Otevřít PDF
Transkript
Otevřít PDF
revue 2/2007 www.bmwrevue.cz, cena 85 Kč/125 Sk Legenda má 420 k Kompletní představení BMW M3 Design BMW Jak ovlivňuje ostatní Angelina Jolie Temný anděl rodinného založení Tuning BMW M5 384 km/h– nejrychlejší sedan světa ...pro maximální výkon IWC Aquatimer Chronograph Panerai Radiomir GMT Rolex GMT-Master II Patek philippe Annual Calendar Chronograph Pařížská 11, Praha 1, tel.: 224 810 890, www.carollinum.cz Novinky: Concept CS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10 Výročí: Bychl s.r.o. – 15 let radosti s BMW . . . . . . . . .14 Novinky: BMW M3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .18 Angelina Jolie – Temný anděl rodinného založení . .24 Technika: Efficience Dynamics . . . . . . . . . . . . . . . . . .28 Sport: BMW Oracle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .32 Fahrer- Training 30 let nejlepší školy . . . . . . . . . . . . .32 Obchodní letadla v Česku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .40 Inspirace ze závodních okruhů . . . . . . . . . . . . . . . . . .44 Reportáž: Concorso d´Eleganza 2007 . . . . . . . . . . . .46 MINI: Zábava v základní výbavě . . . . . . . . . . . . . . . . . .50 Ropa nad zlato . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .54 Historie: BMW v 80. letech minulého století . . . . . . .60 Oceán – osud rodiny Cousteau . . . . . . . . . . . . . . . . . .64 Motocyklem roku také BMW K 1200 R Sport . . . . . . .68 Design: Inspirativní kontroverze . . . . . . . . . . . . . . . . .70 Moravská předpremiéra: rozhovor s A. Prilouxem . . .74 Grand Prix architektů 2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .76 Zapomenutí hrdinové: BMW 325iX . . . . . . . . . . . . . . .80 Motorsport: F1 na Nürburgringu . . . . . . . . . . . . . . . . .78 Móda: TATIANA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .82 Tuning: BMW M5 – nejrychlejší sedan na světě . . . . .88 z obsahu Kaleidoskop . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6 Cestování: Bahrajn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .92 BMW revue 2/2007 3 Jak si představujete Prvotřídní výkon. Nezáleží na tom, zdali preferujete nové třídveřové BMW řady 1 ve vylepšeném sportovním stylu nebo sofistikovaně elegantní pětidveřovou verzi. Obě provedení nejen že naplní všechny Vaše požadavky, ale dokonce je předčí. Díky revolučním technologiím BMW EfficientDynamics si užijete prvotřídní dynamiku a nejnižší spotřebu paliva a emisí CO2 ve třídě těchto vozů. Toto průlomové řešení využívá nejmodernějších inovací, jakými jsou účinný řadový čtyřválcový motor s vysoce přesným vstřikováním a řízeným spalováním, regenerace brzdné síly, elektrický posilovač řízení a v neposlední řadě funkce BMW Auto Start Stop. Kombinovaná spotřeba a emise CO2 u modelů BMW řady 1: 4,7–8,3 l/100 km, 123–198 g/km. zábavu? Nejlepší účinnost ve své třídě. Zapomenout se nedá ani na nesrovnatelné jízdní vlastnosti v této třídě, které vycházejí z jedinečného pohonu zadní nápravy a ideálního rozdělení hmotnosti 50 : 50. Tak jaká bude Vaše volba? Jak si představujete zábavu? Nové BMW řady 1 s BMW EfficientDynamics. Nové BMW řady 1 www.bmwbychl.cz Radost z jízdy Bychl s.r.o. Vestec 169, 252 42 Praha - západ Tel.: 241 007 222 Fax: 241 932 167 E-mail: [email protected] www.bmwbychl.cz kaleidoskop 6 BMW revue 2/2007 BMW Welt se otevře v říjnu Otevření nového centra pro zákazníky BMW Welt, které se právě dokončuje v Mnichově v bezprostřední blízkosti správní budovy společnosti, bude pro veřejnost otevřeno o víkendu 20.-21. října letošního roku. V objektu, který bude návštěvníky a zákazníky informovat o světě BMW, tedy o nejnovějších technologiích, současné produkci, o historii této značky, bude zábava nejen pro dospělé, ale také pro děti. Slavnostní otevření pro pozvané hosty proběhne 17. října. foto archiv -ph- Vodíková „sedmička“ pro německé ministry Německý ministr životního prostředí Dr. Werner Schnappauf, ministr ekonomických záležitostí Erwin Huber a ministr dopravy Wolfgang Tiefensee obdrželi BMW Hydrogen7 pro každodenní používání. Tento první produkční vodíkový automobil má tak dokázat svoji použitelnost a zejména bezpečnost v běžném režimu používání. BMW dává vozy Hydrogen7 stále dalším a dalším osobnostem světa politiky či kultury k užívání. foto archiv -ph- Milion motorů BMW z Anglie Motorárna společnosti BMW v anglickém Hams Hall vyrobila 16. dubna 2007 motor s pořadovým číslem 1 000 000. Jednalo se o dvoulitrový zážehový čtyřválec určený pro třídveřovou verzi řady 1. Továrna spustila výrobu motorů v lednu roku 2001. V prvním roce zde bylo vyrobeno 70 tisíc motorů, zatímco během roku 2006 to již bylo 217 tisíc jednotek. Pro letošní rok se počítá s výrobou přibližně tří set tisíc motorů. Z uvedeného milionu vyrobených motorů bylo 925 000 zážehových čtyřválců určených pro BMW řad 1, 3 a Z4. Zbylých 75 tisíc motorů našlo své místo pod kapotou vozů MINI. foto archiv -ph- Rozšíření kapacit ve Spartanburgu Předseda představenstva BMW Group Norbert Reithofer oznámil, že se připravuje zvýšení výrobních kapacit americké továrny BMW ve Spartanburgu. Ze současných 140 000 vozů ročně by měla tato továrna v budoucnu vyprodukovat přibližně 200 tisíc automobilů. V současné době americká továrna BMW vyrábí modely Z4 a X5. Časem by se k nim měl přidat připravovaný model s označením X6, stejně jako by zde mohl být vyráběn nástupce stávajícího modelu X3. Tímto krokem BMW ukazuje, že se stále drží přístupu, kdy se snaží automobily vyrábět na těch trzích, kde se prodávají. foto archiv -ph- „eCall“ může zachránit životy BMW spolupracuje s bavorským Červeným křížem. Vytvořily prototyp systému, který může pomoci posádkám automobilu v nesnázích. V případě nehody nebo zranění je možné se buď automaticky nebo po stisku příslušného tlačítka spojit se záchrannou službou a přivolat ji na pomoc. Postižený automobil přitom vyšle záchranářům informace o své poloze, kterou zná díky navigačnímu systému. Záchranný tým se tak mnohem snadněji a především rychleji dostane na místo zásahu. Tento nový druh automatického volání záchranné služby je zatím ve fázi testování. foto archiv Kolekce oblečení týmu BMW Sauber F1 Při příležitosti první evropské Velké ceny letošního roku byla v Barceloně v polovině května představena nová kolekce oblečení týmu BMW Sauber F1, kterou bude možné zakoupit také v showroomech značky BMW. Značkové a velmi kvalitní oblečení je určeno pro muže i ženy a obsahuje širokou paletu triček, košilí, kalhot, brýlí, ale i mnoha dalších doplňků. Kolekce vznikla spoluprací týmu BMW Sauber F1 s mezinárodní módní školou ESMOD. Poutavou kolekci v modrobílých týmových barvách na molu představila 29letá německá topmodelka Leticia Birkhauer. foto archiv -ph- -pt- kaleidoskop 8 BMW revue 2/2007 Portál pro majitele vozů BMW M BMW spustilo interaktivní internetové stránky určené majitelům vozů divize M. Na adrese www.mpower.com naleznete rozhovory se zajímavými lidmi ze zákulisí společnosti, stejně tak jako mnoho zajímavých informací a rad týkajících se života a provozu sportovního vozu z divize M. Portál je určen výhradně pro majitele těchto automobilů, protože přístup na něj je umožněn až po zadání výrobního čísla automobilu a vyplnění potřebných údajů. foto archiv -ph- 5 hvězd pro MINI Nárazové testy Euro NCAP jsou v současné době v Evropě jediným objektivním měřítkem bezpečnosti automobilů. V rámci testů Euro NCAP se testuje bezpečnost automobilů při čelním a bočním nárazu, přičemž hodnocena je nejen ochrana posádky na předních sedadlech, ale také dětí umístěných v doporučených dětských sedačkách. Jedním z kritérií je také šetrnost vozu při srážce s chodcem. Nová generace vozu MINI, konkrétně typ MINI Cooper, získala v těchto testech nejvyšší možné hodnocení s pěti hvězdami. Při hodnocení čelního nárazu získalo nové MINI 13 z 16 možných bodů a při bočním nárazu 16 z 18 možných. Úspěch v tomto testu jasně ukazuje, že i automobil s kompaktními vnějšími rozměry může nabídnout vysokou míru bezpečnosti a ochrany své posádky. foto archiv Motor roku 2007: BMW 3,0 Twin Turbo Každoroční anketa Motor roku má i pro ročník 2007 své vítěze. BMW opět slavilo značné úspěchy zejména díky novému třílitrovému šestiválci s dvojicí turbodmychadel, který pracuje ve voze BMW 335i. Tento motor byl ohodnocen nejen jako celkový vítěz ankety, ale prvenství získal také jako nejlepší nový motor a potom též v kategorii 2,5 až 3 litry objemu. V této objemové třídě byla značka BMW mimořádně úspěšná, protože na druhém místě se umístil stupňovitě přeplňovaný třílitrový turbodiesel typů 335d a 535d a na třetím potom „klasický“ atmosféricky plněný třílitrový šestiválec (330i, 530i, Z4 či X5). To ale nebyly jediné úspěchy BMW Group. V kategorii 1,4 až 1,8 litru získal první příčku turbomotor z vozu MINI Cooper S, v kategorii mezi dvěma a 2,5 litru triumfoval řadový zážehový šestiválec modelů 325i či Z4. V kategorii mezi 3 a 4 litry objemu se těsně na druhém místě umístil řadový šestiválec 3,2 l z odcházejícího BMW M3 (také v Z4 M Coupé). Nad objem čtyři litry a jako nejlepší vysokovýkonný motor se prvním místem pyšní desetiválcový pětilitr s výkonem 507 koní, který se montuje do modelů M5 a M6. BMW těmito úspěchy jen potvrdilo svoji dlouhodobě dominantní pozici na čele vývoje pohonných jednotek. foto archiv -pt- -ph- Videokamera Sony SR8 Handycam se záznamem obrazu ve vysokém rozlišení rozzáří Vaše letošní léto. Zachyťte své zážitky v dokonalé ostrosti, intenzitě a barvě. Je to Vaše léto – uchovejte si je se všemi nádhernými detaily. www.sony.cz/handycam novinky BMW Concept CS Nový směr BMW nedávno opět šokovalo celý svět. Na autosalonu v čínské Šanghaji představilo koncept velkého luxusního čtyřdveřového vozu kategorie Gran Turismo. Za konceptem CS se však skrývá daleko více. 10 BMW revue 2/2007 Většina z nás po zhlédnutí prvních fotografií nového BMW CS pochopila, že jde o odpověď na čtyřdveřové sedano-kupé Mercedes CLS, nebo spíše konkurenta připravovaných čtyřdveřových modelů Aston Martin Rapide či Porsche Panamera. BMW nám však může prostřednictvím konceptu CS nastiňovat, jak si v hrubých rysech představuje novou generaci luxusního BMW řady 7. Úchvatná studie nám ukazuje nový designérský jazyk exteriéru a nové rozvržení interiéru, které se obrací k tradičním charakteristickým rysům z minulosti BMW. Koncept CS je tak stěžejním počinem pro budoucí směřování automobilky BMW. Emotivní linie Koncept CS sdílí podvozkovou platformu připravovaného nástupce sedmičkové řady, avšak s jinými rozměrovými parametry, které jsou opravdu úctyhodné. Na délku má tento dynamikou nabitý sedan 5106 mm, šířka atakuje bez dvou centimetrů dva metry a výška připomínající spíše sportovní automobily dosahuje pouhých 1367 mm. Extrémní je rovněž rozvor náprav – dlouhých 3142 mm naznačuje, že se jedná o skutečného zástupce luxusních limuzín. Rozměry v číslech se jednoznačně promítají do samotného designu. BMW CS působí dostatečně rozložitě, zároveň si buduje vzezřením přídě patřičný respekt. Jak jsme si u mnichovské automobilky zvykli, ani tato studie nepostrádá potřebnou dávku sportovna, které je zde aplikováno po velkých dávkách, ale nenásilným způsobem. Vpředu je jasná inspirace supersportovními vozy s relativně malými světlomety, kterým sekunduje rozměrná maska chladiče přivádějící k výkonnému motoru dostatek čer- stvého vzduchu. V případě konceptu CS jde zatím o jedny z největších ledvinek v historii BMW. Z jejich rohů vychází výrazně profilovaná dlouhá kapota. O další přívod vzduchu, tentokrát k chlazení brzd, se starají mohutné otvory po stranách ve spodní části předního nárazníku. Celkově příď i celý vůz vyniká neuvěřitelnou čistotou linií. Pohled na bok konceptu CS nabízí novinek v oblasti designu BMW ještě více. Mezi první z nich patří pozvolně klesající střecha až k zádi, která má za úkol dodat vozu tvar připomínající kupé. Zajímavým řešením jsou dvě samostatné linky. Jedna z nich vychází z předních blatníků a končí v půlce zadních dveří a nese se v rovném duchu. Druhá začíná o trochu níže na konci zadních dveří, jemně se zvedá a končí na koncových světlometech. Z boku působí jako obyčejný prolis, při pohledu zepředu však tvoří hranu dostatečně vytažených zadních blatníků. Vše ještě podtrhuje extravagantní design 21palcových kol. Nakonec tu máme záď, která působí velmi emotivně a evokuje vzhled supersportu. Víko kufru lehce připomíná BMW řady 6, spodní část nárazníku zase vrcholnou M5. K tomu se přidávají uzoučké světlomety a vytažené blatníky. BMW se podařilo velmi vkusně zkombinovat eleganci se sportovním pojetím. Vše je čisté a uhlazené. I přesto že koncept CS naznačuje novou image, či chcete-li nový designový směr, lze na něm najít také tradiční hodnoty sportovních vozů BMW. Prvky, jako jsou dlouhá příď, kabina posunutá vzad a špičková aerodynamika, nalezneme téměř na každém modelu. Zaostřeno na řidiče Stejně jako je překvapivý design exteriéru, udivuje také rozvržení interiéru konceptu. Pokud se podíváme lehce do historie, můžeme na něm vysledovat inspiraci právě staršími modely. BMW revue 2/2007 11 novinky koncept ergonomie a snadné obsluhy přesně tak, aby měl řidič vše po ruce a nemusel se rozptylovat při jízdě hledáním ovladačů. Interiér konceptu CS vypadá vcelku reálně, jen s lehkými změnami by se mohl dostat do sériové produkce. Tak jak hovoří vnější rozměry, potvrzuje se i uvnitř vozu nadprůměrná prostornost. Čtyři cestující mají k dispozici sportovní anatomická sedadla, která jsou rozdělena také vzadu středovým tunelem. Díky tomu, že koncept míří mezi tu nejluxusnější elitu, byly na úpravu vybrány speciální barevné kombinace, které zvýrazní použití hi-tech materiálů. Technika utajena Interiér s natočeným středovým panelem směrem k řidiči najdete již u „bavoráků“ ze sedmdesátých let. V konceptu CS je však novinkou jeho pozvolné stočení dolů. Středový panel pak pokračuje dále a obrazně obklopuje řadicí páku, jako by vymezoval přesně řidičův prostor. Vzhled interiéru a především přístrojové desky 12 BMW revue 2/2007 poukazuje na použití nových materiálů, různých druhů zpracování a finální úpravy. Zvlášť zajímavá je barevná úprava několika částí panelů přístrojové desky, efektně proti sobě kontrastují imitace hliníku a kůže ve žlutohnědé barvě. Rozmístění jednotlivých prvků obsahuje nový Automobilka BMW je připravena vstoupit do nové kategorie, ve které se představují pouze velcí hráči. Jediná věc, o které se zatím stále spekuluje, je technika konceptu CS. Když se však podíváme právě do řad konkurence, najdeme zde převážně větší objemy motorů s osmi či dvanácti válci. BMW má kvalitní desetiválec v nejostřejším provedení pětkové řady. Předpokládá se tedy, že nejméně tento motor okoření velké Gran Turismo, optimistické vyhlídky hovoří o šestilitrovém dvanáctiválci. Pohon zůstane na zadních kolech a převodovka bude bezpochyby samočinná se sedmi stupni. Jak už ale bylo řečeno, BMW Concept CS je koncepční studií. Nechme se tedy překvapit, v jaké podobě a formě se objeví v sériové produkci. foto archiv Jakub Rejlek výročí BMW Bychl slaví výročí Patnáct let radosti s BMW 14 BMW revue 2/2007 Dne 10. června 2007 uplynulo přesně 15 let, kdy pražský rejstříkový soud zaregistroval společnost Bychl s.r.o.. Ta se stala historicky prvním subjektem na území tehdejší ČSFR, který obdržel oficiální dealerskou smlouvu s automobilkou BMW. Historie vztahu jména Bychl k BMW je ovšem mnohem starší, a tak využíváme tohoto jubilea, abychom si připomněli, jak to všechno začalo, jaké byly milníky oněch uplynulých 15ti let, a nakoukli i trošku do budoucna. Všechno to začalo rokem 1972, kdy tehdejší mladý automobilový závodník Miloš Bychl (*1952) poprvé usedl za volant soutěžního vozu. V dobách hluboké totality a normalizace nebylo moc na výběr, a tak se závodilo s tím, co bylo k dispozici. Se škodovkami, fiaty, žigulíky a zastavami. Touha závodit ho hnala kupředu, zkoušel, co se dalo – soutěže, vrchy i okruhy. A právě posledně jmenovaná disciplína se postupně stala jeho hlavní a posléze i jedinou. Od roku 1978 začal závodit i v zahraničí, jak na východ, tak i na západ od našich hranic. A přestože jeho sportovní náčiní nebylo směrem na západ vždy na té nejvyšší úrovni, dokázal na obou stranách dosahovat dobrých výsledků. V roce 1982, v době začátků nového Mistrovství Evropy cestovních vozů, mu jedna německá firma učinila nabídku, jaká se neodmítá – získal profesionální jezdeckou smlouvu, dokonce s možností starat se o tým i auto. Miloš Bychl se této příležitosti okamžitě chopil a dal dohromady tým, který postavil první závodní BMW 528i. Tak začala profesionální kariéra Miloše Bychla jako závodního jezdce. Model 528i nahradilo v následujícím roce legendární kupé řady 6, pak přišla na řadu dvoudveřová 325i a nakonec nejlepší sportovní vůz své doby BMW M3. S tímto modelem brázdil evropské tratě dobrých 6 let. Starost o tým, auto a ještě k tomu dosahovat kvalitních výsledků není nic jednoduchého. Když se k tomu ještě přidá cestování po celé Evropě, moc hodin z týdne už nezbyde. Nicméně čím je cesta trnitější, tím více zkušeností se na ní získá. A tak dnes, když Miloš Bychl na ty doby vzpomíná, má na tváři nostalgický úsměv. Za volant „é-třicítkových“ BMW M3 usedal M. Bychl dobrých 6 let Období velmi slibně se rozvíjející kariéry profesionálního závodního pilota přerušila až těžká havárie při 24hodinovce v belgickém Spa v roce 1991. Prasklá přední pneumatika v nejnešťastnějším možném místě trati nejenže málem připravila Miloše Bychla o obě nohy, ale zmařila jeho další profesionální kariéru. Na závodění však nezanevřel a po dlouhé rekonvalescenci, ještě na francouzských holích, se v roce 1994 na okruhy vrátil. Se svým týmem Bychl-Euroracing startoval v seriálu vozů Superturismo, což byla v té době absolutní okruhová špička. Jednalo se o seriál národních šampionátů v rámci MS cestovních vozů, který vrcholil každoročním mistrovským závodem. V tehdejším Československu se tohoto šampionátu účastnilo asi patnáct vozů, nicméně se jednalo o poměrně drahou záležitost. Okruhové závody byly tehdy velmi slušně sledované, a tak se v hlavě Miloše Bychla zrodil nápad nabídnout lacinější, ale téměř stejně výkonnou alternativu závodění – BMW Cup. Tým měl k dispozici veškeré potřebné technologické zázemí, zkušenosti se stavbou závodních speciálů a jako jediný v republice byl schopen takovéto závody i zorganizovat. Podle technických předpisů pro vozy skupiny N, jen s několika dalšími úpravami, které byly snadno kontrolovatelné a auto výrazně zrychlily, tak vznikl šampionát, pro který bylo postaveno asi deset provozně nenáročných, přitom prvotřídních závodních vozů BMW M3. BMW Cup tehdy znamenal velké oživení okruhového života. Jenže za pár let byl konec. Televize přestala vysílat přenosy ze závodů, sponzory přestalo zajímat dávat na závody peníze a domácí automobilové závody dnes vypadají, tak jak vypadají. Nicméně některé tehdy vyrobené vozy pro BMW Cup lze dodnes vídat na nejrůznějších vytrvalostních závodech. Závodní kariéra Miloše Bychla skončila po více než 25 letech, během kterých stihl absolvovat přes 500 závodů na nejznámějších tratích Evropy i za oceánem. Za ta léta posbíral desítky cenných vavřínů, jejichž výčet by vydal na samostatný článek. BMW revue 2/2007 15 výročí Všechny léty získané zkušenosti se odráží v kvalitě služeb, které dnes jeho společnost poskytuje svým zákazníkům. Prvním prodejcem BMW v Československu Po revoluci v roce 1989, ještě v době aktivního závodění, se svět se otevřel a mohlo se začít i s podnikáním. Většina automobilových závodníků už byla otrkaná z podmínek tržního hospodářství a bylo tedy logické, že se jich většina pustila do byznysu. Nejinak tomu bylo i u Miloše Bychla, který jednu ze svých aktivit zaměřil právě na BMW. Na začátku devadesátých let tedy prodávaly v tehdejším Československu mnichovské vozy pouze dva subjekty – společnost Pragent a Miloš Bychl. Zatímco Pragent prodával vozy tak, že vyinkasoval od zákazníka částku a pak mu předal poukaz, na jehož základě mu v mnichovském skladu vydali vůz, Miloš Bychl prodával na základě uzavřené mandátní smlouvy vozy přímo z vlastního skladu a zákazníci dostávali kompletní servis. Navíc od někoho, kdo tyhle vozy dokonale znal. Mezi lidmi, kteří si chtěli dopřát luxusu v podobě vozů s modrobílým znakem na kapotě, se jméno Bychl brzy stalo pojmem. Na přelomu let 1991/92 se mnichovská automobilka rozhodla, že v Československu zřídí kancelář svého oficiálního dovozce a začne budovat standardní dealerskou síť. Prvním kandidátem pro funkci importéra byl právě Miloš Bychl. Jenže ten byl tenkrát na invalidním vozíku po havárii ve Spa a nabídku odmítl. Nebyl si jistý, zda by takovou roli ve svém tehdejším zdravotním stavu vůbec zvládl, a nechtěl slibovat něco, o čem nebyl přesvědčen, že splní. Dnes, s odstupem času, však svého tehdejšího rozhodnutí trochu lituje a sám říká, že to tehdy možná byla chyba. Stal se nicméně prvním oficiálním dealerem značky BMW se vším, co k tomu patří. Podmínky pro prodejce každé automobilky jsou poměrně tvrdé a vyžadují splnění celé řady přísných standardů – od velikosti prodejní plochy BMW Cup znamenal velké oživení závodního života na českých závodních okruzích až po kvalitu sociálního zázemí. A u BMW to platí dvojnásob. Protože jednou z podmínek bylo, že automobilka uzavře dealerskou smlouvu jedině se společností, která se bude zabývat výhradně BMW, byla na jaře 1992 založena společnost Bychl s.r.o., jejímž jediným předmětem činnosti je prodej a servis těchto vozů. V Londýnské ulici na Vinohradech pak byla otevřena první prodejna, zatímco servis byl umístěn v Praze na Pankráci. Tou dobou se už ale budoval areál prvního, opravdu plnohodnotného dealerství s nejmodernějším servisem a reprezentativní prodejní plochou ve Vestci u Prahy. Otevřen byl v roce 1993 a za posledních 14 let prošel několika rozšířeními. V roce 1997 bylo přistavěno kancelářské zázemí, byla zvětšena prodejní plocha, před dvěma roky byl otevřen samostatný areál pro prodej předváděcích a ojetých vozů. Zeptali jsme se, co se za uplynulých patnáct let změnilo nejvíc: „Změnily se zejména technologie a vnímání značky. Když jsme začínali, prodávali jsme pře- Poslední sezona 1997, ve které absolvoval svůj 500. závod více než 25leté kariéry závodního jezdce 16 BMW revue 2/2007 devším ta nejdražší auta s benzinovými motory. Začínali jsme „odshora“. BMW bylo u nás vnímáno jako ta nejexkluzivnější, řekl bych až nedostupná, značka. Oproti tomu dieselové motory BMW byly tenkrát jen lepším průměrem. Dnes BMW v dieselových motorech jasně dominuje, každoročně sbírá ocenění za nejlepší motory roku a tomu odpovídá i jasná převaha poměru motorizací, která se za poslední léta jasně přesunula právě směrem k dieselům. Přitom i vývoj zážehových motorů modrobílé značky nabral nové tempo – jejich nové generace jsou mnohem výkonnější a současně i úspornější. Samostatnou kapitolu představují nové technologie, z nichž je asi nejpozoruhodnější systém pohonu všech kol xDrive, s nímž BMW začalo z velkých automobilek jako poslední a dnes již představuje absolutní špičku. Výrazně se také změnila struktura prodávaných modelů. S postupným rozšiřováním výrobního programu se nám daří prodávat i vozy nižších kategorií, jako je například nová jednička. Ve vytrvalostních závodech se „dělil“ o volant závodního speciálu s jezdeckou špičkou své doby. 24h Nürburgring 1996, posádka: Bychl – Hoffmann – Rensing Lidé si zvykli, že BMW nabízí vozy téměř ve všech segmentech, takže jejich vlastnictví už není žádnou příliš velkou výlučností.