o penézích - Laissez Faire
Transkript
Měsíčnft pro svobodu jednotlivce o penézích DAVID HUME enízejako takovénejsou pŤedmětemobchodu,jsou jen nástrojem, kter1fse lidédohodli pouŽívat,aby si usnadnili směnu rŮznfch statkri. Nejsou článkemv soukolíobchodu - jsou olejem, kten.ftomuto souko|íumoŽĎujehladk1/a plynulf chod. Aési vezmemejaklkoliv stát,je Že na tom, zda chová menšíči většímnoŽstvípeněz,vúbecnezázŤejmé, leŽí,neboéceny statkririměrněodpovídajímnoŽstvípeněz.Koruna za v|ády JindÍichaVII' slouŽilastejnědobŤe,jako libra dnes. Většímnožstvílidí a většímnožstvíodvedenépráceje kaŽdopádněuŽitečsoukroměi ve veŤejnfchsluŽbách.VětšímnoŽství né- u nás i v zahraničí, jen velice omezeněa v zahraničním penězje všakužitečné obchodumŮŽe bft dokonceněkdy i nevfhodou. HospodáŤskáprovázanost kočírujerozvoj Ťemesela rŮst bohatstvíku prospěchu lidstva tak, žese blahobytnemŮŽenikdy omezitjen na jedin1fnárod, i když na počátkumohla panovat z obchodu pŤirozenáobava. KdyŽ někter! národ zajinfm v rozvoji prŮmyslu zaostal,je pro něj obtíŽné dobft dŤíveztracenépozice, kvŮli dosaŽenívyššírirovněpnimyslu a doveda kapitálu, kter tam obchodnícivypronostív zemi, která jej pŤedběhla, dukovali a kter! jim umožřujeobchodovats niŽšírirovnízisku. Tyto v1fhody jsou ovšemdo určitémíry vynahrazoványniŽšícenou práce v zemích,kde je hospodáŤství méněrozvinutéa kterétolik neopllvají zlatem v;frobuze zemí,kterédi a stffbrem.PodnikateléprotopostupněpŤemisťují do jinlch zemí,kteréjepŤitahují ky nim jiŽ zbohatly,a směŤují lacinějším materiálema levnějšípracovnísi|ou.To vede následněi v těchto zemích k nistu bohatstvía ze stejnlch dúvodŮjsou i ony nakonec opouštěny. obecně pozorujeme,žese vysokéceny statkŮpramenícíz hojnosti peněz která dopadá na pnimysl a v kaŽdézemi jej omezuje stávajínev1fhodou, tím,Že chudšímstátŮmumoŽřuje na všechzahraničních trzíchprodávatza niŽšíceny,neŽ státy bohatší. Trefn1fje postŤehAnacharsiseSkytského'kten./penízeve svézemi nikdy jinespatŤil,a domnívalse,Že zlaÍoa stŤíbro RekŮm nemŮŽeblt užitečné pomŮcka.Je vskutkujasné,Žepenízenejsouničímjinak neŽjako početní prácea statkŮa slouŽíjen jako metodak jejich ocenym nežrepresentací řování. Kde je mincíhodně,budejich takénutnohodněk vyjádŤení daného mnoŽstvístatkŮ.VyššímnoŽstvípeněz nebudemítŽádny- pŤízniv1f ani - ričinek,nežjen změnu v četníchknihách;jako kdybychom nepŤízniv1f místo arabsk ch číslic,kten.fmstačíméněznakŮ, museli začítpoužívat Ťímské číslice,u kterfch by zápisy byly mnohemdelší.Ba vyšší mnoŽství peněz,podobnějako pouŽíváníŤímsklchčíslic,je méněpohodlné.Peníze velkéhoobjemuse obtíŽnějipŤenášejí i uchovávají.Nicméněnavzdorytomuto zŤejmému závěru je nutno pÍipustit,Že od objevenínovfch dolri v Americe vzrrjstalprŮmysl ve všechevropsk ch zemich, a nikoliv jen tam, kde bylo zlato obievěno,cožmriŽemevedie Ťadyjinlch pŤíčin pŤičítat právě nárristumnožstvíz|ataa stŤíbra. Podobně vidíme,žev každéze. mi, do kterézačnounajednoupenízeprouditvíce,se všezačínáměnit:práce a ŤemeslaoŽívaji,obchodnícivíce podnikají,podnikateléjsou dovednější'i rolníci orajís většímnadšením a pečlivostí. To lze ztěžívysvětlit, pokud posuzujemeisolovanějen vliv, jeŽ má většímnoŽstvípeněz na zemi jako celek tím,žezvyšujecenu statkria nutílidi pŤinákupechplatit většímmnožstvímtěchto Žlut1fcha stňíbrn1fch plíškri.PĚitompro zahraniční obchod je většímnoŽstvípeněz spíšenev1fhodou,protoŽezvyšujecenu práce. Abychom mohli tentojev vysvětlit, musímebrát v vahu, Že zvyšenícen statkŮ,kteréje nezbytn1fm'drisledkem nárristuz|ataa stŤíbra, nenásleduje po tomtonárŮstubezprostŤedně. Je potŤebaurčit!čas,neŽ penízeoběhnou po celézemi a dopadnouna všechnyskupiny obyvatel.Nejprve nenícitel. ná žádnázměna - pak ceny postupněrostou - nejprve u jednékomodity, pak u další,aŽ vzrostouceny V celézemi riměrnězv1fšení mnoŽstvíkovu. Podle méhonázoru pouze v tomto mezidobímezi pÍírristkem peněz a všeobecnfm nárústemcen je nárŮst mnoŽstvípeněz pro prúmys|pÍíznivy. KdyŽ do země pŤiplyneurčité mnoŽstvípeněz,neroz|ožise ihned do mno. v pokladnicíchněkolikajedinc , kteŤíráha rukou' Je nejprvesoustÍeděno zem hledajímoŽnosti,jak je vyuŽít.PŤedstavme si skupinupodnikatelŮnebo obchodníkŮ,kteŤízískali zIatoa stŤíbro za vyvoz zboŽído španělského leden 2000 Žaa,a itná instituce se netěšítakovéd věňe veŤejnosti, jako centrúlníbanka. A žádn jin instituce také nikdy tolik neminula dokonce svévlastní cíle. Milton Friedman Cádizu. Mohou tak zaměstnatvícedělníkŮneŽ prve. Tito dělnícineuvažují o tom,Žeby mohli požadovat vyšší mzdy,rádi všakbudoupracovatu takov;fchtosolventníchpodnikatelri'Když nebudena trhu dostateknov1fch dělníkrj,zv!