ProletáŤi všech Zem| spojte se! Krysy a práva
Transkript
ročníkIII - záff 2000 Měsíčník pro svobodu jednotlivce ProletáŤivšechZem| spojte se! kou instituci. Ve skutečnostivšak k sobě mají levicoví aktivisté a pŤedstaviteléMMF a Světové banky mnohem b|íŽe,neŽ se na první pohled zdá, obé skupiny chtějípomocí pŤerozdělováníměnit svět, svobodnékonání občanúsejim nezdá dost dobré. Mezinárodní měnovf fond a Světová banka jsou posuzovány podle toho, zda jejich konkrétníakce zprisobily více škody či užitku pffjemcrim rivěrŮ. To je ale pouze jedna polovina problému.Tyto nesoukroméinstituce samoŽŤejměhospodaŤís penězi vybranfmi od občanúpod hrozbou násilí. A všechnonasvědčujetomu, Žejejich pŤerozdělovacímoc bude narústat. Mezinárodní ftnanční instituce je tŤeba reformovat, slyšíme ze všech stran. Pr aby mohly činněji Ťešitmezinárodní problémy finančních krizí, chudoby nebo dokonce AIDS. Chudí musí mít moc, dodává shodně s levicovymi aktivisty viceprezident světové banky Mats Karlsson. Levicoví inte|ektuálové chtějívéstmezi radikálními odprirci kapitalismu a pŤedstaviteliMMF a Světové banky dialog. YěÍi, Že odpŮrci politiky mézinárodníchfinančníchinstitucí mají sice někdy horké hlavy, a|e Že poukazujína reálně existujícínespravedlnosti,a žekdyby se do rozhodování těchto institucívneslo více demokracie, mohly by efektivně problémy chudoby Ťešit.Václav Havel by více demokracie rád viděl i v rozhodování celéorganizace spojenfch národri. Jak uvedl v jednom svémprojevu: PŤdl bych si, aby oSN budoucnosti byla stdle zŤetelněji ruistrojem -služby všemobyvatelúmnašíplanery... Umím si pŤedstavit,žejeho plendrní shrom žděníby se mohlo jednou podobat jakémusi parlamentu světa... Jsem pŤesvědčen,že stdlymi členy [rady bezpečnosti] v budoucnosti budou - vyváženěji neždnes - nejlidnatějšístdty světa... Idedlní by bylo, kdyby jednou - nějakou mikroskopickou čdstkousvéhovlděIku - mohl na cestou každj obyvatel planety. oSN pŤispívatco nejpŤímější Komunisté pŤedsto lety Ťíkali:V boji proti mezindrodní buržoazii se mu. sí spojit proletari t všechzemí.organizátoŤipražsk ch protest dnes hlásají: Proti globalizaci kapitáIu Postavme globalizaci solidariry. Ilustrovanf encyklopedickf slovník CSAV z roku |982 Íká: Proletdískj internacionalismus p Ťedpoklád vaij emnou podpo ru a spolup rdc i pracu- Jakoby se historie opakovala ve spirále. V boji za lepší zitÍky chtěj1 dnešnísociální inŽen!Ťi opět pŤerozdělovatmezinárodně. Jejich národní státy jsou jim už zase malé. Jsme všichni obyvateli jedné planety, její zdrojě ale využív me nerovnoměrně, tvrdí svorně protestujícíradikálové i jejich spojenci intelektuálové.Jejich ideálem je pŤitomrniverzální ju. risdikce - celosvětová pŤerozdělovacísuperdemokracie.Ze se nás v Ces- vstupu;eme. PETR MACH Podnikatelé postupně pŤemisťujívjrobu ze zemí, které díky nim již zbohail!, a směŤujído jinjch zemí, kteréje pŤitahují lacinějším materiáIem a levnější pracovní silou. To vede následně i v těchto zemích k rústu bohatství a ze stejnjch dúvodtijsou i ony nakonec opouštěny. David Hume, O penězích,1752 Krysy a práva RUSELL MADDEN lŤl druŽeníza etickézacbázeníse zvíŤaty(PETA) nedávno protesto(Survivor)' Co Že strašnévalo proti poŤaduCBS ,,Boj o pÍeŽití., \ LJ tro soutěŽícíV tomto televiznímpoŤaduspáchali? Zabije|i a jedli krysy. Lisa Langová uvedla, že ,,[soutěŽícífzviÍata v podstatě zneužíva|i. Pokud by se to dělo zde (ve Spojenfch státech),mohli by bft obviněni z tyÁní zvíÍat.,, odpověď CBS prokázala podobnou míru racionality: ,,Pro PETA a jejich cíle máme maximálnípochopení.Ale opravdu věŤíme,ženaši diváci uznají,želov a