 6. července a výnosy byly výborné. „I když se snažíte dělat maximum, poslední slovo má však stejně počasí, což téměř celorepublikově ukázaly i letošní žně. Nás začíná trápit čím dál větší sucho, srážky nedosahují ani 500 mm, na Znojemsku je situace ještě horší,“ informuje hospodář a dodává: „Ale aby to nevypadalo, že si stěžuji, to je to poslední, co bych chtěl, od toho máme jiné. Vždyť možnost znovu hospodařit je to nejlepší, co mohlo naši rodinu potkat. Jsme velice spokojení a hlavně svými vlastními pány, což je, jak mi jistě dají i ostatní sedláci za pravdu, prostě k nezaplacení.“ Co sedláka nezabije, to ho posílí 1760 na jednom z největších gruntů ve Vícemilicích. Tehdy byla tato obec na pravém břehu řeky Litavy ještě samostatná, dnes je součástí města Bučovice. Pavel Houšť se již více než dvacet let věnuje zemědělskému podnikání právě zde. Velkým pomocníkem a velmi zdatným agronomem je jeho syn Martin, který kromě hospodaření zvládá ještě i doktorandské studium na Mendelově univerzitě v Brně. produkce. Tomuto zaměření od počátku napomáhal poměrně rychlý nárůst obhodpodařované půdy. Počátečních 40 hektarů (25 navrácených v restituci, 15 získaných od vlastníků) se hned v dalším roce rozrostlo na 70, o rok později již na 175. Okamžitá investice do půdy jakožto hlavního výrobního prostředku se samozřejmě ukázala jako velmi prozíravá a dnes, kdy Houšťovi hospodaří na 350 Součástí města Bučovice je kromě výše zmíněných Vícemilic i osada Černčín. Sem se v roce 1984 přiženil a o šest let později začal hospodařit Karel Janovský. Nikoliv však na navrácených pozemcích jako valná většina sedláků, neboť těmi rodina nedisponovala. Nejprve si pronajal a poté odkou- Ale aby to nevypadalo, že si stěžuji, to je to poslední, co bych chtěl, od toho máme jiné. Vždyť možnost znovu hospodařit je to nejlepší, co mohlo naši rodinu potkat. Úplně původní představu rodičů o klasickém způsobu hospodaření spojeném s živočišnou výrobou nebylo možno v podmínkách tohoto regionu dlouhodobě realizovat. Hned v průběhu prvních dvou let pan Houšť poznal, že pro rodinnou farmu na jihu Hané s bonitou půdy 8 – 12 Kč/m2 bude ideální rostlinná koz, ovcí plemene suffolk na spásání hůře přístupných míst v areálu bývalého JZD, několik velmi zajímavých plemen drůbeže a také králíky. Co se zrealizovat nepovedlo a dodnes to pana Janovského mrzí, byla před osmi lety výstavba menší bioplynové stanice. „Zcela proti se postavil Okrášlovací spolek v Bučovicích, který sepsáním petice její výstavbě těsně před realizací zabránil. Nejvíce mi vadí demagogický způsob, jakým tohoto výsledku dosáhli. Obcházeli totiž i sousedy, kteří nebyli proti a tvrdili jim, že podepisují souhlas s její výstavbou. Sousedka mi nadšeně hlásila: Pane Janovský, tak jsem vám to podepsala, budete moci stavět,“ vypráví hospodář a dodává: „Víte, člověk zkousne opravdu leccos, jen kdyby neměl stálý pocit, že ti, co by mohli a měli pomoci, jsou proti Nechybí ani menší chov anglonubijských koz. pil půdu od starších sousedů, kteří již začít zemědělsky podnikat nechtěli. A pak se z něj krůček po krůčku i díky radám zkušených sousedů stával sedlák každým coulem. Počáteční provoz živočišné výroby umožnilo získání budov bývalého JZD, a to postupným vyplacením všech majetkových podílů. Zde se v prvních letech pan Janovský