Otevřít PDF
Transkript
Otevřít PDF
BMW revue 4/2010 www.bmwrevue.cz, cena 85 Kč/4,15 EUR Boj s asem Paul McCartney tvrt století trakce Emoce na jistotu Nové BMW ady 6 Cabrio Srovnání generací BMW X3 BMW xDrive 04 4/2010 9 771213 249005 001_bmw_tit_4_10_fin.indd 1 Asijské Las Vegas Macao 30.11.2010 16:37:56 Sunseeker 88 yacht. Výkon, prostor, elegance. Navštivte nás na výstavě Boat Düsseldorf 2011 22. - 30. 1. 2011, hala 6, stánek D61. Vzhledem k tomu, že stánek je přístupný pouze pro zvané, rezervujte si, prosím, termín a přesný čas Vaší návštěvy na tel.: 241 007 110 nebo na e-mailu: [email protected] www.sunseeker.cz Sunseeker Czech Republic Výhradní zastoupení pro Českou a Slovenskou republiku: Bychl Yacht Centrum, a.s., Vestec 19, 252 42 Praha - západ tel.: +420 241 007 111, e-mail: [email protected] Modelová řada Sunseeker zahrnuje luxusní motorové lodě v délkách do 54 metrů. 88Y_225x290_BMWrevue.indd 1 11/26/2010 11:27:22 AM obsah obsah Kaleidoskop .......................6 Motocykly BMW K 1600 GT/GTL . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 Novinky BMW řady 6 Cabrio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Supersport bude! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Jízda Sport Exotické lyžování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Design BMW 530d Touring M paket . . . . . . . . . . . . 16 Automobilový design . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 Dvě generace BMW X3 . . . . . . . . . . . . . . . . 68 Notebook jako umělecké dílo . . . . . . . . . . . . 76 Profil Paul McCartney . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Gurmán Vinobraní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Technika 25 let xDrive . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Téma Spisovatelé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Motorsport Návrat do DTM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 Móda BMW Lifestyle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 Osobnost Heinrich Krafft von Dellmensingen . . . . . . . 86 Cestování Macao . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 Uran . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 BMW M certifikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 Koncepty Golden Fish BMW E32 V16 . . . . . . . . . . . . . 96 Historie BMW 1602 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 003_Obsah.indd Odd1:3 Připravujeme . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 BMW revue 4/2010 3 30.11.2010 16:45:50 3"%0457.%01Ă&+& 3BEPTUKFTUFKOÙWĉFTUSBOO¡KBLP7Z/FSBEBTFW[E¡W¡KFEOPIPQPUÙĉFOQSPESVI©5PKFEđWPEQSPÍWTPCÙOPW©#.89 TQPKVKFOFKNPEFSOÙKĉNPUPSZWZUăCFO©K[EOWMBTUOPTUJBWBSJBCJMOJOUFSJ©SQPEEPLPOBMFUWBSPWBO½NJBFSPEZOBNJDL½NJ LăJWLBNJ*OUFMJHFOUOQPIPOWĉFDILPM#.8Y%SJWF趒FYJCJMO[BWB[BEMPW½QSPTUPSEÙMJUFMO¡[BEOTFEBEMBWQPNÙSV BDFM¡ăBEBJOPWBUJWODIăFĉFOKBLPOBQăLMBEPTNJTUVQ÷PW¡TBNPÍJOO¡QăFWPEPWLBFMOBTUBWFOUVIPTUJUMVNJÍđWBSJBCJMO TQPSUPWOă[FO)FBE6Q%JTQMBZBEBMĉEÙMBK[SBEPTUJEPLPOBM©IPTQPMFÍOLBQSPKBLPVLPMJW7BĉJBLUJWJUV1P[OFKUF OPW©#.89WOBĉFNTIPXSPPNVBWZ[LPVĉFKUFIPQăJUFTUPWBDK[EÙ7DFJOGPSNBD7¡NQPEBKOBĉJQSPEFKDJ /07#.89 #ZDIMTSP 7FTUFD 1SBIB[¡QBE 5FM XXXCNXCZDIMD[ ,PNCJOPWBO¡TQPUăFCBQBMJWBBFNJTF$0#.89ѭMLNѭHLN BMW_X3_225x290.indd 2 11/26/2010 11:22:13 AM /PW© #.89 XXXCNXCZDIMD[ 3BEPTU[K[EZ 7Ĉ&$)/0 Y%SJWFE BMW_X3_225x290.indd 3 MLN L8L 11/26/2010 11:22:48 AM kaleidoskop kaleidoskop Online casting Do 15. prosince 2010 je možné na www.2originals.com vstoupit na online casting týkající se nové celosvětové reklamní kampaně na automobily BMW. Její podtitul zní: „One Origin. Two Originals.“, tedy přeneseně: „Jeden původ. Dva originály.“ BMW tímto moderním způsobem hledá nové tváře pro tištěnou reklamu, krátká internetová videa, ale také televizní reklamy. foto archiv -ph- Stylově ve formě Ať již na svém těle pracujete pravidelně, občas nebo právě začínáte, neměli byste při výběru tréninkového pomocníka opomenout posilovací stroje Power Plate. Jedná se o vibrační plošiny fungující na systému Acceleration Training, které představují špičkovou posilovací technologii vhodnou pro domácí cvičení. Oblíbené jsou hlavně pro vysokou efektivitu, nenáročnost a brzké dosažení požadovaných výsledků. I mezi těmito posilovacími stroji, které se běžně vyrábějí ve stříbrném a černém provedení, naleznete opravdový skvost. Jedná se o originální design vámi vybraného modelu dle vize slavného módního návrháře Kenza Takady. Jeho charakteristický, barevný a květinový styl povýší váš Power Plate na luxusní bytový doplněk a firma se díky němu může pyšnit vůbec prvním posilovacím strojem v historii, který spojuje revoluční funkce s designem skutečně světové úrovně. Posledním modelem, který společnost Power Plate představila, je model s označením pro6 proMOTION, jehož tváří se stala stáj Formule 1 Williams – k tréninku jej využívají jezdci Rubens Barrichello a Nico Hulkenberg. P r o v í c e i n f o r m a c í n a v š t i v t e , p r o s í m , w w w. p o w e r p l a t e . c z . Investice do výrobní linky pro elektromobil BMW Za přítomnosti německé kancléřky Angely Merkelové BMW v Lipsku oznámilo, že v následujících třech letech investuje do nové výrobní linky pro chystaný elektrický model MCV 400 milionů euro. Nová výrobní kapacita pro tento karbonový vůz určený pro světové megapole vytvoří na 800 nových pracovních míst. Uvedení prvního sériového provedení elektromobilu BMW je plánováno na rok 2013. foto archiv -red- Ruční mytí Vašeho vozu již od 189 Kč vč. DPH Praha 15 Hostivař Vladycká ul. naproti Lidlu www.myti-cisteni-aut.cz Otevřeno: PO - NE: 8.30 - 20.30, telefon: +420 608 170 180 6 BMW revue 4/2010 006-8_kaleidoskop.indd Odd1:6 1.12.2010 12:47:58 Koncept nového skútru BMW Krátce Saab s motory od BMW BMW Motorrad neustále hledá nové cesty, jak rozšířit nabídku svých jednostopých produktů. Nejnovější ukázkou tohoto trendu je představení koncepčního skútru BMW Concept C. Nová řada motocyklů (skútrů) by se tedy mohla jmenovat C, čímž by navázala na dnes již nevyráběný, ale přesto stále moderní kapotovaný skútr C1. Pro pohon tohoto jednostopého konceptu se používá řadový dvouválec ve spojení s převodovkou VCT s plynulou změnou převodu. foto archiv Značka Saab, která v posledních letech prochází značnými změnami, včetně těch vlastnických, se rozhodla pro nákup moderních motorů pro svůj připravovaný model řadící se do nižší střední třídy. Od roku 2012 se proto dohodla na nákupu motorů 1,6 turbo od BMW Group. Jedná se motor vyráběný v britské továrně Hams Hall, který je kromě jiného vybaven systémem start-stop. -ph- -red- BMW DesignworksUSA pro IacobucciHF Pro výrobce prémiových systémů pro interiéry letadel vyvinulo BMW DesignworksUSA VIP luxusní sedadlo. Cílem vývoje křesla pro použití v letadlech různého typu nebyl v první řadě design, ale především nízká hmotnost. Sedadlo bylo navrženo s aplikací všech více než 40letých zkušeností v oboru společnosti IacobucciHF, ovšem s využitím nejmodernějších vývojových metod americké sesterské designérské odnože BMW. foto archiv -ph- Nové zimní kurzy BMW Pro novou zimní sezonu BMW připravilo aktualizovanou nabídku různě odstupňovaných kurzů zimního ježdění z programu BMW Driver Training. Jedná se o tři hlavní kurzy: BMW Snow, který se s vozy X3, BMW řady 5 a BMW M3 koná v rakouském Söldenu. Jejich nadstavbou je kurz BMW Snow Drift Training, který probíhá na stejné trati, avšak se zřejmým zaměřením a vozy BMW M3. V pomyslném žebříčku je nejvýše BMW Ice Fascination Training, který probíhá ve městě Arjeplog 60 km pod Severním polárním kruhem ve Švédsku. Jedná se o stejnou trať, kde BMW při vývoji testuje a ladí chování svých vozů. Více informací na www.bmw-drivertraining.com. foto archiv -red- BMW X3 na českém trhu Od 20. listopadu se oficiálně rozběhl prodej nové generace BMW X3 v České republice. K dispozici je tento vůz v kombinaci s dvojicí motorů 20d a 35i. Ještě do konce roku 2010 se rozběhne výroba atmosférického šestiválce 28i, kterou počátkem roku 2011 doplní zřejmě nejočekávanější provedení 30d. foto archiv -red- BMW posiluje v Americe výrobu S novou generací BMW X3 BMW poněkud pozměnilo svoji celosvětovou výrobní strategii. Modely X3, X5 a X6 v ní vznikají výhradně v americké továrně BMW situované v Jižní Karolíně u města Spartanburg. Před zahájením výroby modelu X3 však bylo třeba zvětšit výrobní kapacity. Na tomto úkolu, který stál miliardu dolarů, se pracovalo mezi roky 2008 a 2010. Díky nárůstu výroby až na 240 tisíc vozidel (odhad pro rok 2011) ročně bylo potřeba vytvořit dalších přibližně 1600 pracovních míst. Více než 70 procent produkce americké továrny je určeno pro export. Jistě není bez zajímavosti, že BMW je největším americkým vývozcem automobilů do zemí mimo společenství NAFTA. -ph- BMW revue 4/2010 7 006-8_kaleidoskop.indd Odd1:7 1.12.2010 12:48:15 kaleidoskop kaleidoskop 5 hvězd za bezpečnost také v USA Po nejvyšším možném ohodnocení v evropských nárazových testech Euro NCAP si BMW řady 5 odváží nejvyšší ohodnocení také od americké obdoby těchto testů – US NCAP. Jedná se o náročnější testy, než v USA standardní metodikou NHTSA. Již v evropských testech obdržela speciální cenu funkce Advanced eCall, tedy rozšířené nouzové volání, která kromě toho, že při nehodě samočinně zavolá záchranné týmy, také udá přesnou polohu, intenzitu nárazu, informace o činnost airbagů a mnoho dalších pro záchranu velmi potřebných informací. foto archiv -ph- Audemars Piguet otevřel exkluzivní butik v Pařížské ulici v Praze Nejstarší hodinářská manufaktura světa otevřela koncem září nový exkluzivní butik v srdci Prahy. Pařížská ulice se stala prvním místem v České republice, kde se představí monobrandový obchod s luxusními hodinkami Audemars Piguet v celé své kráse. Značku v roce 1875 založili Jules-Louis Audemars a Edward-Auguste Piguet ve švýcarské vesnici Le Brassus. V současné době je Audemars Piguet nejstarší manufakturou, jež stále patří rodinám původních zakladatelů. Koncept značky je založen na několika základních prvcích. Prvním je tradice, dalším excelentní a troufalé nápady a realizace (především na poli komplexních hodinářských mechanismů). Jeden z mnoha zásadních zlomů v historii manufaktury nastal v roce 1972, kdy se značka Audemars Piguet vzepřela všem zavedeným trendům a uvedla na trh zcela nový koncept hodinek. Designeři společnosti vymysleli první mechanické hodinky na světě, které měly sportovní vzhled, byly vyrobené z oceli a zároveň spadaly do vyšší kategorie. Z tohoto nového modelu čišel přirozený šarm a elegance. Kolekce Royal Oak vzbudila nebývalé nadšení a po několik dalších desetiletí měnila zavedené zvyklosti. V kolekcích AP však nenalezneme pouze hodinky sportovní, ale také hodinky krásné a elegantní, pro pány i dámy, klasické hodinky zdobené diamanty, hodinky s chronografem, či modely pro skutečné znalce, stejně tak jako různé kolekce šperků. Návštěvníci butiku si mohou na jednom místě prohlédnout to nejlepší z nabídky značky. Jeho atmosféra je intimní, propracovaná a sofistikovaná. Ocelové a hliníkové detaily dodávají pocit hodinářského prostředí. V butiku je mnoho prvků, které se designu hodinek přímo dotýkají. Nalezneme zde vizuály hodinek, perleťové detaily, či prostor s tematickými knihami a magazíny. Vše ladí s dřevěnou dubovou podlahou. Vitríny i celý prostor je důmyslně osvětlen, má skleněné prvky, kožené povrchy a nábytek zahrnující křesla, sofa a příjemnou soukromou VIP zónu s LCD obrazovkou. Celému prostoru jsou společné prvky z tropického wenge dřeva. foto archiv www.audemarspiguet.com Tipy na vánoční dárky BMW představilo nové lifestylové kolekce. Kromě novinek v oblasti oblečení, cestovních pomůcek se jedná také o novinku v podobě dětského mini-bobu BMW Snow Racer (vpravo). Má samozřejmě všechny bezpečnostní certifikace a je určen pro děti do deseti let (nebo 50 kg). Zajímavou novinkou je také praktický batoh BMW Joy v černé barvě. Jeho silnou stránkou je především značná přizpůsobivost. Opomenout nelze ani nové dámské hodinky s mechanizmem Swiss Quartz. Nejmenší jistě ocení také šlapací repliku závodního BMW M3 GT2 (vlevo) s odpovídajícím barevným schématem. Kromě šlapacího provedení je ale v nabídce také elektrická motorizovaná verze s nejvyšší rychlostí 2,5 km/h a dobou jízdy 1,5 hodiny. foto archiv -red- 8 BMW revue 4/2010 006-8_kaleidoskop.indd Odd1:8 1.12.2010 12:48:33 *Doporučená prodejní cena Chronomat 01 Kč 852 020* Breitling zkonstruoval chronograf par excellence Dokonalý tvar, výjimečný pohon: Breitling startuje s velmi exkluzívním přístrojem a stanovuje v oblasti mechanických chronografů nový standard. Výrazný, jedinečný design, redukovaný pouze na podstatné. Zdařilé spojení výkonu a elegance. Chronomat 01 – robustní, vyladěný na maximální funkčnost, efektivnost a koncipovaný pro náruživé milovníky skvělých výkonů hodinářského umění. V tomto prvotřídním časoměrném přístroji tiká kalibr 01, kompletně vyvinutý a vyráběný ve firmě Breitling. Velmi spolehlivý a vysoce přesný. Vytříbená estetika a čistý výkon: modelem Chronomat 01 stanovil Breitling nový pojem pro mechanické chronografy. Plzeň, Náměstí Republiky, tel.: 377 917 867 Praha 1, Václavské náměstí 28, tel.: 731 635 596 [email protected] B01_Or_225x290 BMV-Altmanl.indd 1 Vlastní kalibr Breitling 01. Chronograf se sloupkovým kolem a vertikální spojkou. Chronometr, certifikovaný COSC. Automatické natahování, rezerva chodu více jak 70 hodin. Patentovaný systém pro vynulování. Okamžitě a kdykoliv nastavitelné datum. 47 kamenů. W W W. B R E I T L I N G . C O M 22.11.2010 13:19:06 novinky BMW řady 6 Cabrio Emoce na jistotu Poněkud netradičně BMW představilo od nové řady 6 nejprve otevřenou verzi Cabrio, kterou ukázalo v polovině listopadu na autosalonu v Los Angeles – tedy v regionu, kde předchozí generace slavila největší úspěchy. Nabízí známý charakter opepřený moderní technikou a schovaný v dynamické univerzálně elegantní podobě. 10 BMW revue 4/2010 010-14_nová řada 6.indd Odd1:10 1.12.2010 12:53:41 Člověku může připadat design nové generace BMW řady 6 jakoby známý. Je samozřejmě odvozen od studie kupé představené v září na pařížském autosalonu, ale současně je v něm jasně patrný také odkaz nové generace řady 5. Jedná se zkrátka o moderní BMW nové doby, o němž snad nikdo nemůže říci, že není elegantní, nikoho svým designem nepohorší, ale na druhou stranu je díky své propracovanosti možná až příliš uhlazené, a dokonce i trochu neosobní. Zanechme ale subjektivně vnímaných myšlenek a podívejme se na nový luxusní čtyřmístný kabriolet pokud možno objektivním pohledem. Stejně jako je tomu u otevřené řady 3, také zde je jasně patrná snaha o maximální snížení vozu. O to se snaží samotný mírně se směrem dozadu zvedající ponton karoserie, ale také plochá přední kapota a široká záď. Hlavně při pohledu z boku zaujme nezaměnitelné vyboulení za předními koly, které automobilu spolu s jemně zvýrazněnými zadními blatníky dodává dojem značné síly. Také na přední části je vidět na jednu stranu dnes již obvyklý přístup z moderních BMW, ale současně také několik novinek, mezi něž patří třeba aktualizované řešení spodního nasávacího otvoru předního nárazníku. Plátno nad hlavnou Zřejmě i kvůli velikosti prostoru, který je nad dvojicí řad sedadel, se BMW rozhodlo pro použití plátěné namísto pevné skládací střechy. Jelikož řada 6 patří do segmentu, kde je velmi důležitý design karoserie, použila se i na novou generaci tohoto vozu originálně řešená konstrukce střechy se směrem vzad protaženými zadními sloupky a svisle umístěným výsuvným zadním sklem. Díky tomu vznikla zejména při pohledu z boku velmi elegantní silueta, která jemně splývavým tvarem střechy připomíná kupé. Vtipné je také samostatně ovládané zadní sklo, které může posloužit nejen k účinnému vyvětrání interiéru, ale například také jako větrný deflektor za zadními sedadly. Pro účinnější omezení dovnitř pronikajících turbulencí ale bude zřejmě účinnější použít konvenční větrolam umisťovaný na místo zadních sedadel těsně za hlavy cestujících vpředu. Samozřejmostí je plně elektrické ovládání střechy, které lze provádět také ze vzdálenosti do 1,5 metru od vozu pomocí dálkového ovládání. Střecha se složí během 19 a naopak natáhne během 24 sekund. Přestože střecha vypadá v principu podobně jako u předchozího modelu, její nová konstrukce zaměřená na snížení hmotnosti zajistila, že samotná střecha, její mechanizmus i prostor pro složení jsou ve srovnání s předchozím modelem o 50 procent lehčí. Plátěná střecha, která je vyrobena z několika vrstev materiálu, nyní podle informací výrobce ještě lépe izoluje zvukově i tepelně. Jízda s nataženou střechou proto opět více připomíná jízdu v kupé s pevnou střechou. Nezbývá tedy než doufat v to, že uvnitř bude slyšet bubnování deště na plátno střechy, které je pro kabriolety typické a vytváří při jízdě v nepříznivém počasí zajímavou atmosféru. BMW revue 4/2010 11 010-14_nová řada 6.indd Odd1:11 1.12.2010 12:53:55 novinky BMW řady 6 Cabrio Střecha se bude dodávat ve třech různých barevných kombinacích tak, aby se účinně přizpůsobila laku karoserie a interiéru. Přizpůsobit se dokáže také zavazadlový prostor, který se může při natažené stře- še zvětšit ze standardních 300 na 350 l. Uprostřed zadních sedadel je přitom připraven otvor, díky němuž lze i s otevřenou střechou převážet dlouhé předměty. Svými rozměry je navržen pro dva páry lyží. Interiér se nese v duchu modelů řad 5 a 7. Originálně je však oddělen prostor řidiče a spolujezdce. Dramatický interiér Interiéry nových BMW dělají s každým novým modelem pokroky. Nová generace otevřené „Šestky“ v tomto případě není výjimkou. Není pochyb o tom, že základní styl i rozvržení jednotlivých prvků v ničem neexperimentuje a vychází z osvědčeného standardu řad 5 a 7. Nově je ale v tomto případě řešen především středový panel, který je svým provedením zaměřený na řidiče. Originálním předělem se odděluje prostor pro spolujezdce i řidiče. Pro další zvýraznění tohoto prvku jej lze nejen čalounit kůží, ale současně také zvolit pro něj kontrastní dvojité prošívání. V kabrioletu (a zřejmě i v budoucím kupé) BMW chtělo navrhnout interiér s větší vzdušností. Toho bylo dosaženo větším sklopením přístrojové desky směrem k čelnímu sklu. Ve srovnání s velkými sedany a kombi tak má člověk uvnitř pocit větší volnosti. Kvůli tomuto řešení bylo potřeba nově navrhnout hlavní ovládací displej. Ten nyní není plně integrovaný do přístrojové desky, ale opticky stojí jakoby volně, což mu dodává poněkud technicistní výraz. Důležitější než jeho vzhled je ale skutečnost, že v kombinaci s navigací Professional má velmi vysoké rozlišení a úhlopříčku 10,2 palce. V souvislosti s interiérem BMW velmi zdůrazňuje zvětšení velikosti vnitřního prostoru. Na tom má zásadní podíl především o 74 mm zvětšený rozvor náprav a o 39 mm větší šířka vozu. Ve srovnání s předchůdcem je přitom novinka o 9 mm nižší. Nové řešení sedadel a jejich uchycení však zajišťuje nejen větší prostor pro 12 BMW revue 4/2010 010-14_nová řada 6.indd Odd1:12 1.12.2010 12:54:00 Historie luxusních čtyřmístných kabrioletů BMW Přestože historie dvoumístných sportovních roadsterů má u BMW větší tradici, ve výrobním programu mnichovské značky lze nalézt i několik automobilů, které lze označit jako předchůdce otevřené řady 6. S výjimkou předchozí generace tohoto modelu lze říci, že se vždy jednalo o automobily, jejichž výroba se počítala na stovky. BMW 503 Cabrio spolu s verzí kupé navrhlo studio Bertone a dodnes se jedná o velmi elegantní a působivé vozy. Pod jejich přední kapotou pracuje osmiválcové srdce. Vysoká cena způsobila, že bylo mezi roky 1956 a 1959 vyrobeno jen 129 otevřených verzí a méně než 30 modelů kupé. BMW 335, které se vyrábělo jako sedan i jako otevřený čtyřmístný kabriolet, se představilo v roce 1939. Jednalo se o exkluzivní vůz vybavený 3,5litrovým šestiválcem o výkonu 90 k. Automobil si však nenašel zákazníky. Ze 410 kusů jich bylo pouze 158 s otevřenou karoserií. BMW 502 Cabrio v roce 1954 navazovalo na téma luxusního čtyřmístného kabrioletu. Po technické stránce vycházelo ze známého „Barokního anděla“, nechyběl mu tedy ani osmiválec pod kapotou s výkonem 100 k. Na rozdíl od standardních modelů, otevřenou verzi vyráběla karosárna Baur. BMW 3200 CS bylo stejně jako předchozí 503 navrženo a vyráběno společností Bertone. Tento model se představil v roce 1961 jako velké kupé. Bertone ale jako dárek pro Herberta Quandta, tehdejšího ředitele a spolumajitele BMW, připravil jednu jedinou otevřenou verzi modelu 3200 CS. BMW řady 6 Cabrio se představilo v roce 2004 a až do roku 2010 se ho prodalo více než 49 tisíc kusů. Jedná se tedy o zdaleka nejúspěšnější velké otevřené BMW. BMW řady 6 Cabrio (F12) 640i Cabrio Rozměry (d x š x v) 650i Cabrio 4894 x 1894 x 1365 mm Rozvor Pohotovostní/celková hmotnost 2855 mm 1840/2290 kg 1940/2390 kg Motor zážehový R6, turbo zážehový V8, 2x turbo Objem 2979 cm3 Výkon Točivý moment Zrychlení 0-100 km/h Nejvyšší rychlost Kombinovaná spotřeba 4395 cm3 235 kW (320 k)/5800 min 450 N.m/1300 min 5,0 s -1 -1 300 kW (407 k)/5500 min-1 600 N.m/1750 min-1 5,7 s 250 km/h 250 km/h 7,9 l/100 km 10,7 l/100 km Nově navržená sedadla mají integrované bezpečnostní pásy – nejen pro zvýšenou bezpečnost, ale také pro komfort obsluhy hlavu, ale také širší možnosti výškového nastavování sedadel. Prodloužení rozvoru přispělo k prodloužení prostoru pro nohy na zadních sedadlech. Současně s tím se podařilo zvětšit sklon jejich opěradel, a to až na úroveň sedanů. Díky tomu je cestování i na zadních místech nyní mnohem příjemnější. Tuhost a moderní konstrukce Snad nikdo nemůže říci, že by předchozí generace otevřené řady 6 měla měkkou karoserii – to především po zkušenostech s některými konkurenty. Kombinace různých druhů oceli, stejně tak jako například hliníková kapota motoru či dveře (samotné dveře spoří 14 kg) zajistila, že statická torzní tuhost se zvětšila o 50 procent. To je samozřejmě přínosné nejen pro komfort, ale také pro dynamiku a bezpečnost. Není žádným překvapením, že pro otevřenou řadu 6 BMW vyvinulo aktivní systém ochrany při převrácení. Jedná se o dvojici pyrotechnických hliníkových výztuh umístěných za zadními sedadly, které se samočinně při rozpoznání převrácení vozu vystřelí nad hlavy cestujících vzadu. Právě tuhý základ umožňuje jemněji naladit podvozek. Přední i zadní náprava pochází z řady 5, což znamená, že vpředu jsou použita dvojitá příčná ramena a vzadu víceprvkový závěs. Ze stejného zdroje pochází také aktivní systémy podvozku i způsob jejich ovládání. Na přání jsou k dispozici nejen adaptivní tlumiče, ale také stabilizátory a aktivní řízení s řízením zadních kol. Vše se ovládá spolu s hnacím ústrojím pomocí kolébkového přepínače Drive Dynamic Control umístěného vedle voliče převodovky. Při uvedení do prodeje, které je naplánováno na březen 2011, bude nová řada 6 Cabrio k dispozici ve dvou provedeních: 640i Cabrio a 650i Cabrio. První z nich má pod kapotou dvoukomorovým turbodmychadlem přeplňovaný třílitrový šestiválec s rozvodem Valvetronic a největším výkonem 235 KW (320 k). Větší osmiválec s objemem 4,4 litru s turbodmychadly umístěnými mezi řadami válců disponuje zásobou 300 kW (407 k). Pro oba motory je připravena osmistupňová samočinná převodovka s ovládáním pomocí řadicích páček na volantu. BMW revue 4/2010 13 010-14_nová řada 6.indd Odd1:13 1.12.2010 12:54:11 novinky BMW řady 6 Cabrio Plátěná střecha je s elegantními zadními sloupky a svislým zadním sklem je originální Keramické obložení voliče samočinné převodovky a ovladače iDrive působí velmi elegantně Nová generace Head-Up displeje je barevná a zřetelně informace zobrazuje i na přímém slunci Nový Head-Up displej Nový kabriolet přichází na trh s plnou náloží aktivních bezpečnostních a moderních komunikačních a zábavních systémů. Jedná se ve většině případů o stejné prvky, které jsou známé již z ostatních modelů BMW. Novinkou je v tomto voze další generace Head-Up displeje, která se s odstupem času jistě objeví i v dalších modelech. Promítaný obraz na přední sklo je nyní nejen barevný, ale také mnohem ostřejší a snadno viditelný i za plného slunečního svitu. Jelikož otevřené provedení řady 6 je vozem zaměřeným na eleganci a styl, je již v základním provedení bohatě vybaveno. Již při uvedení do prodeje bude připravena také speciální exklu- zivní nabídka programu BMW Individual určená přímo pro tuto novinku. Jedná se o unikátní kombinace barev karoserie, kol a exkluzivních materiálů pro interiér. Z nich je potřeba zmínit například superjemnou kůži Merino. Nový kabriolet je opět po všech stránkách lepší než osobitý vůz, který nahrazuje. Do úzce profilovaného segmentu luxusních čtyřmístných kabrioletů současně přináší nebývalou dávku technologií a propracovanosti. Představení otevřené verze řady 6 v přibližně půlročním předstihu před chystaným kupé ukazuje, že jeho studie představená na autosalonu v Paříži byla velmi reálným předobrazem tohoto modelu. foto archiv -ph- Plně automatizované skládání střechy proběhne během 19 sekund, její natažení trvá jen o 4 sekundy déle 14 BMW revue 4/2010 010-14_nová řada 6.indd Odd1:14 1.12.2010 12:54:36 225x290+5mm.ai 1 2.11.2010 9:53:41 C M Y CM MY CY CMY K jízda B M W 5 3 0 d To u r i n g M p a k e t Jezdivé kombi Zdá se vám standardní kombi 530d povedené, ale v některých pohledech na BMW přeci jen trochu usedlé? Potom pro vás mám jednu dobrou radu: Při jeho objednávání zakroužkujte položku 337, pod níž se ukrývá M Sportovní paket. Současně ale přidám ještě jedno upozornění: Z toho auta nebudete chtít vystoupit... 