rybaŤeníjsou odpradávna pňijatelnfmi prostŤedky obŽivy... ,,Maximálnípochopení..?Pro PETA? Snad bychom ještěměli poŽadavky těchto krysích ochráncŮ ocenit. Podívejme se na některéotázky, kterév tétosouvislosti vyvstávají. Existují práva? PETA pouŽíváobdobnou taktiku jako jiné kolektivistické a etatistické skupiny, pouze volá po etickém zacházeni se zvíŤaty.Ve skutečnosti ale usiluje o smazánírozlišenímezi tím,co je správnf - etickf pŤístup a pojetím,ževšechnazvíÍatamají práva stejnějako lidé. ke zvíŤatŮm, Než posoudímepŤedpoklad,Že všechna zvíÍatamají práva, mohli bychom prozkoumatještězákladnějšíotázku: Mají lidé práva? Jeden mrij znám1f,plazmov1ffyzik, jednou Ťekl,,,Právoje jenom to, co si získáme.Pokud vám to mŮŽe někdo vzít, neníto právo... Jeho hlavnínámitkou zŤejměbylo, Že,,pÍávo..ne|zefyzicky změŤitjako nějak! fyziká|níjev, tedy Že pojem právo nepodléháempirickému ověŤení.Takétvrdí,Že to, co má skutečněexistovat jako právo, nemriže bft narušeno(ve stejnémsmyslu, jako nelze porušitzákon gravitace). oponoval jsem mu, že napi. v biologii platí principy, kterémají tu vlastnost,Že je |ze do jisté míry porušovata pŤestoLze pÍeŽit.NapŤ.lze po dlouhou dobu poŽívatmalé mnoŽstvíjedu a pŤitompÍeŽít.(Zeny si kdysi braly arsen' aby měly riŽové tváŤe.)Tím,že se ale takto vystavujeme jedŮm, nebudemežítna Írrovniplného(zdravotního)potenciálu na. zpíjetse pravidelně do němoty, nebo šehotěla. Takése múžemepŤejídat, málo cvičit a málo časutrávit na čerstvémvzduchu. PÍestopŤežijememožnái docela dlouho - ale kapacita našehoživotabude omezená. Principy biologie a zdravév!živy existovaly vždycky,i když jsme o nich nevěděli. Těmto standardúmoptimální Životosprávy byli lidé vystaveni, i kdyŽ je nevědomky porušovali,a trvalo tŤebadesítkylet, nežse efekty špatnéŽivotosprávyprojevily. Analogicky se mťržemevypoŤádats námitkou, ženarušenílidsklch práv neguje jejich existenci. Jak uvedla Ayn Randová napŤ.v knize The Vrtue of Seffishness,práva existujía vyplfvají objektivně z naší povahy jako volních bytostí(rozumnfch živočichri).Tato práva - tyto principy, které jsou vodítkem ve společenskfch vztazich - bylo jen potŤebaodhalit. Lidé samozŤejměmohou Žít ve společnostech,kterénevěĚíči neuznávají,žejednotlivci Jsou to takovéprincipy, kteréumožřujílidem jednat samostatněči ve spolupráci s druhlmi za čelemdosaŽenímoŽnéhomaxima, pro sebe a ke svémuvlastnímuuŽitku. Ti, kdo věÍí,Že podstatnouentitou v debatách o právech je stát, nemohou uspět ani s použitím svfch vlastních standardŮ' NacistickéNěmecko sledovalo principy kolektivismu a samo sebe jako stát Zlikvidovalo' Sovětskf svaz sice pŤeŽil70 let, byla to ovšem mizerná existence.Jako stát se udržovaljen za cenu potlačováníobčanrijako lidsklch bytostí. Nastal1f rozpad Sovětského Svazu ukáza| konečn! dúsledektétopolitickéchoroby,která nakazila národ na dlouhou dobu, a odhalil selhání a vadnou povahu pŤijatfchprincipŮ. Do té míry, do jaké na Stát a společnostjako na nadŤazenouentitu nah|ižejíSpojenéStáty,trpíme a budeme trpět i my stejnfmi problémy, kteréničily nrírodyzaZe|eznou oponou. Mrij znám! na mé argumenty opáčil tvÍzením, Že někdo, kdo by se neztotožnils m;fm Že nadŤazen!je jednotlivec, by pŤesvědčením, mě mohl zabít.Tím pádem j" pry jasné'jak je v existenci práv. to s mfm pŤesvědčením vaši dŮvěru něsi také nezíská ve fyzice Ale kdo, kdo prohlásí, Že neexistuje Zákon o zachování energie. TakŽe kdyŽ nebudetesouhlasit, on vás mrižezabíÍ,a tím pádem lze sestrojit perpetum mobile. Pročbyste takovépodivnétv rzeni nepŤijali ? ProtoŽe se mrižetepodívat na realitu, která ukazuje, že zákon o zachování