Zneužív ání vládního monopolu Emise Peněz
Transkript
sE,oDsTÁTNĚrnpnNIÍzBt NEvYSMÍvEJTE yslovili někdo v českérepublice názor,Že oblastpeněŽnictví by měla blt odpolitizovánaa vyřata z moci státu,tedy žeby l b1ftzrušenmonopol centrálníbanky a do oblasti emise peněz by měla vstoupitkonkurencese všemiblahodárnlmi dŮsledky,kte. pŤináší, nesetkáse v jakékolioblasti hospodáŤství ré jď1ípŤítomnost ekonomovétvrdí,žena pozitivníreakcí.VŽdyémnozípŤední s pŤíliš státnímvlastnictvía vlivu by měl bft vystaveni sektorkomerčního Co lze bankovnictví,obzvláštěv době transformacehospodáŤství. potéčekatod diskuse o riloze státu v centrálnímbankovnictví?! teoretici tvrdí, Že vahy o tzv. svobodnémbankovnicPŤedníčeští neboé,,intvíjsou nesmyslnéa Že celt!tentokonceptje nefunkční, se formacese jiŽ nepohybujírychlostícválajícíhokoně..,popŤípadě omezujína tvrzení,Že centrálníbanka nemá Žádny názor narozvijejícíse teorie svobodného bankovnictví,neboénikdo v tomto stavu s více než 1000 zaměstnanci se touto věcí nezab1fvá a nezná ji, pak to, co aŽeto, co je svoboda,,,si uŽ ze školynepamatují.,,natoŽ je svobodav bankovnictví.Většinusvych znalostítito lidéčerpají, jak sami pÍiznávají,pouze z několikastránkovlch shrnutídanéproblematiky v ekonomickfch encyklopediíchsepsanfch odprirci této teorie. Proto obě skupiny zastáncúetatismuv bankovnictví,kteŤí teoretickéhoestablishmentu,spojujísvésíly tvoŤívětšinučeského o svobodě a konkurenci v bannázor m hovoŤícím a ,Íeakčním.. kovnictvíse vysmívají. je poté slyšet poněkud osvícenějšího teoretika o to zajímavější centrálníhobankovnictví,kterf si uvědomujedrileŽitostzměn, ke kterfm v bankovnictvídochází v souvislosti se vznikem novlch zprisobŮplacenía vznikem penězjakojsou e.gold nebo cybercash, atp. Tuto možnostjsme měli nedávno,kdy v Praze pŤedneslpŤednášku prezident Federal Reserve Bank of Cleveland Jerry Jordan. Tento pŤedníteoretik centrálníhobankovnictví vyzva| k váŽnému studiu teorií svobodnéhobankovnictvíjako nutnéhozákladu pro chápánífungování bankovnictví ve věku moderníchinformačních teoretikúsvobodnéhobankovnictví technologií.Jménasoučasn1fch jako Selgin, White, Dowd, Hoppe či Salernojsou zde totižbuďté. některájména,obzvláštěrakouskfch měŤneznámá,nebo pŤestoŽe teoretikúMisese, Rothbardaa Hayeka, známájsou, jejich pÍíspěvky v oblasti peněz nejsou pŤílišstudovány.A nejdejen o teorii. Jerry Jordan nehovoŤilpouze o omezenéschopnosti centrálních bank provádětměnovou politiku a o tom, žejejich snaženízpŮsohospodáŤské cykbuje pouze rušenícenovfch signálúa zpťrsobuje ly. HovoŤil takéo tom, žesamotnézak|ádánímonopolníchcentrálníchbank včetněsuperbanktypu MMF bylo osudnépro vlvoj ekonomik ve 20. stoletía historiejejich intervencínenípfflišradostná. Jordan se ale nespokojil s konstatovánímfaktŮ chmurnéhistorie. Jeho plán na zrušeníustanovenío zákonnémplatidle a návrh privatizace z|atych rezeÍ\tamerickécentrální banky je skutečněnevšední.Privatizace z|atych ÍezeÍvby umoŽnila návrat k pŤirozené. mu stavu,kdy lidé drŽíz|atojako částsvfch aktiv. (Vyvlastněnízla. ta v USA provedl v 30. letech dnes tolik oslavovanf F.D. experiment Roosevelt.)Tento kok by takéukončilbezprecedentní tzv. papírovéhostandardu,kterf se stal zák|ademměnovéhouspoa vydal měny všechzemínapospas ÍádánipŤedzhruba čtvrtstoletím hrám politickfch elit. Zpeněz se stalo politikum. Politici a Ťedníci zaěa|i rozhodovat o cenách - o rirokov;fch měrách a kursech. a ničitjemnépŤeInflace se svou schopnostímasivněpŤerozdělovat (a cílem)hospodáŤdivo ekonomickfch vztahúse stala pŤedmětem a|e Žádnéceny stanovovatneumí skfch politik. Politici a írŤedníci a ani umět nemohou.Monopolnív1fsada,kterése těšícentrálníbanka, jim schopnoststanovitcenu nezvfší.Proto by si všichni měli uvědomit následující:je tŤebademonopolizovata odpolitizovat emisi peněz.Teorie svobodnéhobankovnictvínabízípozitivníteorii fungování takovéhosystému, systémuza|oŽenéhona svobodě podnikánía konkurenci. svújsektorkonkurenci,na to je Etatistév bankovnictvi,nezavírejte dŮležitf.Vraétesvobodudo bankovnictví.Nevysmívejtese aŽ pŤíliš jinfm grázorrima odstátnětepeníze! Josef Síma ,,Pro levici je nejhorší,kdyžjsou lidé bohatía nezdvisIí.Levice je nejraději, když všechny věci m žepro lidi dělat Sama, ovšemza peníze těchto lidí.,, Roger Douglas v knize Josef Šíma(ed,.): Roger Douglas: Tvúrce nej spěšnějšíhospoddŤskéreformy XX, století Zneužívání vládního monopolu Emise Peněz F. A. VON HAYEK Peněžnímonopol