Smutná bilance zahtaniční pomoci v Africe

Smutná bilance zahtaničnípomoci v Africe
JIM PERON
téměŤpťrlstoletíjsou africké země zaavovány pomocí. Africké vlády dostadarem stovky miliard dolarri. Dďší
y putovaly k tlmŽ vládám v podobě
pújček.Kontinent zava|i|y nesčetnétuny potravin, zástupy poradcŮ, expertúa administrátorťrpfichrízely Ťešitproblémy Afriky. PŤesto
se ítroveř rozvoje v Africe za celou tu dobu
nezqfšila ani o píď. Ve většině zemí Afriky
pÍíjmy na obyvatele buď stagnujínebo klesají.
PŤed několika lety Světová banka v jedné
ze sv1fchzpráv pfiznala, že75 vojejích zemědělskfch projektťrv Africe selhďo.t Jiné humanitrírní organizace na tom nebyly o nic
lépe.operace Mils Mopti v Mali měla zvjšit
produkci obilí, ale vláda stanovila pro obilí
,,oficiální.. ceny a musela zemědělce nutit,
aby prodávali svou produkci za tuto nízkou
sazbu, která nedosahovala skutečnétržníhodnoty. Vlsledkem bylo, že se produkce obilí
o 80 7o snížila.z V Senegďu se vynaložily
4 miliony dolarŮ za Účelem zvfšit v oblasti
Bakel produkci z chovu dobytka. Nakonec se
zde však chov zvfšil o pouhfch 882 kusú.r
V severní Keni vybudovaly norské humanitární orgatizace mrazírnu ryb ve snaze vytvoŤit pracovní místa pro pffslušnfty národa
Turkana. Ihned po dostavění toviírny se však
ukáza|o, že ke svému provozu potŤebujevíce
energie, neŽje v celé oblasti moŽnézískat.a
Další fiasko humanitrírnípomoci se odehrálo v Tattzánii, kde se za I0 milionri dolarri
postavila toviírna na zpracovráníoŤíškŮkešu.
Její kapacita však trojnásobně pŤevyšovala
produkci těchto offškŮ v celé zemi, a nríklady
na její stavbu byly tak vysoké, Že by pŤišlo
levněji zpracovávat kešu v Indii.s
v Jižn| Africe věnovďa Evropská unie
vice než2 miliony dolarú na inscenaci ,,osvětové..hry o nemoci AIDS s názvem Serafina
//. Poskytnuté prosťedky sice umožnily her.
cŮm a personiílu dopravu v luxusním autobuse, sotva však pŤispěly k většíinformovanos.
ti publika o nemoci AIDS. odborníci na
AIDS hru odsoudili jakožto plftvríní penězi spolkla totíž20 7o ce|éhojihoafrického rozpočtu na boj proti AIDS - a uvedli, že obsainformace. Masivně
hovala dokonce nepŤesné
propagovaného pŤedstavení hry ve městě
Soweto se z častnilo méně než 100 divríkŮ.
FIra byla stažena,penize se všakjiž nevrátily.
EU tvrdí, že na projekt Žádnéjejí prostŤedky
použity nebyly, ale tehdejšíministr zdravot.
nictví Nkosazama Zuma má opačnf názor.6
Podobné debakly jsou spíšeneškodné.Ale
zahraničnípomoc se občas využivák ričelúm
naprosto ničivfm, někdy i ke genocidě. Marxistickf reŽim etiopského diktátora Mengistu
Haile Mariam, kterj byl adresátem mnoh;fch
peněžníchpŤíspěvkú,používal č,ástz nich na
velklch skupin obyvatelnásilné pŤesídlovríní
stva. Jeden etiopskf pŤedstavitelŤekl:,Je naší
povinností s těmi zemědělci hnout, když jsou
pÍíliš hloupí na to, aby se hnuli sami...7
Humanitární pŤíspěvkyurčenéna pomoc obě.
tem hladomoru se místo toho použily k nríkupu nákladních aut pro realizaci pŤesídlovacího
plrínu.Humanitiírní pomoci se častoÚmyslně
zamezova| pŤístupdo nejvážněji postiženfch
oblastí, neboéMengitsŮv režim tak mohl pohodlně nechat své protivníky umírat hladem.
