karolinka - Valašsko

KAROLINKA
Karolinka
rok vzniku: 1949
poèet obyvatel: 2 833
nadmoøská výška: 483 m
rozloha: 4 215 ha
Na starých mapách Karolinku nenajdete. Obec Karolinina Hu vznikla až po 2. svìtové válce oddìlením od Nového Hrozenkova.
Impulzem pro rozdìlení Nového Hrozenkova byl spor o umístìní zubní ordinace. Dùvodem ale byla rozdílnost dvou èástí zemìdìlská starousedlická u kostela v Hrozenkovì a dìlnická kolem Karolininy huti.
Podle sklárny se jmenovala nová obec jen necelé 3 roky, pak ji pøejmenovali na Karolinku.
Pøehrada Stanovnice
Vodní nádrž v údolí Stanovnice dodává každý rok témìø 5 miliard litrù pitné vody.
To je obrovské èíslo. Pøíklad pro lepší pøedstavu: Kdyby se toto množství rozdìlilo mezi obyvatele republiky, každý by mìl náklad o váze skoro pùl tuny. A pøitom je to asi jen 60% spotøeby vody v okrese.
Domy v Rakovì
Neobyèejnì zachovalý shluk 21 døevìných domù, stodol, seníkù a sklípkù najdete nedaleko centra. Byly sem pøeneseny další 3 domy odjinud a ještì v 80. letech se poèítalo s otevøením skanzenu.
Socha Marie
V kostele mùžete vidìt nejvìtší døevìnou sochu Panny Marie u nás (253 cm).
Pøírodní památka Skálí
Obrovský starý sesuv v údolí Kobylská vznikl rozpadem hlavního høebene Vsetínských vrchù. Starý les tu roste na balvanových proudech, kamenném moøi a skalních výchozech.
O skláøství
Sklárny se tehdy neotevíraly ve velkých mìstech, ale tam, kde byl v blízkosti dostatek døeva.
Proto tu v roce 1862 podnikatel Salomon Reich otevøel Karolininu hu.
Sklárny mìla rodinná firma Reichù i jinde v okolí, na Moravì a v Èechách, v Rakousku a dnešním Polsku. Zatímco v sousedních Karlovicích sklárny zanikly v dobì hospodáøské krize, v Karolince vyrábìjí dodnes.
Pùvodnì zemìdìlské obce se díky sklárnám úplnì zmìnily.
Salomon Reich
Úspìšný podnikatel a po 23 let taky starosta Velkých Karlovic. Zasloužil se o vybudování železnice a pošty (potøeboval je pro sklárny), podporoval školy a pøesto, že byl Žid, daroval lustry katolickému kostelu v Karlovicích.
Skláøské domy
Dodnes na nìkolika místech najdete domky, které sklárny stavìly pro dìlníky. V malých bytech žili skláøi s rodinami, 9 dìtí nebývalo výjimkou.
NOVÝ HROZENKOV
Nový Hrozenkov
první písemná zmínka: 1649
poèet obyvatel: 2 730
nadmoøská výška: 453 m
rozloha: 4 358 ha
Hrozenkov není ani vesnice, ani mìsto. Hrozenkov je mìstys.
Mìstys je nìco mezi obcí a mìstem. Od obcí se lišil tím, že mìl právo poøádat trhy. V 50. letech se toto oznaèení pøestalo používat. Obce o nìj mohou znovu žádat až od roku 2006,
proto je tento pojem ještì málo známý. Hrozenkov byl a je jediným mìstysem v okrese.
Ještì ve druhé polovinì 19. století mìl zhruba stejnì obyvatel jako Vsetín a až do konce 2. svìtové války mìl více obyvatel než Rožnov.
Dùm Orságù-Vraneckých
Dùm u Beèvy pod údolím Vranèa možná na první pohled vypadá jako typická valašská stavby. Až na zaèátku 20. století si ho postavil znalec místní kultury a kulturní „buditel"
Josef Orság-Vranecký, inspirovaný dílem Dušana Jurkovièe, autora staveb na Poustevnách nebo v Luhaèovicích.
Památník Antonína Strnadela
V centru Hrozenkova stojí památkovì chránìný dùm, ve kterém nìkolik let tvoøil malíø Antonín Strnadel. Dnes je tu památník s expozicí o jeho životì a díle.