posíIil vlddní moc o nám vládní monopol na emisi peněz pŤílišnepomohl pŤi zajiší lepšíchpeněz, neŽ bychom měli jinak, spíšenaopak, vyrazně obecnémurristu moci státu. Pokud studujemehistorii peněz, nese nepodivit nad tím,pročby se lidé měli smíŤits v1fkonemstátního peněŽníhomonopolu po dlouhou dobu 2000 let, kdyŽ byl neustiíle zneuíívánk jejich vykoŤiséovánía okrádání. MriŽe to b:Ítvysvětleno pouze existencímftu, kteqf se natolik pevně zakoŤenilv povědomí lidí, že dokonce ani profesioniílní studenti tohoto tématu (po dlouhou dobu včetně autora tohoto textu) jej nezpochybřují. V okamŽiku, kdy zpochybníme platnost tétozakoŤeněnédoktríny,její zák|ady se ukiáŽívelíce kŤehké. Nemúžemedetailně popisovat zločinnéaktivity vládcŮ pŤi monopolizaci peněz j1Žod dob Ťeckéhofilosofa Diogéna, o kterémje známojiž o{4. stov rukou politikri. od doby Rímské letí pŤ.n.|.,Že označil penízeza hŤíčku Ííšedo 17. století,kdy se zača|yobjevovat papírovépeníze ve většímměŤítku,je historie ražby téměŤnepŤetržitlm pffběhem znehodnocoviíní a kontinuálního sniŽoviíníobsahu drahlch kovú v mincích a odpovídajíci ho zvyšovánícen všechkomodit. Historie je dlouhjm pŤíběheminflací zpúsobenychvlddami Nikdo ještě nenapsal riplnou historii tohoto vfvoje. Skutečněby to byla velmi monotÓnní a depresivníčetba,ale myslím si, že není vŮbec pŤehnané ffci, Že historie je dlouhfm pŤíběheminflací, a to obvykle inflacíÍízenfch vládami a ve prospěch vlád, ačkoliv objevy z|ata a stŤíbrav 16. stole. tí měly podobnéefekty. Historikové se opět a opět pokoušeli ospravedlnit inflaci tvrzením,žeumožřuje dlouhá období rychléhoekonomickéhorozvoje. Vymysleli dokonce mnoŽstvíinflacionistickfch teorií historie, které všakbyly jednoznačněvyvráceny historickfm vfvojem: ceny v Anglii a ve Spojenfch státechbyly na konci obdobíjejich nejrychlejšíhorozvoje téměŤ na riplně stejnérirovni jako dvě stoletípŤedtím.Bohužel neustiílese navracejíci mylné teorie jsou naprosto rezistentní vŮči vf sledkrim pŤedchozích debat a drikazri. Ranf stŤedověkmriŽesnad b1ftobrazem období,kdy deflace pŤispělak ekonomickémupoklesu celéEvropy. Ale ani to neníjisté.Spíšese zdá, Že ce|kově se sniŽujícíobjem obchodu vedl ke sníženímnožstvípeněz v oběhu, a nikoliv naopak. Nalézáme pŤílišmnoho stíŽnostína všeobecnoudrahotu a na zhoršeníkvality mincí, neŽ abychom akceptovali deflaci jako širšíneŽ lokrílní fenomén v oblastech, kde války a migrace zničily trhy a peněžní tak, jak lidé ukrjvali svépoklady. Ale tam (ako ekonomika se smršéovala v severníItálii), kde se rychle vzpamatoval obchod, najednou zjišéujeme, jakoby všichni místnívládci soutěžili mezi sebou navzájem ve znehodnopokusy obchodnícování mincí - v procesu, kterf, pŤesněkterénerispěšné kú nabízet lepšíprostŤedeksměny, trval po několik následujících století, aŽ zača|ab]ÍtItálie nazyvána zemí s nejhoršímipenězi a nejlepšímiměnovf. mi teoretiky. Ale ačkolivjak teologové,tak právníci zavrhovali podobnépraktiky, tyto nikdy neustaly aŽ do doby, kdy zavedení papírovfch peněz poskytlo vládám mnohem levnějšímetodu jak okrádat lidi. vlády samozŤejměnemoh. ly vnucovat lidem špatnépenizebezvytlŽívání i těch nejkrutějšíchopatŤení. Podívejme se do historie na to, jaké tresty mohly člověkapostihnout za pouhéodmítnutíakceptovat oficiální peníze:,,od Marca Pola jsme se na[pokračovaní na straně 3J O produkci, penězícha cenách katastrofa.Jinlm šokemmrib1/tnapŤ.pŤírodní Že byt koncentrace vládních vfdajú napÍ.do obdobípŤedvolbami. Ekonomicklm šokemje PETR MACH i náhlá změna ve v voji množstvípeněz, které emisníbanka pŤidávádo oběhu nebo ve zpŮsová optimální cestu k nejniŽšímnákladrim. Je \ /froba a směna patŤík základním a nejbu, jak1fmtyto penízeemituje.Docbázi tím ke to jakf si gravitačnízákon ekonomie. Tak jako |idskfm činnostem.JiŽ dávno Y všednějším změně dopadu emise peněz na poptávku jedvodě, múžemei tržnímumechanismu stavět lidstvo vynalezlo peníze,kterésměnu usnadnotlivfch ekonomickfch subjektŮ (včetněvlá. do cesty nizné pŤekáŽky. optimální cestu řují tím, Že umoŽřují vyjádŤítsměnnérelace dy) u vzniká krátkodobá nerovnováha mez\ k nejniŽšímnákladrim tím mŮŽeme zpomalit, pomocí cen mezi všemi moŽnfmi statky. Do změněnou poptávkou a setrvačnounabídkou. mriŽemeji načaszastavit. Trh si ale nakonec těchto aktivit jednotlivcŮ - vfroby a směny vždy najde cest},jak ve svépouti pokračovat' Léčitdrisledky těchto událostí projevujícíse dennodenněvstupuje svlmi zásahy stát' niŽšíintenzitou ekonomickéaktivity zv!