nová klasifikace ajcc doporučený terapeutický postup u
Transkript
NOVÁ KLASIFIKACE AJCC DOPORUČENÝ TERAPEUTICKÝ POSTUP U PACIENTŮ S MALIGNÍM MELANOMEM V JEDNOTLIVÝCH STÁDIÍCH, DÉLKA A TYP DISPENZARIZACE ARENBERGEROVÁ, M. Dermatovenerologická klinika UK 3. LF a FNKV v Praze Maligní melanom kůže vzniká neoplastickou proliferací kožních melanocytů - buněk tvořících pigment. Jedná se o tumor s nejrychleji vzrůstající incidencí na světě. Počet onemocnění maligním melanomem se každých deset let zdvojnásobí. V současné době připadá v České republice na 100 000 obyvatel zhruba 12–14 nově hlášených melanomů. JAKÉ JSOU FAKTORY, PODÍLEJÍCÍ SE NA VZNIKU TOHOTO NÁDORU? 1. Genetická dispozice – zde se uplatňuje několik dědičně podmíněných syndromů, jako je FAMMM (familial atypical multiple mole and melanoma), syndrom dysplastických névů či xeroderma pigmentosum. Přibližně 5-10 % melanomů se vyskytuje v rodinách s genetickou zátěží pro toto onemocnění. 2. Velké kongenitální névy, dysplastické névy. 3. Imunosuprese, vyvolaná léky nebo onemocněními (HIV). 4. UV záření – předpokládá se, že na vzniku melanomu se podílí zejména UVB záření. UVB záření indukuje v kůži řadu patologických procesů, jako je imunosupresivní účinek, vznik volných kyslíkových radikálů a postižení DNA melanocytů. Největší riziko vzniku melanomu na kůži vzniká ve spojitosti s akutním, intermitentním spálením kůže, a to zejména v dětském věku. Chronická UV expozice se podílí na vzniku pouze jednoho typu melanomu, a to lentigo maligna melanoma. Další faktory podílející se na vzniku tohoto zhoubného nádoru jsou fototyp kůže (ohrožen je zejména 30 fototyp I a II), dlouhodobé pobyty v blízkosti rovníku nebo časté dovolené tamtéž. Melanom roste ve dvou fázích: horizontálně-radiální, kdy se atypické melanocyty šíří epidermis, a vertikální, kdy melanomové buňky pronikají do koria a zde se množí. Do vertikální fáze přejde v průběhu doby většina melanomů. KLINICKY A HISTOLOGICKY ROZLIŠUJEME 4 TYPY MALIGNÍHO MELANOMU: 1. Povrchově se šířící melanom (SSM) SSM reprezentuje až 70 % všech maligních melanomů. U mužů jej obvykle najdeme v horních partiích trupu a u žen na bércích nebo stehnech. Je charakterizován horizontálním růstem, jeho okraje jsou zpočátku relativně pravidelné, ale později získávají typické nepravidelné melanomové kontury (obr. 1). 2. Nodulární melanom (NM) NM tvoří až 20 % všech melanomů, a řadí se tak na druhé místo v četnosti tohoto nádoru. Charakterizuje jej rychlý vertikální růst na podkladě melanocytárního névu nebo vzniká na klinicky intaktní kůži (obr. 2). 3. Lentigo maligna melanom (LMM) LMM se tvoří na podkladě lentigo maligna, obvykle na obličeji u starších osob. Projev může dosahovat v průměru až 10 cm a k vertikálnímu růstu dochází až po mnoha letech. 4. Akrolentiginózní melanom (ALM) Klinicky se jedná o nodulární melanom nebo Referátový výběr ARENBERGEROVÁ, M. povrchově se šířící melanom v charakteristické lokalizaci bez přítomnosti vlasových folikulů, tedy na dlaních, ploskách nebo pod nehty. Prognosticky je tento typ nejrizikovější. Prognostické faktory u primárního maligního melanomu jsou: • vertikální tloušťka tumoru (histologické měření maximální tloušťky nádoru podle Breslowa udávané v mm) • přítomnost ulcerace primárního tumoru (histologicky verifikovaná) • invaze tumoru do kůže podle Clarka (zejména rozlišení Clark level II/III a IV/V) • pohlaví (horší prognóza u mužů) • lokalizace tumoru (horší prognóza u melanomů na hlavě a krku, trupu) Maligní melanom může metastazovat primárně lymfogenně, ale i hematogenně. Zhruba 2/3 primárních metastáz jsou omezeny na regionální lymfatickou oblast. Výrazně zhoršují prognózu pacienta a manifestují se jako: • satelitní metastáza (do 2 cm od primárního tumoru) • in-transitní metastáza (postihuje kůži nebo podkoží dále než 2 cm od primárního tumoru, ale ne až za regionálními lymfatickými uzlinami) • mikro- nebo