Turistický průvodce
Transkript
Turistický průvodce
olí Jihlava a ok kých istic m tur systé a cyklistických tras vě v Jihla a okolí Obsah Jiřín 36 Cejle 10 Kostelec 36 Cerekvička – Rosice 11 Luka nad Jihlavou 38 Čížov 12 Malý Beranov 41 Dvorce 13 Měšín 42 Hlávkov 15 Mirošov 43 Hubenov 16 Plandry 44 Hybrálec 17 Příseka 46 Ježená 19 Puklice 48 Jihlava a její části 21 Rančířov 49 Masarykovo náměstí 23 Rantířov 50 ZOO 24 Smrčná 52 Lesopark 24 Střítež 53 Městské nádraží 25 Štoky 55 Vodní ráj 25 Velký Beranov 57 Antonínův Důl 26 Větrný Jeníkov 59 Helenín 26 Vílanec 61 Henčov 26 Vyskytná nad Jihlavou 62 Heroltice 27 Ždírec 64 Horní Kosov 27 Hosov 28 přehledová mapa 66 Hruškové Dvory 28 mapa Jihlavy 68 Kosov 29 Pančava 29 Pávov 30 Pístov 30 Popice 31 Staré Hory 32 Vysoká 32 Zborná 33 U Lyžaře 35 Bílý Kámen 9 3 Vážení turisté, Statutární město Jihlava ve spolupráci s 26 partnerskými obcemi vytvořilo ve svém okolí turistický systém o celkové délce 270 km. Realizace projektu proběhla v letech 2009–2011 za finanční pomoci Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod. Unikátní dopravní značení v podobě očíslovaných rozcestníků (patníků), návěstí (směrových tabulí) a upřesňujících značek provází pěší i cyklisty po památkách a zajímavostech regionu. Tento systém také využívá stávající turistické a cyklistické trasy. Součástí projektu Stříbrné pomezí je i tento turistický průvodce, do kterého je vložena přehledová turistická mapa, propagační CD a 5 karet s vybranými doporučenými okruhy. Více informací získáte na webových stránkách www.stribrnepomezi.eu nebo na kontaktních místech partnerských obcí. 5 Jakým způsobem se v tomto turistickém systému pohybovat? Stříbrné pomezí nabízí tři druhy tras, a to pro cyklisty, pěší a trasy kombinované, které jsou určeny pro obě skupiny. Turista si v mapě (na informačních tabulích, v propagačních materiálech či na webových stránkách) vybere trasu, kterou chce uskutečnit. Důležitá jsou čísla patníků, přes které bude projíždět nebo procházet. V terénu se bude orientovat pomocí značení, které ho turistickým systémem provede. Základem značení jsou očíslované patníky se šipkami, které ho navedou k dalšímu patníku na zvolené trase. Na některých křižovatkách jsou umístěny místo patníků přehledné směrové tabule. Mezi jednotlivými křižovatkami s patníky nebo směrovými tabulemi pomáhá turistům pro orientaci doplňkové značení v podobě kulatých symbolů umístěné na sloupech veřejného osvětlení, stromech atd. Pro snazší seznámení se systémem využijte doporučené trasy, které naleznete v propagačních materiálech nebo na www.stribrnepomezi.eu. 6 7 Bílý Kámen Založení Bílého Kamene zůstane navždy zahaleno rouškou tajemství. Vše se nepochybně událo někdy kolem poloviny 13. století, kdy okolí města Jihlavy bylo vyhledávaným cílem hledačů stříbra. Jejich pozornost se mimo jiné soustředila i na okolí starých cest a právě v jednom takovém místě, takřka vedle staré stezky od Humpolce k Jihlavě, odkryli horníci rozsáhlé naleziště stříbra. Ruda se nacházela v bílém křemení a tak také pojmenování osady se přímo nabídlo – Biley Kamen, Albo Lapido, Weissensteyn. V těchto podobách nalezneme první zápisy o této vsi v písemných pramenech, z nichž nejstarší je z roku 1359. Památky a zajímavosti Kaufmanns Brunn (Kupecký pramen), patrně poskytoval odedávna osvěžení i poutníkům a putujícím obchodníkům po humpolecké stezce. Kaple sv. Petra a Pavla byla zbudována koncem 18. století v pozdně barokním stylu. Uvnitř se nachází původní oltář a velice barokní malba s iluzivním oltářem. V obci je i křížový kámen s rytinou kříže a kamenný kříž s dvojitou šipkou; obě památky je možné zařadit do kategorie smírčích křížů (kamenů). Stříbrná vzpomínka: v blízkosti obce se dochovaly pozoruhodné pozůstatky po středověké těžbě stříbra. Nejhezčí lokalita, označovaná jako kutiště Bílý Kámen, je v zalesněném svahu Kamenného vrchu asi 500 m sv. od křižovatky za východním okrajem obce. Rudní žílu, táhnoucí se ve směru severozápad – jihovýchod, tu v délce 225 m sledovala řada šachet, po nich dodnes zůstalo 27 jam (pinek) o průměru kolem 10 m, hlubokých až 5 m. Šachty se tady razily jen do takové hloubky, kam dopadlo denní světlo. Haldy kolem šachet vytvářejí souvislý pás. Celé důlní dílo u Bílého Kamene se dochovalo v naprosto neporušeném stavu. Zasloužilo by si vyhlášení za technickou památku a s tím související ochranu. 9 Cejle 48 V roce 1278 byla založena obec Cejle, z německého slova Zeile – značící řadu, ulici. Původní obyvatelstvo zde bylo německého původu, o čemž svědčí i názvy polních tratí katastru z doby Marie Terezie. K Cejli náleží Vestenhof – dnes Kostelecký dvůr. Kdysi se zde nacházel mlýn, díky němuž ves prosperovala. Území obce je tvořeno žulovým masívem Čeřínku. Nachází se zde spousta rašelinišť a podmáčených luk. Památky a zajímavosti Obec leží na jižním svahu žulového masivu prahorní Českomoravské vrchoviny s nejvyšším vrchem Čeřínkem. Její východní hranici tvoří potůček pramenící ve Štuzajfu, který se u Klepáku vlévá do Jedlovského potoka, a hranice pokračuje dále po potoce až do jeho ústí do řeky Jihlávky. Obec leží v nadmořské výšce 550 až 580 m. V roce 1913 byla postavena silnice z obce k nádraží Cejle – Kostelec. V roce 1930 bylo v obci 545 obyvatel, z toho 274 mužů a 271 žen. Tenkrát 13 osob neumělo číst a psát. Zaměstnáni byli hlavně v zemědělství a lesnictví. Jiní se zabývali různými řemesly nebo měli živnost. Ve vsi byl kovář, pekař, švec, mlynář, řezník, krejčí, obuvník, kolař, truhlář, bednář, tesař, zedník, zámečník, kameník aj. V obci je památník padlým z 1. a 2. světové války, naproti je kaplička se zvoničkou, památník padlým z 1. světové války je i na křižovatce ke Kostelci. V rohu zahrady bývalé budovy základní školy je křížový kámen s reliéfem kříže, pod jeho rameny jsou dvě kola. Dnes je použit jako podstavec litinového kříže. Území našeho katastru je tvořeno žulovým masívem Čeřínku, který těžko propouští srážkovou vodu. Ta často zůstává na povrchu, tvoří se rašeliniště a podmáčené louky, kde se udržují chladnomilnější druhy rostlin. 10 Jižní a jihovýchodní úpatí Čeřínku tvoří hranici mezi Humpoleckou a Brtnickou vrchovinou, které jsou součástí Křemešnické a Křižanovské vrchoviny. Masív Čeřínku má mnoho zdrojů vody. Čeřínek je významnou pramennou oblastí. Vydatnost pramenů je v průměru do 1 l/sec. Cerekvička – Rosice 63 Cerekvička | Jméno vysoko položeného místa, jehož Boží muka leží v nadmořské výšce 596 m, znamená významově „nové založení“ (= Neu – Stift), tedy novou ves. Již v písemných záznamech (v listinách) ze 14. století se osada nazývala latinským názvem „Nova Villa“, tj. Nová Ves. Jiným jménem též zvaná Cerekvice, nesprávně také Malá Cerekev, lépe Cerekvička. Název odvozen od dřevěného kostelíku, který prý stával v Cerekvičce při běhu druhé Haberské stezky. Cerekvice se připomíná prvními zápisy r. 1350. Tuto osadu měli Pelhřimovští, po nich Špisserové, Máčkové a Šmilauerové. V patnáctém století zanikla v katastru obce osada Regenholz. Obec byla osídlena značným počtem německých osadníků, zejména v souvislosti s hornickou činností v regionu. Až do roku 1945 do odsunu zde německé obyvatelstvo tvořilo většinu, jak jest patrno z převážně německých jmen i dle archivních údajů. Rosice | Jméno obce je odvozeno z vlastního jména Roch. Německé jméno obce znělo Roschitz. V 15. st. vesnici prodal Prokop Pelhřimovský jihlavskému měšťanovi Jakubovi Bauerhanselovi a r. 1487 Rosice koupila Jihlava. Památky a zajímavosti Kaple Panny Marie v Rosicích – evidenční číslo 4778, umístění na p. č. 682/1 na návsi v Rosicích. Kaple pochází z 19. století, letopočet v nadpraží 1840. 