šením Jen namyšlenostintervencionistŮvede k pŤe. Vzorec lidského chování státníhopÍerozdělovánía zvyšenímvládní resvědčení,žetrŽníalokaci lze zrušit'Trh proni. Lidé pŤirozeněusilují o co nejefektivnějšíprogulace ekonomiky neníracionální. v bariérách, pŤekonává hráze. ká skulinami dvě. dukci. Mohou-li docílit stejnéhozáměru jej donutit hledat si delšía náročnějMriŽeme Správné množstvípeněz ma odlišn1fmia rrizně náročnlmi postupy,vošícesty k nejnižšímnákladŮm, ale princip trž. KaŽdá emisníbanka by se měla snaŽito stabilí ten snazšía levnější.Pokud se jim daÍíproní alokace zrušit nem Žeme. MŮŽeme admilitu cenové hladiny. Pffliš vysoké nebo pŤíliš dukovat zboŽí a služby stále efektivněji, provšak nistrativněregulovat cenu brambor.Brzy nízkétempo rŮstu mnoŽstvípeněz zprisobuje dukujíjich se stejnfm risilím více nebo je provznikne čern1ftrh, na kterém se principy nanestabilitucenovéhladiny. Pňílišvysokétempo dukují v lepšíkvalitě, pŤípadněstejnéstatky bídky a poptávky prosadí.Emisní banka mŮŽe rŮstu mnoŽstvípeněz vede ke zvyšovánícen produkují s menšímťrsilím.Statistikovénám uměle stanovit fixní měnovy kurz, kter1fčiní a kupní síla každékoruny se tudíŽsniŽuje - lipŤesně ukazaměÍí více či méně proces tento jak by ji ohodnotil trh. neŽ levnější, korunu dé pÍicházejío své Írspory'Navíc pÍi vysoké telem hrubéhodomácího produktu. Pak ale musí trŽní poptávku po devizách (to inflaci peníze pŤestávajíplnit nejen írlohu peněz Vztah množstvístatkri, množství jest nabídkukorun na devizovémtrhu) dorovuchovatele hodnoty, ale omezuje se i jejich a cen návat na Úroveř nabídkydeviz (tojest poptávsměny, což zvyšujetransfunkce prostŤedníka PŤiprodukci statkriracionálně vyuŽívámedělky po korunách na devizovém trhu) nově tišakčnínríklady směny a omezuje efektivnost. PŤi směny. nutnost coŽ implikuje bu práce, těnfmi penězi, kterézprisobírrist cen a měna PŤílišnízkétempo rristu mnoŽstvípeněz naosměně statkli pouŽívámejako platidlo peníze, se tak reálně stejnězhodnotí.MriŽeme zakázat pak vede k poklesu cen a lidem se sniŽuje v!kterévydává emisníbanka. Pokud emisníbansoukromézednfty a omezovat lidem moŽnost nos z investic.V situaci nomináIněklesajících ka natiskne dodatečnépenízea vymění je za vldělku. Lidé si budou vyměĎovatsluŽby zesplácet vynosri z investic pŤideflaci je obtížné jiné statky nepapíry čiza zacenné cizí měnu, dníka za sluŽby doktora' Jakoukoliv regulací atudíŽi riskantníposkytovatrivěry,coŽ samopoptávka bo je prostě někomu věnuje, celková pouze zvyšujemetransakčnínáklady, cestu trzŤejměsniŽuje lidem šanci zvyšovatpomocí drŽitelri peněz se zvfší. PĚi danémmnoŽství hu k nejniŽšímnákladrim komplikujeme, ale investic efektivnost svéčinnostia tudíži svlij statkri,kteréjsou ekonomickésubjekty schopprincipy jeho fungování nezrušíme. blahobyt.Pokud nenína trhu Žádná banka,kte. ny nabízet, reagují tyto subjekty zvfšením PŤestožepolitici svjmi zásahy do svobodné rá emituje měnu, která by byla vhodná jako jinak uspoby nemohly celou poptávku cen, směny - vlhodné pro obě strany kontraktu směny,lidé se uchovatel hodnoty a prostŤedník kojit a nemaximalizovaly by svrij zisk. Nové nemohou nikdy pŤispět k efektivnosti trŽní uchylujík pÍedmětrima komoditám, kterézačceny vyrovnají nabídku s poptávkou. Proto alokace,jsou ukazatelem hrubéhodomácího nou jako penízeuŽívat.Nejen cigarety,ale tŤe. pŤípadá-liza jinak stejn1fchokolnostína stejné produktu posedlí a jeho vfvoj tím či oním ba i cukr jiŽ v historii slouŽily lidem k usnadrristu mnoŽství statk více peněz, dochází k AŽ ukazasměrem pŤisuzujísvfm opatŤením. něnísměny.Taková situacenastává,pokud má cenové hladiny. PŤipadá-li za jinak stejnfch tel hrubéhodomácího produkru začnenist, jaemisníbanka na daném(yemí na vydávání peokolností více statkúna stejnémnoŽství pekože začne. tato vláda to bude nepochybně něz garantovany monopol - pak je obtíiné néz,cenováhladina klesá. V realitě prisobítypŤičítat sv!m geniálnímpolitick;fmopatÍením' v pŤípaděvysoké inflace nebo deflace utéct to dva efekty proti sobě a zá|eŽína tom, ktery NevěŤmejí. Hrubf domácíproduktje součtem k lepšíměně. pÍeváží. našich snah. Vláda nám mťrŽev rťrznémíŤe V pŤípaděmoŽnostikonkurence by měli uchaZatímcomnoŽstvíobíhajícíchpeněz ovlivĎuje bránit plně prosazovat naše schopnosti. zečio írvěrtendenci vybrat si banku, která napŤedevšímjedna konkrétní emisní banka, Centrální banka nás mŮŽe mást mnoŽstvím bízínedeflační