Lodě s pomocí se zadržovaly kvrili vfkupnému a za vyložení tuny niíkladu musely zap|atit 50 dolani, pŤičemžčást potravin nakonec
pro sebe zabavil.a armáda. Podle |istu The
New York Times prodala Mengitsuova vláda
částpotravinové pomoci na světoqf chtrzích,
a financovala tak nákup zbraní.8
Etiopie však nepŤedstavujevfjimečnf pŤípad. Také Kongo prodávďo potravinové dary,
azazískanépentze koupilo od Itríliezbrojovku.s Klidnější ostrov Mauritius proměnil darovanou ryŽi, ídajně prvotŤídníkvality, v hotely pro turisty.to Stejně tak hrozí i peněžním
darŮm, že se minou svfm cílem. Zairskf prezident Mobutu si na svém švfcarském kontě
nashromáždil bohatstvi, jehož hodnota se odhaduje na 10 miliard dolarri.tt Keřskf bojovnk za lidská práva Makau Wa Mutua si stě.
Žuje: ,,od doby, kdy Afrika získďa nezávislost, se vláda pokládá za něco jako osobní
léno,kterémá vridci sloužit k hromadění majetku pro sebe, svou rodinu a klan. Nikdo ho
nesmí kritizovat, a všechno, co Ťekne,má konečnouplatnost...l2
Zimbabwskf vridce Robert Mugabe se
proslavil extravagantními nríkupnímicestami
do obchodŮ Harrod's; aby je mohl podnikat,
musí zabavovat letadla zimbabwskfch aerolinií.tl Mugabťrvrežim pouŽíváve snaze udržet
se u moci systematickéhonásilí. A podle listu
J ohannesburg Star jeho bojovníci,,drancují..
fondy humanitrírnígomoci, aby získali finan.
ce pro svévjpady. Udajně se jedná ažo l milion dolarŮ. Vedoucí delegace EU v Zimbabwe Asger Pilegaard požáda| o prošetŤení
celé věci se slovy: ,,NemŮžeme se smíŤit
s tím, že humanitrírní pomoc, financovaná
zpeněz evropsk ch dařovlch poplatníkri, se
nedostává k lidem, kterfm byla privodně určena...l4
A tak tÍebaŽe se na plakátech a v reportážíchukazují hladové obličejejako reklama na
humanitiírní pomoc, právě hladovějící se
s touto pomocí mrílokdy setkají. Chudoby se
možná užívá k ospravedlnění humanitrírních
programri, ve skutečnosti se však pŤíspěvky
téměŤvždy pÍedávajíve formě mezivládních
transfeni.'A jakmile se pomoc dostanedo rukou státu, začnesloužit zájmŮm vládnoucího
režimu.
od chvfle, kdy se roku 1980 pŤesunulavláda v Zimbabwe do rukou černošskévětšiny'
putovala do země pravidelně finančnípomoc
na podporu ,,pozemkové reformy... V prŮbě.
hu 20 let používala vláda tyto peníze ke sku.
pování pŮdy, která pak v rámci ,'reformy..
obyěejně končila v rukou pŤíslušníkŮvládní
e|ity. ZpŤerozdělovanfch pozemkú se stávaly
komuniílnífarmy a jejich majiteli se stali venkované, kterfm chyběly zkušenosti a zrlďosti
potŤebnék jejich Íízení.Z mnohych farem
lidé odnesli vše, co se dalo prodat, a pak je
opustili. Asi čtvrtina komunálních farem je
tak neproduktivní, že potŤebujehumanitární
pomoc' aby se samotní farmrífi udrželi na.
živu.l5
Evropská podpora
Marxistické autokratické režimy častodostávaly od evropskfch vlád rozsáltlou finanční podporu, zejménatvofily.li tyto vlády strany nalevo od stŤedu.Itďskf noviniíŤ Wolf.
gang Achter zjistil, že italská Sociďistická
strana poskytovala rozsiíhléfinanční zánemí
somálské marxistické vládě válečnfta Siada
Barreho, ktery za získané perize obstarával
zbraně a vojenské poradce.l6 Reportér
Michael Maren uvádí, žev prŮběhu deseti let,
které pŤedchaze|y hladomoru v roce |992,
bylo Somrílsko ,,největšímpŤíjemcemhumanitární pomoci v subsďtarské Africe,,, a|e že
většina darovanfch penézse ,,utopila v baži.