zaměřil na chov mléčného skotu, v době největšího rozkvětu čítalo jeho stádo 30 dojnic a průměrná denní dojivost byla 750 litrů. Po krachu odběratele mléka – brankovické mlékárny, která panu Janovskému zůstala dlužit 242 tisíc korun, a nedohodě s olomouckou Olmou se rozhodl chov skotu zrušit. Nahradila jej prasata o počtu 42 chovných prasnic v uzavřeném obratu stáda, vykrmené kusy putovaly na bučovická jatka. Ekonomické důvody však donutily hospodáře, stejně jako spoustu dalších sedláků, skončit i s tímto chovem. V tu dobu navíc Karlu Janovskému nezaplatil jeden ze slovenských podniků za zemědělské služby 700 tisíc korun. „Co vás nezabije, to vás posílí. Tím se řídím a to mi také pomohlo vše zvládnout. Však je jistě celá řada sedláků, kteří přišli i o víc a také jim nezbylo než to ustát,“ říká farmář. Celkem patnáct oveček plemene suffolk spásá méně přístupná místa v areálu bývalého JZD. Dnes již pan Janovský hospodaří společně se synem, obdělávají celkem 130 hektarů orné půdy (z toho více než polovinu vlastní), na níž pěstují pšenici, ječmen, oves, kukuřici na zrno a pícniny. S živočišnou výrobou se ani po předchozích negativních zkušenostech nerozloučili nadobro, mají několik koní, menší chov anglonubijských němu. A tento pocit já mám dlouhodobě z úředníků v mnoha institucích. Nejen sobě, ale i všem kolegům-sedlákům bych proto přál, aby největším nepřítelem našeho podnikání přestal být český úředník.“ 9. 9. 2014 text: Šárka Gorgoňová foto: Zdeněk Gorgoň hektarech (z toho stovce vlastních), umožňuje farmě takřka bezproblémově fungovat. Kromě hlavních plodin – obilnin a řepky se na jejich polích daří i máku, zhruba na sedmdesátihektarové výměře. Houšťovi jsou v okolí vyhlášeni svými velmi dobrými Karel Janovský s rodinou svého syna, který s ním již několik let hospodaří. Na živočišnou výrobu Janovští nezanevřeli, mezi několika druhy zvířat, která chovají, jsou i koně. Příště: Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR 91 92 Selská revue 2014 historie www.asz.cz Krátká zpráva o životě sedláka P řed několika lety zrýmoval krátké povídání o svém životě, rodině, kolektivizaci, totalitě i znovu nabyté svobodě a počátcích soukromého hospodaření sedlák každým coulem - František Provazník z Rybníčku u Vyškova. Byla by velká škoda neseznámit vás s ním. Jistě si při jeho čtení vzpomenete i na řadu okamžiků ze svého vlastního života… Byl to snad osud nebo jen náhoda když jsem se narodil, šest roků válka pak bolševik, úpadek národa. Že vrátí se domů, již jen otec věřil, je smutné, když jeho sen splnil se – on již nežil. Když takto změnil se svět, mně bylo padesát pět let. I když to bylo roků dost, cítil jsem svou povinnost vrátit se domů tedy tam, kde byl náš domov, polí lán kde žil můj otec, matka, děd kde žilo, oralo, radost i trápení mělo snad generací pět. Byla to moje vidina zrazovali mě všichni, i blízká rodina že na nás čeká jen dřina. Jen moje žena, i když svůj domov měla, jako vždy, podpořit mě chtěla. Kdo vadil velice a odnes to nejvíce, to byli sedláci, tenkrát již kulaci. I když byli bez viny, je i celé rodiny z nenávisti, z rozmaru, vyháněli ze dvorů. Také naše rodina byla takto stižena. Co generace vytvořily, na dva vozy naložili. Táta s mámou, Libuška, já a taky Maruška Všechno co jsme milovali, na místě jsme