peníze,spotÍebitelé by naopak pŤedevším mnoŽstvínabízen ch statkri závisí peněz, které do ekonomiky pŤidává a které raději volili měnu co nejméněinflační,nejris. na schopnosti jednotlivlch lidí. Mohou jej jsou nám následně nabízeny za naše sluŽby. pěšnější by tedy nejspíšbyla měna stabilní, zvyšovat vlastní invence, okoukání efektivMriže nás tak piimět měnit naše preference počtusubjekkterá by vyhovovala největšímu investice. postupri či dobré vfrobních nějších mezi spotŤeboua írsporami.Jsou to ale vŽdy tŮ. V situaci monopolní emisní banky nelze je však Schopnost zvyšování efektivnosti občané, kdo produkuje nebo neprodukujeekoprotoneŽdoporučit,aby emitova|abezvfkyvri které ovlivřována i ekonomicklm prostŤedím, nomické statky. penize v takovémmnoŽství.kterénezpŮsobuje jak vláda, tak emisní banka. spoluvytváŤí Vláda si moŽná myslí, Že koná svfmi vfdaji deflaci a pŤitomnení pŤílišinflační'To jest a našim zad|užovánímdobro a nastartováVá dloutempem,kterénanejvyšlehce pÍevyšuje Vliv vlády na produkci statkri ekonomick! rrist. Většinou svlch aktivit nám hodob! potenciální reálny ekonomickf r{rst. Pokud jde vláda ve svych opatŤeníchnad rávšak pouze brání plně uplatřovat našeschopS vědomím existence zpoždění.která formulomec svéklasickérole . garancepráva na Život nosti. Dobro chce navíckonat s našimi penězi, val americklf ekonom Milton Friedman, by toa majetek - mrižejaklmikoliv opatŤeními,ktean1žbyse kaŽdéhozepta|a,zda jí za tímtoričeto tempo rristumnoŽstvípeněz mělo bft stabilrá jsou zásahem do svobodnéhojednání lidí, lem své penízedobrovolně dá. Lidé by to totiŽ ní a centrálníbanka by se neměla snaŽitjeho produkci občanúovlivřovat pouze negativně. nejspíšvětšinouneudělali.KaŽdy,kdo by vládě pŤizprisobovánímpodle momentální situace Jakákoliv lidská aktivita je uskutečněnatehdy, penízenedal - na podporu exportu, prrimyslu či vvrovnávat a ovlivřovat makroekonomické pokud vede k většímuuspokojeníneŽ neuskujiné čehovšeho-, by pŤedpokládal,Žejejichjinévyvétičiny.NeŽ emisní banka rozpozná potŤebu tečněnítétoaktivity nebo neŽ uskutečnění Ekonomickf užitíby pro něj bylo prospěšnější. změnit tempo emise, neŽ se rozhodne učinit moŽnéaktivity. Tedy tehdy, není-li dostupná rústby neměl b1ftvribec starostívlády. KaŽdy potÍebnékroky, neŽ se tyto kroky zrea|izuj vfhodnějšívarianta.Jakékoliv ovlivnění optiby se měl starat pÍedevšímo svrij vlastní a neŽ se skutečněprojeví, zav|ádnejiŽ dávno mální aktivity mriŽe v1fsledek jen zhoršit. odlišná situace akaŽdá snaha o stabilizaci nutNapŤ. snaha státu investovat prostŤednictvím ,,HDP...Dokud budeme po vládě chtít,aby zaně vyriséujev nestabilitu' zad|užovánínebo zdanění peníze,kteréobčané Ťizovalarrist našehoblahobytu místotoho, aby uloŽili nebo chtěli uložit do bank, nutně pŤed- jen dohlíželana to, jestli nejsou její občané Co z toho plyne pro vládu a emisní banku o blahobyt násilímpŤipravováni,a dokud budepokládá, Žev|áda ví lépeneŽ soukromá banka, Vláda by měla omezovat svézásahy do trŽníme věŤit,Že se tržni alokace stane efektivnější ho mechanismu. I kdyŽ kaŽdy takov1f zásah kterj investičníprojekt je smysluplnější.UŽ tím,Že nám vládní Ťednícivezmou peníze,se skutečnost,Žev|áda sledujejiné cíle neŽzisk, mŮže někomu pŤinéstkonkrétníprospěch, jikterÍmi jsme měli vlastní racionální záměry, tento pŤedpokladvyvrací. Snaha státu dotovat nému vŽdy zpŮsobuje adekvátní írjmu, pŤijinému, zemědělstvív oblastech,kde tétočinnostipŤí- a dajíje na záVJaděsvéírvahyněkomu čemŽneefektivnost,kterou tento zásah plodí, nemriŽemeočekávat,Že náš blahobyt poroste, rodnípodmínky pŤílišnesvědčí,zprisobuje,Že poškodí nakonec všechny subjekty na trhu. takjak bychom si pŤáli. lidévykonávajíméněefektivníčinnost,neŽ jaEmisní banka by měla měnu emitovat odpokou by vykonávali bez takovéhoto zásahu. vědně ve stálém tempu, které není deflační Ekonomické šoky .I)tozávěry ještěneimplikují nic o tom,.zda je ekonomica ani nezprisobuje vysokou inflaci. VytváŤení Lidé a firmy se pruŽněpŤizprisobují ten či onen zásah správny nebo nutn1f,je to ekonomickéhoprostŤedívládou a emisní banké realitě' Pokud se ekonomickéfaktory vyvípouze konstatovánídrisledkŮ státníchzásahŮ. její plynule, vyvíjejíse plynule i reakce ekonokou by mělo spočívatv nekaŽenípŤirozeného prostŤedí. Jin! ričinnf receptna zvyšováníblamick1fchsubjektri.Neplynulost ve v1fvojitěchDopad regulace na lidské chování to faktoni zpŮsobuje určitérozkolísánípŤizpťr- hobytu