11 Boží muka v Rosicích – evidenční číslo 4779, umístění při cestě do Čížova cca 200 m SZ od obce. Boží muka pochází z 18. století, letopočet na soklu 1767. Kromě uvedených objektů, se na obou katastrech nachází větší množství drobných sakrálních staveb jako jsou pamětní kříže a boží muka, pocházející většinou z 19. a počátku 20. století. Za zvláštní pozornost stojí zbytek (sokl) pravděpodobně podobných božích muk jako jsou již uvedená pod bodem 2. Fragment je proveden poněkud jednodušším způsobem jako již zmiňovaná boží muka a je situován vlevo při cestě z Cerekvičky do Vílance na okraji obce a je na něm čitelný vytesaný letopočet 1789. 46 Čížov Obec na pravém břehu Jihlávky asi 4,5 km jižně od centra Jihlavy, v písemných dokladech poprvé uváděná r. 1358 v souvislosti s dolováním stříbra v jihlavském revíru. Památky a zajímavosti Má řadu cenných staveb lidové architektury. Pozoruhodné jsou zejména dva starobylé šprýchary ze 16. století u domů č.p. 12 a 13. Smírčí kříž 12 Možnost rybolovu Obec Čížov vlastní několik rybníků a na jednom z nich na rybníku Horní Okrouhlík je vyhlášen rybářský revír, kde je možný po zakoupení povolenky rybolov. Dvorce První zmínka o vsi pochází z roku 1360, kdy je připomínaná jako majetek premonstrátského kláštera v Želivě. Ke změnám k pozemkové údržbě docházelo obvykle v dobách husitských válek, a to na úkor církevních institucí. 6. května 1420 husité klášter vydrancovali a klášterní budovy včetně kostela byly poškozeny. Mniši klášter opustili. V roce 1458 král Jiří z Poděbrad vydal listinu, kterou potvrdil želivskému klášteru držení jeho statků. Za vlády tohoto krále však došlo k zásadní změně majetkových poměrů. Představitel kláštera a konventu opat Martin se otevřeně postavil na stranu katolického panstva, které bylo „husitskému“ králi opozicí. Papež Pius II. po nástupu do úřadu v roce 1464 vyhlásil nad Čechami klatbu. To podnítilo vznik panské jednoty roku 1465, jejímž představitelem byl Zdeněk ze Šternberka. Památky a zajímavosti Kaple na návsi Boží muka 13 Hlávkov Dříve se obec nazývala Tloukov. V historických pramenech se s touto obcí setkáváme v polovině 13. století. Staré důlní kutiště připomíná bývalé dolování stříbra. Památky a zajímavosti Kaple sv. Vojtěcha – z konce 18. století, jedná se o drobnou krychlovou stavbu završenou helmicovitou střechou. Kaplička sv. Jana Nepomuckého – klasicistní kaplička. Barokní Boží muka 15 50 51 Hubenov Obec Hubenov vznikla pravděpodobně německou kolonizací. Stará vesnice podle archivních záznamů měla již v roce 1366 název Hladov (v latinských listinách název Steindorf) a původní obyvatelé se zabývali pastevectvím. V pozdější době se pastevní dvorce Hladov (Starý Hubenov) a Hubenov (Nový Hubenov) dostaly do majetnictví kláštera v Želivě. Za husitských válek přešel majetek želivského kláštera na rod Trčků z Lípy. Krištof Jaroslav Trčka z Lípy poté prodal vesnici Hladov a dvorec Hubenov Albrechtovi z Ratibořic, který pak v roce 1599 prodal tento majetek za 600 kop českých grošů městu Jihlava. Ve vlastnictví jihlavských měšťanů byla obec do roku 1848. Památky a zajímavosti Kamenná deska – před popisným číslem 6 s německy psaným nápisem a nízkým reliéfem sekery a kříže. Deska s maltézským křížem ze 17. století, nacházející se v lese nedaleko obce. K oběma deskám se vážou pověsti, jejichž obsah si ale protiřečí. 16 Hybrálec 23 Poprvé se objevuje v písemných pramenech až v roce 1315, tehdy se však jmenuje Eberhardsdorf. Název dokládá, že jejím zakladatelem-lokátorem byl jeden z nejvlivnějších českých velmožů a šedá eminence králů Václava II. a Přemysla Otakara II., Eberhard. Svůj německý ráz si obec zachovala příštích sedmset let. Důvody založení vsi (a tvrze) byly čistě praktické: hlídala důležitou cestu z Jihlavy na Humpolec běžící údolím uvedeného vodního toku, který ležel uprostřed vydatných stříbrných dolů, a určitě byla domovem mnohých zde pracujících horníků. Teprve později se proměnila v zemědělskou obec. Po zrušení zemského zřízení a vzniku nového krajského zřízení v roce 1949 se stal Hybrálec součástí Jihlavského kraje, v rámci další reformy v roce 1960 okresu Jihlava. V roce 1976 byl Hybrálec připojen k Jihlavě, dne 1. 7. 1990 se opět osamostatnil. Památky a zajímavosti Kaple sv. Václava – byla postavena v roce 1829 podle plánů zednického mistra Martina Schindlera ze Štoků z veřejné sbírky a odkazu koláře Ondřeje Letschera. Dne 28.září téhož roku byla slavnostně vysvěcena jihlavským farářem od sv. Jakuba dp. Martinem Ignácem Weberem. Původní zvon ulil v roce 1834 pražský zvonař Karel Bellmann a je ve zvonici kaple doposud. Vlivem doby, působením fyzikálních jevů a nedostatečnou péčí byla stavba kaple počátkem devadesátých let minulého století ve stavu, který vyžadoval její opravu. Poslední mše byla v kapli sloužená o pouti na sv. Václava v roce 1994. Od té doby probíhala celková rekonstrukce. Po jejím dokončení byla kaple slavnostně vysvěcena dne 1. října 2006. 17 18 Ježená 52 První písemná zmínka o obci pochází z roku 1226. Půdorysné uspořádání naší obce svědčí o tom, že vznikla asi koncem 12. století jako lesní návesní ves po obou stranách potoka Jeziny. Český původ obce dokládá i její jméno, od první zmínky až do 15. století se objevuje jako Jezina, Jesina, Gesina a je vykládáno jako jméno vsi naježené – načepýřené. Původně česká ves byla osazena ve 13. století německými kolonisty v době „stříbrné horečky“. Zbytky stříbrných šachet ze 40. let 13. století můžeme dodnes spatřit na hranicích katastru obce Ježené s Rounkem v lesích. V této době má také původ jihlavský německý jazykový ostrůvek – Ježená, Jiřín, Rounek, Německá Vyskytná. Obec mívala 3 starodávné mlýny – „Frühaufův“ (Hlaváčkův ) mlýn v čísle 1, v čísle 4 a v čísle 11 doložené od 16. století. V čísle 11 bývala dříve výroba potaše – Husárna – byla zrušena 1880. Od roku 1855 do roku 1878 byla v čísle 11 palírna lihu a od roku 1880 škrobárna, která v roce 1922 vyhořela. V roce 1900 byla v Ježené v rozdělené části statku čísla 9 zřízena expozitura hubenovské školy. V roce 1905 se škola osamostatnila – byla postavena budova školy čísla 13. To však byla škola německá, protože v obci bylo 241 obyvatel – ale 200 Němců a jen 41 Čechů. I po první světové válce zůstala škola i obecní úřad v rukou Němců, proto byla v roce 1919 v soukromé usedlosti čísla 20, u Kerbalů, zřízena první česká škola s českým učitelem. V roce 1921 byla v obci zřízena první česká knihovna, knihovníkem byl Václav Novák. Obce Ježená a Hubenov tvořily původně jednu politickou obec až do roku 1912, kdy došlo k rozdělení. Památky a zajímavosti Od roku 1775 stojí v obci kaple sv. Jakuba – původní zvonek z roku 1782 byl v první světové válce zabaven – dnešní zvonek je z roku 1922. 19 Jihlava 1 2 3 4 16 17 19 20 5 6 8 10 13 14 15 Město Jihlava se nachází uprostřed Českomoravské vrchoviny na hranici mezi Čechami a Moravou. V současnosti se Jihlava rozkládá na katastru o výměře 8 824 hektarů a má více než 50 000 obyvatel. Ve středověku byla Jihlava především významným horním městem s bohatými nalezišti stříbra v okolí, která byla velmi důležitým zdrojem pro královskou pokladnu – Jihlava se stala nejstarším královským horním městem v českých zemích a její význam daleko přesáhl hranice našeho státu. Později se však město proslavilo i svými řemesly, zvláště soukenické produkty získaly od 15. století na oblibě na celém evropském kontinentu. Dnešní Jihlava se pyšní především řadou raně gotických a renesančních památek, kterými se – co do počtu a zachovalosti – řadí mezi nejvýznamnější města ve střední Evropě. V roce 1982 získala Jihlava statut Městské památkové rezervace, která svými 213 památkově chráněnými objekty a desítkami dalších movitých památek i pestrou minulostí nabízí návštěvníkům skutečně nezapomenutelné zážitky. 