zanechali. Dědeček a babička, také zcela bez viny, též museli z dědiny. Téměř sto let pracovali, tři své děti pochovali a na sklonku života, vyhnáni jsou do světa. Že je toho všeho málo i Bohu se zřejmě zdálo Patnáct roků sestra měla, šťastná býti jistě chtěla I když životem jen se mihla, těžká nemoc ji náhle stihla Bůh chtěl ji míti pro sebe a vzal nám ji do nebe. Tak to v žití někdy chodí, kdo bez viny je, slzy roní Slušní lidé mnoho ztrácí a naopak darebáci s lotrovstvím jsou ve shodě stráví život v pohodě. A po celou tuto dobu komunisté vládli všemu. Celý národ držel hubu a chodil volit svou záhubu. Za světem jsme zaostali a nikam se nedostali. Kdo chtěl poznat zemí více, musel v noci přes hranice. Vojsko, dráty, samopaly, všichni život riskovali. Mnozí místo na svobodě, skončili svůj život v hrobě. A nejhorší na tom bylo, že třicet pět let již se takto žilo. Též národa myšlení nebylo již normální. Zotročený každý byl, již ve změnu nevěřil. Potom jak blesk z čistého nebe dvě jména tu vedle sebe utvořila slogan Gorbačov a Regan. Během několika let, od základů změnil se svět. Komunismus všude padl, také u nás rychle zvadl. Kradli a loupili, co jen šlo, zmršili, tisíce věznili a stovky nevinných surově ubili. Soudruzi dělníci, stranické milice dali si za úkol porobit vesnice. Vyhnali kováře, zrušili oltáře, co jim šlo nejlépe – postavit žaláře. Koně, krávy, svoje pole, vše co bylo ve stodole, museli jsme zanechat a do cizoty pospíchat. Aby v této těžké době nemohli si pomoct sobě a nebyli pospolu, otec musel do dolů. A jak již to v mládí chodí, když tancovat jsem jednou byl, s dívkou jsem se seznámil a za rok se s ní oženil. Oba jsme pak pracovali, tři děti jsme vychovali, domek časem postavili a jak se tenkrát dalo – žili. Když z vězení se otec dostal, jiný život všem nám nastal Libušku jsme pochovali, dále jsme se stěhovali. Otec na dráze se dřel, já v továrně práci měl. Slunce, pole, svoboda, sedlákova pohoda. Všechno zmizelo někde v dáli, teď u píchaček jsme denně stáli. Nezbylo než to takto brát a o chléb se denně rvát. Já byl tenkrát ještě mlád, nemínil jsem stranou stát. Z vojny jsem se vrátil zdráv, ihned začal pracovat. Záhy jsem započal jednání o tom, co zbylo ze všeho majetku k předání Celý náš domov zbourali, jen pozemky nám zůstaly. Když však je půda, k tomu cit, vše ostatní se dá postavit. Dalo to hodně úsilí, než sklízel jsem svoje obilí a to se již mnozí divili. Posílen také byl již jsem, když moje dcera se zetěm také se nakonec rozhodli, že vzdají se svého pohodlí. Hospodařit že s námi budou, netrpět tedy nikdy nudou. Nebyl to pro ně lehký krok, nouzově bydleli celý rok Někdy těch problémů bylo až k zbláznění, rostla však za humny již nová stavení. Nejprve kolna pro první obilí hned na to základy pro nové obydlí. A další objekty vyrostly zakrátko, v jednom si chrochtalo i první selátko. Tak jsme všichni pracovali, další pole získávali a rozšířili ještě - prasátek až dvě stě. Abychom se nenadřeli, nové stroje kupovali. Nejprve dva traktory, ať můžem orat na poli. Také jsme se rozhodli, že pro větší pohodlí, ať je všechno prima, koupit kombajn s „klima“. I když stál peněz moc, pořízen byl pro radost. Bez prachu a v pohodě, lepší v něm než v hospodě. Vylepšiti také dvůr, bylo třeba jako sůl. Aby měl vzhled jako nový, dostal