Rozpínání vesmíru a laserové chlazení atomů
Transkript
68 Mládež a fyzika Rozpínání vesmíru a laserové chlazení atomů v úlohách Asijské fyzikální olympiády Jan Kříž, Ivo Volf, Bohumil Vybíral Ústřední komise Fyzikální olympiády, Přírodovědecká fakulta UHK, Rokitanského 62, 500 03 Hradec Králové A sijská fyzikální olympiáda (APhO) je jednou z tzv. zonálních předmětových fyzikálních soutěží, mezi něž patří např. Iberoamerická fyzikální soutěž, případně Fyzikální olympiáda Ruské federace aj. Soutěž je vytvořena pro středoškolské žáky a je určena účastníkům z oblastí Asie a Oceánie. Organizačně je podobná Mezinárodní fyzikální olympiádě (MFO) a řídí se dosti podobným organizačním řádem – soutěžící řeší zpravidla také tři teoretické a dvě experimentální úlohy. Zatímco MFO se účastní z každého státu nejvýše pět soutěžících, na APhO může být soutěžících osm. Na počátku soutěže stáli dva fyzikové, velmi dobře známí z MFO – Waldemar Gorzkowski, prezident MFO, který byl na dlouhodobém studijním pobytu v Indonésii, a Yohanes Surya, tehdejší čelný představitel Fyzikální olympiády v Indonésii, který se stal po dobu 10 let prezidentem APhO. Prvního ročníku, na který byli v roce 2000 pozváni účastníci z výše vymezené oblasti světa do města Karawaci v Indonésii, se zúčastnili soutěžící z devíti asijských zemí a Austrálie; další tři státy vyslaly své pozorovatele, aby se seznámili se soutěží a mohli ji v blízké budoucnosti zorganizovat. Soutěž pak pokračovala v těchto městech: Tajpej (2001), Singapur (2002), Bangkok (2003), Hanoj (2004), Pekarbaru (2005), Almaty (2006), Šanghaj (2007), Ulánbátar (2008), Bangkok (2009), Tajpej (2010), Tel Aviv (2011). Vloni soutěž proběhla ve městě Novém Dillí (Indie), pro rok 2013 se na soutěž chystá město Bogor, tedy bude opět v Indonésii. Aktivně se klání APhO účastní soutěžící z následujících států: Austrálie, Kambodža, Čína (ČLR), Hongkong, Spojené arabské emiráty, Indie, Indonésie, Izrael, Kazachstán, Kyrgyzstán, Malajsie, Mongolsko, Filipíny, Ruská federace, Singapur, Srí Lanka, Tchaj-wan, Tádžikistán, Thajsko a Vietnam. Podrobnější informaci o soutěži, zadávané úlohy, jejich řešení a současně i výsledky soutěže lze najít na hlavní stránce Asijské fyzikální olympiády [1]. O tom, že i úlohy této olympiády jsou velmi podobné úlohám MFO, svědčí také následující dva příklady tematicky odpovídající obsahu tohoto čísla. První úloha „Rozpínající se vesmír“ je pouze jednou ze tří nezávislých částí teoretické úlohy z 11. APhO v roce 2010, http://ccf.fzu.cz podobně jako se ze tří nezávislých částí skládala 1. teoretická úloha poslední MFO v Estonsku v roce 2012. Druhá úloha „Laserové chlazení atomů“ je převzata ze 7. APhO v roce 2006 a je velmi podobná úloze „Dopplerovské laserové chlazení a optická melasa“, která byla zadána na MFO v roce 2009 v Mexiku. Originální anglické texty úloh a jejich řešení jsou k dispozici na webových stránkách pořadatele 12. APhO [2]. Překlad do češtiny provedli autoři tohoto příspěvku. Úloha 11. APhO „Rozpínající se vesmír“ Fotony ve vesmíru hrají velmi důležitou roli – přenášejí informace napříč vesmírem. Pokud se my snažíme získat nějakou informaci pomocí těchto fotonů, musíme brát v úvahu fakt, že se vesmír rozpíná. Proto běžně vyjadřujeme délky a vzdálenosti ve vesmíru pomocí obecného škálovacího faktoru a(t). Vzdálenost L(t) mezi dvěma hvězdami, které jsou v klidu ve svých lokálních vztažných soustavách, je přímo úměrná faktoru a(t) podle vztahu L(t) = k a(t), (1) kde k je konstanta a funkce a(t) popisuje rozpínání vesmíru. Derivaci podle času zde budeme značit čárkou, tedy a’(t) = da(t)/dt. Označme