2. věta termodynamiky
Transkript
Druhá věta termodynamiky „Science owes more to the steam engine than the steam engine owes to Science.“ Lawrence J. Henderson (1917) Nicolas R. Sadi Carnot 1796 – 1832 Rudolf J.E. Clausius 1822 – 1888 William Thomson, lord Kelvin 1824 – 1907 Josiah W. Gibbs 1839 – 1903 Rovnováha, vratný a nevratný děj Příklad 1 Převrstvíme-li roztok rozpouštědlem, přecházejí (i bez míchání) díky pohybu molekul molekuly rozpuštěné látky do rozpouštědla a naopak, dokud není v celé nádobě stejná koncentrace rozpuštěné látky Příklad 2 Ohřejeme-li na jednom konci tyč, proudí teplo z teplejšího konce tyče na chladnější, dokud nemá tyč po celé délce stejnou teplotu Fickův zákon dc J = −D dx Fourierův zákon q = −k dT dx J látkový tok (počet částic, prošlých jednotkovou plochou za jednotku času) q tepelný tok (teplo, prošlé jednotkovou plochou za jednotku času) c koncentrace T teplota D difúzní koeficient k tepelná vodivost x délka (souřadnice kolmá k ploše, kterou tok probíhá) V obou případech pozorujeme v systému látkový či tepelný tok určitým směrem, který vede k vyrovnání koncentračního či teplotního rozdílu. Po určité době se ustaví rovnováha – tok ustane, resp. jeho velikost je v obou směrem stejná, v systému probíhá vratný děj Rovnovážný stav a kritéria rovnováhy Nerovnovážná termodynamika se zabývá časovým vývojem soustavy při nevratném ději (a nebudeme se jí zabývat), rovnovážná popisuje, jaká kritéria musí splňovat stavové veličiny, aby byl systém v rovnováze. Budou nás zajímat dva typy rovnováh: Fázové rovnováhy, t.j. rovnováhy mezi homogenními podsystémy tvořícími heterogenní systém: Kdy je roztok NaCl v rovnováze s pevným NaCl, kdy je led v rovnováze s kapalnou vodou? Chemické rovnováhy, t.j. rovnováhy ve směsích chemicky reagujících látek Objemová práce při expanzi plynu − dW = fdr = pAdr = pdV f síla působící proti expanzi dr posunutí pístu A plocha pístu p vnější tlak dV změna objemu systému Nevratná expanze proti konstantnímu vnějšímu tlaku pext − W = pext (V2 − V1 ) Vratná izotermická expanze ideálního plynu V2 V2 dV V = nRT ln 2 V V1 V1 − W = ∫ pdV = nRT ∫ V1 Vratná adiabatická expanze − dW = dU = nCV dT T2 − W = n ∫ CV dT T1 1 ⎛ ∂U ⎞ CV = ⎜ ⎟ n ⎝ ∂T ⎠V Práce vykonaná při vratném ději je maximální práce, jakou systém může vykonat izochorická molární tepelná kapacita pro CV nezávislé na teplotě − W = nCV (T2 − T1 ) Adiabata ideálního plynu Adiabata: Křivka udávající závislost tlaku plynu na objemu při expanzi (kompresi probíhající adiabaticky, t.j. bez výměny tepla s okolím 1. věta termodynamiky pro adiabatický děj (dQ = 0) dU = dQ + dW = − pdV T2 dT R = − ∫ T CV T1 T2 ⎛ V1 ⎞ = ⎜⎜ ⎟⎟ T1 ⎝ V2 ⎠ nRT dV V V2 dV T2 R V1 ⇒ = ln ln ∫V V T C V2 V 1 1 R / CV ⎛V ⎞ = ⎜⎜ 1 ⎟⎟ ⎝ V2 ⎠ γ −1 γ −1 izoterma adiabata R C p − CV C p = = −1 = γ −1 CV CV CV γ – Poissonova konstanta p2V2 ⎛ V1 ⎞ =⎜ ⎟ p1V1 ⎝⎜ V2 ⎠⎟ p nCV dT = − γ p ⎛V ⎞ ⇒ 2 = ⎜⎜ 1 ⎟⎟ ⇒ pV γ = konst p1 ⎝ V2 ⎠ V Carnotův cyklus p 1 2 4 T2 3 V1 V4 V2 V3 T1 V 1→2 izotermická vratná expanze z objemu V1 na objem V2 při teplotě T2 2→3 adiabatická vratná expanze z objemu V2 na objem V3, teplota poklesne na T1 3→4 izotermická vratná komprese z objemu V3 na objem V4 při teplotě T1 2→3 adiabatická vratná komprese z objemu V4 na objem V1, teplota stoupne na T2 Bilance Carnotova cyklu Při 1→2 se vykoná práce W1 a z okolí přijme teplo Q2: Při 2→3 se vykoná práce W2: V2 = Q2 V1 W3 = nRT1 ln V4 = Q1 V3 W2 = nCV (T2 − T1 ) Při 3→4 se vykoná práce W3 a z okolí přijme teplo Q1: Při 4→1 se vykoná práce W2: W1 = nRT2 ln W4 = nCV (T1 − T2 ) = −W2 1 /( γ −1) z rovnice pro vratný adiabatický děj platí ⎛ T2 ⎞ ⎜⎜ ⎟⎟ ⎝ T1 ⎠ = V4 V3 V V = ⇒ 2= 3 V1 V2 V1 V4 Celkové teplo vyměněné s okolím a celková práce vykonaná během cyklu: V2 V V V V + nRT1 ln 4 = nRT2 ln 2 − nRT1 ln 3 = nR(T2 − T1 ) ln 2 V1 V3 V1 V4 V1 V V V V W = W1 + W2 + W3 + W4 = W1 + W3 = nRT2 ln 2 + nRT1 ln 4 = nRT2 ln 2 − nRT1 ln 3 = V1 V3 V1 V4 Q = Q1 + Q2 = nRT2 ln = nR(T2 − T1 ) ln V2 =Q V1 Účinnost Carnotova cyklu Účinnost η je definována jako poměr práce vykonané během jednoho cyklu ku teplu přijatému během jednoho cyklu od teplejšího zásobníku. Při vratném provedení cyklu nabývá účinnost maximální možné hodnoty. nR(T2 − T1 ) ln V2 V1 η= W Q2 + Q1 = = Q2 Q2 η= Q2 + Q1 T2 − T1 pro nevratný cyklus ≤ Q2 T2 V nRT2 ln 2 V1 = T2 − T1 T2 pro vratný cyklus Problém: Závisí η opravdu pouze na teplotě obou zásobníků a nikoli na pracovní náplni tepelného stroje? (Naše odvození platí pro ideální plyn!) Perpetuum mobile 2. druhu Uvažujme soustavu dvou simultánně pracujících tepelných strojů s týmiž tepelnými rezervoáry, ale s různými účinnostmi, η1 > η2. Stroj s účinností η2 pracuje v opačném směru, t.j. čerpá teplo z chladnějšího rezervoáru o teplotě T1,, přičemž je poháněn prací vykonanou strojem s účinností η1. T2 W = η1Q – W’ Q Q = Q’’ + W’ W’=η2Q η1 η2 Q’=(1–η1)Q Q’’=(1–η2)Q T1 Celkové teplo odebrané teplejšímu rezervoáru: Q2 = 0 Celkové teplo odebrané chladnějšímu rezervoáru: Q1 = Q’’ – Q’ = (η1 – η2)Q Vykonaná práce W = η1Q – W’ = (η1 – η2)Q Soustava strojů tedy vykoná stejně velkou práci, jako odebere tepelnému rezervoáru. Existence takového zařízení není v rozporu s 1. větou termodynamiky, dosud se však nepodařilo jej sestrojit. Druhá věta (druhý princip) termodynamiky Lze ji formulovat několika různými, avšak vzájemně ekvivalentními způsoby: Carnotův teorém Účinnost tepelného stroje pracujícího mezi tepelnými rezervoáry o týchž teplotách