energie existuje, aéto někdo akceptuje' či nikoliv. Leč tento fyzik nedokázaluznat, Že na stejfilosoficklch ny zdrojlze pohlédnouti ve sféŤe a politickfch idejí,a tak objevovat a validovat ideje. Pro tohoto člověkapráva určujemoc. Na právech není nic objektivního. Když se lidé nedokážíshodnout,co je to právo, práva nee. xistují. Protožeprávo mriŽe blt narušeno,tak neexistuje. Vědomí a práva Kdykoliv |idéz PETA a jim podobnívolají po ,,právech zvíÍat,,,tak minimálně uznávají, Že něco jako práva existuje. Hlavní zdroj rozporu se objeví aŽkdyŽ prohlásí, Že práva mají vedle lidskfch bytostíi jiní živočichové. Na začátku ana|yzy pojmu -práva zvíÍat,, bychom měli nejprve určitodpověďna otázku: Co je to zviÍe? Vymezení odpovědi na tuto otázku je sporzvíŤatviry - pouhékousné.PatŤínapŤ.do Ťíše ky replikujícíhose proteinu? KdyŽ tuto možnost pomineme, dá se Ťíct,že Živočichovésahajíminimálně od bakteriía měřavek po hmyz a obojŽivelníky,pňesp|azy a ptáky aŽ po savce. V hierarchii savcťrmŮŽeme postupovatod rejska po šimpanzea gorily, abychom nakonec dospěli k bytosti, která je povaŽována za vrŤíše' k člověku. chol Živočišné Dobrá. Popsali jsme si obecnou mnoŽinu Ži. vočichri.Pak se musíme ptát: Budeme tvrdit, že všichni Živočichovémaji práva? Nebo se práva vztahujíjen na některéŽivočichy? KteŤíŽivočichovéby to měli bft? Pokud bujak! princip by pŤi dete chtítudělat dělicí čríru, tom měl b1ftuplatněn? Co jebázi k rozhodnu- tí,která zvíÍataby měla byt zahrnutamezi nositele práv, a která by měla blt vyloučena? Závisi to na tom, zda daní Živočichovémají vědomí?NěkteŤílidé mohou argumentovat,Že vědomí- nebo vnímání- se vztahujena celou organis. škálu ŽivočichŮ aŽ po jednobuněčné vnímajísvéokolí, což|ze domy, tj., že zvíÍaÍa ložit existencíjejich reakcína rŮznépodněty. Jiní lidé mohou tvrdit, že pro existenci vědomíje nutná určitáÍtroveĎkomplexnosti nervovésoustavy.AéuŽ někdo chce stanovithraorganism , na nici vědomíu jednobuněčnych rirovni hmyzu nebo na rovni obojŽivelníkŮ, problém zŮstává stále stejnf: Je-li kritériem pro existenci práv zviÍatvědomí' majítedy Žáby práva? Má je hmyz? Mají je nezmaŤi? Bo|est jako kritérium S pojmem vědomí zce souvisíi jiné běŽně nabízenékritérium: zda danézvíŤemŮŽe vnímat bolest' Měl by Se pro rozhodovánío tom, která zvíÍata mají práva, pŤijmout takovlto Nejenfu!chci cracker my všichni chceme cracker! (Pievzato z The Neu Yorker) princip? A zase, hmyz mrižemevyloučit,protoŽe nemá čidla,která jsou podle nás spojena s vnímánímbolesti. ovšem obojŽivelníciby jiŽ vyhovovali' (SamozŤejmě, i kdyŽ pouŽijeme schopnost cítit bolest jako kritériumtoho, která zvíÍatamají mít práva, stále zcela opo. míjíme otázku, jaká Že ,,pÍáva,,by to měla bvt.) PŤedpokládejme,Že pro stanovenítoho, která zvíÍata mají práva, pouŽijeme kritérium ,,schopnost cítit bolest... Kdyby to tedy byl správnf pŤístup,znamená Ío, Že práva takovych zvíÍatjsou narušena,kdyŽ jim jiní Živočichové (lidé a zviÍata) zpŮsobují bolest? Znamená takové právo pouze ,,právo nezažit bolest zpŮsobenou jednáním jiného živočicha..?Narušujetak lev práva gaze|y,kdyŽ zpŮsobuje gaze|e bolest? Kdyby dokázal gaze|u zabitbezbolestně, tak by to neznamenalo narušeníjejíchpráv? Nebo takové právo ziamená, Že Živočich má ,,právo na vlastníživot..?Měli bychom tato práva omezit jen na Živočichy,kteÍímajívějsou schopni pociéovat domí?Nebo na ty, kteŤí bolest? Pokud má gaze|a právo na Život, znamená to, že pak nemá lev právo na svrij život, když potŤebujezabítgaze|unebo jiné podobnézvíÍe, aby pŤežil?Pravdou takéje, žeilridéjsouživočichové.Pokud by lev pŤecejen nenarušoval práva gaze|y,když ji zraní nebo zabije,jak by je tím mohl narušovatčlověk?