“ Nový areál a další plány Výročí 15 let Bychl s.r.o. je vhodnou příležitostí k jakési mezibilanci. V současnosti BMW Bychl prodává ročně okolo 400 nových a téměř 300 ojetých vozů a zaměstnává na několik desítek lidí. Obchod se úspěšně rozvíjí, a i když už bývalý úspěšný automobilový závodník dávno pověsil svou nehořlavou kombinézu na hřebík, sportovních aktivit se rozhodně nevzdává. Jak nám prozradil, rád by alespoň čas od času uspořádal nějakou akci, na níž by se mohli zákazníci BMW se svým vozem pořádně svézt a vyzkoušet limity své i vozu. V současnosti je možnost zajistit zákazníkům jezdecké kurzy, které pořádá továrna. Například M trénink na Nürburgringu, za polárTakto vypadal showroom při jeho otevření Stávající prostory, ve kterých dnes sídlí značka BMW, by pak měly být rozděleny pro ostatní produkty koncernu BMW Group. Miloš Bychl dobře ví, že bez kvalitního týmu lidí se dobrý obchod dělat nedá. I jeho společnost prošla krátkou zaměstnaneckou krizí, když se střídala generace z počátku 90. let s generací novou. A tak si průběžně vychovává prvotřídní tým odborníků, který bude schopen poskytovat špičkové služby i v nových prostorách. A ačkoli se do důchodu ještě zdaleka nechystá, už dnes se rozhlíží, které z jeho dětí by v budoucnu mohlo převzít otěže řízení firmy. Nejstarší dcera je obchodní ředitelkou, její mladší sourozenci se na svou budoucí kariéru připravují na vysokých školách. Již dnes je ale jisté, že „bavoráky od Bychla“ zůstanou i pro další generace synonymem radosti z jízdy. foto archiv -jm- Dnes je jeho rozloha více než dvojnásobná ním kruhem v Arjeplogu nebo s X5 v africké poušti. Jedná se ale o poměrně finančně náročné záležitosti, a tak se pracuje na přípravě stejně kvalitního ježdění někde tady, v Čechách. To ale zdaleka nejsou hlavní plány, které chce Miloš Bychl v dohledné době realizovat. Už tento rok by měly být zahájeny práce na novém areálu pro prodej předváděcích a ojetých vozů BMW. Vlastní cesta prodeje prvotřídních a vyzkoušených použitých vozů pouze jedné značky se totiž ujala tak, že dosavadní prodejní prostory už zkrátka nestačí. Zákazníci evidentně oceňují, že za stejné peníze jako jinde si ve Vestci mohou dopřát lepší a kvalitnější použité BMW i s prodlouženou zárukou. A protože prostory už pomalu nestačí ani servisu a prodeji nových vozů, je v plánu také výstavba areálu zbrusu nového dealerství. To by mělo být otevřeno společně s chystanou dálnicí, která má být zprovozněna nedaleko Vestce ve výhledu několika málo let. Toto dealerství by se mělo stát jedničkou v celé východní Evropě. Předváděcí a ojeté vozy BMW v brzké době dostanou nové prostory BMW revue 2/2007 17 novinky BMW M3 M Power 18 BMW revue 2/2007 Nová generace BMW M3 ukázala svoji skutečnou podobu a zároveň odhalila, co ukrývá ve svých útrobách. Kromě jiného osmiválec, který točí přes osm tisíc otáček, nastavitelný podvozek a také tlačítko POWER. Je s podivem, kolik jedno auto, jehož se během pěti let vyrobilo méně než osmnáct tisíc kusů, dokáže oslovit lidí a změnit jejich pohled na sportovní vozy. Řeč je o první generaci BMW M3, která se vyráběla v letech 1986 až 1990. Když se totiž v loňském roce představila varianta kupé (E92) postavená na základě nejnovější řady 3 (E90), snad všichni se okamžitě dohadovali a předháněli v představách, jak asi bude vypadat nová M3 postavená na stejném základě. Jedinou zprávou, která už delší čas prosakovala, bylo, že nová generace tohoto sportovního modelu bude vybavena osmiválcem. Aby BMW alespoň trochu utišilo volání po nové generaci této legendy, představilo ji na autosalonu v Ženevě ve formě stříbrného konceptu. To byla první z řady cíleně vypouštěných informací. Přibližně měsíc na to se objevily podrobné informace o jejím osmiválcovém srdci a o několik týdnů později již první oficiální fotografie a komplexní informace. Jak je vidět, tak se po stránce designu sériové provedení od konceptu liší pouze vzhledem kol. Zachována zůstala přední kapota s vyboulením symbolizujícím použití silného motoru, stejně tak jako specifický tvar nárazníků. Ten přední zajišťuje účinné zásobování chladicím vzduchem nejen pro motor, ale také pro přední brzdy. Zadní má ve své střední části instalován difuzor, který vytváří dodatečný přítlak ve vysokých rychlostech. Zajímavě jsou navržené snížené boční prahy, u nichž zaujme kombinace dvojice na první pohled proti sobě jdoucích podélných křivek. Nepřehlédnutelným detailem jsou také otvory na bocích za předními koly, které jsou nyní více zakousnuté do těla karoserie, než je tomu u ostatních modelů divize M. Opomenout nelze ani výrazná zrcátka s dvojitými úchyty, která jsou navržena tak, aby svojí velikostí vyhověla zpřísněným předpisům a zároveň omezovala odpor vzduchu. Všímavý pozorovatel jistě zaregistruje, že z konceptu byla převzata také střecha vyztužená uhlíkovými vlákny, která je o 5 kg lehčí než konvenční vyrobená z oceli. Tím se významně snižuje těžiště vozu. Pozměněný design, jehož součástí jsou také výrazněji vytažené blatníky, zajišťuje, že se model M3 jednoznačně vyčleňuje z běžných verzí řady 3, ovšem zároveň nepostrádá jejich vyvážené proporce. BMW revue 2/2007 19 novinky Zachovaný charakter BMW slibuje, že nová generace modelu M3 je i přesto, že je vybavena osmiválcem, stále ryze sportovním vozem v duchu nejlepších tradic dané modelové řady. Zřejmě tedy včetně první M3 E30, která byla postavena jako homologační speciál pro závody cestovních vozů. BMW bylo nuceno použít osmiválcový motor namísto oblíbeného řadového šestiválce hned z několika důvodů. Nejvýznamnějším z nich je samozřejmě zvýšení výkonu, který si vynutily nejen vyšší hmotnost, ale také tlak konkurence. Potřeba výkonu přes 300 kW byla předpokladem nárůstu objemu motoru. Namísto 3,25 l předchozí generace má novinka objem rovné čtyři litry. A to je pro šestiválec již příliš. Zvolena proto byla osmiválcová koncepce s vysokootáčkovým charakterem, bez něhož si snad už nelze žádný model z dílny BMW M GmbH představit. Propracovaný osmiválec Motor jako takový samozřejmě využívá některé technologie z desetiválce typů M5/M6 a má i stejné vrtání, zdvih i kompresní poměr, nicméně jedná se o další vývojový stupeň. Motor dosahuje nejvyšších otáček 8400 min-1, přičemž maximum výkonu 309 kW (420 k) se dostavuje jen o 100 min-1 níže. Točivý moment vrcholí hodnotou 400 Nm již při 3900 min-1. Jen pro srovnání uveďme, že předchozí generace BMW M3 měla výkon 252 kW (343 k) při 7900 min-1 a točivý moment 365 N.m při 4900 min-1. Jistě není bez zajímavosti, že původní šestiválec představený v roce 2000 se chlubí vyšším litrovým výkonem. Motor se drží osvědčené koncepce, která stojí na principu účinného „dýchání“ motoru. Na straně sání je proto velká společná komora s osmi samostatnými škrticími klapkami, které pro každou řadu válců ovládá samostatný servomotor podle povelů vyspělé řídicí jednotky. 20 BMW revue 2/2007 Dbáno bylo také na výplach motoru. Výfukové svody jednotlivých válců mají až do místa spojení v jedinou trubku pro každou řadu válců stejnou délku a stejný průměr. Svody jsou vyrobené pokrokovou technologií válcování zevnitř, čímž bylo dosaženo velmi tenkých stěn výfuku v rozmezí 0,65 až 1 milimetru. Výfukové potrubí je zakončeno příčně umístěným koncovým tlumičem s objemem 35 litrů a čtveřicí koncovek výfuků. V souvislosti s motorem je potřeba zmínit jeho výkonnou elektronickou řídicí jednotku MSS60, která je tvořena trojicí 32bitových procesorů schopných plnit více než 200 milionů operací za sekundu. Řídicí jednotka je další evolucí elektroniky motoru 5,0 V10 z typů M5/M6. Ovládací elektronika řídí vstřikování, zapalování, pohyby škrticích klapek a mnoho dalších činností motoru na základě více než 50 vstupních údajů. Použitá řídicí jednotka, která byla vyvinuta přímo v BMW M GmbH, přitom nemá na starosti pouze ovládání motoru, ale je připravena zpracovávat také údaje pro řízení vozu, brzdovou soustavu, případně také spojku a převodovku. Řidič má k dispozici tlačítko Power. Na rozdíl od zmiňovaných desetiválcových modelů M však nezvyšuje výkon motoru, ale provádí změnu charakteru motoru na sportovnější s rychlejšími reakcemi. Na přání je potom připraven koncept MDrive, který umožňuje uložit si do paměti specifické nastavení různých funkcí vozu a vyvolat je stiskem speciálního tlačítka na volantu. Kilogramy, nebo spíše gramy, které se počítají U BMW se velmi snažili, aby se použití osmiválcového motoru nijak negativně neprojevilo na ovladatelnosti nové M3. Z tohoto důvodu byl Podvozek, který slibuje mnohé, ale především zábavu velký důraz při vývoji motoru kladen na jeho nízkou hmotnost. Tento velmi kompaktní osmiválec (mezi stěnami válců je pouhých 6 mm), jehož hliníkový blok se odlévá ve stejném provozu jako bloky závodních motorů pro formuli 1, váží pouhých 202 kg. To je podle údajů BMW o 15 kilogramů méně, než kolik činila hmotnost šestiválce předchozí generace. Motor je vybaven novou generací proměnného rozvodu sacích a výfukových vaček Double VANOS, který ve své nejnovější podobě pracuje s nižším tlakem oleje, což zvyšuje jeho životnost a spolehlivost. Činnost proměnného časování je tak zajišťována přímo olejem ze systému mazání a není potřeba vysokotlakých čerpadel. Určitou zajímavostí je, že BMW v modelu M3 použilo systém rekuperace kinetické energie spočívající v odpojení alternátoru ve fázích akcelerace a výroby elektrické energie jen při brzdění nebo zpomalování. Přestože hmotnost motoru nové M3 se ve srovnání s předchozí generací podařilo snížit, u pohotovostní hmotnosti je situace obrácená. Zatímco M3 E46 vážila 1495 kg, novinka má statných 1580 kg. Čím to? Na vině jsou podle Heinricha Eickhorsta, který měl při vývoji modelu M3 na starosti celkovou integraci jednotlivých částí, následující vlastnosti: „Nový model je především větší než jeho předchůdce a je též komfortnější a především bezpečnější. Předchozí M3 byla o celých 90 kg těžší než tehdejší nejvýše postavený model. Dnes je tento rozdíl 40 kg, které jdou na vrub masivním výztuhám karoserie, kolům s většími rozměry, mohutnějším brzdám a samozřejmě také pro verzi M specifickému motoru. Přesto lze právě motor, stejně tak jako například karbonovou střechu považovat za jasné ukázky důrazu na snižování hmotnosti.“ Zvýšení pohotovostní hmotnosti o 85 kg je pro dynamiku v podélném směru bohatě vykompenzováno zvýšeným výkonem motoru. Výkonová hmotnost nového provedení činí 3,76 kg/k, což je zlepšení oproti hodnotě 4,36 kg/k, kterou disponovala M3 E46. Jak se ale kilogramy navíc projeví v příčném směru nebo při jízdě v navazujícím sledu zatáček, na to si budeme muset počkat do prvního svezení, s nímž vás seznámíme v příštím vydání BMW revue. Výkonný motor a dravý vzhled by ve většině případů byly dostatečnými argumenty pro zákazníky. Ne tak ale v případě BMW M3. Tento automobil totiž musí dostát pověsti, že se jedná o mimořádně zábavný a návykový automobil, který dokáže svému řidiči na ústech vykouzlit směsici úsměvu a úžasu. Přesně to by měl být schopen nabídnout podvozek, který má zesílené pomocné rámy a většinu dílů vykovaných z hliníku. Podvozek je standardně pevný s ocelovými pružinami, hliníkovými tlumiči a zkrutnými stabilizátory. Na přání bude možné automobil vybavit také elektronicky ovládanými tlumiči EDC s trojicí provozních režimů. Zřejmě není potřeba sdělovat, že BMW M3 má pohon zadních kol, stejně tak jako diferenciál s elektronicky ovládanou svorností, který bylo možné v principu nalézt také u předchozího modelu. Použitý diferenciál může v extrémním případě nabídnout až 100procentní svornost, tedy působit jako závěr diferenciálu, což je vlastnost významně zvyšující potenciál zadního pohonu. Zároveň se jedná o osvědčenou „drifterskou“ výbavu. BMW M3 se představilo se šestistupňovou manuální převodovkou, nicméně v budoucnu se jistě objeví také sekvenční řazení. Zda se bude jednat o novou převodovku SMG nebo o zcela nový systém, o němž se často hovoří, na to si budeme muset ještě nějaký čas počkat. foto archiv -ph- TECHNICKÉ ÚDAJE BMW M3 MOTOR Kapalinou chlazený, atmosféricky plněný osmiválec, uložený vpředu podélně, s vícebodovým vstřikováním MSS60, čtyřventilový rozvod 2x OHC, zdvihový objem 3999 cm3, vrtání x zdvih 92,0 x 75,2 mm, kompresní poměr 12,0:1, největší výkon 309 kW (420 k) při 8300 min-1, největší točivý moment 400 N.m při 3900 min-1. PŘEVODOVÉ ÚSTROJÍ Šestistupňová mechanická převodovka, převodové poměry 4,055-2,369-1,582-1,192-1,0000,872-Z3,678, stálý převod nápravy 3,846. Samosvorný elektronicky ovládaný M diferenciál, zadní pohon. PODVOZEK Bezrámová konstrukce s pomocnými rámy vpředu i vzadu; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu na příčných ramenech a vzpěrách McPherson; vzadu víceprvkový závěs s podélnými a příčnými rameny uloženými v samostatné nápravnici; pérování vinutými pružinami a aktivními tlumiči EDC (na přání); provozní brzdy kapalinové dvouokruhové, kotoučové s vnitřním chlazením, vpředu/vzadu průměr kotoučů 360/350 mm, DSC (ABS + CBC, DBC, ASC); hřebenové řízení s posilovačem servotronic; kola vpředu/vzadu 8,5J x 18/9,5J x 18; pneumatiky vpředu/vzadu 245/40 ZR 18/265/40 ZR18. ROZMĚRY A HMOTNOSTI Rozvor náprav 2761 mm, rozchod kol vpředu/vzadu 1538/1539 mm; celkové vnější rozměry 4615 x 1817 x 1718 mm; objem zavazadlového prostoru 400 l; objem palivové nádrže 63 l; pohotovostní hmotnost EU 1580 kg, celková hmotnost 2080 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 250 km/h; zrychlení z 0 na 100 km/h za 4,8 s; spotřeba paliva podle EU/93/116 město/mimo město/kombinovaná 17,9/9,2/12,4 km. BMW revue 2/2007 21 novinky Evoluce vozů BMW M3 cová kola. Dostupné barvy: modrá, stříbrná a červená. Data: řadový čtyřválec 2302 cm3, 220 k při 6750 min-1, 246 N.m při 4750 min-1, zrychlení 6,7 s, 237 km/h. M3 Cabrio (1988-1991) V závodním oddělení BMW v Garchingu bylo ručně vyrobeno jen 786 kusů. Víko zavazadlového prostoru bylo shodné s běžnými modely, výkony se pohybovaly od 195 do 215 k. Data: řadový čtyřválec 2302 cm3, 215 k při 6750 min-1, 231 N.m při 4750 min-1, zrych- M3 Cabrio (1993-1999) Struktura karoserie nebyla tak pevná a navíc přibrala na váze 80 kg. Plátěná střecha má elektrický pohon. Celkové ladění je komfortnější. Data: řadový šestiválec 2990 cm3, 286 k při 7000 min-1, 320 N.m při 3600 min-1, zrychlení 5,8 s, 250 km/h. lení 6,9 s, 230 km/h. Řada E30 BMW M3 (1986-1990) Pouze první generace modelu M3 má skutečné závodní kořeny. Jednalo se totiž o homologační speciál pro třídu A cestovních vozů. Automobil je postaven na základě dvoudveřového modelu dané řady, nicméně karoserie byla důkladně změněna například vypouklými blatníky nebo kvůli aerodynamice zcela přepracovanou zádí s výše umístěným víkem kufru a více skloněným zadním sklem. Pozměněna byla také struktura karoserie, která byla vyztužena a přizpůsobena snadné montáži ochranného rámu. Pohon zajišťoval šestnáctiventilový čtyřválec se čtveřicí škrticích klapek. Tohoto modelu se ve všech modifikacích vyrobilo 17 970 kusů, včetně 786 otevřených verzí. Data: řadový čtyřválec 2302 cm3, 200 k při 6750 min-1, M3 Cecotto (1989) Limitovaná série s polokoženými sedadly. Jedinou barvou byla stříbrná, specialitou byl také v barvách BMW Motorsport provedený kryt hlavy motoru. Data: řadový čtyřválec 2302 cm3, 215 k při 6750 min-1, M3 sedan (1994-1998) První sedany měly měkčeji nastavený podvozek, pozdější verze dostaly nastavení odpovídající kupé. Standardem bylo kožené čalounění komfortních sedadel a dřevěné výplně interiéru. Data: řadový šestiválec 2990 cm3, 286 k při 7000 min-1, 320 N.m při 3600 min-1, zrychlení 5,6 s, 250 km/h. 231 N.m při 4750 min-1, zrychlení 6,9 s, 237 km/h. 239 N.m při 4750 min-1, zrychlení 6,9 s, 230 km/h. M3 Sport Evo (1989-1990) Motor zvětšený vrtáním i zdvihem na nejvyšší možnou velikost 2,5 l. Bylo vyrobeno jen 600 kusů v černé barvě s červenými proužky na náraznících nebo červené barvě s černými proužky. Data: řadový čtyřválec 2467 cm3, 238 k při 7000 min-1, 240 N.m při 4750 min-1, zrychlení 6,5 s, 248 km/h. M3 GT (1995) Postaven, aby vyhověl novým předpisům pro Le Mans. Bylo vyrobeno jen 406 kusů v zelené barvě. Třílitrový šestiválec měl zvýšený výkon. Data: řadový šestiválec 2990 cm3, 295 k při 7000 min-1, 322 N.m při 3900 min-1, zrychlení 5,4 s, 250 km/h. M3 Evo (1987) Agresivnější model se sníženou spodní hranou předního nárazníku, dodatečným spojlerem na zádi a absencí mlhových světel. Data: řadový čtyřválec 2302 cm3, 200 k při 6750 min-1, 239 N.m při 4750 min-1, zrychlení M3 Evo (1995-1999) Řada E36 6,9 s, 230 km/h. M3 (1992-1995) Zcela nová generace byla uhlazenější, komfortnější a byla vybavena mnohem výkonnějším šestiválcem. První modely neměly omezenou nejvyšší rychlost na 250 km/h. Data: řadový šestiválec 2990 cm3, 286 k při 7000 min-1, 320 N.m při 3600 min-1, zrychlení 5,5 s, 260 km/h. M3 Evo II (1988) Motor dostal nové písty, vačky, zvýšený kompresní poměr a novou řídicí jednotku. Novinkou jsou 16pal- 22 BMW revue 2/2007 Modernizace obsahovala větší a silnější motor s dvojitým proměnným časováním Vanos, 6stupňovou převodovku, brzdy z typu M5, nově naladěný podvozek a nové barvy. Sedan a Cabrio jsou ve výrobě v nezměněné podobě. Data: řadový šestiválec 3201 cm3, 321 k při 7400 min-1, 350 N.m při 3250 min-1, zrychlení 5,3 s, 250 km/h. M3 GT2 (1998) M3 Cabrio Závěrečná série řady E36 měla vzadu spojler, níže umístěné lízátko předního nárazníku a bohatou výbavu. Bylo vyrobeno jen 50 kusů. Data: řadový šestiválec 3201 cm3, 321 k při 7400 min-1, 350 N.m při Dravější než otevřená M3 E36, nicméně stále nedosahuje kvalit kupé. Mnoho lidí s tímto názorem jistě nebude souhlasit... Data: řadový šestiválec 3246 cm3, 3250 min , zrychlení 5,3 s, 250 km/h. -1 343 k při 7900 min-1, 360 N.m při 4900 min-1, zrychlení 5,5 s, 250 km/h. Řada E46 M3 (2000-2006) Pokračování trendu nastaveného typem E36, automobil se individuálním designem i agresivitou navrátil k filozofii M3 E30. Není o mnoho rychlejší než E36, její řízení je však zábavnější. Data: řadový šestiválec 3246 cm3, 343 k při 7900 min-1, 360 N.m při 4900 min-1, zrychlení 5,2 s, 250 km/h. M3 CS (2005-2006) Kola a brzdy verze CSL, ostřejší řízení a přitom poddajnost a praktičnost běžné M3. Vynikající kompromis na závěr. Data: řadový šestiválec 3246 cm3, 343 k při 7900 min-1, 360 N.m při 4900 min-1, zrychlení 5,2 s, 250 km/h. M3 CSL (2003) Karbonová střecha, skořepinová sedadla, převodovka SMG a další úpravy pro použití na závodním okruhu. Ve své době velmi vysoká pořizovací cena. Data: řadový šestiválec 3246 cm3, 360 k při 7900 min-1, 365 N.m při 4900 min-1, zrychlení 4,8 s, 250 km/h. profil ANGELINA JOLIE Temný anděl rodinného založení V okamžiku, kdy se začátkem května usadili v luxusní vile v pražské Bubenči, zažila Praha, co je to hostit hvězdy. A ne ledajaké. Nejkrásnější pár světa Angelina Jolie a Brad Pitt se stal na pár týdnů největší pražskou atrakcí. To když tu Angelina Jolie natáčela komiksový snímek Wanted. Hraje v něm nájemnou vražedkyni. Světový sexsymbol, jedna z nejsmyslnějších hereček a její hvězdný partner, to bylo pořádné sousto pro paparazzi. Ti drželi stopu, a ačkoliv se dvojice i se svými čtyřmi dětmi téměř neprodyšně „zabarikádovala“ za hradbou z rohoží a bodyguardů v exkluzivní funkcionalistické vile Richarda Gibiána, kterou Pitt před jejich příjezdem pro pobyt v Praze vybral, hon na obrázky byl neúprosný. Angelina údajně ztropila hysterickou scénu a nechala se slyšet, že je to tu horší než v Africe. To když se jednomu z fotografů podařilo „ulovit“ fotografii dětí přímo ze zahrady domu. Proslýchalo se, že dokonce chtěla z Česka odjet. Stejně vervně, jako se dřív, coby rozervaná temná diva, vrhala do sexuálních excesů a bizarních rituálů, bere se dnes jako matka lvice za svou rodinu. A tu podle svých prohlášení hodlá ještě rozšiřovat. V tuto chvíli má pár tři adoptivní děti a roční vlastní dceru Siloh Nouvel. Kdyby na to přišlo, adoptovala by Angelina půl světa! A nedávno v Cannes dokonce vyhlásila roční „mateřskou“ dovolenou. Až prý v Praze dotočí, hodlá se na čas věnovat jen své rodině. Krásný andílek a temné dospívání Pokud by však děti měly být jako Angelina, měla by s jejich výchovou ještě pořádné starosti. „Byla jsem hnusný teenager,“ říkává nyní o sobě Jolie, která prý zdědila temperament po matce Marcheline Bertrandové, francouzské herečce s krví indiánských Irokézů. Po otci, hollywoodském herci Jonu Voightovi, je zase dílem Slo- 24 BMW revue 2/2007 venka. Dalo by se říci, že ji jméno „Krásný andílek“ do jisté míry zavazuje, ale právě naopak, ona jako by proti němu odmala revoltovala. Stejně jako proti slávě svých rodičů, otce zejména. Platila dlouho za „zlou holku“ nejen proto, že hrála takové úlohy. Zlobila, ale vypadá to, že teď začíná být na dobré cestě... Narodila se 4. 6. 1975 v Los Angeles jako druhé dítě, má ještě o dva roky staršího bratra Jamese Havena, který je dnes režisérem. Tehdy prý vypadala jako žába - „byla jsem jedna velká pusa.“ Rok poté, co přišla na svět, se rodiče rozvedli a děti vychovávala matka. Přesto to byl právě slavný otec, který dceru přivedl k filmu. Když jí byly tři, získal Oscara za Návrat domů a ona si tak velmi brzy začala dobře uvědomovat jeho slávu. Divadelní a filmové prostředí důvěrně znala, pohybovala se mezi známými herci a jako sedmiletá se objevila spolu s otcem ve filmu Lookin´ to Get Out. Ten se však moc nepovedl. Další filmové pokusy přišly až za deset let. V jedenácti - tehdy chodila jen v černém, fantazírovala o smrti a na dotaz, čím by chtěla být, odpovídala, že upírem, ředitelkou pohřebního ústavu nebo smutečním řečníkem - začala studovat divadelní institut Lee Strasberga. I když projevila talent, chytila se raději modelingu a cestovala po celém světě. Chvíli žila v Londýně, jindy v Miláně, občas se objevila doma v Los Angeles, začala hrát ve videoklipech. Bylo jí čtrnáct a už jela naplno v divokém a nevázaném životním stylu. Matce dávala pořádně zabrat: přišla o panenství, nastěhovala se k ní se starším pankáčem, kterého v tu chvíli milovala, zkoušela drogy, alkohol, experimentovala se sebetrýzněním, byla zmatená, frustrovaná, nešťastná. Jednou se pořezala tak, že málem vykrvácela z proříznuté krční tepny. S „andílkem“ tehdy nebylo k vydržení a matka se jen modlila, aby to přežila. Potřeba revolty, chaos, deprese, to vše jí ale drželo ještě dlouho. Zabij mě! Obrovská ústa, dokonalá postava, sexappeal: Angelina na sebe upozornila hned v prvních filmech, i když nebyly nic moc. V sedmnácti začala hrát ve snímcích svého bratra Havena, pak následovala béčková sci-fi Cyborg 2 a zas to nebyl žádný trhák. Byla nespokojená, zklamaná, a tak si najala vraha. Kdyby totiž spáchala sebevraždu, rodina by si to vyčítala, trápila by se víc. Takhle, pokud by byla obětí zločinu, ta smrt by mohla být pro všechny jednodušší. Jen ona ví, jak to tehdy pro- BMW revue 2/2007 25 profil celou svou duší,“ tvrdila a dokázala to rolí Gii, která ji a Millera definitivně rozdělila. Už předtím si zahýbali, Angelina měla aférku s Timothy Huttonem, se kterým hrála v thrilleru Ruce od krve, a když začala točit Giu - titulní úlohu lesbické modelky, kterou showbyznys dovedl až k závislosti na heroinu a ke smrti na AIDS, nebyla schopná komunikovat s okolím, s manželem a jejich vztah se rozpadl. Ona roli konfrontovala se svým bouřlivým dospíváním, měla v sobě chaos, začala otevřeně mluvit o bisexualitě.... A roli zvládla tak, že to byl další Zlatý globus a další ceny. Jenomže ten zážitek ji úplně rozhodil a bůh ví, jak by to dopadlo, kdyby nezačala točit Bláznivou runway a nepotkala hollywoodského sukničkáře Billyho Boba Thorntona. A zas to byla láska jako trám. Tehdy byla ještě vdaná, on chodil s Laurou Dernovou. „Hned jsem věděla, že je to ten pravý,“ tvrdila tehdy Angelina. Opět se spolu sešli až po roce, pak už jim stačilo jen čtrnáct dní, kdy spolu randili, a vzali se. Všichni sice prorokovali, že bouřlivý románek brzy skončí, ale ona, s prstýnkem za deset dolarů na prstě, vydržela v manželství s Billym Bobem víc než dva roky. Dva úspěšné roky. Oscar, uznání a Lara Croft Sběratel kostí s Denzelem Washingtonem měl dobré recenze, diváci na thriller chodili a ona se soustředila na roli v psychologickém dramatu Narušení, natočeném podle skutečných událostí, kde si společně s Winonou Ryderovou zahrály pacientky psychiatrické léčebny. Jako Lisa byla tak skvělá, že obdržela třetí Zlatý globus i Oscara. „Angie je jako uragán, má v sobě neuvěřitelnou sebekázeň, poetiku i bolest,“ prohlásil o ní režisér filmu James Mangold, který ji má za velkou hvězdu budoucnosti. Role ji opět emocionálně velmi vyčerpala, odmítla proto hrát v Charlieho andílcích a raději se objevila po boku běhlo, co je legenda, co fáma, ale vrah jí prý sám poradil, ať ještě měsíc počká. Co se dalo dělat dalšího nesháněla a v tom měsíci začala točit thriller Hackers, při kterém potkala Johnnyho Lee Millera. A zamilovala se. Okamžitě, vášnivě, oddaně. Myšlenky na smrt byly pryč: vdávala se v kožených kalhotách a bílé blůze zdobené jménem ženicha, jak jinak než vyvedeném Angelininou vlastní krví. Ty historky jejich sexuálních hrátek už jsou taky pověstné: divoké noční sadomasochistické hry, rafinované bizarní rituály, hadi v posteli... Vydrželi spolu čtyři roky a ona byla sice občas hysterická, žárlivá, nesnesitelná, ale šťastná. A začalo se jí dařit i profesně. „Je těžké se mnou žít...