nách korupce uprostŤed byrokracie somrílské
vlády...tz Jen Itrílieposlala v letech |98|_1992
na podporu somálskfch projektúvíce než miliardu dolarťr,bez ohledu na to, že vládnoucí
režim vraždil své odprirce. Není divu, že list
The New African Yearbook nazval Somrílsko
,,hŤbitovemhumanitiírnípomoci...l 8
Denft The New YorkTimes pfinesl zprávl,
že kdyŽ prezident Tanzánie Julius Nyerere
oznamoval svúj radikiílně marxistick! pro8Í2ÍIl,,,mnozí západn humanitrírní dárci, zejména ve Skandinávii, poskytli jeho socialis.
tickému experimentu nadšenoupodporu, a za
dvacet let nalili do Tanzánie pďle odhadŮ
l0 mifiard dolani...l9 Svédskf ekonom Sven
Rydenfelt napsal: ,,Deset let socialistické zemědělské politiky tam dokrízalo zničit celf
socio-ekologickf S}stém...2oSvětová banka
uvádí, že mezi lety 1965 a 1988 klesďa vf.
konnost ekonomiky Tanzrínie každÝ rok pni.
měrně o 0,5 procentaaŽe individuální spotŤe.
ba klesla o 43 procent.2l
(Pokračovdnína straně 2)
finanční pomoc nadále zneuŽívána a dobré
rady nadále ignorovány. Západ má v tétosituaci jedinou moŽnost:alespoř věci neškodit.
Poslat poradce, experty a konzultanty zpátky
domŮ a zastavit pomoc i pŮjčky.
Namísto toho by se měly odstranit obchodní bariérya africkfm podnikatelŮm by
mělo blt umoŽněno, aési volně konkurují
podle svlch možností.Jeden dobr! kontrakt
má pro Afriku většícenu než tisíc konzultantú,a jedna nová továrna je cennějšíneŽ
stovky milionrj dolarri finanční pomoci.
Nakonec bude Afrika muset své problémy
Ťešitsama.
versus Planning (New York: Oxford University
P r e s s ,1 9 9 2 ) , p 1 4 3
9 Agency for International Development,
Semiannual Report of the Inspector General,
March 31, 1984.p 32
lO Wall Street Journal, July 2, 1984, cited in
Bovard
I I George B N. Ayittey, Africa in Clruos (New
York: St. Martin's Press, 1998),p.24
12 oted in Ayittey,p. 33
l3 Andy Melone and Andrew Meldrum, ,,Battered
Mugabe hits back as verdict looms," Guardian
Limited (UK), June 25,2000,
http://www.observer.co.ulďi nternational/
story/O,6903,336202,00.htm1
l4 Grace Mutandwa, ,,Veteransinvade textile plant
in Bulawayo," The Srar, April 26.2001, p. 5
P o z ná m k y :
15 Jim Peron, Zirnbabwe: The Dealh of a Dream
I GrahamHancock,The Inrds of Poverty(New
(Johannesburg:
Amagi Books, 2000), pp.47-74
York AtlanticMlonthlyPress,1989),p. 145
16 WashingtonPost, January 24,1993, C3, cited in
James
Bovard,
2
,,The ContinuingFailure of
Ayittey, p. 54
ForeignAid," CatoPolicyAnalysis65,January 17 Michael Maren, The Road to Hell: The
3 I, 1986;www.cato.org/pubs/pas/pa065.html Ravaging Effects of Foreign Aid and
3 lbid.
Internalional Cluriq,, (New York: The Free
4 JenniferWhitaker,How Can Africa Survive?
Press, 1997),quoted in Ayittey, p. 52
(NewYork:Harper& Row, 1988),p. 75
l 8 A y i n e y .p p . 5 2 - 5 3
5 Whitaker,p. 76
19 New YorkTimes, October 24,1990, p. A8, quo6 Jim Peron, Die the Beloved Country?
ted in George B. N. Ayittey, Africa Betrayed
(Johannesburg:
Amagi Books, 1999),pp. 58-61
(New York: St. Martin's Press, 1993),p.282
7 Jim Peron, Explodinig Populalion Myths
20 Sven Rydenfelt, A PaÍtern for Failure (New
(Chicago:Heartland
Institute,
1995),p. 6l
York: Harcourt, Brace, Jovanovich, 1983),
8 New York Times,Mlarch 21, 1984, cited in
Bovard. Also see David Osterfeld,Prosperity
p. r2l
2l Ibid.