neexistuje' Ažzačneukazatel hrubého Tržnímechanismusje jako vodní proud. Tak domácího produktu rrist, nebude to díky, ale sobovacích procesri. Ekonomick1fm šokem, jako si voda vŽdy hledá optimální cestu k nejpolitice vlády. navzdory hospodáŤské kter1fradikálně změní strukturu vfdajŮ mŮŽe 19 nižšímpolohám, trŽnímechanismus vyhledá- t2t Zneužívání... tváŤí podhoubí, z něhož vyrristají námitky proti odstátněnípeněz. kvalitnějšípenízebez veškeréhorozruchu ko. lem zákonnéhoplatidla, zistává stále otevŤenou otázkou. Navíc nenínutné,aby ,,zákonné Zdhada z konnéhoplatidla [pokračováníz titulní stranyJ platidlo.. bylo specificky vytváŤeno zákoje Tímto pŤedsudkem koncept ,,zákonného nem. Plně dostačuje,pokud zákon umoŽřuje učili, že ve 13. stoletíodmítnutícísaŤskfch platidla... Pro našeričelyto nemá pŤílišvelkf soudu rozhodnout, jaklmi penězi má blt papírovfch peněz bylo podle čínskéhopráva vyznam, ale je často vyuŽíván k vysvětlení uhrazen dluh v kaŽdémkonkrétnímpŤípadě. trestáno smrtí.Dvacet let v okovech a v ně. nebo k ospravedlnění vládního monopolu Podstataproblémubyla velmi jasně vysvětlekterfch pŤípadechi smrt byly tresty, kterése emise peněz. První vrzušenéreakce na náš na jiŽ pŤed80 lety vynikajícím obráncem li. uplatřovaly za odmítnutífrancouzskfch asi6návrh budou znít asi následovně: ,,Ale vŽdyť. berální hospodáŤsképolitiky, právníkem, standtú.Ptanéanglické právo trestalo odmítnutí zde musíblt nějak! zákonn1fprostŤedeksmEtistikem a vysok!m státním riŤedníkem akceptovat vládní peníze jako crimen lese pŤedstava ny..' Jakoby tato dokazovala nutLordem Farrerem. V práci z roku 1895 namajestatis.V dobách americkérevoluce bylo nost existenceuniverzálních,vládou emitovapsa|, Že pokud národy ,,neudělajínic jiného, trestáno odmítnutíKontinentálních bankovek jako akt nepŤátelstvía v něktenlch pŤípadech n ch peněz, kteréjsou povaŽovány zanezbytneŽ Že stanovízákonnym prostŤedkemsměny népro kaŽdodenníběh hospodáŤství. Ve svém určitou standardizovanoujednotku [hodnoty, mohlo znamenatzánik dluhu'.. striktně právním v1/znamu neznamená ,,zákterou pŤijaly]' pak není potŤebaani drivod Absolutismus potlačil snahy obchodníkňo vy. konnéplatidlo.. nic více, neŽ Že věŤitelnemri. pŤijímatjaklkoliv zvláštní zákon o legálním noŤenístabilních peněz Že odmítnoutpŤijmoutplnění dluhu ve vládou prostŤedkusměny. BěŽné obchodní právo je je emitovanlch penězích.PŤitom pŤíznačné, plně dostačujícía není nutnézákonem dávat Některé z prvních bank v Amsterdamu či na jinfch místech by|y za|oženyproto, aby zajiŽe tento termínnemá Žádnou oficiální defini. urěitéformě peněz nějakou speciální funkci. ci v anglickémprávu. V jinfch zemíchto jedstily obchodníkrim stabilní peníze, nicméně PÍijali jsme zlaty sovereign jako obchodní jakékoliv noduše prostŤedkem znamená, Že vyrovnávápotlačil snahy rŮst absolutismubrzy jednotku nebo standard hodnoty. Pokud slíní dluhŮ mohou blt budto vládou emitované o vytvoŤenínevládní měny. Místo toho podbím zaplatit 700 sovereign , pak není potŤeba peníze,nebo takové aktivum, o kterém rozporoval rozvoj bank, kteréemitovaly bankovŽádny zákon o měně či zákonném platidle hodne soud. Pokud vláda vlastnímonopol na ky v denominacíchodpovídajícíchoficiálním k tomu, aby mi sdělil, Že jsem zavázán zap|aještě jednotpeněz emisi a vyuŽívájej k zavedení vládním penězrim. Dokonce méně neŽ tit tuto částku a nemohu dluh uhradit jinfm pŤipopisu historie kovov ch peněz zde miŽen;fch peněz, musí mít pravděpodobně takésízp sobem." lu Ťíci,jaklmi prostŤedkymohou bft spláceme načrtnout,jak podobn! v1fvoj otevŤeldveFarrer uzavírá, poté co prozkoumal některé jejích zpŮsobrim ny dluhy denominované v penězích. k novfm zneuŽití státní moci. ie typicképrojevy koncepce zákonnéhoplatidla, Ale to neznamená, Že všechny peníze musí Ríká se, Že se Cína,díky svézkušenostis paŽe ,,Pokud se podíváme na pŤíkladyuvedené pírov1f mi penězi, pokusil a zakánatj ejich poubyt ziíkonnlm platidlem, ani to, Že všechny v!