21 Masarykovo náměstí Patří svou rozlohou (36 653 m2) k největším historickým náměstím u nás (3. největší v celém bývalém Československu). Ústí do něj 12 jihlavských ulic. Pravidelný půdorys historického centra města s velkým náměstím uprostřed byl dán stavebním řádem krále Přemysla Otakara II. z roku 1270. Většina domů na náměstí měla tehdy podloubí, které zaniklo při přestavbách ve druhé polovině 14. století. V přízemí měly domy velký sál „mázhaus“, v němž majitel provozoval řemeslo nebo obchod. Několik dnů v týdnu sloužil tento prostor večer jako hostinec, neboť většina domů na náměstí měla právo várečné. Po rozsáhlém požáru, který v květnu 1523 zničil téměř celé město, byly domy obnoveny v renesančním duchu. V průběhu 17. a 18. století byly pak domy přestavovány barokně, vnější vzhled domů doplnila strohá klasicistní průčelí minulého století. Na místě dnešního obchodního domu stávala až do roku 1974 skupina domů (tzv. Krecl) doložených již koncem 13. století, jejichž funkce pravděpodobně souvisela s právem skladu. 23 ZOO 10 Zoologická zahrada leží v údolí řeky Jihlávky v lesoparku Heulos, 10 minut pěší chůze od centra města. Na ploše 6,5 ha je zde v současné době chováno přes 400 zvířat ve 100 druzích. ZOO byla založena v roce 1957 a stala se jednou z prvních ZOO bez mříží v ČR. Je známá především ojedinělými odchovy vzácných druhů zvířat. Expozice africké vesnice Matongo je nejrozsáhlejším komplexem afrických chýší ve střední Evropě. ZOO Jihlava je členem Unie českých a slovenských ZOO a mezinárodních organizací a je zapojena i do spolupráce v Evropských záchovných programech. Lesopark 2 10 Rozsáhlý lesopark Březinovy sady (zvaný Malý a Velký Heulos) představuje dnes klidovou zónu mezi hradbami vnitřního města a velkým sídlištěm. V něm je umístěna zoologická zahrada. Lesopark vznikl osázením prudké stráně pod městskými hradbami v roce 1824 z výnosu sbírky jihlavských měšťanů. Park byl protkán cestami, na jejichž křížení byly koncem 19. století vybudovány altánky a rondely. Mezitím přibyla na protější stráni další část lesoparku se smíšeným porostem a na počátku 20. století byla její vrcholová část osázena cizokrajnými jehličinami. V průběhu posledních desetiletí park zpustl a v současné době probíhá jeho regenerace. 24 Městské nádraží Městské nádraží se nachází na státní trase kdysi českomoravské transversální dráhy, která byla slavnostně otevřena v úseku Jihlava–Veselí nad Lužnicí v letech 1886–1887. Nádraží bylo slavnostně otevřeno odjezdem prvního vlaku 3. 11. 1887. V osobní přepravě se tehdy muselo přesedat a dojet na jihlavské hlavní nádraží soukromé Severozápadní dráhy jiným vlakem. I toto nádraží vzniklo mimo zastavěnou část města, přece jen však v mnohem větší blízkosti než hlavní. Proto se stalo nákladovým a bylo vybaveno postupně celou sítí skladišť, uhelným složištěm a stáčírnami nafty, benzinu a živic. Vodní ráj areál s otevřenou i krytou částí Koupaliště je tvořeno systémem krytých bazénů a kruhového nekrytého bazénu. Krytý rekreační bazén s plochou 400 metrů čtverečních má celou řadu atrakcí – 108 metrů dlouhý tobogán, divokou řeku, perličková lůžka, stěnové masážní trysky, podvodní vzduchovače, vodopády, chrliče, vodní clonu, kryté dětské brouzdaliště, vířívku, páru, saunu, masáže a solárium. Kapacita krytého koupaliště je 240 osob. V provozu je celoročně. Venkovní část areálu se skládá ze systému letních bazénů, které jsou v provozu pouze v letní sezóně. Venkovní rekreační bazén má plochou 1 313 metrů čtverečních, součástí venkovního areálu je dlouhý tobogán, 25 metrů dlouhá dvojskluzavka, divoká řeka, perličková lůžka, masážní trysky, chrliče, velký hřib, vodní clona, podvodní osvětlení a dvě hřiště pro plážový volejbal a víceúčelové hřiště s umělým povrchem na tenis, nohejbal a volejbal. 25 Antonínův Důl 57 Ves ležící na Pstružném potoce. V roce 1845 zde byla vybudována sklárna. 12 Helenín Helenín je okrajovou severovýchodní částí Jihlavy, vzniklou jako dělnická kolonie kolem soukenické továrny Löw od r. 1863. Na katastru obce je řada pozůstatků starého dolování včetně vývěru důlní vody, Zlaté studánky. Za řekou na Helenínské skále roste vzácná teplomilná květina. Níže po řece byl železniční most vyhozen do vzduchu partyzánskou skupinou z oddílu Jermak – Petrovskij 10. 4. 1945. Byla to nejúspěšnější železniční destrukce v našich zemích. 34 Henčov K založení vsi došlo už počátkem 13. století na předem vymýceném a vypáleném prostranství a na výhodném jižním návrší chráněném lesy ze všech stran. 26 Heroltice 33 Obec patřila ve starých dobách významnému šlechtickému rodu Lichtenburků. V roce 1313 se poprvé setkáváme s názvem obce Hylboltisdort, postupně v průběhu let se její pojmenování přetvářelo až do současné podoby. Ve 14. století patřila obec pod střítežskou tvrz. Za husitských válek byla zničena. V roce 1426 zde zbyly jen tři usedlosti. O šedesát let více jen dvě. V současné době je zde Sbor dobrovolných hasičů. Horní Kosov 11 Horní Kosov je dnes již s Jihlavou stavebně související městskou částí. Na severní straně se nacházejí výrobní haly podniku Motorpal, který zde vznikl z někdejší soukenické Kernovy továrny (za 2. světové války zde byla pobočka BMW), pod názvem PAL, když zde navázal na staletou výrobní tradici rudného mlýna, nejstarší papírny na západní Moravě a zmíněnou výrobu sukna. Horní Kosov patřil od počátku existence města Jihlavy ve 13. století k základům jeho pozemkového majetku. Na jeho území se v této době také dolovala stříbrná ruda. Později byl zemědělskou vsí, kde v 15. století známe 6 usedlostí. Později k zemědělským usedlostem přibyla cihelna, na počátku 20. století také lihovar. Na konci Lipové ul., stojí pěkná boží muka, kde kaplice je gotická. 27 Hosov První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1359. V obci se nacházela studánka, o níž pověst praví, že když císař Zikmund prchal z Prahy po prohrané bitvě pod Vyšehradem, zastavil se zde a napil se chladné vody. Od té doby se studánce říkalo Císařská. Dnes ji zde už ovšem nenajdeme. V obci se dochoval pouze jeden křížový kámen z původních tří. Hruškové Dvory 9 Založení obce Hruškové Dvory se předpokládá k polovině 13. století, kdy toto území osídlili německy hovořící osadníci. Nedaleko Hruškových Dvorů se nacházelo jedno z velkých kutišť, které můžeme zařadit do prvního období jihlavského dolování. Pro jeho potřebu byla založena v blízkém údolí kaskáda čtyř hornických rybníčků. Ty se v současné době nacházejí v zahrádkářské kolonii. Během švédské okupace byly Hruškové Dvory vypáleny. Lidé, kteří nestihli před Švédy utéci, byli dovlečeni na opevňovací práce do města. Památky a zajímavosti Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého – s letopočtem 1741. Panský mlýn – sestával se z velké obytné budovy a dvou mlýnských stavení. Jedna část mlýnu sloužila k mletí mouky, ve druhém objektu byla zřízena valcha. 28 Kosov 24 Ves byla založena někdy ve 2. polovině 12. století a patřila desátkem ke kostelu sv. Jana Křtitele ve Staré Jihlavě. Památky a zajímavosti Křížový kámen – na rozcestí u kříže, při staré cestě vedoucí do Malého Beranova. Na jeho čelní ploše je vyobrazen letopočet 1707 a jméno GILGE. Velký kamenný polní kříž z roku 1877. Pančava 25 Název Pančava (něm. Pantschawa) je odvozen od „pančování“ neboli od ředění vína vodou. Pančava je malá osada jižně od Jihlavy, kde potok Jihlávka byl překlenut kamenným mostem se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1727. Nacházel se zde rozlehlý dvorový trakt s krásným barokním průčelím a vstupní branou do dvora. V polovině minulého století byl ovšem devastován a nakonec i zbořen. V současné době zde nalezneme restauraci Pančava, která stojí v mnohokráte přestavovaném objektu hostince a mlýnu. Probíhala zde i těžba stříbra. Většina šachet a odvalů již dnes neexistuje. Postupně byly zavezeny kamením, či osázeny. Na vrcholu kopce před Pančavou stával křížový kámen s vyobrazením dýky a nečitelným nápisem včetně číslic. V současné době je Pančava předměstím Jihlavy. 