22 Bovard
23 D. Gale Johnson, ,,World Food and
Agriculture,"in Herman Kahn and Julian Simon
eds., The Resourceful Earlh (London: Basil
Blackwell, 1984),p.73
24 Peron, Exploding Populalion Mylhs, pp. 57-65
25 Peron, Zimbabwe,pp. l3-14
26 James Bovard, ,,The World Bank vs. rhe World's
Poor," Cato Policy Analysis 92, September 28,
I 987, www.cato.org/pubs/pas/pa092.html
27 Ibíd.
28 Peter Bauer, ,,Western Guilt and Third World
Poverty," in Karl Brunner, ed, The First World
and the Third World (Rochester, N.Y.:
University of Rochester Policy Center, 1978),
p.162
29 Osterfeld,p. 142
30 Maren, p. 166
3l Bovard, ,,The Continuing Failure of Foreign
Aid,"
32 Osrerfeld,p. 148
33 Ayiney, Africa Betrayed, p.219
3 4 P e r o n ,Z i n t b a b w e p, p . 9 9 - l l 6
Autor je Ťeditelem jihoafrického Institute for
Liberal Values v Johannesburgu, Čldnek byl
píetištěn z magazínu Ideas on Liberty vydávaného americkou
nadací Foundation
for
Economic Education (www.fe e.ord. Z angličtiny pŤeložila Veronika Machovd. Jin! čldnek
Jima Perona, Potrava, hladovění a volnÝ obchod, vyšel v LF květen 2000.
O Estonsku
UtrŽky zkonverzace s jedním politicky angažovanlm Estoncem: o EU, státnítelevizi, zemědělskfch dotacíchatd.
ToMÁŠJIRSA
jsem si v záÍijovémvydání
\. T edávno
měsíčníku
Laissez-Faire pŤečetlčlá|\
J. \ nek poslance Evropskéhoparlamentu
Za oblast Jihovlchodní Anglie a členabritské
Konzervativní strany Daniela Hannana o perspektivách rozšiŤování
Evropské unie směrem
na vychod, tedy do StŤedníEvropy a pobaltsklch státri.Zcela zvláštnípozici mělo v tomto článku Estonsko jako ,,extrémnípŤípad,..
jako země, která ,,pŤipÍekonáváni svésocialistické minulosti v liberalizaci dalece pÍedčiIa stávajícíčlenskéstáty Evropské unie...
o Estonsko jsem se nikdy pŤedtímnějak
nezajíma|a proto jsem o něm ani mnozv|ášť.
hénevěděl. O to pŤekvapivější
byl tedy popis
Estonskajako země, která,,odstranilavšechna
cla, zrušila státní dotace a volnf trh zavedla
dokonce i do zemědělství.V rámci rozsáhlého
balíku fiskálních reforem loni zrušili da ze
zisku společnostía zavedli rovnou da z pÍíjmu 27 procent... Článek zmiřuje i fakt, že
Estonci mohou se sv1fmizaměstnavateli uzavŤítlibovolné typy pracovních smluv, žádny
státem stanoven;fpočetpracovníchhodin tfdně ani nic podobného.
Clánek byl opravdu zajímavy,a|e pŮsobil
až trochu nereálně. Yždvt Estonsko získalo
svou nezávislostpo Čn az V roce 1991, navíc
jeden ze státŮ, kter1fměl v pobaltskéoblasti
siln1f vliv, bylo ved|e Finska i socialistické
Švédsko,kde múŽemepozorovat unikát v podobě 52vo zdaněni.
Velmi pro mne byl v tétověci poučnyrozhovor s vedoucím Estonskédelegace na nedávném Zasedánívlkoného vfboru a kongre(Democrat Youth
su organizace DEMYC
Community of Europe)' kter1fse na pozvání
Mladfch konzervativcúkonal v Praze. Dali
jsme do Ťečizrovna kdyŽ jsem v ruce drŽel
jedny českénoviny a tak jsem mu začalvysvětlovat,co se v jednotlivfch článcíchŤíká.
Chtěl jsem mu pŤiblíŽitaktuální česképroblémy a pŤípadněznát jeho názot, takováto
perspektiva je vždy zajímavá. První článek,
kter! mi padl do oka, byl o tom, jak probíhá
volba ŤediteleCeské televize. Bylo obtížné
dostat se pŤestu nesystematickousloŽitost,
tzv. veŤejnoprávnost,ale snad jsem byl ve
vysvětlování a|espoř trochu rispešnf.