makrometastáza do regionálních lymfatických uzlin Pro maligní melanom byla světově akceptována nová klasifikace American Joint Commission on Cancer (AJCC 2003). TNM klasifikace u maligního melanomu dle AJCC 2003 T Klasifikace Tloušťka tumoru Ulcerace T1 ≤ 1,0 mm T2 T3 T4 1,01–2, 0 mm 2,01–4,0 mm > 4,0 mm a: bez ulcerace nebo Clark level II/III b: s ulcerací nebo Clark level IV/V a: bez ulcerace b: s ulcerací a: bez ulcerace b: s ulcerací a: bez ulcerace b: s ulcerací N Klasifikace Počet meta lymf. uzlin Rozsah metastáz do lymf. uzlin N1 1 uzlina N2 2–3 uzliny a: mikrometastáza 1) b: makrometastáza 2) a: mikrometastázy 1) b: makrometastázy 2) c: in-transitní nebo satelitní metastáza(y) bez meta uzlin N3 4 a více uzlin či zpečené uzliny nebo in-transitní nebo satelitní metastáza(y) s meta do lymf. uzlin M Klasifikace Lokalizace a druh vzdál. metastáz Sér. laktát dehydrogenáza M1a vzdál. metastázy kožní, subkutánní či uzlinové meta do plic meta v ostatních viscerál. orgánech vzdálené metastázy kdekoli normální M1b M1c normální normální zvýšená 1) Mikrometastázy – detekovány na základě elektivní či sentinelové biopsie lymfatických uzlin 2) Makrometastázy – zjištěny klinicky/potvrzeny sonograficky a verifikovány histologicky po lymfadenektomii. Nebo metastázy do lymfatických uzlin s velkým extrakapsulárním šířením z dermatovenerologie 31 ARENBERGEROVÁ, M. LÉČBA Celkové přežití pacientů s maligním melanomem v jednotlivých stádiích. (z publikace: Balch, C. M. et al.: J Clin Oncol 19, 2001, s. 3635–3648) DIAGNOSTIKA • K odlišení benigních pigmenových projevů od melanomů slouží pravidla ABCDE (asymetrie projevu, nepravidelné ohraničení, nehomogenní barva, průměr > 6 mm, elevace projevu). Jejich význam by se však neměl přeceňovat. • V diferenciální diagnostice má velký význam dermatoskopie. Podle proběhlých studií vzrůstá počet správně diagnostikovaných melanomů pomocí dermatoskopu až o 35 %. • Při sledování průběhu změn jednotlivých pigmentových projevů se uplatňuje zejména digitální dermatoskopie. • Histopatologické určení primárního nádoru se stanovením hlavních rizikových prognostických faktorů (Breslow index, přítomnost ulcerace), ale i ostatní rizikové prognostické faktory (přítomnost regrese, mikrosatelitů, angioinvaze, lymfangioinvaze, vysoká mitotická aktivita). • Stanovení TNM stádia (platná AJCC klasifikace). • Provedení zobrazovacích vyšetření v rámci vstupního stagingového vyšetření u pacientů s melanomem hodnoty Breslow > 1mm (sonografické vyšetření regionálních lymfatických uzlin, sonografické vyšetření břicha včetně abdominálních lymfatických uzlin a RTG plic). Vstupní stagingové vyšetření má význam zejména pro pozdější srovnávání nálezů. U pacientů ve stádiu III by měla být tato vyšetření doplněna o CT či MRT mozku, scintigrafii skeletu. U rizikových pacientů je k zvážení indikace PET-CT vyšetření. 32 Chirurgická léčba primárního tumoru • Zásadní význam pro pacienta s melanomem má včasná chirurgická excize nádoru. • Suspektní pigmentové projevy by měly být odstraňovány in toto, aby bylo možné provést co nejpřesnější histopatologické vyšetření celého projevu. • Probatorní excize se provádějí při podezření na lentigo maligna v obličeji, při podezření na akrolentiginózní melanom na ploskách a dlaních a ze slizničních projevů. Nevýhodou tohoto postupu je obtížnější nebo dokonce méně přesné histopatologické vyhodnocení. Bylo prokázáno, že u pacientů po provedení probatorní excize nedochází ke zhoršení prognózy ve srovnání s pacienty s primárně úplnými excizemi. • Rozsah excize by měl být v souladu se stávajícím doporučením pro bezpečnostní okraj okolo nádoru uvedený v tabulce. Breslow index bezpečnostní lem in situ 0,5 cm < 2 mm 1 cm > 2 mm 2 cm • Pokud nádor nebyl excidován in toto nebo nebyl dodržen dostatečný bezpečnostní lem, provádí se v druhé etapě reexcize jizvy v takovém rozsahu, aby byl dosažen doporučený