(A porušujelev lidská práva' kdyŽ zablje a sežerečlověka?) Je-li pouhé zprisobení bolesti narušením práv Živočichri,je pak nemorální,aby napÍ.Žena dala košem muži, kterÝ ji poŽádá o schŮzku, čímŽ mu zpŮsobí citovou bolest? Jsou ,,zraítujíci,,slov a opravdu ekv i v alentem ku lek, jak tvrdí někteŤípoliticky korektní aktivisté? Pokud je kritériem bolest, má se pak omezit jen na fyzickou bolest, a kdyŽ ano tak proč? Mají-li všechnazvíÍataprávo na svŮj život, jak naloŽímes bakteriemi a dalšímiparazity? Znamená to, Že je pak nemáme právo zabít, aby nevnikly do našehotěla? Mají-li mítzviÍata právo na Život,nemohlibychom uŽívatantibiotika a vakcíny nebo zabíjetkrysy, škodlivf hmyz a dalšíškridce?Pokud diskusi o právech zvíÍatomezímena Živočichy,kteŤímají vědo. mí či mohou vnímatbolest - co krysy, ne ty Žijako v ,'Boji o pŤeŽití.., jícíve volnépŤírodě ale ty, kterénám žerounašejídlo nebo pŤenášejí škodlivénemoci? Pokud jejich Život vede ke smrti někoho, koho miluji nebo k mémuvlastnímuonemocnění,mohu se vzepĚíta zničitje? Pokud ne, nenarušujímoje právo na Život? jak bych jim Pokud mé právo narušrrjí, v tom měl zamezit? Promluvit s nimi? je? Co si počnemes masoŽravci? Piesvědčovat Existence dravcŮ vyžadujebolest a zničeníjinych zvíÍat.Nezapomeřme ale na všežravce, jako jsou tŤebamedvědi.Měli bychom po nich chtít,aby nechalilovenílososŮ aŽra|ijen oŤíšky a lesní plody? Jak bychom jim měli zabránit v narušovánípráv ryb, aniŽ bychom pŤitom medvědrjmzprisobili bolest? a já pociKdyŽ mě někdo odmítnepŤístŤeší éujibolest Íím,že musím spát v zimě venku, narušujetaková osoba moje práva? Co kdyŽ mi někdo odmítne dát jídlo? A co práci? SvezenívnocivbouŤce? Vidíme, že ce|épojetí odvolávající se na pouhévědomí nebo bolest je velice problematické. Skutečná práva Je časpodívatse blíŽena to, co to skutečně jsou práva' Jak ÍíkáAyn Randová, ,,Právajsou morální koncept...PŤevádějíetiku (principy, kteréjsou vodítkem chování jedince) do principú,které jsou vodítkem pro vztahy mezi jedinci. státujedIndividuální práva slouŽík podŤízení notlivci a tudížk ochraně morální autonomie jednotlivce. Randová definuje práva takto: ,,Právo je morálníprincip definujícía vyhrazujícísvobokontextu' du člověkajednat ve společenském Existuje jen jedno zák|adni právo (všechna dalšípráva jsou od něj odvozená): právo člověka na jeho vlastníŽivot...Randová dále zdŮrazĎuje,Žepráva se vztahujíjen na jednání,tj. na svobodu konat. Tou je svoboda pŤedpÍím1fmnebo nepÍímm,,fyzickfm donucováním nebo omezováním ze strany jinfch lidí... Pro jednotlivce právo existujev pozitivnímsmyslu: je to svoboda konat. ostatním ,,práva neukládají žádnou povinnost.kromě povinnosti negativníhotypu..: zdrŽet se narušovánípráv jinfch. ZvíÍata nepotÍebujía ani nejsou schopná pouŽívat etiku' NepotŤebujíodhalit správné chování potŤebnépro jejich individuální existenci.Jejich jednáníje naprogramovanégeneticky na zák|adě evolučníhovfvoje' Nemají tedy nic, co by muselo bft chráněno právy ve kontextu. společenském Etika a morálka se vztahujíjen na bytosti, kterémají volní, konceptuální,racionální věetiky/modomí.ProtoŽe práva jsou rozšíŤením rálky, mohou se vztahovatjen na bytosti, které mají svobodnou vrili, tedy konkrétněpouze na lidskéjedince. Existujíjen práva jednotlivcŮ: neexistují Žádná práva homosexuálri, Ženská práva, práva černoch , práva tělesně postiŽenlch či práva nenarozenych. Existují jen individuální lidská práva - lidská, tedy nikoliv práva živočichri,kteŤínemají rozum. Pro takto vymezenéhočlověkaje právo