29 Památky a zajímavosti Jubilejní lesík – zalesnění stráně v roce 1928 na počest 10. výročí založení ČSR. Z listnáčů, které byly ve smrkovém porostu vysázeny, byly z leteckého pohledu vidět dva letopočty 1918–1928. Kopec Kolíbl | Hornické rybníčky Pávov 43 Pávov je bezprostředním rekreačním zázemím s hojně využívaným koupalištěm na Pávovském rybníce. V lesnatém okolí je řada turistických i lyžařských tras. Ty dovedou i k vrcholným partiím západně položeného Vysokého kamene, přírodní památce s přirozenou smíšenou bučinou a bohatým bylinným podrostem včetně vzácných rostlin a živočichů. 21 Pístov V této malé obci, jenž je okrajovou částí Jihlavy, se v minulých letech nacházela vojenská kasárna 82. Protiletadlové raketové brigády Jihlava, jejichž objekt nyní patří Magistrátu města Jihlava. V obci se nachází zrenovovaná kaplička. V okolí je řada křížků a božích muk. 30 Popice 42 Založení obce Popice můžeme klást do první poloviny 13. století. Brzy poté došlo v okolí k nálezům stříbrných rud a ves zažila příliv německy hovořících horníků. Název obce je odvozen od slova „pop“ což ve své době označovalo nižšího kněze, který Popice navštěvoval. Na katastrální mapě Popic z roku 1780 je krásně vidět kruhový půdorys, který dokazuje, že se jednalo o venkovské osídlení typu lesní návěsní vsi s paprskovitými záhumenicemi. Památky a zajímavosti Kaple Nanebevzetí Panny Marie – v roce 1780 zde stával dřevěný kříž. Koncem 18. století se zde vystavěla barokní kaple. V kapli se nachází zvon, jenž váží 40 kg. Křížový kámen – nedaleko domu čp. 15. Jednostranně opracovaná žulová deska s reliéfem tlapatého kříže a meče s hrotem směřujícím k zemi. 31 7 Staré Hory Zde se odehrál děj pověsti o nálezu stříbra ve střepech hrnčíře, kdy poskytl útulek obchodníkovi putujícímu z Vídně do Prahy. Odtud prý vzešla všechna budoucí sláva královského horního města Jihlavy. V roce 1540 vzniká ve Starých Horách první papírna (J. Frey), 1591 byla postavena tiskárna (K. Stolzhagen) a v roce 1951 obec byla připojena k Jihlavě. Na konci 30. let 13. století došlo v okolí dnešní Jihlavy k velkému nálezu stříbrných rud. Stříbro doslova přitáhlo do kraje tisíce lidí. Těžilo se prakticky v celém okolí Jihlavy. Nejvýznamnější rudní žíla tzv. staroirský couk, byla dlouhá téměř 8 km. Nejprve se pracovalo na povrchových ložiscích, ale od konce 13. století se přešlo na hlubinnou těžbu. Velkou překážkou zdejší těžby byla spodní voda (1376 zatopení dolů), která spolu s dalšími přírodními překážkami (1328 zemětřesení) vedla k postupnému omezování dolování. Po roce 1300 svou roli sehrála i konkurence kutnohorských dolů, později i husitské války. 26 Vysoká Obec Vysoká se v písemných záznamech objevuje od roku 1362. Předpokládá se, že byla založena v polovině 13. století a její založení souvisí se stříbrnou horečkou. V roce 1930 zde bylo 124 Němců a 27 Čechů. Nacházela se zde návesní kaple sv. Josefa, která byla začátkem 19. století opatřena zvoničkou. V současné době zde po kapli nenajdeme památky. Památky a zajímavosti Nejstarší částí vesnice jsou statky číslo 1 a 2. Hasičská zbrojnice 32 Zborná 37 Poprvé se objevuje v písemných pramenech v roce 1233. Název Zborná byl vytvořen uměle a obci přidělen až v roce 1923. Mezi lidmi se říkalo, že ves se měla pro časté soudní spory jmenovat spíše Sporná. K zajímavostem nejbližšího okolí patří především pozůstatky po dolování. Nacházel se zde náhon na vodotěžný stroj umístěný v jedné ze šachet na návrší vrchu Rudný (z něho se dodnes zachovala mohutná hráz při levé straně příjezdové silnice do vsi). Zdejší rozsáhlé kutiště patřilo k nejstarším na Jihlavsku. Zajímavosti Vrch Rudný – 613 m, pozůstatky rozhledny, jež vyhořela během 2. světové války. 33 31 32 U Lyžaře Rozcestí turisticky značených cest na návrší mezi Jihlavou a obcí Zborná. Pojmenování této lokality je dle hostince, který se zda nachází. Místem prochází žlutá a modrá turistická značka a nachází se zde jedno za stanovišť Hornické naučné stezky po stopách jihlavského dolování stříbra. V zimě je zde díky Ski areálu Šacberk možnost sjezdového lyžování či v širokém okolí využití běžeckých stop. Hostinec zde byl postaven v roce 1870. Nyní je zrekonstruován tak, aby odhalil kamenné sloupy a klenby v prostoru restaurace a ukázal hostům trámový strop v sále. 35 Jiřín 53 Malá vesnička, čítající 137 obyvatel. Každoročně se zde koná v období letních prázdnin velký hudební festival Jiřínské léto. Památky a zajímavosti Karasova kaplička 3 smírčí kříže 47 Kostelec Obec vznikla již v 1. polovině 13. století na bývalé Humpolecké stezce, zprvu se uvádí jako Wolframs (snad po svém zakladateli Wolframovi z Branišovic nebo Wolframu ze Schenkenbergu), český název se objevuje roku 1360. Původní název byl zřejmě z latiny Costelecz – kostel – opevněný kostel, poté byl zřejmě název německý, možná i po majiteli, ale že se dál jmenovala obec Kostelec svědčí o tom, že tento název je starší nežli Wolframs. Na zarostlém tvrzišti nepravidelného tvaru zůstal val po zasuté obvodové hradbě a pozůstatek stavení na JV, nejlépe chráněném konci ostrohu. V místech dnešního Kaláškova rybníka stávala druhá tvrz, na jejíž základy se narazilo při stavbě železniční trati. 36 Památky a zajímavosti Kostel sv. Kunhuty – původně byl zřejmě opevněný a obklopený valem, jehož průběh sleduje zeď pozdějšího hřbitova. Z původní svatyně, vybudované v první polovině 13. století v přechodném románsko – gotickém slohu, zůstalo jádro – loď obdélného půdorysu. Presbytář byl v pol. 15. století zbořen a nahrazen novým, pozdně gotickým, s polygonálním závěrem. V r. 1805 byl kostel na Z straně rozšířen o pozdně barokní čtvercovou vstupní část s tvarovaným štítem v průčelí podle projektu Johanna Zeissla, v r. 1824 doplněnou o dřevěnou věž. V J zdi lodi se zachoval původní vstupní portálek se sloupky po stranách a tympanonem, zakončeným mírně lomeným profilovaným obloukem. V presbytáři je žebrová paprsčitá klenba a sanktuář , mírně hrotitý oblouk spojuje prostor s přilehlou sakristií, přestavěnou asi ve 2. polovině 17. století. Dnešní věž na hřebeni střechy nad průčelím pochází z r. 1898, visí na ní zvon z r. 1546. Boží muka na hřbitově jsou kamenná pilířová boží muka s plnou kaplicí z roku 1752. Kaple P. Marie, jednoduchá obdélná stavba v selském barokním stylu z konce 18. století, renovovaná v letech 1994–1997. 2 památné lípy malolisté, staré 150 let, vysoké 26 m, s kmeny o obvodu 300 cm. Vodu Třeštského potoka jižně od Kostelce zadržují dva rozlehlé rybníky – Silniční a Luční, oba o rozloze 12 ha. Na Silničním rybníku se provozuje lyžování na vodních lyžích. 37 Luka nad Jihlavou 60 Podle názvu patřila osada k místům „vodním“. V jednom případě se objevuje záznam, kde jsou Luka nazvána latinským překladem svého jména – Pratum a lze se setkat i s latinským Naluce. Tyto názvy byly používány až do dob Komenského, který v roce 1633 ve své mapě poprvé uvedl výhradně německý název „Wiese“. Bezpečně je obec doložena až k roku 1378, odkud pochází zmínka o faráři Petrovi de Luca. Románská okénka na věži farního kostela sv. Bartoloměje však dokládají mnohem vyšší stáří Luk. Od té doby vystřídala Luka mnoho majitelů, až roku 1768 rod Kouniců prodal Luka za 154 000 rýnských Josefu, svobodnému pánu Widmannovi. Pak už Luka nepřetržitě patřila hraběcí rodině Widmannů Sedlnických. Císařovna Marie Terezie svým diplomem z 24. května 1755 povýšila Luka na městečko. Velký rozmach obce nastal s vybudováním železnice v roce 1870. Památky a zajímavosti Kostel sv. Bartoloměje – tato pozdně barokní stavba byla postavena v letech 1755– 1763 za Dominika hraběte z Kounic na místě původního románského kostela vypleněného Švédy. Spodní část věže zůstala původní a je to nejstarší stavební památka v obci ( kolem roku 1200). Z vybavení kostela jsou nejstarší tři zvony, které nechal v 16. století zhotovit Vilém z Pernštejna. S kostelem sv. Bartoloměje je spojena Římsko-katolická farnost. Kamenný kříž u kostela – byl pořízen v roce 1848 na památku zrušení roboty. 