bezpečnostní okraj. Reexcize by měla proběhnout do 4 týdnů od primární excize. Biopsie sentinelové uzliny • U melanomů > 1mm se odstraňuje tzv. sentinelová uzlina (spádová uzlina pro oblast tumoru). • Biopsie sentinelové uzliny se provádí: 1. současně s excizí primárního tumoru (optimální případ), 2. v druhé etapě s časovým odstupem, jako ještě přípustná se uvádí doba do jednoho měsíce po operaci nádoru (není ideální, jelikož rozsáhlejší výkon při primární excizi nádoru může vést k narušení lymfatických poměrů, a tím ke ztížení identifikace správné lymfatické uzliny). Referátový výběr ARENBERGEROVÁ, M. • Značení sentinelové uzliny se provádí duplicitně: patentní modří a koloidem značeným radionuklidem Tc99m. • Sentinelová uzlina se vyšetřuje histopatologicky barvením hematoxylin-eosinem doplněným o imunohistochemické vyšetření. Nutné je uzlinu vyšetřit v celém rozsahu. • Pokud je sentinelová uzlina negativní, předpokládá se, že i ostatní regionální lymfatické uzliny nejsou postiženy nádorovým procesem. Pokud je pozitivní, je pacient indikován k provedení radikální lymfadenektomie. Adjuvantní terapie • Jedná se o terapii, která se nasazuje co nejdříve po chirurgické excizi nádoru u pacientů bez klinicky patrných metastáz tumoru či po jejich odstranění. • Imunologické léčebné postupy, jako vakcíny, cytokiny: interferon gama, TNF alfa, IL-2, IL-12 nebo GM-CSF, nepřinesly v proběhlých klinických studiích očekávaný výsledek v adjuvantní terapii. • Interferon alfa je první látkou v adjuvantní terapii, která v prospektivních randomizovaných studiích přinesla výrazný efekt pro pacienta. Interferon alfa je využíván pro své významné imunomodulační a anti-tumorózní vlastnosti, a s tím související prodloužení období bez relapsu (RFS-relapse free survival). • K léčbě interferonem alfa jsou indikováni pacienti s vysoce rizikovým melanomem, stádium IIB, IIC a III (dle AJCC 2003). • Dle současných doporučení se interferon alfa dávkuje: Vysoká dávka: 9-10 MIU s.c./den 5krát týdně po 4 týdny v rámci indukce, následná pokračovací léčba 9–10 MIU 3krát týdně po dobu 1 roku. Při intoleranci tzv. vysoké dávky pacientem je možná redukce na tzv. střední dávku 5–6 MIU 3krát týdně po dobu 2 let. z dermatovenerologie LÉČBA METASTAZUJÍCÍHO MELANOMU A. léčba kožních a podkožních metastáz Jedná se především o metastázy satelitní (do 2 cm od prim. nádoru), intransitní (dále než 2 cm od primárního tumoru nepřekračující oblast regionálních lymfatických uzlin) nebo vzdálené kožní a podkožní metastázy. Podle počtu a lokalizace metastáz volíme jeden z následujících léčebných postupů: • chirurgická excize metastáz • radioterapie • kryoterapie • laserová terapie (CO2) • intralesionální aplikace IL-2 nebo interferonu alfa • izolovaná hypertermická cytostatická končetinová perfúze Při kombinaci vzdálených kožních/podkožních metastáz se vzdálenými orgánovými metastázami volíme systémovou chemoterapii. B. léčba metastáz v regionálních lymfatických uzlinách 2/3 melanomů metastazují primárně lymfogenně. První volbou u klinicky manifestních/sonograficky verifikovaných metastáz do regionálních lymfatických uzlin je chirurgická radikální lymfadenektomie. K tomuto zákroku jsou též indikováni pacienti Foto: Arenbergerová, M. Obr. 1 – Superficiálně se šířící melanom 33 ARENBERGEROVÁ, M. se sentinelovou uzlinou s přítomností nádorových buněk. Od profylaktické disekce lymfatických uzlin se v současnosti upouští. Při léčebném imunoterapeutickém režimu se u pacientů ve stádiu IV nejčastěji využívá kombinace interferonu alfa a interleukinu 2. U pacientů, kde není možné provést radikální lymfadenektomii, se provádí radioterapie příslušné oblasti. V chemoimunoterapii se uplatňuje kombinace chemoterapie s interferonem alfa či interleukinem 2. Mezi experimentální přístupy patří zejména využití vakcín či antiangiogenní terapie. Při kombinaci metastáz v regionálních lymfatických uzlinách