16 BMW revue 4/2010 016-18_530D_Mpaket.indd Odd1:16 29.11.2010 20:21:29 M sportovní paket se zvenku identifikuje nárazníky, prahy a koly Nová „Pětka“ je fajn auto, když v něm ale jedete, je znát, že se BMW snažilo, aby vyhovělo co možná nejširšímu okruhu zájemců o sedan nebo kombi vyšší střední třídy. Ve srovnání s hlavními konkurenty tohle auto nepostrádá obratnost, stejně tak jako velmi příjemnou ochotu ke změně směru jízdy, nicméně základní nastavení podvozku jej možná právě kvůli určité univerzálnosti staví do méně výrazného světla, než tomu bylo v minulosti. V Mnichově to zřejmě vědí, a tak umožňují, aby si zákazník sám řekl, jak chce, aby ho jeho „Pětka“ bavila. Jsou dvě cesty – komfortní a sportovní. V prvním případě je potřeba vůz osadit aktivními tlumiči, nebo ještě lépe celým systémem Adaptive Drive, v němž ještě přibývají aktivní stabilizátory. Podvozek je tedy možné nastavovat ve čtyřech stupních od houpavé- ho, až po velice tuhý a s minimálními bočními náklony. K této „plné polní“ se hodí i aktivní řízení, které je doplněné také natáčením zadních kol. Až do doby, než jsem měl možnost svezení s verzí 530d doplněnou o sportovní M paket, jsem si myslel, že „Pětka“ s aktivní výbavou je ve sportovním režimu docela obratné auto, s nímž je vzhledem k velikosti a charakteru i na zatáčkovitých silnicích příjemná zábava. Po tomto svezení s M paketem jsem ale poněkud změnil názor. Najednou jsem jako mávnutím kouzelného proutku zjistil, že i skoro pětimetrové kombi s hmotností skoro 1900 kg dokáže být překvapivě živelné. Toto zjištění je o to podivnější, že výsledné pocity příliš neotupil ani vznětový motor a samočinná převodovka, které se, jak asi sami uznáte, hodí spíše do komfortněji zaměřených verzí. Možná si teď řeknete, že dělám příliš povyku pro nic, vždyť podvozek s Adaptive Drive dokáže auto také pěkně přitvrdit, jenže tady jde trochu o něco jiného. Ono totiž v M paketovém podvozku, který se dodává i jako samostatná položka, nejde ani o samotnou tvrdost odpružení. Ve výsledku je možná dokonce měkčí než nejsportovnější režim Adaptive Drive, jiný projev je dán celkově jiným naladěním. M paketový podvozek je mírně snížený a je tvořen specifickou sadou pružin, tlumičů a stabilizátorů. Jedná se ale o tak povedené nastavení, že automobil působí spíše tvrdším než tužším dojmem. Současně je také znát, že podvozek je přesnější a vyznačuje se rychlejšími reakcemi na pohyby volantu bez aktivního řízení. Okamžitě máte při řízení pocit větší přirozenosti a současně jistoty. Sedadla z M paketu drží skvěle tělo v zatáčkách. Stříbrné dekorační lišty vhodně ladí s dynamickým charaktrem vozu. Řadící páčky na volantu jsou velmi příjemné. BMW revue 4/2010 17 016-18_530D_Mpaket.indd Odd1:17 29.11.2010 20:22:05 jízda B M W 5 3 0 d To u r i n g M p a k e t Je přitom zajímavé, že abyste tuto změnu zažili, nemusíte se pohybovat někde v blízkosti limitů, tedy ve vysokých rychlostech. Stačí jen střední rychlostí a je jasně znát, že auto je celkově živější, přímější a jakoby nefiltrované. Přímé přesednutí do „elektronického“ modelu tento vjem ještě zvýrazňuje. Z jízdy v M paketu je znát také nečekaná lehkost a chuť po pohybu. Spolu s M paketem se dodávají 18palcová kola s rozdílnými pneumatikami pro přední a zadní nápravu. Jízda po méně kvalitních silnicích se samozřejmě komfortem nemůže rovnat standardnímu nebo měkkému režimu adaptivního podvozku, mohu však ujistit, že se nemusíte připravit na přehnané nepohodlí nebo pocit uskákanosti. Ten se projeví až na skutečně nerovném povrchu, kde člověk stejně jede zcela přirozeně pomaleji. Je znát, že spíše hrubější přejezd krátkých nerovností v podobě například děr v silnici způsobují především těžší pneumatiky runflat s pevnějšími boky. Až teď se ukazuje, jak účinně dokáže adaptivní podvozek tato jejich vrozená negativa eliminovat. Podvozek tedy zaslouží ve zkoušeném BMW 530d Touring hlavní pochvalu, protože svojí sdílností udával hlavní tón celkovému charakteru jízdy. Třílitrový turbodiesel v kombinaci s osmistupňovou samočinnou převodovkou je v každém případě ideálním motorem pro každodenní používání. A to nejen pro úspornost, ale také z toho důvodu, že díky svému charakteru dodává sílu takřka okamžitě. Ve srovnání s předchozími generacemi tohoto šestiválce působí nový motor dojmem větší lehkosti a ochoty k vytáčení. Zejména ve sportovním režimu a s manuálním řazením ovládaným páčkami pod volantem dokázala tato kombinace hnacího ústrojí navodit příjemné jízdní zážitky. Na druhou stranu při opravdu ostré jízdě a s přihlédnutím ke kvalitám podvozku sice bylo znát, že by pod pravou mohl být větší potenciál (to ale asi bude platit vždycky), nicméně daná výkonnost je pro běžné používání zcela dostatečná. Ještě jednou zopakuji, že důležitá je především lehkost, s níž jde tento diesel do otáček. Musím dokonce říci, že i na mokru Efektní vzhled M paketu vyvolává otázku, jak asi bude vypadat pro přístí podzim chystaná M5? se překvapivě snadno naučíte dávkovat porci točivého momentu k zadním kolům tak, aby akcelerace byla účinná a záď zůstávala v přímém směru za přídí. I v těchto situacích se projevoval přínos M podvozku v kombinaci se standardním řízením, protože mezi pohybem volantu a reakcemi předních kol máte pocit přímějšího a ostřejšího spojení. Asi jste pochopili, že na M paketovém kombi 530d mě nejvíce zaujal jeho podvozek, nicméně působivé bylo také celkové sladění vozu jako celku. Neodmyslitelnou vlastností tohoto atraktivního bílého vozu je totiž také jeho vzhled. Optické propojení nově tvarovaných nárazníků a prahů karoserie je velmi povedené a automobil velmi zceluje. Také uvnitř je přínos M paketu jen kladný. Sportovní sedadla v kombinaci látka a alcantara, volant s logem M, černý strop a vkusné hliníkové dekorační lišty – vše je povedeně sladěno a dotaženo. M paket se prostě povedl. Navíc je k dostání za velmi rozumné peníze. Celý paket má hodnotu přibližně 130 tisíc korun, což je jen tak mimochodem přibližně stejná částka, kterou stojí Adaptive Drive a aktivní řízení dohromady. Je ale těžké tyto prvky srovnávat, protože každý z nich automobil pomyslně posadí na zcela opačný konec nabídky této modelové řady. BMW propaguje individualizaci, a tak umožňuje bezpochyby opticky atraktivnější M paket spojit také z podvozkem Adaptive Drive, ovšem bez vychvalovaného M sportovního sníženého podvozku. V každém případě, kdo hledá klasické BMW tradičního střihu, tedy svěží, tvrdší, zábavnější – prostě jezdivější – a přitom za rozumné peníze, M paket by měl být jasnou volbou, a to pro jakýkoliv motor. foto Michal Šafránek Petr Hanke M sportovní paket • M aerodynamický paket (přední a zadní nárazník, prahy) • 18palcová M kola s kombinovaným obutím • M sportovní podvozek • Osvětlené prahové lišty s logem M • Sportovní kožený M volant • Sportovní sedadla s čalouněním kombinace látka/alcantara • Hliníkové výplně interiéru • M opěrka pro levou nohu • Černě čalouněný strop • Shadow-Line – leskle černé lišty kolem bočních oken 18 BMW revue 4/2010 016-18_530D_Mpaket.indd Odd1:18 29.11.2010 20:22:19 Je možné postavit se přírodním zákonům a ovládnout je? S novou generací vestavných spotřebičů Siemens je možné vše Energie, která se neztrácí. Krása, která nepomíjí. Čas, který se dá řídit. Vestavné spotřebiče Siemens patří k ekologicky i ekonomicky nejšetrnějším produktům na světě a nabízí výkon, který překonává sebeodvážnější fantazie. Vybaveny nejnovějšími technologiemi vám jednoduše a efektivně splní i ta nejnáročnější přání. Revoluční funkce aktivujete jediným dotykem, přičemž díky inovativnímu displeji máte dokonalý přehled o všem důležitém. Řada automatických programů vás úspěšně a rychle navede k cíli. Za špičkovým designem se tu skrývají neuvěřitelné možnosti. Objevte více na www.zrozeniprouspech.cz Seznamte se s budoucností. profil Paul McCartney Paul McCartney bojuje s časem 20 BMW revue 4/2010 020-23_McCartney.indd Odd1:20 30.11.2010 16:49:23 Když letos v polovině listopadu internetový server iTunes začal poprvé oficiálně nabízet k zpoplatněnému stahování celá alba legendárních Beatles, nestačili se hudební kritici divit. Během několika dní se pět alb skupiny, která se rozpadla před více než 40 lety, vyšplhalo na žebříček deseti v současné době nejprodávanějších alb. Senzace, nebo jen potvrzení skutečnosti, jak mizerný je současný pop? V každém případě to určitě potěšilo Sira Paula McCartneye (68), který vždycky tvrdil, že nikdo nikdy nemůže být lepší, než byli The Beatles. Zdá se, že nejbohatší muzikant světa (jeho majetek se odhaduje na téměř jednu miliardu liber) si v poslední době uvědomuje svoji smrtelnost a začíná bojovat s časem. Pouští se do jednoho projektu za druhým... a překvapivě se mu daří. Horší už je to s jeho soukromím. Po skandálním rozvodu se svojí druhou manželkou Heather Mills se jako nepoučitelný naiva (budiž mu omluvou jeho věk) pouští do dalšího milostného dobrodružství s o osmnáct let mladší Američankou a bláhově věří, že tentokrát na to vyzraje. Je s podivem, že o nejslavnějším žijícím členovi legendární skupiny ještě nikdo nenatočil film. Hollywood se doslova topí v krizi z nedostatku dobrých námětů, přitom mu tady jeden chodí doslova pod nosem. V životě Sira McCartneye jsou všechny ingredience antického dramatu: láska i smrt, sláva a nenávist, touha i zrada. Stačí to jen natočit... Ale pěkně popořádku. Zázrak trvající šest let V šestnácti letech napsal trochu burleskní písničku o tom, jaké to bude, až mu bude čtyřiašedesát let (When I’m 64) a věnoval ji svému otci Jamesovi. Měl mu věru co splácet, protože pokud někdo ovlivnil jeho hudební vývoj, byl to právě on, „největší hudební vzor“, jak o něm Paul později řekl. Vážil si ho pro jeho pracovitost, čestnost a schopnost vypracovat se jako muzikant samouk, když se naučil hrát na piano a jazzovat v liverpoolských hospodách. Po smrti své ženy Mary koupil James Paulovi první kytaru, aby se čtrnáctiletý syn snáze vyrovnal s matčinou ztrátou. S kytarou značky Zenith za těžce našetřených patnáct liber poznal Paul nejdříve spolužáka George Harrisona a v sobotu 6. července 1957, na zahradní slavnosti, i šéfa skupiny Quarry Men, Johna Lennona. Vzniklo zvláštní, rozporuplné přátelství a hudební spolupráce, která po následující desetiletí chrlila hity jak na běžícím pásu. V dějinách hudby těžko najdeme tak plodný, pracovitý a úspěšný tandem, jaký vytvořili Paul a John. Jako by si navzájem četli myšlenky. Písničky, které spolu napsali, převrátily svět populární hudby naruby. Zrodila se beatlemánie. Takové davy ječících fanynek doprovázející každý koncert nezažila nikdy dříve ani později žádná skupina. Skupina spolu vydržela fakticky jen šest let. Do 29. srpna 1966, kdy Beatles naposledy veřejně vystoupili v San Francisku, zvládli přes 1400 koncertů, vydali šest alb, natočili dva fil- The Beatles v dobách své největší slávy - Paříž 1965 BMW revue 4/2010 21 020-23_McCartney.indd Odd1:21 30.11.2010 16:49:44 profil Paul McCartney vaných udělením šlechtického titulu, přichází 17. dubna 1998 velké neštěstí – Lindina smrt a konec neuvěřitelně pevného a šťastného manželství. Všechny životní ztráty však Paul vždy dokázal přežít, ať už to byla Lindina smrt, nebo rozpad manželství s modelkou Heather Mills, která – ač se zřejmě snažila, seč mohla – Lindu nahradit nedokázala. Skandální rozvod plný obviňování, vytahování kostlivců ze skříní a debat o tom, kolik milionů liber Heather nakonec vysoudí a kdo se bude starat o dceru Beatrice Milly, živil nějaký čas světová média. Kupodivu i v tak rozjitřené atmosféře měl Paul chuť koncertovat a natáčet desky, o čemž svědčí i výtečné album Memory Almost Full – Téměř zaplněná paměť. Loni k němu přidal další mistrovský kousek. Pro ty, kdo věří, že album Wings Over America z roku 1978 patří mezi absolutně nejlepší živé desky, se s vydáním alba Good Evening New York City nic nemění. Ale i oni musí uznat, že Paul McCartney zpívá v 67 letech naprosto úžasně a jeho kapela v čele se superbubeníkem Abem Laborielem jen tak nenajde konkurenci. S Lindou na začátku 70. let, v časech, kdy se Paul pokoušel prorazit sólově my a z rukou britské královny převzali Řád britského impéria. A tehdy se také Paul v klubu Bag O’Neil seznámil s osudovou láskou a velkou životní inspirací – americkou fotografkou Lindou Eastmanovou. Brali se v březnu 1969, v srpnu se jim narodila dcera Mary a už za rok se Beatles definitivně rozpadli. projektu The Anthology a společně dokončili Lennonovu píseň Free As a Bird. V roce 1995 však Lindě diagnostikovali rakovinu prsu a po sérii úspěchů, symbolicky koruno- Stále dopředu! Stále jezdí po koncertních turné, a když právě nekoncertuje, sedí u klavíru nebo nahrává ve studiu. Je to naprostý hudební nezmar. Druhá manželka Heather Mills připravila Paulovi několik krušných let. Dokonce při rozvodu původně požadovala polovinu jeho majetku. Na vlastních nohou Počátky Paulovy sólové dráhy nebyly nijak oslňující. Od mozku a motoru Beatles, který svou energií a tvůrčí potencí držel potápějící se bárku čtyři roky nad vodou, se čekalo nějak víc. Album, které neslo jeho jméno, si lidé kupovali spíš ze zvědavosti a brzy na ně zapomněli. Na podzim 1971 exbeatle společně s Lindou sestavil skupinu Wings (Křídla) a s výtečným a dodnes oceňovaným albem Band On The Run definitivně zlomil prokletí beatlesáckého pohrobka. Paulova skladatelská virtuozita a schopnost pohybovat se v jakémkoli žánru či stylu byla udivující, což ale bohužel snižovala jeho sebestřednost a také škudlivost, s níž se handrkoval o podíly z tantiém pro své spolupracovníky. Nikdo z nich totiž nemohl nahradit Lennona, který navíc roku 1980 po výstřelech fanatika Marka Chapmana odešel z hudebního světa navždy. Štěstí s Lindou Po boku Lindy našel tolik potřebný klid a pohodu pro tvůrčí práci. Kromě Mary se jim narodila ještě dcera Stella a syn James. Manželé se zapojili do několika charitativních projektů, stali se vegetariány a odstěhovali se z rušného Londýna na venkov. Paul se dokonce opět sešel s bývalými kolegy z Beatles – Georgem a Ringem – při práci na obsáhlém 22 BMW revue 4/2010 020-23_McCartney.indd Odd1:22 30.11.2010 16:49:47 se nejúspěšnějším albem Paula McCartneyho s Wings a následně si odnesla i prestižní cenu Grammy. Byla na prvním místě žebříčku v Británii i USA, v obou se držela na předních místech desítky týdnů. Významný americký hudební kritik označil nedávno Band On The Run (Kapela na útěku) za „nejlepší nahrávku kteréhokoli ze čtyř muzikantů, kteří si kdysi říkali The Beatles.“ Celý proces remasteringu probíhal v legendárních studiích Abbey Road a práce se ujal tentýž tým, který minulý rok provedl kompletní remaster všech alb kapely The Beatles. Na každý krok celého projektu dohlížel sám Paul McCartney, který se do něj i aktivně zapojil a zároveň vybral i bonusový materiál. Odjakživa byl velmi činorodý i ve svém soukromí. Sotva se jen trochu oklepal z nevydařeného vztahu s Heather Mills, znovu se zamiloval, tentokrát do bohaté padesátileté Američanky Nancy Shevell. Dokonce se teď mluví o jejich chystané svatbě. Prý potřetí a naposledy. Veselku chystá údajně tajně, aby se kolem nemotalo příliš mnoho médií, rodině ale už na jaře během dovolené v Karibiku oznámil, že se hodlá do roka oženit. Uvidíme. foto archiv Jaroslav Major Nejslavnější z Paulových dětí - úspěšná módní návrhářka Stella Sir Paul McCartney v doprovodu své nynější přítelkyně Nancy Shevell. Veselka je prý na spadnutí... Letos na jaře šokovaným novinářům oznámil, že právě píše hudbu k baletu. „Strašně rád dělám věci, které jsem nikdy předtím nedělal,“ vysvětloval. „Objevila se tato nabídka a já rád píšu hudbu. Tyto dvě věci se sešly a já jsem řekl ‚ano‘. Souhlasil jsem tedy s něčím ještě předtím, než jsem přesně věděl, co budu dělat.“ Na otázku, o čem balet bude, McCartney odpovídá, že na to je ještě brzo. „Opravdu o tom toho ještě moc nevím. Prostě píšu muziku, ale je to změna,“ řekl. Klasické hudbě se věnoval již dříve. Jeho album Liverpool Oratorio vyšlo v roce 1991, po něm následovaly Standing stone, Working Classical a čtvrté Ecce Cor Meum (Hle, moje srdce!) dokončil v roce 2006. Nedávno se McCartney stal po Paulu Simonovi a Stevie Wonderovi třetím hudebníkem, který dostal americkou Gershwinovu cenu, jež mu byla udělena za celoživotní přínos populární hudbě. Cenu, kterou uděluje washingtonská Kongresová knihovna, převzal v Bílém domě, kde Sir Paul zahrál prezidentovi Baracku Obamovi a jeho rodině. Odvážně také zahrál Michelle Obamové klasickou píseň Beatles Michelle. „Začal jsem zpívat Michelle a on (Obama) to začal zpívat jí. Bylo to skvělé, nemohl jsem tomu uvěřit, zpíval ten francouzský kousek, naklonil se ke svým dětem a řekl: ‚To je o mamince‘.“ Na letošní předvánoční trh připravil další lahůdku pro své fanoušky. V reedici vydal remasterovanou podobu legendárního alba Band On The Run, kterou natočil se svou někdejší kapelou Wings. Nové vydání je obohaceno o velké množství materiálu. Původně album vyšlo v prosinci roku 1973 a zaznamenalo obrovský úspěch. Deska obsahovala hit Jet, stala BMW revue 4/2010 23 020-23_McCartney.indd Odd1:23 30.11.2010 16:49:55 novinky BMW Supersport Supersport bude! BMW oficiálně oznámilo, že vyvíjí hybridní supersport na základě studie Vision EfficientDynamics z roku 2009. O detailech však zatím mlčí. Tím uvolňuje prostor pro různé úvahy a spekulace vycházející ze známých faktů... 24 BMW revue 4/2010 024-26_ED_supersport.indd Odd1:24 30.11.2010 16:56:05 Nejdříve trocha opakování. Koncept Efficient Dynamics extravagantních tvarů, v nichž ale byl cítit odkaz původního BMW M1, měl hybridní soustavu pohonu. Spojovala tříválcový turbodiesel 1,5 litru, elektromotor pro pohon zadních kol a další elektromotor pro roztáčení kol přední nápravy. Tím měl tento vůz elektronicky řízený a variabilní pohon všech kol. Výrobce udával celkový výkon 262 kW (356 k), teoretické zrychlení z 0 na 100 km/h za 4,8 s, nejvyšší rychlost 250 km/h a spotřebu v kombinovaném cyklu 3,76 l/100 km (vše vypočítané na základě počítačových simulací). V celku zajímavé parametry, co říkáte? Jsou ale poněkud nereálné a dosažitelné jen krátkodobě, vždyť skutečným zdrojem energie k pohybu je stále jen turbodiesel s výkonem 120 kW (163 k). Nicméně i tak se jednalo již o druhý hmatatelný vůz, jenž poukázal na to, že BMW skutečně uvažuje o výrazně sportovním kupé, které by se neslo na odkazu typu M1 z roku 1978. Tím prvním byl v nedávné historii koncept M1 Hommage z roku 2008. Oba tyto vozy nápadně spojuje pojetí přední části, které se v modifikované podobě objevilo i na oficiálně zveřejněné testovací mule přetvořené z kupé řady 6. BMW by takovýto model ve svém výrobním programu potřebovalo, aby mělo odpověď na automobily Audi R8 nebo Mercedes SLS. Teď je ale otázka, jakým směrem tento vůz zaměřit? Ze zatím dostupných informací se zdá, že BMW nebude chtít postavit technicky jednoduché sportovní auto zaměřené výhradně na radost z jízdy, ale chystaný vůz pojme spíše jako pojízdnou laboratoř a současně jako nositele moderních technologií – i proto onen hybridní pohon. Když si tyto informace spojíme s nedávno představeným projektem městského vozu MCV, o němž jsme psali v minulém vydání BMW revue, opět se představa lépe vykonturuje. BMW totiž pracuje na dostupnější velkosériové výrobě karbonových dílů karoserie, které mohou mít i nadstandardní rozměry. Dokonce kvůli tomu připravuje speciální výrobní linku. Nabízí se tedy hypotéza, že by se mohlo jednat o celokarbonový, a tudíž velmi lehký automobil, k jehož pohonu by tedy mohl stačit relativně méně výkonný motor. Ten by však mohl být určitou potíží v konkurenčním boji, protože zákazníci se v tomto segmentu dívají hlavně na tyto parametry. Troufám si také odhadnout, že motor nebude naftový, jak tomu bylo ve studii EfficientDynamics. A to z prostého důvodu. Půjde totiž o globální automobil, u nějž bude větší část prodejů stejně realizována mimo Evropu, kde se naftou nechtějí u čerpacích stanic špinit. Ze zveřejněných fotografií lze také usoudit, že motor bude opravdu před zadní nápravou, protože příď naroubovaná na matně černou „Šestku“ je příliš nízká. Vejde se do ní maximálně elektromotor... Když tedy k těmto hypotézám přidáme prostý fakt, že až tohle auto za dva až tři roky vyjede, bude nutně muset jezdit lépe než současná konkurence, do níž bych kromě zmiňované německé dvojice zahrnul ještě Ferrari 458 Italia, částečně karbonový McLaren MP4-12C, ale také chystané Porsche 918 Spyder, můžeme alespoň zhruba odhadnout, co by jej mohlo pohánět. Konečné řešení zřejmě bude uhlazenější, než koncepce „vrstev“ použitá u konceptu Vision EfficientDynamics z roku 2009 Interiér nelze brát vážně. Zaměřte ale pozornost na displej umístěný před volantem. Elektrická přípojka Výkonová elektronika Nabíječka Tříválcový turbodiesel Zadní elektromotor Dvouspojková převodovka Termoelektrický generátor Palivová nádrž Měnič DC/DC Lithium-iontové akumulátory Přední elektromotor Jednostupňová převodovka Interiér nelze brát vážně. Zaměřte sle pozornost na displej umístěný před volantem. Technikcé řešení konceptu Vision EfficientDynamics BMW revue 4/2010 25 024-26_ED_supersport.indd Odd1:25 30.11.2010 16:56:14 novinky BMW Supersport Dynamické parametry by tedy neměly jít pod nejvyšší rychlost 320 km/h, zrychlení určitě 4 sekundy, spíš 3,5 s. K těmto parametrům je obvykle potřeba výkonová hmotnost pod 4 kg/kW. Současné Ferrari 458 Italia s hliníkovou karoserií a osmiválcovým motorem váží 1485 kg, Audi R8 s desetiválcem ukáže na váze hmotnost 1620 kg. U BMW bude celokarbonová konstrukce vyvážená dodatečným zatížením akumulátory hybridního systému s elektromotory – i proto se asi hmotnost nedostane pod Ferrari, vždyť například chystaný McLaren MP4-12C váží přibližně 1350 kg. Řekněme tedy, že se BMW dostane na 1500 kg. Prostým dělením získáváme, že hnací soustava by měla nabízet alespoň 375 kW (510 k), spíše víc. Osmiválec chystaný pro M5 se přiblíží šesti stovkám koní a navíc bude pro dané použití relativně těžký. Ale co takhle přeplňovaný šestiválec z budoucí M3 doplněný jedním elektromotorem pro zadní a druhým i pro přední nápravu? To by možná bylo reálné řešení. Auto by se navíc mohlo startovat (možná je lepší použít slovo „zapínat“) v čistě elektrickém režimu a do standardního M módu by se mohlo přepínat manuálně nebo samočinně později, když se vybijí akumulátory. Proč? No aby na elektřinu absolvoval normovaný cyklus měření spotřeby. Podobně jako Porsche 918 Spyder by tak mohl dosáhnout skvostných hodnot a přitom mít pro řidiče v zásobě pořádně statné stádečko plnokrevníků. Jen tak mimochodem, Porsche s pětilitrovým osmiválcem má tuto oficiální „úřednickou“ spotřebu směšných 3 l/100 km. Možná bude všechno úplně jinak, to se uvidí, nicméně důležitá je samotná skutečnost, že se nějaké takové auto pro pozvednutí image a zařazení do elitního klubu skutečně chystá. Doufejme jen, že kromě přístupu EfficientDynamics se v něm uplatní také méně kompromisní filozofie M... foto archiv Designérský koncept BMW M1 Hommage k oslavě výročí legendárního BMW M1 Petr Hanke Testovací „mula“ chystaného supersportu je postavena na základě BMW řady 6. Patrně ale bude menší. Toto je vývojový prototyp odvozený z konceptu Vision EfficientDynamics. Zapamatujte si hlavní rysy, protože skutečnost bude méně radikální. 26 BMW revue 4/2010 024-26_ED_supersport.indd Odd1:26 30.11.2010 16:56:25 BeoSound_8_BMWrevue_225x290.indd 1 19.11.2010 15:41:51 gurmán vinobraní Požehnaná doba V životě muže existují data, na která není radno zapomínat. Například koupě prvního a posledního BMW. Dále datum narozenin manželky, milenky, dětí, případně šéfa. Po zkušenostech ze svého pobytu v jihomoravské vesnici Rakvice jsem takřka přesvědčen o tom, že v kalendáři každého z nás by neměl chybět termín vinobraní. A nejen proto, že ve víně je pravda! 28 BMW revue 4/2010 028-32_vinobrani.indd Odd1:28 29.11.2010 20:37:57 Oldřich Michlovský Ve stopách stařečků Těžko na cvičišti… Průvodcem našeho magazínu mnohdy spektakulární a vždy bohulibou činností, jakou sběr vinné révy a její následné uvedení do kapalného stavu nepochybně je, byl majitel společnosti Víno Rakvice Oldřich Michlovský. Jedná se o velmi svérázného muže libujícího si v důkladné osobní kontrole všeho, co s vinobraním souvisí. Během svého pobytu v Rakvicích jsem záhy pochopil, že co se vína týče, není radno se jeho příkazům vzpouzet. Má v merku snad každý metr ze svých deseti hektarů, které dají každoročně kolem 100 000 lahví vína. Přímo s posvátnou úctou vyslovuje slovo „stařeček“. Není se čemu divit, ten jeho, v tomto případě stařeček a pradědeček v jedné osobě, totiž začal pěstovat víno v roce 1886 a svému pravnukovi mimo jiné odkázal vinici Krefty. Jak jsem byl poučen, jedná se o mimořádnou vinici s jihovýchodní expozicí. Nezpochybnitelná výhoda její strategické polohy spočívá v tom, že na vinici svítí hned po ránu sluníčko, a hrozny tak nevymrzají. „Z 60 % máme bílé odrůdy. Mezi nejoblíbenější patří pálava, aurelius, malverina, veltlínské zelené, veltlínské červené rané, muškát moravský. Nově jsme vysadili hibernal,“ říká majitel vinic. „Z modrých odrůd jsou nejvíce zastoupeny svatovavřinecké, rulandské modré a frankovka. Poslední dobou stoupá obliba růžového vína, které se vyrábí z modrých odrůd. Všeobecně se dá říci, že víno je u nás hodně závislé na počasí, proto se vinaři zbavují náchylných odrůd. A tak z trhu mizí například neuburské.“ Přestože autor tohoto výroku, slavný ruský vojevůdce Suvorov, preferoval podle všeho před vínem vodku, jeho slavný citát o tom, kterak důkladná příprava usnadní samotný boj, platí pro vinaře dvojnásob. Přestože jsem vinice Oldřicha Michlovského navštívil v okamžiku finiše letošní- ho vinobraní, jeho mysl se zabývala vinobraním 2011. Jak mi později prozradil jeden z blízkých spolupracovníků, plánuje jeho šéf oslavy spojené s koncem vinobraní, po kterých následuje vždy den volna, pravidelně na pátek. Po víkendové rehabilitaci se začíná znovu pracovat s maximálním nasazením. Vinobraní totiž prakticky nikdy nekončí. BMW revue 4/2010 29 028-32_vinobrani.indd Odd1:29 29.11.2010 20:38:08 gurmán vinobraní „Ještě v průběhu října jsme uvedli na trh naše mladá vína Svaté Kateřiny. Tato je nutno ochutnávat a dumat nad tím, co šlo udělat lépe. Občas se jedná o hodně náročný proces, kterému se musí věnovat patřičný čas a pozornost,“ vysvětluje majitel a s úsměvem dodává, že k tomuto druhu přípravy je nutno se propracovat poctivou prací. Na mě by zbyly v případě zájmu podílet se aktivně na vinobraní příštího roku nejspíše lopata a rýč. Pokud bych se hodně snažil, mohl bych se možná podílet na hnojení. „Vinice se nesmí nechat ležet ladem déle než pár dní. Zvláště po roce, jako byl letošní, který se z hlediska počasí vůbec nevyve- dl. Konec jednoho vinobraní je spojen se začátkem toho dalšího. Na řadu přichází dohnojování, orání, kypření. Vinice musí dostat zásobní látky.“ Na důkaz svých slov mě majitel provádí vinicemi, které „shořely“. Pod tímto termínem se rozumí likvidace vinohradu jednou ze dvou plísní. Těch se báli i legendární stařečci v dobách, kdy vrtochy počasí nebyly ani zdaleka tak velké, jako je tomu dnes. Laicky řečeno, jedna z plísní napadá listy, druhá hrozny. Stařečci se obávali plísně listové, která letos zaútočila nečekaně v době dokvétání vinohradů. „Pro vinice platí to, co pro chlapa. Když je tvrdý a zocelený, nemůže nikdy dostat chřipku. Musí ale na své kondici systematicky pracovat,“ tvrdí Oldřich Michlovský. Na to, kterak systematicky pracovat na kondici, se raději neptám. Viděl jsem totiž film Bobule, ve kterém Václav Postránecký tvrdí, že kdo za život nevypil deset tisíc litrů, není vinař. A to se ještě na jihu Moravy pálí ovoce, v tomto případě meruňky. V nouzi poznáš vinaře Stejně jako v dalších oblastech lidského konání platí i pro vinaře slogan o tom, že skutečné mistrovství a pevnost charakteru se pozná v kritickém okamžiku. A letos jich bylo vzhledem k již konstatované nepřízni počasí hodně. A protože poručit větru a dešti nedokázali ani soudruzi ze zemí bývalého sovětského bloku, je zapotřebí rychlé reakce a schopnosti riskovat. „Obyčejně se dělá jeden postřik před zimou, druhý před květem. Letos bylo mizerné jaro. Chodil jsem po vinici a najednou mě osvítil duch svatý. Před květem jsem udělal dva postřiky, což mi zachránilo úrodu,“ říká vinař. „Jsou tady podniky, které hospodaří na 120 hektarech vinic. Vzhledem k tomu, že náklady na postřik jednoho hektaru dosahují 15 000 Kč, museli si nechat schválit vícenáklady. Mezi tím přišli o 80 % úrody. Menší vinaři hospodařící na svém jsou flexibilnější. Ostatně, nic jiného jim ani nezbývá.