ší podnikatel mzdy, nejprve však bude poŽadovatodvedení většíhomnožstvípráce. Remeslnícito pÍijímajís povděkem, protoŽese mohou najednoulépenajísta napít,cožjim vynahrazujevětšídŤinua navu. Tito dělnícipak jdou se svlmi penězina trh,kde nalézajízboŽíZanezměněnou cenu, a domŮ se vracejís vyššímmnoŽstvímlepšíhozboŽi. Zemědělci a zelináÍi zjišéují, Že svézboŽí vyprodali, a pŤimějíse sklízet horlivěji.Pak si mohoudovolit koupit dalšía lepšíoděv od obchodníkrj' kteff svéceny stále nezv1fšili a jejichŽodvětvíje tímjen povzbuzeno.Je snadnévystopovat,jak penízepostupujícelfm hospodáŤstvím, a vidíme, jednotlivfch lidí. ženeŽ dojde ke zv;fšení ceny práce, zvyšíse pŤičinlivost penězmriŽeznatelněvzr st, dŤívenežse dostavíkonečn;f To, Že množství efekt zv;fšení všechcen,je vidět vedle mnohajinfch pŤíkladŮ na častych peněŽníchoperacíchfrancouzského ká|e. Ve Francii zvyšovánínominální hodnoty peněz nevedlo pŤímo měrně k r stu cen, alespoř po určitoudobu.Zaposlední rok vlády LudvíkaXIV. se množstvípeněz zv!šilo o tŤisedminy, ale ceny vzrostlyjen o jednu sedminu.obilí se dnes prodává za stejnoucenu - čilrizastejné mnoŽstvílivrú- jako V roce l683, ačkolivstŤíbro se tehdy prodávalo v ceně 30 livrŮ za marku a nyníje to 50' NeuvaŽuji teď samotnénav!šenímnožstvíz|ataa stŤíbra, kterémohlo během tohoto obdobído země pňiplynout' Ze všechtěchtorivah mŮžemevyvodit závěr, Že z vnitÍníhohlediskajed. notlivéhostátu není podstatné, zda je mnoŽstvípeněz vyššíči menší' jedině v udrŽovánípokud možnostaDobrá politika správceměny spočívá bilního rŮstu danéhomnoŽstvípeněz, protoŽetím se udrŽujedobn.fchod národníhohospodáŤství a zvyšujese mnoŽstvípráce, a na práci pŤecespo. číváveškerásíla a bohatství.Země, která zaznamenávápokles mnoŽství peněz začnezaostávatza ostatníminárody,kterémají tŤebamenšímnožstvípeněz,jeŽvšakpostupnězvyšují. Snadnose to pochopí,pokudsi uvě. domíme,Že změny v množstvípeněz,aéna tu či onu stranu,nejdou ruku V ruce se změnami v cenách statkŮ.Vždy existuje určitépŤizpŮsobovací období:když se množstvípenězsnižuje,je to pro pnimysl zhoubnézrovna tak, jako je pro něj pÍínosné, pokud penizepŤibfvají.Dělníci dostanou od zaměstnavatelú méněpráce,pŤitomna trhu p|atíza všenezměněnoucenu. Zemědělci tak nemŮŽouudatsvéobilí a dobytek,pŤitommusíodvádět stejn! nájem za pŮdu. Chudobu,nuzotu azahá|eni,kterénutně následují, si lze snadnopŤedstavit. Druh! postŤeh,kterf ohledněpeněz nabízím,by se dal vysvětlit následovně. V Evropěje několik zemía Ťadaprovincií(všechnykdysi byly na stejnérirovni),kde jsou penízenatolik vzácné,Že je vlastnícipŮdy nemohou od nájemcŮ vybírat,a musírentuvybíratve v1fpěstcích a ty buď sami spojinam, kde existujetrh. V takovfch zemíchani datŤebovatnebo pŤeváŽet ně nelze uvalovatjinak neŽ v naturáliích:Pokud z nich pak vládce získá mal1fv1fnos,je jasné,Že taková vláda bude slabá i doma a ani nebude schopnaudržovatflotily a vojskajako kdyby opllvala zlatem a stňíbrem. Rozdíl v síleNěmecka dnes a pŤedtŤemistoletímije jistě většínežrozdí| nyní a tehdy v jeho prrimyslu a populaci. osídlenía ÍrroveřRakousk1fch zemíjsou celkově dobré,pŤestov rovnováze Evropy nehrajítomu riměr. nou roli; a prf je to zpŮsobenonedostatkempeněz. Jak tyto skutečnosti souvisí s principem, že na absolutnímmnoŽstvíz|ata a stŤíbranezá|eži? Podle toho principu všude,kde panovnft vládne mnoha poddan1fm, kteňí disponujídostatkemstatkŮ,mrižeb t on mocn;fa poddaníbohatía šéastní bez ohledu na většíčimenšímnožstvívzácnÝchkovŮ. Drahékovv mohou jďjich ztráblt děleny na menšía menšíplíšky,dokud névznikánebezpečí ty. Pak je snadnézlato či stŤíbro smíchats méněvzácnym kovem, tak jak se to dělá v někter ch evropsk1fchzemích.Takto lze početpeněŽníchjednotek zv1fšitna praktičtější množství. I nadále slouŽíke směněstejnědobÍebez ohledu na jejich mnoŽstvíčibarvu' Má odpověďna tyto problémyje, Že zaostávání,kteréje podle mnoh1fch zprisobenonedostatkempeněz,prameníve skutečnostiz návykú lidí. Souběžny jev je často To je zjevny roz. chybně označovánza pŤíčinu. por. ovšem k odhalenízákonitostí,kterénám sladílogickou vahu s pozorovanouzkušeností, je tŤebaurčitého pŤemfšlení. Zdá se, že zákonitost, že ceny kaŽdéhostatku závisí na poměru zboŽi a peněz a že viditelná změnav téčionéveličiněse riměrněprojevítím samočionímsměremve změně ceny' je téměŤ se mnoŽstvízboží,dojdek jeho zíejmá.Zvyší-|i zlevnění,zv!