je vždy stejná bez ohledu na pracovní náplň. Clausiova formulace Není možné sestrojit zařízení, které by nekonalo nic jiného, než převádělo teplo z chladnějšího tělesa na teplejší. (Teplo nemůže samovolně proudit z chladnějšího tělesa na teplejší.) Kelvinova formulace Není možné sestrojit cyklicky pracující tepelný stroj, který by pouze odebíral teplo z jediného tepelného rezervoáru a konal stejně velkou práci. Entropie a kritérium rovnováhy v izolované soustavě η= 1+ Q2 + Q1 T2 − T1 ≤ Q2 T2 Q1 T ≤1− 1 Q2 T2 ⇒ Q1 Q2 + ≥0 T1 T2 rovnost platí pro vratný děj, nerovnost pro nevratný Uzavřený cyklický děj složený z n kroků: n Qi ≥0 ∑ T i =1 i Entropie (εντροπειν = obracet, udávat směr): dS = dQrev T [S] = J K-1 Matematická formulace 2. věty termodynamiky: dS ≥ dQ T rovnost platí pro vratný děj, nerovnost pro nevratný Izolovaný systém (dQ=0): dS≥0. Při samovolném ději entropie roste a za rovnováhy nabývá maximální hodnotu. Spojená formulace 1. a 2. věty pro vratné děje: dU = TdS + dW Kritéria rovnováhy v uzavřených soustavách – Helmholtzova energie Volná (Helmholtzova) energie F F = U − TS dF = dU − d (TS ) = dQ − pdV + dWext − TdS − SdT Při vratném ději (dQ = TdS): d F = − p d V − Sd T ⇒ ⎛ ∂F ⎞ ⎛ ∂F ⎞ p = −⎜ ⎟ , S = −⎜ ⎟ ∂ V ∂ T ⎝ ⎠T ⎝ ⎠V Při vratném izochoricko-izotermickém ději (dQ = TdS, dV = 0, dT = 0): dF = dWext. Změna volné energie je rovna neobjemové práci přijaté soustavou. Při nevratném izochoricko-izotermickém ději, kdy se nekoná ani nepřijimá neobjemová práce (dQ < TdS, dV = 0, dT = 0, dWext=0): dF < 0, po dosažení rovnováhy (dQ = TdS): dF = 0 Volná energie při samovolném izochoricko-izotermickém ději, kdy se nekoná ani nepřijímá neobjemová práce klesá, za rovnováhy nabývá minimální hodnoty. Kritéria rovnováhy v uzavřených soustavách – Gibbsova energie Gibbsova energie G (volná enthalpie) G = H − TS = U + pV − TS dG = dU + d ( pV ) − d (TS ) = dQ + dWext − pdV + pdV + Vdp − TdS − SdT = = dQ + Vdp + dWext − TdS − SdT Při vratném ději (dQ = TdS): dG = Vdp − SdT ⎛ ∂G ⎞ ⎛ ∂G ⎞ ⇒ V =⎜ ⎟ , S = −⎜ ⎟ p ∂ T ∂ ⎝ ⎠p ⎠T ⎝ Při vratném izotermicko-izobarickém ději (dQ = TdS, dp = 0, dT = 0): dG = dWext. Změna volné energie je rovna neobjemové práci systému. Při nevratném izotermicko-izobarickém ději, kdy se nekoná ani nepřijímá neobjemová práce (dQ < TdS, dp = 0, dT = 0, dWext=0): dG < 0, po dosažení rovnováhy (dQ = TdS): dG =0 Gibbsova energie při samovolném izobaricko-izotermickém ději, kdy se nekoná ani nepřijímá neobjemová práce klesá, za rovnováhy nabývá minimální hodnoty. Gibbsova energie v otevřené s-složkové soustavě s dG = Vdp − SdT + ∑ μi dni i =1 ⎛ ∂G ⎞ μi = ⎜⎜ ⎟⎟ ⎝ ∂ni ⎠T , p ,n j ≠i μ1, μ2, ..., μs chemické potenciály složek 1,2, ..., s Chemický potenciál složky