“ Další důležitým krokem, jehož provedení rozlišuje dobrého vinaře od toho průměrného, je tzv. „nařezávání oček.“ Každý keř vinné révy, jinak lianovité rostliny, má zhruba osmdesát oček, přičemž pod názvem očko se skrývá pupen. Každý keř obsahuje cca 80 oček a měl by při dobré konstelaci dát cca dva kilogramy kvalitních hroznů. Za tímto účelem musí vinař provést na základě vlastních zkušeností a citu tzv. reduktivní řez. Na jeho konci zůstane na keři osm až dvanáct oček. Tyto je schopen keř utáhnout, výsledkem jsou hrozny vysoké cukernatosti. V době budování rozvinuté socialistické společnosti se naopak na redukci oček příliš nehledělo, jednoznačný cílem byla kvantita. Vždyť řepného cukru na doslazení vína bylo dost, s následným bolehlavem si soudruzi nedělali těžkou hlavu. V současné době kvalitu garantuje Vinařský zákon z roku 1995. Nicméně pokud se snad někomu stýská po době před více než dvaceti lety, může takto učinit prostřednictvím některé z litrových lahví. „Legendám“ jako Ostravský kahan se však v dnešní době hned tak něco nevyrovná. Pokud teploty v lednu a únoru nespadnou dlouhodobě pod minus dvacet pět stupňů Celsia, začínají vinaři v dubnu sledovat velmi pečlivě předpovědi počasí. Od konce května do poloviny června totiž probíhá květenství, po kterém se dělají odhady kvality produkce. Pakliže je ovšem do této doby nad míru deštivo, hrozí, že jednotlivá poupata rozkvetou v jinou dobu, což se posléze projevuje na různé kvalitě hroznů. Když se houbař raduje… Spolehlivým barometrem kvality produkce vína je i četnost návštěv houbařů v lesích. Pakliže totiž přeje počasí sběratelům hub, vinař zoufá. „Kombinace vlhka a horka je pro víno velmi zrádná, neboť nahrává plísním,“ říká Oldřich Michlovský. 30 BMW revue 4/2010 028-32_vinobrani.indd Odd1:30 29.11.2010 20:38:29 Oldřich Michlovský se synem Zároveň tak vysvětluje, proč je letošní rok považován v tomto ohledu za jeden z vůbec nejhorších. Na druhé straně, vegetačně opožděný rok automaticky nezabraňuje možnosti vzniku některých pořádných vín. Jen jich bude méně než například v loňském roce, který byl naopak extrémně bohatý na cukry. „Letos byl tlak na plísně, někteří vinaři byli natolik rozhození z různých předpovědí poča- sí, že udělali taktickou chybu a začali sbírat vína předčasně. Prakticky měli sklizeno do poloviny října, což já osobně považuji za velkou chybu, která se pochopitelně podepíše na kvalitě produkce. Všechno je to o zkušenosti, odhadu, citu.“ První skutečně sofistikovaný odhad přichází v okamžiku, kdy se na keřích objeví první hrozny, tedy v červenci a srpnu. „Pokud pak nepřijdou extrémní výkyvy počasí, odhady se tak z 80 % naplní. Zkušený vinař se podívá na bobule, a ví. Kromě toho existují různé technické pomůcky na měření cukernatosti. Nejpřesnější je nástřel, kdy se dají do kýble bobule z jednoho keře a klasicky se pomačkají a mošt analyzuje. Při ideálních podmínkách váží hrozen 250 gramů. Když se nedaří, má při stejném počtu bobulí gramů 100,“ vysvětluje moravský vinař. Letos bez krádeží Začátek vinobraní si každý z vinařů určuje sám. Zpravidla začíná koncem září a počátkem října. Před desítkami let platilo, že pokud se tzv. „zarazila hora“, nesměl do vinice ani majitel. Jednalo se však o dobu zkušených hlídačů vinic, zatímco dnes je tento post svěřován lidem bez patřičného vztahu k majetku druhých. A tak se v letech minulých stávalo, že vinař dorazil na hlídaný vinohrad a se BMW revue 4/2010 31 028-32_vinobrani.indd Odd1:31 29.11.2010 20:38:39 gurmán vinobraní zpracování hroznů je nezbytné změřit nejdříve jejich cukernatost, zapsat kilogramy a konkrétní vinici. Státní kontrolor poté potvrdí veškeré údaje. Víno se pak dělí na jednotlivé kategorie. Od jakostního po ledové. Jakmile je hotové, přicházejí degustátoři, kteří uznají, případně neuznají, zdali víno odpovídá konkrétní kategorii, ve které je deklarováno. Ještě se mi to nikdy nestalo, leč existují případy, kdy víno z kategorie pozdní sběr bylo zařazeno mezi jakostní. Obráceně to ale není možné. Z jakostního vína výběr z hroznů neuděláte,“ popisuje Oldřich Michlovský. Konec vinobraní je dán zpracováním, nikoli ustřižením posledního hroznu. Poté slušný majitel vinice svolá všechny ty, kteří se na vinobraní podíleli, a následuje oslava. Jak již bylo napsáno, nejlépe v pátek. Mladá vína válcují beaujolais Ačkoli skončilo vinobraní před měsícem a s jeho výsledky se tedy budeme moci seznámit blíže v příštím roce, jsou poslední roky v Česku ve znamení tzv. mladých vín. Loni se jich prodalo přes milion litrů, což mnohonásobně předčí domácí spotřebu legendárního francouzského beaujolais. Zatímco však čeští a moravští vinaři sází na vína svatomartinská, Víno Rakvice uvádí na trh vína Svaté Kateřiny. Na trhu jsou od 20. října, poslední láhev loňského ročníku se prodala letos na jaře. Jedná se o vína určená ke konzumaci do jednoho roku. „Hrozny sbíráme o něco dříve. Technologické postupy jsou určeny tak, aby vína měla osobitý charakter. Musí působit lehce, mít kolem 11 % alkoholu,“ objasňuje Oldřich Michlovský. „Vyrábějí se z pěti odrůd – muškát moravský, veltlínské červené rané, modrý portugal, svatovavřinecké a rulandské modré rosé. Mladá vína mají podle mého názoru vzhledem k domácím klimatickým podmínkám velký potenciál. Nevím, jak ostatní vinaři, ale jsem přesvědčený o tom, že v tomto segmentu můžeme směle konkurovat vinařským velmocím.“ foto Pavel Vítek Petr Bošnakov zděšením konstatoval, že vinobraní pro něj právě skončilo. Kdosi cizí totiž očesal, mnohdy za bedlivé asistence nevědoucího hlídače, jeho úrodu. V rámci zachování objektivity je ovšem nutno říci, že letos, zřejmě vzhledem ke špatným prognózám, se hrozny nekradly. Mimochodem, v některých ryze vinařských zemích v čele s Francií se vykrádáním vinic zabývá organizovaný zločin. Pokud hrozny zůstaly, může se jejich majitel pustit do vinobraní. Z bílých jsou jako první na řadě odrůdy irsai oliver, muškát moravský, veltlínské červené rané. Nejvíce času se naopak dopřává tramínu, sauvignonu či hibernalu. Z modrých odrůd se začíná modrým portugalem, pak přicházejí na řadu frankovka, vavřinec, rulandské modré… Hrozny se pochopitelně sbírají ručně. Poté se odvezou na místo zpracování, kde se melou, nakvášejí a lisují. Mošt z lisovaného rmutu je nutno začeřit, filtrovat. Dle odrůdy, kvality a vyzrálosti je možné začít po Novém roce s lahvováním. „Při 32 BMW revue 4/2010 028-32_vinobrani.indd Odd1:32 29.11.2010 20:39:01 @ɑɄϵȨȬɜȐXʂȽɄȃȐɨ ȨɜǸȵɕȰˌȹɉɄȣɄȇȵ̈ 50 LET ITALSKÉHO DESIGNU Od roku 1959 navrhujeme a vyrábíme obývací prostory, které vyjadřují krásu, harmonii a komfort. Navštivte obchod Natuzzi a nechte se inspirovat naším konceptem italského životního stylu. Nyní Vám nabízíme dárek pod stromeček v podobě luxusního modelu Relevé v kůži kat.15 za 84 792Kč* původní cena 105 990Kč. *Nabídka je časově omezena od 8.11. do 19.12.2010 nebo do vyprodání zásob. Pohovka je k dispozici k okamžitému odběru. NATUZZI OBCHODY: V Jámě 3, Praha 1, Tel.: 224 162 056 Rubín Office Centre, Pobřežní 50/52 , Praha 8, Tel.: 296 579 410 Soho Interiérové Centrum, Svratecká 989, Brno-Modřice, Tel.: 547 213 682 NATUZZI GALERIE: Budova IBC, Příkop 4, Brno, Tel.: 545 176 231 technika 25 let xDrive Čtvrt století trakce Ne, BMW nebylo prvním, kdo přinesl pohon všech kol do osobních automobilů. Tento primát patří především značkám Jensen a Subaru. Nicméně mnichovská automobilka se velkou měrou během posledních 25 let, kdy modely s pohonem 4x4 vyrábí, zasloužila o to, že s pohonem všech kol může být i zábava. Jak to tedy všechno bylo? Pohon všech kol měl v roce 1985 premiéru v BMW 325i Allrad, zanedlouho přejmenovaném na 325iX 34 BMW revue 4/2010 034-36_25let_xDrive.indd Odd1:34 30.11.2010 17:12:20 Pohon zadních kol je sám o sobě z pohledu dynamiky i komfortu ideální koncepcí, protože je nejen schopný přenést i vysoký výkon na vozovku, ale současně při tom nabídnout spoustu emocí. V reálném životě však mohou nastat situace, kdy se i zadní pohon může dostat v otázkách trakce do úzkých. Jelikož BMW neustále hledá nové směry vývoje, tak se počátkem osmdesátých let, stejně jako některé další značky, zaměřilo i tímto směrem. Výsledkem byla v roce 1985 premiéra prvního osobního BMW s pohonem všech kol – typ 325iX. Pohon všech kol tedy právě letos slaví ve vozech modrobílé značky čtvrt století existence. Ono samozřejmě není náročné postavit samotný systém pohonu všech kol – ten již v té době běžně používaly například terénní automobily. V případě osobních vozů je ale důležité, aby se podařilo jeho vrozená negativa tak účinně potlačit, že je přebije právě zvýšená trakce. O jakých slabých stránkách je řeč? Především o chování v zatáčkách, které je obecně s pohonem všech kol topornější, řízení postrádá díky hnacím silám cit, zvyšuje se hmotnost automobilu, ale současně jsou také citelně vyšší setrvačné síly hnacího ústrojí rozvádějícího sílu motoru ke kolům. Již od počátku vývoje svého prvního osobního 4x4 se proto BMW soustředilo především na to, že výsledný vůz musel být typickým BMW také z pohledu jízdních vlastností. Byl proto zvolen na svoji dobu velmi vyspělý, mechanicky a zcela autonomně fungující systém se samosvorným mezinápravovým a zadním diferenciálem. Středový diferenciál byl navíc asymetrický, takže k předním kolům posílal 37 procent točivého momentu motoru. Za zadní nápravu tedy zbývalo 63 procent. Tímto řešením se zajistilo potřené zvýšení trakce, ale současně také omezení výše zmíněných negativních účinků, které se projevují v běžných systémech 4x4 s rozdělením točivého momentu v poměru 1:1 mezi přední a zadní nápravu. Automobil, který byl pomocí viskózní spojky ve funkci závěru diferenciálů schopen měnit poměr síly mezi přední a zadní částí vozu, byl naladěn tak, aby v blízkostí svých limitů ukázal typickou snadno kontrolovatelnou přetáčivost. První generace pohonu všech kol se dodávala nejen do sedanu řady 3, ale také do kupé a kombi. K dispozici navíc byla nejen s manuální, ale také se samočinnou převodovkou. A tak, i přesto, že byla spojována výhradně s 2,5litrovým šestiválcem o výkonu 170 k, v nabídce bylo šest různých provedení. Až do roku 1993 se prodalo přibližně 30 tisíc těchto vozů. Vyspělý, již elektronicky řízený pohon všech kol v BMW 525ix První propojování I přesto, že první generace pohonu všech kol se pyšnila vyspělým systémem, který zaručoval pro tehdejší vozy s pohonem všech kol neobyčejnou obratnost, u BMW neusnuli na vavřínech a v roce 1991 představili jeho druhou generaci. Až do roku 1995 se vyráběla v modelu 525ix a jednalo se o systém, který na dlouhý čas předběhl svoji dobu. Již před ním sice mělo například Porsche 959 elektronicky řízený pohon všech kol měnící aktivně rozdělení točivého momentu mezi nápravy, avšak v BMW 525ix se podobný systém dostal také mezi „běžné“ automobily. Ve zkratce řečeno byl systém 4x4 tohoto BMW postaven na základě původního 325iX, avšak použitá rozvodovka uprostřed a diferenciál vzadu měly elek- Schéma propojení pohonu 4x4 v BMW 525ix tronicky ovládanou svornost. Pohon všech kol tak upravoval svoji činnost podle rychlosti otáčení jednotlivých kol, pozice škrtící klapky a brzdového pedálu. Standardní rozdělení síly motoru v poměru 36:64 se tak mohlo plynule měnit podle aktuální jízdní situace. Zatímco činnost rozvodovky měla na starost elektromagneticky ovládaná lamelová spojka, závěr zadního diferenciálu byl ovládán hydraulicky. V obou případech mohly závěry pracovat zcela plynule v rozpětí nula až 100 procent. Z jízdního pohledu se tedy jednalo o velmi specifický vůz, který v otázkách trakce a současně dynamiky hledal na reálných silnicích jen těžko přemožitele. Relativně vysoká cena (v roce 1991 stál o 7800 marek více než 525i za 55 200 DM) však způsobila, že se modelu 525ix prodalo jen přibližně 10 tisíc kusů. Zjednodušení a rozšíření Zřejmě právě značná technická náročnost prvních dvou generací pohonu všech kol, a s tím související cena, stejně tak jako vývoj v oblasti stabilizačních systémů vedl BMW k tomu, že další generace 4x4 byla jednodušší. Objevila se na trhu až v roce 1999 BMW revue 4/2010 35 034-36_25let_xDrive.indd Odd1:35 30.11.2010 17:12:32 technika 25 let xDrive spolu s příchodem prvního BMW X5 a následně se zabydlela od roku 2000 také v útrobách tehdejší řady 3 (E46). Čtyři roky tak BMW opět nevyrábělo žádný jiný vůz než se zadním pohonem. Tehdejší pohon všech kol však nemohl být jednodušší. Byl tvořen trojicí otevřených planetových diferenciálů s rozdělovacím poměrem mezi nápravy 38:62. Jelikož tento systém z podstaty fungování diferenciálu automaticky posílá nejvíce výkonu na kolo s nejmenší trakcí, bylo potřeba jeho činnost usměrňovat. To měl na starosti výhradně stabilizační systém DSC a jeho další přidružené funkce. BMW vyzdvihovalo především ADB-X a HDC. První z nich je rozšířeným protiprokluzovým systémem, který prokluzující kolo pomocí brzdy zpomalí, a tím prostřednictvím diferenciálu přenese sílu motoru na druhé kolo, případně druhou nápravu. Pro funkci ABD-X se používá též označení elektronický závěr diferenciálu. Systém HDC byl tehdy novinkou a BMW jej převzalo od značky Land Rover, kterou tehdy vlastnilo. Jednalo se o systém usnadňující sjíždění příkrých svahů pomocí řízené činnosti brzdové soustavy. Z dnešního pohledu se zdá, že BMW si právě tímto systémem poněkud pošramotilo svoji pověst na poli automobilů 4x4, protože fungování této „čtyřkolky“ se v náročnějších podmínkách nemohlo rovnat konkurenčním systémům s mechanickými závěry diferenciálů. A to i přesto, že na suchu se tento pohon všech kol jevil jako velmi příjemný a eliminoval jinak v té době typickou těžkopádnost vozů s pohonem všech kol. Další propojování, tentokrát komplexní U BMW si zřejmě byly určitého zaváhání vědomi, a tak již v roce 2003 představili vyspělý, elektronicky řízený pohon všech kol xDrive. Stalo se tak v tehdy nové první generaci BMW X3 a současně také v modernizovaném modelu X5. BMW tedy začalo tam, kde v roce 1995 skončilo. Navrhlo totiž aktivní pohon všech kol, který během jízdy neustále mění rozdě- Centrem systému xDrive je velmi rychlá elektronicky řízená lamelová spojka, která řídí míru připnutí kol přední nápravy. Výsledkem je aktivní stálý pohon všech kol. lení síly motoru mezi nápravy podle aktuální trakce a jízdní situace. Vtip činnosti pohonu xDrive spočívá již od prvopočátku v tom, že účinně spolupracuje se stabilizačním systémem podvozku a jeho fungování je extrémně rychlé. Díky tomu je jeho projev de facto proaktivní, protože je schopen svoji činnost upravovat s předstihem. Když například řidič intenzivně sešlápne plynový pedál, pohon xDrive na to zareaguje větším sevřením elektronicky řízené lamelové spojky. A jelikož je schopen ji 100procentně uzavřít během pouhých 100 ms a reakční čas motoru je přibližně dvojnásobný, je zřejmé, že je připraven s předstihem. Standardní systémy, a to včetně těch mechanických, by reagovaly uzavřením diferenciálu nebo elektronicky řízené lamelové spojky až po rozjezdu a rozpoznání prokluzu kol. Systém xDrive je tak schopen díky své rychlosti předcházet svým účinkem stabilizačnímu systému, čímž se dosahuje zvýšení dynamiky při jízdě na limitu a v jeho blízkosti. Pohon všech kol xDrive se postupně rozšířil i do dalších modelových řad 3, 5, 7, X1 a X6. Nicméně i když z funkčního pohledu vypadá stále stejně, prošel během času postupným vývojem. V modelu X6 a následně i X5 M a X6 M mu přibyl aktivní zadní diferenciál Dynamic Performance, který dokáže aktivně měnit rozdělení točivého momentu mezi kola zadní nápravy. Jedná se tak o další aktivní prvek schopný ovlivňovat jízdní dynamiku. V nových modelech BMW systém xDrive poněkud pozměnilo. Tyto změny se ale týkají především dokonalejší regulace činnosti na základně přesnějších vstupních údajů a rychlejšího fungování celého systému. Namísto snahy o přísně neutrální projev došlo k tomu, že systém při zachování vyhledávané stability a trakce upřednostňuje zadní kola. Tím se dosahuje hravějšího projevu a možnosti citlivějšího ovládání, kterými se modely xDrive přibližují svým protějškům se zadním pohonem. Spolu s tím se objevuje i nová funkce Performance Control, která v zatáčkách mírně přibrzďuje vnitřní zadní kolo, a tím zlepšuje ochotu k zatáčení. Aby řidič toto přibrzdění nepoznal, dojde k současnému mírnému zvýšení výkonu motoru. V současnosti je ve světovém měřítku každý čtvrtý prodaný vůz BMW vybaven pohonem všech kol xDrive. Je nesporné, že zejména v nových generacích dokáže nabídnout velmi zajímavý druh radosti z jízdy, který se opírá především o dojem značné stability. Přínosem je samozřejmě i prvotřídní trakce za jakkoliv zhoršených podmínek. Jedná se tedy o zajímavou alternativu ke standardnímu pohonu zadních kol, která s malou přestávkou existuje již 25 let. foto archiv Petr Hanke 36 BMW revue 4/2010 034-36_25let_xDrive.indd Odd1:36 30.11.2010 17:12:47 téma spisovatelé Nejlépe placení spisovatelé světa I v době multimediálního šílenství lidé nezapomněli číst knihy. Přestože počet prodaných výtisků v celém světě v poslední době znatelně poklesl, jsou autoři, kteří si na nepřízeň svých čtenářů rozhodně nemůžou stěžovat. Svědčí o tom přinejmenším žebříček nejlépe vydělávajících spisovatelů světa, který vydává každoročně americký časopis Forbes. Vyplývá z něj, že pokud se mezi tuto literárnější elitu chcete dostat, musíte začít psát anglicky a umět si hodně vymýšlet. Kde jsou ty časy, kdy byl nejlépe placeným spisovatelem Ernest Hemingway. V současnosti není na vážnou literaturu čas - frčí detektivky a thrillery, žánr fantasy, milostné romány a... Harry Potter. Ostatně britská spisovatelka J.K. Rowling je vůbec nejlépe placenou spisovatelkou všech dob. Dosud si údajně vydělala asi jeden a čtvrt miliardy dolarů. Žebříček nejlépe vydělávajících autorů za uplynulý rok (1. červenec 2009 – 30. červen 2010) je následující: 38 BMW revue 4/2010 1. James Patterson (65), 75 milionů dolarů Za rok napíše dvě až tři knihy, ale jak sám říká, nápadů má stále víc, než může sepsat. Není jen autorem textů, své knihy si dokonce ilustruje a spolupracuje na jejich grafické úpravě. Napsal sérii knih s detektivem/psychologem Alexem Crossem, z nichž například dvě byly zfilmovány v hlavní roli s Morganem Freemanem. Další řadou jsou příběhy „Woman´s Murder Club“ (Ženský vyšetřovací klub). Na základě těchto románů vytvořila americká televizní stanice ABC seriál. Jedním z producentů je taky James Patterson, takže jeho příjmy z televizních práv značně převyšují jeho honoráře za literaturu. V češtině vyšly od něj například tyto knihy: Osmé doznání, Oko za oko, Sedmé nebe, Výstraha, Thriller. 2. Stephanie Meyer (37), 40 milionů dolarů 3. Stephen King (63), 34 milionů dolarů Autorka úspěšné upírské ságy Stmívání se narodila v Connecticutu, ale od čtyř let žije v Arizoně. Je patnáct let vdaná a má tři syny. Dlouho psala tajně do šuplíku a publikovat začala teprve v roce 2005. Její prvotina Stmívání byla označena v USA za nejlepší literární debut roku. Příběh o sedmnáctileté Isabelle Swanové, která se zamiluje do svého spolužáka upíra Edwarda Cullena, si získal okamžitě přízeň čtenářů. Kniha byla vzápětí přeložena do 37 různých jazyků a prodalo se jí více než 25 milionů výtisků. Následovaly další díly, až vznikla celá pentalogie – Nový měsíc (česky 2006), Zatmění (2007) a Rozbřesk (2008) a Krátký druhý život Bree Tannerové. Literární předloha byla taky úspěšně zfilmována. Jeden z nejproduktivnějších a čtenářsky nejúspěšnějších autorů současnosti. Řada jeho knih a povídek byla zfilmována. Mezi jeho slavná díla patří knihy Carrie, Osvícení, Mrtvá zóna a série Temná věž. Než se prosadil jako spisovatel, trvalo mu to dlouhých patnáct let, během kterých usilovně psal a zároveň vyučoval literaturu na několika univerzitách. Teprve když dostal honorář za filmová práva k románu Osvícení, mohl si dovolit jít takzvaně na „volnou nohu“. Přestože je velmi dobře finančně zajištěn, žije velice skromně s manželkou a třemi dětmi (je už trojnásobným dědečkem) v domku na Floridě. 4. Danielle Steel (63), 32 milionů dolarů Spisovatelka romantické literatury, pro kterou se u nás vžil výstižný název „červená knihovna“. Steelová pocházející z bohaté rodiny evropského původu (otec byl Němec, matka Portugalka) strávila většinu svého dětství ve Francii, kde ji rodiče brávali na večírky a společenské akce, a tak jí dali příležitost pochytit zvyklosti a životní styl bohatých a slavných, což později zúročila ve svých románech. Je neuvěřitelně produktivní – ročně napíše a vydá tři i čtyři knihy, které vycházejí po celém světě v obrovských nákladech. Dodnes prý prodala si 700 milionů knih. Žije střídavě v San Francisku a na jihu Francie. Byla pětkrát vdaná a má šest vlastních a tři adoptivní děti. BMW revue 4/2010 39 téma spisovatelé 5. Ken Follett (61), 20 milionů dolarů 6. Dean Koontz (65), 18 milionů dolarů Autor úspěšných thrillerů a historických románů pochází z Walesu. Začínal jako novinář v Cardiffu a pak v Londýně. První knihu vydal ve svých 25 letech pod pseudonymem a měla poměrně slušný úspěch. Skutečnou slávu mu přinesl až román Oko jehly (1978). Následovala řada úspěšných románů, například Klíč k Rebece (1980) nebo Muž s podivnou minulostí (1982), jimiž se zařadil mezi uznávané autory populární literatury. Posledních více než deset let se věnuje také románům z anglické historie. Úspěšný autor thrillerů pochází z Pensylvánie. Jeho dětství bylo silně poznamenáno otcovou psychickou chorobou. Vystudoval pedagogiku a krátce učil na střední škole. Ve volném čase začal psát svůj první román Star Quest, který vydal v roce 1968. Trvalo mu ale dalších dvanáct let, než se mu podařilo prorazit románem Šepoty (1980). Mezitím se živil nejrůznějšími literárními zakázkami, psal dokonce pod pseudonymem i pornografické příběhy. S manželkou Gerdou žijí v Kalifornii, kde se taky odehrává většina jeho příběhů. 7. Janet Evanovich (67), 16 milionů dolarů Začínala psát ve třiceti letech jako žena v domácnosti. Nejdřív to zkoušela s milostnými příběhy a pak objevila postavu obchodnice s dámským prádlem Stephanie Plum, která se dá na dobrodružnou kariéru lovkyně lidí, kteří se skrývají před spravedlností. Česky vyšly například knihy Od desíti k pěti, Čtyřka na zabití, Než bys do tří napočítal, Dvakrát měř a jednou řež, Pokušitel, Za všechny Prachy, Lovkyně zločinců. 8. John Grisham (55), 15 milionů dolarů Vystudovaný právník začínal jako obhájce a později se dal i na politickou dráhu – byl zvolen do mississippské Sněmovny reprezentantů za Demokratickou stranu, kde po dvě funkční období zastupoval své voliče (do roku 1990). Píše každý rok jednu úspěšnou knihu za druhou. Největší čtenářský ohlas měly romány Firma (1991), Případ Pelikán (1992), Klient (1993), které byly všechny úspěšně zfilmovány. 