16.6. kázání P.Pokorného Beránkův hněv Zj 6
Transkript
16.6. kázání P.Pokorného Beránkův hněv Zj 6
16.6.2013 3. neděle po Trojici Milost Pána Ježíše Krista, láska Boží, dar a přítomnost Ducha svatého se všemi námi! Amen. „Hospodine, Pane náš, jak vznešené je tvoje jméno po vší zemi! – Co je člověk, že na něho pamatuješ?“ Ž 8,2.5 Píseň 609 Kdo je mocný jak ty, Hospodine Modlitba: Hospodine, Bože svatý a věčný, Děkujeme Ti za to, že jsi na nás pamatoval dříve, než my jsme o Tobě věděli. Děkujeme Ti za to, že nás Tvoje ruka vytvořila a zformovala – vždyť bez Tebe bychom nebyli nic než beztvaré bláto – že nás Tvůj dech oživil – bez Tebe bychom zůstali v temnotách smrti – děkujeme Ti za to, že Tvůj Syn nám Tebe ukázal – bez Něho bychom Tě nepoznali a neměli komu děkovat, ke komu se vztahovat, o koho opírat své naděje. Pane, s Tebou nejsme sami, a ač znovu upadáme do beztvarosti, rozplizlosti a bezpáteřnosti, ač na nás dotírají stíny smrti a zmaru, ač nenacházíme v sobě sílu jim vzdorovat, přece věříme, že nás miluješ milováním Kristovým, svým milováním věčným a že nás držíš i v naší nejistotě a při všech našich trestuhodných nevěrnostech. Bože, smiluj se nad námi. Amen. Čtení: Mt 7,12-23 Píseň 692 Temnou divnou mlhou Text: Zj 6 Kázání: Není lépe nevědět? Už Karel Jaromír Erben radil nekoukat do díry v ledu, raději nenahlížet do budoucnosti. Není lepší vypnout televizi, když je to jen samá válka a násilí? Přepnout na nějaký zábavný kanál? Nebylo by moudřejší zase zaklapnout knihu Zjevení? Do čeho jsme se to pustili? Otevřeli jsme Apokalypsu a narazili na zavřenou knihu, na zapečetěný svitek. Jen Beránek, ten obětovaný je hoden rozlomit pečetě té knihy, rozvinout svitek, rozbalit a číst. Jen Beránek umožňuje nahlédnout dovnitř, do vnitřností toho, co se děje. Je dobré na to myslet – nahlížíme Beránkovi přes rameno, ty hrůzy vidíme přes jeho hlavu, a Beránek je tady s námi, nablízku, Beránek to má v ruce. Nepustili jsme se do odhalování na svou pěst, nevede nás naše zvědavost, nezahrává si s námi autor knihy Jan jako zručný režisér katastrofického scénáře – to Beránek nám odkrývá pohled Boží, přináší slovo Boží k tomu, co se děje. Spíše než budoucnost, tahle kapitola vykresluje dějiny světa. Je kritickým pohledem na dějinné epizody, jakoby se opakující v různých variacích. První jezdec na bílém koni vyjíždí s věncem vítěze jako vladař, který se považuje už předem za mesiáše, prezentuje se jako osvoboditel, nositel nového vítězného pořádku (ale je to hrůza a děs – jako tolikrát v historii: diktátoři, nacisté či komunisté). Po něm jezdec na krvavém koni občanské války, která tak často následuje po neslavném odchodu diktátora. Po smrti Alexandra Velikého, Josipa Broze Tita... A v závěsu za občanskou válkou hladomor („jen mírka pšenice“!), rozvrat hospodářství, pak rána morová („a jméno jeho jezdce Smrt“). Za obraznou básnickou řečí tedy vnímám nám známé („normální“) události, běžný světa běh. Beránek před námi rozvíjí svitek – Boží pohled na děje světa, pohled, který ukazuje souvislosti a důsledky, pohled, který zbavuje iluzí. A pak – aby té hrůzy nebylo málo – nám ještě ukáže ty nespravedlivě zabité, obětované pro slovo Boží a pro svědectví. A ti, které strašní jezdci bez milosti převálcovali, ti volají k Bohu: „Kdy už zasáhneš, Pane?“ Trýznivá otázka: kdy už?! Zoufalé volání! Jeden z nejbolestivějších momentů, který si lze představit: když se oběti nemohou dovolat spravedlnosti a když se zdá, že pachatelé zla mohou snad počítat s věčnou beztrestností. (Kéž by nemohli!) Takže takhle rozumím těm čtyřem koním: jsou tím, co my lidé sami rozjíždíme, sedláme svou touhou po moci a slávě, ale potom nedokážeme uřídit. A lámou se další pečeti a svitek se odvíjí a ukazuje děsivé pokračování (snad další důsledky toho, co jsme my lidé uvedli do pohybu?): nastane zemětřesení, i slunce zčerná a měsíc zrudne a hvězdy padají z nebe jako přezrálé fíky... jsou to ekologické a kosmické důsledky lidského hříchu? Pád nebeských těles – ani nebesa už nejsou jistotou. (Tím se tak někdy člověk utěšuje: však se svět nezboří! vlády padají, pozemské trůny se otřásají, ekonomické krize přicházejí, ale zítra vyjde slunce zas...) Ale i ta nebesa se svinují jako přečtený a už nezajímavý svitek – nenašlo se v nich nic, co by stálo za zachování, nic pevného, nic pravdivého...? Takhle se možná znechucené lidstvo obrací ke spiritualitě, k vědám duchovním, ke hvězdám. Ale i ty padají. Neměli jsme přece raději rychle tu knihu zavřít? Nespletli jsme se v Beránkovi? Jako bychom s ním nahlíželi do propasti... Ano – a pak se ještě Beránek rozhněvá! „Kdo bude moci obstát před jeho hněvem?