38 Zámek – barokní stavba byla postavena v letech 1739–1747 Maxmiliánem Oldřichem hrabětem z Kounic na místě původního zámku zničeného švédy za třicetileté války. Dvoupatrová budova s bočními rizality je zdobena především střízlivými lesénami. Zámecký park – devatenácti hektarový park byl založen v anglickém stylu svobodným pánem Widmannem Sedlnickým. Kaple v zámeckém parku – zámecká kaple je zasvěcena Panně Marii pomocnici a 14 svatým pomocníkům. Dala ji postavit Anna hraběnka Gellhornová v roce 1734 jako poděkování za to, že v roce 1732 šťastně vyvázla z loupežného přepadení na cestě po Dolních Rakousech. Sýpka – volně stojící dvoupatrová hospodářská budova z let 1720–1730. Boží muka – jsou cennou památkou stojící na levé straně silnice od Vysokých Studnic asi 100 m od obce. Socha sv. Jana Nepomuckého 39 40 Malý Beranov 18 Název osady Malý Beranov vznikl v prvé polovině 19. století při rozdělení beranovského pozemkového katastru. Soutěskou řeky Jihlavy se ve starších dobách nikdo neobtěžoval prodírat. To se změnilo po nálezu stříbra ve Starých Horách. Cesta v údolí podél řeky se stala zkratkou k nově založenému městu – Jihlavě. Na levém, méně skalnatém břehu řeky byla vybudována cesta a na území dnešního Malého Beranova vznikly dva brody, kterými bylo možné si zkrátit cestu od Třebíče do Jihlavy k Brtnické (jižní) bráně. Prvý beranovský brod při cestě od Luk byl pod Skálou u Kamenného mlýna. Zde se vodou také objížděla do řeky sahající skála (bradlo). Za vysokého stavu vody bylo nutno objíždět polní cestou, která byla hlavní spojnicí s Velkým Beranovem a sídlem panství v Petrovicích, později v Puklicích. Podél ní se také zprvu Malý Beranov rozrůstal. Druhý brod byl v místě dnešní návsi. Cesta od něj vedla nahoru ke skále nad štolou sv. Jiří, poté k Dlouhé stěně a Brtnické bráně. Na jeho místě byl později (1554–56) postaven kamenný most a osada u něj nesla jméno Beranauer Brück. V r. 1870 koupil Adolf Löw továrnu v Malém Beranově a spojil ji s textilkou helenínskou a později i textilkou v Krahulčí v jediný podnik. Za Karla Löwa tento textilní podnik kryl 32 % vojenské potřeby sukna v Rakousko-Uhersku. V době největšího rozmachu koncem 19. stol. bylo v Heleníně a Malém Beranově zaměstnáno více jak 2000 lidí z širokého okolí, z toho v Malém Beranově asi 1200. Železniční vlečka k továrně v Malém Beranově byla zřízena 1879 a spolu s ní i koňská dráha (Pferdbahn) propojující obě továrny. Osobní zastávka Beranov však vznikla až r. 1926. Památky a zajímavosti Most – starý barokní most, upravený a dostavěný ve 20. letech 20. století, získal nově památkovou ochranu. Kostel – moderní kostel z r. 1939. Beranovské skály – se tyčí níže po proudu řeky, jsou využívané horolezci. 41 Měšín 44 Nejstarší písemná zmínka o obci, založené pravděpodobně německými horníky, je z roku 1368. V této době náležela k lichtenburskému panství. Místní jméno Měšín, původně německy Misching, je nejasného původu. V průběhu staletí se název různě komolil, v dokladech však převládají německé názvy obce Mischingen, Misching, Myssna, v roce 1892 poprvé česky Měšín. V minulosti patřil Měšín pod farnost ve Ždírci. Od roku 1772 měla obec vlastní školu. Památky a zajímavosti Na návsi pod starým kaštanem se nachází kaple z II. poloviny 18. století, zasvěcená Cyrilu a Metodějovi. Tato památka byla rekonstruována. Na okraji obce při silnici k Polné je zajímavá kaplička, zakreslená na plánu Měšína z roku 1835, ale je nepochybně starší. 42 Mirošov 49 Nejstarší zmínka o obci pochází z r. 1361. Zpočátku patřila k arcibiskupskému panství v Červené Řečici, později k biskupskému pelhřimovskému statku. Na okraji návsi dal Jan Kergl počátkem 17. stol. vybudovat tvrz, která byla ještě do konce 17. stol. přestavěna na barokní zámek, který získal během úprav v 18. a 19. stol. podobu rozlehlé patrové trojkřídlé budovy s vysokou čtyřpatrovou věží, později upravenou pseudogoticky, a s přilehlým hospodářským dvorem. Poslední majitelé z rodu Rychlých a Steinbachů vybudovali zimní zahradu a skleníky, Vilém Rychlý zřídil v zámku muzeum starožitností. Do dnešní doby zůstala zachována jen zámecká zahrada. Památky a zajímavosti Kostel (kaple) sv. Josefa – stojí uprostřed návsi, vystavěný kolem r. 1740 asi podle návrhu Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Zevně osmiboká, uvnitř oválná centrální stavba se vstupním útvarem má oltářní niku v síle zdi, nad portálem se zvedá čtyřboká zvonice. Kvalitní je také oltář z doby vzniku stavby s rokokovou sochařskou výzdobou. Před kostelem je socha sv. Jana Nepomuckého z 20. let 18. století. V obci se dochovaly 2 staré křížové kameny. První, stojící v roh zpustlé zámecké zahrady, představuje kamennou desku s reliéfem tlapatého kříže s nápisem Mattej Mev, datem 1644 a obrysem bambitky po levé straně. Druhý kámen je nahoře zakulacená deska s téměř neznatelnými reliéfy kříže, kopí, tesáku a sekery. Stojí na návsi za kostelem, kam jej dal umístit Vilém Rychlý na konci 19. století. Za obcí podél silnice směřující k Jihlavě roste památná alej, tvořená duby letními, břízami bělokorými, lípami velkolistými, jírovcem maďalem a topolem bílým. Stromy jsou staré 100–130 let, vysoké 15–18 m a jejich kameny měří v obvodu 200–350 cm. 43 Plandry 22 30 První písemná zmínka je z 15. století v archivu želivského kláštera. Jádrem osídlení byl středověký dvorec zvaný Lipový dvůr. Dvorec byl založen při nejvýše položeném rybníku v kaskádě vodních nádrží, zadržujících vodu pro pohon vodotěžných strojů ve Starých Horách na kraji Jihlavy, kde se dolovalo stříbro. Také v okolí obce Plandry se ve dvou štolách, již ve 14. století těžilo stříbro. Obec Plandry se začala rozvíjet až počátkem 18.století. V r. 1730 koupil dvůr jihlavský měšťan a obchodník se suknem Josef Ignác Zebo z Breitenau. Na východní straně dvora vybudoval barokní zámek, dokončený v r. 1743. Později na něj navázal nový hospodářský dvůr z 19. století. Po 2. světové válce získal zámek Státní statek Jihlava, který zanedbával jeho údržbu a nechal jej zpustnout. Noví majitelé, kteří poškozený objekt koupili po r. 1990, jej místo opravy dali v r. 1998 zbořit. Bohaté sbírky obrazů, porcelánu, skla, zbraní a nábytku byly v roce 1945 převezeny do muzea v Jihlavě a do zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Počátkem 19. století byl v obci vybudován pivovar s výstavem až 3 000 hektolitrů piva ročně. Pivovar fungoval až do počátku 20. století. Památky a zajímavosti Socha Jana Nepomuckého – je z r. 1734 a nachází se v bývalém zámeckém parku zv. Engliš. (chráněná památka). Památná lípa v bývalém zámeckém parku s obvodem kmene kolem 5 m. Barokní sýpka z 18. století (špejchar) – stojí při silnici a je památkově chráněná. 44 Kaple sv. Jana Nepomuckého (chráněná památka). V interiéru – klenutá kopule je ozdobena freskou Apoteózy Jana Nepomuckého, datovanou do roku 1739. Sousoší v kapli sv. Jana Nepomuckého – Náhrobek Aloisie ze Schirdingu (státem chráněno). V roce 1826, byl k severní stěně, uvnitř ústřední kaple sv. Jana Nepomuckého instalován náhrobek Aloisie ze Schirdingu, jehož autorem je významný český sochař 1. poloviny 19. století Václav Práchner. Náhrobek tvoří tři postavy: Stojící děvčátko vztahující ruce k sedící ženě, k níž zezadu přistupuje okřídlený Thanatos. Náhrobek patří k nejlepším Práchnerovým dílům. Cestu stoupající ke kapli lemuje památná alej, tvořená 40 lípami malolistými a velkolistými, starými 170 let, vysokými 15–23 m, obvody některých kmenů téměř 5 m. Bývalý hornický vodní náhon – unikátní technické dílo ze 14. stol., vedoucí od Rantířova až ke Starým horám. Voda z tohoto náhonu poháněla kola tzv. vodotěžných strojů při důlních pracích. Hornický hrádek – sloužil hlavně jako sklad kovů před odvozem do Jihlavy. 