povrch asfaltový. A další různé mašiny, kolem statku květiny. A nyní změna nastane, chov prasátek přestane, dařil se nám dvanáct let, teď se přestal vyplácet. A dále se uvidí, zda nás pole uživí. Každý, kdo chce tady žíti, potřebuje jídlo, pití. I když z nás je každý jiný, jeden dříč a druhý líný, mnoho věcí nemusí mít, však potraviny musí vzít. A když někdy v budoucnosti, přijde na svět pohroma, nebude tu televize, auta, počítače, Jedna věc však nezmění se, všichni budou muset jíst. Proto kdo sedlačit začal a má nyní obavu, ať v klidu hospodaří a pustí ji za hlavu. Třicet pět roků dlouhá doba velice, po kterou byli sedláci vyhnáni z vesnice. Avšak je to již patnáct let, kdy hospodaří, kdo vrátil se zpět. I když k tomu podnikání patří občas naříkání, mně se z duše protiví, neustálé úsilí jak získat větší krajíc, dostat něco navíc. To spíš z mého pohledu, je jiný problém v dohledu. Ten, kdo začal hospodařit hned, hospodaří patnáct let. A teď má již roků dost, měl by předat mladým post. Láska k hroudě, podnikání, někdy trochu odříkání. A zde mám trochu obavy, když problémy se dostaví zda budou míti dosti síly, aby se jim postavili. Však aby jenom nestáli, ale vždycky konali. Neb kdo se jednou zastaví, již se dívá z povzdálí. 93 94 Selská revue 2014 sedláci po práci www.asz.cz 95 Sedláci po práci Co vlastně dělají sedláci po práci? Co je těší a naplňuje? Jaké akce organizují nebo se jich účastní? Napište nám o tom a vytvořme společnými silami tak trochu společenskou rubriku, kde se to všechno dozvíte. Informujte své kolegy-sedláky o tom, co je kdo nového, co se kde zajímavého šustne, kdo z členů vašeho regionu oslavil významné jubileum či se těší z nového přírůstku v rodině. V prvním díle našeho seriálu přinášíme takovou malou ochutnávku a těšíme se na vaše příspěvky do čísla dalšího… Na počátku byla prosba T o bylo tak. Zbožňuji dubnové večery, kdy si chodím sednout do revíru, jen tak beze zbraně, jenom s dalekohledem a nadějí na krásný zážitek. Toto období mám jako sedlák volnější, protože na polích je v podstatě hotovo. Jařiny zasety, brambory zasázeny, ozimy přihnojeny a i případné opravy z podzimu rovněž hotovy. Na sekání pícnin je čas a tak je tato doba přímo určena večerním procházkám revírem. Velice rád chodívám do takového koutu lesa, pod hrad Helfenburg, kde je nádherný západ slunce a v posledních slunečních paprscích vychází ze stěny lesa srnčí zvěř na paši. Do mokřadů na louce, kde je vždy na jaře voda, zalétávají holubi hřivnáči, doupňáci a i ostatní ptactvo. Prostě takový ráj. Dalekohledem si vybírám srnce, který by měl 16. května opustit tento revír, protože nesplňuje chovatelské požadavky. Každoročně se snažím, aby to tak bylo, neboť první věková třída velice brzy nachází kryt ve vysoké trávě a je i často pronásledována staršími srnci, tudíž pak hůře lovitelná. Samozřejmě, že zvěř hned nevychází a tak má člověk dost času se uklidnit a i zadumat a popřemýšlet o svém životě, rodině, o věcech příjemných i těch příjemných méně. Má dost času si vše v klidu promýšlet a připravit, aby, až se ráno probudí, mohl zaujmout dobré a správné stanovisko. Tak i já jsem jednou takto seděl a zadumaně přemýšlel o jedné věci, která byla pro mě docela zásadní. Netýkala se přímo mě, ale člověka mně velice blízkého, na kterém mi záleží. Bylo