v(t) = L’(t). Zderivujeme-li obě strany rovnice (1), dostaneme známý Hubbleův zákon: v(t) = H(t) L(t), (2) kde H(t) = a’(t)/a(t) je Hubbleův parametr v čase t. V současnosti, v čase t0, je jeho hodnota H(t0) = 72 km s-1 Mpc-1, kde 1 Mpc = 3,0857∙106 světelných let. Předpokládejme, že je vesmír nekonečně velký a expanduje tak, že a(t) je úměrný exponenciální funkci ebt, kde b je konstanta. V takovémto vesmíru je Hubbleův parametr konstantní a rovná se H(t0). Navíc lze dokázat, že vlnová délka λ fotonů pohybujících se vesmírem se bude zvětšovat úměrně rozpínání vesmíru, tj. λ(t) ~ a(t). Předpokládejme dále, že fotony, tvořící Lymanovu alfa emisní čáru, byly vyzářeny v čase te hvězdou, která byla v klidu ve své lokální vztažné soustavě. Pozorova- č. 1 tel je taktéž nehybný ve své lokální vztažné soustavě. Vlnová délka fotonů při emisi byla λ(te) = 121,5 nm. Pozorovatel zaznamená tyto fotony v současnosti v čase t0 a naměří vlnovou délku posunutou směrem k červené oblasti na hodnotu 145,8 nm. a) V průběhu pohybu fotonů od hvězdy k pozorovateli se vesmír neustále rozpínal, tedy hvězda se od pozorovatele vzdalovala. Uvažujte dále konstantní rychlost světla ve vakuu c a určete vzdálenost L(te) hvězdy od pozorovatele v okamžiku emise te. Vzdálenost vyjádřete v jednotkách Mpc. b) Jaká je rychlost vzdalování v(t0) hvězdy od pozorovatele v současnosti, tedy v čase t0? Odpověď uveďte jako relativní rychlost – v poměru k rychlosti světla ve vakuu c. Řešení a) Fotony byly emitovány v čase te a zaznamenány v čase t0, tedy a (t 0 ) (t 0 ) 145,8 1,200. a (t e ) (t e ) 121,5 (3) Na druhé straně, Hubbleovu konstantu lze vypočíst následujícím způsobem k exp(bt ) H (t ) a (t ) a ' (t ) a (t ) b. (4) Za časový interval dt v minulosti urazily fotony dráhu cdt, které v čase te odpovídala díky rozpínání vesmíru vzdálenost a (t e ) cdt . a (t ) Fotony byly emitovány v okamžiku te, takže vzdálenost hvězdy od pozorovatele v tomto okamžiku byla t0 t 0 a (t e ) cdt c expb(t e t dt a (t ) te te c 1 exp b t e t 0 . b Ze vztahů (3) a (4) ale máme L(t e ) exp( H (t 0 )) exp( H (t e )) (5) a (t 0 ) | 1,200. a (t e ) Tedy 1 c L(t e ) 1 693 Mpc. b 1,200 b) Vzhledem k rozpínání vesmíru je v současnosti vzdálenost hvězdy od pozorovatele větší, Čs. čas. fyz. 63 (2013) » Vyšetřujeme Ee ħγ ħδ ħω 0 ħω Eg Obr. 1 Schéma dvouhladinového atomu. (Pozor, parametry nejsou v reálném poměru.) pení vlastností chladných atomů v kvantovém plynu a byl oceněn Nobelovými cenami v letech 1997 a 2001. Uvažujme jednoduchý dvouhladinový model atomu s energií základního stavu Eg a energií excitovaného stavu Ee. Energetický rozdíl těchto hladin Ee – Eg = ħω 0, úhlová frekvence záření použitého laseru je ω a tzv. rozladění laseru je δ = ω – ω 0 << ω 0. Předpokládejme, že rychlosti všech atomů jsou mnohem menší, než je rychlost světla ve vakuu, tj. v << c. Tuto úlohu řešte vždy v prvním platném řádu malých parametrů v/c a δ/ω 0. Přirozená šířka excitovaného stavu Ee díky spontánnímu rozpadu je γ << ω 0. (Je-li atom v excitovaném stavu, je pravděpodobnost jeho přechodu do základního stavu za jednotku času rovna γ.) Při přechodu do základního stavu emituje atom foton s úhlovou frekvencí blízkou ω 0 do náhodného směru. V kvantové mechanice lze ukázat, že při ozařování atomu laserovým zářením malé intenzity, je pravděpodobnost excitace atomu za jednotku času závislá na frekvenci záření ve vztažné soustavě, spojené s atomem, ωa, podle vztahu p s0 /2 1 4 a 0 / 2 2 , kde s0 << 1 je parametr, který závisí na vlastnostech atomu a intenzitě záření laseru (obr. 1). Budete studovat vlastnosti plynu sodíkových atomů, přičemž vzájemné