Zajíma|y mne takéestonskémediální poměry a dozvěděl jsem se, Že mají takéstátníte.
|evizi a takéjsou kolem ní velkédiskuse' které pravděpodobně vyristí v její privatizaci.
VeŤejnémínění zatím není jednoznačně nakloněno ani jednévariantě (ponechatvs. privatizovat), ale zvětšuje se pr1f podpora její
privatizaci.
Dále jsem se v novinách dočetl,Že nakaž.
déhočeskéhozemědělce pŤispívástát dotacemi kolem l00 000 Kč ročně.odpověď byla
jednoznačná.Estonsko pry kvŮli vstupu do
EU musí zpět zavádět dotace, které pŤed několika lety zrušilo, pŤičemž
tento krok má mizivou podporu veŤejnostia dokonce ani mezi
zemědělci se neujal, nebot by znev;fhodřoval
jedny pŤeddruh1fmi.Napadla mě otázka, jak
je to s Estonskem a vstupem do Evropské
unie. Estonsk! kolega se pŤekvapivě téměŤ
modlil, aby veŤejnostpodpoŤilavstup do EU.
Rekl, že to pro Estonsko bude znamenat silné
zpomaleníekonomickéhorristu a pĚijetímnoha zbytečnfch zákonŮ, nedokáŽe si ale pŤedstavit, co by se stalo, kdyby Estonsko do EU
nevstoupilo. Velmi ho v tétosouvislosti děsí
značnypokles podpory Vstupu do EU u estonskéhoobyvatelstva.
Poslední zajímavézjištění se tfká demokratického systému. Dozvěděl jsem se, že
Estonsko má pouze jednokomorov! parlament, tedy Žádny Senát. To by vysvětlovalo
to, proč Estonsko bylo mnohem rychlejšípŤi
tvoňenínové legislativy a pŤedběhlotak nejenom postkomunistické země. PŤitom Estonsko není nějaJ<ánestabilní,ménědemokratická země nežCR. Jejich jednokomorov;f parlament má 10l členrjs mandátem na čtyŤiroky
a dotyčnf Estonec vribec nevnímal estonsk;f
systémjako nestabilní(čili potÍebujícídemokratické ,,pojistky..,resp. brzdy jako Senát),
naopak vychva|oval silnou pruŽnosta efektivnost tohoto uspoŤádání.
To, jak pŤínosnlchbylo těch 20 minut rozhovoru s tímtoEstoncem, mi došlo aŽ o chvíli později, kdyŽ jsem zmíněnénoviny dočítal
anaraz1|pŤitomna článek o vstupníchvyjednáváních CR s EU, kten! opět Ťíkal,Že sice
budeme plnfmi členyEU, ale nebudeme smět
několik let zaplavovat Evropu lacinou pracovní silou (?), zemědělsklmi produkty atd.
Místo shazování viny na ty, co se pokoušejí
o realistickf pŤístupa nepropadajíbezpodmínečnémunadšeníve vztahu k EU, měli bychom se zamyslet, co znamená klesajícípod'
pora integračníchsnah mezi širokou veŤejností.Další,nad čímby se stálo zato zamysleg je
to, jestli místo konkurenčníhoboje mezi CR,
Polskem a Mad'arskem o to, kdo do svélegislativy za co nejkratšídobu implantuje co největší část společnfch zákonri, cel, a jin/ch
omezení,nebylo lepšízastavit se a rozhlédnout se za hranice zemí Visegrádu a Evropské
unie a hledat inspiraci i jinde.
TomdšJ i r sa (tji rs a @ft nenuo rk.c om, http ://ji rsa,webpark.cz) je studentem gymruÍzia Nad
Alejí a členemMladjch konzervativcú. ČIdnek
Daniela Hannana Měli by euroskeptici bjt pro
rozšíŤení?
vyšel v LF aiŤí 200].
Smutná bilance...
(Pokračovcíní
ze strany l)
Podobně i marxistick! reŽim Samory
Machela v Mozambiku zlikvidoval tamnízemědělskou produkci pomocí cenové regulace,22To je ovšemjen jeden pŤíkladza mnohé
africkéstáty,kterése k tétopolitice uchllily _
všechny se stejně katastrofálními v1fsledky.
Profesor D. Gale Johnsondosvědčilpied jedním z podvlborri americkéSněmovny reprezentant , Že v 50' a 60. letechse produkcepotravin na obyvatele v Africe pŤílišneměnila,
ovšem na začátku let 70. prudce klesla.