to v myslivecké záležitosti. Přemýšlel jsem, přemýšlel, jak pomoci, aby to dobře dopadlo. Jak tak sedím a dumám, co jsem už všechno udělal a co bych ještě mohl, tak jsem si vzpomněl, že máme ještě jednu možnost, která se nám nabízí a kterou člověk používá vždy, když už není nic jiného. Je to obrácení se a prosba k Bohu. Jsem člověk věřící a tak mi tato prosba není a nebyla cizí. Protože se ale ta záležitost týkala myslivosti, tak jsem prosil sv. Huberta, patrona myslivců, aby mi ji pomohl zvládnout. A v ten moment jsem vyslovit větu: „Když mi, sv. Huberte, pomůžeš, postavím ti za to na věčný dík kapličku“. Záležitost dopadla dobře a tak jsem začal přemýšlet, jak svůj nápad zrealizovat. Bylo to v době, kdy jsme ještě bydleli v Bavorově. I když máme velikou zahradu a manželka ji vysázela jehličnany ve stylu parku, tak jsem stále nebyl přesvědčen, že je tam to správné místo. Měl jsem představu, že kaplička musí být přístupná veřejnosti, protože jsem chtěl, aby ji lidé mohli potkávat, zastavit se u ní a duchovně občerstvit. Aby si lidé uvědomili, že není všechno jenom tak, že nejsme na světě sami a že je něco nebo někdo mezi námi, čeká na nás a chce nám pomoci. V Bavorově to ale nešlo. Uteklo několik let a nám se podařilo koupit statek ve Štěticích u Písku. Když jsme se Letos se oslavné bohoslužby u kapličky k uctění památky sv. Huberta zúčastnilo 140 lidí. Mše byla doprovázena chrámovým zpěvem sboru ze Strakonic. Kamenná kaplička stojí za statkem rodiny Tomanových ve Štěticích již čtvrtým rokem. tam přišli poprvé podívat a paní majitelka nás prováděla po statku, manželku upoutala obrovská lípa v sadě u stodoly a mě zase ty stodoly, maštale, veliký sad a dva rybníčky. Prostě všechno, po čem jsem vždy toužil. Když jsme přišli za stodolu do sadu, kde vede hned za statkem polní cesta, bylo mi najednou jasné, kde bude kaplička stát. V rohu sadu, na mém pozemku, ale u cesty a přístupná veřejnosti. Hned na jaře jsem vykopal základ, zabetonoval a co dál? Věděl jsem, že kaplička bude z kamene. Nechtěl jsem, aby naši potomci měli vztek, že ji musí bílit, štukovat a opravovat. Jenže já nejsem řemeslník, natož kameník a nikoho takového ani neznám. Jak nás však Boží vnuknutí dovedlo do Štětic, pomohlo mi i do místního mysliveckého spolku. Byl jsem velice dobře přijat a za chvíli měl mnoho nových kamarádů. A jeden z nich, světe div se, byl kameník. Slovo dalo slovo a Luboš Profant se objevil u nás a okukoval kopu kamení, kterou jsem mu připravil. Povídá: „To si dej do betonu, já přivezu kámen z lesa.“ A opravdu, kára plná lesního kamene byla druhý den za humny a kaplička pomalu rostla a rostla, až byla na moje narozeniny 27. listopadu hotova. To bylo v roce 2010. O rok později jsme kapličku nechali vysvětit. To nám provedl otec Roman Dvořák ze Ktiše na Šumavě. Byli tu i Jihočeští trubači, kteří celou akci provázeli troubením na lesní rohy a horny. troubení je vždy přenádherné. Každoročně přibývá návštěvníků a účastníků této akce, letos přišlo asi 140 lidí ze vsi a okolí - myslivci ze sousedních revírů, kamarádi-sedláci, sousedé, ale i neznámí lidé, kteří se o této u nás ojedinělé akci dozvěděli. Protože nejenom chlebem živ je člověk, ale také slovem, které vychází z úst Božích, tak jsme se s manželkou rozhodli, že budeme každý rok u naší kapličky