45 Příseka 61 Založení vsi se odehrálo v průběhu vnitřní kolonizace tohoto území, které bylo původně zeměpanským majetkem a které král Václav I. daroval v roce 1234 tišnovskému klášteru. Příseka představuje jádrem svého půdorysu silniční typ vsi na trase Haberské cesty, což naznačuje její název – obranné zařízení na stezce pohraničním hvozdem – přeseka. Tragické události třicetileté války se zdejšímu kraji vyhnuly. Až do roku 1980 byla Příseka samostatnou obcí. Od tohoto roku byla přičleněna k Brtnici, která je vzdálená pět kilometrů. V Brtnici, kterou protéká stejnojmenná řeka, můžete mimo brtnického zámku shlédnout nejen významné barokní mosty, ale i několik historických památek, které se nachází na „Brtnické stezce“. Památky a zajímavosti Kostel sv. Barbory se hřbitovem Jeho počátky lze vložit do 2. poloviny 13. až počátku 14. století. Původní nejstarší část kostela je v gotickém slohu. V presbytáři bylo původně proraženo pět gotických oken, ze kterých zůstaly tři. Na přelomu 15. a 16. století okna dostala dodatečně vsazené pozdně gotické kružby. Teprve roku 1852 byla k západnímu průčelí přistavěna mohutná patrová 46 zvonice. Rokokový oltář a úprava interiéru je již z období před stavbou věže. Zvonice má dva zvony, lité v letech 1510 a 1602. Větší z nich, o váze dvou centů nechal na vlastní náklady odlít tehdejší držitel Příseky Jiří Křinecký z Ronova. Až do 16. století bývala při kostele fara, ke které příslušely i některé vsi tohoto dominia. Zámeček – renesanční podobu včetně věže na západě a portálu tvrze, který je datován do sedmdesátých let 16. století, můžeme spatřit dodnes. Křížový kámen – č. 0536 s reliéfem kříže, v němž je vyryt meč a hrot kopí, je zasazen u vchodu vpravo ve hřbitovní zdi. Kamenná Boží muka – nachází se vpravo u silnice, směr Jihlava. Na katastru obce se nachází dva památné stromy: Hrušeň – kmen má obvod 260 cm a měl by být nejstarším a nejsilnějším ovocným stromem na okrese Jihlava. Dosud každý rok kvete a plodí hrušky. Lípa pod Katovou horou – lípa širokolistá má obvod kmene 310 cm. Představuje významnou krajinnou dominantu a vzhledem ke svému stáří je ve velmi dobrém zdravotním stavu. 47 Puklice 45 První zápis o existenci obce Puklice pochází z roku 1318, avšak podle zkušeností historiků se odhaduje vznik o šedesát až sedmdesát let dříve. Název obce Puklice se poprvé ocitá na listině, kterou český král Jan Lucemburský potvrzuje směnu Puklic a Petrovic Janovi z Řečice. Název obce vznikl podle současného výkladu tím, že se tak označovali lidé Pukla. Vyjadřovaly se tím majetnické vztahy. Nejstarší doložené jméno je uvedeno v knize z roku 1360. Jedná se o Pesco de Puklicz. V roce 1369 je uveden judex de Puklicz, rychtář. Je to nepřímý důkaz o existenci samosprávy, to znamená, ze Puklice byly v té době již větší obcí. Velký úpadek prožívá obec v době husitských válek, dále potom koncem 15. století, kdy táhli krajem Uhři, kteří ničili, co se dalo. Další neblahé období pro obec představuje doba pobělohorská, švédská okupace Jihlavy v létech 1645–47. Po skončení třicetileté války bylo třeba začít nově hospodařit. Od 15. století žila v Puklicích silná židovská komunita. Místní židovský hřbitov je považován za jeden z nejstarších na Moravě. Nejstarší náhrobní kámen má letopočet 1426. Památky a zajímavosti Kostel v Puklicích – tato stavba je obdelníkového půdorysu, s obdelníkovou sakristií na straně a čtyřbokou věží. Na každé straně kostela je pět oken. Nad vchodem je kruhový reliéf Krista. Na vrchu věže je jedno užší patro na němž jsou umístěny hodiny. Podstřešní římsa nese čtyřbokou střechu ve tvaru stanu zakončenou makovicí a křížem. Židovský hřbitov – na zdejších náhrobcích jsou vyryté německé a hebrejské nápisy. Kaplička u cesty do Studének – uvnitř je původní cihlová dlažba, jinak zdivo je z kamenů a cihel. První zmínky o opravě této kaple jsou z roku 1728. Na návsi stojí socha sv. Jana Nepomuckého Pomník obětem I. a II. světové války 48 Rančířov 40 Ves byla založena už ve 13. století příslušníky rodu mající v erbu jelení roh, kteří osídlili poprvé zdejší území. Podle Josefa Dobiáše se první písemná zmínka vztahuje k roku 1303, kdy se uvádí Ranczyrow. Faktem zůstává, že Rančířov byl založen ještě před vnější kolonizací a že se jedná o ryze slovanskou ves při pravém břehu říčky Jihlávky, poblíž Heberské stezky, v té době již frekventované cesty do Rakous a dále do Uher. V roce 1493 se obec dostává do majetku města Jihlavy, která nakonec získává v roce 1530 i patronátní práva ke zdejšímu farnímu kostelu. Nedaleko kostela se rozkládaly chmelnice, což ještě v roce 1781 dokazuje pomístní název Bey Hopfen Gartten, U Chmelových Zahrad. Největšího rozkvětu zaznamenala ves od 18. století. Výstavba se soustředila především kolem návesního rybníku, blíže císařské silnice Jihlava–Vídeň, kde se rozkládal tzv. Starý Rančířov. Nový Rančířov se počal budovat blíže ke kostelu. Celé území patří k jihlavskému rudnímu revíru. Patrně se zde dolovalo už od druhé poloviny 13. století a to severně od vsi na svazích na pravé straně říčky Jihlávky. Zdejší ruda byla sice poměrně bohatá na stříbro, ale jeho cena už v té době klesala, neboť z Ameriky přicházelo stříbro levné. Zastaralé důlní zařízení a spodní voda znamenaly postupné zastavení těžby, která končila rokem 1755. Památky a zajímavosti Kostel sv. Petra a Pavla je v posledních letech postupně rekonstruován i s přilehlým hřbitovem a márnicí. Objekt fary byl v nedávné době restaurován a přestavěn na hotel Vivaldi. Socha Sv. Josefa u státní silnice, jejíž vznik se dle některých zdrojů datuje do 14. století, ale tento údaj není potvrzen. Hrádek pana Josefa Moravce – původní záměr byl výstavba chlévů pro domácí zvířectvo, ale nakonec vznikl hrádek, kde jsou například zrestaurované stropy z domů, které se rekonstruovaly ve staré zástavbě v Jihlavě a které namísto na smetišti skončily na „hrádku“. 49 Rantířov 28 Důvodem zdejšího osídlení byl brod na řece Jihlavě, ale hlavně dolování stříbra v okolí, neboť až sem zasahovala rudná oblast od Starých Hor. V jihlavských pozemkových knihách je poprvé doložena k roku 1359, ale tehdy pod svým německým názvem Fussdorf. Český název se v písemné podobě objevuje až o století později a je odvozen, stejně jako v případě obce Rančířova od osobního jména rytířského rodu Ranožír, žijící v letech 1225–38, který byl jedním z předků významného moravského rodu Pražmů z Bílkova u Dačic. Ves měla původně ráz zemědělsko-hornický, který se však rychle měnil. V roce 1807 se stal majitelem obce jihlavský dědičný poštmistr Jiří Prokop z Lilienwaldu. Prokopové pak drželi Rantířov až do konce patrimoniální správy v roce 1848. Součástí velkostatku byla také obytná část zámečku, pivovar, lihovar a škrobárna. V jeho držení se pak vystřídali Adolf Prokop, R. Uhlíř a baron Offermann. V roce 1867 však statek vyhořel. Tehdy ho koupil c.k. horní rada František Muler. Dalšími majiteli byli Franz Hejhal 1906, město Jihlava, které ho pronajalo v roce 1910 Ottu Goldmannovi a v roce 1918 Marii Porgesové . Obec Rantířov byla od počátku rozdělena na dvě části – Rantířov a v horní části na Rantířov Damling (Damle nebo hovorově Táml). Nejstarší zápis týkající se počtu obyvatel sahá do roku 1842 a říká, že tehdy měla vesnice 34 domů a 364 obyvatel. Dnes má obec 150 domů a žije zde 480 obyvatel. Památky a zajímavosti Barokní hospodářský dvůr – dochoval se z 18. století, obytná budova – patrový zámeček s třípatrovou hranolovou věží – byla ve 2. polovině 19. století přestavěna novorenesančně. 