vyjadřuje, jak se změní za konstantního tlaku a konstantní teploty Gibbsova energie systému při zvýšení látkového množství této složky v systému Pro jednosložkovou soustavu je chemický potenciál roven molární Gibbsově energii μ= G = Gm n ⇒ dμ = Vm dp − S m dT Vm, Sm molární objem a molární entropie soustavy Chemický potenciál ideálního plynu za konstantní teploty: p RT RT p dμ = Vm dp = dp ⇒ μ − μ ∅ = ∫ dp = RT ln ∅ p p p p∅ Ø – standardní stav Změna entropie při změnách teploty, fázových přechodech a chemických reakcích Teplotní změny: Systém nekoná ani nepřijímá práci: dQ = dU = CVdT T 2 C T dQ CV dS = = dT , ΔS = ∫ V dT , CV = konst ⇒ ΔS = CV ln 2 T T T T1 T1 Fázové přechody: ΔH pt ΔHpt enthalpie fázového přechodu (skupenské teplo tání, kondenzace apod.) ΔS pt = Tpt teplota fázového přechodu Tpt Standardní molární entropie látky ΔS∅: Zahrnuje změnu entropie spojenou s ohřátím 1 molu látky z 0 K na standardní teplotu 298,15 K vč. příslušných fázových přechodů. (Entropie krystalických látek při 0 K je nulová) Chemické reakce: Platí analogické vztahy jako pro ΔrH Δ r S A → B = − Δ r S B→ A Δ r S A → B = Δ r S A →C + Δ r S C→ B Δr S ∅ A →B n = ∑ν i Δ f S i =1 ∅ i ΔfS∅ − standardní slučovací entropie, tentýž vztah platí pro standardní molární entropii C2H6 O2 CO2 H2O ΔS∅ (J K-1mol-1) 229.5 205.1 213.6 188.7 C2H6 + 7/2 O2 → 2 CO2 + 3 H2O ΔrS∅=45.9 J K-1 mol-1 Změna entropie při izotermické expanzi a kompresi soustavy Závislost volné energie na objemu a teplotě ⎛ ∂F ⎞ ⎛ ∂F ⎞ dF = ⎜ ⎟ dV + ⎜ ⎟ dT ⎝ ∂V ⎠T ⎝ ∂T ⎠V dF = − pdV − SdT ⇒ ⎛ ∂F ⎞ ⎛ ∂F ⎞ , p = −⎜ S = − ⎟ ⎜ ⎟ ⎝ ∂V ⎠T ⎝ ∂T ⎠V Pořadí derivací lze změnit bez vlivu na výsledek, proto platí ∂ ⎛ ∂F ⎞ ∂ ⎛ ∂F ⎞ = ⎜ ⎟ ⎜ ⎟ ∂T ⎝ ∂V ⎠T ∂V ⎝ ∂T ⎠V ⎛ ∂p ⎞ ⎛ ∂S ⎞ ⇒ ⎜ ⎟ =⎜ ⎟ ⎝ ∂T ⎠V ⎝ ∂V ⎠T Změna entropie ideálního plynu při změně objemu z V1 na V2 2 2 2 nR V ∂ ⎛ nRT ⎞ ⎛ ∂S ⎞ ⎛ ∂p ⎞ ΔS = ∫ ⎜ ⎟ dV = ∫ ⎜ ⎟ dV = ∫ ⎜ ⎟dV = ∫ dV = nR ln 2 V V1 ∂V ⎠T ∂T ⎠V ∂T ⎝ V ⎠ V1 ⎝ V1 ⎝ V1 V1 V2 V V V Entropie a uspořádanost soustavy Uspořádanost soustavy lze vyjádřit pomocí počtu vzájemně rozlišitelných stavů, kterými je možné soustavu realizovat. Čím méně těchto stavů je, tím je soustava uspořádanější. Entropie je ve smyslu této definice míra neuspořádnosti soustavy. Může-li jedna soustava existovat ve w1 stavech a druhá ve w2 stavech, počet stavů soustavy vzniklé jejich spojením je w = w1w2, pro entropii jako pro extenzivní veličinu však musí platit S = S1 + S2. Proto musí být mezi entropií a počtem stavů vztah S = a ln w + b Důkaz: S = a ln w = a ln w1w2 + b1 + b2 = a ln w1 + b1 + a ln w2 + b2 = S1 + S 2 w2 w1 Expanze plynu z objemu V1 na objem V2: Nárůst počtu poloh pro každou molekulu je vyjádřen poměrem V2/V1, pro N molekul (V2/V1)N Změna