ší-li se množstvipeněz, statky se v1fše uvedenézhodnotí.Na stranědruhésníŽení jevŮm. ho vedek opačn1fm Že ceny nezávisíani tak na absoJe takézÍejmé, lutnímmnoŽstvístatkúapeněz, kteréjsou v danéekonomicek disposici,jako spíšna statcích, kterépŤicházejinatrha na mnoŽstvípenězv zeMince uloženév truhlách mají mi obíhajících. na ceny stejn! dopadjako peníze,kterépŤestanou existovat'Podobnéje to s komoditami naa sfpkách. ProtoŽe hromaděnlmi ve skladištích pŤíkladech v uveden1fch penízea statkyzmíněné nemohouse ani navzt1em se nikdy nestŤetnou, ovlivřovat. Kdybychom kdykoliv chtěli odhadovatceny potravin,tak bychom obi|í,kterérolník musí uschovat pro potŤebuzaseÍía pro potŤebusvou a své rodiny, nikdy neměli brát v vahu. Cenu určujejen nabízenfpŤebytekve stŤetus poptávkou. Abychom mohli tyto principy aplikovat, musíme si uvědomit, že dÍíve,když byly státy zaostalé- kdyŽ lidstvo nedokázalouspokojovatneŽ potŤeby,se lidé spokojili své nejpŤirozenější s rodou svlch vlastníchpolíčekči s v1fpomocí primitivních nástrojú,které si sami sestrojili. Neměli tak mnoho piíleŽitostíke směně, alespeněz,kteréjsou na zápoř ne prostŤednictvím kladě dohody společnlmzáklademsměny.Vlna z vlastního stáda, upŤedenávlastní rodinou a tkaná sousednímtkalcem, kter! je placen vlnou nebo obilím, stačítak pro obživu a oděv. TesaŤ,kováŤ,zednft čikrejčíjsouv takovésituaci placeni ve vlpěstcích a i vlastníkpridy se musíspokojit s rentouv naturálníformě. Větší a |eda zbytek múžeprodat částsám spotŤebuje za penize v sousednímměstě a pÍivéztsi další zbožipro svoji potňebua pohodlí. KdyŽ všaklidézačalityto svépožitkyzdokonalovat a zača|itrávit více času mimo domov a pŤestalise spokojovats tím, co mohli získat v nejbliŽšímokolí, směnaa obchod se rozšíŤily a do směny náhle vstupují častěji peníze. obchodníci pŤestávajíbft vypláceni obilím, protoŽesi pŤejívícenežse jen najíst.Rolníci se vydávajízahranice farnosti,aby nakoupili další zboŽí, které si jiŽ nesměřují jen se sousedy. Vlastníkpúdymrižežítve městě nebo dokonce v jinézemi a rentuvyŽadujeve z|atěnebo stÍíbŤe,kterému lze snadnodoručit.Podnikatelúm a obchodníkŮms každ1fmtovarem se začinádaŤit lépe. Pohodlně mohou obchodovat právě situas kovovlmi mincemi. V tétospolečenské ci pak mince slouŽíke stále většímumnoŽství kontraktri. straněpeněz a ceny všehozbožíbudoupostupně klest. vfpočtú,kterése všude Pomocí nejpŤesnějších v Evropě provádějíod doby,kdy je možnázměna nominální hodnoty neboli denominace,se zjistilo, že ceny všech věcí od objevení Západních Indií vzrostly tŤikrátnebo nanejvfše čtyŤikrát. Bude všakněkdo tvrdit,žeje v Evropě pouze čtyŤikrátvíce mincí, neŽ kolik jich bylo v patnáctémstoletía dÍíve?Spaněléa Portugalci ze svfch dolŮ, Angličané, Francouzi a Holandhnéz obchodus Afrikou a z nedovoledonéhoobchoduv ZápadníchIndiíchpŤivážejí mŮ okolo šestimilionŮ ročně.z čehoŽne více nežjedna tŤetinajde do V1fchodníchIndií' Jen tato suma by pravděpodobněprivodnímnožství peněz v Evropě zdvojnásobi|ajiž za deset let. Kromě změny návykŮ nelze podat Žádny jiny rozumn! dŮvod pročceny nevzrostlyo mnoho více.Navícpo té,co lidéopustili staréprosténá. vyky, se v nově vzniklfch odvětvíchvyrábíŤada statkrja na trh pÍicházíi většímnožstvídosa. vadního zboží.Proto nárŮst cen neodpovídal pŤesněnárŮstupeněz.Nicméněbyl značnfa poměr mezi mnoŽstvímpeněz a mnoŽstvímkomopŤíliš nezměnil. dit oproti dŤívějšku Kdyby byla vznesenaoÍázka,kteryz těchtozpŮnebo moderní,je pro sobŮ Života|idí,zda prost]Í StátvÝhodnější, bez velklch zábranbych - minimálně z politickéhohlediska - horoval pro druh! zpŮsob a vznášelbych dalšíargumenty pro politickou podporuobchodua podnikání. Dokud lidé Žili star;fm prostlm zprisobem doma nebo a všechnynezbytnostisi zajišéovali v nejbližším okolí,nemohl panovníkna většinu sv1fchpoddan1fchuvalovatpeněžnídaně.Pokud jim nějakébŤíměukládal, muselje vybíratv naturáliích,protoŽety