50 Pekelský mlýn Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1726 Boží muka Smířčí kámen s reliéfem latinského kříže a šipky měří 102 cm. Další zajímavost obce je na místě dnešní hospůdky u Tomáše. Zde stávala dříve rychta, která byla těžce poničena v roce 1646 jihlavskou švédskou posádkou. Jak hlásá letopočet na pamětním kameni, byl grunt opraven v roce 1685. Švédové tehdy zničili i mohutnou sypanou hráz na řece Jihlavě stávající asi 200 m pod Pekelským mlýnem. Hráz zvedala vodu až o 2 metry a vytvářela na řece poměrně velkou vodní nádrž. 51 Smrčná 55 Nejstarší zmínka o obci je z r. 1233. V okolí Smrčné se vydatně těžilo stříbro. Největší naleziště byla na Suchém kopci. V r. 1415 se uvádějí horní podnikatelé Flengauf a Vürndkl. V té době se těžilo především v údolí smrčenského potoka, na Suchém kopci a dále západním směrem k Větrnému Jeníkovu v lese Temníku. Na Suchém kopci bylo nalezeno 6 hamrů. Další viditelné stopy dobývání jsou u Zlatého potůčku naproti Suchému kopci. Obec byla ve starých dobách česká. K poněmčení dochází až po Bílé hoře. Na začátku 18. století vznikají v okolí skelné hutě. Vilémovská huť existuje do roku 1752. Tehdy se stěhují do Hutí (dnes zaniklá sklářská osada na jižní straně Puchýrny). Ve Smrčné je od začátku 19. století brusírna skla, kterou v roce 1885 kupuje farář Schindler z Jablonce nad Nisou. Památky a zajímavosti Kostel sv. Mikuláše se připomíná již ze 14. století jako farní. Fara zanikla za husitských válek a byla obnovena v roce 1891. 20. května 1916 kostel shořel – zničeny byly oba dva zvony ze 16. století. S kostelem tehdy úplně shořely čtyři usedlosti. Kostel byl obnoven v roce 1932. Bolechovův mlýn stavba z konce 18. století má překrásně klenuté barokní přízemí. Smrčná měla i esteticky zajímavou pečeť, v kruhu lemovaném německým názvem obce, z let 1735 je smrk s písmenem „f“, po jeho stranách je kolo a květiny. Tuto zajímavost uvádíme proto, že Smrčná má jednu z nejstarších soustavně vedených obecních kronik na jihlavském okrese, a to od roku 1836. 52 Český název obce i znamení v pečeti souvisí s pověstí o vzniku obce. Údajně ji založili uhlíři, kteří zde sídlili pod velikými smrky. Katastrem obce prochází rozvodí Severního a Černého moře. Z dalších cenností a zajímavostí jsou dva pamětní smírčí kameny při staré cestě do Jihlavy. První z nich v zákrutě silnice patří, svým datováním z roku 1484, mezi nejstarší na Jihlavsku. 58 Střítež Obec na bývalé Haberské stezce v malebné poloze kolem Pivovarského a Obecního rybníka necelý 1 km sev. od dálnice D1 asi 5,5 km jv. od Štoků, o níž je nejstarší písemná zpráva z roku 1347. Památky a zajímavosti Na návsi stojí pseudogotická kaple P. Marie z doby kolem r. 1850, obdélná s neodsazeným polygonálním závěrem a sanktusníkem na hřebeni střechy, před ní kamenný krucifix z r. 1817. Na návrší nad Obecním rybníkem u kraje lesa je hřbitovní kostel (kaple) sv. Floriána z 2. poloviny 18. století, centrální osmiboká stavba krytá osmibokou bání s lucernou a makovicí. Na poli za obcí je zpustlý židovský hřbitov s několika desítkami náhrobních kamenů z let 1800–50, u cesty k nádraží stojí kříž. 53 Štoky 56 Písemný záznam z roku 1347 uvádí Štoky jako ves a kolem roku 1372 se připomíná kostel. Od roku 1436 měli ves v držení 160 let Trčkové z Lípy, pod jejichž panstvím získávají Štoky právo konání různých trhů, povýšení na městečko, clo, mýto, odúmrť a právo soudu. Od roku 1572 používá městečko pečeť se znakem pánů Trčků. Třicetiletou válkou je obec zpustošena a v roce 1625 je zaznamenáno, že kromě kostela tu stál jen panský dvůr. Zámek v roce 1760 zde soustřeďuje správu rozsáhlého panství Hohenzollernů. Kolem roku 1800 je v klasicistním slohu postaven dům na náměstí č.p. 61, dům č.p. 116 jako továrna na sukno (později sídlo okresního soudu a věznice) a dům č.p. 1 jako formanská zájezdní hospoda. Dne 4. a 5. 12. 1805 se v okolí odehrál boj francouzských a bavorských oddílů, které nestihly bitvu u Slavkova (2. 12. 1805) a padlo v něm na 1600 vojáků. Památky a zajímavosti Barokní socha sv. Jana z Nepomuku z 1. poloviny 18. století, na soklu s tesaným letopočtem 1803. Kamenná soška „Rolandův sloup“, asi z r. kolem 1500 - trup je originál, hlava z cementu podle fotografie (přišel o ni v r. 1929), původně byl v Něm. Vyskytné, později střídavě ve Stonařově a ve Štokách (byl doma v obci, která si ho dokázala ukrást). Kamenný kříž s letopočtem 1854. Jedná se asi o tzv. „františkánský kříž“. Byl k němu připevněn na plechu malovaný obraz sv. Antonína, ke kterému si děvčata chodila vymodlit ženicha (prý to pomáhalo). Zevně ve zdi kostela kamenný náhrobník s vytesaným letopočtem 1828. Presbytář a hlavní oltář s věčným světlem. Zděná kaplička na okraji lesa před obcí směrem od Dobronína, s kovovou ozdobnou brankou (asi z r. 1890) renovována OÚ Štoky v r. 1993. Kostel sv. Jakuba Většího, původně gotický, doložen r. 1372, znovu vystaven ve slohu pozdně gotickém r. 1602. Kamenný reliéf kříže s tesaným letopočtem 1604 u silnice za Štokami směr Zvonějov. Na toto místo byl přenesen. Starý hřbitov: Kamenná kašna se sousoším dětí správce zámku (snad zemřelých po požití většího množství máku). 55 56 Velký Beranov 39 Rok založení obce je před rokem 1221. V první polovině 13. století patřila obec k hornímu obvodu jihlavských havířů. V obci byl dvůr, samostatná tvrz, pivovar, který v roce 1671 uvařil 168 sudů piva, panská louhovna a vinopalna, která zastavila činnost v roce 1880. Při panském mlýně s olejnou byla v roce 1830 vystavěna přádelna vlny a v roce 1855 rozšířena o soukenickou továrnu. Panská papírna v Bradle byla v provozu v roce 1570, ale za třicetileté války zanikla. Protože část obce se rozkládala u řeky Jihlavy, jmenovala se tato část U mostu, kde měla svoje poslání. V době válek musela tento most hlídat. V roce 1800 byla obec rozdělena na dvě části, a to na Malý a Velký Beranov. Obec ustala ve vývoji v roce 1914, kdy vypukla I. světová válka. Největší rozmach započal v roce 1960, kdy se celá obec plně zapojila do budování. Památky a zajímavosti Kaple svaté Anny na návsi Památník obětem 1. světové války Pamětní deska vzpomínající na první základní školu v obci Pamětní deska vzpomínající na Karla Vozába, zakladatele sboru dobrovolných hasičů Kaplička v osadě Bradlo 57 Větrný Jeníkov 54 První písemná zmínka o Jeníkově pochází z roku 1226 – v listině, kterou papež Honorius III. potvrzuje Želivskému klášteru Jeníkov a další obce jako klášterské zboží. Díky výhodnému položení (procházela tudy tzv. humpolecká či želivská cesta) a díky blízkosti prudce se rozvíjející hornické Jihlavy nabývá Jeníkov na významu a velikosti. Ve 14. století byl povýšen na městys s právem užívat znak. Od roku 1572 je poprvé uváděn nový název –Větrný Jeníkov. 17. století bylo pro jeníkovské panství obdobím temna – přispěl k tomu průběh a důsledky třicetileté války. Časté přesuny armád spojené s drancováním přinášely místním lidem stále větší chudobu. V roce 1719 zakoupil panství Větrný Jeníkov rytíř Jan z Minetti (italský obchodnický rod). Nechal zde postavit nový kostel, zdejší tvrz byla přestavěna na barokní zámek. Z této doby pochází i socha sv. Jana Nepomuckého. Pro pozvednutí místního stavu řemeslnického vymohl v roce 1721 pro okruh jeho panství zřízení cechů. Památky a zajímavosti Zámek o třech jednopatrových křídlech, ukončených mansardovými střechami, vytváří svými souběžnými křídly dvůr, na který navazuje park. Zámek je doposud na západní straně ohrazen plotem z železných prutů. Zámek je v majetku městyse Větrný Jeníkov a je v něm umístěn Úřad městyse. Židovský hřbitov se nachází za rybníkem Trojanem nedaleko Dolního mlýna. Založen byl snad v polovině 17. století. Dnes za rozvalenou kamennou zdí najdeme kromě torza márnice i víc než 200 náhrobních kamenů. Nejstarší pochází z roku 1652. Socha sv. Jana Nepomuckého, na jejímž podstavci je vytesán erb Minetti. Kostel Narození P. Marie – barokní z r. 1735, opravený v r. 1792 a po požáru obnovený v letech 1851–52. Svatyně má obdélnou loď se zaoblenými nárožími a obdélný presbytář se zkosenými rohy, po stranách presbytáře je sakristie a komora s oratoří v patře, před západním průčelím hranolová věž. V předsíni je kamenná křtitelnice ve tvaru kalicha z 15.