vydání č. 1 - Asociace prádelen a čistíren

Transkript

250
ÚNOR
2010
1
Další þíslo vyjde 22. 4. 2010
UzávČrka pro inzerci
nejpozdČji do 26. 3. 2010
ý. ú. 111 97 40 297/0100
Z obsa
Asociace
Změny v
Změny v
Historie
hu:
a veřejné
seznamu
zakázky
3
členů Aso
ciace 4
legislativ
ě v roce 2
010 5
rozpouště
del
Změny v le
6-7
gislativě o
chrany...
Co dokáza
la
Chemické
Romovka
přípravky
8-10
11-13
z Itálie 14
-15
Certifikace
chemickýc
h čistíren
Úspora vod
y
15
16
Udržitelný ro
zvoj v prádel
Boj s roztoči
nách 17
Novinky v ob
v Německu
oru
18
19
Soupravu pro mokré þištČní nabízejí i naši výrobci
INFO 1_10.indd 1
9.2.2010 11:39:20
PěÍPRAVA INTERCLEAN 2010
V Ĝíjnu minulého roku poĜádaná Výstava prádelenské a þistírenské
techniky CLEANTECH 2009 byla navštívena o poznání ménČ (asi o 50
osob), než Interclean 2008 o rok dĜíve. Projevila se jednoznaþnČ snaha
o úsporu u nČkterých vystavovatelských firem, které dĜíve hradily vložné dlouhé ĜadČ úþastníkĤ a hostĤ. Také poþet návštČvníkĤ ze zahraniþí
(Slovensko) byl podstatnČ nižší než v roce 2008.
PĜesto hodnotíme výsledky Výstavy vysoko, jak z pohledu úþasti
mnoha nových vystavovatelských firem, tak i z pohledu úrovnČ odborných pĜednášek i celkové organizace.
V neposlední ĜadČ i pro dobrý ekonomický výsledek, který umožnil
Asociaci vydání odborných publikací – Prádelenské kapitoly, I. a II. díl,
a ýištČní odČvĤ a textilií, ve vysoké odborné úrovni i výborné tiskaĜské
kvalitČ, což si vyžádalo také mimoĜádné vysoké náklady.
Ve svČtle uvedených výsledkĤ hlavní akce Asociace v roce 2009,
pĜedsednictvo zahájilo pĜípravy na poĜádání akce letošní – Mezinárodní
konference o praní, chemickém þištČní a pĤjþování prádla INTERCLEAN 2010, s doprovodnou výstavou prádelenské a þistírenské techniky
a také s naší každoroþní valnou hromadou – Kolegiem 2010.
Konference se bude konat jako obvykle v hotelu VoronČž v BrnČ,
tentokráte však o nČco dĜívČjším termínu: 4. a 5. Ĝíjna 2010, tedy
v pondČlí a úterý.
Náš obvyklý termín okolo poloviny mČsíce Ĝíjna letos totiž koliduje
s Veletrhem INTERDETERGO v MilánČ, kam bude Asociace s Kovoslužbou a.s. Praha poĜádat návštČvu pro zájemce z Ĝad našich þlenĤ.
V souþasné dobČ projednává pĜedsednictvo Asociace tematické zamČĜení konference a vybírá vhodné pĜednášející odborníky z domova
i zahraniþí.
O pĜípravČ programu konference a dalších podrobnostech budete jako
vždy vþas informováni.
Již teć se tČšíme na opČtovné setkání.
Sekretariát
Æ
akciov· spoleËnost
PěEDVEĆTE SVOJE
PěEDNOSTI
OtevĜení nových možností prezentace Vaší firmy zdarma, dohodlo pĜedsednictvo Asociace prádelen a þistíren s redakcí þasopisu ÚKLID + ýIŠTċNÍ.
Je to velmi rozšíĜený odborný þasopis – vychází nákladem více
než 4000 výtiskĤ – a odebírají jej i ty skupiny zákazníkĤ, které
jsou i v našem zorném poli zájmu, tedy nemocnice, hotely, potravináĜské provozy, ale i mnoho dalších skupin, které potĜebují
v rámci úklidu mít také þisté prádlo a vyþištČné textilie.
Opakujeme znovu nabídku redakce þasopisu naší Asociaci i našim
þlenĤm:
ýasopis nabízí dvČ strany ZDARMA pro prezentaci našich
þlenských firem (text vþetnČ obrázkĤ - 6 stran A4 Word). V tomto þlánku se mĤže firma pochlubit svými provozy, technologiemi, pracovníky i celkovým dojmem, jakým na zákazníky pĤsobí,
a získat si tak i pĜízeĖ nových.
PĜedsednictvo Asociace nabízí tuto možnost všem našim þlenským firmám, a je pĜesvČdþeno, že ji využijí v maximální míĜe.
Termíny pro dodání Vašich podkladĤ na sekretariát Asociace
prádelen a þistíren v roce 2010: do 5. 2., 5. 4., 24. 5., 5. 8., 5. 10.,
24. 11.
Podklady zašlete kdykoliv, náš sekretariát se s Vámi dohodne
na termínu jejich otištČní.
Sekretariát
OTS »istÌrensk· a pr·delensk· za¯ÌzenÌ
TovaËovskÈho 2/92, 130 00 Praha 3
tel. 222 518 616 fax 222 519 608
e-mail [email protected]
www.kovosluzbaots.cz
nekupujte
zajíce
v pytli
objedn·vejte stroje s n·plnÌ aktivnÌho uhlÌ umoûÚujÌcÌ zpÏtnou regeneraci
emise se dÌky n·plni aktivnÌho uhlÌ snÌûÌ na polovinu
porovn·vejte konkrÈtnÌ nabÌdky podle v˝bavy
öet¯ete ûivotnÌ prost¯edÌ
lepöÌ v˝bava zvyöuje konfort spot¯eby a zamezuje chyb·m
Informátor 1/2010
INFO 1_10.indd 2
2
9.2.2010 11:39:30
Asociace a veĜejné zakázky
Naši þtenáĜi mají jistČ v povČdomí, že na posledním jednání Kolegia Asociace prádelen a þistíren,
které se konalo dne 13. 10. 2009 v BrnČ, podal v diskuzi zástupce firmy Prádelna Kyselý, a.s. Vlašim, návrh dopisu Asociace na ÚĜad pro ochranu hospodáĜské soutČže ve vČci uvádČní nČkterých
diskriminaþních podmínek pĜi zadávání veĜejných zakázek.
Kolegium ve svém usnesení povČĜilo pĜedsednictvo
Asociace, aby návrh projednalo na svém nejbližším zasedání a stanovisko zaslalo ÚĜadu pro ochranu hospodáĜské soutČže, dále HospodáĜské komoĜe ýR a zveĜejnilo je
v þasopisu INFORMÁTOR, což tímto þiníme:
Návrh dopisu od firmy Prádelna Kyselý, a.s.,
pĜedložený Kolegiu dne 13. 10. 2009
ZávČry jednání kolegia Asociace prádelen a þistíren
Kolegium Asociace prádelen a þistíren projednalo dne
13. Ĝíjna 2009 aktuální situaci na prádelenském trhu.
Z rĤzných zdrojĤ bylo opakovanČ zjištČno, že podmínky
úþasti na výbČrových Ĝízeních pro poskytování prádelenských služeb jsou zadávány a nastavovány tak, že dochází k nepĜípustné diskriminaci jednotlivých soutČžitelĤ na
relevantním trhu.
V souþasné dobČ je znám pĜípad, kdy zadavatel, Psychiatrická léþebna Bohnice, stanovil v rámci zadávacích podmínek úþasti ve veĜejné soutČži kritéria kvalifikaþních pĜedpokladĤ (dosažený obrat ve výši min. 50
mil. Kþ roþnČ za poslední 3 úþetní období ve službách
komplexního servisu zdravotnického prádla a 3 reference o poskytování služeb komplexního servisu prádla ve zdravotnickém zaĜízení vþ. domovĤ dĤchodcĤ,
stacionáĜĤ, LDN apod. v min. hodnotČ 10 mil. Kþ bez
DPH v 1 roce), která mĤže splnit max. 3 % až 5 % prádelenských subjektĤ v ýeské republice, pĜestože další
subjekty by byly schopny díky svému technologickému
vybavení a zkušenostem komplexní prádelenské služby
zadavateli poskytnout.
V pĜípadČ veĜejných zakázek na služby pro zdravotnické subjekty, kdy dochází díky nastaveným podmínkám
již dopĜedu k zužování možného poþtu soutČžitelĤ, kteĜí
tak mohou jednat ve shodČ, jsou rovnČž vytváĜeny pĜedpoklady pro nadmČrné zatČžování veĜejných rozpoþtĤ,
neboĢ dochází k omezování možnosti podat cenovČ konkurenþní nabídku ze strany více subjektĤ. Kolegium se
domnívá, že tyto skuteþnosti vyvolávají požadavek na to,
aby se ÚĜad pro ochranu hospodáĜské soutČže podrobnČ
zabýval situací na prádelenském trhu a aby svojí kontrolní þinností a rozhodováním úþinnČ takovému postupu
zabránil.
Asociace prádelen a þistíren je pĜipravena napomáhat
ÚĜadu v jeho kontrolní a inspekþní þinnosti, aby bylo
možno odhalit nekalé praktiky zadavatelĤ, když poþet
soutČžitelĤ je omezený a v poslední dobČ dochází k nedĤvodnému zvýhodĖování nČkterých z nich.
Kolegium zdvoĜile žádá ÚĜad pro ochranu hospodáĜské
soutČže o reakci na toto sdČlení, aby mohlo informovat
þleny Asociace prádelen a þistíren prostĜednictvím þasopisu „Informátor“, který je jí pravidelnČ vydáván.
***
3
INFO 1_10.indd 3
PĜedsednictvo zasedalo dne 25. 11. 2009 a k uvedené
problematice obdrželo písemné podklady od zadavatele
pĜedmČtné veĜejné zakázky – PL Bohnice, Praha, i od
firmy Prádelna Kyselý, a.s., která podala své námitky
k zadání této veĜejné zakázky na ÚĜad pro ochranu hospodáĜské soutČže. SouþasnČ pĜedsednictvo pozvalo zástupce obou stran k osobní úþasti na jednání, aby mohli
svá stanoviska vysvČtlit a pĜípadnČ doplnit ústnČ.
Zástupce zadavatele - PL Bohnice - se omluvil z osobní úþasti na jednání a zaslal své písemné stanovisko. Jednání se zúþastnil pan Mgr. Jan Kyselý za firmu Prádelna
Kyselý, a. s.
2010
PĜedsednictvo se v dlouhé diskuzi zabývalo problematikou zadávání podmínek u veĜejných soutČží, zvláštČ
z pohledu Asociace, která sdružuje prádelny velké, stĜední
i malé, kdy každá z tČchto skupin má ponČkud jiné možnosti a schopnosti plnČní služby praní, pĜípadnČ komplexního
servisu prádla, a také z pohledu Stanov Asociace, v nichž
jsou urþeny poslání a cíle tohoto sdružení, a shodlo se posléze na stanovisku, které zaslalo na ÚOHS i na HK ýR
a které nyní podle usnesení Kolegia otiskujeme:
***
Stanovisko pĜedsednictva Asociace
k veĜejným soutČžím ze dne 25. 11. 2009
Z povČĜení PĜedsednictva Asociace prádelen a þistíren
Vám oznamuji jeho stanovisko k návrhu spoleþnosti Prádelna Kyselý, a.s., které bylo pĜijato na zasedání dne 25.
listopadu 2009:
Kolegium Asociace prádelen a þistíren na svém zasedání dne 13. Ĝíjna 2009 uložilo PĜedsednictvu Asociace
zabývat se návrhem dopisu firmy Prádelna Kyselý , a.s.
na ÚHOS a HK ýR, a zaslat na tyto instituce své závČry.
PĜedmČtem dopisu spoleþnosti Prádelna Kyselý, a.s. bylo
upozornČní na diskriminaþní podmínky pĜi zadávání veĜejných zakázek na prádelenském trhu.
PĜedsednictvo Asociace na svém zasedání dne 25. 11.
2009 podnČty firmy Prádelna Kyselý, a.s., jakož i další
skuteþnosti projednalo a shledalo následující:
1. Asociace prádelen a þistíren zdĤrazĖuje, že prvoĜadým právnČ pĜíslušným a kompetentním orgánem pro
dohled nad hospodáĜskou soutČží v ýR je ÚOHS a
Asociace prádelen a þistíren nemĤže a nechce vydávat žádná stanoviska v konkrétních pĜípadech hospodáĜské soutČže.
2. Asociace prádelen a þistíren nemá souþasnČ žádné právní nástroje ani technický aparát pro ovČĜení pravdivosti
informací uvedených v dopisech a podáních firmy Prádelna Kyselý, a.s., a nemĤže tedy tyto informace objektivnČ potvrdit.
(Pokraþování na str. 4)
Informátor 1/2010
9.2.2010 11:39:30
(Dokonþení ze str. 3)
3. Asociace prádelen a þistíren souþasnČ chápe znepokojení firmy Prádelna Kyselý, a.s. v souvislosti s nČkterými konkrétními podmínkami pĜi zadávání veĜejných
zakázek podle zákona 137/2006 Sb. o veĜejných zakázkách (ZVZ), konkrétnČ ekonomickými a finanþními kvalifikaþními pĜedpoklady podle § 55 ZVZ, nicménČ v rámci svých kompetencí mĤže navrhovateli
pouze doporuþit, aby se obrátil na ÚOHS a postupoval
v souladu s platnou legislativou pĜi podávání námitek
proti probíhajícím výbČrovým Ĝízením na veĜejné zakázky.
4. PĜedsednictvo Asociace prádelen a þistíren se v této
souvislosti zabývalo podrobnČ znČním nČkterých
ustanovení § 55 ZVZ, a to zejména: odst. 2, písm.
c) „údaj o celkovém obratu dodavatele zjištČném
dle zvláštních právních pĜedpisĤ, popĜípadČ obrat
dosažený dodavatelem s ohledem na pĜedmČt veĜejné zakázky“, a odst.3, písm. c) „vymezit minimální
úroveĖ tČchto kvalifikaþních pĜedpokladĤ „odpovídající“ druhu, rozsahu a složitosti pĜedmČtu veĜejné
zakázky“. V souvislosti s dikcí výše citovaných ustanovení, zejména v souvislosti se slovy „s ohledem“
a „odpovídající“, se pĜedsednictvo Asociace pokusí
v nejbližší dobČ navrhnout výši násobku roþní hodnoty požadované služby vzhledem k roþnímu obratu
uchazeþe. Cílem je stanovit takovou výši násobku
zakázky, která bude sloužit k rozlišení skuteþných
a ne pouze úþelovČ diskriminaþních kvalifikaþních
požadavkĤ pĜi zadávání veĜejných zakázek. PĜedsednictvo souþasnČ zdĤrazĖuje, že se bude jednat pouze
o hodnotu orientaþní a jako o takovéto bude informován ÚHOS i další instituce, napĜ. HospodáĜská
komora ýR, které se tímto doporuþením Ĝídit mohou,
ale i nemusí.
Tolik stanovisko pĜedsednictva Asociace prádelen
a þistíren, které si Váš úĜad vyžádal dne 19. 11. 2009 dopisem
ÚOHS-S302/2009VZ-15092/2009/510/Fa.
S pozdravem Ing. Jan Matula, generální sekretáĜ
Na vČdomí:
- HospodáĜská komora ýR, Prádelna Kyselý, a.s., Vlašim, Psychiatrická léþebna Bohnice
***
SouþasnČ pĜedsednictvo uložilo sekretariátu, aby požádal ÚĜad pro ochranu hospodáĜské soutČže o poskytnutí
informace a vyjasnČní pojmu „relevantní trh“, který je
obsažen v ustanoveních zákona þ. 137/2006 Sb., o zadávání veĜejných zakázek.
Pro Vaši informaci pĜetiskujeme i tuto žádost na ÚOHS
ze dne 27. 11. 2009:
***
Žádost o poskytnutí informace ze dne 27. 11. 2009
V souvislosti s projednáváním veĜejné zakázky na
komplexní servis zdravotnického prádla pro Psychiatrickou léþebnu Bohnice se pĜedsednictvo Asociace prádelen
a þistíren na svém zasedání dne 25. 11. 2009 zabývalo
i správným výkladem pojmu „ relevantní trh“, který je
uvádČn v zákonu þ. 137/2006 Sb. o zadávání veĜejných
zakázek. Názory þlenĤ pĜedsednictva se rĤzní.
Informátor 1/2010
INFO 1_10.indd 4
Nejasnost souvisí s tím, že na území ýeské republiky
jsou prádelenské provozy, jejichž mateĜskými firmami
jsou velké prádelenské ĜetČzce, pĤsobící na území mnoha
zemí Evropské unie.
Pokud by takovéto firmy zahrnuly do ekonomických
kvalifikaþních pĜedpokladĤ veĜejné zakázky své obraty
a reference, dosahované i v zahraniþí, plnily by asi zadání veĜejné zakázky pro PL Bohnice i další firmy, pracující
na našem území, na pĜíklad þlenské firmy Asociace prádelen a þistíren:
firma SALESIANER MIETTEX ýR, s.r.o., (www.salesianer.cz),
Initial Ecotex s.r.o. (www.initial.com, nebo www.initial.cz), .
Wozabal-Peretex, s.r.o. (www.wozabal.com,
nebo www.peretex.cz), Berendsen Textil Servis, s.r.o.
(www.berendsen.com, www.berendsen.cz) a dále i nČkteré neþlenské firmy Asociace.
Vzhledem k výše uvedeným skuteþnostem uložilo
pĜedsednictvo sekretariátu Asociace, aby vznesl na Váš