stvrzenímnezávisléhojednání,kterémúŽe bft prováděno bez svolení kohokoliv jiného. vašichvlastníchpráv je vašesvoboda Ve sféŤe absolutní. Racionální a neracioná|ní zacházení se zvíňaty ZvíÍe, které někdo vlastní, je majetkem' Člověk mŮŽe používatsvrij majetek libovolně (zpŮsobem, kterf nenarušuje práva jin!ch). Zprisob, jakfm někdo zachází se sqfm majetkem, mrjžeblt moudrf nebo hloup!. Bez ohledu na to, nikdo jiny - ani soukrom! občanani zástupce státu . nemá právo zabránit vlastníkovi majetkrrjednat podle vlastníhowážení. Existuje mnoho správn1fcha etick1fchzpŮsobri, jak získat pomocí zvíÍat(objektivní) hodnotu. Mezi takovévyuŽití zvíÍatnapŤ.patŤí: Informace. PoužívámezvíÍataod myšípo vyzkumu s cílem našimpanzev lékaňském léztzpŮsoby léčbynemocínebo s cílem dozvědět se, jak léčiturčitá zranění,k testování kosmetickfch nebo jinfch vfrobkri. (Pokud lze snadno získatnezbytnéinformace jin1fm zpŮsobem, napŤ.testovánímkosmetiky na uměle vypěstovanékŮži, měli bychom to udělat.) Potrava. od drribeŽenapŤ.získáváme vejce, od krav a koz mlékoa slr a dobytek,prasata a drŮbeŽnám poskytujímaso' odívání. ovce vyuŽívámenapŤ.jako zdroj vlny, lovíme nebo chováme zvíÍatapro srst a z dobytka a dalšíchzvíÍatzískávámekúži. Zábava.ZviÍata máme jako domácí společníky, na jeŽdění (napŤ.koně), pŤedvádění (napŤ' kočky), závodění (napŤ.chrty), pro soutěže(jako je rodeo) a vyuŽívámeje pŤi sportovnímlovu. ZvíÍatajsou také často pouŽívána zpŮsobem, kter..fby měl bft posuzován jako neetickf (i když nenarušujeničípráva). Mezi takové zpŮsoby vedle celéŤadydalšíchnapŤ.patŤí: Bojové zápasy. Psi nebo kohouti se nechávají bojovat, dokud jeden ze soupeĚŮnení zabit nebo váŽně poraněn. Sodomie. Sex se zvíÍetemponižuječlověka a degradujepravépojetípohlavníhostyku' Mučení.Jakkoliv je takovésadistickéjednání odpornéa jakkoliv je velmi kontroverzní hájit právo člověka jednat takto zvráceně, chová-li se vlastník majetku takov;fmto neracionálnímzp sobem, nenarušujeničípráva. Porovnáme-li zprisoby etickéhoa neetického zacházeníse zvíŤaty,jistě uznáme, Že racionální člověk nemá potěšeníze zpúsobování nebo sledování zbytečnébolesti. Společnost pro prevenci krutosti na zviÍatech (SPCA) spolky by měli svoji taktiku a dalšídobročinné omezit na možnostiuvedenédále. Nikdo, opakuji nikdo, nemá priívo narušovat právajinfch osob. Mít právo versus dělat správné věci Jakkoliv mriŽejít někdy o politováníhodné a odpornévěci a jakkoliv by mohlo uspokojit city zabránit silou zneužívánízvíÍat- musíme bránit právo člověka chovat se iracionálně. Kdybychom pŤijali princip, Že stát má právo dovolit dosahovánípouze ,,objektivníchhodnot.., otevŤelyby se tím dveŤenekonečnému zneuŽívání,JiŽ dnes se mnohdy omezenísvobody ,,ospravedlřuje.. odvoláváním se na ,,ochranunás pŤednámi samfmi.. nebo uplatřováním jednoho souboru hodnot (byézjevně rozumnfch) na všechnylidi. Když jednou takovfto princip pŤipustíme, nebude uŽ nijak možnézabránit státu, aby zakazoval jakékoliv dalšíjednání,o kterémuzná, Že by mohlo narušovat objektivní hodnoty. Měli bychom postavit mimo zákon propagaci nacismu, fašismu,komunismu? (V některfch zemich tomu tak je.) Měli bychom zakázatvyjadŤovánírasismu? (A ,,zločinynenávisti..vŮčikomukoliv?) Bylo by dobrézakázat rekreační drogy? (Snad všechny státy si to myslí.) KouŤení?