,,Pokles produkce potravin na obyvatele nebyl zpŮsoben nedostatkem zdrojti,.. Ííká
Johnson, ,,ale spíšeŤadoufaktorri, kterébyly
většinoupolitickéhocharakteru...23
Většina problémŮ,s kterymi se obyvatelé
Afriky dnes potfkají, je uměle vytvoŤená.
Afrika je poslednívelkou baštousilně regulovanlch trhŮ. V sledkem toho je Stagnace
a ripadek.Sám o sobě je tento kontinent bo.
haty na pŤírodní
zdroje,ale vládnípolitika zde
zniči|aveškeroumotivaci k produkci ' Západ
si to dobŤeuvědomuje, nemá však odvahu
s tím něco vyraznéhoudělat, a tak byrokratickf systémpomoci dál chrlí finančnípŤíspěvky bez ohledu na neblah! vlfvoj situace.
Mengistu dostával nadále finančnípomoc'
ikdyŽ mezitímrimyslněnechával tisícesvfch
občanrihynout hladem.2aMugabe vraŽdil tisíce sv1fch odpúrcri v zimbabwské oblasti
Matabeleland, finance ze Západu však
k němu proudily nerušeně dá|.25Dokonce
i když nigerijskf vojensk! reŽim generála
Sani Abachy pŤedzrakem světovéveŤejnosti
popravil bojovníka za lidská práva Kena
Saro-Wiwu, prakticky nic se nesta|o. RŮzné
západnívlády vyjádŤily svrij nesouhlas staŽením diplomatickfch zástupcri,za několik měsícúje však posla|y zpět na svá místa.
Světová banka pŤipustila,že ,,téměÍ
všechny..
prijčky se státŮm v plném rozsahu vyp|ácejí,
tÍebaŽetyto státy ,,nesplřují stanovenépodmínky...zoYe zprávě z roku 1986 uvádí, že
neexistuje žádny dŮkaz o tom, že by v dŮsledku finančnípomoci či politickfch restrikcí nastával v1fraznější
posun směrem k tržní
ekonomice.2T
Nejrriznějšíkritici opakovaně poukazují na
skutečnost,Že pomoc ze zahran1čí
nejen nemotivuje vlády k reformám, ale někdy jim
pŤímobrání.Ekonomick1f odborníkna otázky
rozvoje Peter Bauer napsal, že zahraničnípomoc v podobě mezivládních transferri projevuje tendenci k státní kontrole a poli[izaci.
Doslova uvádí: ,,Zahraničnípomoc vyznamně pŤispělak politizaci životav TŤetímsvětě.
Zvyšuje mnoŽstvífinančníchprostŤedkŮvlá.
dy na rikor soukromé sféry,a kritériajejího
pŤidělováníobvykle zv hodĎují vlády, které
usilují o zavedenístátníchkontrol...28
Pňedkoloniá|ní období
V době pŤedkolonizací v Africe neexistovalo nic jako národní stát. Šlospíšeo soubor
stovek odlišn1fchkmenov ch kultur, mezi nimiž v mnoh1fchpŤípadechvládlo odvěké nepŤátelství.
Evropskékolonie sloučily tyto rŮznorodékmeny do moderníchnárodníchstátri,
kteréudrŽovaly konflikty na minimální rirovni, alespoř dokud měli centrální vládu pod
kontrolou,,neutrální..
Evropané.Jakmile však
evropštíintelektuálovézavrhli kolonialismus
z dŮvodri marxisticko-leninského
učenío im.
perialismu,Evropanése z Afriky taKka pŤes
noc stáhli.
Nechali za sebou Ťaduuměl1fchnárodních
státŮ, kde se opět začína|yrozhoŤívatdávné
kmenové spory, kdyŽ se jednotlivé skupiny
snaŽily vyrvat otěŽe moci z rukou nepŤátel
a získatje pro sebe. Evropa se mezitim rozhodla hrát si na dobrodince azača|ado Afriky
pumpovat finančnípomoc. Moc státu tak díky
západní finančnípodpoŤejakoŽto hlavnímu
zdroji ekonomickémoci vzrŮstala na rikor občanskéspolečnostia soukroméhoprŮmys|u.