ÚĜad pro ochranu hospodáĜské soutČže tuto žádost o poskytnutí správného výkladu uvedeného pojmu „relevantní trh u nadlimitních veĜejných zakázek“ v podmínkách
oboru komplexního servisu prádla.
S Vaším vyjádĜením bychom rádi seznámili všechny
naše þleny, což pĜispČje k þistotČ hospodáĜské soutČže
v našem oboru..
DČkujeme za spolupráci.
S pozdravem Ing. Jan Matula, generální sekretáĜ
***
K této žádosti jsme zatím odpovČć od ÚOHS neobdrželi.
Ing.Jan Matula
ZMċNY V SEZNAMU ýLENģ
ASOCIACE k 1. 1. 2010
V seznamu þlenĤ naší Asociace, který jsme uveĜejnili
pĜed rokem v þísle 1/2009 Informátoru, došlo v prĤbČhu
roku 2009 k následujícím zmČnám:
Ukonþení þlenství:
1. CNM TEXTIL, s.r.o., Baška
2. INPROKOM, s.r.o., Bratislava
3. PRÁDELNA a ýISTÍRNA, s.r.o., ýáslav
4. ZS MV, podnik odČvních služeb, Kolín
5. Vladislav DAVID – CHIMEX, Praha
6. NEMOCNICE, Prádelna, Pardubice
7. RYýI, s.r.o., JindĜichĤv Hradec
8. BOVAR, s.r.o., Brno
9. LUPRA, s.r.o., Luhaþovice
10. OLEOFIN a.s., Praha
Noví þlenové:
1. M F S, s.r.o., PĜíbram
2. Rý Na BARRANDOVċ, M.MoudĜichová, Praha
3. MONTE, chemická þistírna, Kolín
4. RYCHLOýISTÍRNA ODċVU,
M. Rozsívalová, PĜerov
5. HYBLER TEXTIL, s.r.o., Semily
6. BERENDSEN TEXTIL SERVIS, s.r.o., ModĜice
7. S A P TRADING, s.r.o., Cheb
8. BLAHA V., s.r.o., Uherské HradištČ
4
9.2.2010 11:39:30
ZMĎNY V LEGISLATIVĎ PRO ROK 2010
Ing. Radek Vašíþek
Roþní datum se pĜehouplo na vyšší þíslo, a my jsme opČt o rok starší.
Máme za sebou vánoþní svátky i oslavu Silvestra a nyní nám nezbývá nic
jiného, než se opČt vČnovat svému podnikání. Mimo jiných pracovních povinností je nutné probrat se Sbírkou zákonĤ a ujasnit si, jaké zmČny v legislativČ nás v roce 2010 þekají. Oproti jiným rokĤm si musíme také ujasnit, zda se zamČĜit jenom na zákony, které jsou již platné, nebo do souhrnu
zaĜadit a zohlednit i zákony, o kterých je více ménČ jasné, že budou schváleny a podepsány prezidentem republiky. Jedná se zejména o protikrizový
balíþek a o doplĖky poslancĤ k vládnímu návrhu rozpoþtu. Níže jsem se
pokusil shrnout zákony, které se našeho podnikání nejvíce dotknou:
1. Zákon o daních z pĜíjmu – zákon
þ. 586/1992 Sb.
a) Sazba danČ: daĖ z pĜíjmĤ fyzických
osob pro rok 2010 je nezmČnČna
a zĤstává ve výši 15 %.
b) Osvobození fyzických osob: § 4
zákona – osvobození pĜíjmĤ fyzických osob z prodeje nemovitého
majetku. Osvobození je vázáno na
dobu vlastnictví nemovitosti 5 let,
pĜípadnČ na bydlištČ v nemovitosti.
Zde je lhĤta 2 roky. Osvobození se
týká majetku, který není v evidenci
podnikatele. Týká se i rozdČlení pozemku. ZmČna platí od 20. 7. 2009.
c) Nezdanitelné þástky fyzických
osob – rozsah nezdanitelných þástek fyzických osob dle par. 15 zákona se nemČní. Pouze se mČní výklad
možnosti uplatĖování odpoþtu úrokĤ z úvČru þi pĤjþky na bytové potĜeby pĜi 2. refinancování úvČru þi
pĤjþky. Jde o to, že dle zákona není
možné pro bytové potĜeby uplatnit
úroky z úvČrĤ þi pĤjþky, jestliže si
pĤjþíme peníze od jiného penČžního ústavu na splacení pĤvodní
pĤjþky. Dle zákona lze odpoþet použít pouze pokud zmČníme penČžní
ústav 1x, podruhé již odpoþet uplatnit nelze. Zde je nutno prostudovat
Pokyn MF D-324 z 18. 8. 2009, kde
oproti znČní zákona je uvedeno, že
2. a další refinancování neruší možnost odeþtu úrokĤ. Je zde rozpor
mezi Vyhláškou a zákonem, ale dle
právních výkladĤ platí znČní uvedené v Pokynu MF D-324.
d) ZmČny ze závislé þinnosti – Princip
zdanČní pĜíjmĤ ze superhrubé mzdy
zĤstává, zmČna je pouze v pĜípadČ
osvobození pĜíjmĤ ze závislé þinnosti a funkþních požitkĤ. ZmČna
se týká pouze pĜedstavitelĤ státní
moci a nČkterých státních orgánĤ
a soudcĤ.
e) ZmČna týkající se osvobození
vzdČlávání zamČstnancĤ (§ 6, odst.
9a Zákona o daních z pĜíjmĤ). Tato
zmČna byla pĜijata již v roce 2009,
ale platí se zpČtnou úþinností od 1.
1. 2009. V této zmČnČ jsou novČ
osvobozena nepenČžní plnČní ve
prospČch zamČstnancĤ vynaložená
zamČstnavatelem na úhradu výdajĤ
spojených s odborným rozvojem
zamČstnancĤ související s pĜedmČtem þinnosti zamČstnavatele, a to
bez ohledu na to, zda jde þi nejde
o výkon práce, nebo na rekvalifika-
5
INFO 1_10.indd 5
ci zamČstnancĤ podle zákona o zamČstnanosti. Novinkou je zejména
to, že nyní je osvobozeno i vzdČlávání, které zamČstnanci pĜinese
zvýšení kvalifikace. Ustanovením
§ 24 odst. 2j bod 3 Zákona o daních
z pĜíjmĤ se zamČstnavatelé vracejí k povinnostem, které platily do
konce roku 2007.
f) ZmČny pro podnikatele, podnikající
jako fyzické osoby – zde se od roku
2010 opČt mČní výše procentních
výdajĤ, které lze uplatnit jako daĖový náklad místo skuteþných nákladĤ. Novelou zákona þ. 362/2009
Sb., dochází v nČkterých pĜípadech
od roku 2010 ke snížení výše odeþitatelných procentních výdajĤ.
2 Zákon o dani z nemovitostí
Novela zákona o dani z nemovitostí byla provedena zákonem þ.
362/2009 Sb. s úþinností od 1. 1.
2010. Novela pĜináší tyto zmČny:
a) Dochází ke zdvojnásobení nČkterých základních sazeb danČ z pozemkĤ a nČkterých základních sazeb danČ ze staveb. Poplatník nemá
povinnost podat daĖové pĜiznání,
ani sdČlit tuto zmČnu, pĜestože jeho
daĖová povinnost je jiná, než daĖová povinnost uvedená v pĤvodním
daĖovém pĜiznání, kterou poplatník
podal v nČkterém z pĜedcházejících
zdaĖovacích obdobích. DaĖ z nemovitostí na rok 2010 správce danČ
vymČĜí ve výši poslední známé daĖové povinnosti upravené o zmČnu,
která je uvedena v ustanovení par.
13a odst. 2 písm. a) Zákona o dani
z nemovitostí a výsledek vymČĜení
sdČlí poplatníkovi platebním výmČrem. Pro poplatníky, kteĜí platí daĖ
z nemovitostí ve dvou splátkách
(pĜi daĖové povinnosti vČtší než
5 000 Kþ) se termíny splátek nemČní.
3. Zákon o dani silniþní
Pro výpoþet této danČ za zdaĖovací
období 2009 platí zákon þ. 246/2008
Sb., který novelizoval zákon þ. 16/1993
Sb. Ze znČní tohoto zákona vyplývalo,
že od roku 2008 se zmČnil zpĤsob snížení sazby danČ. Do konce roku 2007
se snížila sazba danČ na základČ splnČní emisních limitĤ EURO 2 a vyšších.
Od roku 2008 platí pro výpoþet výše
danČ datum první registrace vozidla.
Od roku 2009 došlo ve vymezení danČ
ke zmČnČ, která se týká zvýšení limitu
nejvyšší povolené hmotnosti u vozidel,
která jsou pĜedmČtem danČ silniþní
pouze na základČ registrace v ýR. Pro
úplné pochopení této problematiky je
nutno prostudovat ustanovení § 2 odst.
1 zákona o silniþní dani. Od roku 2008
je v platnosti ustanovení par. 6 odst. 6
zákona, kde je popsán nárok na snížení sazby danČ. Snížení sazby danČ
v závislosti na datum první registrace
se týká všech vozidel, která nejsou od
danČ osvobozena tj. vþetnČ osobních
automobilĤ. Datum první registrace je
datum, kdy bylo vozidlo poprvé zapsáno do registru silniþních vozidel. Za
datum první registrace nelze považovat rok výroby vozidla. ZmČna je také
u vozidel, která jsou registrovaná do
31. 12. 1989. U tČchto vozidel dochází od roku 2009 ke zvýšení sazby danČ
o 25 %.
Termín pro podání daĖového pĜiznání je stejný a to 31. 1. 2010. FormuláĜe
je možné získat prostĜednictvím webových stránek www.mfcr.cz.
4. Zákon o dani z pĜidané hodnoty.
Od 1. ledna 2010 dochází ke zmČnČ
zákona þ. 235/2004 Sb., o dani z pĜidané hodnoty, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a to konkrétnČ ke zmČnČ výše snížené a základní sazby DPH.
ZmČny sazby DPH byly vyhlášeny
zákonem þ. 362/2009 Sb. Nové sazby
danČ DPH jsou z 9 % na 10 % a z 19 %
na 20 %. Jedná se o zvýšení sazby danČ
v dĤsledku krizové situace v našem
hospodáĜství a i když jde o opatĜení
mimoĜádné a dle tvrzení politikĤ i krátkodobé, lze pĜedpokládat, že se tyto
hodnoty hned tak nesníží.
Zákon o DPH byl novelizován zákonem þ. 302/2008 Sb. a dle této novelizace budou plátci danČ v rámci daĖového pĜiznání za prosinec 2009 nebo
za IV. þtvrtletí 2009 poprvé využívat
ustanovení § 78 a § 79 zákona o DPH.
ZmČna se týká pravidel pro provádČní
úpravy odpoþtu danČ a vyrovnání odpoþtu danČ u technického zhodnocení
majetku.
Je nutno i upozornit na fakt, že v souþasné dobČ je v Senátu ýR schvalována
novela zákona o DPH, která má platit
pro rok 2010. SamozĜejmČ, pokud ji
schválí a podepíše prezident republiky. Jedná se o rozsáhlou novelu, která
výraznČ ovlivní a mČní dosud platné
znČní.
5. ZmČny v ZákonČ o nemocenském
pojištČní
Zvýší se maximální vymČĜovací základ pro pojistné v roce 2010 z dnešního 48násobku prĤmČrné mzdy na 72násobek, tj. na 1 707 048 Kþ.
Zruší se slevy na pojistném, které je
možné uplatĖovat od srpna 2009.
Sníží se pĜídavek na dítČ.
Zavede se jednotná procentní sazba
pro výpoþet denní výše nemocenského na 60 %, a tím se zruší zvýhodnČní
dlouhodobých pracovních neschopností (karantén).
Sazba pojistného na sociální zabezpeþení a pĜíspČvku na státní politiku zamČstnanosti placeného zamČstnavateli
v roce 2010 zĤstává stejná jako v roce
2009.
ZamČstnavatelé si pĤvodnČ mČli od
roku 2010 odeþítat od pojistného na
sociální zabezpeþení a pĜíspČvku na
státní politiku zamČstnanosti polovinu
náhrady mzdy za dobu doþasné pracovní neschopnosti (karantény) jen za
zamČstnance se zdravotním postižením.
V roce 2010 si však zamČstnavatelé budou, tak jako v roce 2009, odeþítat od
pojistného polovinu náhrady mzdy za
dobu doþasné pracovní neschopnosti
(karantény) za všechny zamČstnance,
protože nedochází ke snížení sazby pojistného.
6. ZmČny v ZákonČ o zdravotním pojištČní od 1. 1. 2010
Minimální
vymČĜovací
základ
OSVý þiní dvanáctinásobek 50 % prĤmČrné mČsíþní mzdy v národním hospodáĜství. Pro rok 2010 þiní prĤmČrná
mČsíþní mzda 23 709 Kþ. Minimální
mČsíþní vymČĜovací základ pro mČsíce
roku 2010 þiní 11 854,50 Kþ. Z toho minimální mČsíþní záloha na pojistné þiní
1 601 Kþ.
Maximální vymČĜovací základ
OSVý þiní 72násobek prĤmČrné mzdy.
ZmČna se týká pĜedevším definice
dne platby pojistného.
7. ZmČny v ZákonČ o dĤchodovém
pojištČní
Od 1. 1. 2010 se mČní dĤchodový
vČk, potĜebná doba pojištČní a koncepce invalidity. MČní se tedy základní
podmínky nároku na dávky i parametry
pro výpoþet jejich výše.
8. ZmČny v cestovních náhradách,
které jsou poskytovány zamČstnancĤm
Vyhláška MPSV þ. 462/2009 Sb. stanovující sazbu základní náhrady za používání silniþních motorových vozidel,
stravné a prĤmČrnou cenu pohonných
hmot v roce 2010.
9. ZmČna finanþních limitĤ u veĜejných zakázek
S úþinností od 1. ledna 2010 dochází
k úpravČ finanþních limitĤ u veĜejných
zakázek a koncesních smluv.
10. Zákon o volném pohybu služeb
Zákon o volném pohybu služeb,
který nabyl úþinnosti dne 28. 12. 2009
zjednodušuje poskytování služeb na
vnitĜním trhu Evropské unie.
11. Sazby mýtného a dálniþní známky
Od 1. ledna 2010 dochází ke zmČnám zpoplatnČní jízdy na dálnicích,
rychlostních silnicích a vybraných silnicích I. tĜídy.
Na závČr je nutno upozornit, že od 1.
1. 2010 platí nový trestní zákoník, který
byl vyhlášen ve Sbírce zákonĤ pod þ.
40/2009 Sb.
Informátor 1/2010
9.2.2010 11:39:30
HISTORIE ýISTÍRENSKÝCH ROZPOUŠTċDEL (4)
Chlorovaná rozpouštČdla
Pro zavedení chlorovaných rozpouštČdel do praxe hovoĜil
jen jeden jediný dĤvod: všechna jsou nehoĜlavá! Bereme-li do
úvahy všechny ty požáry benzenových a benzinových þistíren
minulosti, je to dĤvod dostateþný. Stálé nebezpeþí požárĤ znepokojovalo desítky let majitele þistíren, kteĜí byli ochotni vyzkoušet bez váhání jakékoliv nehoĜlavé rozpouštČdlo. Chlorované deriváty uhlovodíkĤ se v chemii objevily na pĜelomu 19.
a 20. století jako produkt mohutnČjící prĤmyslové chemie. Šlo
vesmČs o bezbarevné kapaliny, podstatnČ tČžší vody, s výrazným
zápachem, nemísitelné s vodou, výteþnČ rozpouštČjící nepolární
látky (tuky, oleje, pryskyĜice) a pĜitom nehoĜlavé. Na poþátku
výroby byly ale také drahé. Jako první byl v þistírenské praxi
zkoušen chlorid uhliþitý (1895, tetrachlormetan). Dostal rovnČž
i název benzinoform a urþitČ ho také zkoušela firma Špindler
v BerlínČ. Z její zprávy o zkouškách vyplývá, že technicky šlo
o úspČch, ale z hlediska hospodárnosti benzinoform nelze použít. A to i proto, že by se musely vymČnit þisticí stroje. Raritou
byl nápad þistit smČsí 60 % tetrachlormetanu a 40 % benzinu
kvĤli potlaþení hoĜlavosti. Taková smČs by fungovala jen do
první destilace a poté by se v dĤsledku rozdílných bodĤ varu
složení mČnilo s každou destilací. Bod varu tetrachlormetanu Originální þistící stroj Wacker z roku 1943 byl kdysi instalován v þistírnČ
je totiž 77 ° C, tehdejší benzin destiloval pĜi teplotách 100 °C Chrištof ve VyškovČ. Jde o typického pĜedstavitele tehdejších neforemných
a výše. Nápad byl tedy nepoužitelný.
þistících strojĤ þtyĜicátých let. Stroje Wacker se vyrábČly v MnichovČ
SchĤdným chlorovaným rozpouštČdlem se ukázal až trichoretylen,
zkrácenČ TRI. O vstup TRI na trh
se zasloužila firma Wacker Chemie,
která v roce 1903 získala nČmecké
Ĝíšské patenty na výrobu chlorovaných rozpouštČdel. První produkþní závod byl postaven v bosenské
poboþce Jajce (Elektrobosna), poté
se výroba zvyšovala v dalších evropských závodech. Do produkce
se dostal i tetrachloretylen (perchloretylen, PER) a 1,1,1-trichloretan.
První surovinou byl z karbidu vyrobený acetylen a chlor. Všechna tato
chlorovaná rozpouštČdla výteþnČ
rozpouští oleje, tuky, pryskyĜice,
vody, dehet atp. a tato rozpouštČcí schopnost je vskutku jedineþná.