“ V druhé půlce 90. let už točila čtyři filmy ročně, role Cornelie v biografickém dramatu George Wallace v režii Johna Frankenheimera jí vynesla i nominaci na cenu Emmy a její první Zlatý globus, a to byl konečně pořádný start. „Rolí se nechám pohltit, a když hraju, tak 26 BMW revue 2/2007 Nicholase Cage v remaku 60 sekund. A pak si vybrala další úlohu, od níž ji zrazovali, a přesto triumfovala : jako po uši ozbrojená Lara Croft – ženský mix Indiany Jonese a Jamese Bonda v adaptaci videohry Lara Croft: Tomb Raider stvořila akční sexsymbol, hrdinku nového milénia. Časopis People ji už rok předtím zařadil do padesátky nejkrásnějších osobností, vyhrávala ankety o nejkrásnější rty, poprsí, a teď se ještě bila jako chlap. Dubléry až na výjimečně nebezpečné scény odmítla, trénovala, boxovala, posilovala. A definitivně se tak odstřihla od alkoholu, drog, oblíbila si jógu a začala žít mnohem lépe a zdravěji než předtím. Lara Croft jí pomohla i jako herečce objevit grácii a lehkost, které její projev doposud postrádal. A hlášky, že se ve fyzické kondici udržuje pouze vášnivým sexem a že pobyt v posteli s jejím manželem vydá za několik posiloven, se pomalu stávaly minulostí. Zvlášť když se mnohem častěji než pohledem na svou sbírku nožů začala opájet představami velké rodiny a mateřských povinností. Brangelina: Brad Pitt + Angelina V roce 2002 adoptovala kambodžského chlapce Maddoxe, plánovala opustit Hollywood, který považuje za odporné místo k životu, a chtěla adoptovat další dítě. Jenomže to už Thornton nevydržel. Nová tetování, soužití plné vášní, divoké hádky a pranice, to ano. Ona na krku nosila ampulku s jeho krví, jemu přibyl na kůži nápis Angelina, v sexu jí prý odkryl netušené rozkoše. Jenomže pak začal spát v Angelinině posteli adoptovaný Maddox a Thornton, než by se dělil, z manželství raději odešel. Angelina pak adoptovala ještě malou africkou holčičku Zaharu, v souvislosti s tím čelila několika skandálům. Nebylo to příjemné, ale ona nabrala sílu v dalším vztahu, tentokrát se svým partnerem z filmu Pan a paní Smithovi, Bradem Pittem. Ještě předtím natočila několik úspěšných snímků (Zloděj životů, Svět zítřka, Alexandr Veliký) a na romantickou akční komedii Pan a paní Smithovi se těšila. To ještě netušila, jak to mezi ní a Pittem bude jiskřit emocemi i mimo plátno. Vznikl nejpřitažlivější pár století přezdívaný Brangelina. Brad Pitt opustil po pětiletém manželství Jennifer Aniston a začali spolu žít, brzy adoptoval i její dvě děti (Maddoxovi je nyní pět, Zahaře rok a půl). K těm přibyly ještě další dvě, adoptovaný chlapec Pax Thein (3 roky) a jedno vlastní, dcerka Siloh, kterou Angelina porodila před rokem. A tím to možná nekončí. Z morbidní puberťačky krmící bulvár drogovými a sexuálními excesy vyzrála Angelina Jolie ve dvaatřicetiletou ženu, která ví, co chce: zklidnila se, ve filmu toho už dokázala dost, teď si chce dát pauzu, věnovat se dětem. A pak...? Pak všem ještě ukáže. CANNES: Na festival do Cannes dorazila s Bradem Pittem, aby propagovala nový film A Mighty Heart. Natočil ho Michael Winterbottom a ona v něm hraje manželku amerického reportéra Daniela Pearla. Přes emotivní uvedení však film nevzbudil žádné velké nadšení. Pitt naopak na festivalu úspěšně představil akční snímek Dannyho parťáci 3. Dana Vítová Foto Warner Bros., Bontonfilm, SPI International, Globemedia/Reuters a archiv BMW revue 2/2007 27 technika Zákon zachování energie 28 BMW revue 2/2007 Perpetuum mobile sestrojit nelze, nicméně stále se hledají možnosti, jak s energií co možná nejúčinněji hospodařit. Lepší energetické hospodářství v automobilech znamená nižší spotřebu paliva a vyšší výkon. A právě to jsou vlastnosti, které jsou typické pro nové vyspělé motory bavorské motorárny BMW. Snižování spotřeby paliva a produkce emisí, dokonale ekologický automobil, hybridní technologie a mnoho dalších podobných hesel slýcháme z řad politiků stále častěji. Zdá se, jako by se ekologie stala módou. Na automobilky jsou v tomto směru kladené stále vyšší požadavky. Nicméně málokdo si uvědomuje, že právě automobiloví výrobci, na něž je ukazováno jako na „ty špatné“ producenty škodlivých výrobků, učinili v posledních letech značné pokroky ve snižování emisí. Vezmeme-li za příklad třeba BMW řady 3, zjistíme, že emise produkované modelem 318i z roku 2003 jsou pouhými 5 procenty škodlivin emitovaných stejně označeným vozem z roku 1983. Když bychom u srovnání těchto vozů ještě zůstali, objevíme, že u novějšího vozu došlo ke snížení spotřeby o 22 procent, ovšem při současném zvýšení hmotnosti téměř o třetinu. V minulém vydání jsme psali o modernizovaném BMW řady 1, které kromě uhlazenějšího designu a třídveřového provedení dostalo také paletu nových motorů. Jedná se o velmi vyspělé agregáty, na jejich příkladu lze skvěle demonstrovat nové technologie nejen motorů samotných, ale také celého ústrojí pohonu. BMW v nich názorně ukazuje, co znamená přístup, který nazvalo EfficientDynamics, což volně přeloženo znamená zvýšení dynamiky při současném snížení spotřeby paliva. Je nasnadě, že tyto dvě vlastnosti spolu nedílně souvisejí a lze je vyjádřit jediným pojmem, kterým je účinnost motoru. Nový čtyřválcový turbodiesel se stupňovitým přeplňováním bude v modelu BMW 123d nejsilnějším vznětovým motorem řady 1 zději, současně s nimi se v modernizované řadě 1 objevila celá řada zdánlivých maličkostí, jejichž součinností se ale dosahuje pozoruhodného snížení spotřeby paliva. BMW se již mnoho let snaží maximálně ulehčovat práci motoru tím, že omezuje jeho zatížení nejrůznějším příslušenstvím v podobě například rozličných čerpadel. Říká se tomu pasivní zvyšování výkonu, kdy omezením ztrát dochází ke zvýšení výkonu. Tento přístup je zřejmý zejména na zcela přepracovaném pohonu příslušenství v podobě systému mazání, chlazení, palivového systému, posilovače řízení, kompresoru klimatizace či alternátoru. BMW ve svých nových motorech tato zařízení pohání ne paušálně, jak tomu bylo v minulosti, ale aktivně pouze v případě, kdy jsou skutečně potřeba. Tím se samozřejmě šetří energie, která se může použít pro pohon automobilu. Mechanicky poháněná čerpadla nahradila snáze regulovatelná čerpadla elektrická. To je případ vodního i palivového kompresoru, stejně tak jako posilovače řízení. Také čerpadlo systému mazání je regulováno tak, že dodává vždy pouze tolik mazací tekutiny, kolik motor v daném okamžiku skutečně vyžaduje. Mnoho motorů BMW je vybaveno magnetickou spojkou, která dokáže mechanicky odpojit kompresor klimatizace v okamžiku, Celá řada drobností Přestože BMW postupně do svých motorů uvádí nové technologie, o nichž bude řeč po- kdy není potřeba. Očekává se, že na elektrický pohon v budoucnu přejde také právě kompresor klimatizace a další systémy vozu. Přechod na elektrický pohon v sobě ukrývá řadu výhod. Jednou z nich je již zmiňovaná snadná regulace, případně vypnutí. BMW ale začalo používat na první pohled poměrně jednoduše fungující systém, který zajišťuje, že elektřina zásobující palubní systémy, tedy i uvedené kompresory, je v podstatě zdarma. Jinak řečeno, k její výrobě není potřeba benzinu. BMW do svých nových modelů zavádí nový typ akumulátoru, který bez problémů snáší časté nabíjení a vybíjení. Díky tomu můžeme alternátoru těchto vozů dát přízvisko aktivní, protože je z něj elektřina odebírána pouze v okamžicích, kdy automobil brzdí nebo zpomaluje. V ostatních případech je palubní síť, stejně tak jako zmiňované příslušenství, napájena pouze z akumulátoru. Tento v principu jednoduchý systém rekuperace kinetické energie na elektrickou se v automobilovém průmyslu nazývá mikrohybridním systémem a je spočítáno, že snižuje spotřebu paliva přibližně o 3 procenta. Dalším přínosem je „odlehčení“ motoru, který se snadněji vytáčí a působí dravějším dojmem. Modernizovaná řada 1 vybavená novými čtyřválcovými motory znovuoživila myšlenku, která NOVÁ GENERACE ČTYŘVÁLCOVÝCH MOTORŮ 118i 120i 118d 120d 123d dříve nyní dříve nyní dříve nyní dříve nyní 1995 1995 1995 1995 1995 1995 1995 1995 1995 95 (129) 105 (143) 110 (150) 125 (170) 95 (122) 105 (143) 120 (163) 130 (177) 150 (204) Točivý moment, N.m 180 190 200 210 280 300 340 350 400 Komb. spotřeba, l/100 km 7,3 5,9 7,5 6,4 5,6 4,7 5,7 4,9 - Objem Výkon, kW (k) BMW revue 2/2007 29 technika se v sériové podobě objevila již počátkem devadesátých let ve třetí generaci Volkswagenu Golf – samočinné vypínání a zapínání motoru při stání vozu. Na rozdíl od pionýrského řešení Volkswagenu, které naráželo na možnosti tehdejší elektroniky, je systém Auto Start Stop v řadě 1 vyspělejší. Jedná se o systém, který BMW dodává společnost Bosch. Tato funkce, kterou lze samozřejmě vypnout tlačítkem, se aktivuje v okamžiku, kdy automobil zastaví, řidič zařadí neutrál a pustí spojkový pedál. V okamžiku, kdy se chce rozjet, jediné, co udělá, je klasické stisknutí spojkového pedálu a zařazení rychlosti. V ten okamžik motor samočinně naskakuje, takže řidič není nijak omezen a není po něm vyžadována žádná dodatečná činnost. Velmi rychlý start motoru je zajištěn detailem spočívajícím v tom, že elektronika systému si „zapamatuje“ polohu zastavené klikové hřídele a podle ní okamžitě upravuje zapalování a vstřikování pro rychlé naskočení motoru. I přes sebeúspornější technologie motorů je neměnným faktem, že řidič je tím, kdo ve výsledku ovlivňuje spotřebu paliva nejvíce. Z tohoto důvodu se začal používat jednoduchý systém, který řidiči vozu s manuální převodovkou radí optimální okamžik k zařazení vyššího nebo nižšího rychlostního stupně. Motor se tak udržuje v optimálních otáčkách, což vyúsťuje v již zmíněnou úsporu paliva. Z podstaty funkce uvedených „drobností“ je zřejmé, že přinášejí největší úsporu paliva především při jízdě po městě, kdy dochází k častému střídání jízdních režimů a častému zpomalování. Nové zážehové motory BMW postupně nahrazuje svoji unikátní technologii Valvetronic, která změnou zdvihu sacích ventilů suplovala konvenční škrticí klapku, pří4válcový benzínový motor s vysokotlakým přímým vstřikováním chudé směsi mým vstřikováním paliva. Na rozdíl od obdobných systémů minulosti však využívá vysokotlaký systém, který svým principem odpovídá vstřikování Common-Rail vznětových motorů. Obdobné jsou také piezo-elektrické vstřikovače, které jsou schopné vstřikovat až šest dávek paliva během jediného pracovního cyklu. Přestože vstřikovací systém se označuje jako vysokotlaký, tak pracovní tlak 20 MPa je přibližně desetinový ve srovnání s nejmodernějšími vznětovými motory. Právě vysoký vstřikovací tlak ve spojení s možnostmi přesného dávkování paliva a také centrálním umístěním vstřikovačů, které se ve spalovacím prostoru nacházejí v bezprostřední blízkosti zapalovací svíčky, umožňují pracovat v širokém rozsahu otáček u režimu chudé směsi. Zatímco v běžných motorech se používá v celém spalovacím prostoru směs paliva a vzduchu v poměru 1:14 (lambda=1), v motoru vybaveném novým vstřikováním High Presicion Injection je tento poměr dodržován v režimu částečného zatížení pouze v okolí svíčky. Se vzrůstající vzdáleností potom poměr paliva klesá (proto se také používá 30 BMW revue 2/2007 označení vrstvená směs). Tzv. chudá směs se v tomto motoru nezapaluje klasicky od svíčky, ale postupně od již zapáleného paliva. Právě zápalnou směsí, která je ochuzena o palivo, dochází ke značným úsporám. Široké možnosti regulace vstřikování umožňují, aby se spalování chudé směsi používalo v nezvykle širokém pásmu otáček a zatížení. Nová generace vstřikování je používána jak v řadových šestiválcích (například 525i, 530i či 335i), tak nyní nově také ve čtyřválcových motorech v řadě 1 (118i a 120i), kde naplno ukazují svoji úspornost. Když bychom srovnali hodnoty kombinované spotřeby modelu 118i s již tak úsporným motorem Valvetronic a přímým vstřikováním, objevíme diferenci 19 procent při současném zvýšení výkonu o 10 kW (14 k). Ani turbodiesely nespí Vývoj neprodělávají pouze zážehové motory, ale také turbodiesely. Nová generace vznětových čtyřválců, která se po řadě 1 (118d a 120d) objeví na podzim také v řadě 3, je nové konstrukce. Motory mají hliníkový blok, který jejich hmotnosti ušetřil cenných 17 kilogramů. Současně s tím se objevila nejnovější generace vstřikování Common-Rail třetí generace se vstřikovacím tlakem až 200 MPa, což je nejvyšší hodnota používaná u tohoto systému vstřikování. Motory jsou samozřejmě vybavené turbodmychadlem s variabilní geometrií lopatek. Jejich nastavování je však svěřeno namísto podtlakového systému přesnějšímu krokovému elektromotoru. Nová generace motorů má tři členy a každý z nich má objem dva litry. Pro modely 118d a 120d mají výkon naladěný na 105, resp. 130 kW (143 a 177 koní), což jsou v daných kategoriích velmi vysoké hodnoty zajišťující podmanivou dynamiku. Zároveň ale také nízkou spotřebu paliva, která u typu 118d má hodnotu jen 4,7 l/100 km (o 16 procent méně než dříve). Velkou novinkou je třetí z řady dvoulitrových turbodieselů, který se objeví v modelu 123d. Jedná se o motor používající obdobu technologie v motoru verze 335d, tedy kombinaci přeplňování malým a velkým turbodmychadlem. Zatímco menší vyniká rychlými reakcemi na povely plynového pedálu, větší, které se na základě povelů řídicí elektroniky postupně přidává, je připraveno nabídnout vysoký plnicí tlak. Výkon tohoto motoru činí 150 kW (204 koní), což odpovídá měrnému výkonu 102 k/l. Točivý moment této pohonné jednotky činí 400 N.m při 2000 min-1. Nové 4válce jsou vybavené dvojicí vyvažovacích hřídelí, otačejících se v jehlových ložiscích Je vidět, že s novými motory značka BMW ctí slovo „Motoren“ ve svém jméně. Nové pohonné jednotky jsou opět výkonnější a zároveň úspornější než v minulosti. Jsou tak připraveny poskytnout nejen radost z jízdy ve smyslu emocí, ale také financí. foto archiv Petr Hanke BMW revue 2/2007 31 sport BMW Oracle spojení úspěšných Před sedmi lety vstoupila automobilka BMW do Amerického poháru. Týmu BMW Oracle však nedodává od počátku pouze finance, technici z BMW se podílejí i na navrhování závodních jachet. 32 BMW revue 2/2007 ZAJÍMAVOSTI JACHET USA 87 A USA 98 Délka trupu Šířka trupu Hmotnost trupu Hmotnost kýlu Výška stěžně Plocha hlavní plachty Plocha kosatky Plocha spinakeru Maximální hmotnost posádky Počet hodin práce na vývoji obou jachet Počet hodin potřebných ke stavbě jachty Americký pohár je nejstarší sportovní trofejí světa. O stříbrný pohár se bojuje již od roku 1851. Vždy šlo o souboj techniky, designérů, skvělých jachtařských týmů a inženýrů, kteří za vším stáli. Ačkoli se dnes mohou zdát lodě z počátku éry poháru na kolenou stlučené, nebylo tomu tak tehdy a tím méně by se mohlo něco takového jevit dnes. Jachty účastnící se závodů dnes jsou zhotoveny z nejmodernějších materiálů. Materiálů, které zahlédneme v leteckém a kosmickém průmyslu či ve světě formule 1. 24 metrů 4 metry 2 000 kg 19 000 kg 33 metrů 218 m2 150 m2 500 m2 1570 kg 200 000 30 000 America’s Cup je zajímavou soutěží. Mezi sebou zde bojují 25 tun vážící závodní speciály, určené jen a pouze pro tento závod. V tom se tolik blíží formuli 1. Lodě jednotlivých týmů se jedna druhé velmi podobají. Nejen vzhledově, ale především konstrukčně. Díky tomu jsou i jejich plavební vlastnosti téměř shodné. Právě slovo téměř, to je třeba zdůraznit. Na lodích spolu bojují ti nejlepší jachtaři planety. Sehrané týmy 17 jachtařů, kteří nedělají chyby. Všichni dokáží ze svých lodí dostat vše, co je uvnitř schované. Proto je nutné vyvinout jachtu, která své posádce dovolí nejvíce, která je o setinu vteřiny rychlejší než jachta soupeře, která je obratnější, která rychleji akceleruje. U nejbohatších týmů peníze nehrají roli. K vítězství je zapotřebí technicky dokonalá jachta, využívající nejmodernější vědecké poznatky. Pohybujeme se v jachtařském světě formulí 1. Jak vzniká jachta Cílem každého týmu je postavit co nejrychlejší jachtu. Na rychlost lodi má vliv tvar trupu, jeho vyvážení, tvar kýlu a kormidla, stěžeň, plachty, hmotnost… Designéři jachet pro Americký pohár nezačínají od nuly, navazují vždy na jachty předcházející generace. Zlepšují se materiály, zapracovávají nové poznatky, vylepšuje se vše méně povedené. Nejbohatší týmy si nechají během své 4 roky dlouhé kampaně mezi jednotlivými ročníky postavit dvě lodě. Ta první slouží k testování nových nápadů, druhá pak je samotným výsledkem dlouhé práce a testování. Tvar lodi vzniká na počítači. Bylo by příliš drahé zhotovování a testování prototypů, proto vše je téměř k dokonalosti dovedeno na monitoru počítače. Teprve pak je zhotoven model lodi, v poměru 1/3, který je následně podroben tažným zkouškám v bazénu, kde se zjišťuje, jak se trup lodi chová ve vodě a jestli vypočtené údaje odpovídají praxi. Protože se zde nepohybujeme na silnici a jachta není poháněna motorem, není možné využít jednoduchá srovnávací čísla, jako je například zrychlení u aut, nebo čas na kolo. Zde je vše mnohem složitější. Potřebné výsledky BMW revue 2/2007 33 sport klad ploutev kýlu, nesoucí 19 tun závaží, vyrobena ze stejné oceli, která se používá v pevnostních prvcích BMW řady 5. Jachty pro Americký pohár jsou dnes téměř celé z karbonu. Tento materiál najdeme i ve světě formule 1. Při vývoji stěžně pro BMW Oracle byl částečně použit i program vyvinutý týmem BMW Sauber F1. I pro BMW je však práce na jachtách inspirativní. Mnohé údaje o karbonu, který je v jachtingu již dlouho a hojně používán, pomohou bavorské automobilce v konstrukci vozů. Senzory a monitorování Jednou z oblastí, která v týmu BMW Oracle zcela spadá do pravomoci bavorské automobilky, je monitorování namáhání lodi. To je nutné pro správné výpočty nové jachty, pro dosažení minimální hmotnosti a maximální pevnosti. Systém monitorování má automobilka BMW již dlouho propracován. Používá přitom senzory, které není nutné s monitory spojovat kabely. Tím se ušetří hmotnost, stovky metrů kabelů v lodi. Každý okamžik na lodi pracuje 100 senzorů. Zaznamenává se vše od napětí na otěži hlavní plachty až po údaje o namáhání kýlu. Najdeme je v trupu, na stěžni, v kýlu, hydraulice i ve vinšnách. Již dva roky má všechny senzory na starosti Claus Polap a za sebou má stovky hodin měření. Valencie se na tyto dva roky stala jeho novým domovem. Část údajů je k dispozici posádce a objevuje se na displejích na palubě, část je zaznamenávána pro potřeby techniků pracujících na lodi. Claus Polap je tím, kdo dodává technikům, kteří na lodi pracují, data potřebná pro jejich práci. Na něm jsou závislé budoucí výsledky lodě. Keramická ložiska Larry Ellison, zakladatel softwarové firmy Oracle, je vášnivým jachtařem vycházejí ze srovnávacího testování dvou jachet zároveň. Stovky a stovky hodin společných plaveb. Pouze tak se projeví případné zlepšení. Vývoj obou závodních jachet týmu zabral designérům a inženýrům BMW Oracle celkem 200 000 hodin práce. Úspora hmotnosti v trupu Ve světě závodních automobilů je nízká hmotnost spojena s lepšími výkony, nižší spotřebou paliva, větší dynamikou vozu a spoustou dalších výhod. Proto se ve světě automobilismu stále častěji používají materiály sendvičové konstrukce, nebo karbon. Vysoká pevnost některých ocelí je výrobcům automobilů dobře známá a může se hodit i při stavbě jachty. Tak je napří- 34 BMW revue 2/2007 Nikoho nepřekvapí, že u automobilů mohou vznikat potíže s přehříváním ložisek. Najdeme je všude, od motoru až po kola. Vše je na ložiscích závislé, jejich kvalita musí být prvotřídní. Dvojnásob to platí u závodních automobilů. Málokdo však ví, že i jachty v Americkém poháru jsou zá- Larry Ellison vislé na stejných ložiskách jako kola formule 1. Také zde se týmu BMW Oracle vyplácejí zkušenosti německé automobilky. Ložiska najdeme na lodi jak na výtazích plachet, tak ve vinšnách a kladkách. Znovu je zde kladen mimořádný důraz na odolnost a nízkou hmotnost. Navijáky na palubě, které nazýváme vinšny, jsou sestrojeny z karbonu, stejný materiál nalezneme i na kladkách. Ačkoli se na palubě netočí žádné ložisko podobnou rychlostí jako kolo od závodního automobilu, přesto musí splňovat podobné požadavky. Vysoká rychlost je zde nahrazena abnormální zátěží. Zátěž pak způsobuje vysoké zahřívání. Klasická ložiska jen obtížně splňují vše, co je po nich žádáno. Zkušenosti BMW radily použít keramická ložiska německé firmy Cerobear. Mají nižší tření než ložiska klasická, nevadí jim vyšší provozní teplota, není zapotřebí je mazat a zdobí je také extrémní pevnost. Tato ložiska se na palubě BMW Oracle osvědčila. Výrobce ložisek Cerobear si na druhou stranu pochvaluje nové poznatky, které mu aplikace ložisek do jachtingu přinesla. pevnosti jednotlivých dílů spoléhá na zkušenosti inženýrů z BMW, kteří jsou týmu k dispozici. Ti navrhují, které materiály se použijí a jaká bude jejich tloušťka. Hraje se zde na ostří nože. Použijí-li materiálu příliš mnoho, bude jachta těžká. Použijíli ho málo, může dojít k nějakému defektu. Larry Ellison, zakladatel softwarové firmy Oracle, je vášnivým jachtařem. Vášeň pro jachting ho dovedla až ke stupínku nejvyššímu. Tím je Americký pohár. Rozhodl se, že tuto cennou trofej, která znamená nesmazatelný zápis do historie jachtingu, musí získat. V roce 2000 poskládal tým, jehož úkolem bylo splnit jeho sen o vstupu do jachtařské historie. Již od počátku se po bok Oracle postavila automobilka BMW. Silný partner dokázal vnést do týmu nejen potřebný díl financí, ale také nezanedbatelnou porci informací potřebnou pro vývoj nových jachet, technologicky vyspělejších než předešlá generace. Především informace z oboru pevnosti materiálů, které umožňují stavět lehčí a pevnější jachty, pocházejí od týmu formule 1, ve které se BMW angažuje. Také díky těmto poznatkům se týmu podařilo probojovat v roce 2003 do finále Luis Vuitton Cupu na Novém Zélandu. foto archiv D . Vo d i č k a Hmotnost versus pevnost Konstruktéři jachty účastnící se závodů o Americký pohár jsou svazováni pravidly, která přesně vymezují některé parametry lodní konstrukce. V rámci daných pravidel je nutné sestrojit nejrychlejší jachtu. Ačkoli celková hmotnost lodí je vysoká, pohybuje se kolem 25 tun, neznamená to, že se zde nešetří hmotností. Právě naopak. Konstruktéři lodě se snaží veškerou možnou hmotnost přesunout do závaží na kýlu. Tím se zvyšuje stabilita lodě a zlepšují se plavební vlastnosti. Závaží na kýlu dosahuje hmotnosti 20 tun. Celý zbytek lodi je tedy velmi lehký. Designéři se snaží ušetřit každý gram. To platí tím více, čím výše se daný gram nachází nad palubou a negativně ovlivňuje stabilitu jachty. Protože jsou všechny části lodě mimořádně namáhány a zároveň musí být co nejlehčí, není zde místo pro výrazné předimenzování pevnostních prvků. Tým BMW Oracle se ve výpočtech BMW revue 2/2007 35 reportáž 30 let nejlepší školy Chtěli byste se naučit opravdu dobře řídit vlastní auto? Pokud ano, kupte si BMW a pak si objednejte FahrerTraining – jeden z nejlepších řidičských kurzů na světě. Automobilka BMW jej provozuje již třicet let. V letošním roce je tomu přesně 30 let, kdy automobilka BMW začala učit jezdit majitele vozů své značky. Ze začátku šlo z větší části o zvýšení bezpečnosti za volantem automobilu s poháněnou zadní nápravou, dnes si ale každý může vybrat z rozmanité nabídky kurzů různého zaměření. Záleží pouze na tom, jaký typ vozu značky BMW vlastníte. Můžete se učit jezdit v terénu, stejně tak jako brázdit zamrzlé hladiny švédských jezer za volantem kupé BMW Z4 M. V široké nabídce kurzů najdete také programy, pro něž se možná lépe hodí označení dovolená s automobilem. Do této skupiny patří třeba týdenní zájezd do Namibie, kde se konají pouštní expedice s vozy BMW X5. My jsme měli možnost v rámci 30. výročí vyzkoušet ukázky z kurzů na mnichovském letišti, kde má BMW jedno ze svých výcvikových center. Zkušenost to byla opravdu k nezaplacení. Vybere si úplně každý BMW má systém tréninků až neskutečně propracovaný, připravený do posledního detailu tak, aby si mohl vybrat skutečně každý. Odpovídá tomu nejen více než 120 zkušených instruktorů, mezi kterými se objevují i bývalí závodní jezdci, ale také počet tréninkových center, která jsou rozprostřena po celé Evropě. Najdeme mezi nimi i závodní okruhy, včetně Hockenheimu či Nürburgringu. BMW Fahrer-Training obsahuje také kurzy pro vozy značky MINI nebo motocykly BMW, ty teď ale necháme stranou. Kurzy mají hned několik různých úrovní a záleží pouze na vás, kterou z nich budete chtít projít, kterou budete preferovat nebo kde máte při řízení svého vozu největší rezervy. Můžete se naučit jezdit na sněhu, na mokré vozovce nebo nacvičit zvládání krizových situací. Další kurzy jsou zaměřené na ekonomický styl jízdy či na sportovní jízdu, kde se naučíte, jak najít tu ideální a nejrychlejší stopu pro víkendové jízdy na okruhu s vaší M3. Den, který jsme strávili v Mni- chově, byl plný zábavy a obsahoval ukázky z kurzů zaměřených na jízdu v terénu, ekonomický styl jízdy, sportovní jízdu, stejně tak jako vysvětlení a předvedení funkcí nejmodernějších elektronických systémů. Do historie nás potom zanesly jízdy s historickými vozy BMW ze sedmdesátých let a připravená výstava. Bohužel pouze k prohlédnutí zde byla trojice generací sportovního BMW M3, kde zaujala především ta první (E30), která byla vystavena v černé barvě v limitované sérii Sport Evo z roku 1990. Nádherný pohled byl také na bílé BMW M1, které v roce 1978 předběhlo svou dobu, i na BMW 323i, jež přineslo šestiválec do automobilů střední třídy. Oslava třiceti let Fahrer-Trainingu se samozřejmě neobešla bez skutečných mistrů volantu. Přítomen byl nejen aktuální mistr světa závodů cestovních vozů Andy Priaulx, ale například také Rauno Aaltonen, pro kterého to byl skutečný návrat o tři desetiletí zpět. Právě tento bývalý ús- BMW revue 2/2007 37 reportáž struktor popsal správný, ekonomičtější styl řízení vozu a my jsme mohli vyrazit ke druhým jízdám, po kterých došlo ke stažení a vyhodnocení údajů z našich vozů. Na závěrečném sezení pak každý z nás dostal graf s překvapivými výsledky, z nichž byla jasně znatelná úspora paliva. V mém případě se jednalo o snížení spotřeby téměř o čtvrtinu. V první jízdě jsem trasu s BMW 330i absolvoval s průměrem 10,71 l/100 km oproti 8,16 l/100 km v jízdě druhé. A jaké byly hlavní rady našeho instruktora? Především v maximálním využívání hybné síly vozidla, tedy například vyvarovat se intenzivnímu brzdění těsně před křižovatkou, které spotřebu zvyšuje. Snížení spotřeby docílíme především plynulou jízdou ve spojení s co možná nejčastějším využíváním šestého rychlostního stupně. Zachránce DSC Rauno Aaltonen v roce 1976 (na sedadle spolujezdce) ... a nyní pěšný závodní jezdec, který mimo jiné v roce 1967 vyhrál s vozem MINI rallye Monte Carlo, byl jedním z prvních instruktorů BMW FahrerTrainingu. S BMW ekonomicky Automobily značky BMW jsou považovány za velmi výkonné a dynamické stroje, se kterými si užijete rychlou jízdu a spoustu zábavy v zatáčkách. Přesto s nimi lze jezdit i hospodárně. Jen