Celá finančníkampař zpúsobila,Že Ťešení
problémŮ státními zásahy prisobilo ještě
atraktivněji, protožeumožřovalo financování
z dalšícha dalšíchgrantŮ. Bauer k tomu poznamenal,Žejednímz vysledkritohotoprocesu bylo, Že ti nejlepšía nejinteligentnější
obyvate|éafricklch zemíse jako mŮry za světlem
stahovali k státníminstitucím,místo aby se
podíleli na rozvoji soukroméhosektoru.
Dokonce ikdyŽ se pomoc nakonec k spotŤebitelidostane, častona to doplácejí místní
v;frobci. obvykle se zapomíná, Že většina
podporovanlch zemí má svŮj vlastníprŮmysl
a zemědělství,kterémnohdy nedokáŽíodolat
pŤílivu zboží,kteréje ,,Zadarrrro,,.
Současnf
ekonom David osterfeld tvrdí: ,,Finančnípomoc na mnoha místech pŤekazila možnost
udrŽitelnéhorozvoje tím, Že z trhu vytlačila
místnívfrobce, zejménazemědělce...29S tejně
argumentuje v souvislosti s dodávkami lékrj
i Somálec Abdirahman osman Raghemade:
,,Podívejtese, jak humanitárnídodávky lékú
zničily našerozvíjejícíse zdravotnictví.Kdysi
tu bylo spousta lékríren.Lékárnícidělali svou
práci dobŤe.Teďtady distribuujíléky neškolení lidé, protoželéky darovanémezinárodním
jsou tak levné...3o
společenstvím
Jeden kněz
v Tanzánii hlásil' žev jeho oblasti pŤestalizemědělci v drisledku dostupnosti bezplatn;fch
potravinov1fchdarri riplně vyrábět potraviny.3|
osteďeld upozorĎuje na studii, která ukáza|a,
Že Světov;fpotravinov! program oSN vyŤizoval 84 Žádostí o pomoc z rozvojovych zemí
,,v prúměruza |96 dní..a Že EvropskéhospodríŤské
společenstvíreagovalo v prŮměru za
400 dní.osterfeld dále cituje odborníkanaZemědělství Dennise Averyho, podle kterého
,,pomoc pÍichází pŤílišpozdě, aby zabrán1|a
hladomoru, ale dostatečněvčasna to, aby stlačila ceny místnímfarmáŤrim,kteŤíse na krizi
snažilireagovat,jak nejlépeuměli...32
Dvojí metr
Jestliže má tedy zahraničnípomoc na
Afriku celkově destruktivníričinky,neznamená to, žeje Západ ve své snaze pomoci chud1ymAfričanŮm zcela bezmocn1f.Chce-li však
Západ dosáhnout v tomto regionu něčehoužitečného,bude muset od|oŽit svŮj dvojí metr.
Zápaďané se neodvaŽuji Y'ritizovat Žádnou
zemi s černošskouvládou ze strachu, že budou označeni za rasisty. Ghanskf ekonom
George Ayittey si stěžuje:,,odsuzujete bílou
vládu v Jihoafrické republice, ale nikdy černošskéafrické vládce, kteŤípŤitom mají na
svědomí stejnépolitické zločiny...33
Reformy
a rozvoj budou moŽné teprve tehdy, až se
k vládám Afričanú bude pŤistupovat podle
stejnfch morálních měŤítekjako ke všem
ostatním.
Někdy slyšímehlasy volajícípo odpuštění
africklch dluhri. To by samo o sobě nebylo
špatné'
kdyby ovšemhned po odpuštění
dluhŮ
nenásledovaly dalšíprijčky a finančnípŤíspěvky mnoha africk1/m vládám. ostatně
v současné
fázi uŽ zŤejměsplacenídluhústejně není myslitelné.Ekonomiky většiny africklch zemí nejsou s to vyprodukovat dostatek
prostŤedkŮna splacenídluhri, a dokud se bude
uplatřovat současnákatastrofálníekonomická
politika, nebudou toho schopny nikdy.
Západ by se takéneměl nechat ošálit iniciativou jihoafrického prezidenta Mbekiho s názvem Program pomoci Africe pro nové milénium, známou pod zkratkou MAP. Mbeki hovoŤío rozvoji a obchodu, a nikoli o pomoci,
v zápětívšakdávájasně najevo,ževe skutečnosti od Západu očekávádalšípumpovánímiliardovlch pŤíspěvkri do africkfch zemí.