PĜednosti chlorovaných rozpouštČdel lze definovat takto:
l NehoĜlavost a nevýbušnost
l Lehké zpČtzískávání destilací
l Bezproblémové odlouþení od
vody
l Šetrnost vĤþi textilii a jejich vybarvení (to platí ale omezenČ)
Nelze zamlþet i jejich nevýhody:
l Hygienická závadnost hraniþící
s podezĜením na kancerogenitu
l Škodlivost vĤþi životnímu prostĜedí.
TĜeba podotknout, že tato rozpouštČdla podléhají rozkladu (tep-
Informátor 1/2010
INFO 1_10.indd 6
lem, svČtlem, vzduchem, vlhkostí),
a proto jsou dodavateli stabilizovány. Z þistírenského hlediska má
TRI vČtší rozpouštČcí schopnost než
PER, silnČji ale atakuje vybarvení a
je o nČco toxiþtČjší. V zaþátcích výroby byl TRI levnČjší.
Do þistírenské praxe pronikl dĜíve TRI a to nČkdy kolem roku 1930.
Rychle se stal tvrdým konkurentem
benzinu. V ýSR byl první þisticí
stroj na TRI vyroben pražskou firmou Karellstern a v 30. letech minulého století a instalován v þistírnČ
Moudrý Praha. Stroj byl 2komorový
na náplĖ 20 kg a moderní, protože
také odstĜećoval a na konci cyklu i
sušil. PozdČji TRI stroje zaþala vyrábČt i další pražská firma Herþík.
Ve dvojím provedení: jako menší
15 kg stroj s þelným plnČním a vČtší
30 kg s boþným plnČním. V EvropČ
byl velkým a respektovaným výrobcem Wacker, který tak dodával
nejen rozpouštČdlo, ale i þistírenské
stroje. Zajímavá firma – se strojírenstvím nemČla žádné zkušenosti a
angažovala se v prĤmyslové chemii,
pĜesto se pustila do stavby strojĤ.
Její þisticí stroje byly velmi dokonalé a až do éry skĜíĖových strojĤ
Böwe byly na trhu synonymem
kvality. Kombinace rozpouštČdlo +
stroj mČla ovšem svoje ekonomické
kouzlo! Éra TRI konþí v EvropČ ko-
Vlastnosti
Vzorec
Chemický název
Molekulová hmotnost
Barva
Bod varu °C (1013 mbar)
Hustota g/cm3
Azeotrop s vodou
- bod varu °C
- obsah vody obj. %
Výparné teplo kcal/kg (1013 mbar)
Tlak par pĜi 20 °C bar
Hustota par za varu kg/m3
Povrchové napČtí mN/m ve vzduchu pĜi 25 °C
Zaþátek rozkladu pĜi °C
Hodnota Kauri-butanolová
Hodnota MAK ppm (2007)
lem roku 1970, když TRI je vytlaþen
šetrnČjším a ménČ toxickým PER.
Na Slovensku ještČ v roce 1978 pracovaly dva stroje Trimor na þistČní
uniforem v TRI. O sobČstaþnost ve
strojním vybavení vČtších þistíren se
v ýSR starala firma Moravan n. p.
Otrokovice, která zaþala s výrobou
25 kg þisticích strojĤ podle vzoru
Böwe v roce 1954. Následovaly další zdokonalené série, kterém konþily
Trimorem 25-4 na slušné technické
úrovni. Produkce pokraþovala až do
zániku výroby koncem 90. let minulého století. Moravan také vyrábČl
absorbéry AM-200 pro þisticí stroje.
Všechna zaĜízení pracovala nejdĜíve
s TRI a pozdČji s PER. V þeskoslo-
TRI
PER
C2HCl3
Trichloretylen
131,4
þirý bezbarevný
86,7
1,465
C2Cl4
Tetrachloretylen
165,9
þirý bezbarevný
121,0
1,623
73,6
90,6
57,3
76,9
4,45
32
120
128
87,1
76,5
50,1
18,9
5,13
32,3
150
90
50
6
9.2.2010 11:39:31
venském þistírenství hrál Moravan
desítky let velmi dĤležitou úlohu.
PER se dostával ve vČtší míĜe do
praxe po roce 1960 a mnoho let se
používal soubČžnČ s TRI. PĜi zámČnČ tČchto rozpouštČdel nepotĜebovaly stroje žádnou úpravu. Rozdíly
mezi obČma rozpouštČdly ukazuje
tabulka na pĜedchozí stranČ.
NejvČtším problémem PER (samozĜejmČ i TRI) je jeho karcinogenní potenciál a škodlivost pro
životní prostĜedí. U lidí nebyla
karcenogenita nikdy prokázána,
navzdory tomu je však PER Ĝazen
mezi látky s možným rakovinotvorným úþinkem. To je také dĤvodem
opakujících se kampaní proti jeho
používání, které jsou nejsilnČjší
v USA. Tlak proti vzniká proto, že
PER jako chlorovaná organická látka se v pĜírodČ nevyskytuje anebo
jen zcela výjimeþnČ a je produktem
umČlým, vyrobeným chemickým
prĤmyslem. Proti takovým látkám
schází v pĜírodním prostĜedí eliminaþní rozkladné mechanismy. Navíc
je PER dobĜe rozpustný v tucích a
hromadí se proto v tČlech živoþichĤ
a lidí, což toxicitu zvyšuje.Tento pohled na PER také znamená, že kromČ hodnoty MAK se u nČho pĜedepisuje i hodnota BAT (=biologická
snášenlivost). Ta je 1,0 mg PER na
1 litr krve a 9,5 ml na 1 m3 alveolárního vzduchu, tedy vzduchu, který
se pĜi vdechu dostane do plicních
komĤrek.
PER, který unikl do vzduchu se
v atmosféĜe odbourává fotochemicky. Rychlost odbourání závisí na
mnoha faktorech (koncentrace, teplota, intenzita záĜení) a poloþas rozkladu se udává na 1-6 mČsícĤ. Pokud
se dostane ve vČtší míĜe do vodního
toku, nádrže, pĜehrady vytvoĜí na
dnČ dlouho pĜetrvávajícím ložisko.
V hluboké, stojaté a neprovzdušnČné
vodČ je poloþas rozpadu dlouhý, až 6
let. Anaerobní bakterie se mohou na
pĜítomnost PER adaptovat a jejich
schopnost odbourávat PER výraznČ
roste. Mohou tak být využity k þistČní odpadních vod s obsahem PER.
S upĜesnČním analytických metod se
zjistilo, že stopová množství PER
jsou všudypĜítomná (Ĝeky, moĜe,
ovzduší velkých mČst) podobnČ jako
je to napĜ. s pesticidy.
PER to tedy nemá vĤbec jednoduché, ale navzdory všem výhradám
zĤstává klíþovým rozpouštČdlem,
které t. þ. nemá v þistírenství náhradu. CelosvČtovČ se v PER þistí
asi 85 % šatstva. PER ovšem také
potĜebuje pro šetrné þistČní odČvĤ
se symbolem „F“ alternativu a tou
je dnes KWL nebo mokré þistČní.
Výhodou PER je i nejvČtší výbČr
þisticích strojĤ a jejich nejnižší cena
na svČtovém trhu.
-izk-
Rozdíl mezi designem souþasných strojĤ na PER pro prĤmyslové þistírny (vlevo) a rychloþistírny (vpravo).
Zajímavosti Ɣ Zajímavosti
l Výstava Clean 09 v New Orleans
v þervnu 2009 je vedena mottem: dívej se, uþ se a poslouchej. Znamená
to, dívej se na nové technologie a
exponáty, uþ se pĜi jejich živých demonstracích a naslouchej expertĤm
z oboru na výchovných semináĜích.
l Expanze do ýR pokraþuje. Rakouská firma Salesianer Miettex pĜevzala krþskou nemocniþní prádelnu
Chemung. Prádelna prala 16 tun
nemocniþního a hotelového prádla
ve dvou smČnách s 50 zamČstnanci. Miettex má vysoký, 29% podíl
na slovenském trhu a ve Slovinsku
dokonce 50%. PĤsobí také v Polsku
a Maćarsku. Jde o rakouskou rodinnou spoleþnost založenou v roce
7
INFO 1_10.indd 7
1916 a v domovinČ pere v 9 prádelnách. Celkem má 1700 zamČstnancĤ, dennČ pere 270 tun prádla a
z toho 85 % v textilním servisu.
l Anglosasy trápí již stovky let
otázka zda whisky s vodou nebo
bez? Moderní chemie dnes odpovídá takto: každá whisky obsahuje
stovky nejrĤznČjších chemických
slouþenin všeho druhu a je to snad
nejkomplikovanČjší destilát na svČtČ. PĜidá-li se voda, mohou se projevit nČkterá nová aromata, ale jiné
zase voda zamaskuje. NepĜidá-li se,
nic nezamaskujete, ale také nic nového neobjevíte. Takže, jak je libo,
pánové!
Ing. Jan Chrištof,
prezident naší Asociace,
oslaví za několik dnů
významné životní jubileum
60 let.
Rádi bychom jménem všech členů
Asociace prádelen a čistíren
poděkovali svému představiteli
za jeho práci pro Asociaci i celý obor
prádelenství a čistírenství, a popřáli mu do dalších let mnoho úspěšných dnů,
spokojenosti v pracovním i osobním životě
a pevného zdraví.
Informátor 1/2010
9.2.2010 11:39:31
ZMċNY V LEGISLATIVċ OCHRANY OVZDUŠÍ
A OHLAŠOVÁNÍ ÚDAJģ O EMISÍCH
Ing. Pavel Machálek, ýeský hydrometeorologický ústav, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 12
OddČlení emisí a zdrojĤ, tel.: 244 032 429, fax: 244 032 468, e-mail: [email protected]
Úvod
ýeský hydrometeorologický ústav je institucí povČĜenou MŽP zajišĢováním stČžejních þinností na úseku
ochrany þistoty ovzduší. Hlavním úkolem je získávání
objektivních a všestranných informací o dosavadním vývoji a souþasném stavu zneþištČní ovzduší a jeho prognóze, jako dĤležitých podkladĤ pro navrhování, realizaci,
kontrolu a hodnocení efektivnosti koncepþních i krátkodobých opatĜení k ochranČ ovzduší. Mezi hlavní þinnosti
úseku patĜí zejména:
- monitoring zneþištČní ovzduší
a kvality srážek na území ýR,
- informaþní systém kvality
ovzduší,
- bilance a inventarizace emisí ze
zdrojĤ zneþišĢování ovzduší,
- modelování zneþištČní ovzduší,
- smogové a varovné systémy,
- letová mČĜení zneþištČní ovzduší,
- imisní limity, metody mČĜení
imisí, kalibraþní laboratoĜ imisí,
- znalecká þinnost v oboru þistota
ovzduší,
- úþast na Ĝešení mezinárodních
projektĤ monitorování a ochrany ovzduší.
Pro provozovatele zdrojĤ zneþišĢování ovzduší jsou na internetových stránkách poskytovány
informace, zahrnující zejména
nabídku formuláĜĤ potĜebných
k ohlášení agendy poplatkĤ, souhrnné provozní evidence a údajĤ
o použití organických rozpouštČdel. Ke správnému a úplnému
vyplnČní formuláĜĤ je rovnČž ke
stažení Návod k vyplĖování a pro
ohlašování v elektronické podobČ a Manuál k nové aplikaci pro
ohlášení kompletní agendy ovzduší v elektronické podobČ.
ZmČny legislativy pro ohlašování údajĤ o emisích
Situace provozovatelĤ, kteĜí se
musí témČĜ každý rok orientovat
v nových ohlašovacích formuláĜích, používaných elektronických
nástrojích, nebo dokonce v nové
legislativČ, není zcela jistČ jednoduchá. PĜitom na kvalitČ vyplnČní
údajĤ souhrnné provozní evidence
je pĜímo závislá i kvalita zpraco-
vávaných inventur emisí a rychlost jejího zpracování. Také proto
pracovníci oddČlení emisí a zdrojĤ
ýHMÚ poskytují provozovatelĤm
potĜebné informace nejen na webových stránkách, ale informují
je také formou þlánkĤ, sborníkĤ
i prezentací na semináĜích o všech
dĤležitých zmČnách. Tou nejpodstatnČjší zmČnou je pro všechny
provozovatele novela vyhlášky
356/2002 Sb., která byla dlouhou dobu stČžejním pĜedpisem
pro ohlašování souhrnné provozní evidence. V þervenci t.r. totiž
vstoupila v úþinnost zcela nová
vyhláška, která vyšla ve Sbírce
zákonĤ pod þ. 205/2009 Sb.
Vyhláška 205/2009 Sb. o zjišĢování emisí ze stacionárních zdrojĤ
a o provedení nČkterých dalších
ustanovení zákona o ochranČ
ovzduší
Vyhláška mj. upravuje povinnosti týkající se souhrnné provozní evidence (SPE), stanovuje
náležitosti zjišĢování emisí a další
povinnosti provozovatelĤ zdrojĤ
zneþišĢování ovzduší.
Vedle Sbírky zákonĤ lze text
vyhlášky nalézt rovnČž na webu
MŽP v sekci legislativa ve formČ
Organizace/provozovna
úniky do ovzduší (kg/rok) úniky do vody (kg/rok) úniky do pĤdy (kg/rok)
CHRIŠTOF, spol. s r. o.
Prádelna þistírna (historie)
Tetrachlorethylen (PER)
0
0
0
Prádelny a þistírny Náchod a. s.
Chemická þistírna Náchod (historie)
PRAKOM Brno, a. s.
Prakom Brno, a. s. (historie)
Celkový dusík
0
0
0
Celkový fosfor
0
0
0
Chloridy (jako celkové CI)
0
0
0
Oxid uhelnatý (CO)
101 (M)
0
0
Oxid dusíku (NOx/NO2)
1650 (M)
0
0
Oxidy síry (SOx/SO2)
9,35 (C)
0
0
Polétavý prach (PM10)
19,5 (C)
0
0
RENATEX CZ a. s.
Chemická þistírna (historie)
6060 (C)
0
0
TRITON spol. s r. o.
Triton spol. s r. o. prádelna a þistírna (historie)
Oxid uhelnatý (CO)
1800 (M)
0
0
Oxid dusíku (NOx/NO2)
9190 (M)
0
0
Oxidy síry (SOx/SO2)
49200 (M)
0
0
Polétavý prach (PM10)
2810 (M)
0
0
3530 (C)
0
0
Informátor 1/2010
INFO 1_10.indd 8
souboru MS Word - viz http://
www.mzp.cz/cz/legislativa_metodicke_pokyny_ovzdusi.
NejpodstatnČjší þástí nové vyhlášky, vztahující se k ohlašování
SPE, je § 18 a pĜíloha þ. 7. Zcela
novČ tato pĜíloha vymezuje v bodech 1 – 5 SEZNAM ÚDAJģ
SOUHRNNÉ PROVOZNÍ EVIDENCE ZDROJģ ZNEýIŠġOVÁNÍ OVZDUŠÍ. Znamená to
tedy, že rozsah ohlašovaných údajĤ, který byl doposud dán pouze
VZOREM PRO VYPLNċNÍ poskytnutým inspekcí (jehož právní
váha v pĜípadech neúplného nebo
nesprávného vyplnČní byla patrnČ
velmi „slabá“), je nahrazen zcela
konkrétním výþtem údajĤ, každoroþnČ povinnČ ohlašovaných.
K uvedené „legislativní“ zmČnČ
lze dodat, že údaje v prakticky
shodném rozsahu byly požadovány vzorem pro údaje za rok 2008,
takže se pro provozovatele nejedná
o zcela nový obsah SPE. Uvedení
rozsahu SPE ve vyhlášce se její
ohlášení stává zcela jistČ závaznČjší a podle novely zákona z února
2008 muže být nesprávné vyplnČní
SPE postihnuto i sankcí až do výše
1 mil. Kþ - viz § 40, odst. 14) zákona o ovzduší þ. 86/2002 Sb.:
Pokutu ve výši do 1 000 000 Kþ
pĜenosy v odp. vodách (kg/rok) pĜenosy v odpadech (kg/rok)
0
1420 (C) (D)
2260 (C)
1920 (C)
5100 (C)
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1530 (C) (D)
8
9.2.2010 11:39:35
uloží inspekce provozovateli zvláštČ velkého, velkého nebo stĜedního zdroje, který v rozporu s § 11
odst. 1 písm. e) nevede provozní
evidenci nebo nepĜedá souhrnnou provozní evidenci pĜíslušným
orgánĤm ochrany ovzduší, anebo
v souhrnné provozní evidenci uvede nesprávné údaje.
Jednotlivé body pĜílohy þ. 7 pokrývají podrobnČ strukturu údajĤ
pro rĤzné typy zdrojĤ. Pod každou
tabulkou vymezující rozsah údajĤ
jsou uvedeny vysvČtlivky a návod
pro vyplnČní jednotlivých sloupcĤ. V textu je rovnČž odkazováno na závazné þíselníky potĜebné
k vyplnČní, jejichž znČní již vyšlo
ve VČstníku MŽP v Ĝíjnu t.r.
Identifikaþní údaje provozovatele a provozovny vþ. kontaktĤ na
zpracovatele jsou tradiþnČ uvedeny v prvním listu formuláĜe, který
byl vytvoĜen pro možnost ohlášení
v elektronické a doþasnČ i v listinné podobČ. VyplnČním dalších
dvou listĤ, druhého pro spalovací
zaĜízení a tĜetího pro technologická zaĜízení, lze zároveĖ provést
Oznámení o poplatku za zdroje
zneþišĢování ovzduší podle požadavkĤ § 19 zákona o ochranČ
ovzduší þ. 86/2002 Sb. Strukturu údajĤ ohlašovanou do SPE je
vhodné pro spoleþné vyplnČní
Oznámení o poplatku pĜizpĤsobit,
zejména co do þlenČní spalovacích a technologických zdrojĤ (viz