pořádat oslavnou bohoslužbu k uctění památky sv. Huberta. V letošním roce byla tato mše poprvé doprovázena zpěvem chrámového sboru ze Strakonic. Členové Pootavských trubačů jsou již u kapličky jako doma a jejich Jsme moc rádi, že se z naší Svatohubertské mše stává pomalu tradice. Že se lidé přijdou občerstvit nejen duchovně, ale i jinak, neboť gulášek z divočáka z rukou mojí manželky je také takové duchovní zastavení. Večer u ohně si zazpíváme, vyprávíme si všelijaké historky, vážné i nevážné, pravdivé i nepravdivé, z myslivecké latiny a i naši trubači dokáží na své nástroje zahrát všelicos. Co závěrem? Přátelé, žijeme v době, kdy je mnoho lidí v obrovském stresu, nemá čas se zastavit, věnovat se svým blízkým, rodině, kamarádům, ale ani sám sobě a to je špatně. Vím, že v sedlačení nás často tlačí agronomické termíny, že pracujeme Manželé Tomanovi rádi navštěvují akce v podobném duchu pořádané ostatními kolegy-sedláky. Letos v červnu se jim velmi líbila ekumenická bohoslužba v kapli Nejsvětější trojice v Kunclově mlýně. s živými zvířaty a že se jim musíme podřizovat. Ale když člověk chce, tak si dokáže najít čas, aby si všimnul, že smysl života je i v jiných hodnotách. text: Stanislav Toman, člen ASZ Strakonice foto: archiv 96 Selská revue 2014 sedláci po práci www.asz.cz Minizájezdy ASZ Plzeňsko aneb sedláci po práci jezdí na farmy C o dělají plzeňští sedláci po práci? Scházejí se a jezdí za inspirací na farmy svých kolegů! Abychom o sobě co nejvíce věděli a mohli si vyměňovat maximum zkušeností, scházíme se každý první čtvrtek v měsíci na členské schůzi. K bližšímu vzájemnému poznání a zejména k seznámení se s poznatky jiných podnikatelů, organizujeme každoročně krátké zájezdy. Ty byly zpočátku jednodenní, ale od poloviny minulého desetiletí už pořádáme zájezdy dvoudenní. Zpočátku jsme navštěvovali zkušební nebo šlechtitelské stanice v Čechách. Posléze jsme vyrazili do firmy Horsch v Sitzenhofu v Německu, další rok na bio hospodářství Reinthaler v Obermixnitzu u Weitersfeldu, při kterém jsme navštívili také nákupní družstvo Waldland Vermarktungs GmbH v Dolním Rakousku. O rok později jsme zorganizovali exkurzi do firmy Fendt v Marktoberdörferu, při níž jsme se podívali také do družstevního mlékařského podniku, ochutnali skvělé sýry z alpské oblasti a prohlédli si zámek Neuschwanstein. Tyto zájezdy byly za finančního přispění Agra pojišťovny a firmy Fendt. zájezdu vraceli zpět k degustaci vín, což budilo dojem, že ve vinárně jsme celou noc. Druhý den jsme navštívili farmu pana Nováka z Vídně u Velkého Meziříčí, který provozuje extrudér a vyváží jeho výrobky do celé Evropy. V dalším roce jsme se rozhodli pro návštěvu Autoškody Mladá Boleslav, která je technikou montáže na stejné úrovni jako firma Fendt, tzn. o několik tříd nad brněnským Zetorem. Poté jsme si prohlédli pivovar Svijany (tehdy na stoupající úrovni), kde jsme byli velice spokojeni s výkladem, dojmem z provozu i ochutnávkou piva. Druhý den nás čekala exkurze ve firmě KV-Final pana Ing. Vlčka (absolventa VŠZ Praha a spolužáka některých našich členů). Ten začínal se svojí výrobou v garáži, posléze koupil dva opuštěné kravíny od bývalého JZD „Mír“ Sychrov, nositelu Řádu práce – v likvidaci a nyní vyváží autodíly do celého světa, a to včetně Spojených států a Číny. Při zpáteční