(UŽ se tomu pŤibližujeme') A co některésexuálnípraktiky mezi dospělÝmi? (Prostituce zfistává ve většině společnosÍízakázána.) PŤejídání, nedostatek cvičení a špatnástrava takénejsou objektivníhodnoty. Měly by bft tedy zakázány? (UŽ se mluví o zdanění ,,nezdravéhojídla...) A co některé knihy, televize, filmy? (Cenzura má dlouholepotíráníuměleck1fchděl, tou tradici írspěšného která se ocitla v nelibosti.)KdyŽ uŽjednou státu udělíme ,,práVo..narušovatpráva, nezbyvá Žádny prostor pro vymezení nějakéhranice. Co by tedy měli dělat lidé,kteŤísi myslí, Že by některá zvíÍataneměla bft vyuŽívának jistlm čelŮm?PŤesvědčujte druhéracionálními argumenty, ne fyzickf m vyhroŽováním. Nemáte-li rádi sportovnílov, ještě vám to nedává právo někoho v lese napadnout.Pokud se vám nelíbí oblékáníkoŽešin nebo pouŽívání slonoviny, nedává vám to právo pŤipravitněkoho o majetek stŤíkáním barvy na kabát nebo jinak poškozovatcizí majetek. Bojkotujte společnost,která prodává v1frobky, kterése vám nelíbí'Vzdělávejte jejich pŤedstavenstvo nebo spotŤebitelskouveŤejnost. iracionálPŤiměňenfmireakcemi k pŤesvědčení ních lidí, aby se svym konáním ustali,jsou argumenty, veŤejnépŤesvědčování či vyloučení z kolektivu' Fyzické hrozby, pŤíménásilí a násilné vyhrožováníznamenajínarušovánípráv. ovšem na ještěfundamentálnější rirovni narušujípráva zákonné postihy, pokuty, vězení a konfiskace majetku. Vlastnická práva umožřují realizaci individuálních práv. Když zničíte vlastnická práva, zničítei práva individuální. Všichni živočichovékromě |idí Mnoho tzv. obhájcri ,,práv zvíÍat.,věÍi,že Živočichovémajípráva, ale na člověkanějak zapomínají.Vloupejte se do laboratoŤe, ukradněte nakažené myši,pusétety tvory na nic netuši cí veŤejnosta laboratoŤzapa|te.To se múŽe. Napadněte norkovou farmu a pošlete zvíÍata do volnépÍírody,kde buďzahynou nebo někomu ukoÍistíchovaná kuŤata.Vfborně. Nechte lvy, aé se volně potulují po okolí azabíjejí děti a kolemjdoucí. Skvělé. ZastÍe|it je ale nesmíme. Lidé, kteŤíobhajujím1ftus,,pÍávzvíÍat,,pÍedevším nechápou, co ve skutečnostipráva jsou. Co je nejhorší,jsou anti-humánní- lidstvo podle nich ,,infikuje..planetu a narušuje rovnováhu ,,PŤírody.. nebo ,,Gaiy.. a mělo by bft vyhubeno. Jejich antiracionálníakce slouží pouze ke zniěení konceptu ,,pfáv..' Vyvyšováním morální pozice zvíÍatnad lidi nesmyslnéopakování,Že krysa = ptáSe = člověk - ničíodlišujícía jedinečnoukvalitu volní schopnosti,která nás činílidmi. Svfm postojem,kter! je proti rozumu, proti pojmúm a proti Životu, ničí - stejně jako všichni dalšízastánci pseudopráv - to, co si myslí Žehájí (nebo aspoř to, co námÍíkají,že hájí).Neschvalujtejim jejich falešnépremisy. obhajujte slušné zacházení se zvíŤaty,jestli chcete. obhajujte pokud moŽno co nejmenší zp sobování bolesti. obhajujte pouŽivání zvíŤat, jen když je to objektivně nezbytné. Nevolejte ale po zásazích státu. Hlavně ale neobhajujtenebezpečnoutezi,že zviÍata mají práva. Alespoř pokud si ceníte vlastního Života a vlastní svobody. Pokud pŤi- pustíte,aby obhájci práv zvíÍatdosáhli sv ch pŤedstav,vás i vaši svobodu čekáosud blbouna nejapného. Autor pŤedn ší projev a komunikaci na Mt, Mercy College v lowě, USA. knto čI nek vyšel pod titulem ,,Rats and Rights,, v Libe rzine (hup ://www.liberzine.com) a,,The Myth of Animal Rights" v WorldNet Daily (http://www.worldnetdaily.com).Další jeho textyje možnénajít na str nkdch , e.mail autora j e [email protected]. PŤeklad Petr Mach. LF DALE DOPORUCUJE CLANKY: Esej Davida Huma o penězích,z něhožbyl použittivodnícitát, vyšelv LF l/2000. Tématemrozšiňováníma|oobchodníchňe. tězcri se zabyvá editorial Mojmíra Hampla v čísleI2l|998.Zdetakénajdetesatirickf článek Paula Cantora Proč vyhynuli dinosauži o paranoiích |evicovfch aktivistri. Je nejvyššíčaszačítve všechveŤejn,jchi neveŤejnjch debatdchdúsledněrozlišovatekologii od eko. logismu a ekology od ekologislrž,napsal Mojmír Hampl v článku Bída ekologismu v LF 