Návod). Souþástí ohlašovaných
údajĤ SPE je novČ také „SpotĜeba VOC podle kategorií používaných tČkavých organických látek
dle § 3 odst. a), b) a c) vyhlášky
þ. 355/2002 Sb.“. I když se jedná
o doþasnou duplicitu s údaji Oznámení o použití rozpouštČdel podle
pĜílohy þ. 6 vyhlášky þ. 355/2002
Sb., je potĜeba údaje do SPE vyplnit v souladu s návodem a pĜedejít
tak možným sporĤm s inspekcí.
Další þásti SPE se týkají vyplĖování parametrĤ vypouštČných
škodlivin a údajĤ o mČĜeních. Na
rozdíl od všech pĜedchozích let je
povinností provozovatele uvést
podle požadavku bodu 5 pĜílohy þ.
7 výsledky jednorázových mČĜení,
provedených na všech zdrojích
v pĜedchozím roce, a to bez rozdílu kategorie (tedy už ne jenom
zvláštČ velké zdroje a spalovny
odpadĤ!!). Pokud jsou tedy emise
VOC u nČkterých þistíren odČvĤ
zjišĢovány také mČĜením, je potĜebné údaje o zjištČných koncentracích a vypoþtených mČrných
výrobních emisích uvést do SPE.
ObdobnČ jako tomu bylo pĜi
ohlašování za rok 2007 platí po-
9
INFO 1_10.indd 9
vinnost zpracovat a pĜedat pĜíslušnému orgánu ochrany ovzduší
(pro velké zdroje jsou jimi krajské
úĜady, resp. Magistrát hl. m. Prahy) Roþní hmotnostní bilanci rozpouštČdel podle požadavku pĜílohy
þ. 4 vyhlášky þ. 355/2002 ve znČní
vyhl. þ. 509/2005 Sb. A z dĤvodu
absence novely této vyhlášky je
povinností provozovatelĤ vypracovat a pĜíslušnému orgánu pĜedat
rovnČž Oznamovací list uživatele
organických rozpouštČdel podle
pĜílohy þ. 6 této vyhlášky, tj. údaje
duplicitní s údaji na listu þ. 3 SPE
podle vyhlášky 205/2009 Sb.
Zákon þ. 25/2008 Sb., o integrovaném registru zneþišĢování
životního prostĜedí a integrovaném systému plnČní ohlašovacích
povinností v oblasti životního
prostĜedí a o zmČnČ nČkterých
zákonĤ
Zatímco nová vyhláška stanovuje pro provozovatele závazný
obsah SPE, obecným pĜedpisem,
kterým se Ĝídí zpĤsob ohlašování
emisí do ovzduší, ale také další
ohlašovací povinnosti v ostatních
oblastech ŽP, stanovuje zákon þ.
25/2008 Sb. Ten zavádí centrální
ohlašovací systém elektronického
pĜedávání dat formou pĜesnČ stanoveného datového standardu, tzv.
Integrovaný systém plnČní ohlašovacích povinností v oblasti životního prostĜedí – ISPOP (viz § 4
zákona). Datový standard je pĜedstavován výstupem ve formČ souboru strukturovaného XML, vytvoĜeného buć pomocí aplikace
(bude ke stažení na webových
stránkách agendy ISPOP – www.
ispop.cz), nebo si jej provozovatel
mĤže vytvoĜit z vlastních datových podkladĤ s využitím šablony
XSD, zveĜejnČné ministerstvem
(viz § 7 zákona). V þásti první
zákona se zavádí tzv. Integrovaný
registr zneþišĢování (resp. se ustanovení o tomto registru pĜenáší
ze zákona 76/2002 Sb.), v dalších
þástech jsou potom pro jednotlivé
oblasti uvedeny povinnosti, související s ISPOP. V þásti þtvrté, § 15,
je uvedena povinnost týkající se
ohlašování v oblasti ovzduší, v §
16 jsou potom uvedena pĜechodná
ustanovení:
§ 15
V § 11 odst. 1 písm. e) se slova „a zpracovat souhrnnou evidenci z údajĤ provozní evidence
a pĜedávat ji pĜíslušným orgánĤm
ochrany ovzduší“ nahrazují slovy
„a zpracovat souhrnnou provozní
evidenci z údajĤ provozní evidence za kalendáĜní rok a pĜedávat
ji pĜíslušným orgánĤm ochrany
ovzduší prostĜednictvím integrovaného systému plnČní ohlašovacích povinností v oblasti životního
prostĜedí podle zákona o integrovaném registru zneþišĢování životního prostĜedí a integrovaném
systému plnČní ohlašovacích povinností v oblasti životního prostĜedí a o zmČnČ nČkterých zákonĤ
do 31. bĜezna následujícího kalendáĜního roku; uchovávat provozní
evidenci nejménČ po dobu 5 let“.
V § 19 odst. 10 se slova „do 15.
února“ nahrazují slovy „prostĜednictvím integrovaného systému
plnČní ohlašovacích povinností
v oblasti životního prostĜedí podle zákona o integrovaném registru
zneþišĢování životního prostĜedí
a integrovaném systému plnČní
ohlašovacích povinností v oblasti
životního prostĜedí a o zmČnČ nČkterých zákonĤ do 31. bĜezna“.
§ 16
PĜechodná ustanovení
1. Povinné subjekty plnící ohlašovací povinnosti podle § 11 odst.
1 písm. e) zákona þ. 86/2002 Sb.,
o ochranČ ovzduší …, které jsou
zároveĖ provozovateli povinnými
plnit ohlašovací povinnost podle
naĜízení Evropského parlamentu
a Rady (ES) þ. 166/2006 a podle
zákona o integrovaném registru
zneþišĢování životního prostĜedí
a integrovaném systému plnČní
ohlašovacích povinností…, ohlašují povinné údaje prostĜednictvím integrovaného systému plnČní
ohlašovacích povinností v oblasti
životního prostĜedí poprvé za rok
2009.
2. Povinné subjekty plnící ohlašovací povinnosti podle § 11 odst.
1 písm. e) zákona þ. 86/2002 Sb.,
o ochranČ ovzduší …, které nejsou
zapojeny do integrovaného systému plnČní ohlašovacích povinností v oblasti životního prostĜedí
podle bodu 1, ohlašují povinné
údaje prostĜednictvím integrovaného systému plnČní ohlašovacích povinností v oblasti životního
prostĜedí poprvé za rok 2010. PĜi
ohlašování povinných údajĤ za rok
2008 a 2009 se postupuje podle
dosavadních právních pĜedpisĤ.
ýasové rozložení plnČní ohlašovacích povinností je tedy rozfázováno s pĜihlédnutím k potĜebné
dobČ pĜípravy datových standardĤ
(DS). Již pro údaje r. 2008 byla
povinnost použít DS pro agendu
vlastního Integrovaného registru
zneþišĢování (IRZ). Za rok 2009
musí prostĜednictvím DS ohlásit agendu IRZ, ale také všechny
ostatní agendy ŽP ty subjekty, kte-
ré zjistí za rok 2009 skuteþnosti,
související s povinným ohlášením
do IRZ - tj. pĜekroþí stanovené
prahy pro:
a) úniky a pĜenosy zneþišĢujících látek podle pĜímo použitelného pĜedpisu Evropských spoleþenství2 ,
b) úniky zneþišĢujících látek pĜi
pĜekroþení jejich prahových hodnot1
c) pĜenosy zneþišĢujících látek,
pĜi pĜekroþení jejich prahových
hodnot, v odpadech mimo provozovnu, které vznikají pĜímo nebo
v pĜímé souvislosti s þinností provozovaných zaĜízení2
Termíny pro ohlašování jsou
tímto zákonem stanoveny pro oblast ovzduší i pro IRZ na 31. bĜezna následujícího roku. U ostatních
agend však platí zatím termíny,
uvedené ve složkových pĜedpisech.
VYHLÁŠKA þ. 279/2009 Sb.
o pĜedcházení emisím regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynĤ
ProvozovatelĤ þistíren odČvĤ
by se mohla týkat také nová ohlašovací agenda, související s § 32
zákona 86/2002 Sb., podle nČjž
osoba, která podle odst. (1) v kalendáĜním roce:
a) získá od osoby z jiného þlenského státu Evropské unie více než
100 kg fluorovaných skleníkových
plynĤ,
b) pĜedá osobČ do jiného þlenského státu Evropské unie více než
100 kg fluorovaných skleníkových
plynĤ,
c) zneškodní více než 100 kg
fluorovaných skleníkových plynĤ,
nebo
d) uvede poprvé na trh na území ýeské republiky, znovuzíská,
recykluje, regeneruje nebo zneškodní regulované látky, podá
nejpozdČji do 31. bĜezna následujícího kalendáĜního roku ministerstvu zprávu, ve které uvede názvy
a množství získaných, pĜedaných
nebo zneškodnČných fluorovaných
skleníkových plynĤ, s uvedením
þlenského státu, ze kterého byly
látky získány nebo do kterého byly
pĜedány, pĤvod látek, které byly
zneškodnČny, nebo názvy a množství regulovaných látek uvedených
na trh, znovuzískaných, recyklovaných, regenerovaných nebo zneškodnČných, s uvedením pĤvodu
látek, které byly zneškodnČny.
(2) Zprávu podle odstavce 1
a podle pĜímo použitelných pĜed(Pokraþování na str. 10)
Informátor 1/2010
9.2.2010 11:39:35
pisĤ Evropských spoleþenství3
podává osoba prostĜednictvím integrovaného systému plnČní ohlašovacích povinností v oblasti životního prostĜedí. Vzor formuláĜe
zprávy stanoví provádČcí právní
pĜedpis.
RovnČž tato agenda se podává
výhradnČ prostĜednictvím DS,
který lze nalézt na webu MŽP.
ProvádČcí pĜedpis, stanovující náležitosti formuláĜe, byl zveĜejnČn
v srpnu t.r. ve Sbírce zákonĤ pod
þ. 279/2009.
ZmČny v procesu ohlašování
údajĤ o emisích
Provozovatelé velkých a zvláštČ velkých zdrojĤ si již v posledních letech zvykli na možnost
zpracování a následného ohlášení údajĤ SPE, popĜ. i Oznámení o poplatku a údajĤ o použití
rozpouštČdel
prostĜednictvím
softwarové aplikace. Od relativnČ jednoduchého vyplĖování
aplikací SPPE, používané od r.
2000, bylo možné pĜejít k uživa-
telsky nepĜíliš pĜívČtivé aplikaci
IntForm. Její využití však nebylo ohledem na technické nároky
(instalace NET Framework, velikost stahované aplikace) reálnČ
dostupné pro všechny provozovatele. Proto bylo MŽP zadáno
prostĜednictvím zakázky malého
rozsahu zpracování nového typu
formuláĜe, postaveného na aplikaci ADOBE Reader. Vzhledem
k tomu, že rok 2010 je pro ohlašování údajĤ SPE pro þást provozoven stále ještČ rokem pĜechodným, je ohlašování rozdČleno do
dvou skupin. První skupiny provozoven zároveĖ ohlašujících
do IRZ se týká povinné použití
datového standardu. Pro toto lze
využít novou aplikaci ISPOP
a formuláĜ pro ohlášení údajĤ za
ovzduší (F_OVZ_SPOJ). FormuláĜ, jak je uvedeno výše, nabízí nejen možnost vyplnČní SPE,
ale také Oznámení o poplatku
a údaje zdrojĤ, používajících organická rozpouštČdla. PotĜebné
technické vybavení pro použití
formuláĜe je instalace bezplat-
nČ nabízeného ADOBE Reader
(verze 7.0.9 a vyšší) a operaþní
systém WIN 2000 a vyšší.
Jak ukazuje náhled na údaje ohlášené do IRZ za rok 2008,
i mezi provozovateli þistíren odČvĤ se v minulých letech bezesporu
vyskytovaly provozovny, kterých
se tyto povinnosti týkají, a budou
muset k ohlášení údajĤ za rok
2009 již povinnČ využít DS.
Podrobné informace o ohlašování budou zveĜejnČny na internetových stránkách www.ispop.
cz. Pokud bude provozovatel
disponovat elektronickým podpisem, bude moci ohlásit pĜímo
prostĜednictvím odeslaného emailu se soubory v pĜedepsaném
DS. V opaþném pĜípadČ bude
k zaslaným souborĤm bez elektronického podpisu vystaveno
OsvČdþení o hlášení, které bude
zapotĜebí podepsané statutárním zástupcem odeslat na MŽP
jako listinnou zásilku. V dalších
letech, kdy se bude uvedená povinnost vztahovat na všechny
provozovny (tj. do 31. 3. 2011),
se pĜedpokládá využití datových
schránek, CzechPoint a dalších
elektronických pĜístupĤ. Provozovatelé, kteĜí nebudou povinnČ
využívat ohlášení prostĜednictvím DS, využijí za rok 2009
hlášení v listinné podobČ. V pĜípravČ hlášení budou moci využít
vzory ve formátu MS Excel a MS
Word, používané pro ohlašování
za rok 2008. Veškeré informace
budou k dispozici na webových
stránkách ýHMÚ.
ZávČr
ýHMÚ i CENIA budou v ohlašovacím období leden – bĜezen
2010 nabízet provozovatelĤm rĤzné služby, mj. zasílání importních
souborĤ (pro ovzduší) a registraþních souborĤ (pro IRZ). Fungovat
bude rovnČž HelpLine jak formou
elektronické pošty, tak na telefonních linkách. MénČ zkušeným
provozovatelĤm lze také doporuþit úþast na semináĜích, které budou poĜádány poþátkem roku na
rĤzných místech v Praze i ve vČtšinČ krajských mČst.
1)
NaĜízení Evropského parlamentu a Rady (ES) þ. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zĜizuje evropský registr únikĤ a pĜenosĤ zneþišĢujících látek a kterým se mČní
smČrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES.
2)
NaĜízení vlády þ. 145/2008, kterým se stanoví seznam zneþišĢujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru zneþišĢování
životního prostĜedí
3)
NaĜízení Evropského parlamentu a Rady (ES) þ. 842/2006 ze dne 17. kvČtna 2006 o nČkterých fluorovaných skleníkových plynech
Prodej kompletní chemické rychloþistírny
seznam strojĤ a zaĜízení
Spoleþnost
Korál servis Liberec nabízí k odprodeji kompletní vybavení
rychloþistírny. Stroje a zaĜízení byly v provozu 4,5 roku. Jsou v bezvadném
funkþním stavu, prĤbČžnČ servisované. Prohlídka je možná kdykoliv. Cena
a zpĤsob splacení (financování) po dohodČ. Naši technici pomohou s instalací a uvedením do provozu. Na soubor strojĤ a zaĜízení poskytneme
3mČsíþní záruku.
Smutná zpráva
Zatím co venku mrzne a dČti se vesele prohánČjí na
snČhu, my máme pro vás smutnou zprávu. Ve vČku 76
let zemĜela po krátké nemoci dne 18. 12. 2009
paní EVA ŠINDELÁěOVÁ.
Byla manželkou pana Karla ŠindeláĜe, našeho dlouholetého þlena, který se zabývá servisem strojĤ pro
chemické þistírny. Paní ŠindeláĜová projevovala vždy
aktivní zájem o dČní v naší Asociaci a pravidelnČ se zúþastĖovala se svým manželem všech akcí, které jsme
poĜádali. Bude nám všem chybČt, ale bohužel nám nezbývá nic jiného, než se s touto ztrátou smíĜit.
ýest její památce.
Asociace prádelen a þistíren
Informátor 1/2010
INFO 1_10.indd 10
1. stroj SUPREMA PRO 850, kapacita 12 kg náplnČ, 2 nádrže, 2x ekologický filtr, spray matic, atd.
2. žehlící prkno s vyvíjeþem páry PONY SILVER s pĜisáváním a profukem, otoþným ramenem, parní žehliþkou s pojezdem a svČtelnou
rampou
3. žehlící prkno ALUX – WA-3 s pĜisátím a odfukem, otoþným ramenem
a žehliþkou
4. napaĜovací panna PONY, þasovaþ pára, þasovaþ vzduch, regulace
objemu vzduchu do vaku, pára napojení na vyvíjeþ z prkna Silver
5. detašovací stĤl PONY, s otoþným ramenem, pĜisátím do základní
desky a ramene, s odtahem detaš. prostĜedkĤ a vzduchovou detašovací pistolí, možnost napojení parní pistole
6. AEG LAVAMAT - W1260, vodní praþka, el. vyhĜívání 6 kg náplĖ, rĤzné
prací režimy, 0 -1200 ot., teploty, dochlazování, atd.
7. sušiþka PRIMUS DA9 EL, sušiþ mokrého odstĜedČného prádla z vodního praní, kapacita 9 kg, el. vyhĜívání