je potřeba vědět jak. V kurzu EconomyTrainer jsme dostali k dispozici poslední model trojkové řady ve verzi 330i. V navigaci byly nastaveny dvě trasy o délce kolem šesti kilometrů. Úkolem prvního kola bylo absolvovat okruh jízdním stylem, kterým běžně řídíme. Uvnitř vozu pak speciální software zaznamenával počty přeřazení, úhel sešlápnutí plynového pedálu, rychlost, čas a samozřejmě také spotřebu. Po projetí prvního úseku nám in- 38 BMW revue 2/2007 Za trojicí magických písmenek se skrývá skvělý pomocník v krizových situacích v podobě elektronického stabilizačního systému ve spojení s ABS a protiprokluzovým systémem ASC+T. Ve vozech BMW navíc existuje možnost aktivace režimu DTC (Dynamic Traction Control), který posunuje mez zásahu stabilizace, a nechává tak více práce s řízením vozu v krizových situacích na řidiči. Pro otestování chování vozu se zapnutým a vypnutým DSC byl pro nás připraven vyhýbací manévr na trati vytyčené kužely. Opět s vozy BMW 330i. Začínali jsme s průjezdnou rychlostí 40 km/h, kterou jsme postupně zvyšovali až k sedmdesátce. Právě se vzrůstající rychlostí se znatelně stupňovaly rozdíly v chování vozu. Lehce nad šedesát se BMW 330i s vypnutým stabilizačním systémem dostávalo do smyku. Se zapnutým DSC při sebemenším náznaku vychýlení zádě zasáhl elektronický stabilizační systém a vůz srovnal do správného směru, aby ho pak plynule nechal pokračovat dál. Je až neuvěřitelné, kam se v dnešní době elektronika posunula a jak bryskně dokáže korigovat chyby řidiče. Pro lepší ilustraci jsme jako kontrast měli připraveno několik historických BMW řady 3 E30. I přes jejich skvělé jízdní vlastnosti byl řidič na vše sám a musel se mnohem více snažit, aby vyhýbací manévr zvládl. Také rychlost, ve které byl starý typ BMW schopen tento úkol absolvovat, byla nižší. To ale může být připisováno i na vrub užším pneumatikám. BMW: Pure fun for driving Na konci celého dne na nás čekala „třešnička na dortu“ v podobě zvládání přetáčivého smyku na mokru s vozy BMW Z4 M Coupé. Po ukázce instruktora, který levou zadní obkroužil v jednom táhlém smyku celá dvě kola, jsme mohli ukázat i naše umění. Byla zábava sledovat, jak po několika sekundách jízdy s vychýlenou zádí končila většina z nás v hodinách. Nicméně toto považuji za jednu z nejcennějších zkušeností, jak si bezpečně vyzkoušet jízdu bokem nebo, chcete-li, driftování s BMW. TrackTrainer – nácvik čisté jízdní stopy na okruhu – byl ale ještě o něco zajímavější. Vytyčená trať umožňovala s výkonnou 330i dosahovat vcelku vysokých rychlostí. Díky instruktorovi jsme si mohli vyzkoušet, jak vypadá ideální čistá stopa při jízdě na připraveném okruhu. I zde jsme nejprve předvedli své dosavadní jezdecké umění a až poté dostali informace, jak jezdit od vnějšího do vnitřního kraje zatáčky, kdy brzdit a jak najít ten správný apex zatáčky. Opravdu to funguje, díky radám instruktora jsme zvládli druhé kolo mnohem rychleji než první. V rámci Fahrer-Trainingu můžete vyrazit i na zamrzlá švédská jezera Tak vypadá zájem o řidiče Vždycky jsem razil názor, že image značky netvoří jen její produkty, ale i drobné detaily související s jejím celkovým fungováním. U BMW se mi to potvrdilo dvojnásob. Přesně tady je totiž vidět, jaký má značka BMW o své zákazníky zájem a že jí není lhostejné, jak řidiči stráví život s jejich produktem. Již třicet let jim pomáhá, aby si ještě lépe užili radost z jízdy, která je nerozlučně spjatá s jejími vozy. Kurzy Fahrer-Training lze zakoupit také prostřednictvím autorizovaných prodejců BMW v České republice. Vzhledem k tomu, že kurzy probíhají celoročně, mohl by to být zároveň tip na zajímavou dovolenou. foto autor a archiv Jakub Rejlek BMW 323i v akci na mokrém povrchu BMW revue 2/2007 39 téma Obchodní letadla v Česku Na rozdíl od běžných cestujících využívajících standardních služeb klasických leteckých společností představuje obchodní klientela specifickou skupinu pasažérů vyžadující od dopravců větší flexibilitu z hlediska času, destinací, nabízených služeb a cestovního komfortu. Jejich požadavky se často mění i bezprostředně před samotným letem, či dokonce během něj. I na tyto situace jsou provozovatelé zajišťující tzv. obchodní dopravu připraveni a nepředstavují pro ně žádný mimořádný problém. Gulfstream G500 (Gulfstream V) 40 BMW revue 2/2007 Obchodní letectvo je součástí tzv. všeobecného letectví (anglicky General aviation – GA), které představuje největší objem letecké dopravy na světě. Hlavním úkolem firem poskytujících služby v rámci obchodního letectva je dopravit vybranou klientelu v libovolné době z jednoho místa kdekoli na zeměkouli na druhé. Aby mohla být tato základní činnost zajištěna, provozují jednotliví dopravci flotilu letadel schopných vzlétat a přistávat i na menších letištích s minimálním technickým vybavením nutným pro jejich odbavení. V současnosti jsou to ze- Letový ředitel společnosti ABS Jets Štefan Kukura v kokpitu letounu Embraer Legacy 600 jména menší letadla s proudovými motory určená k dopravě 7–19 cestujících, s více či méně luxusně zařízenou kabinou umožňující práci i odpočinek pasažérů během letu, jejichž rychlost si v ničem nezadá s velkými dopravními stroji. Jejich největšími světovými producenty jsou firmy Bombardier (Kanada), Gulfstream Aerospace, Cessna Aircraft Co. a Raytheon Aircraft Company (všechny USA), Dassault Falcon (Francie), Embraer (Brazílie), Boeing Airplane Company (USA), evropský Airbus atd., přičemž poslední dva jmenovaní se soutředí především na výrobu velkokapacitních dopravních letadel pro běžné aerolinie. Ve srovnání s klasickou leteckou společností, jejíž lety jsou pevně stanoveny a realizovány v souladu s letovým řádem, je činnost tzv. obchodního letectva mnohem pestřejší, ale v mnoha aspektech též mnohem náročnější. Týká se to zejména přípravy každého letu, zvláště pak jeho naplánování. Z tohoto pohledu jde o častokrát nejednoduché skloubení požadavků klienta s možnostmi leteckého dopravce, které jsou navíc ovlivněny vnějšími vlivy, jež provozovatel musí akceptovat. Značně limitujícím prvkem pro zajištění konkrétního požadavku klienta je současná velká přehuštěnost vzdušného prostoru, která citelně omezuje veškerý letecký provoz nejen nad Evropou, ale i jinde. Naplánovat a uskutečnit v těchto podmínkách požadovaný let tak, aby byl akceptovatelný pro všechny zainteresované subjekty, znamená pro dopravce náročnou mnohahodinou precizní práci předpokládající souhru dobře vyškoleného týmu specialistů. Kromě samotného plánování musí být, samozřejmě, zajištěny další nezbytnosti, jako například klientem požadovaný palubní servis, vybrané občerstvení apod. To vše s vědomím, že předem dohodnuté požadavky mohou být klientem kdykoli, i na poslední chvíli, z různých důvodů změněny. Jednotliví operátoři prodávají vždy celou kapacitu vybraného letadla, takže cena konkrétního letu je plně závislá na jeho vytížení. Jak z předchozích řádek vyplývá, je činnost tzv. obchodního letectva různorodá, značně náročná a zcela jistě nestereotypní. V ČR od devadesátých let Vznik obchodního letectva v České republice umožnila změna politických a hospodářských poměrů koncem osmdesátých let minulého století. Krátce poté začali vznikat první soukromí dopravci, jejichž činnost a skladba letadlového parku se zaměřila právě na tuto činnost. K dopravě vybrané klientely byla zpočátku dovážena menší, již použitá letadla západní provenience (Cessny, Beechcrafty, Pipery) s pístovými motory, která byla později nahrazena modernější proudovou technikou, která pasažérům poskytla vyšší cestovní rychlost i komfort. Prvním „tryskáčem“, který byl v této kategorii v ČR zaregistrován, se v polovině devadesátých let stal ame- rický Learjet 31A poznávací značky OK-AJD, provozovaný tehdejší společností Air Ostrava pro potřeby železářského koncernu ICEC. Počet dopravců postupně narůstal a dnes se touto činností u nás zabývá necelá desítka provozovatelů, jejichž letadlový park tvoří převážně soudobé moderní proudové letouny. K těm nejznámějším patří firmy ABS Jets, Grossmann Jet Service sídlící v Praze a Silesia Air z Opavy. ABS Jets, člen konsolidovaného celku skupiny J&T a EBAA (European Business Aviation Association) , byla založena v roce 2004. Jejími hlavními obory činnosti jsou správa a údržba letadel a zajištění komplexních služeb v oblasti obchodního letectví. Její současnou flotilu tvoří pět letadel; ke dvěma strojům Cessna Citation Bravo přibyl koncem března letošního roku již třetí (a celkově stý vyrobený) brazilský Embraer Legacy. Navíc na léto letošního roku chystá ABS Jets dovoz zcela nového stroje Bombardier Learjet 60 XR a v březnu 2008 přibyde do flotily další Embraer Legacy 600. Postupným rozšiřováním svého letadlového parku tak společnost neustále upevňuje své dominantní postavení na českém (i slovenském) trhu a zároveň i svoji příslušnost k největším operátorům „Obchodního letectva“ v Evropě. V uplynulém roce uskutečnila ABS Jets 1410 letů, letos plánuje nárůst na 2500 letů. Navíc se od 1.7.2007 stává pátýmevropským autorizovaným servisním střediskem společnopsti Embraer. Grossmann Jet Service, nedávno začleněná do impéria ropného magnáta K. Komárka, působí na našem trhu dva roky. Zákazníkům nabízí k zajištění dopravy jeden Embraer Legacy 600 v salonním uspořádání kabiny pro 13 osob. Relativně nenápadným dopravcem, který však provozuje skutečný „Rolls-Royce“ mezi letadly této kategorie, proudový Gulfstream V, je BMA Charter, založená v roce 2002. Její luxusní třináctimístný stroj je vybranému úzkému okruhu klientů z finanční skupiny PPF připraven sloužit 24 hodin denně. Interiéry biz-jetů nabízejí dokonalý komfort BMW revue 2/2007 41 téma Flotilu tří tryskových letadel Cessna 525 CitationJet, Cessna 560 Citation V a 560XL Excel nabízí Silesia Air. I když se hlavní sídlo společnosti nachází v Opavě, provozní základnou je pražská Ruzyně. Podle potřeb jsou lety prováděny též z Ostravy, Brna, Pardubic, Karlových Varů, Českých Budějovic a dalších letišť v ČR i kdekoli v Evropě. Typickými cílovými oblastmi jsou nejen velká mezinárodní letiště, ale i malé destinace bez pravidelného provozu v Evropě, Africe, Asii, na Blízkém a Středním Východě. K nejčastějším cílům českých „biz-jetů“ patří kromě významných západoevropských center destinace v USA, Karibské oblasti nebo světoznámá exotická letoviska. Typy letadel Představme si nyní blíže jednotlivé typy letadel používané českými provozovateli k dopravě obchodní klientely. Brazilský Embraer Legacy 600 je dvoumotorový proudový letoun odvozený od dopravního modelu ERJ 135, od něhož se odlišuje především instalací přídavné nádrže paliva umožňující prodloužení doletu až na 6020 km. Osádku tvoří dva piloti a stevardka, která se stará o 9 až 13 cestujících. Letoun dlouhý 26,33 m a vysoký 6,76 m má maximální vzletovou hmotnost Cesna 550 Citation Bravo tvoří dva piloti a jeden až dva palubní průvodčí. Letoun je dlouhý 29,4 m a vysoký 7,9 m. Maximální vzletová hmotnost činí 38 601 kg, cestovní rychlost ve výšce 15 545 m dosahuje 904 km/h. Je poháněn dvěma turboventilátorovými motory Rolls-Royce BR710. Jediný letoun v ČR provozuje (s americkou registrační značkou) firma BMA Charter od prosince 2002. Světoznámé Cessny jsou v ČR zastoupeny následujícími modely: Cessna 525 CitationJet, Cessna 550 Citation Bravo, Cessna 560 Citation V a Cessna 560XL Citation Excel. Název Cessna Citation je marketingové označení používané americkým výrobcem pro všechna jeho proudová obchodní letadla. Cessna 525 CitationJet pro 5–6 Learjet 31A firmy ICEC byl svého času prvním biz-jetem v ČR cestujících a dvoučlennou osádku létá rychlostí kolem 700 km/h. Uletí do vzdálenosti 2100 km. Je dlouhá 13,0 m, maximální vzletová hmotnost činí 4750 kg. V ČR je zastoupena jedním exemplářem provozovaným společností Silesia Air. Cessna 550 Citation Bravo pro 7–8 osob vznikla modernizací modelu Citation II zástavbou motorů PW530A a avionikou Primus 1000. Je dlouhá 14,4 m, létá rychlostí 750 km/h, uletí do vzdálenosti kolem 3700 km. Výroba byla ukončena koncem loňského roku, celkem bylo postaveno 337 letadel. U nás létají dva stroje u dopravce ABS Jets. Cessna 560 Citation V je větší a těžší variantou modelu Citation II vybavenou motory PW JT15D-5A. Určena pro 8–9 osob uletí rychlostí 795 km/h do vzdálenosti přes 3750 km. Maximální vzletová hmotnost činí 7210 kg. V ČR je registrován jediný letoun u společnosti Silesia Air. Cessna 560XL Citation Excel konstrukčně spojuje zkrácený trup modelu Citation X (celková délka letounu je 15,8 m) s křídlem a ocasními plochami převzatými od Citationu V. Maximální vzletová hmotnost dosahuje 9075 kg. Je poháněna dvojicí motorů PW545A. V kabině nalezne místo 8–9 osob, které mohou být rychlostí kolem 790 km/h přepraveni do vzdálenosti až 3800 km. S registrační značkou OK- létá v současnosti jeden stroj u Silesia Air. M g r. A l e n a C v r k a l o v á foto M.Cvrkal a archiv Brazilský Embraer Legacy 600 22 500 kg. Pohánějí jej dva turboventilátorové motory Rolls-Royce AE 3007A, které zajistí maximální rychlost 834 km/h. Pilotní kabina je vybavena moderními přístroji firmy Honeywell. Za šest let od vzletu prvního stroje výrobce dodal více než 100 letadel do 17 zemí světa. V ČR létají čtyři exempláře u společností ABS Jets (3) a Grossmann Jet Service (1). Gulfstream G500 (Gulfstream V) představuje nejvyšší třídu mezi obchodními letadly. Vyráběn americkou firmou General Dynamics Gulfstream Aerospace ze Savannahu je vybaven nejmodernější avionikou včetně satelitního navigačního systému GPS. Jeho předností je velmi dlouhý dolet dosahující až 12 038 km, což jej řadí na první místo v dané kategorii letadel. Luxusně zařízená kabina pro 13 až 16 osob je rozdělena na několik oddělených salonků určených pro jednání i odpočinek. Samozřejmostí je palubní bar, kuchyňka, sprcha a toaleta s umývárnou. Osádku 42 BMW revue 2/2007 SKYRACER ÿada Professional je co do know-how v oblasti technologie skvostem firmy Breitling - a to t˝k· nejen elektroniky, ale i mechaniky hodinek tÈto kolekce. SvÏdËÌ o tom nov˝ model Skyracer, automatick˝ chronograf, kter˝ si dÏl· n·rok na oznaËenÌ nejefektivÏjöÌ ve svÈ kategorii. Breitling ho vybavil strojkem kalibr 27, exkluzivnÌm mechanismem s dvojit˝m ukazatelem mϯen˝ch Ëas˘. Centr·lnÌ 60-minutov· ruËka na jednÈ stranÏ garantuje naprosto p¯esnou Ëitelnost veöker˝ch mϯenÌ pod jednu hodinu. Z·roveÚ ukazuje jeden jedin˝ sËÌtaË se dvÏma ruËkami hodiny i minuty. Tak lze zmϯen˝ Ëas neprodlenÏ a bezchybnÏ - pr·vÏ tak jako bÏûn˝ Ëas - p¯eËÌst. Tato efektivnÌ funkce je doplnÏna jednoduöe ovladateln˝m kruhov˝m logaritmick˝m mϯÌtkem. Skyracer je na prvnÌ pohled model, kter˝ je spojen s lÈt·nÌm. Certifikovan˝ chronometr, chronograf mÏ¯Ì s p¯esnostÌ Ëtvrtiny sekundy, centr·lnÌ 60-minutov˝ sËÌtaË, kombinovan˝ 60-minutov˝ a 12-hodinov˝ sËÌtaË, kalend·¯. Pouzdro o pr˘mÏru 43,5 mm je z uölechtilÈ oceli, vodotÏsnÈ do 200 metr˘, opat¯enÈ otoËnou lunetou s logaritmick˝m mϯÌtkem, oboustrannÏ odzrcadlen˝m safÌrov˝m sklem. KromÏ ocelovÈho n·ramku je k dost·nÌ s koûen˝m, krokod˝lÌm nebo pot·pÏËsk˝m ¯emÌnkem. I N S T R U M E N T S F O R P R O F E S S I O N A L S www.breitling.com TM tuning Inspirace ze závodních okruhů V loňském roce dovedl Andy Priaulx již podruhé své BMW 320si k titulu mistra světa a i v letošním roce si vozy BMW v seriálu cestovních vozů WTCC vedou velmi dobře. A tak BMW, pod vlivem okruhových úspěchů i s ohledem na individualitu svých zákazníků, uvádí na trh speciální „okruhovou“ sérii nového třídveřového provedení řady 1 a sady sportovně laděných doplňků pro modely řady 1 a 3. 44 BMW revue 2/2007 Limited Sport Edition Tuto speciální limitovanou sérii 2000 modelů řady 1, která je vybavena sadou atraktivních doplňků zdůrazňujících sportovní charakter těchto vozů, nabízí BMW hned pro několik verzí řady 1. Konkrétně pro verze „i“ i „d“ v provedení 118 a 120, stejně tak jako pro nejvýkonnější šestiválcovou 130i s výkonem 265 koní. Automobily této edice jsou opatřeny speciálním metalickým lakem Carbonschwarz, černými, vysoce lesklými okenními lištami a 18palcovými koly WTCC s logem BMW Motorsport. Pneumatiky mají různé rozměry pro přední a zadní nápravu. Zatímco vpředu mají velikost 205/45, vzadu 225/40. Součástí limitované série je také M paket se všemi jeho standardními položkami. Při pohledu zvenku tak nelze přehlédnout aerodynamický M paket, chromovanou koncovku výfuku, mlhová světla nebo také snížený M sportovní podvozek. Další prvky M paketu – sportovní kožený volant, černě čalouněný strop či M loga na krytech prahů, hlavici řadicí páky či od- kládací podložce pro levou nohu řidiče – pak naleznete v interiéru. Čalounění sedadel je v provedení Sensatec Flashpoint, případně může být v kůži. Sportovní atmosféru dotvářejí dekorativní interiérové hliníkové lišty se speciální povrchovou úpravou připomínající led. Nejenže třídveřové BMW řady 1 v provedení Limited Sport Edition na ulici zcela jistě nikdo nepřehlédne, ale zároveň svému řidiči přinese ještě sportovnější jízdní zážitky. Doplňky pro individualisty Pokud nechcete sáhnout po práci tunerských firem a hodláte ctít kvalitu BMW i v rámci příslušenství, máte zajímavou možnost. Na trhu se totiž objevila sada doplňků určená pro BMW řady 1 a 3 evokující motosport, konkrétně pak závodní speciály ze seriálu WTCC. O co se jedná? Základem všeho jsou samozřejmě litá kola. Mají originální design s osmi dvojitými paprsky a logem BMW Motorsport. Vnější optický paket je tvořen především karbo- novými spojlery, které se instalují na spodní část předního nárazníku. Tyto díly jsou nabízeny jak v provedení pro standardní nárazník, tak pro nárazník M paketu. Dramatičnost zadní části vozu dodá karbonový zadní difuzor, stejně tak jako zadní spojler určený pro verzi sedan, který může být lakován také v barvě karoserie. Zejména v kombinaci s některými odstíny barev dodají vozu eleganci také zatmavené zadní skupinové svítilny. Ty jsou nabízeny jak pro řadu 3, tak pro menší řadu 1. Sportovní charakter vozu může být opepřen také v interiéru pomocí nové hlavice řadicí páky v kombinaci kůže a kovu či sportovními pedály a opěrkou pro levou nohu. Dobrou zprávou je, že BMW připravilo tyto doplňky nejen v cenově zvýhodněných sadách, ale každý z nich lze objednat i samostatně. Doplňky se prodávají jako náhradní díly a lze je tedy instalovat nejen na nový automobil, ale také na automobily, které jsou již v provozu, a kterým tak mohou „nalít novou krev do žil“. foto archiv -ph- BMW revue 2/2007 45 reportáž Soutěž elegance Každý rok se na břehu italského jezera Como koná Concorso d´Eleganza, tedy Soutěž elegance, jejíž dlouhá tradice byla obnovena v roce 1986. Pravidelně se pořádá od jara 1995 a BMW Group je hlavním sponzorem už devátý rok. 46 BMW revue 2/2007 Letos to byl 23. ročník soutěže Concorso d´Eleganza Villa d´Este, jak zní celý název této významné motoristické i společenské akce. V sobotu jsme do Villa d´Este přijeli stylově, lodí po Lago di Como z nedalekého města Como. Pozvaným hostům, novinářům a porotě se letos představilo pět desítek exkluzivních automobilů z let 1919 až 1971; obdivovali však také patnáct koncepčních studií od BMW Mille Miglia Concept Coupé po hybridní Toyotu FT-HS. Concorso d´Eleganza je unikátní přehlídkou nejkrásnějších automobilů v přirozeném prostředí upraveného parku, obklopujícího budovu BMW Mille Miglia Concept Coupé, moderní interpretace vítězného BMW 328 z 1000 mil italských 1940 pětihvězdičkového hotelu Villa d´Este na břehu Lago di Como. Soutěží se v několika kategoriích, zúčastněné automobily pečlivě vybírá UrsPaul Ramseier (každý rok soutěží jiné vozy) ve spolupráci s organizátory a porotou, kterou tvoří předseda mj. Lorenzo Ramaciotti, někdejší šéfdesignér karosárny Pininfarina, Charles Lord March, tvůrce Festivalu rychlosti v Goodwoodu, a Patrick le Quément, šéfdesignér Renaultu. Záštitu nad akcí převzala automobilka BMW (od roku 1999 je hlavním sponzorem), letos byl patronem Dr. Michael Ganal, člen představenstva BMW AG. První soutěž elegance ve Villa d´Este byla uspořádána v roce 1929 a palmu vítězství si tehdy odvezl Celestino Piva s vozem Isotta Fraschini 8A. Už ve třetím ročníku byly soutěžící vozy rozděleny do tří kategorií, ale až do posledního ročníku původní éry (tedy do roku 1949) zásadně vítězily italské automobily Alfa Romeo, Lancia, Maserati a Fiat; jedinou výjimkou bylo ocenění kabrioletu Mercedes-Benz SS v ročníku 1932, který ovšem prvenství dobyl ve své třídě společně s otevřeným vozem Lancia Astura. Soutěž elegance byla pak jednorázově obnovena v roce 1986 (prvenství při- Výstavka designu Giovanniho Michelottiho – v popředí BMW 3200 CS Vignale (1959) BMW revue 2/2007 47 reportáž Tatra 80 Sport Cabriolet, dvanáctiválec z Kopřivnice (1932) Bugatti 57C s unikátní německou karoserií, vítěz Zlatého poháru Villa d´Este (1939) řkla porota osmiválci Isotta Fraschini 8A SS), ale od roku 1995 se již koná pravidelně každé jaro. Villa d´Este patří k nejvýznamnějším událostem svého druhu nejen v Evropě, kde ji většina považuje za naprostou jedničku, ale také na celém světě; úrovní a věhlasem se jí vyrovnají snad jen tři americké soutěže elegance v Amelia Islandu, Meadow Brooku a Pebble Beach. Porota mnohdy neměla lehkou práci, vítěz může být jen jeden, ale v mnoha kategoriích startovalo několik výjimečných automobilů. V sobotu, po dopolední statické prohlídce, bylo zahájeno defilé vozidel před porotou. Nejprve tiše proplul (mimo soutěž) před vilou majestátní Rolls-Royce Silver Ghost 40/50 ročníku 1910 s karoserií tourer Roi-de-Belges, pojmenovaný Silver Lion, protože v tomto případě sošku létající lady na zátce chladiče nahradil stříbrný lev s hrdě vztyčenou britskou vlajkou. Pak už šlo do tuhého, porota rozhodovala mezi skutečnými unikáty. Trofeo FIVA za nejlépe dochovaný vůz získala černá Alfa Romeo 6C 1750 SS Zagato, s níž Giuseppe Campari vyhrál slavný závod Mille Miglia 1929. Trofeo Rolls-Royce za nejelegantnější vůz prestižní britské značky dostal unikátní Rolls-Royce Phantom II s dvoumístnou otevřenou karoserií Hooper (1932), další Phantom III Four Door Convertible od H. J. Mullinera (1938) porazil konkurenty v poháru BMW 48 BMW revue 2/2007 Group Mobile Tradition. Samozřejmě, velkou pozornost budily automobily Ferrari, jejichž výrobce letos slaví šedesátiny. Cenu Trofeo Auto & Design dostalo stříbrné kupé Ferrari 375 MM Scaglietti (1954), dvanáctý z patnácti automobilů tohoto typu, jenž byl dodán Luigimu Chinettimu do USA, ale pak překarosován ze spideru Pininfarina na kupé Scaglietti pro italského filmového producenta Roberta Rosselliniho. Přiznám se, že jsem tento vůz volil ve veřejné soutěži přítomných, ale tam nakonec Coppa d´Oro Villa d´Este získal kuriózní kabriolet Bugatti 57C (1939), který byl po letech renovován a vrácen do původního stavu včetně montáže originální otevřené karoserie Voll & Ruhrbeck. Po vlastní ose přijel Per Viberg z Norska se čtyřdveřovým kabrioletem BMW 335 (karoserie Autenrieth) se šestiválcovým motorem 3,5 l, aby za nejdelší ujetou vzdálenost dostal pohár autoklubu z Coma. Mezi koncepčními studiemi vzbudila největší obdiv skutečnost, že všechny byly pojízdné (je to podmínka účasti). Poprvé jsme nahlédli do kokpitu studie BMW Mille Miglia Concept Coupé, jež se objevila podruhé na veřejnosti, slavila totiž debut loni na italských 1000 mil jako mobilní oslava vítězství BMW 328 v Mille Miglia 1940. Interiér z kovu a kůže ve spartánském stylu, velkoplošné hlavní světlomety složené ze svítících diod a průniky křivek na odvážně tvarované karoserii patřily k tomu nejpůsobivějšímu, co bylo v této části akce k vidění. V neděli se všichni přesunuli do nedaleké Villy Erba, kde rozlehlejší plochy dovolily účast veřejnosti. Tam jsme navíc viděli výstavku vozů podle designu Giovanniho Michelottiho, další kreace sponzorů BMW a Rolls-Royce včetně miliontého vyrobeného Mini nové éry, plavbu Amphicaru a zúčastnili se designérského fóra BMW Group Design Talk 2007. Bývalé Československo po oba dva dny reprezentovala dvanáctiválcová Tatra 80 (ročník 1932), která byla překvapením už loni v kalifornském Pebble Beach, kde vyhrála svou první cenu. foto autor To m H y a n ( A u t o m o b i l r e v u e ) Typický obrázek – BMW 326 Cabrio ve Villa d´Este Ferrari 375 MM Coupé Scaglietti, cena za nejlepší design (1954) Rolls-Royce Silver Ghost (1910) před porotou BMW revue 2/2007 49 reportáž Zábava v základní výbavě Hodně muziky za málo peněz. Od prodejce nemůže zákazník na showroomu slyšet větší klišé. V případě Mini to ale platí. Věřte mi. Nejsem prodejce, ale řidič. 