cestě jsme se ještě zastavili v cukrovaru v Dobrovici. Na podzim roku 2012 jsme se vypravili do severovýchodních Čech. Zajímavá Členové plzeňské asociace při prohlídce bavorského zámku Neuschwanstein. Ve druhém desetiletí tohoto století jezdíme po Čechách. V roce 2010 jsme vyrazili na exkurzi do brněnského Zetoru, kulturně obohacené návštěvou památníku bitvy u Slavkova. Večer a větší část noci jsme strávili v útulné vinárně nedaleko Čejče. Její součástí byla také ubytovna, takže po krátkém prospání se někteří účastníci byla exkurze ve Farmetu v České Skalici, ještě téhož dne jsme absolvovali velice poutavý výklad stárka náchodského pivovaru, spojený s prohlídkou provozu a ochutnávkou několika druhů piv. K večeru jsme si prohlédli farmu Daškových ve Slavětíně nad Metují, povečeřeli a přenocovali v příjemném prostředí jejich penzionu a (sedm turnusů po 100 000 ks). Jde o špičkovou farmu, srovnatelnou s farmou Vacíkových z Roupova. Také tam chovají velké množství koní, provozují jízdárnu a penzion. Je škoda, že se dosud nepřihlásili do soutěže o Farmu roku. ráno jsme se vydali na prohlídku farem bratrů Basařových do Prosečné a k Mejsnarům do Kunčic. Obě farmy jsou organizačně i technicky na vysoké úrovni a bylo tam co obhlížet i na co se ptát. Je smutné, že to u spoluobčanů ve vsi i okolí budí závist, ale to už jaksi patří k české národní povaze. Při závěrečné cestě jsme se zastavili ve Státním hřebčinci v Písku, prohlédli si překrásné hřebce a vyslechli zajímavý výklad pana MVDr. Sedláčka, bývalého ředitele tohoto podniku. Mimochodem, pan doktor Sedláček je přeštický rodák a absolvent Masarykova gymnázia v Plzni. Loni v říjnu nás čekala exkurze do Agrostroje Pelhřimov. Je to špičková továrna, srovnatelná s firmou Fendt. Při prohlídce Organizace zájezdů je sice náročná, ale výsledek stojí za to. Na jejich přípravě se nej- více podílí členové předsednictva, zejména Zdeněk Pašek a Pavel Pouba. Stálými účastníky i částečnými sponzory jsou vedoucí pracovníci Agrowestu, střediska Přeštice. Společné výlety nepochybně přispívají k dalšímu sbližování se v názorech nejen našich členů, ale cenná je také výměna zkušeností a poznatky z hospodářství navštívených kolegů-sedláků. Prohlídky farem členů ASZ po celých Čechách, a těch jihočeských obzvlášť, nás navíc naplňují pocitem hrdosti, že jsme členy organizace, která má tak schopné podnikatele. Na farmě Basařových v Prosečném. text: Petr Hodan, předseda ASZ Plzeňsko foto: archiv ASZ Plzeňsko Když se baví náchodští sedláci Č Zastavení v romantické hospůdce v bavorském Dingolfingu. jejího provozu se doslova tají dech. Továrna i dva pobočné provozy (Humpolec a Počátky) vyrábí přibližně 10 % výrobků české provenience, zbytek je pro zahraniční firmy. Jakou formou to probíhá, nelze publikovat, ani jsme tam (stejně jako v Autoškodě) nesměli fotografovat. Ještě téhož dne jsme navštívili pivovar Bernard v Humpolci, jehož provoz a zejména úroveň výkladu nesnese srovnání s předchozími, což mělo za následek zásadní rozhodnutí – již nikdy do velkého pivovaru! Přenocovali jsme v penzionu Sedlácký dvůr v Jiřicích u Humpolce a druhého dne se vydali ke kolegům-sedlákům do jižních Čech. První navštívenou farmou bylo výstavní hospodářství pana Nováka z Obory nedaleko Tábora, vítěze soutěže Farma roku 2008. Komentář