jedinémají.To je zjevněnazdúto zde nenítŤebapŤíliš tolik nepohod|né,Že razřovat' Všechny peníze,kterépanovníkhodlá vybrat, pak musí pocházet z velk1fchměst, kde jedině obíhají,a s nimi si evidentněnemúŽedovolit tolik vfdajri, kolik by mít mohl, kdyby zlato a stffbro obíhalo po celé zemi. Kromě tohoto omezenípŤíjmŮexistujedalšípŤíčina zŤejmého chudéhostátu v takovésituaci.NejenŽepanovník získává méněpeněz,a|e za stejnépenízese nedá koupit tolik věcíjako v dobách prrimyslu, obchodua podnikáni'ZboŽíje za pŤedpokladu pŤidražší, neměnnostimnoŽstvíz|aÍaa stŤíbra chází-|ijej na trh méně. poměr, zaktery je mě. ten. se zvyšuje,pŤičemž na směĎovánazazboŽí, to vztahje jediné,na čemceny závisí' MúŽemetak poznat chybu, kterése častodov běžnlchhovorech pouštějí historici i veŤejnost - že nějakf stát je slaby, pŤestože má rodnou jen proto, zemi a mnoho obyvatel a je vyspěl1y, Že se mu nedostávápeněz.Ukazujese, Že nedostatek peněz sám o sobě nemŮŽestátu nikdy ublíŽit, protoŽe skutečnousilou jakéhokoliv jsou lidé a vytvoňenébohatství. společenství v prostémzpŮsobuŽivota,kteProb|émspočívá r1fponechává z|atoa stÍíbrov několika málo rurozšíŤení a oběkou a bráníjejich všeobecnému hu. Na druhou StranuprŮmysl a pokok všeho druhu penízezakoŤeřujív ce|ézemi, aéje jejich absolutnímnožstvíjakkoliv malé'VstŤebávají se taKka do kaŽdéŽíl'ya mohou vstupovatdo kaŽdéhokontraktua obchodu.AlespoĎ z části projdou kaŽdou rukou. A jak ceny díky tomu klesají,mriŽepanovníktentopŤínoszdvojnásobit: MriŽe získat penízezdaněnímvšech částí státua za vše,co obdrŽí,si mrjŽenakoupitvíce' Z porovnánícen se mŮŽemedomnívat,Že v Cíně je asi tolik peněz, kolik jich bylo v Evropě pŤedtŤemistaletími.Jaká nesmírnásíla, soudě dle rirovně státnísprávy a armády,tedy udrŽuje pohromaděimpérium?Z Polybiovych textri víme,žepotravinybyly v Itálii běhemjeho života tak levné,Že cena za jid|o byla někde v hospo. dáchjeden semisna osobu- jen o něco vícenež čtvrtpenny! A to tehdyŤímskámoc ovládala cel1fznámf svět. Absolutnímnožstvípenězje prostěnepodstatné. DŮležitéjsou jediné dvě okolnosti . postupn! rúst a vyváŽenémísenípeněz a proces jejich vliv obou těchto okolobíhánív zemi, pŤičemž nostízde byl vysvětlen. Britsbj filosof a ekonom David Hume žil v letech ]7]]-]776. PŤeložilPetr Mach. Krdceno. o penězíchviz takéLF 4198aLF l|l99. 1p Bydlenív nesvobodě MARTINA HABOVA vropská Unie je velmi častomylně oznaJ.t čována za velmi liberální. Ačkoliv se fi procesuuvolĎovánítrhu udělalo v tom.Llv to směru za několik posledníchdeseti let Ťada vyznamnych krokri, nelze ani zdaleka hovoŤit oblasti' kteo trhu volném.Typick;fmpŤíkladem ré se odbouráváníStátníchzásahúpŤílišnedotklo, je bydlení. Mnoho odborníkrise naopakshodujena tom, Že v Evropě uŽ hezkou Ťádkulet dokoncev tétooblasti žádn1ftrh neexistuje.Státní intervenceve formě cenovékontroly,podporčidotacíjsou zde pfftomnyvšude. t2t 4fch je zásadníčástnabídkybydlenípŤemístěna z dosahu vlivŮ trhu. Charakter a rozsah těchto částíse mezi zeměmi liší.Nabídku sociálního bydlení rozdělovanéhopomocí místníchadmivícenež20 vo nistrativníchpravidel pŤedstavuje celkovfch obydlí (rozpětíse pohybuje od 0 vo v Recku do 43 vo v Nizozemí). Soukromé nájemní bydlenípŤedstavuje v prŮměru méněneŽ 20 vo (v rozpětíod 43 vo v Západním Německu pŤedspojením,až po l0 vo ve Ye|kéBritánii). I v soukromémsektoru nájemníhobydlení adceny stáledominují,a to ministrativněstanovené i pŤesto,ževětšinatrhŮ byla pro nově vstupující nájemníkyv roce l989 deregulována. Kromě regulovanfch cen je bydleníčastopodporováno rŮznlmi dotacemi.To vytváÍípropast mezi cenami v sociálníma tržnímsektoruve v!ši 30 aŽ 40 vo.V mnoha zemích,kromě jiŽních státri,se pŤíspěvkyna bydlení staly v podstatě universálním opatŤeníma v západních zemích jsou vypláceny 25 až33 7o všehoobyvatelstva. obvykle tak snižují,spolu s jin1fmipodporami, podílčistého nájemnéhona celkov1fchpŤíjmech púvodně nájemnídomácnostina |5 7o,pŤičemŽ měly mítpouze charakterochrany pŤedabsolutní chudobou. Vyše uvedená číslanemajína tomto místěmít statistickfch dat, roli nějaklch samoÍrčeln1fch ale majísloužitjako ilustracerozsahuv jakémse stát podílí na deformacíchfungování bydlení. Podporovanénájemníbydleníse tak stává pro velmi v1fhodn1fm statkem,jehožnaspotŤebitele bídkajen stěžímrjžepokrft poptávku, a