8. baliþka odČvĤ ORA 1/1540, nástČnná, 220 V
9. kompresor mobilní, pro stlaþený vzduch, tlak do systému do 6 bar,
regulace, manometr…
10. SHARP, dvoupásková pokladna, plnČ programovatelná, texty, data,
nadpisy …
DĤvodem prodeje kompletní þistírny je pĜevzetí jiných þistírenských provozĤ a soustĜedČní výroby do jednoho místa.
Pro bližší informace a dohodu o dalším postupu nás kontaktujte na níže
uvedeném telefonickém spojení.
Ruþíme a oþekáváme seriozní jednání
Korál servis Liberec, Ing. JiĜí Mareš, 731 610 490
10
9.2.2010 11:39:35
CO VŠECHNO DOKÁZALA ROMOVKA?
O firmČ Romo Fulnek a jejich výrobcích Informátor psal již nejednou. Nikdy a nikde ale nebyl shrnutý celkový
zcela mimoĜádný pĜínos tohoto podniku pro prádelenství. Tento dluh nyní splácím díky pomoci pracovníkĤ firmy
Meron a. s. pĜehledem historie výroby pro domácnosti i prádelny. Jen pro zopakování: Romo n. p. vznikl znárodnČním eletrodílny Karla Neniþky v roce 1948. Zabývala se montáží vesnických rozhlasĤ na Ostravsku (Romo = rozhlasové montáže), osvČtlení a hodin. O rok pozdČji byla dílna zaþlenČna do vznikajícího Komunálního podniku mČsta
Fulnek. Obrovským rozvojovým impulzem byla pozdČji výroba praþek a od roku 1966 byla Romovka generálním
dodavatelem prádelen pro celou ýSR. Podnik byl Ĝízen (stejnČ jako Kovo Bzenec a Kovo Cheb) civilnČprávním
úsekem MV ýSR v Praze. RĤst podniku byl bezprecedentním, když z dílny s cca 25 zamČstnanci vyrostl v 80. letech
podnik zamČstnávající 2600 pracovníkĤ. Rozvoj a výrobu lze rozþlenit do nČkolika etap.
Etapa nejstarších výrob
v letech 1948-1965
Tato nejstarší þást historie Romo
n. p. se ještČ nevztahuje k prádelenským výrobám a je pokraþováním
výrobního zamČĜení pĤvodní dílny.
Klíþovým sortimentem bylo elektroosvČtlení, instalace vesnického
rozhlasu, neonových reklam a také
svČtelných novin pro Fulnek, Brno,
Prahu a Stalingrad. Tyto práce
pĜedstavovaly ve výrobČ 305,634
mil. Kþ, což byl úctyhodný výkon.
Podnik vyrobil i 5823 kusĤ drátkovaþĤ na parkety, 4965 kusĤ regálĤ
na obuv a také provádČl galvanické
a žárové pokovování. V roce 1964
zaþala výroba podlahového stroje
PS 365, kterých se do roku 1980
vyrobilo 20 305 kusĤ. Mezitím se
vyrábČl i typ PS 220 Roto v poþtu
2475 kusĤ. Výrobní program se
pracnČ hledal, a tak v letech 1956
a dalších Romovka vyrábČla vaĜenky VA-56 (46 079 kusĤ), kuchyĖské stolky KS 01-03 (34 121
kusĤ), prĤtokové ohĜívaþe vody
P-43 (16 604 kusĤ), sprchové kouty, ruþní vrtaþky, sklíþidla, svČráky
(42 364) kusĤ i hrobkovaþe brambor (2145 kusĤ), kultivátory, vyorávaþe Ĝepy atd. V této nejstarší
etapČ mČla Romo i rozsáhlou externí výrobu a vyrobila napĜ. 34 787
tun odlitkĤ ze šedé litiny, v letech
1959-65 kovový nábytek za 56,288
milionu Kþs, samoobslužná zaĜízení za 36,801 milionu Kþs atp.
Sem tam se ve výrobním programu
vyskytly i docela exotické výrobky, napĜ. lejty na moþĤvku (1956
- 87 900 kusĤ), hnojné drážky do
kravínĤ (1956 - 401 kusĤ), krbová
kamna (1990 - 647 kusĤ), þistírny
OV Biovit (1978 - 81 133 kusĤ),
mycí rámy na auta (1973 - 7815
kusĤ) atp.
Etapa malých praþek pro
domácnost 1952-1987
Šlo o velmi pestrou paletu praþek, víĜících s pracím kĜížem,
pozdČji i s odstĜedivkou a ještČ
pozdČji i automatických od R-54
až po R-190 v témČĜ 80 variantách.
NapĜ. R 170 byla víĜivá praþka na
11
INFO 1_10.indd 11
1,5 kg náplĖ, praþky s odstĜedivkou byly znaþeny jako Kombi RC.
NČkteré byly pĜipravovány zvlášĢ
pro export a vyvezlo se jich nemálo, napĜ. RC 255 (to byla praþka
kombinována s odstĜedivkou) do
NDR 36 013 kusĤ a potom ještČ
dalších 128 298 kusĤ RC 275 v letech 1978-83, RC 290 byla oblíbena v Polsku a tam se jich v letech
1984-85 exportovalo 154 467 kusĤ
a 184 659 kusĤ a také do NDR
195 251 kusĤ, typu R-190.1 se do
Polska vyvezlo 92 517 kusĤ atd.
Jsou to ohromující þísla. V menším
množství byly praþky vyváženy
i do Belgie (1953 kusĤ), Jordánska (16 500 kusĤ), Tunisu (17 800
kusĤ), Francie (15 680 kusĤ), Libye (20 399 kusĤ) atd. Nejmenší
exportní zakázkou bylo 5 praþek R
190,1 v roce 1988 pro Kypr. Celkem se všech typĤ tČchto malých
praþek vyrobilo na 2,7 mil. kusĤ,
což je výkon obdivuhodný. Praþky to byly kvalitní s velkou výdrží a ještČ v roce 2009 na internetu
jakýsi Milan Kalužík chválí praþku
RAC 400, která jim doma sloužila
nepĜetržitČ od roku 1974. Byla to
pĜedevším zásluha Romovky, že
se domácí praþka stala nedílným
inventáĜem vČtšiny domácností
a v roce 1968 se odhadovalo, že ve
velkých mČstech byla již zastoupena v 80 % domácností.
Praþky potĜebovaly motory
a každá kombi praþka s odstĜedivkou dokonce dva. Romo proto vybudovalo nejvČtší závod na výrobu
malých elektromotorĤ v ýSR, a to
v OstravČ. S výrobou se zaþalo
v roce 1968 a výroba skonþila až
v roce 1995. Motory se vyrábČly
v 17 variantách a celkem se vyrobilo neuvČĜitelných 7 140 844 kusĤ.
Romo si vyrábČlo napĜ. i þerpadla
(238 509 kusĤ) nebo ventily. K prvním praþkám se daly dokoupit i odstĜedivky. Výroba zaþala v roce
1957 a byla ukonþena v roce 1988.
To již trh ovládaly automatické
praþky. Nejstarším typem odstĜedivky byla z roku 1957 YP 151,
následovalo dalších 11 typĤ až do
ukonþení výroby typem C 42.7.
Celkem se odstĜedivek vyrobilo
1 565 204 kusĤ, pĜedevším pro tuzemský trh. NejvČtším cizím odbČratelem bylo Polsko (64 722 kusĤ)
a Maćarsko (41 102 kusĤ).
V této etapČ se také již vyrábí
velmi žádaný výrobek pro vČtší
prádelny a to souprava kabinetového žehliþe KŽS. Skládala se z manžetníku (01), rukávníku (02), tČlové
þásti (03) a skladaþe (04). Výroba
zaþala v roce 1963 a do ukonþení
výroby v roce 1971 bylo vyrobeno
asi 700 kusĤ souprav. U celé soupravy pĜi obsluze 3 lidmi se udával
výkon až 400 košil a 260 plášĢĤ za
smČnu. Výroba byla zastavena na
základČ dohod v rámci RVHP ve
prospČch Polska a Maćarska. Ty
ale výrobu nikdy nezvládly a kabinetové žehliþe desítky let v našich
prádelnách scházely a veškeré tvarové žehlení záviselo jen na lisech,
které se v našich prádelnách rozšíĜily v míĜe nevídané. Soupravy
KŽS se vyrábČly v Jakubþovicích.
Ten Romo pĜebralo v roce 1954
a mČl kolem 60 zamČstnancĤ. Po
zastavení výroby KŽS vyrábČl rĤzné díly pro praþky, ale také tĜeba
myþky aut.
Etapa automatických
praþek pro domácnost
1958-1985
Prvním vyrábČným modelem
v roce 1958 byla praþka R 57. Výroba se rozbíhala jen zvolna, protože trh byl ještČ ovládán technicky jednoduššími pĜedcházejícími
praþkami a do roku 1964 se jich
vyrobilo jen 6664 kusĤ. Po té následovaly další modelové Ĝady R
200-RAC 202-RAC 400-RAC-600
a PAC 4, resp. 4.5. Romo AC 600
byla napĜ. plnoautomatická praþka
na 4 kg náplĖ s 11 programy a pĜíkonem 2250 W. Celkem bylo všech
tČchto automatických praþek vyrobeno a dodáno pĜevážnČ pro náš
trh 317 421 kusĤ. Z tohoto poþtu se
do NDR vyvezlo 20 102 kusĤ a do
SSSR 5735 kusĤ. TČmto praþkám
již na trhu konkurovaly praþky
Tatramat ze Spišských MatejovcĤ
u Popradu, které se prosazovaly ze-
jména na Slovensku. Výroba byla
ukonþena v roce 1988 typem PAC
4.52 a malou sérií jen 246 kusĤ.
Etapa prĤmyslových
praþek pro prádelny
1967-1989
Tato etapa je z našeho pohledu
nejdĤležitČjší, nomenklaturnČ šlo
o obor 539. Zahrnuje výrobu jednak jednoduchých bubnových praþek bez odstĜedČní a pozdČji i výrobu washextraktorĤ, tedy praþek
s odstĜedČním typu PAC. Výroba
základních bubnových praþek byla
v roce 1966 pĜebrána z Kovosmaltu Trnava. PamČtníci tvrdí, že nešlo
o pĤvodní konstrukci, ale vzorem
byla ještČ pĜedváleþná praþka jednoho pražského výrobce, která se
vyrábČla i v þase války. Nejmenší
praþky o náplni 8 kg prádla PR 8
byly urþeny pro blokové prádelny
a mohly mít jakékoliv vytápČní
a celkem jich bylo za dvacet let do
roku 1987 vyrobeno 99 678 kusĤ.
Na tyto nejmenší praþky navazovaly populární 30 kg praþky v rĤzném provedení (PR 31, PP 31, PP
30). Oznaþení PR znamenalo ruþní
ovládání, PP poloautomatické a PA
automatické programátorem. TČchto nezmarĤ, které vydržely v prádelnách i 30 a více let, bylo v letech
1967-1987 vyrobeno celkem 3624
kusĤ. Z toho se v letech 1982-86 vyvezla i malé série 95 kusĤ na Kubu.
Protože prádelny potĜebovaly ještČ vČtší praþky s vyšší jmenovitou
náplní, pĜipravila výroba 60 kg
a 100 kg praþky (P 900/1400, PP
60, P 900/2000, PP 100, PA 100).
U praþek znaþených 900/1400
a 900/2000 se þíselné údaje týkaly
prĤmČru a délky bubnu, U znamenalo pĜímý ohĜev uhlím, P ohĜev
pĜímou parou a existoval i ohĜev
parním hadem. Výroba zaþala ve
stejné dobČ jako u praþek menších a byla ukonþena menší sérií P
900/2000 v roce 1986. TČchto velkých praþek bylo celkem vyrobeno
5231 kusĤ a do SSSR bylo z toho
exportováno 3920 kusĤ. Oborový
podnik Meos Romo
(Pokraþování na str. 13)
Informátor 1/2010
9.2.2010 11:39:35
Z katalogu n. p. Romo
(Zleva a shora dolĤ, PAC 181, PAC 8 automatická praþka, PR 8-1S s ohĜevem svítiplynem, PR 8-1E s elektrickým ohĜevem 9 kW,
PR 31 U bubnová praþka s pĜímým ohĜevem uhlím, PAC 120, PP 31 P s parním ohĜevem - série CH mČla ohĜev topným hadem).
Informátor 1/2010
INFO 1_10.indd 12
12
9.2.2010 11:39:35
až do svého zrušení v roce 1968 dodával technologické prací linky do
celé ýSR a ta nejvČtší s výkonem
2500 kusĤ/smČna a více se skládala
z 3 kusĤ praþek PA 100, 2 kusĤ odstĜedivek CM 80 a 1 kusu tunelového rozvolĖovaþe a pĜedsoušeþe Sb
160 (prĤmČr bubnu 860 mm, délka
2473 mm).
V letech 1972 a dalších již zaþíná
éra washextraktorĤ oznaþovaných
jako praþky PAC. Prvním výrobkem v této tĜídČ praþek s odstĜedČním byla v roce 1972 praþka PAC
6 a tČch se vyrobilo v prĤbČhu þtyĜ
let 3907 kusĤ. Poté pĜišly praþky
s ponČkud vČtší a praktiþtČjší náplní
PAC 8. Výroba zaþala v roce 1976
a šlo o praþky pĜedevším s elektrickým ohĜevem, i když mohly
být i parní. Výroba zaþala sérií 2-E
a pokraþovala až k sérii 5-M a 7-M
v roce 1988. Celkem bylo tČchto
praþek vyrobeno 47 596 kusĤ, z þehož bylo exportováno do SSSR 20
998 kusĤ. Na tuto sérii malých praþek ještČ v letech 1988-89 navázala poslední série (113 kusĤ) praþek
APS 8 G a M.
Pro prádelny byly ovšem významnČjší praþky s vČtším plnČním. ěada tČchto výrobkĤ zaþíná
v roce 1969 praþkou PAC 90 a PAC
180. Jednalo se o jednostrannČ
þelnČ plnČné tĜíkomorové praþky, když poslední byly vyrobeny
v roce 1977. Celkem výroba pĜedstavovala 243 kusĤ. V roce 1972
bylo rozhodnuto o zahájení vývoje
mobilní polní vojenské prádelny,
která by zabezpeþovala desaktivaci, dezinfekci a odmoĜování
vojenské výstroje v pĜípadČ váleþného konfliktu s použitím zbraní
hromadného niþení. Státní úkol
dostal krycí jméno DČva. V rámci úkolu musel být vyvinut nový
prokládací prací stroj, který dostal
z dĤvodu utajení oznaþení PAC 91
D. Od této praþky byla odvozena
mnohem populárnČjší a rozšíĜenČjší sestra PAC 120, resp. PAC 121.
Výroba tČchto praþek zaþala pozdČji a to až v roce 1979 (PAC 121
v roce 1988) a byla ukonþena až
v roce 1991 pĜi zaþínajících problémech Romo a ukonþení dodávek do SSSR. Praþek bylo celkem
vyrobeno 1147 kusĤ, z toho modernizovaných PAC 121 463 kusĤ.
Na export do SSSR bylo urþeno
z uvedeného poþtu 741 kusĤ. PovšimnČte si, jak obrovským importérem byl SSSR a s jakou ztrátou
pro Romo byl pozdČji výpadek
tohoto obchodu! Tyto praþky dosud slouží ve velkém poþtu v þeských i slovenských prádelnách
(2009) a zásluhou firmy Meron
jsou možné repase, pĜestavby
i dodávky ND. V roce 1970 byla
13
INFO 1_10.indd 13
zahájena výroba velkých praþek
PAC 180 a trvala do roku 1977.
Za tuto dobu pĜedstavovala výroba
161 kusĤ a poté, v roce 1978, ji
nahradila modernČjší praþka PAC
181. Vydržela ve výrobČ až do
roku 1988 a celkem se vyrobilo
1846 kusĤ, z toho export do SSSR
pĜedstavoval 999 kusĤ. Poslední
12-kusovou sérii v roce 1988 byla
modifikace PAC 181 K na mokré
zpracování surových kĤží pro koželužny. U praþek PAC 120 a PAC
181 byl použit systém uzávČru
bubnu od firmy Lapauw, protože
na vývoj vlastního systému nebyl
þas. I tak byly s výrobou uzávČrĤ
technologické problémy.
Výroba pracích linek APL
1980-1988
Popudem pro vývoj a výrobu
byla poptávka nejvČtších zákazníkĤ
po prací lince s výkonem kolem 500
kg/hodinu þi 3000 kg/smČnu. Požadavky se objevily v období, kdy již
v zahraniþí úspČšnČ praly tisíce tunelových praþek. Na jejich dovoz
naprosto scházely devizové prostĜedky a na vlastní vývoj kapacita
projekce, þas i peníze. Proto bylo
rozhodnuto o koupi licence na výrobu americké linky Slant Line, která
se skládala z 90 kg praþek, lisu a potĜebných dopravníkĤ. Tyto linky již
celkem uspokojivČ pracovaly v západní EvropČ (napĜ. v Holandsku).
Nákup licence byl ovšem složitČjší,
než se pĤvodnČ pĜedpokládalo, když
napĜ. výrobní výkresy byly v amerických mírách (palce, stopy) se závity whitworth a musely se pĜekreslovat. Praþky dostaly název PAN
90, byly bez odstĜedČní, s þelným
plnČním, lis OL 90, linku kompletoval sušiþ PSB 120. Výroba zaþala
v roce 1980 a konþila 1988. Celkem
bylo vyrobeno pro tuzemskou potĜebu 153 kusĤ praþek a 35 kusĤ lisĤ
(jedna APL linka mČla 3-4 praþky
PAN) a pro vývoz do SSSR 32 kusĤ
praþek a 7 kusĤ lisĤ. Souþástí výroby byly i potĜebné dopravníky a na
pĜání i centrální dávkování pracích
prostĜedkĤ a pneudoprava prádla
do praþek. Linky APL byly instalovány v mnoha našich velkých
prádelnách, ale nikdy nezískaly