50 BMW revue 2/2007 Stejně jako nejsem prodejce aut, nejsem ani vodák. Proto když se letošní zima-nezima definitivně přehoupla k jaru, nešel jsem otevírat řeku. Nejsem ani zahrádkář, proto jsem s prvními slunečními paprsky nevyrazil s nářadím do sadu. Moje sezonní výbava pro období slunce a příznivých teplot nemá nic společného s pádlem nebo násadou. Rozhodně má ale čtyři kola, volant a jeden z nejúžasnějších podvozků na světě. Moje nářadí se jmenuje Mini. O tomto autě se už popsaly stohy papírů. Styl, povedený retrodesign nebo Mr. Bean. To jsou ty nejčastější výrazy, které vás v souvislosti s Mini napadnou. Potom tu jsou ale ještě slova jako zábava za volantem a hravost. O těch by se v souvislosti s malým autíčkem z koncernu BMW daly psát romány. Venku ale svítí sluníčko a na oblíbenou okresku je to co by kamenem dohodil. Navíc klíček od Mini už začíná tlačit v kapse, takže na četbu románů není čas. Jasný důvod k tomu zažít si vlastní román. Jedna věc mi vrtá hlavou. Klikaté okresky na západ od Prahy jsou tu od nepaměti, ale Mini teprve několik let. Projektant zatáčkovité okresky mezi Karlštejnem a Řevnicemi musel ale už tehdy jasně tušit, že někdy v budoucnosti spatří světlo světa auto, pro které je zatáčka výzva, ne překážka. Klopení, zrádné horizonty, změny přilnavosti povrchu. To všechno jako by bylo doslova ušité na míru Mini Cooperu. Základního Cooperu s benzinovou šestnáctistovkou pod kapotou. Krátká zastávka v Hlásné Třebáni se neobejde bez pozornosti starousedlíků. Kombinace červeného kabátku a bílé střechy, to celé vyvedené v dobře známé roztomilé siluetě funguje jako magnet okolních očí stejně na rušné městské ulici jako na poklidném českém venkově. Skvělý vzhled je ale to poslední, co mě dnes bere za srdce. Právě jsem zažil sérii několika úžasných zatáček, během kterých na mě řízení Mini spustilo záplavu informací o tom, jak se zima podepsala na povrchu silnice číslo 116. Mini má skvělé rádio, ale při jízdě zůstává většinou vypnuté. Nepotřebujete ani spolujezdce. Tady za volantem si s vámi povídá auto. Je to Mini, které vás baví, udržuje vaši pozornost a na prázdné silničce se stane přirozenou součástí vaší osobnosti. Za volantem se okamžitě cítíte, jako kdybyste si po dlouhé době nazuli oblíbené kecky. Tohle auto se stane vaší prodlouženou rukou, se kterou budete každou chvíli vyhledávat příležitost jak dojet na nákup, někoho vyzvednout nebo se prostě jenom tak projíždět. Přitom to není sporťák. Kvůli 120 koním pod kapotou by se mu kvůli tomu všichni smáli. Přitom ale jede jako sporťák a stačí mu k tomu právě jenom těch 120 koní. Mini Cooper je totiž hmotný důkaz toho, že zábava za volantem nerovná se rychlost. Krátká přestávka a znovu na trati. V serpentinách řevnického kopce už je definitivně jasné, že žádné jiné auto v poslední době nedokázalo tak oddělit zábavu z řízení a okolní rychlost. V prudkých zatáčkách při jízdě proti kopci už motor dává najevo svou únavu a už vůbec se nemá chuť vytáčet. S o to větší pečlivostí je potřeba zvolit optimální stopu průjezdů zatáčkou. U Mini jako by ale neplatila klasická poučka pomalu dovnitř, rychle ven. Z obavy ze ztráty otáček neubírám plyn a k vrcholu zatáčky se blížím možná až příliš divoce. Po nedotáčivosti ale není ani památky a přední náprava namísto smyku pohotově a přesně reaguje na zatočení. Má to logiku? Do další zatáčky se proto vrhám s ještě větším odhodláním a Mini znovu předvádí stejné divadlo. Volant nemá rád křečovité sevření. Naopak s jemným přirozeným stiskem vám včas dá vědět, co se děje pod přední nápravou a co je potřeba udělat. Po odbočce na Mořinu se silnice povážlivě zúžila. Nákladní auta z nedalekého kamenolomu se také podepsala na místy dost rozbitém povrchu cesty. Mini má sice dojezdové pneumatiky s tvrdými bočnicemi, to se ale ani MINI COOPER Motor benzinový řadový čtyřválec, 1598 cm3 Výkon 120 k / 4000 min-1 Točivý moment 160 Nm / 4250 min-1 Max. rychlost 203 km/h Zrychlení 0–100 km/h 9,1 s Kombinovaná spotřeba 5,8 l/100 km Pohotovostní hmotnost: 1140 kg Cena 525 000 Kč BMW revue 2/2007 51 reportáž vět litrů. Hlava by ještě chtěla, zbytek těla už ne. Mini vás natolik vtáhne do děje, že po hodině přísunu řidičských zážitků začnete na horních končetinách a za krkem cítit svaly, o jejichž existenci jste nejspíše doposud neměli ani tušení. Jízda s Mini tak trochu připomíná jízdu na motorce. Také kvůli tomu, že na ní se také jezdí jenom tak nazdařbůh. Tedy vlastně ne nazdařbůh, ale pro radost. Cesta do Prahy probíhá překvapivě klidně. V útulném interiéru vládne ticho a ani při rychlostech nad 130 km/h se zvenčí neozývá žádný aerodynamický hluk. Ano, Mini Cooper není ideální auto a za cenu 525 000 Kč je na trhu k dispozici řada aut s například větší užitnou hodnotou. Množství převezených osob a litrů zavazadel ale není muzika. Muzika jsou zážitky za volantem. Tenhle román mě začíná vážně bavit. foto Autor v nejmenším nepodepsalo na zhoršeném jízdním komfortu. Znám řadu luxusnějších a „dospělejších“ aut, která mi tady na stejné silnici předvedla taneček nejistého chování. Mini drží stopu a neuskakuje, a přestože má citelně poddajné odpružení, v zatáčkách nepředvádí žádné brutální náklony. Podvozek se přes všechny ty výmoly a vlny přenáší jako gumový člun Greenpeace přes vlny rozbouřeného moře. Kola přísně kopírují terén a ani v tomto případě není nutné sundávat nohu s plynu. Elektronický stabilizační systém tu a tam blikne a včas zkoriguje náběh na nechtěný směr jízdy. Rozhodně ale ne dotěrným způsobem tak, aby vás to rozčilovalo a nutilo k palčivé otázce, jestli jste to stále vy, kdo řídí. Podívejte se na závodní WRC a na Mini. Kolo v každém rohu dává tušit, že obě auta mají schopnost otočit se takřka na místě. Je proto škoda, že ostré zatáčky vystřídaly táhlé oblouky. Vracím se zpátky k Praze. Z Řevnic do Černošic je to coby kamenem dohodil, zvlášť když pod autem ubíhá široká silnice s rychlými otevřenými zatáčkami. Některé už jsou tak rychlé, že i Mini vám přes perfektní sedačku posílá do zad signál, že se každou chvíli začne pomalu stěhovat ven ze silnice. V ten okamžik stačí lehce povolit plyn, a auto okamžitě a jistě utáhne stopu. Následný přihlouplý škleb v mé tváři už je jenom takovým vedlejším produktem celé akce. Tomu se říká zábava za volantem. Celou dobu mluvím o rychlostech okolo stovky za hodinu. Drahý supersport by vám tu samou zábavu zprostředkoval až po překročení dvojnásobku naší dnešní rychlosti. Hledám pro Mini vhodnou charakteristiku. Co byste řekli na slovní spojení bezpečná hračka? Mini Cooper je přesně to auto, které vám i v malých rychlostech poskytne ohromnou zábavu. Za volantem si dokonce často připadáte rychlejší, než ve skutečnosti jste. To má ohromnou výhodu. Stále se pohybujete v bezpečných mantinelech a těžko kdy narazíte na situaci, kdy byste Mini přestali důvěřovat. Projížďka se pomalu blíží ke konci. V nádrži je přitom ještě dostatek benzinu, protože ani při ostřejší jízdě se spotřeba nepřehoupne přes de- 52 BMW revue 2/2007 Jan Černý STYL DOPLNĚNÝ EXTRÉMNÍ RYCHLOSTÍ Mini Cooper S je vrchol modelové řady Cooperů. Benzinová šestnástistovka dostala přeplňování turbem, takže na přední kola posílá 175 koní a 240 Nm. Svým výbušným charakterem je „esko“ určené pro zkušené řidiče. Díky sofistikované konstrukci a naladění podvozku dokáže i přes jednu nápravu efektivně přenést veškerý dostupný výkon. Na dobře zvolené okresce tak Cooper S dokáže rozdrtit mnohem výkonnější auta. Základní cena Cooperu S je 650 000 Kč. BMW recommends Castrol CASTROL SLX PROFESSIONAL POWERFLOW BMW LL 04 0W-30 VYROBEN VE SPOLUPRÁCI S FIRMOU BMW Castrol SLX Professional Powerflow BMW LL 04 0W-30 je formulován tak, aby zajistil výkon Vašeho motoru při maximální efektivnosti a snížil opotřebení motoru na minimum. téma Ropa nad zlato Český motorista měl na úvod roku důvod k optimismu. Barel ropy se totiž na světových trzích obchodoval za 60 amerických dolarů, díky čemuž se cena benzinu Natural 95 dostala dlouhodobě pod 27 Kč za litr. V praxi to znamenalo nejlepší ceny od roku 2005. 54 BMW revue 2/2007 I v tomto případě ovšem platilo, že všechno krásné jednou skončí. A tak skončil po měsíci sen českého motoristy o benzinu a motorové naftě za přijatelnou cenu! Hned prvního února totiž došla trpělivost největším producentům ropy sdruženým do takřka všemocné organizace zemí vyvážejících ropu OPEC! Jejich reakcí na vzniklou situaci bylo snížení těžby o půl milionu barelů denně. Vezmeme-li v potaz, že jeden barel rovná se 168,8 litrů, jednalo se o velmi citelný zásah. Cíl naftových šejků, ale také venezuelského revolucionáře Chaveze byl jasný – zvýšení cen surové ropy. A jak tvrdí obchodní ředitel společnosti Čepro Mgr. Jan Duspěva, představa razantního snížení cen ropy na světových trzích a zároveň pohonných hmot na tuzemských čerpacích stanicích je v blízkých letech velmi málo pravděpodobná. O přesnosti a úspěšnosti odhadu cen ropy lze totiž podle zkušeného obchodníka pochybovat. „Důvodem je množství aspektů ovlivňujících cenu. Mimo klasických ekonomických mezi ně patří především stav nabídky a poptávky, růst či pokles největších světových ekonomik, stav zásob ropy na hlavních světových trzích. Cenu ropy rovněž velmi výrazně ovlivňuje politicko-vojenská situace v nejdůležitějších těžařských regionech a v oblastech logistických tras z těchto regionů.“ Svá slova může Jan Duspěva podpořit i fakty. Většina velkých výkyvů cen ropy totiž nebyla v minulosti v předstihu předvídána a vyznačovala se spíše určitou živelností danou mimořádnou situací, která tento výkyv vyvolala. Ať již se jednalo o vojenskou či politickou krizi, živelnou katastrofu nebo průmyslovou havárii. Vzhledem ke strategické důležitosti ropy mají všechny zmiňované jevy celosvětový dopad především na ceny. „Vzhledem k tomu, že nedisponujeme křišťálovou koulí, nemůže nám žádný prostředek zabezpečit stoprocentní jistotu předpovědi vývoje cen ropy v budoucnosti,“ dodává obchodní ředitel Čepro. Nutno podotknout, že se bossům OPEC nelze zase až tak divit. Ke zvýšení cen měli řadu objektivních důvodů. Neobyčejně mírná zima znamenala významné snížení spotřeby ropy za účelem topení a velmi podstatně tak ztenčila předpokládané zisky ropných producentů. Navíc v USA stoupala velmi razantně poptávka, důvodem čehož byly nečekaně dobré výsledky americké ekonomiky. A o strategickou surovinu projevují stále větší zájem v Číně a Indii. Současný stav Roční celosvětová produkce ropy činí tři miliardy tun. Podle některých prognóz při současném tempu těžby vystačí zásoby do roku 2070. Je však otázkou, jak rychle se budou rozvíjet ekonomiky nejvyspělejších zemí světa, které jsou na ropě životně závislé. Nejtěžší pozici má v tomto ohledu zřejmě Japonsko. Hospodářství země vycházejícího slunce je totiž ze 100 % závislé na dovozu. S růstem spotřeby totiž dochází zákonitě k růstu poptávky a tím přirozeně k nárůstu těžby. „Vzhledem k časovému zpoždění mezi zahájením prospekčních prací, nalezením Takto to vše začalo. „Plukovník“ E. L. Drake jako první začal těžit ropu v Pensylvánii (USA) roku 1859. ložiska a zahájením těžby se veškeré tyto procesy odehrávají v určitých časových skocích, kterým odpovídá i vývoj cen daných komodit a teorií o budoucím vývoji,“ vysvětluje Jan Duspěva. Navíc je všeobecně známo, že ropa patří do kategorie neobnovitelných surovin a jednoho dne budou její zásoby vyčerpány. „Na otázku, kdy se tak stane, je ovšem složité odpovědět. Vzhledem k prudkému rozvoji jak těžební, tak prospekční techniky se daří objevovat ložiska, která nemohla být dříve nalezena, a zároveň se těží ložiska dříve nedostupná, jako například hluboká dna moří. I stupeň vytěžení ložisek díky technickému pokroku výrazně stoupá.“ Největšími světovými producenty ropy jsou země Perského zálivu (66 % celosvětové produkce), kterým vévodí Saudská Arábie. Čtvrtinu světové ropy naopak spotřebuje americká eko- SAUDOVÉ TVRDÍ MUZIKU V rámci těžby ropy je často používán termín EROEI. Jedná se o podíl energie získané k energii vložené. Zatímco na počátcích těžby v USA byl tento poměr 100:1 (sto barelů na každý jednotlivý barel ropy využitý při těžbě, dopravě a zpracování), dnes tento poměr činí 3:1. Nejlépe je na tom v tomto ohledu Saudská Arábie s poměrem 10:1. Pokud poměr klesne na 1:1, nevyplatí se z ekonomického hlediska ropu z takového ložiska vůbec těžit. BMW revue 2/2007 55 téma nomika USA. Dochází tak k paradoxní situaci. Přestože totiž patří USA k velkým producentům ropy, je země zároveň životně závislá na ropném importu. Mezi další velké světové producenty patří dále Irák, Spojené Arabské Emiráty, Kuvajt, Írán, Rusko, Venezuela, Nigérie, Norsko, Kanada, Mexiko a Čína. Hrozba „ropného vrcholu!“ Vzhledem ke strategickému významu ropy se často spekuluje o možnosti vyčerpání světových nalezišť. Obecně lze říci, že pesimisté zastávají tzv. Hubertovu teorii ropného vrcholu. Jejím autorem je americký geolog M. King. Hubert. Jedná se o teorii ohledně spotřeby a vyčerpání zásob ropy a dalších fosilních paliv. Jejím základem je neobnovitelnost ropných zdrojů. Proto v okamžiku, kdy dojde k vytěžení poloviny světových zásob, musí těžba ropy z geologického hlediska nevyhnutelně dosáhnout svého vrcholu. V důsledku toho dojde k postupnému snižování těžby, což vede k razantnímu nárůstu cen. Teorie dále praví, že při těžbě ropy dochází k bodu, kdy je dosaženo maxima, které nelze překonat ani v případě zavedení nových technologií či dalších vrtů. Po dosažení vrcholu těžba a její ekonomická efektivita klesají. Naleziště je pak opuštěno ještě předtím, než dojde k jeho vyčerpání. 56 BMW revue 2/2007 „Tato teorie ukázala své opodstatnění na několika dílčích případech vyčerpání velkých nalezišť ropy v dřívějších dobách,“ potvrzuje Jan Duspěva s tím, že sám ovšem není zkušeným geologem majícím k dispozici dostatek odborných znalostí a informací pro zaujetí stanoviska k jejímu uplatňování. „Přesto se však domnívám, že všeobecné poznatky vedou k tomu, že jakýkoli zdroj neobnovitelné suroviny na Zemi podléhá vzájemně provázaným křivkám růstu těžby a spotřeby. Po dosažení maxima nutně následuje pokles těžby s ohledem na postupnou vyčerpanost ložisek.“ Přestože má teorie celou řadu odpůrců, nelze jí upřít racionální jádro. Již v roce 1956 totiž M. King Hubert 1956 odhadoval, že těžba ropy dosáhne v USA vrcholu kolem roku 1970. Od roku 1971 produkce ropy v Americe skutečně neustále klesá. Ve prospěch teorie hovoří další fakta. Například v Severním moři bylo dosaženo vrcholu těžby ropy v roce 1999, od tohoto roku klesá roční produkce o cca 10 % ročně. Kromě toho těžba jde dolů takřka ve dvou třetinách producentů ropy. Celosvětový vrchol těžby ropy měl podle Hubertovy teorie přijít v roce 2000. Zda se i tato předpověď vyplnila, je sporné. Na druhé straně je však jisté, že světová spotřeba ropy je vyšší, než nabízejí nově objevená naleziště. Při současném objemu těžby by měly dnešní zásoby vystačit na něco málo přes čtyři- WTI, ČI BRENT? Amerika versus Evropa. I takto lze nazvat souboj mezi cenami americké lehké ropy WTI a ropy Brent ze Severního moře. V poslední době totiž americké ropě, která se obchoduje na burze v New Yorku, ropa Brent stále více konkuruje. Podle analytiků totiž neodráží americká ropa a její ceny celosvětový vývoj, ale spíše vliv lokálních faktorů, které mohou ovlivnit těžbu v USA. Ceny ropy Brent naopak výrazněji reagují na aktuální dění, jako je například snížení produkce ze strany OPEC či válečný konflikt v Iráku. Z tohoto důvodu cena ropy Brent, která se obchodovala doposud vždy laciněji než WTI, stále roste. Na začátku dubna byla dokonce její cena o šest dolarů za barel vyšší. cet let Je ovšem otázkou, do jaké míry lze považovat za hodnověrné oficiální údaje o ropných rezervách. V letech 1980 – 2004 se totiž měly tyto zvýšit z 667 na 1 189 gigabarelu (jeden gigabarel = miliarda barelů). Pozitivní informaci totiž poněkud tlumí skutečnost, že tento náhlý vzestup rezerv nebyl provázen objevem nových nalezišť. Nikoli šok, ale trvalý jev! Další informace ohledně možného ropného vrcholu se ovšem různí. Zatímco Asociace pro výzkum ropného vrcholu (ASPO) předvídá globální ropný vrchol letos, Mezinárodní agentura pro energii (IEA) hovoří o roce 2010. Výjimku potvrzující pravidlo budou tvořit pouze země OPEC. V praxi to znamená, že zbytek světa bude stále závislejší na naftových velmocích. Vzhledem k napjaté situaci v regionu Perského zálivu, zvláště pak v Iráku a Íránu, se zcela jistě nejedná o příliš optimistické konstatování. Pokud se na něčem shodnou snad všichni experti na ropnou problematiku, jedná se o důvod možné krize. Na jedné straně je stále se zvyšující poptávka, na straně druhé nedostatečná kapacita rafinerií na zpracování ropy, a to zvláště v USA. Zatímco však odpůrci Hubertovy teorie zastávají názor, že pokles těžební i rafinérské kapacity je důsledkem nedostatečných investic díky v minulosti dlouhodobě nízkým cenám ropy, hovoří zastánci teorie pro změnu o systematickém zmenšování „rezervní kapacity“. Pod tímto termínem se skrývá ropa, kterou by měly být schopny vytěžit těžařské společnosti během krátkého časového úseku v případě zvýšené poptávky. Ve prospěch skeptiků hovoří opět čísla. Ještě před několika lety se rezervní kapacita pohybovala v rozmezí 8 – 10 %, dnes činí pouhá 2 % celosvětové produkce. Je tudíž zřejmé, že v případě naplnění Hubertovy teorie by se naše civilizace dostala do nezáviděníhodné situace. Na rozdíl od minulosti by se totiž nejednalo pouze o krátkodobý ropný šok, ale o trvalý jev. Mimo jiné by došlo k razantnímu zvýšení cen veškerých výrobků, k jejichž výrobě je zapotřebí ropy, včetně energií. Do velmi komplikované situace by se dostal chemický průmysl, hrozil by kolaps průmyslového zemědělství… vislé na ropě, než tomu bylo v dobách ropných krizí. Tento optimistický hlas je ovšem opět negován faktem, že ropné krize nebyly v minulosti způsobeny nedostatkem ropy, ale „pouhou“ neochotou prodávat. Je rovněž otázkou, jaký je stav světových zásob ropy. V této souvislosti se stále častěji hovoří o nedostatečně prozkoumaných oblastech na Sibiři. Velké otazníky jsou pak rovněž spojeny s těžbou v Iráku. Aktuální rezervy se v současnosti odhadují na 116 miliard barelů, nicméně podle geologů „leží“ dalších 100 miliard barelů v západní poušti. Současná denní produkce ropy činí v Iráku dva miliony barelů. V případě zahraničních investic, které irácká vláda odhaduje na 30 miliard amerických dolarů, by mělo dojít ke dvojnásobnému zvýšení růstu těžby. Navíc podle zprávy ČTK z letošního dubna se dnes na iráckém území nachází 78 komerčně využitel- ných polí. V současné době se však těží na pouhých 27 z nich, dalších 25 se připravuje k zahájení produkce a zbylých 27 na rozvoj čeká. A co je velmi důležité, těžba v Iráku je spojena s velmi nízkými náklady, když jeden barel vyjde na necelé dva dolary. Veškerý optimismus však brzdí jedna velmi podstatná vada na kráse – katastrofální bezpečnostní situace v zemi. Nemalé naděje proto vzbuzují zprávy o druhém největším světovém nalezišti ropy v kanadské provincii Alberta. Země javorového listu totiž na rozdíl od Iráku nevzbuzuje sebemenší bezpečnostní obavy. Problém však spočívá v tom, že se ropa vyskytuje v píscích se smíchaným dehtem a jinými příměsemi. Podle odborníků ovšem lze v kanadské provincii vytěžit z ropných písků až 174 miliard barelů ropy různé kvality. Těžba byla zahájena v roce 2005 s výsledkem milion barelů denně. Podle dostupných prognóz Nové zdroje, nekonvenční ropa… Odpůrci Hubertovy teorie ovšem oponují možností výroby nekonvenční ropy. Její zdroje jsou značné, vysoké náklady na těžbu jsou navíc systematicky snižovány v důsledku používání nových technologií. Jak dále tvrdí kritici teorie ropného vrcholu, díky novým postupům při těžbě ropy se od roku 1980 zvýšila vytěžitelnost nových ložisek o 13 % na dnešních 35 %. Zcela jistě není bez zajímavosti, že 65 % zásob ropy zůstává v současnosti v zemi, případně na dně moře, neboť těžba se jeví jako finančně velmi náročná. Rezervy ovšem jednoznačně existují. Někteří ekonomové rovněž zastávají názor, že v současnosti je světové hospodářství méně zá- BMW revue 2/2007 57 téma by se měl do roku 2010 objem zdvojnásobit. Těžařské společnosti Petro-Canada, Syncrude a Syncor hodlají investovat do konce desetiletí do těžby částku 70 miliard kanadských dolarů. Jako velký problém se ovšem jeví silná ekologická lobby. Její představitelé zastávají názor, že těžba (část ropných písků je na zemském povrchu, zbytek pod ním) je spojena s uvolňováním značného množství skleníkových plynů CO2. Ekologové budou zřejmě velmi razantně vystupovat rovněž proti přeměně ropné břidlice, jejíž zásoby jsou srovnatelné se zásobami klasické ropy. Bohatá naleziště se nacházejí v Brazílii, Číně, Estonsku a Rusku. Jedná o velmi ekonomicky náročnou těžbu, kterou navíc provází vznik těžce odstranitelných odpadů. Jak tvrdí Jan Duspěva, není ovšem přes veškeré potíže výroba nekonvenční ropy žádnou fikcí, ale stává se jedním z předmětů programů strategického výzkumu v oblasti biopaliv. V současné době probíhají výzkumné práce a ověřo- 58 BMW revue 2/2007 vání na pilotních a poloprovozních zařízeních. „Jako jedno z řešení se předpokládá primární termická konverze lignocelulózové biomasy na „bio-ropu“ a její následné zpracování spolu s konvenční ropou v tzv. „bio-rafineriích.“ Další možnou variantu pak vidí Jan Duspěva ve zpracování lignocelulózové biomasy na syntézní plyny, ze kterých je poté možno vyrábět tzv. biopaliva druhé generace, tj. například syntetickou motorovou naftu. Šíření a rozšíření biorafinerií za zmiňovaných nových technologií se předpokládá v období mezi roky 2020 a 2030. Alternativní paliva Vzhledem k zaměření našeho magazínu nebude zcela jistě od věci pokusit se odhadnout, jak by případný ropný vrchol zasáhl automobilisty. V první řadě by na cestách a dálnicích ubylo kamionů, nákladní automobilová doprava by se v podstatně větší míře, než tomu bylo doposud, přesunula na železnici. Do hry vstoupí nepochybně alternativní paliva. Těm v současné době vévodí LPG a estery mastných kyselin. Hudbou blízké budoucnosti by se mohl stát stlačený zemní plyn, v jehož prospěch hovoří celá řada faktorů. Je snadno dostupný v rámci existující infrastruktury. Je lehčí než vzduch. Produkuje podstatně méně škodlivých emisí než reformulovaný autobenzin nebo nafta. Zkušenosti s tímto druhem alternativního paliva mají již od 30. let minulého století v USA a Itálii. V současné době je nejvíce využíván v Argentině, Itálii a Rusku. Velké šance má rovněž bioetanol vznikající fermentací rostlinných škrobů. Tyto jsou obsaženy v obilí, cukru, melase, celulóze a bramborách konvertovaných na cukry. I tento druh paliva se může pyšnit historií – již první automobily Henryho Forda totiž spalovaly palivo s obsahem alkoholu. Používá se ve směsi od 10 % do 100 % s autobenzinem, stejně tak je možné jeho smíchání s motorovou naftou. Disponuje vysokým oktanovým číslem, nevýhodou je jeho afinita k vodě. Podle druhu pěstované plodiny lze z hektaru orné půdy získat etanol na ujetí 20–50 000 km. „Ve střednědobé perspektivě se nejvýznamnějším druhem alternativních paliv jeví biopaliva. Tedy bio-ethanol, bio-ETBE, bio-MTBE, FAME – methylestery mastných kyselin,“ potvrzuje Jan Duspěva s tím, že svou roli bude sehrávat i stlačený, případně zkapalněný zemní plyn. Jako v současnosti nepříliš výhodný se jeví vodíkový pohon. V první řadě je výroba vodíku z elektřiny jako energetického nosiče velmi náročná. Navíc neexistuje masová vodíková infrastruktura. Ceny vozidel na vodíkový pohon by dosahovaly astronomických výšin. Přesto všechno ovšem existují názory, podle kterých bude patřit vzdálená budoucnost jednoznačně vodíku a palivovým článkům. Případný naftový vrchol by nahrál do not výrobcům elektromobilů. Hitem by se podle všeho staly bateriové elektromobily. Energetická síť by byla v důsledku převážně nočního dobíjení zatížena jen o 25 % více, než je tomu dnes. „Elektromobily však nelze v žádném případě považovat za plnohodnotnou náhradu klasických motorových vozidel používajících ropná paliva,“ tvrdí kategoricky Mgr. Duspěva. Stejně tak je však nezatracuje. „S ohledem na vysokou ekologickou efektivnost lze spatřovat jejich budoucnost při použití ve speciálních situacích a případech. Mohou jich například využívat koncentrované dopravní a zásobovací společnosti působící v malých lokalitách a ekologicky náročných oblastech. Ostatně, stejnou perspektivu dávám alespoň v počátcích nasazení vodíku jako pohonu vozidel. Zajímavou cestou je podle mého názoru využití kombinovaných pohonů.