entropie při změně počtu stavů z w1 na w2: ΔS = a ln N ⎛V ⎞ ΔS = a ln⎜⎜ 2 ⎟⎟ ⎝ V1 ⎠ Tento vztah se shoduje se vztahem odvozeným z klasické termodynamiky: ⎛V ⎞ V V ΔS = nR ln 2 = Nk ln 2 = k ln⎜⎜ 2 ⎟⎟ V1 V1 ⎝ V1 ⎠ N a = k ≈ 1,3806503 ⋅10−23 J K −1 Boltzmannova konstanta Statistická (pravděpodobnostní) interpretace nevratnosti termodynamických dějů Při samovolných dějích v izolovaných soustavách dochází ke vzrůstu neuspořádanosti soustavy: Plyn expandovaný do celého objemu nádoby je ve stavu nižší uspořádanosti, než jsou-li jeho molekuly soustředěny jen v určité oblasti. Samovolné nahromadění molekul do této oblasti je sice možné, ale velmi málo pravděpodobné: p=(V/V0)N, N – počet molekul, V – objem oblasti, V0 – celkový objem nádoby. Teplo je spojeno s neuspořádaným (chaotickým) pohybem částic, práce s uspořádaným, proto lze neomezeně převádět práci na teplo, ale ne naopak. Třetí princip termodynamiky: Entropie ideálního krystalu při T = 0 K je S = 0 J K-1 (w = 1 ⇒ S = 0 J K-1) S = k ln w Planckova formulace: Entropie každé chemicky homogenní kondenzované fáze se s klesající teplotou blíží neomezeně nule.
Podobné dokumenty
mechanika vi - Střední průmyslová škola strojnická a Střední
V souvislosti s rozvojem parního stroje na přelomu 18. a 19. století se začali učenci hlouběji
zajímat o podstatu dějů v parních strojích, protože bylo třeba snížit spotřebu paliva a zvýšit
výkon a...
Bohemia Vinyl
Stavební projekty místností nepřihlížejí k rozměrům rolí, které jsou obvykle 2 m, 3 m,
4m a 5m. Použití širšího rozměru role vůči šíři místnosti je po technické a estetické
stránce vhodnější. Pokud...
Endodoncie
Kvalitní ošetření kořenových kanálků je spojeno s nezanedbatelnými finančními náklady.
Alternativou k tomuto ošetření je však extrakce. Pro zachování žvýkací funkce a zabránění posunu
sousedních zu...
Část 07 Chemická rovnováha
Složení soustavy se již dále nebude měnit, i když obě reakce probíhají nadále. Ustavila se
chemická rovnováha. Na základě uvedeného kinetického modelu odvodili
Guldberg a Waage (1867) zákon chemick...
HEMICKÁ TERMODYNAMIKA
které soustava může dosáhnout. Říkáme, že systém je ve stabilní rovnováze. Poloha (a) je stabilní vůči malým impulzům; přesáhne-li však dodaná energie určitou mez (E*), přechází systém do stavu (c)...
Část 05 Chemická energetika
okolí). I když z první věty plyne, že není možno sestrojit
stroj, který by produkoval práci z ničeho, neplyne z ní
žádné omezení pro přeměnu tepla přijatého z okolí na
práci.
Ukazuje se, že každý c...
cp= ∂H cV= ∂U
Vypočítejte (a) na jakou teplotu se ohřeje vzduch ve válci s pohyblivým pístem při
vratné adiabatické kompresi, (b) jaký je ve válci tlak po kompresi, (b) objemovou
práci. Počáteční teplota vzduchu...