se vzdálenými orgánovými metastázami volíme systémovou chemoterapii. C. léčba vzdálených orgánových metastáz Prognóza pacientů se vzdálenými metastázami je velice závažná. Nejčastěji postiženými orgány jsou plíce, játra, CNS, kosti a další orgány. Léčebné postupy zahrnují: chemoterapii, imunoterapii, chemoimunoterapii a experimentální léčbu. Za zlatý standard chemoterapie u melanomu se považuje dakarbazin (DTIC). Alternativou dakarbazinu je temozolomid, jehož výhodou je perorální podání a prostupnost hematoencefalickou bariérou. Proto je, na rozdíl od dakarbazinu, účinný i u metastáz mozku. Prostupný hematoencefalickou bariérou je též fotemustin. PRIMÁRNÍ A SEKUNDÁRNÍ PREVENCE MELANOMU Primární prevence souvisí s osvětou. Šíří informace o škodlivém vlivu UV-záření (zejména UVB), napomáhá vyhledávání rizikových osob a doporučuje pravidelné preventivní prohlídky. Sekundární prevence spočívá ve sledování pacientů s maligním melanomem s cílem zabránit či včas podchytit progresi, odhalit duplicitu melanomu. DISPENZARIZACE PACIENTŮ S MALIGNÍM MELANOMEM Typ a délka dispenzarizace se odvíjí od klinického stádia pacienta. Dispenzarizace pacienta v prvních třech letech po operaci primárního nádoru je zejména důležitá, protože se v tomto období objevuje zhruba 70–80 % metastáz. Pozdní metastázy po 10 i 20 letech nejsou u melanomu výjimkou, proto by měla být dispenzární péče doživotní. Foto: Arenbergerová, M. Obr. 2 – Nodulární melanom 34 Při pravidelných kontrolách by mělo být standardně provedeno fyzikální vyšetření kůže a palpační vyšetření lymfatických uzlin. V závislosti na stádiu pacienta se pak v pravidelných intervalech provádí: sonografické vyšetření regionálních lymfatických uzlin, sonografické vyšetření břicha včetně abdominálních lymfatických uzlin a RTG plic. U pacientů s lokoregionálním metastazováním se tato vyšetření doplňují o CT či MRT mozku, scintigrafii skeletu. U rizikových pacientů lze jako alternativu ke konvenčním vyšetřovacím postupům zvážit indikaci PET-CT. Referátový výběr
Podobné dokumenty
Karcinom anu Karcinom anu 47
Adenokarcinomy anální oblasti jsou vzácné. Pokud jsou diagnostikovány, řídí se jejich léčba postupy pro terapii karcinomu rekta.
Až 70% pětiletého přežití může být dosaženo i u pokročilých forem ná...
ke stažení zde - Společnost českých patologů
obsahující kyselinu octovou (Bouin, Carnoy, Methacarn); je však
třeba upozornit, že použití těchto fixativ znemožní provedení
vyšetření FISH na těchto vzorcích (má význam u vzorků z metastatického ...
Biologické dny Brno 2014
U všech tří pacientů jsme v DNA izolované z tkáně primárního nádoru zjistili přítomnost aktivačních mutací genu KRAS.
Stejné mutace pak byly u dvou pacientů s CRC detekovány také v cfDNA. Zachycené...
informační průvodce pro pacientky s karcinomem prsu
• Stadium II:
Velikost nádoru se pohybuje mezi 2 a 5 cm, axilární uzliny mohou
nebo nemusí být zasaženy nádorem (jsou-li pozitivní a ložisko je menší než 2 cm, pak rovněž hovoříme o stadiu II).
• ...
dysplastické névy
v souladu i pozorování o zvýšeném výskytu karcinomu, zvláště slinivky, prsu a plic u pacientů
s FAMMM syndromem. INK4a není melanom
specifický, jeho delece vede ke snížení kontroly
buněčného růstu,...
PDF stáhnout článek
edukovaný pacient. Centrální roli v lokální pooperační péči má
zkušená podiatrická sestra, která se denně věnuje ošetření rány
i edukaci pacienta a spolupracuje úzce s lékaři.
Lokální terapie v poo...
MUDr. Bořivoj Uchytil
spoluautor 18 posterů nebo přednášek na mezinárodních a národních konferencích.
NĚMEC P., UCHYTIL B.: Současná léčba kombinované a paradoxní embolizace. III.
symposium pracovní skupiny Plicní cirku...
metastazující melanom, možnosti léčby
o popisné dělení, ale každý typ metastáz má
také odlišné biologické chování, a tím i různou
další prognózu onemocnění.
V současné době neexistuje standardní léčebný
přístup k jednotlivým typům meta...