“ A najednou mi dochází, že Apokalypsa nám předkládá dvojí perspektivu – tak jako její autor Jan vidí do nebe, ale zároveň je ve vyhnanství na ostrově Patmos, tak my tady nahlížíme Beránkovi přes rameno do vnitřností světového dění, ale jsme zároveň uprostřed toho dění, jsme jeho součástí, dokonce jsme jeho aktéry. Koukáme z nebe s Beránkem a zároveň jsme na zemi jako ti na útěku, kdo vzývají hory: „Padněte na nás a skryjte nás!“ Leckdo se utěšuje tím, že Beránkův hněv je lepší než hněv toho, jenž sedí na trůně. Že u Beránka je naděje, že odpustí. Možná, ale je-li Beránkem Kristus, pak odpuštění nebude laciné. Beránek vidí dovnitř, pod kůži, do srdce. Když si vybavím Ježíšovo kázání na hoře, mrazí mne z toho, jak ostře odhaluje („apokalypsuje“!) skryté nečisté motivy, tajná hnutí srdce, povrchnost, pokrytectví, falešnou zbožnost... zločiny „spravedlivých“, zradu slušňáků, nevinných a zbožných, kteří dokáží odepsat a nepomoci a ještě si to omlouvat. Milost a odpuštění? Možná – ale jedině tehdy, až tohle všechno vyjde najevo. Zjevení je přece psáno pro ty, kdo stojí v boji. Pro bratry těch, kdo vydali svědectví (a třeba špatně skončili). Taky se možná ptají: Kdy už s tím, Pane, něco uděláš? - - Ale slyší jen: mějte strpení – ještě někdo z vás musí doplnit počet svědků. Jaké je v tom evangelium? Že by pro Boží zásah měl být nějaký předem stanovený počet umučených, který se musí naplnit, jako se za komunistů plnil plán, to je hodně šílená myšlenka. Ale je to perspektiva, která nám nepřísluší. Spíš tomu rozumím takto: na každém z nás záleží, na naší věrnosti, na našem svědectví. I ten bezejmenný osud, člověk někde rozmáznutý jako červ, zašlapaný do země, totálně zapomenutý, pokud byl v pravdě, je kapkou, která není mimo, která je v počtu. Další kapka do poháru Beránkova hněvu? Záleží na každém nepatrném, kdy pohár přeteče, kdy se šílený běh světa zlomí a svine se svitek hrůz? Věrnost a svědectví, o nichž se mluví v Apokalypse, znamenaly v té době asi prostě přihlásit se ke křesťanství, ke Kristu. Takové přihlášení, vydávání svědectví určitě není jen slovním prohlášením, ale činem následování, jednání, žití v Kristově Duchu. Každý se v roce 1989 musel rozhodnout sám, jestli půjde na Národní, ale teprve dostatečný počet zmlácených nastartoval změnu. Právě tak může záležet na každém jednotlivém člověku, který se rozhodne připojit se k protestům v Turecku, kdy se jejich poměry začnou měnit k lepšímu. A na každém, kdo se třeba odváží ozvat se proti rasistickým a xenofobním poznámkám. Kdo před vlastním pohodlím dá přednost Božímu království... Je to těžké. A klíč ke smyslu toho všeho zápasení a utrpení nemáme. Jen víme, že ho má Beránek. Amen. Píseň 629 Může být, že padne vše Ohlášky + sbírka Píseň 690 Soudce všeho světa, Bože Přímluvná modlitba + Otče náš Poslání: „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření.“ Mk 16,15 Požehnání Píseň 419 Mocný Bože, při Kristovu
Podobné dokumenty
(Ne)upotřebitelnost Aristotelovy logiky v dnešních humanitních vědách
historickou a lingvistickou analýzu pramenů. Jen když vědec narazí na případ, kde neví, jak ho zařadit či
diagnostikovat, udělá ten nejprimitivnější úsudek
∃j ∀n ∈ Mezinárodní klasifikace nemocí j ...
MAKE - Gymnázium Dr. Karla Polesného Znojmo
Ještě něco poklidím a pak si dám pauzu.
I’ll do some more cleaning and then I’ll take a break.
Máš chvilku?
Do you have a (spare) minute?
Chci si jenom rychle zavolat.
I just wanna make a qui...
Novéna k Panně Marii, zázračné medailce
4.den Bez hříchu počatá Panno Maria, oroduj za nás, kteří sek Tobě utíkáme! Heslo na
medaili
Naučila mě ho Panna Maria. Už je přeložené skoro do všech jazyků. Opakují ho ve všech
končinách země. Ot...