proto docházík neustálémupŤevisupoptávky nad nabídkou,tj. k nedostatkunájemníhobydlení. V1fznamnoucenovou deformací,kterou zpŮsobuje systémdotacía jinlch regulací,je změna ceny jednotlivlch druhŮ bydlení.Z tohoto dŮvodu došlo v posledníchněkolika letech k obrovskému nárústu vlastnického bydlení. je tento fakt chybně Politicklmi pŤedstavite|i tak,Že nyníjsou lidéstálevícebozdrjvodĎován vlastní hatía stálevícesi mohoudovolitpoŤídit bydlení.R st dúchoduobyvatel totižnemŮŽe ovlivnitrelativníceny nájemníhoa vlastnického bydlení.S rrjstemdrjchodusi jednotlivecmriŽe dovolit vlastnickébydlenístejnějako nájemní. Že argumentrristuŽivotnírirovněje Skutečnost, myln1fdokazuje i srovnáníjednotlivlch zemí. podílvlastnického bydleníje ve $apŤ.nejvyšší nejSpanělsku,Irsku a Recku, kterépŤedstavují podílnáchudšízemě Evropskéunie a nejvyšší jemníhobydleníje v Německu,kterénaopakzeNa změnupoměrudruhubydlení mí nejbohatší' má totižvliv zejménakonkrétníbytová politika v danézemi. NapŤ.preferovan!zpŮsobbydlení se naopakvícedotujea alternativnízpŮsobbydleníse vícereguluje,aby neexistovalmotiv pro vstup na trh v tomto sektoru. Pročje politiky nejčastějivo|enoza podporovan1fdruh vlastnickébydlení?Pro politiky je vlastz několika drivodrj' nické bydlení v1fhodnější Že v1fstavba nájem. Jednímz nich je skutečnost, bydleníje pŤecejen níhoči regulacestávajícího pro státní rozpočet velmi nákladná zá|ežitost, která navícneposkytujepoliticklm pŤedstavitehim takovou moc nad obyvatelstvemjakou by chtěli mít.V okamžiku,kdy si všakjednotlivec postavídŮm, zadlužíse na několik desíteklet a investujemnoho vypětí,fyzick1fchi duševních sil, neŽ vyŤídíveškerébyrokatické v mysly' kteréjsou k vlastněníbydlenítŤeba.Proto bude jen do určitémíry)snášet pokorně (samozŤejmě dalšíomezování,kterému politikovépiipraví, (tj. náklady na pŤestěhování protožetransakční prodejdomu Za cenu naníŽby tak moc neprodělal, splaceníveškeqfchprijček,vyÍizenídalších stohŮ formuláŤri)jsou pro něj pŤílišvysoké. PruŽn! systémnájemníhobydlenívšaks sebou náklady nenesea jeho obyvatelé tyto transakční by nebyli v takovémíÍezávislí na státu. obyčejn;fobčan? Jakou volbu má v současnosti Na levnésociálnínájemníbydlenínedosáhne, protožeto je obsazenoobčany,kte4fm byl byt pŤidělenještěza b valéhorežimua kteŤínemají dŮvod se odstěhovat.I se zvyšujícímse nájemn;fm (o kterémpolitici nesmyslnětvrdí,že se dereguluje)je totižjejich bydlenínejlevnější Nové sociálníbydleníse nestaví.Pro možností. jednotlivce tedy zbyvá uŽjen vlastnebydlícího nickébydlenínebo trŽnínájemníbydlení.Druhá varianta je relativně velmi nákladná, protože v celémnájemnímbydleníjen velpŤedstavuje si mi malou částtrhu bydlenía pronajímate|é jsou dobŤevědomi, že kvŮli nízkénabídcese jim podaŤíbyt pronajmouti za vysokéceny (to jim nelze pochopitelněvyčítat). Poslednímožnostípak zistává koupě bytu či vfstavba vlastního domu. Tato volba sice vyŽadujeznačnou prvotníinvestici, ale pÍi jejímroz|oŽení na celf prťrběhuŽívánibydleníse stáVá pro jednotlivce nejlevnějšívariantou.Aby byla ještěv1fhodněj. ší,bfvá navícvyznamněpodporovanárriznfmi vládnímipodporami. Nutnostinvesticečipobíránídotacívázanychna určitépodmínky pŤedstavujív znamn1fdruh transakčních nákladŮ spojen1f ch se stěhováním. PŤisrovnáníjejichv!še v regulovanéEvropě se situacíUsA čiJaponsku,kde je moŽnostáleještě hovoŤito něčemtakovémjako je trh s bydlením (zásahy státu zde nejsou uplatřovány v takovém rozsahu), jsou tyto náklady vice neŽ dvojnásobné. V drjsledkutoho je pak mobilita evropsklch pracovníchsiI dvojnásobněaŽ troj. násobněniŽšíneŽprávě v USA a Japonsku. je zŤejmé, Zvyše uvedenychskutečností žeekonomická regulace ovlivĎuje evropsk1fsektor bydlenístále velmi silně. Vliv na rozhodování o formě bydlenímá ale do značné mírytakéso. ciální regulace. Ta je zaměŤenapÍedevším na ji lze defikontrolukvality bydlení.Jednoduše novatjako ..bojproti riziku, kten.fmjsou společnosta spotŤebitelé ochrařovánipŤedrozličnymi a zce|aj istě neomezenymi zdravotnímiriziky''. ExistujípŤitomzhrubatŤiargumenty'kterémají podporovatmyšlenkuregulacekvality bydlení a životního prostŤedí. Je to tvrzení,žebydleníje do určité míryveŤejn1f statek,a to ve smyslu veŤejného zdraví,bezpečnosti a ochranyŽivotního prostŤedí. Zák|ady tétoargumentaceje moŽno hledatv