40 BMW revue 4/2010 9. Nicholas Sparks (44), 14 milionů dolarů 10. J.K. Rowling (45), 10 milionů dolarů Jeden z nejúspěšnějších amerických spisovatelů současnosti je autorem třinácti románů, z nichž tři se dočkaly velice úspěšné filmové podoby (Zápisník jedné lásky, Vzkaz v láhvi a Dlouhá cesta). Jde převážně o romantické příběhy, které většinou nemají úplně šťastný konec. Rodák z Omahy v Nebrasce studoval na katolické univerzitě Notre Dame a svůj první román vydal před 14 lety. S manželkou a pěti dětmi žije v městě New Bern v Severní Karolíně. Jeho knihy byly přeloženy do 35 jazyků, včetně češtiny. Na konci desítky nejlépe vydělávajících se ocitla jen proto, že v minulém roce nevydala žádnou knihu a prodej suvenýrů s potterovskou tematikou, na nichž má svůj podíl, nešel kvůli hospodářské krizi právě nejlépe. Přesto je stále právem považována za nejbohatší literátku světa. Tvrdí se o ní, že alespoň na čas odtrhla děti od obrazovek počítačů a vrátila je do světa literatury. O čarodějnickém učni Harry Potterovi napsala sérii sedmi knih a před třemi lety prohlásila, že s touto postavou definitivně končí. V letošním roce ovšem připustila, že by se k Harrymu ráda vrátila. Spekuluje se, že už teď píše jeho další příběhy. J.K. Rowling žije se svým manželem a třemi dětmi na zámku ve Skotsku. Ve volném čase se věnuje zejména charitativním projektům. Procenta a čísla Všichni tito autoři mají se svými nakladateli exkluzivní smlouvy, které připravují oběma stranám nejlepší právníci. Na vztahu autor-nakladatel totiž do značené míry závisí úspěch literárního díla u čtenářů. Špatný nakladatel dokáže zničit i toho nejlepšího spisovatele, zatímco dobrý nakladatel může pomoci i průměrnému dílu. A literatura je dnes velký byznys. Zatímco neznámí a začínající spisovatelé se musí zpravidla spokojit s autorskou smlouvou, na jejímž základě jim náleží pevně stanovený honorář, úspěšnější autoři dostávají procenta z prodaných výtisků (mezi 10-20 procenty). Někdo spočítal, že díky tomu si J.K. Rowling přišla za jediný den na neuvěřitelných 22 milionů dolarů. Knihy Harry Potter a Relikvie smrti se totiž v den uvedení na trh prodalo rekordních 11 milionů výtisků, z nichž autorce připadly přibližně asi dva dolary za kus. Nakladatelé si některé autory doslova hýčkají. Je běžné, že slavným jménům vyplácejí milionové zálohy na knihy, které ještě nejsou ještě ani ve stadiu rukopisu. Svým způsobem si je tak zavazují k další spolupráci. Ale všechno má své meze. Když letos Janet Evanovich požádala své nakladatelství (St. Martin Press), aby jí vyplatilo jednorázově padesát milionů dolarů (potřebovala uhradit dlužné daně a penále), ti odmítli. Naštvaná autorka s nimi vypověděla smlouvu a přešla ke konkurenci. Podepsala za nezveřejněnou sumu novou smlouvu na čtyři knihy s nakladatelstvím Random House, které se zavázalo, že bude podporovat i vydávání knih autorky na takzvaných „nových distribučních formátech“. Těmi jsou míněny zejména takzvané „audio knihy“ distribuované na CD, případně na internetu ve formátu Mp3 a elektronické knihy pro stále populárnější čtečky a iPady. Papír končí, přicházejí čtečky Prodej papírových knih celosvětově klesá právě v prospěch těchto nových médií. Už teď je jisté, že role nakladatelství se v procesu vydávání literárních děl značně změní. Před deseti lety šokoval internetový a literární svět Stephen King, když začal jako úplně první zveřejňovat svůj nový román The Plant na pokračování na internetu. Čtenáři měli platit za stažení každého nového pokračování jeden dolar. Byl to geniální nápad, jenže úspěšný autor zapomněl na internetové piráty. Ti začali šířit pokračování knihy na internetu zdarma. Po šesti kapitolách tak King svůj průkopnický pokus vzdal a kniha nebyla nikdy dokončena. I přes tento neúspěch je už teď jasné, že budoucnost literatury, zejména té populárnější, je právě v elektronických médiích. Velkým zdrojem příjmů úspěšných autorů jsou rovněž filmová a televizní práva. Zejména autoři thrillerů a detektivek už usedají k psacímu stolu s tím, že jejich příběh musí být dostatečně akční a zároveň sevřený, aby se dal snadno převést na filmové plátno. Někteří autoři otevřeně přiznávají, že si své postavy představují už jako jednotlivé konkrétní herce. O to je pak pro ně větší zklamání, když zjistí, že filmový režisér má úplně jinou představu. Práva na zfilmování úspěšného bestselleru se prodávají v řádech milionů dolarů. J.K. Rowling údajně inkasovala za poslední filmové díly Harry Pottera pokaždé 20 milionů dolarů, běžný honorář se pohybuje od dvou do pěti milionů. Miliony až po smrti Z neanglicky píšících autorů se mezi nejlépe placené literáty podaří někomu proniknout jen výjimečně. Naposledy se to podařilo švédskému autorovi Stiegu Larssonovi s jeho veleúspěšnou trilogií Milénium (Muži, kteří nemají rádi ženy, Dívka, která si hrála s ohněm a Dívka, která kopla do vosího hnízda). Dosud sedmadvacet milionů prodaných knih a filmová práva vynesla autorovi v průběhu posledních pěti let asi 45 milionů dolarů. Stieg Larsson z nich však nemá nic, pouze jeho dědicové. Zemřel na srdeční zástavu totiž o měsíc dřív, než vůbec vyšla jeho první kniha. A jak jsou na tom nositelé Nobelovy ceny za literaturu? I když toto prestižní ocenění pomáhá prodeji autorských práv do zahraničí, jde přinejmenším o řád nižší částky. Odhaduje se, že letošní laureát Peruánec Mario Vargas Llosa si může díky této ceně přijít v průběhu příštích let celkem asi na 10 milionů dolarů. Což rozhodně není zanedbatelné, nicméně autorka nepochybného literárního škváru Danielle Steel tohle vydělá jen za několik měsíců. Z evropských autorů vážnější prózy patří k nejlépe placeným opět ti anglicky píšící - Salman Rushdie (asi 3 miliony dolarů za knihu) nebo Nick Hornby. Všeobecně platí, že „populárnější“ literatura se prodává mnohem lépe než beletrie a tomu taky odpovídají honoráře. A tak rada pro začínající autory zní: naučte se dobře anglicky a nechtějte napsat generační román! foto archiv -jm- BMW revue 4/2010 41 historie BMW 1602 Kavárenský speciál Krásné BMW 1602 v zářivé barvě Inka Orange není zavřené v garáži, ale naopak majitele těší svými vlastnostmi kdykoliv na ně má chuť. Během sezony ho totiž používá ke každodennímu ježdění. Starý dvoudveřový vůz má pro něho více charakteru než mnoho současných automobilů. Pan Kučera již zachránil mnoho starých BMW, oranžová 1602 nahradila v jeho garáži hýčkaný model E21 42 BMW revue 4/2010 042-44_BMW 1602.indd Odd1:42 30.11.2010 17:15:28 Kola dělají auto, původní 13palcové plechové disky proto nahradila pavučinová kola BBS o průměru 15 palců BMW 1602 je nástupcem tak zvané Neue Klasse (nové třídy), jak se v roce 1962 značila řada nových kompaktních sedanů. Celá řada vozů byla na svou dobu velmi moderní, auta měla nezávisle zavěšená kola (vpředu pomocí vzpěr McPherson), kotoučové brzdy na předních kolech a pod kapotou skvělý čtyřválcový motor, který samozřejmě poháněl zadní kola, tak, jak to má u BMW být. První se objevil model 1500, čtyřdveřový sedan, postupně přibyly další. V roce 1964 následoval model 1600, pak 1800, 2000 a nakonec vrcholné 2002 Turbo, které je dnes velmi ceněnou raritou. Nové sedany se brzy staly oblíbenými díky velmi dobrým jízdním vlastnostem, kladoucím velký důraz na zábavu za volantem. Model 1602 se poprvé objevil v roce 1966 a s jeho vznikem se pojí zajímavý příběh. Dvoudveřová varianta sedanu totiž vznikla na podnět amerického importéra BMW Maxe Hoffmana, který automobilku přesvědčil, že zákazníci by atraktivní dvoudveřovou karoserii ocenili. BMW se tehdy obrátilo na italského stylistu Giovanniho Michelottiho, který měl za sebou už design vozů jako Triumph Spitfire. Ten pro mnichovskou automobilku navrhl líbivou karoserii, kterou můžete obdivovat na obrázcích okolo. Vůz s motorem 1,6 litru o výkonu 85 koní se vyráběl od roku 1966 až do roku 1975, kdy byly tyto modely nahrazeny zbrusu novou první generací řady 3. Představený vůz z roku 1973 (první rok faceliftu, odlišuje se hranatými zadními světlomety, plastovou maskou a drobnými změnami v interiéru) neměl, jak vypráví jeho současný majitel Jan Kučera, jednoduchou cestu životem. Je vyučeným automechanikem, a ačkoliv nyní už u něj převládá kancelářská práce, svému koníčku v podobě starých BMW se vášnivě věnuje dál. Přivezl mnoho youngtimerů s mnichovským pasem, a když se jednou dozvěděl o oranžové 1602, věděl, že není cesty zpátky. Jak sám popisuje, vůz měl několik „nepodstatných much“. Chyběl mu třeba motor, převodovka, spojka a další díly byly poházené v kufru, auto bylo silně napadeno rzí, ale interiér byl kompletní a zachovalý. Nedalo se nic dělat, začala náročná renovace. Nejdříve ke klempíři do Praskoles u Berouna, mezitím shánění všech chybějících dílů. Následoval nový lak od lakýrníka z Ohrobce, který byl prací nadšen, neboť také vlastnil jednu oranžovou 1602. Sám pan Kučera poté vůz kompletoval, což byla trochu archeologická práce, neboť lakýrníci vnitřek vozu odstrojili a majitel doslova podle otisku šroubů dával interiér dohromady. Záhy také zjistil, proč se běh auta, o jehož historii předchozí majitel (zřejmě jen překupník) vůbec nevěděl, zastavil. Hlavní hřídel převodovky byla kompletně očesaná, nepoužitelná. Naštěstí se podařilo sehnat čtyřstupňovou skříň přímo v ČR od člověka, který do svého vozu instaloval pětistupňovou. A pan Kučera je tradicionalista, nesnesl by neoriginál, takže bylo jasné, že stejně to bude s motorem. Nabízela se sice zástavba téměř shodného motoru z novější trojky (E21), ale nakonec se v Norimberku našel za výhodných podmínek zre- Jednoduchý interiér sice příliš krásou nevyniká, ale potěší svou funkčností a prostorností BMW revue 4/2010 43 042-44_BMW 1602.indd Odd1:43 30.11.2010 17:15:58 historie BMW 1602 Čitelné jízdní vlastnosti dvoudveřového vozu a lehkost jeho ovládání dělají z 1602 svižného společníka při každodenním ježdění pasovaný motor přímo z modelu 1602. Snad si dokážete představit ten pocit, když byl konečně v autě a nažhavený majitel poprvé otočil klíčkem – a motor s chutí naskočil! Nakonec přišla řada na vylepšování, které by podtrhlo sportovní image vozu. Majitel nechtěl nijak rušit charakteristickou linii vozu, proto se rozhodl pouze pro dobové a originální doplňky. Čtyřválec s rozvodem OHC o objemu 1574 cm3 pohání přes čtyřstupňovou převodovku zadní kola Decentní spoiler od firmy Zender sehnal celkem rychle, ovšem byl na tři kusy a pan Kučera kvůli němu musel koupit celou nabouranou 1502, ale kdo by se pozastavoval nad detaily, že? Na kapotě se také posléze usadila gumová odtrhová hrana od firmy Kamei, používaná sériově pro vrcholné 2002 Turbo. Kuriózní byl také příběh audiosystému. Rádio „made in west germany“ totiž majitel získal v Mělníku společně se „žralokem“ 323i, kterého vykoupil na díly těsně před jeho smrtí sešrotováním. Jedinou neoriginální věcí na autě ale přesto zůstaly reproduktory, neboť v původním provedení byl jen jeden reproduktor v tunelu přímo pod rádiem. Jeden z předchozích majitelů namontoval do čalounění dva dobové reproduktory Blaupunkt, což se pan Kučera rozhodl zachovat. Třešničkou na dortu v interiéru je pak kromě přístrojové desky s otáčkoměrem (hodiny byly přece jen o něco nudnější...) dobový, kůží obšitý volant Alpina. Zbývala pouze kola, a ta, jak je známo, dělají auto. Po zralé úvaze a dlouhém rozhodování padla volba na sadu pavučinových BBS, kterým byly vyleštěné límce. Původní plechová 13palcová kola přece jen majitel nechtěl na svém autě zachovat a je třeba říci, že staré BBS skvěle sedí k ladné siluetě vozu. foto Michal Šafránek Antonín Příhoda Osud auta, které nemělo motor ani převodovku a bylo napadeno rzí, se díky úsilí pana Kučery v dobré obrátil BMW 1602 (1973) Motor čtyřválec OHC, jednokomorový karburátor Solex Objem 1574 cm3 Nejvyšší výkon 63 kW(85 k)/5700 min-1 Točivý moment 130 N.m/3500 min-1 Nejvyšší rychlost 159 km/h Hmotnost 940 kg 44 BMW revue 4/2010 042-44_BMW 1602.indd Odd1:44 30.11.2010 17:16:20 print 225x290 povinne ruceni.indd 1 16.11.10 15:25 téma uran Světlo na konci energetického tunelu? Žijeme v energeticky neklidné době. Na jedné straně všeobecně známý fakt, že zásoby dosavadních klasických zdrojů energie jako zemní plyn, uhlí a ropa nejsou nevyčerpatelné. Na straně druhé stále se zvyšující energetické potřeby průmyslu a obyvatelstva. Nelze se proto divit tomu, že v souvislosti s energetickou budoucností lidstva se v posledních letech hovoří stále častěji o uranu. 46 BMW revue 4/2010 046-50_uran.indd Odd1:46 29.11.2010 21:16:52 tí, za obyčejné teploty se dá kovat a válcovat. Po zahřátí se stává nejdříve křehkým, po dalším zvýšení teploty plastickým. Ve svých počátcích byl uran, který se na území starého kontinentu těžil především v Anglii a českém Jáchymově, používán k barvení skla a glazur. Uran a radioaktivita O pověst uranu jako „vraždícího prvku vzbuzujícího běs a hrůzu“ se jako první zasloužil Henri Becquerel, když v roce 1896 konstatoval radioaktivitu uranu. Na tento objev navázala pozdější dvojnásobná držitelky Nobelovy ceny Marie Curie-Sklodowská, která spolu se svým chotěm Pierrem Curiem izolovala z jáchymovské rudy polonium a radium. K dalšímu zlomovému okamžiku v historii lidstva došlo na počátku prosince 1942. Italský fyzik Enrico Fermi tehdy spustil na hřišti univerzity v Chicagu první jadernou řetězovou reakci. Nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1938, který uprchl kvůli své ženě židovského původu z fašistické Itálie do USA, vycházel při svém pokusu z faktu, že při štěpení atomu uranu se uvolňují rychlé neutrony, které jsou po zpomalení schopny štěpit další jádra uranu. Jeho tehdejší jaderný reaktor tvořilo 18 tun grafitových cihel, kadmiové tyče regulující rychlost reakce a čistý uran v roli paliva. Po úspěšné realizaci jaderné řetězové reakce byl Enrico Fermi přizván do projektu Manhattan, jehož nejzřetelnějším výsledkem bylo sestrojení a následné použití atomové bomby. Zdroj energie V posledních letech se o uranu hovoří stále častěji jako o energii 21. století. Byť při čtení podobných informací musí sveřepí ekologové zuřivě skřípat zuby, jedná se o velmi reálnou prognózu. Jedna uranová peleta o velikosti článku prstu ruky v sobě totiž skrývá energii rovnou 564 litrům ropy, 806 kubíkům zemního plynu či 806 Výzkumný reaktor OPAL v australském Lucas Heights 40 km jihozápadně od Sydney Dvojnásobná držitelka Nobelovy ceny Marie Curie-Sklodowská se svým chotěm Pierrem Curiem Pohled do historie Dějiny uranu se začaly psát roku 1789, kdy tento radioaktivní kov objevil lékárník a profesor chemie Martin Heinrich Klaproth. Jeho jméno se poté zapsalo do historie světové vědy rovněž v souvislosti s objevy zirkonia, titanu a telluru. Při svých výzkumech pracoval Klaproth s rudou z jistého saského dolu, kterou nejdříve vystavil působení kyseliny a poté zahřál. V čisté formě pak byl uran izolován v roce 1841 zásluhou francouzského vědce Eugene-Melchior Peligota. Nový kov byl pojmenován podle rovněž nově objevené planety Uran, jejímž „kmotrem“ se stal pro změnu řecký bůh Uran. Jednalo se o vůbec první prvek chemické soustavy, jehož název byl odvozen od planety. Později se tak stalo ještě v případě neptunia a plutonia. Uran je v čistém stavu stříbrobílý až šedý kov, který se na vzduchu pokrývá vrstvou oxidů. V případě jeho rozmělnění na prášek se stává samozápalným. Nevyznačuje se přílišnou tvrdos- BMW revue 4/2010 47 046-50_uran.indd Odd1:47 29.11.2010 21:17:26 téma uran Jaderná elektrárna Temelín kilogramům uhlí. Do nemalé míry se na zvýšeném zájmu o uran podepsaly rovněž nestabilní politické režimy v zemích, které jsou největšími producenty ropy, za všechny jmenujme Nigérii, Írán či Venezuelu. Uran tak nabízí v dnešních ekonomicky nejistých dobách cestu k vlastní energetické soběstačnosti. Ve srovnání s ropou Uranová ruda má podstatně delší „trvanlivost“, díky rozměrům se snadněji skladuje, přepravuje, a je tak spojen s menšími bezpečnostními riziky. Existují však i další důvody, díky kterým se tento kov těší ve stále větší míře pověsti strategické suroviny, jejíž význam stále narůstá. Přestože v posledních letech procházíme dobou ekonomicky velmi složitou, jedno je zřejmé. Poptávka po elektrické energii neustále stoupá. A jinak tomu hned tak nebude. Podle odborníků poroste spotřeba energie celosvětově o 3 % ročně. Nejvíce se na stále zvyšující poptávce po elektřině budou podílet Čína a Indie. V obou miliardových mocnostech má její spotřeba růst každý rok o 5 %. A to některé analýzy hovoří o tom, že v případě Číny a Indie se odborníci při svých odhadech drží hodně při zemi. Čínské oficiální zdroje se netají tím, že do roku 2020 by měly jaderné elektrárny nacházející se na jejím území zpětinásobit produkci elektrické energie. Indie není natolik konkrétní, již několik let ovšem zdůrazňuje své energetické priority v podobě výstavby atomových reaktorů. Velmi čitelná je v tomto ohledu naopak pozice USA. Jediná současná supervelmoc touží po energetické soběstačnosti. A američtí experti na tuto problematiku si velmi dobře uvědomují, že bez atomových elektráren to prostě nepůjde. Mimochodem, v USA sídlí společnost USEC, která sice nemá v náplni práce těžbu uranu, zabývá se však jeho zpracováním a dodáváním jaderného paliva výhradně domácím jaderným elektrárnám. Celkové světové zásoby uranu se odhadují na 22 miliard tun. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAE) se však zmiňuje o necelých šesti miliardách. Tento dosti podstatný rozpor v číslech je dán tím, že MAE bere v potaz pouze zásoby zmapovaných ložisek, v jejichž případě se cena za vytěžení jednoho kilogramu pohybuje pod hranicí 130 dolarů. Liší se i odhady toho, na jak dlouho si s uranem vystačíme. Optimistické zdroje hovoří o 260 letech, ty méně optimistické pak uvádí 85 let. Nutno však říci, že i při té nejméně optimistické prognóze je na tom uran lépe než konkurenční zdroje jako ropa (46 let) a zemní plyn (60 let). 48 BMW revue 4/2010 046-50_uran.indd Odd1:48 29.11.2010 21:17:29 Zatímco odhady se mohou pružně měnit, jedna věc je podle odborníků jistá. Doby, kdy uranové rudy obsahovaly 20 % uranu, jsou dávnou minulostí. Dnes jsme rádi i za rudy s obsahem 0.01 % uranu. A prý bude ještě hůř. Invaze atomových reaktorů V současné době je podle veřejně dostupných zdrojů na naší planetě něco přes čtyři sta jaderných reaktorů, přičemž dalších padesát se nachází ve stádiu výstavby. Podle WNA (Světová nukleární asociace) má být do konce příštího desetiletí zprovozněno dalších minimálně 150 reaktorů. Nemá cenu zdůrazňovat, že zatím je fungování každé z nich závislé na uranu. V poslední větě kladu důraz na termín „zatím“, neboť uranu se rýsuje konkurence v podobě veřejnosti doposud málo známého thoria. Pro jadernou energii a uran pak hovoří i další čísla. Studie Mezinárodní energetické agentury uvádí, že v dohledné budoucnosti se zvýší podíl elektrické energie vyráběné v atomových elektrárnách ze současných 14 % na 24 %. Další studie pak konstatuje, že během dalších 40 let se produkce elektřiny vyráběné z jádra zdvojnásobí. Největším současným hráčem na poli uranového byznysu je francouzská společnost Areva. Zabývá se těžbou uranu, jeho obohacováním, stavbou jaderných reaktorů a uskladňováním vyhořelého paliva. Jejím nejzdařilejším kouskem je výstavba aktuálně největšího jaderného reaktoru planety Olkiluoto 3 ve Finsku. Světovým producentem uranové rudy číslo jedna je společnost Kazatomprom z Kazachstánu. Největší naleziště uranové rudy se nachází v Austrálii, USA, Rusku, Uzbekistánu, Kazachstánu a JAR. Na území naší vlasti se v letech 1939-1962 těžil uran u Jáchymova. V současné době je jediným otevřeným uranovým dolem v České republice důl Rožná poblíž Žďáru nad Sázavou. Měl být několikrát uzavřen, na základě poptávky po surovině tak ale nebylo doposud učiněno. Těžba byla nakonec prodloužena nejméně do roku 2012. Kromě toho o náš uran projevilo zájem několik zahraničních investorů, v čele s australským gigantem Uran Ltd. Žádost společnosti ohledně povolení průzkumných vrtů na Jihlavsku však byla zamítnuta. Co se počtu jaderných reaktorů týče, první místo drží bezkonkurenčně USA se 104 reaktory. Následují Francie (58), Japonsko (54). Česká republika má šest jaderných reaktorů a v tomto směru se nachází například před Mexikem, Brazílií či Švýcarskem. Investice do uranu Až do roku 2007 byl byznys s uranem záležitostí pouze několika hodně silných hráčů. Zlom nastal v okamžiku, kdy se komoditní burza Nymex rozhodla zpřístupnit obchodování s uranem i menším investorům. Před třemi lety začínala cena uranu na 85 dolarech za váhovou Reaktory představují pro většinu ekologů to, co červený hadr pro býka libru (0.453 kg). Posléze vyletěla až k hranici 145 dolarů za libru. Pak však přišel pozvolný, leč systematický pád. Dnes se cena pohybuje kolem 40 dolarů za libru. Zdá se však, že byť v současné době uspokojuje nabídka poptávku a otevírají se nové doly v Kazachstánu a Namibii, s postupem času cena poroste. Aktuálně se uranová ruda neobchoduje na veřejných komoditních burzách. Pokud někdo touží investovat do uranu, může vložit svůj kapitál do akcií těžebních společností. Cena těchto akcií kopíruje ceny uranu. Uran versus ekologové Vzhledem k tomu, že atomové reaktory představují pro většinu ekologů to, co červený hadr pro býka, je jejich vztah k uranu veskrze nega- BMW revue 4/2010 49 046-50_uran.indd Odd1:49 29.11.2010 21:17:37 téma uran thoria. Jak se nechal slyšet nositel Nobelovy cenu za fyziku Carlo Rubia, mohou thoriové reaktory odstranit během pěti až deseti let naši energetickou závislost na ropě, zemním plynu či uhlí. K zásobování Londýna elektrickou energií po dobu jednoho týdne stačí podle renomovaného vědce pouhá hrst thoria. Tuna tohoto kovu totiž poskytuje stejné množství energie jako 200 tun uranu nebo 3.5 milionu tun uhlí. Navíc thoria je v zemské kůře dostatek. K nezpochybnitelným kladům zatím málo známého kovu pak musíme přičíst možnost jeho využití v reaktorech v přírodním izotopovém stavu. Vzhledem ke všemu výše uvedenému se naskýtá otázka, čím to, že thorium nehraje v energetické politice alespoň největších světových velmocí větší roli, než tomu je doposud. Odpověď je jednoduchá. Budování thoriových reaktorů a jejich uvedení do praxe je spojeno s astronomickými výdaji. Hovoří se o bilionech dolarů, jejichž návratnost je sice jistá, leč postupná. A do dlouhodobých investic se v dnešní těžké době žádný politik z pochopitelných důvodů dvakrát nehrne! foto archiv Petr Bošnakov Robot pro přípravu laboratorních vzorků uranu Vzorek vysoce obohaceného uranu tivní. Jejich argumenty spojené se skladováním vyhořelého paliva lze stěží zpochybnit. Stejně tak jako skutečnost, že v případě povrchové těžby i hlubinných dolů dochází k vážným zásahům do přírody. Těžba chemickým sloučením je pak založena na pumpování značného množství kyseliny sírové, případně uhličité do země s cílem uran rozpustit a následně extrahovat. A tak zatímco v případech dolů představuje značný problém kontaminovaná zemina, chemické loužení uranu je pro změnu vážnou hrozbou pro podzemní vody. Své o tom vědí v okolí Stráže pod Ralskem. V minulosti se tam prováděla hlubinná těžba uranu pomocí vhánění silných kyselin do podzemí, v důsledku čehož došlo k silné kontaminaci podzemních vod. Ohroženy jsou i blízké zásobárny pitné vody. Jednu z největších ekologických zátěží současnosti tvoří areál bývalé pracovny MAPE v Mydlovarech, ve kterém se v bývalém Československu zpracovávala uranová ruda. Na straně druhé soudnější část zastánců zelené politiky musí uznat, že elektrická energie vyrobená z jádra je ekonomicky výhodná. Ostatně, finanční sílu solární energie, tedy energie z obnovitelných zdrojů, možná pocítíme za rok na vlastních peněženkách. Nade vší pochybnost je rovněž skutečnost, že bez jaderné energie lze snížit produkci skleníkových plynů jen stěží. Jaderná energie tak může do budoucna sehrát velmi významnou, ne-li rozhodující roli při snižování emisí CO2. Řešením thorium? Pokud, jak se zdá, vsadí lidstvo na jaderné reaktory ve větší míře, než tomu bylo doposud, není vůbec vyloučeno, že uran, jehož zásoby nejsou nekonečné a těžba stále komplikovanější, dostane zdatného konkurenta v podobě 50 BMW revue 4/2010 046-50_uran.indd Odd1:50 29.11.2010 21:17:40 finance J&T Banka Splní přání dřív, než ho stačíte vyslovit Každý víkend jiné auto, luxusní chalet s osobním kuchařem a masérem nebo sledování Grand Prix Formule 1 z paluby privátní jachty. K tomu doprovod asistentky, která poradí s nákupy nebo objedná vstupenky na představení do milánské La Scaly. To vše dokáže zajistit Eva Klejmová, ředitelka společnosti J&T Concierge. Jaká přání klientů dokážete splnit? Naše služby jsou rozděleny do čtyř oblastí. První velkou skupinu tvoří cestování – zajistíme vše od dovolené na míru ve vysněné lokalitě, přes letenky, objednání privátní limuzíny, helikoptéry či letadla až po průvodce během dovolené. Další oblast se týká nakupování. Obstarat dokážeme třeba modely z aktuálních módních přehlídek nebo produkty z limitované edice světové značky. Zatouží-li třeba klientka po oblíbených botách z předloňské kolekce, obtelefonujeme známé po celém světě, abychom jí je sehnali. Klientům pomáháme i s vyplněním volného času. Běžně sháníme vstupenky do La Scaly či na fotbalové zápasy, dáváme tipy, kam vyrazit během dovolené za dobrým jídlem, či poskytujeme doprovod na kulturní akce nebo během nákupů. Klienta zastoupíme na aukcích či při obhlídkách nemovitostí v zahraničí. Stále více se pak v poslední době soustřeďujeme na servis pro rodiny, do nějž spadá např. zajišťování škol pro děti, hlídání nebo jazykové kurzy. Nabídka J&T Concierge je opravdu široká a jsme připraveni vyhovět individuálním přáním klientů. Zajistíme jim plnou ledničku a veškerý komfort v apartmánu, kam přijedou lyžovat, postaráme se jim o loď zakotvenou v cizině nebo doprovodíme manželku do divadla, pokud partnera Shakespeare nebaví. Co nabídnete klientům, kteří milují automobily a rychlou jízdu? Doporučit jim můžeme návštěvu Grand Prix Formule 1. Místo hotelu jim třeba zajistíme ubytování na privátní jachtě, odkud lze z pohodlí sledovat závod z vířivé vany se sklenkou šampaňského v ruce. Kdo si rád vychutnává jízdu v rychlém autě, tomu pronajmeme nejnovější typ Ferrari 430 Scuderia F1 nebo Ferrari 599 GTB Fiorano F1 a sestavíme kompletní dovolenou třeba ve stále oblíbenějším Toskánsku. Kromě kompletní trasy účastníkům této úžasné akce zaknihujeme ubytování v příjemných hotelech a doporučíme jim, kde se stavit na oběd nebo na nákupy. Po celou cestu je bude doprovázet „neviditelný“ servisní technik, který večer auto bezpečně zaparkuje a doplní nádrž. Pokud si chce někdo půjčit jen hezké auto na víkend, zavolá nám, že si přeje třeba BMW X6 v černé barvě nebo červené BMW 3 Cabrio, a v pátek odpoledne mu bude s plnou nádrží parkovat před domem. S jakými trendy jste se letos setkávali při objednávání dovolené? Letošními favority v letní dovolené byly zejména Francouzská riviéra, Sardinie a Toskánsko. V Sieně, kde se konají slavné dostihy Palio, jsme klientům zajišťovali účast při samotných přípravách slavnosti, doprovodit mohli koně ke křtu do kostela či si pronajali takový byt, aby mohli slavnost pohodlně sledovat z okna. Dalšími oblíbenými lokalitami jsou Miami, New York a Las Vegas, stále je poptávka po Japonsku, Maledivách a Seychelských ostrovech, stálicí je už Dubaj. Mimo sezonu bych všem doporučila Istanbul. Toto město mě stále nepřestává okouzlovat. Na zimní dovolenou klienti nejvíce poptávají francouzské Alpy, Rakousko a Švýcarsko. Trendem v ubytování již nejsou jen luxusní hotely, ale soukromé chalety, kde na lyžaře může čekat osobní kuchař či masér. Tým J&T Concierge již před sezonou začíná sledovat sněhové zpravodajství, abychom věděli, které vleky budou v provozu a kolik se dá očekávat sněhu. Kde hledáte inspiraci, abyste mohli klientům nabízet stále nové a jen ty nejlepší aktivity a lokality? Zpočátku jsem jezdila pravidelně na mezinárodní veletrh cestovního ruchu do zahraničí, nyní už mě provozovatelé sami zvou na různá setká- ní, kde se prezentují nové služby, nebo na otevírání nových luxusních hotelů. Každý člen našeho týmu navíc povinně čte magazín Condé Nast Traveller a dělá z něj testy. Musí třeba vědět, jaké počasí je teď na Havaji, jaké jsou nejlepší hotely v Istanbulu a kam zajít v Paříži. Myslela jsem si, že už mě v mém oboru nic nepřekvapí – že už nemohou být zajímavější a luxusnější hotely, ale každý rok jsem novou nabídkou znovu fascinována. BMW revue 4/2010 51 051_J&T bank_neg.indd 51 29.11.2010 21:19:03 motocykly BMW K 1600 GT/GTL Šestiválec už vyjel! Necelý rok poté, co byla představena studie motocyklu BMW poháněného napříč uloženým řadovým šestiválcem, vyjel do světa jako sériový produkt. Slavnostně byl prezentován odborné i laické veřejnosti na říjnovém motosalonu Intermot v Kolíně nad Rýnem. A stal se hvězdou tohoto renomovaného jednostopého festivalu. Verze GTL je již z výroby vybavena třemi objemnými integrovanými zavazadlovými schránkami, opěrkou zad pro spolujezdce a dalšími prvky luxusu 52 BMW revue 4/2010 052-55_moto.indd Odd1:52 30.11.2010 17:20:57 Nejen šestiválcovým motorem, ale i určením k dálkovým cestám konkuruje BMW K 1600 GT/GTL kultovní americké Hondě Gold Wing Typovým označením K 1600 GT/GTL nijak neprozrazuje výjimečnost konstrukce. Navazuje na tradici posledních generací těžké řady K, luxusní cestovní techniky pro turistiku kontinentálního formátu. Nutno však říci, že unikátnost šestiválce spočívá spíše v jeho současné ojedinělosti než v jeho pozici z historického hlediska. V šedesátých letech například oslnila svět silničních závodů motocyklů Honda 250 poháněná čtyřdobým šestiválcem, který „točil“ více než 20 000 min-1. Fungoval výtečně, přestože konstrukce agregátu připomínala miniaturizací montážních prvků spíše hodinářskou záležitost. V roce 1978 však vyjel do světa šestiválec Honda. Civilní a velký s vrtáním a zdvihem 64,5 x 53,4 mm, tedy o objemu 1047 cm3 (77 kW/9000 min-1 a 83,3 Nm/8000 min-1), a později se přidaly některé značky italské či japonské a šest válců ztratilo nádech exotického extrému novodobé historie motocyklu. Jenže stavební délka (vzhledem k obvyklému a logickému umístění v rámu napříč tedy vlastně