še či na pouŽívání a zneužívánízákona prostŤedky,kter;fm právo propŮjčí atributy žívánínavŽdy (samozŤejměnerispěšně),ještě o zákonnémplatidle,kromě posledníhopŤípapŤedtím neŽ je Evropané vribec objevili. ziíkonnéhoplatidla, musí b1ft peníze(existují au [tj. podpŮrnémince] uvidíme, Že je jim jednou Jakmile evropskévlády objevily tuto historicképŤíklady,kdy byli VěŤitelédonucespolečná jedna charakteristika - právo ve moŽnost, zača|y nemilosrdně vykoĚiséovat ni soudním rozhodnutímakceptovatjako vyvšech pŤípadechumoŽřuje, aby dluŽník zaobyvatelstvo, ne proto, aby mu poskytly dobrovnání dluhu místo peněz takové komodity platil a věĚitel byl nucen pŤijmoutjako ťrhradu jako tabák, kter1f mriŽe b;ft těŽko označenza ré peníze, nybrŽ ploto, aby získaly pokud dluhu něco jiného, neŽ pŤedpokládalajejich moŽno co nejvíce pŤíjmri.od té doby, kdy peníze). smlouva. Ve skutečnostise jedná o vynucebritská vláda v roce 1694 prodala Bank of Pojem ,,zákonnéplatidlo.. je ve všeobecném nou a nepŤirozenoukonstrukci uvalenou na England omezenyfmonopol na emisi bankopovědomí obklopen mlhav;fmi pŤedstavami, jednáníjednotlivcŮ z pozice sí|y.,, vek, bylo hlavním cílem vlád nenechatsi vzít ve kter ch tento koncept splfvá s poŽadavK tomu o několik Ťádekdále dodává, Že ,jajasvoji moc nad penězi,privodněvyjádŤenou kem, aby stát emitoval peníze.Tato stále pŤek koliv zákon o legiílnímprosťedku směny ko právo raŽby,skutečněnezávisllmi bankaŽívající stŤedověká idea znamená, že stát je ze svépodstatypodezŤelj,,. mi. PŤevládqíci z|aty standarda s ním souviuděluje penězrim hodnotu,kterou by jinak neJe skutečněpravdou, Že ustanovenízákonné. jeho je udrŽení věcí prestiŽe sející víra, Že měly. Toto je pravdou pouze ve velice omezeho platidlaje jednodušezprisobem,jak donua odstoupeníod zlatéhostandarduby znamenémrozsahu - v pŤípadě,Že nás vláda pŤinutí tit lidi, aby akceptovali jako splněníkontrakna|o národní potupu, byl efektivním nástroakceptovatjako peníze něco jiného,nežjsme tu něco, co nikdy nezamyšlelipiijmout v dojem omezenívládní moci nad penězi. Poskytl si dojednali. V tomto smyslu to pro dluŽníka bě, kdy uzavírali smlouvu. Tím se za jistlch _ světu velmi dlouhé období 200 a moŽná znamená stejnou hodnotu jako privodnípŤedpodmínek stává faktorem, kterf zesiluje nejii více let - relativní stability, během kterého mět smlouvy. Ale pověra, Že je nutné,aby stotulidskéhojednánía obsahuje,jaktaképose mohla rozvinout moderníprrimyslová spojsou stát deklaroval, co to penize,jako kdyznamenal Lord Farrer v tom samémkontextu, lečnost,ačkoliv trpěla periodicklmi krizemi. ..umělou by penízevytváŤela bez něj by nemohly exikonstrukci smluv, kteréby jednotliAle jakmile vlády pŤibližnědvacátych letech stovat, se pravděpodobně vyvinula z naivní vé smluvní strany nikdy neuzavŤely'pokud by 20. stoletípochopily, Že směnitelnostve zlato víry,Že takov1fprostŤedekjako peníze musel k tomu nebyly pÍinuceny arbitrárním zákoje pouhou metodou ÍízenímnoŽství peněz, byt ,,vynalezen..nějakfm geniálním vyná|eznem, a to tak, Že nahrazuje svobodnéuzavíráje jejich faktorem které reálnym ovlivřujícím cem. Tato víra byla naprosto pŤekonánaporo. ní dobrovoln1/chkontraktŮ stanovenímjejich hodnotu, zača|yblt velmi aktivní ve snaze zuměním procesu spontánního vytváŤení náleŽitostíz pozice práva.,, vyhnout se tomuto disciplinujícímu prvku takov1fchnezam;fšlenfch institucí v procesu je a peníze se staly, vice neŽ kdykoliv pŤedtím, společenskéevoluce' jejichŽ nejlepším Všechno toto velmi dobŤeilustrováno historií, vyraz,,zákonné kdy se platidlo..stal velpolitikri. pŤed. v rukou hŤíčkou Pouze několik pŤíklademjsou právě peníze(stejnějako prámi rozšíŤenym a zača|blt pouŽívánjako definích mocností dokiízalo zajistit pŤijatelnou vo, jazyk, morálka a další).Tím, Že byla stŤe. nice peněz. V notoricky známych ,,sporech měnovou stabilitu po jistf časa tyto mocnosdověká doktrína o valor impositus Znovu o legální pros edek Směny..,kterébyly proti ji pŤines|ytakédo sv1fchkoloniálních ríší. oŽivena v tomto století velmi obdivojednávány pŤed Nejvyššímsoudem SpoVfchodní Evropa aJ1ŽníAmerika ale dlouhovanlm německym profesorem Knappem, jenf ch státri v období následujícím po dobou měnovou stabilitu nikdy nezaŽil'y pŤipravilapridu pro politiku, která vedla v roobčanské vá|ce, bylo hlavním pŤedmětem Vlády nikdy nevyuŽily svémoci k tomu, aby ce |923 ke znehodnoceníněmeckémarkv na sporu, zda věĚitel musí akceptovat splacení dlouhodobě poskytovaly pŤijatelně kvalitní její privodníhodnoty! 