oblibu praþek PAC a setkávaly se
s nedĤvČrou (zbyteþnou) prádelenských praktikĤ. Pamatuji, že napĜ.
v roce 1983 si na jednom aktivu
SPaý Ĝeditel Romo ing. Hranický
stČžoval právČ na tuto neoprávnČnou nedĤvČru k naší nejvýkonnČjší
prací lince. Mluvilo se o tom, že na
výrobČ APL linek mČl velký zájem
SSSR, ale ten nakonec odebral jen
7 souprav. DĤvodem nižšího odbČru byla obchodní situace. Již v roce
1987 skonþil obchod se SovČtským
svazem deficitem, což byla z po-
litických dĤvodĤ pĜed veĜejností
utajovaná informace a sovČtské
podniky zahraniþního obchodu dostaly pĜíkaz omezit dovoz nových
komodit. To se týkalo i prací techniky. OjedinČle linky APL vydržely
v prádelnách dosud (2009, nemocnice ýeská Lípa, stále ve velmi
dobrém technickém stavu).
Státní úkol PMP 79
DČva 1980-1989
Význam tohoto kódového oznaþení byl již vysvČtlen, tehdy šlo
o prvoĜadou vojenskopolitickou
úlohu, o které se nepĜipouštČla diskuse. Šlo totiž o vývoj a výrobu
polní prádelny, která by sloužila
pĜedevším k odmoĜování vojska pĜi
nukleárním konfliktu a pĜi použití
zbraní hromadného niþení vĤbec.
Zadání bylo nesmlouvavČ vojenské,
detailní konstrukce musela okamžitČ do práce. PovšimnČte si, že jde
termínovČ o soubČh s APL linkou.
Toto vojenské zadání a práce na
nČm vyþerpala kapacitu konstrukce
Romo natolik, že o tunelové praþce
nešlo ani pĜemýšlet. Základní zadání znČlo na polní prádelnu ve tĜech
kontejnerech pĜemísĢovaných v terénu na automobilových nosiþích
kontejnerĤ Tatra 815. V jednom
kontejneru byla prádelna s parním
vyvíjeþem, ve druhém sušení a ve
tĜetím materiál pomocný. Nebylo
ho málo: generátor proudu, parní
vyvíjeþ, þerpadla, spojovací materiál, maskovací sítČ, obslužné
schĤdky a plošiny, prací prostĜedky,
kanystry s naftou na 20hodinový
provoz, bedny s náhradními díly
atd. NáslednČ byla souprava PMP
doplnČna o þtvrtý kontejner, ve kterém bylo umístČno žehlení a tato
souprava K 4 byla vyrábČna od
roku 1989 a výroba celkem pĜedstavovala 76 souprav polních prádelen,
z toho dvČ pro Maćarsko. Stojí za
zmínku, že firmou Meron a.s. repasované a modernizované prádelny
sloužily pozdČji našim vojákĤm,
napĜ. i v Kosovu nebo Afghánistánu a Iráku jako souþást polních nemocnic. Mobilní prádelny zdaleka
neskonþily ve šrotu a Meron a.s. dosud zajišĢuje opravy a údržbu tČchto
zaĜízení a stará se také o zaškolení
obsluhy, která je dnes výhradnČ složena z vojákĤ-profesionálĤ. Z hlediska armády byl úkol DČva úspČšnČ
splnČn, ale rozhodnČ také zabrzdil
projekci a výrobu pro civilní sektor.
VždyĢ jen v konstrukci spotĜeboval
ĜádovČ snad 100 000 hodin. Výroba
byla završena zhotovením nČkolika
desítek souprav ND.
Soumrak výroby v letech
1990-1991
To již byla v pravdČ labutí píseĖ
Romovky. Evropa se chystala na
obrovské politické a ekonomické
zmČny, které pomalu pĜicházely.
Romo pĜišlo o velký sovČtský trh
a náš se také zmítal ve zmatcích pĜi
reorganizaci místního hospodáĜství
a zmČnách vlastníkĤ prádelen. Výroba praþek pokraþovala setrvaþností, ale odbyt váznul. V roce 1989
se dokonþila série 49 kusĤ oþekávaných robustních praþek APS 30
Milnor a o rok pozdČji ještČ velká
série 478 kusĤ malých praþek PAC
8 7-M. NepodaĜilo se již ale realizovat pĜipravovanou výrobu þelnČ
plnČné a vyklápČcí praþky APN
120. Romo n. p. byl po sametové
revoluci privatizován v první vlnČ
kuponové privatizace. Privatizace
nebyla zdaĜilá, vlastníci o výrobČ
praþek nic nevČdČli a také ani nový
management. Scházela schopnost
pružnČ reagovat na mČnící se trh,
rostly tČžkosti s prodejem, s Ĝízením podniku, došlo k málo prĤhledným, zmČnám vlastníkĤ, k vyvedení aktiv z podniku, a to vše vedlo
k stále vČtším ekonomickým problémĤm a nakonec dovedlo kdysi
prosperující podnik ke konkurzu,
a také i zániku. PĜibližnČ po 40 letech þinnosti a z dnešního pohledu
zbyteþné.
V hodnocených letech zamČstnanci Romovky odvedli skvČlou
práci, za což jim patĜí dík i obdiv.
Bez kontaktĤ se svČtem, v socialistické izolaci, bez odborné literatury, bez konfrontace s konkurencí,
dokázali vybavit vČtšinu našich
domácností praþkami a po desítky
let zásobovat prádelny nezbytným
zaĜízením. Nejen naše, ale i v dalších zemích RVHP. Ne snad špiþkovým, ale spolehlivým, robustním
a s dlouhou životností. Domnívám
se, že nikomu dalšímu v jiných rezortech se nic podobného nepodaĜilo a Romo n. p. vdČþíme za to, že
naše prádelenství léta uspokojivČ
pracovalo. Tradice Romo Fulnek
v oboru 539 nezanikla, protože od
roku 1991 témČĜ 20 let pokraþuje
a.s. Meron ve výrobČ a dodávkách
ND pro všechny typy praþek PAC.
Tím se daĜí stále tyto praþky udržovat v chodu. Dodávky smČĜují i do
zahraniþí, Slovenska, Polska, Ruska, Litvy, Lotyšska, Kazachstánu
a jinde. Firma provádí také dílenské
generální opravy spojené s modernizací pracích strojĤ PAC 120, 121
a 181 a pokraþuje i ve výrobČ prokládacích pracích strojĤ pod typovým oznaþením APM 60 E, APM
120 E a APM 210 E. Našly uplatnČní již v ýesku, Polsku i Slovensku.
Kontinuita ve výrobČ praþek tedy
v ýR trvá, také proto, že v PĜíboĜe
v areálu bývalé Tatrovky buduje již
nČkolik let postupnČ velké výrobní
kapacity firma Primus.
Ing. ZdenČk Kadlþík
Informátor 1/2010
9.2.2010 11:39:43
Chemické pĢípravky z kolébky Āištďní - z Itálie
Firma Chimica Sud vznikla pĜed více než tĜiceti lety. Svou produkcí pokrývá trh þistíren odČvĤ a malých pradlenek. Na našem
trhu se etablovala v devadesátých letech minulého století.
ProstĜednictvím výrobního závodu v Katánii a obchodní kanceláĜe v MilánČ prodává firma CHIMICA SUD své chemické výrobky a pĜíslušenství na celém území Itálie, v ĜadČ evropských
zemí, v mnoha zemích StĜedního východu a v posledních letech
i do nČkterých zemí Severní a Jižní Ameriky a Dálného východu. Firma si zakládá na dlouhodobé práci dĤkladného laboratorního výzkumu, na pružné reakci na potĜeby trhu, hlídá si
požadovanou kvalitu se snahou být co nejšetrnČjší k životnímu
prostĜedí a lidskému zdraví a souþasnČ omezovat rizika a náklady. Spoleþnost dnes nabízí širokou škálu chemikálií pro uplatnČní ve strojích používajících perchloretylén, ve strojích na uhlovodíková rozpouštČdla a v malých prádelenských provozech.
Pro stroje pracující s perchloretylénem nabízí firma Chimica Sud
kompletní sadu smČsnýchdetašovacích prostĜedkĤ pro vČtšinu skupin
bČžnČ se vyskytujících skvrn, univerzální zesilovaþe propĜedkartáþování i dávkování pĜímo do stroje,
speciální prostĜedky pro impregnaci,
pĜípravky proþištČní, domašĢování
a finální úpravu kožených zakázek.
Dále jsou v sortimentu speciální prostĜedkypro uhlovodíková rozpouštČdla typu KWL nebo Grean Earth,
prostĜedky pro Aquaclean systém
tzv. mokrého þistČní, koncetráty pro
jemné a speciální praní vhodné pro
menší i velké prádelny a doplĖkové praní v chemických þistírnách.
Všechny prostĜedky jsou tekuté,
tedy vhodné pro možnost centrálního dávkování, a jejich nespornou
výhodou je minimální dávkování,
snadné rozpouštČní i odmáchávání.
Detašovací prostĜedky
Tyto prostĜedky se používají
k odstraĖování skvrn pĜed chemickým þistČním. Používaný prostĜedek se volí s ohledem na typ skvrny
a materiálové složení zakázky, vždy
se pro práci doporuþuje aplikace
na detašovacím stole nebo kabinČ
umožĖující práci se skvrnou. Veškeré prostĜedky od firmy Chimica pro
použití v rozpouštČdle jsou i plnČ
vypratelné vodou a tedy vhodné pro
mokré þistČní i praní.
ěada pĜípravkĤ Ergolin je urþena
pro detáš po chemickém þistČní, vypratelná vodou a vhodná i pro praní.
Nový prostĜedek Fixin UNI SPOT
funguje dobĜe na odstranČní skvrn
na odČvech, které nebylo možno þistit chemicky, a mĤže se použít také
pĜi odstraĖování skvrn biologického
pĤvodu - potraviny, krev apod., pĜed
praním ve vodČ.
Univerzální prostĜedky, pĜedkartáþování a dávkování do stroje
Mezi tyto prostĜedky patĜí napĜíklad þasto používaný Deolan Cristal. Tento zesilovaþ lze používat
propĜedkartáþování neĜedČný nebo
naĜedČný vodou v pomČru 1:1 nebo
Informátor 1/2010
INFO 1_10.indd 14
1:2 s ohledem na materiálové složení zakázky. Pro dávkování do stroje
se používá 1% pĜípravku na 1 kg
zakázek vkládaných do stroje nebo
podle pomČru prací láznČ (bČžnČ se
poþítá na pĜedepírku 1:2,5 a filtraci
1:4).
ProstĜedky dávkované pĜímo
do stroje
Tyto prostĜedky nejsou urþeny
pro pĜedkartáþování, ale pouze pro
dávkování pĜímo do stroje. PatĜí
mezi nČ napĜ. Deolan Conc, koncentrovaný zesilovaþ s antistatickým
a zmČkþujícím úþinkem; lze jej použít i pĜi þistČní kĤží z láznČ. Používá
se v první lázni v doporuþené dávce
2g Deolanu Conc na 1 litr rozpouštČdla.
Speciální prostĜedky
Do této skupiny patĜí prostĜedky pro specifické použití, napĜ.
prostĜedek Antischiuma, snižující
povrchové napČtí a tím omezující
pČnČní v destilaci. Velmi dĤležitým
prostĜedkem je pĜípravek Neutron,
který chemicky váže produkty rozpadu PER a zabraĖuje tak okyselování náplnČ stroje. Udržuje hodnotu
pH rozpouštČdla v alkalické oblasti,
a tím zamezuje nepĜíjemnému zápachu zakázek vznikajícímu v kyselém rozpouštČdle vlivem uvolnČných mastných kyselin. Je k dispozici jako práškový nebo tekutý
a dávkuje se do þistého destilátoru
po vyhrabání destilaþních kalĤ.
Dalším pĜípravkem je Profumo,
parfemaþní a dezodoraþní prostĜedek s minimálním dávkováním.
Impregnaþní prostĜedky
Tuto kategorii zastupují u firmy
Chimica Sud pĜípravky Ĝady Deofob s nepromokavým úþinkem na
zakázky. Podle typového oznaþení
je Deofob FL pĜípravkem pro chemické þištČní v perchloretylénu, Deofob WF se používá u výrobkĤ pratelných ve vodČ jako jsou sportovní
odČvy, pláštČ do deštČapod. Deofob
AS má impregnaþní úþinek u semišových materiálĤ.
ProstĜedky pro kožené zboží
Specifické prostĜedky se používají pĜi zpracování kožených výrobkĤ
z hladkých nebo velurových kĤží
s rĤzným typem povrchové úpravy.
Jsou vhodné pro þistČní z láznČ nebo
speciální postupy. Alfou a omegou
je zde práce kvalifikovaného personálu. Pro vlastní þištČní jsou urþeny
prostĜedky þistící a domašĢující,
napĜ. Nuova Concia Super nebo Covelin Oil, které svým charakterem
zesilují þistící schopnost rozpouštČdla a zároveĖ zabraĖují odmaštČní
Ĝemene zakázky a tím jejímu znehodnocení.
Firma Chimica Sud nabízí i ucelenou Ĝadu prostĜedkĤ na barvení
a dobarvování, na hladké kĤže pĜípravek Amaderm PN a na semiše
Amaderm CR.
Barvy se dodávají v základní
ĜadČ, potĜebné odstíny lze namíchat pomocí barevné škály podle
potĜeby. Na obrázku je pĜíklad
dvou barevných odstínĤ míchaných ze tĜí resp. þtyĜ barev. ýísla
udávají pomČr dílĤ jednotlivých
barev na dosažení požadovaného
odstínu. Nanášení se podle typu
kožené zakázky mĤže provádČt
napĜ. vzduchovou rozprašovací
pistolí nebo houbiþkou.
Pro finální úpravu jsou urþeny
napĜ. prostĜedky Fissante pro fixaci
barev nebo Covelin Finish na domaštČní a vyrovnání barevného odstínu zakázky. PĜípravek Fissante,
který zpevĖuje barvy na kožených
odČvech a dává jim jasnost a mČkkost, musí být používán neĜedČný
pĜímo na kĤži bez dalších pĜípravkĤ,
aby byla zajištČna nejlepší pevnost
barvy a bylo dosaženo zjasĖujícího
úþinku.
PĜed aplikací pĜípravku Fissante
je potĜeba, aby kĤže po barvení byla
dobĜe suchá.
ProstĜedky pro uhlovodíková
rozpouštČdla (stroje typu KWL)
Tento typ rozpouštČdla není u nás
na rozdíl od používání ve svČtČ pĜíliš bČžný. Používané pomocné prostĜedky jsou odlišné s ohledem na
charakter použitého rozpouštČdla.
Uhlovodíkové rozpouštČdlo je velmi
dobré pro þistČní jemných zakázek,
kožených a kožešinových výrobkĤ
jak z láznČ, tak pomocí speciálních
postupĤ, tedy tĜíbení.
Z nezbytných pomocných prostĜedkĤ pro kožené zakázky je
urþen KWL Lederfett jako domašĢovací prostĜedek, KWL Activator
jako zesilovaþ a KWL Bact jako
antibakteriální prostĜedek zabraĖující rĤstu nežádoucí bakteriální
mikroflory znehodnocující rozpouštČdlo.
Aquaclean systém (mokré þištČní)
S tím, jak se zvyšuje pratelnost
nČkterých materiálĤ, zažívá mokré
þištČní v posledních letech velký
rozvoj. Mokré þištČní – WET CLE-
Chemická laboratoĜ Chimica Sud
14
9.2.2010 11:39:43
CERTIFIKACE CHEMICKÝCH ýISTÍREN
Našim þlenĤm je jistČ známo, že systém certifikace našich prádelen se
od roku 2001, kdy byla certifikována naše první prádelna firmy RENATEX
CZ, a.s. Ostrava, již „zabydlel“ mezi þlenskými prádelnami i v povČdomí
vypisovatelĤ veĜejných soutČží, zvláštČ v sortimentech zdravotnického a
potravináĜského prádla.
PĜedsednictvo naší Asociace již v prĤbČhu loĖského roku uložilo Komisi pro chemické þistírny promyslet a pĜipravit návrh na certifikaci v oboru
chemického þištČní.
Všem je zĜejmé, že to bude systém odlišný od prádelen, zvláštČ proto,
že se jedná ve veliké vČtšinČ pĜípadĤ o zakázky od obþanĤ, v podstatČ jednotlivé kusy odČvĤ, které se velmi liší materiálovým složením, zpĤsobem
zhotovení, stupnČm opotĜebení i podmínkami pro správnou technologii
ošetĜování.
ZámČr pĜedsednictva byl nepĜímo podpoĜen v lednu letošního roku dopisem od odČvní firmy BLAŽEK, který pro Vaši informaci otiskujeme následnČ v plném znČní:
(dopis firmy Blažek z 18. 1. 2010)
***
PlnČní chemických prostĜedkĤ
do ekoboxĤ.
ANING, nebo také AQUACLEAN
systém – je proces þištČní, který
používá vodu jako rozpouštČdlo
neþistot, ale s podstatnými rozdíly
proti tradiþnímu praní v klasických
praþkách. Díky tomuto procesu lze