šířka) byla natolik citelným handicapem, že čtyřválce získaly prakticky monopol a šestiválce tiše vymizely. Již více než tři desítky let však zůstává na výsluní kolosální Honda Gold Wing určená pro Ameriku, a tam také montovaná, kterou sice pohání motor s šesticí válců, ale „plochý“ s protiběžnými písty a navíc uložený podélně... To, že se k řadovému šestiválci vrací právě BMW, je jedním z dokladů markantního progresivního trendu v orientaci výroby kultovní německé značky. Ta navíc postavila celý stroj od základu vlastními silami a zcela nově. Samozřejmě také hodně novátorsky a až extrémně precizně. Designu těžkého stroje třídy Gran Turismo dominují střízlivé, až konzervativní linie oproštěné bohudík od jakýchkoli extrava- gancí. Markantní jsou aerodynamicky precizované detaily přídě včetně elektricky ovládaného štítu (tři polohy lze uložit do paměti), důraz na pohodlí posádky nejen ve tvaru sedla, ale i špičkového vybavení, nádherná subtilní paprsková kola z lehké slitiny, ale i robustnost konstrukce s mohutnými hlavními nosníky rámu. Elegantně působí dvě po- stranní integrované zavazadlové schránky (u GTL je instalována ještě třetí za sedlem a tovární vak na nádrži paliva). Impozantní stroj je důstojným reprezentantem image značky BMW. Klíčovým prvkem celku je samozřejmě motor. Zaujme rozhodně již jen základními parametry. A doslova všemi. Jeho délka (šířka) činí Navýsost moderní a dokonale přehledné uspořádání přístrojového panelu kombinuje analogové ukazatele (rychloměr a otáčkoměr) s digitálním multifunkčním displejem BMW revue 4/2010 53 052-55_moto.indd Odd1:53 30.11.2010 17:21:10 motocykly BMW K 1600 GT/GTL Specifikum nového motoru připomíná jen nenápadný prolis na krycím štítku na obou stranách hlav válců jen 555 mm (zmíněná Honda z roku 1978 byla široká 780 mm!). Skvělá je i hmotnost pouhých 102,6 kg včetně spojky, převodovky a alternátoru! V neposlední řadě nutno ocenit největší výkon 118 kW a zejména točivý moment 175 Nm, jehož 70 % je k dispozici již od 1500 min-1. Motor je relativně pomaloběžný, a proto také mimořádně pružný. V rámu je uložen s výrazným sklonem 55° vpřed. Mistrovským bodem jeho konstrukce je především rozteč válců, která činí jen 77 mm! Zásluhu na tom má hlavně využití vrcholných technologií přesného odlévání bloku válců z mimořádně kompaktní slitiny. Tloušťka stěny mezi válci proto mohla být redukována až na pouhých 5 mm. Další klíčový prvek, klikový hřídel, je kován za tepla, má tradiční úhel ojničních čepů o Ø 40 mm po 120° (hlavní čepy Ø 42 mm). Kované ojnice o délce 124,45 mm mají „lámané“ oko ložiska klikového hřídele. Velmi nízké písty s dvěma tenkými kroužky jsou kované, pracovní plocha válců potažena nikasilem. Sací ventily jsou odkloněny od osy válce o 12° (Ø 29 mm), výfukové o 13° (Ø 24,8 mm). Zajímavé jsou i duté vačkové hřídele a jejich kryty z kompozitu, Mimořádně kompaktní a ucelená stavba stroje zaslouží potlesk stejně jako drobný vtipný detail - šest otvorů v tlumičích výfuku což přineslo úsporu hmotnosti až 1000 g a otáčkový limit 8500 min-1. Mazání se suchou skříní a minimalizovaným objemem oleje (4,5 l) se obejde bez samostatné nádrže, když využívá odděleného prostoru v zadní části motoru, dvě čerpadla tlačí mazací medium jednak do okruhu motoru, jednak do malého chladiče situovaného v prostoru za světlomety. Mechanickou měrku oleje nahrazuje elektronický snímač zobrazující data na centrálním displeji. Také chladicí okruh motoru má významně redukovaný objem kapaliny na 3,5 l včetně 0,5 l ve vyrovnávací nádržce. Pro redukci hmotnosti jsou víka hlav válců a skříně spojky odlity z hořčíkové slitiny, stejný cíl má integrace funkcí elektrického spouštěče a alternátoru do jediného agregátu uloženého za motorem. Vačkové hřídele v hlavách válců pohání ozubený řetěz uložený na čele motoru a napínaný hydraulicky. Uklidňovací komora sacího traktu má objem 8,5 l, dva rozměrné tlumiče výfuku oválného průřezu po 7,5 l. Nechybí progresivní dvoucestný katalyzátor výfukových plynů. Jednoduchý primární převod tvoří kola s přímým ozubením přenášející točivý moment na spojku a trojhřídelovou šestistupňovou převodovku s řadicím bubínkem uloženým uprostřed ve valivých ložiscích. Převodné ústrojí je vestavěno do bloku s motorem. Poměrně složitá, ale velmi elegantní i efektivní je konstrukce rámu o minimální hmotnosti (jen 16 kg) a mimořádné tuhosti. Principiálně vychází z filozofie stavby rámu řadových čtyřválců BMW a usiluje o co nejlepší rozložení hmot stroje s co nejnižším těžištěm. Tvoří jej dva obloukové nosníky z dutých profilů z lehké slitiny s navařenými kovanými spojovacími prvky a tlakovými odlitky hlavy řízení a nosníky kyvného ramene nesoucího zadní kolo. Podsedlová konstrukce je složena z tažených profilů z lehké slitiny o hmotnosti 4 kg. Vpředu nese kapotáž soustava vzpěr z hořčíkové slitiny. Motor s nosnou funkcí je ustaven v osmi bodech. Statické rozložení hmotnosti (P/Z) v nezatíženém stavu činí 52/48 %. Uložení kol využívá nepatrně modifikovaných konstrukcí Duolever vpředu a Paralever vzadu. Vedení předního kola v paralelogramové konstrukci výrazně přispívá k vynikajícím jízdním vlastnostem již jen tím, že má „vrozený“ protiponořovací efekt. Standardem je částečně integrální ABS. Velmi progresivní prvek konstrukce podvozku představuje druhá generace unikátního elektronického řízení charakteristiky pérování (Electronic Suspension Adjustment). Jediným ovladačem lze nastavit jak předpětí pružin, tak charakteristiku útlumu ve třech stupních - Comfort, Normal, Sport. Řidič tak má možnost přizpůsobit podvozek jak momentálnímu zatížení, tak zvolené technice či rychlosti jízdy. Za příplatek se montuje také soustava DTC (Dynamic Traction Control), elektronická kontrola přenosu točivého momentu motoru na vozovku. Tento detail, zásadně zvyšující „vestavěnou“ bezpečnost stroje, je převzat ze superbiků S 1000 RR. Využívá dat snímaných senzory na kolech pro potřeby ABS (rozdíl v otáčkách předního a zadního kola) a předává je prostřednictvím „ústředny“ CAN BUS řídicí jednotce motoru, která pak zásahem do programu vstřiku paliva a zapalování upraví křivku točivého momentu do plynulejší, měkčí podoby. Řidič může měnit nastavení charakteristiky motoru ovladačem 54 BMW revue 4/2010 052-55_moto.indd Odd1:54 30.11.2010 17:21:27 Aerodynamický průhledný štít je široce nastavitelný, takže jej lze snadno přizpůsobit momentálnímu způsobu jízdy umístěným na pravém rameni krásných kovaných (!) řídítek. Elektronika nastavuje program ve třech verzích - Rain, Road, Dynamic. Na stejném principu fungující nastavení obohacené směsi paliva při spouštění prochladlého motoru je aktivováno samočinně a je standardním prvkem výbavy. Ovládání motoru slouží „elektronická“ plynová rukojeť, řidič má k dispozici také tempomat. Unikátní novum v motocyklovém světě představuje osvětlovací soustava. Zatímco směrové, obrysové a brzdové svítilny jsou konvenční (zadní tvoří soustava LED diod), hlavní světlomet umístěný uprostřed přídě mezi dvěma světlomety tlumeného osvětlení je vybaven (u motocyklu poprvé) systémem Adaptive Headlight. Xenonový zdroj světla je postaven před pohyblivým reflekčním zrcadlem ovládaným miniaturním servomotorem udržujícím podle dat ze senzorů na zavěšení obou kol optimální úhel světelného toku. Aktivní je také při zatáčení tak, že podobně jako u luxusních automobilů osvětluje zatáčku mimo osu stroje do předpokládané stopy motocyklu. Zajímavým detailem je konstrukce mohutných aerodynamicky tvarovaných nosníků zpětných zrcátek z hořčíkové slitiny. Výrobce již tradičně připravil bohatý sortiment doplňků z tovární výroby, které umožňují jak individualizaci stroje, tak posunutí jeho vybavení na vrcholnou úroveň. Důležité je, že všechny položky nabídky jsou konstrukčně i esteticky precizně sladěné se „základem“. V případě K 1600 GT/GTL se jedná například o soustavu digitální kontroly tlaku v pneumatikách (údaje zobrazuje centrální displej), několik variant výšky sedla řidiče, audiosystém a navigaci, třetí zavazadlovou schránku o objemu 49 litrů umístěnou za sedlem a s víkem otvíraným dvěma plynovými vzpěrami, chromované „padací“ rámy, lepší stupačky, loketní opěrky pro spolujezdce, vysoký štít, druhé brzdové světlo, kroužky z LED diod ve vnějších světlometech (stejné jako u automobilů BMW) sloužící jako obrysové a denní osvětlení, laděnou výfukovou soustavu Akrapovič, konektory a kabely pro iPod a 3D přehrávač, přídavné parkovací osvětlení směřující pod stroj. Není snad asi ani nutno připomínat, že je u každého dealera k dispozici paleta značkové výstroje zahrnující také například interkom (komunikace „z přilby do přilby“), vyhřívané rukavice či boty a další „extras“. foto archiv Ondřej Horský Nepřehlédnutelná je snaha tvůrců designu o zachování příbuzenských rysů s ostatními typovými řadami BMW, ale také o co nejlepší aerodynamiku BMW K 1600 GT/GTL Motor Čtyřdobý kapalinou chlazený zážehový řadový šestiválec s rozvodem DOHC a čtyřmi ventily na válec. Vrtání a zdvih Ø 72 x 67,5 mm, zdvihový objem 1649 cm3, kompresní poměr 12,2:1. Největší výkon 118 kW/7750 min-1, točivý moment 175 Nm/5250 min-1. Elektronicky řízené vysokotlaké sekvenční vstřikování paliva BMS-X se softwarovým sytičem a průměrem difuzorů 52 mm. Digitální zapalování. Alternátor 580 W, spouštěč 700 W, bezúdržbový akumulátor 12 V/19 Ah. Převodné ústrojí Primární převod ozubenými koly 1,617. Desetilamelová spojka v olejové lázni s kapalinovým ovládáním. Šestistupňová převodovka s postupovým přímým řazením nožní páčkou. Převodové stupně 2,230 - 1,641 - 1,319 - 1,101 - 0,926 - 0,788. Sekundární převod 2,750 zapouzdřeným kloubovým hřídelem. Podvozek Dvojitý páteřový rám z dutých nosníků z lehké slitiny s podvěšeným motorem jako částečně nosným prvkem. Přední kolo vedeno v paralelogramové konstrukci Duolever se zdvihem kola 115 mm. Zadní kolo uloženo letmo na asymetrickém kyvném rameni systému Paralever odpruženém jedinou, široce nastavitelnou pružicí/tlumicí jednotkou se zdvihem kola 135 mm. Kotoučové brzdy BMW s kapalinovým ovládáním a částečně integrálním ABS. Vpředu dvojitá s plovoucími kotouči o průměru 320 mm a čtyřpístkovými třmeny, vzadu jednoduchá s plovoucím kotoučem o průměru 320 mm a dvoupístkovým třmenem. Desetipaprsková kola z povrchově upravené lehké slitiny. Pneu Metzeler Roadtec Z8 Interact vpředu 120/70 ZR 17 M/C, vzadu 190/55 ZR 17 M/C. Rozměry a hmotnosti Rozvor kol 1618 mm, délka 2324 mm, šířka bez zpětných zrcátek 980 mm, výška sedla nad zemí - standard 810-830 mm (GT), resp. 750 mm (GTL), na přání 780-800 mm (GT), resp. 780 mm (GTL), volitelné i další varianty. Provozní hmotnost s 90 % paliva 319 kg (GT), resp. 348 kg (GTL), celková hmotnost 540 kg (560 kg). Objem nádrže paliva 24 l (26,5 l). Výkony Největší rychlost „přes než 200 km/h“, zrychlení z 0 na 100 km/h za 3,2 (3,4) s, kilometr s pevným startem za 21,4 (21,8) s, spotřeba paliva při rychlosti 90 km/h 4,5 (4,6) l/100 km, při 120 km/h 5,7 (5,9) l/100 km. Tyto hodnoty uvádí výrobce a nemohli jsme je ověřit. Cena dosud nebyla stanovena. BMW revue 4/2010 55 052-55_moto.indd Odd1:55 30.11.2010 17:21:45 BMW_klenoty aurum.indd 2 23.11.2010 20:20:45 BMW_klenoty aurum.indd 3 23.11.2010 20:23:05 sport exotické lyžování Vzhůru na lyže! (ale úplně někam jinam) Sjezdovému lyžování se věnuje každý čtvrtý Čech, lépe jsou na tom už jen Švýcaři, Rakušané nebo Lichtenštejnci. Jenže na rozdíl od těchto velmocí bílé stopy u nás žádná opravdu velká světová lyžařská střediska nemáme. Špindl, Pec nebo Železná Ruda, to prostě není ono, i když napadnou dva metry sněhu. A tak, pokud si chceme opravdu pořádně zalyžovat, míříme za hranice – nejčastěji do Rakouska, Francie nebo Itálie. Lyžovat se dá ale taky v jiných zemích, dokonce i v těch, kde bychom sníh vůbec nečekali. Tak se tam vydejme. 58 BMW revue 4/2010 Maroko – Osel místo vleku Kdybyste si s sebou na cestu do Afriky chtěli brát sjezdové lyže, mohli by vás místo na letiště snadno odvézt na nejbližší psychiatrické oddělení. Samozřejmě že známe záběry z lyžování v písečných saharských dunách, ale lyžování na africkém sněhu? Padá vůbec v Africe sníh? Možná to bude někomu připadat podivné, ale na černém kontinentu je řada míst, na nichž se sníh drží prakticky celý rok, a na několika z nich se dokonce i lyžuje. Nejznámější a největší je středisko Oukaimeden v centrálním Maroku. Tohle místo v pohoří Atlas objevili jako lyžařský ráj už před první světovou válkou francouzští kolonizátoři. Leží jen asi 75 kilometrů od starobylého města Marrakéš, které se stalo v posledních letech vyhledávanou turistickou destinací. Zatímco přes den v Marrakéši ani v zimě teplota neklesá pod 25 stupňů Celsia (v létě rtuť teploměru vystoupá někdy i k padesátce), nedaleké středisko nabízí celoročně příjemné ochlazení. Leží totiž v nadmořské výšce 3200 metrů, a tak je v létě ideálním místem pro vysokohorské turisty a cyklisty a v zimě pro lyžaře. Právě odtud lze taky podniknout horolezecký výstup na vrchol Jebel Toubkal (4 167 m), nejvyšší horu celého Atlasu. Sníh v Maroku padá v zimě od nadmořské výšky 1000 metrů nad mořem. V Oukaimeden poprvé napadne zpravidla už koncem listopadu, ale lyžařská sezona oficiálně začíná až v polovině prosince a trvá někdy i do poloviny března. K dispozici je jedna sedačková lanovka a šest vleků. Kromě toho si můžete k vytažení na vrchol sjezdovky najmout místní specialitu – domorodce s oslem. Kvalita sjezdovek je spíš podprůměrná, ve středisku jsou pouze dvě staré rolby, které jsou větší část zimy porouchané. Lyže si s sebou vozit nemusíte – denní pronájem (včetně bot a hůlek) vás vyjde v přepočtu asi na dvě stě korun. Nečekejte ale, že za ty peníze budete mít k dispozici poslední výkřik carvingové techniky. Tyhle lyže už něco pamatují... Trochu horší je to v této oblasti s ubytováním. Kromě několika horských chat a penzionů afrického standardu tady žádná světová hotelová síť svůj hotel nemá. Většina lyžařů sem proto jezdí z Marrákeše jen na jednodenní výlety. Druhý marocký lyžařský resort Jebel Mischliffen leží nedaleko města Ifrane ve středním Atlasu. Tohle středisko vybudovali Francouzi před více než padesáti lety a od té doby sem nikdo neinvestoval ani dirham, takže to podle toho taky vypadá. Vleky fungují jen několik hodin denně a ani sjezdovky nejsou udržované. Lyžování je tady však v porovnání s Evropou několikanásobně lacinější. Určitou výhodou marockého lyžování je skutečnost, že na sjezdovkách je mnohem méně lyžařů. Většinou jsou to příslušníci střední a vyšší třídy z velkých marockých měst a taky mladí Francouzi, pro které se stal Atlas dostupnou destinací, navíc je v jarních měsících možné pobyt na horách spojit s koupáním v moři. Izrael – Sjezdovky na biblické hoře Samozřejmě že Izrael není žádnou lyžařskou velmocí, ale překvapivě se lyžuje i tam. Mount Hermon (hebrejsky Har Hermon) tyčící se do výšky 2814 metrů má pro židovský stát nejen velký strategický, ale taky rekreační význam. Hora totiž leží na trojmezí tří států – Izraele, Sýrie a Libanonu a z pochopitelných příčin je velice přísně ze všech stran střežená. Přesto na jižních izraelských svazích vyrostlo za posledních třicet let moderní lyžařské středisko. V současné době je zde asi patnáct sjezdovek nejrůznějších stupňů obtížnosti o celkové délce asi 40 kilometrů. Dvě z nich splňují dokonce standardy Mezinárodní lyžařské federace FIS a pořádají se na nich mezinárodní závody. Zatímco přes den v Marrakéši ani v zimě teplota neklesá pod 25 °C, nedaleké lyžařské středisko nabízí celoročně příjemné ochlazení BMW revue 4/2010 59 sport exotické lyžování Mount Hermon (hebrejsky Har Hermon) tyčící se do výšky 2814 metrů má pro Izrael nejen velký strategický, ale taky rekreační význam Návštěvníkům jsou tu k dispozici dobře zásobené obchody s lyžařskou výstrojí a oblečením, začátečníci i pokročilí lyžaři se mohou zdokonalovat pod dohledem zkušených instruktorů (většinou Evropanů) v několika lyžařských školách, nelyžující návštěvníci mohou vyzkoušet adrenalinový snowtubing na sněžném tobogánu nebo absolvovat jízdu na 850 metrů dlouhé sáňkařské dráze. Zajímavé je, že s lyžováním na Mount Hermonu začali čeští a polští Židé už na konci 60. let minulého století a dnes je tady moderní lyžařské středisko srovnatelné s alpskými resorty. Ovšem také ceny jsou zde prakticky stejné. Kromě hebrejštiny je na zdejších sjezdovkách nejčastěji slyšet ruština, němčina a angličtina. Velký výběr hotelů a penzionů spolu s množstvím restaurací a barů najdete v městečku Neve Ativ. Lyžařská sezona trvá od prosince někdy až do konce dubna. Zajímavá zpráva přišla nedávno ze syrského hlavního města Damašku. Syrská vláda, pravděpodobně inspirována úspěchem izraelského lyžařského centra, plánuje otevřít ve východní části Mount Hermon ještě větší lyžařské středisko. Hovoří se o investici několika miliard dolarů, které by měly na svahy biblické hory přilákat zejména klienty z arabských zemí Blízkého východu, kteří do Izraele z politických důvodů jednoduše nesmí. Rusko – Olympijské cíle V komunistické éře představovalo pro našince lyžování v sovětských střediscích na Kavkazu jakousi dostupnější, ale o to dobrodružnější alternativu k Alpám. Do tehdejšího SSSR nebyly třeba výjezdní doložky, ani víza, rubly na černém trhu byly za polovinu oficiálního kursu a rusky uměl skoro každý. Tehdy směřovaly lyžařské zájezdy Čedoku, Sportturistu nebo CKM (kdo si ještě dnes na posledně dvě jmenované cestovní kanceláře vzpomene?) především do středisek Čeget a Dombaj. A kdo se ze zájezdu vrátil, měl na celý zbytek života na co vzpomínat a o čem vyprávět. Dlužno říci, že většina těch vzpomínek se spíš týkala zážitků 60 BMW revue 4/2010 s ruskou byrokracií a každý se podivoval nad neschopností úřadů zužitkovat obrovský potenciál, jaký tyto velehory nabízejí. To se ale v posledních letech výrazně změnilo s nástupem bohaté střední třídy zvané „noví Rusové“. Sjezdové lyžování se stalo ve velkých ruských městech nesmírně popu- lární a ruští Váňové zaplavili nejen tradiční alpská a taky česká zimní střediska, ale stále více objevují krásu vlastních hor. To se taky projevilo na cenách za ubytování a služby, jejichž úroveň už v některých místech Alpy dohnala. To už se ovšem nedá říci o kvalitě služeb. Nejvyhlášenějším střediskem sjezdového lyžování je Krasnaja Poljana, ležící v západním Kavkazu na úpatí hlavního kavkazského hřebenu v nadmořské výšce 550 metrů nad mořem. Tohle středisko leží asi 40 km od pobřeží Černého moře a 70 km od letoviska Soči v Krasnodarském kraji. Lyžařská oblast je obklopena horami Aigba na jihu a skalním hřebenem Achishkho ze severu. Krasnaja Poljana je rychle se rozvíjejícím moderním lyžařským areálem a někdy bývá nazývána ruským Švýcarskem. Lyžařská sezona zde trvá od listopadu do června. Dohromady 6 vleků a lanovek obsluhuje 18 sjezdovek o celkovém převýšení 1680 metrů a délce cca 55 kilometrů. Krasnaja Poljana nabízí zimní dovolenou na nejvyšší úrovni. Nachází se zde několik luxusních hotelů, půjčovny lyží, kavárny a restaurace, lyžařské školy i fitness a welness centra s bazény a lázněmi. Jenže v tuto chvíli nelze tuto oblast příliš k návštěvě doporučovat. Za pouhé tři roky bude totiž Soči hostit zimní olympiádu a Krasnaja Poljana bude hlavním centrem lyžařských disciplín – alpských i klasických, takže teď připomíná spíš obrovské staveniště. Má zde vyrůst několik nových lyžařských areálů, nové sjezdovky, hotely i administrativní budovy. Vše bude otevřeno už za dva roky, aby se tady mohly pořádat mezinárodní závody. Zkušení lyžaři se však mohou vydat asi o 200 km dále na východ pod horu Elbrus do střediska Čeget. Čekají tu na ně sice poněkud obstarožní lanovky, ale zato možnost celoročního lyžování na rychlých a náročných sjezdovkách. Nejdelší z nich – Starij Krugozor nebo Azau (obě jsou 2,5 km dlouhé) patří mezi sjezdovými lyžaři už k legendárním. V oblasti Elbrusu jsou taky další známá lyžařská střediska - Mount Elbrus nebo Dombaj. Jinými kavkazskými resorty jsou Bakurjani a Gudauri, jenže ty už leží na území Gruzie. V této části Kavkazu ovšem musíte být připraveni na časté bezpečnostní kontroly, protože Čečensko je odtud, co by kamenem dohodil. Dobrá zpráva je, že teroristé se zatím lyžařským střediskům vyhýbají. Úplně bezpečně se můžete cítit při lyžování na jižním Uralu, nedaleko Jekatěrinburgu. V posledních letech tady vyrostla hned celá řada zimních středisek, která nabízejí pro lyžaře netušené možnosti. Jména jako Zavjelicha, Stožok, Michajlovsk, Uktus, Kačkanar, Abzakovo nebo Metallurg dnes patří mezi ruskými lyžaři k známým pojmům a je jen otázka času, kdy je objeví lyžaři ze zahraničí. Za „nejutajenější lyžařské tajemství Evropy“ například označil loni americký týdeník Time černohorské středisko Bjelasica. „Za třicet dolarů denně tady užijete více zábavy než někde v Coloradu,“ rozplýval se novinář. Dobře přístupné středisko (autem je to sem z hlavního města Černé Hory Podgorice jen asi půldruhé hodiny) nabízí ideální sněhové podmínky až do konce dubna. Běžně tu napadne i pět metrů sněhu. Upravené sjezdovky s výškovým rozdílem 560 m o celkové délce 16 km bývají plné pouze o víkendech, ve všední den se tady na vleky vůbec nečeká. Ceny služeb jsou přitom v porovnání s těmi českými asi poloviční. Hotely a noční život jsou v devět kilometrů vzdáleném Kolašinu, kam se lyžaři dopravují od sjezdovek bezplatně autobusy. Druhým černohorským rájem lyžařů je Žabljak pod Durmitorem s třemi sjezdovkami dlouhými 3,5 km a dvanácti kilometry upravených běžeckých stop. Řecko – Slalom mezi olivovníky Také Řecko je pro Čechy výhradně synonymem letní dovolené, přitom i v této jihoevropské zemi je řada skvělých lyžařských středisek. Středisko Čeget pod horu Elbrus nabízí sice poněkud obstarožní lanovky, ale zato možnost celoročního lyžování na rychlých a náročných sjezdovkách Černá Hora – Utajený ráj lyžařů Až do nesmyslné série bratrovražedných válek po rozpadu bývalé Jugoslávie patřila tato část Balkánu k oblíbeným lyžařským destinacím. Svůj podíl na tom měla nejen úspěšná zimní olympiáda v Sarajevu (1984), ale taky řada vynikajících jihoslovanských lyžařů. Jména lyžařských středisek jako Kranjska Gora, Jahorina, Bjelasica, Kopaonik nebo Zlatibor patřila k obrazu pohodové dovolené v bývalé SFRJ stejně jako blankytně modrý Jadran. Dnes ale každé z nich leží v úplně jiném státě a lyžařský svět je (snad s výjimkou slovinské Kranjské Gory) znovu složitě objevuje. BMW revue 4/2010 61 sport exotické lyžování A jakých! Můžete sjíždět svahy bájného Olympu nebo neméně slavného Parnasu na severu země, překvapivě se lyžuje dokonce i na Peloponésu na jihu země. Pro našince je relativně nejblíž středisko Vrysopoules pod Olympem. Ještě než sem přijedete po dobře udržované asfaltové silnici, měli byste si zajistit v turistickém centru povolení ke vstupu. Je to pouze formalita, ale místní orgány ji vyžadují – celý Olymp je totiž ve vojenském pásmu a cizinci musí mít jejich souhlas. Pak už na vás čekají dvě sjezdovky, z nichž každá je asi 1600 m dlouhá. Bydlí se v chatičkách přímo u stanice vleku (50 euro za noc pro dva) a na nějaký bujarý noční život raději zapomeňte. Mnohem více to žije v lyžařských střediscích Kellaria a Fterolakas pod horou Parnas, které jsou jakousi řeckou obdobou Špindlerova Mlýna. Třináct lanovek a vleků a čtrnáct sjezdovek je v provozu od Vánoc až do poloviny března. Pokud byste se sem chtěli vypravit ještě letos, budete jen obtížně shánět ubytování. Parnas je totiž oblíbeným zimním střediskem Atéňanů, kteří to sem mají jen dvě hodiny cesty autem. Jižně od Atén jsou dvě další známá lyžařská střediska – Kalavrita pod horou Helmos a Ostrakina pod horou Menalo. Šestidenní pobyty se zde dají nejlépe objednat prostřednictvím internetu. 