epidemiíchcholery v minulémstoletí, kdy v dŮsledkunízkéhygieny bydlenínejprve onemocně|inejchudšíobyvatelé,ale nakonec vymŤe|o ce|éměsto.Politikovéusoudili'Že podpora a dotováníprevencebude levnějšíneŽ likvidace následkri.Určitoudobu se tentopŤístup osvědčil.Problémje všakv tom, Že v současné době ve vyspěllch státechnabylo dotovanéminimum poměrněobludn1fchrozměrú'Dalšímargumentemje tvrzení,Že regulaceurčit1fch para. metrŮ bydlenínapomáháochraněinvestic,coŽ vlastně jinlmi slovy vysvětluje tzv. ochranu pňednedokonalouinformací:jedinec, kterf investujedo domu musímítjistotu,Že skutečně nakupujeinvestici, která mu vydrži50 let a nespadnemu Za dva roky. Velmi driležitlma použivanymodŮvodněnímregulaceje také..ochrana'' zájmŮ jednotlivéhospotňebitele. Jednotlivec je totiž podle názoru politickfch pŤedstavitelŮ strašněhloup1fa je proto nutnému stanovitjak má bydlet,protoŽeby jinak bydlel špatně. ..Sociá|níspravedlnost'' pŤerozdělení v;fnosri či od ..bohatfchk chud!m'' je dnes kupodivu často používanou,ale neménědŮ|ežitoumotivací regulace.Většinoublvá zahrnutapod pojem veŤejn1fstatek.Mechanismem naplřovaní tohoto cíleje obvykle dotováníminimálníhostandardu sociálníhonájemníhobydlení.Tato regulacese tlká jen někter.fch skupin, většinou sociálně slabších. Některéjiné typy regulacese t1fkajívšechskupin obyvatelstva.Upravujínapň.minimálnívelikost bytu, velikost či minimálníhodnotumajer ku, minimálníkvalitu použitlch materiálŮa tak vlastně definujíbohatstvíobyvatele.Ve většině pŤípadŮ majítakovézásahy směŤovatk ochraně životníhoprostŤedí či hodnoty investice/majetku, a lzeje nejspíše klasifikovatjakoochranujiŽ existujícíchzájmi obyvatel. Regu|acetedy nemá nezbytněpodprirnfcharakter,co se tyčepŤíleŽitostí k bydleníčipodmínek pro lidi s niŽšímipŤíjmy, a to ani v rimyslua ani v efektech.Klíčovéjsou v tomto ohledu spíše cí|e a tvorba jednotliv ch regulačníchměŤítek a hlavně systém jejich finančníchpodpor. Stanoven1f minimálnístandardsociálníhobydlejestliže tyto ní není pro chudénijak uŽitečn;f, standardyjsou nevhodněnadsazenya podpory jsou pŤílišnizké.Taková politika je vytváŤena spíšeza ričelemochrany vládních investic neŽ na pomoc chudlfm. Kontrola stanovujícípodmínky,jak mají lidé bydlet, má jasnéprvky paternalismu,kter1flidem vnucuje hodnoty a potlačujejejich preference. Naopak je zce|a ignorováno, že Íízeni a ovládánítržnípoptávky nazák|aděpŤedpoklá(aéjiŽformou kondanéhobohatstvíspo|ečnosti troly či finančníchpÍíspěvkri)velmi rizikově pl1ftváinvesticemibohat1fchlidí,kteňípŤispívají na tuto regulacisv1fmdaněmi a kteŤí by svéprostŤedkyinvestovali daleko lépe. Popírá také fakt, Že spotŤebitelské preferencea volby jsou lépepokrfvány tržnípoptávkou.Vnucen1fminimální standardnavic zvedá nákladv vÝrobcrim. t3t současnfmnájemníkŮma prodávajícím,v pŤi padě,Žejsou uŽíványdotace,tak státu,a odtud daĎov1fmpoplatníkŮm.Další kritiku pŤipojují architekti a stavebníci,kterfm nepÍizpŮsobivá regulacenabourávájakékolivsvobodnéstavebjak má b t proní rozhodnutí.Intervenceurčují dukt spotŤebováván nebojak má blt vykonávána určitáčinnost'Limitují tak moŽnostspotŤebitelovy volby, kterouobvykle provádíza Írčelem dosaŽenísv1fchzájmŮ' Sociální státy západní Evropy vnutily lidem myšlenku,Že zdravolnía bezpečností aspekty kvality bydleníjsou povaŽoványza neoddiskutovatelnéminimum. Všechny země maji pŤísné regulativytlkajícíse konstrukční stability,hygi. eny a jinfch zdravotníchpodmínekjako je odstraĎování odpadri,vlhkosti,ventilace,denního světla, zákazu toxicklch materiálu, termální a akustické isolace či poŽárních opatÍení. Minimální vybaveníkoupelen,toaletči prádelen je taképravidlem.Fakt, že.isoutato témata pŤedmětemregulace však neznamená,Že v jejich definici existuje shoda. NapŤ. poŽárni ochranav bytech ve VelkéBritánii se velmi liší od požadavŘrjve Švédsku a má napň.poměrně značné.efekty na náklady konstrukcevfchodŮ. Ze by SvédovépotŤebovalivíce rinikovlch v!chodŮneŽBritové? V současné době pňibylak myšlenkámo hygieně a bezpečnostinová idea' idea ..veŤejného zdraví,,,která je mnohem obecnějšía zasahuje do více oblastíneŽjen bydlení'Tlká se zejména znečišéováni a vyčerpávánípŤírodních zdrojŮ, kterése staly velmi brzy tzv. veŤejnfm zá. jmem a prominentnímrysem regulacejak na národních,tak i evropskérirovni. Většina