Chce, aby tato pomoc pÍicházelaoficiálně bez
jaklchkoli podmínek. UváŽíme-li, jakfm
',podmínkám..pomoc doposud podléha|a,je
myšlenka budoucí,,bezpodmínečné..
pomoci
skutečněděsivá. Mbekiho plán taképožaduje,
aby se darovanépenízevynakládaly na regionální, a nikoli státníbázi. Je zÍejmé,žeMbeki
povaŽuje sám sebe za první kanál, kudy by
tyto finance měly proudit.
Vláda Afrického národního kongresu
v JiŽní Africe se už po nějak! časpokoušívytvoŤit cosi, co vypadá jako hegemonie JiŽní
Afriky nad celym kontinentem. Jedním z náznakri této snahy byla nedávná invaze Jihoafrickérepubliky do státu Lesotho. Mbeki již
vynaloŽi| celé miliardy na nákup obrovského
mnoŽství technologicky vyspě|ych zbraní,
s v;fslovnfm cílem zasahovat v ostatníchzemích Atriky.
Mimo to Mbeki na Světovém ekonomickém fÓru ve švfcarskémDavosu prohlásil, Že
pomoc v rámci programu MAP bude pouŽita
na ,,posíleníkapacity.. těch africk1fch zemí,
kteréjsou podle jeho názoru pŤílišslabé.Jeho
vizí je systémcentrálníhoplánování po celém
kontinentě, kter! by byl v rukou silnfch vlád
jednotliv1fch státú.Slibuje, Že Afrika podrží
na uzdě diktátory, ačkoli sám Mbeki v minulosti tiše podporoval systematické násilí
Mugabova režimu v Zimbabwe.3+Mbekiho
cíle jsou to poslední, co Afrika potŤebuje,
a jeho plán je dalšímd vodem pro Zastavení
západní pomoci a prijček.
Mnohem pŤínosnější
by pro africk/ rozvoj
bylo odstraněníobchodníchbariér.Afičtí ze.
mědělci nikdy nebudou schopni konkurence
na světovém trhu, dokud bude napŤ.Evropa
zaplavovat dotacemi vlastní zbj,čkanézemědělce. Nejrúznějšíprotekcionistické skupiny
ve Spojenfch státech,jako napŤ.odbory, volají po mezinárodníchdohodách, kteréby obsahovaly nákladná,,ekologická,, a,,pÍacovní..
ustanovení pro rozvojové země. A zatímco
roní krokody|í s|zy kvťrlistavu životníhoprostŤedía pracovních podmínek chudfch ve
TŤetímsvětě, ve skutečnostipodle všeho bojují spíšeproti konkurenci ze strany právě
těchto lidí. Cistym vfsledkem bude nakonec
nezaměstnanost v chudlch zemích Ve prospěch vysoce placenéa odborově organizovanépráce v bohatlch zemích.
Je nevyhnutelnou skutečností,Že afncké
vlády si samy ničísvé ekonomiky, a to často
s podporou Západu. A pŤesnětytéŽv|ády naprosto odmítají naslouchat radám neAfričanri.A tak dokud se afričtív|ádci nepoučísami z v1fsledkúvlastních intervencí,bude
studio
Typo$rafické
V | a d i m íVry s k o č i I
,./o\
,[?8Eš
nabízíme
dopisníchpapír , oi4itek...,
kotoÍogú,
KompÍetní
1procooáníknih,časopisú,
grofickgchnáorh ...Zajistímetisk o knihočské
Íogotgpú,
4pracorsání.
Prcčto děÍáme?Prctoie nás to baoí!
. KORŠACH
o Kroftova1, 150 00 Praha5
Vyskoči!
V|adimír
[email protected]
02157 31 81 80 . E-mail:
Tel./fax:
Raiffeisena.s.
Reality llmmsbilien
Zprostňedkujenre
Vaší nernovitosti
prodej - pronájern
v Praze i celé Čn
e-mail: reality @pha.ras.cz
Dlouhá 26,Praha l
248168 91-3 Fax.: +42012124816890
Tel.:+420121
pro svobodujednotlivce.Cte se
Laissez-Faire,měsíčnft
Vydává: Petr Mach, Bozděchova8, l50 00
[lese-fér].
e-mail:[email protected],
haha 5, tel.: 0603-228753,
čís|oričtu 152050656/0300.
http://www.petrmach.cz,
zájemoiwsrreakce,zíjemo pÍedplauré,
Nríměty,člrírrlcy,
ci uvádějtena vfšeuvedenfkontakt'RegisnaceMK 8l83.
ISSN 1212-8597