–16. století, v lodi dva dětské náhrobníky z r. 1595. 59 Vílanec 64 65 Nejstarší historická zmínka, která je známá, pochází z r. 1327. Tehdy byl Wilenz už farní obcí. 7. června 1327 povolal jihlavský občan městský soudce Nikolaus Gandaldy radu starších jihlavských občanů od 60 let a více let a ti se jednohlasně usnesli, že patronátní práva přes Wilenecký farní kostel po předkovi, má paní Gertruda, vdova po Konradu Schoberovi, jako právo dědické. Památky a zajímavosti Kostel sv. Jakuba Většího je jednoznačnou dominantou obce. Stojí na návrší uprostřed hřbitova obklopený kamennou zdí. Jeho jádro pochází z doby kolem poloviny 13. století (1240–60), v polovině 15. století byl zřejmě přestavěn pozdně goticky a v 18. století zbarokizován. Je to jednolodní stavba s podélnou lodí, věží v západním průčelí a polygonálním presbytářem, k jehož jižní straně přiléhá nová sakristie a k severní původní sakristie, dnes kaple. Presbytář bez vnějších opěráků má jedno pole křížové žebrové klenby a pětiboký paprsčitý závěr. Do severní kaple vede pravoúhlý gotický portálek s ostěním. Loď má plochý strop. Zařízení je převážně barokní, na věži visí zvony z let 1505 a 1545. Z kostela pochází pozdně gotická socha zv. Vílánecká madona z doby kolem r. 1465, dnes ve sbírkách Muzea Vysočiny v Jihlavě. V sousedství kostela stojí fara, upravená na byty; jedna z hospodářských budov v jejím dvoře má pozdně gotické zdivo se sedlovým portálkem datovaným do r. 1574. 61 Vyskytná nad Jihlavou Obec ve svahu nad levým břehem řeky Jihlavy 6,5 km sz. od města Jihlavy. Už v roce 1226 se objevila na listině papeže Honoria III. Tehdy patřila do majetku želivského kláštera. V jejím sousedství vznikly později další menší vsi – Jiřín a Hlávkov a osada Rounek. Tím byla ve 13. století kolonizace tohoto území dokončena. Od 2. poloviny 13. století se v blízkém okolí intenzivně dolovalo stříbro. V původně slovanské vsi postupně převládlo německé obyvatelstvo, zejména horníci. Od 15. století do r. 1945 je obec označována jako Německá Vyskytná (Deutsch Giesshübel). Památky a zajímavosti Na návsi stojí barokní kostel sv. Vavřince, jehož historie spolu s farou se započala psát kolem poloviny 13. století. V minulosti býval kostel opevněn. Hradební zeď ohraničuje dodnes užívaný hřbitov s márnicí. Nejdříve slovanská ves, později s převažujícím německým obyvatelstvem, se od 15. století až do roku 1945 psala s přívlastkem Německá, Deutsch Giesshübel. Kamenná Boží Muka naproti nákupnímu středisku mají na soklu reliéf s puškou a na vrcholu letopočet 1667. V obci je obecná škola s dlouholetou tradicí. Severně bývalo německé polní letiště Luftwaffe. 62 29 Při jižním okraji katastru, nad bývalým Sieglovým mlýnem, začíná unikátní hornický náhon dlouhý více jak 7 km, kterým byla dodávána voda pro pohon vodotěžných strojů až ve Starých Horách u Jihlavy. Zbudován byl v roce 1315 a jeho suchým korytem je možné uskutečnit krásnou procházku zdejší přírodou. Na katastru je několik dalších míst připomínajících slavnou dobu dolování stříbra na Jihlavsku ve II. polovině 13. století Věžní hodiny – věžní hodinový stroj z roku 1938, který je každý týden ručně natahován, pro zajímavost 3 x 168 otočit klikou!!! Kdo si chce dobrovolně zacvičit a nebo odčinit svoje hříchy, je to ta nejlepší příležitost!!! 63 Ždírec 59 Původní osada se slovanským osídlením vznikla patrně již ve 12. století. V průběhu 13. století byla osídlována německými kolonisty a na dlouhou dobu se stala vsí německou. Původní název osady Žďárek souvisí nejspíš s českým termínem pro mýcení lesa „žďářením“. Památky a zajímavosti Dominantou obce je kostel Sv. Václava, po velkém ohni (1890) znovu postavený v letech 1893–1898 v pseudogotickérn slohu. Fara byla založena v roce 1410. Z let 1743–1753 jsou sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Antonína, pravděpodobně díla polenského sochaře Viktora Václava Morávka, dnes státem chráněné kulturní památky. V katastru obce, v místě zvaném „Amerika“ stojí památná borovice. Architektonicky zajímavý je dům č.p. 40. 64 65 65 610 668 622 682 4,45 670 624 655 686 637 665 588 675 603 693 524 610 665 700 663 679 663 686 661 529 692 618 691 663 4,6 4 629 580 678 641 4,1 645 672 9 632 641 0,5 5 662 642 600 0,78 644 2,56 513 1,16 644 635 552 655 581 701 517 637 621 638 2,4 9 625 669 2,11 5,70 528 603 599 9 2,8 3,00 649 550 625 632 557 633 512 601 4 2,9 599 611 606 547 620 4,67 631 0,41 5 2,5 2,94 631 605 0,9 616 7 542 1 1,6 575 581 628 610 2,18 8 1,4 1,4 3 2,40 589 572 0,94 1,88 2 3,4 581 1,43 622 1,1 4 527 1 0,8 1,57 3 2,2 2,1 1,64 4 0,5 565 5 516 506 2,4 5 1 1,1 535 2,4 2 3,72 552 610 551 625 3,21 0,88 0,64 2,03 6 1,0 613 613 4,67 607 607 553 0,4 1,69 6 1,1 0,5 4 1,4 8 0,47 582 534 2,8 2 1 0,9 2,02 1,19 0,7 6 567 0,73 549 531 554 1,2 9 3 1,1 573 0,68 0,5 5 574 4 0,9 585 563 540 557 1,5 8 547 594 1,7 540 3 1,6 0,58 647 2,9 7 651 598 653 649 4 4,50 1,5 3 3,1 539 2,1 4 580 1,3 2 563 2,25 551 565 545 1,93 67 1,6 3 656 623 573 654 562 1,8 4 3,1 661 580 4,20 3 0,49 563 592 638 585 616 5 6,9 576 622 3,2 2 1,76 5090 606 15 633 66 651 566 572 0,64 611 2,10 661 0 1 0,5 1 2 km 1,5 667 2 km 673 640 585 1,34 621 1,2 621 559 0,5 4 612 5129 0 52 606 635 625 599 0,94 0,5 0 585 6 3,5 560 1,02 558 1,71 0,49 4 0,7 0,48 2 553 0,6 5 1,3 0 2,0 3 540 524 524 7 562 6 0,9 541 579 1,40 540 2 1,6 1,81 564 0,68 0,86 0,63 567 576 1,36 580 157 523 499 541 513 530 512 473 492 500 513 5,49 513 506 490 483 487 499 499 1,9 1 509 508 496 503 495 patník návěstí info-tabule trasy pro cyklisty i pěší trasy pro pěší trasy pro cyklisty trasy pro cyklisty (regionální) 528 3,91 zájmové body památka velká památka malá vyhlídka muzeum studánka přírodní zajímavost 533 514 519 5 515 539 2,2 8 4,2 0,80 0 0,7 1,79 0,9 0 551 doprava vlak bus parkoviště 2,42 548 16 5215 555 558 1,70 541 2,9 3 7 1,05 0,89 560 3,9 1 1,1 518 2,96 volnočasovky koupaliště sportoviště (hřiště) trasy pro běžkaře 2,0 0 9 2,3 458 583 523 1,55 514 590 531 534 512 5,02 520 4,87 496 511 491 4,2 9 500 504 3,48 služby obchod občerstvení / restaurace pošta ubytování informační centrum čerpací stanice 556 545 544 564 563 569 557 574 4,8 9 622 574 561 162 563 67 562 629 522 1, 3 2,2 2, 1 5 516 2,4 5 535 2,4 2 1 1,1 2,42 0,64 0,88 555 548 16 1,70 0,6 5 1,40 1 1, 1,02 0,48 2 0, 4 4 0,7 6 0,9 562 0,68 1,36 0,86 0,63 0,94 4 0,9 0,5 4 8 2,96 1 0,9 1,19 554 0,68 1,2 9 3 1,1 0,5 5 0,73 531 4 1, 0,47 0,7 6 573 1,69 1,71 0,5 0 558 583 7 1, 1,55 0,58 1,6 3 2,9 7 590 Praha Brno Vydalo Statutární město Jihlava v roce 2011. Náklad: 7000 kusů. Mapový podklad © Český úřad zeměměřický a katastrální. Grafické zpracování: Eva Bystrianská. Tisk: Jiří Pýcha. 68 7 69 70 Turistické informační centrum Jihlava | Masarykovo náměstí 2, 586 01 Jihlava 1 tel. +420 567 167 158, 159, e-mail: [email protected] | www.stribrnepomezi.eu
Podobné dokumenty
Červen - Jihlavský express
dělostřelby z královského horního města Jihlavy se stará už
čtvrtstoletí o slavnostní salvy
při nejrůznějších slavnostních
příležitostech nejen v krajském
městě, ale po celé republice. Má
jich už z...
Camping - Vysočinou na kole 2016
V dávné minulosti tkví kořeny měst, která ve své historii prožívala období bouřlivého rozkvětu
i zkázu ničivých válek. Jihlava patřila ve středověku díky těžbě stříbra k nejbohatším městům
v českém...
Brožura MKS I. ročník
takový rozkvět, že byla v r. 1561 povýšena na město. Kalenicové dali Zruči rodový erb, který se v podobě městského
znaku užívá dodnes.
Zruč se může pochlubit třemi městskými symboly: erbem,
pečetí ...