netřeba, vše je na webu ASZ. Je to jen třeba vidět na vlastní oči a podiskutovat přitom přímo s panem Novákem. Fantastické je i jeho muzeum s obrazárnou v nedalekém Želči, vaří i vynikající pivo ve svém vlastním minipivovaru. Dále jsme pokračovali na farmu „U lesa“ pana Jiřího Šonky v Sudoměřicích u Bechyně. Ten se zabývá výkrmem brojlerů, kterých produkuje ročně kolem 700 000 ks lenové ASZ Náchodska a jejich rodiny založili před osmi lety tradici „předžňového posezení“. Jde o grilování doplněné možností soutěží pro děti a dospělé. V loňském roce se tato akce konala v areálu střelnice na Králíčkově kopci v Bohuslavicích, Letos jsme se sešli v krásném prostředí areálu penzionu Belský proto byl program jasný dvůr u Police nad Metují. – střelba ze vzduchovek. Fandící členstvo zažilo mnoho zajímavých okamžiků a vidělo síť by mohla vyprávět o kreacích našich řadu úsměvných střeleckých stylů. členů, manželek a dětí. Letos v červnu jsme se sešli v krásném prostředí areálu penzionu Bělský Dvůr u Police nad Metují. Děti jsme z lana nad potokem sundávali až po setmění a volejbalová Děti se vyřádily na lanech, sundávali jsme je až po setmění. V loňském roce se akce konala v areálu střelnice, proto byl program jasně daný. ASZ Náchodska se svou polohou rozkládá od Broumovského výběžku podél v Adršpašských skalách pramenící řeky Metuje až po Jaroměř, kde se Metuje vlévá do Labe. Členové tak hospodaří od nadmořské výšky 250 m.n.m. až po farmy na Broumovsku, které se nacházejí i více než 600 m.n.m. Z nejsevernější farmy regionu k té nejjižnější je to více než 70 kilometrů. Najít termín pro společné posezení členů takto různorodého regionu bývá někdy dost velký problém, neboť jak říká místopředseda Ladislav Miler: „Pšeničkáři dole už mají hotovo a čekají na žně a na horách se teprve začíná sušit seno a senážovat“. A když je termín vyladěn a den před akcí zaprší, hned je vše jinak. Chodí SMS s omluvami, kdo všechno se nemůže zúčastnit, protože musí uklízet seno atd. A pokud nezaprší, tak na Jaroměřsku se již začíná sekat ozimý ječmen či řepka. Fandící členstvo zažilo na střelnici mnoho zábavných okamžiků. A tak nám nezbývá nic jiného, než doufat, že příští ročník společné grilovačky domluvíme i se svatým Petrem, abychom více než šedesátku členů i s rodinami dostali v jeden den ke grilu a ke stolu a společně si poklábosili a změřili děti, jak nám za ten rok hezky povyrostly. text: Vladimír Tláskal, ASZ Náchodsko foto: archiv ASZ Náchodsko 97
Podobné dokumenty
Vyškovský zpravodaj č. 8/2016
MěÚ o 1 zaměstnance na odboru místního hospodářství
s úvazkem 0,5, a to od 1. 7. 2016 po dobu zkráceného pracovního úvazku (0,75) právníka OMH MěÚ.
• Zásady vztahů mezi městem Vyškov a jím zřízeným...
Zde - Europe Direct
městské policie nebo zaměstnanci Českých
drah, protože věci nalezené ve vlaku či v prostoru nádraží po třech dnech patří ze zákona
do Ztrát a nálezů na městském úřadě,“ řekla
pracovnice podatelny S...
programu rozvoje venkova - Asociace soukromého zemědělství ČR
Český statek v rukou správného
českého sedláka
Studijní materiály - Zemědělské vzdělávání
kláštery si nemohly uchovat úplný monopol na sýry, a tak si venkované ze svého mléka začali
vyrábět sýry. Vyuţívali lokální suroviny (koření, bylinky, ovoce, víno, ořechy) a začaly
postupně vznika...
