Otázky do diskuse - Katedra obecné lingvistiky
Transkript
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Otázky do diskuse: - Co znamená pro Foucaulta výpověď; - vztah Foucaultova pojetí výpovědi k teorii řečových aktů - jak souvisí pojmy výpověď, diskurz, diskurzivní formace. Subjekt, společnost a moc (Ellul, Foucault, Bourdieu) Četba: Subjekt a moc. In: Foucault, Michel: Myšlení vnějšku. Praha 2003, s. 195-226. Doplňující (dobrovolná četba): Ellul, Jacques: „The Characteristics of Propaganda.“ In: Readings in Propaganda and Persuasion: New and Classic Essays. Eds. Garth S. Jowett – Victoria O´Donnell. London 2006, s. 31–49. Otázky do diskuse: Co je biomoc; - jak charakterizuje Foucault subjekci. „Peter Greenaway musel číst Foucaulta.“ (Michal Kříž) Promítání filmu Umělcova smlouva (režie: Peter Greenaway) a následná diskuse (doba semináře v rozsahu dvou kurzů) 2. Základními proudy kritické analýzy (Norman Fairclough, Theo van Leeuwen), jejich odlišnosti a akcenty. Faircloughův přístup k analýze diskurzu Četba: Fairclough Norman: Analysing Discourse. London 2003, s. 16 – 30 (Part I. Social analysis, discourse analysis, text analysis). Doplňující (dobrovolná) četba: van Leeuwen, Theo: Discourse nad Practice. New tools for critical discourse analysis. Oxford 2008, s. 23 – 55 (Representing Social Actor). Otázky do diskuse: - Jakým způsobem strukturují „social agents“ text, jak mohou ovlivnit jeho účinky; - jaký je vztah sociálních struktur, sociálních událostí a sociálních praktik a jak souvisejí s jazykem; - jak se u Fairclougha liší diskurz v abstraktním a konkrétním smyslu; - jakými způsoby (jsou tři) figuruje diskurz v sociálních praktikách a jak je charakterizuje. Diskurzy a reprezentace Četba: Fairclough Norman: Analysing Discourse. London 2003, s 88 – 112 (Part III. Discourses and representations). Doplňující (dobrovolná) četba: van Leeuwen, Theo: Discourse nad Practice. New Tools for Critical Discourse Analysis. Oxford 2008, s. 55 – 75 (Representing Social Action). Otázky do diskuse: - Jaké jsou vzájemné vztahy mezi diskurzy a jaké uvádí Fairclough příklady; Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 - jaké způsoby práce s lexikální rovinou při analýze a identifikaci diskurzu Fairclough navrhuje. 3. Média a jejich vliv při reprodukci dominance Média, dominance, kontrola Četba: van Dijk, Teun: The mass media today. Discourses of domination or diversity? Javnost/The Public (Ljubljana), 2(2), 1995, 27-45. http://www.discourses.org/OldArticles/The%20mass%20media%20today.pdf Mediální konstrukce reality Četba: Sedláková, Renáta: Mediální konstrukce reality – reprezentace druhých. In: Média dnes. Reflexe mediality, médií a mediálních obsahů (M. Foret, M. Lapčík, P. Orság eds.), Olomouc 2008, s. 145 – 161. Doplňující (dobrovolná) četba: van Dijk, Teun: New(s) Racism: A discourse analytical approach. In: Simon Cottle (Ed.), Ethnic Minorities and the Media.). Milton Keynes, UK: Open University Press, 2000, s. 33-49. http://www.discourses.org/OldArticles/New%28s%29%20racism%20-%20A%20discourse%20ana lytical%20approach.pdf Prezentace hesel Prezentace hesel Literatura: 1. K prvnímu tematickému okruhu: a. HABERMAS, Jürgen. Budoucnost lidské přirozenosti: na cestě k liberální eugenice? Praha 2003. HABERMAS, Jürgen. Problémy legitimity v pozdním kapitalismu. Praha 2000. HABERMAS, Jürgen. Strukturální přeměna veřejnosti: zkoumání jedné kategorie občanské společnosti. Praha 2000. HABERMAS, Jürgen. Theorie des kommunikativen Handelns. Bd. 1, Handlungsrationalität und gesellschaftliche Rationalisierung. Frankfurt am Main 1990. HABERMAS, Jürgen. Theorie des kommunikativen Handelns. Bd. 2, Zur Kritik der funktionalistischen Vernunft. Frankfurt am Main 1990. HABERMAS, Jürgen: Vorstudien und Erganzungen zur Theorie des Kommunikativen Handelns. Frankfurt am Mein 1989. HABERMAS, Jürgen: The Theory of Communicative Action. Boston 1985. HABERMAS, Jürgen: Moderna – nedokončený projekt, s. 299 – 318. In: Za zrkadlom moderny. HIRSCHOVÁ, Milada: Pragmatika v češtině. Olomouc 2006 HORSTER, Detlef: Jürgen Habermas. Praha 1995. HUBÍK, Stanislav: Obrat ke komunikaci v sociologickém myšlení J. Habermase, s. 9 – 16, In: Sociologické studie 1994. Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 BORRADORI, Giovanna: Filosofie v době teroru: rozhovory s Jürgenem Habermasem a Jacquesem Derridou. Praha 2005. b. FOUCAULT, Michel: Archeologie vědění. Praha 2002. FOUCAULT, Michel: Diskurs, autor, genealogie. Praha 1994. - obsahuje díla: Nietzsche, genealogie, historie; Řád diskursu; Co je autor? FOUCAULT, Michel: Dějiny šílenství v době osvícenství. Praha 1994. FOUCAULT, Michel: Dějiny sexuality; vyšly jen tři z proponovaných pěti dílů – Vůle k vědění. Praha 1999; Užívání slastí. Praha 2003; Péče o sebe. Praha 2003. FOUCAULT, Michel: Dohlížet a trestat. Kniha o zrodu vězení. Praha 2000. FOUCAULT, Michel: Je třeba bránit společnost. Kurs na Collège de France 1975-1976. Praha 2005. FOUCAULT, Michel: Myšlení vnějšku. Praha 2003 FOUCAULT, Michel: Slova a věci. Brno 2007. FOUCAULT, Michel: Zrození biopolitiky. Kurs na Collège de France 1978-1979. Brno 2009. PATOČKA, Jan: Místo doslovu. In: Foucault, Michel: Slova a věci. Brno 2007. (recenze) ERIBON, Didier: Michel Foucault 1926-1984. Praha 2002. DELEUZE, Gilles: Foucault. Praha 1996. DESCOMBES, Vincent: Stejné a jiné. Praha 1995. DREYFUS, Hubert – RABINOW, Paul: Michel Foucault: Za hranicemi strukturalismu a hermeneutiky. Praha 2002. MARCELLI, Miroslav: Michel Foucault alebo stať sa iným. Bratislava 1995. BARŠA, Pavel – FULKA, Josef: Michel Foucault: politika a estetika. Praha, 2005. Výzkumy subjektivity: od Husserla k Foucaultovi. (K. Novotný, M. Fridmanová eds.). Červený Kostelec 2008. SUK, Jiří: Foucaultův příchod do Čech. „Archeologická“ a „genealogická“ metoda z perspektivy historika. Soudobé dějiny, XI/4 2004, s. 51 – 66. c. BOURDIEU, Pierre: Teorie jednání. Praha 1998. BOURDIEU, Pierre: Pravidla umění: Vznik a struktura literárního pole. Brno 2011. BOURDIEU, Pierre: Nadvláda mužů. Praha 2000. BOURDIEU, Pierre: O televizi. Brno 2002. ELLUL, Jacques: The Characteristics of Propaganda. In: Readings in Propaganda and Persuasion: New and Classic Essays. Eds. Garth S. Jowett – Victoria O´Donnell. London 2006. 2. K druhému tematickému okruhu: CALDAS-COULTHARD, C. R. - COULTHARD, M.: Texts and Practices: Readings in Critical Discourse Analysis. London 1996. van DIJK, Teun: Elite discourse and racism. Newbury Park 1993. van DIJK, Teun: Ideology: A Multidisciplinary Approach. London 1998. van DIJK, Teun: Discourse and racism in Spain and Latin America. Amsterdam 2005. Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 van DIJK, Teun: Discourse and Context. A sociocognitive approach. Cambridge 2008. van DIJK, Teun: Society and Discourse. How social contexts control text and talk. Cambridge 2008. van DIJK, Teun: Discourse and Power. Contributions to Critical Discourse Studies. Houndsmills 2008. van DIJK, Teun: Society and Discourse. How Social Context Influence Text and Talk. Cambridge 2009. FAIRCLOUGH, Norman: Language and Power. London 1989 (second revised edition 2001). FAIRCLOUGH, Norman: Discourse and Social Change. Cambridge 1992. FAIRCLOUGH, Norman: Critical Discourse Analysis. London 1995. FAIRCLOUGH, Norman: Discourse in Late Modernity - Rethinking Critical Discourse Analysis. Edinburgh 1999 (with Lilie Chouliaraki). FAIRCLOUGH, Norman: New Labour, New Language? London 2000. FAIRCLOUGH, Norman: Analysing Discourse: Textual Analysis for Social Research. London 2003. FAIRCLOUGH, Norman: Language and Globalization. London 2006. FAIRCLOUGH, Norman: Discourse in Contemporary Social Change (co-edited volume). Peter Lang 2007. MARTINEC, R. – van LEEUWEN, T.: The Language of New Media Design: Theory and Practice. London 2009. van LEEUWEN, T.: Discourse and Practice: New Tools for Critical Discourse Analysis. Oxford, New York 2008. MACHIN, D. – van LEEUWEN, T.: Global Media Discourse: A Critical Introduction. London 2007. KRESS, G. – van LEEUWEN, T.: Multimodal Discourse - The Modes and Media of Contemporary Communication. London 2001. WODAK, R. - Chilton, P.: A New Agenda in (Critical) Discourse Analysis: Theory, Methodology, and Interdisciplinarity. Amsterdam 2005. WODAK, R. The Discursive Construction of National Identity. Edinburgh 1999. Discourse Studies. A Multidisciplinary Introduction. 2 sv. London 1997. Discourse Studies. 5 sv. Sage Benchmarks in Discourse Studies, London 2007. Sociologický časopis, 2006, sv. 42, č. 2. 3. K třetímu tematickému okruhu: van DIJK, Teun: News Analysis. Case studies of international and national news in the press. Hillsdale 1988. van DIJK, Teun: News as Discourse. Hillsdale 1988. van DIJK, Teun: Racism and the Press. London 1991. Webové stránky Teuna A. van Dijka: http://www.discourses.org/ Získané způsobilosti: Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 orientace v konceptech teoretické lingvistiky Vyučovací metody: Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Rozhovor Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU Kulturní reálie – Dějiny německé kinematografie Cíle předmětu (anotace): Systém přednášek poskytujících v souhrnu vhled do veškerých projevů německé/ rakouské/ švýcarské kultury, dějin, dějin ducha, dějin umění, společenského, politického a mediálního dění. Tato přednáška nabídne studentům vhled do dějin kinematografie Německa od jeho nejranějších dob až do současnosti. V každé z hodin se budeme soustředit na jedno z historických období jako celek a z každého z nich vybereme několik reprezentativních tvůrců a děl, na kterých budeme analyzovat jejich styl. Na každou z přednášek je doporučeno shlédnout vybrané filmy Požadavky na studenta: Požadavky k absolvování sdělí jednotliví přednášející. Přednášky jsou ukončeny ústní nebo písemnou zkouškou. Na každou z přednášek je doporučeno shlédnout vybrané filmy Obsah: Systém přednášek poskytujících v souhrnu vhled do veškerých projevů německé/ rakouské/ švýcarské kultury, dějin, dějin ducha, dějin umění, společenského, politického a mediálního dění. 1. Úvod a kontext 2. Raná kinematografie 3. Expresionismus a kammerspiel 4. Němci v Hollywoodu 5. Kinematografie Třetí říše 6. Poválečná žánrová kinematografie 7. Nový německý film 8. Kinematografie Východního Německa 9. Kinematografie současnosti Literatura: Základní: BORDWELL, David, THOMPSONOVÁ, Kristin. Dějiny filmu. Praha: AMU, 2007. Doporučená: COOK, David, A. A History of Narrative Film, Fourth Edition. New York: W. W. Norton & Company, 2003. Doporučená: WENDERS Wim. Dech andělů. Praha: Aurora, 1996. Doporučená: KRACAUER, Siegfried. Dějiny německého filmu od Caligariho k Hitlerovi. Praha: SPN, 1958. Doporučená: GRULICH, Jan. Rainer Werner Fassbinder. Praha: ČS filmový ústav, 1987. Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Doporučená: HAIN, Milan (ed.). Werner Herzog + Klaus Kinski, šílenství života a filmu: 13. Seminář archívního filmu. Uherské Hradiště: Městská kina Uherské Hradiště, 2011. Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu: Přednáška je určena pro všechny studenty UP. Studenti ne-germanisté, kteří si zapíší tento "předmět" si mohou z modulární nabídky Katedry germanistiky vybrat kterýkoli konkrétní seminář/cvičení/přednášku příslušný/ou do modulu "kultura a společnost" - dříve zvané "konverzační cvičení". Konkrétní nabídku všech kurzů "konverzačních cvičení" včetně údaje o rozvrhu najdete před začátkem každého semestru na webových stránkách katedry www.germanistika.cz. Získané způsobilosti: Přednáška si klade za cíl seznámit studenty s problémy, otázkami a metodami některých disciplín, jejichž znalost je podstatná pro studium německé společnosti a kultury. Důležitou úlohu přitom hraje v poslední době často diskutovaný model "germanistika jako kulturní věda". Výsledná kompetence spočívá v: obecné vzdělanosti v otázkách kultury, dějin, umění, myšlení atd. německy mluvících zemí a ve schopnosti interpretovat obsahově i jazykově složitý německy psaný text/Sachtext. Vyučovací metody: Přednášení Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Známkou Ústní zkouška Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Lingvistická encyklopedie 1 Cíle předmětu (anotace): Předmět Lingvistická encyklopedie 1 je součástí širšího projektu, jehož záměrem je vytvořit elektronickou encyklopedii lingvistiky a co nejlépe využít a zúročit seminární výstupy (v podobě lingvistických hesel) z ostatních předmětů Katedry obecné lingvistiky. Cílem předmětu je vytvořit studentský redakční tým, který bude hesla editovat. Semináře poskytnou studentům vědomosti o struktuře a náležitostech odborného textu. Pozornost bude věnována charakteru primární a sekundární odborné literatury a způsobu jejího excerpování (parafráze, citace, plagiát), způsobu odkazování v textu a utváření kompletních bibliografických záznamů. Studenti se seznámí s žánrovými specifiky encyklopedického hesla a encyklopedie, jejím účelem a podobou v kontextu vědeckého vyjadřování a stylu. Výklad bude demonstrován na příkladech (pozitivních i negativních) studentských encyklopedických hesel a hesel českých i světových encyklopedií. Zároveň si studenti prakticky zkusí redakční práci a přípravu odborného textu k vydání a naučí se editovat v systému MediaWiki. Budou pracovat s reálným materiálem – autorskými rukopisy. Na kurz navazuje předmět Lingvistická encyklopedie 2 a 3, kde budou studenti (na základě teoretických znalostí a zkušeností s editováním) sami vypracovávat zvolené encyklopedické heslo. Požadavky na studenta: 1. pravidelná docházka (max. 2 neomluvené absence) 2. pravidelná příprava / četba zadané literatury 3. editace encyklopedického hesla Obsah: 1. Encyklopedie jako soubor vědění Historie a žánrová specifika encyklopedie (rozdíl mezi encyklopedií a slovníkem), 2. Formáty encyklopedie Typy encyklopedií (rozdíl mezi elektronickou a tištěnou encyklopedií, otevřenou a uzavřenou), účel/účely encyklopedie, formát eL 3. Jak vypadá encyklopedické heslo Struktury encyklopedických hesel obecně v porovnání se strukturou hesel eL 4. Zdroje a vyhledávání a třídění informací Rozdíl mezi primárními a sekundárními zdroji, způsob sestavování bibliografie Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 5. Excerpce odborné literatury Kritický přístup k odborné literatuře, 6. Parafráze versus plagiát (etika vědecké práce) Kompilace, původnost vědeckého textu, osoba autora, autor v textu, autorské strategie jiné subjekty v textu 7. Citace a citační normy Různé citační styly, citace podle chicagského stylu – podrobné seznámení s možnými druhy citovaných zdrojů 8. Struktura a koherence textu Vztahy tematické, obsahově-logické a kompoziční 9. Modality sdělování a vědecký (encyklopedický) styl 10. Formální úprava textu Gramatické a stylové prostředky vědeckého vyjadřování, pravopis; správná volba slov z hlediska přesnosti a z hlediska stylové vhodnosti, exaktní formulování myšlenky, vhodné a nevhodné opakování 11. Pravidla editování hesel v MediaWiki Základní typografická pravidla 12. Editace opravených hesel do eL Literatura: Doporučená: MEŠKO, D., KATUŠČÁK, D., FINDRA, J. a kol. (2006). Akademická příručka. Osveta Martin. Doporučená: ECO, U., & SEIDL, I. (1997). Jak napsat diplomovou práci. V Olomouci: Votobia. Doporučená: ČMEJRKOVÁ, S., SVĚTLÁ, J., & DANEŠ, F. (1999). Jak napsat odborný text. Voznice: Leda. Doporučená: ECO, U., JANDOVÁ, Z., PELÁN, J., CHALUPSKÁ, G., GIORDANOVÁ, H., ŠTICHAUER, P., & BAŽIL, M. (2012). Od stromu k labyrintu: historické studie o znaku a interpretaci. Praha: Argo. Doporučená: VAŠÁK, P. (1993). Textologie: teorie a ediční praxe. Praha: Univerzita Karlova. Získané způsobilosti: Základní orientace v informačních zdrojích a v práci s nimi Znalost náležitostí odborného textu Znalost edičních zásad a praxe Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Praktické dovednosti při editování odborného encyklopedického hesla Praktické dovednosti a vhled do systému editorské práce Seznámení se softwarem k utváření encyklopedie Vyučovací metody: Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Analýza výkonů studenta Rozbor jazykového projevu studenta Systematické pozorování studenta Rozbor portfolia studenta Seminární práce Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Lingvistická encyklopedie 2 Cíle předmětu (anotace): Předmět Lingvistická encyklopedie 2 navazuje na předmět Lingvistická encyklopedie 1. Oba předměty jsou součástí širšího projektu, jehož záměrem je vytvořit elektronickou encyklopedii lingvistiky a co nejlépe zúročit seminární výstupy (v podobě lingvistických hesel) z ostatních předmětů Katedry obecné lingvistiky. Cílem předmětu je vytvořit studentský redakční tým, který bude v tomto případě hesla vytvářet. Studenti jsou po absolvování kurzu Lingvistická encyklopedie 1 již seznámeni s charakterem primární a sekundární odborné literatury a způsobem jejího excerpování (parafráze, citace, plagiát), způsobem odkazování v textu a utváření kompletních bibliografických záznamů, žánrovými specifiky encyklopedického hesla a encyklopedie, jejím účelem a podobou v kontextu vědeckého vyjadřování a stylu. Zároveň již mají zkušenosti s korekturami a editací hesel, redakční prací a přípravou odborného textu k vydání i editací v systému MediaWiki. V navazujícím kurzu jsou proto dostatečně připraveni, aby byli schopni vytvářet vlastní hesla. Ta budou vybrána z oblastí, jako je lexikologie, lexikografie, sémantika apod. Kurz bude probíhat formou praktického utváření hesel a konzultací dílčích kroků s vyučujícím. Studenti budou tedy schopni na základě teoretické přípravy sami zpracovávat hesla. Při konzultacích budou studenti s vyučujícím probírat dílčí výsledky v procesu tvoření hesel (sestavení bibliografie, osnovy a struktury hesla, konkrétní zpracování jednotlivých kapitol, závěrečná úprava hesla, včetně jeho editace). Po absolvování kurzu studenti ovládnou autorskou i editorskou práci na encyklopedii a v případě zájmu mohou trvaleji spolupracovat na vytváření eL (prostřednictvím předmětu Lingvistická encyklopedie 3 či jinak). Požadavky na studenta: 1. pravidelné konzultace (max. 2 neomluvené absence) 2. pravidelná příprava 3. vypracování a editace encyklopedického hesla Obsah: 1. Jaké heslo vybrat? Výběr hesel k tvorbě; diskuse nad náročností a úskalími zpracování konkrétních hesel (jazyk odborné literatury, dostupnost zdrojů apod.) 2. Východiska tvorby hesla Vyhledávání zdrojů k zadanému heslu; rozdělení primárními a sekundární literatury, sestavení bibliografie Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 3. Vytvoření osnovy hesla výběr a modifikace struktury hesla podle eL 4. Excerpce odborné literatury Kritický přístup k odborné literatuře; rozplánování relevantních zdrojů k jednotlivým kapitolám a způsob zpracování 5. Parafráze a citace; první náčrt hesla Výběr pasáží z odborné literatury, které budou parafrázovány a které citovány 6. Zpracování první kapitoly Obecná charakteristika hesla; různé pohledy na problematiku v odborné literatuře; škála přístupů 7. Zpracování druhé kapitoly Dělení pojmu/Historie pojmu, vznik apod. 8. Zpracování třetí kapitoly Pojem 1 versus Pojem 2/Osobnost a směry/Srovnání s jinými jazyky apod. 9. Jazyková a stylová úprava a koherence textu Vztahy tematické, obsahově-logické a kompoziční 10. Jazyková a stylová úprava Modality sdělování a vědecký styl 11. Formální úprava textu Gramatické a stylové prostředky vědeckého vyjadřování, pravopis; správná volba slov z hlediska přesnosti a z hlediska stylové vhodnosti, exaktní formulování myšlenky, vhodné a nevhodné opakování 12. Editace vytvořeného hesla do eL Literatura: Doporučená: BAILEY, S. (2003). Academic Writing. A practical guide for students. London ? New York: Routledge Falmer. Doporučená: ZEMACH, D. E., & RUMISEK, L. A. (2003). Academic writing: from paragraph to essay. Oxford: Macmillan. Doporučená: ŠANDEROVÁ, J., & MILTOVÁ, A. (2005). Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Doporučená: ČMEJRKOVÁ, S., SVĚTLÁ, J., & DANEŠ, F. (1999). Jak napsat odborný text. Voznice: Leda. Doporučená: NEVILLE, C. (2010). The complete guide to referencing and avoiding plagiarism. Maidenhead: Open University Press. Doporučená: VOSTROVSKÝ, V. (2003). Základy počítačového publikování. Praha: Credit. Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu: Absolvování kurzu Lingvistická encyklopedie 1 (KOL/OLE) Získané způsobilosti: Základní orientace v informačních zdrojích a v práci s nimi Znalost náležitostí odborného textu Znalost edičních zásad a praxe Praktické dovednosti při editování odborného encyklopedického hesla Praktické dovednosti a vhled do systému editorské práce Seznámení se softwarem k utváření encyklopedie Vyučovací metody: Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Analýza výkonů studenta Rozbor jazykového projevu studenta Rozbor portfolia studenta Seminární práce Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Lingvistická encyklopedie 3 Cíle předmětu (anotace): Předmět Lingvistická encyklopedie 3 navazuje na předmět Lingvistická encyklopedie 1 a 2. Všechny předměty jsou součástí širšího projektu, jehož záměrem je vytvořit elektronickou encyklopedii lingvistiky a co nejlépe zúročit seminární výstupy (v podobě lingvistických hesel) z ostatních předmětů Katedry obecné lingvistiky. Cílem předmětu je vytvořit studentskou redakci, která bude rozdělena podle zájmů a preferencí studentů i momentálních potřeb encyklopedie na autory, editory a korektory. Studenti jsou po absolvování kurzu Lingvistická encyklopedie 1 a 2 již seznámeni s charakterem primární a sekundární odborné literatury a způsobem jejího excerpování (parafráze, citace, plagiát), způsobem odkazování v textu a utváření kompletních bibliografických záznamů, žánrovými specifiky encyklopedického hesla a encyklopedie, jejím účelem a podobou v kontextu vědeckého vyjadřování a stylu. Zároveň již mají zkušenosti s korekturami a editací hesel, redakční prací a přípravou odborného textu k vydání i editací v systému MediaWiki a jsou schopni hesla sami vytvářet. Hlavní aktivita kurzu nebude v předávání/získávání teoretických poznatků, ale v praktickém vytváření či editování hesel a celkově tvorbě encyklopedie. Kurz bude probíhat formou konzultací s vyučující (šéfredaktorka eL) a společných schůzí redakce. Studenti se budou individuálně i kolektivně podílet na rozšiřování a úpravě encyklopedie – propojování příbuzných hesel, doplňování pahýlů, vytváření rozcestníků apod. Požadavky na studenta: 1. pravidelné konzultace (max. 2 neomluvené absence) 2. pravidelná příprava 3. vypracování/editace encyklopedického hesla Obsah: 1. Výběr hesel k tvorbě/editaci Diskuse nad náročností a úskalími zpracování konkrétních hesel (jazyk odborné literatury, dostupnost zdrojů apod.) 2. Východiska tvorby hesla/kontrola/doplnění zdrojů hesel k editaci Vyhledávání/kontrola zdrojů k zadanému heslu; rozdělení primárními a sekundární literatury, sestavení/kontrola bibliografie 3. Vytvoření/kontrola/doplnění osnovy hesla výběr a modifikace struktury hesla podle eL Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 4. Excerpce odborné literatury Kritický přístup k odborné literatuře; rozplánování relevantních zdrojů k jednotlivým kapitolám a způsob zpracování 5. Parafráze a citace; první náčrt hesla/kontrola/doplnění editovaného hesla Výběr pasáží z odborné literatury, které budou parafrázovány a které citovány 6. Zpracování/kontrola/doplnění první kapitoly Obecná charakteristika hesla; různé pohledy na problematiku v odborné literatuře; škála přístupů 7. Zpracování/kontrola/doplnění druhé kapitoly Dělení pojmu/Historie pojmu, vznik apod. 8. Zpracování/kontrola/doplnění třetí kapitoly Pojem 1 versus Pojem 2/Osobnost a směry/Srovnání s jinými jazyky apod. 9. Jazyková a stylová úprava a koherence textu Vztahy tematické, obsahově-logické a kompoziční 10. Jazyková a stylová úprava Modality sdělování a vědecký styl 11. Formální úprava textu Gramatické a stylové prostředky vědeckého vyjadřování, pravopis; správná volba slov z hlediska přesnosti a z hlediska stylové vhodnosti, exaktní formulování myšlenky, vhodné a nevhodné opakování 12. Editace hesla do eL Literatura: Doporučená: BAILEY, S. (2003). Academic Writing. A practical guide for students. London - New York: Routledge Falmer. Doporučená: ZEMACH, D. E., & RUMISEK, L. A. (2003). Academic writing: from paragraph to essay. Oxford: Macmillan. Doporučená: ŠANDEROVÁ, J., & MILTOVÁ, A. (2005). Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Doporučená: ČMEJRKOVÁ, S., SVĚTLÁ, J., & DANEŠ, F. (1999). Jak napsat odborný text. Voznice: Leda. Doporučená: NEVILLE, C. (2010). The complete guide to referencing and avoiding plagiarism. Maidenhead: Open University Press. Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Doporučená: VOSTROVSKÝ, V. (2003). Základy počítačového publikování. Praha: Credit. Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu. Absolvování kurzů Lingvistická encyklopedie 1 (KOL/OLE) a Lingvistická encyklopedie 2 (KOL/OLE2) Získané způsobilosti: Výborná orientace v informačních zdrojích a v práci s nimi Znalost náležitostí odborného textu Znalost edičních zásad a praxe Praktické dovednosti při editování odborného encyklopedického hesla Praktické dovednosti a vhled do systému editorské práce Pokročilá práce se softwarem k utváření encyklopedie Vyučovací metody: Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Analýza výkonů studenta Systematické pozorování studenta Rozbor portfolia studenta Seminární práce Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU Lingvistická stáž 1 a 2 Cíle předmětu (anotace): Kurz nabízí studentům příležitost absolvovat stáž v Ústavu pro jazyk český Akademie věd České Republiky, přesněji v oddělení gramatiky, na Katedře filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, v Ústavu Českého národního korpusu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a na Ústavu formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. V oddělení gramatiky se zájemci seznámí s podrobnostmi tvorby nové mluvnice češtiny, mohou nahlédnout na práci oddělení a konzultovat vybraný gramatický jev či problém, diskutovat o přístupu k tvorbě mluvnic či o otázkách jazykové kultury. Během stáže vznikne vlastní gramatická studie, kterou student vypracuje s pomocí některého pracovníka oddělení. V rámci spolupráce s Katedrou filosofie a dějin přírodních věd mohou studenti FF UP vyjíždět na vybrané přednášky zahraničních odborníků především z oblasti biosémiotiky a teoretické biologie. Absolvovanou přednášku poté zkonzultují se členy Katedry obecné lingvistiky a její obsah zhodnotí v kratším textu. V Ústavu Českého národního korpusu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy absolvují účastníci stáže instruktáž v ovládání korpusového manažeru Bonito a jiných rozhraní, o postupech korpusové analýzy a o tvorbě korpusů. Na Ústavu formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy se účastníci seznámí s činností ústavu (audiovizuální centrum MATLACH, software pro lingvistickou analýzu atd.) a jsou vyškoleni v užívání Pražského závislostního korpusu. Studentům je hrazena doprava, ubytování i diety. Požadavky na studenta: (1) Absolvování stáže (2) Písemná práce Obsah: Studenti v rámci kurzu absolvují jedno nebo dvou denní stáž na vybraném pracovišti, na základě této stáže vypracují písemnou práci. Literatura: Doporučená: SCHNEIDEROVÁ, S. Jak nepsat diplomovou práci. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. ISBN 978-80-244-2968-7. Získané způsobilosti: Obeznámenost s praxí ve významných institucích V ČR Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Vyučovací metody: Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Pozorování Hodnotící metody: Esej Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU Lingvistické aplikace Cíle předmětu (anotace): Seminář je jednou z možných odpovědí na otázku "co s tím budeš dělat". Cílem kurzu je seznámit studenty se současnými trendy v oblasti lingvistických aplikací (včetně praktických ukázek) a s možnostmi využití lingvistických vědomostí v praxi. Náplň semináře nevyžaduje vstupní znalosti z oboru informatiky. Požadavky na studenta: Aktivní práce v semináři, heslo do elektronické encyklopedie v rámci témat kurzu. Obsah: 1. - Lingvistické aplikace - úvod do problematiky modelování přirozeného jazyka včera, dnes (a zítra) základní přístupy, nástroje, data přehledová kategorizace aplikací - Speech recognition - rozpoznávání mluvené řeči: dialogové systémy: speaker dependent / speaker independent ELIZA a příbuzné, talking heads, avataři Senior Companion - česky hovořící humanoid Petra telematika (navigace etc.) realtime voice writing a syntéza řeči (text-to-speech) počítače pro nevidomé atd. spoken language archives - Language recognition - rozpoznávání jazyka: jazykové korektory n-gramové modely a jejich využití: rozpoznávání konkrétních jazyků rozpoznávání spamu strojový překlad word-based, phrase-based statistický, pravidlový, hybridní přístup korpusy, treebanky + prohledávací nástroje 2. 3. Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 - srovnání překladačů 4. Information extraction - získávání informací: - internetové vyhledávače - postojová analýza - analýza diskurzu - automatická sumarizace - rozpoznávání pojmenovaných entit - question-answering 5. - Forenzní lingvistika a stylometrie: detekce kyberšikany a trollingu automatická administrace internetových diskusí apod. + případně neurolingvistické a psycholingvistické aplikace, aplikace v rámci second language acquisition atd. Literatura: Doporučená: INDURKHYA, N.-DAMERAU, F. (eds.). Handbook of NLP. CRC Press, 2010. Vyučovací metody: Přednášení Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Analýza výkonů studenta Rozhovor Seminární práce Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU Logická sémantika Cíle předmětu (anotace): Předmět se zabývá logickou sémantikou výrokové logiky a predikátové logiky prvního řádu. Je koncipován tak, aby problematiku pochopili i studenti, kteří s logikou nemají žádné zkušenosti. Nejprve bude představena logika, její předmět a definice logického vyplývání. Poté se studenti seznámí s formalismem a sémantikou výrokové logiky (VL) a predikátové logiky prvního řádu (PL1). U problematiky sémantiky (čili významu formulí) výrokové a predikátové logiky je představena teorie modelů, která tvoří její základ. Bude ukázán rozdíl mezi sémantickými a syntaktickými důkazy. Ze sémantických důkazových metod pro VL bude představena tabulková metoda a metoda důkazu sporem. V případě sémantických metod důkazů pro PL1 bude představena metoda Vennových diagramů a relačních struktur. Ze syntaktických důkazových metod pro VL i PL1 bude uvedena rezoluční metoda a metoda přirozené dedukce. Na závěr budou studenti seznámeni s problematikou formalizovaných teorií a důkazy v teorii. Požadavky na studenta: (1) Pravidelná účast na seminářích (max. 2 povolené absence), (2) Absolvování tří průběžných testů s 50% úspěšností, (3) 70 % úspěšnost v závěrečném testu Obsah: (1) Definice logického vyplývání (2) Sémantika výrokové logiky (VL) (3) Sémantické důkazy ve VL (4) Syntaktické důkazy ve VL (5) Sémantika predikátové logiky prvního řádu (PL1) (6) Modely formulí PL1 (7) Sémantické důkazy v PL1: 1. metoda Vennových diagramů a 2. relační struktury (8) Úplnost versus korektnost kalkulu (9) Důkazy v teoriích (10) Teorie relačních struktur (11) Algebraické teorie Literatura: Základní: JANÁK, V. Základy formální logiky. Praha: SPN, 1974. Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Základní: ŠTĚPÁN, J. Formální logika. Olomouc: FIN, 1995. Základní: PRIEST, G. Logika. Praha: Dokořán, 2007. Základní: SVOBODA, V. a kol. Logika a přirozený jazyk. Praha, 2010. Základní: DUŽÍ, M. Logika pro informatiky a příbuzné obory. Ostrava, 2012. Základní: SVOBODA, V. – PEREGRIN, J. Od jazyka k logice. Praha, 2009. Základní: SMULLYAN, M. R. Satan, Cantor a nekonečno. Praha, 2004. Získané způsobilosti: Absolvent kurzu se seznámí s formalismem a sémantikou výrokové a predikátové logiky prvního řádu Bude schopen hledat modely formulí VL a PL1. Získá přehled o metodách vedení syntaktického a sémantického důkazu ve VL a PL1 a bude umět tyto důkazové metody používat k ověřování platnosti úsudků. Vyučovací metody: Přednášení Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Hodnotící metody: Písemná zkouška Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU Logika a přirozený jazyk Cíle předmětu (anotace): Předmět se zabývá logickou analýzou přirozeného jazyka. Studenti budou seznámeni s historií přístupů k analýze přirozeného jazyka, dále s jazyky, které jsou v logické analýze využívány – od jednoduchých a obecně zaměřených jazyků výrokové logiky, až po specializované jazyky vytvořené k rozboru modálních a podmínkových vět, nebo pro zachycení jazykových prostředků, jako je anaforická reference nebo tzv. propoziční postoje. Předmětem výkladu jsou filosofické otázky, které jsou s jednotlivými okruhy analytických zkoumání spjaty, i úskalí a meze logické analýzy. Předmět je koncipován tak, aby problematiku pochopili i studenti, kteří s logickou analýzou přirozeného jazyka nemají žádné zkušenosti. Požadavky na studenta: (1) Pravidelná účast na seminářích (max. 2 povolené absence), (2) Absolvování tří průběžných testů s 50% úspěšností, (3) 70 % úspěšnost v závěrečném testu Obsah: (1) Historie logické analýzy přirozeného jazyka (PJ) (2) Sémantika výrokové logiky (VL) (3) Analýza jednoduchých vět PJ prostřednictvím VL (4) Sémantika PL1 (5) Analýza jednoduchých vět PJ prostřednictvím PL1 (6) TIL a sémantická báze TIL (7) Pojetí pojmu v TIL (8) Definice konstrukce v TIL (9) Zmiňování versus užití pojmu (10) Supozice de dicto versus de re (11) Analýza jednnoduchých vět PJ v TIL (12) Pojmové a propoziční postoje (13) Analýza anaforických odkazů v TIL Literatura: Doporučená: JANÁK, V. Základy formální logiky. Praha: SPN, 1974. Doporučená: ŠTĚPÁN, J. - MATERNA, P. Filozofická logika: Nová cesta?. Olomouc, 2003. Doporučená: ŠTĚPÁN, J. Formální logika. Olomouc: FIN, 1995. Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Doporučená: SVOBODA, V. a kol. Logika a přirozený jazyk. Praha, 2010. Doporučená: DUŽÍ, M. Logika pro informatiky a příbuzné obory. Ostrava, 2012. Doporučená: SVOBODA, V. - PEREGRIN, J. Od jazyka k logice. Praha, 2009. Získané způsobilosti: Absolvent kurzu se seznámí s logickou analýzou přirozeného jazyka prostřednictvím výrokové logiky (VL), predikátové logiky prvního řádu (PL1) a transparentní intenzionální logiky (TIL) a bude schopen tuto analýzu samostatně provádět. Vyučovací metody: Přednášení Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Hodnotící metody: Písemná zkouška Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Matematické modelování textu 1 Cíle předmětu (anotace): Cílem kursu je zmínit a podrobit praktické aplikaci některé specifické metody kvantitativní lingvistiky. Jedná se zejména o ty, které souvisejí například s frekvenční analýzou, Zipfovými zákony, h-body. Studenti budou s jednotlivými metodami seznamováni na základě četby originálních textů. V přípravné fázi bude provedena analýza odborného textu a v praktické části aplikace příslušné metody. Studenti budou takto vedeni k publikování výsledků vlastních experimentů. V úvodu kurzu jsou studenti seznámeni s metodologií algoritmu kvantitativního zpracování lingvistického výběrového souboru. Důraz je přitom kladen na formulaci hypotéz. Získané výstupy jednotlivých experimentů budou porovnány s dalšími metodami kvantitativní lingvistiky a budou dále podrobeny statistickému zhodnocení průkaznosti. K porozumění matematických metod používaných v průběhu kursu se předpokládá absolvování kursu Základy matematiky po lingvisty I. a II., které je úvodem do používání matematických metod v lingvistickém výzkumu. Kurz je navazován kurzem Matematické modelování textu II. Požadavky na studenta: 1. pravidelná docházka (max. 2 neomluvené absence) 2. pravidelná příprava / četba zadané literatury 3. vypracování encyklopedického hesla 4. spoluautorství publikace/ článku Obsah: 1. Kvantitativní lingvistika – zařazení, vymezení působnosti, pojmosloví 2. Algoritmus kvantitativního zpracování lingvistického výběrového souboru – formulace hypotéz, reformulace do jazyka matematiky 3. Algoritmus kvantitativního zpracování lingvistického výběrového souboru – kvantifikace výběrového souboru 4. Algoritmus kvantitativního zpracování lingvistického výběrového souboru – zpracování a vizualizace matematického modelu 5. Algoritmus kvantitativního zpracování lingvistického výběrového souboru – testování validity matematického modelu statistickými metodami 6. Algoritmus kvantitativního zpracování lingvistického výběrového souboru – interpretace výstupů experimentu do jazyka lingvistiky 7. Volba vlastního výběrového souboru a jeho kvantifikace 8. Metody frekvenční analýzy – frekvenční seznamy, slovníky Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 9. Zipfovy zákony – přehled, platnost, aplikace 10. H-body – vymezení pojmu, aplikace 11. Zpracování vlastního výběrového souboru vybranou metodou 12. Zpracování vlastního výběrového souboru vybranou metodou Literatura: Doporučená: HŘEBÍČEK, L. (1997). Lectures on Text Theory. Praha. Doporučená: WIMMER, G., ALTMANN, G., HŘEBÍČEK, L., ONDREJOVIČ, S., & WIMMEROVÁ, S. (2003). Úvod do analýzy textov. Bratislava: Veda. Doporučená: HŘEBÍČEK, L. (2000). Variation in sequences: (contributions to general text theory). Praha: Orientální ústav AV ČR. Doporučená: HŘEBÍČEK, L. (2002). Vyprávění o lingvistických experimentech s textem. Praha: Academia. Doporučená: POPESCU, I. (2009). Word Frequency Studies. Získané způsobilosti: orientace v konceptech teoretické lingvistiky Vyučovací metody: Přednášení Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Seminární práce Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Matematické modelování textu 2 Cíle předmětu (anotace): Cílem kursu je zmínit a podrobit praktické aplikaci některé specifické metody kvantitativní lingvistiky. Jedná se zejména o ty, které souvisejí například s frekvenční analýzou, fraktální analýzou textu a motivy. Studenti budou s jednotlivými metodami seznamováni na základě četby originálních textů. V přípravné fázi bude provedena analýza odborného textu a v praktické části aplikace příslušné metody. Studenti budou takto vedeni k publikování výsledků vlastních experimentů. Získané výstupy jednotlivých experimentů budou porovnány s dalšími metodami kvantitativní lingvistiky a budou dále podrobeny statistickému zhodnocení průkaznosti. Výstupy budou také porovnávány s výsledky již ve světě provedených výzkumů a studenti budou vedeni k vyvozování závěru v souladu s platnými lingvistickými zákony. K porozumění matematických metod používaných v průběhu kursu se předpokládá absolvování kursu Základy matematiky po lingvisty I. a II., které je úvodem do používání matematických metod v lingvistickém výzkumu. Kurz navazuje na kurz Matematické modelování textu. Požadavky na studenta: 1. pravidelná docházka (max. 2 neomluvené absence) 2. pravidelná příprava / četba zadané literatury 3. vypracování encyklopedického hesla 4. spoluautorství publikace/ článku Obsah: 1. Revize metodologie 2. Volba vlastního výběrového souboru a jeho kvantifikace 3. Hypotézy o frekvenčním rytmu 4. Statistické ověření hypotéz o frekvenčním rytmu – jedno a dvoustranné z-testy 5. Statistické ověření hypotéz o frekvenčním rytmu – jedno a dvoustranné Studentovy t-testy 6. Ověřování hypotéz o vlastnostech koncových členů syntaktických konstrukcí 7. Ověřování hypotéz o vlastnostech úvodních členů syntaktických konstrukcí 8. F-motivy 9. L-motivy 10. Fraktální analýza textu 11. Zpracování vlastního výběrového souboru vybranou metodou 12. Zpracování vlastního výběrového souboru vybranou metodou Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Literatura: Doporučená: HŘEBÍČEK, L. (1997). Lectures on Text Theory. Praha. Doporučená: WIMMER, G., ALTMANN, G., HŘEBÍČEK, L., ONDREJOVIČ, S., & WIMMEROVÁ, S. (2003). Úvod do analýzy textov. Bratislava: Veda. Doporučená: HŘEBÍČEK, L. (2000). Variation in sequences: (contributions to general text theory). Praha: Orientální ústav AV ČR. Doporučená: HŘEBÍČEK, L. (2002). Vyprávění o lingvistických experimentech s textem. Praha: Academia. Doporučená: POPESCU, I. (2009). Word Frequency Studies. Získané způsobilosti: orientace v konceptech teoretické lingvistiky Vyučovací metody: Přednášení Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Analýza výkonů studenta Seminární práce Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Mediální sémiotika. Technologie psaní a čtení Cíle předmětu (anotace): Seminář si klade za cíl diskusní formou představit problémy média (v širokém slova smyslu), jeho roli při utváření významu v komunikaci, jeho vztahu k tradičně vymezovaným teoriím významu, které jsou na jedné straně založeny na existenci (resp. hypotéze) kódu, na straně druhé na existenci jistých mentálních stavů a intencionalitě (resp. jejich úloze v rámci teorie významu). V základních rysech se pokouší postihnout vliv média, kanálu a materiální složky znaku na způsoby, jakým znakům a jejich komplexům rozumíme, na jejich roli v komunikačním procesu. Pozornost věnuje jak teoretickým presupozicím takového typu uvažování, tak praktickým ukázkám aktuálního vlivu média jakožto technologie na lidské chování a rozhodování (tzv. sociální média, „uměleckým“ proudům typu New Aesthetics, formám uspořádání a katalogizace vědeckých poznatků atd.). Zvláštní pozornost je věnována fenoménu psaní, o němž v návaznosti na Waltera Onga a Roye Harrise uvažuje jako podstatném faktoru při formování identity kultury i jejích členů. Požadavky na studenta: (1) max. 2 neomluvené absence (2) aktivita v semináři a pravidelná příprava (3) vypracování a přednesení referátu Obsah: (01) Komunikace a intencionalita Základní komunikační model, strukturalismus a hypotéza kódu, intencionalita, neviditelnost technologií, základní definice psaní, čtení, mluvení a jejich vzájemné vztahy (02) Médium, technologie a distribuce obsahu Definice média a jeho vztah k technologii (jejím definicím), technologický a sociální determinismus, kulturní mezera, způsoby a proměny distribuce obsahu (03) Analogové a digitální kódování Základní definice analogového a digitálního kódování, základní technické aspekty digitalizace, aspekty digitálního a analogového kódování v jazyce, řeči a dalších vybraných kulturních fenoménech (04) Aspekty mluveného a psaného textu Sémiotické aspekty znaku mluveného a psaného jazyka, co reprezentuje písmo (de Saussure a Hjelmslev), funkce psaní (Bühler: intersubjektivita, plánování, formalizace), psací materiály Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 (05) Znaky a prostor (a čas) Znaky a paměť - vztah k digitalizaci, digitalizace a čas a prostor (Virilio), základní charakteristiky mluveného jazyka jako analogového fenoménu (06) Povaha výrazu a transmedialita Problémy definice - multimedialita, transmedialita, intermedialita, jejich klasifikace, information design, formální uspořádání výrazu (Jameson) (07) New Aesthetic Digitální a "fyzický" svět, pokus o vymezení uměleckého proudu New Aesthetic, je to umění? (08) Sociální média Základní přehled, subjekt a jeho identita, soukromé a veřejné (09) Chirografické a typografické kultury Problémy procesu produkce psaného textu (jeho formalizace a zkoumání), mýtus vs. psané vs. mluvené slovo, operační myšlení, problémy uspořádanosti (knihovny, encyklopedie, učební plány) (10) Ideologie a distribuce moci Problémy definice ideologie, její vztah k jazyku, problémy objektivity, vztahy ideologie a média, otázky argumentace (11) Analýza vybraného problému I. Praktické využití poznatků z předcházejících hodin při analýze aktuálního problému, zejm. s ohledem na roli média a (povahy) kanálu (12) Analýza vybraného problému II. Praktické využití poznatků z předcházejících hodin při analýze aktuálního problému, zejm. s ohledem na roli média a (povahy) kanálu Literatura: Doporučená: MANGUEL, A., & TRÁVNÍČKOVÁ, O. (2007). Dějiny čtení. Brno: Host. Doporučená: SAUSSURE, F., ČERMÁK, F., & DE MAURO, T. (2007). Kurs obecné lingvistiky. Praha: Academia. Doporučená: BARTHES, R., ČERMÁK, J., & DUBSKÝ, J. (1967). Nulový stupeň rukopisu: Základy sémiologie. Praha: Československý spisovatel. Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Doporučená: LURIJA, A. R., & JANOUŠEK, J. (1976). O historickém vývoji poznávacích procesů: experimentální psychologický výzkum. Praha: Academia. Doporučená: HJELMSLEV, L., & ČERMÁK, F. (1972). O základech teorie jazyka. Praha: Academia. Doporučená: STARÝ, Z. (1992). Psací soustavy a český pravopis. Praha: Karolinum. Doporučená: HARRIS, R. (2000). Rethinking Writing. New York. Doporučená: FOUCAULT, M. (2007). Slova a věci. Brno: Computer Press. Doporučená: BURKE Peter. (2007). Společnost a vědění: od Gutenberga k Diderotovi. Praha. Doporučená: ONG, W. J., & FANTYS, P. (2006). Technologizace slova: mluvená a psaná řeč. Praha: Nakladatelství Karolinum. Doporučená: KELLOG, R. (1994). The Psychology of Writing. New York - Oxford. Získané způsobilosti Základní orientace v sémiotickém popisu média jakožto součásti komunikace a důsledky jeho proměn Vyučovací metody: Přednášení Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Analýza výkonů studenta Seminární práce Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Menzerath-Altmannův zákon 1 Cíle předmětu (anotace): Cílem kursu je seznámit studenty s Menzerath-Altmannovým zákonem na různých jazykových úrovních (mluvený výběrový soubor – např. replika, výpověď, přízvukový takt, slabika, hláska; psaný výběrový soubor – např. odstavec, souvětí, klauze, slovo, morfém, foném) a aplikovat tyto znalosti při kvantitativní analýze textového výběrového souboru. Společně s aplikací Menzerath-Altmannova zákona jsou studenti seznamováni prostřednictvím studia autentických materiálů s algoritmem kvantitativního zpracování textového výběrového souboru a zároveň s pravidly segmentace takovéhoto výběrového souboru. Jednotky pro segmentaci jsou přesně precizovány. Výběrové soubory jsou voleny studenty. Kvantitativní zpracování textových výběrových souborů je prováděno pomocí vhodných softwarových prostředků. Kurs je určen pro studenty filologických i ostatních humanitních oborů. Zájemcům je doporučeno absolvovat kursy Základy matematiky pro lingvisty 1 a 2 a Matematické modelování textu 1 a 2. Kurz je následován kurzem Menzerath-Altmannův zákon 2. Požadavky na studenta: 1. pravidelná docházka (max. 2 neomluvené absence) 2. pravidelná příprava / četba zadané literatury 3. vypracování encyklopedického hesla 4. seminární práce/spoluautorství publikace/článku Obsah: 1. Volba vlastního výběrového souboru a jeho kvantifikace 2. Algoritmus kvantitativního zpracování lingvistického výběrového souboru - formulace hypotéz, reformulace do jazyka matematiky 3. Algoritmus kvantitativního zpracování lingvistického výběrového souboru - kvantifikace výběrového souboru 4. Algoritmus kvantitativního zpracování lingvistického výběrového souboru - zpracování a vizualizace matematického modelu 5. Algoritmus kvantitativního zpracování lingvistického výběrového souboru - testování validity matematického modelu statistickými metodami 6. Algoritmus kvantitativního zpracování lingvistického výběrového souboru - interpretace výstupů experimentu do jazyka lingvistiky 7. Zpracování vlastního výběrového souboru pomocí Menzerath-Altmannova zákona 8. Zpracování vlastního výběrového souboru pomocí Menzerath-Altmannova zákona 9. Zpracování vlastního výběrového souboru pomocí Menzerath-Altmannova zákona Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 10. Zpracování vlastního výběrového souboru pomocí Menzerath-Altmannova zákona 11. Zpracování vlastního výběrového souboru pomocí Menzerath-Altmannova zákona 12. Zpracování vlastního výběrového souboru pomocí Menzerath-Altmannova zákona Literatura: Doporučená: HŘEBÍČEK, L. Lectures on Text Theory. Praha, 1997. Doporučená: ANDRES, J., BENEŠOVÁ, M., KUBÁČEK, L., VRBKOVÁ, J. (2011). Methodological note on the fractal analysis of texts. Journal of Quantitative Linguistics 18, 4, 337-367. Doporučená: WIMMER, G., ALTMANN, G., HŘEBÍČEK, L., Ondrejovič, S., & Wimmerová, S. Úvod do analýzy textov. Bratislava: Veda, 2003. ISBN 80-224-0756-9. Doporučená: HŘEBÍČEK, L. Variation in sequences: (contributions to general text theory). Praha: Orientální ústav AV ČR, 2000. ISBN 8085425378. Doporučená: HŘEBÍČEK, L. Vyprávění o lingvistických experimentech s textem. Praha: Academia, 2002. ISBN 8020009736. Doporučená: POPESCU, I. Word Frequency Studies. 2009. Získané způsobilosti: Studenti se seznámí s Menzerath-Altmannovým zákonem, jeho vlastnostmi, verbální i matematickou formulací, pravidly a úskalími stanovení lingvistických jednotek, metodami segmentace různých typů lingvistických výběrových souborů a se základy práce s příslušným softwarem vhodným pro tento typ analýz. Vyučovací metody: Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Demonstrace Hodnotící metody: Analýza výkonů studenta Seminární práce Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Menzerath-Altmannův zákon 2 Cíle předmětu (anotace): Cílem kursu je seznámit studenty s Menzerath-Altmannovým zákonem na různých jazykových úrovních (mluvený výběrový soubor – např. replika, výpověď, přízvukový takt, slabika, hláska; psaný výběrový soubor – např. odstavec, souvětí, klauze, slovo, morfém, foném) a aplikovat tyto znalosti při kvantitativní analýze textového výběrového souboru. Společně s aplikací Menzerath-Altmannova zákona jsou studenti seznamováni prostřednictvím studia autentických materiálů s algoritmem kvantitativního zpracování textového výběrového souboru a zároveň s pravidly segmentace takovéhoto výběrového souboru. Jednotky pro segmentaci jsou přesně precizovány. Výběrové soubory jsou voleny studenty. Kvantitativní zpracování textových výběrových souborů je prováděno pomocí vhodných softwarových prostředků. Kurs je určen pro studenty filologických i ostatních humanitních oborů. Zájemcům je doporučeno absolvovat kursy Základy matematiky pro lingvisty 1 a 2 a Matematické modelování textu 1 a 2. Kurz je následován kurzem Menzerath-Altmannův zákon 1. Studenti si v obou kurzech volí různé výběrové soubory, používají odlišné metody segmentace, aby na závěr kurzu OMAZ 2 porovnali výstupy obou experimentů. Požadavky na studenta: 1. pravidelná docházka (max. 2 neomluvené absence) 2. pravidelná příprava / četba zadané literatury 3. vypracování encyklopedického hesla 4. seminární práce/spoluautorství publikace/článku Obsah: 1. Volba vlastního výběrového souboru a jeho kvantifikace 2. Algoritmus kvantitativního zpracování lingvistického výběrového souboru - formulace hypotéz, reformulace do jazyka matematiky 3. Algoritmus kvantitativního zpracování lingvistického výběrového souboru - kvantifikace výběrového souboru 4. Algoritmus kvantitativního zpracování lingvistického výběrového souboru - zpracování a vizualizace matematického modelu 5. Algoritmus kvantitativního zpracování lingvistického výběrového souboru - testování validity matematického modelu statistickými metodami 6. Algoritmus kvantitativního zpracování lingvistického výběrového souboru - interpretace výstupů experimentu do jazyka lingvistiky 7. Zpracování vlastního výběrového souboru pomocí Menzerath-Altmannova zákona Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 8. Zpracování vlastního výběrového souboru pomocí Menzerath-Altmannova zákona 9. Zpracování vlastního výběrového souboru pomocí Menzerath-Altmannova zákona 10. Zpracování vlastního výběrového souboru pomocí Menzerath-Altmannova zákona 11. Zpracování vlastního výběrového souboru pomocí Menzerath-Altmannova zákona 12. Porovnání s výsledkem experimentu provedeném v OMAZ2 Literatura: Doporučená: HŘEBÍČEK, L. Lectures on Text Theory. Praha, 1997. Doporučená: ANDRES, J., BENEŠOVÁ, M., KUBÁČEK, L., VRBKOVÁ, J. (2011). Methodological note on the fractal analysis of texts. Journal of Quantitative Linguistics 18, 4, 337-367. Doporučená: WIMMER, G., ALTMANN, G., HŘEBÍČEK, L., ONDREJOVIČ, S., & WIMMEROVÁ, S. Úvod do analýzy textov. Bratislava: Veda, 2003. ISBN 80-224-0756-9. Doporučená: HŘEBÍČEK, L. Variation in sequences: (contributions to general text theory). Praha: Orientální ústav AV ČR, 2000. ISBN 8085425378. Doporučená: HŘEBÍČEK, L. Vyprávění o lingvistických experimentech s textem. Praha: Academia, 2002. ISBN 8020009736. Doporučená: POPESCU, I. Word Frequency Studies. 2009. Získané způsobilosti: Studenti se seznámí s Menzerath-Altmannovým zákonem, jeho vlastnostmi, verbální i matematickou formulací, pravidly a úskalími stanovení lingvistických jednotek, metodami segmentace různých typů lingvistických výběrových souborů a se základy práce s příslušným softwarem vhodným pro tento typ analýz. Vyučovací metody: Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Demonstrace Hodnotící metody: Analýza výkonů studenta Seminární práce Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU Metodologie vědy Cíle předmětu (anotace): Cílem kurzu je uvedení studenta do odborné vědecké práce, přesahuje schopnost vytváření audiovizuálních výstupů směrem k vlastní výzkumné činnosti. Student bude po jeho absolvování znát základy teorie vědy, bude se orientovat v aplikacích matematické logiky a bude ovládat základy statistiky. Na základě těchto dílčích znalostí bude schopen navrhovat vlastní experimenty pro vědeckou oblast lingvistiky. Kurz bude rozčleněn do čtyř částí: teorie vědy, matematická logika, statistika, experiment. Požadavky na studenta: (1) Aktivní účast v semináři (2) Maximálně dvě absence (3) Seminární práce, řešení průběžných úloh - logika, statistika Obsah: (1) Teorie vědy Teorie a model Testování teorií Vysvětlující a prediktivní síla teorie Systém vědeckých disciplín (2) Matematická logika Výroková a predikátová logika a jejich aplikace Logické neurony a jejich aplikace Neklasické logiky a jejich aplikace (modální, temporální ad.) (3) Základy statistiky Základní pojmy statistiky Základy statistického zpracování dat Pravděpodobnost, teoretický a empirický model (4) Experiment Znaky experimentu v jednotlivých disciplínách (příklady z věd. disciplín) Příprava experimentu (příklady z věd. disciplín) Provedení experimentu (příklady z věd. disciplín) Vyhodnocení experimentu (příklady z věd. disciplín) Literatura: Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Základní: FAJKUS, B. Filosofie a metodologie vědy - vývoj, současnost a perspektivy. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1304-0. Základní: PEREGRIN, J. Logika a logiky. Praha, 2003. Základní: KVASNIČKA, V. - POSPÍCHAL, J. Matematická logika. Bratislava, 2006. Základní: OCHRANA, F. Metodologie vědy. Praha, 2009. Základní: NEUBAUER, J. - NEUBAUER, M. - SEDLAČÍK, M. - KŘÍŽ, O. Základy statistiky. Praha, 2012. Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu: Pasivní znalost anglického jazyka Získané způsobilosti: Konceptuální analýza Analýza odborného textu Analýza odborného textu v cizím jazyce Tvorba seminární práce Tvorba audiovizuálního výstupu Vyučovací metody: Přednášení Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Metody písemných akcí (např. u souborných zkoušek, klauzur) Hodnotící metody: Ústní zkouška Písemná zkouška Analýza výkonů studenta Rozbor jazykového projevu studenta Rozhovor Seminární práce Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU Metody diachronní lingvistiky Cíle předmětu (anotace): 1. Prezentace metod diachronní lingvistiky (se zvláštním zřetelem k bohemistice a slavistice). 2. Popis současného stavu jazyka jako výsledku historických a prehistorických změn v jednotlivých jazykových plánech. 3. Vymezení vztahu diachronní lingvistiky k příbuzným disciplínám - k paleografii, textologii, literární vědě a paleontologii. 4. Historický přehled lingvistických směrů a jejich přínosu pro diachronní zkoumání jazyka (především ve slavistickém a bohemistickém kontextu). 5. Komplexní analýza diachronního textu - jazyková (včetně práce s etymologickými a dokladovými slovníky), pravopisná, textologická. Požadavky na studenta: Zápočet bude udělen za vypracování pěti dílčích písemných příprav. Obsah: Jednotlivé tematicky ucelené přednášky prezentují problematiku a metodologii diachronní jazykovědy jak v obecnější rovině, tak na materiálu konkrétních jazykových změn a procesů, které jsou vykládány ve vzájemných souvislostech. Témata přednášek: 1. Možnosti a meze jazykové rekonstrukce. 2. Nostratická teorie, monogenetická/polygenetická teorie o původu jazyka. 3. Vztah písma a foneticko-fonologického systému jazyka. 4. Příčiny a důsledky hláskových změn. 5. Prozodické prostředky v praslovanštině a jejich reflexe v češtině. 6. Chronologie praslovanských hláskových změn. 7. Vznik a vývoj vokálu "jať" od pozdní indoevropštiny po češtinu doby střední. 8. Zákonitosti morfologického vývoje. 9. Vývoj o-kmenové a u-kmenové deklinace substantiv 10. Vznik a vývoj adjektivní flexe. 11. Jednoduché časy minulé, příčiny a okolnosti jejich zániku v češtině 12. Lingvistická paleontologie 13. Metody datace textů a rukopisů. Semináře jsou věnovány práci s texty staroslověnskými a staročeskými. Jejich výběr je motivován snahou o představení jednotlivých slovanských a staročeských grafických systémů, žánrově a časově Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 různorodých textů. Pozornost je zaměřena na texty s různočteními a na specifické typy edic starých textů, včetně různých typů rekonstruovaných textů. Literatura: Doporučená: KOMÁREK, M., & BLÁHA, O. (2012). Dějiny českého jazyka. Brno: Host. Doporučená: ERHART, A. Indoevropské jazyky. Srovnávací fonologie a morfologie. Praha, 1982. Doporučená: VEPŘEK, M. Iskoni bě slovo. Texty ke studiu diachronní slavistiky a bohemistiky. Olomouc, 2011. Doporučená: VEČERKA, R. K pramenům slov. Uvedení do etymologie. Praha, 2006. Doporučená: POKORNÝ, J. (2009). Lingvistická antropologie: jazyk, mysl a kultura. Praha: Grada Publishing. Doporučená: LAMPRECHT, A. Praslovanština. Brno 1987. Doporučená: VEČERKA, R. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc-Praha 2006. Doporučená: KOMÁREK, M. (2006). Studie z diachronní lingvistiky. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Doporučená: HORÁLEK, K. Úvod do studia slovanských jazyků. 2.vyd., Praha 1962. Časová náročnost: Aktivity Domácí příprava na výuku Účast na výuce Celkem Časová náročnost aktivity [h] 12 24 36 Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu: Studenti mají zkušenost s lingvistickými (zejména bohemistickými a slavistickými) diachronními disciplínami ze svého předchozího studia. Získané způsobilosti: Studenti získají schopnost samostatně uvažovat o jazykovém vývoji a posuzovat jazykové změny z různých lingvistických pohledů. Vyučovací metody: Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody písemných akcí (např. u souborných zkoušek, klauzur) Hodnotící metody: Analýza výkonů studenta Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Metody lingvistiky 1 Cíle předmětu (anotace): V semináři budou čteny základní texty lingvistických teorií, texty reprezentativní pro určitý lingvistický směr či lingvistickou školu nebo představující důsledné naplnění jistých metodologických předpokladů. Tyto výchozí texty budou doplňovány řadou příkladů představujících vůči nim (jejich formulacím, výkladu, argumentaci) metodologické lapsy, nedůslednosti, apriorismy apod. Výchozí seminární texty budou komentovány a bude formulováno jejich explicitní i implicitní pojímání vybraných lingvistických konceptů, především bude ale jasně představen jejich postup při vytváření gramatiky – nalézací procedura pro dosažení nejlepšího možného gramatického popisu. Účastníci semináře se postupně seznámí se zadanými texty, v kooperaci s vyučujícím paralelizují jejich argumentaci a ověří ji. Výchozím textem, jemuž bude věnována soustavná pozornost, jsou tzv. prolegomena k teorii jazyka L. Hjelmsleva (Hjelmslev, L.: O základech teorie jazyka. Praha: Academia, 1972). Hjelmslevova prolegomena představují hyperbolu strukturního přístupu k tvorbě gramatiky, jeho bezvýhradně korektní podobu. Jakožto abstraktně pojatý a metodologicky zcela bezpečný jazykově imanentní přístup jsou prolegomena návodem pro tvorbu gramatiky založenou na principu dělení textu a komutační zkoušce určující znakové a figurální veličiny textu a statisticky pojato i jejich varianty. Doplňujícími koncepty jsou suma, synkretismus a katalýza – ty zaručují praktickou proveditelnost nalézací procedury gramatiky dělením a komutací veličin. Hjelmslevova prolegomena navíc předkládají koncizní sémiotickou teorii, která bude posluchačům sloužit při řešení všech znakově orientovaných problematik kurzu, jeho pokračování a dalších kurzů zaměřených na gramatický popis a jeho metodologii. Požadavky na studenta: (1) Pravidelná příprava / četba zadané literatury (2) Úspěšné absolvování testu Obsah: (1) Deduktivní a induktivní přístup k tvorbě gramatiky, autonomnost lingvistické teorie; vědní institucionalizace lingvistiky vlastní a nezávislou lingvistickou metodou (2) Transcendentní přístupy k popisu jazyka; např. odlišnost fonetiky a fonologie (3) Proces komunikace a systém jazyka, text jakožto výchozí materiál (4) Bezrozpornost, vyčerpávající podoba a jednoduchost popisu (5) Komutační test; přenosnost komutačního testu z popisu přirozeně řečové komunikace na jiné typy sémióz (6) Purport /smysl/umwelt a jeho strukturace Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 (7) Výrazová a obsahová sada znakového systému, forma a substance v popisu znakové funkce (8) Systém figur a systém znaků, struktura výrazové a struktura obsahové sady (9) Invarianty, varianty a variety v systému jazyka a v textu (10) Suma a synkretismus, přechod od veličin ke gramatickým prostředkům (11) Katalýza a nalézací procedura na základě extrapolace textu (12) Jazyk a nejazyk, principy jejich určení, komutační a denotační sémiotika (13) Možnosti užití konceptu prolegomen při praktickém postupu tvorby gramatiky Literatura: Doporučená: HJELMSLEV, L. O základech teorie jazyka. Praha 1972. Doporučená: AUSTIN, J. L. Jak udělat něco slovy. Praha 2000. Doporučená: HJELMSLEV, L. Jazyk. Praha 1971. Doporučená: SAUSSURE, F. de. Kurs obecné lingvistiky. Praha 1996. Doporučená: PETR, J., VESELKOVÁ, J., KOMÁREK, M., KOŘENSKÝ, J., & PETR, J. Mluvnice češtiny. Praha: Academia, 1986. Doporučená: CHOMSKY, N. Syntaktické struktury. Praha 1966. Doporučená: VACHEK, J. U základů pražské jazykovědné školy. Praha 1970. Získané způsobilosti: Detailní obeznámenost s Hjelmslevovou teorií a metodologií, schopnost aplikovat získané poznatky na jazykovém materiálu Vyučovací metody: Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Analýza výkonů studenta Rozhovor Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Metody lingvistiky 2 Cíle předmětu (anotace): Kurz přímo naváže na Metody lingvistiky 1, zaměří se na základní texty lingvistické teorie, bude představovat jejich přístup k tvorbě gramatiky, a to vždy na pozadí prolegomen L. Hjelmsleva, která jsou primárním předmětem zájmu předcházejícího kurzu. Centrálním textem, který bude v kurzu postupně a detailně čten, je Konstrukce gramatiky ze sémantické báze J. Kořenského. Seminář paralelně k pracovní rutině předcházejícího kurzu představí Konstrukci gramatiky ze sémantické báze, rozvede její přístupy k tvorbě gramatického popisu a použije je na příkladovém materiálu, např. při modelování pádového systému češtiny, konjugačního systému češtiny apod. Vyložena bude sémiotická teorie textu, která restrukturuje (v porovnání s Hjelmslevovou či v gramatických popisech tradičně obsaženou) vztahy sémantické, pragmatické a výrazové složky, a to obecně a především v popisu jednotlivých gramatických kategorií. Seminář bude zaměřovat svou pozornost na principy přístupu k tvorbě gramatiky od výrazové roviny a od roviny obsahové, na modelových a z nejrůznějších gramatických popisů vybraných příkladech jasně ukáže jejich rozlišnost, vystihne jejich možnou problémovost i jejich konkrétní výhody. Konstrukce gramatiky ze sémantické báze bude dále vykládána ve vztahu ke konceptům a výkladům Mluvnice češtiny 2. Následně bude jasně ukázána vázanost Mluvnice češtiny 2 na generativní teorii, a to při vyložení Syntaktických struktur Noama Chomského jakožto jejího iniciačního textu – představena bude ve srovnání s Konstrukcí gramatiky ze sémantické báze recepce generativismu teorií tzv. akademické mluvnice (Mluvnice češtiny 2), respektive prací J. Kořenského, M. Komárka, F. Daneše, P. Sgalla apod. Tato témata poslouží k detailní analýze gramatických postupů od výrazu a od obsahu, vyložení přístupu ze sémantické báze. Požadavky na studenta: (1) Pravidelná příprava / četba zadané literatury (2) Úspěšné absolvování testu a zkoušky Obsah: (1) Definice sémantické báze, sémantická formule, gramatiky konstruované ze sémantického východiska (2) Principy vyjádření bázového významu a jeho popis (3) Pragmatická složka znakové relace, její zavedení, projevy ve struktuře jazykového systému a v textu (4) Výrazová složka znakové relace, komplexní výrazová rovina popisu gramatické kategorie (5) Specifikace bázových sémantických relací, modely sémantické struktury výpovědi Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 (6) Interpretativní charakter Konstrukce gramatiky ze sémantické báze, nástrojové pojetí ke kritice gramatických popisů, překladového textu atd. (7) Generativní gramatiky – syntax a sémantika (8) Kritika jazyka jako pravděpodobnostního procesu, gramatiky s konečným a nekonečným počtem stavů a rekurze (9) Aspekty popisu jazyka tzv. frázovou strukturou, derivace (10) Transformace a gramatika (11) Transformační pozadí Mluvnice češtiny, syntaktická a sémantická kritéria při popisu gramatiky češtiny (12) Kritika komutačního přístupu k popisu jazyka (13) Východisko v sémantické bázi jakožto zajištění identifikace komplexní výrazové struktury gramatické kategorie Literatura: Doporučená: BARBIERI, M. Organické kódy. Praha 2006. Doporučená: GADAMER, G., H. Člověk a řeč. Praha 1998. Doporučená: WITTGENSTEIN, L. Filosofická zkoumání. Praha 1993.. Doporučená: KOŘENSKÝ, J. Konstrukce gramatiky ze sémantické báze. Praha: Academia, 1984. Doporučená: KOŘENSKÝ, J. Konstrukce gramatiky ze sémantické báze. Praha 1984. Doporučená: LAKOFF, G.