interakce atomů zanedbáme. Intenzita laserového ozařování je natolik malá, že počet atomů v excitovaném stavu je vždy mnohem menší než počet atomů v základním stavu. Můžete také zanedbat vliv gravitačního pole, které bývá v reálných experimentech kompenzováno magnetickým polem. Planckova konstanta ħ = 1,05 ∙ 10 −34 J s a(t 0 ) a(t 0 ) c § a(t e ) · c § a(t 0 ) · ¨1 ¨ ¸ 1¸ . L(t 0 ) L(t e ) a(t e ) a(t e ) b ¨© a(t 0 ) ¸¹ b ¨© a(t e ) ¸¹ Boltzmannova konstanta kb = 1,38 ∙ 10 −23 J K−1 Hmotnost sodíkového atomu m = 3,81 ∙ 10 −26 kg Úhlová frekvence přechodu ω0 = 2π ∙ 5,08 ∙ 1014 Hz Podle Hubbleova zákona tedy vypočítáme současnou rychlost vzdalován hvězdy: Šířka excitovaného stavu γ = 2π ∙ 9,80 ∙ 106 Hz Koncentrace atomů n = 1014 cm−3 c a (t ) v(t 0 ) H (t 0 ) L(t 0 ) b 0 1 b a (t e ) a (t ) c 0 1 0,200c. a (t e ) Úloha 7. APhO „Laserové chlazení atomů“ V této úloze se budeme zabývat mechanismem chlazení atomů pomocí laserového záření. Výzkum v této oblasti vedl v nedávné době k významnému pokroku v pocho- 69 Tab. 1 Zadané číselné hodnoty. a) Předpokládejte, že se atom pohybuje v kladném směru osy x rychlostí vx a laserové záření s úhlovou frekvencí ω se šíří v záporném směru osy x. Jaká je úhlová frekvence záření ve vztažné soustavě spojené s atomem? b) Předpokládejte, že se atom pohybuje v kladném směru osy x rychlostí vx a dva totožné laserové paprsky se šíří podél osy x z obou stran. Úhlová frek- http://ccf.fzu.cz chování plynu sodíkových atomů ozářeného laserem. « 70 Mládež a fyzika Hybnosti emitovaných fotonů jsou rovnoměrně rozděleny do všech směrů a jejich průměr dává příspěvek, který je mnohem menší než Δp. Průměrná síla je nenulová, protože se atomy pohybují proti laserovým fotonům z pravého laseru a ve vztažné soustavě spojené s atomem je frekvence fotonů z pravého laseru větší než frekvence fotonů z levého laseru. Jelikož počet rozptýlených fotonů závisí na frekvenci ve vztažené soustavě spojené s atomem, je výsledná síla nenulová, pak F (v x ) F F Foto z 11. APhO v roce 2010 (Tajpej). vence laserového záření je ω a parametr intenzity je s0. Nalezněte výraz pro průměrnou sílu F(vx) působící na atom. Pro malé rychlosti vx lze tuto sílu vyjádřit jako funkci: F(vx) = – β vx. Vyjádřete parametr β. Jaké je znaménko rozladění δ = ω – ω 0, když víte, že velikost rychlosti atomu klesá? Předpokládejte, že hybnost atomu je mnohem větší než hybnost fotonu. V dalších úlohách předpokládejte, že rychlost atomu je natolik malá, že je možné používat výše uvedený lineární vztah pro průměrnou sílu. c) Mějme nyní šest laserů podél os x, y a z v obou směrech. Pro β > 0 působí na atomy disipativní síla a jejich průměrná energie klesá. To znamená, že teplota plynu definovaná pomocí průměrné energie klesá. Užijte zadané koncentrace atomů (viz tab. 1) a odhadněte číselně teplotu TQ, pro kterou již není možné atomy považovat za bodové objekty díky kvantovým efektům. V dalších úlohách předpokládejme, že teplota je mnohem vyšší než TQ, a počítejte se šesti lasery, zářícími v obou směrech podél všech tří os, jak bylo vysvětleno v úloze c). V části b) jste vypočítali průměrnou sílu působící na atom. Díky kvantové povaze atomů se při každém absorpčním nebo emisním ději mění hybnost atomů o jistou diskrétní hodnotu v náhodném směru (jde jakési „zpětné rázy“ atomů). d) Určete číselně druhou mocninu změny hybnosti atomu (Δp)2 jako důsledek absorpční nebo emisní události. e) Díky zpětným rázům nedosáhne průměrná teplota plynu po dostatečně dlouhé době absolutní nuly, ale dosáhne jisté konečné hodnoty. Vývoj hybnosti atomu lze vyjádřit jako náhodnou procházku v prostoru hybností s průměrným krokem p 2 a chlazením díky disipativní síle. Rovnovážná teplota je dána kombinací efektů obou těchto různých procesů. Dokažte, že teplota rovnovážného stavu Td má tvar Td = ħγ(x + 1/x)/(4kb). Určete x. Předpokládejte, že Td je mnohem větší než p 2 / 2k b m. Návod: Jsou-li vektory P1, P2 ,…, Pn vzájemně statisticky nekorelované, platí: P1 P2 ... Pn 2 P1 2 P2 2 ... Pn 2 0 s 0 1 c 2 1 4 0 v x / c 2 / 2 1 2 2 . 