“ Na závěr je ovšem nutno zdůraznit, že v současné době není žádné z alternativních paliv schopno konkurovat motorovým palivům vyráběným z ropy. A stejně tak tomu bude v dalších pěti desítkách let. foto archiv Petr Bošnakov YOUR FIRST CHOICE IN CENTRAL EUROPE P R IV A T E J E T S E RV I C E Cessna 560XL Citatio n Excel - Capacity 8 PAX Cessna 560 Citatio n V - Capacity 9 PAX Cessna 525 Citatio n JET - Capacity 5 PAX JA R O PS 1 & F light Saf et y Trained Crews A utho rized for operat io ns int o L o ndo n Cit y Siles ia A ir s .r.o. pho n e : + 4 2 0 6 0 2 7 0 5 2 7 2 , fa x: + 420 553 619 419, e-mai l : s i l es iaair@ s i l es iaair.c z w w w.s iles iaair.c z historie Jak se písmenka BMW zapisovala do dějin Větší, rychlejší a... úspěšnější V polovině sedmdesátých let už bylo jasné, že značka BMW má na všech světových trzích vyhráno. Vzdor takzvanému prvnímu ropnému šoku, který se projevil především tím, že ceny benzinu vyskočily přes noc přibližně o polovinu (v tehdejším Západním Německu to bylo z 63 feniků na 1,10 marky za litr benzinu Super), bylo jasné, že koncept výkonných automobilů s vynikajícími jízdními vlastnostmi ve spojení s vysokým komfortem posádky jsou ten nejlepší recept na komerční úspěch. Vozy značky BMW se staly snem mladých i starších motoristů po celém světě. Sen o velkém kupé – řada 6 Byla to doba, kdy jste na okruhových závodech cestovních automobilů nemohli najít úspěšnější vůz, než byl legendární BMW 3.0 CSL. Vyráběl se krátce, a jen v omezené sérii, ale byl o něj mezi motoristy enormní zájem. Manažerům firmy to nedalo a pokusili se tento úspěch zúročit modelem nového „velkého kupé“ vyráběného ve větší sérii. Poprvé jej představili v Ženevě na autosalonu v březnu 1976 a nový vůz (pod kódovým označením E24) zahájil tradici výroby elegantních a prostorných kupé pro náročné (a taky řádně solventní) řidiče. Kvůli tomuto vozu došlo tehdy k roztržce mezi automobilkou BMW a jejím tehdejším dvorním dodavatelem exkluzivních sportovních vozů, firmou Karmann. Ta si původně dělala zálusk nejen na výrobu karoserií, ale i na kompletní montáž. V mnichovském ústředí však nebyli údajně spokojeni s kvalitou tamní výroby, a tak se nakonec nové kupé montovalo v Dingolfingu, kam firma Karmann dodávala pouze holé karoserie. Předchůdce šestkové řady - legendární BMW 3.0 CSL 60 BMW revue 2/2007 Opět se ukázalo, že zákazníci značky BMW se naprosto vymykají zažité představě o „německém spořílkovi“, který chce za málo peněz hodně muziky. Zájemci o auta s modrobílým znakem chtěli hodně muziky a bylo jim celkem jedno, kolik je to bude stát. Nová kupé se překvapivě prodávala tím lépe, čím silnější motor pod jejich kapotou burácel. Zatímco „základních modelů“ 630 (s 3litrovým karburátorovým šestiválcem) a 628 (s objemem 2,8 l a vstřikováním paliva) se za 11 let výroby prodalo nece- lých deset tisíc kusů, silnějšího modelu 633 CSi (3,2 l a výkon 197 k) se prodalo za stejné období dvakrát tolik. Vrcholem nabídky pak byl model 635 CSi s motory o výkonech mezi 211 a 285 k (verze M), jichž se prodalo 51 564 kusů. Více než polovinu si koupili zájemci v SRN. Nová, stále výkonnější kupé nedávala příliš na odiv, co se pod jejich kapotami skrývá. V tom byli konstruktéři BMW vždycky velice střídmí, takže jen nenápadné spoilery a samozřejmě ty- pové označení na zadní kapotě dávaly ostatním účastníkům silničního provozu najevo, o co se vlastně jedná. Technické inovace nového kupé se skrývaly především v elektronice. Právě tento model se stal průkopníkem značky v zavádění nových technologií pro takzvaný motor management. Nové šestky zavedly poprvé do sériové výroby systém elektronického omezovače otáček nebo kompletní řízení motoru a automatické převodovky spojením elektroniky a hydraulických Nejvýkonnější model 635 CSi byl nejprodávanější z celé první generace šestek. Ukázalo se, že majitelé od vozů BMW očekávají především výkon. BMW revue 2/2007 61 historie První generace sedmičkové řady BMW dokonale zaskočila konkurenci ze Stuttgartu ovladačů. Na palubní desce se také poprvé objevil první „palubní počítač“, který signalizoval řidiči počet kilometrů do další servisní prohlídky nebo hlídal úsporný provoz motoru. Nové kupé se stalo etalonem pokud jde o jízdní vlastnosti. Přestože pohotovostní váha kupé 635 CSi dosahovala téměř půldruhé tuny, vůz se choval, jako by byl nejméně o třetinu lehčí. Svoji roli sehrály zejména nápravy, vzadu „vypůjčené“ z úspěšné pětky, vpředu z nového sedanu sedmičkové řady. O kvalitě brzd BMW nebylo pochyby ani v tomto případě. Velké kupé si proto překvapivě získalo dobré jméno i na závodních tratích. V silné konkurenci zvítězilo třikrát v absolutním pořadí ME cestovních automobilů (1981, 1983 a 1986) a navázalo na úspěchy legendárního modelu 3.0 CSL. Dnes jsou tyto vozy vynikající příležitostí pro sběratele, protože právě nyní jsou jejich ceny na absolutním minimu. Celkem zachovaný model 635 CSi je možné v Německu pořídit už od 3000 euro. Luxusní expres Stejně jako „velké kupé“ byl v polovině sedmdesátých let také „velký sedan“ jednou z priorit mnichovské automobilky. V té době už na tom byla tak dobře, že si mohla dovolit začít konkurovat svému odvěkému rivalovi na domácím (i světovém) trhu v segmentu, který byl dosud prakticky výhradní doménou značky s trojcípou hvězdou. V duchu „numerické logiky“ BMW bylo jasné, že nový velký sedan bude označen šťastnou sedmičkou a že bude na samém vrcholu bavorácké hierarchie. Když se přesně před 30 lety, v květnu 1977, představil model 728, v automobilovém světě to způsobilo senzaci. „BMW útočí na Mercedes třídy S,“ hlásaly titulky v odborném tisku. A když pak novináři oba vozy porovnali, dospěli k závěru, že nový sedan od BMW je o třídu lepší. Navíc tehdejší základní cenou (33 700 DM) byl o poznání lacinější než jeho konkurent. Ve Stuttgartu zpozorněli... Zákazníci, kteří si nový luxusní sedan BMW pořídili, oceňovali především kultivovanost chodu motoru – klasický řadový šestiválec o objemu 62 BMW revue 2/2007 S modelem 750i druhé generace sedmiček přišlo BMW s dvanáctiválcovým pětilitrem a nevídaným luxusem 2,8 l a výkonu 184 k nebylo v kabině ani slyšet. A když bylo třeba zrychlit, ukázalo se, že je to BMW se vším všudy. Z nuly na stovku za 9 vteřin a maximální rychlost 200 km/h jej řadily mezi nejrychlejší kandidáty „levého pruhu“ na německých autobahnech. Dokonale vyladěný podvozek s velkoryse dimenzovanými brzdami (kotoučové na všech 4 kolech) a maticové řízení umožňovaly řidičům oddávat se naplno řidičským orgiím i na obyčejných okreskách. Sedmičková řada dostala postupně čtyři různé motory o výkonu od 170 do 218 k. V roce 1984 se do standardní výbavy dostal protiblokovací brzdový systém ABS. Sedmičky se na přání zákazníků také dodávaly ve speciální pancéřované úpravě a poháněné čtyřapůllitrovým motorem s turbodmychadlem. První série sedmičkové řady znamenala pro automobilku BMW nečekaný úspěch. Namísto očekávaných šesti až osmi tisíc vozů ročně se jich prodávalo přes deset tisíc. Dokonce se nějaký čas montovaly i v Jihoafrické republice. Přesně po devíti letech, v květnu 1986, však automobilka kapitolu s kódovým označením E 23 uzavřela a spustila výrobu sedmičky nové. Její vývoj zůstával dlouhou dobu utajen i zasvěcencům z okolí automobilky. Kromě tehdejšího předsedy představenstva Eberharda von Kuenheima a předsedy dozorčí rady Hanse von der Goltze o něm z řídicích orgánů společnosti nevěděl prakticky nikdo. BMW se v duchu hesla “Vznešenost zavazuje“ rozhodla vstoupit do tržního segmentu nejluxusnějších limuzín, kde v té době byla nabídka překvapivě omezená. Okoukané mercedesy, extrémně drahé rollsy, exotické bentleye a s přimhouřením očí s kvalitou se potýkající jaguáry. V květnu 1987 se na trhu objevil model BMW 750i. První německá dvanáctiválcová limuzína vyrobená po druhé světové válce. Model Z1 – předchůdce dnešních oblíbených roadsterů značky BMW měl pouze ověřit zájem zákazníků o tento typ vozu Zázrak tohoto vozu spočíval pod jeho kapotou. Celohliníkový pětilitrový dvanáctiválec s více než 2500 mechanickými součástkami byl nesmírně lehký (240 kg), zato poskytoval obrovský výkon (300 k). Vůz se dodával výhradně s automatickou převodovkou s dvěma jízdními režimy – Sport a Economy a při akceleraci bylo úplně jedno, jaký z nich jste si zvolili. Z nuly na stovku se 1,8 tuny těžký vůz rozjel neobyčejně svižně – pod osm vteřin. Maximální rychlost byla elektronicky omezena na 250 km/h. Není divu, že nový dvanáctiválec pořádně zatopil švábské konkurenci. Řečeno sportovní terminologií, tento luxusní expres vozy ze Stuttgartu na několik let doslova převálcoval. Zejména o 11 centimetrů prodloužená verze 750iL si získávala nové zákazníky mezi stávajícími uživateli mercedesů. „Nová sedmička“ s kódovým označením E32 se však nedodávala pouze s dvanáctiválcem (ten byl na svoji dobu mimořádně drahý – 102 000 DM za základní verzi a o 17 000 marek víc za verzi prodlouženou). Mezi „běžnější“ klientelou se velké oblibě také těšily sedmičky poháněné dostatečně výkonnými šestiválci 730i a 735i, k nimž v devadesátých letech také přibyly dva osmiválce – třílitrový a čtyřlitrový. Komerční úspěch nové sedmičky byl neslýchaný – jen v letech 1987-1988 se prodalo přes dvacet tisíc nových limuzín. Bez střechy nad hlavou V srpnu 1986 zaujala čtenáře německého Auto Motor und Sport magazínu senzační obrazová reportáž přibližující studii nového roadsteru BMW s označením Z 1. Plastová a kompozitová karoserie s lehce odnímatelnými panely a originálními elektricky ovládanými spouštěcími dveřmi na podvozku modelu 325i vypadala jak z jiného světa. Předpokládaná cena: 65 000 DM. Nová trojková řada (platforma E30) měla premiéru v roce 1982 a dodnes patří k nejvydařenějším vozům v historii značky Ohlas čtenářů i obchodníků byl jednoznačný – „Tohle auto chceme!“ O rok později už bylo auto představeno ve Frankfurtu. Zájem byl obrovský, ovšem kapacita výroby se ukázala jako značně omezená – nejvíce osmnáct vozů denně. Cena se zvýšila na osmdesát tisíc marek, přesto bylo do dne zahájení prodeje (v březnu 1989) zaevidováno přes pět tisíc závazných objednávek a další neustále přibývaly. Bylo zřejmé, že se zájem nepodaří pokrýt, navíc bylo jasné, že velkou část objednávajících tvoří spekulanti, kteří věřili, že na nedostatku těchto vozů vydělají. Automobilka přistoupila k razantnímu zdražení nového vozu - původní cenu 80 tisíc marek záhy zvýšila o deset tisíc. To už bylo moc i na spekulanty. Tolik v té době stála nová M3 a jen o něco málo dráž se nabízel nový Mercedes 300 SL. Trubkové šasi na podvozku modelu 325 a lehké plastové panely. Konečných 89 tisíc DM za tohle vozítko bylo ve své době opravdu moc! Počátkem června 1991 sjel poslední kus z osmitisícové série modelu Z1 z výrobní linky přímo do muzea mnichovské automobilky. Projekt Z1 byl vlastně jen jakýmsi prubířským kamenem nebo marketinkovým pokusem. Potvrdil, že roadster BMW nepatří minulosti, a otevřel cestu k další sériové produkci vozů tohoto typu. Pozdější v USA velkosériově vyráběné modely Z3 a Z4 jen potvrdily, že v bohatých zemích roste hlad po otevřených vozech a značka BMW jej dokáže spolehlivě nasytit. Také trojková řada prošla v osmdesátých letech výraznou obměnou. Původní řadu s kódovým označením E21 nahradila v roce 1982 nová platforma E30, o níž příznivci značky dodnes tvrdí, že byla úplně „nejkrásnější trojkou všech dob“. Oproti svému předchůdci byla karoserie tohoto vozu dodávána ve více provedeních. V srpnu 1987 bylo představeno praktické kombi s označením Touring, které se začalo vyrábět v březnu 1988. Ukázalo se, že sportovně orientované image BMW tato „dodávka“ nic neubrala, naopak jí získala zákazníky, kteří z důvodů praktičnosti se dosud vozům této značky vyhýbali. Obrovský zájem o poněkud experimentální Z1 potvrdil mnichovským stratégům správnost jejich rozhodnutí vyrábět na bázi nejprodávanějšího modelu BMW také kabriolet. Dosud tato výsada patřila karosárně Baur ve Stuttgartu, kde se v malých sériích vyráběly kabriolety typu „targa“ s pevným rámem nad zadními sedadly. V roce 1985 však došlo k dalšímu průlomu poválečných tradic BMW. Na frankfurtském autosalonu představila samotná továrna vlastní plnohodnotný kabriolet na bázi trojkové řady. foto archiv -jm- BMW revue 2/2007 63 téma Oceán osud rodiny Cousteau Jacques - Yves Cousteau se nikdy nebál uskutečňovat své sny. V roce 1936 si tento francouzský námořní důstojník poprvé nasadil potápěčské brýle. O desítky let později jeho práci znal celý svět. 64 BMW revue 2/2007 Životním posláním Jacquesa se stal život spjatý s moři a oceány. Už jako malý chlapec četl a snil o mořích a ostrovech s poklady a piráty. V roce 1920 se rodina na čas přestěhovala z Francie do New Yorku, Jacques tady začal plavat a potápět se. Po návratu do rodné země si koupil první kameru a filmování propadl natolik, že mu dával přednost před studiem na střední škole. Rodiče ho nakonec poslali do internátní školy vojenského typu. Po jejím ukončení se vydal na plavbu kolem světa, a protože chtěl být pilotem, zapsal se na leteckou školu. Poté zasáhl osud. Před závěrečnými zkouškami si při havárii v autě zlomil ruce a do kokpitu letadla už neusedl. V roce 1939 se stal dělostřeleckým důstojníkem na francouzské vojenské lodi. Opět začal denně plavat a experimentovat s potápěním. Výsledkem byl podíl na vynalezení akvalungu – skafandru s regulačním ventilem, který potápěčům umožňuje dlouhý pobyt pod vodní hladinou. V roce 1950 si pronajal loď Calypso, která se stala základnou pro jeho plavby a oceánografické výzkumy. Z této doby je známá kniha „Svět ticha” a její pozdější filmová verze z roku 1955, jeden z prvních Cousteauových úchvatných dokumentů o životě a obyvatelích oceánů. Vedle filmů o podmořském životě se oceánolog proslavil vytrvalým úsilím za záchranu přírody celé planety. Kritizoval státy a politiky, kteří stavěli zájmy své země nad zájmy planety, kritizoval globalizaci finančních a podnikatelských zájmů místo „globalizace” základního lidského práva na přežití. Život rodiny Cousteau se neobešel bez osobních tragédií a komplikací. Za dědice aktivit byl považován mladší syn Philippe z manželství se Simone, který byl svému otci povahově blízký. Měl jeho impulzivnost, tvrdohlavost, sklony riskovat. V roce 1979 tragicky zahynul v letadle, které sám pilotoval. Poté se prohloubil vztah otce se starším synem, Jean-Michel se stal viceprezidentem Cousteauovy nadace (Cousteau’s Society) a po patnáct let úzce spolupracovali. Syn přebral odpovědnost za přípravu programu, produkci a finanční zabezpečování jednotlivých expedic. Jejich spolupráce nebyla vždy jednoduchá, zejména v posledních letech života legendárního oceánografa byly jejich vztahy komplikované. Situace byla o to napjatější, že i když JacquesYves zůstával ženatý se Simone, většinu času JACQUES-YVES COUSTEAU (1910 – 1997) Slavný oceánograf, potápěč, filmař, fotograf a vynálezce zabývající se výzkumem, ochranou a popularizací života v mořích a oceánech. V roce 1952 natočil pod mořskou hladinou první barevný film. Držitel tří Oscarů za filmy Mlčící svět, Zlatá ryba a Svět bez slunce. V letech 1968–76 zmapoval v objevných televizních dokumentech s názvem Podmořský svět Jacquese Cousteau život oceánů. Autor desítek knih. Stojí za řadou vynálezů – skafandru s regulačním ventilem (akvalung), termoizolačního potápěčského obleku, podmořského skútru nebo vodotěsného krytu pro filmovou kameru. V roce 1962 vybudoval první podmořskou základnu. Svou práci prováděl téměř celý život s pomocí výzkumné lodi Calypso, která byla domovem jeho rodiny. BMW revue 2/2007 65 téma trávil se svou přítelkyní Francine, s níž měl dvě děti. Krátce po smrti Simone si svou dlouholetou milenku vzal, a když v roce 1997 „velitel“ zemřel, vztahy mezi potomky z prvního manželství a vdovou zůstaly složité. V roce 1993 odešel Jean-Michel z Cousteau’s Society, roku 1999 založil veřejnou neziskovou společnost Ocean Future Society a stal se jejím prezidentem. Smysl práce zůstal stejný, změnil se jen její způsob, ovlivněný JEAN-MICHEL COUSTEAU (1938) Starší syn Jacquesa-Yves Cousteau a jeho první ženy Simone. Ekolog, filmař, pedagog, diplomat. Absolvent Paris School of Architecture (práce na projektech umělých ostrovů a středisku podmořského výzkumu v Marseille). Spolupracoval se svým otcem, byl viceprezidentem společnosti Cousteau’s Society. V roce 1999 založil vlastní neziskovou společnost Ocean Future Society, věnuje se vzdělávacímu programu Ambassadors of the Environment, produkuje filmy o podmořském světě, zaměřuje se na ekologický lobbing. V rámci společnosti Ocean Future Society s ním pracují jeho děti Celine a Fabien. technologiemi 21. století. Ocean Future Society produkuje a točí filmy, vyrábí výukové programy pro školy, vydává knihy, vymýšlí nová technická zařízení pro výzkum oceánů, snaží se působit na vlivné lidi v politice a podnikání. Životní cesta syna odpovídá filozofii otce. Hlavní poslání vidí Jean-Michel Cousteau ve vzdělávání, jeho cílem je seznamovat lidi s oceány tak, aby jim porozuměli a byli schopni se k nim lépe chovat, lépe se o ně starat a lépe je chránit. V rámci společnosti vznikl tým Ambassadors of the Environment připravující vzdělávací programy organizované v přírodním prostředí pro mladé lidi po celém světě. V letošním roce se Ocean Future Society spojila s lifestylovou společností Gant. Jean-Michael a jeho děti se stali tváří celosvětové kampaně a Gant sponzo- 66 BMW revue 2/2007 rem jejich aktivit: „Spoluprací jsem nadšen, pomáhá zviditelnit věci, o které se zasazujeme, a ideály, podle kterých žijeme. Díky ní se Ocean Future Society dostane i k těm, kteří nás doposud neznali. Můžeme tak dalším lidem předat důležité poselství o problémech, se kterými se potýká oceánské prostředí.“ Jean-Michele a jeho děti, Celine a Fabien, třetí generace Cousteau, tak pokračují v práci otce a dědečka, jehož odkaz je pro ně osudem. foto archiv Dana Ehrlichová THE NEW FRAGRANCE FOR MEN motocykly Českým motocyklem roku také BMW K 1200 R Sport Osobnost se prosadila Prestižní anketa odborníků i veřejnosti každoročně hledá Motocykl roku v několika základních kategoriích, mezi nimiž sportovní cestovní stroje mají zvlášť velkou váhu. A právě mezi nimi byl letos více než zaslouženě korunován stroj z bavorské (berlínské) produkce moderní K 1200 R Sport. Na první pohled není zase až tak výjimečný. Nejen ve své kategorii, ale také v sortimentu výrobce. Jenže – zdání klame. Je osobitý, mimořádně pohledný, technicky a dílensky nadprůměrný a navíc v prestižní a stále populárnější kategorii Muscle Bike, motocyklových „svalovců“, ojedinělý mnoha průkopnickými technickými detaily. Technická originalita získala bavorské řadě K nejprve velkou pozornost, ale po uvedení do prodeje a prvních zkušenostech uživatelů také respekt a uznání. Připomeňme, že se jedná o první BMW s kapalinou chlazeným řadovým čtyřválcem uloženým napříč, o první BMW s progresivním rámem koncepce Deltabox, první uplatnění naprosto unikátní přední vidlice označované výrobcem jako Duolever, a z tradičních prvků tak nabízí „jen“ uložení zadního kola a kloubového hřídele v konstrukci Paralever. Podle obvyklého postupu mnichovské značky je také letošní novinka, velmi efektní roadster K 1200 R Sport, odvozeninou od základního typu, jímž je Naked Bike K 1200 R, respektive plně kapotovaný K 1200 S. Liší se především a markantně instalací velmi pohledné a účinné částečné kapotáže. Také ta navazuje na jiné typy sjíždějící z výrobní linky 68 BMW revue 2/2007 ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ ÚDAJE Motor Kapalinou chlazený čtyřdobý řadový čtyřválec uložený napříč a skloněný vpřed s rozvodem DOHC a čtyřmi ventily na válec. Vrtání a zdvih 79 x 59 mm, zdvihový objem 1157 cm3. Největší výkon 120 kW/10 250 min-1, největší točivý moment 127 N.m/8250 min-1. Kompresní poměr 13:1. Elektronicky řízené vstřikování paliva a zapalování BMSK s průměrem difuzoru 46 mm. Alternátor 580 W, spouštěč 700 W, bezúdržbový akumulátor 12 V/14 Ah. Převodné ústrojí Primární převod ozubenými koly 1,559. Vícelamelová spojka s kapalinovým ovládáním o průměru 151 mm v olejové lázni. Šestistupňová převodovka s postupovým přímým řazením nožní páčkou vlevo. Převodové stupně 2,398 – 1,871 – 1,525 – 1,296 – 1,143 – 1,015. Sekundární převod zapouzdřeným kloubovým hřídelem 2,910. Podvozek Páteřový dvojitý rám svařený z odlitků a tažených i extrudovaných profilů z lehké slitiny s motorem jako částečně nosným prvkem. Přední kolo vedeno ve vidlici systému Duolever. Zdvih kola 115 mm. Zadní kolo uloženo letmo na kyvném rameni tvořícím současně pouzdro kloubového hnacího hřídele systému Paralever. Zdvih kola 135 mm. Kotoučové brzdy BMW s kapalinovým ovládáním (na přání s Integral ABS). Přední dvojitá o průměru 320 mm, zadní jednoduchá 265 mm. Paprsková kola z lehké slitiny. Pneu Bridgestone vpředu 120/70 ZR 17, vzadu 180/55 ZR 17, za příplatek 190/50 ZR 17. Rozměry a hmotnosti Rozvor kol 1580 mm, délka 2228 mm, šířka 856 mm, výška sedla nad zemí 820 (790) mm. Provozní hmotnost s plnou nádrží 241 kg, největší celková hmotnost 450 kg. Objem nádrže paliva 19 l. Výkony Největší rychlost „přes 200 km/h“, zrychlení z 0 na 100 km/h za 2,9 s. Spotřeba paliva při rychlosti 90 km/h 4,7 l/100 km, při rychlosti 120 km/h 5,5 l/100 km. v Berlíně. Základ jejího designu (zejména rozměrný asymetrický dvojitý světlomet a „ledvinky“ vstupu vzduchu pro motor) je shodný s dynamickým vzhledem sportovně laděného dvouválce R 1200 S. První zkušenosti s novou bavorskou třídou K (původní řada s tímto označením byla poháněna sice také kapalinou chlazenými řadovými čtyřválci, ale uloženými podélně a skloněnými do vodorovné polohy) se odrazily v záplavě pozitivních hodnocení odborníků i laiků, takže titul Motocykl roku 2007 v kategorii sportovních cestovních strojů v české anketě snad ani nemohl příliš překvapit. Konstruktérům se podařilo změněnou sadu nových technických řešení sladit do naprosto vyváženého celku, který poskytuje nejen „ekrazitovou“ dynamiku hnacího řetězce, ale současně vynikající jízdní vlastnosti s naprostou poslušností stroje i ve skutečně sportovně absolvovaných pasážích jízdy. Novinka poskytuje (stejně jako předchozí příbuzné modely) vynikající největší výkon 120 kW/10 250 min-1. Výrobce navíc nabízí celou paletu příplatkových prvků, které mohou posunout charakteristiku podvozku ještě výše. Dominuje jim elektronicky řízené nastavení podvozku s firemním označením ESA, pořídit si lze senzor tlaku v pneumatikách, zatímco nejmodernější Integral ABS je dnes již téměř samozřejmostí, zejména pak u BMW. foto archiv Ondřej HORSKÝ BMW revue 2/2007 69 design Inspirativní kontroverze Vzpomínáte na rozčarování, které v roce 2001 panovalo kolem představení tehdy nové řady 7? A dnes? Po šesti letech výroby se za ní na ulici stále ohlédnete jako za moderním autem. Přesně to je totiž ukázka dobrého designu. Řidiči-nadšenci jistě nebudou souhlasit, ale právě design je pro většinu automobilových zákazníků jedním z nejdůležitějších hledisek, možná dokonce tím úplně nejvýznamnějším. Spolu s image značky tvoří celkový obraz vozu, jeho výraz, stejně tak jako zaměření. BMW je značka, která se vyznačuje moderní technikou a technologiemi, jež do svých produktů dává. S tím ale úzce souvisí také otázka designu. O tom, že mnichovská auta jsou moderní i po estetické stránce, asi není pochyb, o tom by snad nepolemizoval nikdo. Nutno ale dodat, že v Mnichově trendy udávají již několik desetiletí nazpět. Jedním z milníků byla například tzv. Neue Klasse – BMW 1500 z roku 1961, dalším třeba třetí generace řady 3 z roku Komentář designéra: BMW řady 3 a Mercedes-Benz třídy 3 Řada 3, to jak v provedení kupé, tak sedan, má jemné a vyvážené proporce, vtipně si pomáhá v dynamickém tvarování boční linie, která se vynořuje za předním blatníkem a pokračuje až k zadním světlometům. Mercedes použil stejný efekt pro dynamicky pojatou novou třídu C. 70 BMW revue 2/2007 Komentář designéra: BMW řady 1 a Hyundai i30 Řada 1 je bezesporu nejodvážnějším modelem. Zadní konkávní propnutí pátých dveří a naprosto nekompromisní dynamická linie na spodní části vozu je vedena od předního nárazníku, prochází oběma blatníky, celým bokem vozu a končí na zadním nárazníku. Maximální originalita, kterou se nechali inspirovat také u značky Hyundai při návrhu nového kompaktu i30. 1991 s poměrně ostře řezanými rysy, která překryla dvojice kulatých světlometů dnes již standardními čirými skly. Nejvíce diskusí však vzplanulo nedávno, v již zmiňovaném roce 2001, kdy začala kompletní designérská obměna celého výrobního programu. Tu měl na svědomí Christopher Bangle, který je v současnosti šéfem designu celého BMW Group, tedy značek BMW, MINI a Rolls-Royce. Na slovíčko s designérem O designu vozů BMW jsme si povídali s mladým designérem Petrem Novákem, který je zakládajícím členem studia Design-Brothers a působí také jako odborný asistent na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Zeptali jsme se ho, v čem spatřuje jedinečnost současného designu automobilů s modrobílou roztočenou vrtulí ve znaku. „Oslovuje mě především kultivovanost designu, spojení formy a techniky, stejně tak jako jeho nadčasovost. Je to jako s každým dobrým designem. Na počátku se podle mě musí líbit jen malému počtu lidí. Těm, kteří mají velký rozhled a jsou schopni rozkódovat, co která linie znamená, na co výsledný design odkazuje nebo navazuje. U automobilů je to stejné jako u jiných výrobků, navíc se jedná o produkt, který je všude kolem nás, obklopuje nás dokonce více než architektura. To, že se nový design líbí jen malému počtu lidí na počátku, zajistí jeho větší trvanlivost v čase. Znamená to, že je skutečně něčím nový a nezvyklý. Proto jej lidé nejsou v masovém měřítku ihned schopni přijmout. To se podle mě teď povedlo BMW. Jejich současná řada modelů byla v první fázi kupována skutečně lidmi, kteří jsou odvážní a jdou kupředu. Postupně se začnou linie a tvary líbit všem a budou nenápadně vestylizovány i do ostatních aut, více či méně nápadně a více či méně chtěně.