ve vodČ prát podstatnČ širší sortiment textilních materiálĤ. Firma
Chimica Sud již v 90. letech vyvinula pĜípravky vhodné pro proces
mokrého þištČní, zdokonalovala
je a nyní disponuje ucelenou Ĝadou pĜípravkĤ Washlene, Winner
a Aronix.
Všechny tyto prostĜedky jsou
vysoce specifické, neboĢ obsahují
mnoho pĜísad na ochranu textilií
a jsou vysoce koncentrované z hlediska aktivních složek. ProstĜedky
jsou vytvoĜeny k úþinnému þisticímu efektu samy o sobČ, jen s minimálním mechanickým úþinkem.
NejvhodnČjší a nejpĜesnČjší zpĤsob dávkování chemických pracích
prostĜedkĤ je pĜívod pomocí externích þerpadel. NapĜíklad prací s programátorem INTELI jsou schopny
Ĝídit externí dávkování a plnČ pĜizpĤsobit množství prostĜedku podle
požadavku.
Rozprašovací prostĜedky
Tyto prostĜedky zahrnují jen nepatrný zlomek produkce firmy CHIMICA SUD. PatĜí sem napĜíklad
pĜípravek Covelin Apretto, což je
sprej pro snadné a plynulé žehlení.
Dalším zástupcem tČchto výrobkĤ je
Sanofresh Spray, který slouží k provonČní odČvĤ.
ProstĜedky pro prádelny
Výrobky pro praní najdou skvČlé uplatnČní v malých prádelnách
a v pracích strojích v þistírnách
odČvĤ. Mezi nejosvČdþenČjší patĜí tekutý detergent pro prací stroje
Washlene PRO. Má vysokou prací
schopnost i v málo teplé vodČ. Je
úþinný proti špínČ a odstraní i silné
skvrny, jestliže se nalije pĜímo na
skvrnu. Chrání vlákna i kovy, zanechává pĜíjemnou vĤni na prádle
a usnadní žehlení. Nezanechává
zbytky v odpadní vodČ a nevytváĜí vápenaté zbytky. Zkracuje dobu
praní a snižuje spotĜebu energie,
protože umožĖuje prát pĜi nižších
teplotách sortiment, u nČhož není
podmínkou termická dezinfekce.
Firma Chimica Sud je i výrobcem nebo dodavatelem rozpouštČdel, hmot pro filtry, obalových
materiálĤ, ramínek, lepenkových
výztuží na ramínka, fólií, pomĤcek pro oznaþování, pĜíslušenství
pro žehlení, kartáþĤ, stojanĤ, vozíkĤ, pomĤcek, pytlĤ na praní ve
vodČ a pro þištČní v perchloretylenu a dalších pomĤcek pro þistírny
a prádelny.
PĜíklad barevných odstínĤ
15
INFO 1_10.indd 15
ASOCIACE PRÁDELEN A ýISTÍREN
El. Voraþické 27
616 00 Brno
V Praze, dne 18. 1. 2010
Dobrý den,
obracím se na Vaši Asociaci s prosbou o radu, pomoc, názor. Jsme výrobci
pánské konfekce s pomČrnČ znaþnČ rozvinutou maloobchodní sítí.
Naše prodejny jsou dnes pĜedevším v nových obchodních centrech v každém
vČtším mČstČ po celé ýR a SR.
Naším cílem je, aby zákazník, který si u nás zakoupí zboží byl s výrobkem
spokojený a mČl dĤvod se k nám vrátit. Chceme zákazníkovi nabídnout i po
zakoupení „servis“.
Takové þistírny, které budou umČt výrobek vyþistit a vyžehlit a dále budou
naši práci zhodnocovat a výrobek pro zákazníka udržovat v dobré kondici.
V souþasnosti takovou síĢ þistíren doporuþit zákazníkĤm neumíme, proto se
na Vás obracím.
Stávající stav je neuspokojivý.
Aþ na každém výrobku jsou uvedeny symboly ošetĜování, tak pĜedevším u
sak a oblekĤ nezĜídka kdy dostáváme zákaznické reklamace na kterých je evidentnČ zjevné, že zboží nebylo þištČno a pĜedevším žehleno s peþlivostí, který
si þistČ vlnČný oblek zaslouží a nutnČ potĜebuje. Symboly jsou jen symboly,
zkušenosti, péþe a þas vČnovaný výrobku chybí.
PĜedevším nČkteré ĜetČzce rychloþistíren nevČnují výrobkĤm správnou péþi
a pČstují tak v zákaznících pocit, že si zakoupili nČco nekvalitního na jedno
použití.
ýasto dostáváme nedožehlené, a zbČdované obleky, jako reklamace, které
zákazník pĜináší rovnou s þistírny. My pak takovéto reklamace dáváme znovu
do þistíren, které máme vyzkoušené a s kterými máme dobré zkušenosti. Ty pak
napravují co se napravit dá.
Nevím zda nČco takového existuje, ale naším cílem by bylo, aby zákazník
dostával souþasnČ s koupí vlnČného obleku zároveĖ doporuþení na þistírnu
v daném mČstČ, o které bychom mČli informace, napĜ. že je Vámi certifikovaná,
že na této provozovnČ umČjí vyþistit a také vyžehlit s peþlivostí i nároþnČjší
výrobek, jako je vlnČný oblek þi sako.
Myslím, že kdyby vznikla mapa ýR certifikovaných þistíren, prospČlo by to
všem a to jak výrobcĤm, dobrým þistírnám tak pĜedevším zákazníkĤm.
PĜedem dČkuji za odpovČć
S pozdravem
Jan Podlipný – Ĝeditel výroby
***
Z dopisu vyplývá, že i odČvní firmy mají zájem o zajištČní správného zpĤsobu ošetĜování svých výrobkĤ, a to by také mČlo být podstatou
certifikace. Seznam certifikovaných þistíren by mČl sloužit výrobcĤm
odČvĤ i zákazníkĤm pro orientaci o kvalitních službách.
PĜedsednictvo Asociace na svém zasedání dne 19. ledna t.r. uložilo
Komisi pro chemické þistírny pĜedložit na dalším zasedání pĜedsednictva v bĜeznu t.r. návrh materiálĤ k zavedení certifikace chemických þistíren, vþetnČ nákladĤ a harmonogramu dalšího postupu realizace.
Po dĤkladném zvážení všech aspektĤ by mČl být definitivní návrh
pĜedložen Kolegiu 2010 ke schválení a zavedení od 1. 1. 2011.
Naše þleny budeme samozĜejmČ o postupu prací i podmínkách certifikace prĤbČžnČ informovat.
sekretariát
Informátor 1/2010
9.2.2010 11:39:44
ÚSPORA VODY NA WASHEXTRAKTORECH
Úspory vody a energie se skloĖují ve všech pádech. Dodateþnými nijak nároþnými úpravami lze
šetĜit i ve starých prádelnách. Na obrázku vidíte Ĝešení z prádelny Zischka v Simmeru. Majitel umístil
nad praþky nosný rám a na nČj dvČ nádrže po 1800
litrĤ na zachytávání máchací vody špinavé a dvČ
další nádrže na þistou zfiltrovanou máchací vodu.
Nádrže jsou opatĜeny velkým prĤlezem pro þištČní
a do recyklované vody se pĜidává dezinfekþní prostĜedek. Voda z máchání se filtruje na filtru Hydro
Cut firmy Seitz, který spolehlivČ zachytí neþistoty
menší než 100 mikrometrĤ, tedy napĜ. vlasy, vlákna
atp. Zischka zachytává vodu ze všech máchání a ta
se po filtraci použije v praní. V jedné nádrži se jímá
voda ze svČtlého sortimentu, ve druhé z tmavého a
stejnČ se pak použije v praní. Prádelna má instalovány dvČ praþky po 70 kg, jednu 120 kg a jednu 25 kg.
Recyklací vody šetĜí firma 40 % z pĤvodní spotĜeby
150 m3 za týden a roþní úspory vyþísluje na více než
10 000 € roþnČ. Obsluha nádrží, þerpadel a filtru je
automatizována a Ĝízena poþítaþem. Dobrý nápad,
ne?
-izk-
Podtlakové dopravní systémy firmy Gematex se sídlem
v Sezemicích mají vysokou technickou úroveĖ a je škoda, že nejsou v našich prádelnách více rozšíĜeny. Vlevo
dole na obrázku je baterie sušiþĤ TST 125 s tímto plnČním a vpravo hubice k podtlakové dopravČ z pásového
dopravníku.
Informátor 1/2010
INFO 1_10.indd 16
16
9.2.2010 11:39:53
Udržitelný rozvoj v prádelnách – modul 6
DlouhodobČ se snažíme odbornou
veĜejnost z oblasti prádelen a þistíren seznamovat s výstupy z mezinárodních projektĤ. Projekt zamČĜený
na udržitelný rozvoj v prádelnách
byl sice ukonþen v roce 2007, ale
obsahuje stále aktuální informace.
DĤkladnČ mapuje problematiku
prádelenských provozĤ - použití
vody, volba vhodné technologie,
prací proces, používané detergenty,
využití a úspory elektrické energie.
Tomuto projektu jsme se vČnovali
již v pĜedchozích nČkolika vydáních
Informátora, naposledy v záĜijovém
þísle, kde byl popsán modul þ. 5.
Poslední þlánek mapující i poslední
modul tohoto projektu s þíslem 6 má
název Speciální aspekty.
Je rozdČlen do sedmi kapitol:
· Vliv zneþišĢujících látek
ve vodČ a úþinnost praní
· Mikroorganismy ve vodČ
· Kapitola 3A – Kombinace
rĤzných systémĤ k úpravČ
a ohĜevu odpadní vody
· Kapitola 3B – Úprava Ĝíþní vody
· Vliv sníženého množství vody na
úþinnost praní
· Validace
· Monitorování, Ĝízení,
dokumentace
· Systémy Ĝízení
Kapitola první je zamČĜena na
látky zneþišĢující vodu v prádelenských provozech. Dozvíte se,
co to jsou anorganické inkrustace,
prozkoumáte jejich pĜíþiny a také
zjistíte, jak jim lze pĜípadnČ pĜedcházet. Dále kapitola pojednává
o tvrdosti vody, její demineralizaci
a principu iontové výmČny.
Druhá kapitola bude velikým
pĜínosem pro pracovníky zejména
nemocniþních prádelen. Zde jsou
uvedeny cenné informace o mikrobiologickém zneþištČní vody.
Které mikroorganismy vodu zneþišĢují, jaké jsou jejich druhy a jakými procesy je zneškodĖujeme
– odpovČdi na ještČ další otázky
získáte v této kapitole a ještČ si
17
INFO 1_10.indd 17
obohatíte slovník o odborné termíny z oblasti desinfekce.
Kapitola þ. 3 je pro svĤj široký
zábČr rozdČlena na A a B.
ýást A je zamČĜena na biologické þištČní odpadní vody z provozĤ
a na techniku, která se k þištČní
používá. Seznámíte se s používaným zaĜízením a jeho funkþností.
Technika je prezentována na konkrétním pĜíkladČ firmy St. Joris.
ýást B pojednává o úpravČ Ĝíþní vody. Pojednává o úpravČ vody
pĜed použitím v provozu. Na dvou
pĜíkladech srovnatelných prádelen
je prezentována používaná technika a technologie jak pĜi využití Ĝíþní vody, tak i pĜi použití studniþní
vody.
Kapitola þ. 4 se odkazuje na
pĜedchozí moduly, které byly vČnovány snižování množství vody
v pracím procesu a jeho vlivu na
úþinnost a kvalitu. Jedná se o moduly þ. 1, 3 a 6, kde je problematiky
dĤkladnČ rozebrána a vysvČtlena.
Pátou kapitolou se dostáváme
k procesu validace. Najdete zde odpovČdi na to, co to vlastnČ validace
je, proþ se dČlá a jaký je postup jejího dosažení. Pro provozovatele prádelny obsahuje tato kapitola zcela
zásadní informace týkající se kvality
pracího procesu. DozvČdí se, jak dĤkladnČ a co konkrétnČ se zkoumá pĜi
provČĜování pracího procesu.
Poslední dvČ kapitoly se vČnují
monitorování, Ĝízení a dokumentaci v návaznosti na systémy Ĝízení.
Naleznete zde návrhy na možnosti sbČru a dokumentaci údajĤ,
bezkontaktní identifikaci a Ĝízení
procesu prací v prádelnách. Úzce
na tuto problematiku navazují systémy Ĝízení. PrávČ tomuto tématu
je vČnována závČreþná kapitola
celého modulu, potažmo projektu.
Jaké jsou principy sytému Ĝízení,
pĜehled hlavních rysĤ systému
Ĝízení, potenciální místa úspory
v provozu – všechny tyto informace a ještČ mnohé další jsou obsaže-
ny v této þásti. Mohou být v praxi
velmi prospČšné a napomoci úsporám a do budoucna pak dalšímu
rozvoji vaší prádelny.
Veškeré studijní materiály jsou
volnČ ke stažení na adrese:
www.laundry-sustainability.eu.
V pĜípadČ, že uvažujete o odborném proškolení zamČstnancĤ þi
potĜebujete upĜesĖující informace, s dĤvČrou se obraĢte na kvalifikované pracovníky Textilního
zkušebního ústavu, kteĜí Vám jsou
k dispozici.
Jak jste si mohli pĜeþíst již výše,
tento projekt již byl úspČšnČ ukonþen v roce 2007. NepĜímo na tento
projekt navazuje projekt s názvem
E-Dryclean, který je v tuto chvíli ve zrodu. Projekt byl zahájen
v roce 2008 a jeho koordinátorem
je firma TKT z Holandska. Výstupem bude pĜehled legislativy, která
se vztahuje k chemickým þistírnám
a dále mapuje související problematiku. Oba projekty byly vytvoĜeny za podpory z fondĤ Evropské
unie, konkrétnČ z programu Leonardo da Vinci, který je zamČĜen
na odborné vzdČlávání a pĜípravu.
Informátor 1/2010
9.2.2010 11:39:57
Víme o ní, protože provozuje bývalou komunální prádelnu v TrnavČ
pod vedením ambiciozního Ĝeditele
pana Gregora. Jak je to ale s mateĜskou firmou a majitelem? Sídlem
mateĜské firmy Stuhl Ges.m.b.H.
&Co.KG je malé mČstČþko 25 km
od slovenských hranic Bruck, snadno po dálnici dostupné z trnavské
poboþky. Firma Rudolf Stuhl zaþala s podnikáním v roce 1954 a její
majitel je vyuþen barvíĜem a þistiþem. Firmu vede jeho paní Edeltrude Stuhl, provozním Ĝeditelem
je Gerald Haller (a také souþasnČ
spoludržitelem akcií) a nabízí praní
soukromým zákazníkĤm, prĤmyslu, domovĤm seniorĤ i nemocnicím. DennČ se pere asi 10 tun. PĜed
pČti lety firma odhadla obrovské
možnosti slovenského trhu a vstoupila do hry odkupem (za hubiþku)
bývalé komunální prádelny v TrnavČ. Po doplnČní strojního zaĜízení
se trnavská prádelna vypracovala
na lídra západoslovenského trhu,
je jednou z nejvČtších slovenských
prádelen a pere pĜes 20 tun prádla
za den. S výsledky slovenské poboþky je majitel nepochybnČ spokojen, ale urþitČ ho více zajímá
domácí rakouský trh, na kterém
by rád expandoval. Stará prádelna byla umístČna v centru Brucku
a navzdory nČkolika pĜístavbám
už nesplĖovala pĜedstavy firmy.
Proto byla nedávno na zelené louce v pĜedmČstí vybudována nová
prádelenská hala s podlahovou plochou 3 500 m2, která by mČla zajistit
expanzi pĜíštích let. Pere se 10 tun
v jedné smČnČ zejména hotelového
prádla a plán je rozšíĜit zákaznickou
základnu na 15-20 tun/den. Cestou
k ní by mČlo být pĤjþování prádla
za co nejmenší cenu a tedy i pĜi
co nejnižších nákladech a spotĜebČ energie. Nová hala je vybavena
zaĜízením Jensen s plynovým ohĜevem. Základem prádelny je tunelo-
vá praþka Senking P50-15, lis SEP
50 a sušiþe DR 60. Žehlící linka je
vybavena 2.válcem Jenroll EXPG
1200 s vkladaþem Logic plus a univerzálním skladaþem. Froté ruþníky se skládají na skladaþi Tematic
Pro. Majitel udává, že v porovnání
s parním provedením prádelny šetĜí
50 % energie. U praþky mají komory 3, 4, 5 a 6 pĜímý ohĜev plynem dvČma zaĜízeními Aquaheater
s tepelným výkonem 2x180 kW.
Ten je použit i k ohĜevu vody. Pere
se nízkoteplotní technologií Ecolab
pĜi 50 ºC (hotelové prádlo) resp. 60
ºC (nemocniþní prádlo). Rozsah investic není malý a svČdþí o dobrém
hospodáĜském zázemí firmy.
Ve firmČ jsou instalovány i tĜi
velké klasické praþky s kapacitou
3x180 kg na praní rohoží. Jejich