62 BMW revue 4/2010 Švédsko – Na korunu nehleďte Zemi fenomenálních světových sjezdařských šampionů Ingemara Stenmarka nebo Anji Paerson si pořád spojujeme především s klasickým běžeckým lyžováním. Jenže Švédsko už dávno není jen zemí Vasova běhu. Sjezdovky najdete v téhle skandinávské zemi prakticky všude – od hor v jižní části země až po Laponsko u polárního kruhu. Největším a nejznámější střediskem alpského lyžování ve Skandinávii je vesnice Åre, která před pár lety hostila světový šampionát ve sjezdových disciplínách. Leží přibližně uprostřed Švédska nedaleko norských hranic, a přestože má jen něco málo přes tisíc stálých obyvatel, je ve světě lyžování velkým pojmem. Časopis Condé-Nast Traveller ji dokonce označil v roce 2008 za „nejlepší zimní středisko světa“. Celkový standard je tady ještě o chloupek lepší než v nejvyhlášenějších alpských střediscích ve Švýcarsku a Rakousku. V okolí Åre jsou tři lyžařská střediska, v nichž napočítáte asi čtyřicet nejmodernějších lanovek a vleků s kapacitou 48 tisíc lidí za hodinu. Protože v zimě jsou zde dny velice krátké (středisko leží jen asi 320 kilometrů od polárního kruhu), řada sjezdovek je vybavena umělým osvětlením, které umožňuje i večerní a noční lyžování až do dvou hodin ráno. V Åre najdete taky nejluxusnější hotely v celém Švédsku. Tomu ovšem odpovídají i ceny. Jednodenní skipass přijde asi na naši tisícovku, šestidenní na čtyři a půl tisíce, za noc v dvoulůžkovém pokoji (čtyřhvězdičkový standard) zaplatíte téměř šest tisíc, za týdenní pronájem menšího auta dáte ještě o tisícovku víc. Není divu, že švédský lyžařský ráj je prakticky výhradní doménou bohatých Švédů a ještě bohatších Norů, kteří to sem mají helikoptérou z Trondheimu jen slabou půlhodinu letu. Sjezdové lyžování už dávno není výlučnou záležitostí alpských zemí střední Evropy. V posledních několika desetiletích se stalo doslova globálním sportem, proniklo prakticky do všech zemí, kde v zimě napadne alespoň trochu sněhu a kde mají nějaké hory. Lyžuje se v Austrálii, na Novém Zélandu, v Íránu, Indii, Pákistánu, Argentině, Chile, v celé Severní Americe, ale taky v Jižní Africe (dokonce i v tamním obskurním královstvíčku jménem Lesotho). A kde sníh ani kopce nemají, jednoduše si postaví krytou sjezdovku, tak jako to udělali před pár lety v Dubaji. Protože kdo podlehne kouzlu zasněžených svahů, těžko si dovede život bez lyží představit. foto archiv -mjr- P R IV A T E J E T S E RV I C E Cessna 560XL Citatio n Excel - Capacity 8 PAX Cessna 560 Citatio n V - Capacity 9 PAX Cessna 525 Citatio n JET - Capacity 5 PAX JAR OPS 1 & Flight Safety Trained Crews Authoriz ed for operatio ns into Lo ndo n City Silesia Air s.r.o. pho ne: +420 602 705 272, fax: +420 553 619 419, e-mail: silesiaair @silesiaair.cz www.silesiaair.cz Silesia 225x290.indd 1 25.2.2010 12:33:02 design automobilový design Liga mistrů Automobilový design potřebuje čas od času pořádný kopanec, aby se posunul dál. Zatím poslední člověk, kterému se podařilo pohnout celým odvětvím, nebyl nikdo jiný než velký Chris Bangle. Dnes už je jeho éra sice pryč, ale možná právě o to více všichni vyhlíží další podobný impuls. Koncept BMW Z9 Gran Turismo z roku 2009 byl předobrazem chystané revoluční designérské změny Christopher Edward Bangle k BMW nastoupil v roce 1992 Moderní historie mnichovské značky zná několik podobných hrdinů, kteří se nebáli přijít s něčím novým a hlavně čelit vlně kritiky, která se vždy po podobně radikálních změnách na své strůjce valí. Hofmeisters‘s kink Přeskočíme-li „ground zero“, tedy samotný úsvit automobilového designu, a také už i poměrně bohatou předválečnou produkci, dostaneme se do období, od kterého kvalita designu mnichovských aut začala nabírat jasný směr. Jedněmi z nejvýraznějších automobilů této doby byly kromě roadsteru 328 modely 503 a 507, které navrhl německý designér s aristokratickým původem Albrecht Graf von Goertz (1914-2006). Skutečná moderní éra designu BMW však začala až s příchodem Wilhelma Hofmeistera, který byl šéfdesignérem v letech 1955 až 1970 a za jehož působení se automobilka propracovala na špičkovou úroveň. Stopa tohoto designéra je ostatně ve tvarech všech BMW vidět do dnešních dob a to v charakteristickém zakončení C-sloupku (tzv. Hofmeisters‘s kink). Tento prvek, jenž jemně naznačuje pohon zadních kol, se stal podpisem BMW a zároveň synonymem kvality. Dodnes jej hojně využívá velká část automobilek, které chtějí svůj produkt posunout výše. Marně byste ho asi hledali snad jedině u Mercedesu. Hofmeisterův funkcionalismus dodal BMW precizní a díky subtilním střešním sloupkům také velmi lehký vzhled. Neue Klasse, jak nový designérský styl u BMW nazývali, se postupně prosadil do všech modelových řad. Jedním z nejvýraz- 64 BMW revue 4/2010 064-66_design.indd Odd1:64 30.11.2010 17:27:58 První generace BMW řady 5 z roku 1972 určila charakter designu vozů BMW na další dvě desetiletí nějších modelů, který do značné míry předběhl svou dobu, pak bylo kupé 2000 CS (1965). Přední část s dvojicí hlavních světlometů sdružených pod jedním krytem vzbudila kontroverzní reakce a také bohatě prosklená kabina dostala posměšnou přezdívku skleník. Nicméně právě tento model s charakteristickým žraločím nosem byl jedním z těch, které pomohly výrazně formovat budoucí modely. Zlatá éra Na práci Hofmeistra navázal Francouz Paul Bracq, jenž vedl design mnichovské značky mezi lety 1970-1974. Zkušený designér, který nejprve působil Citroënu, výrazně ovlivnil také design Mercedesu a podílel se i na vývoji prototypu rychlovlaku TGV, respektoval práci svého předchůdce a úspěšně na ni navázal. Přestože šlo v podstatě o rozvíjení nastoleného směru, modely, jež vznikly pod jeho vedením, upevnily pozici BMW natolik, že se stalo respektovaným konkurentem Mercedesu s vlastním charakterem. Bracqova neobyčejná invence našla naplnění při návrhu konceptu, jenž vznikl na počest mnichovské olympiády. BMW Turbo s klínovitou karoserií a vyklápěcími dveřmi bylo prezentováno jako experimentální bezpečnostní vozidlo, ale jeho tvary dávaly tušit, že bezpečnost je jen jednou z částí, o které Bracqovi šlo. Studie se stala prvním BMW s motorem umístěným uprostřed. Finální podobu ale vozu vtiskl až Giorgetto Giugiaro, kterého BMW požádalo o dokončení designu sériové verze modelu M1 po té, co se Bracq vydal za novými zkušenostmi do Peugeotu. Další důležitou osobou pro design BMW byl německý designér Claus Luthe. Stejně jako v předchozím případě mělo vedení automobilky při výběru nového šéfdesignéra šťastnou ruku. Luthe před příchodem do Mnichova měl už za sebou řadu zkušeností s vedením designu NSU, pro který navrhl celý firemní styl, a jeho vrcholným dílem byl ve své době revoluční design modelu Ro80 (Auto roku 1967). Poté, co však NSU koupil Volkswagen a sloučil jej se značkou Audi, stal se Luthe nežádoucím. Nabídka od BMW se mu tak jistě přijímala velmi snadno. Pro BMW znamenal jeho příchod v roce 1976 velkou posilu. Lutheho hlavním úkolem bylo navazovat na práci svých předchůdců a upevňovat pozici moderní silné značky. Sám si také plně uvědomoval, že návaznost designu jednotlivých generací a celého modelového portfolia je nejdůležitějším prvkem k vybudování značky prémiového výrobce. Lutheho éra započala ještě částečně pod vlivem ozvěn první ropné krize a znamenala především šetření. Přesto redesign první řady 5 zvládl bravurně, stejně jako návrh druhé generace řady 3 (E30), která měla už i verzi se čtyřdveřovou karoserií a mezi příznivci značky se stala ikonou. Na začátku osmdesátých let se situace v automobilce už zlepšovala a v BMW si vytyčili cíl, že nová řada 7 musí předstihnout Mercedes třídy S. To, co si většina lidí dosud nedokázala představit ani v nejdivočejších snech, se díky Luthemu stalo skutečností. Přestože k Lutheho návrhu byly zpočátku výhrady ohledně příliš progresivního designu, který neodpovídal tehdejší představě o manažerských limuzínách, dostal jeho návrh díky prozřetelnosti tehdejšího šéfa BMW Herberta Quandta zelenou. Luthe za čtrnáct let na postu šéfdesignéra BMW odvedl zásadní kus práce a modely, jež vznikly pod jeho vedením, jsou tím, co spoluvytvářelo kult mnichovských aut. Lutheho design je učebnicovým příkladem toho, jak i v zásadě jednoduché tvary mohou být vysoce atraktivní a působivé. Je v nich sebevědomí, nikoliv však arogance, působí precizně, technicky a věrohodně, přesně tak, jak to člověk od dokonalého stroje očekává. Zajímavé by bylo pozorovat, jak by Luthe ve vývoji designu pokračoval. Jeho kariéru v BMW ale v roce 1990 přerušila osobní tragédie. Prudká domácí hádka vyústila v incident, v němž Luthe smrtelně pobodal svého nejstaršího syna, který se dlouhodobě potýkal s drogovými problémy a alkoholem. Luthe byl odsouzen na 33 měsíců, ale odpykal si jen část trestu a poté byl propuštěn. Do křesla šéfdesignéra BMW se však už nikdy nevrátil. Dekonstruktivismus Lutheho práce spočívala v postupné evoluci designu a bylo jasné, že tento přístup by neměla progresivní značka jako BMW držet donekonečna. Vystoupit z vlastního stínu a ukázat něco opravdu nového znamenalo od základu přepracovat stávající tvarosloví a stát se tím, kdo trendy vytváří a ne jen následuje. Zlým mužem, který převrátil všechny dosavadní hodnoty naruby a ukázal nový směr, se stal Christopher Edward Bangle. Lutheho design je učebnicovým příkladem toho, jak i v zásadě jednoduché tvary mohou být vysoce atraktivní a působivé. První generace BMW řady 7. BMW revue 4/2010 65 064-66_design.indd Odd1:65 30.11.2010 17:28:06 design automobilový design Adrian van Hooydonk zjemňuje předchozí styl První Američan v křesle šéfdesignéra mnichovské automobilky byl oproti svým předchůdcům až překvapivě nezkušený. Kariéru odstartoval v Opelu jako interiérový designér. Větší šanci projevit svůj talent dostal ve Fiatu, kde se stal šéfdesignérem a k designu exteriéru přičichl při práci na modelu Coupé. V čele stylistického oddělení BMW stanul Bangle v roce 1992 a pro mnohé bylo jmenování málo známého designéra na tak významný post velkým překvapením. V BMW však chystali radikální změny a charismatický Bangle s odvážnými nápady byl více než ideálním kandidátem. Bangle byl pověřen úkolem vytvořit zcela nový firemní styl. Zpočátku změny přicházely pozvolna a pravá revoluce se měla teprve strhnout. Teprve zpětně vedení přiznalo, že tak radikální změny, s jakými přišel Bangle, nečekali ani oni. První předzvěstí nového designu byl koncept z roku 1999 BMW Z9 Gran Turismo, který se představil o rok později i v otevřené verzi. Odborná i laická veřejnost zatím brala tuto dvojici konceptů spíše jako designérský výstřelek. Že se design BMW radikálně změní, začalo všem docházet až při představení asymetrické studie BMW X Coupe Concept v roce 2001 a tehdy nová řada 7 obavy potvrdila. Bangle nazval svůj styl Flame Surfacing a začal dělat vše přesně opačně, než bylo donedávna v branži zvykem. Čisté křivky dosud přísně technicistních BMW se najednou začaly proměňovat ve svalnaté tvary, linie se v plochách ztrácely a jinde zas vystupovaly, na kapotě a bocích se objevily konkávní plochy, charakteristické „ledvinky“ byly necitlivě přepracovány a čtveřice hlavních kruhových světlometů byla spoutána pod prapodivně tvarované kryty. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Jak mezi odborníky, tak mezi fanoušky značky byl Bangle rázem synonymem veřejného nepřítele číslo jedna. Vznikla dokonce petice za jeho nahrazení v pozici šéfdesignéra. V BMW však Banglovi věřili a dost možná, že s podobnou reakcí i předem počítali. Americky přímočarý a okázalý přístup k tvarování karoserií však i přes všechny prvotní negativní reakce u zákazníků zabodoval. Dokonalé jízdní vlastnosti, technika a dravost BMW už nebyly cítit jen kdesi v pozadí dříve věcného a přísně racionálního designu. Emoce se dostaly na povrch a expresivní styling se stal poznávacím znakem všech BMW. Než přišel Bangle, prožíval automobilový design v podstatě poklidné časy. Prémiová třída vždy znamenala decentní, vytříbené a uhlazené tvary. To vše s příchodem Flame Surfacingu vzalo rychle za své. Po období, kterému vládla jemná elegance, přišlo na řadu baroko, jež nešetřilo tvary a sebevědomě dávalo na odiv, co si může dovolit. Jakmile bylo jasné, že v BMW trefili hřebíček na hlavičku, začal se expresivní styling šířit napříč všemi kategoriemi a více či méně ovlivnil design všech značek včetně největšího konkurenta Mercedesu. Vzad stoupající linii prahů a konkávní tvary je dnes možné vidět na mnoha modelech všech automobilek. Bangle dokázal vyprovokovat celé odvětví k tomu, aby designéři začali přemýšlet jinak, a za to mu patří velký obdiv. Všichni, kteří dosud jen přešlapovali na místě a omílali schémata z minulosti, dostali šanci bez velkého rizika vyzkoušet něco nového. Po Bangleovi Talent, schopnosti, velké charisma a určitě i dávka štěstí udělala z Chrise Bangla designérskou celebritu, a přestože jeho vliv na celé odvětví je neoddiskutovatelný, dnes už je jeho éra uzavřenou kapitolou. Po Banglovi přebral žezlo jeho dlouholetý kolega, nizozemský designér Adrian van Hooydonk. Jeho vize designu BMW už však není tak radikální a provokativní. Ostatně rozdílný přístup je vidět už ve stylu oblékání. Zatímco Bangla potkáte na Concorso d’Eleganza, jak se prochází mezi historickými auty s kovbojským kloboukem na hlavě, Adrian van Hooydonk vypadá se svými dokonale padnoucími obleky a ležérně uvázanou šálou, jako by právě vystoupil z obálky módního časopisu. Podobný dojem získáte, postavíte-li vedle sebe dvě poslední generace řady 5. Starší model tahá za oko svým poslepovaným tvarem předních světlometů, vysokým a vizuálně těžkým pontonem karoserie a dalšími nedotaženými prvky, ale nechybí mu živočišnost a jako celek funguje více než dobře. Naproti tomu na nové generaci nenajdete jediný slabší moment, kde by stylově zaostávala nebo neladila. Detaily jsou propracovanější, působí moderně a vyzrále a po obhroublosti předchozí generace není nikde ani stopy. Do tvarů BMW se tak vrací kultivovanost a pojetí prémiové třídy je opět více bráno jako záležitost vytříbeného vkusu. Designéři proto vystačí jen s náznaky, než aby otrocky popisovali a zdůrazňovali, jak vyspělou technikou automobil disponuje. Jestli je to pro design BMW krok zpátky, nebo vpřed, budeme moci nestranně posoudit až za několik let. foto archiv Radek Laube Koncept chystaného BMW řady 6 z roku 2010 66 BMW revue 4/2010 064-66_design.indd Odd1:66 30.11.2010 17:28:18 koupelnové studio keramické obklady, dlažby, vybavení koupelen designové velkoformátové obklady a dlažby, skleněné mozaiky, bazénový program, SLIM 4mm obklady a mnoho dalšího Otevíráme 1. 1. 2011 na nové adrese: Mood s.r.o., Šaldova 1, 180 00 Praha 8 – Karlín 226 216 550, 775 738 128 www.mujmood.cz, [email protected] Po-Pá 9.00 - 18.00, po dohodě v individuální čas mood_225x290_v1.indd 1 11/19/2010 3:43:49 PM jízda dvě generace BMW X3 O číslo dospělejší 68 BMW revue 4/2010 068-72_X2vsX3.indd Odd1:68 29.11.2010 21:42:58 Čísla srovnávají nekompromisně a z určitého pohledu i objektivně. Jaký je ale skutečný rozdíl mezi novou a starou generací BMW X3? Popravdě řečeno, čísla nelžou, ale přesto nedokáží vyjádřit vše. Bok po boku se sešly nejvýkonnější zážehové modely svých generací. BMW revue 4/2010 69 068-72_X2vsX3.indd Odd1:69 29.11.2010 21:43:12 jízda dvě generace BMW X3 Ještě teď si pamatuji na to, když se koncem roku 2002 ukázaly první fotografie konceptu BMW xActivity. Automobil se nebral příliš vážně až do okamžiku, kdy bylo jasné, že přesně takhle bude vypadat i první generace modelu X3. Tehdy se moc nelíbila. Hranaté tvary spolu s výrazně zalomenou spodní hranou bočních oken byly nezvyklé a poměrně se vyčleňovaly z tehdejšího výrobního programu. Ještě dnes slyším kritiku na její plastové nelakované nárazníky nebo na nepříliš elegantní zadní světla. Z dnešního pohledu je ale jasné, že X3 to všechno přestála a s postupem času, když se její vzhled zjemnil, se stala nesmírně oblíbeným vozem, kterého se po celém světě do roku 2010 v první generaci prodalo více než 600 000 kusů. Jakkoliv mohl být vzhled první generace zpočátku kontroverzní, o technice nikdo nepochyboval. Základem byla řada 3 a největší novinkou byl především pohon všech kol xDrive. Právě ten spolu s tuhou karoserií byl hlavním strůjcem příjemných a ve své době doslova senzačních jízdních vlastností. A ty jsou v provedení X3 3.0si (název X3 xDrive30i se používal v posledních dvou letech výroby) jasně znát i dnes. Nebýt výše umístěného těžiště, automobil se řídí jako osobní vůz. Ihned po prvních metrech je jasně cítit, že na obratnost, kterou stará X3 nabízí, nemůže většina současných SUV dané velikosti pomyslet ani zdaleka – ač se o to ve svých marketingových prohlášeních velmi snaží. Třílitrový šestiválec není slyšet, velmi rychle reaguje a dodává pocit příjemné nadřazenosti. Přesto je znát, že ve spojení s šestistupňovou samočinnou převodovkou se musí při snaze o sportovnější jízdu více vytáčet. Spotřeba se v tomto případě pohybuje stabilně kolem 13 l/100 km, výjimečně při rychlých dálnicích přesunech podle majitelky překročí patnáctilitrovou hranici. Po přímém přesednutí do nové generace X3 si člověk okamžitě uvědomí ten obrovský pokrok, který nový model udělal zejména v oblasti interiéru. Dobře, je širší, prostornější a sedí se přibližně stejně vysoko, ale do očí doslova uhodí snad o dvě třídy lepší materiály i celková atmosféra. V X3 je dokonce cítit závan řady 5 a to i přesto, že po technické stránce bude jistě větší spřízněnost s budoucí chystanou generací řady 3. Zkrátka máte za volantem pocit, že sedíte v mnohem větším a vyspělejším modelu. Když byste nevěděli, co jsou obě auta zač, 70 BMW revue 4/2010 068-72_X2vsX3.indd Odd1:70 29.11.2010 21:43:25 ale turbo je prostě lepší. Má více síly, kdykoliv si vzpomenete, rychlost reakcí je vzhledem k charakteru automobilu, pohonu všech kol i samočinné převodovce naprosto dostatečná a nástup turbodmychadla takřka nezaznamenáte. Když motoru dáte napít, stane se z X3 v reálném světě mimořádně rychlé auto. Je to možná paradox, ale tahle X3 patří do úzké skupiny nejrychlejších SUV na trhu a bezpochyby by dokázala mnoha velkým osmiválcům zkazit den – a to zejména při jízdě na zatáčkovitých silnicích. V každém případě je pokrok v ústrojí pohonu velmi znát nejen s ohlédnutím na nabízenou dynamiku, ale také při pohledu na ukazatel spotřeby paliva. Když se budete snažit, dokážete spotřebu stlačit k 11 l/100 km, kolega dokonce hlásil při jedné dálkové cestě mimo dálnice spotřebu „pod deset“. V reálném světě je ale potřeba počítat spíše s 13 l/100 km, což je ale stejná hodnota jako u předchozí, zdaleka ne tak výkonné předchozí generace. Je ale potřeba počítat s tím, že když si budete 306 koní náležitě užívat, dokáže si tato X3 říci o více než 20 l/100 km. bez zaváhání byste mohli říci, že to druhé není X3, ale spíše X5 – tak velký je to rozdíl. Jaké je to ale při jízdě? Zkoušený model X3 byl vybaven nově nabízenými aktivními tlumiči a jedná se o vrcholné provedení s přeplňovaným třílitrovým šestiválcem xDrive35i a osmistupňovou samočinnou převodovkou, která je s tímto motorem jedinou alternativou. I v režimu Normal je nová generace měkčí a jemnější než ta starší. Až v nastavení Sport se situace obrací. Zdá se také, že právě aktivní podvozek částečně omezuje naklánění X3 v zatáčkách. Zkušenosti s verzí bez proměnných tlumičů totiž ukazují, že standardně je X3 naladěná o trochu měkčeji než první generace. Důraz na zvýšení jízdního komfortu je tedy jasně patrný a lze jej pozorovat také díky nižší hlučnosti. Zejména při manévrování ve městě se nemůžete zbavit dojmu, že nová X3 je prostě větší auto. Ona samozřejmě ve skutečnosti je, ale je až překvapující, jak jsou ty 3 cm na šířku a 8 cm na délku znát. I když uznávám, že se může jednat spíše o pocit, který je dán již zmiňovanou větší vnitřní šířkou a celkově větší mohutností. Při rychlejší jízdě se tyto pocitové rozdíly ve velikosti smazávají. Ba co víc, nová generace působí obratnějším dojmem. Jasně je cítit jiné nastavení pohonu xDrive, který více preferuje kola zadní nápravy. Hlavně v nájezdu do zatáčky je cítit větší ochota k zatáčení a řízení je také citlivější. Naopak ve výjezdech, kdy se snaží původní generace působit přísně neutrálně – možná až příliš – se nový model dokáže v těchto situacích opřít o vnější zadní kolo a zatáčku „po bavorácku“ vykroužit bez toho, aby cokoliv tahalo za volant nebo jinak obtěžovalo. V tomto ohledu je nový model krokem vpřed. Rozdíly jsou cítit také z dalších elektronických systémů podvozku, nová generace je sladěnější a působí jednolitějším dojmem. Na dravějším projevu má svůj podíl jistě také motor. Atmosférický třílitr má stále charizma, BMW revue 4/2010 71 068-72_X2vsX3.indd Odd1:71 29.11.2010 21:43:31 jízda dvě generace BMW X3 Vraťme se ještě na okamžik dovnitř, už ne za volant, ale spíše do zadní části auta, protože ta je při volbě daného typu vozidla nesmírně důležitá. Nárůst do šířky je jasně patrný i zde. Zadní sedadla jsou navíc nově dělená v poměru 40:20:40, což je praktičtější řešení než konvenční 40:60 z minulosti. Jsou také pohodlnější a je na nich v podélném směru více prostoru – a to i přesto, že rozvor náprav se zvětšil jen o 1,5 centimetru. Více místa zbývá také pro zavazadla. I předchozí X3 mohla snadno posloužit jako komplexní rodinné auto, nová generace je na tom v tomto směru samozřejmě lépe. Dokonce nechá na mysl přijít myšlenku, zda má vlastně při střízlivě racionálním pohledu smysl pořizovat si větší X5. Jen tak mimochodem, nová X3 má podobné rozměry jako první generace typu X5. Srovnání dvou generací stejného modelu se blíží ke konci a je jasně vidět, že se jedná o značný pokrok. Takovýto mezigenerační skok ale BMW umělo vždy, a tak i když odcházející typ není zdaleka špatné auto, které v mnoha ohledech stále stačí na konkurenci, ve srovnání s tím novým jen těžko obstojí. To se ale dalo čekat. foto Michal Šafránek Petr Hanke Srovnání generací X3 (F25) X3 (E83) Délka 4648 mm 4569 mm Šířka 1881 mm 1853 mm Výška 1661 mm 1674 mm Rozvor 2810 mm 2795 mm Zav. prostor 550-1600 l 480-1560 l 1790 kg 1825 kg Hmotnost (2,0d) 72 BMW revue 4/2010 068-72_X2vsX3.indd Odd1:72 29.11.2010 21:43:40 john richmond for men 225x290_Sestava 1 5.11.10 12:05 Stránka 1 téma BMW M certifikace specialista Výrobní program BMW se nedělí pouze na automobily a motocykly. Ve skutečnosti je potřeba oddělit ještě M modely, které se od „standardních“ BMW značně liší nejen charakterem a technikou, ale také nabízenými službami. Navíc se nabídka BMW neustále rozšiřuje o další možnosti individualizace. Není divu, že BMW školí specialisty právě na produkty z dílny magického M. Automobily BMW se vždy vyznačují velmi pečlivým sladěním svých vlastností. Jednotlivé modely a verze se však od sebe odlišují svým charakterem. Právě toto je velmi důležitá vlastnost, kterou se výrobní program BMW odlišuje od mnoha konkurentů. A nejde přitom pouze o odlišnost druhu BMW 316d proti BMW M3 – tedy ze dvou zcela opačných konců automobilu postaveného na základě řady 3. Značné rozdíly jsou také mezi vozy stejné cenové úrovně, vždyť vezměte v úvahu například rozdíl v charakteru typů 330d a 320dA xDrive. Je tedy zřejmé, že výběr vhodného BMW tak, aby dělalo radost, je nesmírně důležitý. A samozřejmě to platí také pro modely M, u nichž je možné také velmi detailně automobil specifikoval a ladit podle vlastního uvážení. Právě nabídnutí možností přizpůsobení BMW osobnímu vkusu jeho majitele je v poslední době u BMW jasně patrné. Zejména potom, co se týká zvýrazňování sportovního charakteru jednotlivých vozů. Automobily z produkce M totiž nemusí být díky jejich menší kompromisnosti vhodné pro každého, a tak BMW připravilo program originálního příslušenství Performance, který je k dispozici zatím pro modely řad 1, 3 a X6, a lze očekávat jeho další rozšíření. Díky tomu je možné chování každého jednotlivého modelu velmi přesně nala- dit. Výhoda programu Performance je v tom, že se jedná o vyzkoušené a homologované prvky, na které je spolehnutí. Důležité ale je, aby zájemce o BMW měl představu o tom, jaký vlastně automobil chce. A právě zde začíná práce prodejců, kteří pomohou člověku se specifikací nejvhodnějšího modelu a provedení. To ale neplatí pouze pro standardní produkci, ale zejména pro automobily M, kde je celá situace náročnější. Automobily M jdou svojí technikou do extrému, a tak je nezbytné věnovat jejich údržbě a servisu náležitou péči. Ta začíná již těsně po koupi, kdy je nutné tyto vozy pečlivěji zajíždět. Nejde 74 BMW revue 4/2010 074-75_M certifikace.indd Odd1:74 29.11.2010 21:49:51 Prodejce Jindřich Ježdík a servisní technik Petr Benáčan ze společnosti Bychl s.r.o. jsou certifikovaným M specialisty. přitom pouze o motor, ale „zvyknout“ si na sebe musí i díly převodovky či diferenciálu. U M3 platí, že do dvou tisíc kilometrů by se nemělo překračovat 5500 otáček a nejezdit rychleji než 170 km/h. Do pěti tisíc kilometrů nejezděte rychleji než 220 km/h. Nemělo by se přitom jezdit na plný plyn a mělo by se jednat o střídaný provoz. Nesmírně důležité je při jízdě s M, a to platí dvojnásob v zimě, že je potřeba motor prohřát. Samozřejmě, že to platí pro všechny motory, ale u extrémistického M obzvlášť. To všechno jsou důvody, proč BMW připravilo program M Certification Training, který vybrané zkušené prodejce a servisní techniky instruoval nejen o specifikách M modelů, ale také o jejich odlišné filozofii, možnostech a samozřejmě i údržbě. Ze společnosti BMW Bychl tento kurz, který se konal ve výcvikovém centru BMW na mnichovském letišti, absolvoval Jindřich Ježdík, který jej popisuje svými slovy: „I přesto, že jako dlouholetý prodejce automobily BMW detailně znám, rozhovory s experty z BMW M, které během tréninku probíhaly, mě opět posunuly dál. Kromě instruktáže o technických odlišnostech a specifických potřebách pro servis jsme s „emky“ absolvovali také kurz Fahrer Training, který byl velkou zábavou. Mimo toho jsme s kolegou ze servisního oddělení ještě dále pronikli do tajů vozů M a navíc nám byla také poodhalena budoucnost této divize BMW. O tom ale, jak asi chápete, nemohu mluvit.“ Přestože vozy BMW M vypadají hlavně zvenku v některých ohledech jako ostatní BMW, jedná se o zcela jinak zaměřené automobily. A to platí již od jejich prvopočátků, které mají své kořeny ve druhé polovině sedmdesátých let v motoris- tickém sportu, kdy se představilo ikonické BMW M1. Dnes je situace poněkud odlišná, protože závodní speciály jsou od produkčních vozů mnohem vzdálenější. Není proto divu, že si tento fakt postupem času vynutil určitou změnu charakterů vozů M. Když vezmeme nepříliš kompromisní první generaci typu M3 a srovnáme ji s dnešní, zjistíme, že stávající osmiválcová je mnohem univerzálnější, a to i přesto, že je mnohem rychlejší než původní originál. Divize M vstoupila také do segmentu velkých vozů SUV. A s typy X5 M a X6 M je zřejmé, že svoji dravost, určitou neurvalost a divokost vnesly také do tohoto segmentu, kde tyto vlastnosti před několika lety ještě nikdo nehledal a nevyžadoval. Dnes je situace jiná. Certifikovaný prodejce modely M popisuje takto: „Výhoda je v tom, že M je možné dnes normálně používat a pouhým stisknutím jednoho tlačítka se z něj stane něco magického.