1 / 1.000.000.000.000 star1fchdluhŮ v dolarech, ačkolivjejich hodpeníze a aby se zdtŽe|y jejich hrubého zneunota Se velmi sníŽilaod dob, kdy byl poskytP Ťednosti soukromych peněz Žívání(vfjimkou je období, kdy v|ádní disnut věr. Stejnf problémvyvstal dokonceješZajisté mohou existovat, a také existovaly, ciplínu zajišéovalzlaty standard).DŮvod, pro tě s většínaléhavostíke konci velklch evrop. bez vládního pŤičinění velmi peníze, kvalitní mriŽeme odmítnout tolerovat kterf nadále skfch inflací, kterénásledovaly po 1. světové ačkoliv zŤídkakdy měly moŽnost existovat vládní nezodpovědnost,je to, že dnes víme, válce. Dokonce i v extrémnímpŤípaděnědelšídobu. Nicméně musíme si vzit ponaučeŽe je moŽnéŤíditmnoŽství peněz v oběhu, mecké marky byl princip ,,marka je marka.. ní ze zprávy holandského autora, jenŽ pŤed a tím zpŮsobem zabránit vlznamn1fm fluktudodrŽen aŽ do saméhozávěru, ačkoliv pozdě. mnoha sty lety popsal papírovépenízev Cíně acím v jejich kupní síle. Ačkoliv máme ji byly učiněny některékroky ke sníŽeníztrát (v tehdejšídobě v téčásti světa běŽnéplatidvšechny dŮvody nedrivěŤovatvládě, která netěch, kteŤíutrpěli nejvíce. lo). Právě proto, Že nebyly ziíkonnfm platidní vázána z|atym standardem či obdobnfm Vláda musí mít samozŤejměvolnost rozhodolem a ani stŤedemstátníhozájmu, byly všeouspoŤádáním,není sebemenšídrivod pochyvání, ve kterych měnách budou placeny daně becně akceptoványjako peníze.Vládám vděbovat, Že soukromépodnikánív oblasti emise a ve kterych bude uzavírat smlouvy (tímto peněz - závisejícína Úspěšnosti snah udrŽet čímeza to, Že na (lzemí národních státŮ je zprisobem mriŽe podporovat měnu, kterou v současnostiakceptován pouze jeden druh hodnotu těchto soukromě emitovanlch peněz emituje nebo kterou si pieje podpoŤit),ale ne. zajistí dlouhodobě stabilní prostŤedeksmě. peněz. Ale zdali je toto uspoŤádánívhodnéči ní sebemenšídrivod, pročby neměla akceptony. Je ale tŤebaobjasnit a vyvrátit jeden zázda|i by lidé nemohli (pokud by pochopili veškerévypl1fvající kladní pŤedsudek,kter1f pravděpodobně vyvfhody) získat mnohem [pokračovánína straně 4J /3/ Zneužívání [polcračováníz 3. strany] vat jinou ričetníjednotku jako zríklad pro v!početdaní. V neobchodních platbách' jaklmi jsou niíhrady škody nebo kompenzačni platby' by soud rozhodoval o tom, v jakéměně by bylo povinnéje uhradit. Pro podobnépŤípadyby se jistě vyvinula specifická pravidla, nicméně by nebyla zapotŤebíŽádná nová legislativa. Existuje reálné nebezpečí,pokud je vládou emitované platidlo nahrazeno jinfm z toho dúvodu,Že v|áda zmizíjako drisledek vnějšího vpádu, revoluce nebo rozpadu niíroda. V takovfch pŤípadechnová vláda ziíkonnlm zprisobem upraví nakládríní se soukromfmi kontrakty uzavŤenfmi ve zmíze|é měně. GENESE CESKOSLOVENSKA Josef Kalvoda ZáměrnébouránímftŮ, nebojen soupishistoriclcfch fakt a pramen , kter! je uspoŤádántak, že produktem?Ale copád mltŮ je jeho vedlejším pak nenítrpěliv! a pečliv soupis fakti za|oženf na dlouholetémsběrupramenrivŽdy alespoř polopravd,které trochu bouránímnejrriznějších se věčnfm omílánímstaly pravdami? Historici rádi Ťíkají'žeo době' ve kteréžijeme,se pravdu dozví teprve naše děti z historickfch studií. Teprve až všichni napíšísvémemoáry,nechají promluvit svépaměti,aŽ se objevíkorespondence mocnfch, zveÍejníse to, co bylo utajováno zjistínašipotomci a co jiŽ dále utajovatnetŤeba, s nadhledem,jak to vlastněvšechnobylo. My se o svédobě pravdu nedozvíme,musímetedy vzít I3|c|lúI 'Ňl tf ! Pokud by soul emitujícívlastní penize zastavilz . rrco}lá schopna dostát svlm závazkim, její měna by se stala bezcennou a jeji drŽitelé by neměli Žádny právně vynutitelny nárok na kompenzaci. Soudy však mohou rozhodnout, Že kontrakty mezi tŤetímistranami uzavŤenév danéměně v době, kdy existovaly rozumnédŮvody očekávat, Že bude stabílní(tj. kontrakty uzavŤené v dobrévíŤe),budou plněny v jiné měně, která bude nejlépevyhovovat záměrrim smluvních stran. Vfřatek z knihy Denationalisation of Money - The Argument Refined publikované v roce 1978 The Instituteof Economic Affairs. Z ang|ickéhooriginálu pŤeloŽil Mirosl av Zajíček obsáhlá diskusek článku P etr a M acha O j ur isd ik ci na internetuvčetněreakce JiŤího Kinkora viz odkaz na Lnrsspz Fnrnn na stránkách Liberálníhoinstitutu: ecn.czlliberal http://www. pďÉY' Liberální institut, Spálená 51,Praha1 Foundation for Economic Education @ zavděk alespoř tím, Že se múžemedozvědět mnohéo našíminulosti. K takovémutootevíráníočískvěle posloužíkni. ha Slováka Josefa Kalvody Genese Ceskoslovenska.Detailněji nežkde jinde se zde dočteme, jak zanedbatelnoumyšlenkoubyla ještěv prv. ním desetiletítohotostoletímyšlenkasamostatnéhočeskéhostátu a jak nemyslitelná,protoŽe nikfm neprosazovaná,byla id.easoužitíČechŮ jak a SlovákŮ v jednom státě.Dozvímese tudíž, obrovskou roli hrajív historii osobnosti,v na. šem piípadě zejménaMasaryk