“ Dobře tedy, můžete být konkrétnější. V čem například BMW inspirovalo svým designem své konkurenty? „Já sám vnímám několik velmi výrazných prvků a odvážných kroků, které BMW učinilo jako první. Kromě těch, které uvádíme na přiložených fotografiích, se jedná například o razantní vykrajování světlometů, které se poprvé objevilo na řadě 7. Na svoji dobu bylo především v tak konzervativní kategorii trhu vlnkovité vykrojení předních světlometů odvážným a sebevědomým počinem. Dalším novátorským počinem je z mého pohledu třeba velmi nezvykle do středu klesající horní linie zadních světlometů na řadě 5. To byl nápad, který odstartoval opačnou tendenci, než byla do té doby obvyklá. Tento prvek se zprvu BMW revue 2/2007 71 design ZAJÍMAVÁ STUDIE MOTORBIKE 2001 Komentář designéra: BMW řady 5 a Lexus IS Zadní partie vozu jako by spojovaly více principů, prolínání linií z bočního pohledu a kombinace vypouklých a vpadlých ploch. Např. sedan řady 5 má společný princip s řadou šest v napojovaní linií, řada šest pak s řadou jedna mají společný prvek „promáčklé – propnuté“ zádě. Na toto téma volně navazuje Z4. Postupně bychom našli pojítka mezi všemi modely BMW, což činí styling těchto vozů ještě atraktivnějším. Je vidět, že Lexus IS používá několik společných linií svého designu. nelíbil, ale nyní je s oblibou přebírán. Výrazným stylistickým rysem zejména menších modelů je také výrazná linie propnutého boku. Tento rys dokázali dostat dokonce na SUV X3. Výrazný je také na řadách 3 a 1. Pokrokovost designu by bylo možné z mého pohledu srovnat s pokrokovostí technickou. Ukázkou je v tomto směru třeba centrální ovladač iDrive, ale třeba také multifunkční anténa ukrytá pod dnes již typickou a často kopírovanou ploutvičkou na střeše.“ S tím, jak se automobily stávají stále dostupnější, jsou také stále více běžným spotřebním zbožím. Lidé proto často mnohdy více než samotné vlastnosti svých vozů sledují to, jak bude ladit s jejich životním stylem. Jakou roli v této proměně pohledu na automobil hraje právě design? „Z pohledu designéra si myslím, že auto je produkt jako třeba hodinky, mělo by být doplňkem člověka, jeho pomocníkem. Stoprocentně jsem přesvědčen o tom, že si jen mizivé procento lidí kupuje automobil pouze jako přepravní prostředek. Určitě přijde doba, kdy bude výběr auta konzultován stejně jako zařízení bytu s architektem, nebo vizáž se stylistou.“ Jednou z vašich prací byla Škoda ENVE, která je postavená na základě modelu Superb. Kompletně jste změnili vzhled přední i zadní části, a automobil tak dostal zcela nový výraz. Troufl byste si na něco podobného u BMW? „Jsem velký příznivec šestkové řady a samozřejmě i Z4 Coupé. Vzal jsem si k úpravě právě „zetko“ a pokusil se ukázat sílu současného designu BMW. Když totiž u tohoto auta změníte například světlomety, nárazník a některé další partie, tak, jak je vidět ze skici, celkový výraz zůstává. Právě to je ukázka velmi silného designu BMW jako celku.“ Čeká nás další revoluce? Novátorství v otázkách techniky a designu se vyznačuje prostou skutečností, že se je ostatní snaží kopírovat, nebo alespoň použít některé PETR NOVÁK Absolvent Střední průmyslové školy keramické v Bechyni a Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, obor design výrobků a dopravních prostředků. V roce 2006 získal dvě ocenění Dobrý design (Tube – zásobník léků a koncept domácího kina Loewe). Absolvoval několik stáží: Grafický design a vizuální komunikace – VŠUP, (Doc. ak. Mal. Rostislav Vaněk), Industrialdesign – Univerzity of Duisburg Essen – Germany a Transportdesign – VŠVU Bratislava (Prof. Štefan Klein). V roce 2004 zrealizoval se svým kolegou koncept automobilu vyšší střední třídy Škoda ENVE. V současné době je členem studia Design-Brothers a věnuje se průmyslovému a produktovému designu. Působí také jako odborný asistent na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a vytváří koncepty a prototypy pro svoji značku Novague, která se zabývá vývojem nových produktů a reklamou. 72 BMW revue 2/2007 Jednou z prací Petra Nováka je i motocykl postavený na technickém základě komponent BMW, kde je motor boxer jedním z významných designérských prvků. Zajímavou myšlenkou tohoto konceptu je praktický úložný prostor situovaný na místě, kde je konvenčně umístěna palivová nádrž. Může se zdát, že koncept připomíná motocykl BMW R1200S, je ale potřeba vzít v potaz, že vznikl již v roce 2001, kdy podobný stroj v nabídce mnichovské značky neexistoval. Tím se ukazuje aktuálnost tohoto návrhu, nad nímž Petr Novák strávil mnoho bezesných nocí. myšlenky. Přestože BMW není jedinou automobilkou, která udává styl designu automobilů, jedná se o značku, která je snad nejčastěji kopírována. A to přitom nejen výrobci s méně zvučnými jmény, ale také některými přímými konkurenty. S novou generací typu X5 BMW od v úvodu zmiňovaného roku 2001 zcela obnovilo svoji výrobní řadu. Příští rok se očekává další generace řady 7 a s ní další posun v designu automobilů mnichovské značky. Zda bude tak razantní a tak povedený, jako tomu bylo před šesti lety, ví v současné době pouze nemnoho zasvěcených lidí ze samotné automobilky. V každém případě doufejme, že budeme jejími tvary zaskočeni, jako tomu bylo v případě současné generace. Jedině tak se ani na konci svého životního cyklu neokouká. Petr Hanke i l u s t r a c e P. N o v á k foto archiv BMW Financial Services BMW Financial Services BMW Leasing BMW Credit BMW Select Radost z jízdy BMW Financial Services Nejjednodušší cesta k Vašemu novému vozu BMW Vy přesně víte, co chcete, a my Vám pomůžeme toho dosáhnout. S flexibilními leasingovými a úvěrovými produkty BMW Financial Services máte ke svým cílům blíž. BMW Financial Services vám nabízejí: 1. Příznivé sazby Jako poskytovatelé finančních služeb – speciálně vytvořených pro vozy BMW – Vám můžeme nabízet zvlášť atraktivní podmínky financování. 2. Individuální finanční řešení Vyberte si řešení, které nejlépe odpovídá Vašemu rozpočtu: délka trvání, výše akontace i měsíční splátky se plně přizpůsobí Vašim finančním potřebám. 3. Rychlý a nenáročný administrativní proces Jistě Vás mile překvapí minimální administrativa a rychlý schvalovací proces Vaší žádosti o financování vozu BMW. 4. Široká nabídka finančních produktů Vyberete si finanční produkt, který nejlépe odpovídá Vašim potřebám: finanční leasing (s nebo bez zvýšené zůstatkové hodnoty), operativní leasing nebo úvěrové financování. 5. Vše z jedné ruky Při nákupu nového vozu, Vám šetříme čas i námahu. Zatímco Vy jste u svého BMW dealera, my se postaráme o všechny Vaše finanční záležitosti spojené s pořízením nového vozu, takže už nemusíte nikam dál chodit. 6. Finanční partner na Vaší straně Nezajišťujeme pouhé financování, ale nacházíme to nejlepší finanční řešení právě pro Vás a Vaše nové BMW. BMW Financial Services jsou v České republice nabízeny ve spolupráci s CAC LEASING, a.s. motorsport Moravská předpremiéra Do brněnského závodu mistrovství světa cestovních vozů zbývaly dva měsíce. Přesto se to v boxech a hlavně na trati českého okruhu hemžilo hned několika speciály WTCC. A úplně nejvíc byly vidět ty s modrobílou vrtulí na kapotě. Auta pro okruhové mistrovství světa cestovních vozů patří v technologické hierarchii hned za DTM. V porovnání s osmiválcovými monstry DTM jsou ale speciály WTCC vzhledově, a dokonce i technologicky velice blízké sériovým autům, proto se Mezinárodní automobilová federace (FIA) rozhodla, že právě tato kategorie bude vypsána jako oficiální mistrovství světa okruho- vých závodů cestovních vozů. Brno už je tradiční zastávkou seriálu WTCC, a protože se tovární týmy i přední soukromé stáje snaží testovat na všech tratích mistrovství světa, mohli fanoušci spatřit závodní cesťáky v akci na Masarykově okruhu už několik týdnů před červnovým závodem. Jasnou dominantu z hlediska účasti měly vozy BMW a to jak ty z továrních týmů, tak i ty v rukou soukromníků. To samé platilo i pro časy na okruhu, kde jasně kraloval Andy Priaulx. Úřadující mistr světa cestovních vozů najel během dvou dnů v Brně skoro tisíc testovacích kilometrů. Když zrovna neseděl za volantem závodní 320 si, zkoušeli jsme z něj dostat, jak je možné, že je trojnásobným šampionem WTCC a pokaždé s bavorákem. měrně vysoké výškové převýšení. Stačí malá jezdecká chyba, například špatně zvolená stopa, a okamžitě nabíhají desetiny ztráty. Pro letošní rok jsme na řadu E90 připravili nějaká nová aerodynamická řešení, která chceme vyzkoušet na všech tratích. S vývojem nám pomáhali kolegové z týmu BMW Sauber F1. Neustále se také pracuje na nastavení podvozku, protože tím, jak na různé závody přibíráme velké váhové handicapy, mění se i charakteristika auta a tím i nastavení podvozku. Testování je základ pro dobrý výsledek. O BMW se říká, že jeho hlavní předností je motor a podvozek. Řízení BMW je mimořádný zážitek BMW a cestovní auta, to jde docela dohromady... To jde a nejenom cestovní auta, ale také formule 1. Jsou značky, které za každou cenu křičí do světa o svých aktivitách v motoristickém sportu, a to i když zrovna nepředvádějí žádné výsledky na špičkové světové úrovni. To BMW nedělá a namísto toho se jeho lidé snaží maximum obětovat práci a ve WTCC už díky této taktice sbírá výsledky. Ve formuli jedna to za chvíli bude také tak. Jaká byla vaše cesta k BMW? Je to tak. Trojková řada je dobrá už v civilní verzi, a protože speciály WTCC vycházejí právě ze sériových modelů, měli lidé z vývoje usnadněnou práci. S motorem nemáme také absolutně žádné potíže, takže to, co se říká o BMW, je pravda. Jaký je váš vztah k autům BMW? Bavorák bylo jedno z mých prvních aut. Byla to 325i E30. Potom jsem měl v životě ještě spoustu privátních BMW, takže možná právě proto jsem se po příchodu do týmu BMW tak rychle sžil s auty. V soukromí teď jezdím BMW 320si, občas M3. Manželka jezdí X3. Celá moje rodina vlastně jezdí v BMW... I kdyby nejezdila, asi by nebylo dobré říkat, že ve skutečnosti máte doma v garáži Alfu... Ne, to vážně nemáme. BMW je můj pracovní nástroj, takže kvůli tréninku se v něm snažím trávit čas i mimo závodní dráhu. Takže tréninky v běžném provozu? To rozhodně ne. Myslel jsem tím takový ten běžný denní život, když jsem náhodou doma v Anglii. Nejde o to jezdit v normálním provozu na krev. Jde o to neustále nasávat atmosféru z řízení BMW, což je samo o sobě mimořádný zážitek. Kdo letos vyhraje WTCC? Adeptů je hodně. Poslední dobou je šampionát hodně vyrovnaný. Na konci sezony se podle mě popere o titul tak pět lidí. Doufám, že budu mezi nimi. Příprava auta i samotné závody jsou hodně o detailech. Velký kus práce odvedl Chevrolet a pomalu už začíná pokukovat po soubojích mezi špičkou. Seatům se také daří. BMW vyšel úvod sezony. Teď jde jenom o to udržet nastavené tempo. foto autor a archiv Jan Černý Když jsem skončil se závoděním ve formuli 3, začal jsem jezdit s cestovními auty. Začínal jsem v roce 2002 s Hondou v Britském okruhovém mistrovství. Cesťáky mě okamžitě chytly, protože na rozdíl od formulí snesou i menší kontakt. Po roční zkušenosti v ostrovním šampionátu jsem chtěl začít závodit na světové úrovni. Když přišla nabídka od továrního týmu BMW pro seriál mistrovství Evropy, neváhal jsem ani minutu. Od té doby BMW v cestovních autech kraluje... Neřekl bych, že kraluje, ale daří se mu. BMW se podařilo přerušit nadvládu značky Alfa Romeo, rychle se prosadit mezi špičku a udržet se tam. Jaká je hlavní konkurenční výhoda BMW při závodech WTCC? Tým lidí schopných připravit rychlá auta. My už je jenom řídíme (smích...). Vždycky když se něčeho BMW účastní na tovární úrovni, tak se mu daří. Navíc má promyšlený systém podpory privátních týmů. Ty nebere pouze jako klienty, ke kterým se odkládá stará nekonkurenceschopná technika. Proto jsou i privátní BMW vždy hodně vpředu. Připomíná to systém, který používá i Malcom Wilson v rallye (Wilson vyvíjí, vyrábí a provozuje Fordy Focus WRC, pozn.). Hodně času věnujeme také testování, proto jsme i tady v Brně. Jaký je program brněnského testu? Chtěli jsme si připomenout trať. Brno je obtížné, hlavně jeho poslední třetina, kde je po- BMW revue 2/2007 75 architektura Grand Prix architektů 2007 Bilancování české architektury Petr Parolek: letiště v Brně - Tuřanech, čestné uznání v kategorii novostavba 76 BMW revue 2/2007 V květnu pravidelně bilancuje česká architektura. Letos ta bilance zůstala trochu ve stínu bouřlivé a téměř všeobecné diskuse o nové stavbě zamýšlené pro Prahu, o nové Národní knihovně. To bylo a ještě bude téma hodně přitažlivé, hodně provokativní a bude zajímavé, jak se situace kolem té ojedinělé, nečekané stavby bude vyvíjet. Knihovna teprve bude a do doby, než skutečně vstoupí do pražského panoramatu, ještě uplyne dost času. A mezitím se ještě několikrát bude v architektuře bilancovat, neboť v květnu se pravidelně vyhlašují výsledky prestižní soutěže o titul Grand Prix. Pravidla soutěže jsou již 14 let téměř neměnná – posuzují se architektonická díla dokončená v minulém kalendářním roce na území České republiky, přihlašují je sami autoři na soutěžním panelu – sami rozhodují, co a v jaké míře a jakým způsobem ze své tvorby představí. Jen formát této osobní prezentace je jednotný. Soutěž je dělena do kategorií, které odpovídají rozmanitosti architektských prací – soutěží se v oboru novostaveb, rekonstrukcí, interiérů, architektonického designu a drobné architektury, krajinářské architektury a zahradní tvorby, také v kategorii výtvarné dílo v architektuře a poslední v řadě je urbanismus. Přihlášené stavby a jejich detaily posuzuje každý rok jiná mezinárodní porota. V ní je vždy jeden architekt ze Slovenska, jeden český architekt trvale působící v zahraničí, dva skuteční cizinci a do lichého počtu jeden český teoretik architektury nebo vý- tvarník. Platí, že nikdo nemůže v porotě pracovat dvakrát, nejen za sebou, ale vůbec. A díky této proměnlivé sestavě hodnotícího sboru jsou výsledky každý rok poněkud jinak orientovány. Ještě je nutno podotknout, že členové poroty obvykle českou architekturu neznají, nevědí, kdo jsou zdejší architektské hvězdy, neznají společenské situace, které některé stavby provázejí; obvykle jsou dostatečně zvědaví na to, jakou architekturu vlastně budou posuzovat. Možná v takovém způsobu složení poroty byla touha skutečně odstranit z posuzování všechny „mimoarchitektonické“ domácí vlivy, možná v tom byla i touha prostřednictvím poroty exportovat českou architekturu do zahraničí. První se daří, druhé již hůř. V letošním ročníku soutěžilo zatím nejméně prací – celých 81 (dříve se počty soutěžících pohybovaly kolem 130, někdy trochu víc, někdy trochu míň). Největší množství bylo novostaveb, 41, pak 12 rekonstrukcí, 10 interiérů a v těch dalších kategoriích už jen po troškách 6, resp. 3 soutěžící. Nedá se říci, že by to úplně přesně odráželo to, co a jak se staví, v čem jsou archi- Pavel Mudřík: Dům v lomu, Napajedla, cena v kategorii novostavba. BMW revue 2/2007 77 architektura Roman Brychta, Adam Halíř, Ondřej Hofmeister, Kateřina Horáková, Petr Lešek: Centrum ekologických aktivit města Olomouce Sluňákov, Grand Prix architektů - Národní cena za architekturu, Cena ministra životního prostředí za dílo s výraznými ekologickými aspekty. tekti nejvíce zaměstnáni, ale to je osud každé soutěže, do níž se autoři musí se svými pracemi přihlašovat. Letošní sestava prací byla nečekaná – suverénně vedly stavby pro bydlení a mezi nimi na prvním místě rodinné domy. Domky, domy, vily v nejrůznějším pojetí, od takového, který svým minimalismem připomíná téměř jen krátkodobou stavbu, jež se náhodou zastavila na kopci s pěkným výhledem – čestným uznáním v kategorii no- vostaveb odměněný Dům na louce v Košťálové u Semil od Milana Raka, Ivety Rakové, Libora Rydla a Alexandra Skalického, až po velkorysou rekonstrukci vily v Tróji od Adama Slabého, která však porotu nezaujala. A domy bytové, od loftových bytů na pražské Palmovce od Jakuba Masáka a Pavla Prouzy k noblesním bytům River Diamond od Oldřicha Hájka, Jaroslava Šafra a Laca Fescu, ovšem ani tam soud poroty nebyl příznivý – je zajímavé, že bez ohledu na složení má porota této soutěže jen zřídka kdy pochopení pro velké a noblesní stavby, stejně jako ji jen zřídka kdy zaujmou stavby „oficiální“. I když prací celkem soutěžilo málo, porota byla velmi štědrá. V kategorii novostaveb udělila dvě ceny, a to hned pracím docela protikladným: jednu velmi zajímavému, neotřelému a poutavému rodinnému Domu v lomu v Napajedlech od Pavla Mudříka a pak obchodnímu centru Šestka v Praze 6 od kolektivu Milan Jírovec, Štěpán Va- Milan Jírovec, Štěpán Valouch, Tomáš Machovský, Petr Nacházel, Ondřej Tuček: Obchodní centrum Šestka v Praze, cena v kategorii novostavba louch, Tomáš Machovský, Petr Nacházel a Ondřej Tuček. Někteří Pražané se možná diví. Pak byla v této kategorii udělena 3 čestná uznání – malé tribuně TJ Sokol v Křižanovicích od Jiřího Knesla, Jakuba Kynčla, Hany Kynčlové a Davida Šroma, veselé a půvabné vesnické stavbě, která dobře ví, že nejde jen o tribunu pro fotbal, ale o svérázné místo setkávání. Druhé uznání dostal Petr Parolek za letištní terminál v Brně-Tuřanech, jednu z mála skutečných staveb high-tech stylu v soutěži. A poslední uznání dostal už zmíněný Dům na louce.V kategorii rekonstrukcí dostal cenu Václav Filandr za komplexní rekultivaci a rekonstrukci nádraží a přednádražního prostoru Ostrava-Svinov. Ukázal, že nejen Grandi Stazioni mohou z nádraží vytvořit skutečně kulturní prostor, v tomto případě kombinující krásu novorenesanční budovy s křehkou transparentností skleněného objemu. Čestné uznání za rekonstrukci bývalé výrobní budovy v baťovském areálu ve Zlíně na Podnikatelské inovační centrum dostali Pavel Mudřík a Pavel Míček, kteří k tradičnímu baťovskému skeletovému systému přistoupili s úctou, ohleduplností, a zároveň s razantním prosazením ryze současného výrazu. V kategorii Interiér cenu dostal Petr Vágner za byt plný skla, a tím lehký a světlý, výrazně svěže mladý. Mezi „krajináři“ byli oceněni Tomáš Jiránek a David Prudík za obnovení a atraktivní oživení zámeckého parku v Ctěnicích. V kategorii Architektonický design dostal cenu Petr Franta se spolupracovníky za nové, především skleněné úpravy galerie v Císařské konírně na Pražském hradě. Mezi třemi výtvarnými díly byla cena udělena, výtvarně i koncepčně ojedinělému Památníku obětem komunismu v Liberci od Petra Jandy, Jakuba Našince, Aleše Kubalíka a Josefa Kociána. V kategorii Urbanismus byla udělena cena Romanu Kouckému, Lucii Faturíkové, Petru Hrdličkovi a Martinu Kubešovi za Územní plán Veltrus. Je to velmi zajímavá práce s krásným symbolem skutečně „šperku na okraji parku“. Nad všemi cenami, napříč kategoriemi, stojí velká cena, Grand Prix, letos poprvé s podtitulem Národní cena za architekturu. Možná je to překvapení, neboť Centrum ekologických aktivit města Olomouce Sluňákov nepatří mezi architektonická díla, o nichž by se příliš vědělo a příliš diskutovalo. A přesto právě tato neotřelá architektura, částečně utopená v umělém kopci a navenek se projevující především kombinací dřevěné konstrukce, dřevěných žaluzií a velkých skleněných stěn, stavba aktivně pracující se sluncem, stavba, která své účelové poslání skvěle přetavila do ojedinělého architektonického výrazu, porotu zaujala nejvíc. Takže Grand Prix architektů letos získali Roman Brychta, Adam Halíř, Ondřej Hofmeister, Kateřina Horáková a Petr Lešek se spolupracovníky právě za tuto novostavbu. Možná by čeští architekti své ceny rozdělili jinak, možná by jinak architekturu hodnotila i veřejnost. V tom je půvab či zranitelnost všech soutěží. foto archiv Pavel Mudřík, Pavel Míček: Podnikatelské inovační centrum Zlín, čestné uznání v kategorii Rekonstrukce Petr Vágner: soukromý byt v rodinném domě v Praze, cena v kategorii interiér Radomíra Sedláková BMW revue 2/2007 79 zapomenutí hrdinové BMW 325iX (1985–1991) Superquattro Právě titulek „Superquattro“ se objevil u testu BMW 325iX v časopisu Automobil v roce 1987. Naznačoval, že se jedná o výjimečný automobil. Až s odstupem času se ukazuje, že má co říci i dnes. Pohon všech kol vnesl mezi osobní automobily v roce 1966 britský Jensen FF. Následovaly značky Subaru, Audi, Mercedes, Ford a možná trochu překvapivě i BMW. Osmdesátá léta znamenala pro mnichovskou automobilku značný přerod. Ukázalo se, že sportovní charakter může být obsažen nejen v do té doby platné formuli, která zní: karoserie kupé (nanejvýš sedan), benzinový motor (pokud možno řadový šestiválec) a zadní pohon. Právě v osmdesátých letech se totiž v nabídce objevilo první kombi, první vznětový motor a... ...ano, první pohon všech kol. Stalo se tak v roce 1985, kdy přišlo na trh provedení BMW 325iX s karoserií sedan, k níž se později přidala také dvoudveřová verze (označovaná jako kupé), stejně tak jako pětidveřové kombi. Pohon všech kol byl na svoji dobu velmi pokrokový a v mnoha ohledech předčil i mladší systémy, které se používaly v řadě 3 E46 a modelu X5 před faceliftem. Verze 325iX nebyla ve své době nijak levnou záležitostí, pohon všech kol se prodával za příplatek 8500 marek. Verze řady E30 s poháněnými oběmy nápravami byly 80 BMW revue 2/2007 a jsou poznat i na pohled podle rozšířených blatníků a nástavců prahů, které si vynutily větší rozchod předních kol a širší pneumatiky. „Čtyřkolka“ z roku 1985 byla stálým systémem pohonu všech kol s trojicí diferenciálů. Střední a zadní diferenciál byly navíc doplněné viskózními spojkami. Jejich svorný účinek zcela přirozeně zajišťoval potřebné rozdělení síly motoru ke kolům s nejlepší trakcí. Pohon přední nápravy zajišťoval řetěz a následně hřídel vedený podél převodovky k přednímu diferenciálu. Pro zachování typicky agilního chování zvolilo BMW pro běžnou jízdu rozdělení síly motoru mezi nápravy v poměru 63/37 ve prospěch zadních kol. Díky tomu se hnací síly projevují ve volantu jen zcela minimálně, a to především na kluzkém povrchu. Zároveň je při sportovnější jízdě zachován mírně přetáčivý a snadno kontrolovatelný charakter. Pohon všech kol přidal na váze modelu 325i 80 kg, což je přibližně stejně, kolik váží i současný systém xDrive. Vyšší hmotnost a odpory pohonu všech kol alespoň částečně kompenzuje zkrácený stálý převod. „Čtyřkolka“ se dodávala pouze v kombinaci s jediným, a sice ve své době nejsilnějším nabízeným motorem. Podle označení je jasné, že se jednalo o benzinový řadový šestiválec 2,5 l s výkonem 125 kW (170 koní). K dispozici byl jak s pětistupňovou manuální převodovkou, tak se čtyřstupňovým „automatem“. Samočinná převodovka se navíc nabízela ve dvou verzích. Za příplatek totiž byla elektronická řídicí jednotka, která kromě standardního režimu nabízela také sportovní režim a možnost postupného řazení rychlostních stupňů. Svezení s BMW 325iX je dodnes velmi podmanivým zážitkem. Při sportovní jízdě se řidiči pod kůži dostává jak plynulý zátah motoru, tak jeho jakoby nakřápnutý a z dnešního pohledu syrový zvuk. Na suchých silnicích působí „iX“ o něco méně agilním dojmem než verze 325i s pohonem zadních kol, nicméně pohon všech kol se projevuje stabilnějším chováním jak ve výjezdu ze zatáčky, kde má automobil zcela logicky více trakce, tak především při brzdění a nájezdu do ní. V těchto okamžicích automobil působí velmi klidným dojmem. Mimořádně zábavné je svezení s tímto vozem na zasněžených silnicích. Nízká hmotnost (pod 1400 kg) ve spojení se silným motorem a zmiňovanými viskózními spojkami dovoluje zatáčky projíždět řízeným smykem a přitom využívat tahu předních kol, které vás ze zatáček podmanivě vytahují. Do řízení přitom „nepovídají“ žádné elektronické systémy podvozku, jak by tomu bylo u dnešních moderních automobilů. 325iX je totiž vybaveno z elektronických systémů podvozku pouze ABS. Zajímavostí je, že ABS disponovalo také speciál- ním programem pro brzdění v nízkých rychlostech, což ukazovalo, že BMW myslelo na používání tohoto modelu v náročnějších podmínkách. Když se na pohon všech kol vozu BMW 325iX podíváme z dnešního pohledu, zjistíme zajímavou věc. Současný xDrive (po jeho zavedení se verze s pohonem všech kol označují xi) sice umožňuje variabilněji měnit poměr rozdělení síly motoru mezi kola, nicméně svorný účinek na zadní nápravě je tvořen jen pomocí brzd a stabilizačního systému. Skutečné přiblížení našemu „zapomenutému hrdinovi“ tak přinese až aplikace nové formy zadního samosvorného diferenciálu, které BMW říká Dynamic Performace Control. Po více než dvaceti letech se tak vrátí skutečné moderní „iksko“. foto archiv Petr Hanke BMW revue 2/2007 81 motorsport BMW vrátilo monopost F1 na Nordschleife Délka přes dvacet kilometrů, sedmdesát tři zatáčky, tři sta metrů převýšení a bezpočet zrádných pasáží. To není zrovna přátelské prostředí pro monopost F1. BMW ale výzvu Severní smyčky Nürburgringu zvládlo. 82 BMW revue 2/2007 Návrat poprvé po jedenatřiceti letech... Tato zpráva oblétla motoristický svět. Tým F1 BMW Sauber připravil pro příznivce rychlých kol opravdovou lahůdku. V rámci propagační akce se po legendární horské trati projel monopost F1. Modrobílý monopost BMW! Za volant speciálu specifikace F1.06 se posadil Nick Heidfeld. Mladý pilot se tak setkal tváří v tvář s letitou legendou. Psal se rok 1968, kdy mistr světa Jackie Stewart prohlásil po svém vítězství na Nürburgringu slova, která dokonale vystihují atmosféru tohoto magického závodního prostoru: „Jsem nadšený a hrdý, že je mé jméno vyryto do věčných záznamů Nürburgringu. Bude to mojí největší vzpomínkou z celé mé závodnické kariéry. Tohle není okruh, to je Zelené peklo...