1 4 0 v x / c / Pro vx/c << δ/ω 0 je http://ccf.fzu.cz c 2 1 4 / 2 2 . Pro β < 0 je tedy třeba δ < 0. c) Charakteristická de Broglieova vlnová délka při teplotě T se rovná O / mk bT . Aby bylo možné atomy považovat za bodové objekty, je třeba, aby tato vlnová délka byla mnohem menší, než je charakteristická vzdálenosti dvou částic n-1/3. Z podmínky, že tyto dvě délky mají velikost stejného řádu, dostáváme TQ = (ħ2n2/3)/(kbm) ≈ 10-6 K. d) <Δp2> = ħ2 ω 02/c2 ≈10-54 kg2m2s-2. e) Předpokládejme, že se střední hodnota průměrného čtverce hybnosti atomu rovná P02. V rovnovážném stavu se tato veličina nemění s časem, a tedy teplota je dána rovností 3kbTd/2 = P02/(2m). Nechť je velikost hybnosti nějakého atomu v určitém okamžiku rovnovážného stavu rovna P0. Podívejme se na velikost hybnosti po uplynutí časového intervalu t. Během této doby atom projde N = 6γpt >> 1 absorpčně-emisními procesy (číslo 6 je dáno počtem laserů). V každé absorpčně-emisní události atom získá dva zpětné rázy, každý se střední kvadratickou hodnotou <Δp2> vypočtenou v části d) (jeden zpětný ráz při absorpci, druhý při emisi). Směry těchto impulzů v jednotlivých událostech nejsou korelované, což vede k nárůstu střední kvadratické hodnoty momentu o 2N<Δp2>. Na druhou stranu jsou atomy chlazeny díky disipativní síle, přičemž změna střední kvadratické hybnosti vyvolaná tímto procesem činí –2βP02t/m. V rovnovážném stavu se tyto dva procesy vzájemně kompenzují. Dostáváme tedy 12 'p 2 J p m § 2G 3 J mJ ¨¨ 2E 4 J 2 G © Neboli rovnovážná teplota je P02 f) Číselně najděte minimální možnou hodnotu teploty díky zpětným rázům. Pro jaký poměr δ/γ toto minimum nastane? Řešení a) Podle klasického Dopplerova efektu, ωa = ω(1 + vx/c). b) Velikost hybnosti předané při každé absorpci se rovná (6) Δp = ħ ω 0/c. 8 02s 0 Td 2 1 4k b 2 · ¸. ¸ ¹ . f) Minimum nastane pro δ = – γ/2 a teplota je Td = ħγ/ (2kb) = 2,4∙10-4 K. Literatura [1] http://apho.phy.ntnu.edu.tw/ [2] http://apho2011.tau.ac.il/?cmd=APhO.28
Podobné dokumenty
Maturitní témata z fyziky - Gymnázium Pierra de Coubertina
22. Vlnová optika
Světlo jako el-mag. vlnění, disperze (rozklad) světla hranolem, interference světla, ohyb světla,
optická mřížka, polarizace světla, užití vlnových vlastností světla, přehled el-m...
1 Úvod - Zvukové studio
Tmavost, Šířka i Drsnost.
Výsledky diferenčního párového testu byly uspořádány do matic nepodobností a následně
vytvořena matice průměrných nepodobností obou hodnotitelů. Z průměrné matice
nepodobn...
Kanálové fotonásobiče CPM
Zatímco v ICP-MS dochází ke kontinuálnímu vystavení CM toku iontů, u jiskrového spektrometru
dochází ke krátkodobému vystavení CPM fotonům, tedy fyzikálně zcela odlišným částicím s nižší
energií. N...
Asijská fyzikální olympiáda
fyzikové návrh nové, tentokrát zonální mezinárodní fyzikální soutěže, která je určena pro soutěžící z asijských
zemí, ale je otevřená i pro zájemce z Oceánie, případně zemí dalších. První setkání ú...
Modelován´ı elastických vln ve vrstevnatém prostˇred´ı
nahrazen výrazemφ0 + (1/c) (∂χ/∂t) a vektorový potenciál, H, výrazem H0 − ∇χ. Tyto nové
potenciály reprezentujı́ stejné pole. F (r, t) volı́me identicky rovno nule, což má za důsledek,
ž...