a Srobár, kteŤí dokážínemyslitelnév jednom okamŽikupŤemě' nit ve skutečnost. MoŽná pochopíme'jak hlubokterévedly k rozko sahajíkoŤenytěch procesťr, padu společného Ceskoslovenskav roce 1992, amožná takédáme za pravdu historikúm,kteŤí povaŽují samotnézrození Ceskoslovenska za historickouslepouuličku. o samotnémMasarykovi se čten፠dozví hodně. Pochopíjeho obsesivnínenávist k církvím (ze. jménak církvi katolické),která vrhá dlouh;fstín až do našísoučasnosti. Uvidí, že sám Masaryk za sektiíŤbyl považovánsvfmi současnftytéměÍ jeho Realistickéstrany skéhovridcea Že členové jej povaŽova|i za svého,pastyÍe,,.Zjistí, jakou vnitŤnísílumrjžezískatčlověk tím,Že byl dlou. ho neprávempovažovánza outsidera.A pozorn;f jistě taképochopí,proč se velcí duchové čteniíŤ u nás i ve světěhodíjen do velk ch a zásadních dějinnfch okamžikria pročjsou pro ně normáIní časytak těsnéa odsuzujíje do role statistú. V pŤekladuAleše Valenty vydalo nakladatelství PANEVROPA. ,,Poprvé je stanovena spodní hranice mez.d, což zabrání nejhorším pĚípadrim vykoŤiséo. vání.,, ZahÍádky19._ 25.června1999 BIižšíinformace na liberal. [email protected] http://www.fee.org Lussnz FnInr vychází ve spo|upráci s Liberálním institutem a za podpory Foundation for Economic Education. PŤedplaétesi na rok l.999 LnrssBZ-FATRE 12 čísel za 84'. Kč PošlemeYám všechnaletošní čísla! vyžádejtesi složenkunebo hkfuru: na tel. 0603-228753 na e-mailu [email protected] .-.zpátečÍtÍadrestiAISSEZ.I'AIR Petr Mach Bozděchova 8 150 00 Praha 5 pŤispět v Ti, kte\e rozhodnou na roční jící350,.Kčr<ístávaj casoplsu í nejen piedplatiteličasopišil FntRe, ale zároveiičlenyKlubupŤátel liberálníliteratury coŽopravĎuje napŤ' k nákupupublikacíLI s min. 207oslevou(viz www stránkyLI pro podrobnos. v Klubu). ti členství Redakčnírada Vám bude vděčná za Vašenáměty a pňipomínky. Yáženípňedp|atittlé, pokudjste neobdrže|i některá|etošní čís|a, informujtenás o tom,zaš|eme vám je znovu. LussEz.Funn č.Účtu11090E7E1/5100. Cestnf šéfredaktorJiňí Schwarz. Redakční rada: Mojmír Hampl, Petr Mach, Josef Šíma,Dan Séastn'Í. Kontakt: te|.: 0603.22E753.e.mail: [email protected]íMK čR 8183.Podíváníno. vinovfch zási|ek povo|i|a česká pošta,s.p., odštěpnf závod Praha čj. nov 6424198ze dne 26.8. 1998.Placenov hotovosti. Letní univerzita liberá|ních studiíi na Slovensku!!! Poňádá Nadácia F.A. Hayeka, Bratis|ava ve spo|upráci s Liberálním institutem 26. června až 2. července1999 v hotelu i s|oven. Sitno. Vyhne. Určenopro české ské vysokoško|skéstudenty i m|adépe. dagogy. B|ižšíinformace [email protected] nebo [email protected]. jde ke vzniku novjch prac,ovníc .t,t. pririz ,,pochybně dojde i na ostatníniípady vykoíisťo. vdní a problémnízlcjchmezd bude jednou pro- rnter:rational @ 1a+++prar*'-r 15'.,""'---./ finance trade
Podobné dokumenty
06. Státní pozemkový úřad-Rozhodnutí
PÍsemně vYrozuměni, byl jim také zaslán opravený soupis nových pozemků a Žákres nově
navrŽených pozemkŮ. Dokumentace křešení námitek kjednotlivým případům je vedena
v příslušnéčásti spisu.
o státní sociální politice
To,žeexistujíziskovépŤí|eŽitosti,
je takovousituaci,kdy se aktérsnažívyužítvšech kitériem nebude' Nejlepšíobchodnícibudou
jsou
jedni
(pŤičemŽ
vidí
ty
nejziskovější
a
druzí
ne
dokáží
nejlépe
cenu
pŤ...
o penézích - Laissez Faire
horlivěji.Pak si mohoudovolit koupit dalšía lepšíoděv od obchodníkrj'
kteff svéceny stále nezv1fšili
a jejichŽodvětvíje tímjen povzbuzeno.Je
snadnévystopovat,jak penízepostupujícelfm hospodáŤstvím,...
Proč kňeséan nem že byt socialistou?
vě nekonečn!.BŮh nás však k osobní odpovědnosti povzbuzuje a pro všechny Zastánce vlivu státu v ekonomice má jen parafrázi
Jobovy zvěsti: Jd jsem se rozhodl použíttrll
a kdo jsi ty bídny člověče,že...
Smutná bilance zahtaniční pomoci v Africe
Afrika je poslednívelkou baštousilně regulovanlch trhŮ. V sledkem toho je Stagnace
a ripadek.Sám o sobě je tento kontinent bo.
haty na pŤírodní
zdroje,ale vládnípolitika zde
zniči|aveškeroumotivaci...
Evropská unie a hry s nulovym součtem
ci nejvíce svobody je tam, kde není Žádná
,,zákonná liprava.., jak se vfstižně Ťíká. Co
dnes briíníhomosexuálním prírŮm uzavfft ve
vší dŮstojnosti, či hodně vesele nebo vŮbec
jak je libo soukromy s...
zde. - TJ Slavoj Husinec
A právě zde, ačkoliv byio i toto hřiště pro kopanou nevyhovující,eačal se v Husínci hrát opravdový fotbal. Návštěvy
byly veliké, a ti kteří nechtěli platit, seděli na vedlejšístráni,
která byla t_e...