Nádrž Na stanoch
Nádrž, které místní øíkají Balaton, vznikla pøi stavbì pøehrady v Karolince. Vytìžený materiál se používal ke stavbì pøehradní hráze. Dnes je využívaná k rekreaci.
Sesuv
Velký sesuv najdete v závìru údolí Malá Brodská. Vznikl v dobì velkých povodní v roce 1997. Ve stejné dobì se v okrese dalo do pohybu pøes 200 sesuvù.
Když se odcházelo za moøe
Odchodem do Ameriky øešilo pøed 150 lety mnoho lidí z Valašska neúrodu, hlad, bídu a nedostatek práce. Jen z Hrozenkova odešlo v prùbìhu 30 let více než 1 000 lidí.
První vystìhovalci odtud odešli už v roce 1853 a s rùznými pøestávkami se odcházelo až do 1. svìtové války. Nejvíc se z Moravy odcházelo z Frenštátska a právì z okolí Vsetína.
Pohled z Brém:
Pozdrav z Brém
Z Hamburku nebo Brém vyplouvaly lodì s uprchlíky. Nejsou pøesné záznamy, kolik lidí z Horního Vsacka odešlo. Urèitì to však bylo pøes 2 000 lidí, tedy 10% obyvatel.
Tøeba z Ústí se vystìhovala asi polovina obce.
Mapka USA s vyznaèeným Texasem:
Texas nejèastìjší cíl
Vystìhovalci nejèastìji míøili do Texasu. Èeština je dodnes tøetím nejèastìjším jazykem Texasu (po angliètinì a španìlštinì).
Obrázek lodního lístku:
Vìtšina pøistìhovalcù se v Texasu živila pìstováním bavlny, ale tøeba J.F.Kubáò z Malých Karlovic si založil spoleènost, která organizovala
lodní dopravu vystìhovalcù.
Obrázek pokynù vystìhovalcùm:
Pokud vás toto téma zaujalo, ve Frenštátì v muzeu je o vystìhovalectví do Ameriky novì otevøená expozice.
ÚSTÍ U VSETÍNA
Ústí
první písemná zmínka: 1504
poèet obyvatel: 585
nadmoøská výška: 360 m
rozloha: 543 ha
Obec získala svùj název podle toho, že leží pøi ústí øíèky Senice do Vsetínské Beèvy.
Co se týká poètu obyvatel i rozlohy, je Ústí nejmenší obcí Horního Vsacka.
Lilie ve znaku
Na nejstarší obecní peèeti je zobrazena kvìtina se tøemi kvìty. Podle místní tradice je to lilie zlatohlávek, která skuteènì v obci dodnes roste.
Proto má také dnes obec ve znaku 3 lilie.
Socha Jana Nepomuckého
Svatý Jan Nepomucký býval ochráncem proti velké vodì, proto lidé jeho sochy stavìli u mostù, brodù nebo mlýnù. Sochu, která stojí u mostu pøes
Beèvu nechal postavit v roce 1775 tehdejší majitel vsetínského panství hrabì Jan Køtitel z Illesházy. Povídá se, že to bylo z vdìènosti za to, že se
zachránil pøi pøechodu pøes rozvodnìnou Beèvu.
Podél hlavní silnice na Horní Lideè je ještì nìkolik zachovalých døevìných tradièních domù.
Zajímavostí je také zbytek kuželny vedle hospody na rozcestí. Její kopii mùžete vidìt v muzeu v Rožnovì.
O dopravì a cestování
Údolím Vsetínské Beèvy se cestovalo odedávna. Podél Beèvy a Senice vedla už v pravìku stezka spojující údolí Váhu na jihu s prastarou
Jantarovou stezkou napøíè Evropou, která na severu procházela Moravskou bránou.
Na zaèátku 19. století byly na Valašsku nejhorší cesty z celé Moravy. Cesta byla obtížná, èasto se jezdilo pøímo korytem øeky. V dobì povodní se
doprava zastavila i na nìkolik dní.
Doprava se rozbìhla až v pùlce 19. století po vybudování cest a mostù. Až do Hamburku se vozily i 50 metrù dlouhé kmeny na stavbu lodí a na stožáry.
První vlak do ze Vsetína do Velkých Karlovic dojel v roce 1908. Pro mnoho lidí znamenal konec jejich formanské živnosti.
V Ústí se na mostì pøes Beèvu vybíralo mýto. Kdo nezaplatil, neprojel. Ale když bylo málo vody, povozníci využívali toho, že se dalo
projet øekou vedle mostu.