6l|999. v LF 7-8l|999 najdetečlánek Diskriminace Lindy Gormanové obhajující právo na diskriminaci pod|e věku a po-h|aví a článeko prdvu na diskriminaciJosefaSímy. Svoboduv šíŤení myšlenek,včetněpropagace fašismua komunismu obhajujev tomtéž čísle rivodník Zikazy myšIeneka naše odvaha Mojmír Hampl. V čísle9lI999 najdetečlánek Petra Macha o státnísociální politice' kten.f argumentujeproti státní sociá|ní pomoci' proti státnípopu|ačnípo|itice.Clánek o mÍtu amerikanizace Mojmíra Hampla najdete v LF 10/1999.Argumentypro svobodnf mezinárodní obchod najdete napŤ.v článcích v LF žtttggg ďv článkuJima Dana Šéastného terona Potrava, hladovění a volnj, obchod, Clánek proti zásahrim státu vriči Íirmě Microsoft od Franka Shostaka a článekproti po|itikám ochrany spotňebite|e od Tibora Machana najdetev LF 6/2000. PoZVÁNKA na 7. ročník tradiční konference právníhovzdělávání: Pokračujícího otázky ,,Aktuální práva.. amerického a českého porádanéJOHN MARSHALL LAW ScHooL (cHlcAco)ve spo|upráci s Ceskou advokátníkomorou pro práVnÍ a Společností a ekonomickévzdělávání. Konference bude probíhat 27, a28. Ííina2000 v Praze v prostorách češro advokátní komory. Aktuá|níinformacea piihláškym Žete vyŽádatfaxem čie-mai|em, od konce zárí budou dostupné i na našíinternetové adrese: Společnostpro právní a ekonomické vzdělávání, K Nouzovu213117 , 143 00 Praha 4 F ax: 02/4023767, Tel.: 0603/443580, E-mail:[email protected] http://spev.j uristic.cz Ani v levicovy, ani PravicovY MARK SKOUSEN ouŽivání politickfch nálepek ,,levice.. T\ médiích u,,pravice..je možnáv dnešních V l populiírní,existuje ale několik dúvodŮ, kteréukazuji, že takováto dichotomieje falešnfm a zavádějicím vodítkem politické a eko. nomickéfilosofie. Implikuje tot1ž,Že,,levice.. je stejně extrémníjako ,,pravice.., zatímco cesta..prf pŤedstavujeumírněnouvy,,stŤední váŽenoupozici. Takovépojetí,v němž jekaŽdyjednotlivec zaleviÍazennapolitickémspektruod ,,extrémní pravici.., nazyvám kyvadloce.. po ,,extrémní vfm pÍístupem.Nedávno jsme se v jedné učebnici ekonomie setkal s takovlmto pffkladem: Extrémnílevice KEYNES MARX Extrémnípravice ADAM SMITH je, Že Adam ProblémemkyvadlovéhopŤístupu jako Karl Smith je podle něj stejně ,,extrémní.. Marx. To navozuje dojem' Že anijeden ztěchto ekonomŮ nemá rozumné názory. Je a|e zÍejmé, Že systém pŤirozenésvobody Adama Smithe posunul civilizaci kupŤedumnohem více neŽ MarxŮv nepŤesvědčivfsystémpŤerozdělování a vykoŤiséování. je pozice stŤední Navíc v kyvadlovémpŤístupu cesty Johna Maynarda Keynese prezentována jako umírněnf ideál. Kyvadlo vystavenéodporovémutŤeníby se mělo ustálit uprostŤedmezi oběma extrémy.Je to ale opravdu ta nejlepší cesta? ---)\ -? *...'-, r,l ll Vyhněme se zjednodušenémupohledu Druhf dúvod,pročse vyhlbám levo-pravému nálepkování,je, želidi a myšlenky škatulkuje. KdyŽ jsou něčíteorie označeny a zaÍazeny, a začinánálepkováni. Již končítímpŤem!š|ení se nadělalo dost škody kvrili tomu, Že rizné názorové tábory trávily čas nadáváním, místo aby vedly legitimnídialog. Tato kritika se vztahuje stejně tak na pŤívlastky ,,liberální..