-JOHNSON, M. Metafory, kterými žijeme. Brno 2002. Doporučená: PETR, J., VESELKOVÁ, J., KOMÁREK, M., KOŘENSKÝ, J., & PETR, J. Mluvnice češtiny. Praha: Academia, 1986. Doporučená: KOMÁREK, M. Příspěvky k české morfologii. Olomouc: Periplum, 2006. ISBN 8086624277. Doporučená: CHOMSKY, N., BENEŠOVÁ, E., DANEŠ, F., & HLAVSA, Z. Syntaktické struktury: logický základ teorie jazyka, o pojmu "gramatické pravidlo". Praha: Academia, nakladatelství Československé akademie věd, 1966. Doporučená: MACHÁČKOVÁ, E., DANEŠ, F., HLAVSA, Z., PROUZOVÁ, H., & JIRSOVÁ, A. Větné vzorce v češtině. Praha: Academia, 1981. Doporučená: HŘEBÍČEK, L. Vyprávění o lingvistických experimentech s textem. Praha 2002. Doporučená: LAKOFF, G. Ženy, oheň a nebezpečné věci. Praha 2006. Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu: Absolvování předmětu Metody lingvistiky 1 Získané způsobilosti: Detailní obeznámenost s konstrukcí gramatiky ze sémantické báze, schopnost komparovat tento přístup s jinými typy gramatických popisů Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Vyučovací metody: Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Ústní zkouška Analýza výkonů studenta Rozhovor Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU Morfosyntax Cíle předmětu (anotace): Cílem předmětu je seznámit posluchače se základními charakteristikami morfologie, syntaxe a vzájemném vztahu mezi těmito dvěma jazykovými rovinami. V rámci předmětu budou prezentovány různé přístupy ke studiu morfosyntaxe (např. strukturalismus, generativní lingvistika, tzv. usage-based modely, kvantitativní lingvistika) a způsoby použití morfologických a syntaktických vlastností jazyka při budování jazykové typologie. Požadavky na studenta: (1) Pravidelná příprava (čtení odborných textů) (2) Prezentace (3) Znalostní závěrečný test (70% úspěšnost) Obsah: (1) Struktura slova (2) Morfologické jednotky a kategorie (3) Metody popisu struktury věty (4) Slovní druhy versus syntaktické funkce (5) Syntaktické vztahy (6) Tranzitivita (7) Morfologie a valence (8) Morfologie a syntax v jazykové typologii (9) Centralita věty; celková dependenční míra věty, dependenční hloubka, dependenční šířka (10) Vliv frekvence na morfologii a syntax Literatura: Základní: PETR, J. aj. Mluvnice češtiny I. Praha: Academia, 1986. Základní: Payne, T. E. Describing morphosyntax. Cambridge, 1997. Základní: Radford, A. Minimalist Syntax: Exploring the Structure of English. Cambridge, 2004. Základní: Komárek, M. Příspěvky k české morfologii. Olomouc 2006. Základní: Köhler, R. Quantitative Syntax Analysis. Berlin - New York, 2012. Základní: Givón, T. Syntax. An introduction. Amsterdam, 2001. Základní: Haspelamth, M., Sims, A. D. Understanding Morphology. London, 2010. Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu: Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Pasivní znalost angličtiny Získané způsobilosti: Orientace v problematice morfologie, syntaxe a jejich vzájemného vztahu Osvojení si základních metod morfologické a syntaktické analýzy Orientace v problematice vztahu morfosyntaxe a jazykové typologie Osvojení se základních kvantitativnělingvistických metod používaných v analýze morfosyntaxe Orientace v problematice analýzy syntaktické tranzitivity Vyučovací metody: Přednášení Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Známkou Ústní zkouška Písemná zkouška Seminární práce Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Náslechová cvičení 1, 2 Cíle předmětu (anotace): Cílem tohoto cvičení, realizovaného po jedné hodině týdně v prvních dvou semestrech dvouoborového a jednooborového bakalářského studia čínské filologie, je vytvářet a následně soustavně upevňovat studentovu schopnost samostatné orientace ve slyšeném čínském textu. Cvičení je těsně provázáno s kurzy Fonetika čínštiny (základy výslovnosti) a Audioorální cvičení (základy čínské konverzace). V prvním semestru jsou studenti nejprve seznámeni s technikou poslechu moderní hovorové čínštiny. Důraz je přitom kladen na typologické odlišnosti obou jazyků, ať už na rovině fonetické, syntaktické či lexikální. V průběhu kurzu jsou frekventanti prostřednictvím sady cvičení využívajících slovní zásobu získanou v rámci Audioorálních cvičení vedeni ke správným poslechovým návykům. Zároveň hlouběji procvičují jevy, které jsou na kurzu Fonetika čínštiny probírány izolovaně bez návaznosti na konkrétní výukový materiál. Zápočet je udělován za aktivní účast na hodinách a průběžné vypracovávání domácích cvičení po ověření frekventantových dovedností v oblasti percepce čínského jazyka. Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU Normativita v jazyce a v lingvistice Cíle předmětu (anotace): Seminář na základě četby vybraných studií nejprve v obecně-teoretické rovině představí důležité aspekty fenoménu normativity ("správnosti") v jazyce a následně se pod tímto zorným úhlem zaměří na aktuální teoretické i praktické otázky spojené s široce vymezenou oblastí "distribuce jazykových prostředků napříč jednotlivými komunikačními situacemi". Ve světle měnící se společenské situace (postoje uživatelů k prácí lingvistů určených veřejnosti) a podstatně změněné situace v lingvistice jako vědě (dostupnost jazykových korpusů, mnohostranné využití různých empirických metod výzkumu) se seminář bude zabývat otázkami útvarového rozvrstvení českého národního jazyka, diskusemi kolem spisovné a obecné češtiny, (možnými) způsoby empirického zkoumání normy, otázkami kodifikace a její prezentace směrem k veřejnosti. Požadavky na studenta: Aktivní účast na semináři, písemné shrnutí textu a písemné vypracování otázek a/nebo komentářů (jako podkladů pro diskusi o něm). Obsah: 1. Reálné entity vs. konstrukty a útvarové rozvrstvení národního jazyka: Hudson, R. A. (1996): Varieties of language. in: R. A. Hudson, Sociolinguistics. Cambridge: Cambridge University Press. + Bermel, Neil (2010): O tzv. české diglosii v současném světě. Slovo a slovesnost, 71(1), s. 5- 30. 2. Role normativity v jazyce: Itkonen, Esa (2008): The central role of normativity in language and in linguistics. In: Jordan Zlatev - Timothy P. Racine - Chris Sinha - Esa Itkonen (eds.), The Shared Mind: Perspectives on Intersubjectivity. Amsterdam - Philadelphia, PA: John Benjamins. 3. Zdroje a vznik normativity: Itkonen, Esa (2008): Concerning the role of consciousness in linguistics. Journal of Consciousness Studies, 15(6), s. 15-33. 4. Nenoremní je to, co vyvolává ne-nulovou reakci - koncept povšimnutí a teorie jazykového managementu: Nekvapil, Jiří (2012): Some thoughts on "noting" in Language Management Theory and beyond. Journal of Asian Pacific Communication, 22(2), s. 160-173. + Neustupný, Jiří V. (2002): Sociolingvistika a jazykový management. Sociologický časopis, 38(4), s. 429-442. Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 5. Jak zjistit, co je (v daných komunikačních situacích) ne-noremní: 1. korpusové metody: Čermák, František - Křen, Michal (2011): A Frequency Dictionary of Czech: Core Vocabulary for Learners. Abingdon - New York, NY: Routledge. 6. Jak zjistit, co je (v daných komunikačních situacích) ne-noremní: 2. empirické a experimentální metody: Bermel, Neil - Knittl, Luděk (2012): Morphosyntactic variation and syntactic in Czech nominal declension: corpus frequency and native speaker judgments. Russian Linguistics, 36(1), s. 91-119. 7. Koncept normy v tradici české lingvistiky a teorie jazykové kultury: Homoláč, Jiří - Nebeská, Iva (2000): Příspěvek ke kritické analýze pojmu jazyková norma. Slovo a slovesnost, 59(2), s. 102-109. 8. Koncept spisovnosti/standardu a diskuse o něm: Cvrček, Václav (2006): Spisovnost a její zdroje. Slovo a slovesnost, 67, 46-60. 9. Koncept minimální intervence vs. normativita: Cvrček, Václav (2008): Koncept minimální intervence. Slovo a slovesnost, 69, s. 284-292. 10. Kodifikace a její možné statusy: Beneš, Martin - Prošek, Martin (2011): Ke konceptu minimální intervence. Slovo a slovesnost, 72(1), s. 39-55. Literatura: Doporučená: ITKONEN, Esa. Concerning the role of consciousness in linguistics. Journal of Consciousness Studies 2008, 15(6), s. 15-33. Doporučená: BERMEL, Neil. O tzv. české diglosii v současném světě. Slovo a slovesnost 2010, 71(1), s. 5-30. Doporučená: HOMOLÁČ, Jiří - Nebeská, Iva. Příspěvek ke kritické analýze pojmu jazyková norma. Slovo a slovesnost 2000, 59(2), s. 102-109. Doporučená: CVRČEK, Václav. Spisovnost a její zdroje. Slovo a slovesnost 2006, 67, 46-60. Doporučená: HUDSON, R. A. Varieties of language. in: R. A. HUDSON, Sociolinguistics. Cambridge, 1996. Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu: schopnost číst v angličtině Vyučovací metody: Přednášení Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Analýza výkonů studenta Rozhovor Seminární práce Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU Obecná fonetika a fonologie Cíle předmětu (anotace): Seminář představí způsoby popisu zvukové struktury jazyků, zaměří se na metody fonetické práce a typy fonetického popisu, a to na základě materiálu z různých jazyků, ukáže systematizaci zvukových prostředků jazyka ve fonologickém popisu. Fonetická a fonologická problematika budou nahlíženy ve vzájemné provázanosti, ve fonetické oblasti s akcentem na aktuální možnosti analýzy, ve fonologické rovině s ohledem na principy tvorby fonologického systému – fonetické charakteristiky jazyků budou na jednotlivých příkladech ukázány tak, aby byla současně účinně osvětlena fonologická systematizace zvukového plánu. Představeny budou fonetické typy hlásek a jejich artikulační a akustické vlastnosti, základní pozornost bude věnována fyziologii fonace a jejím neurálním korelátům. Ve fonologické oblasti budou nahlíženy sémiotické univerzálie projevující se v systému zvukových prostředků každého jazyka – fonémy a jejich varianty, distinktivní rysy, kombinatorika distinktivních rysů ve variantách fonémů, arbitrární přiřazení výrazu a obsahu jakožto ekonomizační faktor vynucující strukturu zvukového plánu jazyka, typy slabiky a její vztah k morfologické a lexikální rovině. Nastíněna bude také informační charakteristika distribuce fonémů a jejich variant, její aspekt diachronní a také diachronní hledisko při popisu fonologického systému i fonetiky jazyka – náhled na příčiny jazykové změny na základě změny vztahů ve fonologickém systému, ekonomizace výslovnosti (asimilace, proteze, metateze apod.). Seminář postupně představí vývoj fonetiky a fonologie, a to především s ohledem k jejím metodám – experimentální fonetika a její metody, akustické a artikulační hledisko při tvorbě fonetického popisu, fonologické opozice, binární popis fonologického systému atd. Jednotlivé kurzy budou v co největší míře stavět na spektrálních analýzách, které budou provádět účastníci kurzu. V rámci kurz budou také systematicky prováděny fonetické transkripce. Požadavky na studenta: (1) Pravidelná příprava / četba zadané literatury (2) Úspěšné absolvování testu a zkoušky Obsah: (1)-(3) Fonetika, fonologie, předmět jejich zájmu, jejich vztah k dalším disciplínám, subdisciplínám; dějiny fonetiky a fonologie, metody analýzy, akustické, auditivní, artikulační a experimentální přístupy (4)-(5) Základní jednotky popisu zvukové podoby jazyka/komunikace, jejich languový/parolový charakter; distinktivní rys, fón, foném, hláska, figura, grafém, alofon, morfoném, archifoném atd.; dvojí artikulace; fonetická transkripce, její typologie, transkripce češtiny a dalších jazyků, pravopisné principy, vývoj pravopisu, vývoj písma, typy písma Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 (6)-(8) Artikulační fonetika, artikulační orgány, aktivní, pasivní, artikulace typů hlásek; klasifikace hlásek z pozice artikulační fonetiky – vokály; klasifikace hlásek z pozice artikulační fonetiky – konsonanty; sonory, glidy, gemináty atd.; popis artikulace z hlediska místa tvoření; popis artikulace z hlediska způsobu tvoření; frekvence hlásek, kvantita se zřetelem k typům hlásek/umístění ve slově (9)-(11) Fyzika zvuku; intenzita, výška, barva, kvantita; akustická fonetika, základy softwarové analýzy řeči: formantová analýza řeči, přerušení zvukové realizace hlásky, frekvenční rozsah, přítomnost tónové složky, změna průběhu tónové složky atd. (12) Suprasegmentální prostředky souvislé řeči, výpověď, výpovědní úsek, přízvukový takt, slabika, intonace a její funkce, melodém, kadence, klitika atd. (13) Změny hlásek v proudu řeči, paradigmatické a syntagmatické, obligatorní a fakultativní, kombinatorní a poziční; asimilace/disimilace Literatura: Doporučená: CLARK, J. – YALLOP, C. – FLETCHER, J. An introduction to phonetics and phonology (3rd ed.). Oxford, 2007. Doporučená: HEWLETT, N. – BECK, J. An introduction to the science of phonetics. 2006. Doporučená: MATHESIUS, V. Čeština a obecný jazykozpyt. Praha: Melantrich, 1947. Doporučená: VACHEK, J. Dynamika fonologického systému současné spisovné češtiny. Praha, 1968. Doporučená: ABERCROMBIE, D. Elementos of general phonetics. Edinburgh, 1967. Doporučená: KARLÍK, P. – NEKULA, M. – PLESKALOVÁ, J. Encyklopedický slovník češtiny. Praha, 2002. Doporučená: MACHAČ, P. – SKARNITZL, R. Fonetická segmentace hlásek. Praha, 2009. Doporučená: PALKOVÁ, Z. Fonetika a fonologie češtiny. Praha: Karolinum, 1994. Doporučená: VOLÍN, J. Fonetika a fonologie. In: V. Cvrček a kol., Mluvnice současné češtiny, s. 35-64. Praha, 2010. Doporučená: HÁLA, B. Fonetika v teorii a v praxi. Praha: SPN, 1975. Doporučená: TRUBETZKOY, Nikolai. Grundzüge der Phonologie. Travaux du Cercle Linguistique de Prague 7. 1939. Doporučená: DANEŠ, F. Intonace a věta ve spisovné češtině. Praha, 1957. Doporučená: DAVENPORT, M. – HANNAHS, S., J. Introducing phonetics and phonology. London, 1998. Doporučená: DUBĚDA, T. Jazyky a jejich zvuky. Univerzálie a typologie ve fonetice a fonologii. Praha, 2005. Doporučená: PLESKALOVÁ, J. – KRČMOVÁ, M. – VEČERKA, R. – KARLÍK, P. Kapitoly z české jazykovědné bohemistiky. Praha, 2007. Doporučená: AINSWORTH, W., A. Mechanisms of speech recognition. London, 1976. Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Doporučená: Kolektiv autorů (HORÁLEK, K.). Mluvnice češtiny I. Praha, 1986. Doporučená: KOMÁREK, M. Nástin fonologického vývoje českého jazyka. Praha, 1982. Doporučená: ROACH, P. Phonetics. Oxford, 2001. Doporučená: MARTINET, A. Phonology as functional phonetics. Oxford, 1949. Doporučená: JAKOBSON, R. - FANT, G. – HALLE, M. Preliminaries to speech analysis: The distinctive features and their correlates. Cambridge, 1952. Doporučená: LAVER, J. Principles of phonetics. Cambridge, 1994. Doporučená: Ed. KARLÍK, P., NEKULA, M., RUSÍNOVÁ, Z. Příruční mluvnice češtiny, Praha 2000. Doporučená: DE LACY, Paul, ed. The Cambridge Handbook of Phonology. Cambridge, 2007. Doporučená: HARDCASTLE, W., J. – LAVER, J. – GIBBON, F., E. (Eds.). The handbook of phonetic sciences (2nd ed.). Oxford, 2010. Doporučená: ROGERS, H. The sounds of language. An introduction to phonetics. London, 2000. Doporučená: LADEFOGED, P. – MADDIESON, I. The sounds of the world's languages. Oxford, 1996. Doporučená: HÁLA, B. Uvedení do fonetiky češtiny na obecně fonetickém základě. Praha, 1962. Doporučená: KRČMOVÁ, M. Úvod do fonetiky a fonologie pro bohemisty. Ostrava, 2006. Doporučená: KOŘÍNEK, J. M.-ERHART, A. Úvod do fonologie. Praha, 2000. Doporučená: LADEFOGED, P. – FERRARI DISNER, S. Vowels and consonants (3rd ed.). Hoboken, NJ, 2012. Doporučená: ROMPORTL, M. Základy fonetiky. Praha, 1973. Získané způsobilosti: Obeznámenost s náležitostmi fonetického a fonologického popisu, základní terminologií a stručnými dějinami obou disciplín Vyučovací metody: Přednášení Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Metody písemných akcí (např. u souborných zkoušek, klauzur) Hodnotící metody: Známkou Ústní zkouška Seminární práce Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Obecná lingvistika 1 Cíle předmětu (anotace): Cílem kurzu je metodologickou komparací nalézt obecně platné rysy přirozeného jazyka (lingvistické univerzálie), které bez historické a metodologické závislosti charakterizují každý přirozený jazyk. Tato teoretická procedura bude rozšířena o zřetel k neverbálním sémiotickým soustavám. Seminární témata se v první části zaměří na vznik diskurzu vědeckého poznání jazyka, ale také na reflexe jazyka zaznamenané v lidské kultuře obecně a projevující se jako spontánní metajazyková aktivita a intuitivní popis charakteru jazykových prostředků a jejich systémovosti. Tento aspekt historické reflexe jazyka vytvoří podklad pro analýzu konceptů stabilizované obecné vědy o jazyce a na základě ní bude možné nahlížet, která rezidua intuitivních či kulturně historicky daných pohledů na jazyk se účastní na výstavbě nejrůznějších jazykovědných teorií a na základních přístupech k jazyku vůbec (languae parolová hypotéza, struktura výrazové a obsahové sady znaku, principy vývoje jazyka, univerzální gramatika atd.). Z hlediska materiálu bude věnována pozornost vývoji mluvnických popisů, gramatik konkrétních jazyků, jejich typům a metodologickým a výkladovým principům. Na základě předchozího bude kurz definovat obecnou lingvistiku. Její podobu bude hledat v dějinách lingvistiky jakožto metadisciplíně, ale také v situovanosti lingvistiky v současných teoriích lingvistiky, kterým dobově zakotvená obecná lingvistika dokládá (zajišťuje) relevanci užitých metod, axiomů či výchozích předpokladů a metodologicky preferovaných postupů daných např. kritérii jednoduchosti, schody s nejazykovými faktory (neurologickými, antropologickými ale třeba i fyzikálními) apod. Zvláštní pozornost kurz věnuje jazykovědě vlastním metodám, strukturaci jazykových prostředků na základě čistě jazykových kritérií – předloží postupy komutační metody a jí doplňkových přístupů, které ji činí prakticky dostupnou na základě redukce materiálu či kritérií určení jazykových norem (korpusová analýza, experimentální ověřování ? psycholingvistický/sociolingvistický test, shoda s matematickými modely založenými na axiomu optimalizace jazykových prostředků, statistický přístup atd.). Kurz definuje obecnou lingvistiku jako disciplínu zajišťující interdisciplinární výzkum, jazykovědný přesah v teoriích a v metodách práce s jazykovým materiálem. Z tohoto úhlu pohledu bude založena obecná lingvistika jako disciplína s praktickou náplní své práce. V závěru, ale kontextuálně i v předchozích výkladech, se kurz věnuje filozofickému pozadí obecné lingvistiky. Požadavky na studenta: (1) Pravidelná příprava / četba zadané literatury (2) Úspěšné absolvování testu Obsah: (1) Lingvistika, vznik, historie, kontext filozofie Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 (2) Nejstarší reflexe jazyka (3) Vznik mluvnictví a lexikografie (4) Historicko-srovnávací metoda (5) Co je kritériem toho, co patří/nepatří do obecné lingvistiky? (6) Kritérium historické: obecná lingvistika kopíruje dějiny lingvistiky. (7) Kritérium metodologické: obecná lingvistika axiomatizuje některou z metod/metodologií/disciplín (8) Pojmy: metoda, metodologie, dialektika metody a discipliny (9) Autonomie jazykovědné metody, komutační test (10) Jazykovědný experiment, jeho pozice v tvorbě gramatiky (11) Filozofie jazyka a obecná lingvistika, filozofie jazyka v rámci jazykovědy – lingvistická témata (12) Historicky uspořádané filozofické myšlení o jazyce a metodologicky uspořádané reagování jednotlivých filozofií na problém jazyka Literatura: Doporučená: BEAUGRANDE, R. de – DRESSLER, W., U. Introduction to Text Linguistics. London 1981. Doporučená: AUSTIN, J. L. Jak udělat něco slovy. Praha 2001. Doporučená: FILIPEC, J. – ČERMÁK, F. Česká lexikologie. Praha 1985. Doporučená: VAN DIJK, T. A. (ed.). Discourse As Structure and Process (Discourse Studies : A Multidisciplinary Introduction), (2 vol.). Sage Ltd 1997. Doporučená: HJELMSLEV, L. Jazyk. Praha 1971. Doporučená: BEAUGRANDE, R. de. Linguistic Theory. The Discourse of Fundamental Works. London / New York 1991. Doporučená: HJELMSLEV, L. O základech teorie jazyka. Praha 1972. Doporučená: HOFFMANOVÁ, J. Sémantické a pragmatické aspekty koherence textu. In: Linguistica VI. Praha 1983. Doporučená: GREPL, M. – Karlík, P. Skladba češtiny. Olomouc 1998. Doporučená: VAN DIJK, T., A.. Text and Context. London 1977. Doporučená: CVRČKOVÁ, F. Úvod do praktické bioinformatiky. Praha 2006. Doporučená: DANEŠ, F. Věta a text. Praha 1985. Doporučená: DANEŠ, F. – HLAVSA, Z. a kol. Větné vzorce v češtině. Praha 1981. Získané způsobilosti: Obeznámenost s tématy a problémy obecné lingvistiky, jejími dějinami, teoretickými přístupy a terminologií Vyučovací metody: Přednášení Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Ústní zkouška Rozhovor Seminární práce Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Obecná lingvistika 2 Cíle předmětu (anotace): Kurz je založen na komparaci koncepcí obecné lingvistiky. Podoba kurzu je experimentální, a to v tom smyslu, že každý z účastníků na základě kritiky zvolené koncepce předkládá svůj koncept obecné lingvistiky jakožto samostatné disciplíny s vlastním vymezením metody a předmětu zkoumání. Pozornost semináře se upírá především k otázce výkladu obecně lingvistické problematiky příručkami s prakticky zadanou podobou a didaktickými cíli. Seminář postupně čte tzv. úvody do studia jazyka, do obecné jazykovědy a podobné texty a hodnotí, nakolik jsou vhodným nástrojem pro vstup do problematiky obecné lingvistiky. Posluchači se zaměřují na koncepci každé z příruček, snaží se vystihnout, jak jsou skladba témat a jejich výklad vhodně zvoleny. Při jejich kritice formulují pohled jednotlivých příruček na to, co je to obecná lingvistika, jaké má výzkumné zájmy a metody. Ukazují ale také, jaké má výklad těchto příruček didaktické aspekty, je-li čten lingvisticky neorientovaným čtenářem, jak může čtenáři vstupujícímu do problematiky obecné lingvistiky napomoci, co mu zamlčuje či co vysvětluje v rámci variantních možností lingvistické teorie. Zvláštní pozornost se v seminářích klade na soudržnost obecně lingvistických výkladů, ať již mají jakýkoliv teoretický základ či příslušnost k některé lingvistické škole či lingvistickému směru. Kritika jednotlivých úvodových příruček v kurzech vždy směřuje k formulování vlastního přístupu k obecné lingvistice a také k tvorbě textů, které dle kurzu představují didakticky výhodný koncept. Účastníci kurzu se pokouší o formulaci co možná nejlepšího úvodu do studia jazyka a do obecné lingvistiky především, diskuse nad tématy je pro to v kurzu výchozím prostředkem. Požadavky na studenta: (1) aktivita v semináři / četba zadané literatury (2) představení koncepce úvodu do obecné jazykovědy (3) odevzdání textu představujícího část textu úvodu do obecné jazykovědy (4) úspěšné absolvování zkoušky Obsah: (1)-(2) Erhart, A. Základy obecné jazykovědy, 1965 (3)-(4) Čermák, F. Jazyk a jazykověda (5)-(6) Palek, B. Základy obecné jazykovědy, 1989 (7)-(8) Ondruš, Š. – Sabol, J. Úvod do Śtúdia jazykov, 1987 (9)-(10) Černý, J. Úvod do studia jazyka, 1998 (11)-(12) Dolník, J. Všeobecná jazykověda, 2009 (13) Čejka, M. – Lotko, E.: Jazyk a jazykověda I. Olomouc 1976. Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Literatura: Doporučená: DANEŠ, F. a kol. Čeština na přelomu tisíciletí. Praha 1987. Doporučená: FILIPEC, J. – ČERMÁK, F. Česká lexikologie. Praha 1985. Doporučená: GADAMER, H.-G. Člověk a řeč. Praha 1998. Doporučená: KOŘENSKÝ, J. Člověk- řeč-poznání. Olomouc 2004. Doporučená: KOŘENSKÝ, J. Konstrukce gramatiky ze sémantické báze. Praha 1984. Doporučená: LAKOFF, G. – JOHNSON, M. Metafory, kterými žijeme. Brno 2002. Doporučená: Kol. autorů. Mluvnice češtiny I. Praha 1986. Doporučená: Kol. autorů. Mluvnice češtiny II. Praha 1986. Doporučená: HJELMSLEV, L. O základech teorie jazyka. Praha 1972. Doporučená: KOŘENSKÝ, J. Proměny myšlení o řeči. Praha 1998. Doporučená: KOMÁREK, M. Příspěvky k české morfologii. Olomouc 2006. Doporučená: HŘEBÍČEK, L. Vyprávění o lingvistických experimentech s textem. Praha 2002. Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu: Absolvování kurzu Obecná lingvistika 1. Získané způsobilosti: Schopnost kritické reflexe vybraných přístupů k obecné lingvistice, schopnost formulace bezrozporné teorie jazyka nebo některé její části Vyučovací metody: Přednášení Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Ústní zkouška Rozhovor Seminární práce Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Pražský strukturalismus Cíle předmětu (anotace): Předmět se zaměřuje na analýzu a diskusi vybraných problémů a otázek vztahujících se k tradici českého strukturalistického myšlení, zejména Tezím pražské školy (PŠ) s důrazem na otázky jazyka (včetně poetického), jazykové kultury, literatury a strukturní modelu vývoje. Předmět také zvažuje kulturní a společenské otázky (polemiky v rámci PŠ, diskuze s českými marxisty ve dvacátých a třicátých letech minulého století) a následující kritiku vybraných strukturalistických principů (teleologie, imanentismus atd.) v druhé polovině století dvacátého. Požadavky na studenta: (1) pravidelná účast (80 %) (2) četba zadaných textů a diskuze v semináři (3) písemná seminární práce Obsah: 1. Teze pražského lingvistického kroužku 2. O potenciálnosti jevů jazykových (Mathesius) 2.2 Jazyk, kultura a slovesnost (Mathesius) 3. Teleologie, imanentismus 4. Otázky básnického jazyka (autonomie básnické řeči/spisovný jazyk) 4.1 Diskuze o charakteru básnického jazyka (autonomie vs specifičnost) 4.2 J. Haller (Naše řeč) vs PLK 4.3 Jazyková norma, princip aktualizace/automatizace, funkčnost (Havránek) 5. Model literárního díla (tvar/struktura, principy dominanty a deformace) 5.1 Dialektická metoda Pražského strukturalismu (antinomie) 5.2 Kontext vztahu forma - obsah 6. Problematika básnické osobnosti 1 (imanentismus vs psychologismus) 7. Program literární historie (struktura/systém; hierarchie antinomií) 7.1 Strukturní model literárního vývoje (ohlasy Hegelovy filosofie) 7.2 Otázky po smyslu literární linie / literárního hodnocení 7.3 Problémy a úkoly strukturální literární historie 7.4 Diskuze/polemiky/spory 8. Literární historie, její problémy a úkoly (F. Vodička) 8.1 Konkretizace literárního díla 9. Problematika básnické osobnosti 2 (individuum a vývoj umění) Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 10. Koncepce nezáměrnosti 11. Ke kritice strukturálních principů: kritika strukturalismu (J. Mukařovský) 11.1 Kritika strukturalismu v 50. letech, diskuze o Stalinových článcích o jazykovědě 11.2 Principy jazykového vývoje a historie češtiny (I. Němec) 11.2 K metodologii synchronního průřezu v diachronii (V. Barnet) 11.3 K dialektice jazykového vývoje (M. Komárek) 11.4 Dynamika fonologického systému současné spisovné češtiny (J. Vachek) 11.5 Pojem sémantického gesta (Jankovič), nezáměrnosti (O. Sus), dynamického významového dění (M. Červenka) Literatura: Doporučená: MUKAŘOVSKÝ, Jan. Básnická sémantika. Univerzitní přednášky. Praha, 1995. Doporučená: JANKOVIČ, Milan. Cesty za smyslem literárního díla. Praha, 2005. Doporučená: CHVATÍK, K. Člověk a struktury. Praha 1996. Doporučená: HAVRÁNEK, Bohuslav, MUKAŘOVSKÝ, Jan (ed.). Čtení o jazyce a poezii. Praha, 1942. Doporučená: MUKAŘOVSKÝ, Jan. K metodologii literární vědy. Orientace 1, 1968, s. 29-38. Doporučená: MUKAŘOVSKÝ, Jan. Kapitoly z české poetiky I, II, III. Praha, 1948. Doporučená: DOLEŽEL, L., & FOŘT, B. Kapitoly z dějin strukturální poetiky. Brno: Host, 2000. ISBN 8072940031. Doporučená: ČERMÁK, Petr - POETA, Claudio - ČERMÁK, Jan (ed.). Pražský lingvistický kroužek v dokumentech. Praha, 2012. Doporučená: HAVRÁNEK, Bohuslav - WEINGART, Miloš (ed.). Spisovná čeština a jazyková kultura. Praha, 1932. Doporučená: CHVATÍK, K. Strukturální estetika. Brno, 2001. Doporučená: SCHMIDOVÁ, Herta. Struktury a funkce. Výbor ze studií 1989-2009. Praha, 2011. Doporučená: MUKAŘOVSKÝ, Jan. Studie z estetiky. Praha, 1966. Doporučená: MUKAŘOVSKÝ, Jan. Studie z poetiky. Praha, 1982. Doporučená: GRYGAR, Mojmír. Terminologický slovník českého strukturalismu: obecné pojmy estetiky a teorie umění. Brno, 1999. Doporučená: GRYGAR, Mojmír. Trvání a proměny (Dvanáct kapitol o umění a dějinách). Praha, 2006. Získané způsobilosti: Základní znalost pražského strukturalismu Schopnost kriticky a analyticky řešit vybrané problémy lingvistiky a literární vědy vztahující se k tradici českého strukturalismu Znalost hlavních textů českého strukturalismu Vyučovací metody: Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Přednášení Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Rozhovor Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU Problémy současné filosofie I Cíle předmětu (anotace): Náplní volitelného semináře je představení hlavních problémů současné filosofie. První část dvousemestrálního kurzu je věnována ontologii a epistemologii, druhá pak teorii mysli a morální filosofii; není ale třeba absolvovat oba semestry. Cílem je, aby se absolvent zorientoval v nejdůležitějších filosofických sporech, seznámil se s možnými stanovisky a byl schopen identifikovat se s některým řešením. První část dvousemestrálního kurzu je věnována ontologii a epistemologii. Student by tak měl po ukončení kurzu dokázat vyplnit The Philpaper Survey. Hlavním zdrojem bude přehledová příručka The Oxford Handbook of Contemporary Philosophy, ale i jiné průvodce vydavatelství Wiley-Blackwell a Routledge. Požadavky na studenta: Účastníci semináře by měli vykazovat aspoň pasivní znalost anglického jazyka, protože čtený text je v angličtině. Podmínkou pro udělení zápočtu je aktivní účast v semináři, maximálně dvě absence a splnění zadaných úkolů. Literatura: Michael Devitt, "Scientific Realism", in The Oxford Handbook of Contemporary Philosophy (2005), pp. 767-791. James Van Cleve, "Space and Time", in A Companion to Metaphysics (2009), pp. 74-83. Bob Hale, "Realism and Antirealism about Abstract Entities", in A Companion to Metaphysics (2009), pp. 65-73. Eric T. Olson, "Personal Identity", in The Blackwell Guide to Philosophy of Mind (2003), pp. 352-368. Robert Stalnaker, "Modality and Possible Worlds", in A Companion to Metaphysics (2009), pp. 45-55. Jonathan L. Kvanvig, "Epistemic Justification", The Routledge Companion to Epistemology (2011), pp. 25-36. Scott Soames, "Reference and Description", in The Oxford Handbook of Contemporary Philosophy (2005), pp. 397-426. Získané způsobilosti: Získání přehledu o dané problematice. Vyučovací metody: Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Seminární práce Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU Problémy současné filosofie II Cíle předmětu (anotace): Náplní volitelného semináře je představení hlavních problémů současné filosofie. Druhá část dvousemestrálního kurzu je věnována teorii mysli a morální filosofii. Cílem je, aby se absolvent zorientoval v nejdůležitějších filosofických sporech, seznámil se s možnými stanovisky a byl schopen identifikovat se s některým řešením. První část dvousemestrálního kurzu je věnována ontologii a epistemologii. Student by tak měl po ukončení kurzu dokázat vyplnit The Philpaper Survey. Hlavním zdrojem bude přehledová příručka The Oxford Handbook of Contemporary Philosophy, ale i jiné průvodce vydavatelství Wiley-Blackwell a Routledge. Požadavky na studenta: Účastníci semináře by měli vykazovat aspoň pasivní znalost anglického jazyka, protože čtený text je v angličtině. Podmínkou pro udělení zápočtu je aktivní účast v semináři, maximálně dvě absence a splnění zadaných úkolů. Literatura: William G. Lycan, "The Mind-Body Problem", in The Blackwell Guide to Philosophy of Mind (2003), pp. 47-76. David J. Chalmers, "Consciousness and Its Place in Nature", in The Blackwell Guide to Philosophy of Mind (2003), pp. 102-142. Jaegwon Kim, "Emergence: Core Ideas and Issues", Synthese 151 (2006), pp. 547-559. Paul E. Griffiths, "Emotions", in The Blackwell Guide to Philosophy of Mind (2003), pp. 288-308. Stephen P. Stich and Shaun Nichols, "Folk Psychology", in The Blackwell Guide to Philosophy of Mind (2003), pp. 235-255. Kirk Ludwig vs. Christopher Viger, "Is the Aim of Perception to Provide Accurate Representations?", in Contemporary Debates in Cognitive Science (2006), pp. 257-288. Jesse Prinz vs. Christopher Peacocke, "Is Awareness of Our Mental Acts a Kind of Perceptual Consciousness?", in Contemporary Debates in Philosophy of Mind (2007), pp. 333-376. Získané způsobilosti: Získání přehledu o dané problematice. Vyučovací metody: Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Hodnotící metody: Esej Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU Proměny českého lingvistického myšlení Cíle předmětu (anotace): Předmětem semináře bude komentované čtení vybraných lingvistických textů. Na nich bude dokladován a interpretován vývoj českého lingvistického myšlení. Zevrubně bude nahlížena tematika obsahovaná českými lingvistickými periodiky a lingvistickými monografickými pracemi především dvacátého století. Témata seminářů jsou závislá na rozvíjení diskuse nad četbou, účastníci kurzu mohou volit vlastní témata. Navržené tematické okruhy jsou pouze modelové, snaží se pro každou etapu vývoje české lingvistiky volit dobově moderní směry lingvistického výzkumu, mají vystihnout aktuálně nejsilnější tendence ve vědecké profilaci české lingvistiky. Z hlediska dějin lingvistiky bude kladen důraz na konceptuální vývoj, přihlíženo bude ale i k vnějším dějinám (kontext politický, institucionální, interpersonální atd.). Seminář tematizuje počátky českého vědeckého lingvistického myšlení, zhodnotí reprezentativní mluvnice 19. stol. a přiblíží na nich historicko-srovnávací metodu, bude se detailně zabývat dílem J. Gebauera a jeho kontextem (Riegrů slovník, rukopisné spory, kontakty se zahraničím, učitel M. Hattala, výuka, žáci atd.), ale také český lingvistickým prostředí v období vzniku Československa. Dále seminář představí počátky českého strukturalismu, jeho základní teoretické otázky, konceptuální východiska a pracovní výhledy, stěžejní texty a reakce na ně, zaměří se na angažování se Kroužku v kauze týkající se jazykové kultury v letech 1932/3. Představeny budou osobnosti Kroužku, jejich práce a recepce těchto prací pozdější a dnešní lingvistikou. Dále bude věnována pozornost kritice strukturalismu v poválečném období, kauze marrismu i diskusi o Stalinových článcích o jazykovědě. Z hlediska šedesátých let se pozornost kurzu obrátí k matematizujícím směrům, teorii informace v lingvistice, jejím aplikacím, a k vědeckým hypotézám s tím spojeným. Pozornost bude věnována vývoji kvantitativní lingvistiky, a to až do současnosti. Kurz rozvine diskusi nad problematikou větné sémantiky a syntaxe, která byla v průběhu šedesátých a sedmdesátých let řešena i ve směru recepce generativismu českým strukturalismem (dvourovinná valenční syntax, funkční generativní popis), rozvoji morfologické teorie (teorie slovních druhů, typy morfologických popisů – M. Komárek atd.) – detailně budou nahlíženy osobnosti a jejich díla mající vliv na koncepci tzv. akademické mluvnice. Seminář schematicky načrtne vývoj české fonetiky a fonologie, včetně jejich metod a dobově řešených odborných sporů. Komentován bude stav české diachronní lingvistiky po období raného strukturalismu, upozorněno bude na koncepce výkladu příčin vývoje jazyka i na popisy dějin českého jazyka. Následující seminární bloky se budou věnovat např. rozvíjení procesuálního modelování řečových předpokladů, české filozofii jazyka, české textové, kognitivní, korpusové atd. lingvistice (vždy bude vyloženo jejich historické pozadí či výchozí prostředí etablování se disciplíny u nás), diskusi o obecné češtině a jazykovém standardu po roce 2004 atd. Požadavky na studenta: Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 (1) Pravidelná příprava / četba zadané literatury / aktivní diskuse (2) Úspěšné absolvování testu a kolokvia Obsah: (1)-(3) Gramatika Jana Gebauera a gramatiky před Janem Gebauerem. (4) Spisovná čeština a jazyková kultura (5) Poválečná kritika strukturální lingvistiky (konceptuálně na příkladu problematiky jazykové dynamiky) (6) Inspirace lingvistiky teorií informace a komunikace, podoby matematizace lingvistiky v českém prostředí (7)-(8) Základy synchronní mluvnice češtiny; koncepční fundamenty (9) Procesuální pojetí jazyka aneb kam se vlna obrací (10) Problematika korpusové lingvistiky. Představení (11) Lexikální sémantika kognitivní lingvistiky. Co na srdci to na jazyku (12) Problematika normy v české lingvistice. Historie a aktuální situace Literatura: Doporučená: ČERNÝ, J. Dějiny lingvistiky. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 8085885964. Doporučená: GEBAUER, J., & PÁTA, J. (1913). Dra Jana Gebauera Česká mluvnice pro vyšší školy obchodní (obchodní akademie) a příbuzné ústavy. V Praze: Nákladem České grafické akc. společnosti "Unie". Doporučená: MATHESIUS, V. Jazyk, kultura a slovesnost. Praha: Odeon, 1982. Doporučená: PLESKALOVÁ, J., KRČMOVÁ, M., VEČERKA, R., & KARLÍK, P. Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky. Praha: Academia, 2007. ISBN 9788020015235. Doporučená: KOŘENSKÝ, J. (1984). Konstrukce gramatiky ze sémantické báze. Praha: Academia. Doporučená: ČERMÁK, F., & BLATNÁ, R. (2006). Korpusová lingvistika - stav a modelové přístupy. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny. Doporučená: HAVRÁNEK, B., & WEINGART, M. (1932). Spisovná čeština a jazyková kultura. Praha: Melantrich. Doporučená: HELBIG, G., HOLŠÁNOVÁ, J., & NEKVAPIL, J. Vývoj jazykovědy po roce 1970. Praha: Academia, 1991. ISBN 8020003126. Doporučená: VACHEK, J. Z klasického období pražské školy 1925-1945. Praha: Academia, 1975. Získané způsobilosti: Obeznámenost s dějinami moderní české lingvistiky Vyučovací metody: Přednášení Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Ústní zkouška Analýza výkonů studenta Rozhovor Systematické pozorování studenta Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Proměny myšlení o komunikaci a jazyce 1 Cíle předmětu (anotace): Cílem kursu je seznamovat posluchače na základě pracovních přednášek kombinovaných s četbou (většinou) primárních textů s hlavními postavami, koncepcemi a především proměnami myšlení o jazyce, řeči a komunikaci. Pokusíme se postihnout některé ze zásadních myšlenek, které formovaly způsoby uvažování o jazyce, řeči a komunikaci. V první části třísemestrálního cyklu bude zmapována oblast od dosud známých počátků lidské reflexe jazyka a řeči do konce 18. století. Nahlédneme do uvažování o jazyce a řeči zachovaného v mytologických příbězích od Skandinávie po Jižní Ameriku. Ukážeme si, jak nezřetelné byly hranice jazykovědou, filozofií a uvažováním o krásné literatuře ve staré Indii nebo v antickém Řecku. Nad středověkými gramatikami odhalíme nejen jazykovědnou obdobu okřídleného philosophia ancilla theologiae, ale také to za kolik z moderního poznání jazyka vděčíme několika málo stoletím po Kristu. Zmíníme, v čem renesanční jazykověda napomohla formování národních jazyků a spolu s novověkými anglickými mysliteli zkusíme snít sen o dokonalém Jazyce. Naše putování pak skončí u velké Encyklopedie a osvícenským pátráním po původu lidského jazyka, myšlení a společnosti. Požadavky na studenta: 1. pravidelná účast 2. příprava na semináře (úkoly, znalost zadaných textů) a aktivní účast na seminářích 3. úspěšné absolvování zápočtového testu (70 %) Obsah: 1. Jazyk - řeč - komunikace a proměny myšlení o nich: vymezení problematiky seznámení s předmětem disciplíny, základní informační zdroje, osobnosti 2. Otázky lingvistické historiografie a metahistoriografie historie a metodologická východiska historiografie a epistemologie vědy a lingvistické historiografie (Koerner, Swiggers, Law), základní pojmy a předpoklady, pracovní postupy, typy historií 3. Písmo, bohové a pravidla: jazyk v bájných vyprávěních přehled univerzálií a specifik v tematizaci jazyka a komunikace v mytologických konceptech (jazyk a stvoření, magie jazyka, povaha vlastního jména) 4. O správné mluvě a cestě k blaženosti: jazykověda staré Indie Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 představení předchůdců (analýza véd) a paniniovske linie (Aštadhjájí, Patandžali) v indickém gramatickém myšlení, fonetická a morfosyntaktická analýza, Aštadhjájí jako „postův“ systém, vztah jazykovědného poznání a nábožensko-filozofických systémů 5. Kdo to byl grammatikos: jazykověda antického starověku – Řecko počátky gramatického myšlení (Platón, Aristoteles, sofisté), pozice jazykovědného myšlení v systému vzdělávání, textově kritický a logizující proud (alexandrijská a stoická škola), Techné grammatiké, Apollonios Dyskolos, zrod základní terminologie, kritéria klasifikace 6. Kdo to byl grammatikos: jazykověda antického starověku – Řím adaptace řeckého gramatického myšlení v latinském prostředí, Varronova pythagorejská word-base jazykověda a princip analogie, formování gramatického kurikula, Quintilianova rétorika, ars grammaticae konce impéria, Donatus a Priscianus jako vrchol antické gramatiky 7. Středověké dědictví antické jazykovědy: Donatus a Priscianus představení a rozbor Donatova Ars Maior a Ars Minor a Priscianových spisů v kontextu raného středověku, ostrovní gramatiky a regule, exegetické gramatiky, adaptace antických textů, proměna školské gramatiky v teoretickou disciplínu 8. Grammatica ancilla philosophiae: jazykověda jako věda o lidském poznání vztah jazykovědného a filozofického myšlení ve vrcholném středověku, logizující linie v jazykovědném myšlení, rozvoj syntakto-sémantické problematiky, aristotelismus modistů, spor o univerzália 9. Pravopis i slovníky: renesanční rozkvět proměny vztahu renesančního gramatického myšlení ke středověku, textová a rétorická orientace, revival antiky, znovuobjevení řečtiny, ortografické reformy a gramatiky národních jazyků, lingvistická expanze a prvopočátky srovnávací gramatiky 10. Sen o dokonalém jazyku: gramatiky mysli a světa univerzální a filozofické gramatiky (Port-Royal, Towards a Real Character), problém arbitrárnosti jazyka (Bacon), sémiotika komunikace, problém nedokonalosti jazyka, téma jazykové diverzity a původu jazyka 11. Encyklopedie a cesta k babylonské věži akumulace jazykových dat (Hervas), hledání původu jazyka a jazykové schopnosti (Vico, Condillac), zárodky klasifikace a komparativních studií, vztah jazyka a společenských institucí (Rousseau, Vico), vztah jazyka a myšlení (Condillac, Herder, Leibniz) Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Literatura: Doporučená: KOERNER, E. F. K. - ASHER, R. E. Concise History of the Language Sciences. Oxford, 1995. Doporučená: ČERNÝ, J. Dějiny lingvistiky. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 8085885964. Doporučená: KOUPIL, O. Grammatykáři: gramatografická a kulturní reflexe češtiny 1533-1672. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2007. ISBN 9788024613642. Doporučená: PLESKALOVÁ, J., KRČMOVÁ, M., VEČERKA, R., & KARLÍK, P. Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky. Praha: Academia, 2007. ISBN 9788020015235. Doporučená: HARRIS, R., & TAYLOR, T. J. Landmarks in linguistic thought. London: Routledge, 1997. ISBN 978-0-415-15361-4. Doporučená: LAW, V. The history of linguistics in Europe. From Plato to 1600. Cambridge, Získané způsobilosti: Přehled o vývoji jazykovědného myšlení od počátků po současnost Vyučovací metody: Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Didaktický test Seminární práce Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Proměny myšlení o komunikaci a jazyce 2 Cíle předmětu (anotace): Cílem kursu je seznamovat posluchače formou pracovních přednášek kombinovaných se seminární četbou (většinou) primárních textů s hlavními postavami, koncepcemi a především proměnami myšlení o jazyce, řeči a komunikaci v období od konce 18. století do počátku 2. světové války. Pokusíme se postihnout některé ze zásadních myšlenek, které formovaly způsoby uvažování o jazyce, řeči a komunikaci a neustále tak přetvářely podobu a vymezení jazykovědy. Rozšíříme povědomí o základních myšlenkových paradigmatech, která lingvistiku v tomto období formovala. Načrtneme plastičtější obrázek lingvistiky 19. století jako období, kdy nejen vznikalo moderní pojetí jazykovědy, ale také jako období pestrých inspirací v přírodních vědách, touhy po neodvozenosti jazykovědy a období velkolepých koncepcí jazyka jako organismu, jazyka jako sociálního konstruktu nebo jazyka jako výrazu myšlení národa. Poukážeme na "vícekořenový" a bohatý původ strukturalismu, pokusíme se porozumět inovativnosti Kursu obecné lingvistiky Ferdinanda de Saussura na pozadí dobového kontextu, představíme Teze Pražského lingvistického kroužku jako moderní lingvistickou výzvu i výsledek bouřlivého „dialogu“ s jazykovědou 19. století, zrekonstruujeme podobu procesů, které připravily podmínky pro převratné změny ve světové jazykovědě druhé poloviny 20. století. Požadavky na studenta: 1. pravidelná účast (max. 2 absence) 2. příprava na semináře (úkoly, znalost zadaných textů) a aktivní účast na seminářích 3. vypracování encyklopedického hesla / seminární práce Obsah: 1. Od East India Company k sánskrtovému prozření: počátky historické jazykovědy 19. století situace v jazykovědném zkoumání na přelomu 18. a 19. století, vývoj studií o jazycích Indie a Dálného východu, linie komparatistických studií a studií o původu jazyka, socioekonomické a politické prostředí, pozice zkoumání jazyka v epistemologickém dobovém rámci osvícenství a rodícího se romantismu 2. O zvířatech, rostlinách, geologii a životě jazyků: model jazykovědy pro první polovinu 19. století popise climate of opinion a epistemologické matice zrodu historicko-srovnávací lingvistiky, základní charakterizační pojmy, úkoly a úběžníky zkoumání v první polovině 19. století (empirismus, datová orientace, organicismus, historismus) vztah jazykovědy a ostatních vědních disciplín a filozofie, jazyk a biologie, problém klasifikace a evoluce, typologie jazyků, sánskrtová studia 3. Typy myšlení a typy jazyků: obecná jazykověda Wilhelma von Humboldta Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 teoretická typologie, jazyková diverzita a jazyková univerzália, vztah jazyka, myšlení a národa, problém klasifikace a srovnání jazykovědy a přírodních věd, pojmy Sprachform, Weltansicht, ergon a energeia 4. Romantici a technici mezi lingvistikou a filologií: pionýři vědy o jazyce technické a teoretické koncepty R. Raska, F. Boppa a J. Grimma, vztah filologie a vědy o jazyce, problém rekonstrukce, organický vs. mechanický, preskriptivismus a pojem vývojového zákona 5. Ve víru diskuzí: teoretické spory v půli 19. století I Schleicherova koncepce a vrchol komparativně-rekonstrukčního přístupu, problém hláskového zákona, stromový model jazyka, jazyk jako organismus a následné implikace, vztah jazyka a uživatelů, téma (anti)uniformitarismu 6. Ve víru diskuzí: teoretické spory v půli 19. století II reakce na Schleicherův organicismus – koncepce H. Steinthala (jazyk jako mentální aktivita, psychologie a problém jazyka) a W. Whitneyho (jazyk jako instituce, znaková a sociální koncepce jazyka, komunikace jako výkladový princip) problém jazykové změny, poslední čtvrtina století jako předehra zrodu lingvistiky 20. století 7. Kde hledat jazyk a proč se vlastně jazyk vyvíjí: mladogramatikové (trochu jinak) problém jazykového zákona a historicismu, otázka hranic, analogie, psychologická a teoretická linie mladogramatismu a kritika Schleichera (H. Paul) 8. Starý řád v troskách: fin de siècle a čekání na strukturalismus problém specializace a fragmentarizace v jazykovědě na konci 19. století, téma hranic a jazykových zákonů, problém míšení jazyků (Schuchardt), lingvistická geografie, nárůst obecnělingvistických prací, sociologická a psychologická orientace jazykovědy 9. Kurs určuje kurz: práce Ferdinanda de Saussure v historickém kontextu vývoj de Saussurova myšlení, jeho recepce dějin jazykovědy a vymezení nové lingvistiky, struktura Kursu obecné lingvistiky jako reflex hlavních dobových témat, problém zákona, nový přístup k tématům 19. století 10. Vliv, koincidence, kritika: dobové reakce na Kurs obecné lingvistiky analýza dobových recepcí Kursu obecné lingvistiky ve formě recenzí a zmínek v jazykovědných pracích, problém vlivu a inspirace v období po de Saussurově smrti, pozice ženevské školy a úloha českého jazykovědného prostředí v debatě s Kursem obecné lingvistiky Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 11. Není strukturalismus jako strukturalismus: o jednom mimořádném pojmu struktury narozeném v Rusku a vychovaném v Praze specifika pražského strukturalismu: pojem struktury, teleologické pojetí jazyka, PLK jako dialog s lingvistikou 19. století – naturalismus, pozitivismus, problém kauzality, afinity a konvergence 12. Za vodou dřímá revoluce: americký strukturalismus podmínky vzniku amerického strukturalismu: specifická jazyková situace, vztah k situaci v Evropě, formalizační tendence v americké jazykovědě, strukturalistické „podmínky“ zrodu transformační gramatiky Literatura: Základní: A Reader in Nineteenth Century Historical Indo-European Linguistics (Lehmann, W. P. (ed.)) Základní: ROBINS, R. H. A short history of linguistics. London: Longman, 1976. ISBN 0582523974. Základní: KOERNER, E. F. K. - ASHER, R. E. Concise History of the Language Sciences. Oxford, 1995. Základní: ČERNÝ, J. Dějiny lingvistiky. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 8085885964. Základní: Encyclopedia of Language and Linguistics (Brown, K. (ed.)) Základní: DAVIES, A. M. History of linguistics. Volume 4: Nineteenth century linguistics. 1998. Základní: BEAUGRANDE, R. de. Linguistic Theory. The Discourse of Fundamental Works. London: New York 1991. Základní: SÉRIOT, P., KRAUSOVÁ, A., & PLOTZOVÁ, K. Struktura a celek: intelektuální počátky strukturalismu ve střední a východní Evropě. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0983-3. Doporučená: JAKOBSON, R. Dialogy. Praha 1993. Doporučená: Cambridge Companion to Saussure (Sanders, C.) Doporučená: Essays in the History of Linguistics (Koerner, E. F. K.) Doporučená: KOERNER, G. et al. History of Linguistics. 1998. Doporučená: CHOMSKY, N. Jazyk a zodpovednosť. Bratislava, 1995. Doporučená: Landmarks In Linguistic Thought: The Western Tradition from Socrates to Saussure (Taylor, T. J – Harris, R.) Doporučená: Linguistic Historiography. Projects and Prospects (Koerner, E. F. K.) Doporučená: VACHEK, J. Lingvistický slovník Pražské školy. Praha, 2005. Doporučená: JAKOBSON, R. Poetická funkce. Jinočany 1995. Doporučená: KOERNER, E. F. K. Practicing Linguistc Historiography. Selected Essays. Amsterdam / Philadelphia, 1989. Doporučená: VACHEK, J. Prolegomena k dějinám Pražské školy jazykovědné. Praha, 1999. Doporučená: SÉRIOT, P. Struktura a celek. Intelektuální počátky strukturalismu ve východní Evropě. Praha, 2002. Doporučená: Toward a History of American Linguistics (Koerner, E. F. K.) Doporučená: VACHEK, J. (ed.). U základů pražské jazykovědné školy. Praha, 1970. Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Doporučená: VACHEK, J. (ed.). Z klasického období pražské školy 1925 -1945. Praha, 1972. Získané způsobilosti: Přehled o vývoji jazykovědného myšlení od počátků po současnost Vyučovací metody: Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Didaktický test Seminární práce Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Proměny myšlení o komunikaci a jazyce 3 Cíle předmětu (anotace): Cílem souboru kurzů je seznamovat posluchače postupně v průběhu celého studia na základě pracovních přednášek kombinovaných s četbou (většinou) primárních textů s hlavními významnými postavami, koncepcemi a především proměnami v myšlení o jazyce a komunikaci. Soubor přednášek a seminářů bude pokrývat vývoj jazykovědného myšlení od jeho počátků až po současnost, přičemž hlavní pozornost bude věnována období 19. a 20. století. Dominantní formou setkávání bude společná a komentovaná analýza vybraných pasáží, skrze níž se pokusíme postihnout některé ze zásadních myšlenek, které formovaly způsob moderního uvažování o jazyce a komunikaci. Zasazením do soudobého obecněvědního i speciálněvědního kontextu poukážeme na přínos, inspirativnost i problémy, které se k té které koncepci mohou vázat. Třetí semestr bude mapovat příčiny/zdroje a proměnu několika velkých procesů, které ovlivnily lingvistiku ve 20. století. Na počátku – v návaznosti na závěr minulého kurzu – poukážeme na "vícekořenový" a bohatý původ strukturalismu a pokusíme se porozumět inovativnosti Kursu obecné lingvistiky Ferdinanda de Saussura na pozadí dobového kontextu. Představíme Teze Pražského lingvistického kroužku jako moderní lingvistickou výzvu i výsledek bouřlivého „dialogu“ s jazykovědou 19. století a zrekonstruujeme podobu strukturalistických procesů, které připravily podmínky pro převratné změny ve světové jazykovědě druhé poloviny 20. století v Evropě, a zejména za oceánem. Nástup generativismu zasadíme do komplexních společensko-vědních procesů formování poválečné americké vědy. Nástup formalizace v jazykovědě zachytíme také v reflexi zájmu o sémantiku. Do tohoto kontextu pak zasadíme jako reakci vzestup a slávu teorie mluvních aktů a počátky zájmu o textovou lingvistiku a lingvistiku korpusovou – všechny tři jako základní představitele obratu ke komunikaci ("parolizaci" lingvistiky). Stručně popíšeme také vznik tzv. pomezních disciplín a integraci lingvistiky do souboru kognitivních věd. V centru pozornosti bude stát napětí mezi tímto novým obratem a dosavadním "langueovým" přístupem. Požadavky na studenta: pravidelná účast (max. 2 absence) příprava na semináře (úkoly, znalost zadaných textů) a aktivní účast na seminářích úspěšné zpracování a obhajoba semestrální práce Obsah: 1. Na pomezí disciplín: situace v lingvistice 2. poloviny 20. století Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 obecná vědní a epistemologická charakteristika v polovině 20. století, typologie přístupů a identifikace možných linií, paralelismus a mezioborovost lingvistiky ve 2. polovině 20. století, významné trendy, linguistic wars 2. Umění navigace: teorie informace a kybernetika ve vědách o jazyce interakce mezi jazykovědou a teorií informace jako příznak nástupu formálních a automatizačních přístupů, socio-ekonomické a politické rozměry tématu, Markovovy procesy a jejich vliv v jazykovědě, teoretické motivace a implikace a přístupu, vybrané lingvistické aplikace, soumrak a revival této linie v následujících letech 3. Válka, filozofie a matematika proti strukturalismu: generativismus mění kurz představení interních (základy Chomského teorie) a externích (politické, socio-ekonomické apod.) faktorů vzniku a rozvoje transformační a generativní gramatiky (TGG), problém (dis)kontinuity v americké jazykovědě, pojem vědní revoluce ve vztahu k TGG, současná podoba 4. A teď ještě ty významy: formální sémantika na postupu nástup a rozvoj formálního modelování sémantické roviny jazykovědného popisu: linie interní (interpretativní a generativní sémantika) a linie externí (modelověteoretická sémantika, montaguovská gramatika), téma sémantické kompetence, spor o podobu sémantického metajazyka (pravdivostně a strukturně-rysově orientovaná sémantika), vztah sémantického a syntaktického popisu v historickém kontextu 5. Mluvit = konat: komunikační obrat v teorii mluvních aktů Searlova teorie mluvních aktů (TMA) v kontextu 1)pravdivostněhodnotové sémantiky a 2) TGG, interpretace vztahu TMA a lingvistiky jako pokračování v rozvíjení záběru systematického lingvistického popisu, komunikačně-pragmatický obrat v jazykovědě, inkorporace ilukoční síly do gramatických modelů, debata o hranicích lingvistické teorie (vztah funkcionalismus a formalismu) 6. Z hlavy na nohy – od textu zpátky: textová lingvistika a rozšíření záběru okolnosti nástupu textové lingvistiky (komunikačně-pragmatický obrat v jazykovědě, interpretace nadvětných fenoménů, TMA, sémantická motivace), různá pojetí teorie textu, rostoucí narušování langue-parolové dichotomie, kognitivní motivace (teorie reprezentace znalostí) 7. Corpus delicti korpus: co je nového počátky korpusové lingvistiky v kontextu americké lingvistické situace poloviny 20. století, bostonský korpus, motivy rozvoje korpusové lingvistiky jako teoretický problém (jazyková variace, empirismus), proměny technických řešení a problémů, interakce mezi rozvojem korpusové lingvistiky a rozvojem automatického zpracování jazyka a kvantitativních metod v jazykovědě 8. Na pomezí disciplín: sociolingvistika Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 počátky sociolingvistického zkoumání – empirický přístup k jazykovědě, historické kontroverze mezi sociolingvistickým a TGG paradigmatem, vývoj sociolingvistických témat (diglosie, střídání kódů, jazyková variace, jazyková politika), aktuální témata a metody výzkumu 9. Na pomezí disciplín: psycholingvistika nástup psycholingvistického zkoumání v lingvistickém kontextu (interní psychologická motivace, behaviorismus x kognitivní věda), psycholingvistické testování lingvistických teorií, vztah psycholingvistiky a kognitivní lingvistiky 10. Kognice: na prahu 21. století počátky kognitivní lingvistiky jako reakce na formálně orientované přístupy, kognitivní lingvistika a kognitivní psychologie, motivace teorií G. Lakoffa, R. Langackera a Ch. Fillmorea, kognitivně-kulturní lingvistika jako mezioborová výzva 11. Konstrukční přístupy ke gramatice konstrukční gramatiky (KG) jako alternativa k formálním přístupům a zároveň jejich „potomek“, kořeny KG v generativní sémantice, východiska KG v opozici k tradičně chápaným rovinovým gramatikám, motivovanost KG v kognitivní (sémantické/symbolické) lingvistice 12. Shrnutí a výhledy: situace v lingvistice v prvním desetiletí 21. století1. Starý řád v troskách: Fin de Literatura: Základní: Concise history of the language sciences: from the Sumerians to the cognitivists. (KOERNER, E. F. K.-ASHER, R. E. (eds.)) Základní: ČERNÝ, J. Dějiny lingvistiky. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-85885-96-4. Základní: Linguistic Theory: The Discourse of Fundamental Works (BEAUGRANDE, R. de) Základní: HELBIG, G. Vývoj jazykovědy po roce 1970. 1991. Doporučená: kol. autorů. Encyklopedický slovník češtiny. Brno, 2002. Doporučená: KOŘENSKÝ, J. Jazyk-řeč-poznání. Olomouc 2004. Doporučená: KOŘENSKÝ, J. Proměny myšlení o řeči. Praha 1998. Získané způsobilosti: Přehled o vývoji jazykovědného myšlení od počátků po současnost Vyučovací metody: Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Didaktický test Seminární práce Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU Propaganda a persvaze Cíle předmětu (anotace): Cílem předmětu je diskutovat se studenty o problémech persvazivní komunikace, seznámit je s možnými pohledy na tuto problematiku, představit jim prostředky, které využívaly národní státy ve svých informačních strategiích k získání podpory cílů své zahraniční politiky v průběhu 20. století, a ukázat to vše na příkladech. Půjde o studium propagandistické aktivity, její formy a prostředky. Seminář analyzuje roli mezinárodního vysílání, zpravodajství, kultury a dalších forem persvazivních technik. Zkoumá aktivitu informačních služeb, žurnalistickou etiku, přístupy k „pravdě“ a hodnotě takových aktivit na podporu národních a mezinárodních cílů. Studenti by měli být po absolvování kurzu schopni zhodnotit roli „oficiálních informací“, „národních zájmů“ a dalších eufemismů užívaných pro propagandu v zahraniční politice během studené války a po ní (mezinárodní terorismus). Výuka kurzu bude probíhat formou diskuse. Studenti budou číst vybrané texty a na jejich základě diskutovat o problémových otázkách zadaných předem. Požadavky na studenta: (1) 80% účast (2) pravidelná příprava / četba zadané literatury (studenti si vytvoří skupiny, které se budou scházet před seminářem, číst zadané texty a na jejich základě diskutovat o problémových otázkách předem zadaných) (3) diskuse nad problémy řešenými při četbě textu (4) vypracování eseje vztahujícího se k některému z témat řešených na seminářích (5-10 ns) (5) rozprava nad vybraným tématem a esejem Obsah (1) Co je propaganda? Definice; rozdíl mezi „černou“, „bílou“ a „šedou“ aktivitou; cíle; historické konotace pojmu; autoritářská versus demokratická propaganda Četba: Welch David. 2013. Propaganda: Power and Persuassion. (katalog k výstavě) London: The British Library Publishing Division, s. 201–205, kap. Propaganda and Century of Definitions). Bittman, Ladislav. 2000. Mezinárodní dezinformace: černá propaganda, aktivní opatření a tajné akce. Praha: Mladá Fronta, s. 80 – 91, kap. Teorie černé propagandy, dezinformací a tajných akcí. (2) Propaganda ve vztahu k persvazivní komunikaci a rétorice Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Rozlišovací kritéria; záměr komunikace; vztah původce a příjemce sdělení; informativnost versus manipulativnost sdělení Četba: Bennett, Beth S. – O´Rourke, Sean Patrick. 2006 „A Prolegomenon to the Future study of Rhetoric and Propaganda. Critical Foundations.“ In: Readings in Propaganda and Persuasion: New and Classic Essays. Eds. Garth S. Jowett – Victoria O´Donnell. London and New Delhi, s. 51–71. (3) Historie propagandy Propaganda jako součást přesvědčovacích procesů uvnitř lidské komunikace. Vývoj prostředků přesvědčování a mediálních technologií: pomníky, noviny, obrazy, plakáty, rozhlas, film, televize, počítače, internet Četba: Jowett, Garth S. – O´Donnell, Victoria. 2006. Propaganda and Persuasion. 4. ed. London and New Delphi, s. 36–78, kap. Propaganda through Ages. (4) Co je diplomacie? Definice; cíle; role zpráv a kulturních exportů; BBC, VOA, Radio Free Europe a bitva na vlnách za získání srdcí a mysli během studené války Četba: Nelson, M.: War of the black heavens: the battles of Western broadcasting in the Cold War. London: Brassey's 1997. (5) Role mezinárodních médií - zprávy versus propaganda Do jaké míry lze procesy shromažďování a šíření zpráv považovat za propagandistické (6) Co jsou psychologické operace? Definice; spojení psychologické operace s psychologickou válkou Četba: Taylor Philip M.. Global Communications, International Affairs and the media since 1945, s. 145 – 157 ( kap. 4). (7) Od informační války k informačním operacím Hlavní principy informační války a informačních operací Četba: Taylor, Philip M. 1995. Munitions of Mind: War Propaganda from the Ancient World to the Nuclear Age. Manchester: Manchester University Press, s. 285–303, kap Information Wars since 1990. (8) Jak analyzovat propagandu (9) Případové studie Role CIA a americké administrativy ve vysílání Rádia Svobodná Evropa Válka v Perském zálivu Strategická komunikace a válka proti terorismu Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Literatura: Základní: KLEMPERER, V. Jazyk Třetí říše - LTI: poznámky filologovy. Jinočany, 2003. Základní: BITTMAN, L. Mezinárodní dezinformace: černá propaganda, aktivní opatření a tajné akce. Praha, 2000. Základní: TAYLOR, P. M. Munitions of Mind: War Propaganda from the Ancient World to the Nuclear Age. Manchester, 1995. Základní: CULL, N. J. – CULBERT, D. – WELCH, D. Propaganda and mass persuasion: a historical encyclopedia, 1500 to the present. Santa Barbara, 2003. Základní: JOWETT, G. S. – O´DONNELL, V. Propaganda and Persuasion. 4. ed. Thousand Oaks, 2006. Základní: ELLUL, J. Propaganda: The Formation of Men's Attitudes. New York, 1965. Základní: JOWETT, G. S. – O´DONNELL, Victoria, (eds.). Readings in Propaganda and Persuasion: New and Classic Essays. Thousand Oaks, 2006. Základní: FIDELIUS, P. Řeč komunistické moci. Praha, 1998. Základní: MACURA, V. et al. Šťastný věk (a jiné studie o socialistické kultuře). Praha, 2008. Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu: Základní znalosti angličtiny Získané způsobilosti: Základní orientace v otázkách persvazivní komunikace Schopnost kriticky zhodnotit mediální sdělení z pohledu informativní a persvazivní komunikace Praktická aplikace analýzy persvazivní komunikace v příkladových studiích Vyučovací metody: Přednášení Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Metody písemných akcí (např. u souborných zkoušek, klauzur) Hodnotící metody: Známkou Ústní zkouška Esej Analýza výkonů studenta Rozbor jazykového projevu studenta Rozhovor Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Systematické pozorování studenta Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU Psaní jako tvůrčí proces Cíle předmětu (anotace): Cílem semináře je podpořit ve studentech kreativitu na základě čtení, kritického a tvořivého myšlení a vlastního utváření různých typů textů. Tyto tvůrčí dovednosti pak mohou uplatnit při psaní akademickém, žurnalistickém i uměleckém a zároveň při překládání cizích textů. Studenti se seznámí s jednotlivými fázemi tvůrčího procesu i převažujícími literárními postupy (dramatický dialog, próza, lyrické žánry, žánry esejistické a žurnalistické). Semináře jsou zaměřeny na praktické dovednosti tvůrčího psaní, uvolňování a posouvání těchto dovedností pomocí spolupráce ve skupinách, diskuse a zpětné vazby. Tyto činnosti budou podloženy teoretickými znalostmi z oblasti literární vědy, stylistiky, kognitivní lingvistiky či psychologie (intertextovost, vizuální aspekty jazyka, problematika žánrů, tematizace, vztah autor – text – čtenář, struktura a stylizace textu, dialog, přímá – nepřímá řeč atd.). Požadavky na studenta: aktivní účasti na seminářích četba zadané literatury odevzdání autorských textů v dohodnutém počtu, žánrové podobě, rozsahu a formátu Obsah: Tvůrčí psaní jako cesta tvořivého sebevědomí. Základní metody a nástroje tvůrčího psaní. Tvůrčí psaní a psychologie kreativity. Tvůrčí psaní a současná literární teorie. Praxe tvůrčího psaní Struktura literárního díla Literární druhy a žánry Interpretace literárního díla Literatura: BARTHES, Roland. 