zemí uplatĎuje regulace energetickénáročnosti či Úpravy vody v novémbydlení.V někter..fch zemích se požadavkyna energetickounáročnost lišípodle regionŮ kvrjli klimatick1fmodlišnos. tem.PodobněexistujípoŽadavkyna kvalitnívodu, regulaci pouŽitívody instalovánímnízkoka. pacitníchWC a sprch,kterése takélišív závis. losti na klimatu a topografii.Dalšíregulace se t;fká se napŤ.velikosti, vybavenía funkčnosti pokojri, skladovacích a prrichozích prostorŮ, rovně obyvatelnosti,vnějšíhovybaveníatd. Sociálníregulacetak má na rozhodováníspotŤebitelŮ častostejn1f, ne-li větší,vliv jako regulace ekonomická.Ačkoliv napň.ve Svédskudošlo v osmdesát1fchletech k rozsáhléekonomické deregulaci,poŽadavkysociálníregulacezústaly mnohem vyššíneŽ v Ťadějin1fchzemích.SvédskéstavebníregulativypoŽadují,aby byla obydlí navrhovánaa konstruovánas ohledem na to, Že budou uŽívánalidmi na vozíčcích' což auto. maticky determinujevelikost a sestavenípokojŮ' kuchyní,koupelena chodeb.K tomujsou dále požadoványv;ftahyv minimálně tŤíposchoďov1fch residenčníchbudovách. Nakonec i pŤes veškerouekonomickou deregulaci zristala celková švédskáregulacebydlenídaleko pŤísnější nežkdekoliv jinde v Evropě. Zajimavébudejistě sledovat,jak se budou v této oblasti slaďovatregulativyjednotliv1fchzemí, kteréjsou v detailech velmi odlišné,v rámci EvropskéUnie. Jakékoliv sjednocovánínormy stanovujícízák|adni funkce domu t;fkajícíse najíd|a,spánku a odpočinkubude mít pŤ.pŤípravy jen těŽko nějak! smysl, kdyŽ v jednotliv;fchzemíchzávisí moŽnostibydlenína odlišnéhustotě obyvatelstva,stavebníchzvyklostech, klimatu, jastylu rodinnéhoŽivota a tradičnímpŤístupu, ko je postoj s soukromémumajetku a vribec k bydlení' Navíc opět tato regulace nevede k nějakému většímuuspokojeníspotňebitelribydlení.Tyto regulace v podstatědefinují bydlení do určité podoby, pro kterou je charakteristickáurčitá riroveř nákladŮ, na kterou Ťadaobyvatel nemá prostŤedky,a tak opět vytváŤíiluzí nedostatku bydlenív jednotlivfchzemích. 13 byla velmi riskantní,ale téŽvlnosná záleŽitost.PŤipomenemesi, že vedlejšímproduktemtétočinnostibyl vznik směnkyjapapírov1fch peněz. ko první pŤedchúdkyně Ale papírovépenízevznikaly nejenz tohoto soukroméhopopudu, a|e i z popudu vládního,a to ve formě cenn ch papírúvydávanlch panovníkemna pokrytíjeho vfdajú.Tento rczdí|čtenáŤi ulehčípochopení rozdílu,jakj múžeb;ft mezi dvěma druhy ..papírovfchpeněz''. Centrální bankéŤise zase rádi zahloubajído pŤíběhuskotského finančníkaJohna Lawa, kterf pÍipsalveškerouroli pii stimulováníekonomickéaktivity penězrim.Více peněz (v jakékoli poFrantišek Vencovsk a kolektiv: době) mělo podle něj stimulovat více obDějiny bankovnictví v českfch zemích chodu a více blahobytu.S dnešnímiznažekdyžtentofiPod autorskfm vedením nestárnoucího lostmi nikoho nepŤekvapí, nančnímág dostal od francouzského krále FrantiškaVencovskéhobyl na sklonku mimožnostvyzkoušetsvou teorii v praxi, pŤi. nuléhoroku dokončena publikován mimoved| za pouhéčtyŤiroky tuto zemi ke stár Íádny projekt. Takto rozsáh|á monografie o dějinách bankovnictvína ízemÍčesk1fch nímukrachu. CtenríŤz|<rátkanajde v knize obrovskouinspiraci pro dnešeka pŤipohlezemi nemá totiž v domácí literatuŤeobdodisputaceo vfši optimálby. Je zajímavé,jakpŤipomínásám hlavní du na stŤedověké ní rirokovésazby se bude dívati na dnešní autor a editor, že máme k dispozici mnonárodohospodáŤské diskuse s patŤičn;fm hem více odborn1/chpublikací o dějinách samotnfch platidel, nežo celém systému nadhledem.o moc vic neŽtehdy toho stejně nevíme,Ťeknesi asi. peněŽnísoustavy,v němžjsou platidlapouÝldal Bankovní institut v Praze v roce hfm nástrojemsměny.Ekonomovév tom1999, 594 stran, cena 950 korun to směruzaostaliza numismatiky.o to dúje na tentotext upozornit.Kniha je ležitější Íazena chronologicky' její vfklad začíná zhrubav I|.