(v americkémsmyslu, tj. Ievico. Je-li John v,j,pozn. pŤekl.)a ,,konzervativní... Kenneth Galbraith ,,liberální..,proč by měli konzervativci poslouchat jeho názory? Je-|i pročby si Milton Friedman ,,konzervativní.., měli liberálovéčístjeho kníŽky? SnaŽím se nemítpŤedsudky.Pro mě oba dva ekonomové mají názory, kteréstojíza posouzení. Media budou nadále používatotŤepanfpolitick1f lexikon a odsuzovat mnohépŤedem.Já a|e zastaraléa zavádějicílevo-pravéa kozervativně-liberálnídělení odmítám a každéhovědce, politika a filosofa budu posuzovat podle jeho vlastníchpŤínosri, a ne podle nějakéarbitriírní nálepky. Autor je ekonom,púsobína Rollins CoIIegena Floridě, píšepro Forbes a pro měsíčníkldeas on Liberty vydávan.jFoundationfor Economic Education, kterd svolila k uveŤejněníčI nku. PŤeložilPetr Mach. Nová alternativa: Totemovy pňístup Preferuji neotŤelÝpŤístup,ktery nazyvám vertikální neboli ,,totemovou..metodou.Místo le. vo-pravého uspoŤádání uŽivám seŤazeníod shora dolŮ. V indiánskélidovétradici jsou nejnáčelnícistavěni na vrchol totemu oblíbenější aniŽe následujíméněvlznamní. Podívejte se na mé zobrazení tňí zmíněnfch ekonomŮ pomocí totemovémetody. V tomto systému uvádím na prvním místě je Marx. Adama Smithe, Kenes je druhf a tŤetí Z těchto tŤíAdam Smith obhajoval nejvyšší stupeř ekonomické svobody. Niírody,kterépŤijaly Smithovu vizi kapitalismu laissez-faire,si vedly nejlépe.Další je Keynes. Ten vesměs upŤednostřoval maximální svobodu v mikroekonomické oblasti, ale častozdŮrazřoval v . raznéstátnízásahy (inflaci a deficitní hospodaŤení)v makrosféŤe.Jeho formule velké vlády vyristila v mnoha prŮmyslov1fch zemích v po. malejšíhospod:íŤskfnist. Muž v dolní částitotemu je Marx, kterj obhajoval Ťízenouckono miku jak v mikro tak na makroÚrovni. Historie ukáza|a, že marxisticky centrálně plánovaná hospodáŤstvívyrazně zaostala za trŽními ekonomikami. Politická a ekonomická stanoviska by neměla b t rozlišována na levicová a pravicová. Jsou spíšsprávná nebo špatná.Jak mnohokrát Ťekl Milton Friedman, ,,existujejen dobrá ekonomie a špatnáekonomie... Měsíčnftpro svobodujednotlivce'Cte se [lese-fér]. Vydává: Petr Mach, Bozděchova8, l50 00 Praha5, te|,: 0603-228753,e-mail: machpetr@iol'cz,číslo čtu152050656/5l00'Náměty,reakce,zájem o pÍedp|atné,zájemo inzerci uvádějtena v!še uvedenfkontakt. Vydávánípovolilo Ministerstvokultury CR pod 8l83' ISSN 1212-8597 číslem : n u In n u cena750Kč .. A VYRoVNÁNÍ zÁKoN0 KoNKURZU (KRoK ZAKRoKEM) Tomáš Pohl 320 stran,A5, brož. cena 4]0 Kč cena 89 Kč '; cena 550Kč '' cenal30 Kč cena 280 Kč A F!NANcNí slovníx BANKoVNí NĚMEcKo.črsxÝ JarniIašinhová,HelenaBaběradová 256 stran,A5,brož. cena 336 Kč
Podobné dokumenty
Evropská unie a hry s nulovym součtem
ci nejvíce svobody je tam, kde není Žádná
,,zákonná liprava.., jak se vfstižně Ťíká. Co
dnes briíníhomosexuálním prírŮm uzavfft ve
vší dŮstojnosti, či hodně vesele nebo vŮbec
jak je libo soukromy s...
o penézích - Laissez Faire
nou roli; a prf je to zpŮsobenonedostatkempeněz. Jak tyto skutečnosti
souvisí s principem, že na absolutnímmnoŽstvíz|ata a stŤíbranezá|eži?
Podle toho principu všude,kde panovnft vládne mnoha podda...
Konstrukce lidského Já u Jeana-Paula Sartra a Davida Huma
A proč není ego ve vědomí? Musíme siuvědomit, že lidské vědomí je pro Sartra jasná a průzračná entita, která samanemá žádný obsah a jen
odráží to, k čemu se vztahuje. Naopak „Já – aťjakkoli formáln...
Krevní změny při sportovním tréninku
Je skuteèností, že klinicky významná hemolýza vyvolaná sportovní zátìží a vedoucí k hemoglobinurii a anemii je pomìrnì vzácná. Za vyvolávající moment se pokládá biomechanický stres,opakované otøes...
Smutná bilance zahtaniční pomoci v Africe
dostat se pŤestu nesystematickousloŽitost,
tzv. veŤejnoprávnost,ale snad jsem byl ve
vysvětlování a|espoř trochu rispešnf.
Zajíma|y mne takéestonskémediální poměry a dozvěděl jsem se, Že mají takés...
o státní sociální politice
počtudětí,protoŽelidétam majíodlišnépreference.Lidé
došloke zv;fšení
v Bangladéši
takénejsounašimivoliči,a tak politici nic podobného
neprosazují.Pročale lidéhlasujípro anonymnípodporuobčanŮm
svéze...