1967. Nulový stupeň rukopisu. Základy sémiologie. Praha. BUZAN, Tony. 2007. Mentální mapování. Praha: Portál. DACEY, John S. a Kathleen H. LENNON. 2000. Kreativita. Praha: Grada. DOČEKALOVÁ, Markéta. 2006. Tvůrčí psaní pro každého. Jak psát pro noviny a časopisy, jak vymyslet dobrý příběh: praktická cvičení. Praha: Grada. FIŠER, Zbyněk. 2001. Tvůrčí psaní: malá učebnice technik tvůrčího psaní. Brno: Paido. Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 HRDLIČKA, František. 2008. Průvodce po literárním řemesle: (základy tvůrčího psaní). 2., dopl. vyd. Praha: Akropolis. KOŽMÍN, Zdeněk. 1995. Tvořivý sloh: malé traktáty a malé scénáře. Praha: Victoria. Queneau, Raymond. 2012. Stylistická cvičení. Vyd. 3. Praha: Volvox Globator. STUDENÝ, J. 2010. Dramata jazyka. Teorie literatury a praxe tvůrčího psaní. Červený Kostelec: Pavel Mervart. WATTS, Nigel. 1998. Umění psát. 1. vyd. Praha: Grada. ZÁBRANA, Jan. ed. 1999. Jak se dělá báseň. Vyd. 2., upr. Praha: Mladá fronta. Získané způsobilosti: Rozvíjení a prohlubování vyjadřovacích schopností Přehled o základních metodách rozvoje tvořivého myšlení Porozumění tvůrčímu procesu Aplikace vědomostí z literární teorie a teorie textu na utváření textů Vyučovací metody: Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Nácvik dovedností Grafické a výtvarné činnosti Hodnotící metody: Rozbor díla tvůrčího charakteru (hudební, výtvarné, literární) Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Psycholingvistika, Psycholingvistika 2: vybrané problémy Cíle předmětu (anotace): Kurs zprostředkovává základní orientaci v několika rozměrech bádání o vztahu jazyka a lidské kognice: v dějinách oboru, v jeho současné podobě, v hlavních tématech psycholingvistických výzkumů, preferovaných přístupech k řešení základních otázek a konečně v konkrétních analýzách vybraných problémů. Studentům budou nabídnuty výzkumné modely, které přistupují k problematice jazyka a komunikace s otázkami týkajícími se povahy jejich reprezentace v lidské mysli (a představují tak alternativu/komplementární doplnění tradičního jazykovědného popisu). Požadavky na studenta: (1) Pravidelná účast (80 %) (2) Aktivita na hodinách a plnění domácích zadání (četba textů, krátké úkoly) (3) Test Obsah: 1) Kdo, co, kde: orientace v kurzu a základní info předmět psycholingvistiky a struktura oboru, základní témata a subdisciplíny, informační zdroje (web, časopisy, sborníky), databáze, komentář k doporučené literatuře 2) Historie psycholingvistiky: počátky, základní paradigmata, současné přístupy předchůdci specifického výzkumu (Wundt, Vygotskij), konstrukční vs. nativistický přístup, (neo)behaviorismus (učení, paralelní zpracování informace), diskurzivně orientovaná psycholingvistika 3) Neuropsychologie: neurální a psychologická báze jazyka a řeči základní strukturně-funkční poznatky o vztahu mysli, mozku a jazyka: základní psychologické procesy zpracování informace, problém vědomé a tacitní znalosti, vnímání, modely paměti a reprezentace znalostí, anatomický přehled - stavba a činnost neuronu a mozku, topologie, lokalizační a holistické teorie, užívané metody v neurolingvistice 4) Mentální lexikon: strukturní principy 1 – forma pojem lexical entry a jeho struktura, trade-off mezi přístupem a strukturním uspořádáním, uspořádání na úrovní formy: vztah fonologické a ortografické reprezentace, prozódická strukturace, bathtub efekt 5) Mentální lexikon: strukturní principy 2 – význam Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 teorie sémantické/pojmové reprezentace v mentálním lexikonu: klasický (aristotelský) a neoklasický model, (probabilistické) teorie prototypů a exemplářů, teorie teorií, konceptuální atomismus, sémantické uspořádání mentálního lexikonu z hlediska tradičních lingvistických kategorií (hierarchie, synonymie a antonymie, kolokace) 6) Problematika slyšení problém percepce řečového signálu na segmentální a suprasegmentální úrovni, problém neinvariantnosti, segmentace a linearity, kategorické zpracování informace, problém koartikulace, efekt fonémické rekonstrukce, prozódická vodítka, otázka kontextové informace 7) Problematika psaní přehled modelů psané produkce, metody výzkumu (analýza protokolů, řízená retrospekce), tříúrovňový model dle Heyese a Flowerové, neuropsychologické modely (Shallice), problém grafémického a fonologického lexikonu 8) Problematika čtení single- a dual-route model dekódování, zpracování na úrovni slova (přístup v mentálním lexikonu), high-level language skills: inference v textu, struktura příběhu 9) Problematika rozumění reprezentace významu na zvukové, slovní, větné a textové úrovni, mentální modely, sériové a paralelní modely reprezentace (kohorty, problém garden-path), Kintsch-van Dijkův model rozumění 10) Modely řečové produkce srovnání základních paralelních a sériových modelů produkce: Levelt, Dell, Carammazza, druhy evidence (reakční časy, řečové chyby, patologie jazyka) 11) Jazyková akvizice základní přístupy v jazykové akvizici: nativistický/racionalistický, empirický/konstrukční a interakční, výzkumná paradigmata a metody, vybrané poznatky (počátky identifikace řečových jednotek, fáze a rychlost růstu slovníku, různé pohledy na akvizici gramatiky: bootstrapping, emergentismus, kritické období, socio-pragmatické aspekty jazyka) 12) Poruchy jazyka a řeči přehled v oblasti vrozené a získané jazykové patologie: specific language impairment (SLI), poruchy jazyka a řeči v autismu a při Downově syndromu, problém genetiky, typologie afázií (bostonská klasifikace) Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Literatura: Základní: EYSENCK, M. W., & KEANE, M. T. Kognitivní psychologie. Praha: Academia, 2008. ISBN 9788020015594. Základní: FIELD, J. Psycholinguistics: A resource book for students. London and New York: Routledge 2004. Základní: FIELD, J. Psycholinguistics: The Key Concepts. London and New York: Routledge 2004. Základní: VOLÍN, J. Statistické metody ve fonetickém výzkumu. Praha, 2007. Základní: SCHWARZOVÁ, M. Úvod do kognitivní lingvistiky. Praha, 2009. Základní: ALTMANN, G. T. M., & TURBOVÁ, M. Výstup na babylonskou věž: otázky jazyka, mysli a porozumění. Praha: Triáda, 2005. ISBN 8086138704. Základní: AITCHISON, J. Words in the Mind. Blackwell 2003. Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu: Základní čtenářská znalost angličtiny. Je vhodné předchozí absolvování Základů matematiky pro lingvisty. Získané způsobilosti: Studenti se orientují v základních tématech, teoriích a pojmech současné experimentální psycholingvistiky. Rozumí principům konstrukce experimentu a mají základní znalost jeho vyhodnocování a interpretace. Jsou schopni navrhnout smysluplný a kontextově zapojený projekt. Osvojili si práci s experimentálními nástroji (software, testovací baterie). Vyučovací metody: Přednášení Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Metody písemných akcí (např. u souborných zkoušek, klauzur) Hodnotící metody: Písemná zkouška Didaktický test Systematické pozorování studenta Seminární práce Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Rádio Svobodná Evropa Cíle předmětu (anotace): Cílem kurzu je představit historii, strukturu a fungování Rádia Svobodná Evropa (RFE) jako exilového média, které vysílalo v konkrétních podmínkách determinovaných kontextem doby (studená válka) i záměrem vedení stanice a editorskými osobnostmi. Seminář se zaměří na některé důležité otázky. Nejprve se bude zabývat vzájemným ovlivňováním a změnami ve vztahu mezi Spojenými státy a Sovětským svazem v kontextu studené války na jedné straně a vysílací politikou RFE na straně druhé. Zároveň se bude řešit otázka organizace, financování a řízení RFE a obsah a struktura jeho pořadů s ohledem na hlavní záměr stanice. Tento problém je úzce spojem s vnímáním Svobodné Evropy jako nástroje amerického propagandistického arzenálu. Kurz se bude také věnovat reakci Sovětského bloku a komunistických elit na aktivity RFE. Požadavky na studenta: 1. pravidelná účast na seminářích (maximálně 2 neomluvené absence) 2. pravidelná příprava / četba zadané literatury 3. absolvování závěrečného testu Obsah: 1. "Od Štětína na Baltu až po Terst na Jadranu byla napříč celým kontinentem spuštěna železná opona." Před spuštění RFE, kontext počátku studené války a formování americké ideologie (od doktríny zadržování po myšlenku osvobození), vztah mezi americkým vedení a prominentními exulanty 2. "Pane Peroutko, toto je nyní vaše stanice." Pozadí vzniku RFE, účel, řízení, financování, tvůrci projektu RFE 3. Rádio Svobodná Evropa jako nástroj propagandy RFE z pohledu využitelnosti pro prapagandistické účely americké administrativy (Kampaň za pravdu, případová studie persvazivní aktivity) 4. "Prorazili jsme velkou díru do železné opony." Balonové akce Výboru pro Svobodnou Evropu - benefity a kontroverze 5. "Hlas Svobodného Maďarska" Maďarská revoluce a krize RFE (klíčové události, role RFE, následky) Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 6. Uvnitř Rádia Svobodná Evropa Struktura RFE, zaměstnanecká politiky, programová schémata, získávání, ověřování a sdílení informací 7. Pražské jaro v létě Československé liberalizační snahy a jejich nešťastný konec, historický kontext a vysílání RFE, změny v československé redakci 8. Hudba jako zbraň Kulturní pořady RFE a jejich propagandistické hodnota 9. Vesmírné závody v éteru Případová studie vysílání RFE k událostem první umělé družice ve vesmíru, prvního člověka ve vesmíru a prvního člověka na Měsíci 10. "Štvavé vysílačky" Opatření komunistického režimu proti vysílání RFE 11. Křížové tažení senátora Fullbrighta Problém propojení RFE a CIA a jeho řešení 12. Epilog Pád železné opony a dopad na RFE, RFE dnes Literatura: Doporučená: PUDDINGTON, Arch. Broadcasting Freedom. The Cold War Triumph of Radio Free Europe and Radio Liberty. Lexinkgton, 2000. Doporučená: JOHNSON, A. Ross, and R. EUGEN PARTA. Cold War Broadcasting. Impact on the Soviet Union and Eastern Europe. A collection of studies and documents. Budapest, New York, 2010. Doporučená: CUMMINGS, R. H. Cold War Radio: the dangerous history of American broadcasting in Europe, 1950-1989. 2009. Doporučená: FIALOVÁ, Z. (ed.). Mluví k vám Ferdinand Peroutka I., II. Rozhlasové komentáře Rádia Svobodná Evropa. Praha, 2003. Doporučená: JOHNSON, A. Ross. Radio Free Europe and Radio Liberty. The CIA Years and Beyond. Washington, 2010. Doporučená: URBAN, George R. Radio Free Europe and the Pursuit of Democracy. My War within the Cold War. New Haven, 1997. Doporučená: CUMMINGS, R. H. Radio Free Europe's Crusade for Freedom. 2010. Doporučená: DRESLER, J. Slovo a svět (Vzpomínky redaktora RFE). Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Doporučená: JUNEK, M. a kol. Svobodně! Rádio Svobodná Evropa 1951-2011. Praha: Radioservis, 2011. Doporučená: RAWNSLEY, Gary D. "The Campaign of Truth: a Populist Propaganda." In Cold-War Propaganda in the 1950s. Edited by Gary D. Rawnsley. 11-31. London, 1999. Doporučená: TAYLOR, P. M. "Through a Glass Darkly“ The Psychological Climate and Psychological Warfare of the Cold War." In Cold-War Propaganda in the 1950s. Edited by Gary D. Rawnsley. 225-243. London, New York, 1999. Doporučená: SEDLÁČEK, Karel. Volá Svobodná Evropa. Praha, 1993. Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu: Znalost anglického jazyka Získané způsobilosti: Základní přehled v otázkách historie, struktury, programu a specifikách médií během studené války Znalost dobových souvislostí Vyučovací metody: Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Písemná zkouška Analýza výkonů studenta Rozhovor Systematické pozorování studenta Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Rádio Svobodná Evropa 2 Cíle předmětu (anotace): Cílem kurzu je představit historii, strukturu a fungování Rádia Svobodná Evropa (RFE) jako exilového média, které vysílalo v konkrétních podmínkách determinovaných kontextem doby (studená válka) i záměrem vedení stanice a editorskými osobnostmi. Seminář se zaměří na některé důležité otázky. Nejprve se bude zabývat vzájemným ovlivňováním a změnami ve vztahu mezi Spojenými státy a Sovětským svazem v kontextu studené války na jedné straně a vysílací politikou RFE na straně druhé. Zároveň se bude řešit otázka organizace, financování a řízení RFE a obsah a struktura jeho pořadů s ohledem na hlavní záměr stanice. Tento problém je úzce spojem s vnímáním Svobodné Evropy jako nástroje amerického propagandistického arzenálu. Kurz se bude také věnovat reakci Sovětského bloku a komunistických elit na aktivity RFE. Požadavky na studenta: 1. pravidelná účast na seminářích (maximálně 2 neomluvené absence) 2. pravidelná příprava / četba zadané literatury 3. absolvování závěrečného testu Obsah: 1. "Od Štětína na Baltu až po Terst na Jadranu byla napříč celým kontinentem spuštěna železná opona." Před spuštění RFE, kontext počátku studené války a formování americké ideologie (od doktríny zadržování po myšlenku osvobození), vztah mezi americkým vedením a prominentními exulanty 2. "Pane Peroutko, toto je nyní vaše stanice." Pozadí vzniku RFE, účel, řízení, financování, tvůrci projektu RFE 3. Rádio Svobodná Evropa jako nástroj propagandy RFE z pohledu využitelnosti pro prapagandistické účely americké administrativy (Kampaň za pravdu, případová studie persvazivní aktivity) 4. "Prorazili jsme velkou díru do železné opony." Balonové akce Výboru pro Svobodnou Evropu - benefity a kontroverze 5. "Hlas Svobodného Maďarska" Maďarská revoluce a krize RFE (klíčové události, role RFE, následky) Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 6. Uvnitř Rádia Svobodná Evropa Struktura RFE, zaměstnanecká politiky, programová schémata, získávání, ověřování a sdílení informací 7. Pražské jaro v létě Československé liberalizační snahy a jejich nešťastný konec, historický kontext a vysílání RFE, změny v československé redakci 8. Hudba jako zbraň Kulturní pořady RFE a jejich propagandistické hodnota 9. Vesmírné závody v éteru Případová studie vysílání RFE k událostem první umělé družice ve vesmíru, prvního člověka ve vesmíru a prvního člověka na Měsíci 10. "Štvavé vysílačky" Opatření komunistického režimu proti vysílání RFE 11. Křížové tažení senátora Fullbrighta Problém propojení RFE a CIA a jeho řešení 12. Epilog Pád železné opony a dopad na RFE, RFE dnes Literatura: Doporučená: PUDDINGTON, Arch. Broadcasting Freedom. The Cold War Triumph of Radio Free Europe and Radio Liberty. Lexinkgton, 2000. Doporučená: JOHNSON, A. Ross, and R. Eugen Parta. Cold War Broadcasting. Impact on the Soviet Union and Eastern Europe. A collection of studies and documents. Budapest, New York, 2010. Doporučená: CUMMINGS, R. H. Cold War Radio: the dangerous history of American broadcasting in Europe, 1950-1989. 2009. Doporučená: Nadzdvihování tíže: (z rozhlasové stanice Svobodná Evropa). Praha: Academia, 1995. ISBN 8020005420. Doporučená: JOHNSON, A. Ross. Radio Free Europe and Radio Liberty. The CIA Years and Beyond. Washington, 2010. Doporučená: URBAN, George R. Radio Free Europe and the Pursuit of Democracy. My War within the Cold War. New Haven, 1997. Doporučená: CUMMINGS, R. H. Radio Free Europe's Crusade for Freedom. 2010. Doporučená: JUNEK, M. a kol. Svobodně! Rádio Svobodná Evropa 1951-2011. Praha: Radioservis, 2011. Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Doporučená: RAWNSLEY, Gary D. "The Campaign of Truth: a Populist Propaganda." In Cold-War Propaganda in the 1950s. Edited by Gary D. Rawnsley. 11-31. London, 1999. Doporučená: TAYLOR, P. M. "Through a Glass Darkly? The Psychological Climate and Psychological Warfare of the Cold War." In Cold-War Propaganda in the 1950s. Edited by Gary D. Rawnsley. 225-243. London, New York, 1999. Doporučená: VYKOUKAL, J. - LITERA, B. - TEJCHMAN, M. Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989. Praha: Libri, 2000. Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu: Znalost anglického jazyka Získané způsobilosti: Základní přehled v otázkách historie, struktury, programu a specifikách médií během studené války Znalost dobových souvislostí Vyučovací metody: Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Písemná zkouška Analýza výkonů studenta Rozhovor Systematické pozorování studenta Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Segmentace pro testování gramatiky kvantitativními metodami (ověření autorství Slezských písní kvantitativními metodami) Cíle předmětu (anotace): Seminář je koncipován jako spoluautorská práce na publikaci. V průběhu semináře se účastníci seznámí s historií vědního traktování konkrétního vědeckého/kulturního tématu, s konkrétními sekundárními případně primárními texty. Seminář shromáždí a diskutuje co možno nejkompletnější literaturu pro to, aby byla výsledná publikace relevantně v kontaktu s předchozími odbornými pracemi o daném tématu (to se ve výsledku projeví v koncipování textu a v citačním aparátu). Dále seminář stanoví své hypotézy a postup analýzy, jednotliví účastníci si zvolí specifický výzkumný úkol (sledují konkrétní gramatický jev, srovnávají jeho frekvenci ve zvolených vzorcích apod.). Seminář konfrontuje výsledky/závěry všech členů badatelského týmu, navrhne dodatečné analýzy, jejich nutnost/záhodnost vyplyne z předchozích analýz. Na závěr seminář falsifikuje hypotézy a společně připraví text k publikaci. Sylabus předmětu pouze modelově představuje téma a zdroje; seminář simuluje standardní výzkumnou spolupráci – vyhledávání zdrojů, orientace v historii problému, stanovení výzkumného úkolu atd. Simulace spočívá v iniciaci výzkumu/jeho institucionálním určením (seminární forma, kreditní dotace), výsledkem je relevantní/standardní publikace. Základním úkolem semináře je na základě gramatické argumentace falzifikovat hypotézy vztažené k vybranému textu, připravovat kvantitativní analýzy a v co možná nejširší možné míře je realizovat, ověřovat na daných textech matematicko-lingvistické zákony (Menzerat-Altmannův, Zipfův apod.), což znamená především argumentovat pro výběr gramatik, které jsou užity pro testování matematicko-lingvistických zákonů, užívat tyto gramatiky při segmentaci. Požadavky na studenta: (1) Práce na zadané analýze (2) Odevzdání textu/části chystané publikace Obsah: (1)-(3) Reflexe minulých analýz určování autorství SP, určení relevantních zdrojů, komentář tohoto jakožto výchozí podmínky publikace (4)-(5) Shromáždění výsledů předchozích kvantitativních/lexikostatistických analýz SP, orientace v minulých kvantitativních/lexikostatistických analýzách SP a závěrech z nich plynoucích; komentář tohoto jakožto výchozí podmínky publikace (6) Rozhodnutí o stanovení dvou vzorků textů pro analýzy určení autorství SP na základě předchozích kroků a vlastních předpokladů týmu (7) Příprava frekvenčních seznamů vzorků, dalších analytických pomůcek Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 (8) Rozvržení úkolů pro analýzu, analýzy vybraných gramatických jevů SP ve vztahu k daným vzorkům (9)-(10) Komparace závěrů, návrh dodatečných analýz (11) Segmentace vzorků pro analýzu projevů Menzerath-Altmannova zákona ve vzorcích SP (12) Formulace publikace Literatura: Doporučená: COULTHARD, M. Author Identification, Idiolect and Linguistic Uniqueness. Applied Linguistics, 25, 4, 2004, s. 431-447. Doporučená: ŠTINDLOVÁ, J. Konkordanční a frekvenční index k Slezským písním Petra Bezruče. Ostrava, 1969. Doporučená: KRÁLÍK, O., RAFAJ, O., SIVEK, A., & URBANEC, J. Literárněvědný sborník Památníku Petra Bezruče v Opavě. Ostrava: Nakladatelství Profil, 1966. Doporučená: VAŠÁK, P. Metody určování autorství. Praha: Academia, 1980. Doporučená: KRÁLÍK, O. Text Slezských písní. Ostrava: Krajské nakladatelství v Ostravě, 1963. Získané způsobilosti: Základní obeznámenost s praktickým využitím kvantitativních metod, důkladná obeznámenost s textologickými problémy Slezských písní Vyučovací metody: Přednášení Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Esej Analýza výkonů studenta Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Seminář k děj. ran. novověku A: Slovo a obraz v kultuře raného novověku Cíle předmětu (anotace): Seminář se bude zabývat různými aspekty raně novověké kultury, především vzájemnou provázaností slova a obrazu v předmoderní společnosti. Pozornost bude věnována vybraným tématům (knihtisk, emblematika, ikonoklasmus, slavnosti, apod.) na jejichž příkladě budou ukázány možné způsoby interpretace písemných a zejména obrazových pramenů. Požadavky na studenta: Příprava na seminář (četba připravených textů, samostudium) Aktivní účast na semináři Zápočtový test Obsah: 1. Úvodní hodina 2. Knihtisk Příprava: knihtisk a gramotnost Četba: není Doporučená literatura: Eisenstein 1983, Burke, 2004 3. Od konfese ke katechismu: Text mezi kulturou učenou a lidovou Příprava: rozdílné pohledy na mši a podstatu Eucharistie u katolíků, luteránů a kalvinistů Četba: Jestřabský; Briedel Doporučená literatura: Rubin, 1991; Burke, 2004. 4.-5. Luteránská grafika jako prostředek náboženské propagandy Příprava: luterská reformace, události let 1517-47 Četba: není Doporučená literatura: MacCulloch 2004; Moxey 1989 6. Posvátné obrazy a ikonoklasmus Příprava: posvátné obrazy středověku a raného novověku Četba: Michalski 1993 anebo Chaline 1999. Doporučená literatura: Royt 1999 7. Kult svatých Příprava: kult svatých na Tridentském koncilu a po něm, Světci kanonizovaní 1588-1767 (viz přiložený soubor Saints.doc) Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Četba: Vlnas 1993 Doporučená literatura: Po-chia Hsia, 2007, Louthan, 2011. 8. Theatrum Mundi Příprava: dvůr Rudolfa II., manýrismus, Orbis Pictus J. A. Komenského, narativní prameny – obrazy světa (cestopisy, romány, utopie, alegorická líčení, divadelní hry) Četba: Tommaso Campanella: O Slunečním státě Doporučená literatura: Evans 2003; Evans 1997; Hocke 2001; Preiss 1975; Yatesová 1998 9. Dvorská kultura Příprava: Francie za vlády Ludvíka XIV. Četba: Saint-Simon: Paměti Doporučená literatura: Suchánek, 2013. 10. Budování krále: Obrazy panovnické moci Příprava: Francie za vlády Ludvíka XIV. Četba: Saint-Simon: Paměti Doporučená literatura: Suchánek, 2013. 11. Osvícenství 12. Zápočet Literatura: Burke, P. 1996. Italská renesance. Kultura a společnost v Itálii. Praha. Burke, P. 2004. Languages and Communities in Early Modern Europe. Cambridge. Eisenstein, E. 1983. The Printing Revolution in Early Modern Europe. Cambridge. Evans, R. J. W. 2003. Zrod habsburské monarchie, 1550-1700. Praha. Evans, R.J.W. 1997. Rudolf II. a jeho svět. Myšlení a kultura ve střední Evropě 1576 – 1612. Praha. Hocke, G.R. 2001. Svět jako labyrint. Manýrismus v literatuře. Praha. Chaline, O. 1999. „L’iconoclasme royal“, in La Bataille de la Montagne Blanch (8 Novembre 1620): Un mystique chez les guerriers. Paris, 274-88. Louthan, H. 2011. Obracení Čech na víru, aneb, Rekatolizace po dobrém a po zlém. Praha. MacCulloch, D. 2004. Reformation: Europe’s House Divided, 1490-1700. London. Michalski, S. 1993. „Iconoclasm: Rites of Destruction“, in The Reformation and the Visual Arts. London and New York, 75-98. Moxey, K. 1989. Peasants, Warriors, and Wives: Popular Imagery in the Reformation. Chicago. Panofsky, E. 1981. Význam ve výtvarném umění. Praha. Po-chia Hsia, R, ed. 2007. Reform and Expansion 1500-1660. The Cambridge History of Christianity 6. Cambridge. Preiss, P. 1975. Panoráma manýrismu. Praha. Royt, J. 1999. Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století. Praha. Rubin, M. 1991. Corpus Christi : The Eucharist in Late Medieval Culture. Cambridge. Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Suchánek, P. 2013. Triumf obnovujícího se dne: Umění a duchovní aristokracie na Moravě v 18. století. Brno. Sypher, W. 1971. Od renesance k baroku. Praha. Vlnas, V. 1993. Jan Nepomucký: Česká legenda. Praha. Yatesová, F. 1998. Rosikruciánské osvícenství. Praha. Získané způsobilosti: Student se podrobněji seznámí s vybranými tématy daného historického období a s k nim se vztahující literaturou. Vyučovací metody: Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Hodnotící metody: Analýza výkonů studenta Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Sémiotická analýza mediálního textu Cíle předmětu (anotace): Cílem seminář je seznámit posluchače se základními mechanismy fungování reklamy, a to (1) v širším kontextu marketingových strategií a (2) zejména z hlediska kulturní determinovanosti, tj. jakožto součást obecnějších, společenských procesů. Ve výkladové části semináře jsou posluchačům předloženy základní/jednoduché analytické nástroje (koncept znaku, denotace, konotace, komunikační model), základní informace o reklamních typech a komunikačních kanálech, základních strategiích uplatňovaných v reklamních komunikátech i stručné dějiny reklamy. Větší část každého semináře tvoří praktická analýza vybrané TV reklamy. Při tomto rozboru posluchači využijí nejen poznatky z teoretické části, ale předpokládá se, že zapojí také vlastní širší, obecné, kulturní znalostí (získané např. v jiných seminářích). Reklamy pro analytickou část jsou vybrány tak, aby na jedné straně ukázaly výhodnost sémiotického popisu (to jsou případy úspěšných reklam a reklamních kampaní, kdy sémiotika slouží k nalezení mechanismu této úspěšnosti), na straně druhé aby s využitím sémiotického popisu bylo možné odhalit jejich slabé stránky (to jsou případy neúspěšných reklam a reklamních kampaní, kdy sémiotika slouží nejen k nalezení důvodů neúspěchu, ale může se také pokusit navrhnout opravná řešení). Požadavky na studenta: (1) Pravidelná účast (max. 2 neomluvené absence) (2) Aktivita v hodině (3) Představení výsledků analýzy reklamního komunikátu Obsah: (1) Uvedení do problematiky Základní terminologie (sémiotika, médium, text) a metody (sémiotická analýza) (2) Marketing a sémiotika V čem může být užitečná sémiotika při tvorbě značky: branding, brand planning, corporate identity, positioning, crowdsourcing (3) Mediální typologie komerčních textů Typologie na základě média a kanálu, typologie na základě funkce v komunikačním procesu (4) Nová média a jejich marketingové využití Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Definice nových/sociálních médií, jejich základní přehled a základní informace o jejich využití při tvorbě značky (5) Komunikační strategie komerčních textů Základní trendy jednotlivých médií, obecná témata, stereotypy, rétorické principy (6) Narativita, opakování a seriálovost – formální nástroje persvaze V čem spočívá síla vyprávění v procesu přesvědčování a/nebo utváření identity značky (7) Kulturní determinace reklamních kampaní Definice kultury a její vliv na způsoby komunikace značky (8) Reklama a ideologie Definice ideologie, reklama jako mýtus (9) Etika přesvědčování Základní přehled kulturních a zákonných omezení při komunikaci značky (10) Diachronie reklamy Stručný přehled proměn reklamní komunikace (11) Aktuální situace ve vybrané kategorii I. (12) Aktuální situace ve vybrané kategorii II. Literatura: Doporučená: KLEIN, N., & KAAS, P. Bez loga. Praha: Argo, 2005. ISBN 8073630109. Doporučená: MCLUHAN, H. M., PŘIBYLOVÁ, I., KREJZA, M., & PONDĚLÍČEK, I. Člověk, média a elektronická kultura: výbor z díla. Brno: Nakladatelství Jota, 2000. ISBN 8072171283. Doporučená: ECO, U., & NAGY, L. Meze interpretace. Praha: Karolinum, 2004. ISBN 8024607409. Doporučená: BARTHES, R., & FULKA, J. Mytologie. Praha: Dokořán, 2004. ISBN 808656973X. Doporučená: ECO, U., & FRÝBORT, Z. Skeptikové a těšitelé. Praha: Argo, 2006. ISBN 8072037064. Doporučená: REIFOVÁ, I. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-926-7. Doporučená: ONG, W. J., & FANTYS, P. Technologizace slova: mluvená a psaná řeč. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2006. ISBN 8024611244. Doporučená: PERLOFF, R. M. The Dynamics of Persuasion. Mahwah, 2003. Doporučená: BERGER, A. The Objects of Affection. Semiotics and Consumer Culture. New York, 2010. Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Získané způsobilosti: Schopnost využívat sémiotickou teorii při analýze reklamních komunikátů Vyučovací metody: Přednášení Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Hodnotící metody: Analýza výkonů studenta Rozhovor Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Sémiotika 1 Cíle předmětu (anotace): Cílem přednášky je seznámit posluchače se základními koncepty moderní sémiotiky, tj. předložit definice znaku, kódu, textu, komunikace, interpretace atp. Předmět je rozdělen do čtyř bloků. V prvním se posluchači seznámí se základní terminologií, způsobem kladení otázek a předmětem zájmu sémiotiky, dělením a dějinami sémiotiky. V druhém s konceptem znaku, jeho definicemi, modely, typologiemi, základními vlastnostmi a také problémy a důsledky jeho užívání při popisech konkrétních významových fenoménů. Ve třetím s klíčovým konceptem kódu, jeho dějinami, základními zákonitostmi jeho fungování a Ecovou teorií kódů. Ve čtvrtém pak s kritikou hypotézy kódu, resp. důsledky zavedených kódových konceptů, rolí subjektu v komunikaci a determinací významu komunikační interakcí. Přednáškovou/výkladovou část předmětu doplňuje spíše seminární diskuse o praktických aplikacích sémiotických konceptů a také o vybraných problémech vyplývajících z četby zadané odborné (nicméně základní) literatury. Požadavky na studenta: (1) Pravidelná účast (max. 2 neomluvené absence) (2) Pravidelná příprava / četba zadaných textů (3) Úspěšné absolvování testu po tématech (7) a (12) Obsah: (1) - (2) Sémiotika jako věda a/nebo metodologie Vymezení základních problémů, znaky a sémióza, typy sémiózy, stručný nástin dějin sémiotiky a její klasifikace (3) - (4) Sémiotika signifikace a sémiotika komunikace Přístupy k popisu významu, syntaktika, sémantika, pragmatika, znakové systémy a komunikační determinace významů, Clever Hans efekt (5) Definice znaku a znakovosti Typologie znakových modelů: dyadické, triadické, unilaterální, bilaterální, ontologické problémy výrazu a významu, Peircův model znaku, interpretant a nekonečná sémióza (6) Typologie znaků Arbitrárnost, motivovanost, konvence, ikón, index, symbol, Sebeokova typologie znaků Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 (7) Problémy podobnosti Podobnost jako podmínka sémiózy? Kritika podobnosti - Nelson Goodman, Umberto Eco (8) Kód - základní definice Historie termínu kód, klasifikace kódů, artikulační a diferenční povaha kódu, valuer, paradigmatické a syntagmatické vztahy (9) Principy organizace kódu Opozice a binarismus, struktura signifikace, sémiotický čtverec (10) Teorie kódů Model stavidla, strukturální a procesuální kódy, digitální a analogové kódy, kód a interpretace, indukce, dedukce, abdukce (11) Sémiotika komunikace Kritika konceptů struktury, znaku, subjektu, teorie prototypů, kritéria textovosti (12) Komunikační determinace významu Intencionalita, experimentální sémiotika a pragmatika, implikatura, presupozice Literatura: Doporučená: CHANDLER, D. (2001). Semiotics. The Basics. London. Doporučená: ČERNÝ, J., & Holeš, J. (2004). Sémiotika. Praha: Portál. Doporučená: DOUBRAVOVÁ, J. (2002). Sémiotika v teorii a praxi. Praha: Portál. Doporučená: ECO, U., & Sedláček, M. (2009). Teorie sémiotiky. Praha: Argo. Doporučená: KOŤÁTKO, P. (1998). Význam a komunikace. Praha: Filosofia. Získané způsobilosti: Základní orientace v problémech moderní sémiotiky, obeznámenost se základní sémiotickou terminologií Vyučovací metody: Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Analýza výkonů studenta Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Seminární práce Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Sémiotika 2 Cíle předmětu (anotace): Předmět navazuje na Sémiotiku 1. Věnuje pozornost konkrétnějším sémiotickým problémům a teoriím. V prvním bloku se věnuje sémiotickému popisu kultury, resp. pokouší se definovat sémiotiku jako obecnou nauku o kultuře. Na základě kritické četby vybraných autorit upozorňuje na některé důsledky užívání sémiotických termínů při popisu natolik obecného fenoménu, jakým je kultura (Lotman, Sperber), ale i jejích konkrétních projevů, jako je např. mýtus a reklama (Barthes, Danesi) či ideologie a subjekt (Foucault). V druhém bloku se věnuje vybraným sémiotickým teoriím, resp. výrazným osobnostem moderní sémiotiky. Vedle strukturální sémantiky (Greimas, pařížská škola) seznamuje posluchače také s integrační sémiologií (Harris) či modeling systems theory (Danesi, Sebeok). Zvláštní pozornost věnuje osobnosti Umberta Eca, vývoji a proměnám jeho myšlení o znacích, kódu a funkci subjektu v sémióze. V závěru si pak pokládá otázku po povaze dějin sémiotiky (Deely), resp. historiografické metodě, která by takové dějiny umožnila napsat (Eco, Eschbach). Požadavky na studenta: (1) Pravidelná účast (max. 2 neomluvené absence) (2) Četba zadané literatury (3) Úspěšné absolvování písemného testu Obsah: (1) - (2) Sémiotika jako nauka o kultuře Lotman, Jurij Michaljovič - Uspenskij, Boris Andrejevič: O sémiotickém mechanismu kultury. In: Exotika. Výbor z prací tartuské školy. Brno: Host 2003, s. 36-58. Sperber, Dan – Claidiére, Nicolas: Defining and explaining culture. Biology and Philosophy 28, 2008, s. 283-292. (3) Ideologie a moc Foucault, Michel: Subjekt a moc. In: Myšlení vnějšku. Praha: Herrmann & synové 2003, s. 195-226. (4) - (5) Mýtus a reklama Barthes, Roland: Mytologie. Praha: Dokořán 2004. Beasly, Ron – Danesi, Marcel: Persuasive Signs. The Semiotics of Advertising. Berlin / New York: Mouton de Gruyter 2002. (6) Strukturální sémantika Greimas, Algirdas-Julien: Structural Semantics. An Attempt at a Method. Lincoln / London: University of Nebraska Press 1983. Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 (7) Integrační sémiologie Harris, Roy: Integrational linguistics and structuralist legacy. Language and Communication 19, s. 4568. (8) - (9) Umberto Eco Eco, Umberto: Teorie sémiotiky. Praha: Argo 2009. Eco, Umberto: Kant a ptakopysk. Praha: Argo 2011. (10) Modeling Systems Theory Sebeok, Thomas A. – Danesi, Marcel: The Forms of Meaning. Berlin / New York: Mouton de Gruyter 2000. (11) Historie a historiografie sémiotiky Deely, John: Four Ages of Understanding. Toronto / London / Buffalo: University of Toronto Press 2001. Literatura: Doporučená: AUSTIN, J. L. Jak udělat něco slovy. Praha 2000. Doporučená: BARTHES, R. Mytologie. Praha 2004. Doporučená: DERRIDA, J. Gramatológia. Bratislava 1999. Doporučená: ECO, U. Meze interpretace. Praha 2004. Doporučená: ECO, U. Mysl a smysl. Praha 2000. (zejména stať Sémiotika v příštím tisíciletí. Doporučená: HJELMSLEV, L. O základech teorie jazyka. Praha 1972. Doporučená: ECO, U. O zrcadlech a jiné eseje. Znak, reprezentace, iluze, obraz. Praha 2002. Doporučená: DOUBRAVOVÁ, J. Sémiotika v teorii a praxi. Praha 2002. Doporučená: BECKER, U. Slovník symbolů. Praha 2002. Doporučená: BÜHLER, K. Sprachtheorie. Jena 1934. Doporučená: ECO, U. Teorie sémiotiky. Brno 2004. Doporučená: BARTHES, R. Základy sémiologie, In: Nulový stupeň rukopisu/Základy sémiologie. Praha 1967 nebo In: Kritika a pravda. Praha 1997. Doporučená: BENOIST, L. Znaky, symboly a mýty. Praha 1995. Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu: Absolvování předmětu Sémiotika 1. Získané způsobilosti: Obeznámenost s konkrétními teoriemi a texty moderní sémiotiky Vyučovací metody: Přednášení Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Ústní zkouška Rozhovor Seminární práce Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Sémiotika řečové činnosti Cíle předmětu (anotace): Vznik a vývoj sémiotiky obecně i se zřetelem k sémiotickému výkladu jazyka v lingvistice 2. poloviny 20. století. Požadavky na studenta: Vysvětlení základních pojmů vyložených v přednášce a znalost základní literatury předmětu. Obsah: Předmět je věnován základní trajektoriím vzniku a vývoje sémiotiky v nejobecnějším smyslu se stálým zřetelem k potřebám sémiotického výkladu vlastností jazyka a řečové činnosti při respektování dominantních tendencí vývoje lingvistiky v druhé polovině 20. stol. Literatura: Doporučená: HJELMSLEV, L. O základech teorie jazyka. Praha, 1972. Doporučená: MORRIS, D. Bodytalk - Řeč těla. Praha, 1999. Doporučená: KARCEVSKIJ, J. Dualisme asymétrique du signe linguistique. Doporučená: REICHENBACH, H. Elements of Symbolic Logic. New York, 1966. Doporučená: HÉNAULT, A. Histoire de la sémiotique. Paris, 1997. Doporučená: AUSTIN, J. F. How to do things with words. New York, 1955. Doporučená: SAUSSURE, F. de. Kurz obecné jazykovědy. Praha: Academia, 1996. Doporučená: GUIRAUD, P. La Sémantique. Paris, 1955. Doporučená: GUIRAUD, P. La Sémiologie. 1971. Doporučená: JAKOBSON, R. Language in relation to other communication systems. In: Selected Writings III. Haag 1971. Doporučená: ECO, U. Le signe. Bruxelles, 1988. Doporučená: MEAD, G. H. Mind, Self and Society. From the Standpoint of Social Behaviorist. London, 1967. Doporučená: ECO, U. Mysl a smysl. Praha 2000. Doporučená: BARTHES, R. Mythologies. Paris, 1957. Doporučená: DERRIDA, J. On Grammatology. Baltimore, 1976. Doporučená: WITTGENSTEIN, L. Philosophische Untersuchungen. Philosophical Investigations. Oxford, 1953. Doporučená: TONDL, L. Problémy sémantiky. Praha: Academia 1966. Doporučená: PEASE, A. Řeč těla. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-582-2. Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Doporučená: ECO, U. Semiotics in next Millennium, Opening Speech at the 6th Congress of International Asociation for Semiotic Studies. Dresden, 1999. Doporučená: ČERNÝ, J. - HOLEŠ, J. Sémiotika. Praha: Portál, 2004. Doporučená: PALEK, B. Sémiotika. Praha, 1997. Doporučená: DOUBRAVOVÁ, J. Sémiotika v teorii a praxi, Praha 2002. Doporučená: MALMBERG, B. Signes et symboles. Les bases du langage humain. Paris, 1997. Doporučená: BECKER, U. Slovník symbolů. Praha 2002. Doporučená: BÜHLER, K. Sprachtheorie. Jena 1934. Doporučená: LEVI-STRAUSS, C. Structurale Anthropologie. Franfkurt am Main, 1967. Doporučená: ECO, U. Teorie sémiotiky. Brno 2004. Doporučená: OGDEN, C. K. – Richards, I. A. The Meaning of Meaning:A Study of the Influence of Language Upon Thought and of the Science of Symbolism. New York, 1930. Doporučená: HEIDEGGER, M. Unterwegs zur Sprache. Franfukrt am Main, 1981. Doporučená: TARSKI, A. Úvod do logiky. Praha, 1966. Doporučená: DERRIDA, J. Writing and Difference. Chicago, 1978. Doporučená: RUSSELL, B. Zkoumání o smyslu a pravdivosti. Praha: Academia, 1975. Doporučená: BENOIST, L. Znaky, symboly a mýty. Praha 1995. Doporučená: PANOV, J. N. Znaky, symboly, jazyky. Praha, 1987. Získané způsobilosti: Orientace v sémiotických výkladech jazyka 2. poloviny 20. století. Vyučovací metody: Přednášení Hodnotící metody: Ústní zkouška Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU Sémiotika v teorii a praxi Cíle předmětu (anotace): Cílem předmětu je seznámit posluchače se základními koncepty (moderní) sémiotiky a načrtnout základní náležitosti sémiotické analýzy. V teoretické části se posluchači seznámí se základní terminologií, způsobem kladení otázek a předmětem zájmu sémiotiky, dělením a dějinami sémiotiky; konceptem znaku, jeho definicemi, modely, typologiemi, základními vlastnostmi a také problémy a důsledky jeho užívání při popisech konkrétních významových fenoménů; konceptem kódu, jeho dějinami, základními zákonitostmi jeho fungování a Ecovou teorií kódů; kritikou hypotézy kódu, resp. důsledky zavedených kódových konceptů, rolí subjektu v komunikaci a determinací významu komunikační interakcí. Teoretickou část předmětu doplňuje spíše diskusní a praktická část zaměřená na aplikaci sémiotických konceptů při popisech konkrétních jevů, zejména pak reklamních komunikátů. Požadavky na studenta: (1) Úspěšné absolvování zápočtového testu (2) Vypracování sémiotické analýzy zvolené reklamy Obsah: (1) Sémiotika jako věda a/nebo metodologie – definice sémiotiky a její stručná historie (2) Sémiotika signifikace a sémiotika komunikace (3) Definice znaku a znakovosti (4) Typologie znaků a problémy ikonicity (5) Kód – základní definice (6) Principy organizace kódu a teorie kódů (7) Sémiotika komunikace (8) Komunikační determinace významu Literatura: Doporučená: TONDL, Ladislav. Problémy sémantiky. Praha: Karolinum 2006. Doporučená: NÖTH, W. Handbook of semiotics. Bloomington, 1995. Doporučená: DE SAUSSURE, F. Kurs obecné lingvistiky. Praha: Academie, 1996. Doporučená: ECO, U. Meze interpretace. Praha, 2004. Doporučená: BARTHES, Roland. Mytologie. Praha: Dokořán, 2004. Doporučená: OSOLSOBĚ, I. Ostenze, hra, jazyk. Brno, 2002. Doporučená: DANESI, M. Persuasive Signs. The Semiotics of Advertising. Berlin - New York, 2002. Doporučená: ECO, U. Semiotics and the Philosophy of Language. Bloomington, 1984. Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Doporučená: ČERNÝ, J., & HOLEŠ, J. Sémiotika. Praha: Portál, 2004. ISBN 8071788325. Doporučená: DOUBRAVOVÁ, J. Sémiotika v teorii a praxi. Praha: Portál, 2002. ISBN 8071785660. Doporučená: JOHANSEN, J. D. - LARSEN, S. E. Signs in Use. An Introduction to Semiotics. London - New York, 2002. Doporučená: ECO, U. Teorie sémiotiky. Praha: Argo 2009. Doporučená: CHANDLER, Daniel. The Basic Semiotics. London and New York, 2007. Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu: Určeno pro studenty DSP. Získané způsobilosti: Základní obeznámenost se sémiotikou jako kulturní kritikou, schopnost analyzovat komunikáty pomocí sémiotické metody Vyučovací metody: Přednášení Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Písemná zkouška Esej Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Současné přístupy ke komunikaci a jazyku Cíle předmětu (anotace): Cílem předmětu je představit současné přístupy ke komunikaci a jazyku. Studenti se prostřednictvím četby zadaných textů seznámí se základními charakteristikami aktuálních přístupů. Na seminářích budou diskutovány otázky teoretických východisek, metodologie a také historického a vědního kontextu. Konkrétně budou představeny následující směry lingvistiky: kognitivní lingvistika, generativní lingvistika (minimalismus), korpusová lingvistika, kvantitativní lingvistika, word grammar, emergentní gramatika, tzv. usage-based modely, přístupy modelující jazyk prostřednictvím komplexních sítí, synergetická lingvistika. Požadavky na studenta: (1) Pravidelná docházka (max. 2 neomluvené absence) (2) Pravidelná příprava / četba zadané literatury (3) Vypracování encyklopedického hesla Obsah: (1) Směry současné lingvistiky, úvod do problematiky; Brown,K. (Ed.) (2005). The Encyclopedia of Language and Linguistics.. Kidlington: Elsevier Science Ltd. (2) Kognitivní lingvistika I Janda, L. (2004). Kognitivní lingvistika. In Čítanka textů z kognitivní lingvistiky I. Praha. (3) Kognitivní lingvistika II Langacker, R. W. (2008) Cognitive Grammar: A Basic Introduction. New York: Oxford University Press. (4) Generativní lingvistika (minimalismus) I Hornstein et al. (2005). Understanding Minimalism. Cambridge. (5) Generativní lingvistika (minimalismus) II Hornstein et al. (2005). Understanding Minimalism. Cambridge. (6) Word grammar I Hudson, R. (2010). An Introduction to Word Grammar. Cambridge. (7) Word grammar II Hudson, R. (2010). An Introduction to Word Grammar. Cambridge Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 (8) Emergentní gramatika Hopper, P. (1988) "Emergent Grammar". Berkeley Linguistics Society 13: 139?157. (9) Usage-based modely Bybee, J. (2007). Frequency of use and the organization of language. Oxford: Oxford University Press. (10) Přístupy modelující jazyk prostřednictvím komplexních sítí Čech, R., Mačutek, J., Žabokrtský, J. (2011). The role of syntax in complex networks: local and global importance of verbs in a syntactic dependency network. Physica A: Statistical Mechanics and its Applications. 390, 20, 3614-3623. (11) Kvantitativní lingvistika Köhler, R., Altmann, G. (2005) Aims and methods of quantitative linguistics. In: Problemy kvantitativnoj lingvistiki. Černivci: Ruta, 12-41 Wimmer, G. a kol. (2003) Úvod do analýzy textov. Veda, Bratislava (12) Synergetická lingvistika Köhler, R. (2005b). Synergetic Linguistics. In R. Köhler – G. Altmann – R. G. Piotrowski (Eds.), Quantitative Linguistik. Ein internationales Handbuch. Quantitative Linguistics. An International Handbook. Berlin / New York: de Gruyter, s. 760-774. Literatura: Doporučená: SAICOVÁ ŘÍMALOVÁ, L. (ed.). Čítanka textů z kognitivní lingvistiky I. Praha, 2004. Doporučená: KÖHLER, R. – ALTMANN, G. – PIOTROWSKI, R. G. (eds.). Quantitative Linguistik. Ein internationales Handbuch. Quantitative Linguistics. An International Handbook. Berlin - New York, 2005. Doporučená: BROWN, K. (ed.). The Encyclopedia of Language and Linguistics. Kidlington, 2005. Doporučená: HORNSTEIN, N. – NUNES, J. – GROHMANN, K. K. Understanding Minimalismus. 2006. Doporučená: WIMMER, G. – ALTMANN, G. – HŘEBÍČEK, L. – ONDREJOVIČ, S. – WIMMEROVÁ, S. Úvod do analýzy textov. Bratislava: Veda, 2003. ISBN 80-224-0756-9. Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu: Absolvování předmětu Proměny myšlení o komunikaci a jazyku 3 Získané způsobilosti: Orientace v konceptech teoretické lingvistiky Vyučovací metody: Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Přednášení Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Hodnotící metody: Ústní zkouška Rozhovor Seminární práce Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU Součet s nulou Cíle předmětu (anotace): Kurz bude probíhat jako kritické čtení publikace Součet s nulou. Kurz představí nulové kategorie v lingvistice, sémiotice a dalších vědních diskurzech, ukáže, jak přemýšlet nad ničím a také to, co se děje s číslem nula, když počítáme věci ve světě. Najde odpověď na to, kde se nepřítomnost jazykového prostředku jako nula účastní funkční komunikace, kde se jazykový systém spoléhá a kde ne na vynechání realizace hlásek, písmen, slov a textů atd. a kde je to pak platný nástroj popisu v nějaké gramatice. Nulové kategorie budou nahlíženy od nulového morfému a fonému, dále bude nulový koncept popisován ve vztahu k elipse, explicitním performativním formulím, nulovým kategoriím v komparativním a generativním popisu jazyka atd. V souvislosti s tím se projeví vlastnosti toho, čemu sémiotika říká znaky a kódy. Kurz bude postupně zjišťovat, jak fungují velké kódy, jako je čeština a další národní jazyky, a malé kódy, např. vlajka nad Pražským hradem a dopravní značky. Ukáže se, v čem se tyto znakové sady podobají a v čem se různí a jaký typ nulového konceptu v nich může být funkční a je pak vyžadován jejich gramatikou. Ve zprostředkování nulou/nulovými koncepty se v kurzu vyjeví základní vlastnosti různých typů kódů a kurz tak bude sloužit jako úvod do sémiotiky. Požadavky na studenta: Účast na semináři Pravidelná četba na seminář Obsah: 1. Nulové koncepty ve vědeckých popisech - vztah sémiotiky a fyziky, fixovanost nuly na nefyzikální disciplíny 2. Historie nuly v matematice; sémiotická charakteristika kalkulu s nulou, interpretace nulového kvanta 3. Kategorie nuly ve vztahu k propriím; polysémní a homonymní funkce nuly a nulového kontextu 4. Velké a malé kódy - proces diferenční operace 5. Nula v malých kódech - konstitutivní role kontextu, vázanost nuly na malé kódy 6. Nula ve velkých kódech - informační charakteristika textu a její vztah k nulové kategorii 7. Elipsa a její vztah k nulovým kategoriím; nulový koncept ve vztahu k nevyjádření explicitní performativní formule 8. Nulové pozice v různých typech gramatik - nula ve struktuře jazyk z hlediska komparativního a generativního Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 9. Různé typy instalace nuly v gramatickém popisu - kumulace nul, princip jediné nuly, odpovědnostní a kompetenční přístup 10. Sémiotická argumentace pro možnost užívání nulového konceptu ve vědeckém popisu - místo nuly v gramatickém systému 11. Mlčení Literatura: Doporučená: HJELMSLEV, L. O základech teorie jazyka. Praha, 1972. Doporučená: KOŘENSKÝ, J. Konstrukce gramatiky ze sémantické báze. Praha: Academia, 1984. Doporučená: DOUBRAVOVÁ, J. Sémiotika v teorii a praxi. Praha: Portál, 2002. ISBN 8071785660. Doporučená: ECO, U. Teorie sémiotiky. Praha: Argo 2009. Doporučená: BARTHES, R. Základy sémiologie, In: Nulový stupeň rukopisu/Základy sémiologie. Praha 1967 nebo In: Kritika a pravda. Praha 1997. Získané způsobilosti: Schopnost sémiotického popisu textu Schopnost užívat různé typy gramatických popisů ve vztahu k nulovým kategoriím Schopnost rozhodovat o regulérnosti užívání nulového konceptu v gramatickém a vědeckém popisu Vyučovací metody: Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Hodnotící metody: Analýza výkonů studenta Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Sporné otázky z oblasti gramatiky 1, 2 Cíle předmětu (anotace): V souladu s názvem semináře bude ve středu pozornosti řada gramatických jevů, které jsou už dlouhou dobu (a až dodnes) velmi rozdílně, většinou i protichůdně, pojímány, vykládány, interpretovány. Výběrově půjde o následující témata: mají, anebo nemají předložky valenci; jsou či nejsou předpony morfémy, jejichž označovaným je vid; má, nebo nemá dnešní čeština krátký akuzativní tvar „se“; jsou, anebo nejsou substantiva rodu mužského bezpříznaková. Před každým seminářem budou studenti vyzváni ke kritickému přečtení (většinou) dvou protichůdných textů. Na základě četby se pak v semináři představí autoři textů, jejich zaměření a nejvýznamnější díla. Následně se detailně prochází jednotlivé zadané texty, sleduje se jejich argumentace. Přednášejícím klade otázky tak, aby se účastníci kurzu v co nejširší možné míře zorientovali ve výkladu textu a aby odhalili jeho případné slabiny. Každý kurz má pak v diskusi rozvést, jak lze nahlížet konkrétní gramatické kategorie, kritizované texty mají ukazovat konkrétní lepší či horší volby k přístupu ke gramatickému popisu, a také vhodnou argumentaci podporující jejich užití. Vyučující ukazuje problematiku na konkrétních a ilustrativních příkladech probíraných jazykových jevů, vysvětluje postupně a široce používanou terminologii a ukazuje na související gramatická témata. Požadavky na studenta: (1) Pravidelná příprava / četba zadané literatury (2) Úspěšné absolvování kolokvia Obsah: 1.-12. Na každý seminář bude doporučena konkrétní literatura, většinou dva odborné články týkající se konkrétního gramatického jevu, a ty určí tematiku hodiny. Texty i tematické oblasti budou volit účastníci kurzu dle zájmu a také na základě rozvíjené diskuse v jednotlivých hodinách - na základě témat, která účastníci budou považovat za zajímavá pro diskuse v dalších seminářích, se vždy aktuálně zvolí texty na následující týden. Získané způsobilosti: Schopnost kritické analýzy problémů současné teorie gramatiky, schopnost argumentace ve prospěch či neprospěch konkrétních řešení Vyučovací metody: Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Rozhovor Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Světový film A, B, D, E Cíle předmětu (anotace): Předmět má seznámit posluchače s dějinami významných národních kinematografií či hlavních uměleckých hnutí a proudů. Zvláštní důraz je kladen na region střední a východní Evropy. Vybrané okruhy: moderní film střední Evropy, sovětská poválečná kinematografie, kinematografie Balkánu, francouzská nová vlna, skandinávská kinematografie, dějiny klasického Hollywoodu, japonská poválečná kinematografie ad. Požadavky na studenta: Znalost látky ke kolokviu. Obsah: Dějiny poválečné kinematografie Velké Británie Cílem kurzu bude posluchače seznámit s vývojem kinematografie Velké Británie po 2. světové válce (s přihlédnutím ke kinematografii Skotska a Irska), přičemž největší prostor bude věnován období od 50. do 80. let. Cyklus se bude soustředit na kulturní kontext, produkční situaci a nejdůležitější autorské osobnosti. Okruhy 1. Kulturní kontext (historie, kultura, národní povaha, specifika reflexe a sebereflexe britského filmu, jeho postavení v kontextu světové kinematografie, rocková a populární hudba, literatura, komiks a další související umělecké formy). 2. Shrnutí předválečné a meziválečné britské kinematografie. 3. Starší generace po 2. světové válce (Lean, Reed, Powell, Asquith, Gilliat). 4. Žánrový film 50. – 70. let (Horor - studio Hammer (Fisher) a Amicus (Francis), komedie - studio Ealing (Mackendrick), špionážní film (Young, Hamilton, Gilbert), gangsterský film (Hodges). 5. Free Cinema, Rozhněvaní mladí muži a Britská nová vlna (Anderson, Reisz, Richardson, Schlesinger, Forbes, Dearden, Lester). 6. Vizuální kinematografie 70. a 80. let (Cammell, Roeg, Russell, Boorman, Jarman, Greenaway, Jordan, Parker). 7. Televizní seriály (Quatermass, Avengers, Doctor Who, The Saint, Jason King, Monty Python, Robin of Sherwood). 8. Sociální realismus, politický film a thatcherovská Británie (Loach, Forsyth, Watkins, Anderson, Leigh, Frears). Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 9. Cizinci v Londýně a koprodukce (Losey, Kubrick, Polanski, Skolimowski, Ivory, Huston, Wyler, Donen, Lumet, Peckinpah, Lucas, Donner, Landis, Lynch, Gilliam). 10. Velkofilm (Lean, Hudson, Joffé, Puttnam, Attenborough). Literatura: ALDGATE, Anthony; RICHARDS, Jeffrey. Best of British: Cinema and Society from 1930 to the Present. I. B. Tauris, 2009. CLARK, Mark; SENN Bryan: Sixties Shockers: A Critical Filmography of Horror Cinema 1960 – 1969. Jefferson, 2011. COOK, David A. A History of Narrative Film. New York, 2003. HUNTER, I. Q. (ed.). British Science Fiction Cinema. Routledge, 1999. CHIBNALL, Steve; PETLEY, Julian (eds.). British Horror Cinema. London, 2002. MACKILLOP, Ian; SINYARD, Neil. British Cinema of the 1950s: A Celebration. NEWLAND, Paul (ed.): Don´t Look Now: British Cinema in the 1970s. Intellect Ltd, 2010. PERRY, George. The Great British Picture Show. Boston, 1985. PIRIE, David. A New Heritage of Horror: The English Gothic Cinema. New York, 2008 SCOTT, Ian. From Pinewood to Hollywood British Filmmakers in American Cinema, 1910 – 1969. Palgrave MacMillan, 2010. STREET, Sarah. British National Cinema. New York, 2009. Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu: Žádné podmiňující předměty, doporučeno absolvovat Dějiny světového filmu 1, Dějiny světového filmu 2. Získané způsobilosti: Student získá hlubší vhled do dějin světové kinematografie, který využije pro své uplatnění v oboru. Vyučovací metody: Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Hodnotící metody: Ústní zkouška Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU Teorie informace Cíle předmětu (anotace): Cílem kurzu je uvedení studenta do základů teorie informace. Paralelně ke kurzu Teorie komunikace je představen informační aspekt komunikace. Studenti se seznámí s informačními charakteristikami přenosu jazykového signálu, osvojí si základní matematický aparát pro informační analýzu (entropie/redundance, kódování, Bayesův teorém atd.). Získávají základní zkušenosti s matematickou analýzou textu a její výsledky jsou schopni využít v kontextu OLTK. Kurz bude zaměřen postupně na: úvod do teorie informace, kompresi dat, komunikaci, pravděpodobnost a neuronové sítě. Požadavky na studenta: (1) 80% účast (2) pravidelná příprava / četba zadaných textů (3) zápočtový pohovor nad zvoleným textem (u posluchače se předpokládá širší znalost tématu, zejm. na základě rozšiřující a doporučené literatury) Obsah: (1) Úvod do teorie informace Komprese dat (2) Pravděpodobnost a entropie (3) Shannonův teorém o zdrojovém kódování (4) Typy kódů Komunikace (5) Kapacita šumového kanálu (6) Teorém o kódování šumovým kanálem (7) Další typy kódů Pravděpodobnost (8) Modely vyplývání (9) Teorie rozhodování (10) Bayesův teorém Neuronové sítě (11) Hopfieldovy sítě (12) Víceúrovňové sítě Literatura: Základní: GLEICK, J. Informace. Praha, 2013. Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Základní: MACKAY, D. J. C. Information Theory, Inference, and Learning Algorithms. Cambridge, 2003. Základní: KVASNIČKA, V. – POSPÍCHAL, J. Matematická logika. Bratislava, 2006. Základní: ECO, U. Teorie sémiotiky. Praha: Argo 2009. Základní: NEUBAUER, J. – SEDLAČÍK, M. – KŘÍŽ, O. Základy statistiky. Praha, 2012. Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu: U účastníků semináře se předpokládá alespoň pasivní znalost anglického jazyka, protože klíčové texty jsou pouze v angličtině Předmět není podmíněn absolvováním jiného kurzu Získané způsobilosti: Analýza odborného textu Analýza odborného textu v cizím jazyce Tvorba referátu Vyučovací metody: Přednášení Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Metody písemných akcí (např. u souborných zkoušek, klauzur) Hodnotící metody: Ústní zkouška Písemná zkouška Analýza výkonů studenta Rozbor jazykového projevu studenta Rozhovor Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Teorie komunikace 1 Cíle předmětu (anotace): Cílem kurzu je vytvořit předpoklady k schopnosti teoreticky i se zřetelem k společenské praxi chápat podstatu sociální komunikace a rozumět příčinám a důsledkům dynamiky komunikačních interakcí. Kurz k problematice komunikace přistupuje z hlediska jejích technických parametrů, definuje aspekty informačního přenosu, z hlediska teorie informace hodnotí kvality signálu vysílaného a přijímaného v procesu komunikace jakožto struktury s měřitelnou mírou informace a v komunikačním procesu parametrizovanou pro přenos prostředím a úspěšnou míru recepce a interpretace subjektu s kódovou sadou. Prostředky užívané v přirozených jazycích pro přenos informace ukazuje jako optimalizované pro technické podmínky přenosu signálu mezi vysílačem a přijímačem, respektive mluvčím/podavatelem a posluchačem/recipientem. Následně je v kurzu technická stránka komunikace konfrontována s jejím znakovým charakterem. Kurz se věnuje systému jazyka na základě sémiotických kritérií a kritérií formulovaných konkrétními gramatickými školami, přístupy či osobnostmi – příkladem je strukturní model jazyka zadaný komutační metodou, generativní model, modely založené na konstrukci ze sémantické báze atd. Tyto systémové a sémiotické charakteristiky jazyka následně kurz komparuje s technickým charakterem komunikace, určuje, do jaké míry jsou oba přístupy a popisy kompatibilní a využitelné ve vzájemném rozšíření popisu komunikace. Kurz účastníkům poskytuje relevantní modely komunikace a jejich možná užití při analýzách komunikace, tematiku podává vždy na příkladech a ilustracích. Požadavky na studenta: (1) Pravidelná příprava / četba zadané literatury (2) Úspěšné absolvování kolokvia Obsah: (1) Teorie komunikace jako vědecká disciplína; možnosti vědeckého zkoumání komunikace (2) Interdisciplinárnost a multiparadigmatičnost teorie komunikace (3) Základní pojmy studia komunikace (sociální interakce × komunikace); komunikace zprostředkovaná vs. nezprostředkovaná (4) Komunikace jako proces: základní složky komunikačního procesu (5)-(7) Obecná teorie systému a teorie informace: jejich přínos pro studium komunikace (8)-(9) Sémiotika a komunikace; komunikace jako produkce znaku; modely znaku versus modely komunikace (10)-(11) Lingvistika a komunikace: studium verbální komunikace; znaky a významy (12)-(13) Jazykový systém a jeho optimalizace pro přenos informace a komunikační úspěšnost Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Literatura: Doporučená: LOTKO, E. Kapitoly ze současné rétoriky. Olomouc 2005. Olomouc, 2005. Doporučená: KUNCZIK, M. Základy masové komunikace. Praha 1995. Doporučená: GRIFFIN, E. A First Look at Communication Tudory, McGraw-Hill, London 2006. Doporučená: KOŘENSKÝ, J. Komunikace a čeština. Jinočany 1992. Doporučená: VYBÍRAL, Z. Psychologie komunikace. Praha 2005. Doporučená: DOUBRAVOVÁ, J. Sémiotika v teorii a praxi. Praha 2002. Doporučená: REIFOVÁ, I. a kol. Slovník mediální komunikace. Praha 2004. Doporučená: KOŘENSKÝ, J. Teorie přirozeného jazyka (interdisciplinarita, aplikace, prognózy). Praha 1989. Získané způsobilosti: Schopnost adekvátně popisovat komunikační akty z hlediska technologického i konceptuálního, obeznámenost s teoriemi komunikace a jejich terminologií Vyučovací metody: Přednášení Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Ústní zkouška Rozhovor Seminární práce Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Teorie komunikace 2 Cíle předmětu (anotace): Cílem kurzu je vytvořit předpoklady k schopnosti teoreticky i se zřetelem k společenské praxi chápat podstatu sociální komunikace a rozumět příčinám a důsledkům dynamiky komunikačních interakcí. Kurzu se v návaznosti na Teorii komunikace 1 zaměřuje na další aspekty komunikace v rovině jejího praktického provozu, představeny jsou parametry produkční, nonverbální či parajazykové a také strukturované dalšími sekundárními kódy (nesamostatnými znakovými sadami jakou jsou dopravní značky a světelná znamení, oblékání, design i funkční určení nástrojů atd.; tyto znakové sady jsou funkční jen na základě konotační struktury primárního kódu založeného na arbitrárním vztahu sady obsahu a výrazu). Komunikace je seminářem nahlížena z hlediska sociálních struktur, komunikačních rolí daných vztahy mezi komunikanty v těchto sociálních strukturách a jejích vlivem na systém jazyka. Pozornost je následně zaměřena na zprostředkovanou komunikaci, a to v nejširším možném smyslu, a také na masovou a mediální komunikaci a jejich kulturní dispozice. Výraznou pozornost kurz věnuje procesuálním modelům komunikace, vystihuje jejich výhodnost ve vztahu ke klasickým gramatickým popisům založeným na langue parolové hypotéze nebo na generativně transformačních modelech. Kurz účastníkům poskytuje relevantní modely komunikace a jejich možná užití při analýzách komunikace, tematiku podává vždy na příkladech a ilustracích. Požadavky na studenta: (1) Pravidelná příprava / četba zadané literatury (2) Úspěšné absolvování kolokvia Obsah: (1)-(2) Vybrané typologie sociální komunikace (3) Problematika neverbální komunikace; komunikace verbální vs. neverbální; smíšená komunikace; teorie neverbální komunikace (4) Teorie písma – sémiotické a komunikační aspekty distinkce psaný mluvený (5) Specifika masmediální komunikace; vybrané komunikační teorie a modely pro studium masmediální komunikace (6) Média a kultura: kulturální pohled na proces komunikace z etnolingvistických pozic (7) Pragmatické aspekty komunikačního procesu; komunikačně pragmatický obrat (8) Teorie sekundárních kódů; multikódovost komunikace, provázanost kódů v komunikaci n základě konotační struktury primárního kódu (9) Teorie her v lingvistice, její vztah k textové lingvistice (10)-(11) Procesuální modelování komunikace, její vztah k modelům tradičních gramatik Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 (12)-(13) Proměny komunikace v dějinách; problematika periodizace vývoje lidské komunikace Literatura: Doporučená: DERRIDA, J. Gramatológia, Archa. Bratislava 1999. Doporučená: AUSTIN, J. L. Jak udělat něco slovy. Praha 2000. Doporučená: JACOBSON, R. Poetická funkce. Jinočany 1995. Doporučená: HEIDEGGER, M. Bytí a čas. Praha 2002. Doporučená: CHVATÍK, K. Člověk a struktury. Praha 1996. Doporučená: FOUCAULT, Michel. Diskurs, autor, genealogie. Praha, 1994. Doporučená: DUCROT, O. – TODOROV, T. Encyclopedic Dictionary of the Science of Language. Johns Hopkins Univ. Press 1979. Doporučená: HROCH, J. Filozofická hermeneutika v dějinách a v současnosti. Brno 2003. Doporučená: ECO, U. Mysl a smysl. Praha 2000. Doporučená: FISH, S. S úctou věnuje autor. Brno-Praha 2004. Doporučená: FOUCAULT, M. Slová a veci. Bratislava 2000. Doporučená: ALAN, J. – PETRUSEK, M. Sociologie, literatura a politika. Praha 1996. Doporučená: BENSE, M. Teorie textů. Praha 1967. Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu: Absolvování předmětu Teorie komunikace 1. Získané způsobilosti: Schopnost analýzy různých typů komunikačních interakcí, prohloubení teoretického zázemí popisu komunikátů Vyučovací metody: Přednášení Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Ústní zkouška Rozhovor Seminární práce Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Teorie komunikace se zvláštním zřetelem ke komunikaci verbální Cíle předmětu (anotace): Orientace v hlavních tématech lingvistické pragmatiky a jejích vztazích k ostatním lingvistickým disciplínám. Požadavky na studenta: Orientace v základních tezích, znalost klíčové pragmalingvistické literatury. Obsah: Hlavní tematické okruhy: 1. základní vymezení komunikace a komunikátu; 2. komunikační situace; 3. formální sémantické a pragmatické rysy verbální komunikace; 4. řečové jednání; 5. monolog a dialog; 6. definice diskursu, jeho typy; 7. konverzační analýza. Literatura: Doporučená: HIRSCHOVÁ, M. Kontexty kontextu v současné pragmalingvistice. In: Sb. Prací FF MU, Brno, 2009, 34 - 46. Doporučená: HIRSCHOVÁ, M. Nezdvořilost jako pragmalingvistický fenomén. In: Sb. prací FF MU A 58, Linguistica Brunensia, Brno, 2010, 273 - 285. Doporučená: HIRSCHOVÁ, M. Pragmatická motivace v psané podobě češtiny. Naše řeč 94, 2011, s. 169180. Doporučená: HIRSCHOVÁ, M. Tzv. primární ilokuce, větný modus a kondicionál. In: Bičan e. a. (eds.) Karlík a továrna na lingvistiku. 180 - 189, Brno 2010. Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu: Tento předmět je určen pro studenty doktorského studia. Vyučovací metody: Přednášení Hodnotící metody: Ústní zkouška Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Teorie lexikálního významu Cíle předmětu (anotace): Cílem kurzu je seznámit posluchače s několika základními přístupy k problematice lexikálního významu, tak jak je jednotlivé badatelské směry koncipovaly od prvních desetiletí 20. století až po naprosto aktuální současnost. Na základě pracovních přednášek a komentované četby textů primární literatury ukážeme mnohost způsobů, jak rozumět spojení "lexikální význam". Poukážeme na závislost termínu význam na jednotlivých teoriích, u každého přístupu představíme jeho základní východiska, výhody a limity a představíme si nejproblematičtější místa koncepčních střetů a kontroverzí. Zmíněné srovnávání nám poslouží nejen jako ilustrace vývoje parciální jazykovědné disciplíny, ale také jako obraz proměn podoby a cílů moderní lingvistiky jako takové. Požadavky na studenta: 1. pravidelná účast 2. příprava na semináře (úkoly, znalost zadaných textů, prezentace) a aktivní účast na seminářích 3. vypracování seminární práce / encyklopedického hesla Obsah: 1) Co je to (lexikální) sémantika: ohledání prostoru vymezení pojmu lexikální sémantika, stanovení základních měřítek hodnocení lexikálněsémantické teorie, předestření možné klasifikace teorií, přehled topoi v lexikálněsémantickém výzkumu z hlediska teorie lexikálního významu 2) Strukturální sémantika: evropské a zámořské počátky teorie významu strukturalistická doktrína v lexikální sémantice, první a klasičtí představitelé (Wiesgerber, Pottier, Lyons) antropologická motivace, teorie binárních protikladů, hjelmslevovská východiska, Nidovo pojetí lexikálního významu 3) (Post)strukturální sémantika: mezi textem a opozicemi aplikace strukturalistické metody v prostředí rozvíjející se teorie textu, vztah slovníku a encyklopedie, dynamická a procesuální sémantika, poststrukturalistické přístupy 4) Generativistická sémantika: cesta do něčí hlavy? východiska a podoba Katz-Fodorova modelu sémantiky, sémantická anomalita, problém disambiguace, sémantická teorie jako doplnění syntaktického modelu, vztah rysové sémantiky a pragmatiky v lingvistickém modelu Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 5) Neostrukturální přístupy 1: domorodci antropologický model Anny Wierzbicke, sémantické primitivy/univerzálie, expertní x folková sémantika 6) Neostrukturální (generativistické) přístupy 2: 3-D model, Aristoteles a stroj na metonymie model Raye Jackendoffa, sémantika jako součást multimodálního konceptu kognitivního zpracování jazyka, kritika sémantických postulátů, Generative lexikon Jamese Pustejovskyho, vztah mezi slovníkem a encyklopedií v komputačním modelu, automatizace regular polysemy, qualia jako univerzální principy sémantické klasifikace 7) Komputační lexikální sémantika: poznej souseda, poznáš význam korpusová lexikální sémantika, problém kolokace, statisticky orientované modely významu, dynamika významu v korpusovém paradigmatu, problém lexikální jednotky, Word-net 8) Kognitivní sémantika 1: metafory a prototypy teorie kognitivní metafory a IKM model George Lakoffa, teorie prototypů v lexikální sémantice 9) Kognitivní sémantika 2: organizovaná encyklopedie encyklopedické pojetí významu Ronalda Langackera, konstrukce významu v komunikaci, teorie domén, profile/base organisation, percepční báze 10) Kognitivní sémantika 3: od pádů k rámcům vývoj Fillmorovy teorie, case theory a teorie rámců, Frame-Net, lexikografické implikace (FillmoreAtkinsová) 11) Kulturně-kognitivní sémantika pojem stereotypu a konotace, jazykový obraz světa, frazeologie 12) Teorie lexikálních konceptů a kognitivních modelů: lexikální význam a situovaná kognice vztah lingvistického obsahu a konceptuálního obsahu, LASS theory jako kognitivní východisko interakce mezi jazykem a nejazykovými doménami kognice, pojem bohatého obsahu Literatura: CRUSE, A.: Meaning in Language: an introduction to semantics and pragmatics. Oxford University Press: Oxford 2000. Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 ECO, U.: Teorie sémiotiky. Argo: Praha 2009. EVANS, V.: How words mean. Oxford: Oxford University Press 2009. EVANS, V. – GREEN, M.: Cognitive Linguistics. An Introduction. Edinburgh University Press: Edinburgh 2006. GEERAERTS, D.: Theories of Lexical Semantics. Oxford University Press: Oxford 2010. LYONS, J.: Linguistic Semantics. An introduction. Cambridge University Press: Cambridge 1996. Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu: Alespoň základní čtenářská znalost angličtiny. Získané způsobilosti: Studenti mají přehled o základních a aktuálních teoretických konceptech lexikální sémantiky. Orientují se v pojmosloví a v na něm navázaném teoretickém zázemí. Jsou schopni identifikovat přednosti a slabiny jednotlivých pojetí pojmu "lexikální význam" na základě porozumění obecnělingvistickým východiskům jednotlivých typů popisů. Vyučovací metody: Přednášení Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Seminární práce Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU Teorie nezdarů. Vybrané problémy sémiotiky komunikace Cíle předmětu (anotace): Cílem semináře je v návaznosti na Johna L. Austina předložit základní teze teorie nezdarů, tj. projevů jisté pragmatické kategorie, která subsumuje nejrůznější možnosti komunikačních neúspěchů a dezinterpretací. Pozornost je na jedné straně věnována teoretickým otázkám sémiotiky, pragmatiky a filozofie jazyka, na straně druhé také praktickým ukázákám a jejich analýzám, v poslední části semináře také některým mezním způsobům komunikace, tj. sémiotickým omezením, jako jsou např. ticho, tabu či cenzura. Požadavky na studenta: (1) Pravidelná účast (max. 2 neomluvené absence) (2) Vypracování a přednesení referátu (3) Rozhovor nad zvoleným tématem Obsah: (1) Co je (a není) komunikace? Konsekvence komunikačních modelů (2) Teorie mluvních aktů: základní přehled (3) Determinanty komunikační úspěšnosti (4) Presupozice (5) Neurčitost jazykových promluv (6) Ne/dostupnost informací (7) Humor a vtip (8) Ticho a mlčení v jazyce a komunikaci (9) Tabu (10) Podoby cenzury (11) Index a ostenze (12) Non-verbální komunikace Literatura: Základní: AUSTIN, J. L. Jak udělat něco slovy. Praha, 2000. Základní: JAKOBSON, R. "Lingvistika a poetika". In: Poetická funkce. Jinočany: H&H 1995, s. 74-105. Základní: ECO, U. Meze interpretace. Praha, 2004. Základní: HIRSCHOVÁ, M. Pragmatika v češtině. Olomouc, 2006. Základní: ECO, U. Teorie sémiotiky. Praha: Argo 2009. Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Základní: GERBNER, G. "Toward a General Model of Communication". Audio-Visual Communication Review 4, 1956, s. 171-199. Základní: SEARLE, J. R. "What is a Speech Act?" In: Searle, J. R. (ed.): The Philosophy of Language. London: Oxford University Press, s. 39-53. Získané způsobilosti: Základní přehled v otázkách sémiotické pragmatiky Přehled terminologie a možné oblasti aplikace pragmatické metodologie Základní historický kontext sémiotické pragmatiky Schopnost mezioborového řešení otázek pragmatiky komunikace Vyučovací metody: Přednášení Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Metody písemných akcí (např. u souborných zkoušek, klauzur) Hodnotící metody: Analýza výkonů studenta Rozhovor Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Teorie nových médií a lingvistika z hlediska sémiotického Cíle předmětu (anotace): Cílem předmětu je seznámit studenty s teorií nových médií, různými definicemi nových médií, jejich rolí v komplexu komunikačních procesů, jejich vlivy na podoby poznání. Jedním z cílů předmětu je také zodpovědět otázku, do jaké míry ovlivňuje mediální aspekt komunikační kvalitu a kvantitu. Požadavky na studenta: (1) Pravidelná účast (2) Pravidelná příprava / četba zadané literatury Obsah: Vývoj mediačních technologií, jejich institucionalizace má významný vliv na strukturu komunikačních vztahů jako celek, zejména v sémiotickém smyslu. Proměny struktury spočívají v proměnách vztahů mezi médiem, kanálem a substanční povahou kódu. Literatura: Doporučená: KOŘENSKÝ, J. Člověk- řeč-poznání. Olomouc: UP, 2004. Doporučená: ČMEJRKOVÁ, S. – HOFFMANNOVÁ, J. (ed.). Jazyk, média, politika. Praha: Academia, 2003. Doporučená: FORET, M. e. a., eds. Kultura, média, komunikace. Olomouc, 2009. Doporučená: FORET, M. – LAPČÍK, M. – ORSÁG, P. (eds.). Média dnes. Reflexe mediality, médií a mediálních obsahů. Olomouc, 2008. Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu: Určeno pro studenty DSP. Získané způsobilosti: Obeznámenost s teoretickou reflexí nových médií Seznámení se základní terminologií, koncepcemi a mezemi zkoumání nových médií Vyučovací metody: Přednášení Hodnotící metody: Ústní zkouška Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Teorie struktury a systému (fraktální struktura jazyka) Cíle předmětu (anotace): Seznámit studenty s matematickými základy kvantitativní lingvistiky. Požadavky na studenta: Účast na přednášce, četba zadané literatury. Obsah: Matematické základy kvantitativní lingvistiky. Zvláštní zřetel: Hřebíčkova hypotéza o fraktální struktuře jazyka. Vybudování pojmového aparátu - různé typy fraktálů a referenčních prostorů. Analýza textů autorů jako B. Mandelbrota, L. Hřebíčka, R. Köhlera. Literatura: Doporučená: ČECH, R., ALTMANN, G. Problems in Quantitative Linguistics 3. Lüdenscheid, 2011. Doporučená: HŘEBÍČEK, L. Vyprávění o lingvistických experimentech s textem. Praha 2002. Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu: Předmět je pouze pro studenty doktorského studia. Vyučovací metody: Přednášení Hodnotící metody: Ústní zkouška Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU Trendy na poli diskurzivní a konverzační analýzy Cíle předmětu (anotace): Cílem předmětu je seznámit studenty se základními termíny a koncepty Kritické analýzy diskurzu (CDA) a Konverzační analýzy (CA). Kurz představí důležité osobnosti kritické analýzy diskurzu a konverzační analýzy. Semináře budou zaměřeny na rozdíly a důrazy v konkrétních přístupech k diskurzu. Kurz se zaměří na vývoj metodologie a zároveň na práci s texty (analýzy vybraných komunikátů). Seminář bude zacílen především prakticky. Studenti budou analyzovat texty v rámci konkrétní koncepce / konkrétního přístupu. Pozornost bude věnována vztahům mezi konverzační analýzou, teorií mluvních aktů a diskurzivní analýzou. Požadavky na studenta: pravidelná účast (min. 80 %) pravidelná příprava / četba zadané literatury Vypracování hesla eL v anglickém jazyce Ústní zkouška Obsah: 1) Ke kritické analýze diskurzu: lingvistické metody ve službách sociologického výzkumu (Kateřina Prokopová) Prolegomena ke kritické analýze diskurzu; její vztahy k dalším disciplínám a její (možné) inspirační zdroje. Kořeny CDA: terminologie, akademické pozadí, metody, témata výzkumu Konkrétní analýzy postavené na CDA (diskurzivně-historický přístup) 2) Mediální diskurz: dominance, zprostředkované informace a koncept propagandy (Kateřina Prokopová) Média a jejich vliv na repreodukci dominance; mediální konstrukce reality, kontrola informačního toku, gate keeping, networking, žánry a governance Případová studie využití médií pro propagandistické účely 3) Konverzační analýza (Petra Martinková) Základní terminologie a otázky v CA, různé přístupy k analýze rozhovoru; specifičnost etnometodologické perspektivy, konverzační analýza (KA) jako (socio)lingvistická disciplína Konverzace stokrát jinak aneb jedinečnost KS; role jako interakční nástroj; inscenování rolí; členské pojetí; replika jako základní stavební kámen; preferenční organizace; sekvence párové sekvence, presekvence, opravné sekvence; opravy a rektifikace 4) Konverzační analýza trochu jinak Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Vyskytují se tematické posloupnosti v dialogických textech? Mluvenost vs. psanost, charakteristika spontánních mluvených komunikátů, monolog vs. dialog Analýza konkrétních textů - tematická analýza rozhovorů, segmentace dialogů, obsahověpragmatická jednotka, tematický blok, modifikace TP v mluvených komunikátech Literatura: Doporučená: HUTCHBY, I. And Wooffitt, R. Conversation Analysis: the Study of Talk in Interaction. Cambridge, Polity 1998. Doporučená: FAIRCLOUGH, N. Analysing Discourse. Textual analysis for social research. London - New York: Routledge, 2003. Doporučená: DIJK, Teun van, Martin PÜTZ a Jo Anne Neff-van AERTSELAER. Communicating Ideologies. Multidisciplinary Perspectives on Language, Discourse and Social Practice. Frankfurt am Main, 2004. Doporučená: TEN HAVE, P. Doing conversation analysis. London 1999 . Doporučená: HERITAGE, John. Garfinkel and ethnomethodology. Cambridge, 1984. Doporučená: SACKS, H. Lectures on Conversation. Oxford, 1992. Doporučená: WODAK, R. ; MEYER, M. Methods of Critical Discourse Analysis. Doporučená: SIDNELL, J., STIVERS, T. (ed.). The Handbook of Conversation Analysis. Blackwell, 2013. Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu: Znalost anglického jazyka Získané způsobilosti: Základní orientace v otázkách, přístupech a metodách CDA a CA. Schopnost kriticky zhodnotit mediální či jiné sdělení z pohledu informativní a persvazivní komunikace. Praktická aplikace analýzy komunikace v příkladových studiích. Vyučovací metody: Přednášení Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Analýza výkonů studenta Rozhovor Seminární práce Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU Trendy na poli diskurzivní a konverzační analýzy Cíle předmětu (anotace): Cílem předmětu je seznámit studenty se základními termíny a koncepty Kritické analýzy diskurzu (CDA) a Konverzační analýzy (CA). Kurz představí důležité osobnosti kritické analýzy diskurzu a konverzační analýzy. Semináře budou zaměřeny na rozdíly a důrazy v konkrétních přístupech k diskurzu. Kurz se zaměří na vývoj metodologie a zároveň na práci s texty (analýzy vybraných komunikátů). Seminář bude zacílen především prakticky. Studenti budou analyzovat texty v rámci konkrétní koncepce / konkrétního přístupu. Pozornost bude věnována vztahům mezi konverzační analýzou, teorií mluvních aktů a diskurzivní analýzou. Požadavky na studenta: pravidelná účast (min. 80 %) pravidelná příprava / četba zadané literatury Vypracování hesla eL v anglickém jazyce Ústní zkouška Obsah: 1) Ke kritické analýze diskurzu: lingvistické metody ve službách sociologického výzkumu (Kateřina Prokopová) Prolegomena ke kritické analýze diskurzu; její vztahy k dalším disciplínám a její (možné) inspirační zdroje. Kořeny CDA: terminologie, akademické pozadí, metody, témata výzkumu Konkrétní analýzy postavené na CDA (diskurzivně-historický přístup) 2) Mediální diskurz: dominance, zprostředkované informace a koncept propagandy (Kateřina Prokopová) Média a jejich vliv na repreodukci dominance; mediální konstrukce reality, kontrola informačního toku, gate keeping, networking, žánry a governance Případová studie využití médií pro propagandistické účely 3) Konverzační analýza (Petra Martinková) Základní terminologie a otázky v CA, různé přístupy k analýze rozhovoru; specifičnost etnometodologické perspektivy, konverzační analýza (KA) jako (socio)lingvistická disciplína Konverzace stokrát jinak aneb jedinečnost KS; role jako interakční nástroj; inscenování rolí; členské pojetí; replika jako základní stavební kámen; preferenční organizace; sekvence párové sekvence, presekvence, opravné sekvence; opravy a rektifikace 4) Konverzační analýza trochu jinak Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Vyskytují se tematické posloupnosti v dialogických textech? Mluvenost vs. psanost, charakteristika spontánních mluvených komunikátů, monolog vs. dialog Analýza konkrétních textů - tematická analýza rozhovorů, segmentace dialogů, obsahověpragmatická jednotka, tematický blok, modifikace TP v mluvených komunikátech Literatura: Doporučená: HUTCHBY, I. And Wooffitt, R. Conversation Analysis: the Study of Talk in Interaction. Cambridge, Polity 1998. Doporučená: FAIRCLOUGH, N. Analysing Discourse. Textual analysis for social research. London - New York: Routledge, 2003. Doporučená: DIJK, Teun van, Martin PÜTZ a Jo Anne Neff-van AERTSELAER. Communicating Ideologies. Multidisciplinary Perspectives on Language, Discourse and Social Practice. Frankfurt am Main, 2004. Doporučená: TEN HAVE, P. Doing conversation analysis. London 1999 . Doporučená: HERITAGE, John. Garfinkel and ethnomethodology. Cambridge, 1984. Doporučená: SACKS, H. Lectures on Conversation. Oxford, 1992. Doporučená: WODAK, R. ; MEYER, M. Methods of Critical Discourse Analysis. Doporučená: SIDNELL, J., STIVERS, T. (ed.). The Handbook of Conversation Analysis. Blackwell, 2013. Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu: Znalost anglického jazyka Získané způsobilosti: Základní orientace v otázkách, přístupech a metodách CDA a CA. Schopnost kriticky zhodnotit mediální či jiné sdělení z pohledu informativní a persvazivní komunikace. Praktická aplikace analýzy komunikace v příkladových studiích. Vyučovací metody: Přednášení Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Analýza výkonů studenta Rozhovor Seminární práce Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU Určování autorství Slezských písní Cíle předmětu (anotace): Seminář je koncipován jako spoluautorská práce na publikaci, je pokračováním semináře Segmentace pro testování gramatiky kvantitativními metodami. Jeho účastníci buď pokračují v práci na analýzách započatých v předchozím kurzu, nebo od základů nahlížejí problematiku společného výzkumu, volí si vlastní výzkumný záměr a tvoří následně další části společné publikace. Společný rámec seminárního běhu je následující: V průběhu semináře se účastníci seznámí s historií vědního traktování konkrétního vědeckého/kulturního tématu, s konkrétními sekundárními případně primárními texty. Seminář shromáždí a diskutuje co možno nejkompletnější literaturu pro to, aby byla výsledná publikace relevantně v kontaktu s předchozími odbornými pracemi o daném tématu (to se ve výsledku projeví v koncipování textu a v citačním aparátu). Dále seminář stanoví své hypotézy a postup analýzy, jednotliví účastníci si zvolí specifický výzkumný úkol (sledují konkrétní gramatický jev, srovnávají jeho frekvenci ve zvolených vzorcích apod.). Seminář konfrontuje výsledky/závěry všech členů badatelského týmu, navrhne dodatečné analýzy, jejich nutnost/záhodnost vyplyne z předchozích analýz. Na závěr seminář falsifikuje hypotézy a společně připraví text k publikaci. Sylabus předmětu pouze modelově představuje téma a zdroje; seminář simuluje standardní výzkumnou spolupráci – vyhledávání zdrojů, orientace v historii problému, stanovení výzkumného úkolu atd. Simulace spočívá v iniciaci výzkumu/jeho institucionálním určením (seminární forma, kreditní dotace), výsledkem je relevantní/standardní publikace. Základním úkolem semináře je na základě gramatické argumentace falzifikovat hypotézy vztažené k vybranému textu, připravovat kvantitativní analýzy a v co možná nejširší možné míře je realizovat, ověřovat na daných textech matematicko-lingvistické zákony (Menzerat-Altmannův, Zipfův apod.), což znamená především argumentovat pro výběr gramatik, které jsou užity pro testování matematicko-lingvistických zákonů, užívat tyto gramatiky při segmentaci. Požadavky na studenta: a/ práce na zadané analýze b/ odevzdání textu/části chystané publikace Obsah: 1. - 3. reflexe minulých analýz určování autorství SP, určení relevantních zdrojů, komentář tohoto jakožto výchozí podmínky publikace 4. - 5. shromáždění výsledů předchozích kvantitativních/lexikostatistických analýz SP, orientace v minulých kvantitativních/lexikostatistických analýzách SP a závěrech z nich plynoucích; komentář tohoto jakožto výchozí podmínky publikace Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 6. rozhodnutí o stanovení dvou vzorků textů pro analýzy určení autorství SP na základě předchozích kroků a vlastních předpokladů týmu 7. příprava frekvenčních seznamů vzorků, dalších analytických pomůcek 8. rozvržení úkolů pro analýzu, analýzy vybraných gramatických jevů SP ve vztahu k daným vzorkům 9. - 10. komparace závěrů, návrh dodatečných analýz 11. segmentace vzorků pro analýzu projevů Menzerath-Altmannova zákona ve vzorcích SP 12. formulace publikace Literatura: Doporučená: COULTHARD, M. Author Identification, Idiolect and Linguistic Uniqueness. Applied Linguistics, 25, 4, 2004, s. 431-447. Doporučená: ŠTINDLOVÁ, J. Konkordanční a frekvenční index k Slezským písním Petra Bezruče. Ostrava, 1969. Doporučená: KRÁLÍK, O., RAFAJ, O., SIVEK, A., & URBANEC, J. Literárněvědný sborník Památníku Petra Bezruče v Opavě. Ostrava: Nakladatelství Profil, 1966. Doporučená: VAŠÁK, P. Metody určování autorství. Praha: Academia, 1980. Doporučená: KRÁLÍK, O. Text Slezských písní. Ostrava: Krajské nakladatelství v Ostravě, 1963. Získané způsobilosti: Základní obeznámenost s praktickým využitím kvantitativních metod, důkladná obeznámenost s textologickými problémy Slezských písní Vyučovací metody: Přednášení Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Esej Analýza výkonů studenta Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU Úvod do kvantitativní lingvistiky Cíle předmětu (anotace): Cílem předmětu je představit základní charakteristiky kvantitativní lingvistiky. Studenti se seznámí s historií oboru a jeho teoretickými východisky. Dále budou představeny některé metody kvantitativní analýzy přirozeného jazyka a jejich aplikace. Požadavky na studenta: (1) Pravidelná účast na seminářích (2) Příprava na semináře (3) Vypracování zadané seminární práce Obsah: (1) Historie kvantitativní lingvistiky (2) G. K. Zipf a jeho pokračovatelé (synergetická lingvistika) (3) Teoretická východiska kvantitativní lingvistiky (4) Metody kvantitativní analýzy zvukové roviny jazyka (5) Metody kvantitativní analýzy morfologie (6) Metody kvantitativní analýzy syntaxe (7) Metody kvantitativní analýzy sémantiky (8) Metody kvantitativní analýzy textu Literatura: Doporučená: STRAUSS, U, FAN, F., ALTMANN, G. Problems in Quantitative Linguistics 1. Lüdenscheid, 2008. Doporučená: KÖHLER, R., ALTMANN, G. Problems in Quantitative Linguistics 2. Lüdenscheid, 2009. Doporučená: ČECH, R., ALTMANN, G. Problems in Quantitative Linguistics 3. Lüdenscheid, 2011. Doporučená: POPESCU, I. I., ČECH, R., ALTMANN, G. The Lambda structure of Texts. Lüdenscheid, 2011. Doporučená: WIMMER, G. a kol. Úvod do analýzy textov. Bratislava, 2003. Doporučená: HŘEBÍČEK, L. Vyprávění o lingvistických experimentech s textem. Praha: Academia, 2002. ISBN 8020009736. Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu: Určeno pro studenty DSP. Získané způsobilosti: Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Obeznámenost se základy kvantitativní lingvistiky (metodologie, dějiny) Schopnost prakticky využít poznatky kvantitativní lingvistiky při konkrétních analýzách Vyučovací metody: Přednášení Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Hodnotící metody: Analýza výkonů studenta Seminární práce Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Úvod do logické argumentace Cíle předmětu (anotace): Kurz poskytuje základy výrokové logiky a teorie logického vyplývání. Studenti získají dovednost převádět věty přirozeného jazyka do jazyka výrokové logiky a schopnost ověřování platnosti úsudků. Kurz se rovněž dotýká problematiky logické argumentace a argumentačních chyb, které souvisejí s chybným užitím logických operátorů a odvozovacích pravidel. Nabyté znalosti jsou procvičovány na konkrétních příkladech. Požadavky na studenta: aktivní účast, písemný test Obsah: 1. Úvod. Vymezení a klasifikace logiky. Teorie logického vyplývání. Vlastnosti platných úsudků. 2. Logická argumentace a argumentační chyby, které souvisejí s chybným užitím logických operátorů a odvozovacích pravidel. 3. Základní pojmy výrokové logiky. Přehled spojek. Syntax a sémantika VL. Dobře utvořené formule. Model formule. Splnitelné formule, kontradikce, ekvivalence. 4. Logická analýza přirozeného jazyka. Převod formulí přirozeného jazyka do jazyka VL. 5. Sémantické metody VL. Tabulková metoda. Metoda sémantického sporu. Ověřování formulí. 6. Ekvivalentní úpravy spojek, negování formulí. 7. Úplné systémy spojek VL. Reprezentace pravdivostních funkcí. Funkční úplnost. 8. Normální formy formulí, ověřování, zda je formule tautologie, kontradikce, splnitelná. 9. Typy důkazů. Věta o dedukci a modifikace důkazů. Bezespornost a úplnost. 10. Přirozená dedukce ve VL. Systém odvozovacích pravidel. 11. Důkazy teorémů VL. Ověřování úsudků důkazem. 12. Definice, explikace, klasifikace. Literatura: Doporučená: ŠTĚPÁN, J. (2001). Klasická logika. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Doporučená: TUGENDHAT, E. - WOLF, U. Logicko-sémantická propedeutika. Praha, 1997. Získané způsobilosti: Studenti získají dovednost převádět věty přirozeného jazyka do jazyka výrokové logiky a schopnost ověřování platnosti úsudků. Budou umět identifikovat argumentační chyby spočívající v chybném užití logických operátorů a odvozovacích pravidel. Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Vyučovací metody: Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Hodnotící metody: Analýza výkonů studenta Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU Úvod do obecné lingvistiky Cíle předmětu (anotace): Cílem předmětu je seznámit studenty se základními otázkami jazyka a jazykovědy. Studenti získají poznatky o povaze přirozeného jazyka a o metodách jeho výzkumu. Kurz je postaven jako představení základních lingvistických disciplín a jejich metod poznávání jazyka. Ukázány jsou některé základní lingvistické pojmy či koncepty a jejich užití při poznávání jazykového materiálu. Posluchači jsou seznámení s modelováním jazykového systému na základě jazykových plánů, s výhodností tohoto přístupu i problémovými momenty s tím spojenými – sémioticky jsou například plány hlásek a vyšších jazykových jednotek jasně odděleny a jejich systém je konstruován na základě odlišných principů, naopak určení příslušnosti mnoha jazykových jevů k plánu jazyka je nesnadné nebo neproveditelné (morfologický a lexikální plán nejsou u některých jazyků jasně rozlišitelné, definice slova je problémová a mnohé přístupy s ní pracují zcela odlišně, koncept věty je zakládán na různých kritériích atd.). Dále je předestřena tzv. langue-parolová hypotéza, její historický vývoj a limity jejího založení v lingvistickém popise, rozvádí se její nekorespondence s komunikačně zaměřenými jazykovědnými popisy. Rozsáhle kurz předestírá znakové teorie, znakové modely a užití znakových konceptů v gramatickém popisu. V této souvislosti jsou osvětlovány další koncepty lingvistické teorie, např. mluvní akt, jazykový typ, centrum a periferie, příznakovost atd., a je s nimi zacházeno analogicky k předchozím jazykovým plánům a langue-parolové hypotéze. Kurz se snaží ukázat, jak lingvistika pojímá popis jazyka na jedné straně systémově a na základě jazykovědné metody, na straně druhé pak zkoumá vnější jazykové projevy od dialektologického mapování, etymologie, sociálního rozvrstvení či v instrumentálních úkolech formálních jazyků. Požadavky na studenta: (1) Pravidelná příprava / četba zadané literatury (2) Úspěšné absolvování zkoušky Obsah: 1. Lingvistika, předmět a metody jejího zkoumání, základní a vedlejší lingvistické disciplíny (1) Lingvistika, předmět a metody jejího zkoumání, základní a vedlejší lingvistické disciplíny (2) Vztah lingvistiky k jiným vědám, trendy současné lingvistiky (3) Základní lingvistické metody a přístupy k jazyku (4) Podstata přirozeného jazyka, srovnání s jazyky umělými (5)-(6) Systémovost jazyka, jazykové plány, vztah centra a periferie v jazyce (7) Proces komunikace, základní a vedlejší funkce jazyka (8)-(9) Jazyk jako kód, langue a parole, kompetence a performance, teorie mluvních aktu Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 (10) Pojetí jazykového znaku, sémiotika (11) Klasifikace jazyku, zejména typologická (12) Teritoriální a sociální stratifikace národních jazyku. Literatura: Základní: KARLÍK, P. - NEKULA, M. - PLESKALOVÁ, J. Encyklopedický slovník češtiny. Praha, 2002. Základní: ČERMÁK, Fr. Jazyk a jazykověda. Praha: Karolinum, 2001. Základní: ČERNÝ, J. Úvod do studia jazyka. Olomouc, 1998. Základní: ČERMÁK, František. Základy lingvistické metodologie: Nástin hlavních principů na pozadí obecné teorie vědy. Praha, 1997. Základní: PALEK, B. Základy obecné jazykovědy. Praha: SPN, 1984. Získané způsobilosti: Znalost základních charakteristik přirozeného jazyka Znalost teoretických východisek a metodologie nejvýznamnějších lingvistických směrů Schopnost interpretace odborného lingvistického textu týkající se obecné jazykovědy Schopnost vnímat vztahy mezi lingvistickými směry v širších souvislostech (např. mentalismus vs. empirismus Vyučovací metody: Přednášení Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Známkou Písemná zkouška: Esej Seminární práce Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU Úvod do teorie komunikace Cíle předmětu (anotace): Cílem kurzu je vytvořit předpoklady k schopnosti teoreticky i se zřetelem k společenské praxi chápat podstatu sociální komunikace a rozumět příčinám a důsledkům dynamiky komunikačních interakcí. Kurz k problematice komunikace přistupuje z hlediska jejích technických parametrů, definuje aspekty informačního přenosu, z hlediska teorie informace hodnotí kvality signálu vysílaného a přijímaného v procesu komunikace jakožto struktury s měřitelnou mírou informace a v komunikačním procesu parametrizovanou pro přenos prostředím a úspěšnou míru recepce a interpretace subjektu s kódovou sadou. Prostředky užívané v přirozených jazycích pro přenos informace ukazuje jako optimalizované pro technické podmínky přenosu signálu mezi vysílačem a přijímačem, respektive mluvčím/podavatelem a posluchačem/recipientem. Následně se témata kurzu zaměřují na další aspekty komunikace v rovině jejího praktického provozu, představeny jsou parametry produkční, nonverbální či parajazykové a také strukturované dalšími sekundárními kódy (nesamostatnými znakovými sadami jakou jsou dopravní značky a světelná znamení, oblékání, design i funkční určení nástrojů atd.; tyto znakové sady jsou funkční jen na základě konotační struktury primárního kódu založeného na arbitrárním vztahu sady obsahu a výrazu). Komunikace je seminářem nahlížena z hlediska sociálních struktur, komunikačních rolí daných vztahy mezi komunikanty v těchto sociálních strukturách a jejích vlivem na systém jazyka. Pozornost je následně zaměřena na zprostředkovanou komunikaci, a to v nejširším možném smyslu, a také na masovou a mediální komunikaci a jejich kulturní dispozice. Kurz účastníkům poskytuje relevantní modely komunikace a jejich možná užití při analýzách komunikace, tematiku podává vždy na příkladech a ilustracích. Požadavky na studenta: (1) Pravidelná příprava / četba zadané literatury (2) Úspěšné absolvování zkoušky Obsah: (1) Teorie komunikace jako vědecká disciplína; možnosti vědeckého zkoumání komunikace: interdisciplinárnost a multiparadigmatičnost (2) Základní pojmy studia komunikace (sociální interakce × komunikace); komunikace zprostředkovaná vs. nezprostředkovaná (3) Vybrané typologie sociální komunikace (4) Komunikace jako proces: základní složky komunikačního procesu (5)-(6) Obecná teorie systému a teorie informace: jejich přínos pro studium komunikace (7) Sémiotika a komunikace; komunikace jako produkce znaku Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 (8) Lingvistika a komunikace: studium verbální komunikace; znaky a významy (9) Problematika neverbální komunikace; komunikace verbální vs. neverbální; smíšená komunikace; teorie neverbální komunikace (10) Specifika masmediální komunikace; vybrané komunikační teorie a modely pro studium masmediální komunikace (11) Média a kultura: kulturální pohled na proces komunikace (12) Proměny komunikace v dějinách; problematika periodizace vývoje lidské komunikace Literatura: Základní: KOŘENSKÝ, J. a kol. Komplexní analýza komunikačního procesu a textu. České Budějovice, 1999. Základní: KOŘENSKÝ, J. Komunikace a čeština. Jinočany, 1992. Základní: VYBÍRAL, Z. Psychologie komunikace. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-387-1. Základní: JANOUŠEK, J. Verbální komunikace a lidská psychika. Praha, 2008. ISBN 9788024715940. Získané způsobilosti: Schopnost analyzovat komunikační interakce (verbální, neverbální, psané, mluvené), základní obeznámenost se základními přístupy k popisu komunikace a její terminologií Vyučovací metody: Přednášení Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Známkou Písemná zkouška Esej Seminární práce Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU Věda ve vědecké fantastice Cíle předmětu (anotace): Seminář bude prozkoumávat extrapolování science fiction z vědy. Vědou je science fiction definována – seminář bude diskutovat, co taková definice znamená. Texty vědecké fantastiky budou konfrontovány s texty populárně vědními, science fiction teorie s teoriemi vědeckými, fikční světy takových teorií se světem aktuálním, respektive vědou vykládaným. Průběh semináře bude založen na představení konkrétního vědeckého tématu a na jeho ilustrativním dokladování. Následně vždy seminář ověří, do jaké míry se konkrétní vědecké téma projevuje v konkrétních textech science fiction. Seminář formuluje, kdy jsou vědecké reálie pouze kulisou či ornamentem ve výstavbě fikčního světa, kdy je na jejich základě konstruována zápletka, jak se mohou vědecké aspekty projevit v konstrukci pointy textu atd. Bude stručně představena historie vědecké fantastiky a její proměňující se vztah k vědě, různým vědeckým tématům a k aplikaci poznatků vědy v textu. Seminář představí i alternativní vědecké kontexty - fikční světy založené na falsifikovaných vědeckých teoriích (např. teorie preformismu), či naprosto smyšlené světy se smyšlenými vědeckými zákony svého chování a tedy i teoriemi. Požadavky na studenta: (1) Aktivní účast na semináři (ověřená znalostí textů) (2) Absolvování kolokvia Obsah: (1) Úvodní přednáška, organizační pokyny (2)-(4) Stručný vývoj anglosaské literární fantastiky (od 20. let 20. století po dnešek) Crowley, J.: Sníh (5)-(6) Teorie všeho Clark, C., A.: Devět miliard božích jmen; Dozois, G.: Jedna na cestu Egan, G.: Úzkost; Weinberg, S.: Snění o finální teorii; Aldiss, B., Penrose, R.: Bílý Mars; Hawking, S.: Stručná historie času; Hawking, S.: Černé díry a budoucnost vesmíru; Prigogine, I.: Čas k stávání; Penrose, R.: Mikrosvět, makrosvět a lidská mysl; Hawking, S., Penrose, R.: Povaha prostoru a času; Prigogine, I. - Stengersová, I.: Řád z chaosu; Coveney, P., Highfield, R.: Mezi chaosem a řádem; Coveney, P., Highfield, R.: Šíp času; Gleick, J.: Chaos; Hey, T. - Walters, P.: Nový kvantový vesmír (7)-(8) Umělá inteligence Egan, G.: Učím se být sám sebou; Asimov, I.: Stroj, který vyhrál válku Egan, G.: Město permutací; Egan, G.: Axiomat; Egan, G.: Diaspora; Petrů, M.: Možnosti transgrese; Searle, J.: Mysl, mozek a věda; Lem, S.: Tajemství čínského pokoje; Gáliková, S. - Gál, E.: Antológi Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 filozofie mysle; Kelemen, J.: Kybergolem; Mařík, V. a kol: Umělá inteligence I; Thagard, P.: Úvod do kognitivní vědy Asimov, I.: Já, Robot; Asimov, I.: Já, Asimov; Asimov, I.: Sbohem, Země; Heinlein, A., R.: Dveře do léta; Heinlein, A., R.: Měsíc je drsná milenka; Ellison, H.: Nemám ústa a musím křičet; Čapek, K.: R. U. R; Šulej, P.: Elektronik café (9) Darwinismus Hamilton, E.: Devoluce Bear, G.: Darwinovo rádio; Bear, G.: Darwinovy děti; Dawkins, R.: Slepý hodinář; Dawkins, R.: Sobecký gen; Hamilton, E.: Devoluce; Darwin, Ch.: O původu druhů; Darwin, Ch.: O pohlavním výběru; Blackmoreová, S.: Teorie memů; Komárek, S.: Dějiny biologického myšlení; Wolpert, L.: Triumf embrya; Watson, D., J.: Tajemství DNA; Rádl, E.: Dějiny biologických teorií novověku; Flegr, J.: Evoluční biologie (10) Samoorganizace a povstávání živého tvaru Sterling, B.: Roj; Bear, G.: Petra Bear, G.: Hudba krve; Kauffman, S.: Čtvrtý zákon; Markoš, A.: Tajemství hladiny; Kelemen, J., Markoš A.: Andělé, berušky a stroje, Markoš, A.: Život čmelákův; Margulisová, L.: Symbiotická planeta; Capra, F.: Tkáň života; Barbieri, M.: Organické kódy; Lovelock, J.: Gaia; Bertalanffy, von L.: Člověk - robot a myšlení (11) Cyberpunk mezi matrixem a nanotechnologiemi Gibson, W.: Neuromancer; Gibson, W.: Všechny párty zejtřka; Sterling, B.: Zrcadlovky; Gibson, W.: Vypálit Chrom; Gibson, W.: Hrabě nula; Gibson, W.: Virtuální světlo; Stephenson, N.: Sníh; Stephenson, N.: Diamantový věk; McAuley, P., J.: Fairyland, Williams, J., W.: Hardware (12) Alternativní svět, alternativní věda Miéville, Ch.: Nádraží Perdido; Miéville, Ch.: Jizva; Miéville, Ch.: Železná rada; Wilson, R., Ch.: Darwinie; Gibson, W. - Sterling, B.: Mašina zázraků; Nesvadba, J.: Peklo Beneš; Dick, K., P.: Muž z vysokého zámku; Noon, J.: Vurt; Noon, J.: Pyl; Asher, N.: Stahovač; Asher, N.: V pavučině; Swainstonová, S.: Rok naší války; Swainstonová, S.: Čas jako dar (13) Předpovědi, věda o budoucnosti Clark, C., A.: 2001: Vesmírná odysea; Crichton, M.: Jurský park; Crichton, M.: Skandální odhalení; Crichton, M.: Kmen Andromeda; Crichton, M.: Případ dívky v tísni; Crichton, M.: Pohotovost; Crichton, M.: Vycházející slunce; Clark, C., A.: Zpěv vzdálené země; Asimov, I.: Nadace; Asimov, I.: Nadace a země; Asimov, I.: Nadace na hranicích; Asimov I.: Druhá nadace; Asimov, I.: Já, Robot (14) Stephenson, N.: Kryptonomikon - Wilson, R., Ch: Spin (15) Science fiction bez vědy Nová vlna science fiction, science fiction před cyberpunkem (tzv. humanisté); např. Ellison, H.: Nebezpečné vize Literatura: Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Doporučená: BARBIERI, M. (2006). Organické kódy: úvod do sémantické biologie. Praha: Academia. Doporučená: WEINBERG, S., & BIČÁK, J. (1996). Snění o finální teorii. Praha: Hynek. Doporučená: DAWKINS, R., KOPSKÝ, V., & ZRZAVÝ, J. (1998). Sobecký gen. Praha: Mladá fronta. Doporučená: HAWKING, S. W., BIČÁK, J., & KARAS, V. (1991). Stručná historie času: od velkého třesku k černým dírám. Praha: Mladá fronta. Doporučená: WATSON, J. D., & SLÁDEČEK, F. (1995). Tajemství DNA: příběh jednoho z největších objevů 20. století. Praha: Academia. Doporučená: MARKOŠ, A. (2003). Tajemství hladiny: hermeneutika živého. Praha: Dokořán. Získané způsobilosti: Základní obeznámenost s významnými texty vědecké fantastiky Základní přehled vědeckých teorií (biologických, fyzikálních etc.) Vyučovací metody: Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Analýza výkonů studenta Rozhovor Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Vědní metodologie se zřetelem k problémům verbální komunikace Cíle předmětu (anotace): Cílem je zprostředkovat studentovi základní orientaci v teoretických koncepcích, které má jazykověda k dispozici k poznávání jazyka jakožto stavu lidské mysli (kognitivní lingvistika, generativní lingvistika, sémantika) a jakožto formě angažování se člověka v sociální interakci (pragmatika). Student má být schopen těmto teoriím rozumět tak, že bude vědět, jakou teorii má zvolit pro reflexi toho kterého jazykového jevu, a bude i schopen tuto teorii sám studovat. Požadavky na studenta: Účast na přednášce, četba literatury. Obsah: Viz Cíle. Literatura: Doporučená: HIRSCHOVÁ, M. Pragmatika v češtině. Olomouc, 2006. Doporučená: DOČEKAL, M. Vázané proměnné v češtině. Brno, 2005. Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu: Předmět je určen pro studenty doktorského studia. Vyučovací metody: Přednášení Hodnotící metody: Ústní zkouška Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU Vizualita, ikonologie a teorie obrazu: co mají obrazy za lubem? Cíle předmětu (anotace): Předmět je primárně zaměřen na bohatý kontext otázek spojených s fenoménem vizuality, popřípadě s konkrétními teoretickými koncepty, jak lze rozumět moderním digitálním médiím. V neposlední řadě bude předmět také zaměřen na otázky spojené s funkcí vizuálního ve společnosti. Požadavky na studenta: pravidelná účast (min. 80 %) pravidelná příprava / četba zadané literatury Vypracování hesla eL v anglickém jazyce Ústní zkouška Obsah: A. Jak můžeme popsat změnu v chápání fenoménu vizuality v druhé polovině 20. století, pro kterou lze nalézt specifické označení: obrat k obrazu (W. J. T. Mitchell)? Předmět bude primárně zaměřen na základní trendy chápání fenoménu vizuality, přičemž všechny naše úvahy budou založeny na jednoduché otázce: co mají obrazy za lubem s odkazem na stejnojmennou knihu W. J. T. Mitchella. B. Existuje celý soubor otázek spojených s fenoménem vizuality, který je vnímán ve vztahu k dvojici pojmů vizuální/piktoriální; tento soubor je předmětem mnoha úvah: jaké jsou základní trendy v myšlení o vizulitě i o tom, co nás obklopuje v běžném životě? (W. J. T. Mitchell, N. Bryson, H. Foster, Robert S. Nelson, Louis Marin, H. Damisch, G. Didi-Huberman a další). Literatura: Doporučená: MITCHELL, W. J. T. Picture Theory. Chicago: University of Chicago Press, 1995. ISBN 9780226532325. Doporučená: HALL, Stuart (ed.). Representation. The Open University, 1997. Doporučená: MITCHELL, W. J. T., HANSEN, MARK B. N. (eds.). The Critical Terms for Media Studies. Chicago, London, 2010. Doporučená: FOSTER, Hal (ed.). Vision and Visuality. Seattle, 1988. Doporučená: NELSON, Robert S. (ed.). Visuality Before and Beyond the Rennaisance (Seeing as Others Saw). Cambridge, 2000. Doporučená: MITCHELL, W. J. T. What do Pictures Want? The Lives and Loves of Images. Chicago, London, 2005. Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu: Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Předmět je primárně zaměřen na bohatý kontext otázek spojených s fenoménem vizuality, popřípadě s konkrétními teoretickými koncepty, jak lze rozumět moderním digitálním médiím. V neposlední řadě bude předmět také zaměřen na otázky spojené s funkcí vizuálního ve společnosti. Získané způsobilosti: Znalost základních konceptů z oblasti sémiotiky. Vyučovací metody: Přednášení Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Analýza výkonů studenta Rozhovor Seminární práce Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Vybrané kapitoly a problémy z dějin lingvistiky Cíle předmětu (anotace): Cílem kurzu je seznámit posluchače na základě přednášek a seminární četby (většinou) primárních textů s proměnami, významnými postavami, koncepcemi, přístupy a kontroverzními tématy ve světových dějinách lingvistiky. Elementárním zasazením do soudobého obecně-vědního i speciálněvědního kontextu poukážeme na přínos, inspirativnost i problémy, které se k té které koncepci mohou vázat. Cílem je na zvolených momentech demonstrovat kritické vývojové fáze v proměnách myšlení o jazyce. Kurz poskytne především základní schematický rozvrh a bude orientován primárně na zvládnutí faktografie, podrobnější epistemologická kontextualizace je tematizována v cyklu Proměny myšlení o řeči 1-3 v navazujícím magisterském studiu. Kurz je zároveň koncipován jako volitelný rámcový základ pro absolvování povinného předmětu Dějiny české lingvistiky. Výstupní znalosti by měly zahrnovat zvládnutí proměn tematiky a určujících konceptů-přístupů ve vývoji jazykovědy zejména vzhledem k chronologii a možným návaznostem. Požadavky na studenta: (1) Pravidelná účast (80 %) (2) Aktivita na seminářích a plnění průběžných úkolů (příprava na hodiny – četba textů a řešení připojeného zadání) (3) Zápočtový test (min. 70 %) Obsah: 1. Kdo to byl grammatikos: jazykověda antického starověku počátky gramatického myšlení (Platón, Aristoteles, sofisté), pozice jazykovědného myšlení v systému vzdělávání, textově kritický a logizující proud (alexandrijská a stoická škola), adaptace řeckého gramatického myšlení v latinském prostředí, Varro, Quintillianus, formování gramatického kurikula Donatus a Priscianus jako vrchol antické gramatiky 2. Od gramotnosti ke gramatice kontext raného středověku, ostrovní gramatiky a regule, proměna školské gramatiky v teoretickou disciplínu, filozofující a logizující linie v jazykovědném myšlení, 3. Pravopis i slovníky: renesanční rozkvět proměny vztahu renesančního gramatického myšlení ke středověku, textová a rétorická orientace, revival antiky, ortografické reformy a gramatiky národních jazyků, lingvistická expanze Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 4. Sen o dokonalém jazyku: gramatiky mysli a světa univerzální a filozofické gramatiky (Port-Royal, Towards a Real Character), problém nedokonalosti jazyka, téma jazykové diverzity a původu jazyka 5. Lingvistika jako věda o původu a vývoji: počátky moderní jazykovědy zrod historicko-srovnávací lingvistiky, základní charakterizační pojmy, úkoly a úběžníky zkoumání v první polovině 19. století (empirismus, datová orientace, organicismus, historismus), základní témata (klasifikace, evoluce, typologie, rekonstrukce, srovnávání, jazyková změny) 6. Jeden proud? Mladogramatická hereze problém jazykového zákona a historicismu, otázka hranic, analogie, psychologická a teoretická linie mladogramatismu 7. Strukturalismy vstupují na scénu: systém a struktury vývoj de Saussurova myšlení a vymezení nové lingvistiky, struktura Kursu obecné lingvistiky jako reflex hlavních dobových témat 8. Pražský strukturalismus: na pomezí epoch základní témata a pojmy pražské školy (fonologie, opozice, jazyková kultura, teleologie, funkce) ve vztahu k českému lingvistickému kontextu 9. Věda o jazyce jako Věda: generativismus mění kurz základní pojmy a východiska transformační a generativní gramatiky, představení vybraných interních faktorů vzniku a rozvoje 10. Od komunikace k textu: rozšíření záběru komunikačně-pragmatický obrat v jazykovědě: jeho základní podoby (teorie mluvních aktů, teorie textu, sociolingvistika a teorie diskurzu) a témata 11. Corpus delicti korpus: co je nového počátky korpusové lingvistiky v kontextu americké lingvistické situace poloviny 20. století, bostonský korpus, motivy rozvoje a současný stav korpusové lingvistiky 12. Kognice i konstrukce: na prahu 21. století východiska kognitivní lingvistiky (Lakoff, Langacker) a jejich rozvinutí v konstrukčních gramatikách (Croft): pojem symbolické funkce jazyka, kategorizace, konstrukce proti opozici gramatika vs. slovník Literatura: Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Základní: A short history of linguistics (ROBINS, R. H.) Základní: Encyclopedia of Language and Linguistics (BROWN, K. (ed.)) Základní: PLESKALOVÁ et al. Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky. Praha, 2007. Základní: ČERNÝ, J. Malé dějiny lingvistiky. Praha, 2005. Základní: HELBIG, G. Vývoj jazykovědy po roce 1970. Praha, 1991. Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu: Alespoň základní čtenářská znalost angličtiny. Získané způsobilosti: Studenti se orientují v základním vývoji jazykovědného myšlení a elementární metodologii jeho výzkumu: znají určující teorie, osobnosti, pojmy a díla. Dokážou přiměřeně epistemologicky kontextualizovat jazykovědné poznatky. Ovládají práci s historickým textem – základy kritického čtení textu. V kombinaci s předmětem Dějiny české lingvistiky jsou schopni usouvztažňovat vývoj ve světové lingvistice s domácími jazykovědnými badatelskými procesy. Vyučovací metody: Přednášení Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Známkou Písemná zkouška Analýza výkonů studenta Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Základy gramatických popisů (strukturní, generativní, procesuální, kognitivní atd. gramatiky) Cíle předmětu (anotace): Každá jazykovědná praxe stojí na základech konkrétní teorie, pojmech, metodách. V tomto semináři budete číst některá ze základních děl teoretické lingvistiky dvacátého století, např.: Prolegomena k teorii jazyka Louise Hjelmsleva, Kurz obecné lingvistiky Ferdinanda de Saussura, Teze Pražského lingvistického kroužku, Syntaktické struktury Noama Chomskeho, Jak udělat něco slovy Johna L. Austina a Ženy, oheň a nebezpečné věci George Lakoffa, Konstrukci gramatiky ze sémantické báze Jana Kořenského. Všechna tato díla budete interpretovat, projdete v diskusi krok po kroku jejich argumentační postupy, detailně popíšete příčiny jejich rozhodnutí se pro určitý způsob poznávání jazyka. Srovnáte jejich zacházení s pojmy, jako jsou jazyk, text, funkce, gramatika, model či systém, zjistíte, v čem si odporují, v čem jsou jejich přístupy korektnější než jiné, jaké předpoklady si s nimi musíte neodmyslitelně dál nést. Každá z nahlížených lingvistických metod bude výhodná pro poznávání některého aspektu jazyka, nebude schopna vidět jiné, zvolí si pro to nástroje, například jádrovou větu a transformaci, pojem funkce a hodnoty, jazykové roviny a jednotky nebo strukturu lidského jednání. V metodách lingvistiky poznáte, k čemu se při přihlášení se ke konkrétní lingvistické tradici zavazujete, čeho s ní budete schopni dosáhnout a jak. Požadavky na studenta: (1) Pravidelná příprava / četba zadané literatury (2) Úspěšné absolvování testu a kolokvia Obsah: (1)-(3) Ferdinand de Saussure, Kurs obecné lingvistiky a východiska strukturní lingvistiky (4)-(6) Prolegomena k teorii jazyka Louise Hjelmsleva, hyperbola strukturní metody (7)-(9) Syntaktické struktury Noama Chomského, generativní a transformační lingvistika (10) Jak udělat něco slovy Johna Langshawa Austina, mluvní akty v jazykovém systému (11) Metafory, kterými žijeme George Lakoffa a Marka Johnsona, vtělenost gramatiky a kognitivní aspekty jejího designu (12)-(13) Konstrukce gramatiky ze sémantické báze Jana Kořenského, bezpečný přístup k tvorbě gramatiky Literatura: Doporučená: AUSTIN, J. L., & PECHAR, J. Jak udělat něco slovy. Praha: Filosofia, 2000. ISBN 8070071338. Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Doporučená: KOŘENSKÝ, J. Konstrukce gramatiky ze sémantické báze. Praha: Academia, 1984. Doporučená: SAUSSURE, F., ČERMÁK, F., & DE MAURO, T. Kurs obecné lingvistiky. Praha: Academia, 2007. ISBN 9788020015686. Doporučená: LAKOFF, G., JOHNSON, M., TRÁVNÍČEK, J., & ČEJKA, M. Metafory, kterými žijeme. Brno: Host, 2002. ISBN 8072940716. Doporučená: HJELMSLEV, L., & ČERMÁK, F. O základech teorie jazyka. Praha: Academia, 1972. Doporučená: CHOMSKY, N., BENEŠOVÁ, E., DANEŠ, F., & HLAVSA, Z. Syntaktické struktury: logický základ teorie jazyka, o pojmu "gramatické pravidlo". Praha: Academia, nakladatelství Československé akademie věd, 1966. Získané způsobilosti: Detailní obeznámenost se základními lingvistickými teorie dvacátého století, jejich terminologií a argumentací Vyučovací metody: Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Písemná zkouška Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K NOVÉMU PŘEDMĚTU Základy lingvistické práce Cíle předmětu (anotace): Cílem semináře je seznámit posluchače se základy vědecké, resp. lingvistické práce. V teoretickém úvodu se věnuje problematice vědeckého zkoumání, podstatě vědy a vědeckým metodám. V praktické části představuje nutné elementární procedury vědecké práce (vyhledávání a třídění informací) a náležitosti vědeckých výstupů (charakteristika vědeckého textu, základním pravidlům psaní vědeckého textu, formálním náležitostem). V průběhu semináře jsou studenti také seznámeni s různými typy softwarových nástrojů, které jsou vhodné pro různé fáze a typy vědecké práce. Požadavky na studenta: (1) Pravidelná účast (max. 2 neomluvené absence) (2) Pravidelná příprava/plnění zadaných úkolů (3) Esej Obsah: (1) Vědecká práce a lingvistická specifika (2) Vědecká metodologie (3) Zdroje a vyhledávání informací (4) Třídění informací (5) Základní náležitosti prezentace lingvistické práce (6) Žánrová specifika odborného textu (7) Formální struktura odborného textu (8) Plagiát a etika vědecké práce (9) Citace a citační normy (10) Editace textu (základní typografická pravidla) (11) Publikační platformy (12) Komplexní případová analýza konkrétního odborného textu Literatura: Základní: ŠANDEROVÁ, J. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Praha, 2005. Základní: ECO, U. Jak napsat diplomovou práci. Votobia, Olomouc, 1997. Základní: ČMEJRKOVÁ, S. – DANEŠ, F. a kol. Jak napsat odborný text. Praha, 1999. Doporučená: ECO, U., & Seidl, I. Jak napsat diplomovou práci. V Olomouci: Votobia, 1997. ISBN 807198-173-7. Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Získané způsobilosti: Základní orientace v informačních zdrojích a v práci s nimi, znalost náležitostí odborného textu, schopnost vypracovat odborný text (formulování výzkumné otázky, vyhledávání relevantních zdrojů, členění odborného textu, základní náležitosti argumentace etc.), přehled nástrojů (software, online služby) pro akademickou práci Vyučovací metody: Přednášení Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Metody písemných akcí (např. u souborných zkoušek, klauzur) Hodnotící metody: Analýza výkonů studenta Rozbor jazykového projevu studenta Systematické pozorování studenta Seminární práce Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Základy matematiky pro lingvisty 1 Cíle předmětu (anotace): Cílem kursu je připomenout studentům ty pasáže základů matematiky a jejího aparátu, které jsou potřebné pro exaktní zpracování lingvistických výběrových souborů a následné exaktní vyhodnocení věrohodnosti takto provedených experimentů. Kurs je určen po studenty filologických i jiných humanitních oborů. Kurz je navazován kurzem Základy matematiky pro lingvisty 2. Oba by se měly stát podkladem a teoretickou přípravou pro absolvování dalších kursů (např. Matematické modelování textu 1 a 2, Menzerath-Altmannův zákon 1 a 2), kde by měly být získané poznatky aplikovány. Požadavky na studenta: 1. pravidelná docházka (max. 2 neomluvené absence) 2. vypracování encyklopedického hesla 3. úspěšné absolvování závěrečného testu Obsah: 1. Základní matematický aparát (pojmosloví, číselné obory, teorie množin) 2. Nosné pojmy matematické logiky a teorie množin (základy logiky – operátory, výroky, hypotézy) 3. Úvod do teorie funkcí – obecné vlastnosti funkcí (definice, definiční obor, obor hodnot, prostota, monotónnost) 4. Lineární, kvadratická funkce (popis a vlastnosti, řešení základních souvztažných rovnic) 5. Lineárně lomená, mocninná funkce (popis a vlastnosti, řešení základních souvztažných rovnic) 6. Exponenciální, logaritmická funkce (popis a vlastnosti, řešení základních souvztažných rovnic) 7. Inverzní funkce (definice, vlastnosti, aplikace) 8. Práce s grafy, praktické užití ve statistice a lingvistice 9. Základy kombinatoriky (variace, permutace, kombinace – s opakováním, bez opakování; ukázky aplikace v lingvistice) 10. Základy pravděpodobnosti - definice (jev, pokus, výsledek pokusu; ukázky aplikace v lingvistice) Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 11. Základy statistiky pro vyhodnocení průkaznosti experimentů – základní pojmy, grafy (zejména histogramy) 12. Základy statistiky (základní a výběrový soubor, aplikace v lingvistice) 13. Základy statistiky (charakteristiky polohy a variability) Literatura: Doporučená: ŠALÁT, T. Malá encyklopédia matematiky. Bratislava: Obzor, 1981. Doporučená: POLÁK, J. Přehled středoškolské matematiky. Praha: Prometheus, 2008. ISBN 978-807196-356-1. Doporučená: REKTORYS, K. Přehled užité matematiky. Praha: Prometheus, 2000. ISBN 8071961795. Doporučená: KRIEGELSTEIN, E., JIRÁSEK, F., & TICHÝ, Z. Sbírka řešených příkladů z matematiky. [Díl] 1, Logika množiny, lineární a vektorová algebra, analytická geometrie, posloupnost a řady, diferenciální a integrální počet funkcí jedné proměnné: příručka pro vysoké školy. Praha: Nakladatelství technické literatury, 1987. Doporučená: JIRÁSEK, F. Sbírka řešených příkladů z matematiky. [Díl] 3, Okrajové úlohy pro diferenciální rovnice druhého řádu, soustavy obyčejných diferenciálních dvojic a jejich stabilita, počet pravděpodobnosti, matematická statistika, nomografie: celostátní vysokoškolská učebnice. Praha: Nakladatelství technické literatury, 1989. Doporučená: KRIEGELSTEIN, E., JIRÁSEK, F., & TICHÝ, Z. Sbírka řešených příkladů z matematiky: Logika a množiny, lineární a vektorová algebra, analytická geometrie, posloupnosti a řady, diferenciální a integrální počet funkcí jedné proměnné. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1982. Doporučená: ŠKRÁŠEK, J., & TICHÝ, Z. Základy aplikované matematiky. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1986. Získané způsobilosti: V úvodu kurzu je zopakován základní, nosný aparát matematiky, jako jsou matematické pojmosloví, číselné obory, jejich vlastnosti, logika a teorie množin. Detailně je dále připomenuta problematika funkcí, jejich vlastností a grafů (lineární, kvadratická, lineárně lomená, exponenciální, logaritmická). Z vlastností základních funkcí jsou odvozovány vlastnosti funkcí k nim inverzních. Vše je demonstrováno platnými lingvistickými zákony (např. Zipfovým a Menzerath-Altmannovým). Dále jsou zopakovány základy kombinatoriky a pravděpodobnosti, aby mohly být navázány základy statistiky nutné pro vyhodnocení validity lingvistických experimentů. Obsah kursu je doplněn o krátké praktické ukázky aplikace získaných poznatků. Vyučovací metody: Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Demonstrace Hodnotící metody: Písemná zkouška Systematické pozorování studenta Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Základy matematiky pro lingvisty 2 Cíle předmětu (anotace): Cílem kursu je navázat na předmět Základy matematiky pro lingvisty 1 a prohloubit u studentů znalosti vyšší matematiky a jejího aparátu, které jsou potřebné pro použití exaktních metod při zpracování textových výběrových souborů a pro případné následné exaktní vyhodnocení věrohodnosti takto provedených experimentů. Kurs je určen po studenty filologických i jiných humanitních oborů a předpokládá znalost matematiky minimálně na úrovni kurzu Základy matematiky pro lingvisty 1. Oba by se měly stát podkladem a teoretickou přípravou pro absolvování dalších kursů (např. Matematické modelování textu 1 a 2, Menzerath-Altmannův zákon 1 a 2), kde by měly být získané poznatky aplikovány. Požadavky na studenta: 1. pravidelná docházka (max. 2 neomluvené absence) 2. vypracování encyklopedického hesla 3. úspěšné absolvování závěrečného testu Obsah: 1. Posloupnosti - definice, výpočty, aplikace 2. Posloupnosti - výpočty, praktické aplikace 3. Řady, časové řady - definice, výpočty, aplikace 4. Úvod do diferenciálního počtu 5. Derivace funkce - definice, pravidla pro výpočty 6. Derivace funkce a její aplikace pro potřeby lingvistického výzkumu 7. Diferenciální rovnice - definice, typy, aplikace 8. Úvod do řešení jednoduchých diferenciálních rovnic 9. Základy statistiky pro vyhodnocení průkaznosti experimentů - formulace hypotézy a reformulace ve statistické/matematické podobě 10. Základy statistiky - pravděpodobnostní rozdělení 11. Základy statistiky - lineární regrese a koeficient korelace 12. Základy statistiky - klastrová analýza Literatura: Doporučená: ŠALÁT, T. Malá encyklopédia matematiky. Bratislava: Obzor, 1981. Doporučená: POLÁK, J. Přehled středoškolské matematiky. Praha: Prometheus, 2008. ISBN 978-807196-356-1. Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Doporučená: REKTORYS, K. Přehled užité matematiky. Praha: Prometheus, 2000. ISBN 8071961795. Doporučená: KRIEGELSTEIN, E., JIRÁSEK, F., & TICHÝ, Z. Sbírka řešených příkladů z matematiky. [Díl] 1, Logika množiny, lineární a vektorová algebra, analytická geometrie, posloupnost a řady, diferenciální a integrální počet funkcí jedné proměnné: příručka pro vysoké školy. Praha: Nakladatelství technické literatury, 1987. Doporučená: JIRÁSEK, F. Sbírka řešených příkladů z matematiky. [Díl] 3, Okrajové úlohy pro diferenciální rovnice druhého řádu, soustavy obyčejných diferenciálních dvojic a jejich stabilita, počet pravděpodobnosti, matematická statistika, nomografie: celostátní vysokoškolská učebnice. Praha: Nakladatelství technické literatury, 1989. Doporučená: KRIEGELSTEIN, E., JIRÁSEK, F., & TICHÝ, Z. Sbírka řešených příkladů z matematiky: Logika a množiny, lineární a vektorová algebra, analytická geometrie, posloupnosti a řady, diferenciální a integrální počet funkcí jedné proměnné. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1982. Doporučená: ŠKRÁŠEK, J., & TICHÝ, Z. Základy aplikované matematiky. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1986. Předpoklady - další informace k podmíněnosti studia předmětu: Znalosti základů matematiky minimálně na úrovni kurzu Základy matematiky pro lingvisty 1 Získané způsobilosti: V kurzu se studenti seznámí s vybranými kapitolami vyšší matematiky využitelné pro kvantitativně lingvistické výzkumy. Krátká, nutná teoretická platforma je doplněna o ukázky výpočtu a praktické aplikace v lingvistice. V kurzu se studenti mohou setkat s úvodem do teorie posloupností, řad, diferenciálního počtu a prohloubí si své znalosti užité statistiky. Vyučovací metody: Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Demonstrace Hodnotící metody: Písemná zkouška Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 SYLABUS K INOVOVANÉMU PŘEDMĚTU Život, informace a jazyk: úvod do biologie Cíle předmětu (anotace): Kurz doc. Antona Markoše a dalších členů Katedry filosofie a dějin přírodních věd PřF UK uvádí do problematiky teoretické biologie, a to s přesahem k teorii jazyka; je těsně navázán na související kurz Život, informace a jazyk: úvod do biologie; oba kurzy mají společnou náplň, jsou však realizovatelné samostatně, posluchač se pak zaměřuje jen na aspekty jednoho z nich. Kurzy jsou základním uvedením do současného stavu vědy o živém a připravují posluchače pro porozumění problematice biosémiotiky, gramatického popisu DNA a proteosyntézy apod. Tyto základní vstupy předznamenávají kontakt se současnou diskusí o sémióze buňky, jejímž je doc. Markoš předním představitelem. Studenti jsou v seminářích seznamování s tematikou teoretické biologie, a to přístupnou formou a v rozsahu, který je nutný k rozvíjení analogií jazyka a DNA atd. Posluchači se zorientují ve výkladech vzniku života a jeho vývoje a srovnají tuto problematiku s otázkami vzniku a vývoje jazyka. Jednotlivé teorie, které mají biologický základ a specifickým způsobem vysvětlují design organismů, jejich evoluční proměny, sociální chování atd., jsou komparovány s poznatky o principech vývoje jazyka, jazykové typologii a univerzáliích jazykového systému. Seminář je při svém interdisciplinárním přesahu diskusně zaměřen a jeho nejširší metodologický rámec tvoří sémiotika, která popisuje znakový charakter jazyka a také živého. Požadavky na studenta: (1) Pravidelná příprava / četba zadané literatury (2) Úspěšné absolvování testu a kolokvia Obsah: (1)-(3) Úvod do biologie a teorie života (4) Teorie evoluce (5) Buněčná teorie (6)-(7) Vznik a evoluce života (8) Prokaryota – systematika a symbiózy (9) Symbiogenezea a symbióza v evoluci (10) Eukaryota – vznik struktury a členění (11) Evo devo (12) Evoluce člověka (13) Evoluce jazyka Literatura: Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Doporučená: MARKOŠ, A. – KOUBOVÁ, A. Jazyková metafora živého. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2010. ISBN 978-80-87378-42-7. Doporučená: MARKOŠ. A. – GRYGAR, F. – HAJNAL, L. – KLEISNER, K. – KRATOCHVÍL, Z. – NEUBAUER, Z. Life as its own designer: Darwin‘s Origin and Western thought. Heidelberg - London - New York, 2009. Doporučená: MARKOŠ, A., & MONOD, J. L. Náhoda a nutnost: Jacques Monod v zrcadle naší doby: sborník statí. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2008. ISBN 9788086818665. Doporučená: BARBIERI, M. Organické kódy: úvod do sémantické biologie. Praha: Academia, 2006. ISBN 8020014039. Doporučená: MARKOŠ, A. Povstávání živého tvaru. Praha: Vesmír, 1997. ISBN 80-85977-05-2. Doporučená: MARKOŠ, A. Tajemství hladiny: hermeneutika živého. Praha: Dokořán, 2003. ISBN 8086569675. Doporučená: ALBERTS, B. – BRAY, D. – JOHNSON, A. – LEWIS, J. – RAFF, M. – ROBERTS, K. – WALTER, P. – BOUZEK, B. – HOZÁK, P. – KOTYK, A. Základy buněčné biologie: úvod do molekulární biologie buňky. Ústí nad Labem: Espero, 2001. ISBN 8090290604. Získané způsobilosti: Základní obeznámenost se současnou biologií a vztahem k sémiotickým popisům Vyučovací metody: Přednášení Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) Metody práce s textem (učebnicí, knihou) Hodnotící metody: Písemná zkouška Analýza výkonů studenta
Podobné dokumenty
Romantismus 6
Portrét P. B. Shelleyho od A. Curranové (1819); a pohled na universitní budovu v Oxfordu;
fotografická reprodukce a foto (the public domain, www. wikipedia.org)
Ani Shelleymu osud nedopřál dlouhý a...
Obsah 1. Úvod
2.3 Návrh plánu komunikace - systém SOSTAC
Návrh plánu marketingové komunikace obsahuje základní prvky, které každá
úspěšná firma dodržuje. Pro tento a mnohé další marketingové plány slouží tzv. SO...
Úlohy z výrokové logiky
”ñ” Protože je množina maximálnı́ bezesporná, tak jistě obsahuje formuli ve tvaru: &tq v1 pqq |
q P Pu, ta však má pouze jeden model.
”ð” (sporem) Necht’ |M pT q| ¡ 1.
Existuje tedy nějaká...
134 | http://perspectives-ism.eu Vinklárik Milan Doc. PhDr., CSc
další instituce, které kvalifikovaně a koordinovaně aplikovaly teorii
programovaného učení a vyučování do podmínek jednotlivých stupňů
škol, rezortních výzkumných ústavů a do celoţivotního vzdělává...
Sylaby předmětů - Katedra obecné lingvistiky
Vyučovací metody:
1. Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
2. Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
3. Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Hodnotící metody:
1. Analýza výkonů stu...
Česká média a jejich role v procesu politické změny roku 1989
tedy ve dnech, kdy se rozhodovalo o budoucnosti politického systému v Československu, by
měla být podkladem pro zkoumání uvedené hypotézy. A to s nadějí, že uvedený popis dějů a
událostí podpoří – ...
match-making seminar - Fondy EHP | CZ06 – Kulturní dědictví a
Maltézské náměstí 1, Praha 1 (see the maps).
For more information see the Programme of the match-making seminar
(registration from 9.00, start of the seminar at 10.00).