-l2. stoletía končísoučasností.Je zajimavé,ale i logické,že čímvíce se pÍibliŽujesoučasnost, tím více se v autorském kolektivu prosazuje vliv ekonomri a naopakčímvícese vzdalujemevfkladem do minulosti, tím většídíl práce odvádějí historici. DŮvodem je fakt, že vzdálenější je nejenekominulostbankovníchsystémri nomické,ale i širšílaické veŤejnostido značnémíry skryta. Možná právě proto jsou historicky vzdálenějšípasážetakzajíV mnohfch téměŤdetekmavéa poučné. tivně napínavfch vfkladech si nejen zopakujeme, Že název dolaru pochází z ílzemí česk;fchzemía to pffmo z Jáchymova. Tam Slikové postavili na začátkušestnáctého stoletína stffbrnéžílesvou mincovnu a začal.irazit proslulf Joachimsthaler,později thaler čitolar, v prriběhuněužjen stŤíbrn;f kolika desíteklet nejuznávanějšíplatidlo ve stŤednía západníEvropě. Dneškemna nás dfchne druhá částpffběhu soukromého hostístránky Liberálního institutu: jáchymovskéhodolu, kter".fbyl pro spěšSpálená5l, Praha 1, http://www.libinst.cz nost a kvalitu svfch produktŮ po zás|uze potrestán zestátněnímrakouskou korunou a to bez náhrady.PĚipomenemesi, jak měnové reformy v rakousko-uherskémonarchii spojenés pŤechodemze z|atky (která byla mimochodemstŤíbrnfmplatidlem niLarssnz Falnn vycházíve spolupráci koli zlatfm) na novou korunu v poměru s Liberálním institutem a za podpory jedna ku dvěma zpŮsobily,žedodnesŤíkáFoundationfor Economic Education. me desetikoruně..pětka''.Stejně tak si pečjistě najde i pasážo tom, proč liv1f čten፠pětikoruně ffkáme ..blira''. Kniha bravurně popisuje evoluci samotnéhobankovnictví. Dozvíme se, žebankéŤise nejprve profilohttp://www.fee.org vali jako směnárnícinapomáhajícíobyvatelstvu pŤi odstrařovánínejasnostívznikl1fchv drisledku rozmanitosti soukromě raNovÁ sLUŽBA PRo čTENÁŘB I,r. ženéhooběživa rtnnych nominálií v zemi. DostávejteLF ve formátuMS Word pňímo do Vaší elektronické pošty. Bankéfi, privodně nazyvani vekslíÍi,tedy byli specialisténa srovnáváníhodnot rúzCena: 50'. Kč nfch měn. Stejnětak se profilovalijako odpro standardní pňedplatitele zdarma bornícina poukazovánípenězna dálku, což ,,E,goistickj, z jem, kter! se ne vždy kryje s objektivizovanjm makroekonomickjm či rněnovj,m rozhodnutím, nevyv žíani dostatek informací.,, Člen Bankovní radv Českénárodní banky Pavel Štepan.t na námitku re. daktora HospodáŤsk1fchnovin, že si podniky stěžujína vysoké rokové sazby a že CNB dává veňejnostimálo informací o tom, co dělá. Konečně tedy víme,co Českdndrodní banka děl a co je jejím cílem: Pracuje na objektivizovdní zdjm lidí a redlné rokové sazby proto udržuje pomocí tzv. repo tendrťt na umělé rovni. PŤece nenechá rokovésazby vyvíjetse na aikladě poptdvlq po věrech ze strany podnikatelú, kteŤípreferují co nejnižší rokovésazby, a nabídlcy pŤebytečnjch peněz ze strany vkladatelú, kteŤípreferují co nejvyšší rok. Kam bychom došIi, kdybychom Iidi nechali svobodně jednat takto ošklivě sobeckv! LnrssBz-FlmB na rok 2000: 100'-Kč Vyžádejte si složenku nebo fakturu: na tel.: 0603-228753 na e-mailu: [email protected] na adrese: Laissez-Faire Bozděchova 8 150 00 Praha 5 Zaplacením vyššíčástky pomáháte dalšímu šíňenímyšlenek Laissez.Faire! Cte se [lese-fér].Yychazí měsíčně. Kontakt: Petr Mach, Bozděchova 8, 150 00 Praha 5, e-mail: [email protected],tel.: 0603228753, č. ričtul52050656/5l00. Redakční rada:Moimír Han1pl,Petr Mach, Josef Šíma, Dan Séastnf. Cestnf šéfredaktor JiŤí Schwarz. Podávání novinovÝch zásilek oovolila česká pošta, ,. p. oostcpnf závod Praha, čj. nov. 6424198ze dne 26. 8. 1998. Vydávání povolilo Ministerstvo kultury ČR pod číslem8183.
Podobné dokumenty
Okénko 1/00 - Okénko Novojičínských farností
Snažitse a pracovatje opravdunutné,i pro køes•ana.Ale køes•annení odkázán
jen a jen na to, co vyprodukuje.Køes•anje, pokud opravduvìøí; èlovìkem, kterýje naplòován Bohem,kterýje naplòovánjeho Duche...
zde
podle $ 78 odst.2 písm.o) zékonaě. |t4lt9g2 Sb., o ochran! pŤírodyá t'u.;i''y,
v platnémznění
(dále jen,,z6koil..),vydáváve smyslu $ 64 tohotozákonaa$ 1jt unásl. $ záŘona
č.50012004,
správníŤád,tot...
ProletáŤi všech Zem| spojte se! Krysy a práva
kou instituci. Ve skutečnostivšak k sobě mají levicoví aktivisté a pŤedstaviteléMMF a Světové banky mnohem b|íŽe,neŽ se na první pohled
zdá, obé skupiny chtějípomocí pŤerozdělováníměnit svět, svobo...
o státní sociální politice
a jaklmkoli jinfm obchodem?Nějak! by asi
speuchovávajíprávě oni znevaŽovaní
že
koliv kontraktu?Je piece absurdnípŤedstava,
spekulantmá na rozdílod
měl b1ft,kdyžoznačení
kulanti.Címje jich více,tímv...
Zahájení řízení vodovod
ry později uplatněnym závazrrym stanovisk m, námitkám, popŤípaděd kazťrmnebude pňihlédrruto'
UčastníciYízenímohou nahlížetdo podkladri rozhodnutí(odbor oclrrany životrríhoprostňedí,Magistrát
městaC...