“ Pro zdokonalení služeb je u certifikovaných prodejců s vyškoleným personálem připraven také speciální „M koutek“. Nejde totiž jen o to, aby se našla vhodná kombinace laků či barev a materiálu interiéru. Automobil M je potřeba také „naladit“. To je zřejmé například u M3, kde jsou široké možnosti v podobě volby podvozku, převodovky nebo kol. „To ale pořád není všechno, protože majitelé a řidiči vozů M mnohdy požadují více individualizace svých vozů. I proto jim teď můžeme nabídnout speciální doplňky M Performance, které slouží pro další zvýraznění sportovního charakteru našich vozů. Asi mohu prozradit, že právě na tuto oblast se v M teď zaměřují a můžeme očekávat, že stávající doplňky pro M3 jsou pouze začátkem...,“ dodává český M specialista. Když tedy chcete, aby vaše budoucí BMW přineslo více sportovních emocí, nechte si poradit, protože možností je v tomto ohledu opravdu hodně. Závisí jen na vašich představách, možnostech a samozřejmě způsobu používání. Vždyť plně vybavené BMW 335i Coupé s kompletním balíčkem BMW Performance včetně zvýšení výkonu a točivého momentu se sice může cenou a papírovými hodnotami dostat do teritoria BMW M3 Coupé, ale každý z těchto automobilů nabízí zcela odlišné jízdní zážitky. Je proto velmi důležité se dobře zorientovat. foto archiv Petr Hanke Jedním z prvků nového programu M Performance jsou i karbonové nástavce předního nárazníku pro BMW M3 BMW revue 4/2010 75 074-75_M certifikace.indd Odd1:75 29.11.2010 21:50:03 design notebook jako umělecké dílo Asus ve stylu Bang & Olufsen Novou hvězdou na nebi počítačových notebooků se stal multimediální Asus NX90. Jeho technické parametry oceňují počítačoví nadšenci, příznivci dokonalého poslechu hudby v třídě hi-fi si zase nemohou vynachválit jeho zvukové kvality a estéti všech barev pleti a světového názoru se pro změnu svorně rozplývají nad jeho designem. Asus NX90 je v současné bohaté nabídce notebooků tak výjimečný, že nikoho nemůže nechat chladným a tak nejčastější reakcí na něj je povzdech, za který se ale nikdo nemusí stydět: „Tohle chci mít!” Netradiční minimalistický design umocněný použitím leštěného hliníku hned na první pohled prozrazuje příbuznost s výrobky dánského producenta luxusní elektroniky Bang & Olufsen. Není to žádná náhoda: vzhled počítače vytvořil dvorní designér dánské firmy David Lewis a inženýři Bang & Olufsen se podíleli na řadě originálních technologických řešení, která tento notebook pasují do role multimediálního centra celé domácnosti, které je zároveň jeho vydařenou estetickou dekorací. Dvě ruce v akci Uživatelé zvyklí na běžné notebooky (ať už jde o platformu PC nebo Apple) si ze začátku musí nějakou dobu na nový asus zvykat, protože jeho ovládání je hodně odlišné, brzy ale zjistí, že zpátky ke „klasice“ by se už jen neradi vraceli. Konstruktéři zvolili poněkud netradiční rozhraní využívající dvojici dotykových povrchů (touchpadů) ovládaných oběma rukama. Je to speciální uživatelské rozhraní Rotation Desktop, které dovoluje maximálně zapojit oba touchpady. Tato technologie, využívající ovládání gesty, umožňuje intuitivním způsobem spouštět hudbu či video oběma rukama prostřednictvím ovládacích prvků připomínajících práci s DJ pultem. S rozhraním Rotation Desktop je snadné přibližovat fotografie či posouvat webové stránky a dokumenty. Je to snadné a intuitivní řešení, kterému záhy přijdete na chuť. Rozměrné opěrky dlaní přitom poskytu- 76 BMW revue 4/2010 076-77_Asus.indd Odd1:76 29.11.2010 21:53:55 reprodukci zvuku, hlubší a bohatší basy a celkový nárůst výkonu, který každého ohromí na první poslech. Zvláštní důraz byl kladen na věrnost zvukového podání. Výsledný zvuk tak v mnohém připomíná živý koncert. Samostatnou kapitolou je celkový design notebooku. I v této kategorii nový Asus NX90 stanovuje nová měřítka, jimž se budou muset ostatní výrobci přizpůsobit, pokud budou chtít na trhu uspět. Dekorace přinášející radost David Lewis, dvorní designér firmy Bang & Olufsen jí dostatečné pohodlí dokonce i při dlouhodobé práci na počítači – což je jedna z výhod tohoto notebooku, který tak skutečně nahrazuje multimediální stolní počítač. Dalším překvapením je na notebook nezvykle velká obrazovka o úhlopříčce 18,4 palce s LED podsvícením a rozlišením 1920 x 1080 bodů, která umožňuje přehrávat filmy formátu HD ve stejné kvalitě jako velké televizní přijímače. Ostatně k tomu slouží i zabudovaný Blue-ray přehrávač. Nároky na přenosné počítače v této oblasti v poslední době značně vzrostly, notebooky většina uživatelů nepovažuje pouze za pracovní nástroj, ale i za zdroj individuální zábavy. Hry, filmy, ale třeba i audiovizuální záznamy na serveru YouTube jsou k dispozici stále častěji ve formátu HD, takže výrobci notebooků se musí tomuto trendu přizpůsobit. V téhle oblasti jim nasadil Asus laťku hodně vysoko. Mistr zvuku V této souvislosti je třeba připomenout, že počítačové technologie zůstávaly až donedávna prakticky úplně stranou zájmu známých designérských jmen a studií. Důvod byl velice prostý: vývoj v této branži se ubíral tak zběsilým tempem, že kdo z uživatelů chtěl držet krok s vývojem, musel prakticky každé dva roky kompletně vyměňovat svůj počítačový hardware, takže zaobírat se nějak zvlášť estetickým ztvárněním počítačů nemělo pro výrobce žádný valný smysl. V posledních letech však tempo inovací v oblasti IT značně zpomalilo. Rychlost výkonu procesorů se už nezdvojnásobuje každých osmnáct měsíců, jako tomu bylo v minulosti, a kapacity operačních pamětí se také zvyšují jen pomalu. Dnešní notebooky jsou mnohem dlouhodobější investicí, a tak přicházejí konečně ke slovu průmysloví designéři a stylisté, kteří se donedávna soustředili spíš na jiné oblastí elektroniky. Jedním z nich je dnes již jednasedmdesátiletá ikona průmyslového designu David Lewis. Britský rodák a absolvent londýnské Central School of Art se již v polovině 60. let usadil v Dánsku, kde po boku Jacoba Jensena a Henninga Moldenhawera začal profesionální kariéru prací pro firmu Bang & Olufsen. Od 70. let už pracoval ve vlastním studiu a pro značku B & O vytvořil takové designové milníky, jako byly aktivní reproduktor Beolab 4000 nebo CD měnič BeoSound 9000. V posledních letech způsobil doslova převrat ve světě hi-fi svým aktivním reproduktorem BeoLab 5. Práce pro Asus byla pro něj velkou výzvou: „Přestože používám počítače už třicet let, nikdy jsem se nad jejich designem nijak zvlášť neza- Technické parametry Procesor: Intel® Core™ i7–740QM 1,73 GHz s technologií Turbo Boost až 2,93 GHz, 4 jádra Čipová sada: Mobile Intel® HM55 Paměť: 8 GB DDR3 Displej: 18,4palcový s LED podsvícením a Full HD rozlišením 1920×1080 bodů Grafická karta: NVIDIA® GeForce® GT 335M s 1 GB DDR3 VRAM, NVIDIA Optimus technologie Úložný prostor: 1 TB (2× 500 GB), 7200 ot. Optická mechanika: Štěrbinová Blu-ray combo Kamera: Vestavěná 2megapixelová Bezdrátový síťový adaptér: 802.11 b g/n Bluetooth: v2.1 +EDR Zvuk: Reproduktory, mikrofon, ASUS SonicMaster technologie, Bang & ICEpower Čtečka karet: 5 v 1 (SD, MMC, MS, MS-Pro, XD) Porty: D-Sub, HDMI, 2× USB 3.0, 2× USB 2.0, 1× E-Sata Výbava: Hybridní TV tuner, 2× interaktivní touchpad Baterie: 6článková, 5600 mAh, Rozměry a hmotnost: 530 mm × 280 mm × 30–36 mm; 4,4 kg (se 6článkovou baterií) Doporučená MC: 64 900,- Kč mýšlel, připadaly mi všechny stejně ohavné. Teprve nástup notebooků v posledních letech mě oslovil, a když přišla nabídka vytvořit nový model pro Asus, neváhal jsem ani chvilku. Od samého začátku jsem věděl, že chci vytvořit designový kousek, jakýsi umělecký artefakt, který by se stal centrem obytného prostoru, do nějž by přinášel radost. Pro mě to nebyl jen přístroj, ale chtěl jsem vytvořit styl, který by ovlivnil způsob, jakým lidé notebooky vnímají.“ foto archiv -jm- Hlavní předností notebooku Asus NX90 je však kvalita jeho zvuku linoucí se ze dvou reproduktorů umístěných po stranách obrazovky. Kdo jste se dodnes nestačili smířit s chrastivým zvukem běžných notebooků, budete velice překvapeni. Asus NX90 totiž přichází s novým audio standardem označeným chráněnou značkou SonicMaster. Byl vyvinut týmem ASUS Golden Ear ve spolupráci se společností Bang & Olufsen ICEpower® a představuje milník v reprodukci zvuku na PC a stal se jakýmsi etalonem pro srovnání zvuku ostatních počítačů. Uživatelům zaručuje nejlepší dostupnou kvalitu zvuku a PC posouvá na úroveň specializovaných prostorových hi-fi systémů. Tajemství systému SonicMaster je v dokonale sladěném hardwaru a softwaru, které jsou optimalizovány k prezentaci realistického prostorového zvuku ve vysokém rozlišení a v širším rozsahu, než tomu bylo dosud u notebooků zvykem. Nejpřísnější kritéria dodržovaná při použití technologie SonicMaster zaručují křišťálově čistou BMW revue 4/2010 77 076-77_Asus.indd Odd1:77 29.11.2010 21:54:12 motorsport návrat do DTM Do staronových lovišť I když se o tom už nějakou dobu šeptalo a od května pak hovořilo docela hlasitě, zcela oficiálně to zaznělo v říjnu: v roce 2012 začne automobilka BMW opět čeřit vodu v rybníku zvaném DTM. 78 BMW revue 4/2010 078-81_dtm.indd Odd1:78 29.11.2010 22:02:24 Annette Meeuvissenová, bývala v seriálu DTM ženskou tváří bavorských automobilů Roberto Ravaglia za volantem BMW E30 M3 Což znamená, že už koncem příští sezony bychom možná mohli načapat vozy BMW opět v teritoriu, ve kterém hrály před lety jednu z hlavních rolí a slavily ohromné úspěchy. Tehdy však seriál DTM, patřící na automobilové scéně našich západních sousedů k tomu vůbec nejsledovanějšímu, psal teprve stránky své první a nepochybně nejslavnější kapitoly, zatímco teď se chystá ke třetí. A proto nebude na škodu si alespoň letmo připomenout, co přinesly obě předchozí. Cestovní vozy Když šampionát DTM v roce 1984 otevíral oči, nebyl ničím jiným než pouhým německým mistrovstvím produkčních vozů a tři písmenka v jeho názvu prapůvodně znamenala Deutsche Tourenwagen Meisterschaft. Ovšem úplně obyčejným národním šampionátem cestovních vozů tato série dlouho nezůstala. Naopak, postupem času se DTM stalo doslova fenoménem. Hned z několika důvodů. Jednak už v úvodním závodě nebylo startovní pole výhradně německé a pak: v Německu byli odjakživa – a přinejmenším do doby, než se ve formuli 1 začal prosazovat Michael Schumacher – diváci i sponzoři doslova unešeni bitvami cestovních vozů. Ty pro ně tehdy znamenaly nejvíc a nemalý vliv na to přirozeně měly i ke sportu odjakživa tíhnoucí německé automobilky. A ty se začaly v DTM doslova vidět, zvláště poté, co se koncem osmdesátých let vytratilo ze závodního automobilového kalendáře mistrovství Evropy cestovních vozů. A protože šikovní organizátoři tehdy dokázali do DTM nasměrovat i celou řadu známých jmen, stal se tenhle seriál v první polovině devadesátých let neobyčejně atraktivní záležitostí, v níž chtěl uspět kdekdo. I proto se v něm objevilo 33 pilotů F1, stejně jako známí rallymani, jezdci amerických seriálů či třeba s auty závodící sjezdař Franz Klammer či dnešní dvorní architekt GP okruhů Her- mann Tilke. A přál si v něm přirozeně uspět například i Michael Schumacher. Jenže zrovna tomu DTM nikdy štěstí nepřineslo: ve svém prvním závodě této série (Hockenheim 1990) totiž dojel jen do první zatáčky, kde se srazil s Cecottem. Ve druhém pak měl těžkou tréninkovou havárii (Norisring 1991) a ve třetím, jedoucím se v Diepholzi, byl až 14. A v té době byli samozřejmě v některých závodech k vidění i naši jezdci: s vozy BMW to zkoušeli Bervid, Venc či Vaníček a startovali také Michl (VW) a Švarc (Opel). A právě v této úvodní kapitole o sobě daly hodně hlasitě vědět automobily BMW. Ty totiž nejen zcela triumfovaly ve vůbec prvním závodě tohoto šampionátu, který se jel v květnu 1984 v belgickém Zolderu (tehdy za vítězným Haraldem Grohsem, sedlajícím BMW 635 CSi, cílem projely tři další stejné modely), ale patřil jim i první titul: ten s další „šestsetřicetpětkou“ získal Volker Strycek. A to i přesto, že žádný z tuctu závodů úvodního ročníku nevyhrál... Jenže jak šel čas, začal se seriál stávat finančně neobyčejně drahou záležitostí a postupně se z něho stačily vytratit i mnohé značky. A přesně to udělaly i automobily BMW, které do DTM naposledy – zásluhou tria Schmickler, Severich a Huber – nakoukly v sezoně 1994. A když nakonec ve startovním poli zbyly značky pouze tři a na konci roku 1995 z něho navíc vycouvala i milánská Alfa Romeo, zmizel v propadlišti i celý šampionát... Hledání Kdo by si však myslel, že navždy, mýlil by se. Dokázal svou klinickou smrt přežít. A v roce 2000 se DTM objevilo na závodní scéně znovu. Tento- Mnichovské automobily používal i známý belgický tým Bastos BMW revue 4/2010 79 078-81_dtm.indd Odd1:79 29.11.2010 22:02:34 motorsport návrat do DTM Zajímavosti kolem DTM • Závody tohoto seriálu se prozatím odjely na 40 různých tratích v 16 zemích • Seriál doposud poznal 60 vítězů z 11 států • Nejvíce výher v něm prozatím získal Bernd Schneider (43) • Dosud nejmladším vítězem byl Marc Hessell, jemuž při jeho výhře v Zolderu v roce 1987 bylo 21 let a 337 dnů • Nejmladším startujícím DTM se loni stal Johannes Seidlitz, kterému bylo při startu na Hockenheimringu 18 let a 339 dnů (pátým nejmladším jezdcem DTM je Václav Bervid, který v roce 1992 startoval v Brně ve věku 19 let a 189 dnů) • Nejvíc bodů doposud v DTM získal Klaus Ludwig – 1769,5 • V seriálu DTM během jeho trvání vyhrálo 10 různých značek: BMW je mezi nimi – navzdory své dlouholeté absenci – stále na druhém místě a druhé místo patří mnichovské značce i v dosud získaných bodech (8489) • Prvním zahraničním účastníkem DTM se stal už v prvním závodě Dán Per Elgaard • Největší startovní pole DTM se sešlo v roce 1988 při závodě na Hockenheimringu – 44 automobilů • První závodnicí DTM na pódiu byla v roce 1988 Beata Nodesová (Avus), zatímco první vítězkou se stala Ellen Lohrová (Hockenheim 1992) Vůbec prvním vítězem seriálu DTM se v roce 1984 stal dnešní manažer týmu Drexler Harald Grohs (vpravo) Takhle triumfálně se mohli jezdci ve vozech BMW doposud po závodech DTM chovat padesátkrát krát už se ale písmenka DTM vykládala jinak. Jako Deutsche Tourengwagen Masters. To proto, že vozy, které v inovované sérii startovaly, se staly naprosto ryzími speciály se čtyřlitrovými motory, které v mnohém začaly připomínat jakousi formuli 1 cestovních vozů. A přestože organizátoři nového DTM, jež dokázalo vstát z mrtvých, si ještě den před prvním závodem nového seriálu nebyli vůbec jistí, zda do něho nastoupí vozy všech tří inzerovaných značek, šampionát se nakonec rozjel. Časem se však ukázalo, že nalákat do něho další automobilové výrobce nebude vůbec jednoduché. A nakonec se to také nepodařilo. Z celkem pochopitelných důvodů. Díky skutečně atraktivním, výkonným, ale opravdu speciálním vozům se totiž seriál - v jehož startovním poli se objevili také čeští piloti Jaroslav Janiš a Tomáš Kostka – stal naprosto výlučnou záležitostí. A když z něho pak na konci roku 2005 zmizely i vozy rüsselsheimské automobilky, nezbylo marketingovému oddělení nic jiného, než aby se pokusilo udělat z DTM jakési novodobé pokračování předválečných automobilových GP bitev mezi trojcípou hvězdou a čtyřmi propojenými kruhy. To sice nebyl špatný nápad, ale nemůže vydržet věčně. A když se organizátorům nedařilo nalákat značky jako Citroën, Nissan, Lexus či BMW a dvoulitrové cestovní vozy stačily rozjet svůj světový šampionát, obrátilo DTM pozornost k vozům GT. Jejich start – včetně třeba vozu Maserati MC12 – už byl dokonce připraven a vozy dostaly startovní čísla, jenže pak se věci přece jen trochu zašmodrchaly. A když se nakonec ukázalo, že vozy skupiny GT1 představí v sezoně 2010 svůj vlastní světový šampionát, muselo začít DTM v honbě za budoucností pokukovat jinam: do USA i do Japonska. Právě v Asii se totiž jezdí ve dvou kategoriích (GT500 a GT300, přičemž číslo znamená výkon motorů v koních) velmi prestižní seriál SuperGT, z něhož ta silnější varianta má s představami DTM mno- Úspěšné modely BMW v seriálu DTM BMW 323i (tři výhry) BMW 635 Csi (šest výher) BMW M3 (41 výher) 80 BMW revue 4/2010 078-81_dtm.indd Odd1:80 29.11.2010 22:02:40 Pětice nejúspěšnějších pilotů BMW a jejich starty v DTM Johnny Cecotto (107 startů, 14 výher, 5 pole position, 5 nejrychlejších kol, 918 bodů) Roberto Ravaglia (49 startů, 6 výher, 5 pole position, 4 nejrychlejší kola, 490 bodů) Joachim Winkelhock (128 startů, 4 výhry, 2 pole position, 8 nejrychlejších kol, 539 bodů) Hans Joachim Stuck (89 startů, 13 výher, 4 pole position, 9 nejrychlejších kol, 517,5 bodu) Harald Grohs (80 startů, 7 výher, 9 pole position, 6 nejrychlejších kol, 558 bodů) hé společného. Propojením DTM, kategorie GT500 a americké série Grand-Am by se proto mohla narodit třetí a docela pozoruhodná kapitola DTM. Tentokrát dokonce i s celosvětovou působností. A protože tato hra už s představami mnichovské sportovní restrukturalizace dokonale koresponduje, BMW si s DTM opět pláclo. Zdá se však, že nebude samo. Budoucnost nového DTM, prozatím laděná do pastelových barev, totiž začala zajímat i jiné: Nissan a Toyotu, přičemž zpozorněli také u Opelu, který by chtěl na novém voze participovat s týmem Williams F1. Zatím je těžké hovořit o tom, s jakým modelem se bavor- ský tým do připravovaného DTM chystá, i když není pochyb o tom, že bude vycházet z trojkové řady. Naprosto jistý je však fakt, že první vládce DTM se do svých někdejších lovišť za pár měsíců znovu opravdu vrátí. Samozřejmě proto, aby v něm své dosavadní sbírky úspěchů rozšířil. I když tentokrát se v něm už nebudou závodní souboje odehrávat mezi cestovními vozy či okruhovými speciály. Ale v kategorii Grand Tourismo... foto archiv DTM a BMW Vozy BMW v DTM v letech 1984 až 1994 absolvovaly 204 závodů. Získaly v nich 50 vítězství (to poslední Ravaglia na Hockenheimringu 1992), 30 pole position (poslední Cecotto na Nürburgringu 1992), 65 nejrychlejších kol (poslední Winkelhock v Hockenheimu 1992) a také 185 pódiových umístění. Tři jezdci pak s vozy BMW v DTM získali také titul: v roce 1984 Volker Strycek (BMW 635 CSI), v roce 1987 Belgičan Eric van de Poele a v sezoně 1989 mistr světa i mistr Evropy cestovních vozů Roberto Ravaglia (oba BMW M3 E30). Ve všech těchto letech jezdcům BMW patřilo v šampionátu DTM i třetí místo (1984 Harald Grohs, 1987 Marc Hessler, 1989 Fabian Giroix). Petr Minařík BMW revue 4/2010 81 078-81_dtm.indd Odd1:81 29.11.2010 22:02:43 móda BMW Lifestyle Radost v detailu Že už jsou Vánoce za dveřmi a vy nemáte dárek pro své blízké? Pokud propadli, stejně jako vy, slabosti pro vozy modrobílé značky, je tady snadná pomoc. Ne, nemusíte hned kupovat celé auto, stačí, když zajdete ke kterémukoliv prodejci BMW a zalistujete v katalogu BMW Lifestyle. Určitě si z něj vyberete a obdarovaný to zaručeně ocení. 82 BMW revue 4/2010 082-85_moda_LifeStyle.indd Odd1:82 29.11.2010 22:04:20 Říká se tomu anglickým slovem „merchandise“ (někdy taky zkráceně jen „merch“) a původně šlo o drobné předměty upomínkového charakteru, na nichž bylo nejdůležitější logo firmy. Obvykle čepice, trička nebo propisovačky. Pak se téhle aktivity chytily automobilky a vznikl z toho velký byznys. Tvrdí se, že jeden italský výrobce supersportovních vozů má dnes větší obrat z prodeje upomínkových předmětů než z vlastních aut. Také značka BMW prošla podobnou cestou. Po čepicích, přívěscích ke klíčům a tužkám s logem BMW přibyly časem deštníky, hodinky, a když se k tomu přidala vlastní jízdní kola, vznikla celá řada BMW Lifestyle. Dnes čítá její katalog úctyhodných sto stran a vybere si tam každý. Děti, ženy, muži sportovci i lenoši. Nikdy nic nezkazíte slunečními brýlemi, koženou peněženkou nebo pěkným tričkem. Muži taky nepochybně ocení náramkové hodinky BMW, případně nějaké větší zavazadlo na cesty nebo jen pěkný diář. Triček, ale taky čepic, fleecových a silonových bund je v nabídce BMW Lifestyle velká nabídka a vybere si každý. A když dojde fantazie, stačí opravdu nějaká drobnost: přívěšek ke klíčům, USB „fleška“, čepice, termoska či malý batoh. Pokud máte doma nadšeného jachtaře nebo golfistu, je vyhráno. BMW má vlastní módní kolekci (ve spolupráci se značkou Henri Lloyd) s názvem Yachtsport, stejně jako BMW Golfsport, kde kromě oblečení najdete také hole, bagy, míčky, deštníky a další nezbytnosti ke hře na zeleném pažitu. BMW revue 4/2010 83 082-85_moda_LifeStyle.indd Odd1:83 29.11.2010 22:05:22 móda BMW Lifestyle Samostatnou kapitolu tvoří jízdní kola značky BMW. Zatímco konkurenční značky kupují kola od světových výrobců a nechávají si na ně pouze nalepit své logo, BMW na vývoji a výrobě kol aktivně spolupracuje. Má v tom ostatně bohaté zkušenosti. Málo se dnes už ví, že mnichovská automobilka, aby vůbec mohla přežít bídu poválečných let, nějakou dobu vyráběla hrnce, pečicí trouby a taky jízdní kola. Dokonce se nechtěně stala průkopníkem v použití materiálu. Protože po válce byl velký nedostatek oceli, začali v BMW svářet rámy z přebytečného hliníku, kterého se po válce válely všude hromady. Dokonce si tuto technologii nechala firma patentovat třicet let před tím, než značky Giant, Cannondale a další přišly s hliníkovými rámy u svých horských kol. Současnou řadu BMW Bikes navrhují designéři BMW Designworks, prototypy se pak zkoušejí ve firemních laboratořích a testují se podle norem DIN. V nabídce je pět bicyklů pro dospělé – od crossového speciálu k turistickému kolu s blatníky a nosičem. Dětem je určen malý bicykl a originální odrážedlo. Těm menším udělá radost šlapací autíčko. foto archiv -jm- 84 BMW revue 4/2010 082-85_moda_LifeStyle.indd Odd1:84 29.11.2010 22:06:48 BMW revue 4/2010 85 082-85_moda_LifeStyle.indd Odd1:85 29.11.2010 22:08:16 osobnost Heinrich Krafft von Dellmensingen Šedá eminence Heinrich Krafft von Dellmensingen je ztělesněním fenoménu, s nímž se setkáváme v dějinách BMW poměrně často. I když se narodil a vyrůstal v Mnichově, o tom, že by někdy pracoval v automobilce BMW, navíc ještě na jednom z nejvyšších postů, se mu dlouho ani nezdálo. Odjakživa měl namířeno úplně jiným směrem, jenže běh času a nejrůznější životní náhody jeho cestu nakonec nasměrovaly právě do bran této továrny. Heinrich Krafft von Dellmensingen předává výuční list jednomu z učňů mnichovské továrny BMW 86 BMW revue 4/2010 086-89_Heinrich.indd Odd1:86 30.11.2010 8:45:03 učednická „kolečka“ po jednotlivých odděleních továrny, i tahle procedura čekala Heinricha Kraffta von Dellmensingena. Brzy se osvědčil a za několik měsíců už jeho nadřízený hlásil na poradě vedení, že „ten mladý bude za čas dobrý právník“. Tehdy mu dával čas dva až tři roky. Všechno bylo ale nakonec mnohem rychlejší. Už v roce 1940 von Dellmensingena jmenovali šéfem právního oddělení. Jenže právě tehdy došlo k podstatné reorganizaci firmy. Všechna specializovaná oddělení byla najednou podřízena přímo představenstvu firmy, takže vůbec nehrálo roli, že von Dellmensingen původně nastoupil do právního oddělení divize zabývající se výrobou leteckých motorů. Z ničeho nic se ve svých třiceti letech stal hlavním právníkem celé společnosti BMW a byl zodpovědný nejen za právní záležitosti, ale z této funkce řídil i to, čemu se dnes říká „lidské zdroje“. Jeho podřízení taky zpracovávali statistiky pro potřeby říšských úřadů a v neposlední řadě uzavírali pojistky – budov, zařízení a strojů, dokonce i zaměstnanecké pojistky. Byla to tak velká zodpovědnost, že jej v roce 1940 jmenovali hlavním tajemníkem firmy a v roce 1942 už seděl v ředitelském křesle. O první po válce vyrobený motocykl BMW se dokonce mezi zaměstnanci továrny losovalo. Fotografie byla pořízena 14. prosince 1948. Narodil se 19. května 1910 a po základní škole nastoupil na Wilhelmovo gymnázium ve čtvrti Schwabing, kde maturoval na konci 20. let. Začal studovat práva na univerzitě ve Würzburgu, ale po několika semestrech se vrátil do Mnichova, kde se zapsal na Univerzitu Ludvíka Maxmiliána, kde promoval v roce 1937 a stal se z něj soudní čekatel. Právník od leteckých motorů Jak zachránit BMW? Třicetiletý šéf Heinrich Krafft von Dellmensingen se mu zdál být pro tuto práci ideálním kandidátem. Protože však neměl téměř žádné praktické zkušenosti, byl na začátku roku 1938 přijat jako neplacený člen obchodního oddělení. Podobně jako dnes si mladí adepti ve velkých firmách odbývají svá Od roku 1942 měl von Dellmensingen ještě další, mnohem důležitější roli. V té době už začínali Spojenci s pravidelným bombardováním vojenských cílů v Německu, do nichž byly zahrnuty samozřejmě i německé válečné výrobní kapacity. Nálety na továrny BMW se stávaly stále častějšími. S podporou nacistických úřadů tak Von Dellmensingen na mnichovském Karlplatzu při vybírání příspěvků pro wehrmacht v rámci tzv. zimní pomoci v roce 1940 Tehdy se však náhle rozhodl, s ohledem na vývoj v předválečném Německu, že nebude pokračovat v předem nalinkované dráze a nebude z něj soudce nebo advokát, ale že své právnické vzdělání využije v praktickém životě, nejraději ve světě velkého byznysu. V Mnichově se mu otevíralo hned několik možností. Automobilka BMW na severním okraji města byla jednou z nich a pro mladého právníka to nebyl zrovna špatný začátek. Firma měla zajištěnou klíčovou pozici v německém zbrojním programu. Byla totiž jediným německým výrobcem vzduchem chlazených leteckých motorů, jimiž se už od poloviny 30. let vybavovala letadla nacistické luftwaffe. V Mnichově pro tento účel byla vybudována úplně nová továrna, která stejně jako závody v Allachu a Dürrenhofu, poblíž Eisenachu, chrlila stovky motorů měsíčně. A právě překotný rozvoj firmy vyvolal poptávku nejen po dalších technických a výrobních kádrech, ale taky po lidech do obchodního oddělení. Tehdy hledali především právníky. Vedení firmy zastávalo názor, že právní věci mají zůstávat v rukou právníků zaměstnaných přímo ve firmě a že by se napříště neměly objednávat služby externích právních kanceláří. Na úrovni představenstva byl jmenován organizací nového právního oddělení Fritz Klopfer, který si také vybíral nové spolupracovníky. BMW revue 4/2010 87 086-89_Heinrich.indd Odd1:87 30.11.2010 8:45:09 osobnost Heinrich Krafft von Dellmensingen Američané předávají symbolický klíč od továrny v Allachu na jaře 1955. Von Dellmensingen stojí uprostřed vedle důstojníka US Army. firmy vyrábějící pro nacistickou válečnou mašinerii měly za úkol relokalizovat výrobu do menších a mnohem nenápadnějších výrobních kapacit – zejména to byly opuštěné stodoly, rodinné dílny a podzemní prostory. Heinrich Krafft von Dellmensingen měl podobné lokality vyhledávat a vyjednávat s jejich majiteli podmínky pronájmu. V té době cestoval nejen po celém Německu, ale i po okupovaných územích ostatních států, kde hledal vhodné prostory a kapacity. V tomto jeho postoji byl určitý rozpor. I když bytostně nesouhlasil s nacistickou ideologií, svojí horlivou činností ji fakticky podporoval. Přestože se později hájil tím, že mu šlo především o blaho společnosti a jejích zaměstnanců, vnitřně se s tím nevypořádal až do smrti. Podobný pocit měla řada dalších mladších příslušníků technokratické elity, kteří se podíleli z titulu své odborné funkce nepřímo na zločinném nacistickém systému. Heinrich Krafft von Dellmensingen si ale nijak významně s nacisty nezadal, což ostatně po válce potvrdila i americká denacifikační komise. Nikdo proti němu neřekl ani slovo, a tak mohl v továrně po válce pokračovat ve své práci. Teď bylo jeho hlavním kádrovým úkolem najít vhodné kandidáty na uvolněná místa ředitelů, kteří by dokázali firmu vést i v nesnadném poválečném období. Připomeňme jen, že letecká výroba byla zastavena a řada strojů byla zničena. Výroba osobních automobilů v Eisenachu byla již počátkem roku 1941 zastavena a navíc tato továrna teď ležela v sovětské okupační zóně a bylo jasné, že s Rusy nastanou dříve nebo později problémy. Spojenci jmenovali do čela BMW v Mnichově svého člověka, byl jím Karl Hencky. Brzy si oblíbil schopného von Dellmensingena a spolu s Kurtem Donathem v těch dvou viděl jediné dva schopné manažery, kteří měli předpoklady v obtížných poválečných poměrech uspět. Kurt Donath byl původně ředitelem továrny v Milbertshofenu. Teď převzal odpovědnost za techniku, zatímco von Dellmensingen se staral o administ- rativu a obchod a všechny aktivity s tím související. Jeho prvním úkolem bylo zajistit demontáž strojů a zařízení, které si Spojenci odvezli jako válečnou reparaci. Pakt s Američany Aby zabránili nejhoršímu, rozhodli se Donath a von Dellmensingen, že se pokusí opět společnost BMW vzkřísit a začnou s nějakou výrobou. To byl jediný způsob, jak zabránit tomu, aby se z Mnichova neodvezly všechny zbývající stroje a navíc to umožnilo dát bývalým zaměstnancům firmy práci dřív, než se rozutečou. Von Dellmensingenovi se podařil husarský kousek. Dohodl se z velitelstvím americké jednotky v Bavorsku, že v BMW budou pro Američany opravovat techniku. To stačilo, aby potřebné stroje zůstaly na svých místech. Současně s tím se podařilo získat nějaké licence a technologie na výrobu zboží, které v poválečném Německu lidé potřebovali nejvíc – hrnce, kamna, jednoduché vozíky, dokonce se v kovárnách BMW jeden čas vyráběly kosy, srpy a lopaty. Postupně přišly na řadu pečicí trouby, stroje na mísení chleba, a dokonce i zemědělské stroje. Samozřejmě že to nebyly výrobky, jaké by člověk od továrny věhlasu BMW očekával, přesto ale svůj účel splnily. Nejvyšší představitelé BMW na počátku 50. let - zleva Heinrich Krafft von Dellmensingen, Harald Wolf, Ludwig Kremer, Kurt Donath a Hans Seyfried 88 BMW