“ Přezdívka „Zelené peklo“ od Jackieho Stewarta má reálné opodstatnění. Na Nürburgringu nechalo svůj život 78 pilotů. Z bezpečnostních důvodů prošla Nordschleife během své historie četnými úpravami, velké práce se odehrály v roce 1970, když jezdci formule 1 tuto trať bojkotovali. I přes veškeré úsilí učinit trať bezpečnou skončila éra formule 1 na Nordschleife v roce 1976, když měl Niki Lauda svojí známou nehodu, během které málem uhořel. Když se odehrávala všechna tato dramata historie světového motoristického sportu, nebyl Nick Heidfeld ještě na světě. Teď tu sedí za volantem F1 a čeká na svou příležitost oprášit legendu. Podívat se na to přišlo přes 45 tisíc diváků! Heidfeld tady nikdy nezávodil, přesto nešel do neznáma: „Občas dostanu příležitost projet si Severní smyčku s BMW M5, posloupnost zatáček a stopu znám také ze simulátoru, takže bych neměl skončit někde v lese nebo v propasti!“ Heidfeldovo BMW F1.06 bylo nastaveno na maximální světlou výšku, což reprezentuje 4 centimetry na přední nápravě a 8 centimetrů na zadní nápravě. Žádné další úpravy nebyly na voze provedeny. Pouze bylo nutné podniknout jedno zvláštní opatření, manažer týmu Beat Zehnder cestoval v televizním vrtulníku, aby zajistil rádiové spojení během celé vzdálenosti. Tradiční spojení z boxové zdi by na tomto 20 kilometrů dlouhém a hornatém okruhu totiž nestačilo. Nick odkroužil tři kola. Snažil se jezdit opatrně, cílem akce nebylo dosažení nejlepšího času. Na dlouhé rovince Döttinger Höhe Nick přesto dosáhl maximální rychlosti 275 km/h. Nejlepšího času dosáhl v druhém kole, které zvládl za 8 minut 34 sekund. Rekord trati je šest minut, jedenáct sekund. Přesto všechno si Heidfeld přivezl do cíle množství zážitků. „Byla to neskutečná jízda,“ řekl Heidfeld. „Věděl jsem, že to bude skvělé, ale zážitek mnohonásobně překonal to, co jsem očekával. Starý Nürburgring je nejlepší okruh na světě. Nejradši bych měl v nádrži jen minimum paliva a jel absolutně naplno. Nikdy na tenhle den nezapomenu. Je to další výjimečná zkušenost a splněný dětský sen,“ dodala jednička týmu BMW. foto archiv Jan Černý ŘEV MOTORŮ V POHOŘÍ EIFEL Okruh Nürburgring se nachází v německé oblasti Eifel a byl otevřen 18. července 1927. Nordschleife je sekce tohoto okruhu, která měří 20 km, původně to bylo 28 km. Dnešní formule 1 se jezdí na jiné části okruhu - Grand Prix trati, která byla otevřena v roce 1984, letos se tam znovu pojede Velká cena Evropy. Obě trati se dají kombinovat do celkové délky 25,378 km, takto se jezdí každoroční čtyřiadvacetihodinovka. V této konfiguraci má okruh 33 levých a 40 pravých zatáček. Mezi lety 1951 a 1976 hostovala Nordschleife 22 Velkých cen formule 1. BMW revue 2/2007 83 móda Ta t i a n a 84 BMW revue 2/2007 Taťána Kováříková patří mezi nejznámější tvůrce současné české módy. Rodačka z Ústí nad Labem je absolventkou školy oděvního výtvarnictví v Brně a za dvacet let, kdy je její jméno veřejnosti známé, vyzkoušela prakticky všechny módní disciplíny – od experimentálních modelů přes práci pro výrobce konfekce (Otavan Třeboň) až po tvorbu vlastních modelů haute couture. Její osobitý rukopis záhy učaroval řadě lidí z domácího showbusinessu – nejdříve oblékala Jiřího Korna, pak Helenu Vondráčkovou, později si její módu oblíbili Daniel Hůlka, Leona Machálková, Monika Absolonová, Vendula Svobodová a další. Pravidelně připravuje modely pro soutěže krásy – Miss ČR a Česká miss. Její tvorbu obdivují pravidelně návštěvníci Prague Fashion Week, často předvádí svoji tvorbu v zahraničí (Paříž, New York). Na otázku, které své práce si váží úplně nejvíc, odpovídá, že největší radost měla z vytvoření uniforem pro Taťána Kováříková BMW revue 2/2007 85 móda personál prestižního hotelu Im Palais Schwarzenberg ve Vídni. Kromě toho oblečení podle jejích návrhů nosí pozemní zaměstnanci letiště Praha Ruzyně, personál Hotelu Radisson v Praze a dalších firem. Bohatá je rovněž její zkušenost s kostýmní tvorbou pro divadlo, film a zejména televizi. Aby pronikla do tohoto prostředí co možná nejhlouběji, studovala dokonce scénografii na pražské DAMU. Jednoduchost střihu v kombinaci s propracovaným detailem, to je charakteristický znak modelů z dílny Taťány Kováříkové. Její modely se prodávají v butiku Tatiana, v Dušní ul. 1 v Praze, jen pár kroků od Staroměstského náměstí. -jmfoto Lenka Hatašová (barva) a Te r e z a F i š e r o v á ( č b ) www.tatiana.cz 86 BMW revue 2/2007 tuning Nejrychlejší sedan: 384 km/h Američané jsou extremisté. To ukazuje také úprava BMW M5 od Currency Motor Cars, která má po „dvouturbovém“ dopingu s výkonem 800 koní ambice jet rychlostí kolem 384 km/h. Přečtěte si příběh tohoto zajímavého auta a jeho majitele. 88 BMW revue 2/2007 Tohle auto vzniklo v Kalifornii nedaleko Las Vegas a zdá se, že ani nikde jinde vzniknout nemohlo. Tato část Ameriky se vyznačuje obrovskou koncentrací aut, která většina lidí řadí do kategorie vozů snů. Když se na chvíli postavíte na Long Beach, během několika minut jistě uvidíte Ford GT, Porsche Carrera GT nebo nějaké to Lamborghini. Ferrari F430 nebo 360 Modena se tady ani nepočítají. V tomto světě, který je značně dalek většině Evropy a o České republice ani nemluvě, se BMW M5 jeví jako docela obyčejné a ničím nevybočující auto. O tom, že má v mnohém potenciál konkurovat skutečným supersportům, zde ani příliš nejde už jen kvůli ostře střeženým rychlostním limitům. Tedy alespoň zde ve městě, kde právě čekám, až jedna M5 přijede. Už je tu. Je temně černá, postavená na 20palcových trojdílných kovaných kolech Asanti s leštěnou povrchovou úpravou. Už z dálky vidím, že karoserie tohoto auta je o něco snížená. Až později zjišťuji, že je blíže k zemi o 38 milimetrů díky novým tlumičům Koni a pružinám H&R. Žádné jiné změny vidět nejsou. Zvědavost však ve mně jen bují, protože já vím, že tohle auto má pod kapotou dvojicí turbodmychadel přeplňovaný desetiválec o objemu 5,0 litru s výkonem až 800 koňských sil... Z auta vystupuje jeho sympatický majitel Ron Cash. Tento 36letý chlapík, který před tímto BMW M5 vlastnil již 75 vozů, je do automobilů doslova zblázněný. Pro projekt přeplňované M5 dokonce založil novou společnost Currency Motor Cars, s níž má velké plány. Hodlá se zabývat náročnými úpravami automobilů. Konkrétně těchto BMW M5 hodlá vyrobit ještě deset. Jeden kus přijde na 350 tisíc dolarů, tedy o něco více než sedm milionů korun. Neviditelná turba Bavíme se o úpravách a o přeplňování, ale stále jsme neuvedli žádné konkrétní údaje. Ptám se tedy Rona, zda se můžu podívat pod kapotu, abych si prohlédl jeho práci. Ron se jen usměje a říká, že klidně. Jsem překvapen, není vidět vůbec nic, pouze dvojice modrých hadic sání, jinak je všechno jako v sériovém voze. „Takže kde jsou?“ ptám se. „Tady, pojďte se podívat“, láká mě Ron k zadní části auta. Kleká si u čtveřice koncovek výfuku a ukazuje mi prostor za nimi: „Tady jsou.“ Věřím mu až v okamžiku, kdy se sám skloním pod vůz a těsně před koncovkami výfuků vidím na každé straně jedno turbodmychadlo. BMW revue 2/2007 89 tuning Ještě před tím, než se s Ronem dám do řeči ohledně samotné přípravy auta a volby nezvyklé koncepce přeplňování, vydáváme se na projížďku po nedaleké horské silnici. Jedná se o skvělou trasu pro test jakéhokoliv supersportu. Auto se chová vcelku civilizovaně, ovšem jen do té doby, než Ron podřadí a vyrazíme s ohromnou vášní vpřed. Takovou akceleraci jsem ještě v žádném sériovém bavoráku nezažil. Rovnat se tomu může snad jenom moje nedávná zkušenost ze svezení se závodním BMW M1 ProCar. Zvuk je relativně kultivovaný, nicméně nepostrádá agresivitu. Z celkového pohledu se možná zdá, že auto ztratilo trochu ze své celkové vyváženosti a jemnosti. Zajímavý příběh Jak už bylo řečeno, Ron s oblibou předělává svá auta a vyhání jejich vlastnosti do extrému. Rozhodl se proto živit se právě tím, co ho baví, tedy přestavbami aut. Je vidět, že svoji práci dělá s velkým nasazením. Při vývoji této konkrétní M5 chtěl postavit auto, na němž nebudou jeho skutečná rychlost a schopnosti nijak zvlášť vidět, dokonce ani při pohledu pod kapotu. Jeho cílem bylo postavit sice rychlé auto, ale zároveň takové, které zůstane BMW z pohledu spolehlivosti a snadné obsluhy. 90 BMW revue 2/2007 Instalace turbodmychadla na běžná auta není velký problém. Ten nastává, když jde o podobně komplexní vůz, jakým je BMW řady 5. Jedná se vlastně o superpočítač na kolech. Ron ale bydlí nedaleko Silicon Valley, takže tam mají k elektronice blízko. Podařilo se jim proto obelstít původní počítač a zprostředkovat mu takové informace, aby správně řídil celý vůz i po implantaci většího tlaku do sání. Samotný vývoj elektroniky trval čtyři měsíce intenzivního vývoje. Stejnou dobu zabrala konstrukce a testování systému přeplňování. Turbodmychadla umístěná tak daleko od motoru s sebou přinášejí spoustu technických problémů. Turbodmychadla totiž musejí stlačit příliš mnoho vzduchu mezi nimi a mezi chladičem stlačeného vzduchu. Podle odborníků na konstrukci motorů může díky značné vzdálenosti turbodmychadel plnicí tlak dosahovat hodnoty přibližně 0,5 baru. Je nasnadě, že značná musí být také prodleva v reakcích motoru na povely plynového pedálu. To přitom ani nemluvíme o množství vzduchových a olejových vedeních, která jdou pod vozem od přídě k zádi. Použité řešení má výhodu v tom, že nebylo nutné prakticky nijak upravovat motorový prostor, zároveň není potíž s odvodem tepla, které turbodmychadla vytvářejí. Ron říká, že použil speciální turbodmychadla a že při vývoji kladl především důraz na jejich rychlé reakce. Majitel této M5 zároveň říká, že motor dosahuje nejvyššího výkonu 800 koní (588 kW). Jak toto zvýšení výkonu přestál vnitřek vysokootáčkového desetiválce? Podle zdrojů z továrny, které Ron má, disponuje tento motor značnými rezervami. Proto nebylo přistoupeno k jakýmko- liv jeho úpravám. Dokonce nebyly od výroby sejmuty ani hlavy válců, což značí, že byl zachován i kompresní poměr 12:1, který je pro přeplňované motory nezvykle vysoký. Je zajímavé, že úpravami neprošla ani sedmistupňová sekvenční převodovka SMG. Ron na její adresu přiznává, že zatím zkouší, co vydrží. Ptám se, jak je to s nejvyšší rychlostí projektu BMW M5. Ron má spočítáno, že nejvyšší rychlost by měla činit 384 km/h, což je 240 mil/h. Auto ještě za sebou nemá všechny testy, které si Ron stanovil, a tak nejvyšší rychlost ještě nebyla oficiálně změřena. Je to ale v plánu, protože Ron už má pro tyto účely dohodnutého zkušeného závodního pilota. ručně, údajně proto, aby na tomto stroji byl vidět dotek lidské ruky. Výsledek je skutečně fascinující, a to také s ohledem na náročnost prováděných úprav. Toto auto je mnohem lepší, než je pouhý součet vlastností všech jeho dílů. Je přesně takové, jaké ho chtěl jeho majitel mít – extrémně rychlé a přitom na tamní poměry vcelku nenápadné. Zároveň je tato M5 možná začátkem vzniku nového přístupu k úpravě sériových automobilů. Uvidíme, jak se bude nová společnost vyvíjet a zda Ron s úspěchem dokončí vývoj tohoto vozu a skutečně ukáže, že má nejrychlejší sedan světa. t ex t a f o t o M a x E a re y ( w w w. f e a t u re c a r s . n e t ) Krokodýlí interiér Přestože se při vývoji Ron snažil o to, aby jeho M5 zůstala podobná sériovému vozu, nevyhnul se úpravám interiéru. Jeho obchodním partnerem a zároveň známou je totiž Judy Amic-Angelo, která je uznávaným odborníkem v otázkách ladění interiéru. V automobilové branži pracuje již 28 let a navrhovala interiéry například pro automobilky Porsche, Jaguar či Mercedes. V případě Ronovy M5 k přeměně přistoupila se skutečnou vervou. Vyjmula celý interiér a jako hlavní materiál zvolila nejkvalitnější krokodýlí kůži. Tento zajímavý materiál použila například na středu volantu, ale také na výplních dveří a na sedadlech. Všechny díly přitom byly čalouněné BMW revue 2/2007 91 cestování Krajina odlišných hodnot „Jednu plnou prosím. Sklenici vody, nebo nádrž benzinu?“ V Bahrajnu to vyjde úplně nastejno. Jediné místo, kde tady neteče ropa, je kohoutek v hotelové koupelně... 92 BMW revue 2/2007 Šejkové v Manamě pravděpodobně nejsou lidé s přílišnou dávkou fantazie. Nebo se možná jenom na své cestě k demonstraci extrémního bohatství drží tradic a zvyklostí panujících tady v Perském zálivu. Možnost, že by si pilot spletl cílovou destinaci a na místo v Bahrajnu se nás rozhodl vysadit v Dubaji, naprosto vylučuji. Všechny ty opulentní mrakodrapy, široké rovné dálnice a v moři uměle vybudované ostrovy přitom Dubaj nápadně připomínají. Rozřešení zamotané situace ale naštěstí přichází už v letištní hale. Podle všudypřítomných billboardů s monoposty F1 a tvářemi Alonsa, Hamiltona a Buttona je jasné, že jsme v Bahrajnu, kde se za pár dní odehraje další díl letošního formulového kolotoče. Nás teď ale spíše zajímá to, jak to vlastně chodí v regionu, kde ženy chodí zahaleny a nemohou řídit auta, u pumpy platíte drobnými z kapes a BMW X5 V8 tu nikdo nepovažuje za vrchol ekologické nekorektnosti. Když jste Ind nebo Pákistánec žijící v Bahrajnu, je náplň vašeho dne jasná. Práce, práce a zase práce. Bahrajnci nepracují, nebo to tak alespoň na první pohled nevypadá. Zato Indy a Pákistánce potkáváte v hotelech, obchodech, za volanty taxíků nebo s koštětem na ulici. Asi pětadvacetiletý klučina si nechává říkat Ben. Kdykoliv jsem procházel hotelovou recepcí, Ben mě už z dálky uctivě zdravil. Ať to bylo ráno při odchodu nebo pozdě v noci, často i nad ránem, při návratu. Ben tam prostě byl. Jeho funkce v hotelu je jasná. Celý den stojí u dveří, vyhlíží hosty a otevírá jim dveře. Ben vypadá šťastně, i když si tady jeho práci cení na 100 dolarů měsíčně. Stejně spokojený je i jeho bratranec, který nám každé ráno vaří snídani, a sestra, která uklízí v sousedním hotelu. Za 80 dolarů měsíčně... Zato Hasan nějakých osmdesát dolarů neřeší, pětkrát tolik je schopný utratit za večer ve svém oblíbeném nočním klubu. Je zhruba ve stejném věku jako Ben a seznámili jsme se v letadle. Cestoval domů ze školy. V Londýně chodí do prestižní obchodní školy, protože je jasné, že jednou bude Centrum Manamy připomíná malý Wall Street Letecký pohled na Manamu BMW revue 2/2007 93 cestování Typické smlouvání na večerním bazaru pracovat ve vedení otcovy stavební firmy. A protože v Bahrajnu probíhá stavební boom a vypadá to, že jestli nedojde ropa, nemělo by se na tom v následujících letech nic změnit, je a bude stavebnictví výnosný business. Výměna telefonního čísla s Hasanem se později ukázala V Bahrajnu probíhá stavební boom 94 BMW revue 2/2007 jako dobrý nápad, protože mi odkryl další tváře života v Bahrajnu. Ty, o kterých nejspíš Ben ani jeho rodina nemá ani tušení. Centrum Manamy připomíná malý Wall Street. V moderních budovách a mrakodrapech sídlí řada domácích i zahraničních bank nebo těžař- ských společností. Potom jsou tu ještě královské instituce, jako například národní banka nebo ministerstva. Poznávacím znamením královských budov jsou ohromné billboardy, na kterých je v nadživotních velikostech vyobrazena trojice nejdůležitějších mužů Bahrajnu – emíra šajcha Hamad ibn Isa Al-Khalifahu (král), Salmana bin Hamad bin Isa Al-Khalifu (korunní princ) a Khalifaha ibn Sulman Al-Khalifaha (ministerský předseda). Tak jako se například v Česku objevuje v budovách státních institucí portrét prezidenta republiky, v Bahrajnu je to velká fotografie těchto třech mužů, umístěná většinou na průčelí budovy. Na hlavní třídě v Manamě a hlavně na pobřeží je umístěna řada špičkových hotelů. Globalizace pronikla už i do arabského světa, takže turisté si mohou dopřávat luxusu mezinárodních síťových hotelů, jako jsou Holiday Inn, Diplomat, Regency, Hilton, Meridian a Sheraton. Ať je to ale sebeluxusnější hotel, všude narazíte na stejný problém – z kohoutku s vodou vytéká divně páchnoucí a odporně chutnající voda. Sladká voda je totiž v Bahrajnu silně nedostatkovým zbožím a ve veřejném vodovodu často koluje i několikrát přefiltrovaná odpadní voda nebo od- Tu a tam se v ulici mihne typicky indický, svérázně opentlený autobus solená mořská voda. Stejný problém je i s kvalitou mořské vody. Ropné rafinerie a obchodní přístav udělaly své, takže koupel na veřejné pláži se může snadno změnit v návštěvu smradlavé stoky. Luxusní hotelové resorty jsou proto vybaveny uzavřenými plážemi obehnanými ochran- nými bariérami proti znečištění. Stejnou službu poskytuje i manamský yacht klub. Když ale nejste držitelem drahé členské karty, skončí vaše cesta za koupelí, a dokonce i za večeří v prominentní rybí restauraci už u hlavní brány. Bezpečnostní služba je nekompromisní a na nic jsou vám i dolary v kapse. To je přesně ten svět, o kterém dveřník Ben a jeho rodina nemá ani tušení. Tak, jako lze v Bahrajnu obdivovat moderní mrakodrapy a luxusní pouštní sídla ve stylu starověkých oáz, nelze přehlédnout chudinské čtvrti plné zubožených slamů. VSTUPNÍ BRÁNA DO PERSKÉHO ZÁLIVU Bahrajn tvoří 33 různě velkých ostrovů rozmístěných v jižní části Perského zálivu. Už po pět tisíciletí tvoří Bahrajn důležitou obchodní spojnici zálivu a v tomto regionu mu nikdo neřekne jinak než Rajská zahrada. Nejbližšími sousedy jsou na jihovýchodě Saúdská Arábie a na západě Katar. S pevninou je Bahrajn spojen 25 km dlouhou Cestou krále Fahda, která vede po nasypané hrázi a několika mostech do Saúdské Arábie. V Bahrajnu bylo donedávna všechno postavené na těžbě ropy, v posledních letech se ale Bahrajn začíná etablovat také jako zajímavá turistická destinace. Na celém pobřeží hlavního ostrova království proto vyrůstají luxusní hotelové areály a v hlavním městě Manama kvete bohatý noční život. Navzdory rychlému rozvoji si Bahrajn uchoval bohatství kultury a tradic svého starého národa. Kromě odpočinku u moře si tak mohou turisté zpestřit dovolenou návštěvou velkého množství pevností a archeologických nalezišť. Hrad Qalat Al Bahrain byl nedávno dokonce zařazen na seznam míst světového dědictví UNESCO. Moderní dějiny Bahrajnu jsou úzce spjaty s Evropou. V Perském zálivu v minulosti často vládla napjatá situace a nikdy nebylo daleko k vojenským konfliktům. Bahrajn se ale mohl těšit z ochrany od Velké Británie, pod kterou v letech 1861–1971 spadal jako protektorát. V roce 1971 získal nezávislost a vstoupil do Ligy arabských států, která je obdobou Rady Evropy. V roce 1975 bylo rozpuštěno Národní shromáždění a od té doby zemi vede král (šejk) Hámid bin Isá Chalifa společně s příbuzenstvem, které tvoří vládu země. BAHRAJN VE ZKRATCE Oficiální název země: Mamlakat al-Bahrayn Politický systém: konstituční monarchie Rozloha: 707 km2 Počet obyvatel: 698 tisíc Hlavní město: Manama (195 tisíc) Úřední jazyk: Arabština Náboženství: Islám Měna: 1 bahrajnský dinár = 2,65 $ BMW revue 2/2007 95 cestování Tváře pilotů F1 jsou tady všudypřítomné Na jih od Manamy to na žádný chudinský slam nevypadá. Široká čtyřproudová dálnice vede do centra ostrova, kde nedaleko královské národní univerzity vyrostl na ploše 169 hektarů moderní okruh, kde se pravidelně jezdí závody F1. Bahrajn nechce riskovat jakýkoliv šrám na své pověsti v očích světové veřejnosti, takže vše vypadá naprosto perfektně. Po cestě z letiště můžete na této trase potkat také ohromné nákupní centrum plné luxusních obchodů nebo Pohled na závodní okruh F1 Zásobníky na ropu velkolepé fotbalové hřiště. Jeho rozlehlá zelená travnatá plocha působí s okolní kamenitou žlutou rozpálenou krajinou dost absurdně. Stejně tak osmnáctijamkové golfové hřiště. V Bahrajnu můžete samozřejmě narazit i na pravou poušť, kde naprosto spolehlivě potkáte roury ropovodu, který jako žíly protíná celou plochu hlavního ostrova. Uprostřed pusté krajiny jsou rozesety také obří ropné zásobníky. Ropa je věc, která má v Bahrajnu menší cenu než voda. Plná nádrž do auta z půjčovny vyšla v přepočtu na rovných dva a půl euro. O pár minut později jsem přesně tu samou částku zaplatil za půllitrovou láhev pitné vody... Absurditu celé situace podtrhuje ještě ochota čerpadláře smlouvat. Žádné pokladny nebo dokonce platební karty. Za plnou nádrž do auta se platí drobnými z kapes, a jak jsem později zjistil, obsluha čerpací stanice nakonec akceptovala i dvě eura. Tohle všechno konečně vysvětluje, proč se to v ulicích Manamy hemží velkými luxusními žravými SUV, limuzínami a samozřejmě supersporty. To všechno ideálně v bílé barvě. Nevěřil bych, jak sexy vypadá sněhově bílá X5 nebo M5. Jednu z mála výjimek tvoří rodina mého občasného průvodce Hasana, 96 BMW revue 2/2007 který pro cestování používá otcovo BMW 750Li. Hasan zkrátka nezapře stopy, které na něm zanechává život a studium v Londýně. Mimochodem, Indové, Pákistánci a vlastně všichni ostatní, kterým doma na zahradě neteče ropa nebo jejich otec právě nestaví padesátipodlažní obchodní centrum, jezdí ve starých toyotách, hyundaiích a také „amerikách“. Ti nejchudší jezdí na korbách nákladních vozů, tu a tam se v ulici mihne typicky indický, svérázně opentlený autobus. Další jinou městskou hromadnou dopravu jsem v Manamě nepotkal. Bahrajnské autopůjčovny pochopily zvyklosti nás Evropanů, takže ve flotile často narazíte na kompaktní sedany střední třídy, většinou vybavené automatickou převodovkou. Je příjemné potkat se v tak daleké krajině s trojkovým BMW... Ráj pro milovníky aut? Možná, ale nadšení řidiči spláčou nad výdělkem. Kromě širokých rovných dálnic tady nepotkáte žádnou zatáčkovitou silničku, kde byste se mohli vyřádit. Dalším limitem je omezená rychlost. Chlapík v letištní autopůjčovně má s mladými Evropany zjevně své zkušenosti. Důrazně mě proto varoval, že porušování rychlostního limitu se tady kvůli přísné policii rozhodně nevyplatí. Plané řeči? Možná. Pro jistotu jsou ale všechna auta z půjčoven vybavena protivným zařízením, které po překročení 120 km/h začnou nepříjemně pískat. Buď v nepříjemném zvuku najdete zalíbení, nebo sundáte nohu z plynu. Policie používá pětisetkoňové Mustangy a Cayenne Turbo, takže honička by neměla smysl. Když se místní chtějí vyřádit za volantem, vyrazí s offroadem do pouště. Zvláštní zvyky. Hned první den jsem uvažoval o tom, že bych se vrátil do půjčovny, obětoval pět stovek euro a na těch pár dní si půjčil BMW M5. Měli ji tam, viděl jsem ji. Koupil bych si plnou nádrž za sto padesát korun a jezdil bych. Bavilo by mě ale držet volant jenom rovně a ještě k tomu rychlostí sto dvacet za hodinu? Arabský svět je tomu našemu skutečně vzdálený.... foto autor a archiv Jan Černý Luxusní limuzíny zde potkáte na každém kroku BMW revue 3/2007 p ř i p ra v u j e m e BMW revue (ročník X, číslo 40, 2/2007) Cena: ČR: 85,- Kč SR: 125,- Sk Vydavatel a redakce: TOPSTAR agency a.s. Krátká 22, 100 00 Praha 10 tel.: 274 818 319, 274 818 324 fax: 274 821 254, e-mail: [email protected] Redakční rada pod vedením Evy Bychlové: Jaroslav Major, Petr Tomšů, Petr Hanke 98 BMW revue 2/2007 Příští BMW revue vyjde v září 2007, již nyní ovšem pracujeme na těchto materiálech: Mimo jiné i kvůli dvojici nových hollywoodských filmů se začalo více mluvit o tzv. krvavých diamantech. Pro příští číslo BMW revue připravujeme článek právě na toto téma. Aerodynamika je alchymií. Její optimalizaci u monopostů F1 jistě pomůže nový superpočítač, který si tým BMW Sauber F1 pořídil. Albert 2, o němž připravujeme článek, váží 25 tun! M3 na okruhu Ascari. Nová M3 konečně odhalí svůj potenciál a zdvihne oponu ukrývající její jízdní vlastnosti. BMW revue bude přitom, a vy se tak máte na co těšit. První jízdní dojmy získané na španělském okruhu Ascari najdete v příštím vydání. Nový dvouválcový supermotard zaujme nejen svým agresivním vzhledem, matným lakováním, ale jistě také osvědčeným motorem boxer. I ten bude jedním z témat pro třetí vydání BMW revue v roce 2007. Grafická úprava a sazba: TOPSTAR agency a.s. Předplatné (4 čísla): ČR: 285,- Kč, zajišťuje vydavatel SR: 420,- Sk, zajišťuje Media Print – Kappa Pressegrosso, a.s oddelenie inej formy predaja P. O. BOX 183, 830 00 Bratislava tel.: 02/ 44 45 88 21, 44 44 27 73 fax: 02/ 44 45 88 19 e-mail: [email protected] Inzerce: Klára Mášová tel.: 274 780 567, fax: 274 821 254 e-mail: [email protected] Distribuce: ČR: directmail, Mediaprint & Kapa SR: Pressmedia www.bmwrevue.cz Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. Vydávání časopisu povoleno MK ČR pod registračním číslem E 7991. ISSN 1213 – 2497 ÁÔéçÜéçØáÔkãåâ×ØÝáèéÃÔkæÞb¥¤ÃåÔÛÔ¤áØÕâéâßØÝçØáÔçØß¡§¥£¥¥§«¤¤¥¦§¡ ¨°ª¯ïµØâßÜ禬 ¨°®ïµØâßÔÕ¨£££ ¨°¯ïµØâßÜ礣££ ¨°®§êïµØâßÜ秣£ ©££ ©§§®óµØâ¶ØáçØå© ÁÔØáØÝáâécÝkåW×Üâ àWácÞâßÜÞíÔÝkàÔéÖÛ×âãßuÞ ËÝÞèéäçÞÞ·ÖãÜÄáêÛèÚããÖßÙÚéÚãeàäáÞàëÚáâÞïÖßmâÖëØÝçYÙÞm£ÈãÖ mâ ãäëâ·Úä¸ÚãéÚç«âÚéÚåäèáäêØÝÖé»ÂÞ¹¶·çYÙÞäÖãÖëmØâÚéÚ èáÚÙäëÖééÚáÚëÞïÞãÖÝáäåmbàYØݧ¨ċÖ§«ċ£¶àéÞëãmçÚåçäÙêàéäçîÙäàYm åÚÙãdèéïëêà¡àéÚçÙäàäãÖáÚàäçÚèåäãÙêßÚèàëÖáÞéäêä×çÖïꣿÚÙÞãdØä âêèméÚçäïÝäÙãäêéßÚêâmèéeãm£½áÞãmàäëèéäßÖã¡ÙçYàãÖïÚcãÚ×äåäÙèéÖëÚØ ãÖèéá´ Pure Performance w w w. b r e i t l i n g . c o m Absolute Precision HODIN¡ÿ - ZLATNÕK Na P¯ÌkopÏ 17, Praha 1, tel.: +420 224 213 025 fax: +420 224 238 180, e-mail: [email protected] Skyracer Automatick˝ chronograf s exkluzivnÌm mechanismem ukazatele mϯen˝ch Ëas˘ na jedinÈm sËÌtaËi. Chronometr s certifik·tem COSC.
Podobné dokumenty
KVALITA A CENA JE
• M501RBLUE • WLED HD • dvoujádrový procesor Turion N530 2.50 Ghz • RAM
4 GB DDR3 1333 MHz • HDD 640 GB • SuperMultiDVD • numerická klávesnice
• webkamera 1.3 Mpix • mikrofon • WIFI b/g/n • 7 v 1...
MINI bylo výzvou!
o krunýř, který se nosí kolem krku a jenž zamezuje nežádoucím pohybům hlavy během jízdy nebo i při pádu.
Neck Brace System, jak se nová ochrana jmenuje, byla prakticky odzkoušena například továrním...
kdo je kdo v letectví čr a sr - kto je kto v letectve čr a sr
CZECH REPUBLIC AND SLOVAK REPUBLIC
xxl bannery
Použití: Reklamní bannery, bannery na veletrzích, v
obchodech, a na jiných akcích, a to ve vnitřním i venkovním