úspornČjší energetické a materiálové Ĝešení dostal na starost Ecolab. Ten pĜikroþil k filtraci a recyklaci vody z tunelové praþky, kterou
so po dohĜátí plní washextraktory.
KromČ toho se teplo odpadní vody
z tunelu využívá k pĜedehĜevu
technologické vody. Souþasná
spotĜeba vody celé prádelny je po
tČchto opatĜeních 8 l/kg, spotĜeba
tunelové praþky 3,5 l/kg. Pokud
bude využita celá kapacita prádelny, poþítá se s poklesem celkového množství spotĜebované vody
pod 7 l/kg. SpotĜeba energie by se
mČla snížit pod 1,0 kW/kg, když
pĜi parním ohĜevu byla 1,89 kW/
kg prádla. Snížená spotĜeba energie znamená samozĜejmČ i nižší
hodnotu emisí oxidu uhliþitého.
Pro naše starší pamČtníky je jistČ
zajímavá zpráva, že na projektu
a dodávkách zaĜízení Jensen pro
novou prádelnu se podílela firma
ėWM a osobnČ pan Wolfgang
Hula - toho mnozí znají. Definitivní vyhodnocení spotĜeb bude
provedeno pozdČji po stabilizaci
výkonĤ a technologie.
-izk-
Nďmecké hotely bojují s roztoĀi
O problematice roztoþĤ Informátor nejednou psal. Téma je trvale aktuální, zejména pro hotely,
na které se kladou stále vyšší hygienické požadavky. A tak se mĤžeme doþíst, že i v hotelích s tím
nejlepším prádlem zĤstávají kámenem Ĥrazu matrace. Odborníci
odhadují, že v jedné matraci mĤže
žít na 1,5 milionu roztoþĤ. Pro
hosty jsou tato maliþká stvoĜeníþka neviditelná a jejich existenci si
neuvČdomují. Ve velkém poþtu se
nalézají také v ruþnících a polstrovaném nábytku všeho druhu. Žijí
s námi, ale vadí pĜedevším alergikĤm. Matrace pro nČ pĜedstavují
ideální životní prostĜedí, útulné,
teplé a dostateþnČ vlhké. Mají zde
i dost potravy, protože se živí kožními šupinami a tČch þlovČk produkuje na 1,5 gramu za den - dost pro
desetitisíce roztoþĤ. Pokud se živí,
produkují také odpad. V matraci
mĤže být až 0,5 kg jejich fekálií (!),
které zpĤsobují v NČmecku, podle
VÚ Hohenstein, utrpení 4, možná
5 milionĤm alergikĤ. Nepozorovány se množí nerušenČ dál a dál. Je
omyl si myslet, že jejich existence
je omezena na vnitĜek matrace jsou tak maliþké, že vnČjší povrch
matrace nebo jejich náplĖ není pro
nČ žádná bariéra a tím ménČ pro jejich ještČ menší výkaly. S pohybem
vzduchu se dostávají do ovzduší
pokoje, poletují v nČm, usazují se
na nábytku, se zvíĜeným vzduchem
Nejlepší vizitkou prádelny je perfektnČ složené prádlo
Informátor 1/2010
INFO 1_10.indd 18
se znovu zvedají a tak poĜád dokola. Usazují se samozĜejmČ i na hosty, jejich odČv, prádlo, vlasy, vnikají do oþí, do nosu a jsou zkrátka
všudypĜítomné, což nám jaksi nedochází. Lze proti tČmto drobným
parazitĤm vĤbec nČjak bojovat?
V NČmecku existuje patentovaný postup Potema, který nabízí úþinný postup proti roztoþĤm.
Jeho autorem je Horst Veith, který ho nabízí veĜejnosti již 15 let.
Souprava je pĜenosná, v kovovém
kufĜíku a v EvropČ poskytuje
tuto službu na 6500 provozovatelĤ, v NČmecku samotném potom
400. Není tedy problém objednat si þištČní matrací. Trvá asi 20
minut a ruþní pĜístroj kombinuje
vysokofrekvenþní vlnČní s UV záĜením a se slabým podtlakem na
odsávání roztoþĤ a jejich výkalĤ.
SamozĜejmČ, že v odsátém šedém
prachu nikdo roztoþe okem nevidí, ale provozovatelé Potemy mají
k dispozici rychlotest na alergeny,
kterým mohou úþinnost prokázat.
OšetĜení hotelových matrací tímto
zpĤsobem by se mČlo každý rok
opakovat. Provozovatel dostává
po ošetĜení hotelových lĤžek certifikát „Zdravého bydlení“, který
osvČdþuje, že postup je schválen
ECARF, což je evropské centrum
pro výzkum alergií. Za hodinu
ošetĜí pracovník metodou Potema
tĜi lĤžka, a to je pro hotel velmi
pĜijatelné. Po odjezdu hosta navíc
úklidový personál stĜíká povrch
matrace zvláštním dezinfekþním
sprejem, který brání množení roztoþĤ. Je rovnČž výrobkem Potema.
Matrace se stĜíká i ze spodní strany. Je zajímavé, že napĜ. v Turecku je ošetĜování matrací zákonnou
povinností hoteliérĤ. Informaþní þlánek v RWT konþí tím, že
služba by mohla být zajímavá
jako ambulantní i pro provozovatele þistíren a prádelen a že je
rentabilní. Je ovšem otázkou, zda
v ýesku jsme již dospČli ke stejným hygienickým standardĤm
-izkjako západní Evropa!?
18
9.2.2010 11:40:01
Novinky oboru XL
Nízkoteplotní enzymy
Tendence k praní v nízkoteplotních lázních
stále pokraþuje. DĤvod je jediný: neustálý rĤst
cen energií. PĜed 6 lety, když jsme v Renatextu
zaþínali s ing. Štikou na tunelové praþce se 70 ºC,
kdekdo zpochybĖoval výsledek, dnes je tato teplota samozĜejmostí témČĜ ve všech prádelnách.
To ale není hranice. Na západ od nás se množí
praní pĜi 40 ºC a všemožní výrobci detergentĤ
nabízí prací prostĜedky pro tuto teplotu, která je
napĜ. bČžná mnoho let v USA, kde je ovšem také
tradice nízkoteplotního praní již od roku 1920.
Ani to není koneþná a v laboratoĜích výrobcĤ
detergentĤ se intenzivnČ pracuje na pracích prostĜedcích pro studenou vodu. Jedním z problémĤ, kterým þelí je to, že enzymy jsou pĜi nízkých
teplotách neúþinné a pĜitom prací prostĜedek bez
enzymĤ je bez šancí, naopak enzymatické systémy musí být o to úþinnČjší, þím je teplota praní
nižší. Výzkum se proto soustĜećuje na mikroorganismy, které produkují enzymy úþinné pĜi
nižších teplotách. Miliony tČchto mikrobĤ jsou
v pĤdČ a na nČ se zamČĜili výzkumníci firmy
Henkel. Jejich aplikace a praní pĜi napĜ. 20 ºC
by znamenalo ohromné úspory energie. Výzkum
vede dr. Karl-Heinz Maurer a je soustĜedČn na
nízkoteplotní proteázy tj. enzymy odbourávající
bílkoviny na jednodušší, rozpustné a odepratelné
slouþeniny. Použití se primárnČ pĜedpokládalo
pro tekuté detergenty. V pĤdČ jsou miliony nebo
dokonce desítky milionĤ mikrobĤ produkujících
bílkoviny a také je rozkládající enzymy. Otisk
této produkce je v genech mikrobĤ. Výzkum je
tedy musí odhalit, vhodné mikroby kultivovat a
izolovat z nich nosné geny. Problém je v tom, že
vČtšinu tj. 2-6 milionĤ tČchto mikrobĤ nelze kultivovat v laboratoĜi a kultivace schopných je jen
pár tisíc. Proto se Henkel pĜi svém výzkumu musel opírat o kooperaci s Biotechnology Research
and Information Network (BRAIN) v Zwingenbergu, neboĢ jejich laboratoĜ neumí zacházet
s nekultivovatelnými mikroby a izolovat z nich
vhodné geny. Každý takový nadČjný gen musí
být zaveden do kultivace schopného mikroorganismu. Ten se pĜi prĤmyslové výrobČ kultivací
ve velkých objemech ve fermentaþních tancích
a poté se z kultivaþní pĤdy izoluje enzym. Praktický výzkum byl velmi pracný a probíhal tak,
že se odebíraly tisíce vzorkĤ pĤdy z chladnČjšího
prostĜedí, tĜeba i z jeskyní, kde zimují netopýĜi
nebo z voliér tuþĖákĤ v zoo. Odebrané vzorky
se zkoumaly zda obsahují mikroby schopné produkovat enzymy pĜi teplotČ vodovodní vody tj.
asi pĜi 10 ºC. Ty nejperspektivnČjší byly vybrány
pro sérii praktických zkoušek. ProvádČly se tak,
že ze složení Persil gelu byl vynechán obvyklý
mix enzymĤ a nahrazen testovaným enzymem.
Výsledek byl neoþekávaný, když se podaĜilo získat enzymy s dosud nezaznamenanou úþinností
na tuky, þokoládu, rtČnky pĜi laboratorní a nižší
teplotČ. PrávČ tyto produkþní mikroorganismy
byly základem dalšího vývoje a testování. Kdyby
se podaĜilo prát bez ohĜevu, potom by pĜi 20 ºC
klesla spotĜeba energie oproti praní pĜi 40 ºC na
polovinu a tím také produkce nežádoucího oxidu uhliþitého. Kolik by to bylo proti stále ještČ
užívané vyváĜce, netroufám si vĤbec odhadnout.
Prodloužila by se také životnost praþek. Praktický dosah realizace by byl vpravdČ obrovský a
která firma pĜijde s objevem takového detergentu první, získá na trhu nedostihnutelný náskok.
Nelze se proto výzkumnému úsilí divit.
Takový výzkum si samozĜejmČ mĤže dovolit
jen velká firma – u firmy Henkel pracuje ve výzkumu 2 900 pracovníkĤ v mnoha zemích svČta
(zejména ale v NČmecku a USA) a do výzkumu
se roþnČ investuje 492 mil. EUR (2008). Výzkum se opírá o 7 000 uznaných patentĤ a 2 500
registrovaných technických Ĝešení. Výzkum je
posilován externí spoluprací se stovkami dalších
firem a výzkumných institutĤ.
O úþinnosti moderního detergentu pro nízké
teploty nerozhoduje samozĜejmČ jen enzym, ale
celé jeho složení. Je to jako mechanismus skládající se z desítek koleþek, která musí zadat pĜesnČ
do sebe. Tedy i jiné pĜísady musí fungovat pĜi
nízkých teplotách praní. NapĜ. déle než tĜi roky
trvající vývoj a tisíce pokusĤ pĜinesly objev multifunkþního polymerního odstraĖovaþe skvrn,
který mĤže být zakomponován i do sypkých
detergentĤ a úþinnČ odstraĖuje skvrny od tukĤ,
kávy, rtČnky a jiných tukových neþistot již pĜi 20
ºC. persil tuto látku obsahuje již od roku 2007.
Zdá se, že klasická chemie pĜestává v pĜípravČ
nových detergentĤ staþit a stále þastČji se výrobci
obracejí k biotechnologiím. Ale právČ to je, spolu s nanotechnologiemi, trend moderních výrob.
UrþitČ o nich ještČ hodnČ uslyšíme.
-izk-
Zajímavosti Ɣ Zajímavosti
l Natíráte-li cokoliv doma barvou, málokoho napadne, že jde s nejvČtší pravdČpodobností
o akrylátovou emulzi. Ty tam jsou zapáchající, toxické, hoĜlavé a tČžko smývatelné barvy s rozpouštČdly. Význam této nové nátČrové
hmoty je tak obrovský, že americká chemická
spoleþnost (velmi prestižní!) vyhlásila jejich
objev z roku 1953 chemiky Rohmem a Haasem
dodateþnČ za Národní historický mezník, kterými se stávají jen ty nejvČtší chemické objevy
lidstva.
l Firmu Procter+Gamble známe z prádelenství. Nedávno se objevila zpráva, že vstoupili i
do þistírenství, kde zkouší pĜípravek Tide. Motivací je to, že firma odhaduje potenciální þistírenský trh v USA na 4 mld. USD, což je sousto
jistČ velmi lákavé.
l EU bude hradit dva projekty, které vypsala
belgická þistírenská federace. Projekt SMILES je
projektem prádelny budoucnosti pro rok 2015
s redukovanou spotĜebou vody a energie, projekt
ACCEPT se týká þistírny na oxid uhliþitý, která
by mČla pracovat ve všech ukazatelích lépe než
souþasné þistírny. Realizace by mČla být hotova
v roce 2010.
l Americký úĜad pro hospodáĜství se zabýval dumpingovým vývozem þínských výrobkĤ,
které jsou pod cenou vyváženy do USA, mimo
jiného i stovky tisíc ramínek z ocelového drátu.
Cena tČchto þínských ramínek je proti obvyklé
tĜetinová.
l Tlak na PER v USA neustále trvá a je tak
velký, že DLI (Drycleaning and Laundry Institut) již doporuþuje podnikatelĤm, aby pĜi nákupu
nového þistícího stroje pĜemýšleli nad jiným rozpouštČdlem než je PER. JmenovitČ nad cyklosiloxany a LKW.
l SvČtovou jedniþkou na poli software je
indická firma Infosys s roþním obratem 5 mld.
USD. PĤsobí ve 40 zemích svČta, také napĜ.
v Polsku. Její školící campus nedaleko Mysore pojme 10 000 studentĤ a zahrnuje úplnČ vše
vþetnČ centrální prádelny. KromČ ní je v campu
ještČ 154 mincovních automatĤ firmy Girbau.
l Angliþané se pĜíliš nepárají s porušováním
bezpeþnostních pĜedpisĤ a tak pĜišla zpráva, že
jedna prádelna v Essenu dostala pokutu 45 000
liber za porušení bezpeþnostních pĜedpisĤ, když
zamČstnanec prádelny byl vážnČ zranČn pĜi pracovním úrazu.
l Snad všem þtenáĜĤm je jasné, že pĜi výrobČ
textilií se používají nejrĤznČjší pomocné prostĜedky, a to v nemalém množství. Jejich roþní
spotĜeba jen v NČmecku je 75 000 tun, v celé
EvropČ se potom spotĜebuje kolem 375 000 tun.
Katalogy prostĜedkĤ obsahují na 7 000 položek.
l Textilní leasing ve východní EvropČ je
pĜedmČtem neutuchajícího zájmu firem ze západu. (Mewa, Berendsen, HTS, Miettex). Podle
studie Interconnection Consulting z VídnČ tento trh v ýR, Polsku, SR, Maćarsku a Slovinsku
pĜedstavoval v roce 2007 250 mil. EUR s tím, že
do roku 2013 se zdvojnásobí. Potenciál trhu se
považuje za velmi vysoký. Zejména v Polsku.
l Datamars uvedl na trh nový þip s názvem
Personalchip. Jde zatím o nejmenší þip vĤbec,
který má prĤmČr jen 11 mm a tloušĢku 2 mm.
Má sloužit pĜedevším k identifikaci prádla v domovech seniorĤ, hotelích, školách, na privátních
klinikách atp. k oznaþování košil, dámských
šatĤ, sportovního ošacení, spodního prádla atd.
ýtecí vzdálenost je 20 cm, þip má béžovou barvu
a není v prádle vidČt. Snáší všechny podmínky
praní a sterilizace.
INFORMÁTOR – Vydává Asociace prádelen a þistíren, 616 00 Brno, El. Voraþické 27, telefon/fax: 549 245 642, IýO 64 32 69 51. Sazba: Palatin CZ, s. r. o., Rovná 3a, Brno.
Vychází 6x roþnČ. Toto þíslo vyšlo v nákladu 850 výtiskĤ. Vytiskla MORAVIA TISK VYŠKOV. Za obsah odpovídá ing. Jan Chrištof, prezident Asociace prádelen a þistíren.
Vydavatel podle zákona není odpovČdný za obsah, kvalitu a pravdivost inzerátĤ. Registrace u Min. kultury ýR, registrováno pod MK ýR 6593 podle § 7 zák. 46/2000 Sb.
19
INFO 1_10.indd 19
Informátor 1/2010
9.2.2010 11:40:02
TĜídicí linka na vyprané prádlo. Po osmi hodinách práce nejspíše
úsmČv z tváĜe pracovníka zmizí
s Moderní kalhotový žehliþ pro þistírny
Informátor 1/2010
INFO 1_10.indd 20
20
9.2.2010 11:40:02

vydání č. 1 - Asociace prádelen a čistíren

Transkript

Podobné dokumenty

zde - Čistírenská a prádelenská zařízení | KOVOSLUŽBA OTS, as

vydání č. 6 - Asociace prádelen a čistíren

vydání č. 2 - Asociace prádelen a čistíren

vydání č. 5 - Asociace prádelen a čistíren

vydání č. 4 - Asociace prádelen a čistíren

Výroční zpráva 2012

Komparace daového zatížení poplatníka dosahujícího píjm ze

vydání č. 6 - Asociace prádelen a čistíren

vydání č. 3 - Asociace prádelen a čistíren

vydání č. 2 - Asociace prádelen a čistíren

Informátor 19