revue 4/2010 086-89_Heinrich.indd Odd1:88 30.11.2010 8:45:12 Lidé měli práci, do pokladny společnosti proudily konečně nějaké peníze a velitelé americké okupační armády věděli, že s těmito Němci nebudou žádné potíže. Naopak, po krátké fázi počáteční nedůvěry si oba mladé šéfy docela oblíbili a vycházeli jim všemožně vstříc. Důležité také bylo, že nechtěli odvážet už žádná zařízení. BMW bylo zachráněno. Znovu začínáme Teprve v roce 1948, kdy se v BMW obnovila výroba motocyklů, se začalo uvažovat o rozšíření managementu firmy. Do nově ustaveného představenstva byl přijat Hanns Grewenig, který se ujal veškerých obchodních aktivit BMW. Heinrich Krafft von Dellmensingen se stal pouze zastupujícím členem představenstva. Teprve v roce 1956 jej přijali k Donathovi a Greweningovi do nově vytvořeného triumvirátu nejvyššího řídícího orgánu firmy. Kromě právní oblasti byl od této chvíle Heinrich Krafft von Dellmensingen zodpovědný za všechna patentová jednání a opět získal pod sebe personální záležitosti. Do sféry jeho působnosti patřily i takové věci, jako byly sociální otázky, dokonce pod něj spadala i firemní flotila vozidel. Všechny tyto funkce vykonával až do svého odchodu z firmy v roce 1960. Padesátá léta v historii BMW byla plná událostí a zvratů. Právě v této době byl von Dellmensingen zodpovědný za administrativu firmy. Kromě právních záležitostí měl také na starosti reintegraci továrny v Allachu, když tam v roce 1955 americká armáda uzavřela svoje opravny. Vedení společnosti si s opět získanými kapacitami nevědělo rady, až se Heinrichu Krafftu von Dellmensingenovi podařilo část prodat automobilce M.A.N., která tam začala vyrábět kabiny svých nákladních vozů. V té době vedl také von Dellmensingen společně s Hannsem Grewenigem jednání se spolkovými a bavorskými úřady o poskytnutí státních záruk na bankovní půjčky, které firma potřebovala k nutné restrukturalizaci. Nakonec se BMW podařilo půjčku získat. Mohlo se začít s výstavbou nového linky na výrobu automobilů v Milbertshofenu. kupé“ bylo jen prvním stupněm k dalšímu přeškolování, tentokrát na výrobu nového sportovního sedanu, automobilu „nové třídy“ BMW 1500. Pod vedením von Dellmensingena to všichni, včetně dělníků a techniků, bezvadně zvládli. Během dlouhých a často bouřlivých let vývoje BMW se Heinrich Krafft von Dellmensingen stal jednou z klíčových osob ve firmě. Měl pověst jakési šedé eminence, muže, který je všude, o každém a o všem všechno ví a je schopen všechno zařídit. Dokázal úspěšně vyjednávat s Američany, s vládou, později jako člen představenstva i s dozorčí radou společnosti, což nebylo vždycky snadné. Dokázal svým přístupem uklidnit často rozbouřené diskuse a najít pro obě strany přijatelný kompromis. Dvakrát byla továrna na pokraji krachu. Poprvé, když se propadla výroba motocyklů, a vzápětí, když se ukázala orientace na výrobu velkých osobních automobilů jako přehnaně optimistická. To vedlo k propadu tržeb a firma se dostala do červených čísel. Dozorčí rada si v roce 1957 vyžádala hlavy viníků – Donatho- vi a Grewenigovi byly ukončeny manažerské smlouvy a firma měla poprvé od roku 1945 jediného nejvyššího představitele – Heinricha Richtera Brohma. Von Dellmensingen zůstal ve funkci. Přežil dokonce i památnou čistku na valné hromadě 9. prosince 1959, kdy se rozhodovalo o bytí a nebytí společnosti (tehdy hrozilo, že zadluženou společnost BMW převezme společnost Daimler-Benz). Zachráncem v hodině dvanácté se nakonec ukázal milionář Herbert Quandt, který firmě pomohl vlastními financemi výměnou za kontrolní balík akcií. V té době Heinrich Krafft von Dellmensingen podal demisi. Automobilka BMW byla z krize venku. Bylo mu padesát let, když opustil společnost a začal pracovat na vlastních projektech. Nějaký čas pracoval jako vysoký manažer v průmyslovém impériu rodiny Kruppových, ale v šedesáti odešel do penze. Zemřel v roce 2000, krátce před svými 90. narozeninami. foto archiv -jm- Krafft von Dellmensingen blahopřeje šéfovi vývoje automobilky k 25. výročí jeho působení v BMW Mistr na hašení požárů Jako nejvyšší představitel firmy zodpovědný za personální otázky řešil Heinrich Krafft von Dellmensingen dvě krize. Nejdříve se ukázalo, že překotně se rozvíjející výroba potřebuje stále více kvalifikovaných pracovníků, takže hlavním úkolem dne bylo je sehnat. Pak však přišla opačná krize. V polovině padesátých let se náhle přestávaly motorky prodávat. Němci najednou chtěli auta. Pro velkovýrobce motocyklů určených zejména pro domácí trh to znamenalo velkou krizi. Von Dellmensingen měl propouštět zaměstnance, ale to se mu nechtělo. Věděl, že je za pár měsíců, po spuštění výroby Isetty, bude zase potřebovat. Přebytečným zaměstnancům nechal polovinu mzdy za poloviční pracovní úvazek, v jehož rámci je čekalo přeškolení. Když začala velmi úspěšná výroba licenčního vozítka na bázi motocyklu, vrátil jim ušlé mzdy formou prémií. Přeškolení dělníků vyrábějících dosud pouze motocykly na výrobu takzvaného „motorového BMW revue 4/2010 89 086-89_Heinrich.indd Odd1:89 30.11.2010 8:45:13 cestování Macao Macao: asijské Las Vegas 90 BMW revue 4/2010 090-94_Macao.indd Odd1:90 1.12.2010 13:29:01 Dnešní Macao vám zcela určitě učaruje kombinací hypermoderní architektury a portugalské koloniální historie, cílem turistů, kteří sem míří ze všech koutů světa, je ale především díky hazardu. Koloniální historie Z průhledné krabičky s logem Matchbox vybaluji závodně zbarvený model BMW a v němém úžasu zkoumám každý jeho detail. Na plastové spodní straně čtu pod nápisem BMW 325i ještě jeden zajímavý údaj „Made in Macau“ Vzpomínku na Vánoce před pětadvaceti lety mám pořád v živé paměti, tady u celní přepážky lodního terminálu, který je jednou ze vstupních bran do Macaa, ale získává na významu. Nejen já, i Macao se za to čtvrt století změnilo k nepoznání. Výroba populárních angličáků se už dávno přestěhovala dál na jih a malý půlmilionový státeček Ačkoliv je novodobé Macao součástí Čínské lidové republiky, ještě před jedenácti lety bylo portugalskou kolonií. Portugalští mořeplavci, kteří od šestnáctého století připlouvali do nového světa za obchodem, si přístav v Jihočínském moři oblíbili natolik, že se zde začali pomalu usidlovat. V následujících stoletích jejich vliv v oblasti rostl tak rychle, až si ji zcela podrobili. Území kolem delty Perlové řeky se tak v prosinci 1887 stalo oficiální portugalskou kolonií. O téměř sto let později, v červnu 1986, byla zahájena mezi Čínou a Portugalskem nová jednání o budoucnosti Macaa. O rok později se ve společném prohlášení oba státy dohodly na vytvoření nové administrativní oblasti a 20. prosince 1999 převzala čínská vláda nad Macaem formální suverenitu. Čínsko-portugalská deklarace z roku 1993 stanovila, že 50 let od předání pod křídla Číny zůstane Macao zvláštní administrativní oblastí. Podle zásady „jedna země, dva systémy“ má tedy v následujících desetiletích zaručen vysoký stupeň autonomie ve všech oblastech s výjimkou obrany a zahraničních věcí. s jednou z nejvyšších hustot osídlení na zemi dnes žije úplně jiným životem. Evropské vlivy Historické centrum města, které je zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO, je na evropské poměry malé a v klidu se dá projít křížem krážem za dvě až tři hodiny. Prohlídku malebné portugalské architektury je nejlepší zahájit na náměstí Senado Square, které je jen pár set metrů od nábřeží a velkých kasin. Úzkými klikatými uličkami mezi barevnými domy v koloniálním stylu dojdete neomylně a s davem turistů asi po deseti minutách k nejznámější památce města, k ruinám chrámu svatého Pavla. „Největší křesťanský monument východu,“ který v roce 1602 postavili uprchlí japonští katolíci spolu s italskými jezuity, během tajfunu v roce 1835 zcela vyhořel. Dnes tu mohou návštěvníci obdivovat jen bohatě zdobený vstupní portál, mozaikovou podlahu a impozantní kamenné schodiště. Ještě o kus výš na kopci je stará pevnost Fortaleza do Monte, ze které je krásný výhled na celé centrum města a výškové budovy na nábřeží. Opevnění bylo postaveno na obranu první portugalské osady a dobře posloužilo při obléhání Holanďany v roce 1622. Dnes je tu veřejný park, muzeum města a meteorologická stanice. Na dalším kopci o kus dál se tyčí zachovalý přístavní maják Guia z roku 1865, který je údajně nejstarším majákem na čínském území. Mezi významné historické památky v okolí patří buddhistický chrám A-Ma Teple, pevnost Barra, < Bronzová socha Kum Iam na nábřeží pevninské části Macaa BMW revue 4/2010 91 090-94_Macao.indd Odd1:91 1.12.2010 13:29:26 cestování Macao Interiér hotelu The Venetian® Macao Nákupní centrum uvnitř hotelu The Venetian® Macao kostel sv. Dominika nebo kostel Penhy. Staré město láká k procházce i řadou uzounkých uliček, které se klikatí kolem staré pevnosti. Spojení portugalských nápisů a jihoevropské architektury s tradiční čínskou kulturou zde nezapomenutelně zapůsobí především na Evropany. Taipa a Coloane Ostrov Taipa leží asi dva kilometry od macajského poloostrova, se kterým je spojen třemi dlouhými mosty. Ostrovní část není z historického hlediska nijak významná, o to větší ale bude hrát roli v blízké budoucnosti. Velmi vysoký růst místní ekonomiky přilákal do země řadu movitých investorů, nezastavěná střední část láká developery, kasina i významné hotelové řetězce. Budovy v okolí kotajského bulváru rostou doslova před očima a prašnou zem rychle mění v ráj hazardu.. Z centra se sem dopravíte městskou dopravou, taxíkem nebo shuttlem některého z kasin. Pokud vás prostředí kasin omrzí, můžete se vydat na procházku do původního centra, za jehož malými domky se tyčí moderní sídliště s hradbou více jak třicetipat- 92 BMW revue 4/2010 090-94_Macao.indd Odd1:92 1.12.2010 13:29:38 rových budov. Na ostrově Coloane se můžete i vykoupat, pískem zkalené moře má ale daleko k představě o tropickém ráji. Zhoubná vášeň Macao bylo asijskou Mekkou gamblerů sice už na počátku 20 století, obrovský rozvoj ale zaznamenalo teprve po uvolnění monopolu v roce 2002. Moderní kasina nabízejí prakticky všechny známé druhy hazardu, od výherních automatů, přes karetní hry, tomboly, ruletu, domino, až po sázky na sportovní utkání. Hraní je tu povoleno osobám starším 21 let a nezbytnou podmínkou pro vstup jsou i dlouhé kalhoty. Zoufat ale nemusíte, ani pokud přijdete v kraťasech, některá kasina vám společenský oděv u vstupu ráda zapůjčí. Hazardní hry jsou v Macau mnohem dostupnější než v Evropě, nejlevnější sázky na automatech stojí v přepočtu jen pár halířů, sázet ale samozřejmě můžete i stokoruny. Zbankrotovat nemusíte ani v karetních hrách nebo na ruletě. Tomuto druhu vášně se můžete v oddávat někde už za 25 korun. Návštěva některého z kasin je při návštěvě Macaa povinností, a to bez ohledu na to, jestli jste sem přijeli pokoušet štěstěnu, nebo ne. I pouhá prohlídka pro vás bude nezapomenutelným zážitkem. Vaší pozornosti by neměl uniknout třeba největší macajský stánek hazardu, kasino Sands, které leží jen pár kroků od lodního terminálu. Velmi zajímavá je i návštěva legendárního kasina Lisboa a nového Grand Lisboa, jehož 261 metrů vysoká budova je jednou z moderních dominant pevninské části. Rozpakovat byste se neměli ani s nástupem do modrého autobusu s nápisem Venetian Casino. Komfortně a zdarma vás po čtvrt hodině cesty doveze až před vchod megalomanské budovy Benátského kasina, která patří k nejpozoruhodnějším stavbám celé oblasti. Hotel The Venetian® Macao je větší sestrou stejnojmenného kasina v Las Vegas. Obří stavba, u které nechybí ani replika benátské zvonice svatého Marka, je největší volně stojící hotelovou budovou v Asii a s plochou 980 tisíc metrů čtverečních pátou největší stavbou světa. Neméně monstrózní jsou také interiéry kasina a to jak prostorem, tak výzdobou. Přízemí s velkým herním sálem dominují bílé mramorové obklady, luxusní koberce a především malované stropy, vedle kterých by musela zblednout závistí i Michelangelova výzdoba Sixtinské kaple. S téměř dokonalým kýčem se mohou návštěvníci setkat skoro na každém kroku. Návštěva prvního patra, ve kterém jsou desítky světoznámých obchodů a restaurace, vám pak doslova vyrazí dech. Spletité chodby postavené ve stylu italských Benátek mají i vodní kanály, po kterých se pohybují gondoliéři. Nad kulisami domů, ve kterých jsou jednotlivé obchůdky, pak ční namalovaná blankytně modrá obloha. Nechybí tu pouliční umělci, ani další benátské markanty. Ve vyšších patrech je 3000 hotelových pokojů. Kasina Lisboa a Grand Lisboa na břehu pevninské části Hlava v oblacích Telekomunikační věž na břehu Perlové řeky je se svými 338 metry největší budovou tohoto malého asijského státu. Příjemnou procházkou podél pobřeží, lemované moderními budovami kasin, se k ní dostanete zhruba za hodinu. Cestou byste neměli minout velkou bronzovou sochu Kun Iam, která stojí na umělém výběžku kousek od nábřeží. Macao Tower je přístupný pro veřejnost a za pěkného počasí se ho rozhodně vyplatí navštívit. Z vyhlídkové terasy ve výšce 223 metru je v případě dobré viditelnosti možné dohlédnout až do Hongkongu. Mimo to nabízí rozhledna i několik adrenalinových aktivit. Za poplatek si tu můžete vyzkoušet třeba ban- gee-jumping nebo šplhání po devadesátimetrové anténě. Nekonveční zážitek pak můžete oslavit například v panoramatické restauraci pod vyhlídkou. Po moři nejlevněji Do Macaa se můžete dostat hned několika způsoby. Přestože je na uměle vytvořeném náspu u ostrova Taipa i mezinárodní letiště, z Evropy se sem prozatím nelétá. Pravidelně tu ale přistávají letadla ze všech velkých asijských měst. Cena letenky se pohybuje obvykle od 3 do 5 tisíc korun. Po silnici se lze do Macaa dostat výhradně z Číny, tento způsob dopravy ale není nejpohodlnější, ani provozně nejvýhodnější. Nej- BMW revue 4/2010 93 090-94_Macao.indd Odd1:93 1.12.2010 13:30:32 cestování Macao snazší a nejlevnější cesta do Macaa vede po moři z Hongkongu, vzdáleného přibližně 60 kilometrů. Rychlé a komfortní lodě několika společností plují mezi oběma městy z několika městských přístavů nebo přímo z letiště. Trajekty jezdí i ve čtvrthodinových intervalech. Za standardní zpáteční jízdenku zaplatíte asi 600 korun. Movití mohou k přesunu mezi oběma státy využít i vrtulník. Na střechu lodního terminálu je piloti dopraví zhruba za desetinásobek. Do Hongkongu létá z Evropy hned několik společností, cena zpáteční letenky se pohybuje okolo 12 tisíc korun. Dostupný luxus Hotely v Macau mají dostatek ubytovacích kapacit, díky stavebnímu boomu v posledních letech se počet lůžek navíc rychle rozrůstá. Najít vhodné ubytování tedy není složité. Cenové relace nejsou nijak nadprůměrné a v porovnání se sousedním Hongkongem mnohdy i poloviční. Za kvalitní čtyřhvězdičkový hotel zaplatíte asi 1500 korun, za nocleh v některém ze špičkových kasin utratíte zhruba trojnásobek. Ani ostatní výdaje spojené s poby338 metrů vysoká telekomunikační věž Macao Tower Ruiny chrámu svatého Pavla v centru Macaa tem vás nemusí zruinovat. Stravování je tu obecně levnější než v Evropě a kromě místních specialit, které kombinují tradiční kantonskou a portugalskou kuchyni, najdete na jídelníčku i známé evropské pokrmy. V hojné míře je tu rozšířen i řetězec světových fastfoodů, ve kterém se najíte zhruba za polovinu, než jste zvyklí doma. Cenově výhodné jsou i další služby. Městská doprava je na srovnatelné cenové úrovni s tou naší, za taxi zaplatíte jen výjimečně víc než 100 korun. Levnější, někdy i výrazně, je tu spotřební elektronika, textil nebo suvenýry. Celoroční ráj Pokud budete do Macaa cestovat za zábavou a hazardem, nemusíte si s výběrem vhodného termínu příliš lámat hlavu, ani v zimním období tu totiž teploty neklesají pod 15 stupňů. Léto je tu doslova tropické, vysoká vlhkost vzduchu a teploty přes 30 stupňů se pro turistiku příliš nehodí. Od dubna do září je tu navíc deštivá sezona s velkým počtem srážek. Vhodným termínem pro návštěvu Macaa jsou především podzimní nebo jarní měsíce, kdy tu panují příjemné denní teploty a je dobrá viditelnost. Macao není tradiční položkou v katalogu cestovních kanceláří, protože samostatně není turisticky příliš významné. Prohlídku tohoto malého státu na břehu Jihočínského moře se vyplatí spojit s návštěvou některého z velkých asijských měst, nejlépe blízkého Hongkongu, jehož dolar je tu plně akceptovatelným platidlem. Prodloužit si dovolenou o dva až tři dny a navštívit Macao se vám rozhodně vyplatí. text a foto Michal Šafránek 94 BMW revue 4/2010 090-94_Macao.indd Odd1:94 1.12.2010 13:30:55 EG_CP_225x290.indd 1 25.11.2010 8:11:47 koncepty Golden Fish BMW E32 V16 Rybka, která nikdy nevyplula Každá z automobilek má řadu tajností, které se dostanou z nedobytných trezorů či archivů na světlo boží až dávno potom, co jejich čas vypršel. A ta mnichovská není v tomhle směru výjimkou. Příběh, o němž se chceme zmínit, je sice ve světě známý jako Golden Fish (Zlatá rybka), ale se známou a stejnojmennou rybí restaurací, sídlící na londýnské Hampstead High Street, nemá společného zhola nic. V tomto případě jde totiž o menu úplně jiného druhu. O projekt nikdy nerealizovaného modelu BMW E32 sedmičkové řady, jehož pohonnou jednotkou byl šestnáctiválcový (!) motor a o jehož pojmenování se postaral fakt, že prototypová verze této „Super sedmičky“ měla zlatavý odstín... Technické cvičení Celý projekt se narodil během roku 1987 a byl záležitostí tří zkušených inženýrů, kteří mívali v Mnichově hodně velký vliv: Karlhienze Langeho, zodpovědného za vývoj motorů, Adolfa Fischera, jenž měl na starosti kreativní, a tedy většinou tajné projekty, a Hanse-Petera Weisbartha, podílejícího se na modelech E31 a E32. Jeho bezprostřední záminkou se pak stal červnový Fisherův pokyn Langemu. A ten byl docela jasný: bylo by vhodné prozkoumat pro tehdejší bavorskou vlajkovou loď – tedy vůz BMW 750iL, poháněný Langeho pětilitrovým dvanáctiválcem M70 – další varianty pohonných jednotek. A třebaže zkušený motorář od vedení společnosti tehdy nedostal nejmenší záruky, že by se snad navržený motor mohl skutečně vyrábět, představovalo to pro něho výzvu jako hrom. A Lange ji také víc než pozoruhodně využil. Vyrukoval totiž s nápadem, který už nosil v hlavě nějakou dobu: použít pro „sedmičku“ šestnáctiválec. Tedy pohonnou jednotku, která se i v automobilových závodech používala jen výjimečně (Harry Miller s ní v roce 1931 vybavil monopost pro 500 mil Indy, později 16válce využily GP vozy Auto Union a Alfa Romeo a v F1 také BRM) a její použití v produkčních automobilech se dalo prakticky spočítat na prstech jedné ruky. V roce 1927 se například o konstrukci 16válce s rozevřením válců 45°, určeného pro vůz Cadillac Sixteen, pokusil Američan Howard Marmon. Ale protože mu trvalo čtyři roky, než svůj motor dokončil, stačil v tomhle směru prošvihnout prvenství. V roce 1931 už se 96 BMW revue 4/2010 096-97_16ti_válec_1.indd Odd1:96 2.12.2010 12:05:12 totiž proháněly po světě celý rok automobily Cadillac V-16, pro něž 16válcový motor navrhl někdejší Marmonův kolega Owen Nacker. Tyto vozy, vydávané tehdy za nejtišší a nejvýkonnější auta Ameriky, k postavení 16válce inspirovaly i clevelandskou automobilku Peerlees. V té už ale k jeho realizaci nikdy nedošlo. Zato Karlhienze Lange v Mnichově svůj 16válec postavil tempem přímo nevídaným. Vždyť už na Štědrý den roku 1987, tedy necelý půlrok po zadání, byl ohromný motor s písmenky BMW zkoušen na dynamometru! Vrtání a zdvih válců u tohoto obra zůstaly stejné jako u „em-sedmdesátky“ (84 x 75 mm), takže objem motoru, se sedmkrát zalomenou klikovou hřídelí, byl nakonec 6 651 cm3. Výkon šestnáctiválce, jehož blok byl vyrobený z hliníkokřemíkové slitiny, byl 408 k a točivý moment 461 N.m. To sice byly hodnoty o 100 k a 100 N.m větší než ty, jimiž disponoval dosud používaný motor M70, ale „Super sedmičce“ nepřinášely jen výhody. Čtyři válce navíc totiž dostaly 775 mm dlouhý a 310 kg vážící motor do pozice žrouta prostoru pod přední kapotou. A to bylo nemilé. Už proto, že BMW nemělo v úmyslu – i za předpokladu, že by se snad měl vůz s tímto motorem do výroby dostat - něco výrazně na sedanu E32 modifikovat. A tak Fisher se svými spolupracovníky udělal to nejjednodušší, co přicházelo v úvahu. Velký chladič totiž nahradili dvojicí menších a kompletní systém chladicího systému pohonné jednotky přesunul do zadní části kufru. Něco takového by bylo při přípravě zcela nového modelu přirozeně nemyslitelné, ale v tomhle případě bylo všechno jinak: šlo především o jakési technické cvičení. A na tyto experimenty byl v té době ještě nejen čas, ale také peníze. A tak byla zadní část vozu vybavena sklolaminátovým žebrováním a v kufru byly instalovány dva usměrňovače vzduchu pro chladiče. Nebyl jediný Tato úprava si samozřejmě vyžádala několik dalších modifikací. A v jejich rámci museli technici také zmenšit zadní světla a odstranit nejen mlhovky, ale i světla pro couvání. To všechno už ale byly příliš velké zásahy do celkové koncepce vozu a o to menší tak byly šance, že by se snad tenhle automobil měl dostat do výroby. A to i přesto, že do zlaté barvy oděný vůz vykazoval – přinejmenším z úhlu tehdejšího pohledu – velmi slušné Otvory v zadních bocích přiváděly vzduch ke chladičům umístěným v zavazadlovém prostoru vlastnosti: maximální rychlost byla 281 km/h a automobil z klidu na rychlost 100 km/h akceleroval za rovných šest sekund. Poněkud horší už to bylo u tohoto tichého a klidného vozu – používajícího kupodivu šestistupňovou manuální převodovku místo předpokládané samočinné ZF 4 HP, samozřejmě se spotřebou. Ta vykazovala 20 l/100 km ve městě a 14 l/100 km na dálnici. Jenže na tu se v oněch dobách u žádného automobilového výrobce zase tak příliš nehledělo, zvláště u modelů tohoto druhu. A tak byla nakonec ve fázi prototypu „Zlatá rybka“ v červnu 1987 formálně připravena k výrobě. Ovšem představenstvo mnichovské automobilky udělalo to, co se jaksi očekávalo, a její realizaci rychle smetlo ze stolu... Zajímavé ale je, že koncem osmdesátých let nevyvolal šestnáctiválec zájem pouze u BMW. O tom nakonec svědčil i čistokrevný italský sporťák Cizeta-Moroder V16T. Tedy automobil, na němž začal Claudio Zampolli pracoval právě v době, kdy se trojice inženýrů BMW „Zlatou rybkou“ zabývala, a který se nakonec v letech 1991 až 1995 skutečně vyráběl. Ačkoliv v případě italských vozů, které z klidu na 100 km/h zrychlovaly za čtyři sekundy a stály 300 000 dolarů (dva z nich vlastní brunejský sultán), vlastně o čistokrevný 16válec nešlo, spíš o dva spojené osmiválce... Dnes už se - díky ekologickému i ekonomickému povědomí – nejspíš u produkčních automobilů s 16válcovým motorem, snad s výjimkou Bugatti Veyron, setkávat nebudeme. A snad i proto stojí za připomenutí, že motor ze Zlaté rybky sice byl u BMW prvním vyvinutým 16válcem, ne ovšem posledním. V dosavadní sérii v Bavorsku vyvinutých produkčních motorů (v té najdeme 13 čtyřválců, 21 šestiválců, devět osmiválců, dva desetiválce a šest dvanáctiválců) byl totiž postaven ještě další šestnáctiválec: devítilitrový motor pro koncept Rolls-Royce 100EX z roku 2004. Jenže ani tenhle vůz, jenž měl oslavit sté výročí setkání inženýra Frederica Royce a obchodníka Charlese Rollse, nakonec nikdy do světa sériově vyráběných automobilů nevyplul. Naprosto stejně jako Zlatá rybka... foto archiv -pm- BMW revue 4/2010 97 096-97_16ti_válec_1.indd Odd1:97 2.12.2010 12:05:57 1/2011 BMW revue 1/2011 Pro příští číslo BMW revue, které vyjde v březnu 2011, připravujeme tato témata: BMW revue BMW řady 1 M Coupé Dlouho očekávané nejmenší „emko“ bylo představeno v polovině prosince. Ačkoli se jedná o BMW řady 1, ve své podstatě je pokračovatelem legendárního BMW M3 E30. V příštím čísle si je představíme v celé jeho kráse. Český fotograf Aleš Jungmann Jako jediný ze střední a východní Evropy se objevil v knize nakladatelství Dorling Kindersley „The complete photographer“. Kniha ukazuje autora krok za krokem při fotografování továrny BMW v Lipsku. BMW a Steinway & Sons Značka BMW se pro příští rok stala partnerem talentové soutěže, kterou pořádá výrobce klavírů a pian, společnost Steinway & Sons. Současně s tímto partnerstvím představilo BMW Individual mimořádnou kompozici BMW řady 7. Hong Kong: turistická perla Asie Sedmimilionové město, ve kterém se snoubí prastaré chrámy s hypermoderními mrakodrapy, kde stometrové betonové činžáky ční spoza prastarých rybářských chatrčí a davy turistů se mísí s masami „domorodců“. Takový je Hong Kong jednadvacétého století. Grafická úprava a sazba: TOPSTAR agency a.s. (ročník XIII, číslo 54, 4/2010) Cena: ČR: 85,- Kč SR: 4,15 EUR Vydavatel a redakce: TOPSTAR agency a.s. Krátká 22, 100 00 Praha 10 tel.: 274 818 319, 274 818 324 fax: 274 821 254, e-mail: [email protected] Inzerce: tel.: 274 780 567, fax: 274 821 254 e-mail: [email protected] Předplatné (4 čísla): ČR: 285,- Kč, zajišťuje vydavatel SR: 13,96 EUR, 420,- SKK zajišťuje Media Print – Kappa Pressegrosso, a.s oddelenie inej formy predaja P. O. BOX 183, 830 00 Bratislava tel.: 02/ 44 45 88 21, 44 44 27 73 fax: 02/ 44 45 88 19 e-mail: [email protected] Distribuce: ČR: directmail, Mediaprint & Kapa SR: Pressmedia www.bmwrevue.cz Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. Vydávání časopisu povoleno MK ČR pod registračním číslem E 7991. ISSN 1213 – 2497 Redakční rada pod vedením Evy Bychlové: Jaroslav Major, Petr Tomšů, Petr Hanke 98 BMW revue 4/2010 098_Priste.indd Odd1:98 30.11.2010 16:26:13 Castrol SLX BMW 2010 225x290:Sestava 1 22.2.2010 7:39 Stránka 1 CASTROL SLX PROFESSIONAL POWERFLOW BMW LL 04 0W-30 VYROBEN VE SPOLUPRÁCI S FIRMOU BMW Oleje Castrol jsou doporuãovány firmou BMW jiÏ více neÏ deset let. Od té doby jezdí miliony vozÛ skupiny BMW s olejov˘m víãkem nesoucím slogan "BMW doporuãuje Castrol". Poslední generace motorov˘ch olejÛ Castrol pro skupinu BMW byly koncipovány ve spolupráci s firmou BMW pro zaji‰tûní vynikajícího v˘konu a spolehlivosti spolu se sníÏením spotfieby paliva a emisí CO2. Proto, aÏ bude Vበmotor vyÏadovat servisní prohlídku nebo zasvítí kontrolka nedostateãné hladiny oleje, mûjte prosím na pamûti, Ïe BMW doporuãuje Castrol. PAŘÍŽSK Á 21 PR AHA 1 224 23 28 22 W W W.ESCADA .COM ESC_CZ_Prag_BMW_Revue_1-1_8.indd 1 25.11.10 14:51
Podobné dokumenty
www.streetpro.cz
- p#evodovka- s manuálem sta&í m$nit olej po 100tis km, u automatu po 50tis, i kdy# v
servisu tvrdí n$co jiného (do#ivotní nápl, je mo#ná fajn v prospektu, ale p"i faktu"e za
v!m$nu p"evodovky vás ...
Magazín - Auta 5P
vystavené skvosty a své sny proměnit ve skutečnost. Názory
a postřehy známých osobností naší kulturní a motoristické
scény Vám budiž inspirací pro život, v němž se právě fantazie
o vysokých rychlos...
Otevřít PDF
Prvním prodejcem BMW
v Československu
Po revoluci v roce 1989, ještě v době aktivního závodění, se svět se otevřel a mohlo se začít i s podnikáním. Většina automobilových závodníků už byla otrkaná ...