Ken Kesey – Vyhoďme ho z kola ven

Ken Kesey –
Vyhoďme ho z kola ven
AUTOR
Ken Kesey (1935 – 2001) byl americký spisovatel vystudoval, divadelní umění na
oregonské universitě v Eugene. Na Stafordově universitě (Kalifornie) absolvoval kurz
tvůrčího psaní (1958 - 1959). V době studií se stal dobrovolníkem ve výkumu Veterans
Hospital v Menlo Parku, který zkoumal účinky halucinogenů (včetně LSD). Role
pokusného králíka v tomto výkumu ho později inspirovala k napsání jeho prvního románu
Vyhoďme ho z kola ven, který vyšel v roce 1962 a dosáhl velkého úspěchu a byl
zpracován do podoby divadelní hry.
Po vydání svého druhého románu Tak mě někdy napadá v roce 1964 si koupil Kesey
školní autobus, pojmenoval ho Further a vydal se v doprovodu Neala Cassadyho a
skupiny přátel, kteří si říkali The Merry Pranksters (veselí šprýmaři) na výlet přes USA na
New Yorkskou Světovou výstavu. V New Yorku se tehdy seznámil s Allenem Ginsbergem
a Jackem Kerouackem. Tento výlet následně popsal další jeho účastník Tome Wolfe ve
své knize The Electric Kool-Aid Acid Test. V roce 1971 byl jeho román Tak mě někdy
napadá zfilmován a dostal dvě nominace na Oscara.
Období: posmoderna, beatníci, hippie
Ve svých dílech se zabývá problémem odcizení, které nastává díky anonymitě moderní
společnosti. Často se zabývá problémy jedince, který se vinou společnosti dostane do
jemu nepřátelského prostředí, autor se staví do role protestujícího proti této situaci. Po
napsání prvních dvou knih se na 20 let odmlčel.
Některá jeho díla, především různé kratší eseje a úvahy byly napsány pod vlivem
omamných látek.
• Tak mě někdy napadá
• Skříňka s démonem
• Námořníkova píseň
• Kesey's Garage Sale
• Caverns
• Last Go Round (s Ken Babbsem)
Mimo těchto děl napsal celou řadu krátkých esejů, úvah, několik divadelních her a
scénářů.
DÍLO
Hlavní postavy:
• indián Bromden - vypravěč příběhu, fyzicky velice silný, zpočátku opatrný, tichý a
nesebevědomý, mazaný; předstírá hluchého a tím se mu daří být u rozhovorů, které
by nikdo z léčených neměl slyšet; je schizofrenický, mívá časté halucinace, které v
příběhu vystupují jako realita (tak jak to on cítí); po zabití McMurphyho utíká z
léčebny za svobodou
• R.P.McMurphy - muž, který nejen svým zvláštním zjevem upoutává pozornost;
není problém si ho představit - zrzavá kštice a nasazená čepice - rebel již od
pohledu; velice sebevědomý a odvážný, vtipálek, simulant (prohlásí se za duševně
•
•
chorého, aby se vyhnul pracím v nápravné farmě), vypočítavý; svůj život si chce
náležitě užívat; když se dostává do léčebny, začne zavádět všemožné nové věci hraní karet, dívání se na televizi mimo určenou dobu, výlety - snaží se zbourat
zajetý systém Velké sestry, avšak nakonec je přemožen sestřinými prostředky a
ztrácí nad sebou kontrolu; později je z milosti zabit hlavním hrdinou, Bromdenem
Velká sestra - přísná, často necitlivá, vše musí mít srovnané podle ní a ve všech
věcech řád (symbol totality); pokud není něco po jejím, využije všech možných
prostředků k tomu, aby dosáhla svého cíle
Černý frajeři - muži, kteří jsou prodlouženou rukou Velké sestry; plní její úkoly, stojí
na straně totality; ani oni se neodvažují cokoliv říkat, vědí totiž, jak pevnou rukou
Velká sestra vládne
Doba a místo děje: ústav někde v Oregoně
Děj:
Vše začíná jednoho dne, kdy do léčebny pro duševně choré přijíždí nový člen - McMurphy,
jenž se prohlásí za duševně chorého, aby se vyhnul pracím v nápravné farmě. V ústavu se
spřátelí s indiánem Bromdenem, který nás celým příběhem doprovází. McMurphy se
rozhodne, že postupy zajeté v léčebně změní. To se Velké sestře opravdu nelíbí. Za
pomoci různých psychických nátlaků bojuje proti McMurphymu. On jí zpočátku vzdoruje a
ignoruje. Když však uspořádá mejdan, který skončí spíše tragicky než vesele, překročí
meze, které byla sestra ochotna "tolerovat". Následuje tedy trest - sestra proti němu
použije elektrošoky a z McMurphyho se stává "vegeťák" (blázen, který nevnímá sám sebe,
neovládá své tělo). Do toho všeho zakročí indián a vysvobodí ho tím, že ho po přivezení
na pokoj udusí polštářem. Nakonec Bromden utíká z ústavu a stává se svobodným.
Charakteristika:
• Toto dílo kritizuje poměry v americkém blázinci, který alegoricky znázorňuje celou
společnost.
• Varováním před totalitou.
• upozornit na prostředí v ústavech pro duševně choré, v nichž jsou izolováni a
převychováváni lidé
Jazyk a styl:
• veškeré události jsou čtenáři podávány z pohledu „Náčelníka“ Bromdena
• vyprávěcí slohový postup,
• vyskytují se úvahyvypravěče
• hovorový jazyk
• časté používání přezdívek (např. Černý frajeři, Velká sestra...)
• McMurphy používá hodně argot, slang
• Ich – forma
• hovorový jazyk McMurphyho: "Páni! Teď už by bodla jen piksla piva a čupr holka na
klín."
Filmová adaptace: 1975 , režie Miloš Forman - Přelet nad kukaččím hnízdem - 8 Oscarů
LITERÁRNÍ KONTEXT
Kesey se nechal z Orwellova díla 1984 inspirovat Velkým bratrem (v Keseyho podání
Velká sestra).
Kesey je jakýmsi mostem mezi beat generation a hnutím hippies. Sám k tomu řekl: „Jsem
příliš mladý na to, abych byl beatník a příliš starý na to být hippie.“
Beatniky byli např.:
Jack Kerouac (1922-1969) autor „beatnické bible“ Na cestě
William S. Burroughs (1914 - 1997) kultovní americký romanopisec, esejista, sociální
kritik a malíř. Díla: Feťák, Teplouš, Nahý oběd
V Na cestě vystupuje pod jménem Starouš Bull Lee.
Irwin Allen Ginsberg (1926 -1997) autor Kvílení, zásadní básni o „generaci zničené
šílenstvím“, která se za pomoci drog, alkoholu a orientální filosofie a hudby snažila
uniknout z amerického pekla.
Charles Bukowski (1920 – 1994) který napsal např. sbírku povídek Všechny řitě světa i
ta má. V Bukowského prozaických dílech často vystupuje postava jménem Henry
Chinaski, hlavní spisovatelovo alter ego.